č. 46/2009 - Jihočeské týdeníky sro
č. 46/2009 - Jihočeské týdeníky sro
č. 46/2009 - Jihočeské týdeníky sro
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Antikomunista a komunista – dva pohledy na svět<br />
Václav Ebert:<br />
Hledal jsem opravdovou levicovou stranu<br />
Václav Ebert (35) je <strong>č</strong>lenem KSČM od roku 2002. Pracuje jako vodoinstalatér<br />
– topenář. Je zastupitelem v Táboře a krajským zastupitelem.<br />
Má dvě dcery ve věku <strong>č</strong>tyři a pět let, na které má kvůli politické<br />
práci málo <strong>č</strong>asu. To ho mrzí. Z téhož důvodu jen taktak stíhá svou<br />
živnost. Dřív sportoval, dnes je rád, když najde v létě trochu <strong>č</strong>asu projet<br />
se na kole okolo Jordánu. Ve výjime<strong>č</strong>ných chvílích volna se věnuje<br />
akvarijním rybi<strong>č</strong>kám. Jeho mottem je pomáhat oby<strong>č</strong>ejným lidem.<br />
Měl jste v rodině komunisty?<br />
Pokud vím, nikdo z rodiny ani ze<br />
širokého okolí příbuzných v komunistické<br />
straně nikdy nebyl.<br />
Kdy jste se za<strong>č</strong>al zajímat o politiku?<br />
Soustavněji od roku 1994, když<br />
jsem se vrátil z vojny. Pracoval jsem<br />
v táborské nemocnici v údržbě. Jenomže<br />
mezilidské vztahy na pracovišti<br />
už nebyly takové jako před vojnou.<br />
Hodně se zhoršily a bohužel se<br />
zhoršovaly pořád víc a víc. Po <strong>č</strong>ase<br />
už se pracovníci natolik nesnášeli, že<br />
údržbáři jeden na druhého posílali<br />
anonymy řediteli. To bylo na můj žaludek<br />
příliš. Musel jsem odejít a založit<br />
si vlastní živnost. Bylo mi to trochu<br />
líto, protože jsem v nemocnici<br />
pracoval deset let a ře<strong>č</strong>eno po vodácku,<br />
věděl jsem, kde se má jaký kohout<br />
zavřít. Ale už jsem tam mezi těmi<br />
lidmi nemohl být.<br />
Měl jste hezké dětství?<br />
Měl. Škoda byla, že mi táta umřel<br />
v mých dvanácti letech. Zůstal jsem<br />
s mámou sám. Ale stát nás zajistil.<br />
Máma je kuchařka, měla jistotu práce.<br />
Neměli jsme hlad, měli jsme kde<br />
bydlet a nebáli jsme se existen<strong>č</strong>ních<br />
problémů. Zdrůrazňuji, že tehdy vládli<br />
komunisti, a stát se o nás postaral,<br />
i když naše rodina nebyla komunistická.<br />
Poznal jste v dětství někoho,<br />
kdo měl politické problémy?<br />
Nepoznal. Moje máma, všichni<br />
příbuzní a naši známí byli nekonfliktní.<br />
Chodili do zaměstnání a žádná StB<br />
je nenaháněla. Ve volném <strong>č</strong>ase se věnovali<br />
koní<strong>č</strong>kům, hodně chatařili a nikdo<br />
z nich na politický systém nenadával.<br />
Ani mně nikdy nikdo ve škole<br />
i jinde nedal najevo, že je špatné, že<br />
jsem z nekomunistické rodiny. Chodil<br />
jsem do školy rád, u<strong>č</strong>itelé se nám<br />
věnovali. Měli jsme spoustu koní<strong>č</strong>ků.<br />
Mě bavil sport, vybrali mě do<br />
sportovní třídy. Dostat se v Táboře<br />
do sportovky nebylo jednoduché.<br />
Musel jsem prostě ukázat nějaký výkon.<br />
Nikdo k tomu nepožadoval, aby<br />
někdo z rodiny byl v KSČ.<br />
Co jste chtěl dělat po škole?<br />
Vybral jsem si dráhu řemeslníka.<br />
Můj táta byl elektrikář a mně se jeho<br />
práce líbila. Pomáhal jsem mu, různé<br />
věci jsem si vyzkoušel se zedníky při<br />
opravách domu a zjistil jsem, že jsem<br />
zru<strong>č</strong>ný. A tak jsem se vyu<strong>č</strong>il vodoinstalatérem<br />
– topenářem.<br />
Kdy jste se za<strong>č</strong>al politicky uvědomovat?<br />
Po vojně, když jsem se vrátil na<br />
údržbu do nemocnice, do těch špatných<br />
mezilidských vztahů. Poslouchal<br />
jsem, co lidi říkají, <strong>č</strong>etl jsem noviny<br />
a postupně jsem si za<strong>č</strong>al uvě-<br />
domovat, co je levice a pravice a co<br />
která z nich oby<strong>č</strong>ejným lidem nabízí.<br />
Celý život jsem se pohyboval mezi<br />
manuálně pracujícími, a tak si myslím,<br />
že mám dost vyvinuté sociální<br />
cítění. Za<strong>č</strong>al jsem inklinovat k levici<br />
a volil jsem sociální demokraty. Měl<br />
jsem ale pocit, že i jejich politika se<br />
oby<strong>č</strong>ejným lidem oddaluje a nestará<br />
se o to, aby se nůžky mezi bohatými<br />
a chudými dál nerozevíraly. Děsilo<br />
mě, že je možné, aby si někdo půj<strong>č</strong>il<br />
miliony a nesplácel je, zatímco když<br />
oby<strong>č</strong>ejný <strong>č</strong>lověk potřeboval půj<strong>č</strong>ku<br />
několika desítek tisíc, banky mu ji<br />
nedaly. Novodobí podnikatelé lidem<br />
za práci mnohdy nezaplatili. Někteří<br />
z jejich zaměstananců měli osud jako<br />
moje máma. Ocitli se sami s dítětem<br />
a bez peněz, byli na pokraji zoufalství.<br />
Nikdo se o jejich osud nezajímal.<br />
A to mě děsilo.<br />
Jak jste se za<strong>č</strong>al politicky angažovat?<br />
Po vojně jsem se stal <strong>č</strong>lenem odborů<br />
v nemocnici. Pak nám někteří<br />
naši spoluzaměstnanci odbory doslova<br />
vytunelovali a nikdo nechtěl dělat<br />
předsedu. Vzal jsem to na sebe. Vyzkoušel<br />
jsem si, jak probíhají jednání,<br />
a zjistil jsem, že se politickou prací<br />
můžu dozvědět o problému víc, než<br />
lidi, kteří se neangažují. A pak přišly<br />
volby v roce 1998 a Zeman s Klausem<br />
spolu uzavřeli opozi<strong>č</strong>ní smlouvu.<br />
Obrovská zrada na voli<strong>č</strong>ích. Největší<br />
politické strany si rozdělily moc<br />
ve státě. Tím pro mě sociální demokracie<br />
přestala být levicí. Za<strong>č</strong>al jsem<br />
hledat nějakou opravdu levicovou<br />
stranu, která se drží svého programu.<br />
Taková strana je v našem politickém<br />
spektru jen KSČM.<br />
Pro<strong>č</strong> jste se z voli<strong>č</strong>e KSČM stal<br />
<strong>č</strong>lenem strany?<br />
V té době jsem se chtěl v Táboře<br />
zapojit do politické práce, protože se<br />
mi místní politická scéna nelíbila<br />
a nechtěl jsem být jako ostatní, kteří<br />
jen nadávají s rukama v kapsách. A<br />
taky jsem chtěl získat skute<strong>č</strong>né informace.<br />
V místním tisku se je do<strong>č</strong>tu málokdy,<br />
protože novináři zkreslují.<br />
Spolupodílel jsem se na pořádání akce<br />
Kozí hrádek, kterou organizuje místní<br />
KSČM. Tam jsem poznal Ladislava<br />
Šedivého a další <strong>č</strong>leny strany. Mně<br />
se líbily názory lidí, kteří tam byli.<br />
Pro ně zase byly zajímavé moje názory.<br />
Ani ne po roce úvah jsem do<br />
strany vstoupil.<br />
Kdo byl první komunista, který<br />
vás nadchl?<br />
Oldřich Kolář z Plané nad Lužnicí.<br />
Pracoval jsem s ním na údržbě<br />
v nemocnici, byl už v důchodovém<br />
věku, a právě on mi vyložil, jak mám<br />
chápat sou<strong>č</strong>asnou politickou scénu.<br />
Když mi vysvětloval, jak se bude<br />
ubírat politický vývoj při nějaké kauze,<br />
pak na jeho slova vždycky došlo.<br />
Velice jsem si ho za to vážil.<br />
V <strong>č</strong>em spatřujete svůj přínos<br />
pro místní organizaci KSČM?<br />
Že jsem poměrně mladý. Na rozdíl<br />
od starších spolustraníků dokážu<br />
lépe vystihnout, jak oslovit mladé lidi.<br />
Umím k nim promluvit.<br />
Jak vaše maminka přivítala<br />
zprávu, že jste komunista?<br />
Poněkud vlažně. Ona totiž byla<br />
toho názoru, že bych se vůbec neměl<br />
do politiky motat. Když ale viděla, že<br />
mě po <strong>č</strong>ase zvolili zastupitelem, poznala,<br />
že to moje politické angažování<br />
má smysl. Veškerá moje politická<br />
práce směřuje k tomu, aby se oby<strong>č</strong>ejní<br />
lidé měli lépe.<br />
Jste idealista?<br />
Ne. Jsem realista. Stojím pevně<br />
nohama na zemi.<br />
Někteří lidé považují KSČM za<br />
zlo<strong>č</strong>ineckou organizaci. Jaký je na<br />
to váš názor?<br />
Je to neznalost. KSČM jednozna<strong>č</strong>ně<br />
udělala za svou předlistopadovou<br />
minulostí tlustou <strong>č</strong>áru. Hned<br />
po roce 1989 se několikrát omluvila<br />
za své špatné <strong>č</strong>iny z minulosti a dnes<br />
se vyvíjí v souladu s demokratickými<br />
principy této země. Kdyby to tak nebylo,<br />
dávno by ji zakázali. Já osobně<br />
už přece nemůžu narovnat křivdy<br />
z padesátých let, kdy jsem ještě ani<br />
nebyl na světě. Před námi jsou úkoly<br />
dneška, které je třeba řešit. Říkat, že<br />
komunisti z roku 1948 jsou stejní<br />
jako ti z roku <strong>2009</strong>, je nesmysl.<br />
Nadávají vám antikomunisté?<br />
Dřív se stávalo, že když jsem někam<br />
přišel, ozvalo se: „Ježišmarjá, už<br />
sem jde zas ten komunista.“ Teď se<br />
to už nestává. Ani na moji rodinu nikdo<br />
nepokřikuje. Primitivní antikomunismus<br />
je na ústupu. Nejhorlivějšími<br />
antikomunisty byli po převratu<br />
právě ti, kteří do strany vstoupili jen<br />
z kariérních důvodů nebo byli kandidáty<br />
a pak rychle převlékli kabát.<br />
Dneska v klidu podnikají anebo ovlivňují<br />
veřejné mínění.<br />
Diskutujete s některými z nich?<br />
Jenom jednou jsem to udělal. Jeden<br />
pracovník Husitského muzea,<br />
který je pověstný svými antikomunistickými<br />
<strong>č</strong>lánky v tisku, se se mnou<br />
pohádal. A přitom vím, že před rokem<br />
1989 se vehementně věnoval<br />
obhajování marxismu-leninismu<br />
a o jeho předlistopadové minulosti si<br />
hosti v restauraci Beseda dodnes vyprávějí<br />
zkazky. Hned po převratu se<br />
ale stal horlivým revolucionářem na<br />
Žižkově náměstí. Potkali jsme se a já<br />
mu řekl, že se mi nelíbil nějaký jeho<br />
<strong>č</strong>lánek. Když zjistil, kdo jsem, za<strong>č</strong>al<br />
na mě řvát o škodlivosti komunismu<br />
a nadávat mi. Byl tak demokratický,<br />
že mi ani nedal možnost argumentovat.<br />
Když odešel, musel jsem se smát,<br />
že právě takový <strong>č</strong>lověk má potřebu<br />
řvát na někoho, kdo je v partaji teprve<br />
několik let.<br />
Vzpomínáte si na 17. listopad<br />
1989?<br />
Bylo mi patnáct a u<strong>č</strong>il jsem se<br />
v prvním ro<strong>č</strong>níku na u<strong>č</strong>ilišti v Písku.<br />
Nadšeně jsem se ú<strong>č</strong>astnil demonstrací<br />
a o<strong>č</strong>ekával jsem změnu k lepšímu.<br />
Václav Ebert v roce 1989.<br />
A dnes.<br />
Tehdy nám tvrdili, že většina lidí se<br />
bude mít lépe. Jako na Západě. A to<br />
se nestalo. Lépe se má jen úzká skupina<br />
lidí. A ty já nezastupuju. Rozhodně<br />
jsem 17. listopadu ne<strong>č</strong>ekal, že<br />
na průměrnou mzdu nedosáhne 70<br />
procent lidí a že budeme mít půl milionu<br />
nezaměstnaných. Pokud si vzpomínám,<br />
nikdo tehdy nechtěl kapitalismus,<br />
jaký tady vládne dneska. Říkalo<br />
se, že budeme hledat třetí cestu<br />
mezi komunismem a kapitalismem.<br />
A že lidem, kteří se chopí moci, nepůjde<br />
o prospěch a majetky. Nic takového<br />
nenastalo. Náboj 17. listopadu<br />
vyprchal pár měsíců po převratu.<br />
Napadlo by vás tehdy, že se stanete<br />
<strong>č</strong>lenem KSČM?<br />
Ne. K mému <strong>č</strong>lenství vedl dlouhý<br />
vývoj. Byl to vývoj nesplněných slibů<br />
po převratu v roce 1989. Místo<br />
úvah o sou<strong>č</strong>asné spole<strong>č</strong>nosti bych rád<br />
podotkl, že jsem komunista, podnikám<br />
na živnostenský list a zakázky<br />
mi zadávají i zarytí antikomunisti.<br />
A to o ně<strong>č</strong>em svěd<strong>č</strong>í.<br />
Šel byste demonstrovat v listopadu<br />
1989, kdybyste měl dnešní<br />
zkušenosti?<br />
Spíš ne.<br />
Josef Musil, foto archiv<br />
Týdeník Táborsko <strong>46</strong>/<strong>2009</strong> � strana 6 � středa 18. listopadu <strong>2009</strong>
Change language