Sport in Art

Začalo to Diskobolem
První záznam o sportu v umění však můžeme nalézt ještě
mnohem dříve, a to asi 4 700 let zpátky.
Bronzovou sošku z Íránu se dvěma zápasníky si ale málokdo vybaví.
Zlatou éru sportu v umění přirozeně představuje antické Řecko s příchodem
olympijských her.
Dokonale se pohyb podařilo zachytit právě sochaři Myronovi, který ztvárnil
Diskobola. Zrodil se ideál zvaný kalokagathia, jenž vyjadřuje harmonii mezi
tělesnou a duševní krásou, a stal se jednou z hlavních esencí starořecké
kultury. Touto filozofií se mimo jiné inspiroval také spoluzakladatel Sokola
Miroslav Tyrš nebo otec novodobé olympijské myšlenky Pierre de Coubertin.
S příchodem křesťanství se však kult těla v umění i původní olympijské
hry rozplynuly. Oživené byly až v období humanismu.
Jízda na koni, šerm, nejrůznější hry s míči a pálkami se stávají oblíbenou
kratochvílí šlechty. S tím jdou v ruku v ruce i speciální architektonické
sportovní stavby připomínající paláce. Důkazem je například Velká
míčovna v Královské zahradě Pražského hradu od Bonifáce Wohlmuta.
Bez ohledu na původ a majetek se sport začal více rozmáhat až v 19. století.
Dokladem fascinace pohybem v umění jsou například dostihy zachycené
Edgarem Degasem, fotbalový zápas v podání Henriho Rousseaoua nebo
Ženy běžící po pláži Pabla Picassa. Sportovní vášni podléhá i celá řada
českých výtvarníků jako Emil Filla, Karel Teige, Kamil Lhoták, Jan Preisler,
ale i Theodor Pištěk, Michael Rittstein nebo Lenka Klodová.
Projekt Sport in Art se toto odvětví rozhodl systematicky mapovat
a inspirovat umělce k nové tvorbě.