Cesky ocelovy nabytek
V polovině dvacátých let 20. století se progresivní čeští architekti připojí k myšlence funkcionalismu. Navrhují nejen moderní budovy, ale také jejich interiéry. Při výrobě nábytku se používá zcela nový materiál: ohýbaná ocelová trubka. Tento kovový nábytek se stává symbolem modernismu. Četné modely českých návrhářů patří mezi vyhledávanou klasiku designu. Kniha poskytuje přehled o historii ocelového nábytku: od prvních návrhů německých architektů přes výrobce v Československu po různá křesla a židle českých designérů, jako byli Jindřich Halabala, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská nebo Karel E. Ort. 144 stran, 266 obrázků ISBN 978-80-263-1546-9 kniha: Cesky ocelovy nabytek autorka: Michaela Bosewitz ukazka - eshop.librix.eu - knihovnicka.cz
V polovině dvacátých let 20. století se progresivní čeští architekti připojí k myšlence funkcionalismu. Navrhují nejen moderní budovy, ale také jejich interiéry. Při výrobě nábytku se používá zcela nový materiál: ohýbaná ocelová trubka. Tento kovový nábytek se stává symbolem modernismu. Četné modely českých návrhářů patří mezi vyhledávanou klasiku designu.
Kniha poskytuje přehled o historii ocelového nábytku: od prvních návrhů německých architektů přes výrobce v Československu po různá křesla a židle českých designérů, jako byli Jindřich Halabala, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská nebo Karel E. Ort.
144 stran, 266 obrázků
ISBN 978-80-263-1546-9
kniha: Cesky ocelovy nabytek
autorka: Michaela Bosewitz
ukazka - eshop.librix.eu - knihovnicka.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Výroba
Výroba
Marcel Breuer, Mart Stam a Ludwig Mies van der Rohe položili základy
výroby nábytku z ohýbaných trubek. První experimenty probíhaly
v amatérských podmínkách, protože návrháři neměli s mto materiálem
žádné zkušenos.
Poté, co Mart Stam navrhl prototyp své židle bez zadních noh, pracoval na
jeho zdokonalení. Chtěl vytvořit funkční židli pro výstavu Die Wohnung.
Jeho představa o použi co nejtenčí trubky s nejmenším poloměrem
ohybu se v praxi ukázala jako nevhodná. Kromě toho použil za tepla
ohnutou trubku, která působením horka ztrala svou elascitu. Při
zkušebním sednu se židle zlomila. Proto musela být vyztužena železnými
vložkami. Pouze použi za studena ohnuté silnější trubky přineslo požadovaný
výsledek: pružicí a stabilní židli, jež si zachovala svůj kubický tvar.
Také první židle Breuera a Miese van der Rohe měly slabá místa. Po
delším používání svařované či šroubované spoje nebo samotné trubky
zažení nevydržely. Problém stability řešili architek a designéři z celé
Evropy různě. Tvořili četné modely a varianty – také z ploché oceli. Do
roku byly vyvinuty v podstatě všechny konstrukce, které materiál
ocelová trubka umožňuje.
Na začátku třicátých let se trubkový ocelový nábytek stal módní záležitos
a našel si cestu i do buržoazních obývacích pokojů. Výrobci se přizpůsobili
vkusu a přáním zákazníků, kteří nechtěli sedět na spartanské překližce nebo
železopřízi. Svůj sorment rozšířili o čalouněná křesla a dekoravní
tvary, které s funkcionalisckou myšlenkou už neměly nic společného. Puriscký
Mart Stam krizoval všechny formy, jež neodpovídaly jeho aske-
ckým principům, jako »nemožné ocelové příšery podobné makarónům«.
Rakouský architekt a designér nábytku Josef Frank se o takovém nábytku
vyjádřil: »Budeme ještĕ velmi litovat, že se ocel nedá spálit.«
Křeslo, Sybold von Ravesteyn,
Change language