streetlaw R tisk

48
Žáci se speciálním režimem
Zvláště v dnešní době se ve třídách setkáte s žáky, kteří trpí různými typy poruch, nejčastěji ADHD, případně autismem
či dětskou mozkovou obrnou a využívají pomoci asistenta.
ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou
(označení pochází z anglického
„Attention Deficit Hyperactivity
Disorder“). Projevuje se zejména impulsivitou,
nepozorností a neklidem.
Dnes již existují metodiky na skoro
cokoliv. Tak i pro práci s dětmi zdravotně
znevýhodněnými existuje metodika,
ve které se lze leccos dočíst:
http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1411386333.pdf.
Pro výuku dětí
s ADHD jsou podstatné informace
třeba zde: DPPR_2007_1_11410_
OSZD001_70901_0_52630.pdf
Od přírody je každé dítě jiné a je třeba počítat i v kolektivu žáků s jejich individualitou a odlišností. Na každé dítě tedy
platí něco jiného, ale na druhou stranu nelze na jedince aplikovat zcela jiný přístup, než na skupinu jako celek. Je proto
vhodné se připravit i na žáky se „speciálním režimem“, avšak takovým způsobem, aby nebyli jakkoli znevýhodňováni
či odlišováni. Není tedy možné na všechny podobné případy aplikovat totéž, je vhodné se nejprve poradit s učitelem,
který dané studenty zná a ví, jak s nimi efektivně spolupracovat, případně v čem je nutné se přizpůsobit. Jak jsme výše
uvedli, žáci se specifickými potřebami mají svoje asistenty, takže je vhodné se zeptat na práci s daným žákem i jeho
asistenta, který vám může v mnohém pomoci.
Dnes již existují metodiky na skoro cokoliv. Tak i pro práci s dětmi zdravotně znevýhodněnými existuje metodika, ve
které se lze leccos dočíst: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1411386333.pdf. Pro výuku dětí s ADHD jsou podstatné
informace třeba zde: DPPR_2007_1_11410_OSZD001_70901_0_52630.pdf.
Neaktivní třída
Jiná situace nastává, pokud se nejedná o problematického jedince či jednoho žáka se speciálním režimem/přístupem,
ale jde o nespolupracující třídu jako celek. Zde je třeba nastavit mnohem striktnější pravidla, než v případě spolupracující
třídy.
Noční můra každého vyučujícího: nekomunikativní třída, kantor jako kdyby mluvil do dubu. Co tedy dělat v případě,
kdy třída odmítá spolupracovat či v horším případě celou výuku zdařile sabotuje?
Je třeba si hned na začátku vytyčit mantinely, za jejichž překročení bude následovat rovněž předem stanovená sankce.
Pro úspěšné stanovení hranice je vhodné se poradit s vyučujícím, se kterým budete během vyučování v kontaktu.
Jednak může dovolit či odmítnout vámi navržené zákazy či postupy, dále vám může ale poradit a pomoci s identifikací
problémů ve třídě, se kterými se i on běžně setkává. V ideálním případě vám také poradí, co na třídu platí. Nesmíte
však zapomenout na to, že co funguje v běžných hodinách, nemusí zcela platit také během hodin street law. Pamatujte,
že jste pořád „externí vyučující“, někdo nový, koho žáci neznají, proto zpočátku zkouší, co si mohou dovolit. Vzhledem
k tomu, že se s třídou setkáváte pouze po omezenou dobu nebo pouze jednou, nehrozí od vás v představách studentů
žádné „nebezpečí“ v podobě špatné známky či poznámky případně jakékoli větší „dohry“ za případné prohřešky.
Stanovování mantinelů je pochopitelně obtížnější u jednorázového vyučování, tedy takového, které v rámci jedné skupiny
probíhá pouze jednou. Zde jste limitováni nejen neznalostí adresátů své výuky, ale navíc také nemožností bližšího
poznávání a prohlubování vztahů se studenty. V rámci rozvržení vyučovacího plánu je tedy téměř nemožné vytvořit
hodinu přesně na míru dle potřeb příslušné třídy, je však možné zdařile vycházet ze zkušeností již nabytých během
vyučování studentů stejného věku.
Pokud se jedná o hodiny opakující se ve stejné třídě, pak je dobré potřebám třídy či jednotlivců skutečně naslouchat