plody (1.86mb) - Atraktivní biologie
plody (1.86mb) - Atraktivní biologie
plody (1.86mb) - Atraktivní biologie
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
1
Plod – rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin,<br />
zajišťující výživu a ochranu semen během zrání;<br />
často slouží i k usnadnění jejich rozšiřování.<br />
<strong>plody</strong> vzniklé pouze z pestíku se nazývají pravé prav <strong>plody</strong>; <strong>plody</strong><br />
považují se za vývojověě vývojov ppůůvodn vodněějjší ší<br />
<strong>plody</strong> vzniklé i z jiných částí květu (např. z květního<br />
lůžka) se označují jako <strong>plody</strong> nepravé; neprav považují se za<br />
vývojověě vývojov odvozeněějjší<br />
odvozen ší<br />
Stěna plodu, uzavírající semena, se nazývá oplodí oplod (perikarp).<br />
oplodí vzniká ppřřem eměěnou nou stěěny st ny semenííku semen ku půůsoben p sobeníímm<br />
fytohormonu auxinu, auxinu který uvolňují vyvíjející se semena<br />
oplodí bývá často trojvrstevné a mívá různou konzistenci<br />
(např. suché, dužnaté apod.)<br />
Plody lze třídit t dit podle různých r zných hledisek: hledisek<br />
podle počtu plodolistů, z nichž vznikly<br />
podle konzistence oplodí (<strong>plody</strong> suché či dužnaté)<br />
podle způsobu otvírání plodů<br />
podle počtu semen apod.<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
2
Klasifikace plodů plod<br />
PLODY<br />
suché such<br />
dužnat du naté<br />
pukavé pukav<br />
nepukavé nepukav<br />
poltivé poltiv<br />
bobule<br />
peckovice<br />
malvice<br />
měchý chýřek ek<br />
tobolka<br />
šešule ule šešulka ulka<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
lusk<br />
nažka na ka oříš íšek ek obilka<br />
struk dvounažka<br />
dvouna ka tvrdka<br />
3
Suché Such <strong>plody</strong><br />
Pukavé <strong>plody</strong> – jedno- i víceplodolistové, nejčastěji<br />
vícesemenné; v době Magnolia zralosti grandiflora<br />
se na rostlině otvírají<br />
a uvolňují semena.<br />
Měchý chýřek ek<br />
vývojově vývojov<br />
nejpůvodn nejp vodnější ší<br />
typ plodu,<br />
tvořený tvo ený jedním jedn m<br />
plodolistem<br />
v době dob zralosti<br />
se otvírá otv<br />
podélnou pod lnou<br />
skulinou na<br />
břišním m švu vu<br />
(blatouch,<br />
orlíček aj.)<br />
souplodí souplod<br />
měchý chýřků<br />
souplodí souplod měchý chýřků u<br />
blatouchu bahenního<br />
(Caltha palustris)<br />
zralé zral měchý chýřky ky s<br />
uvolněnými uvoln nými semeny<br />
schéma sch ma<br />
měchý chýřku ku<br />
Magnolia<br />
grandiflora<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
břišní šev4
Lusk<br />
jednoplodolistový plod pukající pukaj v době dob zralosti<br />
na vrcholu dvěma dv ma chlopněmi chlopn mi (na břišním b m i<br />
hřbetn betním m švu) vu)<br />
lusk můž může<br />
e být jedno- jedno i vícesemenný<br />
v cesemenný<br />
lusk charakterizuje čele eleďbobovitých<br />
bobovitých<br />
(Fabaceae Fabaceae)<br />
Tobolka<br />
vzniká vznik ze dvou i více v ce plodolistů, plodolist , otvírá otv se<br />
nejčast nej astěji ji zuby (např. (nap . prvosenka), chlopněmi chlopn mi<br />
(violka) nebo děrami rami (mák, (m k, zvonek)<br />
velmi častý astý a tvarově tvarov variabilní variabiln plod<br />
tobolka máku<br />
(makovice)<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
způsob<br />
otvírání<br />
lusku<br />
Plodná rostlina hrachu<br />
setého (Pisum sativum)<br />
5
Šešule ule<br />
dvouplodolistový plod rozdělený rozd lený blanitou<br />
přehr ehrádkou dkou na dvě dv poloviny (→ dvoupouzdrý<br />
semeník) semen k)<br />
otvírá otv se dvěma dv ma chlopněmi, chlopn mi, od báze b ze k vrcholu<br />
mívá nejméně nejm čty tyřnásobnou sobnou délku lku než ne šířku ší ku<br />
(např. (nap . česn esnáček ek, , hořč hořčice)<br />
ice)<br />
Šešulka ulka<br />
dvouplodolistový plod rozdělený rozd lený blanitou přehr ehrádkou dkou<br />
na dvě dv poloviny (→ ( dvoupouzdrý semeník) semen k)<br />
otvírá otv se dvěma dv ma chlopněmi, chlopn mi, od báze b ze k vrcholu -<br />
kromě kokošky pastuší tobolky (→ od vrcholu k bázi)<br />
je maximáln maxim lně 3krát 3kr t delší delší<br />
než ne čin iní šířka ší ka plodu, často asto<br />
bývá býv ± stejně stejn dlouhá dlouh jako širok iroká (např. (nap . penízek, pen zek,<br />
kokoška koko ka) ) <br />
šešule ule i šešulka ulka jsou význačnými význa nými <strong>plody</strong><br />
čeledi eledi brukvovitých (Brassicaceae<br />
( Brassicaceae)<br />
hořč hořčice<br />
ice rolní roln<br />
(Sinapis Sinapis arvensis) arvensis<br />
přehr ehrádka dka<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
kokoška koko ka pastuší pastuší<br />
tobolka<br />
(Capsella Capsella bursa-pastoris<br />
bursa pastoris)<br />
šešulky ulky<br />
1
číš íška ka<br />
Nepukavé <strong>plody</strong> – jedno- i víceplodolistové,<br />
jednosemenné <strong>plody</strong>; v době zralosti se<br />
neotvírají, oddělují se od mateřské rostliny<br />
jako celé <strong>plody</strong> (~ rozmnožovací částice*)<br />
Nažka Na ka<br />
nejčast nej astější ší typ suchých nepukavých plodů, plod ,<br />
tvarově tvarov velmi proměnlivý prom nlivý<br />
nažka na ka je jednosemenný plod, vznikající vznikaj buď bu<br />
z z jednoho jednoho plodolistu plodolistu (pryskyřník, (prysky k, sasanka),<br />
nebo z z vííce v ce plodolistůů plodolist (pampeliška,<br />
(pampeli ka, slunečnice slune nice, ,<br />
jasan, lípa l pa aj.)<br />
nažka na ka<br />
(žalud)<br />
dub letní letn<br />
(Quercus Quercus robur) robur<br />
semeno<br />
zobáček<br />
tuhé oplodí<br />
nažka na ka pryskyřníku<br />
prysky ku<br />
(Ranunculus sp.)<br />
a<br />
b<br />
Tvarová variabilita nažek<br />
v čeledi hvězdnicovitých:<br />
a – slunečnice, b –<br />
pampeliška, c – dvouzubec<br />
c<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
křídlat dlatá<br />
nažka na ka<br />
břízy zy<br />
7
Kaštanovník jedlý<br />
(Castanea Castanea sativa) sativa<br />
stará kulturní plodina pocházející z Malé<br />
Asie, již v antickém starověku se rozšířil<br />
od Portugalska až po Kavkaz<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
v jižní Evropě jsou jedlé kaštany důležitou<br />
součástí jídelníčku, ve střední Evropě jsou<br />
horké kaštany předzvěstí Vánoc<br />
v poslední době stoupá zájem o pěstování<br />
kaštanovníku<br />
rozsáhlé<br />
kaštanovníkové<br />
porosty se<br />
zachovaly<br />
zejména v<br />
Itálii a ve<br />
jedlé jedl<br />
Francii<br />
nažky na ky<br />
ostnitá ostnit číš íška ka<br />
8
Oříš íšek ek<br />
jednosemenný plod s tvrdým, zdřevnat zd evnatělým lým<br />
oplodím, oplod m, které kter nesrůůst nesr stáá se semenem (líska, (l ska,<br />
lípa) pa)<br />
Obilka<br />
suchý nepukavý plod s tenkým oplodím, oplod m,<br />
které kter vícem ceméně srůst sr stá s osemením osemen<br />
charakteristický plod pro čele eleď<br />
lipnicovitých (Poaceae Poaceae)<br />
líska obecná<br />
(Corylus avellana)<br />
rozdřípený obal (srostlé listence<br />
pohárkovitě objímající plod)<br />
obilka kukuřice<br />
(Zea mays)<br />
listen<br />
(anemochorie)<br />
lípa pa srdčit srd itá<br />
(Tilia Tilia cordata) cordata<br />
embryo<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
plodenství plodenstv<br />
schéma<br />
obilky<br />
9
Poltivé Poltiv <strong>plody</strong> – dvou- až víceplodolistové,<br />
vícesemenné <strong>plody</strong>; v době zralosti se<br />
neotvírají, ale rozpadají na jednosemenné díly.<br />
Struk<br />
suchý poltivý plod rozpadající<br />
rozpadaj<br />
se v době dob zralosti ppřřííččnněě na<br />
jednosemenné jednosemenn části sti (např. (nap .<br />
ohnice, ohnice,<br />
čičorka) orka)<br />
Dvounažka Dvouna ka<br />
způsob zp sob<br />
rozpadu<br />
plodu<br />
zaškrcovan<br />
za krcované<br />
<strong>plody</strong><br />
suchý poltivý plod tvořený tvo ený dvěma dv ma plodolisty,<br />
který se po dozrání dozr rozpadá rozpad na dvě dv<br />
jednosemenné jednosemenn nažky na ky<br />
(javor aj.)<br />
typický plod čeledi eledi<br />
miříkovitých<br />
mi kovitých (Apiaceae Apiaceae)<br />
kopr vonný kmín kořenný<br />
podélný pod lný rozpad<br />
javor babyka babyka<br />
(Acer Acer campestre) campestre<br />
ohnice rolní roln<br />
(Raphanus raphanistrum)<br />
schéma sch ma<br />
dvounažky<br />
dvouna ky<br />
(javor klen)<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
10
Tvrdka<br />
suchý poltivý plod, který se vyvíjí vyv z dvouplodolistového<br />
dvouplodolistov ho<br />
semeníku; semen ku; ten se v době dob zralosti rozpadá rozpad na čty tyři i<br />
jednosemenné jednosemenn části sti – tvrdky (1 tvrdka odpovídá ½<br />
plodolistu)<br />
tvrdka je<br />
význačným<br />
význa ným<br />
plodem čeledi eledi<br />
hluchavkovitých<br />
(Lamiaceae Lamiaceae) )<br />
konopice pýřit pý itá<br />
tvrdky ve<br />
vytrvalém vytrval m<br />
kalichu<br />
Galeopsis pubescens<br />
4 tvrdky<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
11
třípouzdr pouzdrá<br />
bobule<br />
Dužnat Du naté <strong>plody</strong><br />
jejich oplodí je zpravidla rozlišeno ve<br />
vnější vn ší (exokarp), středn st ední (mezokarp) a<br />
vnitřní vnit vrstvu (endokarp – někdy může<br />
chybět, nebo je nevýrazný)<br />
Bobule<br />
obvykle vícesemenný dužnatý plod<br />
vznikající z jednoho či více<br />
plodolistů (vinná réva, rajče aj.);<br />
u papriky jde o vysýchavou bobuli,<br />
zvláštní typ bobule (tzv. hesperidium)<br />
mají citrusové <strong>plody</strong><br />
semenice<br />
(placenta) semena<br />
rajče raj e jedlé jedl (Lycopersicon<br />
esculentum)<br />
kiwi<br />
kiwano<br />
(africká okurka)<br />
– exotický druh<br />
s ostnitými,<br />
v době zralosti<br />
žlutými <strong>plody</strong> (u<br />
nás nově<br />
pěstovaný ve<br />
sklenících)<br />
značná variabilita ve<br />
velikosti plodů –<br />
borůvka vs. tykev<br />
velkoplodá (hmotnost<br />
až přes 100 kg)<br />
Actinidia chinensis<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
kiwano<br />
(Cucumis metuliferus)<br />
12
albedo<br />
dýně dýn obecná obecn<br />
(Cururbita Cururbita pepo) pepo<br />
hesperidium<br />
pomerančovníku<br />
(Citrus sinensis)<br />
flavedo (se<br />
siličnými<br />
nádržkami)<br />
blanité blanit<br />
přehr ehrádky dky<br />
semena<br />
připojen ipojená k<br />
semenici Ligustrum vulgare<br />
bobule ptačího pta ho zobu<br />
obsahují v buněčné<br />
šťávě vakuol<br />
antokyaniny *<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
13
Punica<br />
granatum<br />
marhaník marhan k granátový gran tový je keř či malý<br />
strom, původem z Íránu a Pákistánu<br />
plodem je vysýchavá bobule<br />
(„granátové jablko“)<br />
semena se zdužnat zdu natělým lým osemením osemen<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
14
Peckovice<br />
většinou jednosemenný dužnatý plod,<br />
vznikající z jednoho nebo dvou plodolistů<br />
oplodí je zpravidla rozlišeno ve vnější vn ší<br />
blanitý exokarp, exokarp středn st ední dužnatý du natý<br />
mezokarp a vnitřní vnit sklerenchymatický<br />
endokarp (= pecka) pecka<br />
A-C C<br />
dozrávání dozr<br />
oliv<br />
olivovník olivovn k evropský (Olea Olea europaea) europaea<br />
slivoň slivo švestka vestka (Prunus domestica)<br />
broskvoň broskvo obecná obecn (Prunus persica)<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
15
mladá mlad<br />
rostlina<br />
kokosovníku<br />
kokosovn ku<br />
Cocos<br />
nucifera<br />
kokosovník kokosovn k ořechoplodý<br />
o echoplodý<br />
kávovn vovník k arabský<br />
Coffea arabica<br />
pistácie pist cie pravá prav<br />
(Pistacia Pistacia vera)<br />
pražen pra ené<br />
pistácie pist cie<br />
jedlá jedl<br />
semena<br />
dvousemenná<br />
dvousemenn<br />
peckovice<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
16
Persea<br />
americana<br />
avokádo avok do<br />
plod stálezelené dřeviny<br />
pocházející ze Střední Ameriky<br />
ze všech druhů ovoce má<br />
nejvyšší obsah tuků (10 až 15 %),<br />
hlavně ve formě cenných<br />
nenasycených mastných kyselin<br />
rakytník rakytn k řešetl etlákovitý kovitý<br />
(Hippophae Hippophae rhamnoides)<br />
rhamnoides<br />
trnitý keř či malý stromek<br />
peckovice obsahují<br />
mimořádně vysoké<br />
množství vitaminu C<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
17
Malvice<br />
dužnatý du natý plod vznikající vznikaj srůstem sr stem<br />
stěn st n spodního spodn ho semeníku semen ku se<br />
zdužnat zdu natělou lou češul ulí, , na jejímž jej vzniku<br />
se podílej pod lejí květn kv tní lůž ůžko ko a dolní doln části sti<br />
květn kv tního ho obalu a tyčinek ty inek (jabloň, (jablo ,<br />
hrušeň, hru , jeřáb je b aj.) → nepravý plod<br />
lístky stky pilovité pilovit<br />
jen v horní horn 1/3<br />
jeřáb je b ptačí pta (Sorbus Sorbus aucuparia Cv. Edulis)<br />
semena<br />
jádřinec inec<br />
plodenství plodenstv<br />
jedlých malvic<br />
zbytky<br />
květu kv tu<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
Pyrus<br />
communis<br />
18
Souplodí Souplod tvoří soubor plodů<br />
vzniklý z apokarpního gynecea<br />
jednoho květu; vzájemně jsou<br />
spojeny květním lůžkem.<br />
souplodí měchýřků u blatouchu<br />
souplodí nažek na zdužnatělém<br />
květním lůžku u jahodníku <br />
souplodí peckoviček<br />
u maliníku (malina)<br />
Rubus idaeus<br />
ostružiny ostru iny v různ r zném m<br />
stupni zralosti<br />
jahoda<br />
souplodí souplod<br />
nažek na ek ve<br />
zdužnat zdu natělé<br />
češuli uli u růží<br />
(ší šípek pek) <br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
nažky na ky<br />
růž ůže e svraskalá svraskal<br />
(Rosa Rosa rugosa) rugosa<br />
nažka na ka<br />
19
Plodenství Plodenstv tvoří soubor plodů<br />
vzniklý z celého květenství (např.<br />
u rybízu hrozen bobulí) bobul<br />
• u ananasovníku<br />
ananasovn ku srůstaj sr stají jednotlivé jednotliv <strong>plody</strong><br />
(~ žlut luté bobule) i se zdužnat zdu natělým lým<br />
vřetenem etenem plodenství plodenstv a podpůrnými<br />
podp rnými<br />
listeny; vzniká vznik tak charakteristické<br />
charakteristick<br />
plodenství plodenstv s chocholem listů list na vrcholu<br />
• zvláš zvláštn<br />
tní typem plodenství plodenstv představuje edstavuje fík f k<br />
(tzv. syconium); syconium);<br />
na vnitřní vnit straně stran dutého dut ho<br />
zdužnat zdu natělého ho útvaru tvaru jsou uloženy ulo eny nažky na ky<br />
zralý fík f<br />
fíkovn kovník k smokvoň smokvo<br />
(Ficus Ficus carica)<br />
Ananas<br />
comosa<br />
nažky na ky na<br />
podéln pod lném m<br />
řezu ezu<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
20
Bezsemenné Bezsemenn <strong>plody</strong><br />
vznikají bez oplození, např. u banánovníku, ananasovníku či u některých<br />
odrůd vinné révy (→ rozinky)<br />
v některých případech (u dýně okurky, rajčete jedlého aj.) lze uměle<br />
vyvolat vznik a růst bezsemenných plodů aplikacíí aplikac fytohormonůů fytohormon (auxinu)<br />
Různoplodost<br />
znoplodost (heterokarpie<br />
heterokarpie, , z řec ec. . karpóóss karp = plod)<br />
jev, kdy na téže rostlině v jednom<br />
květenství dozrávají diaspory (<strong>plody</strong>,<br />
semena) různého tvaru a velikosti<br />
tyto diaspory se liší liší<br />
geneticky (nesou<br />
odlišné odli genotypy) a mají maj i rozdílnou rozd lnou<br />
schopnost klíčen kl ení a šířen ší ení do okolí okol<br />
„domácké“ typy vzniklé autogamií<br />
diaspory určené pro šíření do okolí<br />
vzniklé alogamií (nesou nové,<br />
„experimentální“ genotypy)<br />
heterokarpie u měsíčku m ku<br />
léka kařsk ského ho<br />
heterokarpie charakterizuje jen vývojově vývojov<br />
pokročil pokro ilé čeledi, eledi, např. nap . hvězdnicovit<br />
hv zdnicovité (Asteraceae<br />
Asteraceae), ), nejčast nej astěji ji<br />
byla zjištěna zji na u jednoletých druhů druh aridních aridn ch oblastí oblast a plevelů plevel<br />
<strong>Atraktivní</strong><br />
<strong>biologie</strong><br />
Calendula officinalis<br />
21