Generativní orgány rostlin I. - gsos

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pracovní list č. 9
Generativní orgány rostlin I.
Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Naděžda Kurowská

Následující text doplňte s využitím odborné literatury, případně internetu o schematické
nákresy s popisem a odpovězte na závěrečné otázky.
GENERATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
Generativní (reprodukční) orgány rostlin zajišťují pohlavní rozmnožování rostlin a jejich
rozšiřování do okolního prostředí.
Mezi generativní orgány krytosemenných rostlin řadíme květ, semeno a plod.
KVĚT (flos)
- je soubor přeměněných listů, které jsou přizpůsobeny k pohlavnímu rozmnožování,
- jednotlivé části květu jsou umístěny na květním lůžku a mohou být volné nebo
srůstají;
Stavba květu
květní obaly
- chrání tyčinky a pestík před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, lákají
opylovače,
- mohou být rozlišené na kalich a korunu nebo nerozlišené – okvětí,
o kalich - kalyx (K) – vnější část květního obalu, je tvořen většinou zelenými
kališními lístky, které v pupenu chrání ostatní části květu,
o koruna - corolla (C) – vnitřní část květního obalu, je tvořena nápadně
zbarvenými korunními lístky, které barvou a vůní lákají opylovače, po
opylení opadne,
o okvětí - perigon (P) – je tvořeno tvarově a barevně nerozlišenými
okvětními lístky, je typické pro jednoděložné rostliny,
- někdy mohou květní obaly chybět – bezobalné květy (vrba);
tyčinky
- samčí pohlavní orgán, jsou rozlišeny v nitku a prášník, který je složen
ze dvou prašných váčků, z nichž každý má dvě prašná pouzdra,
- v prašných pouzdrech vznikají pylová zrna, která obsahují samčí pohlavní
buňky,
- pylová zrna mají různý tvar, stavbu i velikost (taxonomický znak),
- soubor tyčinek v květu se označuje andreceum (A),
- počet tyčinek je různý;
Nákres a popis tyčinky:

pestík
- samičí pohlavní orgán, který vznikl srůstem plodolistů,
- soubor všech plodolistů se označuje gyneceum (G),
- pestík se většinou skládá z blizny, čnělky a semeníku,
o blizna je vrcholová část pestíku, je lepkavá (zachycení pylových zrn
a podpora jejich klíčení),
o čnělka má protáhlý tvar, tvoří střední část pestíku, vzácně může chybět,
o semeník je spodní rozšířená část pestíku, která chrání vajíčka;
podle vzájemného postavení semeníku, květních obalů a tyčinek
rozlišujeme:
semeník svrchní – květní obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem
(brukev),
semeník spodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem
(podběl),
semeník polospodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed
semeníku (lomikámen);
Nákres a popis pestíku:
Rozdělení květů podle přítomnosti tyčinek a pestíku:
květ s tyčinkami i pestíkem – květ oboupohlavný,
květ jen s tyčinkami nebo jen s pestíky – květ jednopohlavný;
Rozdělení rostlin podle typu jednopohlavných květů:
vyrůstají-li na jedné rostlině květy samčí (prášníkové) i samičí (pestíkové) – rostlina
jednodomá,
vyrůstají-li na jedné rostlině jen květy samčí nebo jen květy samičí – rostlina
dvoudomá;

Květenství
- soubor květů,
- podle stupně větvení stonku rozlišujeme květenství jednoduchá a složená;
květenství jednoduchá – rozdělujeme je na hroznovitá a vrcholičnatá:
hroznovitá květenství – postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
lata (ptačí zob),
klas (jitrocel),
hrozen (hořčice),
chocholík (jabloň)
jehněda (bříza),
palice (puškvorec)
okolík (prvosenka),
hlávka – strboul (jetel),
úbor (kopretina);
vrcholičnatá květenství – postranní stonky přerůstají stonek hlavní
mnohoramenný vrcholík (bez černý),
vidlan – dvouramenný vrcholík (hvozdík),
vijan – jednoramenný vrcholík (pomněnka)
srpek (mečík)
vějířek (kosatec) ;
květenství složená – vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného
typu např. složený okolík (mrkev) nebo různého typu např.
hrozen úborů (devětsil);
Obr. 1 Jednoduchá květenství hroznovitá

Obr. 2 Jednoduchá květenství vrcholičnatá
SEMENO
- mnohobuněčná rozmnožovací částice krytosemenných rostlin,
- vzniká po oplození vajíčka,
- tvar a velikost jsou charakteristické pro určitý druh;
Stavba semene:
osemení
- vzniká přeměnou vaječných obalů, plní ochrannou funkci,
- může být blanité, kožovité nebo dužnaté,
- na některých semenech jsou masité výrůstky tzv. masíčko, které lákají
mravence roznášející semena;
živné pletivo
- obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny, škrob), které jsou využívány při klíčení
semene;
zárodek (embryo)
- vyvíjí se z oplozené vaječné buňky,
- ve zralých semenech je rozlišen na kořínek (radikula), podděložní stonkový
článek (hypokotyl), vzrostný vrchol (pírko) a dělohy (jedna
u jednoděložných, dvě u dvouděložných a více u nahosemenných rostlin);
Nákres a popis semene:

PLOD
- zajišťuje výživu a ochranu semen během zrání a podílí se na jejich rozšiřování,
- plody pravé – vznikají pouze z pestíku,
- plody nepravé – vznikají z pestíku a jiných částí květu (květní lůžko, květní obaly),
- podle typu oplodí dělíme plody na suché a dužnaté:
plody suché – oplodí je kožovité nebo tvrdé (sklerenchymatické)
pukavé – většinou vícesemenné, v době zralosti se otevírají
o měchýřek - puká jedním švem (pivoňka),
o lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (hrách),
o šešule, šešulka – puká dvěma chlopněmi od báze
k vrcholu (brukvovité),
o tobolka – otevírá se zuby (prvosenka) nebo děrami (mák);
nepukavé – většinou jednosemenné, v době zralosti
se neotevírají, ale opadnou
o oříšek – tvrdé oplodí nesrůstá s osemením (líska),
o obilka – tenké oplodí srůstá s osemením (trávy),
o nažka – blanité nebo kožovité oplodí nesrůstá
s osemením (slunečnice);
poltivé – v době zralosti se rozpadají na jednosemenné díly
o dvounažka (javor),
o tvrdka – rozpadá se na čtyři části (hluchavka),
o struk – rozpadá se na větší počet částí (ohnice);
plody dužnaté – oplodí má často tři vrstvy – vnější střední a vnitřní
o bobule – oplodí na povrchu je blanité, vnitřní oplodí je
dužnaté (rajče, angrešt),
o peckovice – vnější oplodí je blanité - slupka, střední je
dužnaté a vnitřní tvrdé – pecka (třešeň, broskvoň),
o malvice – nepravý plod, vzniká srůstem pestíku s češulí,
která vzniká z květního lůžka, dolní části květního obalu
a tyčinek (jabloň, hrušeň);
- souplodí tvoří soubor plodů, které vznikly z jednoho květu s větším počtem pestíků,
např. souplodí nažek (jahodník), souplodí peckoviček (maliník),
- plodenství – soubor plodů vzniklých z květenství, např. hrozen bobulí (rybíz);
Odpovězte na následující otázky:
1/ Jaký je hospodářský význam květu (květenství), plodů a semen? Uveďte 3 konkrétní
příklady u květu a 5 u semene a plodu (nerozlišujte semeno a plod):
…………………………………………………………………………………………………………
2/ Jakým způsobem se mohou šířit semena a plody? Uveďte 4 příklady:
…………………………………………………………………………………………………………
________________________________________________________________________
Poznámky:
http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm