05.04.2013 Views

Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

UÂ RÏ AD DOKUMENTACE A VYSÏ ETRÏ OVAÂNIÂ<br />

ZLOCÏ INUÊ KOMUNISMU<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l<br />

l PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku<br />

l Podpisove akce za mõÂr<br />

l Balzamizace teÏla K. <strong>Gottwald</strong>a<br />

v materiaÂlech UÂV KSCÏ<br />

l A dalsÏõÂ<br />

SECURITAS<br />

IMPERII<br />

7<br />

l Taj<strong>na</strong>Â operativnõÂ veÏznice StB 1951±1955<br />

l UÂnosy lidõÂ soveÏtskou KGB<br />

l Organizace a cÏinnost ozbrojenyÂch<br />

pohranicÏnõÂch slozÏek 1948 ±1951<br />

l MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse<br />

SECURITAS IMPERII 7


SECURITAS IMPERII<br />

7<br />

SbornõÂk k problematice<br />

bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb


Ó UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinu komunismu, 2001<br />

ISBN 80-85821-93-1


OBSAH<br />

VaÂclav Veber<br />

PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku<br />

± komunismus <strong>na</strong> domaÂcõ sceÂneÏ u vod ke sbornõÂku) ............... 5<br />

Prokop Tomek<br />

¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª<br />

± vazebnõ podmõÂnky osob ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanϪ ........................ 12<br />

PrÏõÂlohy 1± 3 .......................................................................... 28<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................. 31<br />

Ivo Fiedler<br />

MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse<br />

aneb Jeden z mnohyÂch ........................................................ 36<br />

PrÏõÂlohy 4 ± 8.......................................................................... 46<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 53<br />

Martin Pulec<br />

NaÂstin organizace a cÏinnosti ozbrojenyÂch<br />

pohranicÏnõÂch slozÏek v letech 1948 ±1951 ............................. 55<br />

PrÏõÂlohy 9 ±13 ........................................................................ 73<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................. 91<br />

Boris Titzl<br />

Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951 .................................. 97<br />

PrÏõÂlohy 14 ±17 ...................................................................... 131<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................. 168<br />

Jan Kalous<br />

PrÏõÂpad Bohumila Sixty popraveneÂho v uÂnoru 1952 .............. 170<br />

3<br />

PrÏõÂlohy 18 ±20 ...................................................................... 183<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................. 189


4<br />

Petr CÏ uka<br />

UÂnosy lidõÂ zCÏeskoslovenska soveÏtskou KGB ......................... 192<br />

PrÏõÂlohy 21± 28 ..................................................................... 209<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 221<br />

JirÏõÂ BasÏta<br />

Propagandisticke vyuzÏitõ kausy americkeÂho<br />

emigranta profesora G. S. Wheelera ...................................... 224<br />

PrÏõÂlohy 29 ± 35..................................................................... 241<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 249<br />

Martin Pulec<br />

Agenturnõ cÏinnost Mileny Markove ...................................... 252<br />

PrÏõÂloha 36 ........................................................................... 279<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 281<br />

Prokop Tomek<br />

Taj<strong>na</strong>Â operativnõÂ veÏznice StaÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

ve WintroveÏ ulici v Praze v letech 1951±1955 ....................... 286<br />

PrÏõÂlohy 37± 40 ..................................................................... 307<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 313<br />

Stanislav CÏ ervinka ml.<br />

<strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong> <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ<br />

± <strong>balzamizace</strong> teÏla v materiaÂlech UÂV KSCÏ .............................. 319<br />

PrÏõÂlohy 41± 46 ..................................................................... 342<br />

Poz<strong>na</strong>Âmky a odkazy ............................................................ 350<br />

UzÏite zkratky ....................................................................... 352<br />

EdicÏnõÂ poz<strong>na</strong>Âmka ................................................................. 357


PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku ±<br />

komunismus <strong>na</strong> domaÂcõÂ sceÂneÏ<br />

u vod ke sbornõÂku)<br />

Komunismus jako ideologie ohrozÏoval Evropu uzÏ daÂvno, vlastneÏ od<br />

pocÏaÂtku 19. stoletõÂ. Tehdy vznikl a ustavil se; jeho rodicÏi byli rukou<br />

nerozdõÂlnou Marx a Engels, <strong>na</strong>zyÂvanõÂ pozdeÏji klasiky. Marx byl ovsÏem<br />

h<strong>na</strong>cõÂ silou, intelektuaÂlnõÂm tvuÊ rcem onoho noveÂho <strong>na</strong>ÂbozÏenstvõÂ, kteryÂ<br />

svyÂm ¹veÏdeckyÂm komunismemª aby se odlisÏil od rÏady dobovyÂch badateluÊ<br />

a fantastuÊ ) umõÂstil spaÂsu lidstva jizÏ do tohoto sveÏta. PrÏedpokladem<br />

one spaÂsy ovsÏem meÏla byÂt apokalypticka revoluce, ktera <strong>na</strong>ÂsledneÏ<br />

pohltõ stary sveÏt, tj. sveÏt kapitalismu.<br />

Neda se rÏõÂci, zÏe by Marx nevypracoval poutavy systeÂm, praÂveÏ <strong>na</strong>opak;<br />

byl <strong>na</strong>Âpadity stylista a publicista, ktereÂmu se slova sama rov<strong>na</strong>la<br />

do logickyÂch veÏt a hypoteÂz. VyÂklad meÏl logickou stavbu, fakta<br />

byla vybõÂraÂ<strong>na</strong> tak, aby do neÏho zapadala beze zbytku a bez velkyÂch<br />

mozÏnostõÂ pochyb a nejistoty. NevyhnutelneÏ ovsÏem vyzÏadovala võÂru<br />

jako kazÏde <strong>na</strong>ÂbozÏenstvõÂ, i kdyzÏ bytrÏeba bylo kacõÂrÏskeÂ.<br />

Marx se v podstateÏ s<strong>na</strong>zÏil vylozÏit, zÏe vlastnõÂm kapitalismem otrÏaÂsajõÂ<br />

takove rozpory, zÏe nevyhnutelneÏ to slovo bylo duÊ lezÏiteÂ, jõÂm se<br />

tvrdilo, zÏe jde o nutny azaÂkonity proces, ktery <strong>na</strong>stane, at' si to lideÂ<br />

prÏejõ nebo ne) vede k ¹produktivnõ katastrofeϪ. SpaÂsu meÏla prÏineÂst<br />

noveÏ vznikajõÂcõÂ trÏõÂda a zaÂrovenÏ ¹obeÏt'ª kapitalismu ± deÏlnõÂci, ji<strong>na</strong>k teÂzÏ<br />

proletariaÂt. Ti take meÏli prÏevzõÂt odpoveÏdnost <strong>na</strong> sebe a <strong>na</strong>prÏõÂsÏteÏ se<br />

sami a leÂpe) starat o spaÂsu lidstva.<br />

Jako publiciste Marx s Engelsem zazaÂrÏili; <strong>na</strong>psali vyÂrÏecÏny KomunistickyÂ<br />

manifest v roce 1848), v neÏmzÏ celou promysÏlenou stavbu prÏedlozÏili<br />

jako vizi prÏõÂsÏtõÂho vyÂvoje. S dalsÏõÂm dokazovaÂnõÂm to jizÏ bylo horsÏõÂ.<br />

PrÏedpoklaÂdany vyÂvoj kapitalismu se totizÏ nedostavoval a vuÊ bec smeÏrÏoval<br />

ji<strong>na</strong>m, nezÏ oni spolecÏneÏ uvazÏovali. PrÏedevsÏõÂm z tohoto duÊ vodu<br />

Marx veÏdecky vyÂklad zdaleka nedopracoval, acÏ semuveÏnoval cely zÏivot<br />

nikde nepracoval a Engels jako tovaÂrnõÂk a pozdeÏji rentieÂr ho zÏivil<br />

a celozÏivotneÏ jeho rodinu podporoval). PrÏedpoklaÂdany neÏkolikasvazkovyÂ<br />

a jizÏ rozvrhnuty veÏdecky spis skoncÏil u jedineÂho svazku <strong>na</strong>zvaneÂho<br />

KapitaÂl, a <strong>na</strong> dalsÏõÂ jeho vyz<strong>na</strong>vacÏi cÏekali marneÏ. Nelze se divit, nebot'<br />

kapitalismus meÏl tak rychly start do zÏivota i vyÂvoj, zÏe jej soucÏasnõÂci<br />

nedovedli zachytit ani odpoveÏdneÏji rozebrat, meÏnil se pod rukama<br />

a nedal se svaÂzat do zÏaÂdnyÂch sebeprÏesveÏdcÏiveÏji <strong>na</strong>vrzÏenyÂch ¹zaÂkonuʪ.<br />

5


6<br />

Marxovy vyÂklady a prÏedpoveÏdi taÂly jak jarnõÂ snõÂh, sveÏt se v zÏaÂdneÂm<br />

prÏõÂpadeÏ nehodlal zarÏizovat podle jeho hypoteÂz. S<strong>na</strong>d by se <strong>na</strong> filozofa<br />

i docela zapomneÏlo, ale ujali se ho ± jizÏ po jeho smrti ± extremiste ve<br />

vlastnõÂm hnutõÂ. Ti se rozhodneÏ nechteÏli rozloucÏit s vidinou boje a võÂteÏzstvõÂ,<br />

dobytõÂ moci a pokusu veÂst nejdrÏõÂve cÏaÂst a pozdeÏji, pokud mozÏno,<br />

cely sveÏt. Tvrdili neochveÏjneÏ, zÏe ¹k zaÂrÏnyÂm zõÂtrÏkuÊ mª.<br />

O dobytõ politickeÂho võÂteÏzstvõ se komuniste pokusili za Marxova zÏivota<br />

jen jednou, v obdobõ tzv. ParÏõÂzÏske komuny. DalsÏõÂm pokusem ±<br />

tentokraÂt prÏipravenyÂm do <strong>na</strong>prostyÂch podrobnostõÂ, a to po vsÏech<br />

straÂnkaÂch ± byl u tok ruskyÂch bolsÏevikuÊ proti stare moci ± carismu ±<br />

v roce 1917. VõÂme dobrÏe, zÏe listopadovy bolsÏevicky prÏevrat v rezÏii TrockeÂho<br />

byl u speÏsÏnyÂ, a zÏe politickou moc bolsÏevici po jisteÂm <strong>na</strong>ÂrocÏneÂm<br />

obdobõ obcÏanske vaÂlky <strong>na</strong>konec uhaÂjili. Pote zacÏali ± proti vsÏem teoretickyÂm<br />

prÏedpokladuÊ m ± uplatnÏ ovat komunisticky experiment v Rusku,<br />

ktere v roce 1922 <strong>na</strong>zvali Svazem soveÏtskyÂch socialistickyÂch<br />

republik. SamozrÏejmeÏ, zÏe se od pocÏaÂtku rusÏtõÂ bolsÏevici s<strong>na</strong>zÏili rozsÏõÂrÏit<br />

svuÊ j experiment i <strong>na</strong> jine zemeÏ, a radeÏji sveÏtadõÂly, ale nic z toho se jim<br />

uzÏ nepovedlo. ZuÊ stali <strong>na</strong> dlouhyÂch dvacet let v omezenyÂch hranicõÂch<br />

byÂvaleÂho carskeÂho impeÂria a jakaÂkoli s<strong>na</strong>ha o rozsÏõÂrÏenõÂ komunismu<br />

za hranice zemeÏ zcela propadla.<br />

AzÏ nova sveÏtova vaÂlka, ktera se neu prosneÏ blõÂzÏila, slibovala velkeÂ<br />

<strong>na</strong>deÏje ohledneÏ dalsÏõÂho sÏõÂrÏenõÂ komunismu po sveÏteÏ. A skutecÏneÏ takovaÂ<br />

situace <strong>na</strong>stala. SoveÏtska armaÂda se ve vaÂlce s <strong>na</strong>cismem zarÏadila<br />

mezi võÂteÏze, a acÏ muÊzÏeme totalitnõÂ ideologii SSSR postavit <strong>na</strong> stejnou<br />

u rovenÏ jako porazÏeny <strong>na</strong>cismus, <strong>na</strong>Ârokoval si SoveÏtsky svaz vzhledem<br />

kvyÂsledkuÊ m tak tvrde vaÂlky souhlas s postupem do Evropy. Po roce<br />

1945veÏtsÏinu zemõÂ vyÂchodnõÂ a strÏednõÂ Evropy vojensky obsadil, ovlivnil<br />

jejich dalsÏõÂ politickou orientaci ve smeÏru <strong>na</strong>stolenõÂ komunismu<br />

a pevneÏ se v nich usadil.<br />

Komunismus v EvropeÏ po druhe sveÏtove vaÂlce<br />

Raymond Aron, vyÂz<strong>na</strong>mny francouzsky sociolog a politolog, jizÏ v roce<br />

1951 <strong>na</strong>psal, zÏe ve vyÂchodnõ EvropeÏ a myslel tõÂm ty evropske staÂty,<br />

ktere lezÏely mezi Labem a zaÂpadnõ hranicõ SSSR) zõÂskali dõÂky soveÏtskeÂ<br />

armaÂdeÏ klõÂcÏove pozice komunisteÂ, veÏtsÏinou pod zaÂsÏtitou taktiky lidoveÂ<br />

fronty. A pak pry uzÏ bylo jen ¹deÏtskou hrÏõÂcÏkouª dosaÂhnout mocenskeÂho<br />

monopolu. 1) TõÂm chce <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏit, zÏe o<strong>na</strong> technika chladnokrevneÂ<br />

soveÏtizace cÏi revoluce shora) byla pouzÏitel<strong>na</strong>Â vsÏeobecneÏ vruÊ znyÂch zemõÂch,<br />

a zÏe kazÏdy staÂt v EvropeÏ, Francii nevyjõÂmaje, by dopadl stejneÏ,<br />

kdyby tam byla trÏeba jen <strong>na</strong>kraÂtko rozmõÂsteÏ<strong>na</strong> soveÏtska armaÂda.<br />

Nebudu rozebõÂrat podrobneÏ Stalinovu taktiku po druhe sveÏtoveÂ<br />

vaÂlce, je jisteÂ, zÏe tento vuÊ dce videÏl ve vaÂlce ideaÂlnõÂ prÏõÂlezÏitost pro dalsÏõÂ<br />

rozsÏõÂrÏenõÂ komunismu a hodlal k neÏmu vydatneÏ <strong>na</strong>pomoci. VeÏdeÏl dobrÏe,<br />

zÏe nejlepsÏõÂ prÏõÂlezÏitostõÂ jsou staÂty v rozkladu, jenzÏ prÏinesla vaÂlka,


a kdy vznika bezpocÏet prÏõÂlezÏitostõ k agitaci i k cÏinu; obe v podstateÏ bez<br />

kontroly...<br />

Leninsko-stalinsky komunismus se v mezivaÂlecÏneÂm obdobõ prosadil<br />

a upevnil jako teorie a praxe totalitnõÂ tyranie, a uzÏ proto nemohl mõÂt<br />

ani jiny prÏõÂstup k rÏesÏenõ politickyÂch vztahuÊ a pomeÏruÊ , nezÏ jaky <strong>na</strong>stoupil.<br />

UÂ speÏsÏneÏ se pokusil vyÂchodnõÂ Evropu dobyÂt s vyuzÏitõÂm svyÂch<br />

dosavadnõÂch odzkousÏenyÂch metod. A kdyzÏ uspeÏl, <strong>na</strong>zval celou akci<br />

¹osvobozenõÂmª.<br />

Stalin a jeho nejblizÏsÏõ pomocnõÂci pod jeho vlivem a neu prosnyÂm<br />

vedenõÂm) prÏedevsÏõÂm prÏipravili pro kazÏdou vyhleÂdnutou zemi v podstateÏ<br />

malou kohortu profesio<strong>na</strong>ÂlnõÂch revolucio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ , totaÂlneÏ oddanyÂch soveÏtskeÂmu<br />

komunismu. PrÏesneÏ podle hesla, zÏe nezaÂlezÏõÂ <strong>na</strong> pocÏtu cÏlenuÊ<br />

strany ani <strong>na</strong> pocÏtu sympatizujõÂcõÂch to jsou druhotne velicÏiny), ale <strong>na</strong><br />

sõÂle a schopnostech organizace. VzÏdyt' take vneÏkteryÂch zemõÂch <strong>na</strong>prÏõÂklad<br />

v Rumunsku cÏi v Mad'arsku) se komuniste pocÏõÂtali <strong>na</strong> stovky<br />

ameÏli prÏed sebou tak neuveÏrÏitelneÏ neuÂmeÏrny u kol, jakyÂm je ovlaÂdnutõÂ<br />

staÂtu.<br />

V druhe faÂzi, ktera ovsÏem probõÂhala soucÏasneÏ, se cely soveÏtsky politickyÂ<br />

vliv v te ktere zemi zameÏrÏil <strong>na</strong> likvidaci mozÏnyÂch politickyÂch<br />

odpuÊ rcuÊ novyÂch komunistickyÂch porÏaÂdkuÊ . Pod ruÊ znyÂmi zaÂminkami<br />

je nepustil do politickeÂho zÏivota, ale <strong>na</strong>opak veÏtsÏinou posõÂlal za mrÏõÂzÏe.<br />

UmneÏ rozehraÂval a podle mõÂstnõÂch pomeÏruÊ <strong>na</strong>vozoval jakeÂsi ovzdusÏõÂ<br />

sympatiõ pro nove porÏaÂdky, a opeÏt ve shodeÏ s touto cÏinnostõ prÏipravoval<br />

nove mozÏne nekomunisticke politiky, kteryÂm bude sveÏrÏe<strong>na</strong> u loha<br />

nutne spolupraÂce <strong>na</strong> cesteÏ dou plneÂho podrucÏõÂ. Zde bezostysÏneÏ soveÏtsÏtõÂ<br />

komuniste pracovali policejnõÂmi metodami vyÂbeÏru a zasahovali do<br />

politickyÂch pomeÏruÊ daneÂho staÂtu zcela bez omezenõÂ. Nezastavovali se<br />

ani prÏed sveÂvolnyÂm zatyÂkaÂnõÂm a odvaÂzÏenõÂm obcÏanuÊ jednotlivyÂch staÂtuÊ<br />

do svyÂch vyhlaÂsÏenyÂch taÂboruÊ a veÏzenõÂ. HlavnõÂ tedy bylo ovlaÂdnout<br />

staÂt, prÏedevsÏõÂm jeho bezpecÏnost a armaÂdu a dalsÏõÂ rozhodujõÂcõÂ politickeÂ<br />

funkce. Teprve kdyzÏ se s pomocõÂ svyÂch oddanyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nebo<br />

tajnyÂch nohsleduÊ staÂtu zmocnili, zacÏali pracovat <strong>na</strong> ¹zõÂskaÂnõÂ masª.<br />

Hned od pocÏaÂtku zarÏõÂdili vlaÂdu komunisticke ¹elityª, a ¹masyª postupneÏ<br />

podrÏõÂdili jejõÂmu komunistickeÂmu vlivu; tak vznikal ¹cÏloveÏk<br />

nove epochyª. O demokraticke cesteÏ k moci proto nemuÊzÏe byÂt rÏecÏ;<br />

konecÏneÏ v cele vyÂchodnõ EvropeÏ sepovaÂlce ko<strong>na</strong>ly jen dvoje tzv. svobodneÂ<br />

volby. Na jarÏe 1945v Mad'arsku komuniste propadli) a v kveÏtnu<br />

1946 v CÏ eskoslovensku komuniste u dajneÏ zvõÂteÏzili, ale ve skutecÏnosti<br />

zõÂskali 38 % hlasuÊ ). Nikde jinde se ani v <strong>na</strong>Âz<strong>na</strong>ku ¹svobodneª volby<br />

neko<strong>na</strong>ly a samozrÏejmeÏ ani ve zmõÂneÏnyÂch zemõÂch se podruhe uzÏ nikdy<br />

neopakovaly.<br />

PrÏiblizÏneÏ vleÂteÏ 1947, kdy se radikaÂlneÏ meÏnily vztahy SSSR a USA,<br />

dvou supervelmocõÂ deÏlõÂcõÂch si sveÏt, radikaÂlneÏ semeÏnõÂ i taktika soveÏtskyÂch<br />

bolsÏevikuÊ ve vyÂchodnõÂ EvropeÏ. Komunismus jako vlaÂdnoucõÂ<br />

politicky rezÏim je jizÏ <strong>na</strong>stolen ± cõÂlem se staÂva prosadit do praxe jed-<br />

7


8<br />

notlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõ take soveÏtsky politicky systeÂm se<br />

vsÏemi duÊ sledky. VyÂsledkem pak je ¹veÏrnyª a pevneÏ podvaÂzany satelitnõÂ<br />

staÂt. Takova je vlastnõ podstata vyÂchodoevropskeÂho deÏjinneÂho procesu<br />

spjateÂho s padesaÂtyÂmi lety.<br />

HlavnõÂm heslem a take viditelnou praxõ teÂto doby je slogan ¹Se SoveÏtskyÂm<br />

svazem <strong>na</strong> veÏcÏne cÏasy!ª. Ma v kazÏde zemi poneÏkud jiny obsah;<br />

u<strong>na</strong>Âs je to <strong>na</strong>prÏõÂklad uÂcÏeloveÏ vyklaÂda<strong>na</strong>Â historie Mnichova, ¹zradyª<br />

zaÂpadnõÂch staÂtuÊ i popis u dajne skutecÏne cÏinnosti nejveÏrneÏjsÏõÂch spojencuÊ<br />

apod. Nezanedbatelnou soucÏaÂstõ tohoto procesu je take likvidace<br />

vsÏech kontaktuÊ se ZaÂpadem, at' uzÏ setyÂkajõÂ hospodaÂrÏstvõÂ, politiky<br />

cÏi kultury. Na konci jsou nepruÊ chodne hranice a fakticky konec<br />

vsÏech kontaktuÊ i stykuÊ ; z<strong>na</strong>lost cÏi pouhy zaÂjem o deÏnõÂ<strong>na</strong>ZaÂpadeÏ jsou<br />

nebezpecÏne a postupneÏ i trestneÂ. HlavnõÂm cõÂlem je ovsÏem duÊ sled<strong>na</strong>Â<br />

a <strong>na</strong>prosta prÏestavba spolecÏnosti dle soveÏtskeÂho modelu, a to ve vsÏech<br />

oblastech zÏivota i fungovaÂnõÂ spolecÏnosti. V poprÏedõÂ zaÂjmu stojõÂ organizace<br />

politickeÂho systeÂmu soveÏtskeÂho typu jen s maÂla odlisÏnostmi,<br />

jako jsou <strong>na</strong>prÏ. neÏktere zbytkove prvky z demokratickeÂho systeÂmu,<br />

<strong>na</strong>prÏõÂklad funkce prezidenta apod.), rÏõÂzene hospodaÂrÏstvõ opeÏt dle soveÏtskyÂch<br />

dispozic, ktere jen v nepatrnyÂch polozÏkaÂch korespondujõ se<br />

skutecÏnyÂmi <strong>na</strong>ÂrodnõÂmi zaÂjmy toho ktereÂho staÂtu. SoveÏtizovaÂ<strong>na</strong> je<br />

ovsÏem i kultura, veÏda, cele sÏkolstvõ atd.<br />

NenõÂuÂcÏelem tohoto u vodu ke sbornõÂku veÏnovat se podrobneÏji otaÂzce<br />

<strong>na</strong>stolenõÂ soveÏtskeÂho modelu v konkreÂtnõÂch staÂtech vyÂchodnõÂ Evropy.<br />

Jednotlive odlisÏnosti, ostatneÏ velmi maleÂ, jen potvrzujõ pravidlo. CelyÂ<br />

proces <strong>na</strong>stolovaÂnõÂ soveÏtskeÂho modelu vsÏak neprobõÂhal bez strÏetuÊ , bez<br />

odporu skupin i jednotlivcuÊ. NeÏkdy i mezi jeho samotnyÂmi aktivnõÂmi<br />

uskutecÏnÏ ovateli. JisteÏ k tomuto deÏnõÂ <strong>na</strong>pomohla i praxe stranickyÂch<br />

cÏistek a procesuÊ , ktere se vsÏude v jednotlivyÂch zemõÂch uskutecÏnily<br />

take podle z<strong>na</strong>ÂmyÂch soveÏtskyÂch modeluÊ z 30. let, vcÏetneÏ nesmyslnyÂch<br />

obvineÏnõÂ a nepochopitelnyÂch prÏiz<strong>na</strong>ÂnõÂ.<br />

VsÏe, o cÏem põÂsÏeme, bylo zaÂlezÏitostõÂ neceleÂho desetiletõÂ, jisteÏ ovlivneÏneÂho<br />

Stalinovou smrtõ vbrÏeznu 1953, ale bezesporu take tõÂm, zÏe <strong>na</strong>podobovaÂnõÂ<br />

a realizace s pomocõÂ poradcuÊ zaberou podstatneÏ meÂneÏ<br />

cÏasu, nezÏ vytvaÂrÏenõÂ ideaÂlnõÂho typu komunismu. Po XX. sjezdu KSSS,<br />

<strong>na</strong> neÏmzÏ Nikita SergejevicÏ ChrusÏcÏev prÏecÏetl prvnõÂ a zatõÂm ocÏividneÏ<br />

neuprÏõÂmneÂ) prÏiz<strong>na</strong>ÂnõÂ komunistickyÂch chyb, nedostatkuÊ a zlocÏinuÊ,<br />

byla situace v soveÏtskyÂch satelitnõÂch zemõÂch opeÏt ji<strong>na</strong>Â. SoveÏtsÏtõÂ komunisteÂ<br />

chteÏli zacÏõÂt jakoby z cÏisteÂho stolu, ale to uzÏ je tematika pro jinyÂ<br />

sbornõÂk.<br />

NastolenõÂ komunismu v CÏeskoslovensku<br />

Z toho, co jizÏ bylo uvedeno, vyplyÂvaÂ, zÏe proces <strong>na</strong>stolenõÂ komunismu<br />

v jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõÂch po druhe sveÏtove vaÂlce meÏl<br />

v podstateÏ dveÏ faÂze. Za prve dobytõ staÂtu komunisty a prosazenõ ko-


munisticke moci do cÏela staÂtu, vcÏetneÏ zabezpecÏenõ jejõÂho upevneÏnõÂ.<br />

O dobeÏ trvaÂnõÂteÂto prvnõÂ faÂze rozhodovaly spõÂsÏe vneÏjsÏõÂ podneÏty vzaÂjemneÂ<br />

vztahy velmocõÂ apod.), nezÏli vyÂvoj a situace jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch<br />

zemõÂ. DeÏlõÂtkem a zaÂrovenÏ meznõÂkem bylo leÂto 1947, kdy<br />

Stalin otevrÏeneÏ prÏiz<strong>na</strong>l sve u mysly a jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ i verÏejneÏ prohlaÂsil<br />

vyÂchodnõ Evropu za komunistickou. O<strong>na</strong> uzÏ samozrÏejmeÏ ¹komunistickaª<br />

byla, to jen takticke hledisko nutilo Stali<strong>na</strong> o tomto faktu verÏejneÏ<br />

nemluvit.<br />

VCÏ eskoslovensku byl tõÂmto deÏlõÂtkem u norovy pucÏ v roce 1948, jehozÏ<br />

vyÂsledkem byla absolutnõ komunisticka politicka vlaÂda, i kdyzÏ se<br />

pokusila halit do fraÂzõÂNaÂrodnõ fronty a existence u dajneÏ samostatnyÂch<br />

politickyÂch nekomunistickyÂch stran.<br />

Druhou faÂzõ pak bylo od roku 1948 rychle realizovane prÏetvaÂrÏenõÂ<br />

systeÂmu a celeÂho staÂtu do komunisticke podoby soveÏtskeÂho typu,<br />

atopovsÏech straÂnkaÂch politickeÂho, hospodaÂrÏskeÂho a kulturnõÂho zÏivota.<br />

Jak tento proces v podrobnostech u <strong>na</strong>Âs probõÂhal, dokazujõÂ<br />

a ilustrujõ jednotlive praÂce v tomto sbornõÂku. ZvõÂdaveÂho cÏte<strong>na</strong>ÂrÏe odkazuji<br />

<strong>na</strong> dalsÏõÂ publikace specialistuÊ. 2)<br />

Jeden probleÂm vsÏak nemohu nechat stranou. O obdobõÂ let 1945azÏ<br />

1948 se cÏasto uvaÂdõÂ, zÏe sÏlo o demokratickou faÂzi vyÂvoje, a dokonce se<br />

<strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏuje, zÏe tato doba mohla byÂt vhodnyÂm a nosnyÂm vyÂchodiskem<br />

k dalsÏõÂmu vyÂvoji staÂtu. Je to iluze a viditelne cÏi chteÏne nechaÂpaÂnõÂ<br />

skutecÏne situace. Hned od konce vaÂlky meÏli SoveÏti vsÏechny nitky ovlaÂdajõÂcõÂ<br />

jimi osvobozene staÂty pevneÏ v rukou, popousÏteÏli uzdu cÏi ji prÏitahovali<br />

podle svyÂch prÏedstav a zaÂjmuÊ a ohlõÂzÏeli se nikoli <strong>na</strong> stav obeÏti,<br />

ale <strong>na</strong> zaÂvazky cÏi dohody se svyÂmi byÂvalyÂmi spojenci, samozrÏejmeÏ se<br />

s<strong>na</strong>hou je prÏelstõÂt a zõÂskat võÂc, nezÏ dosud drzÏõÂ v rukou. O jakeÂmsi<br />

propusÏteÏnõ CÏ eskoslovenska ze sve zaÂjmove sfeÂry rozhodneÏ neuvazÏovali,<br />

a tak tvrzenõÂ, zÏe <strong>na</strong>sÏi politici deÏlali vlastnõÂ politiku, je trochu nemõÂstnou<br />

iluzõÂ. Slovensky historik L. LiptaÂk 3) <strong>na</strong>zyÂva toto obdobõ obdobõÂm<br />

¹rÏõÂzene demokracieª a ve sveÂm srov<strong>na</strong>ÂvaÂnõ se samostatnyÂm<br />

SlovenskyÂm staÂtem 1939 ±1945) jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ dokazuje oslabenõÂ demokratickeÂho<br />

obsahu staÂtnõÂho zÏivota ve velkeÂm rozsahu. To spocÏõÂvaÂ<br />

v <strong>na</strong>rusÏenõ soukromeÂho vlastnictvõÂ, v postupne diskreditaci parlamentnõÂ<br />

demokracie zaÂkaz neÏkteryÂch stran apod.), v systematickeÂm<br />

<strong>na</strong>rusÏovaÂnõ struktur obcÏanske spolecÏnosti, v posõÂlenõ funkcõ staÂtu<br />

a rozsÏõÂrÏenõÂ sfeÂry jeho zaÂsahuÊ , v preferenci radikalizace politickeÂho<br />

mysÏlenõÂ a jed<strong>na</strong>ÂnõÂ, v celkoveÂm oslabovaÂnõÂ strÏednõÂch vrstev jako opory<br />

demokracie, ve veÏdome kompromitaci tradicÏnõÂch politickyÂch seskupenõÂ,<br />

v prosazenõÂ principu kolektivnõÂ viny a podobneÏ.<br />

Odboj a odpor proti komunistickeÂmu mocenskeÂmu <strong>na</strong>Âstupu je duÊlezÏitou<br />

soucÏaÂstõÂ historickeÂho poz<strong>na</strong>ÂnõÂ. 4) DosavadnõÂ historiografie maÂm<br />

<strong>na</strong> mysli komunisticky popis udaÂlostõÂ) dbala <strong>na</strong> to, aby prÏedstavila<br />

dobytõ moci komunisty jako vyÂsledek prÏaÂnõ lidu, verÏejnosti, ktera se<br />

uzÏuzÏ nemohla docÏkat jejich vlaÂdy. O tom, zÏe by se neÏjake skupiny cÏi<br />

9


10<br />

jednotlivci pokousÏeli komunisticky <strong>na</strong>Âpor zastavit, se vuÊ bec nezminÏovala;<br />

veÏtsÏinou soudila, zÏe takove pokusy se vuÊ bec neko<strong>na</strong>ly a neexistovaly.<br />

A prÏitom jejich zverÏejneÏnõÂ je nejen podmõÂnkou pravdiveÂho a objektivnõÂho<br />

podaÂnõÂ, ale take zaÂkladnõ povinnostõ historiografie praÂveÏ<br />

proto, aby byla pravdivaÂ. SpolecÏnost musõÂ ± i kdyzÏ s velkyÂm zpozÏdeÏnõÂm<br />

± poz<strong>na</strong>t, zÏe zdrave sõÂly a demokraticke skupiny opravdu<br />

vteÏzÏkyÂch padesaÂtyÂch letech existovaly a zachranÏovaly cÏest nerozhodnyÂch<br />

a vaÂlkou <strong>na</strong>rusÏenyÂch lidõÂ.<br />

Ke komunistickeÂmu odporu u <strong>na</strong>Âs <strong>na</strong> konci cÏtyrÏicaÂtyÂch a <strong>na</strong> zacÏaÂtku<br />

padesaÂtyÂch let muÊzÏeme pocÏõÂtat pocÏetne manifestace a demonstrace<br />

u prÏõÂlezÏitosti ko<strong>na</strong>ÂnõÂ XI. vsÏesokolskeÂho sletu v Praze v zaÂrÏõÂ 1948<br />

a praÂveÏ tak i manifestace, ktere se ko<strong>na</strong>ly v souvislosti s pohrÏbem<br />

byÂvaleÂho prezidenta Edvarda BenesÏe 8. zaÂrÏõÂ 1948. VsÏechny tyto akce<br />

meÏly zjevneÏ protikomunisticky raÂz a byly jednõÂm velkyÂm protestem<br />

cÏeskoslovenske verÏejnosti. K nim muÊzÏeme prÏipocÏõÂtat i orelske slavnosti<br />

<strong>na</strong> HostyÂneÏ vleÂteÏ 1948. CÏ etne a dodnes nespocÏõÂtane studentskeÂ,<br />

skautske a katolicke krouzÏky mlaÂdezÏe porÏaÂdaly ruÊ zne letaÂkove akce<br />

proti rezÏimu, ale take pomaÂhaly rodi<strong>na</strong>Âm jizÏ zatcÏenyÂch protikomunistuÊ<br />

, lidem ostrakizovanyÂch rezÏimem apod. Tyto a podobne akce a aktivity<br />

byly permanentnõÂ; sice pomalu slaÂbly ve shodeÏ stõÂm, jak pohasõÂ<strong>na</strong>ly<br />

<strong>na</strong>deÏje <strong>na</strong> zmeÏnu politicke situace ve sveÏteÏ iu<strong>na</strong>Âs, ale byly staÂle<br />

prÏõÂtomneÂ. Vrcholem teÂto aktivity byly plzenÏske demonstrace v roce<br />

1953 ± konkreÂtneÏ proti meÏnove reformeÏ, ale vyÂsledneÏ take proti rezÏimu,<br />

jenzÏ jizÏ tehdy prokazatelneÏ neplnil sliby, a dokonce ± jako ZaÂpotockyÂ<br />

vprÏõÂpadeÏ reformy ± verÏejneÏ lhal.<br />

I odboj, kteryÂm rozumõÂm boj proti rezÏimu se zbranõÂ v ruce se s<strong>na</strong>hou<br />

svrhnout ho a potlacÏit, byl v cÏeskyÂch pomeÏrech prÏõÂtomen. UveÏdomõÂme-li<br />

si, zÏe sÏlo o zaÂpas s totalitnõÂm rezÏimem, cozÏ z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â prÏõÂsneÏ<br />

organizovany policejnõ staÂt s velkou represivnõ masÏineÂriõÂ, nemuÊzÏeme<br />

ji<strong>na</strong>k, nezÏ aktivisty tohoto protikomunistickeÂho zaÂpasu obdivovat.<br />

ProkazatelneÏ se ko<strong>na</strong>ly nejmeÂneÏ dva pokusy o vojensky prÏevrat, k odboji<br />

vsÏak muÊzÏeme pocÏõÂtat i vyzbrojovaÂnõÂ ilegaÂlnõÂch skupin s cõÂlem<br />

svrhnout rezÏim a koneckoncuÊ i sabotaÂzÏe v pruÊ myslu cÏi v zemeÏdeÏlstvõÂ,<br />

ktere meÏly stejny cõÂl, i kdyzÏ jej plnily vzdaÂleneÏ a zprostrÏedkovaneÏ.<br />

RovneÏzÏ tak agenti-chodci plnili stejny u kol a cõÂl, praÂveÏ tak jako lideÂ,<br />

kterÏõÂ organizovali prÏechody ohrozÏenyÂch lidõÂ do zahranicÏõÂ aj.<br />

Vrcholem hrdinstvõÂ byli bezesporu bratrÏi MasÏõÂnoveÂ, legendaÂrnõÂ bojovnõÂci<br />

s komunismem; nesmõÂme ovsÏem zapomenout <strong>na</strong> jejich nejblizÏsÏõÂ<br />

pomocnõÂky a prÏaÂtele. PraÂveÏ <strong>na</strong> jejich prÏõÂkladeÏ je doko<strong>na</strong>le videÏt,<br />

jak dosavadnõ komunisticka historiografie mate verÏejnost a s<strong>na</strong>zÏõ se<br />

staÂle o nespravedlivy obraz MasÏõÂnuÊ , ktery ma vlastneÏ i politicke duÊsledky.<br />

AvsÏak mravnõ zdravõ cele spolecÏnosti i zdrava budoucnost demokracie<br />

vyzÏadujõ pravdive zverÏejneÏnõ existence odboje a odporu proti<br />

komunismu; bez pozitivnõÂch tradic je nemozÏne duÊ sledneÏ <strong>na</strong>stolit parlamentnõÂ<br />

demokracii, ktera ma staÂle tolik neprÏaÂtel a vyzÏaduje perma-


nentnõÂ ochranu i obranu za vsÏech podmõÂnek i situacõÂ. DemokratickaÂ<br />

spolecÏnost, ktera se nedovede, cÏi dokonce nechce braÂnit, ma omezeneÂ<br />

praÂvo <strong>na</strong> svou existenci, <strong>na</strong> svobodu obcÏanuÊ a koneckoncuÊ<br />

<strong>na</strong> duÊ stojny zÏivot.<br />

Dnes zatõÂm mnohem võÂce võÂme o represõÂch a komunistickeÂm u tlaku,<br />

o tom, co vsÏechno zleÂho policejnõÂ ochraÂnci socialismu ucÏinili obhaÂjcuÊ<br />

m demokracie v zaÂjmu sve vlaÂdy, ale obraz skutkuÊ , ktere tito hrdinnõÂ<br />

lide proti komunismu podnikli, nenõ dodnes zcela zrÏetelny a jasnyÂ.<br />

KazÏda s<strong>na</strong>ha vneÂst do teÂto oblasti sveÏtlo je cen<strong>na</strong>Â. Bezesporu muÊzÏeme<br />

kteÂto aktiviteÏ prÏipocÏõÂtat i tento prÏedklaÂdany sbornõÂk o represõÂch ze<br />

strany ochraÂncuÊ komunistickeÂho rezÏimu, a o odboji cÏi odporu <strong>na</strong><br />

druhe straneÏ. Velka cÏaÂst autoruÊ patrÏõ k mladyÂm badateluÊ m, a pevneÏ<br />

doufaÂm, zÏe se s vyÂsledky jejich praÂce setkaÂme v dalsÏõÂch publikacõÂch<br />

knizÏnõÂch i cÏasopiseckyÂch.<br />

POZNAÂMKY A ODKAZY<br />

11<br />

VAÂCLAV VEBER<br />

autor puÊ sobõÂ vUÂ stavu sveÏtovyÂch deÏjin UK)<br />

1) R. Aron: Historie XX. stoletõÂ, Praha 1999, str. 186.<br />

2) PrvnõÂ vlasÏtovkou byla kniha kolektivu autoruÊ V. Moulis, J. Valenta a J. Vykoukal:<br />

Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku v EvropeÏ 1944 ±1989, Ostrava 1991. RÏ adu<br />

studiõÂ v tomto smyslu otiskl cÏasopis StrÏednõÂ Evropa.<br />

3) LubomõÂr LiptaÂk: StorocÏie dlhsÏie ako sto rokov, Bratislava 1999, str. 213n. VlastnõÂ<br />

studie z roku 1994 ma <strong>na</strong>Âzev VonkajsÏie a vnu torne faktory formovania politickyÂch<br />

systeÂmov <strong>na</strong> Slovensku.<br />

4) K tematice odboje a odporu viz stat' Zory DvorÏaÂkoveÂ: TrÏetõÂ odboj ± protikomunistickyÂ,<br />

in: Za svobodu a demokracii I. ± odpor proti komunisticke moci. UsporÏaÂdali<br />

J. Cuhra a V. Veber. Praha 1999, str. 27n.


12<br />

¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª ±<br />

vazebnõÂpodmõÂnkyosob¹PrÏõÂpaduKrcÏmanϪ<br />

PROKOP TOMEK<br />

Dne 9. zaÂrÏõ 1947 se nez<strong>na</strong>Âmy pachatel pokusil spaÂchat atentaÂt <strong>na</strong><br />

trÏi ministry tehdejsÏõ cÏeskoslovenske vlaÂdy: <strong>na</strong>ÂmeÏstka prÏedsedy vlaÂdy<br />

PhDr. Petra Zenkla CÏ eskoslovenska stra<strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialistickaÂ,<br />

daÂle CÏ SNS) 1) , ministra spravedlnosti JUDr. Prokopa Drtinu CÏ SNS) 2)<br />

a ministra zahranicÏõÂ dr. h. c. Ja<strong>na</strong> Masaryka nestranõÂk) 3) . Tento cÏin<br />

a vsÏe, co po neÏm <strong>na</strong>Âsledovalo, vesÏel do <strong>na</strong>sÏõÂ historie pod neÏkolika<br />

charakteristickyÂmi <strong>na</strong>Âzvy: ¹AtentaÂt <strong>na</strong> trÏi ministryª, ¹KrabicÏkovy atentaÂtª,<br />

pozdeÏji jako ¹PrÏõÂpad KrcÏmanϪ cÏi ¹KrcÏmanÏ ska afeÂraª, uÂrÏedneÏ pak<br />

¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª. Tato afeÂra prÏedstavovala, jak se pozdeÏji<br />

ukaÂzalo, jednu z udaÂlostõ prÏedz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ÂvajõÂcõÂch u norovy pucÏ roku<br />

1948.<br />

OdprvnõÂch okamzÏikuÊ po odhalenõÂatentaÂtnickeÂho pokusu se v republice<br />

rozvinuly urputne politicke diskuse, ktere poU noru prÏesÏly jizÏ jen<br />

v silne represe a zlocÏiny StaÂtnõ bezpecÏnosti psychicky i fyzicky likvidujõÂcõÂ<br />

nepohodlne politicke souperÏe a dalsÏõ osoby, ktere neÏjakyÂm zpuÊsobem<br />

prÏisÏly s vysÏetrÏovaÂnõÂm atentaÂtu do styku.<br />

NynõÂ, kdyzÏ je mozÏnost cÏerpat z drÏõÂve nedostupnyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ<br />

ministerstva vnitra, <strong>na</strong>prÏõÂklad z vysÏetrÏovacõÂho spisu StB ve veÏci<br />

¹Dr. DolezÏel a spol.ª, osobnõÂch spisuÊ veÏznÏuÊ a neÏkteryÂch veÏzenÏ skyÂch<br />

knih, chce autor tohoto prÏõÂspeÏvku upozornit <strong>na</strong> mnohalete nezaÂkonneÂ<br />

martyrium, kteryÂm musely po u noru 1948 projõÂt veÏzneÏne osoby z prÏõÂpadu<br />

¹Dr. DolezÏel a spol.ª CÏ ekali neÏkolik let nejprve <strong>na</strong> obvineÏnõÂ apo<br />

dlouhyÂch letech <strong>na</strong> odsouzenõÂ za ¹<strong>na</strong>pomaÂhaÂnõÂ provokaci <strong>na</strong>ÂrodneÏsocialistickeÂ<br />

strany <strong>na</strong>mõÂrÏene proti KSCÏ ª ± jak byl praÂveÏprÏedstaviteli<br />

komunisticke strany cely prÏõÂpad interpretovaÂn.<br />

O atentaÂtu nebylo mnoho publikovaÂno s vyÂjimkou vlny novinovyÂch<br />

cÏlaÂnkuÊ v letech 1947±1948. PomeÏrneÏ rozsaÂhle se mu ve svyÂch pameÏtech<br />

<strong>na</strong>zvanyÂch ¹CÏ eskoslovensko muÊ j osudª veÏnoval Prokop Drti<strong>na</strong><br />

a rovneÏzÏ jeho prÏõÂtel JUDr. Jaroslav DraÂbek pojed<strong>na</strong>l o kauze v jedneÂ<br />

z kapitol sve knihy ¹Z cÏasuÊ dobryÂch i zlyÂchª. 4) Zcela je pak prÏõÂpadu<br />

veÏnovaÂ<strong>na</strong> kniha PhDr. Zory DvorÏaÂkove ¹Smrt pro trÏi ministryª. 5) Tyto<br />

publikace mohou poslouzÏit k zasazenõÂ udaÂlosti do kontextu tehdejsÏõÂ<br />

doby. Na druhe straneÏ veÏnovali atentaÂtu cÏas od cÏasu pozornost dezinterpretaÂtorÏi<br />

ve sluzÏbaÂch komunistickeÂho rezÏimu, za vsÏechny jmenuj-


13<br />

me historika SNB podplukovnõÂka Otu Holuba, ktery atentaÂt popsal<br />

v knize ¹Smrt ze zaÂlohyª, v kapitole <strong>na</strong>zvane ¹KrabicÏkova afeÂraª. 6)<br />

PrÏedklaÂda<strong>na</strong>Â praÂce, i kdyzÏ s poz<strong>na</strong>ÂmkovyÂm aparaÂtem a uvedenõÂm<br />

prÏesnyÂch pramenuÊ , nemuÊzÏe spletity prÏõÂpad po padesaÂti letech rozuzlit.<br />

AvsÏak jeho nezanedbatelne aspekty, ktere pokus o atentaÂt prÏerostly,<br />

chce zverÏejnit, ukaÂzat a pojmenovat. VeÏzneÏnõ bez soudu ± mucÏenõ±<br />

zkonstruova<strong>na</strong> obvineÏnõ ± konecÏne nespravedlive odsouzenõ ± tresty ±<br />

ztraÂta cti, praÂce, zdravõÂ izÏivota ± rehabilitace 1968/69) ± derehabilitace<br />

1975) ± to vsÏe se stalo, a ne samo od sebe. Ani doba po listopadu<br />

1989 dosud ne<strong>na</strong>pravila krÏivdy spaÂchane <strong>na</strong>zuÂcÏastneÏnyÂch, kterÏõ jsou<br />

sice jizÏ vsÏichni mrtvi, ale jejich potomci a teÏmi jsme v jisteÂm smyslu<br />

my vsÏichni) <strong>na</strong> pojmenovaÂnõÂ vinõÂkuÊ a stanovenõÂ jejich viny a trestu<br />

doposud cÏekajõÂ.<br />

Pachatel pokusu o ¹atentaÂt <strong>na</strong> trÏi ministryª nebyl nikdy vypaÂtraÂn.<br />

Pachatele zlocÏinuÊ v prÏõÂpadu ¹Dr. DolezÏal a spol.ª jsou z<strong>na</strong>Âmi...<br />

PrÏipomenÏ me tedy nejprve ve strucÏnosti samotny atentaÂt a nejblizÏsÏõÂ<br />

<strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ udaÂlosti:<br />

AtentaÂt meÏl byÂt proveden pomocõÂ ¹pekelnyÂch strojuÊ ª oz<strong>na</strong>cÏenyÂch<br />

jako daÂrkove balõÂcÏky s parfeÂmy, odeslanyÂch <strong>na</strong> adresy uÂrÏaduÊ trÏõ politikuÊ<br />

dne 9. zaÂrÏõÂ 1947 kolem 15. hodiny z posÏty v OstrovnõÂ ulici v Praze 1.<br />

Adresa odesõÂlatele: K. Maly v jednom prÏõÂpadeÏ A. MalaÂ), parfumerie<br />

Praha III, Nerudova 17, byla falesÏ<strong>na</strong>Â. 7)<br />

V kazÏde zetrÏõ drÏeveÏnyÂch krabicÏek byly upevneÏny dveÏ stogramoveÂ<br />

<strong>na</strong>ÂlozÏe trinitrotoluenu s rozbusÏkou, spojenou provaÂzkem s võÂcÏkem,<br />

takzÏe prÏi otevrÏenõÂmeÏlo dojõÂt k explozi. PravdeÏpodobneÏ vinou sÏpatneÂho<br />

serÏõÂzenõ sÏlo võÂcÏko otevrÏõÂt jen obtõÂzÏneÏ. Proto podrÏõÂzeny perso<strong>na</strong>Âl ministruÊ<br />

, manipulujõÂcõÂch s balõÂcÏky, provaÂzky odstrÏihl a võÂcÏka otevrÏel bez<br />

exploze. PrÏi pozdeÏji provedene zkousÏce ± rÏõÂzeneÂm vyÂbuchu kopie krabicÏky<br />

<strong>na</strong> vojenskeÂm cvicÏisÏti ± byla vsÏak funkcÏnost zarÏõÂzenõ a nicÏiva sõÂla<br />

<strong>na</strong>ÂlozÏe potvrzeny. VyÂbuch tedy mohl vaÂzÏneÏ zranit nebo zabõÂt osoby<br />

prÏõÂtomne otevõÂraÂnõ krabicÏek. SkutecÏnosti, zÏe mechanismus <strong>na</strong>ÂlozÏõÂ<br />

urcÏenyÂch ministru Zenklovi a ministru Drtinovi fakticky selhal balõÂcÏek<br />

urcÏeny ministru Janu Masarykovi byl zachycen <strong>na</strong> posÏteÏ v Praze-StrÏesÏovicõÂch,<br />

protozÏe <strong>na</strong> neÏm byla uvede<strong>na</strong> neprÏes<strong>na</strong>Â adresa) a zÏe<br />

s krabicÏkami pravdeÏpodobneÏ ani nemohli ministrÏi osobneÏ prÏijõÂt do<br />

styku, byly komunistickyÂm tiskem hned od pocÏaÂtku vyuzÏity k obvineÏnõÂ,<br />

zÏe atentaÂty byly dõÂlem samotne <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialisticke strany,<br />

ktera si tak u dajneÏ chteÏla zlepsÏit pozici v blõÂzÏõÂcõÂch se volbaÂch v roce<br />

1948. 8)<br />

PrÏi vysÏetrÏovaÂnõ udaÂlosti Krimi<strong>na</strong>Âlnõ u strÏednou ministerstva vnitra<br />

daÂle MV) byly sledovaÂny zprvu dveÏ stopy. Jed<strong>na</strong> z nich se odvõÂjela<br />

od identifikace u dajneÂho vyÂrobce drÏeveÏnyÂch krabicÏek, obuvnõÂka Stanislava<br />

PilarÏe z Prahy. Jeho krabicÏky meÏl pachatel zõÂskat koupõÂ v obchodeÏ,<br />

ktereÂmu je PilarÏ dodaÂval. SÏ etrÏenõÂm nebyla jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ po-


14<br />

tvrze<strong>na</strong> ani totozÏnost PilarÏovyÂch vyÂrobkuÊ s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi<br />

atentaÂtu, ani se nepodarÏilo identifikovat osobu, ktera krabicÏky v obchodeÏ<br />

firmy BraÂzda <strong>na</strong> VaÂclavskeÂm <strong>na</strong>ÂmeÏstõÂ v Praze zakoupila. Druhou<br />

stopou prÏi sÏetrÏenõÂ MV byla krabice s <strong>na</strong>ÂlozÏemi stejneÂho druhu,<br />

jake byly pouzÏity prÏi atentaÂtu, <strong>na</strong>leze<strong>na</strong> ve vltavske tuÊ ni v Praze-BranõÂku<br />

beÏzÏny druh, ¹deÏdictvõª po neÏmecke armaÂdeÏ). Po teÏchto zjisÏteÏnõÂch<br />

uvaÂzlo vysÏetrÏovaÂnõÂ MV koncem zaÂrÏõÂ 1947 <strong>na</strong> mrtveÂm bodeÏ. 9)<br />

VrÏõÂjnu 1947 prÏedala mõÂstoprÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu CÏ eskoslovenskeÂ<br />

strany <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialisticke daÂle CÏ SNS) FraÂnÏ a ZemõÂnovaÂ<br />

10) ministru spravedlnosti a mõÂstoprÏedsedovi CÏ SNS JUDr. Prokopu<br />

Drtinovi informaci, kterou zõÂskala prÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ Olomouce od<br />

tamnõÂho tajemnõÂka CÏ SNS FrantisÏka Kolavy. Kolavu v teÏch dnech vyhledal<br />

rolnõÂk Ladislav LovecÏek byÂvaly starosta, drÏõÂve agraÂrnõÂk, v roce<br />

1947 lidovec) z obce KrcÏmanÏ u Olomouce, aby mu sdeÏlil, zÏe prÏed<br />

cÏasem v dõÂlneÏ krcÏmanÏ skeÂho truhlaÂrÏe Ja<strong>na</strong> Kopky videÏl krabicÏky<br />

u dajneÏ shodne s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi pokusech o atentaÂt <strong>na</strong><br />

ministry cÏeskoslovenske vlaÂdy. Jejich snõÂmky byly totizÏ publikovaÂny<br />

v novi<strong>na</strong>Âch. TruhlaÂrÏ Kopka se prÏed LovecÏkem meÏl dokonce vyslovit<br />

v tom smyslu, zÏe krabicÏky jsou prÏipraveny ¹pro atentaÂt <strong>na</strong> ministryª.<br />

11)<br />

GeneraÂlnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS prof. RNDr. VladimõÂr Kraji<strong>na</strong> 12) prÏedal<br />

informaci vrchnõÂmu krimi<strong>na</strong>ÂlnõÂmu komisarÏi JUDr. Aloisu PrÏikrylovi<br />

cÏlenu CÏ SNS) z Br<strong>na</strong>, ktery dne 5. listopadu 1947 oficiaÂlneÏ zahaÂjil<br />

sÏetrÏenõÂ. TeÂhozÏ dne byli v KrcÏmani zatcÏeni truhlaÂrÏ Jan Kopka, jeho<br />

manzÏelka BozÏe<strong>na</strong> Kopkova a rolnõÂk Ladislav LovecÏek. AcÏkoliv se<br />

Kopka cÏaÂstecÏneÏ doz<strong>na</strong>l, byli zatcÏenõÂ jizÏ pocÏtyrÏech dnech ± 9. listopadu<br />

1947 z vazby propusÏteÏni. Stalo se tak <strong>na</strong> popud JUDr. Josefa GoÈrnera,<br />

prÏednosty Oblastnõ krimi<strong>na</strong>ÂlnõÂu strÏedny MV v Praze, ktery argumentoval<br />

tõÂm, zÏe vyÂrobce krabicÏek byl jizÏ zjisÏteÏn v Praze.<br />

Vedenõ <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialisticke strany meÏlo pochybnosti o vuÊli uÂrÏednõÂkuÊ<br />

MV prosÏetrÏit krcÏmanÏ skou stopu ministrem vnitra byl cÏlen KSCÏ<br />

VaÂclav Nosek) 13) , a proto po poradeÏ vedoucõÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ CÏ SNS<br />

dr. Prokopa Drtiny, dr. Jaroslava StraÂnskeÂho a dr. Jaroslava DraÂbka<br />

podal dr. VladimõÂr Kraji<strong>na</strong> dne 19. listopadu 1947 u trestnõÂho soudu<br />

v Olomouci trestnõÂ oz<strong>na</strong>ÂmenõÂ.<br />

VysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu tak bylo sveÏrÏeno dosud vesmeÏs nekomunistickeÂ<br />

justici ministrem spravedlnosti byl praÂveÏ JUDr. Prokop Drti<strong>na</strong>).<br />

Do Olomouce pak vyslal dr. Drti<strong>na</strong> sveÂho podrÏõÂzeneÂho, ministerskeÂho<br />

radu JUDr. ZdenÏ ka Marjanka 14) , ktery meÏl <strong>na</strong> mõÂsteÏ dohleÂdnout <strong>na</strong><br />

pruÊbeÏh vysÏetrÏovaÂnõÂ a poveÏrÏit prÏõÂmyÂm rÏõÂzenõÂm, jako osobu nepolitickou,<br />

staÂtnõÂho zaÂstupce v Olomouci JUDr. FrantisÏka DolezÏela. 15) PrÏideÏlenyÂm<br />

vysÏetrÏujõÂcõÂm soudcem byl jmenovaÂn JUDr. JuraÂsÏek. Do vazby<br />

byl dr. DolezÏelem vzat Jan Kopka s manzÏelkou, Josef SÏ teÏpaÂnek<br />

strojvuÊ dce, cÏlen KSCÏ , od roku 1947 prÏedseda MNV v KrcÏmani) pro<br />

podezrÏenõÂ, zÏe do Prahy krabicÏky odvezl, <strong>na</strong>psal <strong>na</strong> balõÂcÏky adresy


15<br />

a podal <strong>na</strong> posÏteÏ, a daÂle Vlasta KucÏova ucÏitelka, cÏlenka KSCÏ ), kteraÂ<br />

meÏla vyÂrobu krabicÏek Kopkovi zadat.<br />

VysÏetrÏovaÂnõ vedene orgaÂny ministerstva spravedlnosti zacÏalo potvrzovat<br />

hypoteÂzu, podle nõÂzÏ pokus o atentaÂt provedli komunisticÏtõÂ<br />

aktiviste z Olomoucka, jmenoviteÏ olomoucky poslanec parlamentu<br />

s partyzaÂnskou minulostõÂ Jura Sos<strong>na</strong>r. 16) IniciaÂtorem akce meÏl byÂt<br />

prÏedseda KrajskeÂho vyÂkonneÂho vyÂboru KSCÏ v Olomouci Alexej CÏ epicÏka<br />

17) . Poslanec Sos<strong>na</strong>r se musel v duÊ sledku vysÏetrÏovaÂnõÂ vzdaÂt poslaneckeÂho<br />

mandaÂtu a dne 28. led<strong>na</strong> 1948 byl vzat do vysÏetrÏovacõÂ<br />

vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. ZacÏalo proti neÏmu prÏõÂpravne vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

pro zlocÏin prÏõÂprav u kladuÊ o republiku podle § 2 a pro zlocÏin<br />

tajneÂho ozbrojovaÂnõÂ podle § 13 odstavce 1, 2 a 3 ZaÂko<strong>na</strong> <strong>na</strong> ochranu<br />

republiky cÏ. 50/1923 Sb. v dobeÏ vysÏetrÏovaÂnõÂ bylo totizÏ <strong>na</strong>võÂc odhaleno<br />

tajne skladisÏteÏ zbranõ <strong>na</strong> KrajskeÂm sekretariaÂtu KSCÏ v Olomouci), pro<br />

zlocÏin verÏejneÂho <strong>na</strong>ÂsilõÂ vydõÂraÂnõÂm pohruÊzÏkou vrazÏdy podle § 98 a pro<br />

zlocÏin kvalifikovane kraÂdezÏe podle § 171 TrestnõÂho zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 117/<br />

/1852 Sb.<br />

UÂ norem 1948 se ovsÏem situace ve vysÏetrÏovaÂnõÂ prÏõÂpadu zaÂsadneÏ<br />

zmeÏnila. Dne 27. u nora 1948 odjela do Olomouce komise StB MV<br />

poveÏrÏe<strong>na</strong>Â vysÏetrÏovaÂnõÂm ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanÏ ª ve slozÏenõÂ JUDr. VojteÏch<br />

MuÈller z UÂ strÏedny StB a JUDr. Jan Hampek z OblastnõÂ uÂrÏadovny<br />

StB daÂle O StB) v Praze, za uÂcÏelem zjisÏteÏnõÂ stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ. 18) Ale<br />

jizÏ trÏi dny prÏed tõÂm byli orgaÂny ministerstva spravedlnosti jesÏteÏ zatcÏeni<br />

JUDr. FrantisÏek DolezÏel a Ladislav LovecÏek. Dr. DolezÏel, v dobeÏ zatcÏenõÂ<br />

nemocnyÂ, byl prÏevezen nejdrÏõÂve do nemocnice v ProsteÏjoveÏ, a poteÂ<br />

prÏemõÂsteÏn do vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. Ladislav LovecÏek<br />

byl znovu vyslyÂchaÂn olomouckou StB a ve sve vyÂpoveÏdi dne 26. 2.<br />

1948 !) prohlaÂsil, ¹...zÏe vesÏkera obvineÏnõ vznese<strong>na</strong> <strong>na</strong> Kopku a spol.<br />

v souvislosti s atenta tem <strong>na</strong> cÏsl. ministry si vymyslel a udaÂnõÂucÏinil<br />

zduÊ voduÊ politickyÂch a lstivyÂchª. OvsÏem prÏi dalsÏõÂm vyÂslechu trval opeÏt<br />

<strong>na</strong> vyÂpoveÏdi puÊ vodnõÂ. 19)<br />

FrantisÏek Kolava, okresnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS v Olomouci, byl zatcÏen<br />

prÏõÂslusÏnõÂky O StB v Olomouci dne 11. brÏez<strong>na</strong> 1948. Podle leÂkarÏskeÂho<br />

dobrozdaÂnõÂ MUDr. FrantisÏka NeradõÂlka z teÂhozÏ dne, byl v dobeÏ zatcÏenõÂ<br />

nemocen, teÂmeÏrÏ neschopen chuÊ ze, celkoveÏ teÏlesneÏ slabyÂ, budil dojem<br />

neprÏõÂcÏetneÂho, trpeÏl zaÂvrateÏmi a nebyl schopen jakeÂkoliv cesty. 20)<br />

S ohledem <strong>na</strong> jeho zdravotnõ stav byl umõÂsteÏn do veÏzenÏske nemocnice<br />

KrajskeÂho soudu v Olomouci. Bylo <strong>na</strong> neÏj podaÂno prÏedbeÏzÏne trestnõÂ<br />

oz<strong>na</strong>ÂmenõÂ pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu podvodu a krÏiveÂho sveÏdectvõÂ<br />

podle § 197 a 199 Tr. zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 117/1852 Sb.; <strong>na</strong> dr. DolezÏela pak pro<br />

spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu zneuzÏitõÂ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle<br />

§ 101 Tr. zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 117/1852 Sb., ktereÂho se meÏl dopustit neobjektivnõÂm<br />

vedenõÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ, a <strong>na</strong> L. LovecÏka pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho<br />

cÏinu krÏiveÂho sveÏdectvõÂ podle § 199 Tr. zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 117/1852 Sb. Do


16<br />

vazby vojenskeÂho prokuraÂtora byli vzati rovneÏzÏ krimi<strong>na</strong>ÂlnõÂ uÂrÏednõÂci<br />

<strong>na</strong>Ârodnõ socialisteÂ) brneÏnsky vrchnõ krimi<strong>na</strong>Âlnõ rada JUDr. Alois PrÏikryl<br />

a rada Krimi<strong>na</strong>Âlnõ u strÏedny MV v Praze JUDr. MilosÏ SÏ ebor. Byli<br />

obvineÏni ze zlocÏinu zneuzÏitõÂ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle § 101<br />

a dr. PrÏikryl <strong>na</strong>võÂc z trestneÂho cÏinu branõ u platkuÊ podle § 104 Tr.<br />

zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 117/1852 Sb.<br />

Dne 9. brÏez<strong>na</strong> 1948 se ko<strong>na</strong>la u noveÂho ministra spravedlnosti<br />

JUDr. Alexeje CÏ epicÏky porada, ktere sedaÂle zuÂcÏastnili prÏedseda prezidia<br />

ministra spravedlnosti JUDr. Karel Klos, staÂtnõÂ zaÂstupce JUDr.<br />

RuÊzÏicÏka z Olomouce poveÏrÏeny sÏetrÏenõÂm kausy oz<strong>na</strong>cÏovane nynõ jizÏ<br />

jako ¹PrÏõÂpad KrcÏmanÏ ª), prÏednosta O StB Olomouc mjr. Stanislav Severin,<br />

JUDr. VojteÏch MuÈller z UÂ strÏedny StB a za O StB Praha vrchnõÂ<br />

policejnõÂ komisarÏ JUDr. Jan Hampek. BeÏhem teÂto porady byl zrekapitulovaÂn<br />

dosavadnõÂ pruÊbeÏh sÏetrÏenõÂ ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanÏ ª. Podle ministra<br />

spravedlnosti CÏ epicÏky byl dosavadnõÂ zpuÊ sob vysÏetrÏovaÂnõÂ nedostacÏujõÂcõÂ,<br />

takzÏe podle neÏho: ¹...prÏõÂpad musõ byÂt vysÏetrÏen znovu od za kladu<br />

tak, aby zejmeÂ<strong>na</strong> byla zjisÏteÏ<strong>na</strong> iniciativa funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ <strong>na</strong>Â rodneÏ socialistickeÂ<br />

strany, ktera se drÏõÂve projevovala beÏhem vysÏetrÏovaÂnõ soudnõÂho,<br />

zejmeÂ<strong>na</strong> za vedenõ sta tnõÂho za stupce Dr. DolezÏela.ª Za tõÂm uÂcÏelem odjeli<br />

druheÂho dne dr. V. MuÈ ller a dr. J. Hampek znovu do Olomouce,<br />

kde meÏli za u kol ¹...opeÏt prÏesÏetrÏit vsÏechny okolnosti tyÂkajõÂcõ se kriminelnõÂho<br />

podkladu celeÂho prÏõÂpadu a za rovenÏ se pokusit tuto podstatu<br />

uveÂsti v soulad s politickyÂm pozadõÂm teÂto afeÂry.ª 21)<br />

Na zaÂkladeÏ prÏõÂkazu UÂ strÏedny StB byli vsÏichni vysÏetrÏovanci<br />

z krcÏmanÏskeÂho prÏõÂpadu dne 2. 3. 1948 eskortovaÂni z Olomouce<br />

k O StB Praha, kde byli umõÂsteÏni do vazby ve veÏznici OblastnõÂ uÂrÏadovny<br />

StB v BartolomeÏjske 4. 22) Dne 21. 3. 1948 byli Kolava, LovecÏek<br />

a Kopka prÏemõÂsteÏni do veÏznice OkresnõÂho soudu <strong>na</strong> KarloveÏ <strong>na</strong>ÂmeÏstõÂ<br />

v Praze, odkud byl F. Kolava prÏevezen do nemocnice veÏznice KrajskeÂho<br />

soudu v Praze <strong>na</strong> PankraÂci. VysÏetrÏovaÂnõÂ zpocÏaÂtku vedla O StB<br />

Praha, referent dr. Hampek. Dr. DolezÏel byl do Prahy prÏevezen 25. 3.<br />

1948. VeÏzni byli vzati do vazby OblastnõÂ uÂrÏadovny StB Praha s prÏedpokladem<br />

provedenõÂ neÏkolika vyÂslechuÊ a <strong>na</strong>ÂsledneÂho prÏedaÂnõÂ soudu.<br />

RozhodnutõÂm NejvysÏsÏõÂho soudu v BrneÏ ze dne 20. 4. 1948 byla<br />

trestnõÂ veÏc ¹F. DolezÏel a spol.ª prÏikaÂzaÂ<strong>na</strong> z duÊ vodu zaÂruky ¹nestranneÂho<br />

projed<strong>na</strong>ÂvaÂnõª KrajskeÂmu trestnõÂmu soudu v Praze. 23)<br />

Dne 27. srp<strong>na</strong> 1948 podalo StaÂtnõÂ zastupitelstvõÂ v Praze tamnõÂmu<br />

krajskeÂmu soudu zÏalobu <strong>na</strong> FrantisÏka DolezÏela a spol. spisova z<strong>na</strong>cÏka<br />

St 6441/48). Soudcem ve veÏci byl ustanoven prÏedseda se<strong>na</strong>Âtu<br />

KrajskeÂho soudu trestnõÂho v Praze JUDr. JirÏõÂ Sol<strong>na</strong>rÏ. K plaÂnovaneÂmu<br />

soudnõÂmu projed<strong>na</strong>ÂvaÂnõÂ urcÏeneÂmu <strong>na</strong> 10. rÏõÂj<strong>na</strong> 1948 ale nedosÏlo<br />

a bylo odlozÏeno <strong>na</strong> neurcÏito. K odrocÏenõ dal u dajneÏ pokyn ministr<br />

spravedlnosti CÏ epicÏka a vedenõÂ KSCÏ , u nichzÏ prÏevlaÂdl dojem, zÏe prÏõÂpad<br />

nenõ zcela prÏipraveny k soudnõÂmu projed<strong>na</strong>ÂvaÂnõÂ. 24)


17<br />

PocÏaÂtkem u nora 1949 byl sÏetrÏenõÂm prÏõÂpadu ± spolu s u kolem ¹vysÏetrÏenõÂ<br />

prÏõÂpadu Prokopa Drtinyª ± poveÏrÏen poveÏstny JUDr. Bohumil<br />

Smola 25) .SÏ etrÏenõÂ veÏci ¹Dr. DolezÏel a spol.ª tõÂm tedy bylo odebraÂno<br />

OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ StB Praha a prÏedaÂno vnitrÏnõÂ StB, krycõÂm <strong>na</strong>Âzvem<br />

¹Skupi<strong>na</strong> BAaª ministerstva vnitra, pravdeÏpodobneÏ jeho paÂteÂmu sektoru,<br />

jehozÏ u kolem byla tzv. realizace tzn. prÏedevsÏõÂm zatyÂkaÂnõ a vysÏetrÏovaÂnõÂ).<br />

O tomto kroku nenõ ve vysÏetrÏovacõÂm spisu jediny doklad.<br />

O prÏedaÂnõÂ prÏõÂpadu dr. Smolovi se pak hovorÏõÂ v pruÊ vodnõÂm dopise<br />

prÏednosty skupiny BAa MV JindrÏicha VeseleÂho 26) ze dne 10. 6.<br />

1949 ke zpraÂvaÂm dr. Smoly o vyÂsledcõÂch sÏetrÏenõÂ. Tyto zpraÂvy byly<br />

prÏedklaÂdaÂny prezidentu <strong>Klement</strong>u <strong>Gottwald</strong>ovi. <strong>Gottwald</strong> vydal VeseleÂmu<br />

pokyn, aby nechal ¹...zjistit vsÏechny okolnosti, ktere by mohly<br />

veÂsti k odhalenõ pachatele atenta tuª. 27)<br />

Smola se, spolu s prap. Miroslavem SÏ ubrtem, podle svyÂch slov<br />

¹...dal ve sveÂm volneÂm cÏase do pra ceª stõÂm, zÏe: ¹..sta le jsme byli pameÏtlivi<br />

Stalinova hesla: Nenõ pevnosti, ktere by bolsÏevici nedobyli!ª. 28)<br />

OsÏetrÏenõ prÏõÂpadu byli pro jeho politicky vyÂz<strong>na</strong>m informovaÂni podle<br />

Smoly pouze <strong>Gottwald</strong>, CÏ epicÏka, Nosek a VeselyÂ. 29)<br />

ZmõÂneÏne zpraÂvy pro <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a z obdobõ dub<strong>na</strong> azÏ cÏervence<br />

1949 dokumentujõÂ, zÏe dr. Smola rozvinul sÏetrÏenõÂ velkoryse a s udivujõÂcõÂ<br />

jistotou. Jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ prÏitom vychaÂzel z jizÏ drÏõÂve vytycÏeneÂho<br />

scheÂmatu, podle ktereÂho byly atentaÂty provokacõÂ, prÏipravenou <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialistickou<br />

stranou: Akci meÏl organizovat generaÂlnõÂ tajemnõÂk<br />

CÏ SNS dr. VladimõÂr Kraji<strong>na</strong> a provaÂdeÏt ji s pomocõÂ svyÂch spolupracovnõÂkuÊ<br />

, tvorÏõÂcõÂch podle zjisÏteÏnõÂ StB ¹zvlaÂsÏtnõÂ tajnou zpravodajskou kancelaÂrÏCÏ<br />

SNSª. 30) DalsÏõ mozÏne hypoteÂzy o motivech atentaÂtu a jeho pachatelõÂch<br />

byly rychle odbyty, podle dr. Smoly se osobnõÂ msta nejevila<br />

jako pravdeÏpodob<strong>na</strong>Â a obvineÏnõÂ KSCÏ bylo zcela nesmyslneÂ. 31)<br />

Dne 24. 2. 1949 nechal proto dr. Smola zatknout byÂvaleÂho Krajinova<br />

tajemnõÂka JUDr. LudvõÂka Reima<strong>na</strong> 32) a vyslyÂchal jej ve VojenskeÂ<br />

veÏznici Praha-HradcÏany tzv. DomecÏek). Reiman prÏi vyÂslesÏõÂch nejprve<br />

k atentaÂtu uvaÂdeÏl pouze tolik, zÏe se o neÏm dozveÏdeÏl azÏ z dennõÂho tisku,<br />

nebot' byl Krajinou poveÏrÏen shromazÏd'ovat k prÏõÂpadu tiskovy materiaÂl.<br />

Kraji<strong>na</strong> meÏl podle Reima<strong>na</strong> o atentaÂtu prohlaÂsit: ¹... zÏe to KSCÏ prÏijde<br />

draho a zÏe to komunistuÊ m zlomõ vaz.ª 33) Reiman take prÏiz<strong>na</strong>l, zÏe v roce<br />

1947 dr. Krajinu sez<strong>na</strong>Âmil s JUDr. Wilhelmem SoÈhnelem 34) . JUDr.<br />

Reiman podle SmolovyÂch hlaÂsÏenõÂsveÂvyÂpoveÏdidaÂle rozvõÂjel. Dne 4. kveÏt<strong>na</strong><br />

uvedl, zÏe Kraji<strong>na</strong> a SoÈhnel se styÂkali pravidelneÏ, a 24. kveÏt<strong>na</strong> pak<br />

dokonce doz<strong>na</strong>l, zÏe dr. SoÈhnel psal pruÊ vodky k balõÂcÏkuÊ m-<strong>na</strong>ÂlozÏõÂm pocÏaÂtkem<br />

zaÂrÏõÂ 1947 v byteÏ dr. DraÂbka. 35)<br />

Tak ¹potvrdilª JUDr. Reiman z<strong>na</strong>lecky posudek prof. Jaroslava<br />

KrouskeÂho, soudnõÂho z<strong>na</strong>lce prÏi OkresnõÂm soudu v NaÂchodeÏ, ze dne<br />

20. 4. 1949 JUDr. Smola byl puÊ vodneÏ vNaÂchodeÏ soudcem). Podle<br />

tohoto posudku byly posÏtovnõÂ pruÊ vodky a adresy <strong>na</strong> balõÂcÏcõÂch s <strong>na</strong>ÂlozÏemi<br />

psaÂny praÂveÏ rukou JUDr. SoÈhnela. 36) Dr. SoÈhnel byl vypaÂtraÂn


18<br />

orgaÂny StB v Salzburku tedy v americke okupacÏnõ zoÂneÏ) a Smola <strong>na</strong>vrhl<br />

jeho zatcÏenõÂ. NaÂsledneÏ po zatcÏenõÂ i jeho bratra Herberta SoÈhnela<br />

ktery meÏl v prÏõÂpadu figurovat jako dalsÏõ prÏõÂmy vyko<strong>na</strong>vatel zÏijõÂcõÂ<br />

v Praze pod jmeÂnem ¹Altmanª), meÏla byÂt zajisÏteÏ<strong>na</strong> rÏada osob, majõÂcõÂch<br />

v minulosti kontakty s Reimanem, SoÈhnelovyÂmi a dr. Krajinou. 37)<br />

K tomuto rozsaÂhleÂmu zatyÂkaÂnõÂ sice nedosÏlo, ovsÏem 26. 7. 1950 byl<br />

JUDr. Wilhelm SoÈhnel <strong>na</strong> dozÏaÂdaÂnõÂ Ministerstva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

CÏ SR daÂle MNB) 38) skutecÏneÏ zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady prÏi prÏejezdu do<br />

VõÂdneÏ a ¹odtransportovaÂnª tedy fakticky unesen) do Prahy. 39) CelaÂ<br />

teorie dr. Smoly byla postave<strong>na</strong> a rozvõÂje<strong>na</strong> ve skutecÏnosti <strong>na</strong> chatrneÂm<br />

zaÂkladeÏ vynucenyÂch vyÂpoveÏdõÂ JUDr. Reima<strong>na</strong>.<br />

V souvislosti s prÏõÂpravou procesu s JUDr. Prokopem Drtinou, ¹PrÏõÂpadem<br />

KrcÏmanÏ ª a tzv. ¹Mosteckou afeÂrouª 40) byl po võÂce nezÏ rocÏnõÂm<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂ <strong>na</strong> svobodeÏ vzat do vazby dne 21. brÏez<strong>na</strong> 1949 i rada<br />

ministerstva spravedlnosti JUDr. ZdeneÏk Marjanko, ktery byl poprveÂ<br />

zatcÏen a po vyÂslechu propusÏteÏn 23. 2. 1948. Dne 11. kveÏt<strong>na</strong> 1949<br />

dr. Marjanko viz poz<strong>na</strong>Âmka 14) ve vazbeÏ zemrÏel. Za neobjasneÏnyÂch<br />

okolnostõ meÏl u dajneÏ spaÂchat sebevrazÏdu <strong>na</strong> zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ StB<br />

VeÏznice v Ruzyni. 41)<br />

Podle vysÏetrÏovacõÂho spisu ne<strong>na</strong>stala ve vysÏetrÏovaÂnõÂ od konce cÏervence<br />

1949 azÏ do rÏõÂj<strong>na</strong> 1950 zÏaÂd<strong>na</strong>Â zmeÏ<strong>na</strong>. Smolova teorie se postupneÏ<br />

zhroutila a neÏkdy v pruÊbeÏhu roku 1950 bylo Smolovi <strong>na</strong>rÏõÂzeno<br />

velitelem StB Osvaldem ZaÂvodskyÂm prÏedat prÏõÂpad mjr. Milanu<br />

MoucÏkovi 42) ± veliteli jedne cÏaÂsti vysÏetrÏovacõÂho sektoru velitelstvõÂ<br />

StB, pozdeÏji <strong>na</strong> jarÏe 1951 oz<strong>na</strong>cÏovaneÂho jako sektor VI.B velitelstvõÂ<br />

StB daÂle VI.B V StB) 43) .AzÏ z 11. rÏõÂj<strong>na</strong> 1950 pochaÂzõÂ nesignova<strong>na</strong>Â<br />

¹Zpra va o stavu veÏci KrcÏmanϪ.ZteÂto zpraÂvy, ktera je vlastneÏ <strong>na</strong>Âvrhem<br />

obzÏaloby, vyplyÂvaÂ, zÏe po zlepsÏenõÂ zdravotnõÂho stavu trÏõÂ hlavnõÂch obzÏalovanyÂch<br />

± DolezÏela, Kolavy a LovecÏka ± dojde k soudnõÂmu projed<strong>na</strong>ÂnõÂ.<br />

NedosÏlo k neÏmu ale ani v roce 1950, ani 1951. 44)<br />

Teprve s datem 3. kveÏt<strong>na</strong> 1951 se ve vysÏetrÏovacõÂm spisu kraÂtce objevuje<br />

oz<strong>na</strong>cÏenõÂ sektoru VI.B velitelstvõÂ StB, 45) jehozÏ prÏõÂslusÏnõÂci prÏedaÂvajõÂtõÂmto<br />

dnem prÏõÂpad sÏesteÂmu odboru KrajskeÂho velitelstvõÂ StB daÂle<br />

KV StB) Praha, do roku 1950 oz<strong>na</strong>cÏovaneÂho jako OblastnõÂ uÂrÏadov<strong>na</strong><br />

StB Praha. PrÏõÂpadem byli <strong>na</strong> KV StB Praha poveÏrÏeni ppor. Jaroslav<br />

MartinuÊ , ppor. Josef Maly asÏstrzÏm. Josef Brebera. 46) Maly byl<br />

vzaÂrÏõ 1951 a Brebera v listopadu 1951 prÏevelen <strong>na</strong> jine soucÏaÂsti StB.<br />

Na prÏõÂpadu pak pracoval ppor. MartinuÊ se strzÏm. ZdenÏ kem KrÏemenem.<br />

S prÏedaÂnõÂm prÏõÂpadu byli do vazby KV StB Praha prÏevzati<br />

dne 2. kveÏt<strong>na</strong> 1951 i veÏzni, zanesenõÂ dozaÂkladnõÂ knihy stavu veÏznÏuÊ<br />

veÏznice KV StB Praha pod krycõÂmi jmeÂny: FrantisÏek Kolava ± veÏzenÏ<br />

cÏ. 230 KUBIÂCÏ EK, Ladislav LovecÏek ± cÏ. 232 LOUKA, FrantisÏek DolezÏel<br />

±cÏ. 234 DOBIAÂSÏ , LudvõÂk Reiman ± cÏ. 236 RYSÏ AVYÂ a Wilhelm SoÈhnel ±<br />

cÏ. 238 SEVERKA. Data <strong>na</strong>rozenõÂ byla ponechaÂ<strong>na</strong> skutecÏ<strong>na</strong>Â. 47)<br />

Ze dne 26. 10. 1951 pochaÂzõ ¹Pla n vysÏetrÏovaÂnõ akce KrcÏmanϪ,


19<br />

vneÏmzÏ ppor. MartinuÊ podrobneÏ rozepsal, jak vyÂslechy a vyhledaÂnõÂm<br />

dalsÏõÂch duÊ kazuÊ dolozÏit podezrÏenõÂ, <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏe<strong>na</strong>Â sÏetrÏenõÂm dr. Smoly.<br />

Konstatuje, zÏe ¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nepodarÏilo vysÏetrÏujõÂcõÂm<br />

orgaÂnuÊ m pokus atenta tu objasnit...ª SoucÏasneÏ se ale objevuje prvnõÂ<br />

zpochybneÏnõÂ teÂto hypoteÂzy v informaci, zÏe vysÏetrÏovanec JUDr. LudvõÂk<br />

Reiman svoji puÊ vodnõÂ vyÂpoveÏd' po konfrontaci s JUDr. Wilhelmem<br />

SoÈhnelem odvolal. NynõÂ uvaÂdõÂ, zÏe o pachateli atentaÂtu nic nevõÂ avyÂpoveÏd'<br />

<strong>na</strong> neÏm byla vynuce<strong>na</strong> dr. Smolou a prap. SÏ ubrtem beÏhem vyÂslechuÊ<br />

v hradcÏanskeÂm ¹DomecÏkuª bitõÂm a sliby propusÏteÏnõÂ, jestlizÏe se<br />

doz<strong>na</strong>Â: ¹....jelikozÏ nejde o nic jineÂho, nezÏli o to, aby se proka zalo, zÏe<br />

atentaÂt prÏipravilo vedenõ CÏ SNSª. 48) Take JUDr. DolezÏel ¹...vsÏak i nynõÂ<br />

tvrdosÏõÂjneÏ popõÂra jakoukoliv spojitost s Dr. Drtinou a Krajinou v tom<br />

smeÏru, zÏe by mu tito da vali instrukce jak veÂsti vysÏetrÏovaÂnõÂ.ª 49)<br />

V ¹PlaÂnuª je i strucÏneÏ zmõÂneÏn zdravotnõÂ stav vysÏetrÏovancuÊ : Reiman,<br />

LovecÏek a Kolava nejsou schopni vyÂslechuÊ , DolezÏel pak je<br />

dokonce ve stavu kritickeÂm.<br />

Touto zmõÂnkou, ktera se objevuje ve zpraÂveÏ vysÏetrÏovatele v rÏõÂjnu<br />

1951, se dostaÂvaÂme k vlastnõÂmu teÂmatu praÂce, k otaÂzce vazebnõÂch<br />

podmõÂnek obvineÏnyÂch z ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanϪ.<br />

Spisy dostalo dne 3. kveÏt<strong>na</strong> 1951 KV StB Praha od sektoru VI. B<br />

velitelstvõ StB v dosti neu plneÂm stavu. To z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â, zÏe chybeÏly <strong>na</strong>ÂlezÏitosti<br />

jako: <strong>na</strong>Âvrhy a prÏõÂkazy k zatcÏenõÂ, protokoly o osobnõÂ a domovnõÂ<br />

prohlõÂdce a rozhodnutõ o uvalenõ vazby. VeÏzenÏ ska dokumentace, tj.<br />

osobnõÂ spisy veÏznÏuÊ , byla zalozÏe<strong>na</strong> azÏ kraÂtce prÏed odsouzenõÂm v srpnu<br />

1953, tj. po 5 a puÊ l letech veÏzneÏnõ a neobsahuje zÏaÂdne doklady o vazbeÏ<br />

prÏed tõÂmto datem. 50) NeÏktera hlaÂsÏenõ aleÂkarÏske zpraÂvy se ale <strong>na</strong>chaÂzejõÂ<br />

ve vysÏetrÏovacõÂm spise.<br />

ZdravotnõÂ stav dr. FrantisÏka DolezÏela byl od pocÏaÂtku veÏzneÏnõÂsÏpatnyÂ.<br />

Podle vyjaÂdrÏenõÂ JUDr. Chromce z KrajskeÂho soudu v Olomouci ze<br />

dne 21. 3. 1948 byl DolezÏel schopen policejnõÂ vazby, ovsÏem za prÏedpokladu<br />

poskytnutõ odborne leÂkarÏske peÂcÏe, tj. ¹...prÏevazu carbunculu,<br />

diety a leÂcÏenõÂ dva<strong>na</strong>Â cternõÂkoveÂho vrÏeduª. 51) StaÂtnõÂ bezpecÏnost poskytovaÂnõÂ<br />

teÂto leÂkarÏske peÂcÏe prÏislõÂbila. Jak ovsÏem doklaÂdajõ leÂkarÏskeÂ<br />

zpraÂvy, zdravotnõÂ stav dr. DolezÏela se beÏhem veÏzneÏnõÂ daÂle zhorsÏoval.<br />

Podle leÂkarÏskeÂho posudku MUDr. Knoblocha a MUDr. DobõÂhala<br />

z 13. zaÂrÏõ 1948 trpeÏl FrantisÏek DolezÏel poruchou nervove soustavy,<br />

zÏaludecÏnõÂm vrÏedem, krvaÂcenõÂm do strÏev a anginou pectoris. O dalsÏõÂm<br />

vyÂvoji jeho zdravotnõÂho stavu se dozvõÂdaÂme azÏteÂmeÏrÏ potrÏech letech.<br />

Po prÏevzetõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu KV StB v Praze dne 3. cÏerv<strong>na</strong> 1951,<br />

konstatoval vysÏetrÏovatel ppor. MartinuÊ, zÏe dr. DolezÏel nenõÂ schopen<br />

vyÂslechuÊ . Z tohoto duÊ vodu byl 13. listopadu 1951 prÏevezen <strong>na</strong> leÂcÏenõÂ<br />

do veÏzenÏske nemocnice v Praze-Ruzyni 52) s diagnoÂzou: z<strong>na</strong>Âmky dusÏevnõÂ<br />

choroby a pokrocÏila angi<strong>na</strong> pectoris. 53) OvsÏem jizÏ 9. led<strong>na</strong> 1952<br />

byl jako zdravy vraÂcen zpeÏt do veÏznice KV StB Praha.


20<br />

Podle sdeÏlenõÂ sekreteriaÂtu velitelstvõÂ StB ze dne 1. 4. 1952, adresovaneÂho<br />

KV StB Praha, se 20. brÏez<strong>na</strong> 1952 dostavila do kancelaÂrÏe<br />

prezidenta republiky BozÏe<strong>na</strong> DolezÏelova azÏaÂdala o umozÏneÏnõÂ<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy<br />

manzÏela. Na podporu sve zÏaÂdosti uvedla, zÏe od poslednõÂ<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy prÏed<br />

dveÏma lety !) nedostala od manzÏela zÏaÂdnou zpraÂvu. Jejich jed<strong>na</strong>dvacetiletaÂ<br />

dcera v reakci <strong>na</strong> otcovo veÏzneÏnõÂ nervoveÏ ochrnula a nebyla<br />

schop<strong>na</strong> chuÊ ze. 54) OvsÏem ani po teÂto zÏaÂdosti jõÂ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏva povole<strong>na</strong> nebyla.<br />

55)<br />

Dr. DolezÏel se i prÏes svuÊj vaÂzÏny zdravotnõ stav ve vazbeÏ houzÏev<strong>na</strong>teÏ<br />

braÂnil, vytrvale odmõÂtal vznese<strong>na</strong>Â obvineÏnõÂ, od pocÏaÂtku dub<strong>na</strong> 1952<br />

opakovaneÏ drzÏel protestnõÂ hladovku. 56) VduÊ sledku toho byl 21. dub<strong>na</strong><br />

1952 znovu odvezen <strong>na</strong> vysÏetrÏenõ doveÏzenÏske nemocnice v Praze-<br />

-Ruzyni 57) a odtud, <strong>na</strong> <strong>na</strong>Âvrh ruzynÏskeÂho leÂkarÏe MUDr. Josefa Sommera<br />

58) , dne 24. dub<strong>na</strong> 1952 <strong>na</strong> ZvlaÂsÏtnõ oddeÏlenõ pankraÂcke veÏzenÏskeÂ<br />

nemocnice v Praze-BohnicõÂch daÂle ZNO) 59) . I zde v protestnõÂch<br />

hladovkaÂch pokracÏoval; podle hlaÂsÏenõÂ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe od 24. dub<strong>na</strong><br />

1952 a znovu od 9. srp<strong>na</strong> 1952. 60)<br />

Dne 16. srp<strong>na</strong> 1952 <strong>na</strong>psal JUDr. FrantisÏek DolezÏel dopis prezidentu<br />

<strong>Gottwald</strong>ovi, a spolu s nõÂm i dopis pruÊ vodnõÂ, adresovany prÏedsedovi<br />

NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ dr. OldrÏichu Johnovi. V neÏm veÏzenÏ<br />

põÂsÏe: ¹...prosõÂm Va s s<strong>na</strong>zÏneÏ ±ja jizÏ 4apuÊ l roku nevinneÏ veÏzneÏny bez<br />

soudu ± aby jste tento prÏilozÏenyÂ) dopis ± urcÏeny Panu Presidentu laskaveÏ<br />

prÏecÏetl bedliveÏ azneÏho zjistõÂte vsÏe potrÏebneÂ. ProsõÂm bud'te tak<br />

laskav a odevzdejte jej prÏõÂmo osobneÏ Presidentu a sdeÏlte mu vsÏe potrÏebneÂ.<br />

Z<strong>na</strong>Â te mne osobneÏ avõÂte jisteÏ, zÏe jsem se nikdy nedopustil tr.<br />

cÏinu mne za vinu kladeneÂho a võÂte, jak jsem byl ve sveÂm uÂrÏadeÏ i soukromeÂm<br />

zÏivoteÏ uÂzkostliveÏ prÏesnyÂ. Dnes zde lezÏõÂm vycÏerpaÂn ± teÏlesneÏ<br />

i nervoveÏ nevaÂzÏõÂm ani 50 kg), vsÏemi svyÂmi prÏa teli a z<strong>na</strong>ÂmyÂmi opusÏteÏn<br />

po 16 meÏsõÂcÏnõÂm veÏzneÏnõÂ <strong>na</strong> Kv. St.B. /KV StB Praha ± pozn. aut./ Co to<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â ± s<strong>na</strong>d võÂte. Kdysi platil prÏedpis, zÏe parlament vysõÂlal k vysÏetrÏovancuÊ<br />

m do veÏznic kontrolnõ komise k vyÂslechu stõÂzÏnostõÂ. Ja jsem ji<br />

za 4 1/2 roku dosud nevideÏl. S<strong>na</strong>d by ji i parlament zajõÂmalo mnohe ±<br />

co nemohu <strong>na</strong>psati. ... PrÏispeÏte mi prosõÂm <strong>na</strong> pomoc a neota lejte, aby<br />

vzhledem k meÂmu teÏlesneÂmu stavu neprÏisÏla pozdeÏ. VzÏdyt' jizÏ 42 den<br />

jsem umeÏle vyzÏivova n...º 61) Tyto dva dopisy nebyly nikdy prÏedaÂny adresaÂtuÊm<br />

a zuÊ staly zalozÏeny ve vysÏetrÏovacõÂm spisu...<br />

ZÏaÂdne pomoci se JUDr. DolezÏel, byÂvaly staÂtnõ zaÂstupce, nedovolal.<br />

Jak uvedl primaÂrÏ ZNO Praha-Bohnice MUDr. Karel Hoffmeister ve<br />

zpraÂveÏ pro KV StB Praha ze dne 12. 6. 1953, odmõÂtal dr. DolezÏel<br />

stravu znovu od 27. dub<strong>na</strong> 1953: ¹...toto jeho chovaÂnõÂ jest demonstrativnõÂm<br />

projevem, jõÂmzÏ chce dosa hnout sveÂho cõÂle, to jest prÏinejmensÏõÂm<br />

rozmluvy se svyÂm referentem, ktery mu rozmluvu prÏislõÂbil prÏed neÏkolika<br />

meÏsõÂci.ª 62)<br />

Z bohnicke izolace byl dr. DolezÏel prÏevezen azÏ 15.zaÂrÏõ 1953, tedy po<br />

roce a peÏti meÏsõÂcõÂch !). Podle leÂkarÏskyÂch zpraÂv z teÂto doby byla puÊ-


21<br />

vodneÏ zjisÏteÏ<strong>na</strong>Â dusÏevnõÂ choroba pouze reakcõÂ <strong>na</strong> vazbu. VaÂzÏneÏjsÏõÂ podle<br />

MUDr. Hoffmeistera bylo odpõÂraÂnõ stravy a <strong>na</strong>Âsledny kriticky zdravotnõÂ<br />

stav, komplikovany srdecÏnõÂm onemocneÏnõÂm. OvsÏem opakovane zÏaÂdosti<br />

psychiatruÊ o prÏevezenõÂ DolezÏela <strong>na</strong> internõÂ oddeÏlenõÂ veÏzenÏ skeÂ<br />

nemocnice zuÊ staÂvaly võÂce nezÏ rok bez odezvy. 63)<br />

ZvlaÂsÏteÏ vyÂraznyÂm byl i osud byÂvaleÂho tajemnõÂka CÏ SNS v Olomouci<br />

FrantisÏka Kolavy. Po zatcÏenõÂ a eskorteÏ z Olomouce k OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ<br />

StB Praha dne 3. brÏez<strong>na</strong> 1948 se jesÏteÏ 26. brÏez<strong>na</strong> 1948 setkal<br />

<strong>na</strong> O StB v prazÏske BartolomeÏjske ulici s manzÏelkou. OvsÏem jeho stav<br />

byl v te dobeÏ jizÏ kritickyÂ, nedokaÂzal se saÂm obleÂci ani samostatneÏ<br />

pohybovat a trpeÏl hysterickyÂmi stavy. Proto byl 27. brÏez<strong>na</strong> 1948<br />

prÏedaÂn z veÏznice OkresnõÂho soudu <strong>na</strong> KarloveÏ <strong>na</strong>ÂmeÏstõÂ kterou vyuzÏõÂvalo<br />

i KV StB Praha) do nemocnice veÏznice KrajskeÂho soudu v Praze-<br />

-PankraÂci. 64) PrÏõÂcÏinu se dozvõÂdaÂme z hlaÂsÏenõÂ stycÏneÂho duÊ stojnõÂka StB<br />

u StaÂtnõÂ prokuratury ze dne 10. 6. 1950: ¹...AzÏ dosud se <strong>na</strong>chaÂzõÂve<br />

veÏzenÏske nemocnici s teÏzÏkou frakturou lebecÏnõ kosti a otrÏesem<br />

mozku.ª 65) To je vsÏe, co se lze k tak vaÂzÏneÂmu u razu ze spisuÊ dozveÏdeÏt.<br />

Mohlo jõÂt i o <strong>na</strong>Âsledky teÏzÏkeÂho u razu lebecÏnõ kosti, ktery F. Kolava<br />

urpeÏl v dobeÏ vaÂlky, ovsÏem formulace uvedeneÂho hlaÂsÏenõÂ tomu neodpovõÂdaÂ.)<br />

Dne 11. dub<strong>na</strong> 1949 zÏaÂdal MUDr. Josef Sommer v te dobeÏ<br />

jesÏteÏ leÂkarÏ veÏznice Praha-PankraÂc) o intervenci u vysÏetrÏujõÂcõÂho soudce,<br />

aby ¹...v za jmu vysÏetrÏovance nebyly mu povolovaÂny <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy manzÏelky,<br />

protozÏe ho velmi rozrusÏujõ apuÊ sobõ tõÂsniveÏ i <strong>na</strong> okolõª. 66)<br />

Od 14. 7. 1950 do 27. 2. 1951 se <strong>na</strong>leÂzal FrantisÏek Kolava <strong>na</strong> ¹psychiatrickeÂmª<br />

ZvlaÂsÏtnõÂm veÏzenÏ skeÂm oddeÏlenõÂ v Praze-BohnicõÂch. Dne<br />

5. 10. 1950 ho <strong>na</strong>vsÏtõÂvila manzÏelka; jejõÂ dalsÏõÂ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏva se uskutecÏnila<br />

azÏ za 2 roky a 10 meÏsõÂcuÊ !). Z Bohnic byl F. Kolava prÏevezen do veÏzenÏ<br />

ske nemocnice <strong>na</strong> PankraÂci a 13. listopadu 1951 byl spolu s vysÏetrÏovanci<br />

dr. DolezÏelem a dr. Reimanem prÏevezen k leÂkarÏske prohlõÂdce<br />

do veÏzenÏske nemocnice v Praze-Ruzyni. Podle zpraÂv MUDr.<br />

Sommera v te dobeÏ uzÏleÂkarÏe veÏznice v Praze-Ruzyni) z 10. a 12. prosince<br />

1951 se Kolava <strong>na</strong>tolik ¹...vzÏil do prÏedstõÂraÂnõÂ dusÏevnõÂ chorobyª,<br />

zÏe podle <strong>na</strong>Âzoru MUDr. Sommera jizÏ skutecÏneÏ dusÏevneÏ zdravy nebyl,<br />

nemluvil, nekoordinoval pohyby). Ve shodeÏ s psychiatrem MUDr. DobiaÂsÏem,<br />

ktery externeÏ puÊ sobil <strong>na</strong> Ruzyni, ho MUDr. Sommer doporucÏoval<br />

opeÏt umõÂstit <strong>na</strong> ZNO do Bohnic, nebo <strong>na</strong> uzavrÏene oddeÏlenõ <strong>na</strong><br />

Bulovku. 67) FrantisÏek Kolava byl <strong>na</strong>konec 25. dub<strong>na</strong> 1952 prÏevezen<br />

do Bohnic, tedy ve stejne dobeÏ jako dr. DolezÏel. 68)<br />

Dne 13. listopadu 1952 byl prÏevezen z Bohnic do StaÂtnõÂ nemocnice<br />

v BrneÏ ± oddeÏlenõ cÏ. 76 ktere bylo uzavrÏenyÂm oddeÏlenõÂm pro leÂcÏenõÂ<br />

veÏznÏuÊ ) s diagnoÂzou: oboustran<strong>na</strong>Â fraktura krcÏkuÊ stehennõÂch<br />

kostõÂ. 69) Toto vaÂzÏne zraneÏnõ meÏl utrpeÏt 12. listopadu 1952 prÏi leÂcÏenõÂ<br />

v Praze-BohnicõÂch, konkreÂtneÏ beÏhem aplikace elektrosÏokuÊ !). Z Br<strong>na</strong><br />

byl 12. cÏerv<strong>na</strong> 1953 prÏevezen opeÏt do veÏzenÏ ske nemocnice v Praze-


22<br />

-PankraÂci, kde byl potom hospitalizovaÂn azÏ do propusÏteÏnõÂ <strong>na</strong> svobodu<br />

ovõÂce nezÏ rok pozdeÏji, dne 24. srp<strong>na</strong> 1954.<br />

Ve veÏzenÏ ske nemocnici mohla FrantisÏka Kolavu dne 1. srp<strong>na</strong> 1953<br />

<strong>na</strong>vsÏtõÂvit po 34 meÏsõÂcõÂch manzÏelka s peÏtiletyÂm synem. Touto <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvou<br />

podminÏoval F. Kolava souhlas s provedenõÂm operace kycÏelnõÂho<br />

kloubu. 70) Dne 19. srp<strong>na</strong> 1953 pak dosÏlo k operaci, prÏi nõÂzÏ byl ¹zhrÏebenª<br />

zlomeny krcÏek praveÂho kycÏelnõÂho kloubu <strong>na</strong> leveÂm se mezitõÂm<br />

vytvorÏil pakloub). Jak se pozdeÏji ukaÂzalo, zaÂkrok nebyl u speÏsÏnyÂ, protozÏe<br />

vzhledem k nedostatecÏne vyÂzÏiveÏ kostõ nedosÏlo ke kalcifikaci<br />

a sruÊ stu krcÏku, a hrÏeb byl vyplaven.<br />

TrÏetõ zveÏzneÏnyÂch, krcÏmanÏ sky zemeÏdeÏlec Ladislav LovecÏek, byl od<br />

1. prosince 1950 do 25. dub<strong>na</strong> 1951, podobneÏ jako jeho spoluobvineÏnõÂ,<br />

<strong>na</strong> ZNO v Praze-BohnicõÂch, odkud byl pak prÏevezen pravdeÏpodobneÏ<br />

do vazby sektoru VI.B velitelstvõÂ StB v Praze-Ruzyni. Do Bohnic<br />

byl umõÂsteÏn za uÂcÏelem pozorovaÂnõÂ dusÏevnõÂho stavu; podle zaÂveÏrecÏneÂ<br />

leÂkarÏske zpraÂvy ze dne 25. 4. 1951 trpeÏl ¹...reaktivnõ psychosou<br />

z vazby, uda val sluchove a zrakove haluci<strong>na</strong>ce a choval se zmateneÏ,<br />

takzÏe musel byÂt isolovaÂnª. ZpraÂva je zakoncÏe<strong>na</strong> veÏtou ¹...PrÏes tyto,<br />

nemocnyÂm uda vane obtõÂzÏe, ktere poklaÂda me za pravdeÏpodobneÂ, sveÂ<br />

obtõÂzÏe zvelicÏuje.ª 71)<br />

Spolu s ostatnõÂmi vysÏetrÏovanci byl Ladislav LovecÏek dne 3. kveÏt<strong>na</strong><br />

1951 prÏevzat do vazby KrajskyÂm velitelstvõÂm StB Praha. BeÏhem dalsÏõÂho<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂ odmõÂtal vypovõÂdat s poukazem <strong>na</strong> to, zÏe si vuÊ bec nic<br />

nepamatuje, ma v hlaveÏ praÂzdno a vsÏechno jizÏ vypoveÏdeÏl v roce 1948.<br />

Dne 21. 6. 1953 se Ladislav LovecÏek v UÂ tvaru vyÂkonu vazby Praha 1<br />

daÂle U VV, jak zneÏl uÂrÏednõÂ<strong>na</strong>Âzev veÏznice KV StB v BartolomeÏjske ulici<br />

v Praze), pokusil o sebevrazÏdu ± rozbil sklo okeÂnka ve dverÏõÂch cely<br />

a pokusil se strÏepy snõÂst. VeÏzenÏskeÂmu dozorci uvedl, zÏe ¹...toto je jeho<br />

zbranÏ a zÏe to referentovi ukaÂzÏe...ª 72) . Dne 24. 7. 1953 sdeÏloval zaÂstupce<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka UÂ VV Praha 1 sÏstrzÏm. V. MaÂcha 6. odboru KV StB<br />

Praha, zÏe LovecÏek odmõÂta braÂt potravinove prÏõÂdavky a odmõÂta ileÂcÏenõÂ,<br />

acÏkoli trpõÂ otevrÏenou TBC. 73) Dne 5. srp<strong>na</strong> 1953 byl veÏzenÏ prÏedaÂn do<br />

samovazby ve veÏzenÏske nemocnici Praha-PankraÂc, kde setrval azÏ do<br />

soudnõÂho prÏelõÂcÏenõÂ v listopadu 1954.<br />

Vrat'me se nynõ do obdobõÂ, ktere <strong>na</strong>Âsledovalo po prÏevzetõ vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

¹KrcÏmanÏ skeÂho prÏõÂpaduª vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm KV StB Praha. Jak<br />

doklaÂda vcelku otevrÏeneÏ zpraÂva vysÏetrÏovatele ppor. Jaroslava MartinuÊ<br />

veliteli vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ KV StB Praha ze dne 27. 2. 1952, nevyvõÂjelo<br />

se tehdy vysÏetrÏovaÂnõ¹zÏaÂdoucõÂmª smeÏrem:<br />

¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nedalo jmenovanyÂm doka zat, zÏe by meÏli<br />

neÏjake blizÏsÏõ veÏdomosti o provedenõ atenta tu a nebo, zÏe by prÏõÂmo tento<br />

prÏipravovali, nebo veÏdeÏli, kdo jej prÏipravil. VysÏetrÏovaÂnõÂ je ztõÂzÏeno tõÂm, zÏe<br />

orga nove kterÏõ prÏõÂpad zpracova vali, byli odveleni <strong>na</strong> jine pracovisÏteÏ


23<br />

adaÂle tõÂm, zÏe zdravotnõÂ stav vysÏetrÏovancuÊ nedovoluje v neÏm pokracÏovat.<br />

Raiman, DolezÏel a Kolava nejsou t.cÏ. schopni vyÂslechuÊ . Ve vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu<br />

se vsÏak pokracÏuje podle vysÏetrÏovacõÂho pla nu, ktery byl<br />

schva len s. velitelem sta tnõ bezpecÏnosti.ª 74)<br />

DalsÏõÂ zpraÂva ppor. MartinuÊ z 19. 11. 1952 shrnula tehdejsÏõÂ stav<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂ zhruba takto:<br />

JUDr. LudvõÂk Reiman, byÂvaly tajemnõÂk RNDr. VladimõÂra Krajiny,<br />

v plneÂm rozsahu odvolal sve puÊ vodnõ vyÂpoveÏdi z roku 1948, v nichzÏ<br />

oz<strong>na</strong>cÏil za pachatele atentaÂtu Herberta SoÈhnela alias ¹Altma<strong>na</strong>ª a Wilhelma<br />

SoÈhnela a jejich spolupracovnõÂky dr. Krajinu a dr. DraÂbka.<br />

BeÏhem veÏzneÏnõÂ onemocneÏl TBC a od 13. listopadu 1951 se <strong>na</strong>chaÂzel<br />

ve veÏzenÏ ske nemocnici v Ruzyni.<br />

JUDr. Wilhelm SoÈhnel vytrvale popõÂral, zÏe by se vuÊ bec osobneÏ z<strong>na</strong>l<br />

s dr. Krajinou a o atentaÂtu rovneÏzÏ nic neveÏdeÏl. NicmeÂneÏ <strong>na</strong>daÂle byl<br />

drzÏen ve vazbeÏ.<br />

U dalsÏõÂch osob veÏzneÏnyÂch v souvislosti s ¹PrÏõÂpadem KrcÏmanϪ uvedl<br />

ppor. MartinuÊ vzaÂsadeÏ jizÏ jen popsane udaÂlosti: dr. FrantisÏek DolezÏel<br />

popõÂral jakeÂkoliv spojenõÂ s dr. Drtinou a dr. Krajinou. OpakovaneÏ musel<br />

byÂt vysÏetrÏovaÂn ve veÏzenÏ ske nemocnici v Praze-Ruzyni a <strong>na</strong>konec<br />

<strong>na</strong> zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõÂ v Praze-BohnicõÂch.<br />

Ladislav LovecÏek doz<strong>na</strong>l, zÏe podaÂnõÂm sveÏdectvõÂ o krcÏmanÏ skeÂm truhlaÂrÏi<br />

Janu Kopkovi chteÏl zõÂskat odmeÏnu vypsanou CÏ SNS, ale poprÏel<br />

jakeÂkoliv spojenõÂ s tajemnõÂkem CÏ SNS dr. Krajinou. PrÏes pobyt v BohnicõÂch<br />

puÊ sobil LovecÏek podle ppor. MartinuÊ i <strong>na</strong>daÂle dojmem nervoveÏ<br />

nemocneÂho cÏloveÏka, tvrdõÂcõÂho, zÏe ztratil pameÏt'.<br />

FrantisÏek Kolava doz<strong>na</strong>l jen skutecÏnost, zÏe o vyÂrobci krabicÏek byl<br />

informovaÂn od LovecÏka, a zÏe tuto informaci sdeÏlil daÂle dr. Krajinovi.<br />

Jak uvedl ppor. MartinuÊ , byl Kolava jizÏ prÏi prÏebõÂraÂnõÂprÏõÂpadu KV StB<br />

Praha v takoveÂm stavu, zÏe nemluvil srozumitelneÏ, nebyl schopen<br />

psanõÂ ani chuÊ ze, takzÏe od prÏevzetõÂprÏõÂpadu KV StB Praha nebyl dosud<br />

ani jednou vyslyÂchaÂn. Ppor. MartinuÊ zminÏ uje i u raz F. Kolavy, kteryÂ<br />

meÏl podle jeho informacõÂ utrpeÏt ¹...12. nebo 13. listopadu 1952 prÏi<br />

leÂkarÏskeÂm za krokuª. 75)<br />

Vzhledem k tomu, zÏe se vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu neu nosneÏ protahovalo<br />

a zdravotnõÂ stav veÏtsÏiny zadrzÏenyÂch se neustaÂle zhorsÏoval nehledeÏ <strong>na</strong><br />

opakovane intervence rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ u uÂrÏaduÊ v jejich prospeÏch),<br />

sõÂlil tlak <strong>na</strong> uzavrÏenõÂ prÏõÂpadu. Za tõÂm uÂcÏelem <strong>na</strong>vrhoval ppor.<br />

MartinuÊ ve shrnujõÂcõÂ zpraÂveÏ ze dne 19. 11. 1952, aby byla veÏc projed<strong>na</strong>Â<strong>na</strong><br />

s <strong>na</strong>ÂmeÏstkem ministra <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti plk. AntonõÂnem<br />

Prchalem 76) a pote ucÏineÏno ¹neÏjakeª rozhodnutõ k jejõÂmu zakoncÏenõÂ.<br />

Podle <strong>na</strong>Âvrhu ppor. MartinuÊ meÏl byÂt JUDr. SoÈhnel vyhosÏteÏn, s dalsÏõÂmi<br />

obvineÏnyÂmi pak meÏlo byÂt zahaÂjeno soudnõÂrÏõÂzenõÂ. OvsÏem trestnõÂ sazba<br />

jimi u dajneÏ spaÂchanyÂch cÏinuÊ neprÏesahovala peÏt let, mimo to se <strong>na</strong><br />

tyto cÏiny vztahoval jeden rok amnestie, takzÏe jizÏ v listopadu 1952 by


24<br />

podle <strong>na</strong>Âzoru ppor. MartinuÊ meÏli trest odpykanyÂ. ¹...Da le upozornÏuji<br />

<strong>na</strong> to, zÏe rodinnyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky jsou podnikaÂny vsÏemozÏne intervence<br />

<strong>na</strong> propusÏteÏnõ jmenovanyÂch a zÏe musõÂme sta le jejich vazbu oduÊ vodnÏovat<br />

a to prÏedevsÏõÂm kancelaÂrÏi presidenta republiky, intervencÏnõÂmu oddeÏlenõÂ<br />

MNB, avsÏak pravou podstatu nenõÂ mozÏno teÏmto uÂrÏaduÊ m sdeÏlit.ª<br />

77)<br />

Ke stanovisku ppor. MartinuÊ se dne 21. 3. 1953 vyjaÂdrÏil kromeÏ plk.<br />

Prchala i pplk. Milan MoucÏka, <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk VI. odboru HS-StB 78) :<br />

¹...Za sadneÏ souhlasõÂm s vasÏõÂm <strong>na</strong> zorem, skoncÏit vysÏetrÏovaÂnõ tohoto<br />

prÏõÂpadu. Nelze ovsÏem, kdyzÏ jsme celou veÏc vzali do vysÏetrÏovaÂnõÂ, ukoncÏit<br />

tak, zÏe DOLEZÏELA, LOVECÏ KA a KOLAVU vraÂtõÂme jednodusÏe do soudnõÂ<br />

vazby. DoporucÏuji, abyste proto veÏc projed<strong>na</strong>li s genera lnõ prokuraturou<br />

a s nõ se dohodli <strong>na</strong> rÏesÏenõÂ. U LOVECÏ KA by bylo nejleÂpe vyzÏa dat si<br />

z<strong>na</strong>lecky posudek uÂstavu pro dusÏevneÏ chore a to, zÏe je plneÏ zdraÂv, za<br />

cÏin zodpoveÏdny a nechat jej odsoudit pro podvod a lzÏive <strong>na</strong>rÏcÏenõÂ.<br />

Na SOÈHNELA doporucÏuji podat trestnõ oz<strong>na</strong> menõ pro illega lnõ uÂteÏk<br />

zCÏSR a soudnõÂm vyÂrokem jej nechat vyhostit do NeÏmecka.<br />

U REIMANA prozkoumat, zda by nebylo vhodne jej prÏed propusÏteÏnõÂm<br />

zava zat ke spolupra ci a vyuzÏõÂt k tomu toho, zÏe po dlouhou dobu falesÏnyÂmi<br />

vyÂpoveÏd'mi klamal orga ny sta tnõ moci. ZavaÂzaÂnõÂm bychom mohli<br />

odstranit zbytecÏne komplikace, ktere by mohly vzniknout jeho prostyÂm<br />

propusÏteÏnõÂm.ª 79)<br />

Stanovisko <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka VI. odboru HS-StB MoucÏky patrneÏ nenõÂ trÏeba<br />

komentovat.<br />

Dne 22. dub<strong>na</strong> 1953 byla <strong>na</strong> zÏaÂdost ppor. MartinuÊ vzaÂkladnõÂ knize<br />

veÏznÏuÊ kniha stavu veÏznÏuÊ) UÂ VV Praha 1 oprave<strong>na</strong> krycõÂ jmeÂ<strong>na</strong> veÏznÏuÊ<br />

<strong>na</strong> pravaÂ. JUDr. Reiman byl teÂhozÏ dne propusÏteÏn z vazby; realizace<br />

<strong>na</strong>Âvrhu pplk. MoucÏky, totizÏ zavaÂzaÂnõÂ Reima<strong>na</strong> ke spolupraÂci s StB,<br />

nebyla provede<strong>na</strong>. JUDr. SoÈhnel byl po propusÏteÏnõÂ vyhosÏteÏn dne<br />

28. kveÏt<strong>na</strong> 1953 do Rakouska. 80)<br />

NaÂsleduje dalsÏõ zajõÂmavy dokument v prÏõÂpadu, kterou je zÏaÂdost<br />

JUDr. BarbasÏe z GeneraÂlnõÂ prokuratury ze dne 4. 6. 1953. Podle nõÂ<br />

meÏla StB vypracovat a prÏedat pro uÂcÏely obzÏaloby zpraÂvu o svyÂch zjisÏteÏnõÂch,<br />

zÏe <strong>na</strong>ÂrodneÏ socialisticÏtõÂ funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi ¹...za uÂcÏelem us<strong>na</strong>dneÏnõÂ<br />

sta tnõÂho prÏevratu v CÏ SR <strong>na</strong>strojili v roce 1947 tzv. atenta t <strong>na</strong> trÏi byÂv.<br />

cÏs. ministry, z neÏhozÏ hodlali obvinit KSCÏ a potom sami uchopit moc ve<br />

staÂteϪ.<br />

Ppor. MartinuÊ pro tento uÂcÏel skutecÏneÏ vypracoval odpovõÂdajõÂcõÂ dokument,<br />

s jehozÏ zneÏnõÂm souhlasili jak <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk KV StB Praha mjr.<br />

Svoboda, tak i pplk. MoucÏka ten s põÂsemnou poz<strong>na</strong>Âmkou: ¹SamozrÏejmeÏ<br />

souhlasõÂmª). 81)<br />

¹ZdejsÏõ krajska spra va StB ma za zjisÏteÏno a neÏkolika procesy, ktereÂ<br />

probeÏhly v r. 1948 a 1949 prÏed sta tnõÂm soudem v Praze prokaÂza no, zÏe<br />

cÏelnõ prÏedstavitele <strong>na</strong> rodneÏ socialisticke strany se jizÏ v r. 1947 prÏipra-


25<br />

vovali k provedenõ sta tnõÂho prÏevratu v CÏ SR. Toto bylo zejmeÂ<strong>na</strong> jasneÏ<br />

prokaÂza no v procese HORAÂKOVA a spol., kde vysÏlo <strong>na</strong>jevo, zÏe prÏedstaviteleÂ<br />

<strong>na</strong> rodneÏ socialisticke strany jizÏ vlastneÏ od r. 1945 provaÂdeÏli<br />

vsÏechno mozÏne k tomu, aby v CÏ SR byla <strong>na</strong>stole<strong>na</strong> vla da kapitalistickaÂ,<br />

tak jak tomu bylo v dobeÏ prvnõÂ republiky.<br />

CÏ eskoslovensky lid se vsÏak jizÏ nedal oklamat a odhaloval prostrÏednictvõÂm<br />

vedoucõ strany ve staÂteÏ t.j. KSCÏ neprÏa telskou politiku teÏchto<br />

reakcÏnõÂch prÏedstaviteluÊ. PrÏedaÂci <strong>na</strong> rodneÏ socialisticke strany se proto<br />

uchyÂlili k tomu, aby tak zvanyÂm prÏõÂpadem KRCÏMANÏ atenta t <strong>na</strong> 3 byÂv.<br />

cÏsl. ministry) obvinili KSCÏ z organisovaÂnõ tohoto t. zv. atenta tu. Tato<br />

provokace meÏla byÂt pro neÏ prÏõÂpravou k svrzÏenõ vla dy lidu a pomocõÂ<br />

k tomu, aby se oni sami mohli chopiti moci a v <strong>na</strong>sÏõÂ republice <strong>na</strong>stolit<br />

kapitalisticky prÏedmnichovsky rezÏim.ª<br />

V polovineÏ roku 1953 se tedy konecÏneÏ schylovalo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõÂ.<br />

PoneÏkud nekoordinovaneÏ se aktivizovala justice. OkresnõÂ prokuraÂtor<br />

v Praze vzal 21. 7. 1953 zpeÏt zÏalobu z leÂta 1948 a Lidovy soud<br />

trestnõ v Praze usnesenõÂm ze dne 28. 7. 1953 cele trestnõ stõÂhaÂnõ zastavil.<br />

GeneraÂlnõÂ prokuraÂtor podal proti tomuto usnesenõÂ stõÂzÏnost pro<br />

porusÏenõÂ zaÂko<strong>na</strong>. NejvysÏsÏõÂ soud teÂto stõÂzÏnosti vyhoveÏl, usnesenõÂ LidoveÂho<br />

soudu trestnõÂho zrusÏil a vraÂtil veÏc zpeÏt do stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ. 82)<br />

Tato procedura, tedy prÏedevsÏõÂm stazÏenõÂzÏaloby, umozÏnÏovala StB podle<br />

praÂvnõÂho rÏaÂdu formaÂlneÏ prÏõÂpad znovu otevrÏõÂt a znovu ± ¹s pozmeÏneÏnyÂmi<br />

podkladyª ± prÏedat veÏc prokuraturÏe.<br />

Krajska spraÂva StB Praha ukoncÏila vysÏetrÏovaÂnõ dne 4. srp<strong>na</strong> 1953<br />

aprÏedala prÏõÂpad ¹KrcÏmanÏ ª Krajske prokuraturÏe v Praze, do jejõÂzÏ vazby<br />

ve veÏznici Praha-PankraÂc, nemocnicÏnõÂ oddeÏlenõÂ) byli soucÏasneÏ stõÂm<br />

prÏedaÂni i trÏi vysÏetrÏovanci. 83)<br />

Rozsudkem KrajskeÂho soudu v Praze ze dne 25. 11. 1953 spisovaÂ<br />

z<strong>na</strong>cÏka 23 T 25/53) byli FrantisÏek DolezÏel, FrantisÏek Kolava<br />

a Ladislav LovecÏek odsouzeni pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹prÏõÂprava<br />

u kladuÊ o republikuª § 2 zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb.) k trestuÊ m odneÏtõÂ<br />

svobody v deÂlce 7 let, 6 a 1/2 roku a 6 let, daÂle k trestuÊ m zabavenõÂ<br />

poloviny majetku a ztraÂteÏcÏestnyÂch praÂv obcÏanskyÂch <strong>na</strong> dobu 5let. 84)<br />

Dr. FrantisÏek DolezÏel a FrantisÏek Kolava se proti rozsudku odvolali,<br />

odvolal se rovneÏzÏ krajsky prokuraÂtor. NejvysÏsÏõ soud odvolaÂnõ obvineÏnyÂch<br />

i prokuraÂtora svyÂm rozsudkem ze dne 4. 12. 1953 spisovaÂ<br />

z<strong>na</strong>cÏka 5To 86/53), zamõÂtl a rozsudek KrajskeÂho soudu v Praze potvrdil.<br />

85) Jed<strong>na</strong>ÂnõÂ krajskeÂho soudu prÏedsedal JUDr. JirÏõÂ HuÈ bner, jed<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

soudu NejvysÏsÏõÂho pak JUDr. VladimõÂr PodcÏepickyÂ.<br />

OvyÂz<strong>na</strong>mu soudnõÂho prÏelõÂcÏenõÂ sveÏdcÏõÂ fakt, zÏe o neÏm podaÂval ministr<br />

spravedlnosti JUDr. VaÂclav SÏ koda dne 8. 12. 1953 zpraÂvu politickeÂmu<br />

sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ . 86)<br />

KprÏelõÂcÏenõÂprÏed krajskyÂm soudem byl FrantisÏek Kolava prÏinesen <strong>na</strong>


26<br />

nosõÂtkaÂch. Nebyl schopen rÏecÏi, takzÏe jeho drÏõÂveÏjsÏõÂ vyÂpoveÏdi byly prÏed<br />

soudem cÏteny. Zbytek trestu vyko<strong>na</strong>l v pankraÂcke veÏzenÏ ske nemocnici,<br />

odkud byl dne 24. srp<strong>na</strong> 1954 propusÏteÏn a prÏevezen do civilnõÂ<br />

nemocnice v PrÏeroveÏ. Podle propusÏteÏcõÂ zpraÂvy leÂkarÏe z Nemocnice NZ-<br />

-MV NaÂpravneÂho zarÏõÂzenõÂ Ministerstva vnitra) Praha-PankraÂc, byl<br />

FrantisÏek Kolava prÏedaÂn ve stavu po zlomenineÏ obou krcÏkuÊ kostõÂ stehennõÂch,<br />

kde dosÏlo k vytvorÏenõÂ pakloubuÊ , pacient byl nepohyblivyÂ,<br />

svalstvo dolnõÂch koncÏetin atrofovaneÂ, pacient trpeÏl traumatickou neuroÂzou,<br />

hysterickou vazebnõÂ reakcõÂ a byl nekomunikativnõÂ. O zlomenineÏ<br />

lebecÏnõ kosti, popisovane v jizÏ uvedeneÂm hlaÂsÏenõ ze dne 10. 6.<br />

1950, se zpraÂva nezminÏ uje. 87)<br />

Kde vyko<strong>na</strong>Âval trest dr. FrantisÏek DolezÏel nenõÂ bezpecÏneÏ zjisÏteÏno,<br />

s<strong>na</strong>d ve veÏznici Praha-PankraÂc,svyÂjimkou neÏkolika tyÂdnuÊ od 16. u nora<br />

do 10. brÏez<strong>na</strong> 1954, ktere straÂvil opeÏt ve ZvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ v Praze-<br />

BohnicõÂch. ZpraÂva <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka zdravotnõÂ sluzÏby Nemocnice NZ-MV<br />

Praha-PankraÂc pro okresnõÂho prokuraÂtora v Praze ze dne 14. 3.<br />

1954 si zaslouzÏõÂ podrobneÏjsÏõÂ citaci. JasneÏ totizÏ zobrazuje zdravotnõÂ<br />

stav JUDr. FrantisÏka DolezÏela po sÏesti letech veÏzneÏnõÂ:<br />

¹Shora jmenovany byl k <strong>na</strong> m dne 10. 3. 1954 doda n z psychiatrickeÂho<br />

oddeÏlenõÂ uÂstavu Bohnice, ve stavu velmi sesÏleÂm a teÂmeÏrÏ bez<strong>na</strong>deÏjneÂm.<br />

Pacient odmõÂta vesÏkerou potravu at' tekutou nebo tuhou, nuceneÏ<br />

podanou okamzÏiteÏ zvracõÂ. Pacient se braÂnõÂ krmenõÂ a pouze prÏijõÂmaÂ<br />

male mnozÏstvõ vody. Pacient je netecÏnyÂ, <strong>na</strong> ota zky neodpovõÂdaÂ, je<br />

spavyÂ, /.../vaÂzÏõÂ 40 kg, je <strong>na</strong> kost vyhublyÂ. Dne 13. 2. 1954 se jeho<br />

stav zkomplikoval ruÊzÏõÂ oblicÏeje, ktereÂzÏto onemocneÏnõÂ prÏi tomto velmi<br />

sesÏleÂm stavu je zÏivotu nebezpecÏneÂ. Pacient je vyzÏivova n glukosou a vitamõÂny<br />

pouze cestou zÏilnõÂ a konecÏnõÂkem. Potravu podanou sondou do<br />

zÏaludku zvracõÂ okamzÏiteÏ. Za tohoto stavu sesÏlost pokracÏuje, stav se<br />

rychle zhorsÏuje a hrozõÂ beÏhem jednoho azÏ dvou tyÂdnuÊ smrtõÂ.ª 88)<br />

FrantisÏek DolezÏel byl propusÏteÏn azÏ po dalsÏõÂm roce, po odpykaÂnõÂ<br />

celeÂho ulozÏeneÂho trestu, dne 24. u nora 1955.<br />

O rok drÏõÂve, 24. u nora 1954, byl propusÏteÏn z pankraÂcke veÏzenÏ skeÂ<br />

nemocnice i Ladislav LovecÏek. 89)<br />

A jake byly dalsÏõ osudy odsouzenyÂch? V roce 1968 byly rozsudky<br />

z roku 1953 NejvysÏsÏõÂm soudem v Praze zrusÏeny a vsÏichni trÏi odsouzenõÂ<br />

rehabilitovaÂni; ovsÏem v roce 1972 byla jejich rehabilitace zrusÏe<strong>na</strong>...<br />

JUDr. FrantisÏek DolezÏel, <strong>na</strong>rozen 5. 8. 1900 v ProsteÏjoveÏ, zemrÏel<br />

v ProsteÏjoveÏ 10. 9. 1972;<br />

Ladislav LovecÏek, <strong>na</strong>rozen 21. 3. 1897 v KrcÏmani, zemrÏel 5. 4. 1983<br />

ve VelkeÂm TyÂnci okr. Olomouc;<br />

FrantisÏek Kolava, <strong>na</strong>rozen 3. 11. 1908 v PrÏeroveÏ, zemrÏel 10. 9. 1968<br />

v Praze 4.


27<br />

Na doplneÏnõÂ uved'me vyÂnÏ atek z dopisu FrantisÏka Kolavy, adresovaneÂho<br />

prvnõÂmu tajemnõÂku KSCÏ Alexandru DubcÏekovi, ze dne 31. led<strong>na</strong><br />

1968:<br />

¹...Byl jsem v uvedene souvislosti /¹KrcÏmanÏ ska afeÂraª ± pozn. autora/<br />

dne 24. uÂnora 1948 zatcÏen, uvrzÏen do veÏzenõÂ a jed<strong>na</strong>Â no se mnou<br />

v soudnõÂ vysÏetrÏovacõÂ vazbeÏ tak nelidsky, zÏe jsem zmrzacÏen <strong>na</strong> dozÏivotõÂ.<br />

AcÏkoliv ± jak uvedeno ± jizÏ v roce 1948 bylo verÏejneÏ z<strong>na</strong>Â mo, zÏe prÏõÂpad<br />

byl likvidova n, byl jsem po celou dobu soudnõ vazby od r. 1948 azÏ do<br />

r. 1954 neuveÏrÏitelneÏ tyÂra n a mucÏen, a tak donucovaÂn prÏiz<strong>na</strong>t, co se<br />

vuÊ bec nestalo, zejmeÂ<strong>na</strong> uÂcÏast komunistuÊ. PrÏes varovne upozornÏovaÂnõÂ<br />

veÏzenÏskyÂmi leÂkarÏi od r. 1948, zÏe nejsem vuÊ bec vazby schopen, byl jsem<br />

za neuveÏrÏitelnyÂch okolnostõÂ, protiza konneÏ, teÂmeÏrÏ v bezveÏdomõ a udrzÏovaÂnprÏi<br />

veÏdomõ pouze injekcemi, prÏinesen <strong>na</strong> nosõÂtka ch dne 25. 2. 1953<br />

k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõÂ u kr. soudu v Praze, a anizÏ bych veÏdeÏl procÏ, byl<br />

jsem souzen a odsouzen <strong>na</strong> 6 a puÊ l roku. Rozsudek o tom podepsal<br />

prÏedseda se<strong>na</strong>Â tu JUDr. JirÏõÂ HuÈ bner.ª 90)<br />

Pachatel ¹atentaÂtu <strong>na</strong> trÏi ministryª nebyl nikdy spolehliveÏ<br />

usveÏdcÏen, a po võÂce nezÏ padesaÂti letech je sÏance <strong>na</strong> jeho <strong>na</strong>lezenõÂ<br />

jizÏ velmi malaÂ. Faktem ovsÏem zuÊ staÂvaÂ, zÏe se komunistickeÂmu<br />

bezpecÏnostnõÂmu aparaÂtu prÏes vsÏechno uÂsilõÂ nepodarÏilo <strong>na</strong>ÂrodnõÂm<br />

socialistuÊ m spaÂchaÂnõÂ atentaÂtu veÏrohodneÏ dokaÂzat.<br />

DalsÏõÂ skutecÏnostõÂ pak je, zÏe v souvislosti s ¹PrÏõÂpadem KrcÏmanÏ ª byli<br />

se souhlasem vsÏech kompetentnõÂch orgaÂnuÊ dlouhodobeÏ veÏzneÏni nevinnõÂ<br />

lideÂ, a to za otrÏesnyÂch podmõÂnek, a zÏe toto veÏzneÏnõÂ meÏlo vaÂzÏneÂ<br />

a trvale duÊ sledky pro jejich zdravõÂ, dalsÏõ zÏivot i zÏivoty jejich rodin.<br />

Jejich osudy jsou jasnou obzÏalobou komunisticke nezaÂkonnosti,<br />

ktera zavlaÂdla v CÏ eskoslovensku po u noru 1948.


28<br />

PrÏõÂloha 1: PrÏepis leÂkarÏskeÂho vysveÏdcÏenõÂ,<br />

osobnõÂ spis veÏzneÏ FrantisÏka Kolavy<br />

NEMOCNICE<br />

UÂ TVARU NAÂ PRAVNYÂ CH ZARÏ IÂZENIÂ<br />

PRAHA<br />

LeÂkarÏske vysveÏdcÏenõÂ<br />

/Vpravo <strong>na</strong>horÏe poz<strong>na</strong>Âmka rukou:/<br />

Do spisu ± PrÏevoz sanitkou<br />

nutnyÂ.<br />

Odsouzeny cÏõÂs. 26.624 Kolava FrantisÏek roz. 13. XI. 1908 v nemocnici od<br />

12. VI. 1953 byl dnes leÂkarÏsky prohleÂdnut.<br />

NaÂlez: Zlomenõ krcÏkuÊ stehennõÂch, Traumaticka neurosa, Hystericka vazebnõÂ<br />

reakce silneÏ fixova<strong>na</strong>Â, hy mutismus /?/. Bronchchopneumonia. Vlevo se jed<strong>na</strong>Â<br />

o pakloub a zaklõÂneÏnõÂ femoru s dosti dobrou pohyblivostõÂ, zlomeni<strong>na</strong> krcÏku<br />

vpravo probõÂha subcapitaÂrneÏ a je dislokace smeÏrem <strong>na</strong>horu asi 2 cm. Velmi<br />

z<strong>na</strong>cÏ<strong>na</strong> osteoporosa skeletu obou kloubuÊ kycÏelnõÂch <strong>na</strong>Âsledkem dlouhe i<strong>na</strong>ktivace<br />

4 roky). Dne 19. VIII. 53 provede<strong>na</strong> operace: zhrÏebenõÂ femoru podle<br />

Johanso<strong>na</strong>. Pro velmi sÏpatnou vyÂzÏivu kostõÂ nedosÏlo ke kalcifikaci a sruÊ stu<br />

krcÏku a hrÏeb byl vyplaven. PruÊ beÏh pooperacÏnõÂ byl komplikovaÂn bronchopneumoniõÂ,<br />

cÏastyÂm neurotickyÂm zvracenõÂm. DostaÂval penicilin 3,000.0 /?/,<br />

transfuze krve skup. B Rh pos., inj. glukosy, vit B+C, a<strong>na</strong>leptika. PeroraÂlneÏ<br />

podaÂvane leÂky odmõÂta i vitaminy, glucosu, roborantia). Nynõ je pacient v sesÏleÂm<br />

stavu, je nepohyblivyÂ, upoutaÂn <strong>na</strong> luÊ zÏko, v obou kloubech kycÏ. se vytvorÏily<br />

v mõÂstech zlomenin paklouby, z<strong>na</strong>cÏ<strong>na</strong>Â atrofie svalstva zvlaÂsÏteÏ dol. koncÏ.<br />

<strong>na</strong>Âsledkem dlouhe imobilisace, pac. dosud nemluvõÂ, dorozumõÂva se posunky,<br />

teÏlesnou cÏistotu vsÏak zachovaÂvaÂ, odmõÂta vesÏkere leÂky jak peroraÂlneÏ tak v injekcÏnõÂ<br />

formeÏ ,pojõÂdle ublinkaÂva neuroticke zvracenõÂ), ji<strong>na</strong>k <strong>na</strong> orgaÂnech<br />

dutiny hrudnõÂ abrÏisÏnõÂ je<strong>na</strong>Âlez normaÂlnõÂ, obraz krevnõÂ jevõÂ mõÂrnou hypochromnõÂ<br />

a<strong>na</strong>emii Er: 4,120.000, IHb 0,89). Pacient je odkaÂzaÂn <strong>na</strong> cizõÂ pomoc.<br />

NezlepsÏen ± zpeÏ t.<br />

V Praze dne 3. 5. 1954 VeÏzenÏ sky leÂkarÏ:<br />

/podpis necÏitelnyÂ/


PrÏõÂloha 2: Fotografie FrantisÏka Kolavy<br />

z vysÏetrÏovacõÂho spisu<br />

29<br />

Fotografie FrantisÏka Kolavy z roku 1951, po võÂce nezÏ dvouleteÂm veÏzneÏnõÂ.<br />

Na prvnõÂm i druheÂm snõÂmku je zrÏetelneÂ, zÏe veÏzenÏ nebyl schopen bez opory udrzÏet hlavu zprÏõÂma.<br />

VysÏetrÏovacõÂ spis V-1131 MV.


30<br />

PrÏõÂloha 3: Fotografie FrantisÏka LovecÏka<br />

z vysÏetrÏovacõÂho spisu<br />

Fotografie FrantisÏka LovecÏka z vysÏetrÏovacõÂho spisu V-1131 MV ± ¹DolezÏel FrantisÏek a spol.ª<br />

UkaÂzka ze zÏaloby podane krajskyÂm prokuraÂtorem v zastoupenõ JUDr. VraÂtnyÂ) KrajskeÂmu soudu<br />

v Praze 31. 7. 1953


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1) PhDr. Petr Zenkl 1884 ±1975), strÏedosÏkolsky profesor a filolog, 1937±1939 primaÂtor<br />

hlavnõÂho meÏsta Prahy, 1939 ±1945veÏzneÏn v koncentracÏnõÂm taÂborÏe Buchenwald,<br />

1945±1948 prÏedseda CÏ SNS, 1945±1946 primaÂtor hlavnõÂho meÏsta Prahy,<br />

1946 ±1948 <strong>na</strong>ÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy, v leÂteÏ 1948 emigroval do USA, od 1949 prÏedsedou<br />

vyÂboru Rady svobodneÂho CÏ eskoslovenska.<br />

2) JUDr. Prokop Drti<strong>na</strong> 1900 ±1980), 1936 ±1938 osobnõÂ tajemnõÂk prezidenta BenesÏe,<br />

1939 ±1945politicky tajemnõÂk prezidenta BenesÏe v exilu, 1945±1948 ministr spravedlnosti,<br />

1945±1948 cÏlen prÏedsednictva CÏ SNS, 28. 2. 1948 se neu speÏsÏneÏ pokusil<br />

spaÂchat sebevrazÏdu, vzaÂpeÏtõÂ byl zatcÏen a po peÏti letech vazby v roce 1953 odsouzen<br />

k 15letuÊm veÏzenõÂ, 1960 amnestovaÂn, 1969 rehabilitovaÂn, 1971 derehabilitovaÂn.<br />

3) Dr. h. c. Jan Masaryk 1886 ±1948), syn T. G. Masaryka, 1925±1938 vyslanec CÏ SR<br />

ve Velke BritaÂnii, 1940 ±1948 ministr zahranicÏõ CÏ SR, tragicky zemrÏel za neobjasneÏnyÂch<br />

okolnostõÂ 10. 3. 1948.<br />

4) Prokop Drti<strong>na</strong>: CÏ eskoslovensko muÊ j osud. PrvnõÂ vydaÂnõÂ v Sixty-Eight Publishers<br />

Corp. Toronto 1982, u <strong>na</strong>Âs v <strong>na</strong>kl. Melantrich Praha 1992. JUDr. Jaroslav DraÂbek:<br />

ZcÏasuÊ dobryÂch i zlyÂch, NasÏe vojsko, Praha 1992.<br />

5) PhDr. Zora DvorÏaÂkovaÂ: Smrt pro trÏi ministry, vydavatelstvõÂ Opavsko 1997.<br />

6) Ota Holub: Smrt ze zaÂlohy, <strong>na</strong>kl. Panorama, Praha 1978.<br />

7)<br />

Prokop Drti<strong>na</strong>: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,<br />

str. 369 ± 370.<br />

8)<br />

TamteÂzÏ, sv. II., kniha 2., str. 395± 396.<br />

9) StaÂtnõ u strÏednõ archiv daÂle SU A) fond V. Nosek, sign. 2709/47.<br />

31<br />

10) FrantisÏka ZemõÂnova 1882 ±1962), 1918 ±1938 prÏedsedkyneÏ u strÏedõ zÏen CÏ SNS,<br />

1918 ±1939 poslankyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, 1945±1948 mõÂstoprÏedsedkyneÏ<br />

CÏ SNS, cÏlenka prÏedsednictva strany, prÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu CÏ SNS<br />

v NS, v procesu s M. HoraÂkovou odsouze<strong>na</strong> <strong>na</strong> 20 let veÏzenõÂ, v roce 1960 amnestovaÂ<strong>na</strong>.<br />

11)<br />

Prokop Drti<strong>na</strong>: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,<br />

str. 397±398.<br />

12)<br />

Prof. RNDr. VladimõÂr Kraji<strong>na</strong> 1905±1993), botanik, 1939 ±1943 vedoucõÂ organizaÂtor<br />

proti<strong>na</strong>cistickeÂho odboje ilegaÂlnõ organizace Politicke u strÏedõÂ, U strÏednõ vedenõÂ<br />

odboje domaÂcõÂho), 15. 1. 1943 zatcÏen gestapem, do konce vaÂlky veÏzneÏn v Praze <strong>na</strong><br />

PankraÂci a v TerezõÂneÏ, 1945±1948 generaÂlnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS a poslanec NaÂrodnõÂho<br />

shromaÂzÏdeÏnõÂ, 25. u nora 1948 zatcÏen, <strong>na</strong> zaÂkrok E. BenesÏe propusÏteÏn, pote odesÏel<br />

do exilu, kde se stal mõÂstoprÏedsedou Rady svobodneÂho CÏ eskoslovenska.<br />

13) VaÂclav Nosek 1892 ±1955), komunisticky funkcio<strong>na</strong>ÂrÏ, 1941±1945cÏlen exilove cÏsl.<br />

StaÂtnõÂ rady v LondyÂneÏ, 1945±1953 ministr vnitra, jed<strong>na</strong> z klõÂcÏovyÂch postav komunistickeÂho<br />

prÏevzetõ moci v u noru 1948, 1953 ±1955 ministr pracovnõÂch sil.<br />

14) JUDr. ZdeneÏk Marjanko 1894 ±1949) puÊ sobil za prvnõÂ republiky v prokuraturÏe<br />

u StaÂtnõÂho zastupitelstvõÂ v Praze proces proti J. StrÏõÂbrneÂmu) a v LitomeÏrÏicõÂch. Za<br />

vaÂlky byl aktivnõÂ v ilegaÂlnõÂ skupineÏ P.SÏ aÂmala. Po vaÂlce se stal radou <strong>na</strong> ministerstvu<br />

spravedlnosti, kde vedl retribucÏnõ oddeÏlenõÂ, od zaÂrÏõ 1947 do u nora 1948 pak<br />

trestnõÂ sekci. Byl cÏlenem CÏ SNS a blõÂzkyÂm spolupracovnõÂkem ministra Drtiny. Po<br />

u noru 1948 zatcÏen, kraÂtce veÏzneÏn a propusÏteÏn <strong>na</strong> zaÂkrok Ja<strong>na</strong> Masaryka. PoteÂ<br />

propusÏteÏn z MS, 21. 3. 1949 opeÏt zatcÏen a 11. 5. 1949 zemrÏel. UÂ dajneÏ meÏl ve<br />

zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõÂ StB VeÏznice v Praze-Ruzyni spaÂchat sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm.


32<br />

15)<br />

Prokop Drti<strong>na</strong>: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,<br />

str. 400 ± 401.<br />

16)<br />

TamteÂzÏ, str. 402.<br />

17)<br />

JUDr. Alexej CÏ epicÏka 1910 ±1990), od 1929 cÏlen KSCÏ , 1942±1945veÏzneÏn v <strong>na</strong>cistickeÂm<br />

koncentracÏnõÂm taÂborÏe, 1945±1948 ministr vnitrÏnõÂho obchodu, zet' <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a, 1948 ±1950 ministr spravedlnosti, 1950 ±1956 armaÂdnõÂ generaÂl<br />

a ministr obrany, 1956 prÏedseda StaÂtnõÂho uÂrÏadu pro vy<strong>na</strong>Âlezy a normalizaci, 1963<br />

vyloucÏen z KSCÏ .<br />

18)<br />

Archiv Ministerstva vnitra CÏ R daÂle A MV) fond 305, sign. 390, str. 4.<br />

19) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB archivnõÂ cÏõÂslo daÂle a. cÏ.) V-1131, podsv. 2, str. 8.<br />

20)<br />

A MV, sign. S 332, str. 22.<br />

21)<br />

A MV, sign. S 333-6, sign. S-5-5, str. 49 ± 50.<br />

22)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1, str. 25.<br />

23)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, str. 70.<br />

24)<br />

A MV, fond 305, sign. 665, str. 1.<br />

SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/5, sv. 67, a. j. 183, bod 25 /ZpraÂva generaÂlnõÂho<br />

prokuraÂtora, ministra vnitra a ministra spravedlnosti ze dne 22. 10. 1953 pro<br />

Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ : ¹ZpraÂva o soudnõÂm prÏõÂpadu proti FrantisÏku DolezÏelovi<br />

a spol. KrcÏmanÏ)ª/.<br />

25)<br />

JUDr. Bohumil Smola 1909 ±1979), <strong>na</strong>r. v Dolsku u DobrusÏky. Po absolvovaÂnõÂPF<br />

UK v Praze v roce 1938 puÊ sobil do poloviny roku 1948 v ruÊ znyÂch funkcõÂch vesmeÏs<br />

u OkresnõÂho soudu v NaÂchodeÏ. Od 1. 3. 1948 prÏedseda OkresnõÂho akcÏnõÂho vyÂboru<br />

NaÂrodnõÂ fronty v NaÂchodeÏ, od 24. 7. 1948 prÏedsedal MimorÏaÂdneÂmu lidoveÂmu soudu<br />

v Hradci KraÂlove a 1. 11. 1948 prÏesÏel k ministerstvu vnitra. ZpocÏaÂtku byl vedoucõÂm<br />

tzv. NaÂchodske skupiny pro vyslyÂchaÂnõÂprÏõÂslusÏnõÂkuÊ gestapa a Sicherheistdienstu,<br />

1. 1. 1949 prÏeveden k SNB v hodnosti majora. V lednu a u noru 1951 se uÂcÏastnil<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂ tzv. ProtistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centra v KolodeÏjõÂch Rudolf SlaÂnskyÂ<br />

a spol.), od konce u nora byl zarÏazen <strong>na</strong> VI. vysÏetrÏovacõÂm) sektoru velitelstvõ StB<br />

v Ruzyni, 16. 7. 1951 <strong>na</strong> IV. sektor VerÏejne bezpecÏnosti a konecÏneÏ 2. 1. 1952 byl<br />

prÏeveden k ministerstvu spravedlnosti.<br />

26)<br />

JindrÏich Vesely 1906 ±1964), zameÏst<strong>na</strong>nec MV od 10. 10. 1945, prÏednosta Odboru<br />

BA ministerstva vnitra tedy velitelstvõÂ StB) od jeho zrÏõÂzenõÂ v roce 1948, v padesaÂtyÂch<br />

letech rÏeditel UÂ stavu deÏjin KSCÏ , 20. 3. 1964 spaÂchal sebevrazÏdu.<br />

27)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 1.<br />

28) TamteÂzÏ, str. 2, 3.<br />

29) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond KUÂ V II, sv. 2, a. j. 26, str. 33 ± 34.<br />

30) Dne 13. 4. 1948 bylo podaÂno ¹Trestnõ oz<strong>na</strong> menõ <strong>na</strong>rÏõÂdõÂcõ orga ny a spolupracovnõÂky<br />

vyzveÏdacÏske kancelaÂrÏe dr. Vl. Krajiny v uÂstrÏednõÂm sekretariaÂteÏ cÏsl. strany <strong>na</strong>Âr.<br />

socialisticke v Praze pod cÏ. j. 379/48/taj.-B/A-Mi. Podle tr. oz<strong>na</strong>Âmenõ se kancelaÂrÏ<br />

¹...podõÂlela aktivneÏ <strong>na</strong> prÏõÂpraveÏ kontrarevolucÏnõÂho pucÏe v uÂnoru 1948ª. Kraji<strong>na</strong><br />

a dalsÏõÂ byli zatcÏeni, skupi<strong>na</strong> pak souze<strong>na</strong> StaÂtnõÂm soudem. Tento prÏõÂpad meÏl zdiskreditovat<br />

CÏ SNS a demokratickou opozici vuÊ bec.<br />

31) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 3.<br />

32) JUDr. LudvõÂk Reiman 1919 ±1974). V roce 1944 byl zameÏst<strong>na</strong>Ân jako poradce<br />

vCÏ eskomoravskeÂm filmoveÂm u strÏedõÂ, v brÏeznu 1946 zvolen zaÂstupcem u strÏednõÂho<br />

tajemnõÂka SCÏ M, odkud ale jako <strong>na</strong>ÂrodnõÂ socialista zaÂhy vystoupil a stal se cÏlenem<br />

UÂ V mlaÂdezÏe CÏ SNS, v roce 1947 jeho mõÂstoprÏedsedou. OsobnõÂm tajemnõÂkem generaÂlnõÂho<br />

tajemnõÂka CÏ SNS dr. V. Krajiny se stal <strong>na</strong> podzim 1946. Dne 23. 2. 1948<br />

zatcÏen StB a 8. 12. 1948 odsouzen StaÂtnõÂm soudem v prÏõÂpadu ¹Krajinovy zpravodajskeÂ<br />

kancelaÂrÏeª k trestu deseti meÏsõÂcuÊ veÏzenõÂ pro zlocÏin neprÏekazÏenõÂ trestneÂho<br />

cÏinu. Znovu zatcÏen orgaÂny StB dne 24. 2. 1949. HrubyÂm fyzickyÂm <strong>na</strong>ÂsilõÂm beÏhem


33<br />

vyÂslechuÊ v tzv. DomecÏku byl donucen dr. Smolou k nepravdivyÂm vyÂpoveÏdõÂm, <strong>na</strong><br />

jejichzÏ zaÂkladeÏ Smola zkonstruoval hypoteÂzu spiknutõÂ CÏ SNS v ¹krabicÏkoveÂm atentaÂtuª.<br />

Sve vyÂpoveÏdi v zaÂrÏõ 1951 odvolal, nicmeÂneÏ propusÏteÏn byl azÏ 22. 4. 1953 ±<br />

s rozvinutyÂm onemocneÏnõÂm TBC ± po peÏti letech veÏzneÏnõÂ bez soudu a oficiaÂlneÏ<br />

sdeÏleneÂho obvineÏnõÂ. V roce 1969 emigroval do Rakouska, kde roku 1974 zemrÏel.<br />

33) A MV, a. cÏ. V-1146, osobnõÂ vysÏetrÏovacõÂ spis StB LudvõÂka Reima<strong>na</strong>. V areaÂlu VojenskeÂ<br />

veÏznice v Praze <strong>na</strong> HradcÏanech byla v sousedstvõÂ kapucõÂnskeÂho klaÂsÏtera v patroveÂm<br />

domku neblaze proslula veÏznice ¹DomecÏekª, kde prÏedevsÏõÂm pocÏaÂtkem padesaÂtyÂch<br />

let pouzÏõÂvali prÏõÂslusÏnõÂci 5. zpravodajskeÂho) oddeÏlenõÂ HlavnõÂho sÏtaÂbu cÏsl.<br />

armaÂdy i StB prÏi vyÂslesÏõÂch hrubeÂho fyzickeÂho <strong>na</strong>ÂsilõÂ.<br />

34) JUDr. VileÂm Wilhelm) SoÈhnel, <strong>na</strong>r. 25. 11. 1909, pochaÂzel ze smõÂsÏeneÂho manzÏelstvõÂ,<br />

prÏed vaÂlkou se hlaÂsil k neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti. Za vaÂlky zÏil v Praze, byl cÏlenem<br />

NSDAP a zastaÂval vyÂz<strong>na</strong>mne mõÂsto v uÂrÏadu rÏõÂsÏskeÂho protektora jako filmovy referent<br />

a zaÂstupce rÏõÂsÏskeÂho protektora u CÏ eskomoravskeÂho filmoveÂho u strÏedõÂ. Dne<br />

14. 5. 1945 byl zajisÏteÏn, ovsÏem <strong>na</strong> zaÂkladeÏ prÏõÂznivyÂch sveÏdectvõÂ doklaÂdajõÂcõÂch pomoc<br />

cÏeskyÂm obcÏanuÊ m v dobeÏ vaÂlky, byl 20. 12. 1946 definitivneÏ propusÏteÏn. ZameÏst<strong>na</strong>l<br />

ho JUDr. LudvõÂk Reiman, ovsÏem v u noru 1948 odesÏel ilegaÂlneÏ do Rakouska,<br />

kde bydlel v Salzburku. PrÏi prÏejezdu hranic mezi soveÏtskou a americkou okupacÏnõÂ<br />

zoÂnou byl 26. 7. 1950 <strong>na</strong> dozÏaÂdaÂnõÂ MNB zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady a odtransportovaÂn<br />

do Prahy. PropusÏteÏn a vyhosÏteÏn do Rakouska byl dne 28. 5. 1953.<br />

PravdeÏpodobneÏ se nikdy nedozveÏdeÏl skutecÏny duÊ vod sveÂho odvlecÏenõ z Rakouska,<br />

veÏzneÏnõÂ si vysveÏtloval svou okupacÏnõÂ cÏinnostõÂ.<br />

35) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 15.<br />

36)<br />

TamteÂzÏ, str. 5.<br />

37)<br />

TamteÂzÏ, str. 29.<br />

38)<br />

StaÂtnõÂ bezpecÏnost byla vlaÂdnõÂm <strong>na</strong>rÏõÂzenõÂm z 23. 5. 1950 vycÏleneÏ<strong>na</strong> z rezortu ministerstva<br />

vnitra a spolu s VerÏejnou bezpecÏnostõÂ a PohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ reorganizovaÂ<strong>na</strong>do samostatneÂho Ministerstva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti CÏ SR MNB). Na podzim 1952 byl<br />

k MNB spolu s celyÂm veÏzenÏstvõÂm prÏipojen Sbor veÏzenÏ ske straÂzÏe a reorganizovaÂn<br />

jako SpraÂva <strong>na</strong>ÂpravnyÂch zarÏõÂzenõÂ. Tak byly centralizovaÂny ± s vyÂjimkou armaÂdy ±<br />

vsÏechny ozbrojene sbory ve staÂteÏ. MNB bylo opeÏt s ministerstvem vnitra sloucÏeno<br />

dne 11. 9. 1953.<br />

39)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ svazek StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 37. JesÏteÏ v roce 1951<br />

zastaÂval dr. Smola v otaÂzce atentaÂtu tento <strong>na</strong>Âzor: PrÏõÂpad byl vyvolaÂn osobami zkompromitovanyÂmi<br />

kolaboracõ sNeÏmci, ktere musely pozdeÏji <strong>na</strong> <strong>na</strong>Âtlak <strong>na</strong>ÂrodnõÂch socialistuÊ<br />

± vlastnõÂcõÂch <strong>na</strong> tyto osoby kompromitujõÂcõÂ materiaÂly ± proveÂst atentaÂt,<br />

jehozÏ pozdeÏjsÏõÂsÏetrÏenõÂmeÏlo veÂst ke kompromitaci KSCÏ .PrÏõÂpad by podle Smoly mohl<br />

byÂt i v roce 1951 uzavrÏen za peÏt nedeÏl. On saÂm z<strong>na</strong>l i jmeÂno pachatele, ktery byl<br />

praÂveÏ ve vazbeÏ v Ruzyni, ale odmõÂtal je uveÂst. ± ZaÂz<strong>na</strong>m vysÏetrÏovatele StB DrahonõÂnskeÂho<br />

o rozhovoru se Smolou ze dne 17. 7. 1951. A MV, sign. 310-92-4.)<br />

40)<br />

Tzv. Mostecka sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõ afeÂra byla jednõÂm z pokusuÊ komunisticke StB o diskreditaci<br />

CÏ SNS: Dva uÂrÏednõÂci StB, prÏedstõÂrajõÂcõÂ spojenõÂ s vedenõÂm CÏ SNS, ¹organizovaliª<br />

v roce 1947 zpravodajskou sõÂt' z protikomunisticky smyÂsÏlejõÂcõÂch osob.<br />

41)<br />

ArchivnõÂ spis UÂ rÏadu vysÏetrÏovaÂnõÂ a dokumentace zlocÏinuÊ komunismu pod cÏõÂslem<br />

UÂ DV-321/Vv-93.<br />

42)<br />

Milan MoucÏka 1922), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ, vstoupil k SNB 1. 10. 1946, od<br />

1. 4. 1946 puÊ sobil jako operativec u ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II., v roce 1949<br />

byl zarÏazen jako velitel KV StB Uherske HradisÏteÏ azaÂstupce krajskeÂho velitele StB<br />

v Praze. V listopadu 1949 poveÏrÏen prÏõÂpravou procesu s M. HoraÂkovou, 1. 8. 1950<br />

VI.B sektor vysÏetrÏovacõÂ) VelitelstvõÂ StB. Od 1. 3. 1951 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem sektoru VI.B, po<br />

reorganisaci od 1. 4. 1953 zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ. 23. 4. 1953<br />

udeÏlen ¹RÏ aÂd praÂceª za uÂcÏast <strong>na</strong> prÏõÂpraveÏ procesu s R. SlaÂnskyÂm. 1. 10. 1953 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk<br />

SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 1. 4. 1956 odvolaÂn, 16. 6. 1956 propusÏteÏn z MV. Stal


34<br />

se <strong>na</strong>ÂmeÏstkem rÏeditele UranovyÂch doluÊ , v obdobõÂ 1961±1978 byl zameÏst<strong>na</strong>Ân v ZPA<br />

Praha nejprve vedoucõÂ strÏediska zahranicÏnõÂch vztahuÊ , pozdeÏji zaÂstupce vedoucõÂho<br />

strÏediska UÂ stavu speciaÂlnõÂ automatizacÏnõÂ techniky).<br />

43) Sektor VI.B velitelstvõÂ StB existoval od podzimu 1950 do cÏerv<strong>na</strong> 1952, pak jako<br />

odbor VI.B HS-StB do vzniku SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ StB v rÏõÂjnu 1953. Jeho u kolem<br />

bylo vysÏetrÏovaÂnõÂ nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂch prÏõÂpaduÊ tzv. protistaÂtnõÂ cÏinnosti. Po celou dobu<br />

existence sektoru odboru) VI.B byl s jeho cÏinnostõÂ teÏsneÏ spjat Milan MoucÏka,<br />

A MV,vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10.<br />

SoubeÏzÏneÏ existoval sektor VI.A, vedeny Bohumilem Doubkem. Ten byl urcÏen prÏevaÂzÏneÏ<br />

pro vysÏetrÏovaÂnõÂcÏinnosti tzv. neprÏaÂtel ve straneÏ. Sektor VI.B pak pro dalsÏõÂ<br />

prÏõÂpady, <strong>na</strong>prÏ. vysÏetrÏovaÂnõÂcÏinnosti prÏõÂslusÏnõÂkuÊ jinyÂch politickyÂch stran a cõÂrkvõÂ.<br />

V obou sektorech se ovsÏem uzÏõÂvaly rafinovane zpuÊ soby mucÏenõÂ, jako mnohahodinoveÂ<br />

vyÂslechy, vsazovaÂnõ do temnic, zaÂkazy sezenõÂ, neustaÂle nocÏnõ buzenõÂ, snizÏovaÂnõÂdaÂvek<br />

potravin a podobneÏ.<br />

44) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 67± 68.<br />

45)<br />

TamteÂzÏ, str. 31.<br />

46)<br />

TamteÂzÏ, str. 55.<br />

47)<br />

TamteÂzÏ, str. 64.<br />

48)<br />

TamteÂzÏ, str. 35± 42.<br />

49)<br />

TamteÂzÏ, str. 37.<br />

50)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, hlavnõÂ sv., str. 2.<br />

51)<br />

A MV, sign. S 333 -7.<br />

52)<br />

Ve veÏznici v Praze-Ruzyni byly ji<strong>na</strong>k dislokovaÂny vysÏetrÏovacõÂ sektory VI.A a VI.B<br />

velitelstvõÂ StB.<br />

53)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1., str. 2.<br />

54) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str.6.<br />

55) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 7.<br />

56) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 94.<br />

57) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 8.<br />

58) MUDr. Josef Sommer 1910 ±1968) 1. 11. 1950 v hodnosti podplukovnõÂk jmenovaÂn<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem zdravotnõÂho oddeÏlenõÂ veÏznice MNB ¹Dubª veÏznice Praha-RuzyneÏ),<br />

15. 10. 1954 prÏemõÂsteÏn k IX. spraÂveÏ MV, 1. 12. 1962 propusÏteÏn z MV, zbaven<br />

hodnosti a v roce 1964 vyloucÏen z KSCÏ .<br />

59) ZNO ± pavilon cÏ. 17 neoficiaÂlneÏ oz<strong>na</strong>cÏovaÂn jako pavilon N 5) psychiatricke leÂcÏebny<br />

v Praze-BohnicõÂch byl v pruÊbeÏhu roku 1950 prÏedaÂn ministerstvu spravedlnosti ±<br />

Velitelstvõ sboru veÏzenÏske straÂzÏe ± a slouzÏil jako uzavrÏene veÏzenÏ ske zarÏõÂzenõ pro<br />

zkoumaÂnõÂ dusÏevnõÂho stavu obvineÏnyÂch ve vazbeÏ akleÂcÏenõÂ odsouzenyÂch veÏznÏuÊ.<br />

Existoval jako psychiatricke oddeÏlenõ veÏzenÏske nemocnice v Praze-PankraÂci azÏdo<br />

roku 1997.<br />

60) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 12, 14 ±18.<br />

61)<br />

TamteÂzÏ, str. 125.<br />

62)<br />

TamteÂzÏ, str. 109.<br />

63)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 14 ±18.<br />

64) A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 24.<br />

65) TamteÂzÏ, str. 39.<br />

66) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 83.<br />

67) TamteÂzÏ, str. 84.<br />

68) A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 47.


69)<br />

TamteÂzÏ, str. 55.<br />

70)<br />

TamteÂzÏ, str. 67.<br />

71)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10.<br />

72)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 87.<br />

73)<br />

TamteÂzÏ, str. 91.<br />

74)<br />

TamteÂzÏ, str. 48.<br />

75)<br />

TamteÂzÏ, str. 55 ± 58.<br />

76)<br />

AntonõÂn Prchal 1923 ±1996), prÏed vstupem <strong>na</strong> RÏ editelstvõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

student obchodnõÂ akademie, 6. 6. 1945prÏijat k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõÂ<br />

RÏ NB Jihlava, 1. 11. 1945vyÂkonny orgaÂn OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõÂ<br />

OZO) Jihlava ZOB II. ± Brno, 1947 zaÂstupce vedoucõÂho OZO Jihlava, 1948 zvlaÂsÏtnõÂ<br />

agenturnõÂ orgaÂn RR) skupiny BAa MV, 1948 instruktor krajuÊ skupiny BAa MV.<br />

CÏ ervenec 1949 zaÂstupce velitele sektoru BAa IV. zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõÂ<br />

technika) MV, 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti<br />

sÏkpt., u nor 1951 zaÂstupce velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti mjr., 1951<br />

jmenovaÂn do funkce velitele StB, 1. 3. 1952 ± plukovnõÂk, 12. 2. 1952 jmenovaÂn do<br />

funkce <strong>na</strong>ÂmeÏstka MNB, 8. 5. 1956 odvolaÂn z funkce <strong>na</strong>ÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956<br />

propusÏteÏn z MV.<br />

77)<br />

A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 58.<br />

78)<br />

VcÏervnu 1952 dosÏlo k reorganizaci StB, pote byl <strong>na</strong>Âzev vysÏetrÏovacõ soucÏaÂsti StB<br />

zmeÏneÏn ze sektoru <strong>na</strong> odbor, cÏõÂselne oz<strong>na</strong>cÏenõ zuÊstalo nezmeÏneÏno, Velitelstvõ StB<br />

bylo prÏejmenovaÂno <strong>na</strong> HlavnõÂ spraÂvu StB.<br />

79)<br />

A MV vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 63.<br />

80) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 64 a 81.<br />

81) TamteÂzÏ, str. 65.<br />

82) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, str. 17.<br />

83) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. cÏ. 1, str. 9.<br />

84) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±<br />

F. Kolava.<br />

85) TamteÂzÏ, str. 18 ± 20.<br />

86) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/5, sv. 70, a. j. 189, bod 17 /ZpraÂva ministra spravedlnosti<br />

dr. SÏ kody ze dne 8. 12. 1953 pro Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ : ¹ZpraÂva<br />

ovyÂsledku trestnõÂho rÏõÂzenõÂ proti FrantisÏku DolezÏelovi a spol.ª/.<br />

87) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±<br />

F. Kolava.<br />

88) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±<br />

F. DolezÏel, str. 10.<br />

89) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±<br />

L. LovecÏek.<br />

90) Publikace DokumentacÏnõÂ komise K-231. EditorÏi O. Rambousek, L. Gruber. VydaÂno<br />

v exilu 1995.<br />

35


36<br />

MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse<br />

aneb Jeden z mnohyÂch<br />

IVO FIEDLER<br />

UÂrÏadu pro dokumentaci a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu byl<br />

postoupen prÏõÂpad tzv. ¹protistaÂtnõ skupinyª, registrovane byÂvalou<br />

StB jako kausa ¹Oskar KRAUSE a spol.ª. Skupi<strong>na</strong> puÊ sobila <strong>na</strong><br />

Nymbursku v letech 1948/49 a jejõÂcÏlenove byli odsouzeni roku 1950.<br />

PrÏõÂpad byl UÂ rÏadem rÏaÂdneÏ prosÏetrÏen a <strong>na</strong>ÂsledneÏ odlozÏen, s vyloucÏenõÂm<br />

mozÏnosti podaÂnõÂ<strong>na</strong>Âvrhu <strong>na</strong> zahaÂjenõÂ trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ pro pouzÏõÂvaÂnõÂ<br />

nezaÂkonnyÂch metod proti vysÏetrÏovanyÂm. DuÊ vodem odlozÏenõÂ byla absence<br />

pruÊ kaznyÂch sveÏdectvõÂ.<br />

VsÏichni posÏkozenõÂ, odsouzenõÂ v roce 1950 k dlouholetyÂm trestuÊm,<br />

jizÏ zemrÏeli. Osoby, ktere s nimi prÏichaÂzely ve zmõÂneÏneÂm obdobõ do<br />

styku, pokud zÏijõÂ, nesdeÏlily zÏaÂdne konkreÂtnõ skutecÏnosti. Dosud zÏijõÂcõÂ<br />

vysÏetrÏovatele popõÂrajõ svuÊ j podõÂl <strong>na</strong> uzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho nebo psychickeÂho<br />

<strong>na</strong>Âtlaku a vylucÏujõ takovy postup i u dalsÏõÂch zuÂcÏastneÏnyÂch<br />

orgaÂnuÊ MV.<br />

V dobeÏ sÏetrÏenõÂ 1996) zÏili pouze dva zuÂcÏastneÏnõÂ, kterÏõÂ byli zatcÏeni<br />

soucÏasneÏ s ostatnõÂmi posÏkozenyÂmi. Jeden z nich byl odsouzen k velmi<br />

nõÂzkeÂmu trestu <strong>na</strong> rozdõÂl od ostatnõÂch, proti druheÂmu bylo trestnõÂ<br />

stõÂhaÂnõÂ zastaveno jizÏ ve stadiu vysÏetrÏovaÂnõÂ. Oba jsou v registru svazkuÊ<br />

zapsaÂni jako agenti StB, jeden pod krycõÂm jmeÂnem JIÂRA, druhy jako<br />

LEPSÏ IÂK. Jakoukoliv negativnõÂ cÏinnnost, pokud ji nelze prokaÂzat põÂsemnyÂmi<br />

materiaÂly, popõÂrajõÂ. Vzhledem k jejich blõÂzkyÂm kontaktuÊm<br />

s orgaÂny ministerstva vnitra daÂle MV), je jejich jed<strong>na</strong>ÂnõÂ pochopitelneÂ.<br />

Po ukoncÏenõÂ kauzy ¹KRAUSE a spol.ª zuÊ stala nezodpoveÏze<strong>na</strong> jedi<strong>na</strong>Â,<br />

ale velmi zaÂvazÏ<strong>na</strong>Â otaÂzka: Kdo byl agentem dosazenyÂm orgaÂny MV,<br />

ktery skupinu rÏõÂdil a uÂkoloval tak, aby jejõ cÏlenove mohli byÂt odsouzeni<br />

jako teÏzÏcõÂ zlocÏinci k dlouholetyÂm trestuÊ m, kdo byla osoba,<br />

vystupujõÂcõÂprÏi spojenõÂ se skupinou jako Kamil SVOBODA, chlubõÂcõÂse<br />

svyÂmi kontakty <strong>na</strong> zaÂpadnõÂ rozveÏdky? Po <strong>na</strong>ÂrocÏneÂm sÏetrÏenõÂ jsem zjistil,<br />

zÏe velmi aktivnõÂm, a jak se pozdeÏji ukaÂzalo, z<strong>na</strong>cÏneÂmu pocÏtu odpuÊ<br />

rcuÊ komunismu krajneÏ nebezpecÏnyÂm spolupracovnõÂkem StB, byl<br />

Adolf Alfons Kotous. V <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ stati vaÂs sez<strong>na</strong>ÂmõÂm s jeho puÊ vodem,<br />

cÏinnostõÂ jako agenta, jeho metamorfoÂzou a neslavnyÂm koncem.


37<br />

Adolf Alfons Kotous se <strong>na</strong>rodil 26. led<strong>na</strong> 1914 v DobromeÏrÏicõÂch<br />

jako nemanzÏelsky syn zemeÏdeÏlske deÏlnice BlazÏeny KotousoveÂ. Tento<br />

puÊ vod a z neÏho vyplyÂvajõÂcõÂ pocit meÂneÏcennosti zrÏejmeÏ prÏedz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ly<br />

jeho zÏivot. ZmõÂneÏnou skutecÏnost se s<strong>na</strong>zÏil zakryÂt lzÏõÂ. Tak <strong>na</strong>prÏ.<br />

ve ¹ZpraÂveÏ o prosÏetrÏenõÂ ke Kotousovi-Doubkoviª, ze dne 10. led<strong>na</strong><br />

1968 sdeÏluje <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk KS SNB Praha: ¹...RodicÏe uvaÂdõÂ FrantisÏka<br />

a Annu Suchou. Na adresu se vsÏak prÏisteÏhoval s jistou BlazÏenou Novotnou<br />

/roz. Kotousova ± pozn. autora/, <strong>na</strong>r. 29. 10. 1892, ktera zemrÏela<br />

1. zaÂrÏõ 1967, o ktere serÏõÂkalo, zÏe je to jeho matka. On saÂm vsÏak<br />

uvaÂdeÏl, zÏe matkou nenõÂ. PravdeÏpodobneÏ jej vychovala a byla jeho nevlastnõÂ<br />

matka...ª<br />

KdyzÏ bylo Adolfu Alfonsu Kotousovi deset let, provdala se jeho<br />

matka za BedrÏicha NovotneÂho, a tõÂm se zlepsÏily zÏivotnõÂ podmõÂnky<br />

pro ni i jejõÂho sy<strong>na</strong>. Po ukoncÏenõÂ zaÂkladnõÂho vzdeÏlaÂnõÂ se vyucÏil holicÏem.<br />

RÏ aÂd<strong>na</strong>Â praÂce vsÏak byla pro neÏho po veÏtsÏõÂ cÏaÂst jeho zÏivota neÏcÏõÂm<br />

druhotnyÂm. Jako primaÂrnõÂ u neÏho shledaÂvaÂme, mimo z<strong>na</strong>cÏnyÂch<br />

sklonuÊ k dobrodruzÏstvõÂ, staÂlou touhu po zviditelneÏnõÂ, pramenõÂcõÂ z jizÏ<br />

zmõÂneÏneÂho pocitu meÂneÏcennosti. VsÏemozÏneÏ se s<strong>na</strong>zÏil prosadit, a kdyzÏ<br />

to nebylo mozÏne osobnõÂmi kvalitami, dosaÂhl sveÂho zaÂmeÏru rozsaÂhlyÂm<br />

denuncianstvõÂm. Z<strong>na</strong>cÏneÂho uz<strong>na</strong>ÂnõÂ se mu za jeho spolupraÂci skutecÏneÏ<br />

dostalo od orgaÂnuÊ byÂvale StB. Mimo zmõÂneÏny charakterovy defekt byl<br />

jeho zÏivot poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Ân teÂzÏ sexuaÂlnõÂ deviacõÂ.<br />

V roce 1945, koncem druhe sveÏtove vaÂlky, se Kotous prÏipojil k partyzaÂnskeÂ<br />

jednotce. Jeho cÏinnost jako partyzaÂ<strong>na</strong> nenõÂ z materiaÂluÊ jasneÏ<br />

patr<strong>na</strong>Â. BezprostrÏedneÏ po kveÏtnu 1945se stal cÏlenem Svazu cÏeskoslovenskyÂch<br />

partyzaÂnuÊ a soucÏasneÏ vstoupil do KSCÏ . V roce 1946 byla<br />

jeho partyzaÂnska cÏinnost prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny zpochybneÏ<strong>na</strong> a Kotous<br />

vyloucÏen nejen ze Svazu, ale i z KSCÏ . Zneuz<strong>na</strong>Ân a s pocitem krÏivdy se<br />

stal cÏlenem CÏ eskoslovenske strany lidoveÂ. V te sevyÂrazneÏji neprosadil.<br />

Doba jeho zviditelneÏnõÂ a uplatneÏnõÂ <strong>na</strong>stala azÏ po komunistickeÂm<br />

pucÏi v u noru 1948. Z obcÏanuÊ , kterÏõ nesouhlasili s represivnõ politikou<br />

KSCÏ , zalozÏil Kotous v dubnu teÂhozÏ roku ilegaÂlnõ organizaci, ktere dal<br />

<strong>na</strong>Âzev ¹JOPO ± Judexova odbojova protikomunisticka organizaceª.<br />

SaÂm se postavil do jejõÂho cÏela. V dobeÏ zatcÏenõÂcÏlenuÊ skupiny tvorÏili jejõÂ<br />

prÏevaÂzÏnou cÏaÂst volynÏsÏtõÂ CÏ esÏi ± v pocÏtu peÏtacÏtyrÏiceti, cÏtr<strong>na</strong>Âct bylo CÏ echuÊ<br />

, jeden PolaÂk a jeden Kotous. Tedy mimo Kotouse) sÏedesaÂt odpuÊ<br />

rcuÊ rezÏimu, ktere ocÏekaÂvala, dõÂky Kotousovi, nezaÂvideÏnõÂhod<strong>na</strong> budoucnost<br />

± viz daÂle v textu.<br />

Zda jmenovany zalozÏil skupinu jizÏ s urcÏityÂm zaÂmeÏrem jejõÂho odhalenõÂ,<br />

nelze prokaÂzat ani vyvraÂtit. Jedno je ale zcela jasneÂ. CÏ tyrÏi meÏsõÂce<br />

po vzniku skupiny, v srpnu 1948, byl Kotous po sveÂm zatcÏenõÂ za nevyjasneÏnyÂch<br />

okolnostõÂ od skupiny ¹odloucÏenª 1) a<strong>na</strong>ÂsledneÏ zõÂskaÂn pro<br />

spolupraÂci s orgaÂny StB. Zpravodajsky slib ± vlastnorucÏneÏ <strong>na</strong>psany ±<br />

podepsal dne 14. zaÂrÏõ 1948. 2) Jako sve krycõ jmeÂno pouzÏil jmeÂ<strong>na</strong> ne-


38<br />

vlastnõÂho otce BedrÏicha NovotneÂho. Vzhledem k deÂlce jmeÂ<strong>na</strong> bylo <strong>na</strong>ÂsledneÏ<br />

orgaÂny MV zkraÂceno <strong>na</strong> ¹BeÂdaª. 3) + 14)<br />

CÏ innost skupiny, nebo spõÂsÏe volne spolecÏnosti odpuÊ rcuÊ komunismu,<br />

spocÏõÂvala do prÏõÂchodu Kotouse pouze v politickeÂm odporu<br />

a distribuci letaÂkuÊ . Teprve on vytvorÏil organizovanou skupinu, kterou<br />

jako jejõ vedoucõÂzaÂmeÏrneÏ u koloval tak, aby meÏla dle tehdejsÏõÂch kriteÂriõÂ<br />

protistaÂtnõÂ charakter. V protokolu o vyÂpoveÏdi, sepsaneÂm dne 30.<br />

srp<strong>na</strong> 1948 s Kotousem viz spis a. cÏ. 3131/UÂ stõÂ n. L.), jmenovanyÂ<br />

uvaÂdõÂ, zÏe: ¹...pokud je mi z<strong>na</strong> mo, skupi<strong>na</strong> zÏa dne zbraneÏ nema ...ª ZõÂskaÂvaÂnõÂ<br />

zbranõÂ, novyÂch cÏlenuÊ a dalsÏõ cÏinnost, ktera mohla byÂt hodnoce<strong>na</strong><br />

dokonce jako teroristickaÂ, byla iniciovaÂ<strong>na</strong> a rÏõÂze<strong>na</strong> Kotousem dle<br />

pokynuÊ orgaÂnuÊ MV. Agent Kotous se ve zmõÂneÏneÂm protokolu stavõÂ do<br />

nejlepsÏõÂho sveÏtla. Vyzdvihuje svuÊ j proletaÂrÏsky puÊ vod, cÏinnost za<br />

2. sveÏtove vaÂlky, sve posÏkozenõ jako neuz<strong>na</strong>neÂho a ukrÏivdeÏneÂho partyzaÂ<strong>na</strong><br />

a cÏle<strong>na</strong> strany. SoucÏasneÏ poukazuje <strong>na</strong> cÏlenstvõ sve matky<br />

v KSCÏ od roku 1927 a prÏõÂslusÏnost k odboji nevlastnõÂho otce ± komunisty<br />

± BedrÏicha NovotneÂho.<br />

Kotous prokazoval od pocÏaÂtku spolupraÂce z<strong>na</strong>cÏnou aktivitu. Dle<br />

pokynuÊ orgaÂnuÊ StB rÏõÂdil cÏinnost i neÏkolika skupin soucÏasneÏ <strong>na</strong>prÏ.<br />

¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, ¹StocÏes ± CÏerne komandoª). Spolupracoval<br />

i s dalsÏõÂmi konfidenty StB. Vzhledem k rozsahu cÏinnosti byl rÏõÂzen<br />

prÏedevsÏõÂm AntonõÂnem LISÏ KOU, ktery hopuÊjcÏoval pro ruÊ zne akce, prokazatelneÏ<br />

i orgaÂnuÊ m VKR. 4) Kotousova uÂcÏast v ilegaÂlnõÂch skupi<strong>na</strong>Âch<br />

smeÏrÏovala vzÏdy ke stejneÂmu cõÂli, a to aby cÏinnost skupiny mohla byÂt<br />

orgaÂny StB a <strong>na</strong>ÂsledneÏ orgaÂny cÏinnyÂmi v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ hodnoce<strong>na</strong><br />

jako ohrozÏujõÂcõÂ republiku nebo teroristickaÂ. 5) TõÂmto stereotypnõÂm zpuÊsobem<br />

postupuje Kotous ve vsÏech sveÏrÏenyÂch prÏõÂpadech. NabaÂdal<br />

cÏleny skupin k zõÂskaÂvaÂnõÂ dalsÏõÂch uÂcÏastnõÂkuÊ , aby jejich pocÏet byl co<br />

nejvysÏsÏõÂ. DaÂval pokyny k zõÂskaÂvaÂnõÂ zbranõÂ, trÏaskavin, vysõÂlacÏek a rozhodoval<br />

o tom, jak bude <strong>na</strong>vaÂzaÂno spojenõÂ sezaÂpadnõÂmi rozveÏdkami.<br />

Pro tyto pozÏadoval sez<strong>na</strong>my cÏlenuÊ skupin, ktere pak prÏedaÂval orgaÂnuÊ<br />

m StB jako podklad pro jejich ¹realizaciª ± tj. zatcÏenõÂ.<br />

Jako prÏõÂklad neomezene moci orgaÂnuÊ StB uvaÂdõÂm tragikomicky prÏõÂpad<br />

¹zjevovaÂnõÂ se Kotouseª, a to praÂveÏ v obdobõÂ zatyÂkaÂnõÂa<strong>na</strong>ÂsledneÂho<br />

odsouzenõÂ cÏlenuÊ skupiny ¹JOPOª, kterou saÂm zalozÏil! MuÊzÏeme si jisteÏ<br />

prÏedstavit zdeÏsÏenõÂ oddaneÂho cÏle<strong>na</strong> KSCÏ , holicÏskeÂho pomocnõÂka Jaroslava<br />

K. ...) z Loun, ktery byl vyslaÂn do Prahy <strong>na</strong> politicke sÏkolenõÂ<br />

a potkal zde z<strong>na</strong>ÂmeÂho A. A. Kotouse, hledaneÂho bezpecÏnostnõÂmi<br />

orgaÂny jako uprchlõÂka 6) . ¹StõÂhanyª Kotous byl oblecÏen v uniformeÏ majora<br />

CÏ SA. UveÏdomeÏly J. K. jej s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂka SNB zadrzÏel<br />

aprÏedal bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm. Za tyÂden, prÏi teÂzÏe prÏõÂlezÏitosti, potkal<br />

Kotouse znovu. S pomocõÂ ¹orgaÂ<strong>na</strong>ª ho prÏedvedl <strong>na</strong> stanici SNB<br />

v BartolomeÏjske ulici. Po <strong>na</strong>Âvratu z Prahy pozÏaÂdal zrÏejmeÏ zduÊ voduÊ<br />

urcÏiteÂho podezrÏenõÂ) vedoucõÂho II. oddeÏlenõÂ OV NB v Lounech o zapsaÂnõÂ


39<br />

sveÂho sdeÏlenõÂ ke zmõÂneÏnyÂm skutecÏnostem. HlaÂsÏenõÂ straÂzÏmistra<br />

Kudrny, odeslane KVNBvUÂstõ n. L., koncÏõ konstatovaÂnõÂm: ¹...Kotous,<br />

dle udaÂnõÂ J. K., se prÏi prÏedvedenõÂ legitimoval pruÊ kazem, zneÏjõÂcõÂm <strong>na</strong><br />

jine jmeÂno, a prÏestozÏe J. K. uvedl tam prÏõÂtomnyÂm orgaÂnuÊm,zÏe jaka koliv<br />

zaÂmeÏ<strong>na</strong> je rozhodneÏ vyloucÏe<strong>na</strong>, ma obavy, aby Kotous nebyl opeÏt neÏjakyÂm<br />

jeho podvodnyÂm jed<strong>na</strong>ÂnõÂm propusÏteÏn. Dle zjisÏteÏnõÂ VKS je Kotous<br />

hleda n O StB Most pod cÏ. 2167/48/V 21280, 7239/48 k zatcÏenõÂ.<br />

Zpra vu podaÂva strzÏm. Karel Kudr<strong>na</strong>.ª 7)<br />

DalsÏõÂm duÊ kazem, jak byl Kotous tehdejsÏõÂm ¹zaÂkonemª chraÂneÏn, je<br />

hlaÂsÏenõÂ OV NB Praha 14 tehdy Michle) o vyÂhruzÏnyÂch dopisech, posõÂlanyÂch<br />

Kotousem panõ Marii H. <strong>na</strong>r. 1930 v Lounech). Jmenovany jõÂ<br />

vyhrozÏoval zabitõÂm a v roce 1947 ji <strong>na</strong>padl, a byl proto vysÏetrÏovaÂn.<br />

¹Dne 18. 4. 1950 uvideÏla oz<strong>na</strong>mujõÂcõÂ Kotouse <strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂmeÏstõÂ brÏõÂ. SynkuÊ<br />

v NuslõÂch prÏed svyÂm bytem, a tento mluvil jesÏteÏ se dveÏma muzÏi.ª JejõÂ<br />

z<strong>na</strong>Âmy pozÏaÂdal o zaÂsah SNB, ale Kotous mezitõÂm zmizel. ZaÂveÏrem<br />

hlaÂsÏenõ je uvedeno, zÏe ¹...jmenovany je hleda n OkresnõÂm soudem v DeÏcÏõÂneÏ<br />

k odpykaÂnõ trestu a trÏikra te StB Most... Byl vyhlaÂsÏen ve veÏstnõÂku<br />

krimi<strong>na</strong>Â lnõÂ sluzÏby k zatcÏenõÂ...ª 8)<br />

Oba uvedene prÏõÂpady nepotrÏebujõ dalsÏõÂho komentaÂrÏe.<br />

NynõÂ se opeÏt vracõÂm k cÏinnosti agenta A. A. Kotouse. JizÏ jeho majoritnõÂ<br />

podõÂl <strong>na</strong> odhalenõ a zatcÏenõ cÏlenuÊ jõÂmzalozÏene skupiny ¹JOPOª<br />

meÏl neblahe <strong>na</strong>Âsledky. Pokus o ilegaÂlnõ vyÂjezd jednoho z cÏlenuÊ skupiny<br />

± antikomunisty polske <strong>na</strong>Ârodnosti VladimõÂra Pliska ± do BRD<br />

byl Kotousem iniciovaÂn a jõÂm soucÏasneÏ ohlaÂsÏen bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊ<br />

m, takzÏe Plisko byl dne 18. 11. 1948 zadrzÏen <strong>na</strong> hranicõÂch. Na<br />

zaÂkladeÏ uneÏho <strong>na</strong>lezenyÂch materiaÂluÊ a Kotousova udaÂnõÂ bylo mezi<br />

19. a 24. listopadem 1948 zatcÏeno vsÏech 60 cÏlenuÊ skupiny ¹JOPOª.<br />

VladimõÂr Plisko byl <strong>na</strong>ÂsledneÏ odsouzen StaÂtnõÂm soudem CÏ SR k dvaceti<br />

letuÊmteÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe, praÂveÏ tak jako jiny odpuÊ rce totality, JirÏõ KorÏaÂn.<br />

DalsÏõÂm 33 odsouzenyÂm byly vymeÏrÏeny tresty v u hrnne vyÂsÏi 214 let !),<br />

cozÏ je pruÊmeÏr 6 let a 6 meÏsõÂcuÊ.<br />

Skupi<strong>na</strong> ¹JOPOª byla v KotousoveÏ cÏinnosti vyÂjimkou, nebot' zpocÏaÂtku<br />

byl jejõÂm zakladatelem a vedoucõÂm. Pod jeho pravyÂm jmeÂnem<br />

snõÂm prÏichaÂzeli do styku prÏedevsÏõÂm Plisko a KorÏaÂn. O puÊ sobenõÂ Kotouse<br />

jako agenta-provokateÂra se zminÏ uje jeho poslednõÂ rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn<br />

Jaroslav LACHOUT. Ve sveÂm sdeÏlenõÂ pro <strong>na</strong>ÂmeÏstka ministra vnitra<br />

Josefa Kudrnu hodnotõ u lohu Kotouse prÏi vyÂsÏe zminÏ ovaneÂm PliskoveÏ<br />

ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic. 9) JelikozÏ v dobeÏ zatcÏenõÂ a odsouzenõÂcÏlenuÊ<br />

skupiny ¹JOPOª byl jizÏ ¹jejõ vedoucõª Kotous spolupracovnõÂkem<br />

orgaÂnuÊ MV, byla jeho neprÏõÂtomnost mezi zatcÏenyÂmi zduÊ vodneÏ<strong>na</strong> tõÂm,<br />

zÏe uprchl do zahranicÏõÂ. Dokonce po neÏm bylo vyhlaÂsÏeno fingovaneÂ<br />

celostaÂtnõÂ paÂtraÂnõÂ. 10)<br />

Po likvidaci skupiny ¹JOPOª je identita jejõÂho zakladatele zamlzÏe<strong>na</strong><br />

a pozdeÏji zcela zanikaÂ. ZacÏala eÂra vyÂkonneÂho agenta StB, ktery pra-


40<br />

coval pod ruÊ znyÂmi krycõÂmi jmeÂny. Jeho dalsÏõ rozsaÂhla cÏinnost meÏla<br />

teÂmeÏrÏ stereotypnõÂ charakter. Kotous je zpravidla <strong>na</strong>sazovaÂn orgaÂny<br />

StB jako ¹zaÂpadnõ agentª, ktery byl bud' vyslaÂn, nebo ma prÏõÂme spojenõÂ<br />

se zaÂpadnõÂmi kontrarozveÏdnyÂmi orgaÂny. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech, <strong>na</strong>prÏõÂklad<br />

¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, byl <strong>na</strong>sazen za skutecÏneÂho agenta, kteryÂ<br />

byl zlikvidovaÂn orgaÂny MV.<br />

Po infiltraci do tzv. protistaÂtnõÂch skupin postupoval podle pokynuÊ<br />

orgaÂnuÊ StB a zcÏaÂsti i z vlastnõÂ iniciativy. PrÏedevsÏõÂm pozÏadoval, aby byli<br />

v co nejvysÏsÏõÂm pocÏtu zõÂskaÂvaÂni novõÂ cÏlenoveÂ. NaÂsledneÏ zÏaÂdal prÏedaÂnõÂ<br />

sez<strong>na</strong>mu teÏch, kterÏõ byli ve skupineÏ zapojeni. Sve pocÏõÂ<strong>na</strong>Ânõ zduÊ vodnÏoval<br />

<strong>na</strong>prÏõÂklad tõÂm, zÏe jim prÏideÏlõÂ krycõÂ jmeÂ<strong>na</strong>, nebo zÏe je od neÏho pozÏaduje<br />

zahranicÏnõÂ centraÂla. DaÂle cÏlenuÊ m skupiny uklaÂdal, aby rozesõÂlali<br />

vyÂhruzÏne dopisy a letaÂky, obstaraÂvali zbraneÏ, trÏaskaviny a prÏõÂpadneÏ<br />

vysõÂlacÏky. Jak jizÏ bylo uvedeno, zaÂmeÏrneÏ vzÏdy u koloval skupinu tak,<br />

aby mohla byÂt <strong>na</strong>ÂsledneÏ hodnoce<strong>na</strong> jako protistaÂtnõÂ nebo teroristickaÂ.<br />

TõÂm byly daÂny ¹u speÏchyª jeho chlebodaÂrcuÊ <strong>na</strong> jedne straneÏ a vyÂsÏe<br />

trestuÊ posÏkozenyÂch <strong>na</strong> straneÏ druheÂ.<br />

UpozornÏuji <strong>na</strong> skutecÏnost, zÏe prakticky zÏaÂd<strong>na</strong>Â ze skupin rÏõÂzenyÂch<br />

Kotousem, nemeÏla do jeho prÏõÂchodu agresivnõÂ charakter. Jejich cÏinnost<br />

byla zameÏrÏe<strong>na</strong> <strong>na</strong> politicko-ideologicky protikomunisticky odpor,<br />

ktery vyu stil maximaÂlneÏ ve shromazÏd'ovaÂnõ ilegaÂlnõÂch tiskovin, prÏõÂpadneÏ<br />

rozsÏirÏovaÂnõÂ letaÂkuÊ kritizujõÂcõÂch totalitnõÂ rezÏim. To potvrzuje i zaÂvazÏ<strong>na</strong>Â<br />

¹ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong>Â zpraÂvaª, <strong>na</strong>psa<strong>na</strong>Â dne 23. led<strong>na</strong> 1950 orgaÂnem StB<br />

JirÏõÂm VYMEÏ TALEM k prÏõÂpadu cÏlenuÊ nymburskeÂho Sokola, vedeneÂho<br />

ve spisech jako ¹Krause Oskar a spol.ª 11) . Ze zpraÂvy cituji <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ:<br />

¹...Dne 21. rÏõÂj<strong>na</strong> bylo prÏikrocÏeno <strong>na</strong> za kladeÏ n e d o s t a t e cÏneÂh<br />

o realizacÏnõÂho prÏõÂkazu k likvidaci nymburske ilega lnõ skupiny.<br />

Bylo zatcÏeno deset osob, u kteryÂch byly provedeny domovnõÂ prohlõÂdky<br />

b e z kladneÂho vyÂsledku, a ktere byly prÏeda ny do zdejsÏõ vazby...ª<br />

/KS StB Praha ± pozn. autora/.<br />

Na straneÏ 2 zpraÂva pokracÏuje: ¹Jed<strong>na</strong>lo se o nedostatecÏneÏ organizovanou<br />

skupinku reakcÏneÏ zameÏrÏenyÂch osob, veÏtsÏinou z jezdeckeÂho oddõÂlu<br />

Sokola v Nymburce, vsÏech cÏlenuÊ strany <strong>na</strong> r. soc., kde zasta vali ruÊzneÂ<br />

funkce /.../ Skupi<strong>na</strong> vsÏak zapocÏala se svou cÏinnostõÂ azÏ po <strong>na</strong>pojenõÂ<br />

se operativnõÂho orgaÂ<strong>na</strong> /Kotouse ± pozn. aut./, cÏõÂmzÏ seteÂzÏ võÂce stmelila,<br />

takzÏe by byla schop<strong>na</strong> pozdeÏji provozovati rozvratnickou cÏinnost.ª<br />

DaÂle pokracÏuje <strong>na</strong> straneÏ 3:¹...Jak jizÏ bylo podotknuto, jed<strong>na</strong>lo se<br />

o nedostatecÏneÏ organizovanou skupinu, neschopnou provozovat rozvratnickou<br />

cÏinnost ve veÏtsÏõÂm rozsahu... PrÏestozÏe prÏõÂpad nebyl dostatecÏneÏ<br />

operativneÏ podchycen, takzÏe uÂdaje o jednotlivyÂch osoba ch a jejich<br />

cÏinnosti byly z<strong>na</strong>cÏneÏ prÏeh<strong>na</strong> ny a byly zatyÂka ny osoby, ktere scÏinnostõÂ<br />

teÂto skupiny nemeÏly nic spolecÏneÂho, jest nutno konstatovati, zÏe byla<br />

zachova <strong>na</strong> konspiracÏnõ pravidla prÏi postupu, takzÏestõÂmto bylo mozÏno<br />

operovati v trestnõÂm oz<strong>na</strong> menõÂ, a cozÏ bude mõÂti z<strong>na</strong>cÏny vliv <strong>na</strong> vyÂmeÏru<br />

trestu jednotlivyÂm osoba m...ª


41<br />

Z vysÏetrÏovacõÂho i soudnõÂho spisu zmõÂneÏne ¹illegaÂlnõ nymburskeª<br />

skupiny je jasneÂ, zÏe jedinyÂ, kdo mohl byÂt tehdy trestneÏ stõÂhaÂn ± a to<br />

podle zprÏõÂsneÏnyÂch kriteriõÂ ± byl Oskar Krause. U ostatnõÂch sÏlo pouze<br />

o nicÏõÂm neprokaÂzane u mysly a cÏiny, nemajõÂcõ charakter trestne cÏinnosti.<br />

Tak <strong>na</strong>prÏõÂklad Bohumil NovaÂk nikdy zÏaÂdne trÏaskaviny nezajistil,<br />

ani nebyly <strong>na</strong> zaÂkladeÏ jeho informacõÂ zõÂskaÂny. VaÂclav VozaÂb byl<br />

zemeÏdeÏlec, ktery u sokolskeÂho jezdeckeÂho oddõÂlu ko<strong>na</strong>l funkci dobrovolneÂho<br />

spraÂvce, a mimo kritiky pomeÏruÊ nemeÏl o ilegaÂlnõÂ praÂci poneÏtõÂ.<br />

Take JirÏõ Janda nikdy vysõÂlacÏku nemeÏl a ani ji nesestavil. BeÏhem vyÂkonu<br />

trestu meÏli neÏkterÏõÂ spoluodsouzenõÂ mozÏnost se spolu dohovorÏit<br />

a osveÏtlit si zaÂsadnõÂ souvislosti. VzaÂjemnyÂm sdeÏlenõÂm osobnõÂch poz<strong>na</strong>tkuÊ<br />

dospeÏli k zaÂveÏru, zÏe tzv. ¹zaÂpadnõÂ agentª vystupujõÂcõÂ pod jmeÂnem<br />

KAMIL SVOBODA byl spolupracovnõÂkem StB. Jeho prave jmeÂno<br />

± Adolf Alfons Kotous ± ovsÏem nez<strong>na</strong>li a nikdy nepoz<strong>na</strong>li.<br />

Na cÏinnost agenta se <strong>na</strong>prÏõÂklad roku 1956 odvolaÂva Vlastimil KrejcÏõÂ<br />

trest: dozÏivotõÂ) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõ 12) adresovaneÂ<br />

NejvysÏsÏõÂmu soudu a UÂ V KSCÏ . Rozsudkem zvlaÂsÏtnõÂho se<strong>na</strong>Âtu KrajskeÂho<br />

soudu v Praze, cÏ. j. Tr 256/68 ze dne 13. kveÏt<strong>na</strong> 1968, byla<br />

vsÏech<strong>na</strong> puÊ vodnõÂ rozhodnutõÂ StaÂtnõÂho soudu z roku 1950 zrusÏe<strong>na</strong>. Na<br />

straneÏ 5je zmõÂneÏ<strong>na</strong> vyÂpoveÏd' Vlastimila KrejcÏõÂho, ve ktere hovorÏõÂopuÊsobenõÂ<br />

Kamila SVOBODY tj. Kotouse), ktery odcÏlenuÊ skupiny pozÏadoval<br />

aktivity, smeÏrÏujõÂcõ azÏ k teroristicke cÏinnosti. Na straneÏ 9 zmõÂneÏneÂho<br />

rozsudku z roku 1968 je uvedeno: ¹...Ma tedy soud uvedenyÂmi<br />

zjisÏteÏnõÂmi proka zaneÂ, zÏe cÏinnost vsÏech obvineÏnyÂch /.../ byla zcela veÏdomeÏ<br />

azaÂmeÏrneÏ vyprovokovaÂ<strong>na</strong> a rÏõÂze<strong>na</strong> pracovnõÂky ministerstva vnitra,<br />

zejmeÂ<strong>na</strong> orga nem pod pseudonymem Kamil Svoboda.ª<br />

KotousovyÂm u kolem bylo umeÏle vytvorÏit z teÏchto obcÏanuÊ nebezpecÏneÂ<br />

protistaÂtnõ skupiny rÏõÂzene orgaÂny MV a <strong>na</strong>ÂsledneÏ protipraÂvneÏ<br />

stõÂhaneÂ, jejichzÏ likvidace ospravedlnÏovala vysoky pocÏet pracovnõÂkuÊ<br />

StB a upevnÏ ovala jejich pozice. Proto byli vsÏichni cÏlenove skupin<br />

¹JOPOª a ¹Oskar Krause a spol.ª <strong>na</strong>konec odsouzeni <strong>na</strong> zaÂkladeÏ<br />

vesmeÏs nedoko<strong>na</strong>nyÂch zaÂmeÏruÊ , imputovanyÂch jim agentem<br />

Kotousem, a <strong>na</strong>ÂsledneÏ vykonstruovanyÂm obvineÏnõÂm orgaÂny MV<br />

aMS.<br />

NejintenzivneÏji spolupracuje Kotous koncem cÏtyrÏicaÂtyÂch a v prvnõÂ<br />

polovineÏ padesaÂtyÂch let. Vystupuje pod ruÊ znyÂmi krycõÂmi jmeÂny. PrÏõÂmaÂ<br />

uÂcÏast nebo u zka spolupraÂce Kotouse s dalsÏõÂmi agenty pomohla StB<br />

k ¹odhalenõª dlouhe rÏady posÏkozenyÂch. VyÂsledky jeho ¹zaÂsluzÏneÂ<br />

praÂceª se staly osudnyÂmi pro cÏleny ilegaÂlnõÂch skupin ¹SveÏtla<strong>na</strong>ª 13)<br />

rozdeÏlene <strong>na</strong>neÏkolik samostatnyÂch celkuÊ,daÂle skupin vedenyÂch tehdejsÏõÂ<br />

StB pod oz<strong>na</strong>cÏenõÂmi: ¹HorÏejsÏõ Josef a spol.ª, ¹CÏerne komando ±<br />

Ladislav StocÏesª, ¹SyÂkora Vlastislav a spol.ª, ¹MadeÏra Stanislavª,<br />

¹SlavõÂk ZdeneÏk a spol.ª, ¹FoltyÂn FrantisÏekª a¹Vaigl Otakarª, ¹KosÏumberskyÂ<br />

Miroslavªa¹Vlk Miloslavª ve dvou poslednõÂch prÏõÂpadech


42<br />

jde o podskupiny ¹Krause Oskar a spol.ª). Je teÂzÏ nespor<strong>na</strong>Â Kotousova<br />

uÂcÏast <strong>na</strong> odhalenõÂ akce ¹Babiceª. 14)<br />

ProstrÏednictvõÂm Jarmily BAUEROVEÂ , spolupracovnice tehdejsÏõÂ StB,<br />

byl Kotous zapojen teÂzÏ do likvidace skupiny ¹ProchaÂzka Karel<br />

a spol.ª 15) Tato pak prÏõÂmo <strong>na</strong>vazovala <strong>na</strong> nejcÏasteÏji zminÏ ovany prÏõÂpad<br />

z pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let ± prÏõÂpad ¹protistaÂtnõÂ cÏinnostõÂ krajneÏ nebezpecÏnyÂ<br />

a podryÂvajõÂcõÂ samotnou podstatu socialistickeÂho staÂtuª<br />

± <strong>na</strong> kauzu Milady HoraÂkoveÂ.<br />

UÂ cÏast Kotouse v mnoha skupi<strong>na</strong>Âch jõÂm prÏõÂmo iniciovanyÂch, nebo <strong>na</strong><br />

neÏ <strong>na</strong>vazujõÂcõÂch, jsem nemohl dosud pruÊ kazneÏ stanovit s ohledem <strong>na</strong><br />

z<strong>na</strong>cÏneÏ sÏiroky cÏasovy prostor, ktery by tato praÂce vyzÏadovala. PrÏesto je<br />

vyÂsledek jeho dosud zjisÏteÏne spolupraÂce otrÏesnyÂ. VteÏchto prÏõÂpadech<br />

bylo totizÏ odsouzeno 297 osob !). Z tohoto pocÏtu deveÏt k absolutnõÂmu<br />

trestu !), pat<strong>na</strong>Âct <strong>na</strong> dozÏivotõÂ a 273 k ruÊ znyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ<br />

svobody, v pruÊ meÏru <strong>na</strong> jednoho posÏkozeneÂho ± jede<strong>na</strong>Âct let<br />

a jede<strong>na</strong>Âct meÏsõÂcuÊ teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe...<br />

Znovu opakuji, zÏe tato cÏõÂsla nejsou konecÏ<strong>na</strong> a neobsahujõ u daje<br />

oteÏch, kterÏõÂ byli jeho jed<strong>na</strong>ÂnõÂm posÏkozeni existencÏneÏ nebo jinyÂm zpuÊsobem.<br />

Jde totizÏ ¹jenª o prÏõÂpady, ktere byly ¹realizovaÂnyª a souzeny<br />

v letech 1948 ±1953, tj. v obdobõÂpuÊ sobnosti StaÂtnõÂho soudu. PrÏesto je<br />

Kotous vyuzÏõÂvaÂn orgaÂny StB jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch let. Z duÊ voduÊ mozÏneÂ<br />

dekonspirace, a aby byl jesÏteÏ pouzÏitelnyÂ, prÏikrocÏily orgaÂny k zaÂsadnõÂmu<br />

opatrÏenõÂ. Adolf Alfons Kotous jednodusÏe zmizel a nikdy se jizÏ<br />

neobjevil. Na jeho mõÂsto <strong>na</strong>stoupila zcela nova osoba s jinyÂm datem<br />

<strong>na</strong>rozenõÂ, novyÂm rodnyÂm cÏõÂslem a obcÏanskyÂm pruÊ kazem ± BedrÏich<br />

DOUBEK. Pod tõÂmto jmeÂnem jizÏ vystupoval i po sve emigraci v roce<br />

1967, azÏ do konce zÏivota. 16)<br />

Konec padesaÂtyÂch let je uÂstupem Kotouse-Doubka ze slaÂvy.<br />

Nejen z duÊ voduÊ staÂle mensÏõ upotrÏebitelnosti, ale take pro neÏkolik let<br />

jizÏ prokazatelneÏ trvajõÂcõÂ sexuaÂlnõÂ deviaci, za kterou byl konecÏneÏ v roce<br />

1959 odsouzen. TyÂkala se jeho ¹zameÏrÏenõª <strong>na</strong> deÏvcÏata do pat<strong>na</strong>Âcti let<br />

veÏku. PrÏõÂmy pohlavnõ styk nebyl sice Kotousovi-Doubkovi prokaÂzaÂn,<br />

ale sÏlo o trestnou cÏinnost, za kterou byl odsouzen k nepodmõÂneÏneÂmu<br />

trestu v trvaÂnõÂ12meÏsõÂcuÊ vzat do vazby v kveÏtnu 1959). Dne 8. zaÂrÏõÂ<br />

1959 <strong>na</strong>vrhuje RÏ . O. tj. ¹rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂnª, v tomto prÏõÂpadeÏ Jaroslav Lachout)<br />

agenta Kotouse-Doubka ulozÏit jeho osobnõÂ spis z duÊ vodu pohlavnõÂ<br />

u chylky. 17) Po zmõÂneÏneÂm datu jizÏ nebyla Doubkova spolupraÂce<br />

s orgaÂny MV zjisÏteÏ<strong>na</strong>.<br />

TentyÂzÏ den <strong>na</strong>psal rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn Jaroslav Lachout vlastnõÂzaÂveÏrecÏnou<br />

¹ZpraÂvu o hodnocenõÂcÏinnosti agenta BedrÏicha Doubkaª. Vzhledem ke<br />

sÏpatneÏ cÏitelne kopii 18) cituji z teÂto zpraÂvy jejõ nejpodstatneÏjsÏõ cÏaÂsti:<br />

¹...byl pouzÏõÂva n do mnoha akcõ hlavneÏ <strong>na</strong> rozpracovaÂnõ illega lnõÂch<br />

teroristickyÂch skupin, do kteryÂch byl <strong>na</strong>sazova n. Za jeho pomoci bylo<br />

likvidova no mnoho osob protista tneÏ cÏinnyÂch. Ve spolupra ci s bezpecÏ-


43<br />

nostõ projevoval se vzÏdy jako schopny a neboja cny pracovnõÂk. Do<br />

kveÏt<strong>na</strong> 1959 s nõÂm bylo uskutecÏneÏno <strong>na</strong> 500 schuÊ zek, <strong>na</strong> kteryÂch podal<br />

nemeÂneÏ tolik zpra v...ª. DaÂle se ve zpraÂveÏ uvaÂdõ jizÏ zmõÂneÏny fakt, zÏe po<br />

schvaÂlenõÂ ¹vedenõÂmª MV bylo Kotousovi zmeÏneÏno jmeÂno <strong>na</strong> DOUBEK.<br />

ZaÂveÏrem Lachout konstatuje, zÏe ¹...dalsÏõ spolupra ce s agentem nenõÂ<br />

vhod<strong>na</strong> , vzhledem k jeho pohlavnõ uÂchylce, ktera byla prokaÂzaÂ<strong>na</strong> ve<br />

trÏech ruÊ znyÂch prÏõÂpadech...ª<br />

ZmõÂneÏnou zpraÂvu chci jesÏteÏ doplnit o <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ zaÂvazÏnou skutecÏnost.<br />

VõÂme, zÏe odmeÏny vyplaÂcene vnitrÏnõÂm spolupracovnõÂkuÊ m StB<br />

nebyly veÏtsÏinou nikterak vysokeÂ. SÏ lo veÏtsÏinou o male cÏaÂstky vydaneÂ<br />

za ¹pohosÏteÏnõª prÏi schuÊ zkaÂch, nebo nevelky pocÏet prÏevaÂzÏneÏ veÏcnyÂch<br />

daruÊ za veÏrne sluzÏby. PrÏesto bylo Kotousovi-Doubkovi vyplaceno <strong>na</strong><br />

odmeÏ<strong>na</strong>Âch 301 491,± KcÏs ve stare a 2680,± KcÏs v nove meÏneÏ po meÏnoveÂ<br />

reformeÏ v roce 1953). 19)<br />

Jak jsem jizÏ uvedl, byl Kotous-Doubek odsouzen 22. 7. 1959 trestnõÂm<br />

soudem v Praze za mravnostnõÂ delikt k jednomu roku veÏzenõÂ. 20)<br />

Po podmõÂneÏneÂm propusÏteÏnõÂ dne 23. 12. 1959 byl zameÏst<strong>na</strong>Ân v CÏ KD<br />

a<strong>na</strong>ÂsledneÏ vbyÂvaleÂm n. p. Sigma. V roce 1967 zõÂskal povolenõÂkuÂcÏasti<br />

<strong>na</strong> turistickeÂm zaÂjezdu do JugoslaÂvie, kam emigroval 21), a po kraÂtkeÂm<br />

pobytu odesÏel do Rakouska. Ubytoval se ve VõÂdni, Dornbacherstrasse<br />

...).<br />

JelikozÏ bylo orgaÂny MV zjisÏteÏno, zÏe Doubek ma <strong>na</strong> rakousky pas<br />

<strong>na</strong>vsÏtõÂvit tehdejsÏõÂCÏ SSR 1969), vznikla mozÏnost prÏõÂpadneÂho obnovenõÂ<br />

spolupraÂce pro jeho vyuzÏitõÂ v Rakousku. Proto <strong>na</strong> neÏho byl zalozÏen<br />

sig<strong>na</strong>Âlnõ svazek pod heslem ¹DUBENª. 22) Vte dobeÏ jizÏ Doubek zmeÏnil<br />

bydlisÏteÏ azÏil ve VõÂdni, Geblergasse ...). Jeho prÏedpoklaÂdany vyÂjezd do<br />

CÏ SSR <strong>na</strong> pas rakouskeÂho staÂtnõÂho prÏõÂslusÏnõÂka Rudolfa Kaisera se neuskutecÏnil.<br />

TyÂzÏ pracovnõÂk, ktery <strong>na</strong>vrhl zalozÏenõ sig<strong>na</strong>ÂlnõÂho svazku,<br />

dal <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> jeho ulozÏenõÂ do archivu MV. V neÏm je obsazÏeno zajõÂmaveÂ<br />

vyjaÂdrÏenõÂ majora AntonõÂ<strong>na</strong> Svobody k cÏinnosti Kotouse-Doubka:<br />

¹...SÏlo o byÂvaleÂho spolupracovnõÂka MV, ktery v 50. letech vyvõÂjel jako<br />

spolupracovnõÂk aktivnõ cÏinnost, prÏi ktere se dopousÏteÏl provokacõÂ. AgenturnõÂ<br />

cestou bylo zjisÏteÏno, zÏe za sveÂho pobytu ve VõÂdni <strong>na</strong>vsÏtõÂvil neÏkolikraÂte<br />

za padoneÏmecke a americke vyslanectvõÂ, kde jim <strong>na</strong>bõÂzel spolupraÂ<br />

ci. Da le bylo zjisÏteÏno, zÏe prÏi prÏõÂjezdu <strong>na</strong>sÏich obcÏanuÊ do VõÂdneÏ provaÂdõÂ<br />

jejich ¹vyteÏzÏovaÂnõª /zõÂskaÂvaÂnõ informacõ ± pozn. aut./. Pro tuto<br />

cÏinnost pouzÏõÂval võÂce jmen a adres, jako Petr Dub, Alex Zoubek, Fridrich<br />

Koubek.ª 23)<br />

ZmõÂneÏ<strong>na</strong>Â cÏinnost vychaÂzela pouze z Doubkovy Kotousovy) vlastnõÂ<br />

iniciativy. S<strong>na</strong>zÏil se tak vzbudit dojem, zÏe pracuje pro zaÂpadnõÂ zpravodajskeÂ<br />

sluzÏby.<br />

UdrzÏoval teÂzÏ põÂsemny styk s neÏkteryÂmi obcÏany byÂvale CÏ SSR. KonkreÂtneÏ<br />

jsou dolozÏeny dva prÏõÂpady, a to korespondence s jeho nevlastnõÂm<br />

synovcem M. N. z Prahy-SmõÂchova a jeho byÂvalou prazÏskou sousedkou,<br />

panõ A. M. Dopisy jõ adresovane byly odeslaÂny z Prahy, proto


44<br />

nebyly cenzurovaÂny. BezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊ m je prÏedala sama adresaÂtka,<br />

ktera se obaÂvala duÊ vodneÏ!), zÏe se jed<strong>na</strong> o provokaci. 24) Obsah<br />

teÏchto dopisuÊ sveÏdcÏõÂ o DoubkoveÏ obratu o 1808. S nezmeÏrnou drzostõÂ<br />

se s<strong>na</strong>zÏõ vystupovat jako cÏestny obcÏan, <strong>na</strong> ktereÂm bylo za jeho postoj<br />

spaÂchaÂno bezpraÂvõÂ. S<strong>na</strong>zÏõÂ se tak zakryÂt skutecÏnost, zÏe svou udavacÏskou<br />

cÏinnostõ ma <strong>na</strong> sveÏdomõ zÏivoty, zdravõ a existenci svyÂch spoluobcÏanuÊ<br />

. Z obsahu teÏchto jeho dopisuÊ cituji:<br />

¹Mila panõ M. ZasõÂlaÂm Va m vroucõ pozdrav z kra sne a svobodneÂ<br />

zemeÏ, Va m trpõÂcõÂm v bolsÏevickeÂm teroru od bandy nevzdeÏlancuÊ , kteraÂ<br />

se zmocnila vla dy lstõ /.../ VsÏech<strong>na</strong> cÏest Va m, ktera jste se nenechala<br />

bolsÏevickou hydrou srazit <strong>na</strong> kole<strong>na</strong> /.../ Jsem prÏesveÏdcÏen, zÏe i Vy se<br />

nesklonõÂte prÏed bolsÏevickou persekucõ a <strong>na</strong>da le povedete hrdeÏ za pas<br />

proti bezza konosti /.../ ktery <strong>na</strong>konec zvõÂteÏzõ ± Masaryk ,Pravda võÂteÏzõÂ`<br />

/.../ Dle mozÏnosti pisÏte vsÏe, co se tyÂka porusÏovaÂnõÂza konnosti, teroru,<br />

persekuce, obohacovaÂnõÂ se komunistuÊ a jejich podvoduÊ /.../ª<br />

ZaÂveÏrem z teÏchto dopisuÊ uvaÂdõÂm to nejlepsÏõÂ: ¹/.../ To se tyÂka obzvlaÂsÏteÏ<br />

jejich /tzn. komunistickyÂch ± pozn. aut./ spolupracovnõÂkuÊ ±<br />

kolaborantuÊ ± kterÏõ jim za jidaÂsÏsky penõÂz slouzÏõÂ, uda vajõ a podõÂlejõÂse<strong>na</strong><br />

persekuci.ª<br />

Jak vyÂstizÏneÏ popsal Adolf Alfons Kotous-Doubek saÂm sebe...<br />

To, zÏe Kotous byl agentem-provokateÂrem a konfidentem byÂvale StB,<br />

poz<strong>na</strong>la veÏtsÏi<strong>na</strong> posÏkozenyÂch jizÏ beÏhem vyÂkonu trestu; <strong>na</strong>prÏõÂklad cÏlenoveÂ<br />

nymburske skupiny Oskara Krauseho. O agentu-provokateÂrovi,<br />

vystupujõÂcõÂm pod jmeÂnem Kamil SVOBODA, se zminÏ uje jak jsem jizÏ<br />

uvedl) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõ Vlastimil KrejcÏõÂ. 25)<br />

TeÂmeÏrÏ nikdo z dlouhe rÏady jeho obeÏtõ hovsÏak nez<strong>na</strong>l pravyÂm jmeÂnem.<br />

Pouze ve skupineÏ ¹JOPOª prÏichaÂzel jako Kotous do styku s prÏednõÂmi<br />

cÏleny, Pliskem a KorÏaÂnem. JirÏõÂ KorÏaÂn se po sveÂm propusÏteÏnõÂ<br />

koncem sÏedesaÂtyÂch let s<strong>na</strong>zÏil Kotouse <strong>na</strong>leÂzt. K jeho osobeÏ sdeÏlil zajõÂmaveÂ<br />

poz<strong>na</strong>tky ve vysveÏtlenõÂ podaneÂm UÂ DV. 26) ZneÏj uvaÂdõÂm neÏktereÂ<br />

podstatne cÏaÂsti:<br />

¹S Adolfem Kotousem jsem se sez<strong>na</strong>Â mil v cÏervnu 1948, kdy meÏsmyÂm<br />

souhlasem zapojil do jõÂm zalozÏene ilega lnõ skupiny /JOPO ± pozn.<br />

aut./...To, zÏe Kotous byl spolupracovnõÂkem orgaÂnuÊ MV, konkreÂtneÏ<br />

StB, jsem zjistil asi tyÂden po <strong>na</strong>sÏem zatcÏenõÂ. Dostali jsme do veÏzenõÂ<br />

,cÏernou` zpra vu, zÏe matka spoluzatcÏeneÂho JirÏõÂho FisÏera, ktera Kotouse<br />

dobrÏe z<strong>na</strong>la, ho potkala v ZÏatci. To bylo jizÏ v dobeÏ, kdy po neÏm bylo<br />

vyhlaÂsÏeno celosta tnõ pa traÂnõ /fingovane ± pozn. aut./. PrÏitom ale<br />

s<strong>na</strong>Â mi nebyl souzen a StB <strong>na</strong>Âs prÏesveÏdcÏovala, zÏe uprchl za hranice.<br />

VzpomõÂ<strong>na</strong> m si takeÂ, zÏe neÏkolikra t sebou prÏivedl dalsÏõÂho ,odbojaÂrÏe,` ktereÂmu<br />

rÏõÂkali ,Franta-letec` 27) , ktery byl take agentem StB.ª<br />

Na otaÂzku, zda se o Kotouse zajõÂmal po sveÂm propusÏteÏnõÂ zvyÂkonu<br />

trestu, JirÏõÂ KorÏaÂn odpoveÏdeÏl: ¹...AzÏ v roce 1968 zjistil jeden lounskyÂ<br />

pra vnõÂk ± <strong>na</strong> jmeÂno si jizÏ nevzpomenu ± zÏe Kotous byl v Rakousku /.../


45<br />

Take moje teta, ktera tam v roce 1968 <strong>na</strong>vsÏtõÂvila sve prÏõÂbuzneÂ, tvrdila,<br />

zÏe ve vlaku potkala Kotouse /.../ PocÏa tkem roku 1969 jsem emigroval<br />

do Rakouska. Zde jsem se s<strong>na</strong>zÏil zõÂskat jakeÂkoliv informace o Kotousovi<br />

vmõÂstech, kde se uÂdajneÏ vyskytoval. Zjistil jsem jen, zÏe je nezveÏstnyÂ<br />

/To je vzhledem ke zmeÏneÏ identity pochopitelne ± pozn. aut./ Pak<br />

jsem odesÏel do USA, kde jsem zÏil azÏ do roku 1990.ª<br />

Z vysveÏtlenõÂ podaneÂm <strong>na</strong> UÂ DV poslednõÂm zÏijõÂcõÂm prÏõÂbuznyÂm Kotouse-Doubka,<br />

nevlastnõÂm synovcem M. N. 28) , cituji: ¹Ve cÏtyrÏech letech<br />

jsem osirÏel a vychova vala meÏ pouze babicÏka /BlazÏe<strong>na</strong> KotousovaÂ-<br />

Novot<strong>na</strong>Â ± pozn. aut./...Na stryÂce si vzpomõÂ<strong>na</strong>Â m z pozdeÏjsÏõÂ doby, t. j.<br />

vsÏedesaÂtyÂch letech. Pak jsem se s nõÂm setkal neÏkolikra t v Praze a jednu<br />

dobu jsme u neÏho s babicÏkou take bydleli. Bylo to <strong>na</strong> SmõÂchoveÏ, rÏõÂka se<br />

tam Na Bud'a nka ch. /.../ KdyzÏ se mu pak prÏed rokem 1968 podarÏilo<br />

uprchnout /.../ do Rakouska, take jsem ho tam <strong>na</strong>vsÏtõÂvil.ª<br />

K otaÂzce, zda ho prÏekvapilo, zÏe jeho stryÂc se jmenoval Kotous a pak<br />

<strong>na</strong>jednou Doubek, M. N. sdeÏlil: ¹...Ja jsem vlastneÏ stryÂce poz<strong>na</strong>l jako<br />

Doubka. VõÂm, zÏe se neÏkolikra t hovorÏilo o stryÂci tak, abych to neslysÏel.<br />

I pozdeÏji mi o neÏm nebylo vsÏe jasneÂ. Jako dospeÏly jsem ale nemeÏl uzÏ<br />

mozÏnost s neÏkyÂm z prÏõÂbuznyÂch o stryÂci hovorÏit. Moje babicÏka a jejõÂ<br />

sestra uzÏ zemrÏely, a prÏõÂmo s nõÂm mi to bylo trapneÂ.ª DaÂle pokracÏuje:<br />

¹StryÂce jsem <strong>na</strong>vsÏtõÂvil v Rakousku dvakra t /.../ O zÏa dneÂm styku s CÏ echy<br />

stryÂc nikdy nehovorÏil. StyÂkal se pouze s panem Valentou, kteryÂ<br />

snõÂm bydlel ve stejneÂm domeÏ. V CÏ SSR uzÏ vlastneÏ zÏa dneÂho prÏõÂbuzneÂho<br />

mimo mne nemeÏl. ZÏil sa m a velmi skromneÏ. Pokud võÂm, tak byl zameÏst<strong>na</strong>Â<br />

n jako topicÏ /.../ ChteÏl jsem ho <strong>na</strong>vsÏtõÂvit hned po listopadu /1989 ±<br />

pozn. aut./, ale pan Valenta, ktery meÏl telefon, mi rÏekl, zÏe stryÂc zemrÏel.<br />

Datum uÂmrtõÂ nevõÂm, jen zÏe to bylo v roce 1988.ª<br />

TõÂm koncÏõÂ ¹zÏivotnõÂ karieÂraª Adolfa Alfonse Kotouse ± BedrÏicha<br />

Doubka, ktereÂmu 22. 1. 1979 bylo odnÏato staÂtnõÂ obcÏanstvõÂ<br />

CÏSSR. 29) Podle sdeÏlenõÂ jeho synovce zÏil ve velice skromnyÂch, <strong>na</strong><br />

tamnõÂ pomeÏry azÏ nuznyÂch podmõÂnkaÂch.<br />

ZemrÏel ve VõÂdni, Hermanngasse 4/39 ± Josefstadt. 30)


46<br />

PrÏõÂloha 4: Zpravodajsky slib ± kopie origi<strong>na</strong>Âlu


PrÏõÂloha 5: Zpravodajsky slib ± prÏepis<br />

Zpravodajsky slib.<br />

Praha 14. zaÂrÏõÂ 1948<br />

Zavazuji se tõÂmto prohlaÂsÏenõÂm, zÏe budu dobrovolneÏ pracovati<br />

pro zpravodajskou sluzÏbu CÏ eskoslovenska.<br />

Jsem si veÏdom toho, zÏe o sve cÏinnosti nesmõÂm s nikyÂm<br />

mluviti, ani se svyÂmi prÏaÂteli nebo rodinnyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky.<br />

Pokyny budu prÏijõÂmati pouze od osoby, ktera se prokaÂzÏe sluzÏebnõÂm<br />

odz<strong>na</strong>kem cÏõÂslo ...... nebo ...... a zõÂskane poz<strong>na</strong>tky budu<br />

prÏedaÂvati jen teÏ mto orgaÂnuÊ m. ZmeÏnu v tomto opatrÏenõÂ<br />

mohou stanoviti jen uvedene orgaÂny.<br />

Nebudu nikdy paÂtrati po duÊ vodu, procÏ jsem poveÏ rÏen<br />

neÏjakyÂm uÂkolem, ani v tom prÏõÂpadeÏ, zÏe mi bude nepochopitelnyÂ,<br />

protozÏe jsem si veÏdom toho, zÏe uÂcÏelem teÂto<br />

praÂce je zajistiti bezpecÏnost <strong>na</strong>Âroda.<br />

Jako obcÏan cÏeskoslovenske republiky jsem si veÏ dom toho,<br />

zÏe porusÏenõÂm tohoto slibu, dopustil bych se zrady, nebot'<br />

bych prozradil skutecÏnosti, ktere vzaÂjmu bezpecÏnosti<br />

staÂtu majõÂ zuÊ stat utajeny a võÂm takeÂ, zÏe prozrazenõÂ<br />

tohoto ujed<strong>na</strong>Ânõ se tresta podle zaÂko<strong>na</strong> <strong>na</strong> ochranu republiky.<br />

ZpraÂvy budu podepisovati krycõÂm jmeÂnem BedrÏich<br />

Novotny aprÏi praÂci budu se rÏõÂditi podle<br />

uÂstnõÂch pokynuÊ .<br />

SveÏdomõÂm plne zodpoveÏdnosti potvrzuji svyÂm podpisem,<br />

zÏe budu vzÏdy a za vsÏech okolnostõÂ jed<strong>na</strong>t podle tohoto<br />

prohlaÂsÏenõÂ.<br />

Alfons Adolf Kotous<br />

47


48<br />

PrÏõÂloha 6: SdeÏlenõÂ pro <strong>na</strong>ÂmeÏstka ministra vnitra<br />

plk. Kudrnu s <strong>na</strong>Âvrhem <strong>na</strong> legalizaci<br />

falesÏneÂho Kotousova jmeÂ<strong>na</strong> a prÏõÂjmenõÂ


50<br />

PrÏõÂloha 7: Jedno z cÏetnyÂch kladnyÂch hodnocenõÂ<br />

agenta Kotouse; 11. 9. 1964 31)<br />

NaÂvrhopatrÏenõÂ /prÏepis/ V Praze dne 11. 9. 1964.<br />

Agent se beÏhem spolupraÂce projevil jako spolupracovnõÂk iniciativnõÂ, neÏkdy azÏ moc, a podarÏilo<br />

se proto s jeho pomocõÂ rozpracovat a dokumentovat rÏadu neprÏaÂtelskyÂchelementuÊ a skupin, prÏedevsÏõÂm<br />

<strong>na</strong> uÂseku ileg. organisacõ a teroru. Jine poz<strong>na</strong>tky k neÏmu evidovaÂny nejsou. VyÂlohy cÏinõÂ<br />

celkem 301.491.05 KcÏs ve stare a 2.680 KcÏs v nove meÏneÏ.<br />

DoporucÏuji ponechat v uÂlozÏi MV trvale, vcÏetneÏ VZ t. j. podsvazky cÏ. 2 azÏ 10).<br />

kpt. Neuhort


PrÏõÂloha 8: Ze zaÂveÏrecÏne zpraÂvy o vyÂsledku sÏetrÏenõÂ<br />

CÏVS: UÂDV-240/Vv-K95<br />

/.../ Tyto skutecÏnosti byly pak podneÏtem k <strong>na</strong>sazenõ agenta StB, ktery prÏevzal<br />

iniciativu a ze cÏlenuÊ jezdeckeÂho oddõÂlu Sokola v Nymburku vytvorÏil tzv.<br />

protistaÂtnõÂ skupinu. Nejprve <strong>na</strong>vsÏtõÂvil O. KRAUSEHO a V. KREJCÏ IÂHO,<br />

sdeÏlil jim heslo a neÏktera fakta, se kteryÂmi se sez<strong>na</strong>Âmil z vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ<br />

±prÏedevsÏõÂm Josefa PLZAÂ KA. PrÏedstavil se jako agent zaÂpadnõÂ rozveÏdky<br />

a pozdeÏji sdeÏlil i sve ¹jmeÂnoª KAMIL SVOBODA. Jed<strong>na</strong>lo se o agenta<br />

StB Adolfa KOTOUSE prave obcÏanske jmeÂno). DalsÏõ vyÂvoj jeho cÏinnosti<br />

byl pak obdobny jako u rÏady tzv. protistaÂtnõÂch skupin, rÏõÂzenyÂch orgaÂny MV.<br />

Nejprve zÏaÂdal, aby bylo zõÂskaÂno co nejvõÂce cÏlenuÊ skupiny a tak mohla byÂt<br />

provaÂdeÏ<strong>na</strong> uÂcÏin<strong>na</strong>Â podvrat<strong>na</strong>Â cÏinnost. Z iniciativy Kamila SVOBODY pak<br />

bylo pozÏadovaÂno, aby skupi<strong>na</strong> zõÂskala vysõÂlacÏku, zbraneÏ a vyÂbusÏniny pro<br />

destruktivnõ cÏinnost. Je nutne konstatovat, zÏe doprÏõÂchodu agenta KAMILA<br />

SVOBODY mezi cÏleny jõÂm vytvorÏene skupiny tyto tendence neexistovaly.<br />

VduÊ sledku puÊ sobenõÂ a<strong>na</strong>Âtlaku agenta byl obstaraÂn mensÏõÂ pocÏet strÏelnyÂch<br />

zbranõÂ, 5 ± 10 kg do<strong>na</strong>ritu uÂdaje se rozchaÂzejõÂ) a s ohledem <strong>na</strong> utajenõÂ zcela<br />

bezcenne a dokonce i zverÏejneÏneÂ) snõÂmky nymburskeÂho <strong>na</strong>ÂdrazÏõÂ. CÏ len<br />

¹protistaÂtnõ skupinyª Bohumil NOVA K slõÂbene vyloupenõ skladu trhavin<br />

stavebnõ firmy, u ktere pracoval, neprovedl. JirÏõ JANDA zhotovenõ vysõÂlacÏky<br />

odmõÂtl. CÏ innost skupiny ¹OSKAR KRAUSE a spol.ª byla i za teÏchto okolnostõÂ<br />

vykonstruovaÂ<strong>na</strong>, jelikozÏ jejõÂm vyÂsledkem nebyly zÏaÂdne ztraÂty <strong>na</strong> zÏivotech,<br />

uÂjmy <strong>na</strong> zdravõÂ nebo sÏkody <strong>na</strong> majetku.<br />

K zatcÏenõÂ cÏlenuÊ skupiny dosÏlo dne 21. 10. 1949. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu<br />

v Praze byl vynesen 14. cÏerv<strong>na</strong> 1949 v Nymburce po dvou dnech trvajõÂcõÂm<br />

procesu. CÏ lenove skupiny byli odsouzeni podle zaÂk. cÏ. 231/48 Sb., prÏedevsÏõÂm<br />

§ 1 a § 5 velezrada a sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ), k dlouholetyÂm trestuÊ m:<br />

KRAUSE OSKAR, <strong>na</strong>r. 2. 11. 1900,<br />

dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno <strong>na</strong> 25 let. ZemrÏel 6. 1. 1977.<br />

KREJCÏ IÂ VLASTIMIL, <strong>na</strong>r. 24. 1. 1926,<br />

dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno <strong>na</strong> 25 let. ZemrÏel 27. 9. 1974.<br />

DUCHAN MILOSÏ , <strong>na</strong>r. 8. 11. 1923,<br />

18 let. ZemrÏel 19. 12. 1993.<br />

VODHAÂ NIL Josef, <strong>na</strong>r. 21. 3. 1896,<br />

16 let. ZemrÏel 15. 3. 1983.<br />

51


52<br />

/.../<br />

/.../<br />

NOVAÂ K Bohumil, <strong>na</strong>r. 25. 2. 1927,<br />

12 let. ZemrÏel 14. 6. 1958.<br />

KRAUSEOVAÂ ZDENKA, <strong>na</strong>r. 29. 9. 1903,<br />

18 let. ZemrÏela 3. 3. 1996.<br />

CÏ APEK RUDOLF, <strong>na</strong>r. 17. 7. 1925,<br />

10 let. ZemrÏel 24. 5. 1992.<br />

VOZAÂ BVAÂ CLAV, <strong>na</strong>r. 30. 8. 1897,<br />

16 let. ZemrÏel 17. 10. 1980.<br />

JANDA JirÏõÂ, <strong>na</strong>r. 1925,<br />

18 meÏsõÂcuÊ ± agent s krycõÂm jmeÂnem ¹JIÂRAª,<br />

podal vysveÏ tlenõÂ svazek 2, list 217±220).<br />

Z vysÏetrÏovateluÊ byli identifikovaÂni spis V-5404):<br />

MRZENA RUDOLF, <strong>na</strong>r. /.../ 1923<br />

SYROVAÂ TKA JIRÏ IÂ, <strong>na</strong>r. /.../ 1921, zemrÏel 1989<br />

VYMEÏ TAL JIRÏ IÂ, <strong>na</strong>r. /.../ 1928<br />

VysveÏtlenõÂ podali: MRZENA Rudolf svazek 2, list 203, 204), VYMEÏ TAL<br />

JirÏõÂ svazek 2, list 206 ± 209), MARTINUÊ Jaroslav svazek 2, list 257 ± 260).<br />

Podle ocÏekaÂvaÂnõ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele poprÏeli pouzÏõÂvaÂnõ nezaÂkonnyÂch<br />

metod prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ. PrÏestozÏe rozsudek k prÏezkumneÂmu rÏõÂzenõÂ<br />

z r. 1968 a rehabilitacÏnõÂ rozhodnutõÂ ± o kteryÂch se <strong>na</strong>ÂsledneÏ blõÂzÏe zmõÂnõÂm ±<br />

obsahujõÂ konstatovaÂnõÂ o pouzÏõÂvaÂnõÂ fyzickeÂho <strong>na</strong>ÂsilõÂ a psychickeÂho <strong>na</strong>Âtlaku<br />

beÏhem vysÏetrÏovaÂnõÂ, nejsou uvedeny konkreÂtnõÂ osoby a tvrzenõÂ je pouze obecneÂho<br />

charakteru. JelikozÏ vsÏichni posÏkozenõ zemrÏeli, nenõ mozÏne zajistit potrÏeb<strong>na</strong>Â<br />

sveÏdectvõÂ, a proto je vyloucÏeno podaÂnõÂ<strong>na</strong>Âvrhu <strong>na</strong> trestne stõÂhaÂnõ konkreÂtnõÂho<br />

pachatele. /.../


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 30. VaÂzacõÂ <strong>na</strong>Âvrh ze dne 30. 1. 1949.<br />

2)<br />

Kotousem <strong>na</strong>psany zpravodajsky slib ze dne 14. 9. 1948. Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832<br />

MV, str. 26. PrÏõÂloha 4<br />

3) Sedm<strong>na</strong>Âct listuÊ z operativnõÂho podsvazku a. cÏ. V-5404 pocÏõÂ<strong>na</strong>je str. 25. Obsahuje<br />

jede<strong>na</strong>Âct zaÂz<strong>na</strong>muÊ o schuÊ zkaÂch se cÏleny nymburske skupiny oz<strong>na</strong>cÏene StB jako<br />

¹Oskar Krause a spol.ª. Viz teÂzÏ pozn. 13) a 14).<br />

4) Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± Legalizace spolupracovnõÂka ± sdeÏlenõÂ cÏ. A/3-<br />

-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957, str. 13, ze ktere cituji: ¹ProtozÏe meÏl velmi<br />

dobre <strong>na</strong>vazovacõ schopnosti, byl puÊjcÏovaÂn i pro orgaÂny VKR k rozpracovaÂnõ ilegaÂlnõÂch<br />

skupin v CÏ SA.ª PrÏõÂloha 6<br />

5) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. SdeÏlenõÂ ze dne 4. 5. 1957 <strong>na</strong>ÂmeÏstkovi MV plk. Kudrnovi<br />

cÏ. A/3-0012307/350-Lt-54, ve ktereÂm je mimo jine uvedeno: ¹...DalsÏõÂcÏinnost skupiny<br />

spocÏõÂvala v opatrÏovaÂnõ si zbranõÂzauÂcÏelem teroristickyÂch akcõÂ. VesÏkera cÏinnost<br />

teÂto skupiny byla prÏesneÏ kontrolovaÂ<strong>na</strong> uvedenyÂm spolupracovnõÂkem.ª /Kotous ±<br />

pozn. aut./ PrÏõÂloha 6<br />

6) Dne 23. 10. 1950 podal velitel stanice NB DeÏcÏõÂn I trestnõÂ oz<strong>na</strong>ÂmenõÂ StaÂtnõÂ prokuraturÏe<br />

v DeÏcÏõÂneÏ, cÏ. j. 7/85/1950. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV.<br />

7) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± HlaÂsÏenõÂ OV NB Louny pro KV NB UÂ stõÂ <strong>na</strong>d Labem<br />

zapsane vedoucõÂm II. odd., strzÏm. Kudrnou.<br />

8) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. HlaÂsÏenõÂ OV NB Praha 14 Michle), ze dne 19. 4. 1950,<br />

cÏ. j. 14-1578/50-II pro KV StB Praha.<br />

9) SdeÏlenõÂ pro <strong>na</strong>ÂmeÏstka MV Kudrnu, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957,<br />

str. 12, mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. /NaÂmeÏstek Josef Kudr<strong>na</strong> prÏezdõÂvany ¹Pepa<br />

Kudr<strong>na</strong>tyª ± pozn. aut./<br />

10) Podsvazek, list 26.<br />

53<br />

11)<br />

Spis a. cÏ. V-5404 MV ± ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong>Â zpraÂva cÏ. j. 62161/613407-49-5/2-h ze dne<br />

23. led<strong>na</strong> 1950. PrÏedmeÏt: Akce Nymburk. ZpraÂvu <strong>na</strong>psal referent StB Jan VymeÏtal<br />

pro 2. odd. KS StB Praha.<br />

12)<br />

Spis a. cÏ. V-5404 MV. Dopisy Vlastimila KrejcÏõÂho ze dne 27. 8. 1956 adresovaneÂ<br />

NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze a Komisi stranicke kontroly prÏi U V KSCÏ .<br />

13) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV str. 12 ¹Legalizace spolupracovnõÂkaª ± sdeÏlenõÂ, cÏ. j. A/3-<br />

-0012307/350-Lt-54 ze dne 4. kveÏt<strong>na</strong> 1957. Svazek ¹SveÏtla<strong>na</strong>ª, zaÂz<strong>na</strong>m pro MV<br />

Inspekci ministra, cÏ. j. I M-085/55 ze dne 17. led<strong>na</strong> 1956 /podpisy npor. VaÂclav<br />

PospõÂsÏil a Miloslav DobiaÂsÏ/.<br />

14) TamteÂzÏ ± Protokol o vyÂslechu VladimõÂra BaudysÏe, staÂtnõÂho zameÏst<strong>na</strong>nce, ze dne<br />

1. 11. 1965, sepsaÂn pro Inspekci ministra vnitra k cÏ. j. I M-0535/10-65, kpt. JirÏõÂ<br />

Valenta a mjr. Josef Toupal: ¹...Bylo vyuzÏito tajnopisneÂho spojenõÂ StarÏõÂka VaÂvry)<br />

s jeho lidmi v CÏ SR k <strong>na</strong>pojenõÂ <strong>na</strong>sÏeho spolupracovnõÂkka krycõÂm jmeÂnem 'BeÂda'.ª<br />

/Jde o likvidaci skupin ¹SveÏtla<strong>na</strong>ª, a prÏedevsÏõÂm ¹Markytaª a ¹Jarmilaª ± pozn. aut./<br />

15) Viz jmenny sez<strong>na</strong>m odsouzenyÂch byÂvalyÂm StaÂtnõÂm soudem v Praze, rok 1950, str.<br />

231, 232, cÏõÂslo prÏõÂpadu 00065. V u vodu figurujõ jmeÂ<strong>na</strong> manzÏeluÊ BauerovyÂch. JmenoviteÏ<br />

s Jarmilou Bauerovou ± agentkou StB ± spolupracoval Kotous-Doubek jizÏ<br />

v chebskeÂm prÏõÂpadu ¹ZaÂmecÏnõÂkovaª.<br />

16) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Dopis <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka III. spraÂvy MV mjr. BenesÏe <strong>na</strong>ÂmeÏstkovi<br />

MV plk. Kudrnovi ze dne 17. 4. 1957, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54 a dopis teÂzÏe<br />

osobeÏ, pod stejnyÂm cÏ. j. ze dne 4. kveÏt<strong>na</strong> 1957. Z tohoto dopisu cituji: ¹...Jde


54<br />

o spolupracovnõÂka pravyÂm jmeÂnem Adolf Alfons Kotous, ktery byl vaÂzaÂn ke spolupraÂci<br />

v r. 1948. ...Aby se neopakovalo staÂle vydaÂvaÂnõ falesÏneÂho obcÏanskeÂho pruÊkazu,<br />

<strong>na</strong>vrhuji po dohodeÏ s IX. spraÂvou MV zlegalizovat jeho falesÏne jmeÂno za praveÂ<br />

± BedrÏich Doubek, <strong>na</strong>r. 20. kveÏt<strong>na</strong> 1915.ª SoucÏasneÏ A. A. Kotousovi byl vydaÂn novyÂ<br />

obcÏansky pruÊ kaz s prÏõÂslusÏnyÂm rodnyÂm cÏõÂslem.<br />

17)<br />

MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. DozÏaÂdaÂnõÂ ze dne 9. zaÂrÏõÂ 1959, kteryÂm KotousuÊ v poslednõÂ<br />

rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn kpt. Jaroslav Lachout, zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka 5. odboru 3. spraÂvy<br />

MV, zjistil <strong>na</strong> zaÂkladeÏ materiaÂluÊ k osobeÏ agenta Kotouse-Doubka: ¹...zÏe spolupracovnõÂk<br />

se stal pohlavneÏ u chylny stalo se tak ve trÏech prÏõÂpadech), za cozÏ byl odsouzen<br />

<strong>na</strong> rok veÏzenõÂ... a vzhledem k tomu, zÏe se neda po teÂto straÂnce udrzÏet,<br />

zÏaÂdaÂm osobnõÂ svazek cÏ. 553 agenta BedrÏicha Doubka ulozÏit do archivu MV <strong>na</strong>trvalo.ª<br />

18)<br />

MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. ZpraÂva o hodnocenõÂ spolupracovnõÂka BedrÏicha Doubka<br />

ze dne 8. zaÂrÏõÂ 1959.<br />

19)<br />

NaÂvrh opatrÏenõ obsazÏeny ve zmõÂneÏnyÂch mikrofisÏõÂch, sepsany dne 11. zaÂrÏõ 1964<br />

vlastnõÂ rukou) kpt. Jaroslavem Lachoutem. RozhodnutõÂ ze dne 3. rÏõÂj<strong>na</strong> 1984, podepsaneÂ<br />

ppor. AdamõÂrou o ponechaÂnõÂpõÂsemnostõÂ, ulozÏenyÂch pod a. cÏ. 491 832 MV<br />

v archivnõ u lozÏi <strong>na</strong>trvalo, str. 171.<br />

20)<br />

BedrÏich Doubek ± vyÂpis z rejstrÏõÂku trestuÊ , zalozÏeny ve spisu cÏ. V-9315, str. 8: 22. 7.<br />

1959, 8 T 134/59, § 259/1 tr. zaÂk. z roku 1950/Sb., 1 rok odneÏtõÂ svobody nepodmõÂneÏneÏ.<br />

Kotous-Doubek byl podmõÂneÏneÏ propusÏteÏn 23. 12. 1959 <strong>na</strong> zkusÏebnõÂ dobu<br />

do 23. 12. 1961, osveÏdcÏil se 24. 4. 1962.<br />

21)<br />

HlaÂsÏenõ Krajske spraÂvy SNB Praha, odbor pasuÊ a võÂzpro Krajskou spraÂvu StB<br />

Praha, ze dne 16. 1. 1967, cÏ. j. PV-3923/3-67. BedrÏich Doubek, <strong>na</strong>r. 20. 5. 1915<br />

v Praze, zameÏst<strong>na</strong>Ân jako u drzÏbaÂrÏ n. p. Sigma Praha, se zdrzÏuje bez povolenõ cÏs.<br />

uÂrÏaduÊ v cizineÏ od 5. 11. 1967.<br />

22)<br />

MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 173. NaÂvrh <strong>na</strong> zalozÏenõÂ sig<strong>na</strong>ÂlnõÂho svazku <strong>na</strong><br />

BedrÏicha Doubka, ze dne 20. rÏõÂj<strong>na</strong> 1969, vypracovany mjr. AntonõÂnem Svobodou.<br />

23)<br />

MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 177, 178. NaÂvrh ze dne 20. rÏõÂj<strong>na</strong> 1970 <strong>na</strong> ulozÏenõÂ<br />

sig<strong>na</strong>ÂlnõÂho svazku cÏ. 1500 do archivu MV <strong>na</strong> dobu peÏti let. Akce DUBEN, Doubek<br />

BedrÏich drÏõÂve Kotous Adolf).<br />

24)<br />

Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 9, 10 a 13. Kopie dopisuÊ , odeslanyÂch Kotousem-Doubkem<br />

panõÂ AnneÏ M. /.../, Praha 5, SmõÂchov.<br />

25)<br />

Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 67. ZÏaÂdost Vlastimila KrejcÏõÂho o obnovu soudnõÂho<br />

rÏõÂzenõÂ ze dne 27. srp<strong>na</strong> 1956, odesla<strong>na</strong>Â NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze. Mezi jinyÂm<br />

uvaÂdõÂ: ¹...Cely muÊj prÏõÂpad byl konspirovaÂn agent-provokaÂterskou akcõ StB, tzv.<br />

agentem Kamilem Svobodou.ª<br />

26)<br />

Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 32 ± 34. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m<br />

vysveÏtlenõ podaneÂho dne 7. 10. 1996 panem JirÏõÂm KorÏaÂnem /PosÏkozeny z procesu<br />

se ¹skupinou JOPOª ± pozn. aut./.<br />

27)<br />

Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, podsvazek, str. 32.<br />

28)<br />

Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 39 ± 41. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m<br />

vysveÏtlenõÂ, podaneÂho dne 20. 11. 1996 nevlastnõÂm synovcem Kotouse, jedineÂho<br />

zÏijõÂcõÂho prÏõÂbuzneÂho.<br />

29)<br />

Spis a. cÏ. V-5404 MV, str. 13. Krajsky odbor pasuÊ avõÂz-hlaÂsÏenõ ze dne 12. 6. 1980<br />

cÏ. j. PC 10/2-1811/80.<br />

30)<br />

Spis cÏ. j. U DV-240/VvK-95. ZpraÂva pa<strong>na</strong> Aloise Macka, cÏle<strong>na</strong> KPV, k u mrtõ Kotouse-Doubka.<br />

31)<br />

MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Spis a. cÏ. V-5404 MV.


NaÂstin organizace a cÏinnosti<br />

ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek<br />

v letech 1948 ±1951<br />

MARTIN PULEC<br />

UÂvodem:<br />

55<br />

NaÂsledujõÂcõÂ text byl sestaven prÏedevsÏõÂm <strong>na</strong> zaÂkladeÏ studia archivnõÂch<br />

pramenuÊ ve fondech PS v A MV Praha a v A MV Brno. Tyto<br />

archivnõ fondy jsou rozsaÂhle a neusporÏaÂdaneÂ, v A MV Praha v soucÏasneÂ<br />

dobeÏ u dajneÏ zpracovaÂvaÂnõ fondu PS probõÂhaÂ, proto nebylo<br />

mnohdy mozÏne uveÂst uspokojivou citaci dokumentuÊ.<br />

Studium podobnyÂch fonduÊ je velice obtõÂzÏneÂ, archivnõÂsÏetrÏenõÂ se provaÂdeÏlo<br />

a provaÂdõÂ prozatõÂm za jinyÂm uÂcÏelem, nezÏ aby vycÏerpaÂvajõÂcõÂm<br />

zpuÊ sobem byly shromaÂzÏd'ovaÂny a zpracovaÂvaÂny u daje o organizaci<br />

acÏinnosti ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek.<br />

NicmeÂneÏ absence pojed<strong>na</strong>ÂnõÂ zabyÂvajõÂcõÂch se touto tematikou<br />

meÏ prÏimeÏla sestavit aleponÏ <strong>na</strong>ÂledujõÂcõÂ <strong>na</strong>Âstin organizace tak vyÂz<strong>na</strong>mneÂho<br />

komunistickeÂho represivnõÂho aparaÂtu, jakyÂm ozbrojeneÂ<br />

pohranicÏnõÂ slozÏky bezesporu byly.<br />

DuÊ sledky pou norovyÂch perzekucõÂ, ktere <strong>na</strong>Âsledovaly teÂmeÏrÏ vzaÂpeÏtõÂ<br />

po dozneÏnõ oslavnyÂch fanfaÂr, dolehly <strong>na</strong> sÏiroke vrstvy obyvatelstva.<br />

PrÏed kazÏdyÂm obcÏanem staÂlo rozhodnutõÂ, jaky zpuÊ sob souzÏitõ s novyÂm<br />

totalitnõÂm rezÏimem zvolõÂ. Vedle teÏch, kterÏõÂ se rozhodli pro kolaboraci,<br />

prÏizpuÊ sobenõÂ, pasivnõÂ rezistenci cÏi odboj, byla rÏada lidõÂ, kterÏõÂ prÏijali<br />

uÂdeÏl uprchlõÂkuÊ . Jejich uÂteÏk prÏed zvraÂcenyÂm rezÏimem vedl nejcÏasteÏji<br />

prÏes hranice s americkou okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku Bavorsku)<br />

nebo Rakouskem. Jen maÂlokdy meÏl charakter legaÂlnõÂ cesty do zahranicÏõÂ,<br />

protozÏe zaÂsahem ministerstva vnitra daÂle MV) ze dne 23. 2. 1948<br />

pozbyly platnost vesÏkere dosavadnõ cestovnõ pasy, ke kteryÂm nebylo<br />

vydaÂno zvlaÂsÏtnõÂ povolenõÂ.<br />

Cesty za svobodou meÏly tedy veÏtsÏinou charakter ilegaÂlnõÂch prÏechoduÊ<br />

hranic a brzy se <strong>na</strong> nich zacÏala podõÂlet cela rÏada prÏevadeÏcÏuÊ.<br />

Motiv prÏevadeÏcÏuÊ byl dõÂlem idealisticky adõÂlem zisÏtnyÂ; s jejich pomocõÂ<br />

nebo bez nõÂ, opustilo od u nora do cÏerv<strong>na</strong> 1948 republiku u dajneÏ 3000<br />

osob. 1)<br />

ZrÏad exulantuÊ se pozdeÏji formovaly zahranicÏnõ odbojove skupiny,


56<br />

ktere veÏtsÏinou pod patro<strong>na</strong>cõ zaÂpadnõÂch tajnyÂch sluzÏeb vysõÂlaly zpeÏt<br />

do CÏ eskoslovenska sve agenty plnit ruÊ zne odbojoveÂ, tj. zpravodajskeÂ,<br />

organizacÏnõ a kuryÂrnõ u koly. KromeÏ nich prÏichaÂzely ze zahranicÏõ do<br />

republiky osoby, ktere pod vlivem tõÂzÏivyÂch materiaÂlnõÂch pomeÏruÊ v utecÏeneckyÂch<br />

taÂborech provozovaly podloudnictvõÂ, nebo se vracely pro sveÂ<br />

blõÂzkeÂ, cÏi pro cÏaÂsti sveÂho majetku.<br />

Pro komunisticky rezÏim, ktery se maximaÂlnõ meÏrou s<strong>na</strong>zÏil omezit<br />

zaÂkladnõ obcÏanske svobody a potrÏõÂt vesÏkere opozicÏnõ s<strong>na</strong>hy, vyvstala<br />

potrÏeba ucÏinit hranice CÏ eskoslovenska s ¹neprÏaÂtelskou cizinouª neprostupnyÂmi.<br />

Proto uprÏel svoji pozornost <strong>na</strong> ozbrojene pohranicÏnõÂ<br />

slozÏky.<br />

PohranicÏnõ ozbrojene slozÏky a jejich organizace<br />

Na pocÏaÂtku roku 1948 puÊ sobily v pohranicÏõÂ vedle staÂlyÂch stanic<br />

SNB jesÏteÏ pohranicÏnõ u tvary SNB, Fi<strong>na</strong>ncÏnõ straÂzÏ daÂle FS) a vojenskeÂ<br />

asistencÏnõ oddõÂly. PozdeÏji se pohranicÏnõ sluzÏby uÂcÏastnily take osadnõÂ<br />

oddõÂly LidovyÂch milic. Ty poskytovaly pomoc prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch<br />

akcõÂch, a milicio<strong>na</strong>ÂrÏi se tak stali zaÂkladem informaÂtorskeÂho a duÊveÏrnickeÂho<br />

aparaÂtu ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek.<br />

Prvnõ trÏi uvedene slozÏky byly zorganizovaÂny do spolecÏne sestavy;<br />

jejich prÏõÂslusÏnõÂci vyko<strong>na</strong>Âvali sluzÏbu ve trÏech sledech. PrvnõÂ sled tvorÏily<br />

PohranicÏnõÂu tvary SNB a FS, druhy atrÏetõ sled staÂleÂu tvary SNB a vojenskeÂ<br />

jednotky. Tyto jednotky nebyly orgnizovaÂny u zemneÏ podle politickeÂ<br />

spraÂvy jako slozÏky MV, ale podle struktury vojenskyÂch velitelstvõÂ.<br />

VsÏeobecnyÂm u kolem pro sõÂly uÂcÏastnõÂcõ se ostrahy <strong>na</strong>sÏeho pohranicÏnõÂho<br />

u zemõ bylo:<br />

1/ StrÏezÏit staÂtnõÂ hranice a zabraÂnit jakeÂmukoli jejich ilegaÂlnõÂmu prÏechodu.<br />

Za tõÂm uÂcÏelem meÏli byÂt zjisÏteÏni, zadrzÏeni a prÏi odporu znesÏkodneÏni<br />

jednotlivci nebo skupiny vniknuvsÏõ <strong>na</strong>cÏeskoslovenske u zemõÂ.<br />

2/ Napadnout veÏtsÏõÂ, prÏõÂpadneÏ organizovane skupiny, ktere neopraÂvneÏneÏ<br />

vnikly <strong>na</strong> uzemõÂ CÏ SR nebo je v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ) lokalizovat do<br />

prÏõÂchodu posil.<br />

3/ Zajistit verÏejny porÏaÂdek a bezpecÏnost v pohranicÏnõÂm u zemõ a zakrocÏit<br />

podle platnyÂch prÏedpisuÊ proti kazÏde podezrÏele osobeÏ.<br />

4/ ZadrzÏet podloudnõÂky nebo osoby podezrÏele z porusÏenõ celnõÂch prÏedpisuÊ<br />

aprÏõÂpadneÏ odevzdat je i se zabavenyÂm zbozÏõÂm orgaÂnu FS, nejsou-<br />

-li podezrÏele teÂzÏ z jineÂho prÏestoupenõ zaÂko<strong>na</strong>.<br />

5/ Vyko<strong>na</strong>Âvat zpravodajskou sluzÏbu a zabraÂnit neprÏaÂtelske zpravodajskeÂ<br />

cÏinnosti hlavneÏ pohranicÏnõ u tvary SNB a vojenske asistencÏnõÂ<br />

jednotky).<br />

6/ StrÏezÏit vojenske a jine duÊ lezÏite objekty a zarÏõÂzenõ urcÏene vojenskyÂm<br />

velitelstvõÂm a spolupuÊ sobit prÏi vojenske obraneÏ. O zakrocÏovacõÂch praÂ-


57<br />

vech a praÂvu uzÏitõ zbraneÏ platily pro zmõÂneÏne slozÏky rezortnõ prÏedpisy.<br />

2)<br />

KonkreÂtnõ u koly PohranicÏnõÂch oddõÂluÊ SNB a FS byly v podstateÏ totozÏneÂ.<br />

Fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ straÂzÏ vyko<strong>na</strong>Âvala pochuÊ zkovou hranicÏnõÂ straÂzÏnõÂ cÏinnost,<br />

se zameÏrÏenõÂm <strong>na</strong> odhalovaÂnõ trestne cÏinnosti hospodaÂrÏskeÂho charakteru,<br />

prÏicÏemzÏ si podle potrÏeb dozÏaÂdaÂvala asistenci od pohranicÏnõÂch<br />

u tvaruÊ SNB. 3)<br />

PohranicÏnõÂ uÂtvary SNB provaÂdeÏly strÏezÏenõÂ staÂtnõÂ hranice vysõÂlaÂnõÂm<br />

hlõÂdek do celeÂho prostoru celnõÂho paÂsma, svyÂm hlõÂdkovaÂnõÂm ¹zahusÏt'ovalyª<br />

sestavu FS. Te rovneÏzÏ poskytovaly pozÏadovanou pomoc<br />

auÂcÏastnily se vyÂkonu bezpecÏnostnõ sluzÏby staÂlyÂch u tvaruÊ SNB.<br />

Stanice staÂlyÂch uÂtvaruÊ SNB vyko<strong>na</strong>Âvaly beÏzÏnou rezortnõÂ sluzÏbu<br />

a spolupracovaly s pohranicÏnõÂmi oddõÂly SNB. VyÂkon jejich sluzÏby spocÏõÂval<br />

prÏedevsÏõÂm v hlõÂdkovaÂnõÂ <strong>na</strong> silnicÏnõÂch vyÂjezdech z obcõÂ, komunikacÏnõÂch<br />

uzlech, celnõÂch prÏechodech a podobnyÂch duÊ lezÏityÂch mõÂstech.<br />

Vojenske jednotky poskytovaly pomoc v takovyÂch prÏõÂpadech, kdy<br />

vyÂsÏe uvedene slozÏky nestacÏily vlastnõÂmi prostrÏedky <strong>na</strong> dane u koly,<br />

poprÏõÂpadeÏ posilovaly hlõÂdky. Na vojenske velitelstvõ se zpravidla obracel<br />

velitel pohranicÏnõÂho u tvaru SNB.<br />

ZaÂkladnõÂmuÂsekem, vneÏmzÏ uvedene slozÏky provaÂdeÏly ostrahu hranic,<br />

byl u sek cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru SNB. OsaÂdka u seku, tzn. cÏeta<br />

pohranicÏnõÂho u tvaru SNB, oddeÏlenõ FS a staÂle stanice SNB, podleÂhala<br />

veliteli cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru SNB, ktery koordinoval cÏinnost slozÏek<br />

v prÏõÂslusÏneÂm u seku. AsistencÏnõ jednotky vojska plnily u koly pod<br />

vlastnõÂm velenõÂm, ovsÏem <strong>na</strong> zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ osaÂdky u seku. 4)<br />

CÏ innost osaÂdky cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru se omezovala <strong>na</strong> u zemõÂod<br />

hranic do vnitrozemõÂ v prostoru stanoveneÂho celnõÂho paÂsma.<br />

CÏetu pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB tvorÏilo velitelstvõÂ velitel, jeho zaÂstupce,<br />

rÏidicÏ a spojka) a 3 druzÏstva. V kazÏdeÂm druzÏstvu slouzÏilo,<br />

kromeÏ velitele, 9 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.<br />

VysÏsÏõÂm cÏlaÂnkem velenõ byla pohranicÏnõ rota SNB, ktera meÏla rovneÏzÏ<br />

velitelstvõÂ velitel a jeho zaÂstupce, rÏidicÏ a spojka) a velela 3 azÏ 5<br />

cÏetaÂm. Velitel roty spolupracoval prÏi zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ<br />

s okresnõÂm velitelstvõÂm SNB, inspektoraÂtem FS a velenõÂm prÏõÂslusÏneÂho<br />

vojenskeÂho asistencÏnõÂho oddõÂlu.<br />

PohranicÏnõÂ prapor SNB sklaÂdaÂjõÂcõÂ se z velitelstvõÂ velitel, zaÂstupce<br />

velitele, pobocÏnõÂk) a pomocneÂho druzÏstva, zajisÏt'oval cÏinnost 2 azÏ 7<br />

pohranicÏnõÂch rot SNB a pohranicÏnõ jezdecke cÏety SNB.<br />

Jezdeckou cÏetu tvorÏilo velitelstvõÂ velitel, manipulant, rÏidicÏ<br />

a spojka), pomocne druzÏstvo osÏetrÏovateluÊ konõÂa2azÏ 4 jezdecka druzÏstva.<br />

Velenõ praporuÊ zajisÏt'ovaly 3 pohranicÏnõ pluky SNB, ktere sõÂdlily


58<br />

v Liberci, Plzni a BrneÏ. Pluku v Liberci podleÂhaly prapory SNB v LitomeÏrÏicõÂch,<br />

Liberci a Hradci KraÂloveÂ, pluku v Plzni prapory v CÏ eskyÂch<br />

BudeÏjovicõÂch, Plzni a KarlovyÂch Varech, brneÏnskeÂmu pluku prapory<br />

v Olomouci, FryÂdku-MõÂstku a ZnojmeÏ.<br />

VrchnõÂ velenõÂ asÏtaÂb pohranicÏnõÂch jednotek byl v Praze pod oz<strong>na</strong>cÏenõÂm<br />

SNB uÂtvar 9600.<br />

Na Slovensku strÏezÏil pohranicÏnõ u zemõ pohotovostnõ prapor SNB<br />

osõÂle 3 pohranicÏnõÂch rot. VelitelstvõÂ praporu sõÂdlilo v PresÏoveÏ, velitelstvõÂ<br />

rot v HumenneÂm, PresÏoveÏ a v DolneÂm KubõÂneÏ. VelenõÂ pohotovostnõÂho<br />

praporu zajisÏt'ovalo Zemske velitelstvõ SNB V BratislaveÏ. 5)<br />

Po u noroveÂm prÏevratu, ktereÂho se prÏõÂslusÏnõÂci SNB u tvaru 9600 aktivneÏ<br />

uÂcÏastnili hlõÂdkovaÂnõÂm <strong>na</strong> duÊ lezÏityÂch mõÂstech v Praze, bylo prÏistoupeno<br />

k reorganizacõÂm pohranicÏnõÂch jednotek. V brÏeznu 1948 byla<br />

velitelstvõÂ pohranicÏnõÂch plukuÊ jako prÏebytecÏ<strong>na</strong>Â zrusÏe<strong>na</strong> 6) a v srpnu<br />

teÂhozÏ roku byly zrÏõÂzeny nove pohranicÏnõ prapory SNB. SÏ lo o pohranicÏnõÂ<br />

prapory Bratislava, 7) PõÂsek, 8) a Brno 9) . ZmeÏnila se organizacÏnõÂ sestava<br />

plzenÏ skeÂho 10) a znojemskeÂho praporu 11) .PoteÂto reorganizaci byly pohranicÏnõÂ<br />

u tvary SNB organizovaÂny do 12 praporuÊ pod centraÂlnõÂm velenõÂm<br />

u tvaru 9600 v Praze. 12)<br />

Po prvnõÂ polovineÏ roku 1948 se pohranicÏnõÂ sluzÏby <strong>na</strong>daÂle uÂcÏastnily<br />

soubeÏzÏneÏ FS a pohranicÏnõ u tvary SNB. Naopak vojenske asistencÏnõÂ<br />

jednotky, jejichzÏ prÏõÂslusÏnõÂci posilovali hlõÂdky, v nõÂ byl vzÏdy jeden prÏõÂslusÏnõÂk<br />

SNB a jeden nebo dva vojaÂci) byly k 14. 7. 1948 z prÏõÂhranicÏnõÂho<br />

paÂsma odveleny. 13)<br />

Fi<strong>na</strong>ncÏnõ straÂzÏ, ve ktere slouzÏilo velke mnozÏstvõ prvorepublikovyÂch<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , byla hodnoce<strong>na</strong> jako politicky nespolehliva a nehodila se<br />

do sestavy jednotek umõÂsteÏnyÂch v ¹zaÂpadnõÂm u sekuª tzn. hranice<br />

s Rakouskem a americkou okupacÏnõÂzoÂnou v NeÏmecku). Tyto jednotky<br />

meÏly byÂt poveÏrÏeny novyÂmi u koly. KromeÏ hlõÂdkove cÏinnosti <strong>na</strong> hranicõÂch<br />

a celnõ ochrany jim prÏibyl u kol vyko<strong>na</strong>Âvat tzv. hloubkovou<br />

ostrahu hranic. To z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo plnit ve sveÂm u seku take bezpecÏnostnõÂ<br />

u koly, vcÏetneÏ kontroly mõÂstnõÂho obyvatelstva. Realizace tohoto zaÂmeÏru<br />

se plaÂnovala azÏ po noveÂm kaÂdroveÂm obsazenõÂ pohranicÏnõÂch slozÏek,<br />

po reorganizaci strÏezÏenõÂ hranic a po ¹odvolaÂnõÂvsÏech slabyÂch a nedostatecÏneÏ<br />

vyspeÏlyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ do vnitrozemõª. 14)<br />

ZminÏ ovanou reorganizaci prÏinesl zaÂkon cÏ. 275/48 z 2.12. 1948 Sb.<br />

Tento zaÂkon zrusÏil FS a jejõ puÊ sobnost prÏenesl <strong>na</strong> pohranicÏnõ u tvary<br />

SNB, s vyÂjimkou vyÂkonu pomocne sluzÏby u celnõÂch uÂrÏaduÊ . Ve smylu<br />

tohoto zaÂko<strong>na</strong> se prÏevzetõÂm proveÏrÏenyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zrusÏene FS vytvorÏila<br />

nova slozÏka ± PohranicÏnõ straÂzÏ sboru <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti<br />

daÂle PS), v nõÂzÏ slouzÏili i vojaÂci zaÂkladnõÂ sluzÏby. PuÊ sobnost PS byla<br />

stanove<strong>na</strong> <strong>na</strong> pohranicÏnõÂpaÂsmo cele republiky a jejõÂu koly bez ohledu<br />

<strong>na</strong> to, ktere hranice strÏezÏõÂ, byly stanoveny takto:


59<br />

1. proveÂst staÂtneÏbezpecÏnostnõÂ zajisÏteÏnõÂ hranice,<br />

2. zajistit vojenskou ostrahu hranice,<br />

3. provaÂdeÏt celnõÂ ochranu a spolupuÊ sobit prÏi bezpecÏnostnõÂ a porÏaÂdkoveÂ<br />

sluzÏbeÏ vmõÂsteÏ puÊ sobenõÂ. 15)<br />

VesÏkere cÏeskoslovenske hranice byly rozdeÏleny <strong>na</strong> dva u seky:<br />

PaÂsmo I ± zahrnujõÂcõÂ hranici se Saskem od Nisy ZhorÏeleckeÂ), s Bavorskem,<br />

Rakouskem, a cÏaÂstecÏneÏ s Mad'arskem po SÏ tu rovo).<br />

PaÂsmo II ± hranice s Polskem, SSSR a zbyÂvajõÂcõÂ hranice s Mad'arskem.<br />

Organizace, pocÏetnõÂ stavy a vyÂzbroj jednotek PS v obou hranicÏnõÂch<br />

paÂsmech se od sebe odlisÏovaly. 16)<br />

VpaÂsmu II byla PS organizovaÂ<strong>na</strong> do sestavy cÏõÂtajõÂcõÂ 6 praporuÊ, 31<br />

rot a 279 stanic. Stanice ve strukturÏe <strong>na</strong>hradily cÏety, dislokace PS zde<br />

<strong>na</strong>vaÂzala <strong>na</strong> drÏõÂveÏjsÏõÂ oddeÏlenõÂ FS, se s<strong>na</strong>hou o umõÂsteÏnõÂ co nejblõÂzÏe<br />

k hranici. 17) Na stanici PS slouzÏil velitel, jeho zaÂstupce u stanic <strong>na</strong>d<br />

10 muzÏuÊ)aruÊ zny pocÏet prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ; systemizace byla stanove<strong>na</strong> ruÊzneÏ<br />

pro kazÏdou stanici podle sluzÏebnõÂch a tereÂnnõÂch potrÏeb. 18)<br />

VpaÂsmu I byla PS v sestaveÏ vojenskeÂ, <strong>na</strong>vazujõÂcõÂ <strong>na</strong> sestavu pohranicÏnõÂch<br />

u tvaruÊ SNB. Zahrnovala 8 praporuÊ , 40 rot a 143 cÏet. U seky<br />

cÏet nemeÏly byÂt delsÏõÂ nezÏ 10 km, jejich sõÂdla byla umõÂsteÏ<strong>na</strong> 2 ± 3 km od<br />

hranic. PrÏõÂloha 12 ± OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ mapa z roku 1949<br />

volneÏ vlozÏe<strong>na</strong>Â do publikace)<br />

CÏetu PS rÏõÂdilo velitelstvõÂ, ktere tvorÏili velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovyÂ<br />

pomocnõÂk a manipulant a 3 druzÏstva po 10 muzÏõÂch. V kazÏdeÂm druzÏstvu<br />

se pocÏõÂtalo se zarÏazenõÂm prÏõÂslusÏnõÂka s rÏidicÏskyÂm, zÏenijnõÂm, kucharÏskyÂm<br />

a spojovacõÂm vyÂcvikem. Byla s<strong>na</strong>ha umõÂstit cÏetu pohromadeÏ,<br />

ovsÏem z taktickyÂch duÊ voduÊ mohla byÂt dislokovaÂ<strong>na</strong> jednotlivaÂ<br />

druzÏstva samostatneÏ.<br />

Rota PS vpaÂsmu I meÏla sve velitelstvõÂ, tzn. velitele, zaÂstupce velitele<br />

a osveÏtoveÂho referenta. DaÂle sem patrÏilo pomocne druzÏstvo, ktereÂ<br />

tvorÏil manipulant, 2 rÏidicÏi a 4 radiotelegrafisteÂ. Rota zajisÏt'ovala velenõÂ<br />

2azÏ6cÏet.<br />

VelitelstvõÂ roty v paÂsmu II se sklaÂdalo z velitele, osveÏtoveÂho zaÂstupce,<br />

manipulanta, rÏidicÏe a 4 radiotelegrafistuÊ za prÏedpokladu<br />

existence radiotelegrafnõ sõÂteÏ). MeÏla zajisÏt'ovat velenõ pro ruÊ zny pocÏet<br />

stanic.<br />

UÂ seky rot byly v paÂsmu I urcÏeny podle dislokace vojenskyÂch jednotek,<br />

se kteryÂmi meÏla PS spolupracovat prÏi vojenske obraneÏ hranice;<br />

vpaÂsmu II byly u seky stanic stanoveny podle okresnõÂho u zemnõÂho<br />

cÏleneÏnõÂ. 19)<br />

VysÏsÏõÂ organizacÏnõÂ jednotkou PS byl prapor. VpaÂsmu I byl tvorÏen<br />

velitelstvõÂm ± velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovy duÊ stojnõÂk, pobocÏnõÂk, ZPUÂ<br />

duÊ stojnõÂk zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, zrÏejmeÏ tzv. stycÏny orgaÂn; meÏl


60<br />

<strong>na</strong> starosti koordi<strong>na</strong>ci bezpecÏnostnõÂch slozÏek puÊ sobõÂcõÂch v pohranicÏõÂ)<br />

a pomocnyÂm druzÏstvem. V pomocneÂm druzÏstvu byl autoreferent, spojovacõÂ<br />

referent, pomocnõÂk osveÏtoveÂho duÊ stojnõÂka, zbrojõÂrÏ, 6 manipulantuÊ,4rÏidicÏi,<br />

4 radiotelegrafiste 2 telefoniste a spojka. Prapor velel<br />

2azÏ 7 rotaÂm PS.<br />

VpaÂsmu II se velitelstvõÂ praporu sklaÂdalo z velitele, pobocÏnõÂka, osveÏtoveÂho<br />

duÊ stojnõÂka, materielnõÂho duÊ stojnõÂka a pomocneÂho druzÏstva, ve<br />

ktereÂm byli pomocnõÂk osveÏtoveÂho duÊ stojnõÂka, 3 manipulanti, 2 rÏidicÏi<br />

a 4 radiotelegrafisteÂ. Prapor velel 2 azÏ 7 rotaÂm PS.<br />

Prapor ani rota nedisponovaly vlastnõÂmi zaÂlozÏnõÂmi jednotkami a <strong>na</strong><br />

strÏezÏenõÂ hranic se podõÂlely jako koordi<strong>na</strong>cÏnõÂ a administrativneÏ hospodaÂrÏskeÂ<br />

celky. 20)<br />

NejvysÏsÏõÂ jednotkou velenõÂ PS bylo velitelstvõÂ PS. Bylo tvorÏeno velitelem,<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem sÏtaÂbu a pobocÏnickou kancelaÂrÏõÂ. K te patrÏili 2 pobocÏnõÂci,<br />

2 põÂsarÏi pomocneÂho uÂrÏadu a pomoc<strong>na</strong>Â rota. VelitelstvõÂ bylo<br />

daÂle tvorÏeno 4 oddeÏlenõÂmi, a to organizacÏnõÂm, vyÂkonnyÂm, osobnõÂm<br />

a materiaÂlnõÂm. PozdeÏji <strong>na</strong> konci roku 1949) bylo velitelstvõÂ PS rozsÏõÂrÏeno<br />

o instituci duÊ stojnõÂk kaÂzneÏ oneÏm võÂce v dalsÏõÂm textu) a <strong>na</strong> pocÏaÂtku<br />

roku 1950 o oddeÏlenõÂ Z,cÏili zpravodajskeÂ. 21)<br />

V pojetõ tehdejsÏõÂch veliteluÊ <strong>na</strong>byÂvalo vesÏkere <strong>na</strong>rusÏovaÂnõ noveÏ zavaÂdeÏnyÂch<br />

porÏaÂdkuÊ v zaÂpadnõÂm u seku hranic povahy trestnyÂch cÏinuÊ<br />

<strong>na</strong>mõÂrÏenyÂch proti bezpecÏnosti staÂtu. 22) RÏ ada hranicÏnõÂch prÏechoduÊ<br />

byla zrusÏe<strong>na</strong>, <strong>na</strong> staÂvajõÂcõÂch celnisÏtõÂch vyko<strong>na</strong>Âvali celnõÂ spraÂvu celnõÂ<br />

uÂrÏednõÂci prÏõÂslusÏneÂho okresnõÂho <strong>na</strong>ÂrodnõÂho vyÂboru a prÏõÂslusÏnõÂci PS zde<br />

vyko<strong>na</strong>Âvali straÂzÏnõÂ sluzÏbu. 23)<br />

RozdõÂlne zameÏrÏenõ jednotek dle mõÂsta puÊ sobenõ se organizacÏneÏ projevilo<br />

v cÏervenci 1949. Jednotky slouzÏõÂcõÂ <strong>na</strong> vyÂchodnõÂm uÂseku byly<br />

vcÏleneÏny do krajskyÂch velitelstvõÂ SNB, a tõÂm prÏesÏly do puÊ sobnosti odboru<br />

verÏejne bezpecÏnosti ministerstva vnitra. 24) Zde slouzÏili prÏevaÂzÏneÏ<br />

byÂvalõÂprÏõÂslusÏnõÂci FS a ostatnõÂch prvorepublikovyÂch cÏi protektoraÂtnõÂch<br />

bezpecÏnostnõÂch sboruÊ. 25) Na zaÂpadnõÂmuÂseku staÂtnõÂch hranic, kteryÂ<br />

byl stanoven v prostoru JaÂchymov ± hranice s Bavorskem a Rakouskem,<br />

vyko<strong>na</strong>Âvala PS sluzÏbu jako samostatneÏ organizova<strong>na</strong>Â slozÏka<br />

podleÂhajõÂcõÂ velitelstvõÂ PS, kde velitel PS podleÂhal <strong>na</strong>ÂmeÏstkovi ministra<br />

vnitra. OrganizovaÂ<strong>na</strong> byla do 6 praporuÊ , 34 rot, 121 cÏet a 9 druzÏstev.<br />

26)<br />

PrÏes uvedene reorganizace se nepodarÏilo zaÂpadnõ hranice u plneÏ<br />

uzavrÏõÂt. ProbleÂm byl zejmeÂ<strong>na</strong> v nõÂzkyÂch pocÏetnõÂch stavech PS. Na pocÏaÂtku<br />

roku 1949 slouzÏilo v PS celkem 6272 muzÏuÊ,vcÏetneÏ 3165byÂvalyÂch<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ FS, 27) prÏicÏemzÏ velitelsky kaÂdr meÏli tvorÏit byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci<br />

pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB. 28)<br />

VzaÂpadnõÂm u seku dlouheÂm 930 km slouzÏilo 2949 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , tj.<br />

<strong>na</strong> 1 km strÏezÏeneÂho u seku prÏipadalo 3,16 muzÏe.


61<br />

Na vyÂchodnõÂm u seku dlouheÂm 2620 km slouzÏilo 3323 muzÏuÊ , tj.<br />

pruÊmeÏrneÏ <strong>na</strong> 1 km hranic 1,29 muzÏe. ProbleÂm nõÂzkeÂho pocÏetnõÂho<br />

stavu se s<strong>na</strong>zÏilo MV vyrÏesÏit spolecÏneÏ s MNO.<br />

VrÏõÂjnu 1949 <strong>na</strong>stoupilo k PS 1910 straÂzÏmistruÊ , kteryÂm byla o puÊl<br />

roku zkraÂce<strong>na</strong> zaÂkladnõ vojenska sluzÏba, od rÏõÂj<strong>na</strong> teÂhozÏ roku se u vyÂcvikovyÂch<br />

praporuÊ 29) prÏipravovalo 4700 vojaÂkuÊ jako doplneÏk stavu<br />

PS. Z nich meÏlo 700 muzÏuÊ prÏestoupit od armaÂdy k SNB a 4000 vojaÂkuÊ<br />

zaÂkladnõÂ sluzÏby pak meÏlo dokoncÏit tuto sluzÏbu u PS. ObeÏ skupiny<br />

posõÂlily stavy PS 1. 4. 1950. 30)<br />

Na straneÏ druhe byla PS vzhledem k perso<strong>na</strong>ÂlnõÂmu slozÏenõÂprÏõÂslusÏnõÂkuÊ<br />

) vyuzÏõÂvaÂ<strong>na</strong> jako kaÂdrova rezerva pro StB a speciaÂlnõÂu tvary SNB.<br />

Odliv prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS <strong>na</strong>stal take z duÊ voduÊ zdravotnõÂch, sociaÂlnõÂch<br />

avneÏkteryÂch prÏõÂpadech kaÂdroveÏ-politickyÂch. 31)<br />

AvsÏak ani zvyÂsÏene pocÏetnõ stavy, ani staÂvajõÂcõ organizacÏnõ schema<br />

neprÏi<strong>na</strong>ÂsÏely ocÏekaÂvany vyÂsledek. Pohyb osob prÏes hranice <strong>na</strong>daÂle<br />

trval, vzruÊ stal i pocÏet osob zastrÏelenyÂch pohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ. Nespokojenost<br />

stranickyÂch sÏpicÏek se brzy projevila v dalsÏõÂ reorganizaci a zvyÂsÏenõÂ<br />

pocÏetnõÂho stavu PS. Tyto zmeÏny byly provedeny <strong>na</strong> konci roku<br />

1950, opeÏt ve spolupraÂci s armaÂdou.<br />

Do stavu PS byla 23. 10. 1950 vcÏleneÏ<strong>na</strong> armaÂdnõÂ 13. divize. JejõÂ<br />

jednotky byly rozdeÏleny a rozmõÂsteÏny do prostoruÊ budoucõÂch puÊ sobisÏt',<br />

tj. do Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovic, SusÏice a Volar. Tyto jednotky byly<br />

zorganizovaÂny ve vyÂcvikova strÏediska, pokracÏovalo se ve vyÂcviku novaÂcÏkuÊ<br />

, ktery byl rozsÏõÂrÏen o vyÂcvik pohranicÏnõÂ. SoucÏasneÏ se vybõÂrali<br />

velitele a straÂzÏmistrÏi, jejichzÏ sÏkolenõ probeÏhlo ve vyÂcvikoveÂm strÏedisku<br />

v BystrÏici v CÏ echaÂch. Novõ velitele poskytli velitelstvõÂ, po pruÊ zkumu<br />

sÏõÂrÏky a hloubky svyÂch u sekuÊ , podklady pro stanovenõÂmõÂst puÊ sobnosti<br />

jednotek a pro vyÂstavbu nebo adaptaci potrÏebnyÂch budov. 32)<br />

Vu seku AsÏsky vyÂbeÏzÏek ± TrÏõÂstolicÏnõÂk, tzn. <strong>na</strong> hranicõÂch s americkou<br />

okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku, byla PS organizovaÂ<strong>na</strong> do brigaÂd a jejich<br />

velitelstvõÂsõÂdlila v Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovicõÂch, SusÏici a Volarech. VeliteleÂ<br />

uvedenyÂch brigaÂd prÏevzali sve u seky hranic, <strong>na</strong> kteryÂch dosud<br />

fungovala stara sestava jednotek, dne 10. 12. 1950. NoveÏ organizovaneÂ<br />

jednotky, ktere vznikly sloucÏenõÂm jednotek stare pohranicÏnõÂ<br />

straÂzÏe a jednotek 13. divize, pak <strong>na</strong>stoupily sluzÏbu podle nove dislokace<br />

k 1. 1. 1951.<br />

StejnyÂm zpuÊ sobem byla v listopadu a prosinci 1950 provede<strong>na</strong> reorganizace<br />

PS v u seku hranic od AsÏskeÂho vyÂbeÏzÏku po Vejprty hranice<br />

CÏ SR se soveÏtskou okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku; zde puÊ sobila PS teÂzÏ<br />

jako soucÏaÂst ostrahy uranovyÂch doluÊ ) a <strong>na</strong> hranicõÂch s Rakouskem.<br />

VteÏchto u secõÂch byly jednotky zorganizovaÂny do oddõÂluÊ PS od brigaÂdy<br />

se oddõÂl lisÏil mj. nizÏsÏsÏõÂm pocÏetnõÂm stavem a nedisponoval zaÂlozÏnõÂm<br />

praporem). Podle nove dislokace zde byly jednotky PS rozmõÂsteÏny


62<br />

26. 1. 1951 a 1. 2. 1951 pak doplneÏny muzÏstvem zaÂkladnõÂ vojenskeÂ<br />

sluzÏby, tj. odvedenci.<br />

NoveÏ vznikle brigaÂdy byly pozdeÏji oz<strong>na</strong>cÏeny: 5. chebskaÂ, 12. plaÂnskaÂ,<br />

9. pobeÏzÏovickaÂ, 7. susÏicka a 10. volarskaÂ.<br />

OddõÂly PS byly oz<strong>na</strong>cÏeny jako 3. karlovarskyÂ, 1. cÏeskobudeÏjovickyÂ,<br />

4. znojemsky a 11. bratislavskyÂ. 33)<br />

Touto poslednõÂ zmõÂneÏnou reorganizacõÂ stanula <strong>na</strong> <strong>na</strong>sÏich ¹zaÂpadnõÂchª<br />

hranicõÂch vojensky organizova<strong>na</strong>Â sõÂla, pro jejõÂzÏ velenõÂ byla vybudovaÂ<strong>na</strong><br />

rozsaÂhla velitelska masÏineÂrie.<br />

VcÏele PS staÂl velitel se svyÂmi zaÂstupci, pobocÏnõÂkem a sekretariaÂtem,<br />

vlastnõÂ chod sluzÏby zajisÏt'oval sÏtaÂb PS, v jehozÏ cÏele staÂl <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu<br />

se zaÂstupcem a pobocÏnõÂkem. SÏtaÂb se cÏlenil <strong>na</strong>:<br />

sektor operacÏnõÂ zajisÏt'ujõÂcõÂ organizaci systeÂmu strÏezÏenõÂ hranic),<br />

sektor zpravodajsky zõÂskaÂvajõÂcõ informace souvisejõÂcõ se strÏezÏenõÂm<br />

hranic a organizujõÂcõÂ agenturneÏ-operativnõÂcÏinnost podrÏõÂzenyÂch jednotek<br />

± za tõÂm uÂcÏelem teÏsneÏ spolupracoval s StB a ostatnõÂmi represivnõÂmi<br />

slozÏkami),<br />

sektor sÏkolsky plaÂnujõÂcõ vyÂcvik a vojenska sÏkolenõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS),<br />

sektor organizacÏnõÂ zajisÏt'ujõÂcõÂ mj. doplnÏ ovaÂnõÂ pocÏetnõÂch stavuÊ PS),<br />

sektor spojovacõÂ a sektor sÏifrovacõÂ.<br />

SoubeÏzÏneÏ <strong>na</strong> velitelstvõ puÊ sobil rozsaÂhly politicky aparaÂt adaÂle<br />

tyÂlova slozÏka vcÏele se zaÂstupcem velitele pro tyÂl. TyÂlova slozÏka zajisÏt'ovala<br />

dopravnõÂ sluzÏbu, zaÂsobovaÂnõÂ, zdravotnõÂ sluzÏbu, vyÂstroj, vyÂzbroj<br />

apod. Vedle nich fungoval jesÏteÏ sektor fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ a kaÂdrovyÂ. VelitelstvõÂ<br />

PS byly prÏõÂmo podrÏõÂzeny jednotky: velitelska rota, spojovacõÂ<br />

rota, dõÂlny, garaÂzÏe a sklady. 34)<br />

BrigaÂda oddõÂl) jako samostatny u tvar PS se sklaÂdala podobneÏ jako<br />

velitelstvõÂ PS z velitelstvõÂ velitel s aparaÂtem), ze sÏtaÂbu oddeÏlenõÂ operacÏnõÂ,<br />

zpravodajske asÏkolskeÂ), z jednotek prÏõÂmo podrÏõÂzenyÂch velitelstvõÂ<br />

brigaÂdy a z politickeÂho a tyÂloveÂho sektoru. BrigaÂda daÂle disponovala<br />

zaÂlozÏnõÂm praporem, ktery byl <strong>na</strong>sazovaÂn prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch<br />

operacõÂch. 35)<br />

BrigaÂdeÏ oddõÂlu) podleÂhal prapor PS, v jehozÏ velitelstvõÂ puÊ sobili velitel<br />

a jeho zaÂstupci, sÏtaÂb, politicky aparaÂt a tyÂlova slozÏka. VlastnõÂ<br />

cÏinnost zajisÏt'ovali zaÂstupce velitele pro politicke veÏci, zaÂstupce velitele<br />

pro tyÂl a <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu. Tomu podleÂhali zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu<br />

pro zpravodajstvõÂ, zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro vyÂkon sluzÏby, zaÂstupce<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro sÏkolenõÂ, vedoucõÂ kancelaÂrÏe a zaÂlozÏnõÂ cÏeta,<br />

ktera fungovala podobneÏ jako zaÂlozÏnõ prapor brigaÂdy, a spojovacõÂ<br />

cÏeta. 36)<br />

NejnizÏsÏõ organizacÏnõ jednotkou PS byla rota, ktera provaÂdeÏla vlastnõÂ<br />

strÏezÏenõÂ hranic. V jejõÂm cÏele staÂli velitel, zaÂstupce velitele pro sluzÏbu,


zaÂstupce velitele pro politicke veÏci tato funkce byla z pocÏaÂtku pro<br />

nedostatek prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS z povolaÂnõÂ obsazovaÂ<strong>na</strong> vojaÂky zaÂkladnõÂ<br />

sluzÏby se statutem pomocnõÂk velitele). DaÂle sem patrÏil starsÏi<strong>na</strong> roty,<br />

ktery zajisÏt'oval materiaÂlnõ straÂnku sluzÏby. Pro pohranicÏnõ sluzÏbu se<br />

pocÏõÂtalo se 3 peÏsÏõÂmi druzÏstvy po 13 muzÏõÂch, s kulometnyÂm druzÏstvem<br />

5muzÏuÊ ) a s druzÏstvem sluzÏebnõÂch psuÊ 4muzÏi). I s velitelskyÂm a hospodaÂrÏskyÂm<br />

druzÏstvem meÏla mõÂt rota 61 muzÏuÊ a 3 obranne a1paÂtracõÂho<br />

psa, 37) avsÏak v roce 1951 se plaÂnovane stavy podarÏilo <strong>na</strong>plnit<br />

zhruba z poloviny.<br />

ProvedenyÂm organizacÏnõÂm zmeÏ<strong>na</strong>Âm v PS byla daÂ<strong>na</strong> zaÂkon<strong>na</strong>Â forma<br />

zaÂkonem cÏ. 69/1951 Sb. ze dne 11. 7. 1951 ± O ochraneÏ staÂtnõÂch<br />

hranic. K zaÂkonu byly vydaÂny provaÂdeÏcõÂ prÏedpisy:<br />

1. Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm u zemõ ± zakaÂzane a hranicÏnõ paÂsmo<br />

a udrzÏovaÂnõÂ zvlaÂsÏtnõÂho rezÏimu v neÏm<br />

2. SmeÏrnice o hranicÏnõÂm paÂsmu JaÂchymov a o uzavrÏeneÂm u zemõÂ<br />

Slavkov<br />

3. SmeÏrnice o povolenõÂ vstupu prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a SVS do hranicÏnõÂho<br />

a zakaÂzaneÂho paÂsma<br />

4. Sez<strong>na</strong>m obcõÂ v zakaÂzaneÂm a hranicÏnõÂm paÂsmu<br />

5. SmeÏrnice o prÏemõÂsteÏnõÂ obyvatelstva ze zakaÂzaneÂho paÂsma a nespolehlivyÂch<br />

osob z hranicÏnõÂho paÂsma<br />

Ministerstvo <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti, pod ktere PS patrÏila v letech<br />

1950 ±1953, vydalo v <strong>na</strong>Âvaznosti <strong>na</strong> zaÂkon 69/51 <strong>na</strong>rÏõÂzenõÂ o praÂvu<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pouzÏõÂt zbranÏ.<br />

Vu noru 1951 byl prÏi noveÏ vznikle Vojenske akademii PS 38) zrÏõÂzen<br />

cvicÏny oddõÂl. 39)<br />

VteÂmzÏe roce byly u PS zrusÏeny straÂzÏmistrovske hodnosti. PrÏõÂslusÏnõÂci<br />

teÏchto hodnostõÂ byli podle vzoru armaÂdy prÏevedeni do duÊ stojnickyÂch<br />

nebo podduÊ stojnickyÂch hodnostõÂ.<br />

PocÏetnõÂ stav PS bez cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 cÏõÂtal 364 duÊ stojnõÂkuÊ<br />

, 2651 straÂzÏmistruÊ a 14 588 vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ sluzÏby. Celkem<br />

slouzÏilo u PS 17 603 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , <strong>na</strong> kazÏde pohranicÏnõ roteÏ v pruÊmeÏru<br />

42 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vcÏetneÏ veliteluÊ . Jejich pocÏetnõÂ stavy byly v dalsÏõÂm obdobõÂ<br />

doplnÏ ovaÂny pravidelnyÂmi odvody brancuÊ . Koncem roku 1951 si<br />

PS zacÏala zrÏizovat vlastnõ podduÊ stojnicke sÏkoly, jako samostatneÂ<br />

organizacÏnõÂ jednotky podleÂhajõÂcõÂ velitelstvõÂ brigaÂdy. 40)<br />

ZpuÊ sob strÏezÏenõÂ hranic<br />

63<br />

V celeÂm sledovaneÂm obdobõÂ od roku 1948 do roku 1951), vcÏetneÏ<br />

poslednõ zmõÂneÏne reorganizace <strong>na</strong> konci roku 1950, spocÏõÂvalo teÏzÏisÏteÏ<br />

ochrany hranic a celnõÂho prÏõÂhranicÏnõÂho paÂsma CÏ SR v pochuÊ zkoveÂm<br />

hlõÂdkovaÂnõÂ. HlõÂdkovaÂnõ provaÂdeÏly prÏevaÂzÏneÏ hlõÂdky pohyblive nebo


64<br />

hlõÂdky s pevnyÂm stanovisÏteÏm. Byli do nich urcÏovaÂni prÏevaÂzÏneÏ dva<br />

muzÏi po vzniku brigaÂd kvuÊli cÏastyÂm dezercõÂm trÏi muzÏi) vyzbrojenõÂ<br />

pusÏkami, samopaly, prÏõÂpadneÏ rucÏnõÂmi gra<strong>na</strong>Âty, pistolemi a sluzÏebnõÂm<br />

psem. 41) VõÂcecÏlenne hlõÂdky byly staveÏny v mimorÏaÂdnyÂch prÏõÂpadech.<br />

Pohyblive hlõÂdky meÏly veÏtsÏinou za u kol zkontrolovat beÏhem obchuÊ<br />

zky urcÏita vytypova<strong>na</strong> mõÂsta. Jejich u kol byl cÏasto spojen s ¹cÏekanouª,<br />

tj. hlõÂdkovaÂnõÂm <strong>na</strong> mozÏnyÂch prÏechodovyÂch trasaÂch, u prÏõÂhranicÏnõÂch<br />

samot, ktere mohly slouzÏit jako u kryt pro pasÏeraÂky cÏi prÏevadeÏcÏe,<br />

apod. HlõÂdky provaÂdeÏly take ¹strÏezÏenõª, tj. hlõÂdkovaÂnõ prÏiblizÏneÏ<br />

v okruhu jednoho kilometru, opeÏt kolem vytypovaneÂho bodu. PohybliveÂ<br />

hlõÂdky meÏly byÂt vysõÂlaÂny podle mozÏnostõÂ nepravidelneÏ a jejich slozÏenõÂ<br />

serÏõÂdilo mozÏnostmi a potrÏebami; mnohdy slouzÏili spolecÏneÏ prÏõÂslusÏnõÂci<br />

FS s prÏõÂslusÏnõÂky pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB a prÏõÂslusÏnõÂci SNB<br />

s vojaÂky.<br />

Vedle uvedenyÂch hlõÂdek byly staveÏny tzv. kontrolnõÂ hlõÂdky, ktereÂ<br />

meÏly kontrolovat vyÂkon sluzÏby hlõÂdek podrÏõÂzenyÂch. Jejich postup hranicÏnõÂm<br />

u zemõÂm k nim byl volen tak, aby zaÂrovenÏ kontrolovaly neobsazeneÂ<br />

u zemõÂ.<br />

Po zrusÏenõÂ FS a odvolaÂnõÂ vojenskyÂch asistencÏnõÂch jednotek vyko<strong>na</strong>Âvali<br />

hlõÂdkovou sluzÏbu vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci PS. StraÂzÏnõÂ sluzÏba se opeÏt<br />

provaÂdeÏla obchuÊ zkami, cÏekanou a strÏezÏenõÂm, hlõÂdky s pevnyÂm stanovisÏteÏm<br />

plnily sve u koly <strong>na</strong> vytypovanyÂch bodech, zejmeÂ<strong>na</strong><strong>na</strong>teÏch,<br />

odkud mohly ve dne prÏehleÂdnout co nejveÏtsÏõÂcÏaÂst stanoveneÂho u seku.<br />

V noci meÏly <strong>na</strong> komunikacõÂch stanovisÏteÏ tzv. ¹<strong>na</strong>slouchacõÂ hlõÂdkyª.<br />

Vedle toho PS spolupuÊ sobila v prÏõÂpadeÏ potrÏeby jako asistencÏnõÂ sõÂla<br />

k zabezpecÏenõ uÂrÏednõÂch u konuÊ mõÂstnõÂch uÂrÏaduÊ. 42)<br />

PozdeÏji v roce 1950) se PS s<strong>na</strong>zÏila zorganizovat võÂce paÂsem strÏezÏenõÂ:<br />

1. paÂsmo strÏezÏily cÏety umõÂsteÏne v blõÂzkosti hranic,<br />

2. paÂsmo meÏly strÏezÏit noveÏ zorganizovane zaÂlozÏnõ cÏety rot <strong>na</strong> vnitrÏnõÂ<br />

hranici hranicÏnõÂho paÂsma. Jejich hlavnõÂ cÏinnost meÏla byÂt tzv. preventivnõÂ.<br />

3. sled, ktery tvorÏily jednotky osadnõÂch milicõÂ, mõÂstnõ stanice SNB,<br />

poprÏ. jednotky armaÂdy, byl aktivovaÂn prÏi pohranicÏnõÂch operacõÂch,<br />

ktere se s<strong>na</strong>zÏily uzavrÏõÂt co nejveÏtsÏõ pohranicÏnõ u zemõÂ, <strong>na</strong>prÏ. prÏi paÂtracõÂch<br />

akcõÂch.<br />

TõÂmto zpuÊ sobem se s<strong>na</strong>zÏili velitele PS ustoupit od lineaÂrnõÂho zpuÊsobu<br />

ostrahy hranic. Stanice SNB umõÂsteÏne v pohranicÏnõÂch obcõÂch<br />

daÂle ko<strong>na</strong>ly svou beÏzÏnou sluzÏbu, s duÊ razem <strong>na</strong> hlõÂdkovaÂnõÂvyÂjezduÊ<br />

z obcõÂ. ZrusÏenõÂ vojenskyÂch asistencÏnõÂch oddõÂluÊ meÏlo byÂt kompenzovaÂno<br />

intenzivneÏjsÏõÂ pochuÊ zkovou cÏinnnostõÂ. HlõÂdkovaÂnõÂ ve dvou sledech<br />

se vsÏak pro nõÂzke pocÏetnõ stavy nepodarÏilo v tomto obdobõ zaveÂst.<br />

43)


65<br />

S touto reorganizacõÂ zavaÂdeÏla PS podle soveÏtskeÂho vzoru tzv. vojskovou<br />

ochranu hranic. Oproti drÏõÂveÏjsÏõÂmu zpuÊ sobu pochuÊ zek, cÏekaneÂ<br />

ap. se zaÂvaÂdeÏla neprÏetrzÏita dennõ i nocÏnõ sluzÏba skrytyÂch a pozorovacõÂch<br />

hlõÂdek. 44) Skryte hlõÂdky vyko<strong>na</strong>Âvaly sluzÏbu z maskovanyÂch stanovisÏt'<br />

klamne metry drÏeva, podzemnõ bunkry apod.). PozorovacõÂ<br />

hlõÂdky strÏezÏily tereÂn z ruÊ znyÂch provizornõÂch poseduÊ , poprÏ. tereÂnnõÂch<br />

boduÊ a drÏeveÏnyÂch pozorovatelen, ktere byly v pruÊbeÏhu roku 1951<br />

postaveny <strong>na</strong> cÏaÂrÏe strÏezÏenõÂ ivtyÂlu jednotek. MõÂsta skrytyÂch i pozorovacõÂch<br />

hlõÂdek se ruÊ zneÏ kombinovala a meÏnila. O vyÂstavbu a u drzÏbu<br />

teÏchto zarÏõÂzenõ se staraly technicke hlõÂdky. DotyÂlu jednotek byly<br />

vysõÂlaÂny proveÏrÏovacõÂ hlõÂdky peÏsÏõÂ a <strong>na</strong> jezdeckyÂch konõÂch. Ke stõÂhaÂnõÂ<br />

¹<strong>na</strong>rusÏiteluʪakrÏesÏenõ jinyÂch neprÏedvõÂdatelnyÂch udaÂlostõ byly zrÏõÂzeny<br />

poplachove hlõÂdky. RovneÏzÏ sevte dobeÏ zacÏaly pouzÏõÂvat tzv. clony ±<br />

blokovaÂnõÂcÏaÂstõÂ tereÂnu s prÏepoklaÂdanyÂm pohybem stõÂhanyÂch osob. 45)<br />

Pro us<strong>na</strong>dneÏnõÂ strÏezÏenõÂ hranic republiky se jizÏ v roce 1947 pocÏõÂtalo<br />

s tereÂnnõÂmi uÂpravami prÏõÂhranicÏnõÂho uÂzemõÂ. 46) S budovaÂnõÂm pruÊsekuÊ<br />

a kontrolnõÂch paÂsuÊ se vsÏak zapocÏalo azÏ v roce 1951. LesnõÂ pruÊseky<br />

zprÏehlednÏ ovaly strÏezÏene u zemõÂ, kontrolnõ paÂsy zemeÏ v zimeÏ<br />

sneÏhove avleÂteÏ zorane a uvlaÂcÏeneÂ) neÏkolik metruÊ sÏiroke a vedoucõÂ<br />

rovnobeÏzÏneÏ s hranicõÂ, slouzÏily k tomu, aby <strong>na</strong> nich prÏõÂpadny ¹<strong>na</strong>rusÏitelª<br />

zanechal stopy a hlõÂdka ho podle jejich smeÏru mohla s<strong>na</strong>dneÏji<br />

pro<strong>na</strong>Âsledovat. SoucÏasneÏ se zavaÂdeÏnõÂm teÏchto kontrolnõÂch paÂsuÊ se<br />

zapocÏalo s vysõÂlaÂnõÂm hlõÂdek, jejichzÏ u kolem bylo tyto paÂsy kontrolovat.<br />

Rok 1951 prÏinesl i vyÂstavbu bunkruÊ a pozorovatelen, stanovisÏteÏ<br />

hlõÂdek byla postupneÏ vybavovaÂ<strong>na</strong> telefony. PrÏõÂslusÏnõÂci PS daÂle prÏekopali<br />

nebo zavodnili nepouzÏõÂvane komunikace, budovali vnitrÏnõ obrany<br />

rot tj. strÏelecke okopy apod.) a rovneÏzÏ zapocÏali s instalovaÂnõÂm nõÂzkoklopyÂtnyÂch<br />

draÂteÏnyÂch prÏekaÂzÏek. PlaÂn take pocÏõÂtal se zrÏõÂzenõÂm 1 ± 2<br />

pozorovacõÂch veÏzÏõÂ <strong>na</strong> rotu a po ¹zkusÏebnõÂm provozuª byla zavede<strong>na</strong><br />

seÂriova vyÂroba <strong>na</strong>ÂstrazÏnyÂch osveÏcovadel ± zarÏõÂzenõÂ, ktera prÏi dotyku<br />

osoby s <strong>na</strong>strazÏenyÂm draÂtem odpaÂlila sveÏtlici a upozornila tak hlõÂdku.<br />

PrÏi vyÂkonu sve sluzÏby byli prÏõÂslusÏnõÂci ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch<br />

slozÏek opraÂvneÏni pouzÏõÂt zbraneÏ. O jejich rozhodnosti, se kterou po<br />

UÂ noru vedli svuÊ j ¹trÏõÂdnõÂ bojª, sveÏdcÏõÂ mnozÏstvõÂ usmrcenyÂch osob. ZbraneÏmi<br />

ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek koncÏili <strong>na</strong> hranicõÂch sve zÏivoty<br />

nejen ¹agenti cizõÂch rozveÏdekª tõÂmto oz<strong>na</strong>cÏenõÂm se komunisticke represivnõÂ<br />

orgaÂny s<strong>na</strong>zÏily oz<strong>na</strong>cÏit teÂmeÏrÏ kazÏdeÂho ¹<strong>na</strong>rusÏiteleª), ale<br />

i prchajõÂcõÂ a neozbrojenõÂ muzÏi, zÏeny a v neÏkolika prÏõÂpadech i deÏti.<br />

K pouzÏitõÂ zbraneÏ pohranicÏnõÂ hlõÂdkou stacÏilo, ¹... jestlizÏe se osoba<br />

/v celnõÂm pohranicÏnõÂm paÂsmu ± pozn. aut./ po opeÏtovne vyÂzveÏ nezastavõÂ,<br />

s<strong>na</strong>zÏõÂ se uniknout a nemuÊzÏe byÂt ji<strong>na</strong>k zadrzÏe<strong>na</strong>.ª 47)<br />

Mnoho uprchlõÂkuÊ prÏisÏlo o zÏivot tak, zÏe vystrasÏenõÂ pohranicÏnõÂci bez<br />

varovaÂnõÂ strÏõÂleli, anizÏ byveÏdeÏli, <strong>na</strong> co strÏõÂlõÂ. Osoby prchajõÂcõÂ prÏes hra-


66<br />

nice byÂvaly oz<strong>na</strong>cÏovaÂny jako ¹ty, ktere provaÂdeÏjõ protistaÂtnõ cÏinnostª,<br />

a mohlo byÂt proti nim uzÏito zbranõÂ jako proti nebezpecÏnyÂm zlocÏincuÊm.<br />

OdpoveÏdnost za dlouhou rÏadu zmarÏenyÂch zÏivotuÊ , za to, zÏe bylo strÏõÂleno<br />

po lidech, kterÏõÂ se rozhodli zÏõÂt mimo dosah dalsÏõÂ totality, nesou ±<br />

vedle politickyÂch sÏpicÏek a zaÂkonodaÂrcuÊ , kterÏõ prÏijali zaÂkonne normy<br />

umozÏnÏ ujõÂcõ strÏelbu <strong>na</strong> hranici ± take velitele PSvsÏech stupnÏuÊavsÏichni<br />

prÏõÂslusÏnõÂci PS, kterÏõÂ se nechali sveÂst d'aÂbelskyÂmi tezemi o nesmirÏitelneÂm<br />

trÏõÂdnõÂm boji. Tezemi, ktere z lidõ zÏijõÂcõÂch podle odlisÏnyÂch politickyÂch<br />

<strong>na</strong>ÂzoruÊ cÏinõÂ lidi meÂneÏcenneÂ, a <strong>na</strong>opak osobaÂm jed<strong>na</strong>jõÂcõÂm ve<br />

jmeÂnu teÏchto tezõ daÂvajõ opraÂvneÏnõ jine utiskovat, poprÏ. je ve jmeÂnu<br />

komunistickeÂho ucÏenõÂ prÏipravit o zÏivot. Svou roli zde sehraÂl takeÂ<br />

strach vojaÂkuÊ pramenõÂcõ z jejich kazÏdodennõÂho ¹zpracovaÂvaÂnõª veliteli<br />

a osveÏtovyÂmi, pozdeÏji politickyÂmi, duÊ stojnõÂky.<br />

Aby se pohyb obyvatelstva v blõÂzkosti hranic maximaÂlneÏ omezil,<br />

atõÂm se us<strong>na</strong>dnilo i hlõÂdkovaÂnõÂ PS, byly pohranicÏnõÂ okresy KadanÏ,<br />

JaÂchymov, Kraslice, AsÏ, Cheb, MariaÂnske LaÂzneÏ, Tachov, HorsÏovskyÂ<br />

TyÂn, DomazÏlice, Klatovy, SusÏice, Vimperk, Prachatice, CÏ esky Krumlov,<br />

Kaplice, Trhove Sviny, TrÏebonÏ, JindrÏichuÊ v Hradec, DacÏice, MoravskeÂ<br />

BudeÏjovice, Znojmo, Mikulov, BrÏeclav, Skalica, Malacky, Bratislava-venkov,<br />

Bratislava-meÏsto, SÏ amorõÂn, Du<strong>na</strong>jska Streda a CÏ alovo<br />

prohlaÂsÏeny v roce 1951 pohranicÏnõÂm uÂzemõÂm. TasedeÏlila <strong>na</strong> trÏi<br />

paÂsma: zakaÂzaneÂ, hranicÏnõÂ a pohranicÏnõÂ. 48)<br />

VneÏjsÏõÂ hranice zakaÂzaneÂho paÂsma probõÂhala prÏiblizÏneÏ dva kilometry<br />

od staÂtnõ hranice. ZakaÂzane paÂsmo urcÏoval velitel PS, vyhlasÏoval je<br />

prÏõÂslusÏny okresnõ <strong>na</strong>Ârodnõ vyÂbor. Toto paÂsmo bylo vysõÂdleno, pohyb<br />

vneÏm byl povolen pouze prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m PS; vstup jinyÂch osob <strong>na</strong>prÏ. <strong>na</strong><br />

lesnõÂ praÂce apod.) byl povolovaÂn velitelem jednotky PS a v doprovodu<br />

prÏõÂslusÏnõÂka PS.<br />

HranicÏnõÂ paÂsmo opeÏt urcÏoval velitel PS a vyhlasÏoval okresnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

vyÂbor. Jeho vnitrÏnõÂ hranice mõÂsty sahala azÏ 12 kilometruÊ do<br />

vnitrozemõÂ. Vstup do tohoto paÂsma byl mozÏny jen <strong>na</strong> zvlaÂsÏtnõ povolenõÂ;<br />

povolenõ pro trvaly nebo prÏechodny pobyt vydaÂval oddõÂl StB v sõÂdle<br />

prÏõÂslusÏneÂho pohranicÏnõÂho okresu. OsobaÂm zdrzÏujõÂcõÂm se v hranicÏnõÂm<br />

paÂsmu bylo zakaÂzano zdrzÏovat se bez povolenõÂ od setmeÏnõÂ do svõÂtaÂnõÂ<br />

mimo verÏejne cesty a silnice. PrÏiblizÏneÏ do hloubky 8 kilometruÊ byly<br />

z komunikacõ odstraneÏny vesÏkere orientacÏnõ tabulky a pomuÊ cky. DaÂle<br />

byli z hranicÏnõÂho paÂsma vysõÂdleni ¹nespolehlivõª obyvateleÂ, kterÏõ nesmeÏli<br />

prÏesõÂdlit ani do pohranicÏnõÂch okresuÊ, s vyÂjimkou okresuÊ Chomutov,<br />

LitvõÂnov, Duchcov, Teplice, U stõ n. L., DeÏcÏõÂn, Novy Bor a Rumburk.<br />

¹Spolehlivostª tamnõÂch obyvatel urcÏovala komise prÏi prÏõÂslusÏneÂm<br />

okresnõÂm <strong>na</strong>ÂrodnõÂm vyÂboru, ve ktere rozhodovali prÏeseda ONV, prÏõÂslusÏnyÂ<br />

uÂrÏednõÂk ONV, okresnõÂ velitel <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti, poprÏõÂpadeÏ<br />

dalsÏõÂzaÂstupci. 49) Komise byly v prÏõÂmeÂm kontaktu se zaÂstupci PS, kterÏõÂ<br />

svyÂmi pozÏadavky spolupuÊ sobili prÏi urcÏovaÂnõÂ osob k vysteÏhovaÂnõÂ. 50)


67<br />

VysõÂdlenõÂ ze zakaÂzaneÂho paÂsma postihlo prÏiblizÏneÏ 800 rodin, cozÏ je<br />

zhruba 2500 osob. K prÏesõÂdlenõÂ z hranicÏnõÂho paÂsma bylo urcÏeno asi<br />

600 rodin, cozÏ jeprÏiblizÏneÏ 1600 ¹nespolehlivyÂch osobª. V zakaÂzaneÂm<br />

paÂsmu zuÊ stalo opusÏteÏno prÏiblizÏneÏ 3151 obytnyÂch budov a asi 120 000<br />

hektaruÊ zemeÏdeÏlske nebo lesnõ puÊ dy. 51)<br />

V pohranicÏnõÂm paÂsmu nebyla zvlaÂsÏtnõÂ omezenõÂ pro obyvatelstvo<br />

stanove<strong>na</strong>, toto u zemõ bylo urcÏeno jako operacÏnõ prostor pro PS. 52)<br />

PohranicÏnõÂ straÂzÏ se tak stala v zakaÂzaneÂm a hranicÏnõÂm paÂsmu<br />

rozhodujõÂcõ slozÏkou, ktera si osobovala praÂvo ¹udrzÏovat porÏaÂdekª,<br />

proveÏrÏovat a kontrolovat osoby zde zÏijõÂcõÂ.<br />

DuÊ raz byl rovneÏzÏ kladen <strong>na</strong> zpravodajskou straÂnku vyÂkonu<br />

sluzÏby. SlozÏky zajisÏt'ujõÂcõ pohranicÏnõ u zemõÂ, prÏedevsÏõÂm pohranicÏnõÂ<br />

u tvary SNB, byly zpravodajsky u kolovaÂny ofenzivneÏ, tj. do pohranicÏnõÂho<br />

u zemõ sousednõ zemeÏ, a kontrarozveÏdneÏ, tj. do vlastnõÂho pohranicÏnõÂho<br />

u zemõÂ. Samotne shromazÏd'ovaÂnõ informacõ sedeÏlo pozorovaÂnõÂm<br />

a zõÂskaÂvaÂnõÂm zpraÂv od spolupracovnõÂkuÊ, vyÂsledky pak byly hlaÂsÏeny<br />

ve strukturovane podobeÏ sluzÏebnõÂm postupem <strong>na</strong> velitelstvõ do<br />

Prahy. 53) PrÏedpoklaÂdala se rovneÏzÏ zpravodajska spolupraÂce s ostatnõÂmi<br />

zpravodajskyÂmi u tvary a s prÏõÂslusÏnyÂm u zemnõÂm velitelstvõÂm<br />

SNB.<br />

UÂ koly ofenzivnõÂho zpravodajstvõÂ byly <strong>na</strong> konci roku 1947 stanoveny<br />

takto:<br />

¹Doko<strong>na</strong>le z<strong>na</strong>Ât pohranicÏnõÂ uÂzemõÂ <strong>na</strong>sÏich souseduÊ po straÂnce:<br />

a/ umõÂsteÏnõÂ, sõÂly, organizace, vyÂzbroje a cÏinnosti vsÏech brannyÂch<br />

slozÏek armaÂda, bezpecÏnostnõÂ fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ straÂzÏ, spolky provaÂdeÏjõÂcõÂ<br />

ilegaÂlneÏ vojensky vyÂcvik nebo propagandu a pod. cÏinnost proti<br />

<strong>na</strong>sÏemu staÂtu)<br />

b/ tvorÏenõÂ band jejich vyÂzbroj, mõÂsta shromaÂzÏdeÏnõÂ, jejich pomeÏr<br />

k neprÏaÂtelskyÂm ozbrojenyÂm sboruÊ m a vlaÂdeÏ)<br />

c/ prÏõÂprav <strong>na</strong> mobilisaci nebo vaÂlku povolaÂvaÂnõÂzaÂlozÏnõÂkuÊ neb i jineÂ<br />

neobvykle shromazÏd'ovaÂnõ vojensky vycvicÏenyÂch osob, shromazÏd'ovaÂnõÂ<br />

nebo rozdeÏlovaÂnõÂ voj. materiaÂlu a dopravnõÂch prostrÏedkuÊ,<br />

zostrÏenõÂ pohranicÏnõÂ kontroly, zesõÂlenõÂ pohranicÏnõÂch orgaÂnuÊ,<br />

opevnÏ ovacõ azaÂkopove praÂce, stavba neb zesilovaÂnõ novyÂch komunikacõÂ)<br />

d/ chystanyÂch nebo provaÂdeÏnyÂch u tokuÊ <strong>na</strong> <strong>na</strong>sÏe u zemõ umõÂsteÏnõÂ,<br />

sõÂly, organizace a vyÂzbroj bojovyÂch jednotek nebo skupin, cÏinnost<br />

a zpuÊ sob boje teÏchto jednotek <strong>na</strong> smeÏrech)<br />

e/ politickyÂch pomeÏruÊ a smyÂsÏlenõÂ obyvatelstva v pohranicÏõÂ<br />

f/ hospodaÂrÏskyÂch pomeÏruÊ vyzÏivovacõÂ situace, vyÂroba vaÂlecÏneÂho<br />

materiaÂlu se zvlaÂsÏtnõÂm zrÏetelem k zvlaÂsÏtnõÂm bojovyÂm prostrÏedkuÊ<br />

m).ª 54)


68<br />

SoubeÏzÏneÏ byly stanoveny i u koly pro kontrarozveÏdnou praÂci v celnõÂm<br />

prÏõÂhranicÏnõÂm u zemõÂ:<br />

¹1. Doko<strong>na</strong>le z<strong>na</strong>Ât vlastnõÂ pohranicÏnõÂ uÂzemõÂ, zajistit vlastnõÂ, vojenskeÂ<br />

a staÂtnõÂ tajemstvõÂ a organizovati dohled <strong>na</strong>d vlastnõÂmi<br />

a cizõÂmi staÂtnõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky, pokud jsou v podezrÏenõÂ z protistaÂtnõÂ<br />

cÏinnosti.<br />

2. ZabraÂnit cizõÂmu zpravodajstvõÂ zõÂskaÂvat poz<strong>na</strong>tky v <strong>na</strong>sÏem pohranicÏõÂ.<br />

3. PaÂtrat po zpuÊ sobech a prostrÏedcõÂch cizõÂho zpravodajstvõÂ, zvlaÂsÏteÏ<br />

po organizacõÂch vyÂzveÏdnyÂch sõÂtõÂ. Sledovat vsÏechny akce raÂzu<br />

sabotaÂzÏnõÂho ve staÂtnõ i verÏejne spraÂveÏ, podnicõÂch duÊ lezÏityÂch<br />

pro obranu zemeÏ apod.<br />

4. VsÏõÂmati si vsÏech zjevuÊ , ktere mohou ohrozit jakyÂmkoliv zpuÊ sobem<br />

bezpecÏnost a obranu staÂtu.<br />

5.VyÂcvik a vyÂchova udrzÏenõÂ vojenskeÂho tajemstvõÂ.ª 55)<br />

KromeÏ vyÂsÏe popsanyÂch zpuÊ sobuÊ byly zpravodajske informace zõÂskaÂvaÂny<br />

take vyÂslechy zadrzÏenyÂch osob.<br />

Se zmeÏnou politicke situace v roce 1948 se meÏnõ i zameÏrÏenõÂcÏinnosti<br />

pohranicÏnõÂch ozbrojenyÂch slozÏek. Se vsÏõÂ tvrdostõÂ a krutostõÂ se s<strong>na</strong>zÏõÂ<br />

zabranÏ ovat ilegaÂlnõÂm uÂteÏkuÊmaprÏechoduÊ m, z noveÏ vznikle PS se staÂvaÂ<br />

u tvar plnõÂcõ ineÏktere u koly StB.<br />

Zpravodajska cÏinnost prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB se<br />

zameÏrÏuje <strong>na</strong> odhalovaÂnõÂprÏechodovyÂch ka<strong>na</strong>ÂluÊ a prÏevadeÏcÏskyÂch skupin,<br />

sledovaÂnõÂ mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂch prÏepravnõÂch spolecÏnostõÂ, sledovaÂnõÂ osob<br />

pohybujõÂcõÂch se ke hranicõÂm po vedlejsÏõÂch komunikacõÂch atd. Takto<br />

zõÂskane informace meÏly smeÏrovat ¹nedostatecÏneª sõÂly PS k cõÂlenyÂm<br />

zaÂsahuÊ m i proti potencio<strong>na</strong>ÂlnõÂm ¹<strong>na</strong>rusÏiteluÊ mª.<br />

Zpravodajskou praÂci tzn. zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ) vyko<strong>na</strong>Âvali u pohranicÏnõÂch<br />

u tvaruÊ SNB tzv. stycÏnõ orgaÂnoveÂ, umõÂsteÏnõ <strong>na</strong> velitelstvõÂch<br />

praporuÊ a podleÂhajõÂcõÂ prÏõÂmo veliteluÊ m praporuÊ . U rot a cÏet byli poveÏrÏeni<br />

veÂst zpravodajsky protokol velitele teÏchto jednotek nebo poveÏrÏenõÂ<br />

prÏõÂslusÏnõÂci. VesÏkerou zpravodajskou cÏinnost u pohranicÏnõÂch<br />

uÂtvaruÊ SNB rÏõÂdilo III. oddeÏlenõÂ velitelstvõÂ uÂtvaru 9600. 56)<br />

Pro shromazÏd'ovaÂnõÂ a vyhodnocovaÂnõÂ zpravodajskyÂch informacõÂ byl<br />

v roce 1950 ustanoven tzv. orgaÂn preventivnõÂ sluzÏby daÂle OPS) ±<br />

prÏõÂslusÏnõÂk PS, ktery byl zaÂrovenÏ zaÂstupcem velitele pro veÏci preventivnõÂ<br />

sluzÏby. Tito funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi podleÂhali zpravodajskeÂmu sektoru velitelstvõÂ<br />

PS, zrÏõÂzeneÂmu rovneÏzÏ v roce 1950. 57) UÂ kolem OPS bylo takeÂ<br />

maximaÂlneÏ prohloubit spolupraÂci s civilnõÂm obyvatelstvem a budovat<br />

sõÂt' spolupracovnõÂkuÊ PS. DaÂle spolupracõÂ s StB a cõÂlenyÂmi vyÂslechy<br />

osob zjisÏt'ovat informace pochaÂzejõÂcõÂ i mimo hranicÏnõÂ paÂsmo.


69<br />

DalsÏõÂm zpravodajskyÂm u kolem bylo sledovat a odhalovat ¹neprÏaÂtele<br />

noveÂho zrÏõÂzenõª, jako <strong>na</strong>prÏõÂklad byÂvale tovaÂrnõÂky, statkaÂrÏe a jine osoby,<br />

ktere se staveÏly proti z<strong>na</strong>ÂrodneÏnõÂ, daÂle osoby stõÂhane podle retribucÏnõÂho<br />

dekretu, osoby zÏijõÂcõ <strong>na</strong>d pomeÏry, repatriovane cizince a NeÏmce<br />

zÏijõÂcõÂ v pohranicÏõÂ. CõÂlem zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ pohranicÏnõÂch<br />

ozbrojenyÂch slozÏek bylo kontrolovat vesÏkere obyvatelstvo zÏijõÂcõ v blõÂzkosti<br />

hranic a ¹nespolehliveª obyvatele z hranicÏnõÂho paÂsma vysteÏhovat.<br />

58)<br />

U koly ofenzivnõÂho zpravodajstvõÂtedy do pohranicÏnõÂho u zemõ sousednõÂ<br />

zemeÏ) zuÊ staly v podstateÏ tak, jak byly uvedeny vyÂsÏe <strong>na</strong> straneÏ 67.<br />

Funkce OPS byla zrusÏe<strong>na</strong> zrÏõÂzenõÂm sestavy brigaÂd a oddõÂluÊ PS. Na<br />

velitelstvõÂ PS a <strong>na</strong> velitelstvõÂch jednotlivyÂch brigaÂd a oddõÂluÊ prÏevzala<br />

zpravodajske u koly oddeÏlenõ <strong>na</strong> velitelstvõ PS sektory) se z<strong>na</strong>cÏenõÂm<br />

I/2, ktera podleÂhala prÏõÂslusÏnyÂm <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkuÊm sÏtaÂbuÊ . StejneÏ tak<br />

byla organizovaÂ<strong>na</strong> zpravodajska sluzÏba <strong>na</strong> u rovni praporuÊ PS.<br />

OddeÏlenõ I/2 meÏlo svuÊ jvyÂzveÏdny a obranny referaÂt.<br />

Pro referaÂt vyÂzveÏdny byly stanoveny tyto uÂkoly:<br />

1. Zkoumat pohranicÏnõÂ paÂsmo protivnõÂka. PaÂsmo zaÂjmu PS koncÏilo<br />

zhruba 60 km za hranicõ <strong>na</strong> cizõÂm u zemõÂ).<br />

2. ZjisÏt'ovat dislokaci pohranicÏnõÂch jednotek, vojenskyÂch u tvaruÊ a policejnõÂch<br />

orgaÂnuÊ v pohranicÏnõÂm paÂsmu neprÏõÂtele.<br />

3. Odhalovat zpravodajske orgaÂny sousednõÂho staÂtu a jejich cÏinnost<br />

proti CÏ SR.<br />

4. Odhalovat dosazene cizõ agentury, zjisÏt'ovat jejich spojenõ v pohranicÏnõÂm<br />

paÂsmu a ve vnitrozemõÂ.<br />

5. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõÂ situaci za hranicemi.<br />

6. RozpracovaÂvat opatrÏenõÂ zameÏrÏe<strong>na</strong>Â k zamezenõÂcÏinnosti cizõÂch zpravodajuÊ<br />

proti <strong>na</strong>sÏemu u zemõÂ.<br />

7. VypracovaÂvat plaÂn vojenskeÂho pozorovaÂnõ protilehleÂho u zemõÂ.<br />

8. VypracovaÂvat zpravodajskou svodku a veÂst zpravodajskou mapu.<br />

UÂkoly pro referaÂt obrannyÂ:<br />

1. Zkoumat vsÏeobecny politicky stav obyvatelstva pohranicÏnõÂho<br />

u seku.<br />

2. Odhalovat vsÏechny zÏivly zabyÂvajõÂcõÂ se zpravodajskou a podvratnou<br />

cÏinnostõÂ aprÏõÂpady zpracovaÂvat.<br />

3. VeÂst boj proti ilegaÂlnõÂmu <strong>na</strong>rusÏovaÂnõÂ hranic agenturnõÂmi cestami<br />

s konecÏnyÂm u kolem preventivnõÂho zamezenõ tohoto <strong>na</strong>rusÏovaÂnõÂ.<br />

4. Odhalovat ka<strong>na</strong>Âly, kteryÂmi pronikajõÂ do pohranicÏõÂ agentury cizõÂho<br />

zpravodajstvõÂ.<br />

5. ZjisÏt'ovat ilegaÂlnõÂ spojenõÂ mõÂstnõÂho obyvatelstva do zahranicÏõÂ.<br />

6. VypracovaÂvat operace smeÏrÏujõÂcõÂ k likvidaci zjisÏteÏnyÂch sÏkuÊ dcuÊ . Na-


70<br />

sazovat agenturnõÂ sõÂt' jak v hranicÏnõÂm paÂsmu, tak i do hloubky<br />

pohranicÏnõÂho okresu.<br />

7. VymeÏnÏovat si s mõÂstnõÂmi orgaÂny StB materiaÂl majõÂcõÂ vyÂz<strong>na</strong>m pro<br />

jejich operativnõÂ zaÂjmy.<br />

8. VyslyÂchat zadrzÏene osoby a veÂst preventivnõ vysÏetrÏovaÂnõÂ.<br />

9. ProvaÂdeÏt <strong>na</strong>rÏõÂze<strong>na</strong>Â paÂtraÂnõÂ.<br />

10. Poskytovat pomoc zpravodajskyÂm orgaÂnuÊ m praporuÊ a dohlõÂzÏet <strong>na</strong><br />

jejich praÂci.<br />

11. ZabyÂvat se setrÏõÂdeÏnõÂm <strong>na</strong>rusÏiteluÊ hranic podle motivuÊ vedoucõÂch<br />

k <strong>na</strong>rusÏenõÂ.<br />

12. DohlõÂzÏet, aby informace a agenturnõÂ materiaÂl od praporuÊ byly<br />

vcÏas dorucÏeny.<br />

13. VcÏasneÏ podaÂvat zpraÂvy sÏtaÂbu PS podle sez<strong>na</strong>mu periodickeÂho<br />

hlaÂsÏenõÂ, jakozÏ i noveÏ dosÏle zpraÂvy majõÂcõ operativnõ vyÂz<strong>na</strong>m.<br />

14. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõÂ situaci celeÂho pohranicÏnõÂho paÂsma,<br />

aby velitel brigaÂdy mohl ucÏinit rÏesÏenõÂ k ochraneÏ hranic.<br />

15. VeÂst mapu kontrarozveÏdky.<br />

16. VypracovaÂvat protisÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ svodky. 59)<br />

Je nutne vsÏak dodat, zÏe doko<strong>na</strong>le zpravodajske rozpracovaÂnõ a podchycenõÂ<br />

stanoveneÂho prostoru zuÊ stalo, z duÊ voduÊ omezenyÂch prostrÏedkuÊ<br />

a neodbornosti kaÂdruÊ , spõÂsÏe jen prÏaÂnõÂm veliteluÊ au kolem pro dalsÏõÂ<br />

obdobõÂ. 60)<br />

VlastnõÂ kontrarozveÏdnou ¹ochranuª prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS provaÂdeÏl<br />

u jednotek PS tzv. duÊ stojnõÂk kaÂzneÏ. Tato ¹ochra<strong>na</strong>ª spocÏõÂvala ve sbõÂraÂnõÂ<br />

informacõÂ ovsÏech prÏõÂslusÏnõÂcõÂch PS ± s vyuzÏitõÂm svyÂch spolupracovnõÂkuÊ<br />

. Takto zõÂskane informace slouzÏily k prevenci zbeÏhnutõ vojaÂkuÊ,<br />

k odhalovaÂnõÂ ¹neprÏaÂtelskyÂch zÏivluÊ ª a k celkoveÂmu utuzÏenõÂkaÂzneÏ a postavenõÂ<br />

velitelskeÂho perso<strong>na</strong>Âlu.<br />

V roce 1951 prÏesÏel vyÂkon ¹kontrarozveÏdne ochranyª prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS<br />

do kompetencõÂ IV. sektoru velitelstvõÂ StB.<br />

TelefonnõÂ spojenõÂ mezi velitelstvõÂm PS a prapory bylo v letech 1948 ±<br />

±1950 prÏed poslednõ reorganizacõ PS zajisÏt'ovaÂno sõÂtõ au strÏed<strong>na</strong>mi<br />

SNB. Dokonce s jednõÂm praporem bylo mozÏne telefonovat pouze prÏes<br />

posÏtovnõ telefonnõ linky, prÏicÏemzÏ kvalita spojenõ byla u dajneÏ velice<br />

sÏpat<strong>na</strong>Â. Od praporuÊ k rotaÂm bylo <strong>na</strong>tazÏeno vlastnõÂ telefonnõÂ spojenõÂ,<br />

svyÂjimkou 31 rot, se kteryÂmi bylo telefonnõ spojenõ mozÏne opeÏt pouze<br />

prostrÏednictvõÂm posÏtovnõÂch linek. Od rot k cÏetaÂm bylo zavedeno spojenõÂ<br />

tzv. korÏistnyÂm polnõÂm kabelem, avsÏak pro nedostatek materiaÂlu<br />

byly neÏktere cÏety spojeny ¹za sebouª.<br />

RaÂdiove spojenõ bylo zavedeno od velitelstvõ kevsÏem 6 praporuÊm<br />

a od praporuÊ ke vsÏem rotaÂm, prÏicÏemzÏ pro spojenõÂ nebylo pouzÏõÂvaÂno<br />

stejnyÂch typuÊ raÂdiovyÂch stanic.<br />

DaÂlnopisne spojenõ mezi velitelstvõÂm a prapory se uskutecÏnÏ ovalo


prostrÏednictvõÂm daÂlnopisuÊ umõÂsteÏnyÂch <strong>na</strong> krajskyÂch velitelstvõÂch NB,<br />

poprÏ. <strong>na</strong> krajskyÂch velitelstvõÂch StB, odkud se <strong>na</strong> velitelstvõÂ praporuÊ<br />

PS do<strong>na</strong>ÂsÏely kuryÂrnõ sluzÏbou. Ji<strong>na</strong>k nebyla kuryÂrnõ sluzÏba PS u tvary<br />

vuÊ bec pouzÏõÂvaÂ<strong>na</strong>.<br />

Po reorganizaci v roce 1951 bylo zavedeno telefonnõÂ spojenõÂ ke<br />

vsÏem brigaÂdaÂm a oddõÂluÊ m po linkaÂch a u strÏed<strong>na</strong>Âch SNB. Od nich byly<br />

pak k praporuÊ m <strong>na</strong>tazÏeny krajskyÂmi spraÂvami spojuÊ vlastnõÂ permanentnõÂ<br />

linky <strong>na</strong>pojene pouze <strong>na</strong> u strÏedny u tvaruÊ PS. Od praporuÊ k rotaÂm<br />

vedlo telefonnõ spojenõ opeÏt pomocõ polnõÂch kabeluÊ , ktere byly<br />

svinuty ze stare sestavy PS nebo dodaÂny armaÂdou.<br />

RaÂdiove spojenõ fungovalo mezi velitelstvõÂm PS a brigaÂdami, poprÏ.<br />

mezi oddõÂly, a daÂle mezi brigaÂdami oddõÂly) a prapory; daÂlnopisneÂ<br />

spojenõÂ pak mezi velitelstvõÂm a brigaÂdami.<br />

KuryÂrnõÂ sluzÏba z velitelstvõÂ PS k velitelstvõÂ brigaÂd a oddõÂluÊ pracovala<br />

pomocõÂ kuryÂruÊ MNB do prÏõÂslusÏnyÂch krajskyÂch meÏst. V jednotlivyÂch<br />

krajõÂch pak prÏedaÂnõ <strong>na</strong> brigaÂdy zajisÏt'oval krajsky velitel NB, poprÏ. StB.<br />

Z brigaÂd a oddõÂluÊ organizoval kuryÂrnõ posÏtu <strong>na</strong> podrÏõÂzene jednotky<br />

velitel brigaÂdy, poprÏ. oddõÂlu. 61)<br />

ZaÂveÏrem<br />

71<br />

K zajisÏteÏnõ sveÂho neklidneÂho pohranicÏõÂprÏistoupilo povaÂlecÏne CÏ eskoslovensko<br />

jizÏ v roce 1945. SluzÏbu zde vyko<strong>na</strong>Âvaly roty PohotovostnõÂho<br />

pluku 1. NB a oddeÏlenõ obnovene FS. Jejich u lohou bylo, kromeÏ celnõÂ<br />

ochrany a ochrany hranice prÏed nelegaÂlnõÂmi prÏechody, take zajisÏteÏnõÂ<br />

klidu prÏi odsunu NeÏmcuÊ a prÏi dosõÂdlovaÂnõÂ vylidneÏneÂho pohranicÏõÂ.<br />

PohranicÏnõÂu koly rot PohotovostnõÂho pluku prÏevzaly v cÏervenci 1946<br />

PohranicÏnõ u tvary SNB ± u tvaru SNB 9600. VaÂlka se pomalu staÂvala<br />

minulostõÂ a pomeÏry v pohranicÏõÂ se uklidnÏovaly. NelegaÂlnõÂ prÏekrocÏenõÂ<br />

hranic pokud nebylo spojeno s porusÏenõÂm celnõÂch zaÂkonuÊ ) bylo posuzovaÂno<br />

jako prÏestupek, cÏinnost ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek<br />

byla v te dobeÏ zameÏrÏe<strong>na</strong> <strong>na</strong> potõÂraÂnõ podloudnictvõ a majetkovyÂch<br />

trestnyÂch cÏinuÊ.<br />

Situace se podstatneÏ meÏnõ u norem 1948, kdy komunisticky rezÏim<br />

vyhlaÂsil boj trÏõÂdnõÂm neprÏaÂteluÊmavcÏeskoslovensko-neÏmeckeÂm a v cÏeskoslovensko-rakouskeÂm<br />

pohranicÏõ vytvorÏil podivny a nebezpecÏnyÂ<br />

stav. Z u zemõ sousednõÂho staÂtu se stalo u zemõ neprÏaÂtelskeÂ. Z osob,<br />

ktere se jesÏteÏ donedaÂv<strong>na</strong> nelegaÂlnõÂm prÏekrocÏenõÂm hranic dopousÏteÏly<br />

pouze prÏestupkuÊ , se stali ¹<strong>na</strong>rusÏiteleª paÂchajõÂcõ trestnou cÏinnost <strong>na</strong>mõÂrÏenou<br />

proti bezpecÏnosti staÂtu. Proti staÂle <strong>na</strong>ruÊ stajõÂcõÂmu pocÏtu<br />

uprchlõÂkuÊ a proti osobaÂm, ktere sezruÊ znyÂch duÊ voduÊ vracely, byla<br />

zformovaÂ<strong>na</strong> PohranicÏnõ straÂzÏ, ktera byla jizÏ posõÂle<strong>na</strong> o vojaÂky zaÂkladnõÂ<br />

sluzÏby. VytvorÏeny zvlaÂsÏtnõ pohranicÏnõ rezÏim pak zavrsÏil u padek ¹zaÂ-


72<br />

padnõÂhoª pohranicÏõÂ, PS zacÏala v pohranicÏnõÂm u zemõ puÊ sobit i jako<br />

represivnõ a zpravodajska slozÏka.<br />

VyvolaÂnõÂm vaÂlecÏneÂho stavu ne <strong>na</strong>Âhodou byl v reÂtorice veliteluÊ a politickyÂch<br />

pracovnõÂkuÊ sklonÏ ovaÂn boj ve vsÏech paÂdech) prÏipravily ozbrojeneÂ<br />

pohranicÏnõÂ slozÏky o zÏivot mnoho bezbranyÂch lidõÂ; ± PrÏõÂloha 13.<br />

SkutecÏ<strong>na</strong> bojova strÏetnutõÂ, tj. pouzÏitõ zbranõ obeÏma stra<strong>na</strong>mi, nebyla<br />

zdaleka tak cÏastaÂ, jak komunisticka propaganda hlaÂsala. HlaÂsÏenõÂ<br />

o pouzÏitõÂ zbraneÏ byla mnohokraÂt vysÏetrÏujõÂcõÂmi veliteli manipulovaÂ<strong>na</strong><br />

ve prospeÏch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ozbrojenyÂch slozÏek a uvede<strong>na</strong> tak do<br />

souladu s komunistickyÂmi zaÂkony.<br />

NespraÂv<strong>na</strong>Â a neopraÂvneÏ<strong>na</strong>Â pouzÏitõÂ zbraneÏ pohranicÏnõÂmi slozÏkami,<br />

prÏi kteryÂch zahynuli nevinnõÂ lideÂ, tak nebyla a jizÏ nebudou<br />

potrestaÂ<strong>na</strong>.


PrÏõÂloha 9: Organizace a dislokace<br />

PohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB k 2. 9. 1948 62)<br />

VelitelstvõÂ pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB ± SNB-uÂtvar 9600 Praha<br />

I. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8176 CÏ eske BudeÏ jovice<br />

1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7176 Nova BystrÏice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova BystrÏice<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7276 Suchdol n. LuzÏ.<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mirochov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrantisÏkov<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ eske Velenice<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7376 Malonty<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stropnice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PohorÏõÂ<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov n. MalsÏõÂ<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ DvorÏisÏteÏ<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7476 Frymburk<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VysÏsÏõÂ Brod<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏovice<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov u Frymburku<br />

5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7576 HornõÂ Pla<strong>na</strong>Â<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kyselov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JosefuÊ vDuÊ l<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Pec<br />

PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6176 CÏ eske BudeÏjovice<br />

1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Nove Hrady<br />

2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar RozÏmberk<br />

3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar HornõÂ Pla<strong>na</strong>Â<br />

II. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8175 PõÂsek<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7675 HornõÂ Vltavice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar StozÏec<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ eske ZÏ leby<br />

73


74<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunzÏvart<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BucÏi<strong>na</strong><br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7775 PraÂsÏily<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vchynice-Tetov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SrnõÂ<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂsÏily<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZÏ elez<strong>na</strong>Â Ruda-AlzÏbeÏtõÂn<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7875 NyÂrsko<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hamry<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Svata KaterÏi<strong>na</strong><br />

III. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8186 PlzenÏ<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7986 KdyneÏ<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VsÏeruby<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Maxov<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7386 Babylon<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Prenet<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. DomazÏlice<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Capartice<br />

3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7086 BeÏ la n./Radbuzou<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nemanice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RybnõÂk<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Eisendorf<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7186 PrÏimda<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rozvadov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jedli<strong>na</strong><br />

5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7286 Tachov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PavluÊ v Studenec<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HalzÏe<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov, okr. Pla<strong>na</strong>Â<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏi Sekery<br />

PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6186 Trhanov<br />

1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar NyÂrsko<br />

2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Trhanov<br />

3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar HostounÏ<br />

4. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Tachov-SveÏtce


IV. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8174 Karlovy Vary<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7274 LaÂzneÏ KynzÏvart<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VysokaÂ<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PalicÏ<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7374 Cheb<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary HroznÏ atov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cheb<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LibaÂ<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hazlov<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7474 AsÏ<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar AsÏ<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hranice<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DolnõÂ Paseky<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7574 Kraslice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Ples<strong>na</strong>Â<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Luby<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kraslice<br />

5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7674 Nove Hamry<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PrÏebuz<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PotuÊ cÏky<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RyÂzÏov<strong>na</strong><br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏõÂ Dar<br />

5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏ<strong>na</strong>Â, okr. JaÂchymov<br />

PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6174 Karlovy Vary<br />

1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Cheb<br />

2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Kraslice<br />

3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Vejprty<br />

V. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8184 LitomeÏ rÏice<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7784 PrÏõÂsecÏnice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ mõÂdeberk<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vejprty<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KrysÏtofovy Hamry<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7884 Hora Sv. SÏ ebestiaÂ<strong>na</strong><br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hora Sv. SÏ ebestiaÂ<strong>na</strong><br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kalek<br />

75


76<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7984 Mikulovice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Brandov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Ves v HoraÂch<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KlõÂny<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7084 BystrÏice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FlaÂje<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moldava<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cinvald<br />

5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7184 HornõÂ Grunt<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Adolfov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Petrovice<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SneÏzÏnõÂk<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MaxicÏky<br />

5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mez<strong>na</strong>Â<br />

6. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka LõÂpa<br />

VI. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8185 Liberec<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7585 SÏ luknov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MikulaÂsÏovice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lobendava<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ luknov<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7685 Rumburk<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JirÏõÂkov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rumburk<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Varnsdorf<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krompach<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7785 Chrastava<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HraÂdek n. Nisou<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ VõÂtkov<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7885 FryÂdlant v CÏ echaÂch<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂska<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏ<strong>na</strong>Â, okr. FryÂdlant v CÏ .<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bulovka<br />

5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7985 Nove MeÏ sto<br />

pod Smrkem<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichovice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove MeÏsto p. Smrkem<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jizerka


VII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8195 Hradec KraÂloveÂ<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7095 HornõÂ Rokytnice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Harrachov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DolnõÂ MõÂsecÏky<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Daftovy Boudy<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7195 Bobr<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ Mala U pa<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bobr<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Ber<strong>na</strong>rtice<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7295 Broumov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ AdrsÏpach<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂzÏnÏ ov<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏanov<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7395 NaÂchod<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hronov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NaÂchod<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar OlesÏnice<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DesÏtneÂ<br />

5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7595 Mladkov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunsÏtaÂt<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BartosÏovice<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mladkov<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KraÂlõÂky<br />

VIII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8167 Brno<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7067 BrÏeclav<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LanzÏhot<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BrÏeclav<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Valtice<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7167 Mikulov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mikulov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂtlsbrun<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novosedly<br />

77


78<br />

IX. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8177 Znojmo<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7077 HrusÏovany<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ anov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HevlõÂn<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jaroslavice<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7177 Znojmo<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Strachotice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HateÏ<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ atov<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7277 Vranov n. DyjõÂ<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lukov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vranov n. DyjõÂ<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary PetrÏõÂn<br />

4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7377 Jemnice<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar UhercÏice<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove Sady<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Slavonice<br />

X. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8187 Olomouc<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7687 JesenõÂk<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto p. SneÏzÏkou<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NyÂznerov<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JavornõÂk<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vid<strong>na</strong>va<br />

5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cukmantl<br />

2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7787 Krnov<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichov<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Osoblaha<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Albrechtice<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krnov<br />

3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7887 Opava<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Opava<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Chuchel<strong>na</strong>Â<br />

XI. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8197 FryÂdek<br />

1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7997 Novy BohumõÂn<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ ilheÂrÏovice


2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novy BohumõÂn<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrysÏtaÂt<br />

2. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7097 CÏ esky TeÏsÏõÂn<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ esky TeÏ sÏõÂn<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏinec<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. CÏ esky TeÏsÏõÂn<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jablunkov<br />

XII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8178 Bratislava<br />

1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7078 Bratislava<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ unovo<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PetrzÏalka<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Karlova Ves<br />

4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Devinska Nova Ves<br />

2. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7178 Vysoka pri Morave<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stupava<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka pri Morave<br />

3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZaÂhorska Ves<br />

3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7278 Moravsky Sv. JaÂn<br />

1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Gajary<br />

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn<br />

PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6178 Bratislava<br />

1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Rusovce<br />

2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar DuÂbrava<br />

3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn<br />

79


80<br />

PrÏõÂloha 10: Sez<strong>na</strong>m otevrÏenyÂch hranicÏnõÂch prÏechoduÊ<br />

k 10. 3. 1949 63)<br />

1. Praha-RuzyneÏ ± letisÏteÏ<br />

2. CÏ eska Kubice ± zÏeleznicÏnõ prÏechod<br />

3. Folmava ± silnicÏnõÂ prÏechod dnem 1. 4. 1949<br />

zrusÏen, vyÂnos ministra vnitra<br />

z 21. 9. 1949,<br />

Rozvadov ± zrÏõÂzen dnem 1. 4. 1949)<br />

4. Cheb ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

5. Vojtanov ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod<br />

6. Podmokly ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

7. HrÏensko ± silnicÏnõÂ arÏõÂcÏnõÂ prÏechod<br />

8. CÏ ernousy ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

9. Habartice ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

10. Novy SveÏt ± silnicÏnõ prÏechod pouze pro malyÂ<br />

pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem<br />

15. 4. 1949)<br />

11. KraÂlovec ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

12. MezimeÏstõÂ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

13. BeÏloves ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

14. Lichkov ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

15. Ber<strong>na</strong>rtice ve Slezsku ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

16. Cukmantl ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ<br />

pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem<br />

15. 4. 1949)<br />

17. Krnov ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

18. PõÂsÏt' ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

19. Hat' ± silnicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ<br />

pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem<br />

15. 4. 1949)<br />

20. SÏ ilheÂrÏovice ± silnicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ<br />

pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem<br />

15. 4. 1949)<br />

21. BohumõÂn Vrbice) ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod<br />

22. Petrovice u BohumõÂ<strong>na</strong> ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod<br />

23. RaÂj u FrysÏtaÂtu ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

24. CÏ esky TeÏsÏõÂn ± silnicÏnõ azÏeleznicÏnõ prÏechod<br />

25. Trste<strong>na</strong>Â ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

26. Sucha Hora ± zÏeleznicÏnõ prÏechod


27. MnõÂsÏek <strong>na</strong>d Popradem ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

28. Orlov ± OlavecÏ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

29. CÏ ier<strong>na</strong>Â <strong>na</strong>d Tisou ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

30. Slovenske Nove Mesto ± zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod<br />

31. SenÏa ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

32. MilhosÏt' ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

33. Le<strong>na</strong>rtovce ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod<br />

34. Filakovo ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

35. Kalonda ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

36. RaÂrosÏpusta ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

37. Slovenske DÏ armoty ± silnicÏnõ prÏechod<br />

38. SÏ ahy ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

39. SÏ tu rovo ± zÏeleznicÏnõ prÏechod<br />

40. KomaÂrno ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

41. Medvedov ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

42. Rusovce ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

43. PetrzÏalka ± Berg ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

44. Bratislava ± Vajnory ± letisÏteÏ<br />

45. DevõÂnska Nova Ves ± zÏeleznicÏnõ prÏechod<br />

46. BrÏeclav ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

47. Mikulov ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

48. HateÏ u Znojma ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

49. HalaÂmky ± silnicÏnõÂ prÏechod<br />

50. CÏ eske Velenice ± zÏeleznicÏnõ prÏechod<br />

51. HornõÂ DvorÏisÏteÏ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod<br />

52. Javori<strong>na</strong>, okr. KezÏmarok ± neuvedeno<br />

81


82<br />

PrÏõÂloha 11: Organizace a dislokace PS k 1. 1. 1951 65)<br />

geograficke rÏazenõ od vyÂchodu k zaÂpadu)<br />

VelitelstvõÂ PS: velitel PS: plk. HlavacÏka LudvõÂk<br />

NSÏ PS: brig. gen. SÏ moldas Miroslav<br />

11. oddõÂl PS Bratislava vel.: mjr. KrsÏaÂk<br />

od 1. 6. 1951)<br />

sÏkpt. CÏ ambaÂl Florian<br />

NSÏ : npor. Petrov SÏ tefan<br />

1. prps MALACKY<br />

1. rps Moravsky sv. JaÂn<br />

2. rps Male LevaÂre<br />

3. rps Gajary<br />

4. rps Suchorad<br />

5. rps ZaÂhorska Ves<br />

2.prps STUPAVA<br />

6. rps Vysoka pri Morave<br />

7. rps DevõÂnske jezero<br />

8. rps DevõÂnska Nova Ves<br />

9. rps DevõÂn<br />

10. rps Karlova Ves<br />

3.prps BRATISLAVA<br />

11. rps PetrzÏalka<br />

12. rps Jarovce<br />

13. rps Rusovce<br />

14. rps CÏ unovo<br />

4. oddõÂl PS Znojmo vel.: kpt. SÏ teÏch FrantisÏek<br />

por. Bahounek OldrÏich<br />

NSÏ : kpt. Schreiner Josef<br />

1. prps JEMNICE<br />

1. rps Slavonice<br />

2. rps PõÂsecÏ<strong>na</strong>Â


3. rps RancõÂrÏov<br />

4. rps PodhradõÂ<br />

5. rps SÏ afov<br />

2. prps ZNOJMO<br />

6. rps CÏ õÂzÏov<br />

7. rps Lukov<br />

8. rps DeveÏt MlyÂnuÊ<br />

9. rps HateÏ<br />

10. rps JecÏmenisÏteÏ<br />

3. prps HRUSÏOVANY N. JEV. vel.: por. MadeÏra TomaÂsÏ<br />

11. rps Jaroslavice<br />

12. rps HevlõÂn<br />

13. rps HrabeÏ tice<br />

14. rps Novosedly<br />

15. rps Mikulov<br />

4. prps BRÏ ECLAV<br />

16. rps Sedlec<br />

17. rps Valtice<br />

18. rps BorÏõÂ DvuÊ r<br />

19. rps LaÂny<br />

20. rps Ruske Domy<br />

15. oddõÂl PSCÏeske BudeÏjovice vel.: por. PruÊ sÏa Karel<br />

NSÏ : por. SÏ vorc<br />

KodyÂm Stanistav<br />

1. prps VYSÏSÏI BROD vel.: por. Pokorny Stanislav<br />

1. rps DolnõÂ Vltavice<br />

2. rps RychnuÊ vek<br />

3. rps PrÏednõÂ VyÂtonÏ<br />

4. rps LoucÏovice SpaÂlenisÏteÏ)<br />

5. rps Mnichovice VysÏsÏõÂ Brod)<br />

6. rps MlyÂnce<br />

2. prps KAPLICE<br />

7. rps CÏ esky HersÏlaÂk<br />

8. rps DolnõÂ RychnuÊ vek<br />

9. rps Cetviny<br />

10. rps PohorÏõÂ DolnõÂ PrÏibraÂnõÂ)<br />

11. rps TercÏõÂ Ves<br />

12. rps ZÏ ofõÂn<br />

83


84<br />

3.prps SUCHDOL NAD LUZÏNICIÂ<br />

13. rps SÏ ejby Stropnice)<br />

14. rps Nove Hrady<br />

15. rps CÏ eske Velenice<br />

16. rps KrabonosÏ<br />

17. rps FrantisÏkov<br />

4. prps NOVAÂ BYSTRÏ ICE<br />

18. rps Chlum u TrÏeboneÏ<br />

19. rps PersÏlaÂk<br />

20. rps ArtolecÏ<br />

21. rps Romava<br />

22. rps Stare MeÏsto<br />

10. brigaÂda PS Volary vel.: mjr. Galus AntonõÂn<br />

NSÏ : por. DivisÏ Karel<br />

sÏkpt. VinsÏ<br />

zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: npor. MikusÏ Josef<br />

NSÏ : npor. SÏ mõÂda Jan<br />

1. prps KVILDA vel.: /?/ Davidenko JirÏõÂ<br />

1. rps SÏ vele por. Baloun Miroslav<br />

2. rps Prameny Vltavy NSÏ : por. Proft BedrÏich<br />

3. rps BucÏi<strong>na</strong> por. Votruba<br />

4. rps Kota<br />

5 rps KnõÂzÏecõÂ PlaÂneÏ<br />

2. prps KUNZÏVART vel.: por. MaÂlek Miroslav<br />

6. rps ZÏ d'aÂrek NSÏ : por. Elis Richard<br />

8. rps HornõÂ Silnice<br />

9. rps DolnõÂ Silnice<br />

10. rps CÏ eske ZÏ leby<br />

3. prps STOZÏEC vel.: por. Koudela VladimõÂr<br />

11. rps KraÂs<strong>na</strong>Â Hora NSÏ : /?/ Do<strong>na</strong>Ât JindrÏich<br />

12. rps Nove U dolõÂ<br />

13. rps Stoka<br />

14. rps TrÏõÂstolicÏnõÂk<br />

15. rps PlesÏne jezero<br />

4. prps HORNIÂ PLANAÂ vel.: por. Kocourek Ladislav<br />

16. rps Plani<strong>na</strong> NSÏ : por. KonfrsÏt FrantisÏek


17. rps SmrcÏi<strong>na</strong><br />

18. rps ZvonkovaÂ<br />

19. rps RacÏõÂn<br />

20. rps Celnice<br />

7. brigaÂda PS SusÏice vel.: sÏkpt. SlavõÂk Josef<br />

NSÏ : por. KrcÏmaÂrÏ Miroslav<br />

zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: sÏkpt. Gaboda<br />

NSÏ : por. Belani<br />

1.prps NYÂRSKO vel.: por. Platil OldrÏich<br />

1. rps CÏ ervene DrÏevo NSÏ : por. KocÏica<br />

2. rps Svata KaterÏi<strong>na</strong><br />

3. rps KoÂta <strong>na</strong>d Chodskou UÂ hlavou<br />

4. rps ZadnõÂ Chalupy<br />

5. rps PrÏednõÂ Hamry<br />

2. prps ZÏELEZNAÂ RUDA vel.: por. Zoubek Josef<br />

6. rps Pod OstryÂm por. SÏ afrata<br />

7. rps CÏ erne jezero NSÏ : por. Doh<strong>na</strong>l<br />

8. rps SvaÂrozÏ<strong>na</strong>Â<br />

9. rps AlzÏbeÏtõÂn<br />

10. rps DebrnõÂk<br />

11. rps Polom<br />

3. prps PRAÂSÏILY vel.: por. Selement<br />

12. rps PlesÏne jezero por. Majtner<br />

13. rps Gsenget NSÏ : por. Adamec<br />

14. rps PraÂsÏilske jezero<br />

15. rps PolednõÂk<br />

4. prps MODRAVA vel.: por. Kroh<br />

16. rps JavorÏõÂ Pila por. Doh<strong>na</strong>l<br />

17. rps Weitfeltova Slat' NSÏ : por. RÏ õÂman Karel<br />

18. rps Roklan<br />

19. rps Platenska Hut'<br />

20. rps BrÏeznõÂk<br />

9. brigaÂda PS PobeÏzÏovice vel.: mjr. Herian Josef<br />

por. Peprny Karel<br />

od 1. 5. 1951)<br />

npor. Kroh LubomõÂr<br />

85


86<br />

por. SÏ ubrt FrantisÏek<br />

NSÏ : npor. NacÏejovsky Josef<br />

od 5. 12. 1950)<br />

zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: por. MarsÏaÂlek Josef<br />

NSÏ : /?/ PavlõÂcÏek LumõÂr<br />

od 1950)<br />

1. prps BEÏLAÂ NAD RADBUZOU vel.: por. Bek FrantisÏek<br />

1. rps Dia<strong>na</strong> NSÏ : por. Nevida FrantisÏek<br />

2. rps Eisendorf /?/ Tichy Jaroslav<br />

3. rps Eisendorfska Hut'<br />

4. rps PlesÏ<br />

5. rps VaÂclav<br />

2. prps PIVONÏ vel.: /?/ Hrkal FrantisÏek<br />

6. rps RybnõÂky) NSÏ : por. Ledvi<strong>na</strong> ZdeneÏk<br />

7. rps Dianin DvuÊ r<br />

8. rps Paadorf<br />

9. rps Grafenried<br />

10. rps Nemanice<br />

3. prps TRHANOV vel.: por. Huml Josef<br />

11. rps CÏ er<strong>na</strong>Â RÏ eka NSÏ : /?/ KlapsÏteÏ Josef<br />

12. rps CÏ erchov<br />

13. rps ZaÂmecÏek<br />

14. rps BystrÏice<br />

15. rps Folmava<br />

4. prps KOUT NA SÏUMAVEÏ vel.: /?/ Egermajer Jaroslav<br />

16. rps LesnõÂ Louka NSÏ : por. Weber Augustin<br />

17. rps SpaÂlenec por. SÏ indelaÂrÏ AntonõÂn<br />

18. rps Maxov<br />

19. rps VsÏeruby<br />

20. rps Sruby<br />

12. brigaÂda PS Pla<strong>na</strong>Â vel.: kpt. HromaÂdko OldrÏich<br />

por. SÏ ubrt FrantisÏek<br />

NSÏ : por. Janout BrÏetislav<br />

por. JanuÊ Jaroslav<br />

zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: kpt. PolozÏinec Nikolaj<br />

1. prps DOLNIÂ ZÏANDOV vel.: por. KovarÏõÂk VojteÏch<br />

1. rps OldrÏichov NSÏ : por. HorÏovsky VaÂclav


2. rps DylenÏ por. JanuÊ Jaroslav<br />

3. rps Mohelmo<br />

4. rps bezejmen<strong>na</strong>Â<br />

5. rps Slati<strong>na</strong><br />

2. prps HALZÏE vel.: por. Dienstbier VaÂclav<br />

6. rps Broumov NSÏ : por. PaÂricÏka Julius<br />

7. rps TisÏi<strong>na</strong><br />

8. rps Branka<br />

9. rps HranicÏnõÂ koÂta 712<br />

10. rps PavluÊ v Studenec<br />

3. prps LESNAÂ vel.: por. Ctibor Josef<br />

11. rps Pavlova Hut' NSÏ : por. Mikula Metod<br />

12. rps VasÏõÂcÏek por. Chan<br />

13. rps Zlaty Potok<br />

14. rps bezejmen<strong>na</strong>Â<br />

15. rps Pochr<br />

4. prps ROZVADOV vel.: por. Motyka VaÂclav<br />

16. rps Jedli<strong>na</strong> NSÏ : /?/ AntaÂsÏ Josef<br />

17. rps HranicÏky<br />

18. rps Rozvadov<br />

19. rps Novy DvuÊ r<br />

20. rps KoÂta 512<br />

3. oddõÂl PS Karlovy Vary vel.: por. TuÊ ma FrantisÏek<br />

1. prps KOVAÂRÏ SKAÂ<br />

1. rps ProstrÏednõÂ MlyÂn<br />

2. rps Vejprty<br />

3. rps CÏ eske Hamry<br />

4. rps LoucÏ<strong>na</strong>Â<br />

5. rps BozÏõÂ Dar<br />

2. prps NEJDEK<br />

6. rps RyÂzÏov<strong>na</strong><br />

7. rps PodlesõÂ<br />

8. rps PotuÊ cÏky<br />

9. rps JelenõÂ<br />

10. rps Rolava<br />

3. prps HORNIÂ LUBY<br />

11. rps Bublava<br />

87


88<br />

12. rps Kraslice<br />

13. rps KaÂmen<br />

14. rps Vackov<br />

15. rps Ples<strong>na</strong>Â<br />

5. brigaÂda PS CHEB vel.: mjr. OkrouhlõÂk FrantisÏek<br />

kpt. Marcij Ilja<br />

npor. Peprny Karel<br />

NSÏ : por. SÏ vorc JirÏõÂ<br />

npor. Pokorny VladimõÂr<br />

zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: kpt. Marcij Ilja<br />

NSÏ : por. Fialka<br />

npor. KopecÏnyÂ<br />

1. prps HRANICE vel.: por. Eichler Miroslav<br />

1. rps TrojmezõÂ I NSÏ : por. SÏ enkyrÏõÂk Josef<br />

2. rps TrojmezõÂ II<br />

3. rps Pastviny<br />

4. rps UÂ jezd<br />

5. rps SÏ tõÂtary<br />

6. rps KraÂsnÏ any<br />

7. rps Celnice Ebmath)<br />

2. prps ASÏ vel.: por. Zejmon ErvõÂn<br />

8. rps KraÂs<strong>na</strong>Â por. HrabeÏ FrantisÏek<br />

9. rps Selbska npor. TrojaÂcÏek FrantisÏek<br />

10. rps Novy ZÏ d'aÂr NSÏ : por. SÏ edivy Andrej<br />

11. rps Pol<strong>na</strong>Â por. SmetaÂnka Jarmil<br />

12. rps HaÂjov<strong>na</strong> Pata<br />

13. rps Vojtanov<br />

14. rps DolnõÂ Paseky<br />

3. prps CHEB vel.: por. PotuzÏnõÂk Stanislav<br />

15. rps Doubrava NSÏ : por. KoteÏra Josef<br />

16. rps Dubi<strong>na</strong><br />

17. rps Pomez<strong>na</strong>Â<br />

18. rps PomezõÂ<br />

19. rps HornõÂ Kunreuth<br />

20. rps Svata An<strong>na</strong><br />

4. prps CHEB vel.: por. TrojaÂcÏek FrantisÏek<br />

21. rps Svaty KrÏõÂzÏ por. NovaÂk Jaroslav<br />

22. rps SÏ lapany NSÏ : por. Vykoupil VladimõÂr<br />

23. rps Stary HroznÏ atov<br />

24. rps Kozly<br />

25. rps MyÂti<strong>na</strong>


PrÏõÂloha 12: OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ mapa<br />

PohranicÏnõÂ straÂzÏe v roce 1949<br />

ZveÏtsÏe<strong>na</strong>Â mapa volneÏ vlozÏe<strong>na</strong>Â do publikace<br />

89


90<br />

PrÏõÂloha 13: PocÏet osob usmrcenyÂch PohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ<br />

v roce 1951 66)<br />

zadrzÏeno osob<br />

prÏi prÏechodu hranic<br />

usmrceno osob<br />

prÏi prÏechodu hranic<br />

1951<br />

leden<br />

86<br />

1<br />

uÂnor<br />

113<br />

0<br />

brÏezen<br />

nezjisÏteÏno<br />

duben<br />

216<br />

4<br />

kveÏten<br />

236<br />

3<br />

cÏerven<br />

147<br />

2<br />

cÏervenec<br />

160<br />

1<br />

srpen<br />

122<br />

1<br />

zaÂrÏõÂ<br />

175<br />

2<br />

rÏõÂjen<br />

155<br />

0<br />

listopad<br />

162<br />

1<br />

prosinec<br />

98<br />

1<br />

CELKEM 1670 16<br />

V celeÂm sledovaneÂm obdobõÂ, tj. v letech 1948 ±1951 bylo <strong>na</strong><br />

cÏeskoslovenskyÂch hranicõÂch usmrceno ozbrojenyÂmi pohranicÏnõÂmi<br />

slozÏkami 105 osob.<br />

Tento pocÏet byl zjisÏteÏn pracovnõÂky UÂ DV studiem archivnõÂch fonduÊ A MV.<br />

Studium vsÏak nebylo dosud ukoncÏeno, je tedy vysoce pravdeÏpodobneÂ, zÏe toto<br />

cÏõÂslo nenõÂ konecÏneÂ...


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1)<br />

VyÂvoj Sboru <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948 ±1960,<br />

Praha 1978, str. 28.<br />

2)<br />

A MV Praha, fond PS, dle VyÂnosu MV cÏ. I-828 duÊ v. 1946-Va/3 ze dne 1. 7. 1946<br />

a <strong>na</strong>rÏõÂzenõÂ vydaneÂho k tomuto vyÂnosu cÏ. I-270 taj. 1947 ze dne 26. 9. 1947.<br />

3)<br />

TamteÂzÏ.<br />

4) A MV Praha, fond PS, PohranicÏnõ u tvary SNB ± u hrn<strong>na</strong> zpraÂva.<br />

5)<br />

TamteÂzÏ. PocÏetnõ stavy pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB k 26. 4. 1948:<br />

SNB u tvar: 8174 Karlovy Vary 587 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB<br />

8184 LitomeÏrÏice 194<br />

8185Liberec 142<br />

8195Hradec KraÂloveÂ<br />

8176 CÏ eske BudeÏjovice<br />

86<br />

554<br />

8186 PlzenÏ 899<br />

8177 Znojmo 294<br />

8187 Olomouc 105<br />

8197 FryÂdek 93<br />

PresÏov ± velitelstvõÂ 6<br />

1. rota Humenne 103<br />

2. rota PresÏov 102<br />

3. rota Dolny KubõÂn 102<br />

SÏ taÂb u tvaru SNB 9600<br />

vcÏetneÏ hospodaÂrÏskeÂ<br />

spraÂvy 246<br />

6) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. 112 taj./48-III/2 ze dne 20. 3. 1948.<br />

7) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-684 taj./48-III/8 ze dne 9. 8. 1948.<br />

8) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1028 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948.<br />

9) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-956 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948.<br />

10) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1114 taj./48-III/8 ze dne 26. 8. 1948.<br />

11) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1155 taj./48-II/8 ze dne 27. 8. 1948.<br />

12)<br />

A MV Praha, fond PS, OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ prÏehled cÏ. j. I-130 ZPUÂ /1948.<br />

PrÏõÂloha 9<br />

13)<br />

A MV Brno, fond A 14, i. j. 693.<br />

14) A MV Praha, fond PS, NaÂvrh <strong>na</strong> usnesenõÂ bezpecÏnostnõÂ peÏtky.<br />

15)<br />

A MV Praha, fond PS, ZatimnõÂ sluzÏebnõÂ instrukce PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, 1. 7.<br />

1949, str. 1.<br />

16)<br />

A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.<br />

17)<br />

A MV Praha, fond PS, i. j. 139, cÏ. j. 465, PS SNB ± <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> reorganizaci z 31. 3.<br />

1949, str. 3.<br />

18)<br />

TamteÂzÏ. A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.<br />

19) A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.<br />

20) TamteÂzÏ.<br />

91


92<br />

21) PuÊ sobnost jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ:<br />

organizacÏnõÂ: <strong>na</strong>Âvrhy <strong>na</strong> organizaci podrÏõÂzenyÂch u tvaruÊ,<strong>na</strong>Âvrhy <strong>na</strong> dislokaci a krycõÂ<br />

oz<strong>na</strong>cÏenõÂ, plaÂny ZPUÂ a ji<strong>na</strong>Â obran<strong>na</strong>Â opatrÏenõÂ hranice ve spolupraÂci s vojenskyÂmi<br />

u tvary, osadnõ milice obecnõ dobrovolnicke jednotky z rÏad cÏlenuÊ KSCÏ ), <strong>na</strong>Âvrhy <strong>na</strong><br />

systematizaci u tvaruÊ , topograficke praÂce;<br />

vyÂkonneÂ: vsÏeobecne rÏõÂzenõ sluzÏby, prÏehlõÂdkova sluzÏba, vyÂcvik sÏkolenõÂ, strÏelba, <strong>na</strong>Âvrhy<br />

sluzÏebnõÂch prÏedpisuÊ, uzÏitõÂ zbraneÏ, stõÂzÏnosti veÏcneÂho raÂzu, situacÏnõÂ zpraÂvy,<br />

zraneÏnõ au mrtõ cÏlenuÊ SNB, hesla, kaÂzenÏ , statistika sluzÏebnõ cÏinnosti, sluzÏebnõÂ<br />

psi ± evidence, jezdectvo;<br />

osobnõÂ: osobnõÂ veÏci cÏlenuÊ PS, evidence, povysÏovaÂnõÂ, ustanovovaÂnõÂ, snÏatky, dovoleneÂ,<br />

stõÂzÏnosti osobnõÂho raÂzu, superarbitrace, prÏemõÂst'ovaÂnõ±prÏechodne prÏideÏlovaÂnõÂ,<br />

kvalifikacÏnõÂ rÏõÂzenõÂ ±kaÂdrovaÂnõÂ, praÂvnõÂ zaÂlezÏitosti, kaÂr<strong>na</strong>Â rÏõÂzenõÂ;<br />

materiaÂlnõÂ: veÏcne ± dopravnõ sluzÏba, zbrojnõ sluzÏba, spojovacõ sluzÏba, zdravotnõÂ<br />

sluzÏba, zÏenijnõ sluzÏba, sklad. hospodaÂrÏske ±uÂcÏetnõ sluzÏba, hospodaÂrÏska sluzÏba.<br />

22) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd.BP/6: ¹VsÏe co se deÏje<br />

v1.paÂsmu /tj. zaÂpadnõ u sek hranic ± pozn. aut./, je povahy staÂtneÏ-bezpecÏnostnõÂ,<br />

i podloudnictvõÂ apod. je spojeno s prÏekrocÏenõÂm staÂtnõÂch hranic a maskuje cÏasto<br />

cÏinnost protistaÂtnõÂ, proto nebudou /jednotky slouzÏõÂcõ v tomto u seku - pozn. aut./<br />

ko<strong>na</strong>t blokove a porÏaÂdkove rÏõÂzenõÂ, <strong>na</strong> legaÂlnõÂch prÏechodech fungujõ celnõ orgaÂnoveÂ.ª<br />

23) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 594 taj./49-II, 30.4.1949. ¹..aby nedosÏlo ke zbytecÏneÂmu<br />

odcÏerpaÂvaÂnõÂ sil PS, byla rÏada celnisÏt' zrusÏe<strong>na</strong>, ... straÂzÏnõÂ sluzÏbu celnisÏteÏ provaÂdõÂ<br />

hlõÂdka PS ve dne jeden, v noci dva muzÏi s dlouhyÂmi zbraneÏmi), ...pasovou kontrolu<br />

provaÂdõÂprÏõÂslusÏnõÂci StB.ª PrÏõÂloha 10<br />

24) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd. BP/6.<br />

25) A MV Praha, fond PS, 465taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh <strong>na</strong> reorganizaci, duben 1949.<br />

26) A MV Praha, fond PS, CÏ . j. 1835taj./1950 rozdeÏlovnõÂk. PrÏõÂloha 12 ± vlozÏe<strong>na</strong>Â mapa<br />

27) A MV Praha, fond PS, 465taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh <strong>na</strong> reorganizaci, duben 1949.<br />

28) A MV Praha, fond PS, CÏ . III-508 taj./1949 12. 4. 1949:<br />

¹Velitelem zaÂstupcem velitele roty) muÊzÏe byÂt prÏõÂslusÏnõÂk PS politicky <strong>na</strong> vyÂsÏi, <strong>na</strong>prosto<br />

spolehlivy a oddany lidoveÏ-demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ, ktery splnÏuje nejnutneÏjsÏõÂ<br />

pozÏadavky pro odbornou kvalifikaci, ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech muÊzÏe jõÂt o cÏle<strong>na</strong><br />

FS, ktery splnÏuje bod 1. a 2.ª<br />

29)<br />

A MV, fond PS, 285taj./49-BP/6, VyÂcvikove prapory SNB ± organizace a zrÏõÂzenõÂ.<br />

Bylo zrÏõÂzeno 8 vyÂcvikovyÂch praporuÊ , umõÂsteÏnyÂch v DeÏcÏõÂneÏ 545 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ), KrnoveÏ<br />

524 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ), DolnõÂm KubõÂneÏ 524), Kremnici 544), Rimavske SoboteÏ 708),<br />

LevocÏi 677), HumenneÂm 373), BardejoveÏ 262) a JesenõÂku 700). PosledneÏ jmenovanyÂ<br />

prapor slouzÏil ke sÏkolenõÂ dobrovolnõÂkuÊ prÏihlaÂsÏenyÂch ke sluzÏbeÏ v SNB. CelkovyÂ<br />

vyÂcvikovy cÏas se veÏnoval z 20 % politicke vyÂchoveÏ, z 10 % teÏlesne vyÂchoveÏ a ze 70 %<br />

vojenskeÂmu odborneÂmu vyÂcviku, ktery zahrnoval:<br />

a/ vyÂcvik ve strÏelbeÏ pusÏka, samopal, lehky kulomet), vyÂcvik v boji zblõÂzka hod<br />

gra<strong>na</strong>Âtem, boj bodaÂkem, letma strÏelba od boku, boj nozÏem, sebeobra<strong>na</strong>),<br />

b/ <strong>na</strong>uka o tereÂnu a uzÏõÂvaÂnõÂ mapy,<br />

c/ vyÂcvik ve spojenõÂ peÏsÏõÂ, motocykl, obsluha a oprava telefonnõÂho prÏõÂstroje),<br />

d/ z<strong>na</strong>lost trhavin a jejich pouzÏitõÂ.<br />

Jednotlivci byli cvicÏeni jako straÂzÏnyÂ, pozorovatel, spojka a paÂtracÏ. Skupiny pak<br />

jako zajisÏt'ovacõÂ hlõÂdka, prÏezkousÏenõÂ styku, pruÊ zkum<strong>na</strong>Â hlõÂdka, v boji proti osamoceneÂmu<br />

domu, proti vyÂsadkovyÂm jednotkaÂm a proti zaÂsÏkodnõÂkuÊm, daÂle jako polnõÂ<br />

straÂzÏ, v rychleÂm zaujetõ obrany a u praveÏ tereÂnu, v obraneÏ v lese a v obraneÏ osady.<br />

30) VyÂvoj SNB a vojsk MV v letech 1948 ±1960, Praha 1978, str.56.<br />

31) TamteÂzÏ, str. 28. .<br />

32 ) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, SituacÏnõÂ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõÂ PS, str. 4.


33)<br />

TamteÂzÏ aPrÏõÂloha 11. PuÊ vodnõÂ oz<strong>na</strong>cÏenõÂ bylo:<br />

1. brigaÂda Cheb<br />

2. brigaÂda Pla<strong>na</strong>Â<br />

3. brigaÂda PobeÏzÏovice<br />

4. brigaÂda SusÏice<br />

5. brigaÂda Volary<br />

93<br />

1. oddõÂl Karlovy Vary<br />

2. oddõÂl CÏ eske BudeÏjovice<br />

3. oddõÂl Znojmo<br />

4. oddõÂl Bratislava<br />

34)<br />

A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium ko<strong>na</strong>ne 11. 11. 1950, str.<br />

31± 67. V tomto <strong>na</strong>Âvrhu se pocÏõÂta s 97cÏlennyÂm sÏtaÂbem PS, celkem s 216 prÏõÂslusÏnõÂky<br />

PS slouzÏõÂcõÂch <strong>na</strong> velitelstvõÂ PS a s 291 prÏõÂslusÏnõÂky pomocnyÂch jednotek.<br />

35)<br />

A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS- OO948/14-OS-1951, z 5. 3. 1951, PuÊ sobnost brigaÂdy<br />

oddõÂlu) PS. A MV Brno, A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium ko<strong>na</strong>ne 11. 11. 1950;<br />

do velitelstvõÂ brigaÂdy bylo <strong>na</strong>vrhovaÂno 133 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ.<br />

36)<br />

A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium ko<strong>na</strong>ne 11. 11. 1950, str.<br />

63; pro velitelstvõÂ praporu byl <strong>na</strong>vrhovaÂn pocÏetnõÂ stav 34 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ.<br />

37)<br />

A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium ko<strong>na</strong>ne 11. 11. 1950, str.<br />

67.<br />

38)<br />

Vojenska akademie PS v cÏervenci 1951 vyrÏadila 176 porucÏõÂkuÊ , do noveÂho beÏhu bylo<br />

zarÏazeno 250 frekventantuÊ.<br />

39)<br />

A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõÂ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõÂ pohranicÏnõÂ<br />

straÂzÏe, str. 4: ¹CvicÏny oddõÂl, ktery byl umõÂsteÏn v prazÏskeÂm klaÂsÏteru SalesiaÂn,<br />

byl slozÏen z pruÊ zkumne roty, zÏenijnõÂcÏety, spojovacõÂcÏety, peÏsÏõ roty, tankove roty 10<br />

tankuÊ T 34), baterie kanonuÊ 4 kusy), automobilnõ rota vcÏetneÏ dõÂlen.ª Celkovy pocÏetnõÂ<br />

stav oddõÂlu byl 554 vojaÂkuÊ.<br />

40)<br />

TamteÂzÏ, str. 4 ± 5. Tabulkovy pocÏet mõÂst pro PS byl v roce 1951 stanoven <strong>na</strong> 2137<br />

duÊ stojnõÂkuÊ , 1853 straÂzÏmistruÊ , 13 968 vojaÂkuÊ zaÂkladnõ sluzÏby. SkutecÏny pocÏetnõÂ<br />

stav PS prÏed prÏevzetõÂm 13. divize byl 151 duÊ stojnõÂkuÊ , 2733 straÂzÏmistruÊ , 3216<br />

vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ sluzÏby. Od 13. divize bylo prÏevzato 268 duÊ stojnõÂkuÊ a 7315vojaÂkuÊ<br />

zaÂkladnõÂ sluzÏby, od ostatnõÂch jednotek armaÂdy prÏevzato 440 vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ<br />

sluzÏby; celkovy stav PS vcÏetneÏ cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 byl tedy 413 duÊ stojnõÂkuÊ<br />

, 2651 straÂzÏmistruÊ , 14 093 muzÏstva zaÂkladnõÂ sluzÏby.<br />

41)<br />

A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõÂ zpraÂvasÏtaÂbu velitelstvõÂ PS, str. 7.<br />

Na zacÏaÂtku roku 1951 meÏla PS k dispozici 210 sluzÏebnõÂch psuÊ.<br />

42)<br />

A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, ZatõÂmnõÂ sluzÏebnõÂ instrukce PS SNB.<br />

43) A MV Praha, fond PS, cÏ. j.1949 taj./1950, 21. 7. 1950.<br />

44) A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 79. Ve zpraÂveÏ pro kolegium MV z 20. 3. 1952 o situaci<br />

v PS je obsazÏeno zajõÂmave hodnocenõÂ, ktere umozÏnõ utvorÏit si o tehdejsÏõ situaci v PS<br />

uceleneÏjsÏõ obraz. Je trÏeba vsÏak mõÂt neustaÂle v patrnosti velke mnozÏstvõ nevinneÏ<br />

zastrÏelenyÂch osob, ktere toto obdobõ prÏineslo:<br />

¹Na jarÏe roku 1949 ...meÏla <strong>na</strong> vyÂkon sluzÏby sÏpatny vliv nespra vneÏ polozÏe<strong>na</strong> otaÂzka<br />

vedoucõÂu lohy strany v ozbrojenyÂch slozÏka ch, zvlaÂsÏteÏ v PS. Velitele nesmeÏli vydat<br />

zÏa dny rozkaz bez prÏedchozõÂho schva lenõ u tvarovou organizacõ nebo stranickyÂm vedenõÂm.<br />

O rozkazech se mnohde hlasovalo a velitele nemohli <strong>na</strong>vsÏteÏvovat podrÏõÂzeneÂ<br />

uÂtvary jako veliteleÂ, ale jako funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi strany. TõÂm byla /da <strong>na</strong> ± pozn. autor/<br />

mozÏnost kritizovat vydane rozkazy, uÂtvarova organizace hlasovala i o ustanovenõÂ<br />

velitele do funkce, bylo vyuzÏõÂva no strany k ochraneÏ jednotlivcuÊ proti <strong>na</strong> rocÏnyÂm veliteluÊm.<br />

Velitele seba li zakrocÏovat a vyzÏadovat a udrzÏovat ka zenÏ a plneÏnõ povinnostõ v obavaÂch<br />

prÏed staÂlyÂmi stõÂzÏnostmi <strong>na</strong> stranickyÂch schuÊzõÂch a z obav, zÏe by u tvarovaÂ


94<br />

organizace mohla odhlasovat jejich odvolaÂnõÂ. PrÏedpisy a rÏa dy nebyly uz<strong>na</strong>Âva ny,<br />

jejich vyzÏadovaÂnõ bylo oz<strong>na</strong>cÏova no za tajtrlõÂkovaÂnõÂ, byrokratismus, prÏezÏitek a potõÂraÂnõÂ<br />

demokracie. NoveÏ zavaÂdeÏne rÏaÂdy CÏ SA po vzoru Rude arma dy byly odmõÂta ny, zÏe se<br />

pro cÏs. PS nehodõÂ azÏe je trÏeba vytvorÏit noveÂ.<br />

Byl nõÂzky mora lneÏ-politicky stav. VsÏem mladyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m PS bylo staÂle<br />

zduÊ raznÏova no, zÏe jsou mlada acÏista krev, ktera ma <strong>na</strong>hradit stare prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏõÂ<br />

slouzÏili od r. 1945 cÏtyrÏem politickyÂm stra<strong>na</strong>Â m a v mnohyÂch prÏõÂpadech jesÏteÏ drÏõÂve.<br />

Prosazovane rovnostaÂrÏstvõ vyuÂstilo azÏ v ne<strong>na</strong> vist vuÊcÏi vysÏsÏõÂm hodnostem, kazÏdeÂ<br />

povysÏovaÂnõ bylo politicky znevazÏova no a bylo hodnoceno jako odchylka od za sad<br />

strany. Hodnost mladsÏõÂho straÂzÏmistra se stala hodnostõÂ privilegovanou, v nõÂzÏ si<br />

mohli prÏõÂslusÏnõÂci dovolit teÂmeÏrÏvsÏe. CÏ erstvõÂ absoloventi akademie v hodnosti porucÏõÂkuÊ<br />

byli stranickyÂmi rozhodnutõÂmi podrÏizova ni mladsÏõÂm straÂzÏmistruÊ m, nebezpecÏõ izolace<br />

po <strong>na</strong>bytõÂ hodnosti odrazovalo od studia s tõÂm, zÏe pro vyÂkon sluzÏby v PS stacÏõÂ uveÏdomeÏnõÂ<br />

a politicka spolehlivost.<br />

Na vedoucõ mõÂsta ve velitelstvõ PS byli prosazova ni lide z okruhu gen. Pavla, kterÏõÂ<br />

tento styl prosazovali v cele PS. Z teÏchto skutecÏnostõ vyplyÂval i vyÂkon sluzÏby u PS.<br />

VyÂkon sluzÏby nebyl rÏõÂzen podle prÏesnyÂch rÏaÂduÊaprÏedpisuÊ . PS v te dobeÏ prÏedstavovala<br />

polocivilnõ slozÏku, pohranicÏnõÂci sami sebe nepokla dali za voja ky, nyÂbrzÏ za operativnõÂ<br />

pracovnõÂky, kterÏõÂ samostatneÏ plnõÂuÂkol ochrany hranic. PS prapory, roty a cÏety<br />

byly spõÂsÏe celky hospodaÂrÏskyÂmi poskytujõÂcõ hromadne ubytovaÂnõ a stravovaÂnõÂ, nezÏ<br />

celky s vojenskou ka znõ a jednotnyÂm velenõÂm. KazÏde prÏiblõÂzÏenõÂkCÏ SA bylo odmõÂta no.<br />

Ka zenÏ byla <strong>na</strong> nõÂzkeÂm stupni, bojova prÏõÂprava nebyla provaÂdeÏ<strong>na</strong>, ochra<strong>na</strong> SH<br />

/sta tnõ hranice/ byla provaÂdeÏ<strong>na</strong> systeÂmem pochuÊ zkove sluzÏby, kdy jednotlivõ pohranicÏnõÂci<br />

samostatneÏ podle rozvrhu <strong>na</strong>stupovali sluzÏbu.<br />

MimosluzÏebnõ doba nebyla pla noviteÏ vyuzÏõÂva <strong>na</strong>, nebylo centra lnõ rÏõÂzenõ a kontrola<br />

vyÂkonu sluzÏby, za lezÏelo splneÏnõ u kolu jedineÏ od uveÏdomeÏnõ a osobnõ zodpoveÏdnosti<br />

jednotlivce a jeho <strong>na</strong>Â zoru <strong>na</strong> vyÂkon sluzÏby.<br />

StraÂzÏmistrÏi stare sestavy byli prÏevedeni do nove sestavy, kde byl zaveden vojenskyÂ<br />

zp. /zpuÊ sob/ vyÂkonu sluzÏby, velenõÂ rÏõÂzenõÂ a kontrola vyÂkonu sluzÏby a vyzÏadovaÂ<br />

<strong>na</strong> vojenska ka zenÏ.<br />

StraÂzÏmistrÏi v nove sestaveÏ pocÏali verÏejneÏ projevovat nespokojenost a neplnit u koly<br />

scõÂlem prÏevelenõ k VB. Jejich familiernost, falesÏne kamara dstvõÂ, neuÂcta k <strong>na</strong>drÏõÂzenyÂm<br />

a <strong>na</strong>prosta neka zenÏ zpuÊ sobila /zpuÊ sobily ± pozn. red./ u plny rozvrat, jehozÏ<br />

stopy se nepodarÏilo zahladit ani do dnesÏnõÂho dne. ...Byly zjisÏteÏny prÏõÂpady, zÏe se<br />

voja ci volneÏ pohybovali po prÏilehlyÂch uÂzemõÂch Bavorska, kde <strong>na</strong>vsÏteÏvovali hostince,<br />

lovem si opatrÏovali mnozÏstvõ zveÏrÏiny, <strong>na</strong>kupovali velke mnozÏstvõ alkoholu, zvali si<br />

z PlzneÏ i odjinud skupiny zÏen ap., sluzÏbu vyko<strong>na</strong>Â vali podle vlastnõÂho uvaÂzÏenõÂ ...ª<br />

/odstavce autor/.<br />

45) A MV Brno, fond 2342, k. 634, i. j. 1419.<br />

46)<br />

A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33,<br />

26.zaÂrÏõÂ 1947, str. 6.<br />

47) ZaÂkon 286/1948 Sb. ze dne 21. 12. 1948 O <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti, § 10, põÂsmeno f,<br />

podepsaÂn <strong>Gottwald</strong>, John, ZaÂpotockyÂ, Nosek.<br />

48) A MV Praha, PS, cÏ. j. 15/1 taj. 1950, Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm u zemõÂ.<br />

49) A MV Praha, PS, cÏ. j. 475-Taj.-1951/sekr. Podle teÏchto smeÏrnic bylo prÏesõÂdlovaÂnõÂ<br />

provaÂdeÏno individuaÂlneÏ, aby nedosÏlo k poruchaÂm v plneÏnõÂ plaÂnu:<br />

¹...nejprve se prÏesteÏhujõ nespolehlive osoby z hranicÏnõÂho pa sma, aby v upra zdneÏnyÂch<br />

bytech se mohly ubytovat spolehlive osoby opousÏteÏjõÂcõ zaka zane pa smo, ktereÂ<br />

nehodlajõÂ prÏesõÂdlit do vnitrozemõÂ...ª<br />

StaÂtnõ orgaÂny se zavazovaly poskytnout odsÏkodneÏnõ za zanechany majetek a zajisÏteÏnõÂ<br />

zameÏst<strong>na</strong>Ânõ a noveÂho bydlisÏteÏ. Osoby nespolehlive meÏly byÂt prÏemõÂsteÏny tak,<br />

aby se prÏerusÏily jejich vazby <strong>na</strong> drÏõÂveÏjsÏõÂ bydlisÏteÏ. PrÏesõÂdlenci meÏli byÂt zameÏst<strong>na</strong>Âni


vduÊ lezÏityÂch odveÏtvõÂch hospodaÂrÏstvõÂ, poprÏ. <strong>na</strong> ¹stavbaÂch socialismuª. Zanecha<strong>na</strong>Â<br />

zemeÏdeÏlska puÊda meÏla byÂt sveÏrÏe<strong>na</strong> staÂtnõÂm statkuÊ m, JZD nebo zalesneÏ<strong>na</strong>.<br />

50) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS 010169/11-OS-52.<br />

51) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. S-5547/40-taj-51.<br />

52) TamteÂzÏ.<br />

53)<br />

A MV Praha, fond PS, TyÂdennõÂ situacÏnõÂ hlaÂsÏenõÂ.<br />

Zpravodajska hlaÂsÏenõ od veliteluÊ cÏet a rot se shromazÏd'ovala u zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ<br />

praporuÊ , tzv. stycÏnyÂch orgaÂnuÊ , ve formeÏ tyÂdennõÂch a meÏsõÂcÏnõÂch situacÏnõÂch<br />

hlaÂsÏenõÂ atyÂkala se <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂch oblastõÂ:<br />

1. politicka situace cÏinnost politickyÂch stran, zaÂvadne cÏlaÂnky v cÏasopisech, plneÏnõÂ<br />

plaÂnu,poslouchaÂnõÂ rozhlasu obyvatelstvem, stav trhu, ohlasy <strong>na</strong> vnitropolitickou<br />

situaci, hlaÂsÏenõÂ o demonstracõÂch, staÂvkaÂch a existenci ilegaÂlnõÂch skupin),<br />

2. obyvatelstvo jeho slozÏenõÂ a struktura),<br />

3. uÂrÏady chod verÏejne sluzÏby, bytova otaÂzka, stavebnõ otaÂzka, stav leÂkarÏske a veteri<strong>na</strong>ÂrnõÂ<br />

peÂcÏe, stav sÏkolstvõÂ, kneÏzÏõÂ, ucÏiteleÂ, zÏivnostenska otaÂzka, sociaÂlnõ peÂcÏe,<br />

laÂzenÏska mõÂsta a rekreacÏnõ strÏediska,<br />

4. zaÂsobovaÂnõ ceny, potraviny, textil, obuv, pohonne hmoty, pneumatiky, tabaÂk,<br />

topivo, nedostatky v zaÂsobovaÂnõÂ),<br />

5. bezpecÏnostnõ otaÂzka trestne cÏiny, vyÂskyt infekcÏnõÂch chorob),<br />

6. zemeÏdeÏlstvõÂ cÏinnost druzÏtev, vyÂkup, lesnõÂ a vodnõÂ hospodaÂrÏstvõÂ, krmiva),<br />

7. pruÊ mysl,<br />

8. doprava,<br />

9. ruÊ zneÂ.<br />

Zpravodajsky byl u kolovaÂn kazÏdy prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho u tvaru SNB. ZpraÂvy<br />

prÏedaÂval prÏõÂslusÏneÂmu veliteli cÏety nebo roty, velitele cÏet a rot prÏedaÂvali hlaÂsÏenõ <strong>na</strong><br />

velitelstvõ praporuÊ . Zpravodajska sluzÏba nemeÏla valnou u rovenÏ atyÂdennõ situacÏnõÂ<br />

hlaÂsÏenõÂ se prakticky opisovala. Byla proto zrusÏe<strong>na</strong> u plzenÏskeÂho praporu k 1. 1.<br />

1948) s u kolem hlaÂsit mimorÏaÂdne udaÂlosti prÏõÂpad od prÏõÂpadu; zachovaÂ<strong>na</strong> zuÊ stala<br />

pouze meÏsõÂcÏnõÂ situacÏnõÂ hlaÂsÏenõÂ.<br />

54)<br />

A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33,<br />

26. zaÂrÏõÂ 1947.<br />

55) TamteÂzÏ.<br />

95<br />

56) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. II-1095taj./1948, 7. 12. 1948, Zpravodajsky rozkaz pro<br />

pohranicÏnõ u tvary SNB ± vydaÂnõÂ.<br />

57) A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 35.<br />

V kveÏtnu 1950 probeÏhlo sÏkolenõ pro orgaÂny preventivnõ sluzÏby, ze 146 jich u speÏsÏneÏ<br />

ukoncÏilo sÏkolenõÂ 128, ti byli pak zarÏazeni <strong>na</strong> jednotky.<br />

58) A MV Praha, PS, cÏ. j. 1095taj./48, Zpravodajske rozkazy pro pohranicÏnõ u tvary ±<br />

vydaÂnõÂ, str. 10: ¹...KonecÏneÏ jest si vsÏõÂmati vesÏkereÂho obyvatelstva usõÂdleneÂho v pohranicÏõÂat'<br />

jizÏ <strong>na</strong> rodnosti cÏeskeÂ, slovenskeÂ, neÏmecke nebo jineÂ. ZejmeÂ<strong>na</strong> jest si vsÏõÂmati<br />

jeho smyÂsÏlenõÂ, chovaÂnõÂ, <strong>na</strong>Â lady k soucÏasnyÂm pomeÏruÊm, cÏinnosti apod.ª<br />

Tyto slozÏky meÏly mapovat i cÏinnosti mõÂstnõÂch <strong>na</strong>ÂrodnõÂch vyÂboruÊ.<br />

59) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS-00948/14-OS-1951.<br />

60) A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 36.<br />

ZpravodajsÏtõ pracovnõÂci byli veÏtsÏinou ¹deÏlnicke kaÂdryª, ktere nebyli schopni pracovat<br />

ani v operativeÏ, ani v administrativeÏ. Z 323 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ dokoncÏilo zpravodajskeÂ<br />

sÏkolenõÂ alesponÏ uspokojiveÏ 156prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , ti byli pak zarÏazeni se zpravodajskou<br />

odbornostõÂ<strong>na</strong>u tvary. DuÊ stojnõÂci vojenskeÂho zpravodajstvõÂ, kterÏõÂprÏesÏli do stavu PS<br />

spolecÏneÏ s 13. divizõÂ, prÏesÏli v roce 1951 kvuÊli cÏastyÂm dezercõÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS do<br />

ciziny pod IV. sektor velitelstvõ StB, ktery provaÂdeÏl u PS ¹ochranu kaÂdruÊ ª. ZpravodajskyÂ<br />

sektor velitelstvõÂ PSmeÏl v roce 1951 v zahranicÏõÂ 3 agenty.<br />

61) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 38 ±39.


96<br />

62)<br />

A MV Praha, PS, cÏ. j. I-130 ZPUÂ /1948.<br />

63)<br />

A MV Praha, PS, cÏ. j. 343/1949-I, SnõÂzÏenõÂ pocÏtu PKS-SNB a jejich organisacÏnõÂ<br />

zacÏleneÏnõÂ do staÂtnõÂ bezpecÏnosti.<br />

64)<br />

A MV Praha, fond PS, Dislokace a organizace jednotek PS.<br />

65)<br />

A MV Brno, Schema organizace PS MV od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1965, pomuÊ cka.<br />

KaÂdrove obsazenõ brigaÂd k roku 1951 je postupneÏ rekonstruovaÂno z dochovanyÂch<br />

kronik brigaÂd PS, ulozÏenyÂch v A MV Brno, a z dosud studovanyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ<br />

PS.<br />

66)<br />

A MV Brno, fond 2357, k. 7., 1951, VyÂkazy cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ<br />

staÂtnõ hranice za jednotlive meÏsõÂce roku 1951.<br />

VyÂkazy byly zpracovaÂvaÂny jednotnou formou od dub<strong>na</strong> 1951. Podle rozkazu velitele<br />

PS cÏ. j.: PS-001009/14-OS-51 ze dne 19. 3. 1951 o hlaÂsne sluzÏbeÏ PS, prÏedklaÂdali<br />

velitele brigaÂd a oddõÂluÊ tato hlaÂsÏenõ kazÏdeÂho 5. dne v meÏsõÂci.<br />

¹CõÂle:<br />

1. Uka zat v souhrnu vyÂsledek cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ sta tnõ hranice.<br />

2. ShromaÂzÏdeÏnõÂ statistickyÂch dat a cÏõÂsel prÏehledu o cÏinnosti PS, tj. podklady k provaÂdeÏnõÂ<br />

a<strong>na</strong>lyzy vyÂkonu sluzÏby jednotlivyÂch briga d a oddõÂluÊ PS.<br />

3. Zjistit slaba mõÂsta v cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby a ucÏinit opatrÏenõÂ.ª<br />

Tento materiaÂl prÏõÂsneÏ tajneÂho charakteru sestavovalo I/1 oddeÏlenõ sÏtaÂbu u tvaru.<br />

U daje za leden a u nor byly zõÂskaÂny ze souhrnyÂch zpraÂv jednotlivyÂch u tvaruÊ.


Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951<br />

BORIS TITZL<br />

V letech 1950 a 1951 organizoval u <strong>na</strong>Âs komunisticky rezÏim dveÏ<br />

podpisove kampaneÏ, ve kteryÂch se obyvatelstvo cele republiky meÏlo<br />

v masoveÂm meÏrÏõÂtku prÏihlaÂsit ¹k boji za mõÂrª. ObeÏ akce meÏly svuÊ j mezi<strong>na</strong>ÂrodneÏ<br />

politicky impulz a kontext, ale prÏedevsÏõÂm byly vystupnÏ ovanou<br />

formou oficiaÂlnõ domaÂcõ propagandy, ktera v nich obratneÏ vyuzÏõÂvala<br />

vaÂlecÏnyÂch reminiscencõÂ k podporÏe vlastnõÂch cõÂluÊ . Vyskytli se vsÏak<br />

lideÂ, kterÏõÂ pokrytectvõÂ celeÂho zaÂmeÏru nejen prohleÂdli, ale meÏli i odvahu<br />

svuÊ j postoj demonstrovat.<br />

TõÂm, zÏe se k teÏmto podpisovyÂm akcõÂm odmõÂtli prÏipojit, vyjaÂdrÏili odpor<br />

vuÊcÏi vlaÂdnoucõÂmu politickeÂmu systeÂmu, a at' uzÏ byly motivy jejich<br />

jed<strong>na</strong>Ânõ jakeÂkoliv, tito lide si zaslouzÏõ asponÏ dodatecÏne uz<strong>na</strong>ÂnõÂamoraÂlnõÂ<br />

satisfakci.<br />

***<br />

97<br />

I. Podpisova akce <strong>na</strong> podporu rezoluce StaÂleÂho vyÂboru SveÏtoveÂho<br />

kongresu obraÂncuÊ mõÂru v roce 1950<br />

Ve Stockholmu se ve dnech 16. ± 20. brÏez<strong>na</strong> 1950 ko<strong>na</strong>lo trÏetõÂ zasedaÂnõÂ<br />

tzv. StaÂleÂho vyÂboru sveÏtoveÂho kongresu obraÂncuÊ mõÂru. Z tohoto<br />

jed<strong>na</strong>Ânõ vzesÏla 19. 3. rezoluce z<strong>na</strong>Âma jako Stockholmska vyÂzva, kteraÂ<br />

byla adresovaÂ<strong>na</strong> parlamentuÊ m celeÂho sveÏta. Rezoluce byla formulovaÂ<strong>na</strong><br />

jako vyÂzva k podpisove akci. PodneÏt k zahaÂjenõ teÂto akce u <strong>na</strong>Âs<br />

dal CÏ eskoslovensky vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru 1) dne 21. dub<strong>na</strong> 1950.<br />

V tomto smyslu byla informovaÂ<strong>na</strong> verÏejnost.<br />

JizÏ 12. dub<strong>na</strong> 1950 projed<strong>na</strong>l politicky sekretariaÂt U V KSCÏ daÂle<br />

SU V KSCÏ )prÏedbeÏzÏny <strong>na</strong>Âvrh plaÂnu teÂto kampaneÏ. PlaÂn obsahuje zneÏnõÂ<br />

rezoluce, ktera meÏla byÂt podepisovaÂ<strong>na</strong> obcÏany teÂto zemeÏ:<br />

¹ZÏaÂdaÂme absolutnõ zaÂkaz atomove zbraneÏ, zbraneÏ hruÊ zy a hromadneÂho<br />

vyhlazovaÂnõÂ obyvatelstva.<br />

ZÏaÂdaÂme zrÏõÂzenõ prÏõÂsne mezi<strong>na</strong>Ârodnõ kontroly, aby byl dodrzÏovaÂn<br />

tento zaÂkaz.<br />

ProhlasÏujeme, zÏe vlaÂda, ktera by prvnõ pouzÏila atomove zbraneÏ<br />

proti ktereÂmkoliv zemi, dopustila by se zlocÏinu proti lidskosti<br />

ameÏla by byÂt souze<strong>na</strong> jako vaÂlecÏny zlocÏinec.


98<br />

VyzyÂvaÂme vsÏechny lidi dobre vuÊ le, aby podepsali tuto vyÂzvu.ª 2)<br />

Uvedene zneÏnõ se jen nepatrneÏ formulacÏneÏ lisÏilo od verze, ktera byla<br />

posleÂze zverÏejneÏ<strong>na</strong> a v masoveÂm meÏrÏõÂtku rozsÏõÂrÏe<strong>na</strong>.<br />

Bylo rozhodnuto, zÏe podepisovaÂnõÂ rezoluce probeÏhne jako vsÏe<strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

plebiscit pod hlavicÏkou CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru za<br />

spoluuÂcÏasti vsÏech slozÏek NaÂrodnõ fronty, prÏi cÏemzÏ sevprÏõÂpravne faÂzi<br />

meÏlo vyuzÏõÂt i jinyÂch aktuaÂlneÏ se <strong>na</strong>bõÂzejõÂcõÂch prÏõÂlezÏitostõÂ, <strong>na</strong>prÏ.: hudebnõÂho<br />

festivalu PrazÏske jaro 1950, ale i dozÏõÂnkovyÂch slavnostõ a hlavneÏ<br />

pak oslav 1. maÂje. RaÂmcovy termõÂn podpisove akce a jejõ cõÂl: ¹Sebrat<br />

zhruba tolik podpisuÊ , kolik prÏinesla stalinska podpisova akce.ª 3)<br />

OveÏci jed<strong>na</strong>l tentyÂzÏ orgaÂn ± SUÂ V KSCÏ ± 18. kveÏt<strong>na</strong> 1950, kdy uzÏ<br />

akce byla v beÏhu, a stanovil u kol zõÂskat 75% podpisuÊ z pocÏtu vesÏkereÂho<br />

obyvatelstva republiky dle statistickyÂch dat z roku 1949. Jako<br />

srov<strong>na</strong>telne meÏrÏõÂtko byly stvrzeny krajske u hrny podpisuÊ <strong>na</strong> zdravici<br />

k 70. <strong>na</strong>rozeni<strong>na</strong>Âm J. V. Stali<strong>na</strong> zõÂskane vprÏedchozõÂm roce. Tehdy se<br />

vyÂkazy podepsanyÂch osob v jednotlivyÂch krajõÂch pohybovaly v rozmezõÂ<br />

mezi 63,7 % azÏ 77,6 % z celkoveÂho pocÏtu obyvatel. 4)<br />

Podle teÏchto vyÂsledkuÊ byl u kol <strong>na</strong> jednotlive kraje rozepsaÂn takto:<br />

Kraj PocÏet<br />

obyvatel<br />

NejnizÏsÏõÂ prÏedpoklad<br />

podpisuÊ<br />

Praha 2 014 938 1 511 500<br />

CÏ eske BudeÏjovice 493 730 370 400<br />

PlzenÏ 549 913 412 500<br />

Karlovy Vary 299 625224 700<br />

UÂ stõÂ <strong>na</strong>d Labem 622 747 467 200<br />

Liberec 479 974 360 000<br />

Hradec KraÂlove 552 780 414 700<br />

Pardubice 422 950 317 300<br />

Jihlava 422 533 317 000<br />

Brno 934 437 701 000<br />

Olomouc 584 973 438 900<br />

<strong>Gottwald</strong>ov 593 576 445 300<br />

Ostrava 790 285592 800<br />

u hrnem CÏ eske zemeÏ 8 762 361 6 573 300<br />

u hrnem Slovensko 3 434 369 2 576 700<br />

uÂhrnem CÏSR 12 196 730 9 150 000


99<br />

KonecÏnou podobu zaÂsad <strong>na</strong> provedenõ podpisove kampaneÏ vcÏetneÏ<br />

<strong>na</strong>ÂvaznyÂch akcõÂprÏipravil generaÂlnõÂ sekretariaÂt aparaÂtu UÂ V KSCÏ . V nedatovaneÂm<br />

materiaÂlu, 5) ktery se stal podkladem pro zaÂvazne smeÏrnice,<br />

bylo konstatovaÂno:<br />

± Podpisovou akci uskutecÏnit ve dnech l4. ± 30. 5. 1950 ve meÏstech,<br />

<strong>na</strong> vesnicõÂch, v zaÂvodech i ve sÏkolaÂch.<br />

± OrganizacÏnõÂ centrum zrÏõÂdit <strong>na</strong> UÂ strÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõÂ<br />

fronty daÂle UÂ AV NF).<br />

± KampanÏ rozsÏõÂrÏit o organizovaÂnõÂmõÂrovyÂch pracovnõÂch smeÏn a takeÂ<br />

zalozÏit Fond mõÂru k u hradeÏ aktivit mezi<strong>na</strong>Ârodnõ solidarity.<br />

Z dokumentuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe zodpoveÏdnyÂm cÏinitelem za celou kampanÏ<br />

byl BedrÏich Geminder viz Poz<strong>na</strong>Âmka 3, str. 249; JirÏõÂ BasÏta: PropagandistickeÂ<br />

vyuzÏitõ cauzy...), ktery staÂl v cÏele ¹operacÏnõ komiseª.<br />

NaÂsledne smeÏrnice 6) vydane a distribuovane po linii akcÏnõÂch vyÂboruÊ<br />

NaÂrodnõ fronty obsahovaly zneÏnõ rezoluce, ktere bylo tisÏteÏno <strong>na</strong> podpisoveÂ<br />

archy:<br />

¹ZÏaÂda me bezpodmõÂnecÏny za kaz atomove zbraneÏ jako <strong>na</strong> stroje<br />

zastrasÏovaÂnõÂ a hromadneÂho vyhlazovaÂnõÂ obyvatelstva.<br />

ZÏaÂda me ustavenõ prÏõÂsne mezi<strong>na</strong> rodnõ kontroly <strong>na</strong>d plneÏnõÂm<br />

tohoto za kazu.<br />

Ma me za to, zÏe vla da, ktera prvnõ pouzÏije atomove zbraneÏ proti<br />

ktereÂkoliv zemi, spa cha zlocÏin proti lidstvu a musõ byÂt povazÏovaÂ<strong>na</strong><br />

za va lecÏneÂho zlocÏince.<br />

VyzyÂvaÂme vsÏechny lidi dobre vuÊle <strong>na</strong> celeÂm sveÏteÏ, aby podepsali<br />

tuto vyÂzvu.ª<br />

SmeÏrnice daÂle stanovily, zÏe podpisova akce zapocÏne <strong>na</strong> Den matek<br />

14. kveÏt<strong>na</strong> vylozÏenõÂm podpisovyÂch archuÊ <strong>na</strong><strong>na</strong>ÂrodnõÂch vyÂborech a <strong>na</strong><br />

frekventovanyÂch mõÂstech v obcõÂch. Dne 15. kveÏt<strong>na</strong> po slavnostnõÂch<br />

schuÊzõÂch zaÂvodnõÂch rad meÏla podpisova akce pokracÏovat <strong>na</strong> zaÂvodech.<br />

Po spolecÏnyÂch schuÊzõÂch mõÂstnõÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ fronty<br />

amõÂstnõÂch <strong>na</strong>ÂrodnõÂch vyÂboruÊ pak i v obcõÂch a ve sÏkolaÂch. Za nejduÊ lezÏiteÏjsÏõÂfaÂzi<br />

cele kampaneÏ se povazÏoval tyÂden od 21. do 28. kveÏt<strong>na</strong>, kdy<br />

vsÏechny obcÏany obcõ ameÏst meÏly <strong>na</strong>vsÏtõÂvit dvojice slozÏene z funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ<br />

a cÏlenuÊ slozÏek NaÂrodnõÂ fronty a po diskusi jim prÏedlozÏit archy<br />

k podpisu. Na tuto osobnõÂ agitaci byl pak v pruÊbeÏhu kampaneÏ kladen<br />

zesilujõÂcõÂ duÊ raz.<br />

Sve vlastnõ smeÏrnice vydaly i u strÏednõ orgaÂny slozÏek NaÂrodnõ fronty<br />

a kompetentnõÂ ministerstva.<br />

PojetõÂ onoho ¹boje za mõÂrª lze ilustrovat <strong>na</strong> dikci a literÏe pokynuÊ<br />

ministerstva sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõÂ, podle nichzÏ pedagogove meÏli nejen<br />

sez<strong>na</strong>movat deÏti a mlaÂdezÏ su koly mõÂroveÂho hnutõÂ, ale dbaÂt i <strong>na</strong> to, aby<br />

¹zÏactvo hovorÏilo o teÂto veÏci doma a zejmeÂ<strong>na</strong> se vyuzÏilo puÊ sobenõÂdeÏtõÂ<strong>na</strong>


100<br />

matkyª. I po jednotlivyÂch sÏkolaÂch se pozÏadovalo uzavõÂraÂnõÂ pracovnõÂch<br />

zaÂvazkuÊ a organizovaÂnõ brigaÂd, kuprÏ. k vysazovaÂnõ ¹alejõÂmõÂruª a u pravaÂm<br />

¹deÏtskyÂch hrÏisÏt' mõÂruª. K podpisu meÏli byÂt vyzvaÂni vsÏichni zÏaÂci<br />

a studenti, pocÏõÂ<strong>na</strong>je 5. postupnyÂm rocÏnõÂkem <strong>na</strong>ÂrodnõÂ sÏkoly. Za ¹prÏesneÂ<br />

provedenõª odpovõÂdali sÏkolsÏtõ referenti a okresnõÂsÏkolnõ inspektorÏi. 7)<br />

OcÏ skutecÏneÏ sÏlo, vyplyÂva z materiaÂlu prÏedsednictva U V KSCÏ daÂle<br />

PUÂ V KSCÏ ) ze dne 20. 5. 1950: vrcholnyÂm zaÂjmem bylo prÏesveÏdcÏit obcÏany,<br />

aby uveÏrÏili, zÏe jejich pracovnõ u silõ je soucÏaÂstõ boje za mõÂr, kteryÂ<br />

garantuje prÏedevsÏõÂm SoveÏtsky svaz. 8)<br />

OvsÏem jako nejprÏesveÏdcÏiveÏjsÏõÂ agitacÏnõÂ prostrÏedek puÊ sobily samotneÂ<br />

formulace Stockholmske vyÂzvy. V te dobeÏ, teprve peÏt let od skoncÏenõÂ<br />

druhe sveÏtove vaÂlky, totizÏuzÏ sveÏt dospeÏl do obdobõ studene vaÂlky, a tak<br />

u silõ za odvraÂcenõ vaÂlky horke bylo kladneÏ prÏijõÂmaÂno nejen <strong>na</strong> VyÂchodeÏ,<br />

ale i <strong>na</strong> ZaÂpadeÏ.<br />

U<strong>na</strong>Âs pozitivnõÂ odezvu obyvatelstva jesÏteÏ zesilovaly dveÏ okolnosti:<br />

1. Propaganda uÂcÏinneÏ interpretovala americkou politiku zadrzÏovaÂnõÂ<br />

komunismu jako prÏõÂpravu USA a NATO <strong>na</strong> intervencÏnõÂ<br />

vaÂlku proti soveÏtskeÂmu bloku v tehdejsÏõÂ terminologii ± ¹proti<br />

taÂboru mõÂruª).<br />

2. SilneÏ puÊ sobilo i tvrzenõÂ, zÏe se Spojene staÂty americke a VelkaÂ<br />

BritaÂnie s<strong>na</strong>zÏõ obnovit neÏmecky fasÏismus a ochraÂnit vaÂlecÏne zlocÏince<br />

z druhe sveÏtove vaÂlky. Takova vyjaÂdrÏenõ obsahovaly i oficiaÂlnõÂ<br />

staÂtnõ dokumenty, viz trÏeba MõÂrova rezoluce NaÂrodnõÂho<br />

shromaÂzÏdeÏnõÂCÏ SR z 20. u nora 1950 dle zneÏnõ zverÏejneÏneÂho v RudeÂm<br />

praÂvu cÏ. 46 dne 23. u nora 1950.)<br />

NicmeÂneÏ tak masova akce musela mõÂt ± a take meÏla ± sve probleÂmy.<br />

NejvysÏsÏõÂm mõÂstuÊ m nejvõÂce vadil formaÂlnõÂprÏõÂstup okresnõÂch a mõÂstnõÂch<br />

funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ , ktery se projevoval neÏkde zpozÏdeÏnõÂm a zaostaÂvaÂnõÂm za<br />

prÏedepsanyÂmi u koly kraje PlzenÏ a Karlovy Vary), jinde nezÏaÂdoucõ horlivostõÂ<br />

<strong>na</strong>prÏõÂklad kraj Liberec uzÏ 18. kveÏt<strong>na</strong> ± tedy pouhe cÏtyrÏi dny od<br />

zacÏaÂtku akce ± hlaÂsil dosazÏenõ urcÏene kvoÂty, kterou v konecÏneÂm vyÂsledku<br />

splnil <strong>na</strong> 104 %.) Proti obojõÂmu zasahovali instruktorÏi vysõÂlanõÂ<br />

zu strÏedõÂ, krajuÊ a posleÂze i z okresuÊ.<br />

HlaÂsÏenõÂ z obcõÂ, zaÂvoduÊ asÏkol se denneÏ sumarizovala a prÏes okresnõÂ<br />

a krajske vyÂbory NaÂrodnõ fronty se dostaÂvala do u strÏedõÂ. Od zacÏaÂtku<br />

se zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Âvaly i ¹rusÏive zjevyª. KromeÏ jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ<br />

se ¹ve svodkaÂchª vyskytujõÂ i stõÂzÏnosti <strong>na</strong> maÂlo agilnõÂ a ¹nedostatecÏneÏ<br />

politickyª myslõÂcõÂ funkcio<strong>na</strong>ÂrÏe ± dokonce z rÏad KSCÏ . Na Ostravsku<br />

byl start kampaneÏ poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Ân vaÂzÏneÏjsÏõÂ komplikacõÂ. DodatecÏneÏ<br />

tu bylo nutno vytisknout dvojjazycÏne archy cÏesko-polskeÂ, ¹...poneÏvadzÏ<br />

PolaÂci podepisovali s neduÊveÏrou archy pouze s polskyÂm textemª 9) ±<br />

obaÂvali se totizÏ, zÏe jde o soupis obyvatel hlaÂsõÂcõÂch se k polske <strong>na</strong>Ârodnosti.


101<br />

Na UÂ strÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty se vypracovaÂvala dennõÂ<br />

¹zpravodajstvõ o pruÊbeÏhu mõÂrove podpisove akceª. Je z nich patrneÂ,<br />

zÏe kampanÏ se prÏes vesÏkera opatrÏenõ rozbõÂhala pomalu a komplikovaneÏ.<br />

A objevujõÂ se i denunciace. 10)<br />

ZteÏchto zpraÂv vybõÂraÂme:<br />

14. kveÏt<strong>na</strong> 1950<br />

± Gottvaldov, okr. HolesÏov: Akce nebyla dobrÏe prÏiprave<strong>na</strong>, ¹...acÏkoliv<br />

mohla byÂt vhodneÏ spoje<strong>na</strong> s mõÂrovou manifestacõ <strong>na</strong> HostyÂneϪ ± cÏili<br />

nebylo vyuzÏito prÏitazÏlivosti tradicÏnõÂho poutnõÂho mõÂsta.<br />

± Brno, okr. TisÏnov: OdmõÂtnuto hlasovaÂnõÂ v neÏkolika lidoveckyÂch<br />

obcõÂch.<br />

17. kveÏt<strong>na</strong><br />

± Karlovy Vary, okr. AsÏ: OdmõÂtli neÏkterÏõÂ zNeÏmcuÊ , ¹...kterÏõÂ podali zÏaÂdost<br />

o odsunª.<br />

18. kveÏt<strong>na</strong><br />

± Olomouc, okr. ProsteÏjov: Ve SmrzÏicõÂch jeden obcÏan odmõÂtl, nebot'<br />

¹...cÏeka jizÏ <strong>na</strong> to, aby AmericÏane byli <strong>na</strong> hranicõÂchª.<br />

22. kveÏt<strong>na</strong><br />

± Olomouc, okr. BruntaÂl: OdmõÂtlo 7 zbozÏnyÂch zÏen s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe<br />

¹o vaÂlce rozhoduje BuÊ hª. Zpravodaj dodal, zÏe nepodepsaly ani zdravici<br />

k <strong>na</strong>rozeni<strong>na</strong>Âm J. V. Stali<strong>na</strong>.<br />

± Hradec KraÂloveÂ, okr. LitomysÏl: V LitomysÏli prohlaÂsil jisty faraÂrÏ z kazatelny,<br />

zÏe ¹...dostal prÏõÂkaz, aby vyzval obcÏany k podepisovaÂnõª ± prÏitom<br />

pouze jed<strong>na</strong> z mõÂstnõÂch zÏen ho pozÏaÂdala, aby vhodnou formou<br />

o hlasovaÂnõÂ promluvil.<br />

± Karlovy Vary, okr. Nejdek: OdmõÂtlo 17 reemigrantuÊ.<br />

± V okrese Kraslice vyvstala opacÏ<strong>na</strong>Â komplikace, kdyzÏ 80NeÏmcuÊ prÏijalo<br />

po shromaÂzÏdeÏnõÂ v obci KostelnõÂ toto provolaÂnõÂ:<br />

¹My, obcÏane neÏmecke <strong>na</strong> rodnosti obcõ KostelnõÂ, Ka men, PocÏa tky<br />

a ValteÂrÏov shromaÂzÏdeÏni <strong>na</strong> verÏejne schuÊ zi ko<strong>na</strong>ne dne l8. 5. 1950<br />

v KostelnõÂ, prÏijõÂma me prohlaÂsÏenõ SveÏtoveÂho vyÂboru obra ncuÊ mõÂru a odsuzujeme<br />

va lecÏne sÏtvaÂcÏe, kterÏõ se znovu pokousÏõ vyvolat novou strasÏlivou<br />

va lku, a tõÂm znemozÏnit vybudovaÂnõÂsÏt'astne budoucnosti.<br />

JizÏ nechceme byÂti nikdy potravou pro deÏla kapitalistickyÂch vykorÏist'ovateluÊ<br />

, ale chceme po boku vsÏech mõÂrumilovnyÂch <strong>na</strong>Â roduÊ vybudovati<br />

lepsÏõ a novy rÏa d, to je socialismus.<br />

VyzyÂva me proto vsÏechny obcÏany neÏmecke <strong>na</strong> rodnosti v kraslickeÂm<br />

okrese a v karlovarskeÂm kraji, aby ani jediny nezuÊ stal mimo boj za<br />

mõÂr a jesÏteÏ usilovneÏjsÏõ pracõ doka zal svoji vuÊli mõÂr vybudovati. A daÂle<br />

vyzyÂvaÂme vsÏechny obce k souteÏzÏi, aby ani jediny obcÏan neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti<br />

nesta l mimo boj za uha jenõ mõÂru.ª


102<br />

Podepsanõ zÏaÂdali zverÏejneÏnõ sve vyÂzvy v RudeÂm praÂvu, avsÏak jejich<br />

provolaÂnõ bylo zadrzÏeno a nebylo nikdy v zÏaÂdne formeÏ publikovaÂno.<br />

27. ± 29. kveÏt<strong>na</strong><br />

± PlzenÏ : KritizovaÂno velke zdrzÏenõ vraÂmci celeÂho kraje, ktere podle<br />

hodnotõÂcõÂ zpraÂvy bylo zpuÊ sobeno tõÂm, zÏe funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi se soustrÏedili<br />

<strong>na</strong> organizovaÂnõÂ verÏejnyÂch mõÂrovyÂch projevuÊ, mõÂsto <strong>na</strong> osobnõÂ agitaci<br />

a sbõÂraÂnõÂ podpisuÊ.<br />

± Karlovy Vary: ¹JaÂchymovske doly prÏi podpisove akci selhaly.ª ZaÂkrok<br />

u strÏednõÂch orgaÂnuÊ se jevõ jako nutnyÂ, nebot' doly ¹...brzdõ teÂmeÏrÏ kazÏdou<br />

akciª.<br />

± Liberec: Tu bylo <strong>na</strong>opak proorganizovaÂnõÂ takoveÂ, ¹...zÏe rÏada obcÏanuÊ<br />

podepsala mõÂrove resoluce neÏkolikraÂtª.<br />

± Pardubice: ¹V neÏkolika prÏõÂpadech dosÏlo ze strany vesnickyÂch bohaÂcÏuÊ<br />

k odmõÂtnutõÂ podpisu.ª Na nejmenovaneÂm mõÂsteÏ neÏkdo <strong>na</strong> desky s podpisovyÂmi<br />

archy prÏipsal ¹Smrt komunistuÊ m!ª.<br />

± <strong>Gottwald</strong>ov: ¹Nedostatky byly hlavneÏ v obcõÂch s prÏevaÂzÏnou veÏtsÏinou<br />

byÂv. prÏõÂslusÏnõÂkuÊ strany lidoveÂ, kterÏõÂ byli zhusta ovlivneÏni mõÂstnõÂmi<br />

faraÂrÏi.ª Tak <strong>na</strong>prÏõÂklad hromadne odmõÂtaÂnõ podpisu v obci Hluk okr.<br />

Uherske HradisÏteÏ) bylo prÏicÏõÂtaÂno vlivu faraÂrÏe CÏ ernõÂka.<br />

***<br />

UceleneÏjsÏõÂ obraz o mõÂstnõÂch situacõÂch by bylo mozÏno si ucÏinit ze<br />

souhrnnyÂch zpraÂv krajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ fronty sepisovanyÂch<br />

po uzavrÏenõÂ hlasovaÂnõÂ. BohuzÏel, zatõÂm byly <strong>na</strong>lezeny jen omezeneÂ<br />

informacÏnõ zdroje. KromeÏ toho se neÏktere cÏõÂselne u daje krajskyÂch<br />

cÏlaÂnkuÊ NaÂrodnõÂ fronty dosti lisÏõÂ od toho, jak je UÂ AV NF vykazoval ve<br />

sveÂm souhrnu, ktery byl prÏed zverÏejneÏnõÂm stejneÏ jesÏteÏ korigovaÂn smeÏrem<br />

doluÊ.<br />

NejpodrobneÏjsÏõÂ informaci z krajuÊ poskytuje nedatova<strong>na</strong>Â ¹ZpraÂva<br />

o zajisÏteÏnõ a pruÊ beÏhu mõÂrove podpisove akce v kraji cÏeskobudeÏjovickeÂmª<br />

11) :<br />

Zde z celkoveÂho pocÏtu 486 369 obyvatel podepsalo rezoluci 88,2 %,<br />

tj. 429 002 osob. Musely tu podpisovat i deÏti mladsÏõÂ nezÏ bylo prÏedepsaÂno.<br />

ZpraÂva uvaÂdõÂ doslova:<br />

¹...Po odecÏtenõ deÏtõ do 6 let, neschopnyÂch k podpisu, zbyÂva 433 358<br />

obyvatel. Z tohoto pocÏtu schopnyÂch k podpisu bylo docõÂleno 98,53 %ª<br />

± podepsat odmõÂtlo 501 obcÏanuÊ . Mezi nimi byli dva duchovnõÂ zapojenõÂ<br />

osob kneÏzÏskeÂho stavu se zvlaÂsÏt' sledovalo), ale i lide vaÂzÏneÏji nemocnõÂcÏi<br />

pokrocÏileÂho veÏku.<br />

VeÏtsÏõ odpor zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li v okrese Strakonice, ktery podle pisateluÊ<br />

zpraÂvy byl organizovaÂn. HromadneÏ odmõÂtli obcÏane zobce TrÏesÏovice,<br />

kde z cele vesnice bylo zõÂskaÂno jen 37 podpisuÊ . Tato skutecÏnost byla


103<br />

zduÊ vodneÏ<strong>na</strong> tõÂm, zÏe v obci, ktera je obydle<strong>na</strong> velkyÂmi zemeÏdeÏlci, nenõÂ<br />

organizace KSCÏ , a tak tu majõÂ rozhodujõÂcõÂ vliv kulaci. Projevilo se to<br />

pry itõÂm, zÏe v roce 1948 ve volbaÂch do parlamentu tu bylo odevzdaÂno<br />

80 % bõÂlyÂch lõÂstkuÊ . V kraji se take poznovu sÏõÂrÏõ zpraÂvy o blõÂzÏõÂcõÂm se<br />

prÏevratu, ktere majõ u dajneÏ puÊ vod v okrese Blat<strong>na</strong>Â.<br />

Naopak vyzdvizÏe<strong>na</strong> byla strÏednõÂ sÏkola ve ChvalsÏi<strong>na</strong>Âch okr. CÏ eskyÂ<br />

Krumlov), kde ¹...deÏti denneÏ podaÂvaly zpraÂvy svyÂm ucÏiteluÊ m, zda jizÏ<br />

jejich rodicÏe mõÂrovou resoluci podepsali.ª<br />

Funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi z okresu TrÏebonÏ se zase pochlubili tõÂm, ¹...zÏe v obcõÂch<br />

podepisovali vsÏichni podpisu schopnõ obcÏane bez ohledu <strong>na</strong> to, jsou-li<br />

podepsaÂni ve sÏkole neb v zaÂvodeÏ.ª TõÂm zamezili vyÂmluvaÂm, zÏe neÏkdo<br />

podepsal jizÏ jinde.<br />

JmenoviteÏ zaÂveÏrecÏ<strong>na</strong>Â zpraÂva uvaÂdõÂ tyto odmõÂtnuvsÏõÂ obcÏany:<br />

Okres Vimperk: duÊ chodce MateÏj PoulõÂk ze SÏ umavskyÂch HosÏtic a faraÂrÏ<br />

MikesÏ zCÏ estic.Okres Trhove Sviny: zemeÏdeÏlec ZaÂkostelsky z NovyÂch<br />

HraduÊ, byÂvaly autodopravce RosÏek s manzÏelkou a tchaÂnem mõÂsto<br />

bydlisÏteÏ neudaÂno) a zemeÏdeÏlec Adolf Kalista z Dobrkovske Lhoty.<br />

Z dalsÏõÂch krajuÊ byly hlaÂsÏeny <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõ u daje. 12) Ty stojõ zato porov<strong>na</strong>t<br />

s cÏõÂsly, ke kteryÂm dospeÏl U AV NF a ktera jsou odlisÏ<strong>na</strong>Â. Viz<br />

str. 105a 106.)<br />

Kraj PlzenÏ<br />

ZõÂskaÂno 402 430 podpisuÊ , tedy 75,23 % z celkoveÂho pocÏtu 534 912<br />

obyvatel.<br />

Jako prÏõÂklad exemplaÂrnõÂho rÏesÏenõ je uveden prÏõÂpad nejmenovane ucÏitelky<br />

ze SusÏice, ktera ¹...byla <strong>na</strong> zÏivelny <strong>na</strong>Âtlak obcÏanstva zbave<strong>na</strong><br />

mõÂstaª. U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.<br />

Kraj Karlovy Vary<br />

ZõÂskaÂno 237 554 podpisuÊ , tedy 81 % z celkoveÂho pocÏtu 293 915obyvatel.<br />

U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.<br />

Kraj UÂ stõÂ <strong>na</strong>d Labem<br />

ZõÂskaÂno 461 618 podpisuÊ , tedy 74,8 % z celkoveÂho pocÏtu 617 900<br />

obyvatel. U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.<br />

Zato bylo kladneÏ kvitovaÂno, ¹...zÏe deÏti nizÏsÏõÂch postupnyÂch rocÏnõÂkuÊ<br />

<strong>na</strong>ÂrodnõÂ sÏkoly samy zÏaÂdaly, aby smeÏly podepsat resoluci... OvsÏem neÏkterÏõÂ<br />

ucÏiteleÂ, at' uzÏ z byrokratismu, cÏi z jineÂho duÊ vodu, nechteÏli teÏmto<br />

deÏtem dovolit podepisovat akci, opõÂrajõÂce se suchopaÂrneÏ o instrukce<br />

MSÏ VU.ª Proto okresnõÂ sÏkolnõÂ inspektor zarÏõÂdil, aby deÏti podepisovat<br />

mohly.


104<br />

Kraj Liberec<br />

Souhrnne u daje neuvedeny.<br />

Za zmõÂnku ale stojõ ojedineÏle odmõÂtnutõ prÏedsedy MNV z obce Modlibohy<br />

v okrese Turnov, ktery tak ucÏinil <strong>na</strong> protest proti sveÂmu odvolaÂnõÂ<br />

z funkce.<br />

V JetrÏichovicõÂch v okrese Novy Bor ¹...deÏti z rÏeckeÂho domova prohlaÂsily,<br />

zÏe podepisujõ za sve rodicÏe.ª<br />

Kraj Hradec KraÂloveÂ<br />

ZõÂskaÂno 474 525 podpisuÊ , tedy 85,84 % vesÏkereÂho obyvatelstva. Celkem<br />

odmõÂtlo 209 obcÏanuÊ.<br />

¹Na poli rÏõÂmskokatolickeÂho duchovenstva bylo docõÂleno v teÂto akci<br />

rovneÏzÏ zdostatek u speÏchuÊ , ktere silneÏ kontrastujõ svyÂsledky podpisoveÂ<br />

akce k <strong>na</strong>rozeni<strong>na</strong>Âm generalissima Stali<strong>na</strong>. I kdyzÏ politicky vycõÂtõÂme<br />

z tohoto postoje jasnou chameleonsÏtinu zejmeÂ<strong>na</strong> katolickyÂch<br />

duchovnõÂch, vidõÂme, zÏe je zde zrÏejmy tlak <strong>na</strong>sÏeho obcÏanstva, kteryÂ<br />

nutõÂ duchovnõÂ, aby nestaÂli mimo lid...ª NicmeÂneÏ faraÂrÏi <strong>na</strong> Vrchlabsku<br />

podepsat odmõÂtli: ¹StojõÂ zamõÂrem, budou pro mõÂr bojovat, ale nepodepõÂsÏõÂ<br />

se.ª<br />

Kraj Pardubice<br />

Souhrnne a jmenovite u daje neuvedeny.<br />

JizÏ zmõÂneÏny <strong>na</strong>Âpis ¹Smrt komunistuÊ m!ª byl dle teÂto zpraÂvy <strong>na</strong>psaÂn <strong>na</strong><br />

desky vylozÏene <strong>na</strong> JNV Pardubice.<br />

Kraj Jihlava<br />

ZõÂskaÂno 345234 podpisuÊ , tedy 81,7 % vesÏkereÂho obyvatelstva.<br />

Kraj Olomouc<br />

ZõÂskaÂno 473 714 podpisuÊ , tedy 80,98 % z celkoveÂho pocÏtu 584 974<br />

obyvatel. Celkem odmõÂtlo 319 osob.<br />

NejvõÂce odmõÂtnutõÂ zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>li <strong>na</strong> okrese Litovel 108) ¹pro <strong>na</strong>ÂbozÏenskou<br />

fa<strong>na</strong>ticÏnostª. Ji<strong>na</strong>k duÊ vody ostatnõÂch byly kvalifikovaÂny jako malicherneÂ,<br />

jen <strong>na</strong> ProsteÏjovsku ¹...se ukaÂzalo neÏkolik vylozÏenyÂch neprÏaÂtel<br />

mõÂruª.<br />

Velmi duÊ lezÏite sdeÏlenõÂ: ¹Okresnõ akcÏnõ vyÂbory majõ jmenovity sez<strong>na</strong>m<br />

osob, ktere nepodepsaly i s uvedenõÂm duÊ voduÊ.ª V teÂto zpraÂveÏ se ale<br />

jmeÂ<strong>na</strong> odmõÂtnuvsÏõÂch osob uvaÂdeÏjõÂ jen u okresu KojetõÂn: p. JelõÂnek,<br />

KojetõÂn, Blanicka ul. a BedrÏich Uher, rolnõÂk, KojetõÂn, Zborovska ul.<br />

Byly i prÏõÂpady ¹taky podepsaÂnõª, jako <strong>na</strong>prÏ. v obci VitcÏice, okr. KojetõÂn):<br />

¹...jeden reakcio<strong>na</strong>ÂrÏ podepsal, ale prÏipsal, zÏe podepisuje mõÂr, ale<br />

chce svobodu.ª<br />

Kraj <strong>Gottwald</strong>ov<br />

ZõÂskaÂno 484 313 podpisuÊ , tedy 81,6 % vesÏkereÂho obyvatelstva. PocÏet<br />

odmõÂtnuvsÏõÂch vykaÂzaÂn nenõÂ.


Ze zpraÂvy se lze jen dozveÏdeÏt, zÏe odmõÂtlo sedm kneÏzÏõÂ adaÂle jmenoviteÏ<br />

¹põÂ. PtaÂcÏkova ze StrÏelneª.<br />

Kraj Ostrava<br />

ZõÂskaÂno 667 919 podpisuÊ , tedy 84,5% z celkoveÂho pocÏtu 790 285<br />

obyvatel. PocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch uveden nenõÂ.<br />

Podpis odmõÂtl faraÂrÏzLichnova v okrese Krnov.<br />

V podkladech, ktere meÏl autor teÂto stati k dispozici, nebyly zpraÂvy<br />

z krajuÊ Praha a Brno.<br />

***<br />

VykazovaÂnõÂ odevzdanyÂch podpisuÊ cÏinilo po celou dobu trvaÂnõÂ kampaneÏ<br />

potõÂzÏe. ZpocÏaÂtku je nejvõÂce kritizovaÂ<strong>na</strong> nesveÏdomitost v dennõÂm<br />

prÏedaÂvaÂnõÂcÏõÂselnyÂch souhrnuÊ <strong>na</strong> okresy a kraje. S blõÂzÏõÂcõÂm se termõÂnem<br />

ukoncÏenõ podpisove akce zacÏõÂ<strong>na</strong> byÂt evidentnõÂ, zÏe pocÏet podpisuÊ<br />

byl <strong>na</strong>dsazovaÂn, byt' nepochybneÏ vduÊ sledku tlaku neÏkterÏõ obcÏane jisteÏ<br />

podepsali dvakraÂt, trÏeba v zaÂvodeÏ avmõÂsteÏ bydlisÏteÏ. JesÏteÏ v pruÊbeÏhu<br />

kampaneÏ byl ¹...vsÏem krajuÊmdaÂn prÏõÂkaz neuverÏejnÏ ovat zÏaÂdne cÏõÂselneÂ<br />

vyÂsledky podpisove akceª. ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong> hlaÂsÏenõ dosÏla do 31. kveÏt<strong>na</strong> meÏla<br />

byÂt zachyce<strong>na</strong> jen pro vnitrÏnõÂ potrÏebu. 13) NepochybneÏ proto prÏestalo<br />

Rude praÂvo od cÏtvrtka 25. kveÏt<strong>na</strong> 1950 zverÏejnÏ ovat pruÊbeÏzÏne soucÏty<br />

zõÂskanyÂch podpisuÊ a v tisku se objevil azÏ zaÂveÏrecÏny korigovany souhrn<br />

ve strÏedu 31. kveÏt<strong>na</strong> 1950. 14)<br />

NejdrÏõÂve vsÏak byly <strong>na</strong> PUÂ V KSCÏ 30. kveÏt<strong>na</strong> 1950 prÏedlozÏeny tyto<br />

vyÂsledky: 15)<br />

Kraj PocÏet podpisuÊ % splneÏnõÂ<br />

vzhled. k celkoveÂmu<br />

pocÏtu obyvatel)<br />

Praha 1 703 870 84,5<br />

CÏ eske BudeÏjovice 420 918 85,2<br />

PlzenÏ 342 96562,3<br />

Karlovy Vary 227 81576,0<br />

UÂ stõÂ <strong>na</strong>d Labem 461 618 74,0<br />

Liberec 498 012 104,0<br />

Hradec KraÂlove 480 751 86,9<br />

Pardubice 358 504 84,7<br />

Jihlava 335599 79,4<br />

Brno 760 706 81,4<br />

Olomouc 461 809 78,9<br />

<strong>Gottwald</strong>ov 474 657 79,4<br />

105


106<br />

Ostrava 664 198 84,0<br />

u hrnem CÏ eske zemeÏ 7 191 422<br />

u hrnem Slovensko 2 781 316<br />

u hrnem CÏ SR 9 972 738<br />

VyÂsÏe uvedene u hrnne soucÏty podepsanyÂch byly korigovaÂny: 16)<br />

uÂhrnem CÏeske zemeÏ 6 761 422<br />

uÂhrnem Slovensko 2 721 316<br />

uÂhrnem CÏSR 9 482 738<br />

Vzhledem k teÏmto administrativnõÂm u pravaÂm nebyla u krajuÊ opravovaÂ<strong>na</strong><br />

absolutnõÂcÏõÂsla, ale pocÏet uÂcÏastnõÂkuÊ podpisove akce byl stanoven<br />

v procentech z celkoveÂho pocÏtu obyvatel daneÂho kraje. 17)<br />

VyÂsledek manipulace s cÏõÂsly byl <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ:<br />

Kraj ProcentnõÂ vyÂsledek<br />

1. Liberec 86,4<br />

2. Hradec KraÂlove 85,2<br />

3. CÏ eske BudeÏjovice 84,6<br />

4. Pardubice 82,7<br />

5. Praha 82,5<br />

6. Ostrava 82,0<br />

7. Brno 81,4<br />

8. <strong>Gottwald</strong>ov 79,9<br />

9. Jihlava 79,4<br />

10. Olomouc 78,9<br />

11. Karlovy Vary 76,0<br />

12. UÂ stõÂ <strong>na</strong>d Labem 74,0<br />

13. PlzenÏ 62,3<br />

Tyto upravene vyÂsledky byly prezentovaÂny obcÏanstvu v tisku, a aby<br />

jim bylo dodaÂno patrÏicÏneÂho lesku, ¹stvrdil vuÊ li liduª <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>,<br />

ktery seu dajneÏ 30. kveÏt<strong>na</strong> 1950 podepsal pod mõÂrovou rezoluci<br />

jako poslednõÂ.<br />

Na to, jak tuto vuÊ li lidu hodnotilo PU V KSCÏ , odpovõÂda BedrÏich Geminder:<br />

18)<br />

± OdpõÂraÂnõÂ podpisuÊ bylo vcelku nepatrneÂ, nizÏsÏõÂ vyÂsledky v neÏkteryÂch<br />

mõÂstech sveÏdcÏõÂ spõÂsÏ o nedostatcõÂch v organizaci kampaneÏ ±<br />

/dodejme: nezÏli o odmõÂtavyÂch postojõÂch obyvatelstva, pozn. aut./.


107<br />

± Obavy prÏed zneuzÏitõÂm podpisuÊ , pokud se vyskytly, meÏly konkreÂtnõÂ<br />

pozadõÂ. NaprÏ. v kraji <strong>Gottwald</strong>ov ± zÏe podpis by mohl byÂt braÂn jako<br />

souhlas se vstupem do JZD.<br />

± V kraji <strong>Gottwald</strong>ov mohlo byÂt odmõÂtnutõÂ podpisu teÂzÏ protestem proti<br />

prÏesteÏhovaÂvaÂnõÂ kneÏzÏõÂ.<br />

CelkoveÏ vsÏak prÏevlaÂdala pomeÏrneÏ vysoka spokojenost s pruÊbeÏhem<br />

ivyÂsledkem kampaneÏ.<br />

Pokusme se o vlastnõÂ shrnutõÂ:<br />

Dobova atmosfeÂra ve vsÏech vrstvaÂch spolecÏnosti byla vysloveneÏ<br />

protivaÂlecÏ<strong>na</strong>Â. PrÏesto asponÏ nekomunisticky orientovanõ obcÏane simuseli<br />

byÂt veÏdomi, zÏe podpisy ¹pro mõÂrª se zaÂrovenÏ posiluje komunistickyÂ<br />

rezÏim; ovsÏem postavit se jakoby <strong>na</strong> vaÂlecÏnickou stranu, to uzÏ byl ochoten<br />

udeÏlat maÂlokdo.<br />

Pokud neÏkdo podepsat odmõÂtl, byl agitkami <strong>na</strong>vsÏteÏvovaÂn i võÂcekraÂt,<br />

nejmeÂneÏ dvakraÂt-trÏikraÂt. Setrval-li <strong>na</strong> sveÂm stanovisku i pak, zaÂlezÏelo<br />

<strong>na</strong> mõÂstnõÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏõÂch, jak jeho jed<strong>na</strong>ÂnõÂ zhodnotili. Ze zpraÂv<br />

asponÏ z teÏch, ktere byly autorovi dostupneÂ) nevyplyÂvaÂ, zÏe se vzÏdy<br />

hledal politicky cÏi <strong>na</strong>Âzorovy duÊ vod odmõÂtnutõÂ. VeÏtsÏinou to bylo vysokeÂ<br />

staÂrÏõ cÏi dusÏevnõ nemoc, pro ktere dotycÏny neprÏipojil svuÊ j podpis. Dokonce<br />

prÏekvapuje, jak maly pocÏet jmen, resp. blizÏsÏõÂch osobnõÂch u dajuÊ<br />

odmõÂtajõÂcõÂch, je ve zpraÂvaÂch uvaÂdeÏn. Toto svaÂdõÂkruÊ znyÂm dedukcõÂm<br />

<strong>na</strong>prÏ. zÏe denuncianti se teprve zacvicÏovali, zÏe asi nebylo moc dobreÂ<br />

prÏiz<strong>na</strong>t neschopnost uÂcÏinneÏji agitovat atp.) Patrne vsÏak je, zÏe obecnõÂ<br />

a okresnõÂ funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi museli võÂce respektovat mõÂstnõÂ pomeÏry nezÏ<br />

funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi krajsÏtõÂ.<br />

Soupisy odmõÂtnuvsÏõÂch se deÏlaly jen <strong>na</strong> neÏkteryÂch okresech. Lze s vysokou<br />

mõÂrou pravdeÏpodobnosti konstatovat, zÏe ani po linii NaÂrodnõÂ<br />

fronty, ani po linii stranicke nebyly takove prÏehledy shromazÏd'ovaÂny.<br />

JestlizÏe se tyto sez<strong>na</strong>my neÏkde kromeÏ vnitra?) dochovaly, muÊzÏe to byÂt<br />

spõÂsÏ mezi põÂsemnostmi okresnõÂho vyÂz<strong>na</strong>mu.<br />

ZõÂskaÂnõÂprÏehledu o odmõÂtnuvsÏõÂch zteÏzÏoval i zvoleny zpuÊ sob hlasovaÂnõÂ:<br />

obcÏane se podepisovali <strong>na</strong> archy formaÂtu A4 pod prÏedtisÏteÏnou<br />

rezoluci; jen lusÏteÏnõÂ podpisuÊ ex post musel byÂt probleÂm.<br />

KampanÏ provaÂzely administrativnõÂmi zmatky. NejveÏtsÏõÂ nedostatky<br />

se ukaÂzaly v evidenci obyvatelstva, takzÏe kdyzÏ nebyly k dispozici aktualizovaneÂ<br />

sez<strong>na</strong>my obcÏanuÊ , pomaÂhali si mõÂstnõÂ organizaÂtorÏi <strong>na</strong>prÏõÂklad<br />

soupisy vydanyÂch potravinovyÂch lõÂstkuÊ.<br />

Toto vsÏe probõÂhalo v dobeÏ, kdy si komunisticka moc teprve upevnÏovala<br />

pozice. Proto do obrazu padesaÂtyÂch let patrÏõÂizrÏõÂzenõÂ ministerstva<br />

<strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti MNB) 23. kveÏt<strong>na</strong> 1950 a samozrÏejmeÏ ± politickeÂ<br />

procesy. A tak ti, kterÏõÂ nejen odmõÂtli podepsat, ale zaÂrovenÏ i demon-


108<br />

strovali odpor vuÊcÏi rezÏimu, meÏli jizÏ mozÏnost odhadnout, jak by jejich<br />

postoj mohl byÂt nejen interpretovaÂn, ale dokonce obraÂcen proti nim.<br />

V den vyhlaÂsÏenõÂ vyÂsledkuÊ mõÂroveÂho hlasovaÂnõÂ, tj. 31. kveÏt<strong>na</strong><br />

1950, byl zahaÂjen proces s JUDr. Miladou HoraÂkovou a dalsÏõÂmi<br />

dva<strong>na</strong>Âcti obzÏalovanyÂmi. Na vrub rezÏie ¹obrany mõÂruª je nutno prÏicÏõÂst<br />

i zpuÊ sob, jakyÂm byl tento proces veden, a jak jej dovedla vyuzÏõÂt ± viz<br />

Rude praÂvo z 1. 6. 1950 19) :<br />

ProkuraÂtor: ¹PocÏõÂtala jste s vaÂlkou? PocÏõÂtala jste i se zaÂsahem<br />

Prahy?ª<br />

HoraÂkovaÂ: ¹V kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ, kdyzÏ jevaÂlka, musõÂme pocÏõÂtat se<br />

zasazÏenõÂm vsÏech cõÂluÊ.ª<br />

Rude praÂvo: ¹Ano. HoraÂkova pocÏõÂtala i s tõÂm, zÏe by v zaÂjmu <strong>na</strong>Âvratu<br />

hrstky kapitalistuÊ do tovaÂren byla bombardovaÂ<strong>na</strong><br />

i Praha, byly usmrcovaÂny zÏeny a deÏti.ª<br />

S odstupem cÏasu se jevõÂ jako logickeÂ, zÏe domaÂcõÂ ¹boj za mõÂrª musel<br />

vyu stit do neÏjake zaÂkonne normy, ktera by se dala pouzÏõÂt proti odpuÊ<br />

rcuÊ m rezÏimu. Stalo se tak prÏijetõÂm zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 165/1950 Sb. ±<br />

ZaÂko<strong>na</strong> ze dne 20. prosince 1950 <strong>na</strong> ochranu mõÂru. 20)<br />

PraÂvnõÂ rada <strong>na</strong> zaÂkladeÏ drÏõÂveÏjsÏõÂho usnesenõÂ prÏedsednictva UÂ V KSCÏ<br />

jed<strong>na</strong>k prÏipravila prÏõÂslusÏne prohlaÂsÏenõ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ<br />

CÏ eskoslovenske republiky, jed<strong>na</strong>k formulovala osnovu zaÂko<strong>na</strong> <strong>na</strong><br />

ochranu mõÂru. ObojõÂ bylo prÏedmeÏtem jed<strong>na</strong>ÂnõÂPUÂ V KSCÏ 18. prosince<br />

1950.<br />

Posun v <strong>na</strong>hlõÂzÏenõÂ <strong>na</strong> mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂ i vnitrÏnõÂ politickou situaci odraÂzÏõÂ<br />

cÏlaÂnek III prohlaÂsÏenõÂ:<br />

¹U veÏdomõÂ, zÏe sveÏtovy mõÂr a pokojne souzÏitõ <strong>na</strong> roduÊ jsou v teÂto dobeÏ<br />

vaÂzÏneÏ ohrozÏova ny imperialistickou politikou USA, agresõ americkyÂch<br />

ozbrojenyÂch sil v Koreji, v CÏ õÂneÏ, novyÂm vyzbrojovaÂnõÂm NeÏmecka, Japonska<br />

i sÏõÂlenyÂmi vyhruÊzÏkami o pouzÏitõ atomovyÂch zbranõÂ, Na rodnõ shromaÂzÏdeÏnõÂ<br />

republiky CÏeskoslovenske jako za konny mluvcÏõÂcÏeskeÂho a slovenskeÂho<br />

lidu slavnostneÏ prohlasÏuje,ª zÏe vsÏechny jeho orgaÂny ¹...budou<br />

jesÏteÏ duÊ sledneÏji odhalovati a znesÏkodnÏovati uÂtocÏne s<strong>na</strong>hy podneÏcovateluÊ<br />

nove va lky a jejich prÏisluhovacÏuÊ.ª<br />

Podle duÊ vodove zpraÂvy prÏipojene kzaÂkonu mohl byÂt za tohoto prÏisluhovacÏe<br />

povazÏovaÂn kazÏdyÂ, ¹...kdo se jakkoli pokusõÂ <strong>na</strong>rusÏit mõÂroveÂ<br />

souzÏitõ <strong>na</strong>ÂroduÊ ,...kdo <strong>na</strong>pomaÂha zlocÏinnyÂm vaÂlecÏnyÂm s<strong>na</strong>haÂm sveÏtoveÂho<br />

imperialismu, neju hlavneÏjsÏõÂho neprÏõÂtele vsÏeho pracujõÂcõÂho lidu...ª<br />

± tzn. kazÏdyÂ, kdo by byl za tohoto neprÏõÂtele prohlaÂsÏen.<br />

Text prohlaÂsÏenõÂ daÂle konstatuje, zÏe ¹...je jasneÂ, kdo dnes o vaÂlku<br />

usilujeª, takzÏe uzaÂkoneÏnõÂm teÂto normy ¹bude jesÏteÏ uÂcÏinneÏji ochraÂneÏ<strong>na</strong>...<br />

republika, jejõ socialisticka vyÂstavbaª atd. Dikce samotneÂho


109<br />

zaÂko<strong>na</strong> byla <strong>na</strong>tolik vol<strong>na</strong>Â, zÏe umozÏnÏ ovala trestat odneÏtõÂm svobody<br />

v rozsahu od jednoho do dvaceti peÏti let!<br />

KdyzÏ byl mõÂr u <strong>na</strong>Âs doma takto pojisÏteÏn, dalo se ocÏekaÂvat, zÏe prÏi<br />

nejblizÏsÏõ prÏõÂlezÏitosti ¹boje za jeho upevneÏnõª tlak <strong>na</strong> obcÏany jesÏteÏ võÂce<br />

zesõÂlõÂ a evidence a kontrola prÏõÂpadnyÂch odpuÊ rcuÊ bude propracovaneÏjsÏõÂ.<br />

Tato prÏõÂlezÏitost se <strong>na</strong>skytla hned v prÏõÂsÏtõÂm roce 1951.<br />

***<br />

II. Lidove hlasovaÂnõ o uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi<br />

a proti ozbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka v roce 1951<br />

Rude praÂvo uverÏejnilo 23. led<strong>na</strong> 1951 ProvolaÂnõ I. sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho<br />

vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru ko<strong>na</strong>l se 20. ± 22. led<strong>na</strong> 1951 v Praze),<br />

vneÏmzÏ jsou obcÏane vyzyÂvaÂni k vyjaÂdrÏenõ rozhodneÂho protestu ¹proti<br />

znovuvyzbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª. V apelu se sdeÏluje, zÏe za tõÂm<br />

uÂcÏelem ma byÂt prÏiprave<strong>na</strong> vsÏe<strong>na</strong>Ârodnõ protestnõ akce ¹proti obnoveÏ<br />

<strong>na</strong>cisticke armaÂdy v zaÂpadnõÂm NeÏmeckuª. 21)<br />

Co dalo podneÏt k takovyÂm formulacõÂm? V zaÂrÏõÂ 1950 se v New Yorku<br />

uskutecÏnila porada ministruÊ zahranicÏnõÂch veÏcõ USA, Velke BritaÂnie<br />

a Francie, <strong>na</strong> nõÂzÏ byla NeÏmecke spolkove republice mj. povole<strong>na</strong> motorizace<br />

policejnõÂch jednotek, zvyÂsÏen limit vyÂvozu oceli, zrusÏen zaÂkaz<br />

stavby lodõÂ. OtevrÏela se zde i otaÂzka zapojenõ NSR do spolecÏne obrany<br />

zaÂpadnõÂ Evropy. Dne 9. led<strong>na</strong> 1951 pak dosÏlo ke konkreÂtnõÂmu jed<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

vteÂto veÏci.<br />

Ze sledu udaÂlostõÂ, ktere <strong>na</strong>Âsledovaly zejmeÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> diplomatickeÂm poli,<br />

poz<strong>na</strong>menejme, zÏe text protestnõÂnoÂty CÏ SR proti tomuto vyÂvoji pomeÏruÊ<br />

vNeÏmecku byl ve vlaÂdeÏ projed<strong>na</strong>ÂvaÂn 7. u nora 1951. Postup vlaÂd trÏõÂ<br />

zaÂpadnõÂch mocnostõÂ jevnoÂteÏ posuzovaÂn jako aktivnõÂ ozÏivovaÂnõÂ <strong>na</strong>cistickyÂch<br />

a neo<strong>na</strong>cistickyÂch skupin vcÏetneÏ prÏõÂpravy nove neÏmeckeÂ<br />

agrese, prÏi nõÂzÏ ¹...zaÂpadnõÂ mocnosti zneuzÏõÂvajõÂ skupin NeÏmcuÊ vysõÂdlenyÂch<br />

z CÏ eskoslovenska a Polskaª. A sice tõÂm, zÏe jim znemozÏnÏ ujõÂ, aby se<br />

hospodaÂrÏsky a sociaÂlneÏ zacÏlenili do noveÂho prostrÏedõÂ a stali se rovnocennyÂmi<br />

obcÏany NeÏmecka. V poslednõ dobeÏ pry take zaÂpadnõ mocnosti<br />

do svyÂch plaÂnuÊ zacÏlenÏujõÂ a organizujõÂ vlastizraÂdce ¹± utecÏence z CÏ eskoslovenska,<br />

kterÏõ se ve sve ne<strong>na</strong>Âvisti spojujõ sbyÂvalyÂmi <strong>na</strong>cistickyÂmi<br />

zotrocÏovateli CÏ eskoslovenskaª. 22)<br />

Tomuto obsahoveÂmu a formulacÏnõÂmu pojetõÂ daneÂho probleÂmu zcela<br />

odpovõÂda prvnõ <strong>na</strong>Âvrh otaÂzek pro zamyÂsÏlene lidove hlasovaÂnõÂ. NaÂvrh<br />

teÏchto otaÂzek byl obsazÏen v dopise Gustava BaresÏe komunistickeÂho<br />

politika, novi<strong>na</strong>ÂrÏe a publicisty s nemalyÂm podõÂlem <strong>na</strong> prÏõÂpraveÏ politickyÂch<br />

monstrprocesuÊ ) <strong>Klement</strong>u <strong>Gottwald</strong>ovi ze 17. led<strong>na</strong> 1951 23) :<br />

¹1. SouhlasõÂsÏ stõÂm, aby kazÏdy pokus americkyÂch va lecÏnyÂch<br />

sÏtvaÂcÏuÊo obnovenõ <strong>na</strong>cisticke arma dy byl prohlaÂsÏen za nejhorsÏõÂ<br />

zlocÏin proti mõÂru?


110<br />

2. SouhlasõÂsÏ stõÂm, aby kazÏdy odpadlõÂk a utecÏenec, ktery v tom<br />

pomaÂha , smlouva se s <strong>na</strong>cisty a chce <strong>na</strong> vrat NeÏmcuÊa nicÏivou<br />

va lku proti sve zemi, byl prohlaÂsÏen za zlocÏince a zra dce vlasti?ª<br />

JenzÏe takrÏka soubeÏzÏneÏ, 25. u nora 1951, vydala noveÏ utvorÏe<strong>na</strong> reprezentace<br />

mõÂroveÂho hnutõÂ, SveÏtova rada mõÂru daÂle SRM), vlastnõ vyÂzvu<br />

k uzavrÏenõÂ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi 24) :<br />

¹Aby byly splneÏny tuzÏby milionuÊ lidõÂ <strong>na</strong> celeÂm sveÏteÏ, at' jizÏ je jejich<br />

<strong>na</strong> zor <strong>na</strong> prÏõÂcÏiny nebezpecÏõ sveÏtove va lky jakyÂkoliv, aby byl upevneÏn<br />

mõÂr a zajisÏteÏ<strong>na</strong> mezi<strong>na</strong> rodnõ bezpecÏnost, zÏaÂda me uzavrÏenõ mõÂroveÂho<br />

paktu mezi peÏti velmocemi: SpojenyÂmi sta ty americkyÂmi, SoveÏtskyÂm<br />

svazem, CÏ õÂnskou lidovou republikou, Velkou Brita niõ a FranciõÂ.<br />

OdmõÂtnutõ uÂcÏasti <strong>na</strong> schuÊ zi, ktera ma slouzÏit k tomuto uÂcÏelu, vla dou<br />

jedne z peÏti velmocõÂ, budeme povazÏovat za duÊ kaz, zÏe tato vlaÂda maÂ<br />

uÂtocÏne uÂmysly.<br />

VyzyÂvaÂme vsÏechny mõÂrumilovne <strong>na</strong> rody, aby podporovaly pozÏadavek<br />

uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu. VsÏechny sta ty majõ mõÂt mozÏnost prÏipojit<br />

se k tomuto paktu. Podepisujeme tuto vyÂzvu a vyzyÂvaÂme za rovenÏ<br />

vsÏechny muzÏe a zÏeny dobre vuÊ le, vsÏechny organisace, usilujõÂcõ o zajisÏteÏnõÂ<br />

mõÂru, aby prÏipojili sve podpisy.ª<br />

PuÊ vodnõ cÏeskoslovenska iniciativa byla tedy samozrÏejmeÏ propoje<strong>na</strong><br />

stõÂmto zaÂmeÏrem. TotizÏ vzaÂpeÏtõÂ, po prÏijetõÂ zaÂko<strong>na</strong> <strong>na</strong> ochranu mõÂru<br />

v tehdejsÏõÂm SSSR 12. 3. 1951), jed<strong>na</strong>lo 19. brÏez<strong>na</strong> 1951 i PUÂ V KSCÏ<br />

ou kolech mõÂroveÂho hnutõ vCÏ eskoslovensku. 25) <strong>Gottwald</strong> se zde vyjaÂdrÏil<br />

v tom smyslu, zÏe boj za mõÂr je nutno veÂst konkreÂtneÏji nezÏ dosud.<br />

A tak se tehdy rozhodlo o spojenõÂ akce za podepsaÂnõÂ paktu peÏti velmocõÂ<br />

a plebiscitu k neÏmecke otaÂzce. V podstateÏ byl prÏijat model mõÂroveÂ<br />

kampaneÏ zprÏedchozõÂho roku, vcÏetneÏ vyuzÏitõÂ jizÏ prÏipravovanyÂch akcõÂ<br />

politickyÂch sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe, Mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂho<br />

dne solidarity osvobozenyÂch politickyÂch veÏznÏuÊ ), hospodaÂrÏskyÂch<br />

PrazÏskeÂho vzorkoveÂho veletrhu) i kulturnõÂch mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂho festivalu<br />

PrazÏske jaro, FilmoveÂho jara <strong>na</strong> vesnici). NicmeÂneÏ bylo evidentnõÂ,<br />

zÏe cela veÏc bude mnohem proorganizovaneÏjsÏõ nezÏli akce prÏedchozõÂ,<br />

zejmeÂ<strong>na</strong> direktivnõÂm zapojenõÂm staÂtnõÂ spraÂvy a ve smeÏru k obcÏanuÊm<br />

uzÏitõÂm pruÊ kazneÏjsÏõÂ formy hlasovaÂnõÂ.<br />

***<br />

OvlivnÏ ovaÂnõÂ verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ vraÂmci teÂto kampaneÏ bylo jesÏteÏ duÊrazneÏjsÏõÂ<br />

nezÏ v prÏedchozõÂm roce. OrganizovaneÏ zapocÏalo vlastneÏ uzÏ<br />

8. brÏeznem 1951 Mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂ den zÏen), a pak uzÏ vsÏechny vyÂrocÏnõÂ<br />

schuÊ ze a konference organizacõÂNaÂrodnõÂ fronty, vsÏech<strong>na</strong> verÏej<strong>na</strong>Â shromaÂzÏdeÏnõÂ,<br />

a hlavneÏ tzv. Pochod mõÂru probõÂhajõÂcõÂ od 1. do 17. dub<strong>na</strong>, se<br />

musely ko<strong>na</strong>t ¹v raÂmci boje za mõÂrª.


111<br />

NaÂsledujõÂcõ brÏeznove a dubnove dny se uprÏesnÏ ovala konkreÂtnõ rÏesÏenõÂ<br />

a organizace jednotlivyÂch <strong>na</strong>ÂvrhuÊ . Tak 18. dub<strong>na</strong> 1951 odesÏly<br />

zUÂ AV NF <strong>na</strong> UÂ V KSCÏ k rukaÂm B. Gemindera dva <strong>na</strong>Âvrhy <strong>na</strong> hlasovaÂnõÂ.<br />

Podle prvnõÂ varianty se meÏlo hlasovat jen v obcõÂch ± vyÂhodou se<br />

jevilo organizacÏnõÂ zjednodusÏenõÂ, nevyÂhodou by ovsÏem byla absence<br />

zaÂvazkuÊ ze zaÂvoduÊ.<br />

Druha varianta uvazÏovala rÏesÏenõÂ, ktere pak bylo i prÏijato: administrativneÏ<br />

a evidencÏneÏ zvlaÂdnute hlasovaÂnõÂvzaÂvodech, uÂrÏadech, sÏkolaÂch<br />

a obcõÂch, cozÏ daÂvalo mozÏnosti pro slavnostnõÂ zahaÂjenõÂ v institucõÂch<br />

a zaÂvodech, i pro uzavõÂraÂnõÂ pracovnõÂch zaÂvazkuÊ prÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti.<br />

Mimo to se <strong>na</strong>bõÂzela varianta trÏetõÂ, kterou <strong>na</strong>vrhoval CÏ eskoslovenskyÂ<br />

vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru daÂle CÏ sVOM) ± jednoraÂzovy plebiscit. Tento<br />

<strong>na</strong>Âvrh se vsÏak politickeÂmu vedenõÂ zdaÂl nejmeÂneÏ prÏijatelnyÂ, protozÏe by<br />

podvaÂzal mozÏnost deÂletrvajõÂcõÂ agitacÏnõÂ kampaneÏ. 26)<br />

Jednotny <strong>na</strong>Âzor nebyl zpocÏaÂtku ani <strong>na</strong> termõÂn cele akce. TeÂzÏ semuselo<br />

ujasnit, zÏe z hlasovaÂnõÂ majõÂ byÂt vynÏ aty instituce jako veÏznice<br />

a pracovnõÂ taÂbory.<br />

NejveÏtsÏõ probleÂm vsÏak cÏinilo rozhodnout, co vlastneÏ majõ obcÏane podepisovat.<br />

NejdrÏõÂve to meÏly byÂt odpoveÏdi <strong>na</strong> dveÏ otaÂzky, tak rÏõÂkajõÂc<br />

domaÂcõÂ provenience, ze 17. led<strong>na</strong>. Pak nejmeÂneÏ do 23. dub<strong>na</strong> se prÏedpoklaÂdalo<br />

vyjaÂdrÏenõ souhlasu s vyÂzvou SveÏtove rady mõÂru, <strong>na</strong>cÏezÏ kolem<br />

5. kveÏt<strong>na</strong> se dospeÏlo ke trÏem tezõÂm, ktere obsahoveÏ vychaÂzely<br />

nejen z vyÂzvy SRM, ale i z <strong>na</strong>sÏich dvou puÊ vodneÏ zamyÂsÏlenyÂch otaÂzek.<br />

Dne 23. dub<strong>na</strong> 1951 projed<strong>na</strong>Âvalo PU V KSCÏ podrobny <strong>na</strong>Âvrh, jak<br />

bude hlasovaÂnõ provedeno. VyÂsledkem byla smeÏrnice, ktera doz<strong>na</strong>la<br />

jedinou, zato zaÂvazÏnou zmeÏnu ± tou byl praÂveÏ text hlasovacõÂho lõÂstku.<br />

JesÏteÏ 5. kveÏt<strong>na</strong> po zasedaÂnõÂSU V KSCÏ zaslal totizÏ Rudolf SlaÂnsky <strong>Klement</strong>u<br />

<strong>Gottwald</strong>ovi trÏi prÏeformulovane body hlasovacõÂho prohlaÂsÏenõÂ,<br />

a teprve ty se po dalsÏõ u praveÏ objevily <strong>na</strong> hlasovacõÂch lõÂstcõÂch. Ministerstvo<br />

vnitra vydalo 10. kveÏt<strong>na</strong> uÂrÏednõ cestou sve pokyny pro <strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

vyÂbory a soubeÏzÏneÏ stõÂm i U AV NF rozeslal podrobne smeÏrnice po sveÂ<br />

linii. Na zaÂkladeÏ teÏchto raÂmcovyÂch pokynuÊ byly zavaÂzaÂny slozÏky NaÂrodnõÂ<br />

fronty mezi nimi i tehdy jesÏteÏ existujõÂcõ CÏ eskoslovenska obec<br />

sokolskaÂ) a neÏktera ministerstva k vydaÂnõ konkretizovanyÂch smeÏrnic<br />

vlastnõÂch. 27)<br />

OkamzÏiteÏ zapocÏala seÂrie porad u strÏednõÂch orgaÂnuÊ teÏchto organizacõÂ<br />

NaÂrodnõÂ fronty a jed<strong>na</strong>ÂnõÂ zainteresovanyÂch ministerstev.<br />

Ke kampani byl 7. kveÏt<strong>na</strong> 1951 vydaÂn sez<strong>na</strong>m 50 hesel. NaprÏõÂklad<br />

jedno z nich zneÏlo: ¹Nechceme, aby <strong>na</strong>sÏe domy byly promeÏneÏny<br />

v trosky a pole znicÏe<strong>na</strong> tanky ± hlasujme za pakt mõÂru a proti<br />

remilitarisaci za padnõÂho NeÏmecka.ª<br />

V doporucÏovane osnoveÏ referaÂtu pro verÏejne schuÊ ze se mj. vypisovalo,<br />

co ¹ma lid vyjaÂdrÏitª: võÂru ve võÂteÏzstvõ mõÂru, solidaritu s bojovnõÂky<br />

za mõÂr mõÂneÏ<strong>na</strong> Korea a hnutõ v koloniõÂch) a ± u ctu a laÂsku k SoveÏt-


112<br />

skeÂmu svazu a J. V. Stalinovi. ZpuÊ sobem odpovõÂdajõÂcõÂm dobove frazeologii<br />

se tu teÂzÏ definoval ¹americky zpuÊ sob zÏivotaª a ¹zaÂpadnõ civilizaceª.<br />

Nebylo opomenuto ani ¹odsouzenõÂ zlocÏinneÂho jed<strong>na</strong>ÂnõÂ zraÂdneÂ<br />

emigrace, ktera ve spolupraÂci s fasÏisty spekuluje <strong>na</strong> vaÂlku proti <strong>na</strong>sÏemu<br />

liduª. 28)<br />

Po organizacÏnõ straÂnce bylo lidove hlasovaÂnõ <strong>na</strong>plaÂnovaÂno tõÂmto<br />

zpuÊ sobem:<br />

CÏ asovy rozvrh<br />

± 23. 5. 1951 <strong>na</strong> spolecÏneÂm zasedaÂnõÂUÂ AV NF a CÏ eskoslovenskeÂho<br />

vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru v BratislaveÏ vyhlaÂsÏenõÂvyÂzvy k zahaÂjenõÂ hlasovaÂnõÂ.<br />

± 26. 5.± 4. 6. 1951 hlasovaÂnõÂvzaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch. Pokud<br />

jde o sÏkoly, tentokraÂt se hlasovaÂnõÂtyÂkalo jen sÏkol III. stupneÏ tzn., zÏe<br />

uÂcÏastnõÂky hlasovaÂnõÂmeÏly byÂt osoby starsÏõÂ pat<strong>na</strong>Âcti let).<br />

± 5.±16. 6. 1951 hlasovaÂnõÂ v obcõÂch.<br />

HlasovacõÂ lõÂstky<br />

Na prÏednõÂ straneÏ v hornõÂ cÏaÂsti hlasovacõÂho lõÂstku byl umõÂsteÏn text:<br />

¹Ve jmeÂnu mõÂru, svobody a sÏteÏstõÂ <strong>na</strong>sÏeho lidu<br />

1. souhlasõÂm s vyÂzvou SveÏtove rady mõÂru, aby byl uzavrÏen mõÂrovyÂ<br />

pakt smlouva) mezi peÏti velmocemi: SoveÏtskyÂm svazem,<br />

SpojenyÂmi sta ty americkyÂmi, CÏõÂnskou lidovou republikou, Velkou<br />

BritanniõÂ a FranciõÂ,<br />

2. zÏaÂda m, aby bylo okamzÏiteÏ zastaveno vyzbrojovaÂnõÂza padnõÂho<br />

NeÏmecka americkyÂmi imperialisty a aby velmoci spolecÏneÏ<br />

mõÂrovyÂm zpuÊsobem rozrÏesÏily ota zku NeÏmecka,<br />

3. odsuzuji zra dnou reakci, ktera podneÏcuje k va lce proti<br />

vlastnõ zemi a ve spolku s neprÏa teli republiky, s esesa ckyÂmi vrahy,<br />

usiluje o novy Mnichov, o rozcÏleneÏnõ a znicÏenõ republiky.ª<br />

Na zadnõÂ straneÏ hlasovacõÂho lõÂstku bylo v teÂto hornõÂ cÏaÂsti mõÂsto pro<br />

potvrzenõÂ uÂcÏasti <strong>na</strong> hlasovaÂnõÂ.<br />

V dolnõÂ cÏaÂsti lõÂstku se <strong>na</strong> prÏednõÂ straneÏ <strong>na</strong>chaÂzely linky pro podpis<br />

a adresu hlasujõÂcõÂho, <strong>na</strong> zadnõ straneÏ se opakoval trÏõÂbodovy text.<br />

Po podpisu hlasujõÂcõÂho se meÏl lõÂstek rozstrÏihnout, aby jeho hornõÂ<br />

cÏaÂst s potvrzenõÂm dostal obcÏan jako doklad o uÂcÏasti, a spodnõÂ cÏaÂst<br />

s jeho podpisem prÏevzala agitacÏnõÂ dvojice.<br />

TeÏchto lõÂstkuÊ formaÂtu A5bylo vytisÏteÏno 11 milionuÊ kusuÊ.<br />

ProvedenõÂ hlasovaÂnõÂ<br />

± ZahaÂjenõÂ hlasovaÂnõÂ<strong>na</strong>zaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch ko<strong>na</strong>t slavnostnõÂm<br />

zpuÊ sobem.<br />

±PrÏõÂslusÏnõÂci armaÂdy a SNB meÏli hlasovat oddeÏleneÏ, podle internõÂch<br />

pokynuÊ teÏchto slozÏek.


± HlasovaÂnõÂvleÂcÏebnyÂch a podobnyÂch u stavech se meÏlo take ko<strong>na</strong>t<br />

zvlaÂsÏt', po dohodeÏ s vedenõÂm teÏchto u stavuÊ.<br />

± Za rozhodujõÂcõÂ prÏi samotneÂm hlasovacõÂm aktu se povazÏoval styk<br />

s obcÏany. Proto bylo cõÂlem ustanovit tolik agitacÏnõÂch dvojic, aby<br />

jed<strong>na</strong> prÏipadla asi <strong>na</strong> 15rodin. Ve veÏtsÏõÂch obcõÂch pak utvorÏit cca<br />

<strong>na</strong> 1000 obyvatel zvlaÂsÏtnõ u sekove sbory. Na jednotlivyÂch stupnõÂch<br />

spraÂvy meÏly vsÏe rÏõÂdit komise pro lidove hlasovaÂnõÂ.<br />

± Novinkou oproti roku 1950 bylo zrÏõÂzenõÂ agitacÏnõÂch strÏedisek, v nichzÏ<br />

sluzÏbu ko<strong>na</strong>jõÂcõÂ pracovnõÂci meÏli agitacÏnõÂcÏinnost organizovat. K tomu<br />

slouzÏil propagacÏnõ materiaÂl vydany v masoveÂm <strong>na</strong>Âkladu, a sice:<br />

dva typy textovyÂch plakaÂtuÊ,<br />

obrazovy plakaÂt,<br />

brozÏura pro potrÏeby agitacÏnõÂch dvojic,<br />

hesla ke kampani,<br />

osnova referaÂtu pro schuÊ ze.<br />

± Velmi zÏaÂdoucõÂ bylo ozÏivenõÂ zaÂvazkoveÂho hnutõÂ.<br />

***<br />

113<br />

Takto monstroÂzneÏ prÏipravova<strong>na</strong> akce meÏla zjevny i skryty smysl.<br />

Ten zjevny je nejzrÏetelneÏjsÏõ ve smeÏrnici Ministerstva <strong>na</strong>Ârodnõ obrany<br />

CÏ SR z kveÏt<strong>na</strong> 1951:<br />

¹JestlizÏe v civilnõÂm zÏivoteÏ je agitace za podpis spojovaÂ<strong>na</strong> s vyÂzvami<br />

k zvysÏovaÂnõ produktivity pra ce, tak v armaÂdeÏ nenõ uÂcÏelem zabyÂvat se<br />

malovaÂnõÂm holubicÏek mõÂru, nyÂbrzÏ zdoko<strong>na</strong>lovat si vojenskou zdatnost<br />

aleÂpe si osvojovat zkusÏenosti SoveÏtske arma dy.ª 29)<br />

Skryty cõÂl spocÏõÂval v odhalovaÂnõ sil neztotozÏnÏujõÂcõÂch se s politickyÂm<br />

rezÏimem. Proto byl obraz neprÏõÂtele neustaÂle doplnÏ ovaÂn i novyÂmi soudnõÂmi<br />

procesy. UzÏ pocÏaÂtecÏnõÂ uvazÏovaÂnõÂ o formeÏ protestu proti ¹znovuvyzbrojenõÂ<br />

zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª v dobeÏ sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru<br />

obraÂncuÊ mõÂru CÏ sVOM) v lednu 1951 bylo prÏedz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Âno vynesenõÂm<br />

rozsudku <strong>na</strong>d trÏemi biskupy 15. l. 1951), a vzaÂpeÏtõÂ po uzaÂveÏrce<br />

hlasovaÂnõÂ byl opeÏt vynesen rozsudek 22. 6. 1951) ± tentokraÂt<br />

<strong>na</strong>d jede<strong>na</strong>ÂcticÏlennou skupinou ¹sÏpioÂnuÊ ve sluzÏbaÂch francouzskeÂho<br />

konzulaÂtuª v BratislaveÏ ± se dveÏma tresty smrti:<br />

Juraj Dlouhy a VladimõÂr VeleckyÂ. Rozsudek vyko<strong>na</strong>Ân 8. 11. 1951. 30)<br />

Dnes je jizÏ z<strong>na</strong>Âmo, zÏe cela tato okaÂzala aprÏitom agresivnõ ¹ochra<strong>na</strong><br />

sveÏtoveÂho mõÂruª byla kamuflaÂzÏõÂ cõÂluÊ zcela opacÏnyÂch.<br />

V lednu 1951 <strong>na</strong> tajne poradeÏ v Kremlu, ktere se za <strong>na</strong>sÏi republiku<br />

zuÂcÏastnili generaÂlnõ tajemnõÂk KSCÏ Rudolf SlaÂnsky a ministr <strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

obrany Alexej CÏ epicÏka, vyhlaÂsil Stalin zaÂsady nove soveÏtske politiky<br />

v EvropeÏ. Na zaÂkladeÏ publikovanyÂch informacõ lze zaÂveÏry tajne porady<br />

vyjaÂdrÏit asi takto:


114<br />

1. PrÏevahu SSSR v EvropeÏ nelze zajistit ekonomicky ani politicky.<br />

2. SoveÏtsky svaz ma prÏevahu jedineÏ v oblasti vojenskeÂ. To vsÏak potrvaÂ<br />

jen kraÂtce, pak by se sõÂly meÏly vyrov<strong>na</strong>t.<br />

3. TeÂto vojenske prÏevahy je nutno vyuzÏõÂt, nebot' je to poslednõ prÏõÂlezÏitost.<br />

ArmaÂdy soveÏtskeÂho bloku meÏly byÂt prÏipraveny k prÏechodu <strong>na</strong><br />

vaÂlecÏny stav do 31. 12. 1952!)<br />

Ou kolech vyplyÂvajõÂcõÂch pro CÏ eskoslovensko z <strong>na</strong>ÂslednyÂch tajnyÂch<br />

protokoluÊ veÏdeÏli pouze <strong>Gottwald</strong> a CÏ epicÏka. DuÊ sledky vsÏak zasahovaly<br />

cele <strong>na</strong>Ârodnõ hospodaÂrÏstvõÂ, vsÏechny sfeÂry spolecÏnosti, nebot' militarizace<br />

byla vsÏeobec<strong>na</strong>Â.<br />

V roce 1952 se vojenska vyÂroba u <strong>na</strong>Âs podõÂlela <strong>na</strong> vesÏkere strojõÂrenskeÂ<br />

produkci uzÏ 30 % a pro armaÂdu bylo urcÏeno 90 % vyÂroby prÏesneÂho<br />

strojõÂrenstvõÂ. Do pruÊ myslu bylo nutno prÏeveÂst 400 000 novyÂch<br />

pracovnõÂch sil. OdveÏtvova ministerstva musela prÏednostneÏ zajisÏt'ovat<br />

pozÏadavky ministerstva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany, <strong>na</strong>prÏõÂklad vyÂstavbu spojovyÂch<br />

a dopravnõÂch sõÂtõÂ. NadmeÏrne prostrÏedky plynuly do geologickeÂho<br />

pruÊ zkumu surovinovyÂch zdrojuÊ . K tomu musõÂme prÏipocÏõÂtat teÏzÏbu <strong>na</strong>sÏeho<br />

uranu, ktereÂho jsme SoveÏtskeÂmu svazu dodaÂvali rocÏneÏ za 200<br />

milionuÊ rubluÊ. 31)<br />

Rozbor postupu a duÊ sledkuÊ militarizace <strong>na</strong>sÏeho <strong>na</strong>ÂrodnõÂho hospodaÂrÏstvõÂ<br />

nepochybneÏ osveÏtluje z jineÂho u hlu pohledu jak jednoraÂzoveÂ<br />

akce uskutecÏnÏ ovane vteÂdobeÏ <strong>na</strong>prÏ. prÏevod 77 500 pracovnõÂkuÊ z administrativy<br />

do pruÊ myslu), tak i dlouhodobeÏ puÊ sobõÂcõÂ tendence industrializace<br />

Slovenska), a dokonce i cÏaste sÏkolske reformy.<br />

Vskutku jsme zbrojili jako nikdy prÏedtõÂm. MõÂrove apely vsÏak<br />

burcovaly proti vyzbrojovaÂnõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka.<br />

***<br />

NejvysÏsÏõÂ greÂmia KSCÏ sledovala pruÊbeÏh lidoveÂho hlasovaÂnõÂ s mimorÏaÂdnou<br />

pozornostõÂ.<br />

GeneraÂlnõÂ sekretariaÂt aparaÂtu UÂ V KSCÏ se pruÊbeÏhem akce soudeÏ<br />

podle archivnõÂch zpraÂv, ktere jsou k dispozici) zabyÂval minimaÂlneÏ peÏtkraÂt.<br />

Prvnõ zpraÂva ma datum 29. 5. 1951, dalsÏõ pak 30. 5., 4. 6., 12. 6.<br />

a 17. 6. 1951. VsÏechny zpraÂvy podaÂval B. Geminder; obsahovaly<br />

prÏedevsÏõÂm soucÏty pruÊbeÏzÏnyÂch vyÂsledkuÊ hlasovaÂnõÂ, ale i reference o neÏkteryÂch<br />

prÏõÂpadech odmõÂtnutõÂ a o zjisÏteÏnyÂch nedostatcõÂch. VsÏechny<br />

podklady majõ charakter strohe informace, kromeÏ zpraÂvy zaÂveÏrecÏneÂ.<br />

Ta obsahuje i strucÏ<strong>na</strong>Â hodnocenõÂ.<br />

V agendeÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu se <strong>na</strong>leÂzajõÂ dva dokumenty <strong>na</strong>depsaneÂ<br />

¹1.ª resp. ¹2. zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat hlasovacõÂ<br />

lõÂstek, a o duÊ vodech, ktere uvaÂdeÏlyª. Jsou datovaÂny 6. cÏerv<strong>na</strong><br />

a 13. cÏerv<strong>na</strong> 1951. Jejich puÊ vodnõ zneÏnõÂ, ktere vneÏkteryÂch prÏõÂpadech


115<br />

obsahovalo podrobneÏjsÏõ osobnõÂu daje, bylo poneÏkud upraveno. ZpraÂvy<br />

v teÂto upravene podobeÏ byly zatõÂm <strong>na</strong>lezeny jen v osobnõÂm fondu<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, byt' podle u daje ve 2. zpraÂveÏ) byly asi oba dokumenty<br />

zhotoveny v pat<strong>na</strong>Âcti vyÂtiscõÂch. Tuto 2. zpraÂvu prokazatelneÏ<br />

podaÂval BedrÏich Geminder a Rudolf SlaÂnsky ji 14. cÏerv<strong>na</strong> 1951 odeslal<br />

<strong>Gottwald</strong>ovi <strong>na</strong> Hrad k informaci. 32)<br />

Pro ilustraci jinyÂch cÏasovyÂch relacõ dodejme: SlaÂnsky byl 27. 11.<br />

1951 zatcÏen a za rok spolu s Geminderem odsouzen k smrti.)<br />

Shrneme-li oba dokumenty, lze z nich vyvodit <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ uÂdaje<br />

azaÂveÏry:<br />

VcÏeskyÂch zemõÂch odmõÂtlo prÏed 14. cÏervnem 1951 ¹vsÏelidovyª hlasovacõÂ<br />

lõÂstek podepsat 553 obcÏanuÊ a 5dalsÏõÂch se <strong>na</strong> sez<strong>na</strong>my dostalo<br />

proto, zÏe sice podepsali, ale vyjaÂdrÏili s hlasovaÂnõÂm nesouhlas. Z teÏchto<br />

558 obcÏanuÊ je jich jen 128 uvedeno jmenoviteÏ, ostatnõÂch 430 ma prÏipojeno<br />

nejcÏasteÏji mõÂsto zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ, eventuelneÏ mõÂsto bydlisÏteÏ.<br />

Tento vyÂcÏet odmõÂtajõÂcõÂch je nepochybneÏ prÏedbeÏzÏnyÂ. JelikozÏ võÂme, zÏe<br />

neÏktere okresnõ orgaÂny avizovaly ve svyÂch pruÊbeÏzÏnyÂch hlaÂsÏenõÂch jesÏteÏ<br />

dodatecÏne zaslaÂnõ sez<strong>na</strong>muÊ odmõÂtnuvsÏõÂch a tyto sez<strong>na</strong>my s ruÊ znou<br />

mõÂrou duÊ kladnosti skutecÏneÏ vypracovaÂny byly), vznika otaÂzka, procÏ<br />

<strong>Gottwald</strong> dostal jen torzo teÏchto rozsaÂhlyÂch soupisuÊ ? VysveÏtlenõÂ, procÏ<br />

se tak stalo, lezÏõÂ zatõÂm ± dle mõÂneÏnõÂ autora ± ve sfeÂrÏe dedukcõÂ.<br />

MõÂra preciznosti cÏi s<strong>na</strong>zÏivosti denuncovat spoluobcÏany?) prÏi sestavovaÂnõÂ<br />

obou sez<strong>na</strong>muÊ byla v jednotlivyÂch krajõÂch ruÊ z<strong>na</strong>Â. Za Prahu jsou<br />

uvede<strong>na</strong> pouze dveÏ jmeÂ<strong>na</strong> teÏch, kterÏõÂ odmõÂtli, <strong>na</strong>proti tomu za PlzenÏ je<br />

tu jmen dvacet sedm. Za Karlovy Vary je sÏest<strong>na</strong>Âct obcÏanuÊ neoz<strong>na</strong>cÏeno<br />

jmeÂnem a jen sedm jich je vypsaÂno jmenoviteÏ. RÏ aÂdove sestry nejsou<br />

jmenoviteÏ uvaÂdeÏny nikde.<br />

***<br />

DuÊ voduÊ odmõÂtnutõÂ, pokud byly uvedeny, si vsÏimneÏme podrobneÏji:<br />

± KromeÏ 368 rÏaÂdovyÂch sester pracujõÂcõÂch prÏi osÏetrÏovaÂnõÂ nemocnyÂch<br />

cÏi manuaÂlneÏ, u nichzÏ lze <strong>na</strong>ÂbozÏenske duÊ vody prÏedpoklaÂdat, nepodepsalo<br />

dalsÏõÂch 28 obcÏanuÊ bud' vyÂslovneÏ z<strong>na</strong>ÂbozÏenskyÂch duÊ voduÊ , anebo<br />

tyto duÊ vody byly patrneÏ hlavnõÂm motivem odmõÂtnutõÂ. OdmõÂtnutõÂ byla<br />

vneÏkteryÂch prÏõÂpadech jednoz<strong>na</strong>cÏ<strong>na</strong>Â aduÊraz<strong>na</strong>Â. PrÏõÂslusÏnõÂci sekt se <strong>na</strong>opak<br />

nechaÂvali dlouhe hodiny prÏesveÏdcÏovat, aby pak stejneÏ odmõÂtli.<br />

NejlapidaÂrneÏjsÏõÂm vyjaÂdrÏenõÂm <strong>na</strong>ÂbozÏenskeÂho postoje, je zapsany duÊ vod<br />

jedne veÏrÏõÂcõÂ: nemuÊzÏe podepsat, ¹protozÏe je veÏrÏõÂcõª.<br />

± U dalsÏõÂ skupiny 37 obcÏanuÊ majõÂ duÊvody odmõÂtnutõÂ <strong>na</strong>ÂrodnostnõÂ<br />

opodstatneÏnõ cÏi asponÏ <strong>na</strong>Ârodnostnõ podtext. U 20 z nich a take u17<br />

rÏaÂdovyÂch sester je vyÂslovneÏ zapsaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong>Ârodnost neÏmeckaÂ. Tito lideÂ<br />

uvaÂdeÏjõÂ, zÏe chteÏli nebo chteÏjõÂ byÂt odsunuti do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka,<br />

prÏõÂpadneÏ zÏe podepsaÂnõÂ by jim tam mohlo sÏkodit. SteÏzÏujõÂ si<strong>na</strong>sÏpatneÂ


116<br />

zachaÂzenõÂ, odebraÂnõÂ majetku, zbavenõÂ volebnõÂho praÂva. Nebo je zapsaÂn<br />

nesouhlas s rezÏimem. Jako fasÏista je oz<strong>na</strong>cÏen jediny odmõÂtnuvsÏõÂ.<br />

Do skupiny <strong>na</strong>ÂrodnostneÏ resp. <strong>na</strong>ÂrodnostneÏ-politicky motivovanyÂch<br />

patrÏõ i VolynÏsÏtõ CÏ esÏi, reemigranti ze Zakarpatske Ukrajiny, ale<br />

i z Rumunska, dva z Francie, dokonce jeden byÂvaly americky farmaÂrÏ.<br />

KonkreÂtnõÂ duÊ vod k odmõÂtnutõÂ meÏli nepochybneÏ jed<strong>na</strong> obcÏanka, jejõÂzÏ<br />

rodicÏe byli v te dobeÏ veÏzneÏni <strong>na</strong> SibirÏi a jeden nejspõÂsÏ) CÏ ech, ktery se<br />

obaÂval, aby to s nõÂm po podpisu nedopadlo podobneÏ jako s teÏmi, co<br />

v roce 1938 v pohranicÏõÂ optovali pro republiku.<br />

±DuÊ vody politickeÂ, prÏõÂpadneÏ sociaÂlneÏ-politickeÂ, vyjadrÏovali kuprÏ.<br />

ti, co byli sami nebo jejich rodinnõÂ prÏõÂslusÏnõÂci) jizÏ neÏjak rezÏimem<br />

postizÏeni ± zemeÏdeÏlci odsouzenõÂ za nedodaÂvky, prÏõÂbuznõÂ odsouzenyÂch<br />

do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ, tzv. vyakcÏneÏnõ pou noru 1948 atp.<br />

NeÏktera zduÊ vodneÏnõ si zaslouzÏõ doslovne uvedenõÂ:<br />

¹NeveÏrÏõÂm, zÏe by jen kapitalismus zpuÊ sobil va lku a socialismus mõÂr.<br />

PrÏõÂcÏiny va lky jsou hlubsÏõ nezÏ kapitalismus.ª<br />

¹DotycÏny zÏaÂdaÂduÊ kaz o tom, zÏe se ve vyÂchodnõÂm NeÏmecku nezbrojõÂ.<br />

Da le prohla sil, zÏe mu kvuÊ li komunistuÊ m manzÏelka zemrÏela v koncentraÂ<br />

ku.ª<br />

¹FabrikantuÊ m jste vzali fabriky, sedlaÂkuÊ m rozoraÂva te meze a ja maÂm<br />

maly domek a ten mneÏ take vezmete. NepodepõÂsÏi!ª<br />

¹...vuÊ bec neveÏrÏil, zÏe existujõ vesnicÏtõ bohaÂcÏi, zÏe je neÏjaka reakce a vyjaÂdrÏil<br />

se, zÏe neveÏrÏõ prosteÏ nicÏemu, co se dnes rÏõÂka a slibuje. Dvojice se<br />

pokusõÂ poslat k neÏmu faraÂrÏe, aby mu celou veÏc vysveÏtlil.ª<br />

¹Za sadneÏ pry nesouhlasõÂ, ma lepsÏõ informace z Hlasu Ameriky.ª<br />

Bez dalsÏõÂho komentaÂrÏe: ¹At' zÏije Amerika, Truman a Zenkl!ª<br />

Byli takovõÂ, kterÏõÂ reagovali rozhorÏcÏeneÏ:)<br />

¹KdyzÏ bude muset byÂt va lka, bude i s vasÏimi podpisy. Nebudu ze<br />

sebe deÏlat kasÏpara.ª<br />

NeÏkdo unikl do ironie cÏi ji<strong>na</strong>m:)<br />

¹NepotrÏebujeme hlasovat pro mõÂr, kdyzÏ maÂmevsÏeho dost a jsme silni<br />

tak, zÏe kdyzÏ AmericÏane zacÏnou va lku, tak je porazõÂme.ª<br />

¹Jeden sÏestihektarovy pantaÂtase<strong>na</strong>tosÏel posilnit do hospody a dvojice<br />

se ho uzÏ nedocÏkala.ª<br />

NejvõÂce vadil 3. bod ± o odsuzovaÂnõ zraÂdne reakce, ktera se chce<br />

spolcÏovat s esesaÂckyÂmi vrahy.<br />

Byla odmõÂtnutõÂ võÂcemeÂneÏ logickaÂ, kuprÏõÂkladu <strong>na</strong> protest proti odebraÂnõÂ<br />

majetku, a byla i prÏekvapenõÂ, kdyzÏ odmõÂtli dobrÏõÂ pracovnõÂci, jako<br />

<strong>na</strong>prÏ. ten, co podepsal socialisticky zaÂvazek. PrÏesveÏdcÏenõ a pocity<br />

mnohyÂch asi nejvyÂstizÏneÏji vyjaÂdrÏil obcÏan, ktery prohlaÂsil, zÏe to podepõÂsÏe<br />

kazÏdyÂ, protozÏe kdo by nepodepsal, dostal by se v kraÂtkeÂm cÏase<br />

pod zaÂmek.


ObeÏ vyÂsÏe citovane zpraÂvy o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat<br />

hlasovacõÂ lõÂstek, evidovaly tyto obcÏany:<br />

kraj bydlisÏteÏ zameÏst<strong>na</strong>vatel, ev. profese,<br />

prÏõÂjmenõÂ ajmeÂno <strong>na</strong>Ârodnost ji<strong>na</strong>Â nezÏ cÏeskaÂ,<br />

ev. reemigrant<br />

PRAHA<br />

SÏ õÂcha Suchdol LibcÏicke cihelny<br />

UrbaÂnek Praha Gym<strong>na</strong>Âzium KarlõÂn, student<br />

CÏ ESKEÂ BUDEÏ JOVICE<br />

Binder CÏ eske BudeÏjovice ?, neÏmeckaÂ<br />

DolezÏal ? Motor-Union, svaÂrÏecÏ<br />

Fuchs ? JihocÏeske konzervaÂrny,<br />

neÏmeckaÂ<br />

Khunt ? Motor-Union II, deÏlnõÂk<br />

KrÏõÂzÏ FrantisÏek ? CÏ esky <strong>na</strong>Âbytek Vimperk<br />

PavlõÂcÏkova ? JihocÏeske konzervaÂrny,<br />

neÏmeckaÂ<br />

Reichel J. ? ?<br />

Steckbauer ? JihocÏeske konzervaÂrny,<br />

neÏmeckaÂ<br />

VanisÏ Alois CÏ eske BudeÏjovice hodi<strong>na</strong>ÂrÏ<br />

1 obcÏanka ? Motor-Union II, deÏlnice,<br />

rumunskaÂ<br />

5obcÏanuÊ okr. Vimperk ?<br />

PLZENÏ<br />

Babka J. ? ?, byÂvaly uÂrÏednõÂk<br />

BorÏõÂk VaÂclav Dolce samostatny zemeÏdeÏlec<br />

s manzÏelkou<br />

BroucÏka FrantisÏek HodeÏmysÏl vyÂmeÏnkaÂrÏ<br />

Caprata VojteÏch Chanovice ?<br />

Cvachousek Josef PodeÏvousy ?<br />

DusõÂkova An<strong>na</strong> KvõÂcÏovice manzÏelka zemeÏdeÏlce<br />

Esner ? zaÂvod BõÂla Cerekev<br />

FisÏer BrÏasy ?, deÏlnõÂk, neÏmeckaÂ<br />

HaÂjek J. TrncÏõ samostatny zemeÏdeÏlec<br />

HaÂjek Josef ZemeÏtice vyÂmeÏnkaÂrÏ<br />

HlavaÂcÏ ManÏ ovice zemeÏdeÏlec<br />

s manzÏelkou<br />

KokosÏkova J. Lukavice rolnice<br />

Komorous J. MochlõÂn ?<br />

LoucÏkova An<strong>na</strong> HodeÏmysÏl vyÂmeÏnkaÂrÏka<br />

117


118<br />

Pikova ArnosÏtka PlzenÏ ?<br />

PõÂtrovi J. a A. PodeÏvousy zemeÏdeÏlci<br />

SmrcÏkova A. Radkovice ?<br />

Strakova KaterÏi<strong>na</strong> Smrkovec vyÂmeÏnkaÂrÏka<br />

SÏ estaÂk Pavel ? samostatny zemeÏdeÏlec<br />

s manzÏelkou<br />

SÏ mõÂd Karel NyÂrsko zameÏst<strong>na</strong>nec CÏ SSS<br />

SÏ mõÂdek ? CÏ SAD MerklõÂn<br />

VaÂgner AntonõÂn KvõÂcÏovice ?, deÏlnõÂk<br />

Vinicky M. Hej<strong>na</strong> ?, deÏlnõÂk<br />

KARLOVY VARY<br />

BudõÂn ?, okr. M. LaÂzneÏ samostatny zemeÏdeÏlec<br />

HandbaÂlek OcÏichovec zemeÏdeÏlec<br />

s druzÏkou<br />

KratochvõÂl ?, okr. JaÂchymov LesnõÂ spraÂva, brigaÂdnõÂk<br />

Lelek Rambovice ?, VolynÏsky CÏ ech<br />

Michl ? ZaÂpadocÏeske mlyÂny, uÂrÏednõÂk<br />

Mistzbeeker ? ?, hornõÂk<br />

a 2 dalsÏõÂ<br />

Tepl A. Drahotice ?) ?, hornõÂk<br />

1 obcÏan Chodov ?, VolynÏsky CÏ ech<br />

1 obcÏan ? DrÏevozpracujõÂcõÂ zaÂvody<br />

7 obcÏanuÊ ? Nejdecke cÏesaÂrny vlny<br />

4 obcÏane ? zaÂvod Perut, deÏlnõÂci<br />

UÂ STIÂ n. LABEM<br />

AdaÂmkovi SusÏany ?<br />

FisÏer F. ? DuÊ l Barbora, neÏmeckaÂ<br />

ChmelõÂkova JirÏi<strong>na</strong> SusÏany ?<br />

Marcon Krupka ?, VolynÏsÏtõÂ CÏ esÏi<br />

s manzÏelkou<br />

SÏ torc ? Komu<strong>na</strong>ÂlnõÂ podnik Duchcov<br />

Willer A. ? ?, neÏmeckaÂ<br />

Zajac Krupka ?, VolynÏsÏtõÂ CÏ esÏi<br />

s manzÏelkou<br />

2 obcÏane Hrob hornõÂci, reemigranti<br />

z Francie<br />

LIBEREC<br />

AntonõÂn ?, okr. Doksy zemeÏdeÏlec<br />

Halse ? zaÂvod Topes SÏ luknov,<br />

neÏmeckaÂ<br />

Holubovi ?, okr. Doksy ?, smõÂsÏene manzÏelstvõÂ<br />

trÏõÂcÏlen<strong>na</strong>Â rodi<strong>na</strong>


SÏ aÂmal ? zaÂvod Floratex<br />

1 obcÏan ? zaÂvod Nova<strong>na</strong> FryÂdlant<br />

17 obcÏanuÊ ? nemocnice Tanvald,<br />

rÏaÂdove sestry, neÏmeckaÂ<br />

119<br />

HRADEC KRAÂLOVEÂ<br />

KaÂbrt ? zaÂvod Papcik, skladnõÂk<br />

SoucÏek Josef Roudnice u Nech. CÏ SD, vyÂtop<strong>na</strong> Hradec KraÂloveÂ<br />

1 obcÏan KuncÏice CÏ SD, vyÂpravcÏõÂ vlaku<br />

307 obcÏanuÊ ? Veba OliveÏtõÂn a Velka Ves,<br />

rÏaÂdove sestry<br />

PARDUBICE<br />

Balcarova LansÏkroun ?<br />

Fikejs VaÂclav Slati<strong>na</strong> vyÂmeÏnkaÂrÏ<br />

Hanzl okr. Vys. MyÂto vyÂmeÏnkaÂrÏ<br />

HoraÂk JindrÏich DasÏice ?<br />

KraÂtka FrantisÏka Hornõ HerÏmanice rolnice<br />

Maixner ? spraÂvce StrojõÂren Maixner,<br />

neÏmeckaÂ<br />

StehlõÂk Jan MravõÂn zemeÏdeÏlec<br />

Vernerova An<strong>na</strong> Hornõ HerÏmanice ?, reemigrantka<br />

ze Zakarpatske Ukrajiny<br />

1 obcÏan CÏ eska TrÏebova CÏ SD<br />

1 obcÏanka Pardubice ?<br />

1 obcÏan Vraclav vyÂmeÏnkaÂrÏ<br />

Musil Jan Hluboka ?, podepsal, acÏ nesouhlasil<br />

SÏ estaÂk Josef DasÏice ?, zaÂz<strong>na</strong>m nejasnyÂ, podepsal<br />

SÏ ustova okr. CÏ aÂslav ?, podepsala, ne z prÏesveÏdcÏenõÂ<br />

Wolf okr. LansÏkroun ?, podepsal, ale<br />

spõÂsemnou vyÂhradou<br />

Zita FrantisÏek ? ?, zapsaÂn za slovnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ<br />

JIHLAVA<br />

Bartlova J. Pol<strong>na</strong> ?<br />

BuresÏ Stanislav Velke MezirÏõÂcÏõ ?, student<br />

Caha Jaroslav ? <strong>Gottwald</strong>ovy zaÂvody TrÏebõÂcÏ<br />

Hadraba J. Zlatenka ?<br />

Holubova Aloisie okr. Havl. Brod ?<br />

Jo<strong>na</strong>ÂsÏ Jihlava ?, zrÏõÂzenec v nemocnici<br />

s manzÏelkou a deÏlnice<br />

Kubova Marie Krahulec rolnice<br />

Osova J. okr. LedecÏ n.S. ?<br />

Pech Ferdi<strong>na</strong>nd okr. Pacov ?, ucÏenÏ<br />

Pumpa okr. DacÏice zemeÏdeÏlec


120<br />

RÏ ehaÂcÏek J. okr. ZÏd'aÂr n. S. ?, deÏlnõÂk<br />

SveÏraÂk J. Krahulec zemeÏdeÏlec<br />

VrzaÂkova Ludmila ? Modeta 01 Jihlava, deÏlnice<br />

ZelnõÂcÏek HosÏtakov ?<br />

s manzÏelkou<br />

11 obcÏanuÊ ? StaÂtnõÂ statek LedecÏ<br />

n. SaÂzavou, neÏmeckaÂ<br />

BRNO<br />

BankovicÏ Michal Brno, SÏ pitaÂlky 33 Pozem. stavby, slovenskaÂ<br />

Blakova Josefa Brno,HybesÏova 11 ?<br />

CÏ ech Josef Znojmo, STS<br />

KucharÏova<br />

Harcova Olga Brno, MHD, pruÊ vodcÏõÂ<br />

FrancouzskaÂ<br />

CharvaÂt Leopold HornõÂ HersÏpice ?<br />

Kadidlo Jaroslav ? Keramostroj Blansko<br />

s manzÏelkou<br />

KlimesÏova KlaÂra KomaÂrov, KsÏõÂrova ?<br />

Kouba J. Brno, KrÏenova ?, deÏlnõÂk<br />

Milionova J. RÏ ecÏkovice ?<br />

Neumanova Edita Brno Francouzska v domaÂcnosti<br />

Rejskova Antonie ? Vigo<strong>na</strong> 03 Svitavy, deÏlnice<br />

Stejskal Otto Znojmo, Coufalova StavebnõÂ komu<strong>na</strong>ÂlnõÂ podnik<br />

Tic Osvald LõÂsÏenÏ ?<br />

TurecÏkova Julie Chrastova ?<br />

Zrounek Karel Brno, Gorajdova ?, rakousky obcÏan?)<br />

2 obcÏane ? zaÂvod A. ZaÂpotockeÂho, LõÂsÏenÏ<br />

OLOMOUC<br />

BaresÏova okr. PrÏerov ?<br />

BoÈhm Mala DeÏska ?<br />

s manzÏelkou<br />

5obcÏanuÊ KojetõÂnsko ?, rÏaÂdove sestry<br />

6 obcÏanuÊ ? zaÂvod Vigo<strong>na</strong> ZaÂbrÏeh n. Mor.<br />

GOTTWALDOV<br />

BeÏlõÂcÏek VsÏeminy ?, deÏlnõÂk<br />

Fousek Josef Smoli<strong>na</strong> hostinsky a trafikant<br />

Hronkova J. ZaÂdveÏrÏice rolnice<br />

KruzÏela ? MEZ Brumov<br />

KucÏerova B. VsÏeminy rolnice<br />

MalinÏaÂk VsÏeminy ?<br />

s manzÏelkou<br />

Nedbalova Josefa BystrÏice p. Host. ?


PesÏka J. <strong>Gottwald</strong>ov ?<br />

PetrÏõÂkova J. Smoli<strong>na</strong> rolnice<br />

S<strong>na</strong>ÂsÏelova <strong>Gottwald</strong>ov ?<br />

Scholasta Rostisl. ZÏelechovice bez zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

SuchaÂcÏek Smoli<strong>na</strong> zemeÏdeÏlci<br />

s manzÏelkou<br />

SÏ evcÏõÂkovi, LõÂpa ?<br />

trÏõÂcÏlen<strong>na</strong>Â rodi<strong>na</strong><br />

3 obcÏane ZÏlutany ?<br />

OSTRAVA<br />

40 obcÏanuÊ ? VõÂtkovicke zÏelezaÂrny<br />

azaÂvodnõÂ nemocnice,<br />

rÏaÂdove sestry<br />

3 obcÏane HlucÏõÂnsko deÏlnõÂci<br />

3 obcÏane ? ?, sekta SabatistuÊ)<br />

***<br />

V souvislosti s hlasovaÂnõÂm se musõÂme zmõÂnit jesÏteÏ o jedne zaÂludneÂ<br />

formeÏ odhalovaÂnõÂ vnitrÏnõÂho neprÏõÂtele. Byla to upozorneÏnõÂ <strong>na</strong> skupinoveÂ<br />

postoje, ale i <strong>na</strong> vyÂroky konkreÂtnõÂch osob, zasõÂla<strong>na</strong>Â jako dopisy<br />

deÏlnickyÂch a vesnickyÂch dopisovateluÊ RudeÂmu praÂvu. ZpraÂvy<br />

teÏchto aktivistuÊ , ktere jsou jednoz<strong>na</strong>cÏnyÂm dokladem s<strong>na</strong>zÏivosti jejich<br />

pisateluÊ , se dostaly azÏ do agendy generaÂlnõÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ . 33)<br />

Charakteristicke prÏõÂklady iniciativneÏ zasõÂlanyÂch zpraÂv<br />

A/ Informace aktivistuÊ o rezolutnõÂch odmõÂtnutõÂch podpisu,<br />

protirezÏimnõÂch postojõÂch a protestech:<br />

121<br />

± F. Z., Olomouc: ¹Podepsalo azÏ <strong>na</strong>neÏkolik desõÂtek /lidõÂ/. MaÂm dojem,<br />

zÏe jde o organisovanou akci proti mõÂru a republice.ª<br />

± M. B., FrensÏtaÂt p. R.: ¹V zaÂvodeÏ <strong>na</strong> kameninove <strong>na</strong>Âdobõ 6 lidõ z15<br />

nehlasovalo s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe kdyby listinu podepsali a pak sem<br />

prÏisÏli AmericÏaneÂ, zÏe by je poveÏsili.ª<br />

± R. M., MrÏõÂcÏ<strong>na</strong>Â, Jilemnice: ¹J. V. z MrÏõÂcÏne nepodepsal a dodal, zÏe ,vzÏdy<br />

jed<strong>na</strong> cÏestneÏ a nesmlouvaveÏ avsÏichni rozumnõ lide musõ toto jed<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

schvaÂlit'.ª<br />

± B. T., KosÏt'anska sklaÂr<strong>na</strong>: ¹Nepodepsal R. L., ...ktery se ptal, zda je to<br />

nuceneÂ. Soudruzi mu vysveÏtlili vyÂz<strong>na</strong>m a zduÊ raznili, zÏe nikoho nenutõÂme,<br />

ale take murÏekli, zÏe kdo nejde s <strong>na</strong>Âmi, jde proti <strong>na</strong>Âm.ª<br />

± J. K., Agrostroj Roudnice: /Nepodepsal zameÏst<strong>na</strong>nec, ktery zde byl<br />

za drÏõÂveÏjsÏõÂho soukromeÂho majitele mistrem. ± pozn. aut./ ¹S<strong>na</strong>d snõÂ


122<br />

o staryÂch mistrovskyÂch cÏasech anebo ze sebe deÏla mucÏednõÂka pro<br />

paÂny imperialisty.ª<br />

± K. K., DubnÏ any: ¹ByÂvaly ucÏitel L., ...ktery musel byÂt odvolaÂn z ucÏitelskeÂho<br />

mõÂsta, protozÏe byl schopen vychovaÂvat <strong>na</strong>sÏe deÏti proti vlastnõÂmu<br />

<strong>na</strong>Ârodu, rÏekl, zÏe nepodepõÂsÏe a zÏe zÏaÂdaÂ, aby mu bylo umozÏneÏno<br />

odjet za hranice.ª<br />

B/ SdeÏlenõÂ o odmõÂtajõÂcõÂch, kterÏõÂ byli motivovaÂni sÏpatnyÂmi<br />

existencÏnõÂmi pomeÏry cÏi majetkovyÂmi zaÂbory:<br />

± V. B., LansÏkroun: ¹F. K., zÏe<strong>na</strong> rolnõÂka 13,47 ha odmõÂtla: ,JesÏteÏ nikdy<br />

jsem se tak sÏpatneÏ nemeÏla jako ted'. A jmeÂ<strong>na</strong> hloupyÂch <strong>na</strong> vsÏech sloupõÂch,<br />

tak moje tam nemusõÂ byÂt.'ª<br />

± F. Z., Moravsky Krumlov: ¹Kulak F. SÏ . nepodepsal, zÏe mu odebrali<br />

traktor.ª<br />

C/ ZpraÂvy o pochybovacÏõÂch:<br />

± F. B., Krnov: ¹Dva deÏlnõÂci...jsou staÂle toho domneÏnõÂ, zÏe hlasovacõÂ<br />

lõÂstek je jen caÂr papõÂru, ktery <strong>na</strong>konec prÏijde do kosÏe.ª<br />

D/ UpozorneÏnõÂ <strong>na</strong> lidi, kterÏõÂ sice podepsali, ale zrÏejmeÏ<br />

ne v souladu se svyÂm prÏesveÏdcÏenõÂm:<br />

± M. P., Karlovice, BruntaÂl: /NepeÏkny dojem meÏla agitacÏnõ dvojice<br />

v domeÏ, jehozÏ majitel praÂveÏ poslouchal raÂdio. ± pozn. aut./ ¹VsÏimnou<br />

si poslechu, a on to LondyÂn ohlupuje lidi.ª<br />

± F. G., Tesla Praha 2, Karlovo <strong>na</strong>Âm.: ¹Technici sice podepsali, ale lpeÏjõÂ<br />

tvrdosÏõÂjneÏ <strong>na</strong>zaÂpadnõ technicke literaturÏe.ª<br />

E/ Kritika formaÂlnõÂho prÏõÂstupu jinyÂch a demonstrace vlastnõÂ<br />

agility:<br />

±J.RÏ ., BusÏteÏhrad: ¹PracovnõÂci CÏ sl. staÂtnõÂho filmu filmovali havõÂrÏe<br />

hned po vyfaÂraÂnõÂ, anizÏ by bylo z<strong>na</strong>Ât, zÏe by prÏedem dvojice provedla<br />

agitaci. Takovy zaÂbeÏr daÂva argumenty reakci.ª<br />

± J. L., ucÏitel marx-leninskeÂho krouzÏku, Boletice n. Labem, si põÂsemneÏ<br />

steÏzÏoval <strong>na</strong> instruktora H., zÏe jen letmo mluvil o mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂ situaci<br />

a <strong>na</strong> dvojici, ktera v jeho prÏõÂpadeÏ neprovedla agitaci. Dokonce si mu<br />

dovolili rÏõÂci: ¹Jsi dost chytryÂ, abychom ti neÏco povõÂdali.ª<br />

F/ NeÏktere zpraÂvy by bylo mozÏno povazÏovat azÏ za kurioÂznõÂ,<br />

kdyby nebyly nebezpecÏneÂ:<br />

± A. H., LitomeÏrÏice: ¹Na verÏejnyÂch zaÂchodech se cÏasto objevujõÂ <strong>na</strong>Âpisy<br />

,Smrt KSCÏ ` a jine <strong>na</strong>Âpisy, ktere nemohu opakovat. PodarÏilo se mi tomu<br />

nynõÂ zabraÂnit.ª<br />

***


Dne 4. cÏerv<strong>na</strong> 1951 si zpraÂvu o pruÊbeÏhu hlasovaÂnõÂ nechalo prÏedlozÏit<br />

PU V KSCÏ . 34) PomeÏrneÏ prÏekvapuje, zÏe u hrn<strong>na</strong> cÏõÂsla zõÂskanyÂch podpisuÊ<br />

dosazÏe<strong>na</strong>Â do tohoto termõÂnu nejsou nijak oslnivaÂ.<br />

K 11. hodineÏ dopolednõÂ dne 4. 6. 1951 vykaÂzaly:<br />

CÏechy a Morava 1 747 377 podpisuÊ<br />

Slovensko 629 466 podpisuÊ<br />

celkem CÏSR 2 376 843 podpisuÊ<br />

123<br />

Z jednotlivyÂch boduÊ zpraÂvy ¹prÏõÂkladujõÂcõÂchª aktivitu obcÏanuÊ autentickyÂ<br />

termõÂn) ovsÏem vystupuje neÏco duÊ lezÏiteÏjsÏõÂho, co se obzvlaÂsÏt'<br />

sledovalo:<br />

PomeÏr kneÏzÏõÂ k hlasovaÂnõÂ avyÂz<strong>na</strong>mneÏjsÏõÂ prÏõÂpady odmõÂtnutõÂ:<br />

¹V DeÏcÏõÂneÏ serÏõÂmsko-katolicky kneÏz zavaÂzal, zÏe bude prÏesveÏdcÏovat<br />

ostatnõ kneÏze, aby sva kaÂzaÂnõ zameÏrÏili <strong>na</strong> podporu hlasovaÂnõÂ. Biskup<br />

Trochta vyzval vsÏechny duchovnõÂkmõÂroveÂmu kaÂzaÂnõÂ a vysveÏtlil vsÏem,<br />

procÏ podepsal slib republice. Uvedl, zÏe byli vysokou cõÂrkevnõÂ hierarchiõÂ<br />

nespraÂvneÏ vedeni. V BrneÏ byl zõÂskaÂn podpis biskupa SkoupeÂho, kteryÂ<br />

dosud neslozÏil slib republice.ª<br />

Ze zvlaÂsÏtnõÂch prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ je ve zpraÂveÏ zmõÂnka o deÏlnõÂkovi H.<br />

ze zaÂvodu Otavan v MnichoveÏ HradisÏti, ktery prohlaÂsil, ¹...zÏe je BenesÏovcem<br />

z prÏesveÏdcÏenõÂazÏe nepodepõÂsÏeª. AzÏ doteÂto zpraÂvy pro PUÂ V KSCÏ<br />

se dostal v jinyÂch podkladech podrobneÏ popsany prÏõÂpad zde nejmenovaneÂho<br />

odmõÂtnuvsÏõÂho vychovatele z KynsÏperka, okr. Sokolov. Podpisy<br />

pry odmõÂtaly NeÏmky, manzÏelky vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ a cÏlenove sekty<br />

SveÏdkove Jehovovi.<br />

***<br />

Velmi duÊ lezÏita byla dveÏ jed<strong>na</strong>Ânõ sekretariaÂtu UÂV KSCÏ. 35)<br />

Dne 5. 6. 1951 se SUÂ V KSCÏ usnesl mj.: ¹...SbõÂrat argumenty teÏch<br />

osob, ktere odmõÂtly podepsat, da t je k informaci cÏlenuÊ m politickeÂho sekretariaÂ<br />

tu a sekretariaÂtu UÂV a kulturneÏ propagacÏnõÂmu oddeÏlenõÂ, ktereÂ<br />

je ma pouzÏõÂt pro agitacÏnõ pra ci.ª<br />

NemluvõÂ se tu sice explicitneÏ o evidovaÂnõÂ odmõÂtnuvsÏõÂch osob, ale<br />

patrneÏ toto byl formaÂlnõÂ podklad pro takovou cÏinnost. Kdo o evidenci<br />

tehdy osobneÏ rozhodl? Byli to Rudolf SlaÂnskyÂ, Josef Frank, SÏ tefan<br />

BasÏt'ovanskyÂ, Bruno KoÈhler, BedrÏich Geminder, Miroslav PastyrÏõÂk.<br />

O rezÏii zakoncÏenõÂ hlasovaÂnõÂ se jed<strong>na</strong>lo 12. 6. 1951. Tehdy bylo rozhodnuto<br />

<strong>na</strong>cÏasovat vyhlaÂsÏenõÂ radostnyÂch vyÂsledkuÊ <strong>na</strong> 22. 6., v den<br />

vyÂrocÏõÂ prÏepadenõÂ SoveÏtskeÂho svazu NeÏmeckem. Proto se po zbyÂvajõÂcõÂ<br />

dobu kampaneÏ meÏl nejen vyzdvihovat osvoboditelsky raÂz boje SoveÏtskeÂho<br />

svazu, ale ukazovat i <strong>na</strong> obrovsky <strong>na</strong>ÂruÊ st jeho sõÂly.


124<br />

OficiaÂlnõÂ zakoncÏenõÂ akce bylo sice stanoveno <strong>na</strong> sobotu 16. cÏerv<strong>na</strong>,<br />

ale UÂ AV NF a CÏ sVOM dajõÂ ¹vnitrÏnõÂ cestou pokyn, aby nedeÏle 17. t. m.<br />

byla vyuzÏita pro praÂci tam, kde jesÏteÏ nejsou zachyceni vsÏichni obcÏaneÂ<br />

pro hlasovaÂnõª.<br />

DaÂle bylo rozhodnuto:<br />

± DefinitivnõÂ vyÂsledky zpracovat v UÂ AV NF do 19. 6.<br />

± Delegace CÏ sVOM <strong>na</strong>vsÏtõÂvõ 21. 6. prezidenta <strong>Gottwald</strong>a a poda mu<br />

hlaÂsÏenõÂ. Do delegace byli urcÏeni: A. HodinovaÂ-Spur<strong>na</strong>Â, prÏedsedkyneÏ<br />

CÏ sVOM; profesor J. MukarÏovskyÂ, rektor UK; profesor J. HromaÂdka,<br />

deÏkan Husovy bohoslovecke fakukty; dr. A. SÏ lechtova zaCÏ sl. stranu<br />

socialistickou; ministr J. Plojhar za CÏ sl. stranu lidovou; dr. A. HoraÂk,<br />

poverenõÂk posÏt; V. BoucÏek, u dernõÂk ze zaÂvoduÊ SÏ koda PlzenÏ a J. Zatlkaj,<br />

rÏeditel zaÂvodu Kovosmalt z PetrzÏalky.<br />

PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti <strong>Klement</strong> a Marta <strong>Gottwald</strong>ovi podepõÂsÏõÂ jako poslednõÂ<br />

hlasujõÂcõÂ a K. <strong>Gottwald</strong> tõÂm i stvrdõÂ ¹vuÊ li liduª.<br />

Po celou dobu hlasovacõÂkampaneÏ, byl jejõÂ pruÊ beÏh sledovaÂn v dennõÂch<br />

zpraÂvaÂch, ktere se zpracovaÂvaly v sekretariaÂtu UÂAV NF. 36)<br />

Tyto zpraÂvy poskytovaly prÏehled o situaci v jednotlivyÂch krajõÂch. Byt'<br />

prÏesnost a u plnost informacõÂ, ktere se formou hlaÂsÏenõ dostaÂvaly z mõÂst<br />

do okresuÊ a odtud vyÂsÏ, nebyla <strong>na</strong> prÏedpoklaÂdane u rovni, pro zaÂsahy<br />

shora doluÊ byla võÂc nezÏ dostacÏujõÂcõÂ. Z teÏchto zpraÂv take musela byÂt<br />

vybõÂraÂ<strong>na</strong> jmeÂ<strong>na</strong> pro dokladovaÂnõÂ charakteristickyÂch, pozitivnõÂch i negativnõÂch,<br />

reakcõÂ lidõÂ. PraÂveÏ tyto informace byly zpravidla nejpodrobneÏjsÏõÂ,<br />

a je zajõÂmave sledovat, jak se dalsÏõ cestou rÏedõÂ, cÏi jak se z nich<br />

vyraÂbeÏjõÂ exemplaÂrnõÂ prÏõÂpady.<br />

TeÏchto zpraÂv bylo celkem pat<strong>na</strong>Âct, neÏktere meÏly dvoudennõ interval.<br />

ElaboraÂt ze 4. cÏerv<strong>na</strong> tedy jesÏteÏ prÏed usnesenõÂm SUÂ V o sbõÂraÂnõÂ argumentuÊ<br />

odmõÂtajõÂcõÂch) slibuje vypracovaÂnõ samostatne zpraÂvy o prÏõÂpadech<br />

odmõÂtnutõÂ. ZÏe by bezprostrÏednõÂm podneÏtem bylo to, zÏe jed<strong>na</strong><br />

rodi<strong>na</strong> v KarlovyÂch Varech ¹znecÏistila kliku u dverÏõÂ kreÂmem <strong>na</strong> obuv<br />

a uzamkla se v byteϪ? OficiaÂlnõ pokyn sledovat tyto a podobne prÏõÂpady<br />

vsÏak byl zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Ân azÏ ve zpraÂveÏ za dny 9. azÏ 10. 6.: ¹...OrgaÂnuÊm<br />

lidoveÂho hlasovaÂnõÂvmõÂstech bylo doporucÏeno veÂsti evidenci prÏõÂpaduÊ<br />

odmõÂtnutõÂ podpisu a vycÏerpat vsÏechny mozÏnosti prÏesveÏdcÏovaÂnõÂ.ª<br />

VsÏimneÏme si vyÂz<strong>na</strong>moveÂho posunu oproti usnesenõÂ SUÂ V KSCÏ z5.6.<br />

1951, viz str. 123 ± ¹sbõÂrat argumentyª ± ¹veÂsti evidenciª!)<br />

Teprve v druhe puÊ li kampaneÏ zacÏal pocÏet odevzdanyÂch kladnyÂch<br />

hlasuÊ vyÂrazneÏji <strong>na</strong>ruÊ stat. OdraÂzÏõÂ se to i v souhrnnyÂch zpraÂvaÂch UÂ AV<br />

NF a CÏ sVOM urcÏenyÂch pro tisk. JenzÏe 13. cÏerv<strong>na</strong> se pocÏet hlasuÊ zarazil<br />

<strong>na</strong> cifrÏe 7 852 109. Pote byl tento vyÂsledek jako prÏedbeÏzÏny opakovaÂn<br />

17. cÏerv<strong>na</strong> zastrcÏeny vu vodnõÂku RudeÂho praÂva. UzÏ jen proto<br />

teÏzÏko muÊzÏeme veÏrÏit zaÂveÏrecÏne bilanci z 19. 6. 1951, kterou jako ¹PrÏedbeÏzÏneÂ<br />

shrnutõª odeslal U AV NF BedrÏichu Geminderovi <strong>na</strong> U V KSCÏ .<br />

CÏ õÂsla jsou za celou republiku vcÏetneÏ Slovenska:


125<br />

l MaximaÂlnõÂ pocÏet dosazÏitelnyÂch hlasuÊ dle scÏõÂtaÂnõÂ lidu z brÏez<strong>na</strong> roku<br />

1950 ± 9 230 740.<br />

l Celkem hlasovalo 9 081 421 obcÏanuÊ , tj. 98,38 % z mozÏneÂho pocÏtu.<br />

l V cele republice bylo odevzdaÂno 9 020 522 kladnyÂch hlasuÊ , tj.<br />

99,33 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch.<br />

l OdmõÂtlo podepsat 60 899 obcÏanuÊ , tj. 0,67 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch.<br />

Tyto u daje se opakovaly ve zpraÂveÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu U V KSCÏ<br />

ivzaÂveÏrecÏne zpraÂveÏU AV NF. 37)<br />

Pote byla <strong>na</strong> U AV NF zpracovaÂ<strong>na</strong> ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong> zpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ.<br />

BohuzÏel je nedatova<strong>na</strong>Â. Obsahuje velmi zaÂvazÏ<strong>na</strong>Â sdeÏlenõÂ:<br />

l ¹AgitacÏnõ dvojice musely reagovat <strong>na</strong> ruÊ zne pochybnosti, jako zda<br />

neÏjaky podpis muÊzÏe zabraÂnit vaÂlce, zÏe paÂni si udeÏlajõ stejneÏ, co chteÏjõÂ.<br />

V religioznõÂch krajõÂch, zÏe o vaÂlce a mõÂru rozhoduje BuÊ h, je vhodneÏjsÏõÂse<br />

modlit nezÏ podepisovat hlasovacõÂ lõÂstek.ª<br />

l ¹V cÏetnyÂch prÏõÂpadech se staÂvalo, zÏe obcÏane spojovali svuÊ j podpis se<br />

zÏaÂdostõÂ o vyrÏesÏenõÂ svyÂch osobnõÂch probleÂmuÊ nebo s vyrÏesÏenõÂm pomeÏruÊ<br />

v obci.ª<br />

l UrcÏitou blõÂzÏe neurcÏenou) cÏaÂst lidõÂ se podarÏilo prÏesveÏdcÏit beÏhem neÏkolika<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏv. TõÂm pisatele vysveÏtlujõ kolõÂsave pocÏty prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ.<br />

Mezi odmõÂtnuvsÏõÂmi byla u dajneÏ veÏtsÏi<strong>na</strong> obcÏanuÊ , jejichzÏ duÊ vody byly<br />

povahy <strong>na</strong>ÂbozÏenskeÂ, a mezi nimi hlavneÏ rÏaÂdove sestry a cÏlenove sekty<br />

SveÏdkove Jehovovi. A mezi jehovisty to zase u dajneÏ byli nejcÏasteÏji obcÏaneÂ<br />

neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti. DalsÏõ velkou skupinu tvorÏili lide ¹nemocnõÂ<br />

aprÏestaÂrlõ nebo dusÏevneÏ chorÏõª.<br />

l JenzÏe! ¹...Je nutno vsÏak pocÏõÂtat s tõÂm, zÏe skutecÏnõÂ a proh<strong>na</strong>nõÂ neprÏaÂteleÂ<br />

<strong>na</strong>sÏeho lidoveÏ demokratickeÂho zrÏõÂzenõÂ se za podpis <strong>na</strong> hlasovacõÂm<br />

lõÂstku skryli!ª<br />

BeÏhem cele teÂto podpisove akce se vyskytla i otevrÏe<strong>na</strong> ohniska odporu:<br />

Byly to dveÏ obce, a to ¹BrÏezova v okrese Uhersky Brod a LacÏnov<br />

v okrese ValasÏske Klobouky, kde byl odpor proti podepisovaÂnõ organisovaÂn<br />

reakcõÂ. V BrÏezove odmõÂtlo 180 obcÏanuÊ, prÏesveÏdcÏovaÂnõÂm krajskyÂch<br />

a okresnõÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ se stav snõÂzÏil <strong>na</strong> 78. V LacÏnoveÏ bylo asi<br />

100 prÏõÂpaduÊ , ale po trÏõÂdennõÂch <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvaÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ z kraje<br />

a okresuÊ se stav snõÂzÏil <strong>na</strong> 40 nepodepsanyÂch hlasovacõÂch lõÂstkuÊ.ª<br />

¹Na PodborÏansku a TouzÏimsku byl v pruÊbeÏhu lidoveÂho hlasovaÂnõÂ<br />

odhalen trÏõÂdnõ neprÏõÂtel ± vesnicky bohaÂcÏprÏõÂmo v neÏkteryÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏõÂch<br />

JZD a MNV.ª<br />

¹Na Olomoucku byla odhale<strong>na</strong> protistaÂtnõÂ skupi<strong>na</strong> byÂvaleÂho tovaÂrnõÂka<br />

Josefa Reinhorda ze SkorosÏic, okr. JesenõÂk.ª<br />

VyÂsÏe uvede<strong>na</strong> ¹odhalenõª jsou typicka pro politikum tehdejsÏõ doby.<br />

Byla vsÏak ucÏineÏ<strong>na</strong> i odhalenõÂ, ktera nenõÂtrÏeba daÂvat do uvozovek, jako


126<br />

<strong>na</strong>prÏõÂklad neporÏaÂdky v evidenci obyvatel a ve vydaÂvaÂnõÂ potravinovyÂch<br />

lõÂstkuÊ. ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong> zpraÂva vyÂslovneÏ prÏiz<strong>na</strong>Âva i <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>lismus cÏeskeÂho<br />

obyvatelstva v mõÂstech, kde zÏijõ obcÏane neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti.<br />

***<br />

JakyÂsi kontrolnõÂ rozmeÏr pro <strong>na</strong>sÏe zkoumaÂnõÂ poskytuje jesÏteÏ jeden<br />

typ hlaÂsÏenõÂ, a to zaÂveÏrecÏne zpraÂvy KrajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ<br />

fronty daÂle KAV NF) zasõÂlane <strong>na</strong>U AV NF hned po skoncÏenõ hlasovaÂnõÂ.<br />

Jsou <strong>na</strong>depisovaÂny<br />

¹ZpraÂva o pruÊ beÏhu lidoveÂho hlasovaÂnõÂ za pakt mõÂru a proti<br />

znovuvyzbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka.ª 38)<br />

VteÏchto zpraÂvaÂch <strong>na</strong>leÂzaÂme zase jine podrobnosti, cÏõÂsla o splneÏnõÂ<br />

prÏedepsaneÂho u kolu a neÏkdy i rozpisy okresnõÂch plneÏnõÂ, vcÏetneÏ pocÏtuÊ<br />

obcÏanuÊ , kterÏõ odmõÂtli podepsat. BohuzÏel, pisatele zpraÂv nedodrzÏovali<br />

jejich jednotne schema.<br />

PRAHA<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 1 627 793.<br />

PocÏet kladnyÂch hlasuÊ v Praze i <strong>na</strong> venkoveÏ = 1 549 539.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 368.<br />

V BenesÏoveÏ byly <strong>na</strong> ulicõÂch rozhozeny jako letaÂky prÏetisÏteÏne hlasovacõÂ<br />

lõÂstky. Zjistilo se, zÏe jedineÏ v podniku CÏ sl. staÂtnõÂ statky chybõÂprÏes 260<br />

lõÂstkuÊ . V BrandyÂse n. Labem byl zadrzÏen zase obcÏan, ktery meÏl plnou<br />

aktovku letaÂkuÊ proti hlasovaÂnõÂ, ale saÂm meÏl potvrzenõÂ, zÏe hlasoval.<br />

¹...Na okrese RakovnõÂk v souvislosti s vylepovaÂnõÂm letaÂkuÊ proti hlasovaÂnõÂ<br />

byla odhale<strong>na</strong> ilegaÂlnõÂ skupi<strong>na</strong>. VsÏechny prÏõÂpady se vysÏetrÏujõÂ.ª<br />

CÏ ESKEÂ BUDEÏ JOVICE<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 363 184.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 211.<br />

PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: CÏ eske BudeÏjovice 30, CÏ esky Krumlov<br />

35, JindrÏichuÊ v Hradec 8, Kaplice 12, Milevsko 6, PõÂsek 7, Prachatice<br />

6, SobeÏslav 10, Strakonice 15, TaÂbor 8, Trhove Sviny 26, TrÏebonÏ 10,<br />

TyÂn <strong>na</strong>d Vltavou 6, Vimperk 25, VodnÏ any 7.<br />

AparaÂt <strong>na</strong>ÂrodnõÂch vyÂboruÊ dal k dispozici sez<strong>na</strong>my, ¹...<strong>na</strong> kteryÂch figurovali<br />

lide daÂvno zemrÏelõÂ, odsteÏhovanõª.<br />

NejspõÂsÏ proto, aby byl odmõÂtajõÂcõÂ znevaÂzÏen, objevuje se i u lidõÂ normaÂlneÏ<br />

zameÏst<strong>na</strong>nyÂch charakteristika: ¹choromyslnyª.<br />

PLZENÏ<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 395925.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 234.<br />

PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Blat<strong>na</strong>Â 27, Blovice 11, DomazÏlice 24,<br />

HorazÏd'ovice 14, HorsÏovsky TyÂn 13, Klatovy 41, Plasy 3, PlzenÏ 41,


127<br />

PrÏesÏtice 5, Rokycany 12, Stod neuvedeno, StrÏõÂbro neuvedeno, SusÏice<br />

18, Tachov 10.<br />

Na adresu okresnõÂch a mõÂstnõÂch vyÂboruÊ KSCÏ bylo rÏecÏeno: ¹VedoucõÂ<br />

slozÏka, od ktere seocÏekaÂvala nejveÏtsÏõ pomoc, vcelku zklamala.ª<br />

A take totaÂlneÏ selhalo fungovaÂnõ agitacÏnõÂch strÏedisek. Z 1250 mõÂst jich<br />

jen 94 byla hodnoce<strong>na</strong> jako dobraÂ.<br />

KARLOVY VARY<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 197 217.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 330.<br />

PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ:AsÏ 3, Cheb 44, JaÂchymov 32, KadanÏ 5,<br />

Karlovy Vary 151, Kraslice 4, MariaÂnske LaÂzneÏ 4, PodborÏany 2, Sokolov<br />

83, TouzÏim 2.<br />

NejveÏtsÏõ probleÂmy zde byly s obcÏany neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti. Dle zpraÂvy<br />

¹...jen skutecÏneÏ povsÏech straÂnkaÂch prÏõÂmo <strong>na</strong>bity soudruh argumenty<br />

a ovlaÂdajõÂcõ dostatecÏneÏ neÏmecky jazyk muÊzÏe mõÂti u teÏchto lidõÂu speÏch.ª<br />

NeÏmci se cõÂtili diskriminovanõÂ <strong>na</strong>ÂrodnostneÏ a hlavneÏ jazykoveÏ. Proto<br />

<strong>na</strong>prÏõÂklad <strong>na</strong> dole Gustav okr. Sokolov) pomohl ke zmeÏneÏ postojuÊ azÏ<br />

slib vydaÂvaÂnõÂ odboraÂrÏskeÂho tisku v neÏmeckeÂm jazyce. PrÏedtõÂm celaÂ<br />

pracovisÏteÏ odmõÂtala podepsat. Podle põÂsemne informace jednoho instruktora<br />

vyslaneÂho do tohoto kraje ¹...neÏktere zaÂvodnõ rady vydaly<br />

NeÏmcuÊ m prohlaÂsÏenõÂ, zÏe hlasovaÂnõ nema co spolecÏneÂho s mozÏnostõÂ<br />

pozdeÏjsÏõÂho odsunu.ª<br />

UÂ STIÂ <strong>na</strong>d Labem<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 455 000.<br />

PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 429 714.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = asi 132 nejsou tu ale zahrnuty<br />

rÏaÂdove sestry, o nichzÏ se zpraÂva zminÏ uje).<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ:BõÂli<strong>na</strong> 8, DeÏcÏõÂn 4, Duchcov 11, Chomutov<br />

15, LitomeÏrÏice 1, LitvõÂnov 5, Louny 19, Lovosice 0, Most 37, Roudnice<br />

n. L. 1, Teplice 15, UÂ stõÂ n. L. 13, ZÏatec 3.<br />

LIBEREC<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 332 886.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 150.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: CÏ eska LõÂpa 8, Doksy 6, FryÂdlant 1,<br />

Jablonec n. N. 35, Jilemnice 4, Liberec 30, Mnichovo HradisÏteÏ 14,<br />

Novy Bor 22, Rumburk 13, Semily 5, Turnov 12.<br />

HRADEC KRAÂLOVEÂ<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 417 540.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat, je vykaÂzaÂn rozporneÏ: v textu<br />

vlastnõ zpraÂvy je to 553 osob, v prÏipojene tabulce dle okresuÊ jen 363<br />

osob.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Broumov 164, DobrusÏka 8, DvuÊ r KraÂ-


128<br />

love 9, HorÏice 4, Hradec KraÂlove 21, JaromeÏrÏ 7, JicÏõÂn 22, NaÂchod 19,<br />

Nova Paka 10, Novy BydzÏov 38, Rychnov n. Kn. 20, Trutnov 13, VrchlabõÂ<br />

6,ZÏamberk 22.<br />

Pisatel zpraÂvy kritizuje neÏjaky netakticky zaÂsah vuÊcÏi rÏaÂdovyÂm sestraÂm<br />

v broumovskeÂm klaÂsÏterÏe. Ji<strong>na</strong>k se ostatnõ odmõÂtnutõ tyÂkajõ pry osob<br />

¹...veÏtsÏinou u chylnyÂch a choryÂch, neÏkdy svedenyÂch, jindy pak osob<br />

dusÏevneÏ u chylnyÂch a choryÂch, od kteryÂch nebylo zÏaÂdoucõ podpis zÏaÂdat.ª<br />

PARDUBICE<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 333 020 dle okresuÊ vsÏak jen 316 175).<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 312 487.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 162 podle okresuÊ jevsÏak tento<br />

pocÏet zhruba polovicÏnõÂ).<br />

Poprve se tu setkaÂvaÂme s pojmem ¹okresnõ akcÏnõÂcÏtyrÏkyª jakozÏto organizacÏnõÂho<br />

rÏõÂdõÂcõÂho centra.<br />

V kraji byla u dajneÏ sÏõÂrÏe<strong>na</strong> sÏusÏkanda, zÏe <strong>na</strong> zaÂkladeÏ hlasovaÂnõÂmaÂbyÂt<br />

CÏ SR prÏicÏleneÏ<strong>na</strong> k SoveÏtskeÂmu svazu, a zÏe se toto hlasovaÂnõÂ ¹hodõÂ<br />

komunistuÊ m take proto, aby se lidem dostali do bytuʪ.<br />

JIHLAVA<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 312 751 z celkoveÂho pocÏtu 423 169 obyvatel.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 315566 /!?/<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ nepodepsali = 246, z nich 145odmõÂtlo zaÂsadneÏ.<br />

BRNO<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 700 087.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 295.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Blansko 7, Boskovice 13, Brno-meÏsto<br />

71, Brno-venkov 4, BrÏeclav 11, BucÏovice 4, BystrÏice n. P. 13, HustopecÏe<br />

34, Mikulov 16, Moravska TrÏebova 6, Moravsky Krumlov 32, ,<br />

Rosice 4, Slavkov 32, Svitavy 11, TisÏnov 0, Velka BõÂtesÏ 1, VysÏkov 6,<br />

Znojmo 26, ZÏidlochovice 4.<br />

Ti, co definitivneÏ odmõÂtli, jsou<br />

± obcÏaneÂ, ¹...kterÏõ majõ tvrdosÏõÂjneÏ zarputily odpor proti dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ,<br />

a kdyzÏ nemohou argumentovat, tvrdosÏõÂjneÏ mlcÏõÂ a odmõÂtajõÂ podepsatª;<br />

±<strong>na</strong>ÂbozÏensÏtõÂ fa<strong>na</strong>tikoveÂ, kterÏõÂ tõÂm neÏkdy zakryÂvajõÂ neprÏaÂtelstvõÂ k politickeÂmu<br />

zrÏõÂzenõÂ doma;<br />

± ¹...lide debilnõÂ, slabomyslnõÂ, hystericÏtõÂ, psychopaticka individuaª.<br />

PrÏipoje<strong>na</strong> je i kritika CÏ eskoslovenske obce sokolskeÂ: ¹Jako slozÏka neudeÏlal<br />

Sokol nic.ª<br />

OLOMOUC<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 419 009 z celkoveÂho pocÏtu 591 692 obyvatel.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 407 273.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 371.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : BruntaÂl 5, Hranice 51, JesenõÂk 78,


129<br />

KojetõÂn 14, Litovel 26, Olomouc 73, ProsteÏjov 25, PrÏerov 20, SÏ ternberk<br />

30, SÏ umperk 27, ZaÂbrÏeh n. Mor. 14.<br />

CÏ innost jizÏ drÏõÂve zmõÂneÏne protistaÂtnõ skupiny Josefa Reinhorda ze<br />

SkorosÏic v okrese JesenõÂk spocÏõÂvala podle teÂto zpraÂvy v tom, zÏe dotycÏnyÂ<br />

vyvolal odmõÂtave postoje mezi NeÏmci a hrubeÏ osobneÏ <strong>na</strong>padl<br />

stareÂho komunistu neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti.<br />

GOTTWALDOV<br />

SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 412 530.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 436.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : <strong>Gottwald</strong>ov 34, HodonõÂn 21, HolesÏov 9,<br />

KromeÏrÏõÂzÏ 5, Kyjov 33, Uherske HradisÏteÏ 50, Uhersky Brod 92, ValasÏskeÂ<br />

Klobouky 78, ValasÏske MezirÏõÂcÏõ 16, Veselõ 88, VsetõÂn 19.<br />

Ve zpraÂveÏ zdejsÏõÂho KAV NF je mj. podrobneÏ vysveÏtlovaÂ<strong>na</strong> situace v obci<br />

LacÏnov u Hornõ LidcÏe okr. ValasÏske Klobouky) a v obci BrÏezova okr.<br />

Uhersky Brod):<br />

± LacÏnov je horska obec, kde lide bydlõ ve staryÂch chaloupkaÂch,<br />

v nichzÏ neÏktere deÏti spõ i <strong>na</strong> zemi. NõÂzkou zÏivotnõ u rovenÏ zpuÊ sobuje<br />

sÏpat<strong>na</strong> bonita puÊ dy, drobne zemeÏdeÏlce velmi zateÏzÏuje rozpis dodaÂvek.<br />

Obyvatele obce pobourÏil zaÂsah mõÂstnõÂho rÏeditele <strong>na</strong>ÂrodnõÂ sÏkoly, kteryÂ<br />

oz<strong>na</strong>Âmil, zÏe bude zrusÏe<strong>na</strong> modlitba prÏed a po vyucÏovaÂnõÂ a ze trÏõÂd budou<br />

odstraneÏny krÏõÂzÏe. Vedle tohoto podaÂnõ situace se v jine zpraÂveÏ<br />

objevuje hodnocenõÂ podstatneÏ ostrÏejsÏõÂ:) V obci se proti hlasovaÂnõÂ postupuje<br />

organizovaneÏ, v cÏele je vedoucõÂ ¹III. rÏaÂdu neÏjakeÂho svateÂho...<br />

ktera poprÏesveÏdcÏovaÂnõ sama <strong>na</strong><strong>na</strong>ÂsÏela, zÏe dneska je zle, a zÏe kdyby<br />

nemeÏla rodinu v USA, zÏe by se ani neobleÂklaª.<br />

SociaÂlnõÂ pomeÏry cÏinõÂ zdejsÏõÂ obyvatele zatrpklyÂmi: ¹...PrÏesto vsÏak jim<br />

bylo vysveÏtlovaÂno, zÏe je nutno jesÏteÏ dnes vydrzÏet i tyto obtõÂzÏe, pokud si<br />

nevybudujeme <strong>na</strong>ÂsÏteÏzÏky pruÊ mysl, ktery bude zaÂrukou rychleÂho ruÊ stu<br />

v budovaÂnõÂ socialismu <strong>na</strong>sÏõÂ vlasti a zÏe pak bude prÏikrocÏeno k vyÂstavbeÏ<br />

<strong>na</strong>sÏich obcõÂ.ª<br />

±BrÏezova je obec zaÂmozÏ<strong>na</strong>Â, ¹...obyvateleÂ, tak zv. korÏe<strong>na</strong>ÂrÏi jsou lideÂ<br />

prosÏlõ sveÏtem bez jakyÂchkoliv mravnõÂch skrupulõª. ProtozÏe raÂznyÂmi<br />

opatrÏenõÂmi byla ucÏineÏ<strong>na</strong> prÏõÂtrzÏ pasÏovaÂnõÂ korÏenõÂ z Jugoslavie prÏes Mad'arsko),<br />

dokonce pry chteÏjõ vaÂlku, nebot' tehdy se meÏli lõÂp. NeÏkolik<br />

mladyÂch lidõÂ z obce je uveÏzneÏno a jejich rodicÏe rÏõÂkajõÂ, zÏe vaÂlka jim syny<br />

nevzala, zato je pozbyli v mõÂru. ZpocÏaÂtku nechteÏlo podepsat võÂce jak<br />

400 lidõÂ, <strong>na</strong> konci kampaneÏ setrvalo prÏi sveÂm rozhodnutõÂ 78 lidõÂ.<br />

OSTRAVA<br />

SmeÏrne cÏõÂslo = 598 532.<br />

PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 609 498.<br />

PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 851.<br />

PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: BõÂlovec 43, CÏ esky TeÏsÏõÂn 172, FrensÏtaÂt<br />

p. R. 62, HlucÏõÂn 83, Karvi<strong>na</strong> 115, Krnov 16, MõÂstek 75, Novy JicÏõÂn 89,<br />

Opava 75, Ostrava 107, VõÂtkov 14.


130<br />

Na Ostravsku se asi nejvõÂce projevil nesouhlas se trÏetõÂm bodem hlasovacõÂho<br />

lõÂstku odsuzujõÂcõÂm zraÂdnou reakci. Ji<strong>na</strong>k byly duÊ vody odmõÂtnutõÂ<br />

povahy <strong>na</strong>Ârodnostnõ NeÏmci, PolaÂci), <strong>na</strong>ÂbozÏenske jehovisteÂ,<br />

adventisteÂ) i osobnõÂ nesouhlas s jed<strong>na</strong>ÂnõÂm obecnõÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ).<br />

A prolõÂ<strong>na</strong>ly se tu tak, jako v zÏaÂdneÂm jineÂm kraji. MozÏ<strong>na</strong> take pro tolik<br />

komplikovane spolecÏenske podmõÂnky jsou podklady ze zdejsÏõÂho kraje<br />

zpracovaÂny nejduÊ kladneÏji.<br />

***<br />

NamõÂsto zaÂveÏru zarÏazuji popis jednoho prÏõÂpadu, ktery byl rÏesÏen<br />

exemplaÂrnõÂm potrestaÂnõÂm.<br />

Student maturitnõÂho rocÏnõÂku strÏednõÂ sÏkoly v Praze-KarlõÂneÏ Ivan<br />

UrbaÂnek odmõÂtl podepsat hlasovacõ lõÂstek. Na jeho <strong>na</strong>Âzorovy vyÂvoj<br />

meÏla vliv rodi<strong>na</strong>, skautsky oddõÂl a sbor CÏ eskobratrske cõÂrkve evangelickeÂ.<br />

VuÊcÏi spoluzÏaÂkuÊ m a profesoruÊ m se choval slusÏneÏ azÏ zdvorÏile,<br />

dobrÏe se ucÏil, zajõÂmal se o grafickou tvorbu.<br />

JenzÏe ¹...z vaÂzÏnyÂch duÊ voduÊ a pro chyby, ktere vidõª, nesouhlasil<br />

s politickyÂm zrÏõÂzenõÂm. Sve <strong>na</strong>Âzory neskryÂval, <strong>na</strong>prÏõÂklad v hodi<strong>na</strong>Âch<br />

deÏjepisu mu vadilo, zÏe je do historie ¹vpasÏovaÂvaÂ<strong>na</strong>ª politika.<br />

Ten, kdo byl poveÏrÏen proveÂst sÏetrÏenõÂ jeho postojuÊ , si vyzÏaÂdal stanoviska<br />

rÏeditele sÏkoly, trÏõÂdnõÂho profesora, profesora filosofie a dvou<br />

spoluzÏaÂkuÊ . Rozhodovalo se totizÏ o tom, zda studentu UrbaÂnkovi bude<br />

dovoleno sklaÂdat maturitnõÂ zkousÏku. PoneÏvadzÏ to, ¹zda zÏaÂk bude<br />

prÏipusÏteÏnª, stanovila maturitnõÂ komise <strong>na</strong> zaÂkladeÏ zvaÂzÏenõÂ jeho:<br />

¹...1. kaÂzneÏ, 2. prospeÏchu a 3. pomeÏru k lidoveÏ demokratickeÂmu<br />

zrÏõÂzenõª. Dle shodneÂho mõÂneÏnõ vsÏech, kterÏõ tento prÏõÂpad posuzovali,<br />

student UrbaÂnek nevyhovoval podmõÂnce trÏetõÂ. Komise proto dosÏla k zaÂveÏru,<br />

zÏe ¹...nenõ mozÏno prÏipustiti jej k maturiteϪ. Komise se daÂle domnõÂvaÂ,<br />

zÏe ¹...teÏles<strong>na</strong> pra ce a styk s pracujõÂcõÂmi muÊzÏe mu pomoci,<br />

aby si uveÏdomil, jak jest jeho postoj nespra vnyÂ. Cesta k dalsÏõÂmu<br />

studiu se mu tõÂm nikterak neuzavõÂra , jestlizÏe prokaÂzÏe svojõ pracõÂ<br />

a chovaÂnõÂm kladny postoj k lid. dem. zrÏõÂzenõÂ.ª<br />

Osm<strong>na</strong>Âctilety Ivan UrbaÂnek toto rozhodnutõ nesl nejen statecÏneÏ, ale<br />

i hrdeÏ. Jak se vsÏak utvaÂrÏel jeho dalsÏõÂ zÏivotnõÂ osud?<br />

A jak se utvaÂrÏely zÏivotnõÂ osudy vsÏech ostatnõÂch, kterÏõÂ tenkraÂt<br />

nepodepsali?


131<br />

PrÏõÂloha 14: HlasovacõÂ lõÂstek za Pakt mõÂru z roku 1951


132<br />

PrÏõÂloha 15: Prvnõ zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly<br />

podepsat hlasovacõÂ lõÂstek a o duÊ vodech,<br />

ktere uvaÂdeÏly


133


134


135


136


137<br />

PrÏõÂloha 16: Druha zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly<br />

podepsat hlasovacõÂ lõÂstek a o duÊ vodech,<br />

ktere uvaÂdeÏly podaÂva soudruh Geminder)


138


139


140


141


142


143


144


145<br />

PrÏõÂloha 17: UkaÂzka z centraÂlnõÂ evidence osob,<br />

ktere odeprÏely podepsat hlasovacõ lõÂstek,<br />

sumarizovane <strong>na</strong> UÂAV NF v Praze 1951 40)


146


147


148


149


150


151


152


153


154


155


156


157


158


159


160


161


162


163


164


165


166


167


168<br />

POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1) O ustavenõ StaÂleÂho u strÏednõÂho mõÂroveÂho vyÂboru v CÏ SR rozhodl politicky sekretariaÂt<br />

UÂ V KSCÏ 10. 6. 1949. Viz SUÂ A, fond 02/4, sv. 2, a. j. 74.<br />

2) SUÂ A, fond 02/4, 1945±1951, sv. 11, a. j. 115. Viz schuÊze SUÂ V 12. 4. 1950, bod 4.<br />

CÏ leny polit. sekretariaÂtu v te dobeÏ byli: K. BacõÂlek, A. CÏ epicÏka, J. DolanskyÂ, K. <strong>Gottwald</strong>,<br />

R. SlaÂnskyÂ, V. SÏ irokyÂ, A. ZaÂpotockyÂ. Viz Kaplan, K.: Nekrvava revoluce.<br />

1. vyd. MF, Praha 1993.<br />

3) TamteÂzÏ.<br />

4) TamteÂzÏ, sv. 14, a. j. 124. Viz schuÊze SUÂ V 18. 5. 1950, bod 18.<br />

5)<br />

Viz SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225.<br />

6)<br />

TamteÂzÏ, viz letaÂk UÂ AV NF.<br />

7)<br />

TamteÂzÏ, viz smeÏrnice MSÏ VU cÏ. 57.810/50-I/1 ze dne 8. 5. 1950.<br />

8) SUÂ A, fond 02/1, sv. 19, a. j. 223.<br />

9) TamteÂzÏ.<br />

10) SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 12.<br />

11) TamteÂzÏ.<br />

12) TamteÂzÏ.<br />

13) Viz pozn. 10 a zde citova<strong>na</strong>Â zpraÂva ze 27.± 29. kveÏt<strong>na</strong>.<br />

14) Srovn. Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 126, 127 a 128 z kveÏt<strong>na</strong> 1950.<br />

15) SUÂ A, fond 02/1, sv. 19, a. j. 224. Viz schuÊze PUÂ V KSCÏ dne 30. 5. 1950, bod 6/III.<br />

16) SU A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225. Viz cÏtyrÏstraÂnkova nedatova<strong>na</strong> ZpraÂva o pruÊbeÏhu<br />

mõÂrovyÂch akcõÂ, oz<strong>na</strong>cÏe<strong>na</strong> I b.<br />

17) TamteÂzÏ.<br />

18) Viz pozn. 15.<br />

19) Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 129 z 1. 6. 1950.<br />

20) SUÂ A, fond 02/1, sv. 23, a. j. 248. Viz schuÊzePUÂ V KSCÏ dne 18. 12. 1950, bod: NaÂvrh<br />

<strong>na</strong> opatrÏenõ proti vaÂlecÏne propagandeÏ v odpoveÏd' <strong>na</strong> vyÂzvu varsÏavskeÂho mõÂroveÂho<br />

kongresu.<br />

DaÂlekveÏci: SbõÂrka zaÂkonuÊ , r. 1950, cÏaÂstka 68, vyd. dne 24. 12. 1950, str. 683 ± 684.<br />

21) Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 18 z 23. 1. 1951.<br />

22)<br />

SUÂ A, fond 100/24, sv. 158, a. j. 1494.<br />

23)<br />

SUÂ A, fond 100/24, sv. 38, a. j. 816.<br />

24)<br />

SveÏtova rada mõÂru byla ustave<strong>na</strong> <strong>na</strong> II. kongresu obraÂncuÊ mõÂru 16. ± 22. 11. 1950<br />

ve VarsÏaveÏ. JejõÂm prÏedsedou se stal FreÂderic Joliot-Curie. Viz Politicke deÏjiny sveÏta<br />

v datech, sv. 2., 1. vyd. Svoboda, Praha 1980 ± zde str. 936.<br />

Citace vyÂzvy SveÏtove rady mõÂru byla prÏevzata z materiaÂlu pro PU V KSCÏ ze dne 23. 4.<br />

1951. Viz SUÂ A, fond O2/1, sv. 26, a. j. 267.<br />

25)<br />

SUÂ A, fond 02/1, sv. 25, a. j. 262. Viz schuÊzePUÂ V 19. 3. 1951, bod 5.<br />

26) SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1. Dopis UÂ AV NF BedrÏichu<br />

Geminderovi ze dne 18. 4. 1951.<br />

27) SUÂ A, fond 02/1, sv. 26, a. j. 267. Viz schuÊze PUÂ V 23. 4. 1951, bod 4.<br />

SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1: SmeÏrnice MV zn. 019-10/5-<br />

-1951-I/2 ze dne 10. kveÏt<strong>na</strong> 1951 a smeÏrnice U AV NF cÏtyrÏstraÂnkovy letaÂk).<br />

28) Viz pozn. 26.


169<br />

29)<br />

SUÂ A, fond 05/11, sv. 66, a. j. 439 ± MNO.<br />

30)<br />

Kaplan, K.: Nekrvava revoluce, c. d. Zde viz str. 303 a 318 ± 319.<br />

LisÏka, O. a kol.: Vyko<strong>na</strong>ne tresty smrti, CÏ eskoslovensko 1918 ± 1989. U DV, Praha<br />

2000.<br />

31)<br />

Viz pozn. 30 a daÂle:<br />

Kaplan, K.: RVHP a CÏ eskoslovensko 1949 ± 1955. SveÏdectvõÂ, XV, 1979, sv. 58,<br />

str. 284 ± 296.<br />

/Podle u dajuÊ Prokopa Tomka SesÏit cÏ. 1 ± CÏ eskoslovensky uran 1945±1989. U DV,<br />

Praha 1999) byly <strong>na</strong>sÏe dodaÂvky uranu SoveÏtskeÂmu svazu v hodnoteÏ jesÏteÏ vysÏsÏõÂ ±<br />

prÏesahovaly 400 milionuÊ rubluÊ, prÏi kurzu 12,50 KcÏs/Rbl.; pozn. red./.<br />

DaÂle: Mencl, V., HaÂjek, M., OtaÂhal, M., KadlecovaÂ, E.: KrÏizÏovatky 20. stoletõÂ. 1. vyd.<br />

NasÏe vojsko, Praha 1990.<br />

Moulis, V., Valenta, J., Vykoukal, J. a kol.: Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku<br />

v EvropeÏ 1944 ±1989. 1. vyd. Amosium servis, Ostrava 1991.<br />

32)<br />

SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 2252. 1951) a fond 100/24, sv. 38, a. j. 816.<br />

33)<br />

SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225, 2. 1951).<br />

34)<br />

SUÂ A, fond 02/1, sv. 27, a. j. 272. Viz schuÊzePUÂ V 4. 6. 1951, bod 5.<br />

35)<br />

SUÂ A, fond 02/4, sv. 39, a. j. 188. Viz schuÊzeSUÂ V 5. 6. 1951, 5. bod usnesenõÂ.<br />

TeÂzÏ SUÂA, fond 02/4, sv. 40, a. j. 189, schuÊ ze 12. 6. 1951, bod 35.<br />

36)<br />

SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1951, kart. 13, 1. slozÏka 3.<br />

37)<br />

Viz pozn. 36 a zde: PrÏedbeÏzÏne shrnutõ cÏj. I-51/Fe/kbõ ze dne 19. 6. 1951. TamteÂzÏ<br />

nedatova<strong>na</strong>Â ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong>Â zpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ.<br />

DaÂle viz pozn. 33 a zde: ZpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ za pakt mõÂru proti vyzbrojenõÂ<br />

zaÂpadnõÂho NeÏmecka a proti zraÂdne reakci.<br />

RovneÏzÏ Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 140 z 15. 6. 1951, cÏ. 142 z 17. 6. 1951 a cÏ. 146 z 22. 6.<br />

1951.<br />

38)<br />

SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 13 a 16.<br />

39)<br />

SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 15. Zde viz zejmeÂ<strong>na</strong> dopis KAV NF <strong>na</strong> UÂ AV NF<br />

Lorenc) ze 7. 6. 1951.<br />

40)<br />

SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 15.


170<br />

PrÏõÂpad Bohumila Sixty<br />

popraveneÂho v uÂnoru 1952<br />

JAN KALOUS<br />

UÂvodem<br />

Komunisticka stra<strong>na</strong> CÏ eskoslovenska vytaÂhla hned po u noru 1948<br />

proti vsÏem svyÂm i potenciaÂlnõÂm protivnõÂkuÊm. CõÂlem bylo zõÂskat kontrolu<br />

<strong>na</strong>d celou spolecÏnostõÂ, zastrasÏit obyvatelstvo prÏed jakyÂmkoliv<br />

projevem odporu a upevnÏ ovat zõÂskanou moc. KSCÏ nevaÂhala zasaÂhnout<br />

tvrdeÏ a nekompromisneÏ ani ve vlastnõÂch rÏadaÂch. Teror, kteryÂ<br />

vlaÂdnoucõÂ moc rozpoutala, meÏl verÏejnost zastrasÏit a donutit plnit vuÊli<br />

vsÏemocnyÂch stranickyÂch vuÊ dcuÊ a sekretariaÂtuÊ . Kontrola <strong>na</strong>d spolecÏnostõÂ<br />

jako celkem tak meÏla byÂt absolutnõÂ. PrÏes vesÏkere u silõ a<strong>na</strong>ÂsilõÂ,<br />

ktere KSCÏ rozpoutala, se v neÏkteryÂch oblastech <strong>na</strong>prÏ. v zemeÏdeÏlstvõÂ,<br />

ale i v dalsÏõÂch) nedarÏilo stanovene u koly plnit. KSCÏ pak obycÏejneÏ za<br />

pomoci StaÂtnõÂ bezpecÏnosti a jejõÂch spolupracovnõÂkuÊ ) hledala vinõÂky<br />

a vyvozovala trestneÏ praÂvnõÂ odpoveÏdnost ve vykonstruovanyÂch procesech.<br />

NevaÂhala prÏitom pouzÏõÂt nejbrutaÂlneÏjsÏõÂch donucovacõÂch prostrÏedkuÊ<br />

. MyslõÂm, zÏe dnes muÊzÏeme o teÂto dobeÏ konstatovat, zÏe laÂmala<br />

charaktery lidõÂ.<br />

Pro potrÏeby odstrasÏujõÂcõÂho efektu se dokonce do chapadel StB prÏeneseneÏ<br />

KSCÏ ) dostala i veÏda vcÏetneÏ leÂkarÏskeÂ. NeÏkterÏõÂleÂkarÏi se tak podõÂleli<br />

<strong>na</strong> tom, co dnes souhrneÏ oz<strong>na</strong>cÏujeme jako odsouzenõÂhodne komunistickeÂ<br />

zlocÏiny.<br />

V<strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂm prÏõÂpadu se z dusÏevneÏ nemocneÂho mladeÂho cÏloveÏka<br />

stal zdravy zaÂludny protistaÂtnõ zlocÏinec...<br />

O tragicÏnosti prÏõÂpadu devate<strong>na</strong>ÂctileteÂho Bohumila Sixty, odsouzeneÂho<br />

a popraveneÂho pro trestne cÏiny velezrady a vrazÏdy, vypovõÂdaÂ<br />

<strong>na</strong>ÂsledujõÂcõ text, ktery vychaÂzõ z dokumentace a sÏetrÏenõ U rÏadu dokumentace<br />

a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu daÂle UÂ DV) v letech 1995±<br />

±1998.<br />

Vu noru 1995se <strong>na</strong> U DV obraÂtila panõ Aloisie SÏ umberova sezÏaÂdostõÂ<br />

o prosÏetrÏenõÂ okolnostõÂ popravy jejõÂho bratra Bohumila Sixty.<br />

JizÏ drÏõÂve oslovila panõÂSÏ umberova GeneraÂlnõ prokuraturu CÏ R v roce<br />

1991) a Konfederaci politickyÂch veÏznÏuÊ KPVCÏ v roce 1994) s prosbou,<br />

aby jõÂ tato organizace pomohla ocÏistit bratrovo jmeÂno. V dopise adresovaneÂm<br />

KPVCÏ v BrneÏ tehdy uvedla: ¹... Jsem jedi<strong>na</strong>Â sveÏdkyneÏ teh-


dejsÏõ uda losti. Bohumil <strong>na</strong> prÏõÂslusÏnõÂky nestrÏõÂlel, jak se vyjaÂdrÏil myÂm<br />

rodicÏuÊ m po odsouzenõÂ prÏi povolenõÂ k rozhovoru. Na dotaz rodicÏuÊ , zda<br />

to provedl, odpoveÏdeÏl, zÏe nikdy nemeÏl takovou mysÏlenku, strÏõÂlet. Bylo<br />

<strong>na</strong> neÏm vynucovaÂno <strong>na</strong>Â silõÂm doz<strong>na</strong>ÂnõÂ /zduÊ raznil autor/.ª 1) Podstat<strong>na</strong>Â<br />

byla hlavneÏ poslednõ veÏta citovane pasaÂzÏe ± o <strong>na</strong>Âsilõ uzÏõÂvaneÂm<br />

prÏi vyÂslesÏõÂch a o vynucovanyÂch vyÂpoveÏdõÂch v 50. letech nenõÂ trÏeba<br />

pochybovat. PouzÏitõÂ <strong>na</strong>ÂsilõÂprÏi vyÂslesÏõÂch potvrdili i dalsÏõÂ spoluobvineÏnõÂ,<br />

kterÏõÂ byli odsouzeni se Sixtou KrÏipacÏ, SÏ umbera, OvesnyÂ, MaÂtl).<br />

VysÏetrÏovatel U DV se pustil do nelehke praÂce, prÏi nõÂzÏ musel rekonstruovat<br />

udaÂlosti stare teÂmeÏrÏ puÊ l stoletõÂ.<br />

SkrÏõÂnÏky a uÂteÏky a hlas Panny Marie<br />

171<br />

Bohumil Sixta se <strong>na</strong>rodil 18. rÏõÂj<strong>na</strong> 1932 v Nosislavi, okres ZÏidlochovice,<br />

v rolnicke rodineÏ, hluboce <strong>na</strong>ÂbozÏensky zalozÏeneÂ. Vychodil<br />

4 trÏõÂdy obecneÂ, 1 trÏõÂdu meÏsÏt'anske a 2 rocÏnõÂky zemeÏdeÏlske sÏkoly.<br />

Matka i otec pozdeÏji uvedli, zÏe jejich syn byl povahy zamlkleÂ, bojaÂcneÂ<br />

acÏetl <strong>na</strong>ÂbozÏenskou literaturu. V roce 1948 zacÏal bez jakyÂchkoliv prÏõÂcÏin<br />

utõÂkat z domova.<br />

Od srp<strong>na</strong> 1948 do dub<strong>na</strong> 1949 rozbil nez<strong>na</strong>Âmy pachatel celkem<br />

sedmkraÂt vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnky KSCÏ , Sokola a OsveÏty v Nosislavi a znicÏil<br />

jejich obsah. V teÂto souvislosti se Sixta dostal do pozice podezrÏeleÂho.<br />

Z obavy prÏed zatcÏenõÂm utekl 8. dub<strong>na</strong> 1949 z domu svyÂch rodicÏuÊ<br />

kprÏõÂbuznyÂm do ZrucÏe <strong>na</strong>d SaÂzavou, kde vsÏak byl jizÏ 12. dub<strong>na</strong> 1949<br />

zadrzÏen, vyslechnut a prÏedaÂn do vazby OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch.<br />

PrÏi vyÂslechu 2) <strong>na</strong> stanici SNB ve ZrucÏi <strong>na</strong>d SaÂzavou 12. dub<strong>na</strong><br />

1949 se Bohumil Sixta prÏiz<strong>na</strong>l, zÏe:<br />

1. V noci z 31. 7. <strong>na</strong> 1. 8. 1948 rozbil v Nosislavi skrÏõÂnÏ ku KSCÏ a znicÏil<br />

propagacÏnõÂ materiaÂl.<br />

2. V polovineÏ prosince 1948 znovu rozbil skrÏõÂnÏku a znicÏil vyÂveÏsky.<br />

3. Na vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnÏ ce MNV podpaÂlil 25. prosince 1948 obraz generalissima<br />

Stali<strong>na</strong>. Uvedl, zÏe tõÂm chteÏl vyjaÂdrÏit opovrzÏenõÂ vuÊcÏi prÏedstaviteli<br />

zprÏaÂteleneÂho staÂtu.<br />

4. Koncem led<strong>na</strong> 1949 znicÏil vyÂveÏsku osveÏtove rady v Nosislavi.<br />

5. Koncem u nora 1949 rozbil vyÂveÏsnõ skrÏõÂnÏ ku Sokola a znicÏil fotografie<br />

prezidenta <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. DaÂle z budovy MNV v Nosislavi<br />

strhnul plakaÂt ¹VõÂteÏzny u norª s <strong>Gottwald</strong>ovyÂm vyobrazenõÂm.<br />

Koncem u nora 1949 znicÏil take v Nosislavi propagacÏnõ plakaÂty<br />

vyveÏsÏene <strong>na</strong> vratech domu Josefa DõÂteÏte.<br />

6. Dne 31. brÏez<strong>na</strong> 1949 znovu rozbil vyÂveÏsku KSCÏ a materiaÂly znicÏil.<br />

7. Take 3. dub<strong>na</strong> 1949 rozbil skrÏõÂnÏku KSCÏ , znicÏil fotografie V. I. Leni<strong>na</strong><br />

aprÏedsedy vlaÂdy AntonõÂ<strong>na</strong> ZaÂpotockeÂho.<br />

SÏ koda zpuÊ sobe<strong>na</strong>Â rozbõÂjenõÂm skrÏõÂneÏk a nicÏenõÂm obsahu byla vycÏõÂsle<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong> 1200 KcÏs. Sedm<strong>na</strong>Âctilety mladõÂk zduÊ vodnil jejich nicÏenõÂ


172<br />

tõÂm, zÏe odmõÂtal nyneÏjsÏõ ¹lidoveÏ demokratickyª rezÏim, komunismus<br />

a politiku KSCÏ .<br />

Bohumil Sixta byl rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe odstranil v Nosislavi staÂtnõÂ<br />

z<strong>na</strong>k SSSR z pomnõÂku padlyÂch rudoarmeÏjcuÊ , obeÏtõÂ <strong>na</strong>cismu a vaÂlky<br />

1939 ±1945. Toto provineÏnõÂ ale neprÏiz<strong>na</strong>l, a ani SNB se mu ho nepodarÏilo<br />

dokaÂzat. Z vazby byl Sixta propusÏteÏn 3. kveÏt<strong>na</strong> 1949 a vysÏetrÏovaÂnõÂsedaÂle<br />

vedlo <strong>na</strong> svobodeÏ.<br />

V pruÊbeÏhu sveÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ <strong>na</strong> svobodeÏ ± dne 12. cÏerv<strong>na</strong> 1949 ±<br />

utekl Sixta spolu s OldrÏichem DvorÏaÂcÏkem z mõÂsta trvaleÂho bydlisÏteÏ<br />

v Nosislavi a o dva dny pozdeÏji tj. 14. cÏerv<strong>na</strong>) prÏekrocÏili u Slavonic<br />

cÏeskoslovenske staÂtnõ hranice do Rakouska 2+) . Zde byli zadrzÏeni rakouskyÂmi<br />

cÏetnõÂky, prÏedaÂni Rude armaÂdeÏ a vydaÂni zpeÏt do CÏ SR. Koncem<br />

cÏerv<strong>na</strong> 1949 byli Bohumil Sixta a OldrÏich DvorÏaÂcÏek prÏevezeni do<br />

veÏznice OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch.<br />

Asi po meÏsõÂci od zadrzÏenõÂ ±15.cÏervence 1949 odpoledne se Sixtovi<br />

<strong>na</strong>skytla prÏõÂlezÏitost k uÂteÏku. Pracoval zrov<strong>na</strong> prÏi cÏisÏteÏnõÂ pytluÊ <strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂdvorÏõÂ<br />

veÏznice, kdyzÏ jeden ze spoluveÏznÏuÊ nesl <strong>na</strong> ramenou pytel a dozorce<br />

mu pomaÂhal otevrÏõÂt dverÏe. V tomto okamzÏiku prÏeskocÏil Sixta 2,5<br />

metru vysokou zõÂdku a prÏes prÏilehle soukrome zahraÂdky utõÂkal smeÏrem<br />

k rÏece Svratce. Nasazene sõÂly SNB ho objevily azÏ v katastru obce<br />

Vojkovice. KdyzÏ je Sixta uvideÏl, ukryl se v lese, pozdeÏji v poli. PrÏõÂslusÏnõÂci<br />

SNB po neÏm cÏtyrÏikraÂt vystrÏelili ze sluzÏebnõÂch zbranõÂ, Sixta byl<br />

chycen, spoutaÂn a odvezen zpeÏt do ZÏidlochovic. PrÏi vyÂslechu uvedl,<br />

zÏe <strong>na</strong>skytne-li se znovu prÏõÂlezÏitost k uÂteÏku, vyuzÏije ji. 3)<br />

Dne 29. zaÂrÏõÂ 1949 probeÏhlo u OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch<br />

hlavnõÂlõÂcÏenõÂ s Bohumilem Sixtou obvineÏnyÂm podle § 3 odst. 1 zaÂko<strong>na</strong><br />

cÏ. 231/1948 Sb. z trestneÂho cÏinu poburÏovaÂnõÂ proti republice, v soubeÏhus§3zaÂko<strong>na</strong><br />

cÏ. 48/1931 Sb. o spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu v mladistveÂm<br />

veÏku). Zde prohlaÂsil, zÏe vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnÏky rozbõÂjel z popudu cizõÂho<br />

rozhlasu, ktery poslouchal, a daÂle proto, zÏe slysÏel hlas Panny Marie.<br />

Soudnõ z<strong>na</strong>lci ± prof. MUDr. Josef Kohout a MUDr. Alois KraÂtky ±<br />

prÏedlozÏili 15. rÏõÂj<strong>na</strong> 1949 OkresnõÂmu soudu v BrneÏ, kam byla veÏc postoupe<strong>na</strong>,<br />

posudek o dusÏevnõÂm stavu obzÏalovaneÂho 4) , kde v zaÂveÏru<br />

konstatujõÂ:<br />

¹... CÏiny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõÂ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ vyplyÂvaÂ,<br />

spa chal obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch haluci<strong>na</strong>cõÂ, t.j. pod<br />

vlivem rozkazuÊ da vanyÂch jed<strong>na</strong>k ¹hlasem Panny Marieª, jed<strong>na</strong>k pod<br />

vlivem svyÂch ¹dvou vnitrÏnõÂch hlasuÊ ª, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª<br />

lõÂcÏõ jako typicke projevy rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏnõÂ,<br />

ktere se <strong>na</strong>zyÂva Schizophrenie. PrÏi tomto onemocneÏnõ dochaÂzõÂ<br />

totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏnosti dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏpu vuÊ le,<br />

sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkra tka k roztrÏõÂsÏteÏnosti cele osobnosti postizÏeneÂho...<br />

Pod vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovanyÂ<br />

take cÏinuÊ , z nichzÏ sema nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊzÏe byÂti


vola n za neÏ k zodpoveÏdnosti... a proto bude nutne dodati po skoncÏeneÂm<br />

trestnõÂm rÏõÂzenõ obzÏalovaneÂho do u stavu pro dusÏevneÏ chore <strong>na</strong>leÂcÏenõÂ.ª<br />

V roce 1949 soud tomuto doporucÏenõÂ z<strong>na</strong>lcuÊ vyhoveÏl a prÏedal Bohumila<br />

Sixtu do peÂcÏe U stavu pro dusÏevneÏ chore v BrneÏ. Jan SÏ umbera<br />

manzÏel Sixtovy sestry) pozdeÏji ve sve vyÂpoveÏdi <strong>na</strong> StB v BrneÏ uvedl, zÏe<br />

Sixta byl hospitalizovaÂn od cÏerv<strong>na</strong> do prosince 1949 a prÏi propousÏteÏnõÂ<br />

zu stavu byl zbaven sveÂpraÂvnosti. 5) Ve sve pozdeÏjsÏõÂvyÂpoveÏdi 6) vu noru<br />

1951 Bohumil Sixta uvedl, zÏe byl do u stavu umõÂsteÏn 7. listopadu<br />

1949 a propusÏteÏn 29. prosince teÂhozÏ roku. U soudu v srpnu 1951<br />

jesÏteÏ tyto u daje doplnil: ¹... VuÂstaveÏ pro dusÏevneÏ chore jsem byl asi<br />

2meÏsõÂce, dostal jsem tam asi 10 elektrosÏokuÊ . Matka prÏisÏla sama a podepsala<br />

revers, a byl jsem propusÏteÏn domuÊ . ObvineÏny se rozplakal.)<br />

Rozplakal jsem se proto, zÏe jsem si vzpomeÏl <strong>na</strong> elektrosÏoky, po kteryÂch<br />

Pan<strong>na</strong> Maria uzÏ ke mneÏ nechodila.ª 7)<br />

DuÊ veÏrnõÂkem StaÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

173<br />

JesÏteÏ veveÏzenõÂ OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch se Sixta sez<strong>na</strong>Âmil<br />

s Janem MaÂtlem a Janem KrÏipacÏem, kterÏõÂ si zde odpykaÂvali trest za<br />

poburÏovaÂnõÂ a pro neplneÏnõÂ dodaÂvek. SpolecÏneÏ se domluvili, zÏe by se se<br />

Sixtou znovu pokusili o uÂteÏk <strong>na</strong> ZaÂpad. KdyzÏ se ale dlouho nic v tomto<br />

smeÏru nedeÏlo, rozhodl se Sixta, zÏe zalozÏõÂ odbojovou organizaci a pro<br />

znemozÏneÏnõÂ odhalenõÂ <strong>na</strong>vaÂzÏe styk prÏõÂmo se StaÂtnõÂ bezpecÏnostõÂ.<br />

Program teÂto organizace byl podle Sixty) <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ: prÏepadnout<br />

stanici SNB v ZÏidlochovicõÂch, zde zõÂskat zbraneÏ, potom prÏepadnout<br />

posÏtu a okresnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ vyÂbor, rozhlasem pak vyzvat obcÏany k akci<br />

proti KSCÏ ±cÏleny pozatyÂkat, funkcio<strong>na</strong>ÂrÏe popravit ± soucÏasneÏ proveÂst<br />

tuteÂzÏ akci i v PohorÏelicõÂch a daÂle se s<strong>na</strong>zÏit zapojit do vystoupenõÂ proti<br />

komunistuÊ m cele moravske SlovaÂcko.<br />

Dnes jizÏ asi nezjistõÂme, za jakyÂch okolnostõÂ zacÏal Bohumil Sixta<br />

s krycõÂm jmeÂnem BOHUSÏ poskytovat informace StB: zda zcela dobrovolneÏ<br />

vlivem prohlubovaÂnõÂ dusÏevnõÂ choroby), nebo zda StB vyuzÏila<br />

Sixtovy zlomene vuÊ le.<br />

Z protokolu 8) sepsaneÂho <strong>na</strong> OkresnõÂm velitelstvõÂ NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

NB) v ZÏidlochovicõÂch 6. zaÂrÏõÂ 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe Bohumil Sixta<br />

v tento den obvinil neÏkolik lidõÂ zmõÂsta sveÂho trvaleÂho bydlisÏteÏ ze zalozÏenõÂ<br />

ilegaÂlnõÂ organizace ¹JaÂnosÏõÂkª, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo bojovat proti<br />

komunistickeÂmu rezÏimu. Uvedl Josefa Flondra, Josefa Peterku a jmenoval<br />

dalsÏõÂ osoby, o kteryÂch veÏdeÏl, zÏe nezaÂkonneÏ drzÏõÂ urcÏitou zbranÏ ±<br />

Ladislav DostaÂl, VaÂclav ProchaÂzka, Jaroslav Loskot a Jan ProchaÂzka.<br />

DuÊveÏrnõÂk s krycõÂm jmeÂnem BOHUSÏ vypovõÂdal 13. zaÂrÏõÂ 1950 znovu<br />

<strong>na</strong> OkresnõÂm velitelstvõÂ NBvZÏidlochovicõÂch, kde uvedl:<br />

1. PrÏõÂprava ilegaÂlnõÂho odchodu do zahranicÏõÂ 9) ± tady uvedl jmeÂ<strong>na</strong><br />

Ja<strong>na</strong> KrÏipacÏe a Ja<strong>na</strong> MaÂtla.<br />

2. IlegaÂlnõÂ skupi<strong>na</strong> ¹JAÂNOSÏIÂKª 10) ±zacÏleny oz<strong>na</strong>cÏil Josefa Flondra,


174<br />

Josefa Peterku ktery meÏl Sixtovi rÏõÂci, zÏe organizace ma 15cÏlenuÊ)<br />

a Miroslava Kloupara.<br />

3. ZbraneÏ v Nosislavi 11) ± zde jmenoval Ladislava DostaÂla, VaÂclava<br />

ProchaÂzku, Jaroslava Loskota a Ja<strong>na</strong> ProchaÂzku.<br />

Bohumila Sixtu = BOHUSÏ )rÏõÂdil straÂzÏmistr Josef JiraÂk z OkresnõÂho<br />

rÏeditelstvõÂ SNB v ZÏidlochovicõÂch od rÏõÂj<strong>na</strong> 1950, kdy ho prÏevzal od<br />

straÂzÏmistra Rudolfa Bugnera 12) . SchuÊ zky se veÏtsÏinou odehraÂvaly <strong>na</strong><br />

silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi. Bugner o BOHUSÏ OVI JiraÂkovi<br />

referoval, zÏe je to pomeÏrneÏ dobry spolupracovnõÂk, ktery podaÂval informace<br />

ochotneÏ a jeho zpraÂvy byly dosti dobreÂ. JiraÂk se se Sixtou setkal<br />

ve dnech 19. rÏõÂj<strong>na</strong>, 26. rÏõÂj<strong>na</strong> a 16. listopadu, kdy ho dokonce <strong>na</strong>vsÏtõÂvil<br />

vprÏestrojenõÂ doma. 13)<br />

11. rÏõÂj<strong>na</strong> 1950 duÊveÏrnõÂk BOHUSÏ potvrdil prÏedchaÂzejõÂcõÂ uda<strong>na</strong>Â jmeÂ<strong>na</strong><br />

aprÏidal dalsÏõÂ: u zbranõÂ v Nosislavi 14) Otto StrÏõÂteckyÂ, Karel Blaha,<br />

VaÂclav PolickyÂ, FrantisÏek NovotnyÂ, FrantisÏek DvorÏaÂk, Ladislav HejtmaÂnek),<br />

u ilegaÂlnõÂ organizace v NeÏmcÏicõÂch 15) Jan ProchaÂzka, Tomanec,<br />

DolezÏal z UhercÏic), u ¹JaÂnosÏõÂkaª 16) informoval, zÏe cÏtyrÏi cÏlenoveÂ<br />

z Unkovic byli odvedeni <strong>na</strong> vojnu) a opeÏt potvrdil informace o ilegaÂlnõÂ<br />

skupineÏ chystajõÂcõÂ se <strong>na</strong> odchod do zahranicÏõÂ. 17)<br />

DalsÏõÂ zprÏesneÏnõÂ svyÂch puÊ vodnõÂch vyÂpoveÏdõÂ ucÏinil <strong>na</strong> OkresnõÂm velitelstvõÂ<br />

NBvZÏidlochovicõÂch 16. listopadu 1950: v prÏõÂpadeÏ ¹JaÂnosÏõÂkª 18)<br />

obvinil Ja<strong>na</strong> ValeriaÂ<strong>na</strong> z NeÏmcÏic) a u zbranõÂ v Nosislavi 19) dodal tato<br />

jmeÂ<strong>na</strong>: opeÏt Jan ValeriaÂn, Bohumil KrÏe<strong>na</strong>, VaÂclav CÏ epil ± poslednõÂ dva<br />

z Nosislavi.<br />

StrÏelba a uÂteÏk<br />

Dne 21. listopadu 1950 byli <strong>na</strong> silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi<br />

zastrÏeleni dva prÏõÂslusÏnõÂci StB Vlastimil Sojka a Ladislav LebdusÏka)<br />

a straÂzÏmistr Josef JiraÂk rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn duÊveÏrnõÂka BOHUSÏ E) zraneÏn.<br />

ZraneÏny straÂzÏmistr Josef JiraÂk jesÏteÏ teÂhozÏ dne vypovõÂdal v u razoveÂ<br />

nemocnici v BrneÏ o pruÊbeÏhu udaÂlosti.<br />

Podle vlastnõÂch slov odjel <strong>na</strong> setkaÂnõ se Sixtou, ktere semeÏlo ¹tradicÏneϪ<br />

uskutecÏnit <strong>na</strong> silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi ve 13.30<br />

hodin. JiraÂk meÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõÂ spolupraÂci noveÂmu prÏõÂslusÏnõÂkovi<br />

StB, kteryÂm byl Ladislav LebdusÏka. MeÏl vsÏak zpozÏdeÏnõÂ, proto se nejprve<br />

nestavil pro LebdusÏku, jak byli domluveni, ale jel prÏõÂmo <strong>na</strong> mõÂsto<br />

schuÊ zky, aby Sixtu pozÏaÂdal o strpenõÂ. V ZÏidlochovicõÂch pak prÏisedl do<br />

auta LebdusÏka <strong>na</strong> mõÂsto vzadu za rÏidicÏem, JiraÂk veprÏedu vedle rÏidicÏe)<br />

a vraÂtili se zpeÏt <strong>na</strong> mõÂsto schuÊ zky. RÏ idicÏ Vlastimil Sojka zastavil teÏsneÏ<br />

vedle stojõÂcõÂho Sixty. JiraÂk chteÏl hned otevrÏõÂt dverÏe, ale nezÏ tak stacÏil<br />

ucÏinit, prÏistoupil Sixta k automobilu a zacÏal z teÏsne blõÂzkosti ihned<br />

strÏõÂlet dovnitrÏ. JiraÂk se sehnul, a kdyzÏ strÏelba ustala, zacÏal ho Sixta<br />

rukou prostrcÏenou okyÂnkem do vozu tlouci po hlaveÏ pistolõÂ. Tu mu


175<br />

JiraÂk prÏi zaÂpasu vyrval z ruky a Sixta zacÏal utõÂkat. ZraneÏny JiraÂk se<br />

zajõÂmal o stav obou spolucestujõÂcõÂch: rÏidicÏ Sojka byl jizÏ mrtev, LebdusÏka<br />

jesÏteÏ jevil z<strong>na</strong>Âmky zÏivota. NaÂsledneÏ se straÂzÏmistr StB JiraÂk pokousÏel<br />

zastavit projõÂzÏdeÏjõÂcõÂ vozidla ± <strong>na</strong>ÂkladnõÂ ho pro cÏasovou tõÂsenÏ a technickeÂ<br />

probleÂmy odmõÂtlo, osobnõÂ ho dopravilo <strong>na</strong> velitelstvõÂ SNB do<br />

ZÏidlochovic, odkud zavolal velitelstvõÂ StB v BrneÏ. V zaÂveÏru zaÂz<strong>na</strong>mu<br />

JiraÂkova vyÂslechu v nemocnici se uvaÂdõÂ: ¹... Jira k nevylucÏuje mozÏnost,<br />

zÏe <strong>na</strong> mõÂsteÏ cÏinu strÏõÂleli dva pachateleÂ, cozÏ soudõÂ z toho, zÏe strÏelba byla<br />

prÏõÂlisÏ rychlaÂ.ª 20)<br />

RÏ idicÏ, jizÏ vyÂsÏe JiraÂkem zmõÂneÏneÂho <strong>na</strong>ÂkladnõÂho auta, Zdislav HolecÏek<br />

o udaÂlosti uvedl 21) , zÏe ho prÏi jõÂzdeÏ po silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi<br />

zastavil zraneÏny muzÏazÏaÂdal ho, aby ho odvezl do ZÏidlochovic.<br />

HolecÏek mu vysveÏtlil, zÏe se s <strong>na</strong>ÂkladnõÂm autem nemuÊzÏe otocÏit<br />

a <strong>na</strong>bõÂdl mu odvoz alesponÏ do nejblizÏsÏõÂ vesnice, cozÏ byla Nosislav.<br />

MezitõÂm vsÏak postrÏeleny stopnul vuÊ z Tatra 57. Jeho rÏidicÏi ale zhasl<br />

motor, proto pozÏaÂdal prÏõÂtomne o roztlacÏenõ ± potom jizÏ znovu nezastavil<br />

a ujel. StraÂzÏmistru JiraÂkovi se nicmeÂneÏ podarÏilo opatrÏit dalsÏõÂ<br />

osobnõ auto, ktere ho <strong>na</strong>lozÏilo a odvezlo do ZÏidlochovic. HolecÏek zatõÂm<br />

hlõÂdal mõÂsto cÏinu a pozdeÏji vyÂpoveÏdõÂ potvrdil. PuÊ l hodiny po JiraÂkoveÏ<br />

odjezdu dorazili <strong>na</strong> mõÂsto prÏõÂslusÏnõÂci SNB.<br />

Sixta mezitõÂm utõÂkal prÏes Slovensko do Polska, kde chteÏl daÂle pokracÏovat<br />

prÏes tehdejsÏõÂ NDR <strong>na</strong> ZaÂpad. PrÏi pokusu o prÏechod polsko-<br />

-neÏmeckyÂch hranic byl polskou bezpecÏnostõÂ v prosinci 1950 zadrzÏen<br />

a pozdeÏji vydaÂn zpeÏt do CÏ SR. Zde se o dva meÏsõÂce pozdeÏji ± 24. led<strong>na</strong><br />

1951 ± k prÏõÂpadu vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB vyjaÂdrÏil i on saÂm.<br />

PrÏiz<strong>na</strong>l, zÏe meÏl domluvenou schuÊ zku <strong>na</strong> silnici mezi NosislavõÂaZÏidlochovicemi.<br />

NezÏ <strong>na</strong> ni odesÏel, rozloucÏil se podle svyÂch slov s matkou<br />

stõÂm, zÏe se jizÏ nevraÂtõ¹... Touto dobou jsem jizÏ byl prÏesveÏdcÏen, zÏe se<br />

domuÊ nevraÂtõÂm, jelikozÏ jsem byl odhodla n orga ny StB zastrÏeliti<br />

a uprchnouti ...ª). 22) Na mõÂsto schuÊ zky celkem se jich zde, podle Sixty,<br />

uskutecÏnilo peÏt) dojel <strong>na</strong> jõÂzdnõÂm kole, ktere oprÏel o zaÂbradlõ u silnice.<br />

Po prÏõÂjezdu auta ho JiraÂk pozÏaÂdal o strpenõÂ, protozÏe nestacÏil vyzvednout<br />

sveÂho kolegu, ktereÂmu chteÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõÂ spolupraÂci. Asi<br />

po 15minutaÂch se auto k Sixtovi vraÂtilo, zastavilo u neÏj, on prÏistoupil<br />

a zacÏal strÏõÂlet pouzÏil belgickou armaÂdnõÂ pistoli z<strong>na</strong>cÏky FN, vyÂrobnõÂ<br />

cÏõÂslo 62914, raÂzÏe 9 mm, zaÂsobnõÂk <strong>na</strong> 13 <strong>na</strong>ÂbojuÊ).<br />

Bohumil Sixta daÂle ve sve vyÂpoveÏdi uvedl:<br />

¹... Vypa lil jsem asi trÏi ra ny ale nezpozoroval jsem, zÏe by s<strong>na</strong>d neÏkdo<br />

z orgaÂnuÊ byl zasazÏen. Nepamatuji si prÏesneÏ po kteryÂch osoba ch jsem<br />

strÏõÂlel, zda <strong>na</strong> osoby sedõÂcõÂ vzadu nebo i <strong>na</strong>prÏedu sedõÂcõÂho rÏidicÏe. VzpomõÂ<strong>na</strong>Â<br />

m si pouze, zÏe neÏktery z nich se v okamzÏiku me palby <strong>na</strong>klonil<br />

doprÏedu. Po vypa lenõ neÏkolika ran jak jsem vypovõÂdal uskocÏil jsem dozadu<br />

vozu a zpozoroval jsem, zÏe rÏidicÏ vozu bud' vyskocÏil nebo vypadl<br />

z vozu. VideÏl jsem jej <strong>na</strong> zemi vedle auta v posici polo lezÏe polo klecÏe.<br />

VduÊ sledku tohoto pocÏal jsem znovu strÏõÂleti <strong>na</strong> rÏidicÏe lezÏõÂcõÂho nebo kle-


176<br />

cÏõÂcõÂho <strong>na</strong> zemi. V tomto okamzÏiku jsem rovneÏzÏ uslysÏel, zÏe neÏkteryÂ<br />

z orgaÂnuÊ strÏõÂlõÂ proti meÏ. V duÊ sledku tohoto stojõÂce vzadu auta pocÏal<br />

jsem pa liti prÏes zadnõ okno auta <strong>na</strong> orga ny sedõÂcõ <strong>na</strong> zadnõÂm sedadle<br />

z nichzÏ neÏktery z nich strÏõÂlel proti meÏ. VystrÏõÂlel jsem vsÏechny <strong>na</strong> boje ze<br />

sve pistole jichzÏ bylo asi 10 azÏ 12. KdyzÏ pistole prÏestala jizÏ strÏõÂleti prÏiskocÏil<br />

jsem <strong>na</strong> pravou stranu auta a prÏes rozbite nebo otevrÏene okno,<br />

prÏesneÏ si jizÏ nepamatuji jaka situace byla, pocÏal jsem tlouci orgaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong><br />

prave straneÏ sedõÂcõÂho mou pistolõ do hlavy. PrÏi tom kdyzÏ jsem pazÏbou<br />

tloukl orga <strong>na</strong> do hlavy dal tento ruce <strong>na</strong>d hlavu a s<strong>na</strong>zÏil se me raÂny<br />

zmõÂrniti a prÏi tom se mu podarÏilo vytrhnouti mi pistoli z ruky.<br />

Pamatuji si takeÂ, zÏe v dobeÏ, kdyzÏ jsem meÏl vystrÏõÂleny vsÏechny <strong>na</strong>Â boje<br />

a tloukl jsem orga <strong>na</strong> do hlavy projõÂzÏdeÏl neÏkdo mimo <strong>na</strong> s <strong>na</strong> motocyklu.<br />

Motocykl prÏejel kolem a nezastavil. K tomu musõÂm uveÂsti zÏe motocyklista<br />

musel uvideÏti <strong>na</strong> silnici lezÏõÂcõÂho muzÏe, ktereÂho jsem zastrÏelil prÏesto<br />

vsÏak nezastavil a jel da le. V duÊ sledku tohoto, zÏe jsem byl odzbrojen<br />

a take proto, zÏe kolem jel motocyklista, ktery mohl prÏivolati <strong>na</strong> mõÂsto<br />

cÏinu neÏjake lidi jsem se dal okamzÏiteÏ <strong>na</strong>uÂteÏk, kdyzÏ jsem pozbyl svou<br />

pistoli.ª<br />

Bohumil Sixta podle vlastnõÂ vyÂpoveÏdi z 24. led<strong>na</strong> 1951 utõÂkal tehdy<br />

21. listopadu 1950 k rÏece Svratce, prÏeplaval ji, pokracÏoval lesem<br />

k UhercÏicõÂm a daÂle <strong>na</strong> PaÂlavu. RaÂno druheÂho dne po cÏinu dorazil do<br />

BorÏetic a pospõÂchal smeÏrem <strong>na</strong> vyÂchod ke slovenskyÂm hranicõÂm. VecÏer<br />

24. listopadu 1950 dosÏel do obce Kopaniny <strong>na</strong> Slovensku, prÏõÂsÏtõÂ den<br />

se vydal <strong>na</strong> Myjavu. Dne 28. listopadu 1950 dorazil do Sence <strong>na</strong>d<br />

VaÂhom a chteÏl utõÂkat smeÏrem <strong>na</strong> sever, aby se dostal do Polska.<br />

Za u svitu 7. prosince 1950 prÏekrocÏil Sixta hranice do Polska v okolõÂ<br />

BabõÂ hory. Ve stanici Zywce <strong>na</strong>sedl <strong>na</strong> vlak do vnitrozemõÂ aprÏes Katovice<br />

dojel azÏ do VarsÏavy. Z VarsÏavy poslal pohlednici sveÂmu sÏvagru<br />

Janu SÏ umberovi. ChteÏl daÂle pokracÏovat do GdanÏ ska, kde by se ukryl<br />

<strong>na</strong> neÏjake lodi. Ve vlaku si ale pruÊ vodcÏõ vsÏiml, zÏe jel s jõÂzdenkou <strong>na</strong><br />

zÏaÂkovskou slevu a chteÏl ho vysadit. Sixta necÏekal, v prÏõÂsÏtõÂ stanici vystoupil<br />

<strong>na</strong> druhe straneÏ vlaku a utekl, nebot' se obaÂval prÏivolaÂnõ policie.<br />

PrÏespal u nez<strong>na</strong>ÂmyÂch lidõÂ a dalsÏõÂ den odjel vlakem do SÏ teÏtõÂ<strong>na</strong>, kde<br />

chteÏl realizovat stejny plaÂn, jaky meÏl v GdanÏ sku tj. dostat se <strong>na</strong> neÏjakou<br />

lod', nejleÂpe do SRN, SÏ veÂdska nebo DaÂnska). ObaÂval se vsÏak prÏõÂstavnõÂ<br />

policie, a proto sÏel kolem pruÊ plavu <strong>na</strong>d SÏ teÏtõÂn smeÏrem <strong>na</strong> Polici,<br />

kde v jedne hospodaÂrÏske usedlosti prÏespal. Druhy den se Sixta vydal<br />

k polsko-neÏmeckyÂm hranicõÂm.<br />

Dne 13. prosince 1950 byl prÏi pokusu o jejich prÏekrocÏenõÂ zadrzÏen<br />

polskou hlõÂdkou. PrÏi vyÂslechu <strong>na</strong> polske vojenske i civilnõ policii se<br />

Bohumil Sixta vydaÂval za Vasilije Orlova jmeÂno si vymyslel). PrÏi <strong>na</strong>ÂsledneÂ<br />

prohlõÂdce u neÏj byly <strong>na</strong>lezeny osobnõÂ doklady. Sixta potom<br />

potvrdil svoji pravou identitu a prÏiz<strong>na</strong>l, zÏe v CÏ SR zastrÏelil dva prÏõÂslusÏnõÂky<br />

StB. Dne 27. prosince byl prÏevezen do vojenskeÂho veÏzenõÂ v Gli-


vici a o den pozdeÏji ± 28. prosince 1950 byl vydaÂn zpeÏt do CÏ eskoslovenska.<br />

Sixta prÏi sve vyÂpoveÏdi z 24. led<strong>na</strong> 1951 mimo jine take potvrdil, zÏe<br />

mu nebyly z<strong>na</strong>Âmy skutecÏnosti tajneÂho drzÏenõÂ zbranõÂ, o nichzÏ drÏõÂve StB<br />

informoval, a jmeÂ<strong>na</strong> konkreÂtnõÂch lidõÂ uvaÂdeÏl proto, aby vzbudil pozornost<br />

a duÊveÏru StB. Z teÂhozÏ duÊ vodu si take vymyslel zpraÂvu o ilegaÂlnõÂ<br />

skupineÏ ve VelkyÂch NeÏmcÏicõÂch, ve ktere take udal rÏadu lidõ ze sveÂho<br />

okolõÂ.<br />

22. led<strong>na</strong> 1951 <strong>na</strong>psal Bohumil Sixta svyÂm nejblizÏsÏõÂm <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ<br />

dopis:<br />

¹Mila maminko, tatinku a sestro ! PrÏedem Va s srdecÏneÏ pozdravuji.<br />

Nezoufejte ale doufejte v Pa <strong>na</strong> Boha. Jsem zdravyÂ. VzpomõÂ<strong>na</strong> m <strong>na</strong> VaÂs<br />

co staÂle deÏla te a jak se ma te. Maminko a tatinku neplacÏte <strong>na</strong>d myÂm<br />

osudem jsem v rukou BozÏõÂch. Bud'te bez obav ja jsem sÏt'astny vsÏude<br />

protozÏe maÂmvõÂru. NezapomõÂ<strong>na</strong> m take <strong>na</strong>SÏumberovy. JesÏteÏ jednou VaÂs<br />

co nejsrdecÏneÏji pozdravujõÂ a nezapomõÂ<strong>na</strong>Â m. Odpuste meÏ vsÏechno.<br />

VaÂsÏ syn Bohumil.ª 23)<br />

Zdravy ± nemocny Bohumil Sixta<br />

177<br />

Ve dnech 23. a 24. srp<strong>na</strong> 1951 se ko<strong>na</strong>l prÏed StaÂtnõÂm soudem v BrneÏ<br />

proces 24) , ve ktereÂm stanul jako hlavnõ obzÏalovany Bohumil Sixta.<br />

PrÏed soud, zasedajõÂcõÂm ve slozÏenõÂ: prÏedseda se<strong>na</strong>Âtu ± SÏ teÏpaÂn Flajzar,<br />

soudci ± AntonõÂn Piak, Stanislav KozÏousÏek, soudci z lidu ± Rudolf<br />

PapaÂcÏek, Jaroslav Svoboda, prokuraÂtor ± JUDr. Jan MlaÂdek, prÏedstoupilo<br />

peÏt obzÏalovanyÂch.<br />

Sixta byl obvineÏn z protistaÂtnõ cÏinnosti, ktere semeÏl dopousÏteÏt tõÂm,<br />

zÏe v letech 1949 ±1950 v ZÏidlochovicõÂch, PohorÏelicõÂch a <strong>na</strong> dalsÏõÂch<br />

mõÂstech zalozÏil lidoveÏ demokratickeÂmu staÂtu neprÏaÂtelskou organizaci<br />

<strong>na</strong>zvanou ¹Svobod<strong>na</strong>Â gardaª jejõÂmi cÏleny meÏli vedle Bohumila Sixty<br />

byÂt: rolnõÂk Jan KrÏipacÏ, rÏidicÏ FrantisÏek OvesnyÂ, manzÏel Sixtovy sestry ±<br />

rolnõÂk Jan SÏ umbera a rolnõÂk Jan MaÂtl; vsÏichni jmenovanõÂ uvedli, zÏe<br />

jsou veÏrÏõÂcõ rÏõÂmskokatolickeÂho vyz<strong>na</strong>ÂnõÂ). Aktivita ¹Svobodne gardyª<br />

meÏla ve fi<strong>na</strong>Âle smeÏrÏovat k <strong>na</strong>ÂsilneÂmu mocenskeÂmu zvratu. V tomto<br />

smeÏru jizÏ tato ¹neprÏaÂtelska organizaceª patrÏicÏneÏ pracovala: obstaraÂvala<br />

si zbraneÏ, plaÂnovala a provaÂdeÏla ozbrojene prÏepady. Sixta meÏl,<br />

podle obzÏaloby, 21. listopadu 1950 chladnokrevneÏ zastrÏelit dva prÏõÂslusÏnõÂky<br />

StB a pote se s<strong>na</strong>zÏit o uÂteÏk do SRN.<br />

Na zacÏaÂtku lõÂcÏenõÂ byla z jeho celeÂho pruÊbeÏhu vyloucÏe<strong>na</strong> verÏejnost.<br />

VteÂto souvislosti je jisteÏ zajõÂmave a zvlaÂsÏtnõÂ, zÏe soud ani nevyslechl<br />

jedineÂho prÏezÏivsÏõÂho sveÏdka strÏelby prÏõÂslusÏnõÂka StB Josefa JiraÂka.<br />

Bohumil Sixta se ve sve vyÂpoveÏdi prÏed soudem k zastrÏelenõ dvou<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB prÏiz<strong>na</strong>l a popsal celou udaÂlost. Mimo jine <strong>na</strong> dotaz


178<br />

prokuraÂtora uvedl: ¹... PrvnõÂho jsem zastrÏelil orga <strong>na</strong>, ktery se mnou<br />

spolupracoval. S pistolõ jsem prÏed tõÂm nestrÏõÂlel. Ja jsem veÏdeÏl kolik jsem<br />

meÏl v pistoli <strong>na</strong> bojuÊ. Ja jsem si vsÏe vzpomenul a <strong>na</strong> cÏin si pamatuji. JaÂ<br />

jsem se za orga ny potom pomodlil, aby nezemrÏeli.ª 25)<br />

Sixta take vypoveÏdeÏl, zÏe organizaci ¹Svobod<strong>na</strong> gardaª zalozÏil, aby<br />

pozdeÏji o jejõÂch aktivitaÂch a cÏlenech informoval StB. SpoluobzÏalovanyÂ<br />

FrantisÏek Ovesny uvedl prÏed soudem, zÏe Sixta je mluvka, ktery nenõÂ<br />

schopen zamyÂsÏlene veÏci uskutecÏnit. Ovesny podle svyÂch slov veÏrÏil, zÏe<br />

Sixta byl konfidentem StB.<br />

PrÏi objasnÏovaÂnõÂ vrazÏdy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB se Sixta haÂjil tvrzenõÂm, zÏe<br />

byl dusÏevneÏ chory a nedokaÂzal vcÏas rozpoz<strong>na</strong>t, jakeÂho cÏinu se dopousÏtõÂ.<br />

Soud ovsÏem dospeÏl k <strong>na</strong>Âzoru, zÏe obzÏalovany si svuÊj cÏin nejen<br />

dobrÏe <strong>na</strong>plaÂnoval a prÏipravil, ale <strong>na</strong>prosto chladnokrevneÏ jej provedl<br />

a byl si velmi dobrÏe veÏdom zaÂvazÏnosti a mozÏnyÂch <strong>na</strong>ÂsledkuÊ sveÂho cÏinu<br />

podle soudu dusÏevnõÂ onemocneÏnõÂ pouze prÏedstõÂral ve s<strong>na</strong>ze vyhnout<br />

se trestu).<br />

K jed<strong>na</strong>Ânõ soudu byl vypracovaÂn z<strong>na</strong>lecky posudek o dusÏevnõÂm<br />

stavu Bohumila Sixty v porÏadõÂ jizÏ druhyÂ, nebot' prvnõÂ posudek byl<br />

vypracovaÂn oficiaÂlnõÂmi soudnõÂmi z<strong>na</strong>lci pro potrÏeby soudu s Bohumilem<br />

Sixtou v roce 1949). MUDr. ZdeneÏk SÏ nÏ upaÂrek, vojensky leÂkarÏ ±<br />

psychiatr, nevideÏl Sixtu poprveÂ, vysÏetrÏoval ho jizÏ 1. 3. 1951. 26) Podle<br />

zaÂz<strong>na</strong>mu z tohoto rozhovoru, ko<strong>na</strong>neÂho v mõÂstnostech velitelstvõÂ StB<br />

v BrneÏ, kladl Sixtovi otaÂzky nejen vojensky leÂkarÏ ± psychiatr, ale i prÏõÂtomnõÂ<br />

prÏõÂslusÏnõÂci StB.<br />

Podruhe se vojensky psychiatr SÏ nÏ upaÂrek setkal se Sixtou 20. srp<strong>na</strong><br />

1951 <strong>na</strong> KrajskeÂm velitelstvõÂ StB v BrneÏ stenograficky zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Âno).<br />

Hned v u vodu se SÏ nÏ upaÂrek Sixty zeptal, procÏ strÏõÂlel. NaÂsledneÏ tento<br />

dotaz neÏkolikraÂt ruÊ zneÏ modifikoval s tõÂm, zÏe vedl rozhovor staÂle stejnyÂm<br />

smeÏrem, protozÏe mu Sixta nebyl schopen jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ vysveÏtlit<br />

motivy sveÂho cÏinu opakoval porÏaÂd neÏco ve smyslu: Ja jsem chteÏl<br />

strÏõÂlet, a take hovorÏil o duchu, ktery mutorÏõÂkal). BeÏhem rozhovoru<br />

upozornÏ uji, zÏe se odehraÂval jesÏteÏ prÏed soudnõÂm lõÂcÏenõÂm) MUDr. SÏ nÏupaÂrek<br />

podle zaÂpisu prohlaÂsil:<br />

¹No, za to teÏ poveÏsõÂ!ª<br />

Sixta: ¹No, co se <strong>na</strong>deÏlaÂ.ª<br />

O chvõÂli pozdeÏji pak MUDr. SÏ nÏupaÂrek prÏipomneÏl znovu:<br />

¹VidõÂsÏ, zÏe to nikam nespeÏje, proto rÏõÂkaÂsÏ, zÏe je ti to jedno. VõÂsÏ, zÏe budesÏ<br />

poveÏsÏen?ª<br />

Sixta: ¹KdyzÏ budu ja poveÏsÏen, tak bude hrozneÏ zle. Cela jizÏnõ Morava...ª<br />

V dalsÏõÂm pruÊbeÏhu rozhovoru MUDr. SÏ nÏ upaÂrek tlacÏil Sixtu k popisu<br />

vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB. ZaÂpis zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Âva i reakce a chovaÂnõÂ<br />

Sixty <strong>na</strong> psychiatrovo <strong>na</strong>leÂhaÂnõÂ:<br />

¹...Sixta dlouho nemohl <strong>na</strong>leÂzti odpoveÏd' a mlcÏel, po chvõÂli se otocÏil <strong>na</strong>


179<br />

bok ± levou stranu, spatrÏil jednoho orga <strong>na</strong> v uniformeÏ, mõÂrneÏ povstal<br />

a povõÂda : ,Dobry den`.ª O chvõÂli pozdeÏji pak: ¹Sixta mlcÏõÂ, po chvõÂli <strong>na</strong>bõÂraÂ<br />

k plaÂcÏi a potahuje nosem.ª 27)<br />

V posudku datovaneÂm 20. srp<strong>na</strong> 1951 MUDr. SÏ nÏ upaÂrek <strong>na</strong>ÂsledneÏ<br />

<strong>na</strong>psal: ¹...u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõÂ puberta), se projevily<br />

prvnõÂprÏõÂz<strong>na</strong>ky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby vyvrcholila<br />

azÏ ve vyslovenou dusÏevnõÂ chorobu formy schizofrenie, <strong>na</strong> podkladeÏ <strong>na</strong>ÂbozÏenskeÂm,<br />

ktera byla dokonce prova ze<strong>na</strong> haluci<strong>na</strong>cemi zjevovaÂnõÂm<br />

se Panenky Marie)... LeÂcÏenõÂm se stav Sixty upravil <strong>na</strong>tolik, zÏe mohl byÂti<br />

jako uzdraveny propusÏteÏn. PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõ jevõ Sixta jizÏ nepatrneÂ<br />

z<strong>na</strong> mky zbytkuÊ sve prodeÏlane dusÏevnõ choroby ...Souhrnem<br />

lze tedy rÏõÂci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera u neÏho dodnes<br />

zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, z<strong>na</strong>Â mky projevujõÂcõÂ se zvyÂsÏenou<br />

vzneÏtlivostõÂ a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõÂ jako jedinec,<br />

dusÏevneÏ zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ<br />

za pornyÂm postojem k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ.ª 28)<br />

K posudku prÏipsal MUDr. Chmela, zÏe s vyjaÂdrÏenõÂm MUDr. SÏ nÏupaÂrka<br />

souhlasõÂ. Ze srov<strong>na</strong>ÂnõÂ s psychiatrickyÂm posudkem z roku<br />

1949 vyplyne, zÏe tento SÏ nÏ upaÂrkuÊ v ChmeluÊ v podpis byl prÏipojen dodatecÏneÏ)<br />

elaboraÂt nesplnÏ oval po formaÂlnõ ani obsahove straÂnce vsÏechny<br />

<strong>na</strong>ÂlezÏitosti, a lze ho proto hodnotit jako uÂcÏelovou konstrukci.<br />

VcÏervnu 1998 se MUDr. ZbyneÏk Chmela vraÂtil ke sveÂmu prÏõÂpisu <strong>na</strong><br />

SÏ nÏupaÂrkoveÏ posudku. Ve sve vyÂpoveÏdi ucÏineÏne <strong>na</strong>U DV v BrneÏ uvedl,<br />

zÏe Bohumila Sixtu v zÏivoteÏ nevideÏl, nepoprÏel ale svuÊ j podpis a souhlasnyÂ<br />

prÏõÂpis. Souhlasil take s tõÂm, zÏe posudek nemeÏl vsÏechny <strong>na</strong>ÂlezÏitosti:<br />

razõÂtko z<strong>na</strong>lce, z<strong>na</strong>leckou dolozÏku apod. MUDr. Chmela si<br />

ani nedokaÂzal vzpomenout, zda v uvedeneÂm prÏõÂpadeÏ byl jmenovaÂn<br />

soudnõÂm z<strong>na</strong>lcem. Na otaÂzku vysÏetrÏovatele, zda posudek, ktery spolupodepsal,<br />

mohl byÂt platnyÂ, reagoval:<br />

¹Takovej posudek nemuÊzÏe byÂt platny aja ani nevõÂm, jak se do spisu<br />

dostal. Jak jsem uvedl, chybõ zde za kladnõ <strong>na</strong> lezÏitosti, jako razõÂtko,<br />

posudek je velice strucÏnyÂ.ª<br />

MUDr. SÏ nÏ upaÂrek jizÏ kezmõÂneÏne kauze nemohl byÂt vyslechnut, protozÏe<br />

zemrÏel. 29)<br />

MUDr. Chmela tedy prÏipustil, zÏe Bohumil Sixta byl popraven <strong>na</strong><br />

zaÂkladeÏ od zacÏaÂtku neplatneÂho psychiatrickeÂho posudku.<br />

Krajsky soud v BrneÏ v dubnu 1998 vysÏetrÏovateli U DV 30) potvrdil, zÏe<br />

ve stanoveneÂm obdobõÂ byli odbornyÂmi z<strong>na</strong>lci pro obor psychiatrie<br />

MUDr. Alois KraÂtkyÂ, pro obor soudnõÂ leÂkarÏstvõÂ MUDr. Josef Kohout<br />

a pro obor dusÏevnõ a nervove choroby MUDr. Emil ZÏalman. U daje<br />

k MUDr. Chmelovi a MUDr. SÏ nÏ upaÂrkovi nebyly <strong>na</strong>lezeny.<br />

ZajõÂmave jsou v teÂto souvislosti dveÏ skutecÏnosti:<br />

1. V prvnõÂm trestnõÂm stõÂhaÂnõ v roce 1949 bral soud v u vahu diagnos-


180<br />

tikovanou schizofrenii. O necele dva roky pozdeÏji byl tentyÂzÏ obvineÏnyÂ<br />

uz<strong>na</strong>Ân zdravyÂm a cÏineÏn zodpoveÏdnyÂm za sve chovaÂnõÂ.<br />

2. Schizofrenie je zaÂvazÏne psychiatricke onemocneÏnõ postihujõÂcõ celou<br />

osobnost cÏloveÏka. Tato choroba se ani dnes neda zcela vyleÂcÏit. Je tedy<br />

mozÏne su speÏchem pochybovat o tom, zÏe by se nemocny Sixta mohl<br />

¹zcela uzdravitª v padesaÂtyÂch letech. NavõÂc postupem doby se stav<br />

pacienta se schizofreniõÂ progresivneÏ zhorsÏuje.<br />

Soud a rozsudky<br />

24. srp<strong>na</strong> 1951 vynesl StaÂtnõÂ soud v BrneÏ rozsudek. 31) VsÏechny<br />

obvineÏne uz<strong>na</strong>l vinnyÂmi z trestneÂho cÏinu velezrady podle § 78 TrestnõÂho<br />

zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 86/1950 Sb.), u Sixty daÂle z trestneÂho cÏinu vrazÏdy<br />

podle § 5a § 216 TrestnõÂho zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 86/1950 Sb.) a vynesl <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ<br />

ortely: Bohumil Sixta ± trest smrti, Jan KrÏipacÏ a FrantisÏek<br />

Ovesny ± odneÏtõ svobody <strong>na</strong> 15 let, Jan MaÂtl ± <strong>na</strong> 12 let a FrantisÏek<br />

SÏumbera ± <strong>na</strong> 3 roky; u vsÏech odsouzenyÂch ztraÂta cÏestnyÂch praÂv<br />

obcÏanskyÂch a propadnutõÂ celeÂho jmeÏnõÂ.<br />

OduÊ vodneÏnõÂ rozsudku prÏipomõÂ<strong>na</strong>Â svojõÂreÂtorikou spõÂsÏe projevy funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ<br />

KSCÏ a komentaÂrÏe doboveÂho tisku rozhodneÏ stojõÂcõÂch proti<br />

zaÂpadnõÂmu imperialismu, ktery se nesÏtõÂtõ zÏaÂdnyÂch prostrÏedkuÊ likvidujõÂcõÂch<br />

ne<strong>na</strong>ÂvideÏne lidoveÏ demokraticke zrÏõÂzenõ ve spojenõÂscõÂrkevnõÂm<br />

kleÂrem: ¹...ReakcÏnõ neprÏa telske zÏivly se spojujõ kteÏmto zlocÏineckyÂm<br />

vrazÏdaÂm a sÏkuÊ dcovstvõ s vysokyÂm cõÂrkevnõÂm kleÂrem, ktere pro zõÂskaÂnõÂ<br />

obyvatelstva k teÏmto cÏinuÊ m <strong>na</strong>mlouva veÏrÏõÂcõÂm, zÏe v socialisticke spolecÏnosti<br />

speÏje krÏest'anstvõ kza niku... Z procesuÊ prÏed sta tnõÂm soudem vidõÂme,<br />

zÏe nejenom veÏrÏõÂcõÂ krÏest'aneÂ, ale dokonce rÏõÂmskokatolicÏtõÂ kneÏzÏõÂ,<br />

kterÏõ majõ vlastneÏ v prve rÏadeÏ bojovat za sveÏtovy mõÂr, provaÂdeÏjõ a organisujõÂ<br />

ty nejhnusneÏjsÏõÂ zlocÏiny jako je vrazÏdeÏnõÂ pokojnyÂch obcÏanuÊ ...ª 32)<br />

NaÂsledovalo tvrzenõÂ, zÏe i tato skupi<strong>na</strong> obvineÏnyÂch, nynõÂ stojõÂcõÂ prÏed<br />

soudem, byla hluboce <strong>na</strong>ÂbozÏensky zalozÏe<strong>na</strong>Â, a prÏesto jejõÂm cÏlenuÊm<br />

võÂra nezabraÂnila v pachaÂnõ trestne cÏinnosti, kterou prÏed soudem doz<strong>na</strong>li.<br />

DuÊ kazem toho meÏlo byÂt cÏlenstvõÂ Sixty v organizaci Orel rozpusÏteÏn<br />

KSCÏ v roce 1948).<br />

OpeÏt neverÏejne odvolacõ rÏõÂzenõ vprÏõÂpadu Bohumila Sixty se ko<strong>na</strong>lo<br />

u NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze za prÏedsednictvõÂ JUDr. KrÏepely 10. rÏõÂj<strong>na</strong><br />

1951 mimo Sixty se odvolal jesÏteÏ OvesnyÂ). 33) NejvysÏsÏõÂ soud odvolaÂnõÂ<br />

zamõÂtl jako neoduÊ vodneÏneÂ.<br />

ObdobneÏ bylo postupovaÂno i se zÏaÂdostõÂ o milost. Bohumil Sixta byl<br />

popraven 5. u nora 1952 v BrneÏ veveÏku necelyÂch dvaceti let.<br />

PrÏõÂpad Bohumila Sixty po cÏtyrÏech desetiletõÂch<br />

Znovu se cely prÏõÂpad projed<strong>na</strong>Âval prÏed soudem azÏ po roce 1989.


181<br />

UsnesenõÂm KrajskeÂho soudu v BrneÏ ze dne 19. brÏez<strong>na</strong> 1991 34) byl<br />

Bohumil Sixta rehabilitovaÂn v prÏõÂpadeÏ trestneÂho cÏinu velezrady, ale<br />

u vrazÏdy mu byl ulozÏen tzv. zbytkovy trest v trvaÂnõ 15let.<br />

KteÂmuzÏ zaÂveÏru dospeÏl i Krajsky soud v BrneÏ 8.cÏerv<strong>na</strong> 1994. 35)<br />

V oduÊ vodneÏnõ rozhodnutõ se mimo jine põÂsÏe:<br />

¹...Ve sveÂm <strong>na</strong> vrhu uvedla /mysÏleno panõÂSÏ umberova ± pozn. autor/<br />

,zÏe bratr nemohl uneÂst <strong>na</strong>Âtlak orgaÂnuÊ StB, s kteryÂmi spolupracoval,<br />

a proto se zrÏejmeÏ rozhodl k vrazÏdeÏ. Je toho <strong>na</strong>Âzoru, zÏe jed<strong>na</strong>ÂnõÂ jejõÂho<br />

bratra bylo vyprovokovaÂno.ª DaÂle se v rozhodnutõÂ uvaÂdõÂ, zÏe ¹...se nemohl<br />

soud zabyÂvat <strong>na</strong>Â mitkou v <strong>na</strong>Â vrhu panõÂ Aloisie SÏumberoveÂ, zÏe celyÂ<br />

prÏõÂpad byl vyprovokovaÂn.<br />

Soud totizÏ nema mozÏnost, jak jizÏ bylo vyÂsÏe uvedeno, prÏezkouma vat<br />

a zjisÏt'ovat, zda sÏlo o vyprovokovane jed<strong>na</strong>Ânõ a zda Bohumil Sixta cÏiny<br />

spa chal cÏi nikoliv.ª<br />

Soud dospeÏl k zaÂveÏru, zÏe Sixta nehaÂjil svuÊj zÏivot nesÏlo o prÏõÂpad<br />

krajnõÂ nouze), ale z projed<strong>na</strong>ÂvaÂnõÂ kauzy v roce 1951 a <strong>na</strong> toto soudnõÂ<br />

rÏõÂzenõ se krajsky soud odvolal) vyplynulo, zÏe saÂm zastrÏelil dva prÏõÂslusÏnõÂky<br />

StB. Krajsky soud v BrneÏ tak potvrdil zbytkovy trest za vrazÏdu, tj.<br />

15let.<br />

NejvysÏsÏõ soud CÏ eske republiky projed<strong>na</strong>l v lõÂcÏenõ ko<strong>na</strong>neÂm v BrneÏ<br />

17. prosince 1997 36) stõÂzÏnost ministryneÏ spravedlnosti proti nezrusÏeneÂ<br />

cÏaÂsti usnesenõÂ byÂvaleÂho NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze z rÏõÂj<strong>na</strong> 1951.<br />

MinistryneÏ spravedlnosti prÏi tom poukaÂzala <strong>na</strong> porusÏenõÂ procesnõÂch<br />

a hmotneÏpraÂvnõÂch norem, platnyÂch v dane dobeÏ <strong>na</strong>prÏ. <strong>na</strong> <strong>na</strong>Âsilõ prÏi<br />

vyÂslesÏõÂch provaÂdeÏne vysÏetrÏovateli StB prÏi prÏõÂpraveÏ rÏõÂzenõÂ, nevypracovaneÂ<br />

expertizy z oboru daktyloskopie, neztotozÏneÏnõÂ zbraneÏ, kterou meÏl<br />

Sixta u dajneÏ u sebe, chybny pruÊbeÏhu procesu ± zde <strong>na</strong>prÏ. nedorucÏenõÂ<br />

obzÏaloby obvineÏnyÂm, vyloucÏenõÂ verÏejnosti, provedenõÂ procesu bez jedineÂho<br />

vyÂslechu sveÏdka, zdravotnõÂ nezpuÊ sobilosti Sixty apod.).<br />

MinistryneÏ spravedlnosti <strong>na</strong>vrhla, aby NejvysÏsÏõÂ soud zrusÏil zbytkovyÂ<br />

trest odneÏtõÂ svobody v trvaÂnõÂ 15let za vrazÏdu. Ten se s jejõÂm vyÂkladem<br />

ztotozÏnil a uvedeny zbytkovy trest zrusÏil.<br />

PrÏipomenÏ me si jesÏteÏ jednou, zÏe sedm<strong>na</strong>ÂctileteÂmu Bohumilu Sixtovi<br />

byla v roce 1949 diagnostikovaÂ<strong>na</strong> schizofrenie. Uvedu proto neÏkolik<br />

tezõÂ, ktere jsou z meÂho hlediska pro pochopenõ prÏõÂpadu zaÂsadnõÂ.<br />

NaÂzev schizofrenie vystihuje samu podstatu onemocneÏnõÂ: schidzein<br />

= rozsÏteÏpit + fren = mysl. CÏ loveÏk postizÏeny tõÂmto onemocneÏnõÂm se<br />

uzavõÂra do sebe, podleÂha vlivuÊ m sveÂho sveÏta haluci<strong>na</strong>cõÂ, zÏije jako ve<br />

snu, ztraÂcõÂ city ke svyÂm nejblizÏsÏõÂm, mysÏlenõÂ je nesouvisleÂ, puÊ sobõÂ nesmyslneÏ<br />

a chaoticky. Poruchy mysÏlenkoveÂho procesu se objevujõÂivrÏecÏi<br />

a gestech nemocneÂho neadekvaÂtnõÂ emocÏnõÂ reakce).<br />

Choroba se muÊzÏe zastavit, zlepsÏit, ale zcela odstranit se nedaÂ. K leÂ-


182<br />

cÏenõÂ je pouzÏõÂvaÂno mnoha rozlicÏnyÂch metod: od medikamentuÊ azÏpo<br />

inzulinove cÏi elektricke sÏoky. OnemocneÏnõ v akutnõ faÂzi vyzÏaduje<br />

u stavnõ peÂcÏi. Ve vsÏech prÏõÂpadech schizofrenie je vsÏak nemocnyÂ<br />

cÏloveÏk trestneÏ nezodpoveÏdnyÂ. 37)<br />

Tento zaÂveÏr potvrzuje i LeÂkarÏske repetororium, kde autorÏi Prof.<br />

MUDr. Otakar Janota a doc. MUDr. LubomõÂr HanzlõÂcÏek) mimo jineÂ<br />

konstatujõÂ:<br />

¹Po stra nce forensnõÂ, je-li schizofrenie bezpecÏneÏ nebo nejvyÂsÏ pravdeÏpodobneÏ<br />

prokaÂza <strong>na</strong>, byÂva nutne prÏiz<strong>na</strong>t neprÏõÂcÏetnost ve veÏcech trestnõÂch<br />

a doporucÏit cÏasto ochranne leÂcÏenõÂ. PrÏi delsÏõÂm pruÊbeÏhu a nedostatecÏneÂm<br />

uÂcÏinu terapie je uÂpl<strong>na</strong> nebo cÏa stecÏ<strong>na</strong> nezpuÊ sobilost k pra vnõÂm<br />

uÂkonuÊ m.ª 38)<br />

ZaÂveÏrem<br />

Komunisticka stra<strong>na</strong> CÏ eskoslovenska a StaÂtnõ bezpecÏnost vyuzÏily<br />

Sixtova prÏõÂpadu v lokaÂlnõÂm meÏrÏõÂtku k zastrasÏenõÂ tradicÏneÏ silneÏ veÏrÏõÂcõÂ<br />

oblasti prÏedstavenõ cõÂrkve jako ¹instituce, ktera se nesÏtõÂtõ vrazÏdyª).<br />

ZaÂrovenÏ bylo kauzy vyuzÏito jako hrozby soukromyÂm rolnõÂkuÊ m, kterÏõÂ<br />

odmõÂtali komunisty prosazovanou kolektivizaci zemeÏdeÏlstvõÂ.<br />

NezpuÊ sobilost k praÂvnõÂm u konuÊ m se meÏla tyÂkat i prÏõÂpadu Bohumila<br />

Sixty, ktery byl v roce 1949 pro diagnostikovanou schizofrenii osvobozen<br />

od trestnõÂho postihu, a o necele dva roky pozdeÏji ho pro ¹vysÏsÏõÂ<br />

potrÏebuª prohlaÂsili MUDr. SÏ nÏ upaÂrek a MUDr. Chmela opeÏt za zdraveÂho<br />

proto, aby ho soud mohl poslat pod sÏibenici.<br />

Komuniste popravili nejen mladeÂho, ale hlavneÏ prokazatelneÏ nemocneÂho<br />

cÏloveÏka. V tomto faktu tkvõÂ trageÂdie padesaÂtyÂch let, trageÂdie<br />

Sixtova prÏõÂpadu.


PrÏõÂloha 18: PrÏepis cÏaÂsti z<strong>na</strong>leckeÂho leÂkarÏskeÂho<br />

posudku z roku 1949<br />

1949, 15. rÏõÂjen ± Z<strong>na</strong>lecky posudek prÏedneseny soudnõÂmi z<strong>na</strong>lci v rÏõÂzenõÂ,<br />

ko<strong>na</strong>neÂm prÏed OkresnõÂm soudem v BrneÏ<br />

Posudek.<br />

183<br />

O obvineÏ neÂm Bohumilu Sixtovi /nelze?/ leÂkarÏsky dokaÂzati, zÏe by byl po<br />

prÏedcõÂch neÏ jak deÏ dicÏneÏ dusÏevneÏ zatõÂzÏen, nebot' pro mozÏnost takovou ani<br />

uÂdaje obvineÏ neÂho ani obsah spisovy nikterak nesveÏ dcÏõÂ. Ve veÏku deÏtskeÂm<br />

asÏkolnõÂm vyvõÂjel se obzÏalovany celkem obvykle a postacÏoval dusÏevneÏ i<strong>na</strong><br />

to, aby si osvojil prÏimeÏ rÏene sÏkolnõ veÏdomosti.<br />

Teprve po opusÏteÏnõ sÏkoly zacÏal se obzÏalovany jeviti po dusÏevnõ straÂnce<br />

poneÏ kud zvlaÂsÏtneÏ, nebot' z domova utõÂkal a vzÏdy po neÏkolik maÂlo dnõÂ zuÊstal mimo domov. PozdeÏji zacÏal paÂchati cÏiny, z nichzÏ jest se mu nynõÂ zodpovõÂdati.<br />

CÏ iny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõÂ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ vyplyÂvaÂ, spaÂchal<br />

obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch haluci<strong>na</strong>cõÂ, t.j. pod vlivem rozkazuÊ<br />

daÂvanyÂch jed<strong>na</strong>k ¹hlasem Panny Marieª, jed<strong>na</strong>k pod vlivem svyÂch ¹dvou<br />

vnitrÏnõÂch hlasuÊ ª, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª lõÂcÏõ jako typicke projevy<br />

rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏ nõÂ, ktere se <strong>na</strong>zyÂva Schizophrenie.<br />

PrÏi tomto onemocneÏnõÂ dochaÂzõÂ totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏ nosti<br />

dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏ pu vuÊ le, sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkraÂtka k roztrÏõÂsÏteÏnosti<br />

cele osobnosti postizÏeneÂho, a vsÏe to jest krom toho ± obycÏejneÏ ± provaÂzeno<br />

jed<strong>na</strong>k bludnyÂmi prÏedstavami, ktere nejevõ zÏaÂdny systeÂm, a hlavneÏ<br />

pak t.zv. haluci<strong>na</strong>cemi, cÏi-li prÏedsudky smyslovyÂmi, obzvlaÂsÏteÏ pak haluci<strong>na</strong>cemi<br />

sluchovyÂmi, ktere nemocnõ nejcÏasteÏji pocit'ujõ ve formeÏ t.zv. ¹hlasuÊ ª. Pod<br />

vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovany take cÏinuÊ ,<br />

z nichzÏ se ma nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊ zÏe byÂt volaÂn za neÏ k zodpoveÏdnosti,<br />

nebot' se jich dopustil v dobeÏ, kdy byl uÂplneÏ zbaven uzÏõÂvaÂnõÂ rozumu ve<br />

smyslu § 2 lit. a tr.z.<br />

CÏ iny, z nichzÏ jest se obzÏalovaneÂmu nynõÂ zodpovõÂdati, mohl by on pod<br />

vlivem sve dusÏevnõ nedostatecÏnosti daÂle a opakovaneÏ paÂchati, a proto bude<br />

nutne dodati po skoncÏeneÂm trestnõÂm rÏõÂzenõ obzÏalovaneÂhodouÂstavu pro dusÏevneÏ<br />

chore <strong>na</strong>leÂcÏenõÂ. TõÂmto leÂcÏenõÂm bude prÏõÂpadneÏ mozÏne docõÂliti uÂplneÂho<br />

uzdravenõ obzÏalovaneÂho. Dokud vyÂsledky leÂcÏebne nebudou u neÏho zrÏejmeÂ,<br />

nebude mozÏno obzÏalovaneÂho z leÂcÏebny psychiatricke propustiti.<br />

V BrneÏ, dne 15. rÏõÂj<strong>na</strong> 1949.<br />

univ. profesor. +<br />

rÏeditel. +<br />

/ + bez podpisu/<br />

/A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 106 ±119/


184<br />

PrÏõÂloha 19: PrÏepis z<strong>na</strong>leckeÂho leÂkarÏskeÂho posudku<br />

z roku 1951<br />

1951, 20. srpen ± Z<strong>na</strong>lecky posudek<br />

V BrneÏ dne 20. srp<strong>na</strong> 1951<br />

Z<strong>na</strong>lecky posudek,<br />

provedeny MUDr. ZdenÏ kem SÏ nÏ upaÂrkem o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty.<br />

Bohumil Sixta, 18tiletyÂ, pomocny deÏlnõÂk v zemeÏ deÏlstvõÂ, pochaÂzõ z rolnickeÂ<br />

rodiny, velmi hluboce <strong>na</strong>ÂbozÏensky zalozÏeneÂ. SaÂm vychodil 8 mi trÏõÂdnõÂ obecnou<br />

sÏkolu a 3 rocÏnõÂky odborne sÏkoly zemeÏ deÏlskeÂ. Ve sÏkole, pokud saÂm<br />

udaÂvaÂ, sÏpatneÏ se ucÏil, a proto nechodil ani do meÏsÏt'anske sÏkoly. JizÏ v dobeÏ<br />

dochaÂzky do hospodaÂrÏske sÏkoly, pocÏal se zajõÂmat o politickou situaci v CÏ SR<br />

apouÂnorovyÂch udaÂlostech v roce 1948 jeho zaÂsÏt' vuÊ cÏi lidoveÏ demokratickeÂmu<br />

zrÏõÂzenõÂ se zostrÏila <strong>na</strong>tolik, zÏe pocÏal se dopousÏteÏti prvyÂch trestnyÂch cÏinuÊ .<br />

VteÏchto trestnyÂch cÏinech pokracÏoval, azÏ posleÂze vyvrcholily tyto zde zÏalovanou<br />

vrazÏdou dvou bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ .<br />

Pokud se tyÂcÏe dusÏevnõÂho zdravõÂ obvineÏneÂho Bohumila Sixty, je jizÏ zprÏedchozõÂch<br />

vysÏetrÏenõÂ patrno, zÏe u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõÂ puberta),<br />

se projevily prvnõ prÏõÂz<strong>na</strong>ky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby<br />

vyvrcholila azÏ ve vyslovenou dusÏevnõÂ chorobu formy schizofrenie, <strong>na</strong> podkladeÏ<br />

<strong>na</strong>ÂbozÏenskeÂm, ktera byla dokonce provaÂze<strong>na</strong> haluci<strong>na</strong>cemi zjevovaÂnõÂm<br />

se Panenky Marie). Pod vlivem teÂto dusÏevnõÂ choroby spaÂchal Sixta sveÂ<br />

prvnõ trestne cÏiny, pro ktere byl i soudneÏ stõÂhaÂn, byl vsÏak tehdy jako neprÏõÂcÏetnyÂ<br />

exkulpovaÂn, a dodaÂn <strong>na</strong> leÂcÏenõÂ douÂstavu pro dusÏevneÏ choreÂ. LeÂcÏenõÂm<br />

se stav Sixty upravil <strong>na</strong>tolik, zÏe mohl byÂti jako uzdraveny propusÏteÏn.<br />

PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõÂ, jevõ Sixta jizÏ jen nepatrne z<strong>na</strong>Âmky zbytkuÊ sve prodeÏlaneÂ<br />

dusÏevnõ choroby, a take jeho jed<strong>na</strong>Ânõ v dobeÏ zdejsÏõÂho cÏinu neukazuje<br />

<strong>na</strong> to, zÏe by Sixta jed<strong>na</strong>l pod vlivem dusÏevnõÂ choroby. Naopak, to, zÏe Sixta si<br />

do nejmensÏõÂch detailuÊ dovede opakovaneÏ z pameÏti vybaviti zdejsÏõÂcÏin, ukazuje<br />

<strong>na</strong> to, zÏe Sixta nejed<strong>na</strong>l pod vlivem dusÏevnõÂ choroby a proto, zÏe je za zdejsÏõÂcÏin<br />

plneÏ trestneÏ odpoveÏdnyÂ.<br />

Souhrnem lze tedy rÏõÂci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera uneÏho<br />

dodnes zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, z<strong>na</strong>Âmky projevujõÂcõÂ se zvyÂsÏenou vzneÏtlivostõÂ<br />

a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõÂ jako jedinec, dusÏevneÏ<br />

zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ zaÂpornyÂm<br />

postojem k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ. VyÂchova Sixty se <strong>na</strong>võÂc ubõÂra takovyÂm smeÏrem,


zÏe ze Sixty vytvorÏila cÏloveÏka cynickeÂho a schopneÂho i vrazÏdy, jak dokaÂzal ve<br />

zdejsÏõÂm prÏõÂpadeÏ, jedince, ktery <strong>na</strong>võÂc nenõ schopen ani takoveÂho cÏinu opravdu<br />

hluboce litovati.<br />

Pokud Sixta se obhajuje, zÏe cÏin spaÂchal v dusÏevnõÂm rozpolozÏenõÂ, lze toto<br />

tvrzenõÂ vyvraÂtit tõÂm, zÏe Sixta se <strong>na</strong> cÏin prÏipravoval, a zÏe tedy jizÏ tõÂmto lze<br />

neÏjake prÏechodne nebo <strong>na</strong>Âhle vznikle vzrusÏenõ vyvraÂtit.<br />

Po provedeneÂm vysÏetrÏenõÂ prÏipojuji se k posudku. b.<br />

a. /vlastnorucÏnõÂ podpis/<br />

b. /prÏipsaÂno rukou/<br />

185<br />

Zd. SÏ nÏ upaÂrek a.<br />

Dr. Z. Chmela a.<br />

/A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 97± 98/


186<br />

PrÏõÂloha 20: UkaÂzka fotodokumentace k prÏõÂpadu Sixta<br />

a spol. ze skupinoveÂho vysÏetrÏovacõÂho<br />

svazku a. cÏ. V-1061-Brno


187


188


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

189<br />

Studie byla <strong>na</strong>psaÂ<strong>na</strong><strong>na</strong>zaÂkladeÏ studia spisuÊ UÂ DV a Archivu Ministerstva vnitra CÏ R<br />

skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek a. cÏ. V-1061-Brno).<br />

1) DokumentacÏnõ spis U DV. Dopis Aloisie SÏ umberove Konfederaci politickyÂch veÏznÏuÊ<br />

v BrneÏ, datovaÂn 10. 11. 1994 v Nosislavi.<br />

2) Archiv Ministerstva vnitra daÂle A MV), spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂveÏrecÏ<strong>na</strong>Â zpraÂva.<br />

DatovaÂ<strong>na</strong> 27. 4. 1949 v ZÏidlochovicõÂch, podpis krim. obv. insp. podpis necÏitelnyÂ).<br />

Podle teÂto ZaÂveÏrecÏne zpraÂvy se Sixta saÂm dobrovolneÏ prÏihlaÂsil a prÏiz<strong>na</strong>l, zÏe rozbõÂjel<br />

a nicÏil propagacÏnõÂ skrÏõÂnky.<br />

Podle HlaÂsÏenõ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõ pro Krajske velitelstvõ NB A MV, spis a. cÏ. V-<br />

-1061-Brno, datovaÂno v ZÏidlochovicõÂch 16. 7. 1949, podepsaÂn okresnõÂ velitel NB<br />

vrchnõÂ straÂzÏmistr StraÂnskyÂ) byl Sixta u svyÂch prÏõÂbuznyÂch ve ZrucÏi <strong>na</strong>d SaÂzavou<br />

zatcÏen.<br />

+) Rakousko bylo podobneÏ jako NeÏmecko po 2. sveÏtove vaÂlce rozdeÏleno do okupacÏnõÂch<br />

paÂsem SSSR, USA, Velka BritaÂnie, Francie). Za cÏeskoslovensko-rakouskou<br />

hranicõ byla soveÏtska okupacÏnõ zoÂ<strong>na</strong>. Tento stav skoncÏil v roce 1955 podepsaÂnõÂm<br />

tzv. staÂtnõÂ smlouvy, v nõÂzÏ se Rakousko zavazovalo k neutraliteÏ.<br />

3) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. HlaÂsÏenõÂ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõÂ, dodatek k fonogramu<br />

z 16. 7. 1949. PodaÂvaÂ: OkresnõÂ velitelstvõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti v ZÏidlochovicõÂch<br />

KrajskeÂmu velitelstvõÂ NB v BrneÏ. DatovaÂno 16. 7. 1949 v ZÏidlochovicõÂch<br />

cÏ. 1.006/1949-I.). PodepsaÂn okresnõÂ velitel NB vrch. straÂzÏm. StraÂnskyÂ.<br />

4) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Posudek o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty vypracovanyÂ<br />

pro OkresnõÂ soud v BrneÏ, datovaÂn 15. 10. 1949. Opis. PrÏõÂloha 18<br />

5) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Ja<strong>na</strong> SÏ umbery <strong>na</strong> KrajskeÂm velitelstvõÂ<br />

StaÂtnõÂ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 23. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂchanyÂ<br />

±SÏ umbera Jan, vyslyÂchajõÂcõÂ ± podpis necÏitelnyÂ.<br />

6)<br />

A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Bohumila Sixty. DatovaÂno 12. 2.<br />

1951, cÏ. j.: A-98/603-51.<br />

7) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ ko<strong>na</strong>neÂm prÏed staÂtnõÂm<br />

soudem ± oddeÏlenõÂ Brno dne 23. a 24. srp<strong>na</strong> 1951, v jed<strong>na</strong>cõÂ sõÂni cÏ. 85v JusticÏnõÂm<br />

palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. z<strong>na</strong>cÏka 3-Ts II 45/51.<br />

8) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol sepsany dne 6. zaÂrÏõ 1950 <strong>na</strong> OkresnõÂm<br />

velitelstvõ NBvZÏidlochovicõÂch s Bohumilem Sixtou. PodepsaÂn vyslyÂchany Sixta<br />

Bohumil), vyslyÂchajõÂcõÂ bez podpisu.<br />

9) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 67/50. VeÏc: PrÏõÂprava k illegaÂlnõÂmu<br />

odchodu do zahranicÏõÂ azõÂskaÂvaÂnõÂ osob k tomuto uÂcÏelu. DatovaÂn 18. 9.<br />

1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.<br />

10) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 68/50. VeÏc: IllegaÂlnõÂ skupi<strong>na</strong><br />

¹JaÂnosÏõÂkª. DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.<br />

11) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 69/50. VeÏc: ZbraneÏ v Nosislavi.<br />

DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.<br />

12) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m. DatovaÂn 14. 1. 1951. PodepsaÂn ml.<br />

strzÏm. Bugner Rudolf. UvaÂdõ zde¹ zÏe Sixtu videÏl poprve 13. 9. 1950 <strong>na</strong> OVNB<br />

vZÏidlochovicõÂch. Sixta ho obez<strong>na</strong>Âmil se svyÂmi prÏedchozõÂmi probleÂmy. Bugner daÂle<br />

põÂsÏe, zÏe se schuÊ zky se Sixtou ko<strong>na</strong>ly vzÏdy <strong>na</strong> silnici mezi NosislavõÂaZÏidlochovicemi.<br />

HovorÏõ take o druhe schuÊ zce se Sixtou, ale ta zde nenõ prÏesneÏ datovaÂ<strong>na</strong>. KdyzÏ se<br />

dozveÏdeÏl o sveÂm sluzÏebnõÂm prÏelozÏenõÂ, prÏedal Bugner sve spolupracovnõÂky Josefu


190<br />

JiraÂkovi ¹...a soucÏasneÏ jsem jej /mysÏlen JiraÂk/ upozornil <strong>na</strong> to, zÏe v NosislaveÏ maÂm<br />

mla dence, ktereÂho pouzÏõÂva m jako D pramen, zÏe tento ma duÊveÏru reakcÏnõÂch zÏivluÊ ...ª.<br />

13) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂz<strong>na</strong>m. DatovaÂn 14. 12. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂn<br />

ml. strzÏm. JiraÂk Josef.<br />

14) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 4/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ<br />

organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch.<br />

15) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 5/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ<br />

organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. 8157 cÏõÂslo dopsaÂno<br />

rukou). PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64.<br />

16) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 6/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ<br />

organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950. K cÏ.j. 8157 cÏõÂslo dopsaÂno rukou). PodepsaÂn<br />

rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64.<br />

17) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 7/50. VeÏc: ¹DraÂtenõÂkª ± prÏõÂprava<br />

kuÂteÏku. DatovaÂn 15. 10. 1950. K cÏ. j. 648156-50 <strong>na</strong>vazuje <strong>na</strong> uÂrÏed. zaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 67/<br />

/50 ze dne 18. 9. 1950). PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64j.<br />

18) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 18/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illeg. org.<br />

JaÂnosÏõÂk. DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648157-50. PodepsaÂn<br />

rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64-JiraÂk.<br />

19) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂz<strong>na</strong>m cÏ. 17/50. VeÏc: ¹ZbraneÏ v Nosislaviª.<br />

DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648167-50. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn<br />

64-JiraÂk.<br />

20) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Krajske velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v BrneÏ. ZaÂz<strong>na</strong>m.<br />

DatovaÂn 21. 11. 1950 v BrneÏ. VyÂslech JiraÂka zapsali: Miroslav Kreihanzel,<br />

Jan KalaÂsÏek.)<br />

JiraÂk odesÏel ze sluzÏeb MV 31. 3. 1955. PuÊ sobil tehdy <strong>na</strong> KS MV v BrneÏ.<br />

21) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis vyÂpoveÏdi Zdislava HolecÏka <strong>na</strong> KrajskeÂm velitelstvõÂ<br />

StaÂtnõÂ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 22. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂchanyÂ<br />

± Rudolf HolecÏek, vyslyÂchajõÂcõÂ ± podpis necÏitelnyÂ.<br />

22) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi s Bohumilem Sixtou ze dne 24. 1.<br />

1951. PodepsaÂni: vyslyÂchany ± Bohumil Sixta, vyslyÂchajõÂcõ ± MicÏka Miroslav.<br />

23) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. V prÏepisu byl ponechaÂn pravopis pisatele.<br />

24) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ ko<strong>na</strong>neÂm prÏed staÂtnõÂm<br />

soudem ± oddeÏlenõÂ Brno dne 23. a 24. srp<strong>na</strong> 1951, v jed<strong>na</strong>cõÂ sõÂni cÏ. 85v JusticÏnõÂm<br />

palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. z<strong>na</strong>cÏka 3-Ts II 45/51.<br />

25) TamteÂzÏ. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ, str. 5.<br />

26) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂz<strong>na</strong>m o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõÂ<br />

stav Bohumila Sixty, ktera byla provede<strong>na</strong> dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho<br />

velitelstvõÂ zaprÏõÂtomnosti 3 orgaÂnuÊ a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, t. j.<br />

otaÂzky kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno<br />

1. 3. 1951 v BrneÏ <strong>na</strong> KrajskeÂm velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ.<br />

PodepsaÂni: prÏõÂtomnõÂ podpis necÏitelnyÂ), teÏsnopisneÏ zachytil bez podpisu).<br />

27) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂz<strong>na</strong>m o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõÂ<br />

stav Bohumila Sixty, ktera byla provede<strong>na</strong> dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho<br />

velitelstvõÂ, za prÏõÂtomnosti 3 orgaÂnuÊ a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, to jest<br />

otaÂzky, kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno<br />

20. 8. 1951 v BrneÏ <strong>na</strong> KrajskeÂm velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ.<br />

PodepsaÂn stenograf: ml. strzÏm. Petr ??? podpis necÏitelnyÂ).<br />

28) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Z<strong>na</strong>lecky posudek provedeny MUDr. ZdenÏkem SÏ nÏupaÂrkem<br />

o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty. DatovaÂn v BrneÏ 20. 8. 1951. Rukou<br />

prÏipsaÂno: ¹Po provedeneÂm vysÏetrÏenõÂ prÏipojuji se k posudku. Dr. Z. Chmelaª jde<br />

o MUDr. ZbynÏka Chmelu). PrÏõÂloha 19


191<br />

29)<br />

VysÏetrÏovacõÂ spis UÂ DV. Protokol o vyÂslechu sveÏdka MUDr. ZbynÏka Chmely <strong>na</strong><br />

UÂ DV v BrneÏ dne 25. 6. 1998. PodepsaÂni: vysÏetrÏovatel mjr. VladimõÂr Vachovec,<br />

MUDr. ZbyneÏk Chmela, Csc.<br />

30)<br />

VysÏetrÏovacõ spis U DV. Krajsky soud v BrneÏ. DatovaÂno 20. 4. 1998, zn. Spr. 1040/<br />

/98. PodepsaÂ<strong>na</strong> prÏedsedkyneÏ KrajskeÂho soudu JUDr. Ha<strong>na</strong> ZoubkovaÂ.<br />

31)<br />

A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu v BrneÏ, 24. 8. 1951 spis.<br />

z<strong>na</strong>cÏka 3 Ts II 45/51 ± 123).<br />

32)<br />

TamteÂzÏ.<br />

33)<br />

A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o odvolacõÂm lõÂcÏenõÂ. Praha 10. 10. 1951,<br />

spis. z<strong>na</strong>cÏka To III 131/51).<br />

34)<br />

DokumentacÏnõÂ spis UÂ DV. UsnesenõÂ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 19. 3. 1991 spis.<br />

z<strong>na</strong>cÏka 1 Rt 286/90), podepsaÂn JUDr. VladimõÂr Rular/?/.<br />

35)<br />

DokumentacÏnõÂ spis UÂ DV. UsnesenõÂ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 8. 6. 1994 spis.<br />

z<strong>na</strong>cÏka 1 Rt 51/93), podepsaÂn JUDr. JirÏõÂ SÏ oukal.<br />

36)<br />

VysÏetrÏovacõ spis U DV. Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu CÏ eske republiky v BrneÏ, 17. 12.<br />

1997, spis. z<strong>na</strong>cÏka 1 Tzn 16/97), podepsaÂn JUDr. Michal MiklaÂsÏ.<br />

37)<br />

NeÏmcovaÂ, Marcela: Co võÂme o dusÏevnõÂch nemocech. Avicenum, Praha 1975, str.<br />

88 ± 97.<br />

38)<br />

Kolektiv autoruÊ vedoucõ redakce Josef CharvaÂt): LeÂkarÏske repetitorium. StaÂtnõÂ<br />

zdravotnicke <strong>na</strong>kladatelstvõÂ, Praha 1967, str. 1306.


192<br />

UÂnosy lidõÂ zCÏeskoslovenska<br />

soveÏtskou KGB<br />

PETR CÏ UKA<br />

SpoluuÂcÏast pracovnõÂkuÊ mocenskeÂho aparaÂtu cÏeskoslovenskeÂho<br />

staÂtu <strong>na</strong> uÂnosech osob z CÏeskoslovenska do SSSR po 2. sveÏtoveÂ<br />

vaÂlce<br />

ObcÏane <strong>na</strong>dsÏeneÏ maÂvajõÂcõ armaÂdeÏ osvoboditelce nemohli tusÏit, zÏe<br />

soucÏasneÏ se vstupem teÂto võÂteÏzne armaÂdy, ktera za obrovskyÂch lidskyÂch<br />

obeÏtõ dokaÂzala porazit <strong>na</strong>cisticke NeÏmecko, zacÏõÂ<strong>na</strong> jed<strong>na</strong> z temnyÂch<br />

kapitol <strong>na</strong>sÏich deÏjin. NetusÏili, zÏe prakticky soubeÏzÏneÏ s bojovyÂmi<br />

oddõÂly postupujõÂdoCÏ eskoslovenska take jednotky, ktere meÏly podrobneÏ<br />

zpracovane sez<strong>na</strong>my osob, ktere je zajõÂmaly, vcÏetneÏ adres jejich<br />

trvaleÂho pobytu. Tyto jednotky si v souladu s u dernickyÂmi pravidly<br />

socialisticke souteÏzÏe konkurovaly a nedoprÏaÂvaly si chvõÂle odpocÏinku.<br />

VyhledaÂvaly osoby ze sez<strong>na</strong>muÊ a odvaÂzÏely je kamsi <strong>na</strong> VyÂchod....<br />

Smutne <strong>na</strong>teÏchto udaÂlostech je, zÏe se tak veÏtsÏinou deÏlo za aktivnõÂ<br />

pomoci jak jednotlivyÂch obcÏanuÊ , tak za uÂcÏasti etablujõÂcõÂch se staÂtnõÂch<br />

uÂrÏaduÊ CÏ SR.<br />

V tomto prÏõÂspeÏvku se s<strong>na</strong>zÏõÂm <strong>na</strong>stõÂnit typicke zpuÊ soby u nosuÊ lidõÂ<br />

zu zemõÂCÏ eskoslovenska do SSSR a zpuÊ soby spoluuÂcÏasti cÏeskoslovenskeÂho<br />

mocenskeÂho aparaÂtu <strong>na</strong> teÏchto zlocÏinech. CõÂlem nenõÂ vycÏõÂslit<br />

pocÏty odvlecÏenyÂch osob soveÏtskyÂmi orgaÂny z u zemõ CÏ eskoslovenska,<br />

nebot' prÏi veÏdomõ slozÏitosti vymezenõ pojmu ¹odvlecÏenyª, prÏi veÏdomõÂ<br />

vyÂpoveÏdnõÂ hodnoty archivnõÂch materiaÂluÊ a skutecÏnosti, zÏe o mnohyÂch<br />

z nich se nedochovala ani stopa, at' jizÏ ve formeÏ dokumentuÊ cÏi pameÏti<br />

pozuÊ stalyÂch a prÏaÂtel, nenõ prosteÏ mozÏne urcÏit celkovy pocÏet osob takto<br />

odvlecÏenyÂch nebo ¹zmizelyÂchª v prÏedmeÏtne dobeÏ; PrÏõÂloha 21. Je vsÏak<br />

mozÏne <strong>na</strong> konkreÂtnõÂch prÏõÂpadech demonstrovat metody realizace<br />

teÏchto u nosuÊ a podõÂl mocenskeÂho aparaÂtu, prÏedevsÏõÂm komunistickeÂho<br />

rezÏimu.<br />

ZatyÂkaÂnõÂ osob a jejich <strong>na</strong>Âsled<strong>na</strong>Â deportace do SoveÏtskeÂho svazu zacÏala<br />

v okamzÏiku vstupu Rude armaÂdy <strong>na</strong> u zemõÂCÏ eskoslovenska v roce<br />

1944. Deportace pak pokracÏovaly azÏ do pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let. ZpocÏaÂtku<br />

tyto akce zajisÏt'ovaly jednotky SMERSÏ 1) , cozÏ byly u tvary tajneÂ


193<br />

vojenske policie v raÂmci jednotlivyÂch frontuÊ Rude armaÂdy. MeÏly rozsaÂhleÂ<br />

pravomoci, vcÏetneÏ soudnõÂ. 2)<br />

ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk jedne z jednotek SMERSÏ Nikolaj SineÏvirskij ve<br />

svyÂch pameÏtech popisuje, jak se jeho jednotka <strong>na</strong> akci rozumeÏj <strong>na</strong><br />

u nosy) duÊ kladneÏ prÏipravovala, a to prÏedevsÏõÂm azÏ bude obsaze<strong>na</strong><br />

Praha. JejõÂ prÏõÂslusÏnõÂci v prÏedstihu porÏizovali sez<strong>na</strong>my ruskyÂch exulantuÊ<br />

z dvacaÂtyÂch let, nynõÂ zÏijõÂcõÂch v CÏ eskoslovensku. OstatneÏ z dokumentace<br />

vyplyÂvaÂ, zÏe nejveÏtsÏõÂ pocÏty ¹zmizelyÂchª osob byly potvrzeny<br />

hned v prvnõÂm povaÂlecÏneÂm roce. PrÏiblizÏneÏ 80 % z dnes<br />

z<strong>na</strong>ÂmeÂho pocÏtu odvlecÏenyÂch bylo takto uneseno v obdobõÂ od kveÏt<strong>na</strong><br />

do prosince 1945, kdy se u nosci zameÏrÏili prÏedevsÏõÂm <strong>na</strong> ¹bõÂlouª emigraci<br />

z Ruska. 3)<br />

V obdobõ od roku 1946 azÏ dou nora 1948 se situace postupneÏ zklidnÏovala.<br />

SMERSÏ byla v roce 1946 zrusÏe<strong>na</strong> a jejõÂ puÊ sobnost prÏevzala<br />

3. spraÂva MGB ± soveÏtska vojenska kontrarozveÏdka 4) , ktera vsÏak jizÏ<br />

nemeÏla soudnõÂ pravomoc. UÂ strÏed<strong>na</strong> pro vyÂchodnõÂ a strÏednõÂ Evropu<br />

sõÂdlila ve VõÂdni a v neÏkolika maÂlo prÏõÂpadech dokonce zÏaÂdala Ministerstvo<br />

vnitra CÏ SR o povolenõ ¹vyÂslechuÊ ª <strong>na</strong> u zemõ CÏ eskoslovenska;<br />

PrÏõÂloha 22. AvsÏak v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ se o zÏaÂdneÂm takoveÂm<br />

povolenõ ani neuvazÏovalo. VyplyÂva to z informace prÏednosty<br />

odboru VII/C 5) JUDr. Jaroslava Hory 6) o ¹stycÏnyÂch duÊ stojnõÂcõÂch<br />

NKVDª 7) , kterou zõÂskal od OblastnõÂuÂrÏadovny Stb v Praze a dne 10. zaÂrÏõÂ<br />

1947 zaslal vrchnõÂmu odborneÂmu radovi prÏi kabinetu ministra vnitra<br />

GrõÂsÏovi SpurneÂmu 8) , kde se totizÏ konstatuje:<br />

¹...StycÏny duÊ stojnõÂk RA u posa dkoveÂho velitelstvõ Velke Prahy, major<br />

MEÏLNICKYÂ 9) , upozornil zmõÂneÏnou uÂrÏadovnu <strong>na</strong> to, zÏe neÏkterÏõÂduÊ stojnõÂci<br />

NKVD ve VõÂdni se obracõÂ prÏõÂmo <strong>na</strong> stanice Sboru <strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti,<br />

sta tneÏ-bezpecÏnostnõ nebo krimi<strong>na</strong> lnõ uÂrÏadovny, a zÏa dajõ o poskytnutõÂ<br />

asistencõ pro ruÊ zne vlastnõ akce, /u nosy ± pozn. autora/ prÏõÂpadneÏ tyto<br />

provaÂdeÏjõ sami. V teÂto souvislosti pouka zal major MEÏLNICKY <strong>na</strong> to, zÏe<br />

tito orga nove vza lezÏitostech vojenskyÂch, jakozÏ i jinõ soveÏtsÏtõ duÊ stojnõÂci<br />

vteÏchzÏe prÏõÂpadech, majõ se obraceti vyÂhradneÏ <strong>na</strong> posa dkove velitelstvõÂ<br />

Velke Prahy, ve veÏcech civilnõÂch osob pak <strong>na</strong> repatriacÏnõÂho zmocneÏnce<br />

pplk. ruske arma dy PANOVA.<br />

SoucÏasneÏ stõÂm vsÏak pouka zala zmõÂneÏ<strong>na</strong> uÂrÏadov<strong>na</strong> <strong>na</strong> jed<strong>na</strong>Ânõ porucÏõÂka<br />

ruske arma dy SEMENOVA od NKVD ve VõÂdni, ktery samostatneÂ<br />

akce cÏasto provaÂdõÂ. V teÂto souvislosti pak upozornila <strong>na</strong> to, zÏe takoveÂto<br />

prÏõÂme akce soveÏtskyÂch duÊ stojnõÂkuÊ <strong>na</strong> cÏs. uÂzemõ nejen zÏe vyvola vajõÂ<br />

nespra vne domneÏnky mõÂstnõÂho obyvatelstva, ale zavdaÂva vajõ i zahranicÏnõÂm<br />

pozorovateluÊ m podneÏt k nespra vneÂmu informovaÂnõ ciziny, zejmeÂ<strong>na</strong><br />

pak ku zneuzÏõÂvaÂnõÂ podobnyÂch prÏõÂpaduÊ cizõÂ propagandou proti<br />

za jmuÊm cÏeskoslovensko-ruskyÂm.<br />

OddeÏlenõÂ 10) VII/C zamyÂsÏlõÂ upozorniti hlavnõÂ velitelstvõÂ SNB, jednotli-


194<br />

ve zemske uÂrÏadovny sta tnõ bezpecÏnosti, jakozÏ ivsÏeobecnou krimi<strong>na</strong> lnõÂ<br />

uÂrÏadovnu v Praze, <strong>na</strong> sdeÏlenõÂ majora MEÏLNICKEÂ HO, pokud se tyÂcÏe<br />

vyÂhradnõ kompetence v za lezÏitostech projed<strong>na</strong> vanyÂch orga ny NKVD,<br />

a z toho duÊ vodu potrÏebuje zjistiti, zda posa dkove velitelstvõ VelkeÂ<br />

Prahy, resp. pplk. PANOV, je kompetentnõÂm pro prÏõÂpady z uÂzemõÂ celeÂ<br />

CÏ eskoslovenske republiky, v za porneÂm prÏõÂpadeÏ pak, ktera vojenskaÂ<br />

velitelstvõÂ, prÏõÂpadneÏ orga ny, jsou kompetentnõ vmõÂstech mimo spra vnõÂ<br />

obvod Velke Prahy.<br />

Vzhledem k teÏmto okolnostem prÏedklaÂda se zmõÂneÏ<strong>na</strong> za lezÏitost <strong>na</strong><br />

veÏdomõ sezÏa dostõ o laskave jejõ projed<strong>na</strong>ÂnõÂsprÏõÂslusÏnyÂmi cÏiniteli u velvyslanectvõÂ<br />

SSSR, jakozÏ ioprÏõÂpadne upozorneÏnõ teÏchto <strong>na</strong> cÏinnost porucÏõÂka<br />

SEMENOVA za uÂcÏelem zjed<strong>na</strong>ÂnõÂ<strong>na</strong>Â pravy.ª 11)<br />

***<br />

ZpuÊ sob, jakyÂm se u nosy provaÂdeÏly, ilustruje prÏõÂpad ing. Borise<br />

Fusse 12) , jehozÏ osud je z<strong>na</strong>cÏneÏ neobvykly v tom, zÏe se mu, uzÏ po roce,<br />

podarÏilo vraÂtit domuÊ.<br />

Vzhledem ke skutecÏnosti, zÏe se vsÏe odehraÂlo võÂce nezÏ rok prÏed u norem<br />

1948, tzn. v dobeÏ, kdy mocensky aparaÂt CÏ eskoslovenske republiky<br />

nebyl jesÏteÏ zcela kontrolovaÂn komunisty, dochoval se autentickyÂ<br />

spisovy materiaÂl, jenzÏ veÏrohodnyÂm zpuÊ sobem dokumentuje vlastnõÂ<br />

u nos i <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõ osudy obeÏti. Z materiaÂluÊ Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõÂ<br />

bezpecÏnosti v CÏ echaÂch 13) je sice dobrÏe cÏitel<strong>na</strong>Â aureola võÂteÏzuÊ <strong>na</strong> straneÏ<br />

soveÏtskyÂch mocenskyÂch struktur a u cta prÏed võÂteÏzi <strong>na</strong>d <strong>na</strong>cistickyÂm<br />

NeÏmeckem, ale take se zde konstatuje:<br />

¹...Zemske uÂrÏadovneÏ sta tnõ bezpecÏnosti byl oz<strong>na</strong> men prÏõÂpad, zÏe dne<br />

14. zaÂrÏõÂ 1946 o 8,30 hodineÏ rannõÂ byl nez<strong>na</strong>ÂmyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem SNB<br />

odvezen z bytu v Praze-Michle, PobocÏ<strong>na</strong> 1003, Ing. Boris Fuss, ktery se<br />

podle u dajuÊ manzÏelky do dnesÏnõÂho dne nevra til /tzn. do 10. led<strong>na</strong><br />

1947 ± pozn. aut./. PrÏõÂslusÏnõÂk SNB prÏi prÏõÂchodu do bytu Ing. Fusse,<br />

pozÏa dal jmenovaneÂho, aby s nõÂm sÏel za uÂcÏelem prÏezkousÏenõ osobnõÂch<br />

dokladuÊ <strong>na</strong> rÏeditelstvõÂ <strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti, odkud se meÏl podle uÂdajuÊ<br />

bezpecÏnostnõÂho orgaÂ<strong>na</strong> beÏhem jedne hodiny vra titi.<br />

JelikozÏ Ing. Fuss nevracel se dlouho domuÊ , odesÏla jeho manzÏelka <strong>na</strong><br />

rÏeditelstvõÂ<strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti a <strong>na</strong> krimi<strong>na</strong>Â lnõÂ policii, kde prosila o sdeÏlenõÂ,<br />

kde se <strong>na</strong>chaÂzõÂ jejõÂ manzÏel. U obou uÂrÏaduÊ jõÂ bylo oz<strong>na</strong>Â meno, zÏe<br />

zÏa dny zatykacÏ <strong>na</strong> Ing. Borise Fusse vyda n nebyl, a soucÏasneÏ jeden<br />

zuÂrÏednõÂkuÊ provedl zjisÏteÏnõÂ<strong>na</strong>prÏõÂslusÏneÂm policejnõÂm revõÂru, kdo jmenovaneÂho<br />

zatyÂkal. Z prÏõÂslusÏneÂho revõÂru bylo sdeÏleno, zÏe neveÏdõÂ o zatcÏenõÂ<br />

Ing. Fusse a zÏe zÏa dny zprÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB toto zatcÏenõ neprovaÂdeÏl. ManzÏelka<br />

Ing. Fusse odesÏla po teÂto informaci <strong>na</strong> cizinecke oddeÏlenõ rÏeditelstvõÂ<br />

<strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti, kde jõÂ bylo doporucÏeno, aby se po manzÏelovi<br />

dota zala u ruskyÂch sbeÏrnyÂch ta boruÊ . Fussova odesÏla k veliteli ruskeÂho<br />

sbeÏrneÂho ta bora, kde jõ bylo sdeÏleno, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci SSSR, kterÏõÂprÏisÏli <strong>na</strong>


195<br />

uÂzemõÂCÏ SR po prve va lce, nepadajõÂvuÂvahu pro soustrÏedeÏnõÂvta borech.<br />

Fussova obra tila se proto <strong>na</strong> posa dkove velitelstvõ RA v Praze, kde jõÂ<br />

bylo sdeÏleno, zÏe rozkaz k zatcÏenõ jejõÂho manzÏela vyda n nebyl.<br />

TentyÂzÏ den o 7.30 hodin /vecÏer ± pozn. aut./ dostala Fussova telegram<br />

z CÏ eske LõÂpy, aby ihned prÏijela do nemocnice v CÏeske LõÂpeÏ aprÏivezla<br />

sebou neÏjake penõÂze a cigerety. Fussova odejela do CÏeske LõÂpy<br />

teprve druhy den a v nemocnici jõ bylo jednou osÏetrÏovatelkou sdeÏleno,<br />

zÏe Ing. Fuss byl dopraven do nemocnice se zraneÏnõÂm <strong>na</strong> temeni hlavy,<br />

ktere utrpeÏl prÏi hava rii osobnõÂho automobilu poblõÂzÏe CÏeske LõÂpy. TaÂzÏ<br />

osÏetrÏovatelka sdeÏlila FussoveÂ, zÏe v nemocnici dosÏlo k ha dce mezi prÏõÂslusÏnõÂky<br />

RA a prÏõÂslusÏnõÂkem SNB, prÏi ktereÂzÏto ha dce jeden z RusuÊ chteÏl,<br />

aby Fuss byl dopraven zpeÏt do Prahy, kdezÏto prÏõÂslusÏnõÂk SNB chteÏl<br />

Fusse nejdrÏõÂve v nemocnici osÏetrÏiti.<br />

Fussova obra tila se potom <strong>na</strong> cÏetnickou stanici a <strong>na</strong> krimi<strong>na</strong> lnõ uÂrÏadovnu<br />

v CÏ eske LõÂpeÏ, kde se dozveÏdeÏla, zÏe do CÏ eske LõÂpy prÏijelo osobnõÂ<br />

auto, ktere meÏlo rÏa dnou propustku prÏes hranice a bylo obsazeno osobami<br />

ruske <strong>na</strong> rodnosti.<br />

Po teÏchto informacõÂch vra tila se Fussova zpeÏt do Prahy a obra tila se<br />

<strong>na</strong> krimi<strong>na</strong> lnõ uÂrÏadovnu v Praze, kde byla doporucÏe<strong>na</strong>, aby pozÏa dala<br />

/o sepsaÂnõ protokolu ± pozn. aut./ v BartolomeÏjske ulici cÏ. 10 v budoveÏ<br />

v kancelaÂrÏi cÏ. 115, kde se jmenovanou byl Dr. KolaÂrÏem 14) sepsa n protokol,<br />

a po jeho skoncÏenõ byla dotycÏ<strong>na</strong> vyzva <strong>na</strong>, aby se za tyÂden <strong>na</strong><br />

uÂrÏadovnu dostavila. Fussova shaÂneÏla potom informace <strong>na</strong> neÏkolika<br />

mõÂstech, avsÏak zcela bezvyÂsledneÏ, a proto ohla sila neprÏõÂtomnost manzÏelovu<br />

v CÏ eskomoravskyÂch strojõÂr<strong>na</strong> ch, kde byl jmenovany zameÏst<strong>na</strong>Ân.<br />

Fussova dostavila se pozdeÏji vzÏdy po tyÂdnu do BartolomeÏjske ulice<br />

<strong>na</strong> rÏeditelstvõÂ <strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti, kde vsÏak nic nezjistila, azÏ poneÏkolikakereÂ<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ prohla sil Dr. Hajer 15) ,zÏe cela za lezÏitost nespada do<br />

kompetence krimi<strong>na</strong>Â lky a doporucÏil Fussovou do Prahy II, Washingtonovy<br />

ul. cÏ. 7 16) , kde se Fussova obra tila pouze <strong>na</strong> sluzÏbu u braÂny<br />

azÏa dne oz<strong>na</strong> menõ neprovedla. Teprve po delsÏõ dobeÏ, kdyzÏ jejõ soukromeÂ<br />

pa traÂnõ bylo bezvyÂsledneÂ, sdeÏlila tuto okolnost <strong>na</strong> zemske uÂrÏadovneÏ<br />

sta tnõ bezpecÏnosti, prÏi cÏemzÏ podotkla zÏe jizÏ 28. zaÂrÏõ 1946 byla<br />

prÏedmeÏtneÏ vyslyÂcha <strong>na</strong> tajemnõÂkem SusÏankou 17) , ktery jõ sdeÏlil, zÏe<br />

manzÏel jejõÂ byl zatcÏen prÏõÂslusÏnõÂky SSSR a <strong>na</strong>rÏõÂdil jõÂ, aby nikomu o prÏõÂpadu<br />

nic nerÏõÂkala, poneÏvadzÏ bymutõÂm znemozÏnila pra ci. PrÏi tom prohlaÂ<br />

sil, zÏe jest mu vsÏe z<strong>na</strong>Âmo a zÏe Ing. Fuss bude vra cen zpeÏt do CÏSR.<br />

VteÂto veÏci jmenova<strong>na</strong>Â pozdeÏji intervenovala u ZOB u sÏkpt. Vacka 18) ,<br />

ktery po rozmluveÏ se SusÏankou prohla sil, zÏe Fuss bude do meÏsõÂce vraÂcen.<br />

JelikozÏ od doby odvezenõÂ uplynulo jizÏ võÂce meÏsõÂcuÊ a Ing. Boris Fuss<br />

dosud jest mimo u zemõ CÏSR, podala Fussova oz<strong>na</strong> menõ <strong>na</strong> zemskeÂ<br />

uÂrÏadovneÏ sta tnõ bezpecÏnosti, ktera prÏedbeÏzÏneÏ zjistila, zÏe dne 14. zaÂrÏõÂ<br />

1946 dosÏlo k hava rii osobnõÂho automobilu mezi obcemi Ky<strong>na</strong>sem a ZahraÂ<br />

dkami /okr. CÏ eska LõÂpa ± pozn. aut./, prÏi ktereÂzÏto hava rii byly


196<br />

uvnitrÏ sedõÂcõÂ osoby zraneÏny. Podle hlaÂsÏenõÂ cestoval v autu jeden prÏõÂslusÏnõÂk<br />

NKVD, da le jeden prÏõÂslusÏnõÂk SSSR, podstraÂzÏmistr Karel Wimmer<br />

19) a Ing. Boris Fuss. Po hava rii byli vsÏichni dopraveni do nemocnice<br />

vCÏeske LõÂpeÏ, kde zuÊ stal v osÏetrÏenõ pouze Ing. Fuss, kdezÏto RusoveÂ<br />

odejeli za hranice, odkud se vra tili za neÏkolik hodin zpeÏt, vyzÏa dali si<br />

<strong>na</strong> stanici SNB asistenci vrch. straÂzÏmistra Trapla 20) z Rumburku a odvezli<br />

potom Ing. Fusse do Opachu /v NeÏmecku ± pozn. aut./, kde pryÂ<br />

meÏl byÂti leÂcÏen a vyslyÂcha n. Pokud jde o cestu do Prahy a o asistenci<br />

podstraÂzÏmistra Vimra /prÏeklep ± ma byÂt Wimmera ± pozn. aut./ byl<br />

pry jmenovany urcÏen jako tlumocÏnõÂk a zÏa dneÂho za kroku se nemeÏl zuÂcÏastniti.<br />

PozdeÏji byla zõÂska <strong>na</strong> zpra va od oblastnõ uÂrÏadovny krimi<strong>na</strong> lnõ z Rumburku,<br />

kterou v opise ministerstvu vnitra prÏedklaÂda m s prosbou o rozhodnutõÂ,<br />

zda je mozÏno zõÂskati informace o duÊ vodu odvezenõÂ Ing. Fusse,<br />

a<strong>na</strong> sledkem toho i zjisÏteÏnõÂ, kdo v daneÂm prÏõÂpadeÏ jest prÏõÂslusÏny k provedenõÂ<br />

sÏetrÏenõÂ, prÏõÂpadneÏ i k zjisÏteÏnõÂ, zda se nejed<strong>na</strong>Â o loupezÏ lidõÂ podle<br />

§ 90 tr. z., prÏõÂpadneÏ zda je mozÏno vuÊ bec v daneÂm prÏõÂpadeÏ manzÏelce Ing.<br />

Fusse poskytnouti informace, jelikozÏ jmenova<strong>na</strong> se sta le po osudu<br />

sveÂho manzÏela dotazuje.ª 21)<br />

Velmi zajõÂmave sveÏdectvõ oteÂto veÏci podaÂvajõ vyÂpoveÏdi straÂzÏmistra<br />

Karla Wimmera a vrchnõÂho straÂzÏmistra VojteÏcha Trapla, ktere uvaÂdõÂm<br />

doslovneÏ :<br />

¹P ROTOKOL<br />

sepsany dne 26. dub<strong>na</strong> /1947 ± pozn. aut./ u pobocÏky oblastnõÂ<br />

uÂrÏadovny sta tnõ bezpecÏnosti v Rumburku s vyÂkonnyÂm orga nem Stb<br />

Karlem Wimmrem, strzÏm. SNB, ktery /,/ byv obez<strong>na</strong> men s prÏedmeÏtem<br />

vyÂslechu s odvolaÂnõÂm <strong>na</strong> sluzÏebnõÂ prÏõÂsahu /,/ vypoveÏdeÏl:<br />

Dne 13. IX. 1946 dostavili se <strong>na</strong> VS-SNB v Rumburku 2 cÏlenove ±<br />

duÊ stojnõÂci soveÏtske policie. Byli v obcÏanskeÂm odeÏvu. Jejich jmeÂ<strong>na</strong> jsem<br />

nez<strong>na</strong>l a pravdeÏpodobneÏ byli z LoÈbau /v NeÏmecku ± pozn. aut./. Na<br />

stanici prosili, abych byl uvolneÏn a jel s nimi ihned do Prahy, kde<br />

hodlali v repatriacÏnõÂm strÏedisku prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SSSR proveÂsti vyÂslechy,<br />

aja jako z<strong>na</strong>ly jazyka ruskeÂho, polskeÂho a neÏmeckeÂho, meÏl jsem deÏlat<br />

tlumocÏnõÂka, jezÏto mnoho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zbyÂv. baltskyÂch staÂtuÊ rusky neumeÏlo.<br />

Byl jsem proto velitelem stanice vrch. straÂzÏm. Traplem uvolneÏn<br />

a odejel jsem s nimi do Prahy. Po prÏõÂjezdu do Prahy mne propustili s tõÂm,<br />

abych <strong>na</strong> neÏ pocÏkal do prÏõÂsÏtõÂho dne, zÏe zatõÂm si provedou potrÏeb<strong>na</strong>Â<br />

zjisÏteÏnõÂ <strong>na</strong> soveÏtskyÂch a cÏsl. uÂrÏadech. DruheÂho dne jsme se sesÏli <strong>na</strong><br />

Va clavskeÂm <strong>na</strong> m. po 7. hod. rannõ a odejeli jsme do Prahy-Michle, prÏi<br />

tom mi sdeÏlili, zÏe do repatriacÏnõÂho strÏediska se nepojede, jezÏto vsÏe je jizÏ<br />

zarÏõÂzeno. Z jejich jed<strong>na</strong>Ânõ bylo jasno, zÏe jsou prÏesneÏ informova ni o bydlisÏti<br />

osoby, o kterou meÏli za jem a ktera mi ani jmeÂnem nebyla z<strong>na</strong> ma,


197<br />

ani jsem neveÏdeÏl, o co se jed<strong>na</strong>Â . Bylo mi opeÏt rÏecÏeno, zÏevprÏõÂpadeÏ,<br />

nebude-li o<strong>na</strong> osoba z<strong>na</strong>Â t rusky, zÏe budu jim vyÂslech tlumocÏit.<br />

V druheÂm poschodõÂ domu, kam jsme vesÏli, jsme zazvonili u dverÏõÂ, <strong>na</strong><br />

nichzÏ byl sÏtõÂtek s jmeÂnem Fuss. Jmenovany prÏisÏel otevrÏõÂt sa m, a kdyzÏ<br />

mnou bylo zjisÏteÏno, zÏe cÏesky sÏpatneÏ hovorÏõÂ, ptal jsem se, zda mluvõÂ<br />

rusky. Na kladnou odpoveÏd' mluvili s nõÂm jizÏ rusky a vyzvali ho, aby<br />

s nimi jel <strong>na</strong> soveÏtsky uÂrÏad v Praze ke zjisÏteÏnõÂ. Ing. Fuss souhlasil, vzal<br />

si osobnõ doklady a odejel s <strong>na</strong> mi. KdyzÏ jsme vycha zeli, potkal se <strong>na</strong><br />

chodbeÏ mneÏ s nez<strong>na</strong>ÂmyÂm muzÏem a sÏpatneÏ cÏesky mu rÏõÂkal: ,Soudruhu<br />

<strong>na</strong> schuÊ zi komunisticke strany nepuÊ jdu, jelikozÏ jedu do vnitrÏnõ Prahy<br />

a proto mne omluv.` KdyzÏ jsme projõÂzÏdeÏli vnitrÏnõÂ Prahou a nikde nestavili,<br />

ptal se Ing. Fuss soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ , kam se jede. Tito mu <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏili,<br />

zÏe <strong>na</strong> druhy konec Prahy. KdyzÏ pak jsme Prahu opustili, vyzvali ho,<br />

aby se <strong>na</strong> nic neptal a pouze odpovõÂdal <strong>na</strong> jejich ota zky. Mezi jinyÂmi ±<br />

<strong>na</strong> vsÏechny ota zky, ktere mu kladli, se jizÏ nepamatuji ± se ho ota zali, jak<br />

to bylo s jeho cÏlenstvõÂm v organisaci pro osvobozenõÂ Ruska, kterou zalozÏil<br />

genera l Vlasov, a <strong>na</strong> kterou byl <strong>na</strong>pojen K. Hermann Frank a byÂv.<br />

protektora tnõ vla da a jakou cÏinnost vyvõÂjel ve vedenõ teÂto organisace.<br />

Na tuto veÏc se ptali jizÏ za Prahou, kde v jedne obci jsme zastavili a ja sÏel<br />

pro vodu do chladicÏe, takzÏe odpoveÏd' <strong>na</strong> tuto ota zku jsem jizÏ neslysÏel.<br />

KdyzÏ jsem se vra til a vodu do chladicÏe <strong>na</strong>lil, vzali mne soveÏtsÏtõ orgaÂnoveÂ<br />

stranou a uka zali mi knihu asi o 500 stra<strong>na</strong> ch, byl to pravdeÏpodobneÏ<br />

index soveÏtskyÂch va lecÏnyÂch zlocÏincuÊ /podtrzÏeno aut./, v ktereÂm<br />

mi uka zali, zÏe jest hleda n soveÏtskyÂmi uÂrÏady Ing. Fuss pro spolupraÂci<br />

sNeÏmci jako konfident SD a Gestapa, ktery je rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe byl<br />

v organisaci gen. Vlasova, a proto zÏe patrÏõÂprÏed soveÏtske soudy. PokracÏovali<br />

jsme pak v cesteÏ a od teÂto chvõÂle s Fussem nemluvili.<br />

KdyzÏ jsme prÏijeli k CÏeske LõÂpeÏ /trasa byla Praha ± CÏ eska LõÂpa ±<br />

Rumburk ± LoÈbau, pozn. aut./, dostalo auto <strong>na</strong> vlhke asfaltove vozovce<br />

smyk a <strong>na</strong>razilo <strong>na</strong> telegrafnõÂ tycÏ a silneÏ se posÏkodilo. Jakou<br />

ev. pozn. /evidencÏnõÂ poz<strong>na</strong>ÂvacõÂ z<strong>na</strong>cÏka ± pozn. aut./ 22) meÏlo, se jizÏ<br />

nepamatuji. PrÏi teÂto nehodeÏ byl zraneÏn <strong>na</strong> hlaveÏ jeden ze soveÏtskyÂch<br />

orgaÂnuÊ a Fuss byl rovneÏzÏ zraneÏn, ale kde a jak nevõÂm. Kra tce po nehodeÏ<br />

jelo kolem osobnõ auto meÏ nez<strong>na</strong>Âme z<strong>na</strong>cÏky a rÏidicÏ auta, ktery byl<br />

leÂkarÏem, zraneÏne odvezl do nemocnice v CÏ eske LõÂpeÏ. NezraneÏny soveÏtskyÂ<br />

orga n odejel pak vlakem pravdeÏpodobneÏ do Rumburka a ja pokracÏoval<br />

v cesteÏ <strong>na</strong> hodnyÂm autem, ktere jsem <strong>na</strong> silnici zastavil. PodotyÂkaÂm,zÏe<br />

jsem byl v uniformeÏ. KdyzÏ jsem prÏijel do Rumburka, hla sil jsem<br />

<strong>na</strong> VS-SNB, co se stalo a odesÏel pak domuÊ.<br />

Ke konci jesÏteÏ uvaÂdõÂm, zÏe cele teÂto akce jsem se zuÂcÏastnil pouze jako<br />

tlumocÏnõÂk, a nikoliv jako vyÂkonny orgaÂn. V teÂto dobeÏ byl jsem sluzÏebneÏ<br />

prÏideÏlen <strong>na</strong> VS-SNB Rumburk.<br />

VõÂce udati nemohu Karel Wimmerª<br />

/vlastnorucÏnõÂ podpis ± pozn. aut./ 23)


198<br />

VrchnõÂ straÂzÏmistr VojteÏch Trapl pak v protokolu z 29. dub<strong>na</strong> 1947,<br />

tedy o trÏi dny pozdeÏji, u OkresnõÂho velitelstvõÂ SNB v Rumburku za<br />

prÏõÂtomnosti zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB v Rumburku porucÏõÂka<br />

KrecÏe 24) , po sez<strong>na</strong>ÂmenõÂ sprÏedmeÏtem vyÂslechu a s odvolaÂnõÂm <strong>na</strong> sluzÏebnõÂ<br />

prÏõÂsahu, vypoveÏdeÏl:<br />

¹Vzhledem k tomu, zÏe po skoncÏenõ va lky se potulovalo v pohranicÏõÂ<br />

mnoho ruskyÂch dezerteÂruÊ , zejmeÂ<strong>na</strong> i VlasovcuÊ , byla do Rumburka detachovaÂ<br />

<strong>na</strong> take slozÏka NKVD, s kterou jsem jako velitel stanice SNB<br />

spolupracoval a to vzÏdy <strong>na</strong> jejich vyÂslovne pozÏaÂdaÂnõÂ. PozdeÏji byla tato<br />

slozÏka prÏemõÂsteÏ<strong>na</strong> do Neugersdorfu v NeÏmecku. NeÏkterÏõÂ jejõÂ cÏlenoveÂ,<br />

pokud nedosÏel za kaz vstupu cizõÂch policistuÊ <strong>na</strong> <strong>na</strong>sÏe uÂzemõÂ, prÏicha zeli<br />

do Rumburka a jednou <strong>na</strong>Â m <strong>na</strong>bõÂdli 2 cÏleny SS a byÂv. Oberlandrata<br />

z Rumburka. JelikozÏ sedeÏlo s jejich souhlasem, byli prÏevzati a odevzdaÂniprÏõÂslusÏnyÂm<br />

souduÊ m. PozdeÏji sem jizÏ cÏlenove NKVD nedocha zeli.<br />

Pamatuji se vsÏak bezpecÏneÏ, zÏe prÏi jednom pa traÂnõ v Praze prÏijel sem<br />

s nimi 1 orgaÂn RÏNB /RÏ editelstvõÂ NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti ± pozn. aut./<br />

v Praze v obcÏanskeÂm odeÏvu, ktery pak odejel do Prahy vlakem. Kdo<br />

jak z cÏlenuÊ NKVD se jmenoval nevõÂm, jelikozÏ z opatrnosti odmõÂtli udat<br />

jmeÂ<strong>na</strong>. NeÏkolikraÂt zÏa dali, aby mohli jeti <strong>na</strong>sÏõÂm autem do Prahy, cozÏ<br />

jsem vzÏdy odmõÂtl s poukazem <strong>na</strong> platne prÏedpisy.<br />

Dne 13. IX. 1946 prÏijeli <strong>na</strong> stanici SNB v Rumburku 2 prÏõÂslusÏnõÂci<br />

NKVD z LoÈbau ± NeÏmecko, z nichzÏ jeden se prÏedstavil jako major<br />

a druhy mi byl z<strong>na</strong> m pod jmeÂnem Boris a zÏa dali, zda by mohli svyÂm<br />

autem do sbeÏrneÂho strÏediska prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SSSR v Praze. Vzhledem k jejich<br />

spolupra ci a tu okolnost, zÏe <strong>na</strong> m poma hali prÏi pa traÂnõ po odvlecÏeneÂm<br />

dobytku vra tili 3 kusy), jejich zÏa dost jsem neodmõÂtl a strzÏm. SNB<br />

Wimmra poslal s nimi pouze jako tlumocÏnõÂka. Co se deÏlo v Praze, nenõÂ<br />

mi z<strong>na</strong>Â mo.<br />

PrÏi <strong>na</strong> vratu straÂzÏm. Wimmra hla sil tento, zÏe u CÏeske LõÂpy meÏli hava rii<br />

azÏe jeden z osazenstva auta je v nemocnici v CÏ eske LõÂpeÏ. StraÂzÏm.<br />

zraneÏn nebyl. PrÏesneÏ se nepamatuji, ale s<strong>na</strong>d druhy den prÏijel <strong>na</strong> stanici<br />

v Rumburku soveÏtsky major a jesÏteÏ jeden soveÏtsky orga n, abych<br />

s nimi odjel do CÏ eske LõÂpy, kde majõ havarovane auto a zÏe jej chteÏjõÂ<br />

odvleÂci do LoÈbau. V CÏ eske LõÂpeÏ mirÏekl onen major prÏed nemocnicõÂ, kam<br />

mneÏ zavezl, zÏe tam lezÏõ jejich zraneÏny orga n a abych sÏel s nõÂm jako<br />

tlumocÏnõÂk k leÂkarÏi a zÏa dal o jeho vydaÂnõÂ. OsÏetrÏujõÂcõ leÂkarÏ prohla sil, zÏe<br />

ho vyda , ale jen <strong>na</strong> jejich podpis a podpis muÊ j. Zda oba chorobopis<br />

podepsali, nemohu jizÏ bezpecÏneÏ tvrditi, ale ja jsem chorobopis podepsal<br />

vprÏedpokladu, zÏe se jed<strong>na</strong> o jejich bezpecÏnostnõÂho orga <strong>na</strong>. ZraneÏneÂho<br />

pak odvezli s sebou. PodotyÂkaÂm,zÏe s nimi hovorÏil plynneÏ rusky a v prÏaÂtelskeÂm<br />

toÂnu. Co se stalo s Ing. Fussem, nenõÂ mi z<strong>na</strong>Â mo.<br />

Vzhledem k tomu, zÏe se jed<strong>na</strong>lo pouze o ochotu a zÏa dny sluzÏebnõÂ<br />

vyÂkon, zÏa dnou sluzÏbu jsem <strong>na</strong> zmõÂneÏnou cestu neprÏedepisoval. Cesta<br />

byla vyko<strong>na</strong>Â <strong>na</strong> v dobeÏ sluzÏebnõÂho vol<strong>na</strong>.


199<br />

V poslednõ dobeÏ <strong>na</strong>Âm prÏedal zmõÂneÏny major cÏtyrÏi ilega lnõ prÏechody,<br />

z nichzÏ jed<strong>na</strong> osoba meÏla u sebe asi 30 forem pro vyÂrobu jabloneckeÂ<br />

bizÏuterie a dalsÏõÂm sÏetrÏenõÂm bylo zjisÏteÏno, zÏe se jed<strong>na</strong>Â o rozveÏtvenou<br />

pruÊ myslovou sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ. O teÂto veÏci bylo psa no i v tisku. Da le podotkl,<br />

zÏe majõ veveÏzenõ za stupce velitele byÂv. zÏidovskeÂho ghetta v TerezõÂneÏ,<br />

ktery meÏl asi 60 agentuÊ, uÂdajneÏ izcÏeskyÂch lidõÂ, a v TerezõÂneÏ ma byÂt<br />

zakopa no zlato v ceneÏ 3 milionuÊ KcÏs. Podrobnosti dosud neudal, jakmile<br />

sdeÏlõÂ blizÏsÏõÂ, oz<strong>na</strong>ÂmõÂm veÏc <strong>na</strong>drÏõÂzenyÂm uÂrÏaduÊ m.ª 25)<br />

Uneseny ing. Boris Fuss po sveÂm <strong>na</strong>Âvratu do CÏ eskoslovenska dne<br />

31. rÏõÂj<strong>na</strong> 1947 mimo jine vypoveÏdeÏl:<br />

¹...Pracoval jsem v CÏeskomoravske Kolben-DaneÏk azÏ do dne 14. zaÂrÏõÂ<br />

1946, kdy do meÂho bytu v Praze XIV.-Michle prÏijel jeden prÏõÂslusÏnõÂk<br />

ruske policie v doprovodu jednoho prÏõÂslusÏnõÂka SNB, kteryÂmi jsem byl<br />

vyzva n, abych s nimi jel <strong>na</strong> RÏeditelstvõ <strong>na</strong> rodnõ bezpecÏnosti. Nasedl<br />

jsem tedy s uvedenyÂmi orga ny do osobnõÂho automobilu a cestou jsem<br />

se dozveÏdeÏl, zÏe se nejed<strong>na</strong>Â v daneÂm prÏõÂpadeÏ oRÏeditelstvõÂ <strong>na</strong>Â rodnõÂ bezpecÏnosti<br />

v Praze, nyÂbrzÏ o specielnõÂ rÏeditelstvõÂ neÏkde mimo Prahu.<br />

Cestou jsem byl dotazova n, zda ma m u sebe zbranÏ a kdyzÏ jsem odpoveÏdeÏl<br />

za porneÏ, pokracÏovali jsme v jõÂzdeÏ azÏprÏed CÏ eskou LõÂpu, kde<br />

dosÏlo k hava rii auta. PrÏi teÂto hava rii byl jsem poraneÏn a prÏedaÂn do<br />

nemocnice v CÏ eske LõÂpeÏ, kde jsem byl osÏetrÏen a teÂhozÏ dne vecÏer <strong>na</strong>lozÏen<br />

do jineÂho vozidla a odvezen do LoÈbau. BeÏhem pobytu v nemocnici<br />

telefonoval jsem manzÏelce do Prahy a zÏa dal jsem ji, aby mneÏ prÏivezla<br />

penõÂze a cigarety. Tyto veÏci mneÏ vsÏak manzÏelka neprÏivezla, jelikozÏ <strong>na</strong>Âs<br />

vCÏeske LõÂpeÏ nezastihla.<br />

VLoÈbau byl jsem da n do veÏznice a ze zacÏa tku byl jsem nemocen.<br />

Teprve po urcÏiteÂm cÏase, asi 5 tyÂdnech, byl jsem prÏedvolaÂn k vyÂslechu<br />

a byl jsem vyslyÂcha n 6 nebo 7x pro obvineÏnõÂ, zÏe jsem byl vuÊ dcem<br />

ruskyÂch fasÏistuÊ , jmeÂno organisace si nepamatuji. Asi 15. listopadu<br />

1946 byl jsem prÏevezen do BudysÏõÂ<strong>na</strong> 26) . V BudysÏõÂneÏ byl jsem urcÏitou<br />

dobu veÏzneÏn, pozdeÏji jsem pracoval ve veÏzenÏske kuchyni. V BudysÏõÂneÏ<br />

byl jsem potom jesÏteÏ 10. a 11. cÏervence 1947 vyslyÂcha n ve stejne zaÂlezÏitosti,<br />

t.j. jako drÏõÂve, zÏe jsem byl vedoucõÂm ruskyÂch fasÏistuÊ.<br />

Z BudysÏõÂ<strong>na</strong> byl jsem cÏtyrÏikra te transportova n do ruÊ znyÂch koncentracÏnõÂch<br />

ta boruÊ , avsÏak nikde jsem nebyl prÏevzat, pravdeÏpodobneÏ proto,<br />

zÏe moje oz<strong>na</strong>cÏenõ jako veÏzneÏ nevyhovovalo prÏõÂslusÏnyÂm podmõÂnka m pro<br />

prÏijetõ doteÏchto ta boruÊ.<br />

ZteÏchto jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ uvaÂdõÂm, zÏe jsem byl poprve transportovaÂ<br />

n do FuÈrstenwald 27) , kteryÂzÏto la gr byl specia lnõ pro osoby podezrÏeleÂ<br />

z trestnyÂch cÏinuÊ , avsÏak dosud nevysÏetrÏenyÂch nebo neodsouzenyÂch.<br />

V tomto la gru jsem s nikyÂm nemluvil a asi po dvou azÏ 3 hodi<strong>na</strong> ch odejeli<br />

jsme zpeÏt do BudysÏõÂ<strong>na</strong>.<br />

Podruhe byl jsem transportova n dne 27. 2. 1947 do Oranienburgu 28) ,


200<br />

kde jsem rovneÏzÏ jako veÏzenÏ nebyl prÏijat a po prÏenocovaÂnõÂ byl jsem<br />

eskortova n zpeÏt do BudysÏõÂ<strong>na</strong>. V tomto la gru jsem slysÏel, jak jeden<br />

uÂrÏednõÂk telefonoval <strong>na</strong> UÂstrÏedõ do BerlõÂ<strong>na</strong> v me za lezÏitosti a potom<br />

mneÏ rÏekl, zÏe muÊjprÏõÂpad jest zcela jasnyÂ, zÏe bud'to musõÂm byÂti odsouzen<br />

nebo propusÏteÏn zpeÏt do CÏSR.<br />

Po trÏetõ byl jsem eskortova n do la gru v Torgau 29) , a sice dne 8. srp<strong>na</strong><br />

1947, kde jsem rovneÏzÏ nebyl prÏijat a znovu vra cen do BudysÏõÂ<strong>na</strong>.<br />

V tomto la gru zdrzÏel jsem se pouze neÏkolik hodin. V tomto la gru byly<br />

osoby neÏmecke <strong>na</strong> rodnosti, ktere byly odsouzeny k delsÏõÂmu trestu<br />

ada le osoby ruske <strong>na</strong> rodnosti, ktere byly tam soustrÏed'ova ny k odsunu<br />

do Ruska.<br />

Dne 9. rÏõÂj<strong>na</strong> 1947 byl jsem po cÏtvrte eskortova n do ta bora v Doblen 30) ,<br />

kde jsem vsÏak take nebyl prÏijat, avsÏak vrchnõ komisarÏ, ktery tam velel,<br />

chteÏl mne jako svobodneÂho repatriovati do Ruska. Opravuji svoji vyÂpoveÏd'<br />

<strong>na</strong> tolik, zÏe tuto repatriaci chteÏlo proveÂst velitelstvõ ruske policie<br />

v BudysÏõÂneÏ azÏe tento komisarÏ prohla sil, zÏe tato repatriace nenõ mozÏ<strong>na</strong>Â,<br />

jelikozÏ nejsem ruskyÂm sta tnõÂm obcÏanem.<br />

Z Doble<strong>na</strong> byl jsem ihned vra cen do BudysÏõÂ<strong>na</strong>, odtud jsem byl prÏõÂsÏtõÂ<br />

den propusÏteÏn s tõÂm, abych odejel k rodineÏ doCÏ SR. V pa tek 10. rÏõÂj<strong>na</strong><br />

asi ve dveÏ hodiny odpoledne jsem se dozveÏdeÏl praÂveÏ o uvedeneÂm propusÏteÏnõÂ<br />

ateÂhozÏ dne v noci odejel jsem v doprovodu 1 duÊ stojnõÂka osobnõÂm<br />

autem do jedne neÏmecke obce, kde jsme prÏenocovali a druhy den<br />

jeli jsme autem daÂle azÏ <strong>na</strong> hranici CÏ SR, kde jsem byl ve 14.45 hodin<br />

10. 10. 1947 /prÏeklep, zrÏejmeÏ ma byÂt 11. 10. 1947 ± pozn. autor/<br />

prÏedaÂn cÏeskoslovenske pohranicÏnõ straÂzÏi. PrÏi prÏedaÂvaÂnõ prohla sil onen<br />

duÊ stojnõÂk, ktery mne doprova zel, zÏe ruske uÂrÏady si prÏejõÂ, abych byl bez<br />

prÏekaÂzÏek urychleneÏ propusÏteÏn k rodineÏ do Prahy.<br />

Do protokolu prohlasÏuji, zÏe jsem prÏed propusÏteÏnõÂm dostal od velõÂcõÂho<br />

majora rozkaz, zÏe o zatcÏenõÂ nebudu mluvit, zÏe jsem byl zatcÏen, resp.<br />

odvlecÏen NeÏmci, zÏe jsem ve veÏzenõÂ nikdy nebyl, pouze pracoval ve veÏzenÏskeÂ<br />

kuchyni.<br />

Pokud jsem byl vyslyÂchaÂn, tyÂkaly se tyto vyÂslechy jizÏ drÏõÂve uvedeneÂ<br />

za lezÏitosti a jen <strong>na</strong>ma tkou byl jsem dotazova n <strong>na</strong> socia lnõ pomeÏry<br />

vCÏ SR. Toto bylo võÂce ra zu informativnõÂho a <strong>na</strong> zÏa dne konkreÂtnõÂprÏõÂpady<br />

jsem dotazova n nebyl.ª 31)<br />

***<br />

DalsÏõÂm zpuÊ sobem u nosuÊ osob, ktery pouzÏõÂvala NKVD, byla ¹taktika<br />

vzneseneÂho obvineÏnõ <strong>na</strong> konkreÂtnõ osobuª ± dotycÏny byl obvineÏn ze<br />

spolupraÂce s <strong>na</strong>cisty. ZÏe to byla taktika u speÏsÏ<strong>na</strong>Â, potvrzuje prÏõÂpad<br />

ing. Alexandra KolosÏi.<br />

Pan Alexandr KolosÏa se <strong>na</strong>rodil v roce 1905v tehdy polskeÂm meÏsteÏ<br />

Zajam nedaleko Minska a po rodicÏõÂch meÏl beÏloruskou <strong>na</strong>Ârodnost.<br />

V roce 1930 byl obcÏanem Polske republiky a v Praze zacÏal studovat


201<br />

agronomii. Po okupaci Polska SoveÏtskyÂm svazem zÏaÂdal <strong>na</strong> soveÏtskeÂm<br />

konzulaÂteÏ ± jako BeÏlorus ± o udeÏlenõÂ soveÏtskeÂho obcÏanstvõÂ. Byl odmõÂtnut,<br />

ale take zaregistrovaÂn NKVD. NaÂvrat do okupovaneÂho Polska<br />

nebyl mozÏnyÂ, a tak Alexandr KolosÏa pozÏaÂdal o povolenõÂ pobytu v ProtektoraÂteÏCÏ<br />

echy a Morava. ProtektoraÂtnõÂ vlaÂda mu vystavila cizineckyÂ<br />

pas.<br />

V roce 1941 pak pozÏaÂdal o udeÏlenõÂ protektoraÂtnõÂho obcÏanstvõÂ, nebot'<br />

<strong>na</strong> u zemõ cÏeskyÂch zemõ uzÏ zÏil jede<strong>na</strong>ÂctyÂm rokem a chteÏl se ozÏenit<br />

scÏeskou dõÂvkou. V teÂmzÏe roce byl poslaÂn do NeÏmecka <strong>na</strong> nuceneÂ<br />

praÂce. Na jedne ze svyÂch dovolenyÂch se v roce 1942 ozÏenil. ManzÏelka<br />

pozdeÏji potvrdila, zÏe mu ¹ ...byla <strong>na</strong>bõÂdnuta neÏmecka prÏõÂslusÏnost, kterou<br />

neprÏijal s poukazem <strong>na</strong> zÏa dost o protektora tnõ obcÏanstvõÂ, ktere mu<br />

bylo v duÊ sledku toho pozdeÏji zamõÂtnutoª. 32)<br />

V roce 1945A. KolosÏa vyuzÏil zmatkuÊ prÏi <strong>na</strong>Âletu v BerlõÂneÏ aprÏijel do<br />

Roztok u Prahy, kde bydlela jeho manzÏelka. Spolu s dalsÏõÂmi obcÏany<br />

Roztok se oba zuÂcÏastnili kveÏtnoveÂho povstaÂnõÂ.<br />

VcÏervnu 1946 znovu pozÏaÂdal o udeÏlenõÂ cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõÂ.<br />

CÏ eskoslovenskyÂm obcÏanem se stal po dvouapuÊ lleteÂm cÏekaÂnõÂ <strong>na</strong>turalizacÏnõÂ<br />

listinou ZemskeÂho <strong>na</strong>ÂrodnõÂho vyÂboru v Praze ze dne 9. cÏerv<strong>na</strong><br />

1947. 33)<br />

NetusÏil vsÏak, zÏe relativneÏ poklidny zÏivot s manzÏelkou a dveÏma dcerami<br />

bude jen kraÂtkyÂ. Jed<strong>na</strong> z võÂteÏznyÂch velmocõ 2. sveÏtove vaÂlky ±<br />

SoveÏtsky svaz, respektive pracovnõÂci jeho represivnõ slozÏky ± MGB, si<br />

vzpomneÏli <strong>na</strong> osobu, ktera v roce 1939 zÏaÂdala o udeÏlenõ soveÏtskeÂho<br />

obcÏanstvõÂ. Den prÏed komunistickyÂm prÏevzetõÂm vlaÂdy v CÏ eskoslovensku,<br />

tzn. 27. u nora 1948, pozÏaÂdalo soveÏtske velvyslanectvõ v Praze<br />

noÂtou o vydaÂnõ ¹va lecÏneÂho zlocÏinceª, ktery meÏl u dajneÏ pracovat v beÏloruskyÂch<br />

protisoveÏtskyÂch organizacõÂch; sÏlo o ing. Alexandra KolosÏu.<br />

Je s podivem, zÏe ani nutneÏ vzniknuvsÏõÂ zmatky prÏi prÏebõÂraÂnõÂ staÂtnõÂ<br />

moci v republice nezbrzdily prÏedaÂvaÂnõÂteÂto noÂty, kterou uÂrÏednõÂci z ministerstva<br />

zahranicÏnõÂch veÏcõÂ postupovali <strong>na</strong> ministerstvo vnitra a odtud<br />

<strong>na</strong> UÂ strÏednu staÂtnõÂ bezpecÏnosti daÂle UÂ Stb). A tak jizÏ 4.brÏez<strong>na</strong><br />

1948 odchaÂzõÂzUÂ Stb daÂlnopis veliteli OblastnõÂ uÂrÏadovny Stb v Klatovech<br />

SÏ enoltovi 34) se zÏaÂdostõ o zatcÏenõ ing. KolosÏi, ktery tehdy bydlel<br />

v ChudenõÂneÏ. PrÏõÂkaz byl promptneÏ vyko<strong>na</strong>Ân a jmenovany prÏedaÂn do<br />

vazby KrajskeÂho soudu se sõÂdlem v Klatovech 35) stõÂm, aby nebyl propusÏteÏn,<br />

dokud nebude projed<strong>na</strong>Â<strong>na</strong> otaÂzka jeho vydaÂnõÂ soveÏtskyÂm uÂrÏaduÊm.<br />

JusticÏnõ moc, dosud zvykla <strong>na</strong> dodrzÏovaÂnõÂzaÂkonuÊ ± respektive prokuraÂtor<br />

KrajskeÂho soudu v Klatovech, <strong>na</strong> zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ ZemskeÂho<br />

staÂtnõÂho zastupitelstvõÂ KolosÏu dne 7. dub<strong>na</strong> 1948 propustil.<br />

Dle jeho rozhodnutõ zatcÏeny nebyl cizincem, nyÂbrzÏ cÏeskoslovenskyÂm<br />

obcÏanem, a prokuraÂtor tudõÂzÏ uz<strong>na</strong>l, zÏe do doby, nezÏ seprÏõÂpad vyrÏe-


202<br />

sÏõÂ, nenõ nutne drzÏet ing. KolosÏu ve vazbeÏ. AvsÏak jesÏteÏ drÏõÂve nezÏ byl<br />

ing. KolosÏa propusÏteÏn, dosÏlo ¹echoª <strong>na</strong> OblastnõÂ uÂrÏadovnu Stb v Klatovech<br />

a jejõÂ pracovnõÂci, nemajõÂcõÂ potõÂzÏe s dodrzÏovaÂnõÂm platnyÂch zaÂkonuÊ<br />

, zamezili propusÏteÏnõÂ s odkazem, zÏe KolosÏa byl zadrzÏen <strong>na</strong> prÏõÂkaz<br />

U Stb v Praze, ktera take rozhodne o jeho propusÏteÏnõÂ.<br />

Je zajõÂmaveÂ, zÏevprÏõÂpise UÂ Stb v Praze ze dne 21. dub<strong>na</strong> podpis<br />

necÏitelnyÂ) OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ Stb v Klatovech se konstatuje:<br />

¹... UÂstrÏed<strong>na</strong> Sta tnõ bezpecÏnosti zÏaÂda o podaÂnõ zpra vy, z jakeÂho duÊvodu<br />

byl shora jmenovany /ing. KolosÏa ± pozn. autor/ zatcÏen a ev.<br />

prÏipojte opis trestnõÂho oz<strong>na</strong>Â menõÂ. Podle povahy prÏõÂpadu budizÏ vyrozumeÏ<strong>na</strong><br />

i manzÏelka jmenovaneÂho, cozÏ ve zpraÂveÏ uved'te.ª 36)<br />

MezitõÂm vsÏak po zjisÏteÏnõÂ, zÏe se jed<strong>na</strong>Â ocÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho<br />

obcÏa<strong>na</strong>, prÏevzal prÏõÂpad V. odbor ministerstva vnitra 37) . Tento odbor<br />

vydal dne 1. dub<strong>na</strong> 1948 vyÂnos, kteryÂm zrusÏil puÊ vodnõÂ vyÂmeÏr ZemskeÂho<br />

<strong>na</strong>ÂrodnõÂho vyÂboru v Praze a odnÏ al KolosÏovi cÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ.<br />

Dne 3. cÏervence <strong>na</strong>Âsledoval dalsÏõÂ vyÂmeÏr o vyhosÏteÏnõÂ. NaÂsledkem<br />

toho mu byl zapoveÏzen <strong>na</strong>Âvrat <strong>na</strong> u zemõ CÏ SR <strong>na</strong>vzÏdy, a to pod<br />

hrozbou trestu odneÏtõÂ svobody prÏi prÏõÂpadneÂm <strong>na</strong>Âvratu.<br />

Dne 8. srp<strong>na</strong> 1948 pak byl ing. KolosÏa prÏedaÂn SpraÂveÏ repatriacÏnõÂho<br />

taÂbora v Praze 7-Letne a jizÏ jako bezdomovec byl 20. led<strong>na</strong> 1949 vyhosÏteÏn<br />

z CÏ eskoslovenska a odvlecÏen do SSSR.<br />

NejvysÏsÏõ soud BeÏloruske SSR ho jesÏteÏ vteÂmzÏe roce odsoudil k trestu<br />

odneÏtõ svobody <strong>na</strong> 25let. PrÏi desaÂteÂm vyÂrocÏõ skoncÏenõ 2. sveÏtove vaÂlky<br />

bylo v Kremlu rozhodnuto o amnestii, dõÂky nõÂzÏ se mohla prÏevaÂzÏ<strong>na</strong>Â<br />

veÏtsÏi<strong>na</strong> vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ a osob odvlecÏenyÂch, at' uzÏ pro u dajnou cÏi<br />

faktickou spolupraÂci s <strong>na</strong>cisty, vraÂtit domuÊ . Dne 20. zaÂrÏõÂ 1955 byl ing.<br />

KolosÏa prÏedaÂn opeÏt cÏeskoslovenske straneÏ a odvezen do veÏznice cÏ. 1<br />

v Praze-Ruzyni; PrÏõÂloha 23 a 24.<br />

Zde teprve po sedmi dnech ± tedy 27. zaÂrÏõÂ 1955 ± byl oficiaÂlneÏ vzat<br />

generaÂlnõÂm prokuraÂtorem do vazby pro spolupraÂci s NeÏmci. Po vyÂslesÏõÂch<br />

a po upozorneÏnõÂ z ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, zÏe dle oficiaÂlnõÂho<br />

sdeÏlenõÂ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ SSSR by byl KolosÏa, pokud<br />

by se <strong>na</strong>chaÂzel <strong>na</strong> u zemõ SSSR, okamzÏiteÏ propusÏteÏn <strong>na</strong> svobodu,<br />

adaÂle po usnesenõÂ 120. schuÊ ze politickeÂho byra UÂ V KSCÏ byla jeho<br />

vazba dne 1. cÏervence 1956 jako neoduÊ vodneÏ<strong>na</strong>Â zrusÏe<strong>na</strong>.<br />

Paradoxnõ <strong>na</strong> cele situaci je skutecÏnost, zÏe ing. KolosÏa azÏ do sveÂ<br />

smrti v roce 1985zÏil <strong>na</strong> u zemõ staÂtu, z neÏhozÏ byl <strong>na</strong>vzÏdy vypoveÏzen.<br />

AtoprÏesto, zÏe byl zbaven cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõÂ a po <strong>na</strong>Âvratu<br />

z SSSR mu nebylo vraÂceno, ani obnoveno. A tedy, acÏ v roce 1948<br />

uÂrÏedneÏ zbaven obcÏanstvõÂ, cÏeskoslovenske orgaÂny <strong>na</strong> neÏj od roku<br />

1956 pohlõÂzÏely tak, jako kdyby k tomuto aktu nikdy nedosÏlo.<br />

***


Na shora uvedeneÂm prÏõÂpadu je jesÏteÏ zrÏejma s<strong>na</strong>ha zachovat alesponÏ<br />

po formaÂlnõ straÂnce platne zaÂkony. Jed<strong>na</strong>ly tu dveÏ administrativy<br />

dvou suvereÂnnõÂch staÂtuÊ . AvsÏak jizÏ v lednu 1949, tedy necely rok po<br />

UÂ noru, se radikaÂlneÏ zmeÏnilo jed<strong>na</strong>ÂnõÂ staÂtnõÂch uÂrÏednõÂkuÊ . StacÏõÂ, aby si<br />

¹SoveÏtiª neÏco prÏaÂli. O jejich prÏaÂnõÂch se jizÏ nediskutuje, ale ihned se<br />

vyplnÏ ujõÂ. OveÏrÏovat fakta v jejich tvrzenõÂch, je prÏõÂmo projevem neprÏaÂtelstvõÂ.<br />

Tak <strong>na</strong>prÏõÂklad JUDr. KovaÂcÏ 38) ,acÏcÏeskoslovensky staÂtnõ obcÏan<br />

se vsÏemi praÂvy a povinnostmi, jizÏ nemeÏl sÏanci.<br />

PrÏõÂpad JUDr. Iva<strong>na</strong> KovaÂcÏe uvaÂdeÏn teÂzÏ jako KovacÏ) byl podobnyÂ<br />

s kauzou Alexandra KolosÏi; byl take ¹SoveÏtyª oz<strong>na</strong>cÏen za vaÂlecÏneÂho<br />

zlocÏince, ale psal se jizÏ rok 1949 a mõÂsto diplomaticke noÂty stacÏõ ¹SoveÏtuÊ<br />

mª vyslovit pouhe obvineÏnõÂ. Soudnõ moc, ktera se jesÏteÏ v KolosÏoveÏ<br />

kauze s<strong>na</strong>zÏila udrzÏet jakousi zaÂkonnost, se za necely rok zmeÏnila <strong>na</strong><br />

sluzÏku staÂtnõÂ zvuÊ le. Moc komunistuÊ jizÏ byla etablova<strong>na</strong>Â a oni, tam kde<br />

jim to bylo ku prospeÏchu, nevaÂhali porusÏovat zaÂkon. Od okamzÏiku<br />

¹SoveÏtyª projevene vuÊ le se stal pan KovaÂcÏ vinnyÂm ± PrÏõÂloha 25, byl<br />

zatcÏen a vydaÂn jejich uÂrÏaduÊm ± PrÏõÂloha 26.<br />

***<br />

203<br />

Mezi dalsÏõÂmi registrovanyÂmi prÏõÂpady jsou i u nosy svyÂm zpuÊ sobem<br />

vyÂjimecÏneÂ, ale zaÂrovenÏ ilustrujõÂcõ mozÏne cesty, jakyÂmi se cÏeskoslovensÏtõÂ<br />

obcÏane dostaÂvali do veÏzenõ v SSSR.<br />

PatrÏõ mezi neÏ iprÏõÂpad pa<strong>na</strong> Karla SetunskeÂho 39) , ktery dne 22. 2.<br />

1950 emigroval do NeÏmecka, kde se dostal do z<strong>na</strong>ÂmeÂho sbeÏrneÂho<br />

taÂbora pro utecÏence Valka u Norimberka. Koncem listopadu 1950<br />

odtud odesÏel do Rakouska a zacÏal pracovat pro francouzskou rozveÏdku<br />

SDECE a pote pro britskou FSS ve VõÂdni, kde zpocÏaÂtku pracoval<br />

jako tlumocÏnõÂk. Po neÏjake dobeÏ se stal prostrÏednõÂkem mezi kancelaÂrÏõÂ<br />

FSS a samotnyÂmi agenty pracujõÂcõÂmi pro Brity.<br />

Dne 5. led<strong>na</strong> 1952 meÏl <strong>na</strong> polnõÂ cesteÏ do Ostentalu u Mistelbachu<br />

schuÊ zku s jednõÂm z agentuÊ . Byl vsÏak zadrzÏen patrolujõÂcõÂ hlõÂdkou rakouskyÂch<br />

cÏetnõÂkuÊ 40) a prÏedaÂn do rukou soveÏtskyÂch vojenskyÂch<br />

orgaÂnuÊ v Mistelbachu. 41) Zde byl trÏi dny drzÏen a pote prÏevezen <strong>na</strong><br />

soveÏtske vojenske velitelstvõ v Badenu. Dne 21. led<strong>na</strong> 1952 byl prÏemõÂsteÏn<br />

letadlem do vysÏetrÏovacõÂ vazby MGB v MoskveÏ.<br />

VyslyÂchacõÂ metody soveÏtskyÂch vysÏetrÏovateluÊ ¹nemeÏly daleko k doko<strong>na</strong>lostiª,<br />

nebot' prÏestozÏe meÏli proti SetunskeÂmu jen to, zÏe byl s dokumenty<br />

vydanyÂmi v zaÂpadnõÂ okupacÏnõÂ zoÂneÏ zadrzÏen, jak stojõÂ u polnõÂ<br />

cesty, byl po neÏkolika jejich vyÂslesÏõÂch Karel Setunsky ochoten se plneÏ<br />

doz<strong>na</strong>t k jakeÂkoliv trestne cÏinnosti !). V jeho prÏõÂpadeÏ to z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo<br />

doz<strong>na</strong>ÂnõÂ, zÏe pracoval proti zaÂjmuÊ m SSSR a zemõÂ snõÂm sprÏaÂtelenyÂch.<br />

Dne 16. dub<strong>na</strong> 1952 ho pak za sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ odsoudil moskevsky vojenskyÂ<br />

tribu<strong>na</strong>Âl k tehdy populaÂrnõÂ ¹cÏtvrtceª, tedy k dvaceti peÏti letuÊ m odneÏtõÂ<br />

svobody; PrÏõÂloha 27.


204<br />

Po amnestii PrezõÂdia vrchnõÂho soveÏtu SSSR ze dne 30. cÏervence<br />

1955 byl Setunsky spolu s dalsÏõÂmi 23 odsouzenyÂmi v SSSR prÏevezen<br />

do moskevske veÏznice Butyrky a 20. zaÂrÏõ 1955 byli prÏedaÂni v CÏ ierneÂ<br />

<strong>na</strong>d Tisou eskorteÏ vedene prÏedstavitelem ministerstva vnitra a zaÂrovenÏ<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem veÏznice v KosÏicõÂch npor. DÏ urisÏem 42) ; PrÏõÂloha 23 a 24. Z kosÏickeÂ<br />

veÏznice byli tito repatrianti transportovaÂni do VeÏznice MV cÏ. 1<br />

v Praze-Ruzyni.<br />

Do 25. u nora 1956, nezÏli <strong>na</strong>vrhl <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru<br />

hlavnõ spraÂvy vojenske kontrarozveÏdky pplk. Karel Paul 43) zahaÂjit staÂtobezpecÏnostnõÂ<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂ, zuÊ stal Setunsky ve vazbeÏ. JesÏteÏ prÏed tõÂm,<br />

dne 13. u nora, veÏc projed<strong>na</strong>Âvalo politicke byro U V KSCÏ . Na jeho zasedaÂnõÂ<br />

byla prÏedlozÏe<strong>na</strong> ZpraÂva o trestnõÂm rÏõÂzenõÂ proti 27 osobaÂm prÏevzatyÂch<br />

z SSSR 44) , ktera <strong>na</strong>vrhla ulozÏit pracovnõÂkuÊ m mnisterstva vnitra,<br />

aby prosÏetrÏili trestnou cÏinnost vsÏech 27 osob a vyÂsledky prÏedlozÏili<br />

GeneraÂlnõ prokuraturÏe. Toto ¹prosÏetrÏenõª bylo z pohledu StB u speÏsÏneÂ,<br />

nebot' vsÏichni repatriovanõÂ, kterÏõÂ byli v SSSR odsouzeni pro sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ,<br />

byli obzÏalovaÂni. TrestnõÂ oz<strong>na</strong>ÂmenõÂ byla podaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> GeneraÂlnõÂ prokuraturu<br />

v Praze pro trestny cÏin vyzveÏdacÏstvõ podle § 86 odst. 1 a odst. 3<br />

põÂsm. c) a e) trestnõÂho zaÂko<strong>na</strong>. VysÏsÏõ vojensky prokuraÂtor se s vyÂsledky<br />

provedeneÂho prosÏetrÏenõÂ ztotozÏnil a podal zÏalobu.<br />

Tak se stalo, zÏe v SSSR amnestovany Karel Setunsky byl v lidoveÏ<br />

demokratickeÂm sic) CÏ eskoslovensku obzÏalovaÂn a posleÂze odsouzen<br />

podruhe za stejny ¹trestny cÏinª.<br />

Paralela je teÂmeÏrÏ doko<strong>na</strong>laÂ, nebot' byl VysÏsÏõÂm vojenskyÂm soudem<br />

v Praze odsouzen dne 1. srp<strong>na</strong> 1956 k odneÏtõÂ svobody <strong>na</strong> dvacet peÏt<br />

let ± tedy opeÏt ¹cÏtvrtkaª. Tento trest byl jakousi raritou, nebot' §86<br />

vyzveÏdacÏstvõÂ) Tr. zaÂko<strong>na</strong> v odstavci 3 neumozÏnÏ oval jiny trest nezÏ trest<br />

smrti; PrÏõÂloha 28. Soudce vida, zÏe jeho kolegove ze zemeÏ, kde zõÂtra jizÏ<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â vcÏera, ¹rozdaÂvaliª za sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ ¹pouzeª dvacet peÏt let, pouzÏil<br />

jesÏteÏ § 29 odst. 2, dõÂky ktereÂmu meÏl mozÏnost snõÂzÏit vyÂsÏi trestu. NabõÂzõÂ<br />

se tak paradox, zÏe proslave<strong>na</strong> soveÏtska ¹cÏtvrtkaª vlastneÏ SetunskeÂmu<br />

zachraÂnila zÏivot.<br />

***<br />

PrÏõÂpad uÂnosu Dimitrije NastunÏaÂka provedeny MGB, zcela bez spolupraÂce<br />

s cÏeskoslovenskyÂmi uÂrÏady, se stal v srpnu 1949, a je zajõÂmavyÂ<br />

slozÏityÂm osudem cÏloveÏka, ktery byl zaÂrovenÏ z<strong>na</strong>cÏneÏ rozporuplnou<br />

osobnostõÂ. Pro dokreslenõÂ uvaÂdõÂm i jeho osud po <strong>na</strong>Âvratu do CÏ eskoslovenska.<br />

Pan Dimitrij NastunÏaÂk 45) se <strong>na</strong>rodil <strong>na</strong> zacÏaÂtku stoletõ <strong>na</strong>u zemõÂ<br />

Ukrajiny v BukovineÏ. Tehdy toto u zemõ patrÏilo k RumunskeÂmu kraÂlovstvõÂ.<br />

Za svou aktivnõÂcÏinnost v ukrajinskyÂch <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listickyÂch spolcõÂch<br />

byl tehdejsÏõÂ rumunskou policiõÂ zatcÏen. PrÏedstõÂral nervovou ne-


205<br />

moc, deÏlal ze sebe ¹blaÂz<strong>na</strong>ª, a to tak prÏesveÏdcÏiveÏ, zÏe byl propusÏteÏn <strong>na</strong><br />

svobodu.<br />

Po anexi Bukoviny vojsky SSSR pracoval daÂl v <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>ÂlnõÂch spolcõÂch,<br />

takzÏe po neÏjakeÂm cÏase jej zaregistrovala NKVD 46) , ktera byla<br />

proti teÏmto projevuÊmvzÏdy prÏiprave<strong>na</strong> tvrdeÏ zasaÂhnout. Byl prozrazen<br />

a spolu s dalsÏõÂmi v rÏõÂjnu 1940 zatcÏen cÏekisty NKVD CÏ ernovicke oblasti.<br />

O vyslyÂchacõÂch metodaÂch soveÏtske staÂtnõ policie jizÏ bylo mnoho<br />

<strong>na</strong>psaÂno, rovneÏzÏ metody zõÂskaÂvaÂnõÂ spolupracovnõÂkuÊ se pravdeÏpodobneÏ<br />

neodchylovaly od z<strong>na</strong>ÂmeÂho ¹uÂcÏel sveÏtõÂ prostrÏedkyª. NeudivõÂ<br />

proto, zÏe po takoveÂmto vysÏetrÏovaÂnõÂ a zpracovaÂnõÂ se D. NastunÏaÂk stal<br />

v listopadu 1940 agentem NKVD s krycõÂm jmeÂnem STANIVSKIJ.<br />

Spolu se slibem spolupraÂce byl propusÏteÏn z vazby. SamotnõÂ pracovnõÂci<br />

NKVD hodnotili jeho zpraÂvy o aktivitaÂch OUN jako ¹zpra vy, jezÏ si zaslouzÏõÂ<br />

operativnõÂ pozornostiª. 47)<br />

Na podzim roku 1941, kdyzÏ fasÏisticka vojska vytlacÏila SoveÏty z anektovaneÂ<br />

Bukoviny, a ta opeÏt prÏipadla Rumunsku, zacÏala NastunÏaÂkova<br />

spolupraÂce s rumunskou tajnou sluzÏbou Siguranci, tentokraÂt pod<br />

krycõÂm jmeÂnem TURKU. Jeho u kolem bylo toteÂzÏ, co deÏlal pro NKVD,<br />

totizÏ podaÂvat informace o cÏinnosti cÏlenuÊ OUN v BukovineÏ.<br />

V roce 1942 odjel pan NastunÏaÂk spolecÏneÏ sezÏenou do Liberce, kteryÂ<br />

po mnichovskeÂm diktaÂtu byl <strong>na</strong> u zemõ VelkoneÏmecke rÏõÂsÏe. Po vaÂlce<br />

zõÂskal cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. V Liberci zuÊ stal azÏ do sveÂho<br />

zatcÏenõÂ v roce 1949.<br />

V srpnu 1949 byl komandem MGB zatcÏen a odvezen do SSSR, kde<br />

ho v lednu 1950 odsoudila komise prÏi MGB SSSR <strong>na</strong> 25let veÏzenõÂ za<br />

spolupraÂci s OUN.<br />

VzaÂrÏõ 1956 byl <strong>na</strong> zaÂkladeÏ amnestie propusÏteÏn a azÏ dou nora 1958,<br />

kdy odcestoval do CÏ SR, zÏil v SoveÏtskeÂm svazu.<br />

VrÏõÂjnu 1956, tedy hned po jeho propusÏteÏnõÂ, obnovila KGB 48) styk<br />

s agentem STANIVSKIM a u kolovala ho ¹...K rozpracovaÂnõ <strong>na</strong>vra tivsÏõÂch<br />

se z vazby ukrajinskyÂch <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listuÊ Girjuka a dalsÏõÂch. Poda val<br />

zpra vy, jezÏ si zaslouzÏily operativnõ pozornosti. SoucÏasneÏ stõÂmto pokracÏovalo<br />

zkoumaÂnõ jeho OUNovske cÏinnosti v minulosti a urcÏovala se<br />

vhodnost k pokracÏovaÂnõÂ stykuÊ s nõÂm prÏi vycestovaÂnõÂdoCÏ eskoslovenska.<br />

STANIVSKIJ ma celou rÏadu <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listickyÂch stykuÊ , ktere mohou<br />

prÏedstavovat za jem /KGB/ pro spojenõ <strong>na</strong> zahranicÏnõ ukrajinsko<strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listickeÂ<br />

centra ly. KdyzÏ jesÏteÏ zÏil v Liberci, STANIVSKIJ ke konci<br />

va lky prÏes ukrajinsky tisk v Ka<strong>na</strong>deÏ ,Novyj SÏlajn`, pod za minkou paÂtraÂnõÂ<br />

po svyÂch prÏõÂbuznyÂch a z<strong>na</strong>ÂmyÂch, dal o sobeÏ ukrajinske emigraci<br />

veÏdeÏt...ª 49)<br />

OkamzÏiteÏ po<strong>na</strong>Âvratu do CÏ eskoslovenska v u noru 1958 byl STANIV-<br />

SKIJ kontaktovaÂn pracovnõÂkem 4. oddeÏlenõÂ 1. odboru tehdejsÏõÂ 3. spraÂvy<br />

MV 50) npor. Jaroslavem Kopalem 51) , ktery meÏl budoucõÂho agenta<br />

¹otypovatª 52) , vyhodnotit a <strong>na</strong>psat ¹NaÂvrh <strong>na</strong> zavaÂzaÂnõÂ spolupracov-


206<br />

nõÂka jako agentaª. V tomto <strong>na</strong>Âvrhu byl budoucõÂ agent hodnocen z hlediska<br />

svyÂch mozÏnostõÂ acõÂluÊ mozÏneÂho <strong>na</strong>smeÏrovaÂnõÂ. O jeho spolehlivosti<br />

bylo mimo jine konstatovaÂno:<br />

¹...Ma kladny pomeÏr k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõ a k SSSR. V CÏSR je za vislyÂ<br />

<strong>na</strong> existenci duÊ chodoveÂho zabezpecÏenõÂ. Ma vCÏ SR rodinu a deÏti, ktereÂ<br />

ma ra d. V SSSR ma prÏõÂbuzneÂ, kam by se teÂzÏ ra d pozdeÏji podõÂval. Je<br />

dostatecÏneÏ zkompromitova n spolupracõ sprÏa teli, kterÏõ snõÂm provaÂdeÏli<br />

agenturnõÂ kombi<strong>na</strong>ce 53) sprÏihleÂdnutõÂm k jeho drÏõÂveÏjsÏõÂ cÏinnosti v OUN,<br />

za uÂcÏelem pokracÏovaÂnõÂsnõÂm ve spolupraÂcivCÏSR. Tyto okolnosti jej<br />

nutõÂ, aby spolehliveÏ spolupracoval s pracovnõÂky MV.ª 54)<br />

STANIVSKIJ vsÏak jizÏ byl zkusÏeny agent a velmi rychle si uveÏdomil,<br />

zÏe jej cÏeskoslovenska StB zpracovaÂva pro tajnou spolupraÂci, a tak dne<br />

20. 6. 1959 <strong>na</strong>psal npor. Kopalovi <strong>na</strong> adresu ministerstva vnitra cituji,<br />

vcÏetneÏ kurioÂznõÂho pravopisu):<br />

¹VaÂzÏeny soudruhu.<br />

PoneÏvadzÏ ne hodla te nechat mneÏ v pokoji, zÏaÂda m za spolupra ci v stejnem<br />

meÏrÏõÂtku jako dosut, 400 korun meÏsõÂcÏneÏ, se zpeÏtnou platnostõÂ od<br />

1. led<strong>na</strong> 1959 a uspeÏsÏnou intervence <strong>na</strong> MNV - Liberec ohledne zdraÂveÂho<br />

a veÏtsÏõÂho byÂtu v okolõÂ Ruprechtic.<br />

26. 6. v 11 hod. budu cÏekat <strong>na</strong> Va s a mzdu za prvnõ pololeti, u LõÂdovyÂch<br />

saduÊ.ª 55)<br />

Npor. Kopal k dopisu vlastnõÂ rukou pozdeÏji poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>l: ¹K shora<br />

uvedene ota zce byl s WAGNEREM 56) proveden pohovor za spoluuÂcÏasti<br />

s. npor. ForstõÂkem. PozÏadavek byl zamõÂtnut.ª<br />

Stejny pracovnõÂk StB pak dne 23. cÏervence 1958 provedl ¹va zacõÂ<br />

aktª. 57) STANIVSKIJ se tak stal tajnyÂm spolupracovnõÂkem-agentem<br />

cÏeskoslovenske StB s krycõÂm jmeÂnem WAGNER. 58)<br />

Na prvnõÂ pohled by meÏl byÂt tedy WAGNER bezprobleÂmovyÂm spolupracovnõÂkem<br />

StB, avsÏak v hodnocenõÂ spolupraÂce z roku 1959 se konstatuje:<br />

¹WAGNER se vsÏak vyhyÂbal tomu, aby prÏedem, nezÏ odesÏle dopisy,<br />

byly tyto <strong>na</strong>Â mi usmeÏrnÏovaÂny /tj. cenzurovaÂny ± pozn. aut./. Napsal<br />

dopis do Centra l Jewish ComiteÂte, Sydney ± Austra lie, ve ktereÂm pa tral<br />

po sveÂm prÏõÂteli /.../<br />

Vzhledem k tomu, zÏe WAGNER k osobeÏ ing. KNEÏZÏSKEÂ HO podal<br />

zpra vu, zÏe u tohoto byli v lednu 1958 agenti chodci OUN z Polska,<br />

byl WAGNER u kolova n, aby KNEÏZÏSKE HO <strong>na</strong>vsÏtõÂvil a zpra vu uprÏesnil.<br />

Agent zpra vu doplnil tõÂm, zÏe to byli agenti ,KORNYLO` a ,SIVYÂ`, kterÏõÂ<br />

pocha zeli z OlyÂ<strong>na</strong> z Polska. PrÏechod byl uskutecÏneÏn prÏes jejich osoby<br />

/cÏleny OUN ± pozn. autor/ ±cÏõÂsÏnõÂkem v JelenõÂ HorÏe a restauraci <strong>na</strong><br />

SneÏzÏce. V Praze od dosud nez<strong>na</strong>Âme osoby byli posla ni ke KNEÏZÏ-<br />

SKEÂ MU. KNEÏZÏSKYÂ jizÏ vdrÏõÂveÏjsÏõÂ dobeÏ dostal pro takoveÂto prÏõÂpady heslo:


207<br />

,Ja Kornilo, katorij Bugaj <strong>na</strong> cÏem spal <strong>na</strong> stole, sÏto sjel fazole.`<br />

TõÂmto heslem se ,KORNILO` a ,SIVYÂ` hla sili u KNEÏZÏSKE HO. KNEÏZÏSKYÂ<br />

toto heslo prÏedal WAGNEROVI s tõÂm, zÏe ma podezrÏenõÂ, zÏe je sledovaÂn<br />

bezpecÏnostõÂ, a proto v budoucnu prÏevede agenty s tõÂmto heslem <strong>na</strong><br />

agenta do Liberce.<br />

Po teÂto zpraÂveÏ WAGNER nechteÏl byÂt s pracovnõÂky MV v pravidelneÂm<br />

kontaktu a vyzÏadoval, zÏe pouze sa m vyvola schuÊ zku, kdyzÏ bude neÏkyÂm<br />

<strong>na</strong>vsÏtõÂven. Ji<strong>na</strong>k nechteÏl spolupracovat.<br />

PozdeÏji <strong>na</strong>psal posÏtou <strong>na</strong> MV rÏõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu põÂsemny pozÏadavek,<br />

aby mu bylo meÏsõÂcÏneÏ vypla ceno pravidelneÏ se zpeÏtnou platnostõ od<br />

pocÏa tku spolupra ce 400 KcÏs meÏsõÂcÏneÏ. Na schuÊ zce spolecÏneÏ s<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂky<br />

mu bylo vysveÏtleno, zÏe jeho pozÏadavky jsou nespra vneÂ, zÏe odmeÏnu<br />

muÊzÏe dostat azÏ podle vyÂsledku pra ce. Na za kladeÏ toho odmõÂtnul spolupracovat<br />

a slõÂbil jen poma hat v prÏõÂpadeÏ KNEÏZÏSKE HO, kdyzÏ sekneÏmu<br />

agenti chodci dostavõÂ.<br />

PrÏi druheÂm uÂkolovaÂnõÂk<strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ ing. KNEÏZÏSKEÂ HO meÏl byÂt v Chebu<br />

v sobotu v 21 hodin, kdy bylo pocÏõÂta no, zÏe proveÏrÏõÂme zpra vy operativnõÂ<br />

technikou. WAGNER vsÏak do Chebu prÏijel azÏ v 10 hodin dopoledne<br />

v nedeÏli, a tõÂm vesÏkere hovory s KNEÏZÏSKYÂM byly mimo uÂkon /tzn.<br />

bez kontroly StB ± pozn. aut./. SledovaÂnõÂm, prÏi jeho cesteÏ do Chebu,<br />

v Praze bylo zjisÏteÏno, zÏe psal ruÊ zne dopisy a pohledy. CÏ tyrÏi pohledy<br />

jsou psa ny rusky a trÏi anglicky a jsou adresovaÂnydoNeÏmecka a Anglie<br />

a podepsa ny Steward a Ann. Dopisnice s dalsÏõÂm põÂsemnyÂm materiaÂlem<br />

jsou prÏeda ny IX. spraÂveÏ MV k expertize, zda se jed<strong>na</strong> o jednoho<br />

ateÂhozÏ pisatele /.../ 59)<br />

Cele jeho chovaÂnõ od doby styku s ing. KNEÏZÏSKYÂM ma <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listickeÂ<br />

tendence. Jako <strong>na</strong>prÏ. <strong>na</strong>Â zor <strong>na</strong> smrt BANDERY 60) ,±zÏe tento byl<br />

obeÏtnõÂm bera nkem AmericÏanuÊ v souvislosti s cestou CHRUSÏCÏ OVA do<br />

USA, jeho <strong>na</strong> zor <strong>na</strong> cÏla nky v soveÏtskyÂch novi<strong>na</strong> ch z projevuÊ s. CHRUSÏ-<br />

CÏ OVA, kdyzÏ jesÏteÏ byl v SSSR, se s<strong>na</strong>zÏil prÏed <strong>na</strong>Â mi zlehcÏovat, zÏe tyto<br />

nikdo pozdeÏji v CÏ SR jizÏ necÏetl, rovneÏzÏ <strong>na</strong>Â zor <strong>na</strong> vypousÏteÏnõÂ kosmickeÂ<br />

rakety oz<strong>na</strong>cÏoval, zÏe pracujõÂcõÂm toto nic nedaÂva , stojõ to mnoho peneÏz,<br />

ale zÏe se ma lo vydaÂvaÂ<strong>na</strong>vyÂzkum rakoviny.<br />

Z dosavadnõÂho styku s WAGNEREM je mozÏno pozorovat, zÏe jde<br />

o osobu, ktera ve sveÂm mysÏlenõ zuÊ staÂva ukrajinskyÂm <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listou,<br />

i kdyzÏ võÂ, zÏe jeho idea ly se rozplynuly. Ze sve soucÏasne situace se s<strong>na</strong>zÏõÂ<br />

zõÂskat materia lnõÂvyÂhody at' uzÏ je to od UkrajincuÊ,ZÏiduÊ nebo NeÏmcuÊ.Je<br />

ochoten za stanoveny plat spolupracovat i s bezpecÏnostõ vCÏ SR. ProhlasÏuje,<br />

zÏe v SSSR mimo sveÂho platu v zameÏst<strong>na</strong>Ânõ byl honorova n staÂlyÂm<br />

platem za spolupraÂci a zÏe kdyzÏ ma v teÂto spolupra ci pokracÏovat<br />

ivCÏ SR, zÏe z toho chce neÏco mõÂt. Bez stanoveneÂho platu spolupracovat<br />

nechce.ª 61)<br />

ZpraÂvy o vyÂsledcõÂch spolupraÂce s WAGNEREM zasõÂlali pracovnõÂci<br />

StB pravidelneÏ KGB, a <strong>na</strong> konci roku 1961 jim bylo doporucÏeno ±


208<br />

cozÏ se rov<strong>na</strong>lo <strong>na</strong>prosto neprÏekrocÏitelneÂmu prÏõÂkazu ± aby spolupraÂci<br />

ukoncÏili.<br />

DalsÏõÂ vzaÂjem<strong>na</strong>Â spolupraÂce s WAGNEREM byla zahaÂje<strong>na</strong> azÏ v roce<br />

1967, tentokraÂt jizÏ k plne spokojenosti StB, ktera trvala azÏ do jara<br />

roku 1985.<br />

***<br />

Na jednotlivyÂch popsanyÂch prÏõÂpadech jsem se pokusil zachytit paletu<br />

pomoci pracovnõÂkuÊ cÏeskoslovenskeÂho mocenskeÂho aparaÂtu, kterou<br />

poskytoval soveÏtske zlovuÊ li v podobeÏ ruÊ zne spolupraÂce <strong>na</strong>sÏich<br />

represivnõÂch slozÏek se soveÏtskyÂmi.<br />

ObecneÏ muÊzÏeme konstatovat, zÏe mõÂra spolupraÂce s cÏasem stoupala.<br />

Od pocÏaÂtecÏnõÂho mõÂrneÂho odporu azÏ po aktivnõÂ uÂcÏast <strong>na</strong> provaÂdeÏnyÂch<br />

u nosech lidõÂ, od vstupu Rude armaÂdy <strong>na</strong> u zemõÂCÏ eskoslovenska azÏ do<br />

zacÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. Pravdou take je, zÏe v neÏkteryÂch prÏõÂpadech po<br />

roce 1948 se jizÏ KGB choval jako svrchovany paÂn <strong>na</strong> dobyteÂm u zemõÂ.<br />

Pokud je to vuÊ bec mozÏneÂ, popisem teÏchto neÏkolika u nosuÊ <strong>na</strong>sÏich<br />

spoluobcÏanuÊ jsem se alesponÏ <strong>na</strong>Âz<strong>na</strong>kem pokusil poodhalit tuto temnou<br />

cÏaÂst <strong>na</strong>sÏich nedaÂvnyÂch deÏjin.<br />

Jaka vsÏak byla mõÂra utrpenõ lidõÂ, kteryÂm jsme nejen nepomohli,<br />

ale dokonce jsme je aktivneÏ pomaÂhali vydat cizõÂ moci? Zkusme<br />

nezapomenout, abychom sve prÏedchozõ chyby neopakovali.


PrÏõÂloha 21: Ze ZpraÂvy UÂDV o stavu sÏetrÏenõÂ<br />

ve veÏci odvlecÏenyÂch do SSSR<br />

VyÂtah ze ZpraÂvy UÂ DV o stavu sÏetrÏenõÂ veveÏci odvlecÏenyÂch do SSSR, kteryÂ<br />

zpracoval Petr CÏ uka v roce 1997:<br />

Problematika odvlecÏenyÂch do SSSR svyÂm rozsahem prÏesahuje raÂmec<br />

urcÏene puÊ sobnosti U rÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu.<br />

Proto bylo nutne vymezit obsah pojmu ¹odvlecÏeny do SSSRª.<br />

Tuto problematiku jsem vymezil dveÏma rovi<strong>na</strong>mi ± cÏasovou a mõÂstneÏ urcÏujõÂcõÂ<br />

± ktere se <strong>na</strong>vzaÂjem korigujõÂ.<br />

I. Rovi<strong>na</strong> cÏasovaÂ<br />

Je daÂ<strong>na</strong> rozkazem MV cÏ. 28 ze dne 3. dub<strong>na</strong> 1995, ktery vymezuje puÊ -<br />

sobnost UÂ DV datem od 25. uÂnora 1948.<br />

RozdeÏ lil jsem tedy ¹odvlecÏeneª do teÏchto kategoriõÂ:<br />

A) zatcÏeni prÏed uÂnorem 1948 ± <strong>na</strong>Âvrat po uÂnoru 1948<br />

PocÏet: 231<br />

B) zatcÏeni po uÂnoru 1948<br />

PocÏet: 20<br />

C) u nichzÏ nez<strong>na</strong>Âme datum zatcÏenõÂ<br />

PocÏet: 44<br />

Celkem: 295 osob<br />

II. Rovi<strong>na</strong> urcÏujõÂcõ ¹odpoveÏ dnostª CÏ eske republiky k ¹odvlecÏenyÂmª lidem<br />

je omeze<strong>na</strong> rovinou cÏasovou)<br />

LideÂ, kterÏõÂ splnÏ ujõÂ alesponÏ jeden z teÏchto atributuÊ:<br />

A) odvlecÏeni z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏR<br />

B) cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ<br />

C) trvale bydlisÏteÏ <strong>na</strong> uÂzemõ dnesÏnõ CÏR<br />

ad A) OdvlecÏenyÂch z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏ R bylo 278 obcÏanuÊ:<br />

z nich: 100 odvlecÏeno z Prahy,<br />

178 z ostatnõÂch mõÂst CÏ R.<br />

209


210<br />

ad B) ObcÏanstvõÂ z<strong>na</strong>Âme u 234 odvlecÏenyÂch u 61 nez<strong>na</strong>Âme):<br />

z nich: 188 bylo cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ ,<br />

42 z nich bylo drzÏiteluÊ NansenovyÂch pasuÊ ,<br />

4 meÏli jine obcÏanstvõÂ.<br />

U 196 z nich võÂme, zÏe meÏli trvale bydlisÏteÏ vCÏ SR.<br />

ad C) Trvale bydlisÏteÏ <strong>na</strong> uÂzemõ dnesÏnõ CÏ RmeÏlo 237 ¹odvlecÏenyÂchª<br />

u 58 nevõÂme).<br />

SouhrnneÏ muÊ zÏeme konstatovat :<br />

U DV se zabyÂva prÏõÂpady lidõ odvlecÏenyÂch v obdobõ pocÏõÂ<strong>na</strong>je kveÏtnem 1945,<br />

kterÏõÂ se vraÂtili po komunistickeÂm pucÏi nebo se z jakyÂchkoli duÊ voduÊ nemohli<br />

vraÂtit <strong>na</strong>prÏ. smrt, zaÂkaz <strong>na</strong>Âvratu apod.), a splnÏ ujõÂ jednu z podmõÂnek:<br />

± byli odvlecÏeni z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏ R,<br />

±meÏ li trvale bydlisÏteÏ <strong>na</strong> uÂzemõ dnesÏnõ CÏ R,<br />

± byli obcÏany CÏ eskoslovenske republiky.<br />

CelkoveÏ k dnesÏnõÂmu dni võÂme o 295 lidech, kterÏõÂ tyto podmõÂnky<br />

splnÏujõÂ.<br />

Z archivnõÂch pramenuÊ lze vysledovat neÏkolik zpuÊ sobuÊ zatyÂkaÂnõÂ:<br />

V roce 1945 operovala <strong>na</strong> uÂzemõ obsazeneÂm RA komanda soveÏtske vojenskeÂ<br />

kontrarozveÏ dky jednotlivyÂch armaÂd SMERSÏ ). Tato komanda meÏla pecÏliveÏ<br />

vypracovane sez<strong>na</strong>my osob urcÏenyÂch k zatcÏenõÂ, prÏedevsÏõÂm z rÏad ruskeÂ<br />

emigrace z let 1918 ± 1920, ktere vbyÂvale CÏ SR meÏ ly trvale bydlisÏteÏ avprÏevaÂzÏneÂ<br />

veÏtsÏineÏ byly cÏeskoslovenskyÂmi obcÏany.<br />

Od roku 1946 se meÏnõÂ zpuÊ sob zatyÂkaÂnõÂ a osoby jejich zaÂjmu jsou vyzÏadovaÂny<br />

soveÏ tskyÂm velvyslanectvõÂm, neÏktere jsou oz<strong>na</strong>cÏeny za vaÂlecÏne zlocÏince.<br />

CÏ eskoslovenske uÂrÏady, a prÏedevsÏõÂm bezpecÏnostnõ slozÏky, je vyhledaÂvajõÂaprÏedaÂvajõÂ<br />

SoveÏ tuÊ m. MaÂme zadokumentovaÂn prÏõÂpad, kdy cÏeskoslovensky obcÏan,<br />

bydlõÂcõ u Klatov, <strong>na</strong>rozeny <strong>na</strong>uÂzemõ tehdejsÏõÂho SSSR, byl oz<strong>na</strong>cÏen za vaÂlecÏneÂho<br />

zlocÏince, zatcÏen, bez rÏaÂdneÂho soudu zbaven obcÏanstvõÂ, vyhosÏteÏn<br />

aprÏedaÂn SoveÏtuÊ mdotaÂbora, ktery soveÏtske velitelstvõ zrÏõÂdilo v Praze <strong>na</strong><br />

LetneÂ.<br />

Je provaÂdeÏ<strong>na</strong> ¹repatriaceª. Repatrianti jsou shromazÏd'ovaÂni <strong>na</strong> Letne a odtud<br />

odvaÂzÏeni do SSSR. BohuzÏel ani v tomto prÏõÂpadeÏ nejsou k dispozici sez<strong>na</strong>my<br />

osob, jezÏ tõÂmto mõÂstem prosÏly. ZatyÂkali i samotnõÂ pracovnõÂci NKVD,<br />

kterÏõÂ se<strong>na</strong>uÂzemõÂ CÏ SR pohybovali, a to i prÏes zaÂkaz vstupu cizõÂch bezpecÏnostnõÂch<br />

slozÏek <strong>na</strong> uÂzemõÂ CÏ SR.<br />

Po uÂnoru 1948 pokracÏovali v zatyÂkaÂnõÂprÏevaÂzÏneÏ pracovnõÂci cÏeskosloven-


skyÂch bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb. O teÂto faÂzi zatyÂkaÂnõÂ jsou v archivu MV pouze<br />

neÏktere põÂsemne doklady. Zde vychaÂzõÂme hlavneÏ zuÂdajuÊ prÏõÂbuznyÂch.<br />

PoslednõÂ prÏõÂpad odvlecÏenõÂ byl zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Ân v roce 1954.<br />

ZaÂklad pro vytvorÏenõÂ soupisu odvlecÏenyÂch osob provedla neÏkdejsÏõÂ pracovnice<br />

U DVpõÂ. HulõÂnovaÂ, ktera jizÏ v roce 1990 zacÏala tuto problematiku zpracovaÂvat<br />

v raÂmci Konfederace politickyÂch veÏznÏ uÊ . Jako cÏlenka vyÂboru ¹Oni byli<br />

prvnõª pracovala ve StrÏedisku pro dokumentaci protipraÂvnosti komunistickeÂho<br />

rezÏimu, kde odpoveÏ deÏla <strong>na</strong> vsÏechny podneÏty zaslane jesÏteÏ v letech<br />

1990 ±1991, u nichzÏ pracovnõÂci byÂvale GeneraÂlnõ prokuratury nesplnili povinnost<br />

odpoveÏ deÏt vcÏasoveÂm termõÂnu nereagovali ani <strong>na</strong> jeden podneÏt), a utrÏõÂdila<br />

je.<br />

VcÏeskyÂch archivech se dokumentace k odvlecÏenyÂm v roce 1945 nezachovala<br />

prÏedevsÏõÂm proto, zÏe zatyÂkaÂnõÂ provaÂdeÏla komanda SMERSÏ .MuÊ zÏeme se<br />

vsÏak oprÏõÂt o zÏaÂdosti prÏõÂbuznyÂch, zasõÂlane veÏtsÏinou <strong>na</strong> MZV staÂtnõÂmu tajemnõÂkovi<br />

dr. V. Clementisovi, nebo o dokumenty zachovane v rodi<strong>na</strong>Âch odvlecÏenyÂch.<br />

DalsÏõÂm pramenem jsou sez<strong>na</strong>my <strong>na</strong>vraÂtilcuÊ zbyÂvaleÂho SSSR v archivu<br />

MV.<br />

NaÂvraty probõÂhaly od roku 1953 do roku 1956. AvsÏak poslednõÂ cÏloveÏk,<br />

o ktereÂm zatõÂm võÂme, se vraÂtil v roce 1964.<br />

ZuÊ staÂva jesÏteÏ cÏaÂst osob nepodchycenyÂch v teÏchto dokumentech. NemeÏly<br />

prÏõÂbuzneÂ, nevraÂtily se, zemrÏely.<br />

PocÏty odvlecÏenyÂch v jednotlivyÂch letech:<br />

1945 ± 217 osob<br />

1946 ± 14 osob<br />

1947 ± 1 osoba<br />

do 28. uÂnora 1948 ± 4 osoby<br />

po 28. uÂnoru 1948 ± 1 osoba<br />

1949 ± 14 osob<br />

1950 ± 3 osoby<br />

1951 ± ?<br />

1952 ± 1 osoba<br />

1953 ± ?<br />

1954 ± 1 osoba<br />

U 44 osob nevõÂme, kdy byly odvlecÏeny.<br />

211


212<br />

PrÏõÂloha 22: ZÏaÂdost soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ<br />

o povolenõÂ vyÂslechu <strong>na</strong> uÂzemõÂ CÏSR


PrÏõÂloha 23: ZaÂz<strong>na</strong>m o prÏedaÂnõÂ skupiny<br />

23 cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ<br />

213


214<br />

PrÏõÂloha 24: Sez<strong>na</strong>m cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ<br />

prÏedanyÂch vedenõÂm Butyrske veÏznice<br />

cÏeskoslovenskyÂm orgaÂnuÊ m


PrÏõÂloha 25: PrÏõÂkaz k zatcÏenõÂ JUDr. Iva<strong>na</strong> KovaÂcÏe<br />

215


216<br />

PrÏõÂloha 26: SdeÏlenõÂ oprÏedaÂnõÂ JUDr. Iva<strong>na</strong> KovaÂcÏe<br />

soveÏtskyÂm orgaÂnuÊ m


217<br />

PrÏõÂloha 27: PrÏeklad cÏaÂsti prÏõÂslusÏneÂho § 58±6<br />

Tr. zaÂko<strong>na</strong> Ruske socialisticke federativnõÂ<br />

svazove republiky ze dne 1. led<strong>na</strong> 1952<br />

/Poz<strong>na</strong>Âmka autora ± Za zmõÂnku stojõ ¹osvõÂcenostª, kterou se soveÏ tska propaganda<br />

leÂta chlubila. TotizÏ zÏe soveÏtsky trestnõ zaÂkon je nejhumaÂnneÏjsÏõ <strong>na</strong><br />

sveÏteÏ , nebot' jeho mozÏneÂ<br />

trestnõÂ sazby jsou nejnizÏsÏõÂ. A opravdu tento trestnõÂ zaÂkon umozÏnÏ oval i za<br />

sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ, vlastizradu, ale i vrazÏdu ulozÏit trestnõÂ sazbu od trÏõÂ let. Potud je<br />

formulace paragrafoveÂho zneÏ nõÂ opravdu velmi humaÂnnõÂ, avsÏak jen do teÂ<br />

chvõÂle, kdy si uveÏdomõÂte, zÏe hornõÂ sazba let chybõÂ a maximaÂlnõÂ trest je stanoven<br />

zastrÏelenõÂm./<br />

SÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ, tj. prÏedaÂvaÂnõÂ, odcizenõÂ nebo shromazÏd'ovaÂnõÂuÂdajuÊ s cõÂlem<br />

prÏedaÂvaÂnõ informacõ obsahujõÂcõ zvlaÂsÏt' duÊ lezÏite uchova vane tajemstvõÂ<br />

cizõÂm staÂtuÊ m, kontrarevolucÏnõÂm organizacõÂm nebo soukromyÂm osobaÂm,<br />

se tresta odneÏtõÂm svobody nejmeÂneÏ<strong>na</strong>trÏi roky, zabavenõÂm celeÂho nebo<br />

cÏa sti majetku, a v teÏch prÏõÂpadech, kdy sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ zpuÊ sobila nebo mohla<br />

zpuÊ sobit teÏzÏke <strong>na</strong> sledky SSSR, nejvysÏsÏõÂvyÂmeÏrou spolecÏenske ochrany<br />

± zastrÏelenõÂm nebo prohlaÂsÏenõÂm za neprÏõÂtele pracujõÂcõÂch, zbavenõÂm obcÏanstvõÂ<br />

svazove republiky, jakozÏ i obcÏanstvõ SSSR, a vypoveÏzenõÂm<br />

zuÂzemõÂ SSSR <strong>na</strong>vzÏdy, s konfiskacõÂ majetku.<br />

Poz<strong>na</strong> m k a 1. Za zvlaÂsÏteÏ duÊ lezÏite uchova vane sta tnõ tajemstvõÂ<br />

jsou povazÏova ny informace uvedene ve zvlaÂsÏtnõÂm sez<strong>na</strong>mu, schva leneÂm<br />

Radou lidovyÂch komisarÏuÊ SSSR po dohodeÏ se soveÏty lidovyÂch<br />

komisarÏuÊ svazovyÂch republik a zverÏejnÏovaneÂm pro informaci 6. cÏerv<strong>na</strong><br />

1927/¹SUª, cÏ. 49, § 330 ± viz usnesenõÂ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏerv<strong>na</strong><br />

1947).<br />

O STANOVENIÂ SEZNAMU INFORMACIÂ, PRÏ EDSTAVUJIÂCIÂCH<br />

STAÂ TNIÂ TAJEMSTVIÂ, JEJICHZÏ VYZRAZENIÂ SE TRESTAÂ PODLE<br />

ZAÂ KONA<br />

Usnesenõ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏerv<strong>na</strong> 1947 Zpra vy soveÏtuÊ<br />

poslancuÊ pracujõÂcõÂch SSSR, cÏ. 134, z 10. cÏerv<strong>na</strong> 1947).<br />

Rada ministruÊ SSSR se usnesla:<br />

Stanovit <strong>na</strong> sledujõÂcõ sez<strong>na</strong>m informacõ prÏedstavujõÂcõÂch sta tnõ tajemstvõÂ:


218<br />

Informace vojenske povahy<br />

1. Organizace, pocÏetnõÂ stavy, rozmõÂsteÏnõÂ, bojeschopnost, uÂdaje o vyÂzbroji<br />

a vyÂstroji, bojove prÏõÂpraveÏ, materia lnõÂm a fi<strong>na</strong>ncÏnõÂm zajisÏteÏnõÂ,<br />

mobilizacÏnõÂch a operacÏnõÂch pla nech ozbrojenyÂch sil SSSR jako celku,<br />

druhuÊ vojsk a take vojenskyÂch svazkuÊ , jednotek, lodõÂ, uÂtvaruÊ , institucõÂ,<br />

zarÏõÂzenõÂ a jednotlivyÂch objektuÊ.<br />

2. SlozÏenõÂ, rozsah, stav, rozmõÂsteÏnõ a urcÏenõ sta tnõÂch mobilizacÏnõÂch<br />

rezerv vsÏech druhuÊ , sta tnõÂch materia lnõÂch a potravinovyÂch rezerv, daÂle<br />

lidskyÂch rezerv, podleÂhajõÂcõÂch mobilizaci v SSSR jako celku, i ve svazovyÂch<br />

a autonomnõÂch republika ch, krajõÂch, oblastech, za klad<strong>na</strong> ch, pruÊmyslovyÂch<br />

a dopravnõÂch podnicõÂch, jakozÏ i svazcõÂch, jednotka ch a institucõÂch<br />

ozbrojenyÂch sil SSSR.<br />

3. MobilizacÏnõ a operacÏnõ pla ny, rozpocÏty, projekty a opatrÏenõ souvisejõÂcõÂ<br />

s mobilizacÏnõÂmi pla ny zajisÏt'ujõÂcõÂmi obranyschopnost SSSR: po<br />

linii sta tnõ spra vy, pruÊ myslu, dopravy, spojuÊ a dalsÏõÂch odveÏtvõ <strong>na</strong> rodnõÂho<br />

hospodaÂrÏstvõ jako celku, i v ra mci jednotlivyÂch ministerstev, podnikuÊ<br />

a uÂzemnõÂch oblastõÂ).<br />

4. RozmõÂsteÏnõÂ, zarÏõÂzenõÂ, fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ, vyÂrobnõ pla ny, stav, vyÂrobnõ mozÏnosti,<br />

nomenklatura a rozsah zbrojnõ vyÂroby, prÏõÂpadneÏ i jine vyÂroby<br />

duÊ lezÏite pro potrÏebu ozbrojenyÂch sil.<br />

5. Objevy, vy<strong>na</strong> lezy a technicka zdoko<strong>na</strong>lenõÂ, vyÂzkumne a pokusneÂ<br />

pra ce v oblasti technickyÂch a jinyÂch prostrÏedkuÊ obrany SSSR.<br />

6. Dokumenty, materia ly a vydaÂnõÂ, souvisejõÂcõ s obranou SSSR,<br />

auÂdaje pramenõÂcõÂ zteÏchto dokumentuÊ , materiaÂluÊ a vydaÂnõÂ.<br />

Informace hospodaÂrÏske povahy<br />

7. Uz<strong>na</strong>ne Radou ministruÊ SSSR jako utajovane informace: o pruÊmyslu<br />

jako celku a v jeho odveÏtvõÂch, v zemeÏdeÏlstvõÂ, v obchodeÏ a v dopravnõÂch<br />

spojõÂch.<br />

8. Stav peneÏzÏnõÂch fonduÊ , informace o soucÏasne obratove bilanci<br />

a souhrnnyÂch fi<strong>na</strong>ncÏnõÂch pla nech SSSR. Informace o mõÂsteÏ a rezÏimu<br />

prÏechovaÂvaÂnõÂaprÏevaÂzÏenõ drahyÂch kovuÊ sta tnõÂho fondu, valut a platidel.<br />

9. PlaÂny a zaÂmeÏry tyÂkajõÂcõÂ se dovozu a vyÂvozu jednotlivyÂch druhuÊ<br />

zbozÏõÂ, stav vyÂvoznõÂch fonduÊ jednotlivyÂch druhuÊ zbozÏõÂ.


10. Geologicke za soby, teÏzÏba barevnyÂch a vza cnyÂch kovuÊ a zeminy.<br />

Informace o objevech, vy<strong>na</strong>Â lezech<br />

a technickyÂch zdoko<strong>na</strong>lenõÂch nevojenske povahy<br />

11. Objevy, vy<strong>na</strong> lezy, technicka zdoko<strong>na</strong>lenõÂ, vyÂzkumne a pokusneÂ<br />

praÂce ve vsÏech oblastech veÏdy, techniky a <strong>na</strong>Â rodnõÂho hospodaÂrÏstvõÂ do<br />

jejich konecÏneÂho zakoncÏenõÂ a povolenõÂ <strong>na</strong> jejich uverÏejneÏnõÂ.<br />

Informace jineÂho druhu<br />

12. Informace o mezista tnõÂch jed<strong>na</strong>ÂnõÂch SSSR, o vztazõÂch s cizõÂmi<br />

sta ty a o dalsÏõÂch akcõÂch v oblasti zahranicÏnõ politiky a zahranicÏnõÂho<br />

obchodu, ktere neobsahujõ oficia lneÏ zverÏejneÏne uÂdaje.<br />

13. SÏifrovacõÂ klõÂcÏe a obsah sÏifrovanyÂch zpraÂv.<br />

14. DalsÏõ informace, ktere stanovõ Rada ministruÊ SSSR jako informace,<br />

prÏedstavujõÂcõ sta tnõ tajemstvõÂ.<br />

V souvislosti s vydaÂnõÂm tohoto usnesenõÂ se rusÏõÂ usnesenõÂ RNK SSSR<br />

z 27. dub<strong>na</strong> 1926 ¹O schva lenõ sez<strong>na</strong>mu informacõÂ, ktere jsou svyÂm<br />

obsahem zvlaÂsÏt' duÊ lezÏityÂm uchova vanyÂm sta tnõÂm tajemstvõÂmª.<br />

SZ SSSR, 1926, cÏ. 32, str. 213.)<br />

/Utajeno je tedy prakticky vsÏechno, a to jesÏteÏ s pojistkou<br />

v bodeÏ 14. ± pozn. autor./<br />

219


220<br />

PrÏõÂloha 28: ZneÏnõÂ § 86 a 87 TrestnõÂho zaÂko<strong>na</strong><br />

ze dne 12. cÏervence 1950 cÏ. 86 Sb.<br />

§86<br />

§87<br />

1/ Kdo vyzvõÂda staÂtnõ tajemstvõ vuÂmyslu vyzradit je cizõ moci, nebo kdo<br />

staÂtnõÂ tajemstvõÂ uÂmyslneÏ cizõÂ moci vyzradõÂ,<br />

bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody <strong>na</strong> deset azÏ peÏ tadvacet let nebo dozÏivotõÂ.<br />

2/ StejneÏ bude potrestaÂn, kdo<br />

a) k cÏinu uvedeneÂmu v odstavci 1 se s neÏkyÂm spolcÏõÂ,<br />

b) pro takovy cÏin vejde ve styk s cizõ mocõ nebo s cizõÂmi cÏiniteli, nebo<br />

c) vejde ve styk s organizacõÂ, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je vyzvõÂdat staÂtnõÂ tajemstvõÂ,<br />

vuÂmyslu podporovat jejõÂ s<strong>na</strong>hy.<br />

3/ SmrtõÂ bude pachatel potrestaÂn,<br />

a) dopustõÂ-li se cÏinu uvedeneÂho v odstavci 1 nebo 2 za zvyÂsÏeneÂho ohrozÏenõÂ<br />

vlasti,<br />

b) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu, acÏ mu byla povinnost uchovaÂvat staÂtnõÂ<br />

tajemstvõÂ vyÂslovneÏ ulozÏe<strong>na</strong> nebo acÏ je daÂ<strong>na</strong> jizÏ jeho postavenõÂm,<br />

c) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu jako cÏlen organizace, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je<br />

vyzvõÂdat staÂtnõÂ tajemstvõÂ,<br />

d) tyÂkaÂ-li se takovy cÏin staÂtnõÂho tajemstvõ zvlaÂsÏteÏ duÊ lezÏiteÂho,<br />

e) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu zpuÊ sobem zvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂm, ve z<strong>na</strong>cÏneÂm<br />

rozsahu nebo vyÂdeÏlecÏneÏ anebo paÂchaÂ-li takovy cÏin po delsÏõ dobu,<br />

nebo<br />

f) je-li tu ji<strong>na</strong>Â prÏiteÏzÏujõÂcõÂ okolnost.<br />

4/ Vedle trestuÊ uvedenyÂch v odstavcõÂch 1 azÏ 3muÊ zÏe soud vyslovit ztraÂtu<br />

staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ; neulozÏõÂ-li tento trest, vyslovõÂ propadnutõÂ jmeÏ nõÂ.<br />

Kdo posÏkodõÂ republiku tõÂm, zÏe se dopustõÂ vyzveÏ dacÏstvõÂ proti spojenci, bude<br />

potrestaÂn tresty stanovenyÂmi v § 86 Tr. z.<br />

/podtrzÏenõÂ autor/


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1)<br />

SMERSÏ ± zkratka z ruskyÂch slov Smert' sÏpio<strong>na</strong>m. Vojenska kontrarozveÏdka. Jednotky<br />

vznikly v dubnu 1943 a existovaly do brÏez<strong>na</strong> 1946, kdy jejich funkci prÏevzala<br />

3. spraÂva MGB viz pozn. 4).<br />

PodrobneÏji: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏr<strong>na</strong>Â zpraÂva, East Art Agency<br />

publishers, Praha 1994, str. 276 ± 277.<br />

2)<br />

NaprÏõÂklad SMERSÏ 4. ukrajinskeÂho frontu byla organizovaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂsledovneÏ:<br />

Velitel<br />

ZaÂstupce velitele<br />

1. oddõÂl ± kontrola politickeÂho stavu v Rude armaÂdeÏ<br />

2. oddõÂl ± operativnõ aktivnõÂ) vyhledaÂvaÂnõ¹sÏpionuÊ ª <strong>na</strong> obsazeneÂm u zemõÂ<br />

3. oddõÂl ± spojovacõÂ<br />

4. oddõÂl ± vysÏetrÏovacõÂ<br />

5. oddõÂl ± justicÏnõÂ prokuratura a soud)<br />

KaÂdrove oddeÏlenõÂ<br />

Fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ oddeÏlenõÂ<br />

Srov.: SineÏvirskij, N.: SmersÏ, God v stane vraga, Grani, Mnichov 1948, str. 46 ± 48.<br />

3)<br />

TamteÂzÏ, str. 77±78.<br />

4)<br />

MGB Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti - Ministerstvo staÂtnõÂ bezpecÏnosti)<br />

vzniklo v brÏeznu 1946 reorganizacõÂ NKGB Narodnyj komissariat gosudarstvennoj<br />

bezopasnosti ± Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti);<br />

Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏr<strong>na</strong>Â zpraÂva... c. d., str. 14.<br />

5)<br />

Odbor VII/C ± Odbor pro staÂtnõ bezpecÏnost a politicke zpravodajstvõ <strong>na</strong> ministerstvu<br />

vnitra.<br />

6)<br />

JUDr. Jaroslav Hora, <strong>na</strong>r. 30. led<strong>na</strong> 1912, velitel VII/C odboru, od roku 1948 <strong>na</strong><br />

UÂ V KSCÏ , v roce 1951 velitel StB, propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru 29. 2. 1952.<br />

7)<br />

Fakticky v tuto dobu NKVD existovala pod <strong>na</strong>Âzvem MGB viz poz<strong>na</strong>Âmka 4), ale tato<br />

zkratka byla vzÏita a pouzÏõÂvala se obecneÏ pro soveÏtskou tajnou policii.<br />

8)<br />

Vrchnõ odborovy rada MV GrõÂsÏa SpurnyÂ, blõÂzÏe neurcÏeno).<br />

9) Zde se pravdeÏpodobneÏ jed<strong>na</strong>Â ocÏeskou traskripci jmeÂ<strong>na</strong> MELNIK;<br />

Srov.: A MV Praha, a. cÏ. 589523 MV.<br />

10) Zde zrÏejmeÏ dosÏlo prÏi prÏepisu z rukopisu k zaÂmeÏneÏ ± spraÂvneÏ maÂbyÂt ¹Odborª.<br />

11) CÏ VS: UÂ DV-60/VvK-95, cÏ. l. 410.<br />

12)<br />

221<br />

Ing. Boris Fuss, <strong>na</strong>r. 25. 5. 1901 v MoskveÏ. Otec plukovnõÂkem <strong>na</strong>ÂmorÏnictva v carskeÂ<br />

armaÂdeÏ. V lednu 1920 emigrovala cela rodi<strong>na</strong> do Francie. Od roku 1922 zÏil v BrneÏ,<br />

kde dõÂky staÂtnõÂmu stipendiu vystudoval techniku. V roce 1935si podal zÏaÂdost<br />

ocÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ, v roce 1945ji opakoval. V dobeÏ u nosu, dne 14. zaÂrÏõÂ<br />

1946, byl bez staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ.<br />

13)<br />

VyÂsÏe citovany dokument podepsal prÏednosta Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti<br />

vCÏ echaÂch mjr. Prosser.<br />

14)<br />

JUDr. Jaroslav KolaÂrÏ, <strong>na</strong>r. 15. 9. 1905, praÂce v MV od 1930, od listopadu 1951 <strong>na</strong><br />

pracovisÏti VI/1, pracovnõÂ pomeÏr rozvaÂzaÂn dohodou 14. 10. 1953.<br />

15)<br />

Krim. rada JUDr. Josef Hajer, <strong>na</strong>r. 26. 2. 1911, puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm soudce.<br />

16) TehdejsÏõ sõÂdlo Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti.<br />

17) Alois SusÏanka, <strong>na</strong>r. 19. 2. 1905, od led<strong>na</strong> 1945 odbor Z ministerstva vnitra ±<br />

rozveÏdka; zapleten do nelegaÂlnõÂch obchoduÊ , ze kteryÂch profitovala KSCÏ .<br />

18) SÏ kpt. Vacek ± ZOB, blõÂzÏe neurcÏeno).


222<br />

19)<br />

StrzÏm. Karel Wimmer, <strong>na</strong>r. 29. 8. 1918, ZÏitomir, SSSR; dne 31. 7. 1950 byl propusÏteÏn<br />

z MV jako protektoraÂtnõÂ prÏõÂslusÏnõÂk policie.<br />

20)<br />

Vrch. strzÏm. VojteÏch Trapl, <strong>na</strong>r. 11. 4. 1893; velitel stanice SNB Rumburk do 26. 9.<br />

1950.<br />

21)<br />

A MV Praha, 305-141-1/5,6.<br />

22)<br />

Automobil OPEL-OLYMPIE, s pozn. z<strong>na</strong>cÏkou CT-11-40 psaÂno azbukou).<br />

A MV Praha, 305-141-1/7,8.<br />

23)<br />

A MV Praha, 305-141-1/14.<br />

24)<br />

Por. Josef KrecÏ, <strong>na</strong>r. 26. 6. 1900; zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB Rumburk od<br />

10. 10. 1945.<br />

25)<br />

A MV Praha, 305-141-1/15.<br />

26) Bautzen, cca 15km severneÏ odSÏ luknova.<br />

27)<br />

SpraÂvneÏ maÂbyÂt FuÈrstenwald. JV od BerlõÂ<strong>na</strong>, mezi Frankfurtem <strong>na</strong>d Odrou a BerlõÂnem.<br />

28)<br />

Oranienburg, letisÏteÏ nedaleko BerlõÂ<strong>na</strong>.<br />

29) Torgau ± cca 50 km od DraÂzÏd'an po proudu Labe.<br />

30) Doblen. SpraÂvneÏ maÂbyÂt DoÈblen, SZ od DraÂzÏd'an, smeÏrem <strong>na</strong> Lipsko.<br />

31) A MV Praha, 305-141-1/21-23.<br />

32) A MV Praha, 305-141-1/59-60.<br />

33) A MV Praha, 305-141-1/56.<br />

34) Por. Jan SÏ enolt, <strong>na</strong>r. 24. 11. 1906; velitel OblastnõÂ uÂrÏadovny StB v Klatovech od<br />

20. 6. 1946; 30. 9. 1950 propusÏteÏn.<br />

35) Reorganizace krajuÊ do podoby platne do roku 1990 probeÏhla v roce 1960.<br />

36) A MV Praha, 305-141-1/57.<br />

37) Odbor V. ± Odbor pro staÂtnõÂ obcÏanstvõÂ a matricÏnõÂ veÏci.<br />

38) JUDr. Ivan KovaÂcÏ KovacÏ), <strong>na</strong>r. 1912, dnes obcÏan Slovenska.<br />

39) Karel SetunskyÂ, <strong>na</strong>r. 1926.<br />

40) Dnes uzÏ se asi nedozvõÂme, zda byl prozrazen spolupracovnõÂky KGB nebo zda kontrola<br />

dokladuÊ byla <strong>na</strong>Âhod<strong>na</strong>Â.<br />

41) Rakousko bylo rozdeÏleno do okupacÏnõÂch zoÂn, stejneÏ jako NeÏmecko.<br />

42) Npor. DÏ urisÏ, slovensky obcÏan, jeho perso<strong>na</strong>Âlnõ karta se ne<strong>na</strong>chaÂzõÂvCÏ R.<br />

43)<br />

Pplk. Karel Paul, <strong>na</strong>r. 26. 7. 1915; <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru HS VKR od 30. 6.<br />

1952.<br />

44)<br />

A MV Brno, A 2/1, inv. j. 853, cÏ. l. 27 ± 33.<br />

45) Dimitrij NastunÏaÂk, <strong>na</strong>r. 8. 8. 1904.<br />

46) NKVD Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ± Lidovy komisariaÂt vnitra), pod tõÂmto<br />

<strong>na</strong>Âzvem operovala StaÂtnõÂ bezpecÏnost v letech 1922 ± 1922 a 1934 ± 1943.<br />

Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏr<strong>na</strong>Â zpraÂva... c. d., str. 14.<br />

47) A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 9.<br />

48) KGB KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti). StaÂtnõÂ<br />

bezpecÏnost operovala pod tõÂmto <strong>na</strong>Âzvem od brÏez<strong>na</strong> roku 1954 do 11. listopadu<br />

1991.<br />

Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏr<strong>na</strong>Â zpraÂva... c. d., str. 14.<br />

49) A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 20.<br />

50)<br />

III. spraÂva MV byla v letech 1953 ±1962 spraÂvou vnitrÏnõÂho zpravodajstvõÂ ± tedy<br />

kontrarozveÏdnou spraÂvou, pracujõÂcõÂ proti ¹vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteliª. NaÂcÏelnõÂkem spraÂvy


223<br />

byl pplk. Josef BartonÏ, <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem 1. odboru byl mjr. Alois ZalabaÂk a <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem<br />

4. oddeÏlenõÂ por. Otakar ForstõÂk.<br />

51)<br />

Npor. Jaroslav Kopal, <strong>na</strong>r. 29. 1. 1947, cÏlen KSCÏ od 1. 6. 1945. Na MV od 1. 10.<br />

1946 do 31. 5. 1972. K 1. 11. 1958 hodnost kpt. Vyz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ÂnõÂ: 1955 medaile Za<br />

sluzÏbu vlasti, 1956 medaile Za zaÂsluhy v obraneÏ vlasti, 1972 CÏ estne uz<strong>na</strong>Ânõ ministra<br />

vnitra za dlouholetou a obeÏtavou sluzÏbu v MV prÏi odchodu do starobnõÂho duÊchodu).<br />

52)<br />

Otypovat ± tzn. zjistit, zda je osoba ochot<strong>na</strong>Â spolupracovat, prÏõÂpadneÏ <strong>na</strong>jõÂt jejõÂ slabaÂ<br />

mõÂsta, postupneÏ odnõÂzõÂskaÂvat informace, a tak ji vybrat a prÏipravit <strong>na</strong> spolupraÂci<br />

s StB.<br />

53)<br />

Agenturnõ operace ± zde v podstateÏ jde o vyprovokovaÂnõÂneÏjake cÏinnosti osoby nebo<br />

organizace) pomocõÂ agenta StB. StaÂtnõÂ bezpecÏnost pak tuto cÏinnost kontrolovala<br />

azõÂskaÂvala informace o vyprovokovane osobeÏ nebo organizaci.<br />

54)<br />

A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 7.<br />

55)<br />

A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 17.<br />

56)<br />

Krycõ jmeÂno ± jde o jmeÂno, ktere bylo agentu prÏideÏleno pracovnõÂky StB. CõÂlem<br />

pouzÏõÂvaÂnõ krycõÂch jmen je zakrytõ prave identity agenta uvnitrÏ tajne sluzÏby. Minimalizuje<br />

se tak riziko prozrazenõÂ agenta dekonspirace) prÏed prÏõÂpadnyÂm ¹krtkemª,<br />

tedy prÏed agentem jine tajne ogranizace, ktery by mohl pracovat v tajne sluzÏbeÏ.<br />

57)<br />

VaÂzacõÂ akt ± tj. konspirativnõÂ setkaÂnõÂ, <strong>na</strong> ktereÂm byla vytypova<strong>na</strong>Â osoba prÏesveÏdcÏe<strong>na</strong><br />

o nutnosti tajne spolupraÂce se StaÂtnõ bezpecÏnostõ a podepsala vlastnorucÏneÏ<br />

<strong>na</strong>psany slib o spolupraÂci.<br />

58)<br />

NeÏkdy meÏl agent mozÏnost si saÂm vybrat krycõ jmeÂno, ktere pak pouzÏõÂval prÏi styku<br />

s StB. V tomto prÏõÂpadeÏ ke zmeÏneÏ nedosÏlo.<br />

59)<br />

IX. spraÂva MV byl v letech 1953 ±1962 krycõÂ <strong>na</strong>Âzev pro SpraÂvu operativnõÂ techniky.<br />

Tedy spraÂva, ktera provaÂdeÏla odposlechy a jejich instalace. Jejõ soucÏaÂstõ byly i odbory<br />

zabyÂvajõÂcõÂ sevyÂrobou falesÏnyÂch dokumentuÊ , jejichzÏ zameÏst<strong>na</strong>nci byli i kvalifikovanyÂmi<br />

grafology.<br />

Srov.: SchovaÂnek, R.: VyÂvoj technickyÂch slozÏek MV 1948 ±1963, sbornõÂk Securitas<br />

Imperii 1, UÂ DV, Praha 1994, str. 18 ± 31.<br />

60)<br />

SÏ eÂf OUN Bandera byl zabit v rÏõÂjnu 1959. Vrahem byl prÏõÂslusÏnõÂk 13. spraÂvy KGB<br />

Bogdan StasÏinskyj, ktery v roce 1961 emigroval <strong>na</strong> ZaÂpad. K teÂto vrazÏdeÏ se doz<strong>na</strong>l<br />

a soudem v Karlsruhe byl odsouzen k osmi letuÊ m odneÏtõÂ svobody.<br />

Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏr<strong>na</strong>Â zpraÂva... c. d., str. 374.<br />

61)<br />

A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 59 ± 62.


224<br />

Propagandisticke vyuzÏitõ kausy<br />

americkeÂho emigranta G. S. Wheelera<br />

Dezinformace StB ve sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch<br />

JIRÏ IÂ BASÏ TA<br />

Torzo, z veÏtsÏõÂcÏaÂsti skartovaneÂho osobnõÂho svazku StB vedeneÂho <strong>na</strong><br />

profesora George Shawa Wheelera, vypovõÂda ozaÂjmu bezpecÏnostnõÂch<br />

orgaÂnuÊ <strong>na</strong> propagandistickeÂm vyuzÏitõÂ Wheelerovy zÏaÂdosti o azyl v totalitnõÂm<br />

CÏ eskoslovensku roku 1950. 1)<br />

Ihned po WheeleroveÏ prÏõÂjezdu z americke okupacÏnõ zoÂny NeÏmecka<br />

do Prahy v listopadu 1947 ho podchytila a <strong>na</strong>ÂlezÏiteÏ ¹rozpracovalaª<br />

evidence StaÂtnõ bezpecÏnosti. DuÊ vodem bylo jeho americke obcÏanstvõÂ.<br />

Pro podezrÏenõÂzesÏpio<strong>na</strong>ÂzÏe ve prospeÏch USA byl <strong>na</strong> profesora Wheelera<br />

dne 22. 1. 1953 zalozÏen osobnõÂ svazek pod krycõÂm <strong>na</strong>Âzvem ¹NOVI-<br />

NAÂRÏ ª, ktery se stal vyÂz<strong>na</strong>mnyÂm dokumentem kontroly a sledovaÂnõÂ<br />

americkyÂch staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ <strong>na</strong> <strong>na</strong>sÏem u zemõÂ.<br />

George S. Wheeler prÏisÏel do CÏ SR s poveÏstõÂ levicoveÂho <strong>na</strong>ÂrodohospodaÂrÏe<br />

perzekvovaneÂho v duÊ sledku sveÂho ideoveÂho prÏesveÏdcÏenõÂ staÂtnõÂmi<br />

orgaÂny USA. V Praze udrzÏoval styky mj. s pracovnõÂky americkeÂho velvyslanectvõÂ<br />

a rovneÏzÏ s pozdeÏji popravenyÂmi nebo uveÏzneÏnyÂmi osobami<br />

z okruhu Rudolfa SlaÂnskeÂho. 2)<br />

George Shaw Wheeler se <strong>na</strong>rodil v roce 1908 v chudyÂch pomeÏrech<br />

<strong>na</strong> zapadle farmeÏ <strong>na</strong> strÏedozaÂpadeÏ USA. Vystudoval univerzitnõ obor<br />

<strong>na</strong>ÂrodohospodaÂrÏstvõÂ a v 30. letech puÊ sobil ve federaÂlnõÂm uÂrÏadeÏ pro<br />

pracovnõÂ vztahy Labour Relation Board). PrÏed koncem 2. sveÏtoveÂ<br />

vaÂlky byl sluzÏebneÏ poslaÂn do LondyÂ<strong>na</strong>. Po poraÂzÏce NeÏmecka prÏijel do<br />

okupovaneÂho BerlõÂ<strong>na</strong>, kde puÊ sobil jako zameÏst<strong>na</strong>nec Military Government<br />

ve funkcõÂch vedoucõ de<strong>na</strong>cifikacÏnõÂho oddeÏlenõ a politicky vedoucõÂ<br />

vsÏech pracovnõÂch uÂrÏaduÊ v americkeÂm okupacÏnõÂm paÂsmu De<strong>na</strong>cification<br />

Branch of Manpower Division).<br />

Wheelerovy sympatie ke komunistuÊ m, jeho vehementnõÂ protesty<br />

proti dosazovaÂnõÂbyÂvalyÂch <strong>na</strong>cistickyÂch kaÂdruÊ <strong>na</strong> vedoucõÂ mõÂsta a celkovaÂ<br />

nespokojenost s pruÊbeÏhem povaÂlecÏneÂho de<strong>na</strong>cifikacÏnõÂho procesu<br />

v NeÏmecku, ho prÏivedly azÏ prÏed se<strong>na</strong>ÂtnõÂ ¹podvyÂbor pro vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

neamericke cÏinnostiª U<strong>na</strong>merican Activity Comittee). Ve SpojenyÂch<br />

staÂtech se obhaÂjil a rovneÏzÏ byl ocÏisÏteÏn v BerlõÂneÏ ¹vyÂborem pro<br />

loajalituª Loyalty Board of the U.S. Civil Service Commission) od dal-


225<br />

sÏõÂch obvineÏnõÂ z podpory komunismu. AvsÏak pro vojenskou administrativu<br />

USA se stal neduÊveÏryhodnou osobou a z jejõÂch sluzÏeb musel<br />

odejõÂt.<br />

Po vynuceneÂm propusÏteÏnõÂ se jizÏ prof. Wheeler nechteÏl do SpojenyÂch<br />

staÂtuÊ vraÂtit. S manzÏelkou a cÏtyrÏmi deÏtmi se v listopadu 1947 prÏesteÏhoval<br />

do CÏ SR, s u myslem <strong>na</strong>psat a vydat zde knihu o <strong>na</strong>ÂrodohospodaÂrÏstvõÂ.<br />

Na doporucÏenõÂ soveÏtskeÂho vyslance Bodrova zõÂskal G. Wheeler<br />

souhlas k pobytu a pracovnõÂcÏinnosti od Rudolfa SlaÂnskeÂho a BedrÏicha<br />

Gemindera 3) .PrÏestozÏe byli SlaÂnsky a Geminder v tzv. ¹Procesu<br />

s vedenõÂm protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª pozdeÏji popraveni a jinõÂ<br />

Wheelerovi prÏaÂtele odsouzeni, pozici jeho samotneÂho to nijak vyÂrazneÏ<br />

neohrozilo.<br />

Profesor Wheeler zacÏal v Praze puÊ sobit jako pedagog <strong>na</strong> VysokeÂ<br />

sÏkole hospodaÂrÏskyÂch veÏd a prÏispõÂval svyÂmi cÏlaÂnky do domaÂcõÂch i zahranicÏnõÂch<br />

ekonomickyÂch periodik. Pod pseudonymem Thomas<br />

Burke vydal knihu Novy imperialismus a MarschalluÊv plaÂn, ve<br />

ktere kritizoval zmõÂneÏny program a podaÂval zpraÂvu o ¹neprÏõÂzniveÂm<br />

stavuª americkeÂho hospodaÂrÏstvõÂ. LiteraÂrneÏ cÏinnou byla i jeho zÏe<strong>na</strong><br />

Eleanor Margharet WheelerovaÂ, ktera seveÏnovala teÂmatu Lidic. 4)<br />

ZaÂjem StaÂtnõÂ bezpecÏnosti o americkou manzÏelskou dvojici se projevil<br />

<strong>na</strong>sazenõÂm neÏkolika agentuÊ , z nichzÏ nejagilneÏji se vykazovala<br />

BedrÏisÏka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ. 5) Agenti StB vsÏak byli dlouhou dobu<br />

<strong>na</strong> pochybaÂch, jestli vuÊ bec ± a pro jakou ¹imperialistickou rozveÏdkuª<br />

± prof. Wheeler pracuje.<br />

Proti varianteÏ G. Wheeler ± spolupracovnõÂk zaÂpadnõÂ zpravodajskeÂ<br />

sluzÏby sveÏdcÏilo dle Karpinove pravdeÏpodobne Wheelerovo tajne cÏlenstvõÂ<br />

v komunisticke straneÏ USA i tzv. velvyslanecky post ¹PokrokoveÂ<br />

stranyª 6) ve vyÂchodnõÂ EvropeÏ. Mezi dalsÏõÂ argumenty ¹ve prospeÏchª<br />

prof. Wheelera patrÏila vyÂchova jeho deÏtõ vcÏeske sÏkole v duchu socialismu,<br />

propagace komunistickyÂch mysÏlenek a mnoho jinyÂch ¹nemalyÂchª<br />

indiciõÂ. Ty vsÏechny <strong>na</strong>hraÂvaly tomu, zÏe je Wheeler ¹...pokrokovyÂ<br />

AmericÏan, uprÏõÂmny prÏõÂtel lidovyÂch demokraciõÂ, oddany socialistaª. 7)<br />

AvsÏak <strong>na</strong> straneÏ druheÂ, verzi G. Wheeler-agent meÏla potvrzovat<br />

fakta o jeho volneÂm prÏõÂstupu k duÊveÏrnyÂm informacõÂm ve staÂtnõÂ spraÂveÏ<br />

USA, prÏestozÏe bylo z<strong>na</strong>Âmo jeho levicove zameÏrÏenõÂ. PodezrÏenõ daÂle<br />

umocnÏ oval charakter prÏedchozõÂch zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ, vcÏetneÏ praÂce v Labour<br />

Relation Board, odkud se u dajneÏ rekrutovala rÏada americkyÂch<br />

agentuÊ . Pro sveÏdcÏily i Wheelerovy drÏõÂveÏjsÏõÂ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy CÏ SR a JugoslaÂvie<br />

spolu s <strong>na</strong>vaÂzanyÂmi podezrÏelyÂmi kontakty, jeho rehabilitace americkyÂmi<br />

komisemi a, kromeÏ dalsÏõÂch nejasnyÂch okolnostõÂ, rovneÏzÏ podezrÏeleÂ<br />

styky s velvyslanectvõÂm USA v Praze, datovane od Wheelerova<br />

prÏõÂjezdu do CÏ eskoslovenska.


226<br />

VyÂz<strong>na</strong>m<strong>na</strong> agentka BedrÏisÏka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ, z<strong>na</strong>Âma svojõ subagenturnõÂsõÂtõÂ,<br />

se ve zpraÂveÏ z 5. 10. 1953 <strong>na</strong>zvane Wheeler George ±<br />

poz<strong>na</strong>tky vyjaÂdrÏila k okolnostem verÏejneÂho prohlaÂsÏenõÂ manzÏeluÊ<br />

WheelerovyÂch z dub<strong>na</strong> 1950. JejõÂ tehdejsÏõÂrÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn, major VladimõÂr<br />

SÏ molka, 8) prÏevzal Karpinovou ke konci roku 1949 a hodnotil ji jako<br />

iniciativnõÂ a obeÏtavou ± pracovala bezplatneÏ. 9) On saÂm jevil o prÏõÂpad<br />

WheelerovyÂch z<strong>na</strong>cÏny zaÂjem a pocÏõÂtal s jeho propagandistickyÂm vyuzÏitõÂm.<br />

AtmosfeÂru, ktera prÏedchaÂzela zverÏejneÏnõ prohlaÂsÏenõ manzÏeluÊ WheelerovyÂch,<br />

popisovala Karpinova takto:<br />

¹...Situace se stala cÏõÂm daÂl võÂce svõÂzelnou a videÏla jsem dveÏ mozÏnosti<br />

± bud' je Wheeler v porÏa dku, cozÏ nemohu zjistit tõÂm võÂc, zÏe zde byla<br />

spousta velmi prÏiteÏzÏujõÂcõÂch okolnostõÂ ± pak by zde mohl zuÊ stat, a to<br />

bud' ucÏinit prohlaÂsÏenõÂ anebo bez prohlaÂsÏenõÂ ± anebo se jed<strong>na</strong>Â o nebezpecÏneÂho<br />

cÏloveÏka, ktery bymeÏl byÂt zavrÏen neb vypoveÏzen z CÏeskoslovenska.ª<br />

10)<br />

Karpinova pote prÏipojila sve osobnõ stanovisko, dle ktereÂho si jejõÂ<br />

duÊveÏru americÏtõ manzÏele nezõÂskali, a pokracÏovala:<br />

¹...AnizÏ by mi bylo prÏed tõÂm rÏecÏeno, zÏe Wheelerovi majõÂ ucÏinit prohlaÂsÏenõÂ<br />

a anizÏ bych zjistila, budou-li s tõÂmto souhlasit, mne jednoho<br />

dne zavolal SÏmolka, a sdeÏlil, zÏe Wheelerovi majõÂ ucÏiniti prohlaÂsÏenõÂ.<br />

Upozornila jsem SÏmolku, zÏe Wheelerovi neveÏdõÂ, zÏe pracujõÂ pro bezpecÏnost,<br />

<strong>na</strong> cozÏ miSÏmolka rÏekl, zÏe to nevadõÂ, at' si myslõÂ, zÏe to deÏla stra<strong>na</strong><br />

/KSCÏ ± pozn. autor/.ª 11)<br />

Samotny pruÊbeÏh sepsaÂnõ propagandistickeÂho textu prohlaÂsÏenõÂ<br />

obou manzÏeluÊ popsala Karpinova v tajne zpraÂveÏteÏmito slovy:<br />

¹...Ve stejny vecÏer neb prÏõÂsÏtõ den jsem pozvala <strong>na</strong> prÏõÂkaz SÏmolky<br />

Wheelerovi ke mneÏ, kam prÏisÏel rovneÏzÏ SÏmolka, prÏedstavil se jim jako<br />

stranicky funkcio<strong>na</strong>ÂrÏ, odvola vaje se <strong>na</strong> Gemindera, postavil je vcelku<br />

prÏed hotovou veÏc s tõÂm, zÏe stra<strong>na</strong> se domnõÂvaÂ, zÏe prohlaÂsÏenõÂ WheelerovyÂch<br />

by bylo politicky duÊ lezÏiteÂ. JesÏteÏ v noci se vypracovalo prohlaÂsÏenõÂ<br />

v byteÏ WheeleruÊ , ktere vypracova val Wheeler, SÏmolka a ja . Pracovali<br />

jsme celou noc a ja jsem se sta le ptala, procÏ takove prohlaÂsÏenõ musõÂbyÂti<br />

tak rychle a lajda cky prÏipraveneÂ. OdpoveÏd' byla, zÏe to byl prÏõÂkaz Gemindera<br />

a zÏe prohlaÂsÏenõ ma <strong>na</strong>va zat <strong>na</strong> uÂnos cÏsl. obcÏanuÊ do<br />

Erdingu.ª 12)<br />

Na vysveÏtlenou nutno doplnit, zÏe titulnõÂ straÂnky dennõÂch listuÊ zaplnÏovaly<br />

koncem brÏez<strong>na</strong> a v prvnõÂ polovineÏ dub<strong>na</strong> roku 1950 rozhorÏcÏeneÂ<br />

komentaÂrÏe a protestnõÂ petice pracovnõÂch kolektivuÊ proti ¹gangsterskyÂm<br />

zpuÊsobuÊm americkyÂch imperialistuÊv Erdinguª.<br />

Tato giganticka protiamericka kampanÏ meÏla svuÊjpuÊ vod v nevõÂdaneÂ<br />

udaÂlosti: Piloti a <strong>na</strong>vigaÂtorÏi trÏõÂ dopravnõÂch letadel typu Dakota domaÂ-


227<br />

cõÂch linek CÏ eskoslovenskyÂch aeroliniõÂ, soucÏasneÏ byÂvalõÂ prÏõÂslusÏnõÂci<br />

RAF Royal Air Forces), totizÏ 24. brÏez<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong>mõÂsto v Praze prÏistaÂli<br />

s celkem peÏtaosmdesaÂti cestujõÂcõÂmi <strong>na</strong> americkeÂm vojenskeÂm letisÏti<br />

Erding u Mnichova. Mezi ¹letce-spiklenceª, kterÏõÂ pozÏaÂdali o politickyÂ<br />

azyl, patrÏili OldrÏich DolezÏal, BorÏivoj SÏ mõÂd, Stanislav SÏ aÂcha startujõÂcõÂ<br />

z Bratislavy, VõÂt Angetter, Kamil MraÂz odleÂtajõÂcõÂ z Br<strong>na</strong> a Ladislav<br />

SveÏtlõÂk s Viktorem Popelkou z pravidelne linky Ostrava ± Praha. Spolu<br />

s nimi se pecÏliveÏ prÏipravovaneÂho uÂteÏku zuÂcÏastnili i neÏkterÏõÂ z okruhu<br />

blõÂzkyÂch cÏi jimi zasveÏcenyÂch osob, mj. An<strong>na</strong> VrzaÂnÏ ovaÂ, matka cÏerstveÂ<br />

exulantky Aleny AÂji) VrzaÂnÏ oveÂ, mistryneÏ sveÏta v krasobruslenõÂ z let<br />

1949 a 1950. Val<strong>na</strong>Â veÏtsÏi<strong>na</strong> pasazÏeÂruÊ vsÏak netusÏila, co se deÏje. IroniõÂ<br />

osudu byla prÏõÂtomnost noveÂho generaÂlnõÂho rÏeditele CÏ eskoslovenskyÂch<br />

aeroliniõ <strong>na</strong> palubeÏ brneÏnske dakoty, cozÏ samozrÏejmeÏ podnõÂtilo jeho<br />

<strong>na</strong>Âsledne odvolaÂnõ z funkce.<br />

O politicky azyl pozÏaÂdalo celkem 27 uÂcÏastnõÂkuÊ trojletu. DobrovolneÂho<br />

<strong>na</strong>Âvratu zbylyÂch osmapadesaÂti pasazÏeÂruÊ zpeÏt do CÏ eskoslovenska<br />

dne 28. 3. 1950 dokaÂzala komunisticka propaganda beze zbytku vyuzÏõÂt.<br />

Lehce komicke bylo chovaÂnõÂneÏkteryÂch ¹uveÏdomeÏlyÂchª cestujõÂcõÂch.<br />

DõÂky nim totizÏ ¹duÊ lezÏite dokumentyª, jako hospodaÂrÏsky plaÂn,<br />

cÏlenska legitimace KSCÏ cÏi opraÂvneÏnõ ke vstupu do zaÂvoduÊ , nepadly<br />

do rukou AmericÏanuÊ , nebot' jejich drzÏitele je v kriticke chvõÂli rozzÏvyÂkali<br />

a spolkli. Pod vyÂhruÊzÏkami StB pak byli <strong>na</strong>vraÂtilci nuceni vypovõÂdat<br />

v rozhlase, <strong>na</strong> verÏejnyÂch shromaÂzÏdeÏnõÂch a prÏirozeneÏ i v novi<strong>na</strong>Âch. CelyÂ<br />

prÏõÂpad vzaÂpeÏtõ vyvolal mnohacÏetne a dalekosaÂhle zmeÏny v perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ,<br />

organizacÏnõ a systeÂmove strukturÏe civilnõÂho letectva CÏ SR. PozdeÏji se<br />

tato udaÂlost stala <strong>na</strong>ÂmeÏtem pro <strong>na</strong>tocÏenõÂ komunistickeÂho propagandistickeÂho<br />

filmu rezÏiseÂruÊ JaÂ<strong>na</strong> KadaÂra a Elmara Klose, <strong>na</strong>zvaneÂho<br />

UÂ nos.) 13)<br />

Ale zpeÏt k manzÏeluÊ m WheelerovyÂm. Je zajõÂmaveÂ, zÏe ve sveÂm lõÂcÏenõÂ<br />

vzniku ¹Wheelerova memorandaª zmõÂnila agentka Karpinova teÂzÏ odlisÏneÂ<br />

pohledy zainteresovanyÂch <strong>na</strong> jimi vytvaÂrÏeny dokument:<br />

¹...PrÏi vypracovaÂvaÂnõ prohlaÂsÏenõ dosÏlo neÏkolikra te k ostryÂm diskusõÂm<br />

mezi mnou a SÏmolkou, nebot' to, co chteÏl Wheeler, bylo ryze objektivistickeÂ<br />

aSÏmolka zaujal oportunisticke stanovisko. Ra no pak SÏmolka prohlaÂsÏenõÂ<br />

odnesl a rÏekl, zÏe to da ke schva lenõ Geminderovi.ª 14)<br />

NaÂsledneÏ, dne 7. dub<strong>na</strong> 1950, <strong>na</strong> tiskove konferenci usporÏaÂdaneÂ<br />

ministerstvem informacõÂ a osveÏty ± resortem VaÂclava KopeckeÂho, pozÏaÂdal<br />

prof. Wheeler spolu s manzÏelkou cÏeskoslovenskou vlaÂdu o politickyÂ<br />

azyl. PrÏi te prÏõÂlezÏitosti osobneÏ prÏecÏetl sveÂ, SÏ molkou iniciovaneÂ,<br />

verÏejne prohlaÂsÏenõ odsuzujõÂcõ americkou politiku. Plne zneÏnõ textu<br />

zverÏejnilo Rude praÂvo v sobotu 8. dub<strong>na</strong> 1950. 15) Anglicky prÏeklad<br />

ProhlaÂsÏenõÂ pod titulkem George S. Wheeler's statement on U.S.<br />

Policy otiskl dne 14. 4. 1950 take propagandisticky list Prague News


228<br />

Letter 16) , ve ktereÂm tehdy pracovala Karpinova jako vedoucõ redaktorka.<br />

17)<br />

Na titulnõ straneÏ RudeÂho praÂva nepodepsany komentaÂtor uvedl<br />

samotny text ProhlaÂsÏenõ takto:<br />

¹.../manzÏele Wheelerovi/ pozÏa dali cÏs. vla du o asyl, aby mohli pracovat<br />

v za jmu sveÏtoveÂho boje za mõÂr .../Wheeler/ odhaluje va lecÏnou<br />

politiku americkyÂch imperialistuÊ , ... meÏl prÏõÂlezÏitost sledovat za kerÏnou<br />

politiku Wall Streetu, prÏipravujõÂcõ puÊ du pro remilitarisaci za padnõÂho<br />

NeÏmecka. Panõ Wheelerova ... pouka zala <strong>na</strong> rozdõÂl mezi vyÂchovou<br />

v Americe avlidoveÏ demokratickeÂm CÏ eskoslovensku a vyslovila dõÂk<br />

za to, zÏe jejõ deÏti mohou vyruÊ st ve svobodeÏ, bez otravneÂho jedu va lecÏneÂ<br />

propagandy, v prÏõÂpraveÏ <strong>na</strong> tvuÊrcÏõÂ zÏivot v mõÂruª 18) .<br />

Profesor Wheeler hned v u vodu propagandistickeÂho ProhlaÂsÏenõÂ<br />

ostrÏe odsuzoval erdingsky incident a prÏirov<strong>na</strong>Âval metody AmericÏanuÊ<br />

ke gestapaÂckyÂm. DaÂle se sveÏrÏoval se svyÂmi negativnõÂmi zkusÏenostmi,<br />

plynoucõÂmi ze zaÂmeÏrneÏ neduÊ sledneÂho de<strong>na</strong>cifikacÏnõÂho procesu za<br />

sveÂho puÊ sobenõÂ v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku. JmenoviteÏ kritizoval americkeÂ<br />

ochraÂnce neÏmeckyÂch velkopruÊ myslnõÂkuÊ a jejich cÏinnost, neslucÏujõÂcõÂ<br />

se s oficiaÂlneÏ proklamovanou politikou americke vlaÂdy. Popisoval<br />

<strong>na</strong>Âsled<strong>na</strong> obvineÏnõ <strong>na</strong>neÏj vznese<strong>na</strong>Â, sve ocÏisÏteÏnõ i definitivnõ propusÏteÏnõÂ<br />

z armaÂdy.<br />

George Wheeler pouzÏil styl ¹masõÂrovaÂnõÂ propagandouª a dodal:<br />

¹...Dostalo se meÏ tak plne prÏõÂlezÏitosti pocõÂtit <strong>na</strong> vlastnõ kuÊzÏi jak vypadaÂ<br />

v prave podobeÏ neusta le zduÊ raznÏova<strong>na</strong> , t.zva<strong>na</strong> ,prava americkaÂ<br />

demokracie '. Slovo demokracie jen vyslovene va lecÏnyÂmi sÏtvaÂcÏi a aspiranty<br />

<strong>na</strong> sveÏtovla du jizÏ z<strong>na</strong>me<strong>na</strong> nehora znou profa<strong>na</strong>ci tohoto pojmu.<br />

MeÏl jsem nejlepsÏõ prÏõÂlezÏitost poz<strong>na</strong>t hnusne pokrytectvõ a shnilou spolecÏnost<br />

Wall Streetu, kde prÏa telstvõ semeÏnõ obratem v neprÏa telstvõ ...<br />

A dnes vidõÂm toto pokrytectvõÂ jesÏteÏ mnohem jasneÏji nezÏ jsem je videÏl<br />

jesÏteÏ tehdy.ª 19)<br />

Ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ se prof. Wheeler pod vlivem vystudovane specializace<br />

neopomneÏl zmõÂnit ani o politicko-ekonomickyÂch teÂmatech:<br />

¹...JednõÂm z nejveÏtsÏõÂch podvoduÊ je MarschalluÊ v plaÂn. Z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â rozbitõÂ<br />

pruÊ myslu ve zmarschallisovanyÂch zemõÂch, znicÏenõÂ jejich trhu, zbõÂdacÏenõÂ<br />

milioÂnuÊ pracujõÂcõÂch, sta le vzruÊ stajõÂcõ nezameÏst<strong>na</strong>nost a staÂle<br />

klesajõÂcõ zÏivotnõ uÂrovenÏ lidu za politicke kontroly Wall Streetem dosazeneÂ<br />

arÏõÂzene vla dy.ª 20)<br />

AmericÏanuÊ v <strong>na</strong>ivnõÂ idealismus doplnily v teÏchto pasaÂzÏõÂch SÏ molkovy<br />

pragmaticke instrukce, sestavene z bolsÏevickyÂch ideologismuÊ. V <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂch<br />

odstavcõÂch ProhlaÂsÏenõÂ kritizoval George Wheeler vytvorÏenõÂ<br />

SeveroatlantickeÂho paktu 21) i¹vrazÏednou politiku americkyÂch imperialistuʪ<br />

proti koloniaÂlnõÂm <strong>na</strong>ÂroduÊm a rÏeckyÂm komunistuÊ m, kterÏõÂ roku<br />

1949, po prohrane obcÏanske vaÂlce s prÏõÂvrzÏenci mo<strong>na</strong>rchie, definitivneÏ<br />

ztratili kontrolu <strong>na</strong>d u zemõÂm RÏ ecka.


229<br />

DezinformacÏnõÂm vrcholem celeÂho ProhlaÂsÏenõÂ se staly odstavce,<br />

ktere patrÏily mezi povinnou soucÏaÂst kazÏdeÂho podobneÂho propagandistickeÂho<br />

textu <strong>na</strong>padajõÂcõÂho zaÂpadnõÂ demokracie v cÏele s USA. SÏ lo<br />

o prÏipomenutõÂ sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂch afeÂr, at' jizÏ fiktivnõÂch nebo skutecÏnyÂch,<br />

a samozrÏejmeÏ i distancovaÂnõÂseodvsÏech oficiaÂlnõÂch kapitalistickyÂch<br />

aktivit.<br />

TypickyÂm prÏõÂkladem takoveÂto verÏejne katarze byly Wheelerovy veÏty:<br />

¹...Jak jsem se cõÂtil zahanben prÏed <strong>na</strong> rodem, ktery mne hostõÂ, kdyzÏ<br />

byly odhaleny sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ rejdy americkyÂch vyslanectvõÂ, at' jizÏ to bylo ve<br />

sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂm procesu s Rajkem 22) , Kostovem 23) , anebo sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂcÏinnost<br />

americkyÂch diplomatuÊ v Praze. Z hloubi dusÏe se stydõÂm za nejsprostsÏõÂ<br />

lzÏi a pomluvy o uda lostech a pomeÏrech v CÏ SR sÏõÂrÏenyÂch ,Hlasem Ameriky`<br />

± trÏebazÏe jde o hlas te jejich Ameriky a ne te mojõÂavsÏech poctivyÂch<br />

AmericÏanuÊ . Za vsÏechny tyto nehora zne lzÏi a pomluvy, ktere jsou vyÂplodem<br />

americkeÂho velvyslanectvõ a oficia lnõ informacÏnõ sluzÏby. StejneÏ<br />

tak se stydõÂm i za lzÏi, sÏõÂrÏene americkou informacÏnõ sluzÏbou o tak zv.<br />

,americkeÂm zpuÊ sobu zÏivota` ± ktery z<strong>na</strong>Âm leÂpe nezÏ vsÏichni ti bezcharakternõÂ<br />

sluzÏebnõÂci State Departementu ... dokumenty o skutecÏneÂm zÏivoteÏ<br />

v USA se nikdy neobjevujõ vevyÂkladnõÂch skrÏõÂnõÂch americke informacÏnõÂ<br />

sluzÏby <strong>na</strong> Na rodnõ trÏõÂdeÏ...ª 24)<br />

Jak vyplynulo z pozdeÏjsÏõÂch udaÂlostõÂ, tato cõÂle<strong>na</strong>Â <strong>na</strong>raÂzÏka byla v <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂch<br />

dnech vyuzÏita v propagandisticke kampani <strong>na</strong>mõÂrÏene k diskreditaci<br />

Americke informacÏnõ sluzÏby USIS) v Praze.<br />

George Wheeler pokracÏoval v lõÂcÏenõÂ bõÂdneÂho zÏivota prostyÂch lidõÂ<br />

v USA a ihned prÏesÏel k ataku proti CIC:<br />

¹...DuÊ lezÏita uÂloha prÏi plneÏnõ cÏinnosti je sveÏrÏe<strong>na</strong> CIC ± oficielnõ protisÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ<br />

sluzÏbeÏ americke arma dy, CIC nenõ zÏa dnou tajuplnou mocõÂ.<br />

Je ve skutecÏnosti zlocÏineckou organisacõÂ, ktera se nesÏtõÂtõ nejpodlejsÏõÂch<br />

prostrÏedkuÊ , ktera pouzÏõÂva pro svou necÏistou pra ci vrahy a agenty Gestapa,<br />

a aby maskovala tuto skutecÏnost, s<strong>na</strong>zÏõÂ se budit <strong>na</strong>venek zdaÂnõÂ<br />

tajuplnosti.ª 25)<br />

PoslednõÂmi v rÏadeÏ, ktere prof. Wheeler ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ <strong>na</strong>padl,<br />

byli americÏtõÂ novi<strong>na</strong>ÂrÏi:<br />

¹...Jejich cõÂlem a idea lem nenõ informovat americkeÂho cÏte<strong>na</strong>ÂrÏe objektivneÏ<br />

o pomeÏrech v CÏ SR. Jejich idea lem jsou dolary, za neÏzÏ jsou ochotni<br />

i za cenu ztra ty vesÏkere lidske duÊ stojnosti vymyÂsÏlet a rozsÏirÏovat nejpodlejsÏõÂ<br />

lzÏi.ª 26)<br />

VzaÂveÏrecÏne cÏaÂsti ProhlaÂsÏenõ se George Wheeler distancoval od americkeÂho<br />

politickeÂho a zÏivotnõÂho stylu, zduÊ vodnil sve rozhodnutõ a ztotozÏnil<br />

se plneÏ szÏivotem v komunistickeÂm totalitnõÂm staÂteÏ:<br />

¹...v CÏ eskoslovensku jsem take poz<strong>na</strong>l pravou demokracii. DeÏlaÂm<br />

dnes svoji bilanci ± konfrontuji Ameriku Wall Streetu, TrumanuÊ , AchesonuÊ<br />

27) ,va lecÏnyÂch sÏtvaÂcÏuÊ a atomovyÂch gangsteruÊ s poctivyÂm uÂsilõÂm


230<br />

CÏ eskoslovenska posõÂlit sveÏtovou frontu mõÂru. Konfrontuji hospodaÂrÏskyÂ<br />

vyÂvoj v kapitalistickyÂch zemõÂch s vyÂvojem v zemõÂch pla novaneÂho hospodaÂrÏstvõÂ.<br />

ProhlasÏuji prÏed celou verÏejnostõÂ, zÏe odsuzuji a zavrhuji vaÂlecÏnou<br />

politiku vedenou americkyÂm imperialismem. Nechci mõÂti nic spolecÏneÂho<br />

s gestapa ckyÂmi metodami vyÂkonnyÂch orgaÂnuÊ americke politiky<br />

a s jejich ¹cÏelem ke zdiª ± jak tomu bylo v Erdingu, ani s politikou, z nõÂzÏ<br />

tyto metody pramenõÂ. HlaÂsõÂm se hrdeÏ ara d do ta bora mõÂru a pokroku.<br />

ProsõÂm cÏeskoslovenskou vla du o asyl pro sebe a svoji rodinu, aby <strong>na</strong>Âm<br />

umozÏnila da t <strong>na</strong>sÏe veÏdomosti a z<strong>na</strong>losti k dispozici sveÏtoveÂmu boji za<br />

mõÂr. George Wheeler.ª 28)<br />

Rude praÂvo 8. dub<strong>na</strong> 1950 otisklo rovneÏzÏ plne zneÏnõ ProhlaÂsÏenõÂ<br />

Eleanor M. WheeleroveÂ, volneÏ <strong>na</strong>vazujõÂcõ <strong>na</strong> verÏejne vyjaÂdrÏenõ jejõÂho<br />

muzÏe. 29) V tomto prÏõÂpadeÏ tozrÏejmeÏ byla, <strong>na</strong> rozdõÂl od prvnõÂho<br />

ProhlaÂsÏenõÂ, jejõ autenticka osobnõ vyÂpoveÏd', jen lehce <strong>na</strong>rusÏe<strong>na</strong> propagandistickyÂmi<br />

zaÂsahy agentky Karpinove aprÏõÂslusÏnõÂka StB SÏ molky.<br />

E. Wheelerova podporÏila manzÏelovo ProhlaÂsÏenõ a sveÏrÏila se se svyÂmi<br />

negativnõÂmi zkusÏenostmi dopisovatelky americkeÂho katolickeÂho listu<br />

Religious News Service. Porov<strong>na</strong>la zpuÊ sob zÏivota svyÂch cÏtyrÏ deÏtõÂ<br />

v USA a v CÏ SR, prÏicÏemzÏ vyzdvihla ¹kladny vliv socialisticke vyÂchovyª<br />

vcÏeskyÂch sÏkolaÂch. Na zaÂveÏr se ovsÏem nevyhnula ideologizovaÂnõÂ a povinneÂmu<br />

odsouzenõÂ erdingskeÂho prÏõÂpadu.<br />

Ze srov<strong>na</strong>ÂnõÂ obsahuÊ obou prohlaÂsÏenõÂ je patrneÂ, o kolik veÏtsÏõÂ politickyÂ<br />

tlak vedli Karpinova aSÏ molka <strong>na</strong> samotneÂho prof. Wheelera nezÏ <strong>na</strong><br />

jeho zÏenu. Citlivost a vyÂz<strong>na</strong>m zverÏejneÏne zÏaÂdosti o azyl se projevil<br />

i v rozdõÂlnyÂch <strong>na</strong>Âzorech agentky a jejõÂho rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> prÏipravovanou<br />

propagandistickou kampanÏ . AktivneÏjsÏõ Karpinova zaujala v diskusi<br />

se SÏ molkou stanovisko, zÏe ProhlaÂsÏenõÂ maÂbyÂt vyuzÏito duÊ sledneÏji,<br />

a ne pouze jednõÂm otisÏteÏnõÂm v novi<strong>na</strong>Âch:<br />

¹...Byla jsem pozÏaÂdaÂ<strong>na</strong> /SÏmolkou/, abych udeÏlala pla n, jak bych si<br />

to prÏedstavovala. Na za kladeÏ brozÏury Bucarove 30) jsem <strong>na</strong>vrhla neÏco<br />

podobneÂho a rovneÏzÏ prÏed<strong>na</strong>ÂsÏky, zejmeÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> vysoke sÏkole, kde Wheeler<br />

vyucÏoval a v masovyÂch organisacõÂch, kde bylo spousta malomeÏsÏt'aÂckyÂch<br />

zÏivluÊ , ktere vychvalovaly americky zpuÊ sob zÏivota. SÏmolka pak<br />

prÏisÏel s odpoveÏdõÂ, zÏe kampanÏ ma byÂti co nejmensÏõÂ, a bez politickeÂho<br />

zduÊ vodneÏnõÂ.ª 31) Nutno dodat, zÏe inspirace zmõÂneÏnou propagandistickou<br />

knihou A. Bucarove byla v konecÏne podobeÏ prÏi utvaÂrÏenõ Wheelerovy<br />

kauzy võÂce nezÏ zrÏetel<strong>na</strong>Â.)<br />

Navzdory prÏõÂkazu samotneÂho B. Gemindera se realita võÂce blõÂzÏila<br />

<strong>na</strong>Âzoru agentky KarpinoveÂ:<br />

¹...Geminder zaka zal, aby se s prohlaÂsÏenõÂmi <strong>na</strong>mõÂrÏenyÂmi proti zaÂpadnõÂm<br />

imperialistuÊ m, ko<strong>na</strong>ly neÏjake politicke besedy, hlavneÏ po <strong>na</strong>sÏich<br />

tova r<strong>na</strong> ch, kde by se deÏlnõÂci z uÂst teÏchto osob, ktere ucÏinily prohlaÂsÏenõÂ,<br />

prÏesveÏdcÏili o prave tvaÂrÏi imperialismu. NeÏktere tova rny, hlavneÏ


231<br />

<strong>na</strong> Slovensku, vsÏak samy zÏa daly, aby tyto osoby prÏisÏly k nim udeÏlat<br />

prÏed<strong>na</strong>ÂsÏku. Geminder se toto vsÏak s<strong>na</strong>zÏil znemozÏnit...ª 32)<br />

JizÏ <strong>na</strong> druhy den po otisÏteÏnõ obou ProhlaÂsÏenõ v RudeÂm praÂvu, tedy<br />

v nedeÏli 9. dub<strong>na</strong> 1950, se tamteÂzÏ objevil propagandisticky cÏlaÂnek<br />

autora Kamila Wintera pod <strong>na</strong>Âzvem Americky vlastenec proti imperialistickyÂm<br />

zlocÏincuÊm. 33) Propagandista Winter v neÏm vylõÂcÏil dosavadnõÂ<br />

WheeleruÊv zÏivot a z<strong>na</strong>cÏnou pozornost veÏnoval zduÊ vodneÏnõÂ<br />

Wheelerova rozhodnutõ pozÏaÂdat v CÏ SR o politicky azyl. Tento komentaÂrÏ<br />

se stal prÏedzveÏstõ prÏipravovane kampaneÏ, kterou o meÏsõÂc pozdeÏji<br />

podporÏila Winterova brozÏura podrobneÏ rozvaÂdeÏjõÂcõÂ obsah novinoveÂ<br />

stati.<br />

PrvnõÂ verÏejnou reakci <strong>na</strong> Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ prÏineslo RudeÂ<br />

praÂvo 12. dub<strong>na</strong> 1950, kdy otisklo vyÂpoveÏd' jisteÂho rÏadoveÂho uÂrÏednõÂka<br />

USIS Iva<strong>na</strong> Elbla. EmotivnõÂ cÏlaÂnek z titulnõÂ strany listu pod <strong>na</strong>Âzvem<br />

ProticÏeskoslovenska cÏinnost Americke informacÏnõ sluzÏby v Praze<br />

obsahoval tendencÏnõÂ text o praktikaÂch USIS a jejõÂ odsouzenõÂ:<br />

¹...ProhlaÂsÏenõÂ, ktere ucÏinil byÂvaly americky plukovnõÂk G. Wheeler<br />

a jeho chot', ucÏinilo <strong>na</strong> mne hluboky dojem. Zbavilo mne poslednõÂho<br />

kousku iluzõ o methodaÂch a cõÂlech americke zahranicÏnõ politiky a prÏivedlo<br />

mne k rozhodnutõ prÏestat pracovat v Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ<br />

v Praze a <strong>na</strong>jõÂt si jine zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ, ktere by poma halo v mõÂrove vyÂstavbeÏ<br />

me vlasti a nebylo v rozporu se ctõ a povinnostõ prÏõÂslusÏnõÂka <strong>na</strong>sÏõ republiky<br />

... PostupneÏ jsem cha pal, zÏe nenõ mozÏne <strong>na</strong>da le setrvati a pracovati<br />

za teÏchto okolnostõÂ, nechci-li sa m zabrÏednouti tak hluboko, zÏe by pro<br />

mne nebylo <strong>na</strong>Â vratu k vlastnõÂmu <strong>na</strong>Â rodu a nechci-li skoncÏit v rÏadaÂch<br />

neprÏa tel. KdyzÏ jsem si uveÏdomil, jak poctiveÏ a odhodlaneÏ se rozhodujõÂ<br />

i cizõ sta tnõÂprÏõÂslusÏnõÂci a neva hajõ se postavit do ta bora mõÂru, ucÏinil jsem<br />

ija sve rozhodnutõÂ. Bud' tato cÏest<strong>na</strong> cesta ± cesta s lidem nejen <strong>na</strong>sÏõÂ<br />

republiky, ale s mõÂrumilovnyÂm lidstvem celeÂho sveÏta ± nebo cesta proti<br />

lidu, cesta zrady ve spojenõ suÂhlavnõÂmi neprÏa teli lidstva, ktere dnes<br />

representuje americky imperialismus. Jine cesty nenõ ani pro mne, ani<br />

pro ostatnõ me spoluobcÏany v podobnyÂch sluzÏba ch u kapitalistickyÂch<br />

zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ a institucõÂ. NenõÂ, jak ukazujõ sta le hojneÏjsÏõ prÏõÂpady,<br />

jine cesty ani pro poctive prÏõÂslusÏnõÂky kapitalistickyÂch staÂtuÊ.ª 34)<br />

NaÂsledujõÂcõ den, 13. dub<strong>na</strong>, pokracÏovalo Rude praÂvo vhodneÏ <strong>na</strong>cÏasovanou<br />

¹horkouª zpraÂvou pod titulkem DalsÏõÂ zameÏst<strong>na</strong>nec AmerickeÂ<br />

informacÏnõÂ sluzÏby v Praze daÂvaÂvyÂpoveÏd'. Pro nezasveÏceneÂho<br />

je azÏ s podivem, jak rychle dokaÂzal u strÏednõ bolsÏevicky denõÂk chrlit<br />

vraÂmci dezinformacÏnõÂ kampaneÏ jeden materiaÂl za druhyÂm. ObzvlaÂsÏteÏ<br />

vezmeme-li v potaz, zÏe jednotlive reakce <strong>na</strong> publikovane cÏlaÂnky vychaÂzely<br />

tiskem hned <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõ den. Cely tento prÏõÂpad je typickou<br />

ukaÂzkou komunistickeÂho ¹masõÂrovaÂnõÂ propagandouª.


232<br />

V otevrÏeneÂm dopise adresovaneÂm Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ sdeÏluje<br />

RuÊzÏe<strong>na</strong> SoumarovaÂ, dalsÏõ rÏadova uÂrÏednice prazÏske filiaÂlky USIS,<br />

mj. toto:<br />

¹...Tak jako jinõ zameÏst<strong>na</strong>nci, i ja jsem pocit'ovala, jak se neprÏa telskyÂ<br />

postoj USIS proti <strong>na</strong>sÏõÂ republice stupnÏuje a jak my, cÏesÏtõÂ zameÏst<strong>na</strong>nci<br />

tõÂm, zÏe pomaÂha me ve vasÏõ /USIS ± pozn. autor/ pra ci proti <strong>na</strong>sÏemu<br />

lidu, pomaÂha me vlastneÏ cizõÂm za jmuÊm.PoprÏecÏtenõÂcÏla nku o vystoupenõÂ<br />

spoluzameÏst<strong>na</strong>nce pa<strong>na</strong> I. Elbla, ve ktereÂm leÂpe, nezÏ bych ja dovedla,<br />

vylõÂcÏil cÏinnost USIS, myslõÂm, zÏe je spra vneÂ, abych sdeÏlila va m i verÏejnosti,<br />

procÏ jsem se i ja rozhodla opustiti vasÏe sluzÏby. VeÏrÏõÂm, zÏe v lepsÏõÂm<br />

pracovnõÂm prostrÏedõÂ mezi <strong>na</strong>sÏimi poctivyÂmi lidmi budu zÏõÂti a pracovati<br />

spokojeneÏji, s pocitem, zÏe tõÂm prospõÂva m <strong>na</strong>sÏõ republice.ª 35)<br />

ZpraÂvu o rezig<strong>na</strong>ci I. Elbla a R. Soumarove prÏineslo rovneÏzÏ jizÏ citovaneÂ<br />

cÏõÂslo cÏtr<strong>na</strong>ÂctidenõÂku Prague News Letter ze 14. 4. 1950 pod<br />

titulkem Prague USIS Officials resign. 36)<br />

ObeÏ tato prohlaÂsÏenõ spadala do pecÏliveÏ prÏipravovane koncepce<br />

soudnõÂho procesu diskreditujõÂcõÂho cÏinnost prazÏske USIS. Z vyÂsledku<br />

porady, ko<strong>na</strong>ne jizÏ 3. dub<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong> ministerstvu spravedlnosti za<br />

uÂcÏasti V. SÏ molky, vyplynula zaÂkladnõÂ osnova prÏipravovanyÂch propagandistickyÂch<br />

prÏelõÂcÏenõÂ. V prve rÏadeÏ mezi neÏ patrÏil tzv. prÏõÂpad ¹KACE-<br />

ROVSKA A SPOL.ª, <strong>na</strong>mõÂrÏeny proti cÏinnosti USIS. Hlavnõ s<strong>na</strong>hou prokuraÂtora<br />

bylo dokaÂzat, zÏe USIS byla sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ agenturou SpojenyÂch<br />

staÂtuÊ pod taktovkou ¹sÏeÂfa Hlasu Ameriky Joe Kolarkaª 37) .NateÂto<br />

uzavrÏene schuÊ zi se mj. <strong>na</strong>plaÂnovalo vyuzÏitõ zmõÂneÏneÂho procesu s obvineÏnyÂmi<br />

zameÏst<strong>na</strong>nci USIS v tisku a organizovaÂnõÂ verÏejnosti prÏi soudnõÂm<br />

jed<strong>na</strong>ÂnõÂ. 38)<br />

Na dalsÏõ poradeÏ, ko<strong>na</strong>ne 7. dub<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong> StaÂtnõ prokuraturÏe<br />

v Praze, byla podrobneÏ projed<strong>na</strong>Â<strong>na</strong> organizace prÏihlõÂzÏejõÂcõÂch, bezpecÏnostnõÂ<br />

opatrÏenõ a propagandisticke vyuzÏitõ tisku, rozhlasu a zvukoveÂho<br />

zaÂz<strong>na</strong>mu ze soudnõÂsõÂneÏ poocÏekaÂvaneÂm vynesenõÂ rozsudku. ProbõÂraly<br />

se i takove detaily jako <strong>na</strong>prÏ. prÏerozdeÏlovaÂnõ vstupenek <strong>na</strong> soudnõÂ<br />

prÏelõÂcÏenõ urcÏenyÂch pro deÏlnõÂky a zameÏst<strong>na</strong>nce vnitra. Tiskove konference,<br />

porÏaÂdane prÏed procesem dne 12. 4. 1950, se zuÂcÏastnili kromeÏ<br />

prÏedsedy se<strong>na</strong>Âtu a zÏalobcuÊ teÂzÏ V.SÏ molka, zaÂstupci MV a pozvanõÂ domaÂcõÂ<br />

i zahranicÏnõÂzÏur<strong>na</strong>listeÂ. BezprobleÂmovy prÏõÂstup vsÏak byl dovolen<br />

pouze novi<strong>na</strong>ÂrÏuÊ m lidoveÏ demokratickyÂch zemõÂ a tzv. ¹pokrokovyÂmª<br />

zÏur<strong>na</strong>listuÊ m ze zaÂpadnõÂch staÂtuÊ. 39)<br />

V mediaÂlnõ kampani <strong>na</strong>padajõÂcõ USIS pokracÏovalo Rude praÂvo vpaÂtek<br />

14. dub<strong>na</strong>, kdy uverÏejnilo cÏlaÂnek <strong>na</strong>zvany Nove sveÏdectvõ o rozvratneÂ<br />

cÏinnosti Americke informacÏnõ sluzÏby s podtitulkem SpravedlivyÂ<br />

rozsudek <strong>na</strong>d zra dci ve sluzÏba ch velvyslanectvõ USA. 40)<br />

Z obsahu zpraÂvy se cÏte<strong>na</strong>ÂrÏ ± kromeÏ ideologickyÂch fraÂzõÂ a z dnesÏnõÂho<br />

pohledu smeÏsÏnyÂch obvineÏnõÂ ± doveÏdeÏl nekompromisnõÂ verdikt soudu


233<br />

vprÏõÂpadeÏ ¹KACEROVSKAÂ a SPOL.ª. Dva cÏesÏtõÂ zameÏst<strong>na</strong>nci tiskoveÂho<br />

oddeÏlenõÂ USIS, L. Elsner z PlzneÏ a Dagmar KacerovskaÂ, byli 13. 4.<br />

1950 odsouzeni k trestu ve vyÂsÏi 18 a 15let teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe za provaÂdeÏnõÂ<br />

¹podvratne cÏinnostiª. Ta meÏla spocÏõÂvat mj. v poskytovaÂnõ ¹lzÏivyÂchª<br />

zpraÂv pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky, jejich rozsÏirÏovaÂnõÂ<br />

v republice a take ve ¹vyzveÏdacÏske cÏinnostiª proti cÏeskoslovenskeÂmu<br />

hospodaÂrÏstvõÂ. Jako jeden z duÊ kazuÊ o protistaÂtnõÂm zameÏrÏenõÂ USIS bylo<br />

prÏi prÏelõÂcÏenõÂ<strong>na</strong><strong>na</strong>Âvrh prokuraÂtora prÏecÏteno vyÂsÏe uvedene Elblovo prohlaÂsÏenõÂ.<br />

Jako protisluzÏbu za sve verÏejne vystoupenõ pak Ivan Elbl<br />

spolu se svyÂm otcem zõÂskali <strong>na</strong> prÏõÂmluvu StaÂtnõÂ bezpecÏnosti vyÂhodneÂ<br />

zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ v gramofonovyÂch zaÂvodech. 41)<br />

ZvyÂpoveÏdi odsouzene Dagmar Kacerovske v roce 1955 prÏed komisõÂ<br />

MV pro prosÏetrÏenõÂ nezaÂkonnostõÂ v KSCÏ jasneÏ vyplynuly dezinformacÏnõÂ<br />

a denunciacÏnõ prvky hojneÏ uzÏõÂvane StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ:<br />

¹...Orga n KAMIL /vysÏetrÏovatel StB ± pozn. autor/ prÏede mnou prohlasÏoval,<br />

zÏe soud je divadlo pro lidi, a zÏe se ma m pak u soudu chovati<br />

jako <strong>na</strong> jevisÏti. RÏõÂkal mneÏ to proto, aby mne uspokojil uzÏ vzhledem<br />

k tomu, zÏe si musel byÂti veÏdom, zÏe objektivnost vysÏetrÏovaÂnõÂ byla silneÏ<br />

<strong>na</strong>rusÏe<strong>na</strong> tõÂm, zÏe protokoly, ktere byly se mnou tõÂmto referentem sepisovaÂ<br />

ny, neodpovõÂdaly skutecÏnosti. Orga n KAMIL mneÏ <strong>na</strong>prÏõÂklad uvaÂdeÏl,<br />

zÏe uÂkolem sta tnõ bezpecÏnosti nenõ zavõÂrati <strong>na</strong>sÏe lidi, ale zÏe uÂkolem<br />

StB je pouze odhalit AmericÏanyazÏe jedineÏ ja musõÂm byÂti odsouze<strong>na</strong><br />

jako odstrasÏujõÂcõ prÏõÂklad se spolupra ce s AmericÏany, zÏe sice trest bude<br />

vysokyÂ, ale zÏe se ho nema m oba vat, <strong>na</strong> to, zÏe mneÏ daÂva sve slovo, zÏe po<br />

procesu puÊ jdu domuÊ,zÏe rozsudek bude jen pro verÏejnost, kdezÏto to, zda<br />

si budu museti trest odpykati, cÏi nikoliv, o tom, zÏe rozhoduje StB a ta, zÏe<br />

mne propustõÂ <strong>na</strong> svobodu.ª 42)<br />

Na zaÂkladeÏ dobre spolupraÂce s vysÏetrÏovacõÂmi orgaÂny StB byla Dagmar<br />

Kacerovska po sveÂm odsouzenõ vyuzÏita k agenturnõ cÏinnosti ve<br />

veÏznicõÂch, v raÂmci zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ od ostatnõÂch veÏzneÏnyÂch zÏen.<br />

OdmeÏnou za tuto cÏinnost bylo jejõ podmõÂnecÏne propusÏteÏnõ v roce<br />

1956. 43)<br />

BeÏhem <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂch dnuÊ po procesu ¹KACEROVSKAÂ A SPOL.ª se<br />

Rude praÂvo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõ võÂcekraÂt vraÂtilo ve svyÂch komentaÂrÏõÂch,<br />

zpraÂvaÂch i rozhorÏcÏenyÂch ohlasech pracujõÂcõÂch, kterÏõÂ odsuzovali<br />

¹hanebnou cÏinnost obou zraÂdcuÊ a sÏpionuʪ.<br />

PomyslnyÂm vrcholem diskreditacÏnõÂ kampaneÏ vuÊcÏi USIS a zaÂrovenÏ<br />

jejõÂm u speÏsÏnyÂm zavrsÏenõÂm se z pohledu jejõÂch tvuÊ rcuÊ a prÏesneÏ dle<br />

promysÏleneÏ plaÂnovaneÂho sceÂ<strong>na</strong>ÂrÏe) stalo otisÏteÏnõÂ zpraÂvy pod <strong>na</strong>Âzvem<br />

NoÂta ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ americkeÂmu velvyslanectvõÂ<br />

v Praze. Rude praÂvo 20. dub<strong>na</strong> 1950 prÏineslo <strong>na</strong> titulnõ straneÏ patrÏicÏneÏ<br />

zduÊ vodneÏnou ultimativnõÂzÏaÂdost MZV, pozÏadujõÂcõÂ uzavrÏenõÂ kancelaÂrÏõÂ<br />

USIS v CÏ SR ke dni 22. 4. 1950. 44)


234<br />

RÏ eteÏzec propagandistickyÂch prohlaÂsÏenõÂ ovsÏem pokracÏoval daÂle.<br />

KampanÏ vede<strong>na</strong>Â proti USIS odstartovala <strong>na</strong>Âslednou vlnu obvineÏnõÂ <strong>na</strong>mõÂrÏenyÂch<br />

nynõ rovneÏzÏ vuÊcÏi Britske informacÏnõ sluzÏbeÏ BIS). U speÏsÏnou<br />

s<strong>na</strong>hu komunistickyÂch ideologuÊ po uzavrÏenõÂ USIS podporÏilo stanovisko,<br />

ktere vydali dva cÏesÏtõ zameÏst<strong>na</strong>nci zmõÂneÏne britske kancelaÂrÏe.<br />

VcÏlaÂnku RudeÂho praÂva ze soboty 22. dub<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong>zvaneÂm ProhlaÂsÏenõÂ<br />

dvou zameÏst<strong>na</strong>ncuÊBritske informacÏnõ sluzÏby v Praze se<br />

formou dopisu redaktor FrantisÏek Heller a Milada Grossmannova obraÂtili<br />

<strong>na</strong> britske velvyslanectvõ a uvedli:<br />

¹...NõÂzÏe podepsanõ da vajõ tõÂmto okamzÏitou vyÂpoveÏd' ze sluzÏeb BritskeÂ<br />

informacÏnõ sluzÏby v Praze, aby tak vyjaÂdrÏili protest proti neprÏa telskeÂ<br />

propagandeÏ vuÊcÏi CÏ SR a jejõÂm spojencuÊ m, kterou vyvõÂjejõ oficia lnõ britskaÂ<br />

mõÂsta. NesouhlasõÂme takteÂzÏ s onou cÏinnostõ Britske informacÏnõ sluzÏby<br />

v Praze, ktera zkresluje zÏivot obyvatelstva v kapitalistickyÂch sta tech,<br />

zejmeÂ<strong>na</strong> imperialisticke vykorÏist'ovaÂnõ kolonia lnõÂch <strong>na</strong> roduÊ , a je vnitrÏnõÂ<br />

oporou neprÏa tel CÏ SR.ª 45)<br />

AnonymnõÂ zpravodaj CÏTK k tomu <strong>na</strong> zaÂveÏr dodaÂvaÂ: ¹.../Heller<br />

a Grossmannova / slibujõÂ, zÏe se aktivneÏ zapojõ do budovatelskeÂho dõÂla<br />

<strong>na</strong>sÏõ vlasti, nebot' je nemyslitelneÂ, aby i <strong>na</strong>da le setrva vali v kapitalistickyÂch<br />

sluzÏba ch. PrÏipojujõ setõÂm k prohlaÂsÏenõ dr. Ridesove a manzÏeluÊ<br />

WheelerovyÂch, kterÏõ se manifestacÏneÏ zarÏadili do ta bora mõÂru a pokroku.ª<br />

46)<br />

Ze zaÂpisu schuÊ ze bezpecÏnostnõÂho kolegia ministerstva vnitra ko<strong>na</strong>neÂ<br />

3. kveÏt<strong>na</strong> 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe za postupne uzavrÏenõ vsÏech angloamerickyÂch<br />

institucõÂ vCÏ SR, vcÏetneÏ BIS, YMCA Young Men Christian<br />

Association), YWCA Young Women Christian Association)<br />

a ArmaÂdy spaÂsy, odpovõÂdal tehdejsÏõÂ velitel StaÂtnõÂ bezpecÏnosti Osvald<br />

ZaÂvodsky 47) .NateÂzÏe poradeÏ oz<strong>na</strong>Âmil ministr vnitra VaÂclav Nosek 48)<br />

opatrÏenõÂ, dle kteryÂch meÏla byÂt ¹likvidace BIS za zavrÏenyÂmi dverÏmiª<br />

provede<strong>na</strong> do 20. 5. 1950, tj. za meÂneÏ nezÏ trÏi tyÂdny. 49)<br />

Tento u kol splnil O. ZaÂvodsky jesÏteÏ styÂdennõÂm prÏedstihem, jak to<br />

plneÏ doklaÂda NoÂta ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ britskeÂmu velvyslanectvõÂ<br />

v Praze uverÏejneÏ<strong>na</strong>Â RudyÂm praÂvem v sobotu 13. 5.<br />

1950. 50) Tato zpraÂva, s podtitulkem Hrube zneuzÏõÂvaÂnõ kulturnõ dohody<br />

k neprÏa telske cÏinnosti proti <strong>na</strong>sÏõ republice, argumentovala<br />

klasickyÂm scheÂmatem ¹sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ a rozvracenõÂ staÂtuª ze strany zameÏst<strong>na</strong>ncuÊ<br />

britskyÂch institucõ puÊ sobõÂcõÂch v CÏ SR. NoÂtu uzavõÂra striktnõ zÏaÂdost<br />

o zastavenõ cÏinnosti vsÏech expozitur BIS a Britske rady British<br />

Council) v CÏ eskoslovensku, a to do dva<strong>na</strong>Âcte hodiny polednõÂ<br />

dne 13. 5. 1950.<br />

RezÏii propagacÏnõÂ kampaneÏ v plaÂnovaneÂm vyuzÏitõÂ kauzy George<br />

Wheelera si vzal <strong>na</strong> starost tehdejsÏõÂ <strong>na</strong>ÂmeÏstek ministra informacõÂ


235<br />

a osveÏty LumõÂr CÏ ivrny 51) . Jak vidno, i takoveÂto agitacÏnõ akce spadaly<br />

v ranyÂch 50. letech do pracovnõÂ kompetence tohoto pozdeÏji uz<strong>na</strong>ÂvaneÂho<br />

spisovatele.<br />

O bezchybny pruÊbeÏh cele kampaneÏ sevsÏak postarala agentka StB<br />

B. KarpinovaÂ. Do okruhu spolecÏnyÂch propagandistickyÂch prÏed<strong>na</strong>ÂsÏek,<br />

urcÏenyÂch prÏedevsÏõÂm pracujõÂcõÂm deÏlnõÂkuÊ m v tovaÂr<strong>na</strong>Âch, zapojila teÂzÏ<br />

svoji informaÂtorku, britskou obcÏanku MUDr. Arne Ridesovou. Tato<br />

byÂvala pracovnice British Council v Praze vystoupila jizÏ drÏõÂve s otevrÏenyÂm<br />

prohlaÂsÏenõÂm vuÊcÏi ¹proticÏeskoslovenskyÂm praktikaÂmª BritskeÂ<br />

rady a zarÏadila se tak, k velke radosti komunistickyÂch agitaÂtoruÊ, po<br />

bok manzÏeluÊ WheelerovyÂch. Ve sveÂm sveÏdectvõ Karpinova uvedla:<br />

¹...SÏmolka a ja jsme meÏli poradu u CÏ ivrneÂho, kde jsem svoje <strong>na</strong> vrhy<br />

prÏednesla a kde byl vypracova n pla n. Navrhla jsem, aby Ridesova byla<br />

rovneÏzÏ zahrnuta do plaÂnu prÏed<strong>na</strong>ÂsÏek. KampanÏ pak <strong>na</strong>byla sÏirsÏõÂho rozsahu<br />

nezÏ bylo puÊ vodneÏ pla nova no, nebot' rÏada organisacõ a tova ren,<br />

kdyzÏ slysÏely, zÏe Wheelerovi a Ridesova prÏed<strong>na</strong>ÂsÏõÂ, sami zÏa daly, aby<br />

Wheeler a Ridesova take prÏed<strong>na</strong>ÂsÏeli u nich. Bud' volali prÏõÂmo Wheelera<br />

nebo MIO, ktere je pak odka zalo <strong>na</strong> mne, zÏe ja celou veÏc pro MIO po<br />

organizacÏnõ stra nce vedu.ª 52)<br />

Celkem jednotvaÂrny pruÊbeÏh teÏchto propagacÏneÏ-ideologickyÂch vystoupenõÂ<br />

doklaÂda zpraÂva z 20. dub<strong>na</strong> 1950 otisÏteÏ<strong>na</strong> v RudeÂm praÂvu<br />

pod titulkem ManzÏele Wheelerovi a dr. Ridesova mezi deÏlnõÂky<br />

CÏKD v ModrÏanech. 53) V reportaÂzÏi o jedne z mnoha <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv tovaÂren<br />

a pracovisÏt' vraÂmci kampaneÏ Rude praÂvo põÂsÏe:<br />

¹...Do modrÏanskeÂho za vodu CÏKD prÏijeli ve strÏedu odpoledne manzÏeleÂ<br />

Wheelerovi a dr. Ridesova , aby deÏlnõÂkuÊ m vysveÏtlili, procÏ zuÊ stali<br />

vCÏeskoslovensku a pozÏa dali cÏs. vla du o asyl ... /Wheeler/ vypraÂveÏl<br />

zameÏst<strong>na</strong>ncuÊ m shromaÂzÏdeÏnyÂm po smeÏneÏ v hlavnõ hale tova rny o tom,<br />

jaky ve skutecÏnosti je, a co z<strong>na</strong>me<strong>na</strong> ,americky zpuÊ sob zÏivota`. ZduÊ raznil<br />

ve sveÂm kra tkeÂm projevu zejmeÂ<strong>na</strong> s<strong>na</strong>hy americkyÂch imperialistuÊ<br />

rozpoutat novou sveÏtovou va lku. AmericÏtõ kapitalisteÂ, pravil, veÏnujõÂ<br />

velke fi<strong>na</strong>ncÏnõ prostrÏedky <strong>na</strong> zbrojenõ a disponujõ take velkyÂm pocÏtem<br />

sÏpioÂnuÊ a zlocÏincuÊ , kterÏõÂ jsou ochotni za dolary jakyÂmkoliv zpuÊ sobem<br />

rusÏit budovaÂnõ v zemõÂch lidove demokracie, jezÏ jsou v cÏele se SoveÏtskyÂm<br />

svazem pevnou oporou mõÂru. HovorÏil da le o jesÏteÏ veÏtsÏõ potrÏebeÏ bdeÏlosti<br />

a ostrazÏitosti <strong>na</strong> za vodech a vsÏude tam, kde by mohli agenti za padnõÂho<br />

imperialismu brzdit cestu <strong>na</strong>sÏeho pracujõÂcõÂho lidu k socialismu.<br />

Panõ Wheelerova se obra tila cÏeskyÂmi slovy k pracujõÂcõÂm zÏe<strong>na</strong> m a matkaÂ<br />

m. HovorÏila o vyÂchoveÏ americkyÂch deÏtõÂ americkyÂmi gangsterskyÂmi<br />

filmy a va lecÏnou propagandou, zatõÂm co v CÏ eskoslovensku je deÏtem<br />

veÏnova <strong>na</strong> ta nejveÏtsÏõ mozÏ<strong>na</strong> peÂcÏe, aby vyrostly v platne prÏõÂslusÏnõÂky<br />

pokrokove lidske spolecÏnosti. Nechceme zuÊ stat ani jednou nohou, ba<br />

ani jedinyÂm prstem v ta borÏe va lky, pravila, a jsem sÏt'ast<strong>na</strong>, zÏe moje deÏti<br />

jsou vychovaÂvaÂny v CÏeskoslovensku, ve vlasti skutecÏneÏ svobodneÂho


236<br />

lidu. VsÏichni hoste CÏ KD v ModrÏanech zodpoveÏdeÏli v besedeÏ sdeÏlnõÂky<br />

mnoho dotazuÊ o zÏivoteÏ pracujõÂcõÂho lidu v Americe i v Anglii a vyslovili<br />

sve <strong>na</strong>dsÏenõ <strong>na</strong>d prÏijetõÂm, jakeÂho se jim od <strong>na</strong>sÏeho pracujõÂcõÂho lidu<br />

vsÏude, kam jen v CÏ eskoslovensku zavõÂtali, dostalo.ª<br />

AngazÏovanost agentky Karpinove v propagacÏnõÂm turne azylantuÊ dosaÂhla<br />

takove u rovneÏ, zÏe se stala jakousi jejich ideologickou ma<strong>na</strong>zÏerkou.<br />

Svoji roli objasnila takto:<br />

¹...Vypracova vala jsem referaÂty rÏecÏnõÂkuÊ bud' sama neb za jejich<br />

spolupra ce, jelikozÏ jsem poz<strong>na</strong>la zÏe to, co Wheeler vypracoval, by nesplnilo<br />

uÂcÏel ± ryze <strong>na</strong> rodohospodaÂrÏske refera ty ± a Ridesova to dost<br />

dobrÏe neumeÏla. Poda vala jsem vzÏdy zpraÂvys.CÏivrneÂmu, ale v pruÊbeÏhu<br />

ani on, ani nikdo jiny neuz<strong>na</strong>li za vhodne mi poradit neb mne kritisovat.ª<br />

54)<br />

Jak vysoce si komunisticÏtõ ideologove cenili profesora Wheelera, doklaÂdaÂ<br />

sveÏdectvõÂ KarpinoveÂ, kdyzÏ se zminÏuje o bezpecÏnostnõÂch opatrÏenõÂch<br />

v pruÊbeÏhu turneÂ. Dle jejõÂch slov byla ochra<strong>na</strong> WheeleruÊ mnohem<br />

veÏtsÏõ nezÏ u Arne RidesoveÂ. ZvlaÂsÏt' prÏideÏleny prÏõÂslusÏnõÂk ministerstva<br />

vnitra cestoval se skupinkou po zaÂjezdech, vsÏude s G. Wheelerem<br />

chodil a zarÏizoval beÏzÏne zaÂlezÏitosti.<br />

Na podporu probõÂhajõÂcõ propagandisticke kampaneÏ vysÏla jizÏ v kveÏtnu<br />

1950 v <strong>na</strong>kladatelstvõ MõÂr propagacÏnõ cÏtyrÏicetistraÂnkova publikace<br />

od autora cÏlaÂnku v RudeÂm praÂvu Kamila Wintera <strong>na</strong>zva<strong>na</strong>Â Wheelerova<br />

cesta k pravdeÏ. 55) BrozÏura mocneÏ inspirova<strong>na</strong>Â vyÂsÏe zmõÂneÏnou<br />

knihou A. BucaroveÂ) vysÏla v <strong>na</strong>Âkladu 35000 vyÂtiskuÊ a stala se prÏõÂkladem<br />

nechutneÂho propagandisticko-ideologickeÂho vyuzÏitõÂ prÏõÂbeÏhu<br />

AmericÏa<strong>na</strong> George Wheelera, bez ohledu <strong>na</strong> opravdove pohnutky pramenõÂcõÂ<br />

pravdeÏpodobneÏ z jeho <strong>na</strong>ivnõÂho idealismu.<br />

Ideologicke posveÏcenõ poskytla publikaci <strong>na</strong>psaÂnõÂm prÏedmluvy<br />

mõÂstoprÏedsedkyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ a zaÂrovenÏ prÏedsedkyneÏ<br />

CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru AnezÏka HodinovaÂ-Spur<strong>na</strong>Â.<br />

CelkoveÏ je kniha ukaÂzkovyÂm prÏõÂkladem velmi ostre kritiky americkyÂch<br />

pomeÏruÊ ve vsÏech oblastech verÏejneÂho i soukromeÂho zÏivota.<br />

V urcÏityÂch pasaÂzÏõÂch pouzÏil autor k zesõÂlenõÂ cÏte<strong>na</strong>ÂrÏskeÂho uÂcÏinku svyÂch<br />

slov kraÂtkyÂch, u dernyÂch reportaÂzÏnõÂch veÏt, cÏasto v prÏõÂtomneÂm cÏase:<br />

¹...15 milioÂnuÊ americkyÂch deÏlnõÂkuÊ hledeÏlo tehdy vstrÏõÂc smrti hladem.<br />

Vla da ,z lidu, lidu, pro lid ' odhodila masku. V Chicagu jsou Wheelerovi<br />

sveÏdky toho, jak rodi<strong>na</strong> stojõÂ s chudyÂmi svrsÏky prÏed domem, ze ktereÂho<br />

byla vyhoze<strong>na</strong>, protozÏe nemeÏli <strong>na</strong> <strong>na</strong>Â jemneÂ. Chodci se zastavujõÂ. TvorÏõÂ<br />

se maly hloucÏek. Tu prÏijõÂzÏdõ motorisova<strong>na</strong> policie: Dva vyÂstrÏely. Dva<br />

mrtvõÂ nezameÏst<strong>na</strong>nõÂ lezÏõÂ <strong>na</strong> chodnõÂku.ª 56)<br />

BeÏzÏny konzument soudobyÂch cÏlaÂnkuÊ a knih si po prÏecÏtenõ Winterova<br />

spisku musel zajiste oddechnout, zÏe zÏije ve ¹svobodneÂmª CÏ eskoslovensku,<br />

a ne v ¹gangsterskeª Americe. PrÏi vstrÏebaÂvaÂnõ pasaÂzÏõ o ne-


237<br />

prÏedstavitelne bõÂdeÏ americkyÂch pracujõÂcõÂch, vrazÏdeÏnõ staÂvkujõÂcõÂch deÏlnõÂkuÊ<br />

policiõÂ, o neomezene moci velkokapitalistuÊ , o rasismu, o volebnõÂ<br />

manipulaci a gestapaÂckyÂch metodaÂch americkyÂch uÂrÏaduÊ musely nezasveÏceneÂmu<br />

cÏte<strong>na</strong>ÂrÏi vstaÂvat hruÊ zou vlasy <strong>na</strong> hlaveÏ. Nejen v tomto<br />

prÏõÂpadeÏ si komunisticka propaganda zde maximaÂlneÏ rozcÏile<strong>na</strong>Â<br />

erdingskyÂmi udaÂlostmi) nebrala zÏaÂdne servõÂtky.<br />

SnuÊsÏka lzÏõÂ, polopravd, prÏekrucovaÂnõÂ faktuÊ a ideologickyÂch axiomuÊ<br />

byla hlavnõÂ Winterovou devizou v lõÂcÏenõÂ americkeÂho stylu zÏivota. V obsaÂhleÂ<br />

cÏaÂsti, veÏnujõÂcõÂ se povaÂlecÏnyÂm vztahuÊ m mezi mocnostmi v okupovaneÂm<br />

NeÏmecku, se autor opeÏt nezproneveÏrÏil sveÂmu u kolu a kompletneÏ<br />

zkritizoval cÏinnost armaÂdnõÂch prÏedstaviteluÊ USA.<br />

ZaÂveÏrecÏne pasaÂzÏe publikace prÏinesly historii obvinÏ ovaÂnõ prof. Wheelera<br />

pro neamerickou cÏinnost ze strany staÂtnõÂch orgaÂnuÊ USA, a tedy<br />

iduÊ vody prÏesõÂdlenõ cele jeho rodiny do CÏ SR. RozsaÂhlou sbõÂrku propagandistickyÂch<br />

hesel doplnÏ uje <strong>na</strong> konci plne zneÏnõ obou textuÊ verÏejnyÂch<br />

prohlaÂsÏenõÂ manzÏeluÊ WheelerovyÂch.<br />

O tom, zÏe prÏõÂpad profesora Wheelera poslouzÏil cõÂluÊ m kontrapropagandistickeÂ<br />

kampaneÏ <strong>na</strong> druhe straneÏ ¹zÏelezne oponyª, sveÏdcÏõ teÂzÏ oficiaÂlnõÂ<br />

protokol zasedaÂnõÂ Se<strong>na</strong>Âtu SpojenyÂch staÂtuÊ z kveÏt<strong>na</strong> roku<br />

1950, jehozÏ neumeÏly prÏeklad z blõÂzÏe nespecifikovaneÂho zdroje vlozÏili<br />

take pracovnõÂci StB do Wheelerova svazku. V tehdejsÏõ <strong>na</strong>stupujõÂcõ eÂrÏe<br />

¹mccarthismuª 57) projed<strong>na</strong>Âvali americÏtõÂ se<strong>na</strong>ÂtorÏi Wheelerovo inkriminovaneÂ<br />

ProhlaÂsÏenõ pro cÏeskoslovensky tisk, ktere ve vypjate atmosfeÂrÏe<br />

¹studene vaÂlkyª svuÊ j propagandisticky uÂcÏel v CÏ SR evidentneÏ splnilo.<br />

Se<strong>na</strong>Âtor Bridges, kritizujõÂcõÂ mj. americkou vlaÂdnõÂ politiku a jejõÂuÂrÏednõÂky<br />

v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku, zavedl <strong>na</strong> kveÏtnoveÂm zasedaÂnõÂ Se<strong>na</strong>Âtu<br />

svoji rÏecÏ konkreÂtneÏ <strong>na</strong> prof. Wheelera, jakozÏto byÂvaleÂho vlaÂdnõÂho zameÏst<strong>na</strong>nce:<br />

¹...Nechci se zabyÂvat vsÏemi nespolehlivyÂmi uÂrÏednõÂky, ale chci poukaÂzat<br />

<strong>na</strong> jeden prÏõÂpad, ktery je zvlaÂsÏt' zajõÂmavyÂ, jelikozÏ hlas za ,zÏeleznou<br />

oponou' ho velmi pouzÏõÂva . PrÏõÂpad tohoto cÏloveÏka mneÏ deÏla starosti.<br />

Jed<strong>na</strong>Â se o George Shaw Wheelera...ª 58)<br />

Bridges daÂle ve strucÏnosti podal zpraÂvu o vsÏech vyÂz<strong>na</strong>mnyÂch WheelerovyÂch<br />

postech a funkcõÂch, ktere zastaÂval prÏed svyÂm odchodem do<br />

CÏ SR. Se<strong>na</strong>Âtor pak prÏesÏel k pro neÏj podezrÏeleÂmu pochybenõÂ neÏkteryÂch<br />

uÂrÏednõÂkuÊ v souvislosti s WheelerovyÂm prÏõÂpadem:<br />

¹...2. led<strong>na</strong> 1945 komise pro sta tnõ zameÏst<strong>na</strong>nce nepovazÏovala ho za<br />

dost spolehliveÂho pro vla dnõ zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂzduÊ vodu pochybnosti jeho<br />

loyality. Jisty plukovnõÂk David A. Morse, <strong>na</strong>drÏõÂzeny Wheelera, kteryÂ<br />

pracoval u spojenecke Kontrolnõ komise, prÏevzal plnou zodpoveÏdnost<br />

za loyalitu Wheelera a ponechal ho v zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ. Wheeler se odvolal<br />

<strong>na</strong> W.C. Stoneho, vedoucõÂho zahranicÏnõ hospodaÂrÏske administrace<br />

v LondyÂneÏ, a o 10 meÏsõÂcuÊ pozdeÏji v rÏõÂjnu 1945 byl v duÊ sledku tohoto<br />

odvolaÂnõ slysÏen komisõ sta tnõÂch zameÏst<strong>na</strong>ncuÊ . Wheeler musel mõÂt pro-


238<br />

tekci v zahranicÏnõ hospodaÂrÏske administraci, jelikozÏ tato organisace<br />

mu prÏideÏlila Lucia<strong>na</strong> Hilmera, vla dnõÂho pra vnõÂka, jako obha jce. Wheeler<br />

byl uz<strong>na</strong> n za vhodneÂho ke sta tnõ sluzÏbeÏ, a to bylo zrÏejmeÏ <strong>na</strong>za kladeÏ<br />

sveÏdectvõÂ Davida A. Morseho. V roce 1947 Dondero otevrÏel prÏõÂpad<br />

Wheelera a zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ Wheelera koncÏilo jeho resig<strong>na</strong>cõÂ. Od roku<br />

1947 Wheeler bydlel v Praze, za zÏeleznou oponou. V dubnu 1950, minulyÂ<br />

meÏsõÂc, udeÏlal ProhlaÂsÏenõÂ v Praze. Toto ProhlaÂsÏenõÂ bylo sÏiroce vyuzÏito<br />

jako soveÏtska propaganda.ª 59)<br />

Se<strong>na</strong>Âtor Bridges pote citoval a komentoval Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ<br />

ze dne 14.4. 1950 otisÏteÏne vPrague News Letter: ¹...Nynõ soveÏti otevrÏeneÏ<br />

pouzÏõÂvajõ Wheelera. Dostal povolenõÂ, aby udeÏlal dlouhe prohlaÂsÏenõÂ<br />

a toto ProhlaÂsÏenõ je hlavnõ cÏa stõ tohoto cÏõÂsla Prague News Letter.<br />

UÂvodnõÂ komentaÂrÏ k tomuto prohlaÂsÏenõÂ je <strong>na</strong>depsaÂnMaska mõÂru a charity<br />

strzÏe<strong>na</strong> s oblicÏeje va lecÏnyÂch sÏtvaÂcÏuÊ .ª 60)<br />

VrÏecÏnicke pauze Bridges pozÏaÂdal tehdejsÏõÂho prezidenta USA Harry<br />

Truma<strong>na</strong> 1884 ±1972), aby Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ bylo spolu se se<strong>na</strong>Âtorovou<br />

rÏecÏõÂ zarÏazeno do oficiaÂlnõÂho protokolu Se<strong>na</strong>Âtu. DaÂle se zabyÂval<br />

hlavnõÂmi body textu, tj. Wheelerovou pracõÂ ve staÂtnõÂ spraÂveÏ, jeho<br />

verÏejnou kritikou Marshallova plaÂnu a SeveroatlantickeÂho paktu, odsouzenõÂ<br />

Hlasu Ameriky a americkeÂho zpuÊ sobu zÏivota. Se<strong>na</strong>Âtor neopomneÏl<br />

zmõÂnit ani dalsÏõÂ provokacÏnõÂ zpraÂvu otisÏteÏnou ve stejneÂm cÏõÂsle<br />

Prague News Letter; tyÂkala se rezig<strong>na</strong>ce I. Elbla a R. SoumaroveÂ<br />

z USIS.<br />

V zacÏõÂ<strong>na</strong>jõÂcõ vyhrocene atmosfeÂrÏe tzv. honu <strong>na</strong> cÏarodeÏjnice v USA<br />

prÏesÏel Bridges ve sveÂm projevu k nevyjasneÏnyÂm otaÂzkaÂm cele kauzy,<br />

ktere povazÏoval za zaÂsadnõÂ. Z celeÂho prÏõÂpadu chteÏl vyvodit odpoveÏdnost<br />

konkreÂtnõÂch osob a varovat prÏed dalsÏõÂmi mozÏnyÂmi neloajaÂlnõÂmi<br />

zameÏst<strong>na</strong>nci staÂtnõÂ spraÂvy USA:<br />

¹...Kdo jsou tito lideÂ, kterÏõÂ povazÏovali Wheelera za vhodneÂho cÏloveÏka,<br />

aby spoluurcÏoval politiku v NeÏmecku? Kdo se s<strong>na</strong>zÏil, aby se tak rychle<br />

dostal do LondyÂ<strong>na</strong>, aby pak prÏevzal vedenõÂ de<strong>na</strong>cifikace v NeÏmecku?<br />

Kdo je David A. Morse, cÏloveÏk, ktery sveÏdcÏil o loyaliteÏ Wheelera? Kdo<br />

byli tajnõ prÏa tele Wheelera? Jsou sta le jesÏteÏ ve vlaÂdeÏ? Pohybujõ staÂle<br />

jesÏteÏ s tvuÊ rci politiky jako s figurkami <strong>na</strong> sÏachovnici? Kdo byl Elbl, kteryÂ<br />

podal resig<strong>na</strong>ci v Praze jako souhlas s ProhlaÂsÏenõÂm Wheelera? KdyzÏ<br />

Wheeler byl zameÏst<strong>na</strong> n <strong>na</strong>sÏõ vla dou, <strong>na</strong>cha zejõ se tam urcÏiteÏ jesÏteÏ jineÂ<br />

takove typy. To je tak logickeÂ, jako zÏe noc <strong>na</strong> sleduje po dnu. Jsou zde<br />

zpra vy, ktere <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏujõÂ, zÏe jesÏteÏ sta le jsou zameÏst<strong>na</strong> ni takovõ lide /ve<br />

sta tnõ spraÂveÏ USA ± pozn. autor/, aby representovali vasÏi a moji vlaÂdu<br />

v EvropeÏ.ª 61)<br />

Podobne otaÂzky si nekladl pouze se<strong>na</strong>Âtor Bridges, a proto zaÂveÏrem<br />

sveÂho projevu vyjaÂdrÏil <strong>na</strong>deÏji, zÏe dva se<strong>na</strong>ÂtorÏi delegovanõÂ do Evropy<br />

vyÂborem zahranicÏnõÂch vztahuÊ vysÏetrÏõ ¹rozbõÂjecÏske elementyª ve vlaÂdnõÂch<br />

sluzÏbaÂch: ¹...MyslõÂm, zÏe pecÏlive vysÏetrÏovaÂnõÂteÂto subkomise odhalõÂ


239<br />

dalsÏõ zra dce jako Wheelera a jeho dveÏ figurky z americke informacÏnõÂ<br />

sluzÏby.ª 62)<br />

Jak patrno, Wheelerova kauza prÏesneÏ vystihovala celkovou atmosfeÂru<br />

propagandisticko-dezinformacÏnõÂho souperÏenõÂ mezi demokratickyÂmi<br />

zaÂpadnõÂmi staÂty <strong>na</strong> jedne straneÏ a totalitnõÂmi rezÏimy komunistickeÂho<br />

bloku <strong>na</strong> straneÏ druhe v obdobõ ¹studene vaÂlkyª.<br />

V CÏ eskoslovensku byla ¹wheelerovskaª komunisticka kampanÏ<br />

ukoncÏe<strong>na</strong> <strong>na</strong> sklonku leÂta 1950. K verÏejneÂmu Wheelerovu vystoupenõÂ<br />

vsÏak dosÏlo jesÏteÏ jednou, a to o peÏt let pozdeÏji. V nedeÏli 30. rÏõÂj<strong>na</strong> 1955<br />

uverÏejnil list New York Times, Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l Edition cÏlaÂnek o dvou<br />

AmericÏanech, zÏijõÂcõÂch a pracujõÂcõÂch v CÏ SR. JednõÂm z nich byl George<br />

Wheeler a druhyÂm dr. Joseph Court 63) , byÂvaly cÏlen KomunistickeÂ<br />

strany USA. Z cÏlaÂnku prazÏskeÂho dopisovatele listu pod titulkem Dva<br />

exulanti se chteÏjõ vra tit vyplynulo, zÏe oba dotycÏnõ by odjeli zpeÏt do<br />

SpojenyÂch staÂtuÊ, v prÏõÂpadeÏ zõÂskaÂnõÂprÏijatelneÂho zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ. CÏeskoslovenskyÂ<br />

rozhlas se v relaci vysõÂlane americkou a anglickou sekcõÂ<br />

s<strong>na</strong>zÏil otisÏteÏnou zpraÂvu korigovat, a pozval si proto oba AmericÏany do<br />

studia.<br />

Propagandisticky rozhovor s nimi vedl redaktor CÏ eskoslovenskeÂho<br />

rozhlasu Herbert Lass 64) , ktereÂmu komunisticka vlaÂda v minulosti<br />

rovneÏzÏ poskytla politicky azyl. Wheeler ve vysõÂlaÂnõ prohlaÂsil:<br />

¹.../rÏekl jsem, zÏe se/ vraÂtõÂme do SpojenyÂch staÂtuÊ , jakmile tam skoncÏõÂ<br />

politicke pro<strong>na</strong> sledovaÂnõ a budeme moci opeÏt pracovat ve sveÂm oboru,<br />

anizÏ bychom byli pro<strong>na</strong> sledova ni a zapsaÂni <strong>na</strong> cÏerne listineÏ, cozÏ <strong>na</strong>Âs<br />

zbavuje vsÏech mozÏnostõÂ zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ, jak to bylo v meÂm prÏõÂpadeÏ. Byla to<br />

jedineÏ tato zkusÏenost, ktera meÏprÏivedla sem do CÏ SR, kde jsem pozÏa dal<br />

o politicky asyl ... ja jsem <strong>na</strong>prosto spokojen se svou pracõ v Akademii<br />

veÏd, a jak ja , tak i moje rodi<strong>na</strong> ± pokud jde o zÏivotnõ uÂrovenÏ ± si zde<br />

zÏijeme velmi dobrÏe, jsme dobrÏe zaopatrÏeni a vsÏechny <strong>na</strong>sÏe deÏti jsou zde<br />

sÏt'astny ve sÏkole.ª 65)<br />

V podobneÂm toÂnu, s<strong>na</strong>d jesÏteÏ oneÏco võÂce servilneÏji nezÏ prof. Wheeler,<br />

odpovõÂdal <strong>na</strong> prÏedem prÏipravene otaÂzky redaktora dr. Court. Svou<br />

mnohokraÂt opakovanou rÏõÂkanku zakomponoval George Wheeler i do<br />

svyÂch zaÂveÏrecÏnyÂch slov:<br />

¹...ChteÏl bych objasnit jesÏteÏ jednu veÏc a to, zÏe muÊzÏeme opustit CÏ eskoslovensko,<br />

kdykoliv budeme chtõÂt, a zÏe zde zuÊ staÂva me o sve vlastnõÂ<br />

vuÊ li, protozÏe jsme zde sÏt'astni a maÂme ra di svou pra ci, a znovu rÏõÂka me,<br />

zÏe jsme velmi vdeÏcÏni cÏeskoslovenskeÂmu lidu za jeho pohostinnost, za<br />

to, zÏe <strong>na</strong> m poskytl asyl do te doby, dokud bude v <strong>na</strong>sÏõ domovineÏ dochaÂ<br />

zet k politicke persekuci.ª 66)<br />

S obsahem tohoto rozhlasoveÂho prohlaÂsÏenõ museli byÂt zajiste spokojeni<br />

i ti nejnesmirÏitelneÏjsÏõÂ z komunistickyÂch propagandistuÊ. DaÂse


240<br />

rÏõÂci, zÏe po tomto verÏejneÂm vyÂstupu meÏl jizÏ profesor Wheeler od stranickyÂch<br />

ideologuÊ relativnõ klid. Ne vsÏak od StB, ktera ho staÂle<br />

nespousÏteÏla z dohledu. Na Wheelera <strong>na</strong>sadila postupneÏ celkem jede<strong>na</strong>Âct<br />

spolupracovnõÂkuÊ , dlouhodoby odposlech a proveÏrku korespondence,<br />

ale nezjistila zÏaÂdne ¹staÂtobezpecÏnostnõ poz<strong>na</strong>tkyª o provaÂdeÏnõÂ<br />

sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ cÏinnosti.<br />

Po srpnovyÂch udaÂlostech v roce 1968 se profesor Wheeler<br />

s manzÏelkou rozhodli pro <strong>na</strong>Âvrat do USA. PrÏes ruÊ zne obstrukce<br />

jim cÏeskoslovenske uÂrÏady <strong>na</strong>konec vysteÏhovaÂnõ povolili. WheeleruÊ<br />

v osobnõÂ svazek pod <strong>na</strong>Âzvem ¹NOVINAÂRÏ ª ulozÏili pracovnõÂci MV<br />

do archivu definitivneÏ azÏ roku 1972.<br />

Profesor George Shaw Wheeler se dozÏil u ctyhodneÂho veÏku; zemrÏel<br />

v Praze v rÏõÂjnu roku 1997. V CÏ eske republice zÏijõ v soucÏasne dobeÏ<br />

z WheelerovyÂch cÏtyrÏ potomkuÊ obeÏ jeho dcery.


PrÏõÂloha 29: Titulnõ stra<strong>na</strong> knihy, ktera vysÏla jako<br />

1. svazek edice ¹Za trvaly mõÂrª<br />

v kveÏtnu 1950; ce<strong>na</strong> 5 KcÏs<br />

241


242<br />

PrÏõÂloha 30: Z dopisovyÂch ohlasuÊ<br />

<strong>na</strong> ¹zlocÏineckou akci zraÂdnyÂch letcuÊ ª;<br />

Rude praÂvo 30. a 31. brÏez<strong>na</strong> 1950


PrÏõÂloha 31: Vojensky pruÊ kaz G. S. Wheelera<br />

243


244<br />

PrÏõÂloha 32: G. S. Wheeler jako cÏlen spojeneckeÂ<br />

komise pro pracovnõÂ sõÂly v NeÏmecku;<br />

vpravo soveÏtsky duÊ stojnõÂk, vlevo<br />

zaÂstupce francouzske okupacÏnõ armaÂdy


PrÏõÂloha 33: VyÂnÏatek z ProhlaÂsÏenõÂ G. S. Wheelera<br />

245


246


247<br />

PrÏõÂloha 34: VyÂnÏatek z ProhlaÂsÏenõÂ Eleonor WheeleroveÂ


248<br />

PrÏõÂloha 35: VyÂnÏatek z prohlaÂsÏenõÂ Bru<strong>na</strong> Folty;<br />

Rude praÂvo 30. zaÂrÏõ 1954


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1) VsÏechny u daje a citace obsazÏene v textu, kromeÏ zvlaÂsÏt' uvedenyÂch v poz<strong>na</strong>ÂmkoveÂm<br />

aparaÂtu, jsou cÏerpaÂny z evidencÏnõÂho svazku, registracÏnõÂ cÏ. 381, zalozÏeneÂho 22. 1.<br />

1953 <strong>na</strong> osobu George Wheelera 1. oddeÏlenõÂm referaÂt Amerika) 2. odboru krajskeÂ<br />

spraÂvy StB Praha, deponovaneÂho v Archivu Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV<br />

Praha pod a. cÏ. 638164. RozpracovaÂnõÂ bylo vedeno jizÏ od roku 1949 <strong>na</strong> referaÂtu 29<br />

Amerika), 1. oddeÏlenõ I. sektoru velitelstvõ StB. Samotne citace jsou zpravidla doslovneÏ<br />

prÏepsaÂny <strong>na</strong> zaÂkladeÏ tehdy platneÂho u zu.<br />

2) SlaÂnsky Rudolf 1901±1952), po kveÏtnu 1945se stal generaÂlnõÂm tajemnõÂkem KSCÏ<br />

avyÂrazneÏ se podõÂlel <strong>na</strong> zlocÏinech komunistickeÂho rezÏimu. Dne 23. 11. 1951 zatcÏen<br />

StB a obvineÏn z velezrady. V politickeÂm monstrprocesu byl obzÏalovaÂn jako hlava<br />

¹protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª a 3. 12. 1952 popraven. Roku 1963 byl rehabilitovaÂn<br />

praÂvneÏ a obcÏansky, v roce 1968 take stranicky.<br />

3) Geminder BedrÏich 1901±1952), blõÂzky spolupracovnõÂk R. SlaÂnskeÂho, roku 1950<br />

vedoucõÂ oddeÏlenõÂ mezi<strong>na</strong>ÂrodnõÂch vztahuÊ UÂ V KSCÏ . V procesu s R. SlaÂnskyÂm byl<br />

odsouzen k smrti a spolu s deseti dalsÏõÂmi byÂvalyÂmi vysokyÂmi komunistickyÂmi<br />

funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi popraven.<br />

4)<br />

K lidicke trageÂdii <strong>na</strong>psala E. Wheelerova 1907±1981) publikaci, kterou jesÏteÏ pozdeÏji<br />

rozsÏõÂrÏila. NakladatelstvõÂ Orbis ji mezi lety 1952 azÏ 1962 vydalo celkem sedm<strong>na</strong>ÂctkraÂt<br />

v cizojazycÏnyÂch mutacõÂch, vcÏetneÏ arabsÏtiny. NaprÏ.: Wheeler Eleanor, Lidice<br />

Warns the World, Orbis, Praha 1952. Wheeler Eleanor, Lidice, Orbis, Praha<br />

1962.<br />

5)<br />

KarpinovaÂ-Adlerova BedrÏisÏka <strong>na</strong>r. 1914 v Polsku), pochaÂzela za zaÂmozÏne krakovskeÂ<br />

rodiny. Za vaÂlky puÊ sobila v Anglii a pote zÏila v CÏ eskoslovensku, kde pracovala<br />

jako vedoucõÂ redaktorka propagandistickeÂho cÏtr<strong>na</strong>ÂctidenõÂku Prague News Letter.<br />

JejõÂ rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn StB VladimõÂr SÏ molka ji <strong>na</strong>sazoval <strong>na</strong> volneÏ zÏijõÂcõÂ cizince v CÏ SR.<br />

PostupneÏ uzÏõÂvala krycõÂ jmeÂ<strong>na</strong> A-904, JOE a MABEL.<br />

6) Tato levicoveÏ orientova<strong>na</strong>Â stra<strong>na</strong> byla zalozÏe<strong>na</strong> v roce 1948 viceprezidentem USA<br />

z let 1941±1945Henry A. Wallacem 1888 ±1965), ktery se neztotozÏnÏ oval s Trumanovou<br />

politikou studene vaÂlky. H. A. Wallace kandidoval za ¹Pokrokovou stranuª<br />

proti Trumanovi v prezidentskyÂch volbaÂch, ale zcela propadl a z politiky odesÏel .<br />

7) Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV Praha daÂle jen AOASS MV Praha),<br />

a. cÏ. 638164, ¹RuÊ zne zpraÂvy z AVVª, 14. 11. 1949.<br />

8) SÏ molka VladimõÂr <strong>na</strong>r. 1907), puÊ vodnõÂm jmeÂnem Kurt Schmolka, byl prÏedvaÂlecÏnyÂm<br />

cÏlenem KSCÏ . V roce 1950 se stal velitelem I. sektoru velitelstvõÂ StB, tzn. kontrarozveÏdky.<br />

Dne 27. 1. 1951 dosÏlo k jeho zatcÏenõÂ a 23. 12. 1953 byl odsouzen pro trestneÂ<br />

cÏiny <strong>na</strong>pomaÂhaÂnõÂ k velezradeÏ a sabotaÂzÏ <strong>na</strong> 18 let v raÂmci procesu s tzv. ¹ZraÂdci<br />

v BezpecÏnostiª. Po obnoveÏ rÏõÂzenõÂ byl <strong>na</strong> zaÂkladeÏ rozsudku NejvysÏsÏõÂho soudu ze dne<br />

10. 11. 1956 zprosÏteÏn obzÏaloby a z vyÂkonu trestu propusÏteÏn.<br />

9) U daje ke Karpinove aSÏ molkovi zõÂskaÂny z AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 1,<br />

¹ZaÂpis o vyÂpoveÏdiª, 27. 12. 1951.<br />

10) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poz<strong>na</strong>tkyª, 5. 10. 1953.<br />

11) TamteÂzÏ.<br />

12) TamteÂzÏ.<br />

249<br />

13) Pejskar, J., UÂ teÏky zÏeleznou oponou, Melantrich, Praha 1992, str. 28 ± 34. Ve ZpraÂveÏ<br />

pro prÏedsednictvo o prÏõÂpadu trÏõ letadel z 27. 3. 1950 se v u daji o celkoveÂm pocÏtu<br />

pasazÏeÂruÊ vsÏech letadel uvaÂdõÂcÏõÂslo 83.<br />

A MV Praha, fond 310-23-1, ¹Kolegiumª ± duben 1950, str. 211± 212.


250<br />

14)<br />

AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poz<strong>na</strong>tkyª, 5. 10. 1953.<br />

15)<br />

Rude praÂvo, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2.<br />

16)<br />

Prague News Letter byl v anglicÏtineÏ psany propagandisticky cÏtr<strong>na</strong>ÂctidenõÂk vydaÂvanyÂ<br />

Pragopressem. Jeho rozsah odpovõÂdal cÏtyrÏem stra<strong>na</strong>Âm formaÂtu A3, a prÏestozÏe podtitul<br />

listu zneÏl A Survey of Czechoslovak News and Comments PrÏehled cÏeskoslovenskyÂch<br />

zpraÂv a komentaÂrÏuÊ ), redaktorÏi v cÏele s B. Karpinovou-Adlerovou veÏtsÏinu<br />

cÏlaÂnkuÊ pouze prÏeklaÂdali z RudeÂho praÂva.<br />

17)<br />

Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 1, 4.<br />

18)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 1.<br />

19)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2,<br />

nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª, 7. 4. 1950.<br />

20)<br />

TamteÂzÏ.<br />

21)<br />

Severoatlanticky pakt ± NATO North Atlantic Treaty Organization), zalozÏen jako<br />

vojenske obranne seskupenõ zaÂpadnõÂch demokratickyÂch staÂtuÊ v roce 1949.<br />

22)<br />

Rajk LaÂszlo 1909 ±1949), v letech 1945±1948 komunistickyÂm ministrem vnitra<br />

a 1948 ±1949 ministrem zahranicÏnõÂch veÏcõÂ v Mad'arsku. Na zaÂkladeÏ falesÏneÂho obvineÏnõÂ<br />

byl odsouzen k smrti a roku 1949 popraven. Roku 1955 rehabilitovaÂn.<br />

23)<br />

Kostov TrajcÏo 1897±1949), tajemnõÂkem U V Bulharske komunisticke strany v letech<br />

1944 ±1946. Od roku 1946 do roku 1949 puÊ sobil jako ministr ruÊ znyÂch resortuÊ.Na<br />

zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch obvineÏnõÂ v roce 1949 odsouzen k trestu smrti a popraven;<br />

rehabilitovaÂn v roce 1956.<br />

24)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª,<br />

7. 4. 1950.<br />

25)<br />

TamteÂzÏ.<br />

26)<br />

TamteÂzÏ.<br />

27)<br />

Acheson Dean G. 1893 ±1971), ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ USA v letech 1949 ±1953.<br />

Koncipoval Trumanovu doktrõÂnu o podporÏe USA staÂtuÊ m ohrozÏenyÂm komunismem<br />

a podõÂlel se <strong>na</strong> vypracovaÂnõÂ Marschallova plaÂnu. ZaslouzÏil se rovneÏzÏ o vytvorÏenõÂ<br />

SeveroatlantickeÂho paktu.<br />

28)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª,<br />

7. 4. 1950.<br />

29)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2.<br />

30)<br />

Bucarova An<strong>na</strong>bella, Pravda o americkyÂch diplomatech, Praha 1949, <strong>na</strong>Âklad<br />

50 000 vyÂtiskuÊ . BucarovaÂ, zameÏst<strong>na</strong><strong>na</strong> po druhe sveÏtove vaÂlce <strong>na</strong> velvyslanectvõÂ<br />

USA a v USIS v MoskveÏ, se rozhodla zuÊ stat v SSSR a ¹odhalilaª ve sveÂm teÂmeÏrÏ<br />

stostraÂnkoveÂm spisku ¹antisoveÏtskeª elementy cÏinne v americkyÂch uÂrÏadech.<br />

31)<br />

AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poz<strong>na</strong>tkyª, 5. 10. 1953.<br />

32)<br />

AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 2, ¹Protokol o vyÂpoveÏdiª, 21. 6. 1952.<br />

33)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 85, 9. 4. 1950, str. 2.<br />

34)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 86, 12. 4. 1950, str. 1.<br />

35)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 87, 13. 4. 1950, str. 5.<br />

36)<br />

Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 4.<br />

37)<br />

Kolarek Kollarek) Joe puÊ sobil jako tiskovy atasÏe <strong>na</strong> velvyslanectvõ USA v Praze a dle<br />

komunisticke propagandy rÏõÂdil ¹sÏtvavou proticÏeskoslovenskou kampanÏ USISª.<br />

38)<br />

KlosuÊ v archiv Ministerstva spravedlnosti, a. cÏ. 202, ¹ZaÂz<strong>na</strong>m o vyÂsledku porady,<br />

ko<strong>na</strong>ne dne 3. dub<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong> ministerstvu spravedlnostiª.<br />

39)<br />

TamteÂzÏ, a. cÏ. 202, ¹ZaÂz<strong>na</strong>m o vyÂsledku porady, ko<strong>na</strong>ne dne 7. dub<strong>na</strong> 1950 <strong>na</strong> staÂtnõÂ<br />

prokuraturÏe v Prazeª.<br />

40)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 88, 14. 4. 1950, str. 1, 3.


41)<br />

A MV Praha, fond 305-737, svazek 1, str. 282 ± 284.<br />

42)<br />

AUÂ V KSCÏ , fond Komise UÂ V II, sv. 2, a. j. 5, str. 114 ±115.<br />

43)<br />

A MV Praha, fond A-31, inv. j. 246, listy 71±73.<br />

44)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 1.<br />

45)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 95, 22. 4. 1950, str. 5.<br />

46)<br />

TamteÂzÏ.<br />

47)<br />

ZaÂvodsky Osvald 1910 ±1954), velitel cele StB, v procesu s cÏelnyÂmi prÏedstaviteli<br />

slozÏek StaÂtnõÂ bezpecÏnosti odsouzen k smrti a popraven.<br />

48)<br />

Nosek VaÂclav 1892 ±1955), ministr vnitra od dub<strong>na</strong> 1945 do roku 1953, pote azÏdo<br />

roku 1955 ministrem pracovnõÂch sil.<br />

49)<br />

A MV Praha, fond 310-23-2, ¹Kolegiumª ± kveÏten 1950, ¹ZaÂpis ze schuÊ ze bezpecÏnostnõÂho<br />

kolegia, ko<strong>na</strong>ne 3. 5. 1950ª.<br />

50)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 114, 13. 5. 1950, str. 1, 3.<br />

51)<br />

CÏ ivrny LumõÂr <strong>na</strong>r. 1915), v roce 1970 byl vyloucÏen z KSCÏ a v obdobõ ¹normalizaceª<br />

patrÏil mezi rezÏimu nepohodlne osoby.<br />

52)<br />

AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poz<strong>na</strong>tkyª, 5. 10. 1953.<br />

53)<br />

RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 5.<br />

54)<br />

AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poz<strong>na</strong>tkyª, 5. 10. 1953.<br />

55)<br />

Winter, K., Wheelerova cesta k pravdeÏ, MõÂr, Praha 1950.<br />

56)<br />

TamteÂzÏ, str. 11.<br />

57)<br />

Obdobõ let 1950 azÏ 1954, <strong>na</strong>zyÂvane podle se<strong>na</strong>Âtora Josepha R. McCarthyho 1908 ±<br />

±1957), zcela ovlaÂdlo verÏejny zÏivot v USA a z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo tvrdy postih u dajnyÂch komunistuÊ<br />

<strong>na</strong> podkladeÏ prÏevaÂzÏneÏ smysÏlenyÂch a demagogickyÂch domneÏnek. J. McCarthy<br />

zaÂhy po sveÂm zvolenõÂ do Se<strong>na</strong>Âtu v roce 1946 rozvinul propagandistickou kampanÏ,<br />

odhalujõÂcõ u dajne rozveÏtvene komunisticke spiknutõ <strong>na</strong> nejvysÏsÏõÂch mõÂstech<br />

staÂtnõ spraÂvy, zacõÂlene <strong>na</strong> uchopenõ moci v USA. V u noru 1950 oz<strong>na</strong>Âmil existenci<br />

duÊ kazuÊ o 5 7 cÏlenech komunisticke strany <strong>na</strong> ministerstvu zahranicÏõ a o dalsÏõÂch<br />

205sympatizantech. PrÏestozÏe vysÏetrÏovaÂnõÂ se<strong>na</strong>ÂtnõÂho vyÂboru prokaÂzalo lzÏivost jeho<br />

tvrzenõÂ, pokracÏoval v u tocõÂch <strong>na</strong> vlaÂdu, armaÂdu a verÏejneÏ cÏinne osoby. Jeho demagogie<br />

zalozÏe<strong>na</strong> <strong>na</strong> odporu k intelektuaÂluÊ m a spolecÏensky u speÏsÏnyÂm lidem mu vsÏak<br />

zajistila popularitu v rÏadaÂch prÏõÂzemnõÂch zaÂvistivcuÊ a McCarthy zõÂskal veÏtsÏinovou<br />

podporu verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ. Po võÂteÏzstvõÂ komunistuÊ v CÏ õÂneÏ <strong>na</strong> konci roku 1949 se<br />

<strong>na</strong>võÂc pro mnoho AmericÏanuÊ stala ¹ruda hrozbaª reaÂlnou obavou. SvyÂmi u toky <strong>na</strong><br />

armaÂdu vsÏak McCarthy zasÏel prÏõÂlisÏ daleko a v prosinci 1954 mu Se<strong>na</strong>Ât jako vedoucõÂmu<br />

vysÏetrÏovateli vyslovil neduÊveÏru.<br />

58)<br />

AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹PrÏeklad z oficielnõÂho protokolu se<strong>na</strong>Âtu USAª.<br />

59) TamteÂzÏ.<br />

60) TamteÂzÏ.<br />

61) TamteÂzÏ.<br />

62) TamteÂzÏ.<br />

63) Americky leÂkarÏ dr. Joseph Court Cort) prÏijel s rodinou do CÏ SR v roce 1950, protozÏe<br />

se chteÏl u dajneÏ vyhnout <strong>na</strong>sazenõ vevaÂlce v Koreji. V CÏ eskoslovensku se <strong>na</strong>ucÏil<br />

doko<strong>na</strong>le cÏesky a mohl tedy prÏeklaÂdat leÂkarÏske odborne texty z anglicÏtiny. PozdeÏji<br />

se vraÂtil zpeÏt do USA se svou novou cÏeskou manzÏelkou a stal se cÏlenem uz<strong>na</strong>ÂvaneÂho<br />

leÂkarÏskeÂho tyÂmu.<br />

64) Herbert Lass puÊ sobil roku 1950 v Radio Prague Inter<strong>na</strong>tio<strong>na</strong>l, ktere <strong>na</strong> kraÂtkyÂch<br />

vl<strong>na</strong>Âch vysõÂlalo cÏeskoslovenske propagandisticke zpraÂvy v anglicÏtineÏ.<br />

65) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Interwiew s ss. Wheelerem a Cortemª.<br />

66) TamteÂzÏ.<br />

251


252<br />

AgenturnõÂ cÏinnost Mileny MarkoveÂ<br />

MARTIN PULEC<br />

CõÂlem tohoto cÏlaÂnku je pojed<strong>na</strong>t o zpravodajske cÏinnosti agentky<br />

Mileny Markove ve prospeÏch cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch<br />

a staÂtobezpecÏnostnõÂch slozÏek v letech 1947±1949 a pokusit se tak<br />

<strong>na</strong>stõÂnit zpuÊ sob jejich praÂce v uvedeneÂm obdobõÂ.<br />

Agenturnõ svazek Mileny Markove byl skartovaÂn ve druhe polovineÏ<br />

padesaÂtyÂch let, vodõÂtkem pro dokumentaci agentky Markove se staly<br />

opisy jejõÂch agenturnõÂch zpraÂv soustrÏedeÏne vraÂmci zvlaÂsÏtnõÂho vysÏetrÏovacõÂho<br />

spisu ZV 122, ktery vznikl <strong>na</strong> pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let prÏi<br />

prosÏetrÏovaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod StB InspekcõÂ ministerstva vnitra.<br />

Studiem dalsÏõÂch pramenuÊ bylo zjisÏteÏno, zÏevzÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ nejde<br />

ou plnou kolekci zpraÂv, nicmeÂneÏ pro uskutecÏneÏnõ autorskeÂho zaÂmeÏru<br />

byl jejich rozsah shledaÂn dostacÏujõÂcõÂm.<br />

DalsÏõÂm steÏzÏejnõÂm pramennyÂm materiaÂlem byly vysÏetrÏovacõÂ spisy<br />

obeÏtõ Markove a daÂle protokoly z vyÂslechuÊ tehdejsÏõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ<br />

StB z obdobõÂ prosÏetrÏovaÂnõÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod praÂce StB,<br />

tj. z konce padesaÂtyÂch a pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. UÂ daje z vaÂlecÏneÂho<br />

obdobõÂ byly vesmeÏs cÏerpaÂny z vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ MimorÏaÂdneÂho lidoveÂho<br />

soudu daÂle jen MLS).<br />

PovaÂlecÏ<strong>na</strong> cÏinnost Mileny Markove ma korÏeny v druhe polovineÏ trÏicaÂtyÂch<br />

let, je proto nutne vraÂtit se do tohoto obdobõÂ. Nejprve neÏkolik<br />

zaÂkladnõÂch osobnõÂch dat.<br />

Marie Mile<strong>na</strong> MarkovaÂ, roz. NedvõÂdkovaÂ, se <strong>na</strong>rodila 5. srp<strong>na</strong><br />

1913 v Roudnici <strong>na</strong>d Labem, byla prÏõÂslusÏ<strong>na</strong>Â do SadskeÂ, okr. Nymburk,<br />

cÏeske <strong>na</strong>Ârodnosti, dcera FrantisÏka a Anny, roz. KoutskeÂ, meÏla<br />

bratra Ja<strong>na</strong> NedvõÂdka. Do obecne sÏkoly chodila v Roudnici <strong>na</strong>d Labem,<br />

do gym<strong>na</strong>Âzia rovneÏzÏ v Roudnici <strong>na</strong>d Labem a v Praze, kde take do<br />

roku 1933 <strong>na</strong>vsÏteÏvovala anglickou kolej. 1)<br />

PrÏi sve cesteÏ do Velke BritaÂnie v roce 1936 se pry sez<strong>na</strong>Âmila s pracovnõÂkem<br />

tajne sluzÏby Williamem King Fordem, ktery uzÏõÂval jesÏteÏ dalsÏõÂch<br />

krycõÂch jmen W. Scott a T. Wilson. SluzÏebneÏ pry patrÏil pod Alexandra<br />

Scottlanda, vysokeÂho funkcio<strong>na</strong>ÂrÏe britske zpravodajskeÂ<br />

sluzÏby. UÂ dajneÏ sezaneÏho provdala 12. 6. 1938 v Carlhaltonu, hrabstvõÂ<br />

Surrey, kde byla zanese<strong>na</strong> do knihy snÏatkuÊ pod jmeÂnem Maria<br />

Scott. 2)<br />

Do CÏ eskoslovenska se vraÂtila v srpnu 1938, kraÂtce pracovala jako


253<br />

kancelaÂrÏska praktikantka u firmy SÏ koda, po prÏõÂchodu NeÏmcuÊ <strong>na</strong>stoupila<br />

v roce 1940 jako korespondentka u firmy Orbis. Zde byl generaÂlnõÂm<br />

rÏeditelem Fridrich Rudl, jemuzÏ byla daÂ<strong>na</strong>, pravdeÏpodobneÏ Fordem,<br />

pod ochranu. 3)<br />

MõÂsto generaÂlnõÂho rÏeditele Orbisu zõÂskal Fridrich Rudl,byÂvaly zpravodaj<br />

agentury Reuter, zaÂsluhou Wolfa, pozdeÏjsÏõÂho vedoucõÂho kulturneÏ-politickeÂho<br />

oddeÏlenõÂ sekretariaÂtu RÏ õÂsÏskeÂho protektora v Praze.<br />

Wolf, spolecÏneÏ s vysokyÂm uÂrÏednõÂkem Sicherheitsdienst daÂle jen SD)<br />

Zuberem, prÏõÂslusÏnõÂkem gestapa Schulzem a Giesem, tajemnõÂkem K. H.<br />

Franka, tvorÏili spolek, ktery Franka u dajneÏ ovlivnÏ oval, a tõÂm spolupuÊ<br />

sobil <strong>na</strong> deÏnõÂ v protektoraÂteÏ. 4)<br />

DuÊveÏru vysokyÂch <strong>na</strong>cistickyÂch sÏpicÏek si Fridrich Rudl zõÂskal ochotnou<br />

spolupracõ s SD, jeho zpraÂvy byly u dajneÏ ¹veÏcne a rozumneÂ,<br />

v osobnõÂch udaÂnõÂch si nelibovalª. 5) Po sveÂm jmenovaÂnõÂ generaÂlnõÂm<br />

rÏeditelem Orbisu zpravodajskou cÏinnost neprÏerusÏil, ale zpraÂvy podaÂval<br />

zrÏõÂdka a takoveÂho druhu, zÏe byl podezõÂraÂn ze zatajovaÂnõÂ cennyÂch<br />

zpraÂv a uprÏednostnÏ ovaÂnõ hospodaÂrÏske cÏinnosti prÏed politickou, kvuÊli<br />

ktere byl do Orbisu dosazen. Na Rudla byli <strong>na</strong>sazeni agenti SD, kterÏõÂ<br />

meÏli potvrdit jeho u dajne sympatie k byÂvalyÂm levicovyÂm politikuÊm.<br />

Vedle vnitropolitickyÂch zpraÂv prÏi<strong>na</strong>ÂsÏel Rudl NeÏmcuÊ m take zpraÂvy<br />

zcÏastyÂch cest do Bulharska, Turecka, Rumunska a SÏ veÂdska. 6)<br />

Fridrich Rudl se nestyÂkal pouze s vyÂz<strong>na</strong>mnyÂmi <strong>na</strong>cistickyÂmi osobnostmi,<br />

udrzÏoval mimo jine i osobnõ prÏaÂtelstvõ suÂrÏednõÂkem sÏvyÂcarskeÂho<br />

konzulaÂtu v Praze Rene Kellerem, o ktereÂm obecneÏ panovala<br />

domneÏnka, zÏe je ve spojenõÂ s britskou zpravodajskou sluzÏbou. 7) Agent<br />

pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, dr. Theodor DymkovicÏ, kteryÂ<br />

byl v te dobeÏ zameÏst<strong>na</strong>Ân jako uÂrÏednõÂk Orbisu, informoval SD, zÏe Rudl<br />

zpravodajsky pracuje pro britskou sluzÏbu. Wilfer zjistil, zÏe Rudl pro<br />

Brity pracoval jizÏ prÏed vaÂlkou, ovsÏem jeho pokracÏujõÂcõÂ zpravodajskou<br />

cÏinnost mu neprokaÂzal. NepodarÏilo se mu to zejmeÂ<strong>na</strong> proto, zÏe byl<br />

svyÂmi vyÂsÏe postavenyÂmi kolegy, Jacobim a hlavneÏ Zuberem, duÊ razneÏ<br />

vyzvaÂn, aby s ohledem <strong>na</strong> vysÏsÏõÂ politiku od sveÂho zameÏrÏenõÂ <strong>na</strong> Rudla<br />

upustil. 8) 1<br />

BeÏhem KveÏtnoveÂho povstaÂnõÂpuÊ sobil Fridrich Rudl jako prostrÏednõÂk<br />

CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe mezi bojujõÂcõÂmi stra<strong>na</strong>mi, byl cÏinny rovneÏzÏ v TerezõÂneÏ.<br />

Po osvobozenõÂ byl internovaÂn jako kolaborant <strong>na</strong> PankraÂci, zde jej<br />

prÏevzal prÏõÂslusÏnõÂk soveÏtske bezpecÏnostnõ sluzÏby NKVD, jisty gardovyÂ<br />

kapitaÂn PivneÏv. 9) Ze soveÏtske vazby byl propusÏteÏn jizÏ 15. 5. 1945<br />

a odejel i s manzÏelkou BedrÏisÏkou do SÏ vyÂcarska. Zanedlouho pote probeÏhla<br />

tiskem zpraÂva, zÏe Fridrich Rudl beÏhem vaÂlky pracoval pro britskou<br />

zpravodajskou sluzÏbu, cÏõÂmzÏ prokaÂzal spojencuÊ m cenne sluzÏby.<br />

Tuto skutecÏnost u dajneÏ potvrdily i britske uÂrÏady. Podle tehdejsÏõÂho<br />

tisku spolupracoval take s ilegaÂlnõ odbojovou organizaci ¹BLANIÂKª. 10)<br />

I jeho povaÂlecÏne osudy byly spjaty se zpravodajskou sluzÏbou; po vaÂlce


254<br />

meÏl Rudl koordinovat ve SÏ vyÂcarsku cÏinnost britske a noveÏ vznikleÂ<br />

neÏmecke rozveÏdky proti zemõÂm vyÂchodnõÂho bloku. 11)<br />

Mile<strong>na</strong> Markova byla beÏhem sveÂho puÊ sobenõ v Orbisu pozÏaÂdaÂ<strong>na</strong><br />

Rudlem, aby se prostrÏednictvõÂm Heleny JohnoveÂ-SchneideroveÂ, kterou<br />

z<strong>na</strong>la ze svyÂch studiõÂ v Anglii, a jejõÂho manzÏela dr. Richarda<br />

Schneidera 12) dostala do neÏmecke spolecÏnosti. Jejich prostrÏednictvõÂm<br />

pry pronikla azÏ do okruhu manzÏelky K. H. Franka Caroly FrankoveÂ<br />

a <strong>na</strong> doporucÏenõÂ jisteÂho Poppera ji zameÏst<strong>na</strong>l doc. Kliment ve<br />

Svazu pro spolupraÂci CÏ echuÊ sNeÏmci. Odtud byla propusÏteÏ<strong>na</strong> po kraÂdezÏi<br />

sez<strong>na</strong>mu cÏlenuÊ ; kraÂdezÏ jõÂvsÏak nebyla prokaÂzaÂ<strong>na</strong>. 13)<br />

V roce 1941 byla Markova vysÏetrÏovaÂ<strong>na</strong> gestapem v souvislosti s prÏõÂpadem<br />

¹ROLINª. SÏ lo o poslech cizõÂho rozhlasu a zesmeÏsÏnÏ ovaÂnõÂprÏedstaviteluÊ<br />

Osy, nikoli o odbojovou skupinu, ktera prÏechovaÂvala zbraneÏ<br />

a rozsÏirÏovala letaÂky, jak postizÏenõÂ vypovõÂdali po vaÂlce u MimorÏaÂdneÂho<br />

lidoveÂho soudu. Gestapo <strong>na</strong> zaÂkladeÏ anonymnõÂho udaÂnõÂ <strong>na</strong> obyvatele<br />

domu, ve ktereÂm Markova bydlela, zatklo skupinu asi trÏiceti osob,<br />

z nichzÏ se z koncentracÏnõÂch taÂboruÊ povaÂlce vraÂtilo asi dva<strong>na</strong>Âct. UdaÂnõÂ<br />

podane <strong>na</strong> SD zpracovaÂval referentsky dr. Schneider. 14) Mile<strong>na</strong> MarkovaÂ<br />

byla propusÏteÏ<strong>na</strong> <strong>na</strong> zaÂkladeÏ intervence Fridricha Rudla u referenta<br />

gestapa Schulzeho.<br />

V roce 1942, prÏedtõÂm nezÏ byl dr. Richard Schneider povolaÂn <strong>na</strong><br />

frontu, sez<strong>na</strong>Âmil Markovou se svyÂm prÏõÂtelem, vyÂsÏe zminÏ ovanyÂm Kurtem<br />

Wilferem ing. HavlõÂcÏkem), ktery Markove beÏhem okupace neÏkolikraÂt<br />

pomohl. Oba vsÏak ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch popõÂrajõÂ, zÏe by MarkovaÂ<br />

pro SD zpravodajsky pracovala, nicmeÂneÏ Wilfer nevylucÏuje jejõÂ<br />

spolupraÂci se Schneiderem. 15)<br />

V roce 1943, po sporech s Rudlem, <strong>na</strong>stupuje Mile<strong>na</strong> MarkovaÂ<br />

resp. NedvõÂdkovaÂ) do pojisÏt'ovny Star, vdaÂva se za V. A. Marka a prÏijõÂmaÂ<br />

jeho prÏõÂjmenõÂ. O rok pozdeÏji se jõÂ <strong>na</strong>rodila dcera Ilo<strong>na</strong>. V tomto<br />

roce pry prÏestaÂva vyvõÂjet svou zpravodajskou cÏinnost ve prospeÏch BritaÂnie,<br />

o ktere se zminÏ uje ve svyÂch neÏkolika zÏivotopisech takto:<br />

¹...SpojenõÂ bylo <strong>na</strong> Padovu signora Peddovani) a Basilej. NeÏco sÏlo<br />

prÏes VõÂdenÏ <strong>na</strong> SÏvyÂcary Dr.Letfus), ...v roce 1942 jsem byla letecky<br />

v Ita lii, kde jsem se setkala se Scottem. ....S Wilsonem jsem se pak<br />

videÏla v roce 1945, kdy jsem odmõÂtla znovu zacÏõÂt, s poukazem <strong>na</strong> dõÂteÏ<br />

a manzÏela po konc. ta boru. Naposledy jsem ho videÏla v roce 1946 ...<br />

odmõÂtla jsem odjet s tõÂm, zÏe kdyzÏ meÏ tu nechali prozÏõÂt okupaci, nynõÂ<br />

neodjedu, zÏe chci vychovat z dcerky CÏ esÏku, ...kdy jsem se jizÏ z<strong>na</strong>la<br />

s panem PlechatyÂm, leÂpe rÏecÏeno pracovala jsem pro neÏho... Od roku<br />

1946 jsem pracovala vyÂhradneÏ pro cÏeskoslovenskou zpravodajskou<br />

sluzÏbu... Od CIC jsem meÏla <strong>na</strong>bõÂdku podanou asi v r. 1946 prostrÏednictvõÂm<br />

Kubalka rovneÏzÏ hlaÂsÏeno), kterou jsem neakceptovala. Bylo mi to<br />

loni v NeÏmecku Dawisem prÏicÏteno k tõÂzÏi.ª 16)


255<br />

TõÂm ¹loni v NeÏmeckuª Markova myslela svoji cestu ve druhe polovineÏ<br />

roku 1948 za uÂcÏelem <strong>na</strong>pojenõ <strong>na</strong>cÏeskoslovensky odboj v zahranicÏõÂ,<br />

kterou podnikla <strong>na</strong> prÏõÂkaz sveÂho rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂ<strong>na</strong> daÂle rÏ. o.) Josefa<br />

PlechateÂho. V NeÏmecku byla neÏkolikraÂt vyslyÂchaÂ<strong>na</strong> orgaÂny Counter<br />

Intelligence Corps daÂle CIC) a ve sve zpraÂveÏ uvaÂdõÂ, zÏe byla taÂzaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong><br />

u daje, ktere nikde drÏõÂve nerÏekla, jako <strong>na</strong>prÏ.:<br />

¹...procÏ je zavrÏen otec a manzÏel, s kyÂm jsem prÏõÂmo za va lky pracovala,<br />

jak dlouho jsem ve zpravodajske sluzÏbeÏ, kdo za mnou byl lonÏskeÂho<br />

podzimu v Praze ze Secret Service, <strong>na</strong> koho maÂmprÏõÂme <strong>na</strong>pojenõÂ,<br />

kolik jsem dostala odmeÏny za sluzÏby za va lky a pod. ...Poslednõ ,ra nu'<br />

mi zasadil tõÂm, zÏe se mne ptal, zda pan Lampel /zduÊ raznil autor/<br />

z LondyÂ<strong>na</strong> je cÏlenem SS /zrÏejmeÏ Secret Service ± pozn. autor/ a jakeÂho<br />

druhu smlouvy uzavrÏel.ª 17)<br />

O tom, zda-li Mile<strong>na</strong> Markova skutecÏneÏ beÏhem vaÂlky pracovala pro<br />

britskou rozveÏdku, se muÊzÏeme pouze dohadovat z podobnyÂch, nikde<br />

jinde nepotvrzenyÂch <strong>na</strong>Âz<strong>na</strong>kuÊ . Pokud ano, byla tato praÂce ve prospeÏch<br />

spojencuÊ prÏõÂcÏinou, vedle zaÂsÏti a osobnõÂch uÂcÏtuÊ ), procÏ se o ni po vaÂlce<br />

zacÏaly zajõÂmat vysÏetrÏovacõ ogaÂny MLS a take toho, zÏe byla posleÂze<br />

zõÂskaÂ<strong>na</strong> pro spolupraÂci s cÏeskoslovenskou StB.<br />

Na zaÂkladeÏ oz<strong>na</strong>Âmenõ jejõ neÏkdejsÏõ z<strong>na</strong>Âme LibusÏe Marianove soudnõÂm<br />

orgaÂnuÊ m byla Mile<strong>na</strong> Markova dne 8. 1. 1946 vzata do vazby pro<br />

podezrÏenõÂ z udavacÏstvõÂ. Do vazby byl vzat rovneÏzÏ jejõÂ bratr Jan NedvõÂdek<br />

a v jine souvislosti i jejõ otec, ktery byl posleÂze odsouzen k desetileteÂmu<br />

veÏzenõÂ.<br />

Ve veÏzenõ se sez<strong>na</strong>Âmila s Hanou Krupkovou, se kterou se u dajneÏ<br />

deÏlila o slamnõÂk. Cesty obou zÏen se protly jesÏteÏ za dva roky, o tom vsÏak<br />

pozdeÏji.<br />

VysÏetrÏovaÂnõ MLS Markove udavacÏstvõ neprokaÂzalo, <strong>na</strong>opak neÏkterÏõÂ<br />

sveÏdci hovorÏili o tom, zÏe sama rozsÏirÏovala v letech 1939 ± 1940<br />

komunisticke tiskoviny a prÏeklaÂdala zahranicÏnõ rozhlas. DaÂle se ukaÂzalo,<br />

zÏe ¹skupi<strong>na</strong> malõÂrÏe Roli<strong>na</strong>ª nebyla ozbrojenou odbojovou skupinou,<br />

ale pijaÂckou partou volneÏjsÏõÂch mravuÊ , ktera verÏejneÏ poslouchala<br />

zpraÂvy zahranicÏnõÂho rozhlasu, tyto rozsÏirÏovala a zesmeÏsÏnÏ ovala staÂtnõÂ<br />

prÏedstavitele Osy a soveÏtskeÂho stranickeÂho staÂtnõÂka Molotova. PrÏi vysÏetrÏovaÂnõÂcÏlenoveÂ<br />

skupiny spolupracovali s uÂrÏednõÂky gestapa a svyÂmi<br />

vyÂpoveÏd'mi podstatneÏ rozsÏõÂrÏili pocÏet zatcÏenyÂch.<br />

Markova byla <strong>na</strong> zÏaÂdost sveÂho muzÏe propusÏteÏ<strong>na</strong> z vazby MLS 23. 5.<br />

1946, nicmeÂneÏ byla obvineÏ<strong>na</strong> ze zlocÏinu propagace a podpory <strong>na</strong>cistickeÂho<br />

hnutõÂ podle § 3/1 retribucÏnõÂho zaÂko<strong>na</strong> cÏ. 16/45, ktereÂho se<br />

meÏla dopustit tõÂm, zÏe ¹...se styÂkala s vyÂz<strong>na</strong>cÏnyÂmi NeÏmci, chodila <strong>na</strong><br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvu k Moravcovi a Heydrichovi, o neÏmzÏ se pochvalneÏ vyjadrÏovala,<br />

a zÏe se styÂkala s vedoucõÂm uÂrÏednõÂkem prazÏskeÂho SD Schneiderem<br />

azuÂcÏastnÏovala se ruÊ znyÂch neÏmeckyÂch sbõÂrek, prÏi nichzÏ se dala fotografovatª.<br />

18) Tato obzÏaloba se opõÂrala o sveÏdeckou vyÂpoveÏd' neÏkdejsÏõÂ


256<br />

spolubydlõÂcõ Markove ze ZahranicÏnõ domoviny daÂle neuprÏesneÏno).<br />

V protokole z 15. 10. 1945 uvaÂdõÂ:<br />

¹....sveÏrÏila se mi NedvõÂdkovaÂ, zÏe byla <strong>na</strong> vecÏõÂrku u Heydricha, zÏe to<br />

musõ byÂt skveÏly muzÏ, kdyzÏ dovede tak kra sneÏ hra t <strong>na</strong> housle, ...byla<br />

vyfotografova <strong>na</strong> bud' s Moravcem nebo s Heydrichem prÏed bolsÏevickou<br />

vyÂstavou SoveÏtsky ra j) s pokladnicÏkou v ruce. Tuto fotografii jsem skutecÏneÏ<br />

videÏla. ...zÏe chodõ <strong>na</strong> PrazÏsky hrad <strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvu Moravcovy rodiny,<br />

...k NedvõÂdkove podvakraÂte prÏisÏel NeÏmec, ktery meÏl <strong>na</strong> kabaÂteÏ<br />

ha kovy krÏõÂzÏ. ...NedvõÂdkova podepsala neÏjakou listinu s<strong>na</strong>d sbeÏracõÂ<br />

listinu) a za rovenÏ dala neÏjaky peneÏzÏnõ prÏõÂspeÏvek.ª 19)<br />

TataÂzÏ osoba o puÊ l druheÂho roku pozdeÏji 2. 4. 1947 vypovõÂdaÂ:<br />

¹...nemohu si dnes jizÏ urcÏiteÏ vzpomenout, zda mluvila take o vecÏõÂrku<br />

u Heydricha, ...ukazovala mi neÏjakou fotografii, kde byla vyobraze<strong>na</strong><br />

s pokladnicÏkou v ruce, avsÏak urcÏiteÏ nebyl <strong>na</strong> fotografii ani Heydrich,<br />

ani Moravec, ...o MoravcoveÏ rodineÏ nikdy nemluvila, ...nevideÏla jsem<br />

sbeÏracõ listinu, sta la jsem tehdy u ok<strong>na</strong> obra ce<strong>na</strong> do ulice. ...Svou vyÂpoveÏd'<br />

jsem ucÏinila pod dojmem tehdejsÏõÂ doby a nebyla jsem si veÏdoma,<br />

zÏe by vyÂpoveÏd' mohla neÂst neÏjake <strong>na</strong> sledky, ...byla jsem k vyÂpoveÏdi<br />

povola <strong>na</strong> proti sve vuÊ li.ª 20)<br />

Mile<strong>na</strong> Markova k tomu uvaÂdõÂ, zÏe tato osoba, sveÏdcÏõÂcõ proti nõÂ, byla<br />

ke sveÏdectvõÂ donuce<strong>na</strong> vyÂhruÊzÏkami slecÏny MarianoveÂ, nebot' MarianovaÂ<br />

veÏdeÏla o tom, zÏe tato sveÏdkyneÏ ±byÂvala spolubydlõÂcõ Markove ±<br />

meÏla za vaÂlky milostny pomeÏr s vysoce postavenyÂm NeÏmcem. 21)<br />

ProcÏ MLS tak ochotneÏ zprostil Markovou obzÏaloby a sveÏdkyneÏ u plneÏ<br />

meÏnõ svou vyÂpoveÏd', mohou vysveÏtlit veÏty, ktere <strong>na</strong>psal 23. 6. 1948 <strong>na</strong><br />

agenturnõ zpraÂvu daÂle AZ) rÏ. o. Markove Josef Plechaty poteÂ, co<br />

Markovou vyslal do NeÏmecka <strong>na</strong>vaÂzat styky s vedenõÂm cÏeskoslovenskeÂ<br />

emigrace: ¹Agent /tj. Markova ± pozn. autor/ tvrdil, zÏe tuto cestu ko<strong>na</strong>Â<br />

za tõÂm uÂcÏelem, aby splatil mora lnõ dluhy, ktere vuÊcÏi meÏ ma . NaraÂzÏel tõÂm<br />

<strong>na</strong> intervenci u soudu.ª 22)<br />

Jak je zrÏejme z textu vyÂsÏe uvedeneÂho zÏivotopisu, Mile<strong>na</strong> Markova se<br />

z<strong>na</strong>la s Josefem PlechatyÂm jizÏ od roku 1946, tamteÂzÏ take uvaÂdõÂ, zÏe jizÏ<br />

pro neÏho pracovala. 23) AcÏkoli byl jejõÂ agenturnõÂ svazek skartovaÂn v roce<br />

1956, 24) lze prÏedpoklaÂdat, zÏe pro zpravodajskou spolupraÂci byla zõÂskaÂ<strong>na</strong><br />

prÏõÂmo PlechatyÂm, nebot' jejich vzaÂjemne vztahy nebyly pouze<br />

cÏisteÏ pracovnõÂ 25) , nebo jeho <strong>na</strong>drÏõÂzenyÂm, vedoucõÂm politickeÂho oddeÏlenõÂ<br />

ZOB SÏteÏpaÂnem PlacÏkem.<br />

K metodaÂm praÂce zpravodajskyÂch slozÏek v letech 1946 ±1948 byÂvalyÂ<br />

prÏõÂslusÏnõÂk StB Josef Plechaty vsÏedesaÂtyÂch letech uvaÂdõÂ:<br />

¹...Agentura byla zõÂskaÂva <strong>na</strong> myslõÂm vyÂhradneÏ <strong>na</strong>za kladeÏ kompromateriaÂ<br />

lu, i kdyzÏ byl neÏkdy velmi problematickyÂ. ...Ja sa m jsem meÏl<br />

celkem 4 va zane spolupracovnõÂky. VaÂzaÂnõ nebo prÏevaÂzaÂnõ provaÂdeÏl<br />

PlacÏek, nebo ja za jeho prÏõÂtomnosti. Zpra vy ...byly v r. 1946 a s<strong>na</strong>d


257<br />

jesÏteÏ v 1947 zpracova ny ve zpra vy pro ministra vnitra a prÏedsedu byÂvaleÂho<br />

ZemskeÂho <strong>na</strong> rodnõÂho vyÂboru v Praze. ZpocÏa tku prÏebõÂral a upravoval<br />

tyto zpra vy vedoucõ politickeÂho oddeÏlenõ ZOB PlacÏek. Po zavedenõÂ<br />

A a B listuÊ jsem tyto prÏepisoval <strong>na</strong> A listy, ktere byly psaÂny ve 3±4<br />

exemplaÂrÏõÂch, B listy dvojmo. Jednu kopii listu A a B jsem zakla dal do<br />

sveÂho fasciklu. ZbyÂvajõÂcõ jsem prÏeda val bud'to prÏõÂmo PlacÏkovi nebo do<br />

jeho kancelaÂrÏe. Odtud byly nebo meÏly byÂt distribuova ny <strong>na</strong> jednotlivaÂ<br />

oddeÏlenõÂ, pozdeÏji sektory. V roce 1948 /kdyzÏ/ byla zrÏõÂze<strong>na</strong> agenturnõÂ<br />

centra la, prÏevzal cÏtenõ vsÏech zpraÂv KrÏenek-Mach. Za vazÏneÏjsÏõ prÏeda val<br />

PlacÏkovi nebo Milenovi, pozdeÏji s<strong>na</strong>d Za vodskeÂmu, ostatnõ rozdeÏloval<br />

prÏõÂmo.ª 26)<br />

Mile<strong>na</strong> Markova byla vaÂzaÂ<strong>na</strong> k agenturnõ praÂci <strong>na</strong> zaÂkladeÏ prÏerusÏenõÂ<br />

soudnõÂho procesu u MLS a pravdeÏpodobneÏ svoji roli sehraÂl i osobnõÂ<br />

vztah k Josefu PlechateÂmu. MeÏla nesÏt'astne a rozvraÂcene manzÏelstvõÂ<br />

27) , <strong>na</strong>võÂc si jejõ otec odpykaÂval mnohalete veÏzenõ za provineÏnõ proti<br />

<strong>na</strong>ÂrodnõÂ cti a o<strong>na</strong> doufala, zÏe svou spolupracõÂ dosaÂhne zmõÂrneÏnõÂ jeho<br />

trestu 28) .DaÂle ji motivovaly jejõ vaÂlecÏne a povaÂlecÏne zaÂzÏitky, jak se<br />

o nich zminÏuje v dopise adresovaneÂm ¹PepõÂcÏkoviª Josefu PlechateÂmu?).<br />

29)<br />

Jako pocÏaÂtecÏnõ datum sve spolupraÂce uvaÂdõ Markova rok 1946, jejõÂ<br />

prvnõÂ dochova<strong>na</strong>Â AZ je z 3. 11. 1947.<br />

Agenturnõ z<strong>na</strong>cÏka Markove byla ¹K 40ª, pozdeÏji ¹AK-950ª, z<strong>na</strong>cÏka<br />

rÏ. o. ¹A-1-Aª, ale jizÏ <strong>na</strong> dalsÏõÂch zpraÂvaÂch se objevuje z<strong>na</strong>cÏka rÏ. o. ¹Aª<br />

a vedle z<strong>na</strong>cÏky ¹K 40ª i krycõÂ jmeÂno KOLDA.<br />

KOLDA si zaklaÂdala <strong>na</strong> tom, zÏe ji rÏõÂdõ zodpoveÏdny orgaÂn, <strong>na</strong> ostatnõÂ<br />

se dõÂvala s despektem. 30) Onen ¹Aª, ji<strong>na</strong>k FALBR 31) , ve skutecÏnosti<br />

Josef Plechaty 32) ,tõÂm zodpoveÏdnyÂm pracovnõÂkem bezesporu byl.<br />

Josef Plechaty <strong>na</strong>stoupil 1. 11. 1945k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnostnõÂmu<br />

daÂle jen ZOB II) jako referent, v roce 1946 se staÂva prÏednostou<br />

oddeÏlenõÂ, v roce 1947 <strong>na</strong>hrazuje ve vedenõÂ oblastnõÂho zpravodajskeÂho<br />

oddeÏlenõ daÂle OZO I, tj. podrÏõÂzene slozÏky ¹zpravodajskeÂ<br />

sluzÏby KSCÏ ª ± ZOB II) Leopolda Kubelku odvolaneÂho pro podezrÏenõÂ<br />

ze styku s francouzskou zpravodajskou sluzÏbou a pro nehlaÂsÏene styky<br />

s pravicovyÂmi sociaÂlnõÂmi demokraty.<br />

OZO I meÏlo puÊ sobnost pro Prahu-meÏsto a podobne cÏleneÏnõ oddeÏlenõÂ<br />

obranneÂho, politickeÂho a hospodaÂrÏskeÂho zpravodajstvõÂ) jako ZOB<br />

II. V brÏeznu 1948 prÏi reorganizaci zpravodajske sluzÏby, kdy do noveÏ<br />

vznikajõÂcõ sluzÏby oz<strong>na</strong>cÏovane pozdeÏji jako StB) byli prÏebõÂraÂni uÂrÏednõÂci<br />

ZOB a zejmeÂ<strong>na</strong> OZO I, byl Josef Plechaty povyÂsÏen <strong>na</strong> kapitaÂ<strong>na</strong> s uÂcÏinnostõÂ<br />

od 7. 9. 1948 33) a poveÏrÏen vedenõÂm IV. sektoru u tvaru BAa; jeho<br />

zaÂstupcem byl Emil Orovan. 34)<br />

IV. sektor plnil prÏevaÂzÏneÏ u koly pro sektory ostatnõÂ, tj. obranneÂ,


258<br />

politicke a hospodaÂrÏske zpravodajstvõÂ. Do <strong>na</strong>ÂplneÏ jeho cÏinnosti patrÏilo<br />

provaÂdeÏt prÏõÂprav<strong>na</strong>Â sÏetrÏenõÂ, sledovaÂnõÂ, zatyÂkaÂnõÂ a rozpracovaÂnõÂvsÏeobecnyÂch<br />

objektuÊ tj. hoteluÊ , kavaÂren, kin apod.); prÏebõÂral rovneÏzÏ speciaÂlnõÂ<br />

u koly celostaÂtnõÂho vyÂz<strong>na</strong>mu, podõÂlel se <strong>na</strong>prÏõÂklad <strong>na</strong> likvidaci<br />

¹skupiny SVEÏ TLANAª.<br />

IV. sektor byl rozdeÏlen <strong>na</strong> oddeÏlenõÂ zjisÏt'ovacõÂ, sledovacõÂ, vyÂpadoveÂ<br />

a oddeÏlenõÂvsÏeobecnyÂch objektuÊ . Veliteli jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ byli v teÂ<br />

dobeÏ: VojteÏch Kozel, AntonõÂn Kavan, EvzÏen AbrahamovicÏ a FrantisÏek<br />

Liska. 35)<br />

Jak jsem jizÏ vyÂsÏe uvedl, prvnõÂ dochova<strong>na</strong>Â agenturnõÂ zpraÂva Mileny<br />

Markove je z pocÏaÂtku listopadu 1947. PrÏestozÏe praÂveÏ <strong>na</strong>stupovala zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

v ChariteÏ a mohla byÂt pro ZOB, leÂpe rÏecÏeno OZO I, zajõÂmavaÂ<br />

svyÂmi styky s osobami z okruhu CÏ eskoslovenske strany lidove daÂle<br />

CÏ SL) 36) a z okruhu ¹prazÏske smetaÂnkyª, nebyla jejõÂm <strong>na</strong>drÏõÂzenyÂm<br />

jas<strong>na</strong> otaÂzka dalsÏõÂho zameÏrÏenõ a pouzÏitõ agentky, pry vzhledem k jejõÂmu<br />

zvlaÂsÏtnõÂmu charakteru. Markova v tu dobu nemeÏla duÊveÏru rÏ. o.,<br />

byla hodnoce<strong>na</strong> jako neserioÂznõ a nestaÂla povaha, se sklonem ke lhanõÂ<br />

a intrikarÏenõÂ, ktera se cÏinõ zajõÂmava vypraÂveÏnõÂm o svyÂch politickyÂch<br />

a staÂtnickyÂch z<strong>na</strong>Âmostech. Plechaty seonõ zminÏ uje, zÏe: ¹...agent dosud<br />

poda val zpra vy neseriosnõÂazÏe uÂkoly musõ dosta vat velmi opatrneÏ,<br />

aby jich nezneuzÏil proti <strong>na</strong>Âm.ª 37) Markova nebyla z pocÏaÂtku u nora<br />

1948 konkreÂtneÏ u kolovaÂ<strong>na</strong>, byla pouze v <strong>na</strong>Âz<strong>na</strong>cõÂch smeÏrovaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong><br />

styky s VatikaÂnem a agenturnõÂ styk s rÏ. o. byl pomeÏrneÏ maÂlo cÏastyÂ,<br />

odmeÏny za zpraÂvy odmõÂtala.<br />

O dalsÏõÂm setkaÂnõÂsrÏ. o. je zaÂz<strong>na</strong>m azÏ z 8. 2. 1948, kdy PlechatyÂ<br />

¹nema zaÂjemª o dalsÏõ spolupraÂci s Markovou a prÏõÂmo <strong>na</strong>vrhuje, aby<br />

se styÂkali pouze jako prÏaÂteleÂ, nebot' zpraÂvy, ktere o<strong>na</strong> nosõÂ, pro neÏho<br />

nemajõ cenu. NedaÂva Markove zÏaÂdny u kol, nechaÂva <strong>na</strong> jejõ vuÊ li, ¹co<br />

s<strong>na</strong>d prÏineseª, s u myslem jesÏteÏ võÂce omezit styk, nebot' prÏedpoklaÂdal,<br />

¹zÏe jen tak muÊzÏe od agentky neÏco dostatª. 38)<br />

Po u noru 1948 se rÏada lidõ rozhodla opustit republiku. BeÏzÏenci<br />

pochaÂzeli zejmeÂ<strong>na</strong> ze strÏednõÂch a vysÏsÏõÂch spolecÏenskyÂch vrstev, tj.<br />

zteÏch, kde se pohybovala i MarkovaÂ. To ukaÂzalo nove mozÏnosti jejõÂ<br />

spolupraÂce s StB. Ve svyÂch zpraÂvaÂch se nynõÂ prÏevaÂzÏneÏ zameÏrÏovala <strong>na</strong><br />

osoby, ktere se chystaly odejõÂt za hranice. Prvnõ zpraÂvu tohoto druhu<br />

prÏinesla jizÏ koncem brÏez<strong>na</strong> 1948.<br />

Markova sama vyhledala 7. 3. 1948 PlechateÂho v byteÏ jeho sestry<br />

su myslem zacÏõÂt ¹poctiveÏ pracovatª a o dva dny pozdeÏji jizÏ prÏinesla<br />

udaÂnõÂ<strong>na</strong>Oskara CÏermaÂka-CÏerneÂho, ktery od podzimu 1947 dochaÂzel<br />

do bytu svyÂch z<strong>na</strong>ÂmyÂch DvorÏaÂcÏkovyÂch a nynõÂ organizoval odchody<br />

lidõ do zahranicÏõÂ. V teÂto dobeÏ jizÏ zacÏõÂ<strong>na</strong> Markova <strong>na</strong>byÂvat duÊveÏru<br />

rÏ. o. 39) AzÏ do poloviny cÏerv<strong>na</strong> 1948 hraje ve sve zÏivotnõ trageÂdii roli<br />

pasivnõ udavacÏky. PrÏi<strong>na</strong>ÂsÏõ zpraÂvy o u dajne sabotaÂzÏi praÂce v chomutov-


259<br />

skeÂm Mannesmannu, vcÏetneÏ tipu <strong>na</strong> osobu, kteraÂ, bude-li vzata ¹do<br />

presuª, promluvõÂ.<br />

DaÂle jsou to zpraÂvy o prÏõÂpraveÏ u nosu JUDr. Prokopa Drtiny do<br />

zahranicÏõÂ skupinou <strong>na</strong>ÂrodnõÂch socialistuÊ vedenou jakyÂmsi Kolbabou,<br />

cozÏ vedlo k strÏezÏenõÂ Drtiny prÏõÂmo <strong>na</strong> Bulovce pracovnõÂky IV. sektoru,<br />

kde vystupovali jako leÂkarÏi. 40) Markova dodaÂva zpraÂvy o stycõÂch ruÊznyÂch<br />

osob s cizõÂmi vyslanectvõÂmi; mj. hovorÏõ take oLampelovi, ktereÂho<br />

zminÏ uje v souvislosti se svyÂm vyÂslechem <strong>na</strong> CIC viz vyÂsÏe). Na<br />

Lampela byla u kolovaÂ<strong>na</strong>, aby prÏijala spolupraÂci jakeÂhokoli druhu,<br />

poprÏ. aby si od neÏho neÏco ¹vypuÊjcÏilaª.<br />

V jejõÂch udaÂnõÂch <strong>na</strong> osoby v souvislosti s emigracõÂ se objevujõÂ<br />

i jmeÂ<strong>na</strong>, se kteryÂmi se setkaÂme daÂle: PaÂnek, Janda, JirÏõÂ a Gerta DvorÏaÂcÏkovi.<br />

V dubnu 1948 prÏispõÂva k odhalenõ ¹ilegaÂlnõ skupiny HANAÂK<br />

A SPOL.ª tõÂm, zÏe <strong>na</strong> jednoho z okruhu teÏchto lidõÂ prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõÂ informaci<br />

o jeho u myslu uteÂci do zahranicÏõÂ. Z prostrÏedõ teÂto skupiny donesla<br />

vyÂnÏ atek u dajneÂho dopisu Ja<strong>na</strong> Masaryka a protirezÏimnõ letaÂk podepsanyÂ<br />

¹UÂstrÏedõÂ Prahaª. Dotkla se tak neveÏdomky akce StB ¹SKAUTª;<br />

<strong>na</strong> likvidaci skupiny ¹HANAÂK a spol.ª meÏla jen dõÂlcÏõÂ podõÂl. 41)<br />

AktivneÏ, jako provokateÂrka, vstoupila do deÏjstvõÂ v polovineÏ cÏerv<strong>na</strong><br />

roku 1948. Tehdy <strong>na</strong>vsÏtõÂvila lidoveckeÂho poslance Pexu jako osoba,<br />

ktera maÂu zke styky se zahranicÏõÂm, a s<strong>na</strong>zÏila se od neÏho zõÂskat konkreÂtnõÂ<br />

vzkazy pro emigraci v NeÏmecku. Zde Markova neuspeÏla, Pexa se<br />

jõÂ zmõÂnil, zÏe meÏl jizÏ neÏkolik provokacÏnõÂch <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv podobneÂho druhu<br />

a <strong>na</strong> <strong>na</strong>bõÂdky Markove nereagoval. U speÏsÏneÏjsÏõ byla u manzÏelky Pavla<br />

Tigrida, ktery jizÏ puÊ sobil v NeÏmecku. Od nõ dostala kontaktnõ hesla<br />

a adresu.<br />

Vte dobeÏ jizÏ zõÂskala plnou duÊveÏru sveÂho rÏ. o. Ten se rozhodl Markovou<br />

poslat v cÏervnu do NeÏmecka, aby <strong>na</strong>vaÂzala styky s vedenõÂm<br />

cÏeskoslovenskyÂch exilovyÂch slozÏek, a zõÂskala tak spojenõÂ <strong>na</strong> ilegaÂlnõÂ<br />

skupiny v CÏ SR.<br />

K vysazenõ Markove doNeÏmecka dosÏlo 23. 6. 1948 ve spolupraÂci<br />

s pohranicÏnõÂm u tvarem SNB ve TrÏech SekeraÂch. Vybave<strong>na</strong> 20 dolary<br />

od sveÂho rÏ. o. a smluvenyÂmi hesly pro stanovenõÂ zpuÊ sobu a cÏasu <strong>na</strong>Âvratu<br />

42) byla Markova prÏevede<strong>na</strong> prÏõÂslusÏnõÂkem tameÏjsÏõÂho u tvaru SNB<br />

u hranicÏnõÂho kamene cÏ. 23.<br />

Po prÏekrocÏenõ hranic dosÏla Markova doMaÈhringu. Zde se prÏihlaÂsila<br />

u celnõ straÂzÏe, ktera jõ po odebraÂnõ hotovosti prÏedala <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõ den<br />

<strong>na</strong> CIC do Tirschenreuthu. Byla podrobe<strong>na</strong> prÏedbeÏzÏneÂmu vyÂslechu,<br />

prÏedstavila se jako zaÂstupce odbojove organizace hledajõÂcõ <strong>na</strong>pojenõÂ<br />

<strong>na</strong> vedenõÂ cÏeskoslovenskeÂho exilu za uÂcÏelem <strong>na</strong>vaÂzaÂnõÂ zpravodajskeÂ<br />

spolupraÂce.<br />

NaÂsledujõÂcõÂ den byla odveze<strong>na</strong> <strong>na</strong> sluzÏebnu CIC do Weidenu, kde


260<br />

byla podrobneÏ vyslechnuta k osobnõÂm u dajuÊ m, k politickyÂm a spolecÏenskyÂm<br />

stykuÊ m a k organizaci, kterou zastupuje. Jako vedoucõÂho<br />

zpravodajske ilegaÂlnõ skupiny, ktery ji posõÂla <strong>na</strong>vaÂzat styky s pplk.<br />

Romanem Kokrdou, uvedla JUDr. Josefa Jandu, sveÂho neÏkdejsÏõÂho<br />

praÂvnõÂho zaÂstupce z procesu u MLS. JUDr. Janda prÏirozeneÏ nemeÏl<br />

ani tusÏenõÂ o cesteÏ MarkoveÂ, ani o tom, zÏe on saÂm je ¹vedoucõÂ ilegaÂlnõÂ<br />

skupinyª. Mile<strong>na</strong> Markova daÂle uvedla, zÏe prÏichaÂzõ <strong>na</strong>vaÂzat styk s Pavlem<br />

Tigridem. Byla dotazovaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> ¹spolehliveª pohranicÏnõÂky, <strong>na</strong><br />

agenty SNB posõÂlane zCÏ eskoslovenska do zahranicÏõÂ, <strong>na</strong> lidi, kterÏõÂprÏijdou<br />

do NeÏmecka prostrÏednictvõÂm skupiny JUDr. Jandy. PrÏi vyÂslechu<br />

se odvolaÂvala <strong>na</strong> Iva<strong>na</strong> Herbe<strong>na</strong>, doc. Krajinu, H. KozÏeluhovou,<br />

gen. LisÏku, pplk. Kokrdu a Pavla Tigrida.<br />

BeÏhem ¹prvnõÂho kolaª vyÂslechuÊ bylo Markove oz<strong>na</strong>Âmeno, zÏe spolupraÂce<br />

s cÏeskoslovenskyÂm exilem je mozÏ<strong>na</strong>Â pouze prostrÏednictvõÂm CIC,<br />

avsÏak MarkovaÂ, veÏdoma si sveÏrÏeneÂho u kolu, trvala <strong>na</strong> spolupraÂci pouze<br />

s cÏeskou slozÏkou. Byla vyzvaÂ<strong>na</strong>, aby <strong>na</strong>psala dopis Pavlu Tigridovi,<br />

ktery ji bude z bezpecÏnostnõÂch duÊ voduÊ kontaktovat saÂm.<br />

Po vyÂslechu dostala Markova volnost pohybu, a tak se pod zaÂminkou,<br />

zÏe jede <strong>na</strong>vsÏtõÂvit svou z<strong>na</strong>Âmou do Bayreuthu, vydala do Frankfurtu,<br />

aby vyhledala Tigrida v Parkhotelu, nebot' mõÂsto jeho pobytu<br />

a heslo, kteryÂm se mu meÏla hlaÂsit, z<strong>na</strong>la od jeho manzÏelky.<br />

Ve Frankfurtu <strong>na</strong>Âhodou <strong>na</strong>razila <strong>na</strong> pracovnõÂka CIC Dawise, kteryÂ<br />

ji z<strong>na</strong>l jesÏteÏ ze sveÂho pobytu v Praze. Odvedl ji opeÏt <strong>na</strong> CIC, kde podstoupila<br />

dalsÏõÂvyÂslechy. Znovu se prÏedstavila jako spojka domaÂcõÂ organizace,<br />

ktera prÏijela do Frankfurtu <strong>na</strong>vaÂzat spojenõ s Tigridem. PoteÂ<br />

byla ubytovaÂ<strong>na</strong> v Parkhotelu, odkud nesmeÏla vychaÂzet bez doprovodu<br />

uÂrÏednõÂka CIC Dawise a nepodarÏilo se jõÂ ani odeslat lõÂstek do Prahy se<br />

vzkazem, zÏe ¹trochu prsÏõª.<br />

Po neÏkolika dnech byla prÏeveze<strong>na</strong> do Regensburgu a opeÏtovneÏ vyslyÂchaÂ<strong>na</strong><br />

<strong>na</strong> kontrasÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂm oddeÏlenõÂ CIC referentem Adlerem.<br />

KromeÏ obvyklyÂch otaÂzek byla u dajneÏ dotazovaÂ<strong>na</strong> mj. <strong>na</strong> svou zpravodajskou<br />

minulost a styky se Secret Service viz vyÂsÏe).<br />

NaÂsledovaly opeÏt vyÂslechy, po kteryÂch byla pod krycõÂm jmeÂnem ubytovaÂ<strong>na</strong><br />

v Karmelitan hotelu s volnostõÂ pohybu a ¹plnou ochranouª,<br />

nicmeÂneÏ styky s Tigridem, Kokrdou nebo cÏeskoslovenskou odbojovou<br />

slozÏkou se jõÂ <strong>na</strong>vaÂzat nepodarÏilo.<br />

VpaÂtek 2. 7. 1948 vyhledali Markovou v hotelu dva muzÏi, kterÏõÂ se<br />

prÏedstavili jako CÏ ERMAÂK a STUDENYÂ. NabõÂdli jõÂ spolupraÂci s jejich<br />

¹neoficiaÂlneÏ uz<strong>na</strong>nouª skupinou. Markova s nimi jed<strong>na</strong>la poteÂ, co se jõÂ<br />

nepodarÏilo <strong>na</strong>vaÂzat spojenõÂ s Frankfurtem. Oba muzÏi projevili zaÂjem<br />

o zpraÂvy vojenskeÂho a hospodaÂrÏskeÂho charakteru, za ktere <strong>na</strong>bõÂzeli<br />

hotovost, umozÏneÏnõÂ spojenõÂ s dalsÏõÂ domaÂcõÂ skupinou ¹STRÏ IÂBRNAÂ<br />

NITª, a dokonce osvobozenõ otce Markove zveÏzenõÂ.<br />

Agentku druhy den opeÏt kontaktoval STUDENY spolecÏneÏ s muzÏem<br />

neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti, ktery se pozdeÏji prÏedstavil jako Richter, zmoc-


261<br />

neÏnec neÏkdejsÏõÂho cÏeskoslovenskeÂho exiloveÂho politika neÏmecke <strong>na</strong>Ârodnosti<br />

Wenzela Jaksche. Ten konkretizoval zpravodajske pozÏadavky:<br />

spojenõÂ <strong>na</strong> ¹politickou policiiª, informace o soveÏtskeÂm vlivu<br />

vcÏeskoslovenske armaÂdeÏ, vliv soveÏtskyÂch poradcuÊ ve vlaÂdeÏ, informace<br />

o vojenskyÂch a strategickyÂch objektech a zarÏõÂzenõÂch, zõÂskaÂnõÂcÏasopisu<br />

Kominform.<br />

DalsÏõ den, po <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ ubytovny pro cÏeske beÏzÏence, kde se MarkovaÂ<br />

sez<strong>na</strong>Âmila s prÏedsedou Zemske <strong>na</strong>Ârodnõ rady architektem KuÊ rkou<br />

ajõÂm vedenou ¹CÏ ERNOU KNIHOUª 43) , byla u dajneÏ kontaktovaÂ<strong>na</strong> Jakschem<br />

osobneÏ, ktery jõ ve spolecÏnosti HutaÂka a StudnicÏky pravaÂ<br />

jmeÂ<strong>na</strong> CÏ ERMAÂKA a STUDENEÂ HO <strong>na</strong>bõÂdl spolupraÂci a zadal konkreÂtnõÂ<br />

zpravodajske u koly. DaÂle jõ byl odevzdaÂn vzkaz pro StudnicÏkovu<br />

manzÏelku v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, ktera meÏla Markove umozÏnit <strong>na</strong>pojenõÂ<br />

<strong>na</strong> mariaÂnskolaÂzenÏ skou vysõÂlacÏku, jejõÂzÏ obsluze meÏla pak<br />

prÏedat pokyny pro vedenõÂ raÂdioveÂho provozu. Byla domluve<strong>na</strong> dalsÏõÂ<br />

schuÊ zka v NeÏmecku <strong>na</strong> 15. 7. 1948.<br />

JelikozÏ CIC odmõÂtla pomoci Markove v <strong>na</strong>Âvratu, odvezli ji HutaÂk<br />

a StudnicÏka 7. 7. 1948 k hranicõÂm a vysadili u kostelõÂka v prostoru<br />

obce MaÈhring. Zde hranice prÏekrocÏila a <strong>na</strong> pohranicÏnõÂm u tvaru ve<br />

TrÏech SekeraÂch se prÏihlaÂsila jako <strong>na</strong>vraÂtilec <strong>na</strong> amnestii. Druhy den<br />

byla prÏedaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, odkud ji vyzvedl PlechatyÂ.<br />

Zavezl ji ke StudnicÏkoveÂ, ktera prÏislõÂbila dojed<strong>na</strong>t schuÊ zku s radistou<br />

mariaÂnskolaÂzenÏske vysõÂlacÏky <strong>na</strong> 10. 7. 1948. Na teÂto schuÊ zce<br />

Markova take odevzdala StudnicÏkove instrukce z NeÏmecka a prÏislõÂbila<br />

dorucÏit 15. 7. 1948 zpraÂvy od plzenÏ skyÂch odbojaÂrÏuÊ.<br />

Po <strong>na</strong>Âvratu do Prahy kontaktovala Mile<strong>na</strong> Markova JUDr. Josefa<br />

Jandu s <strong>na</strong>bõÂdkou zorganizovat zpravodajskou skupinu. Jandu, z<strong>na</strong>ÂmeÂho<br />

z puÊ sobenõ za KveÏtnove revoluce prÏi Velitelstvõ BartosÏ a povaÂlecÏneÂho<br />

zameÏst<strong>na</strong>nce HlavnõÂho sÏtaÂbu ministerstva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany daÂle<br />

MNO), vedly k souhlasu s ilegaÂlnõ pracõ mimo jine i existencÏnõ starosti,<br />

nebot' 8. 3. 1948 mu byla dekretem AkcÏnõÂho vyÂboru AdvokaÂtnõÂ komory<br />

pro CÏ echy zrusÏe<strong>na</strong> advokaÂtnõÂ praxe. 44) Po MarkoveÂ, jakozÏto spojce<br />

s emigracõÂ, neÏkolikraÂt vzkazoval nutnost peneÏz a vozu pro zpravodajskou<br />

cÏinnost. Agentka mu prÏedala u koly, ktere prÏivezla od Jakschovy<br />

skupiny, Janda ovsÏem nikdy neposlal zpraÂvy veÏtsÏõÂho vyÂz<strong>na</strong>mu.<br />

Dne 15. 7. 1948 Markova spolu s rÏ. o. PlechatyÂm odjeli sluzÏebnõÂm<br />

vozem do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ. Zde se setkala s radistou JaromõÂrem<br />

NovyÂm, ktery jõ pro HutaÂka prÏedal zpraÂvy od plzenÏ ske skupiny. Byly<br />

to zpraÂvy ze SÏ kodovyÂch zaÂvoduÊ , sez<strong>na</strong>my komunistickyÂch prÏedaÂkuÊ,<br />

kterÏõÂ provaÂdeÏli ocÏistu, zpraÂvy z doluÊ JaÂchymov, zpraÂva o JirÏõÂm Michlovi,<br />

plaÂnek vojenskeÂho letisÏteÏ PlzenÏ a jeho stav, fotografie z plzenÏskyÂch<br />

demonstracõÂ z 6. 5. 1948, prÏõÂrucÏka pro podduÊ stojnõÂky a informace<br />

o uskladneÏnõ munice pro Lidove milice daÂle LM) v Plzni.<br />

KdyzÏ tyto zpraÂvy byly <strong>na</strong> sluzÏebneÏ StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch ofo-


262<br />

tografovaÂny, Markova <strong>na</strong>vsÏtõÂvila matku HutaÂka, ktera synovi posõÂlala<br />

vzkazy a jmenovita varovaÂnõÂprÏed zraÂdci a prÏed meÏstecÏkem Tirschenreuth,<br />

kde pry meÏla BezpecÏnost mnoho zveÏduÊ . Po schuÊ zce odjela sluzÏebnõÂm<br />

vozem StB <strong>na</strong> pohranicÏnõ u tvar TrÏi Sekery, jehozÏ velitel ji doprovodil<br />

ke hranicõÂm. Ve stejnou dobu jako MarkovaÂ, byl prÏevaÂdeÏn<br />

jesÏteÏ dalsÏõ agent StB, <strong>na</strong>smeÏrovany k Dawisovi. Oba agenti vsÏak nemeÏli<br />

o existenci druheÂho tusÏenõÂ; StB tak chteÏla proveÂst jejich vzaÂjemnou<br />

kontrolu. 45)<br />

Na Milenu Markovou cÏekal v NeÏmecku <strong>na</strong> smluveneÂm mõÂsteÏ vuÊz<br />

s JakschovyÂmi lidmi, kteryÂm odevzdala zpraÂvy od JUDr. Jandy a z MariaÂnskyÂch<br />

LaÂznõÂ. StudnicÏka, ktery pracoval teÂzÏ pro CIC, se s<strong>na</strong>zÏil<br />

Markovou prÏed touto organizacõÂ, a zejmeÂ<strong>na</strong> prÏed cÏeskou odbojovou<br />

slozÏkou, utajit. ChteÏl tak zõÂskat zpravodajsky pramen pouze pro Jaksche,<br />

<strong>na</strong>võÂc si byl veÏdom nelegaÂlnosti zpravodajskeÂho pocÏõÂ<strong>na</strong>ÂnõÂ bez<br />

veÏdomõ AmericÏanuÊ . Proti jejich vuÊ li rovneÏzÏ pomohl Markove prÏi jejõÂ<br />

prvnõÂ cesteÏ doNeÏmecka odejõÂt zpeÏt do CÏ SR. Pobyt agentky se mu vsÏak<br />

utajit nepodarÏilo, cozÏ vedlo k jeho kraÂtkodobeÂmu zajisÏteÏnõÂ a rozhodnutõÂ,<br />

ktere ho staÂlo mnoho let zÏivota. O tom vsÏak pozdeÏji.<br />

PrÏi teÂto druhe cesteÏ se Markova setkala v Regensburgu RÏ ezneÏ)<br />

s Pavlem Tigridem a vyrÏõÂdila mu heslo od jeho zÏeny. Ten jõÂ prÏislõÂbil<br />

pomoc v <strong>na</strong>vazovaÂnõÂ kontaktuÊ s emigracõÂ. Tigrida vyuzÏila jesÏteÏ k odeslaÂnõÂ<br />

dvou lõÂstkuÊ do Prahy o kraÂsneÂm pocÏasõ u dajneÏ jizÏ byla posÏta<br />

mezi CÏ SR a NeÏmeckem cenzurovaÂ<strong>na</strong>).<br />

Dne 20. 7. 1948 byla Mile<strong>na</strong> Markova v Regensburgu kontaktovaÂ<strong>na</strong><br />

muzÏi z CIC, kterÏõÂ seprÏedstavili jako ADLER, KENNEDY a TAYLOR.<br />

Byla vyslyÂchaÂ<strong>na</strong> ke sve cÏinnosti v CÏ SR, ke skupineÏ, kterou zastupuje,<br />

ke ¹skupineÏ mjr. KRAÂLEª pradeÏpodobneÏ Chalupa, viz sbornõÂk Securitas<br />

Imperii cÏ. 2 /U DV, Praha 1994, str. 72 ±116), ke sve cÏinnosti<br />

vNeÏmecku, zejmeÂ<strong>na</strong> ke spolupraÂci s Jakschovci aj.<br />

Mile<strong>na</strong> Markova si postupneÏ zõÂskala duÊveÏru vyslyÂchajõÂcõÂch, kterÏõÂ<br />

projevili zaÂjem o spolupraÂci se ¹skupinou kpt. NEMOª krycõÂ jmeÂno<br />

Jandy). Dostala konkreÂtnõ zpravodajske u koly ± <strong>na</strong>prÏ. zjistit vyÂsledek<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy Molotova, kdy byl v Praze Zorin, zpraÂvy o zmeÏ<strong>na</strong>Âch a situaci<br />

ve vlaÂdeÏ, kompetence UÂ strÏednõÂ rady odboruÊ,vsÏe o KolskeÂm /?/, zõÂskat<br />

vyÂtisk cÏasopisu Kominform, zjistit puÊ sobenõÂ RusuÊ v cÏeskoslovenskeÂ<br />

armaÂdeÏ, proniknout do OBZ MNO a do ¹skupiny mjr. KRAÂLEª, doveÏdeÏt<br />

se o uÂcÏelu skupiny a hlavneÏ jmeÂ<strong>na</strong> spojuÊ do zahranicÏõÂ. O tuto skupinu<br />

meÏla CIC eminentnõ zaÂjem, nebot' take od nõ obdrzÏela <strong>na</strong>bõÂdku ke<br />

spolupraÂci. Na zaÂveÏr byl sjed<strong>na</strong>Ân termõÂn schuÊ zky s ¹kpt. NEMOª. K vecÏeru<br />

dne 29. 7. 1948 Markova prÏekrocÏila hranici zpeÏt do CÏ ech.<br />

KromeÏ vyÂsÏe uvedenyÂch zpraÂv prÏinesla Markova z NeÏmecka jesÏteÏ<br />

celou rÏadu dõÂlcÏõÂch informacõÂ o emigrantech, objektech, organizaci


263<br />

cÏeskoslovenske zahranicÏnõ odbojove slozÏky a CIC, ktere byly <strong>na</strong>ÂsledneÏ<br />

vyuzÏity StB v dalsÏõÂch akcõÂch proti domaÂcõÂmu odboji.<br />

Naposledy se vydala agentka Markova do NeÏmecka 13. 8. 1948,<br />

tentokraÂt jizÏ sJUDr. Josefem Jandou jako vedoucõÂm skupiny ¹kpt.<br />

NEMOª. SetkaÂnõÂsnõÂm bylo pro zpravodajce CIC, kterÏõÂ seprÏedstavili<br />

jako KEJTEK zrÏejmeÏ Katek) a KARFIELD, zklamaÂnõÂm. Janda, kteryÂ<br />

byl jizÏ dva roky mimo GeneraÂlnõÂsÏtaÂb a do styku s vojenskyÂmi osobami<br />

prÏisÏel prakticky pouze v Klubu spojeneckyÂch duÊ stojnõÂkuÊ , neprojevil<br />

ani zaÂkladnõ zpravodajske z<strong>na</strong>losti a Markova upadla v podezrÏenõÂ, zÏe<br />

se schovaÂva za zcela jinou osobu, kterou jim utajuje. V rozhovoru<br />

s Markovou oz<strong>na</strong>cÏili muzÏi Jandu za zÏvanila a projevili zaÂjem o dalsÏõÂ<br />

spolupraÂci pouze s nõÂ; Jandu chteÏli vyuzÏõÂt jen pro <strong>na</strong>vaÂzaÂnõÂ stykuÊ<br />

s jinou skupinou.<br />

Po dvou dnech byla tato schuÊ zka skoncÏe<strong>na</strong>. Janda neobdrzÏel veÏtsÏõÂ<br />

fi<strong>na</strong>ncÏnõÂcÏaÂstku <strong>na</strong> uhrazenõÂ dluhuÊ a <strong>na</strong> zpravodajskou praÂci, 46) nyÂbrzÏ<br />

zpravodajske u koly z oblasti vojenskeÂho soudnictvõÂ, zbrojarÏskeÂho pruÊmyslu<br />

a u kol opatrÏit informace o Rajmanovi, Weisovi a poslanci<br />

Steinerovi.<br />

MarkovaÂ, ktera prÏijala <strong>na</strong>bõÂdku k separaÂtnõ spolupraÂci, byla pozÏaÂdaÂ<strong>na</strong><br />

o zõÂskaÂnõ sez<strong>na</strong>mu cÏlenuÊ U strÏednõ kaÂdrove komise KSCÏ a informacõÂ<br />

oprÏipravovane amnestii <strong>na</strong> ministerstvu spravedlnosti. DaÂle<br />

meÏla <strong>na</strong>vaÂzat kontakt s dr. Weisem. Styky s Jandou postupneÏ omezit<br />

a ukoncÏit 15. 9. 1948, po prÏevzetõ jeho zpraÂv beÏhem plaÂnovane cesty<br />

do NeÏmecka.<br />

Jandu, ktery se po <strong>na</strong>Âvratu do republiky prÏece jen rozhodl pro<br />

spolupraÂci s emigracõÂ, vyhledal koncem srp<strong>na</strong> libenÏ sky katecheta<br />

HouzÏvicÏka a pozÏaÂdal jej, aby pomohl v uÂteÏku do zahranicÏõÂ neÏkolika<br />

osobaÂm. Markova se ochotneÏ zhostila u kolu zajistit pro tyto lidi odvoz.<br />

V den uskutecÏneÏnõÂ cesty se psalo datum 31. 8. 1948, hveÏzda MarkoveÂ<br />

jako agentky byla nejvyÂsÏe a JUDr. Jandovi zbyÂvalo jen neÏkolik hodin<br />

svobody.<br />

Ten den Markova zajistila u StB vuÊz s rÏidicÏem a doprovodila trÏi<br />

uprchlõÂky azÏ do blõÂzkosti hranice. Byl to Jan Vlach, ucÏitel z jihocÏeskeÂ<br />

vesnice LoucÏovice, ktery zvolil emigraci z obav prÏed dalsÏõÂm politickyÂm<br />

vyÂvojem a z idealismu, nebot' od vyÂsÏe uvedeneÂho katechety HouzÏvicÏky<br />

z<strong>na</strong>l teÏzÏke pomeÏry v utecÏeneckyÂch taÂborech a fakt, zÏe v taÂborech prakticky<br />

nejsou ucÏitele pro cÏeske deÏti. DalsÏõÂm uprchlõÂkem byl FrantisÏek<br />

PaÂnek, z<strong>na</strong>Âmy MarkoveÂ, prchajõÂcõ prÏed MLS. Ten s sebou vezl veÏtsÏõÂ<br />

mnozÏstvõÂ zlatyÂch prÏedmeÏtuÊ a zaÂmeÏr podnikat v NeÏmecku. PoslednõÂm<br />

byl Ilja HveÏzda.<br />

VsÏichni vyÂsÏe jmenovanõÂ <strong>na</strong>stoupili cestu v 15.30 <strong>na</strong> SmõÂchoveÏ u stanice<br />

AndeÏl, automobil rÏõÂdil prÏõÂslusÏnõÂk StB BartaÂk. Cestou jim ¹deÏlalo<br />

volnoª dalsÏõ auto StB, ktere pak pokracÏovalo do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ.


264<br />

V KynzÏvarteÏ prÏistoupil prÏevadeÏcÏ KAREL, ji<strong>na</strong>k prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho<br />

u tvaru SNB TrÏi Sekery, jenzÏ je vedl asi hodinu lesem <strong>na</strong> stanoveneÂ<br />

mõÂsto. Zde byli ¹zaskocÏeniª hlõÂdkou a po fiktivnõÂ prÏestrÏelce, prÏi<br />

ktere se Markove ¹podarÏilo uprchnoutª, byli vsÏichni zatcÏeni a prÏedaÂni<br />

komunisticke spravedlnosti.<br />

NaÂsledujõÂcõÂ den zacÏalo zatyÂkaÂnõÂ. V noci byl zatcÏen JUDr. Josef<br />

Janda, dalsÏõÂ skupi<strong>na</strong> prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹realizovalaª osoby v MariaÂnskyÂch<br />

LaÂznõÂch, zatcÏen byl i libenÏ sky faraÂrÏ HouzÏvicÏka. Janda byl odsouzen<br />

za zlocÏin prÏõÂpravy u kladuÊ o republiku dle § 2, cÏl. 2, zaÂk. cÏ. 50/<br />

/1923 Sb. a za zlocÏin vojenske zrady dle § 6, zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb.<br />

k trestu odneÏtõÂ svobody <strong>na</strong> 20 let a kaplan Bohumil HouzÏvicÏka dle<br />

§2,zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb. k trestu odneÏtõÂ svobody <strong>na</strong> 8 let.<br />

Jandovi se konkreÂtneÏ kladlo za vinu, zÏe pomohl k uÂteÏku zameÏst<strong>na</strong>nci<br />

MNO Kokrdovi, jemuzÏ hrozilo trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ. DaÂle zÏe prostrÏednictvõÂm<br />

Markove ± agentky CIC, kterou po vaÂlce obhajoval prÏed MLS,<br />

se v NeÏmecku zavaÂzal k zõÂskaÂvaÂnõ zpraÂv a tam take prÏedal HouzÏvicÏkovy<br />

põÂsemnosti nezjisÏteÏneÂho obsahu. JUDr. Josef Janda byl ve veÏzenõÂ<br />

do roku 1962, kdy mu byl prominut zbytek trestu.<br />

DuchovnõÂ Bohumil HouzÏvicÏka leÂta veÏzenõÂ dostal za prÏedaÂnõÂ zmõÂneÏnyÂch<br />

tiskovin, zorganizovaÂnõÂ odchodu osob do zahranicÏõÂ a za to, zÏe<br />

<strong>na</strong>psal dva cÏlaÂnky do ilegaÂlnõÂho cÏasopisu PochodenÏ. 47) DluzÏno poz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>t,<br />

zÏe bylo upusÏteÏno od trestnõÂho stõÂhaÂnõÂucÏitele Ja<strong>na</strong> Vlacha;<br />

k 15letuÊ m odneÏtõÂ svobody byl odsouzen azÏ v roce 1953 v souvislosti<br />

s akcõÂ StB ¹SATANª.<br />

ZatyÂkaÂnõÂ probeÏhlo i v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch. Zde byl zatcÏen radista,<br />

ji<strong>na</strong>k zameÏst<strong>na</strong>nec letisÏteÏ JaromõÂr NovyÂ, se skupinou asi 10 osob,<br />

daÂle byla ¹realizovaÂ<strong>na</strong>ª mensÏõÂ skupi<strong>na</strong> z PlzneÏ vede<strong>na</strong>Â VrÏesÏt'aÂlem.<br />

PraÂveÏodneÏho pochaÂzely zpraÂvy z PlzneÏ pro NeÏmecko.<br />

Hlavnõ podõÂl <strong>na</strong> ¹shozenõª mariaÂnskolaÂzenÏske skupiny nesl vedle<br />

Markove drÏõÂve vzpomõÂ<strong>na</strong>ny agent CIC StudnicÏka.<br />

Miroslav StudnicÏka odesÏel do NeÏmecka 24. 3. 1948, aby spolecÏneÏ<br />

s NovyÂm a neÏkolika dalsÏõÂmi lidmi vybudoval raÂdiove spojenõ a zpravodajskyÂ<br />

ka<strong>na</strong>Âl mezi NeÏmeckem a MariaÂnskyÂmi LaÂzneÏmi. DuÊveÏru AmericÏanuÊ<br />

si zõÂskal tõÂm, zÏe jim prozradil mõÂsto u krytu sez<strong>na</strong>mu tajneÏ<br />

popravenyÂch osob v Dachau, kde byl veÏzneÏn, a mõÂsto hrobu dvou<br />

sestrÏelenyÂch americkyÂch letcuÊ.<br />

VNeÏmecku plnil zpravodajske u koly pro CIC v utecÏeneckyÂch taÂborech<br />

a cÏeskyÂch odbojovyÂch skupi<strong>na</strong>Âch gen. Lva Prchaly, Jaksche<br />

apod.). PosleÂze byl vyslaÂn do CÏ SR s u koly <strong>na</strong>vaÂzat spojenõ s tuzemskyÂmi<br />

skupi<strong>na</strong>mi, dohodnout raÂdiove koÂdy pro amateÂrskou vysõÂlacÏku<br />

JaromõÂra NoveÂho pozdeÏji meÏl jeho a jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch prÏiveÂst <strong>na</strong><br />

sÏkolenõ doNeÏmecka) a zõÂskat vojenske a hospodaÂrÏske informace.<br />

PrvnõÂ cestu do vlasti StudnicÏka podnikl 10. 6. 1948, beÏhem dalsÏõÂ ±<br />

v polovineÏ srp<strong>na</strong> 1948 ± se prÏihlaÂsil <strong>na</strong> StB a byl zatcÏen. At' uzÏ byl jeho


265<br />

motiv ten, zÏe jako dvojõÂ agent chteÏl zõÂskat cenneÏjsÏõÂ informace, nebo ten<br />

zÏe po roztrzÏce s CIC 48) chteÏl skoncovat s dosavadnõÂm dobrodruzÏstvõÂm<br />

aprÏiz<strong>na</strong>ÂnõÂm dosaÂhnout jen mõÂrneÂho trestu, nic se nemeÏnõÂ <strong>na</strong> faktu, zÏe<br />

StB vyzradil velke mnozÏstvõ poz<strong>na</strong>tkuÊ a udal rÏadu lidõÂ, vcÏetneÏ sveÂho<br />

prÏõÂtele NoveÂho a dvou osob, ktere mubeÏhem jeho puÊ sobenõ v Praze<br />

nezisÏtneÏ prÏislõÂbily pomoc.<br />

Svou zpravodajskou hru zaplatil Miroslav StudnicÏka dozÏivotnõÂm zÏalaÂrÏem<br />

propusÏteÏn byl v roce 1964). JaromõÂr NovyÂ, tehdy jesÏteÏ neplnoletyÂ,<br />

ji odnesl ¹pouhyÂmiª sÏesti lety veÏzenõÂ. 49) Odsouze<strong>na</strong> byla i plzenÏskaÂ<br />

¹skupi<strong>na</strong> VRÏ ESTÏAÂLOVAª.<br />

Mile<strong>na</strong> Markova obdrzÏela dne 13. 9. 1948 druhy obcÏansky pruÊ kaz<br />

<strong>na</strong> jmeÂno VANDA ROUBALOVAÂ, s datem <strong>na</strong>rozenõÂ 21. 1. 1915, a noveÂho<br />

rÏ. o. ± prÏõÂslusÏnõÂka IV. sektoru StB VladimõÂra PruÊ sÏu.<br />

Po zatcÏenõ JUDr. Jandy bylo jejõÂm u kolem agenturneÏ spolupracovat<br />

prÏi ¹realizaciª zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª. ZuÊ stala proto ve styku<br />

s JandovyÂm prÏõÂtelem JirÏõÂm Svobodou, ktery ji sez<strong>na</strong>Âmil s LubomõÂrem<br />

Blahetou. Tento studujõÂcõÂ praÂv a soucÏasneÏ zameÏst<strong>na</strong>nec CÏ eskoslovenskyÂch<br />

aeroliniõÂ prÏõÂlezÏitostneÏ zprostrÏedkovaÂval uÂteÏky lidõÂ do NeÏmecka<br />

ve spolupraÂci s HorÏejsÏõÂm, ktery vlastnil turistickou chatu<br />

v ChuraÂnÏoveÏ <strong>na</strong>d Stachami. PrÏevedl mimo jine teÂzÏ jisteÂho Haviara<br />

z Bratislavy, ktery mu zanechal v uzÏõÂvaÂnõ vuÊ z do te doby, nezÏ se<br />

oneÏj prÏihlaÂsõÂ jeho prÏõÂbuznõÂ. Blaheta vsÏak vuÊ z zproneveÏrÏil a bratr emigranta<br />

mu hrozil zÏalobou. Markova vyuzÏila jeho nes<strong>na</strong>ÂzõÂaprÏislõÂbila<br />

mu potrÏebnou fi<strong>na</strong>ncÏnõ cÏaÂstku <strong>na</strong> vyplacenõ vozu, pokud jõ doda duÊlezÏiteÂ<br />

zpraÂvy pro NeÏmecko. Blaheta Markove slõÂbil dodat zpraÂvy ze<br />

zbrojovek a prÏedstavil ji, jako agentku CIC, sveÂmu prÏõÂteli VladimõÂru<br />

Wurfelovi, ktery byl zameÏst<strong>na</strong>Ân jako uÂrÏednõÂk ve SÏ kodovce. Ten MarkoveÂ<br />

prÏedal sÏkodovaÂcke normy, tehdy jizÏ nepouzÏõÂvaneÂ, s tõÂm, zÏe se<br />

jed<strong>na</strong> oduÊ lezÏite dokumenty, za ktere by ¹nebyl jeden rokª. Toto proroctvõÂ<br />

semeÏlo <strong>na</strong>plnit o neÏkolik dnõÂ pozdeÏji.<br />

MezitõÂm vsÏak jesÏteÏ Markova ¹zajistila vuÊzisrÏidicÏemª a spolu s Blahetou<br />

podnikla prÏevoz jisteÂho KrÏepelky zPõÂsku prÏes Babylon do NeÏmecka.<br />

StB umozÏnila tento prÏevoz patrneÏ proto, zÏe Blaheta sliboval<br />

obstaraÂnõ dalsÏõÂho sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂho materiaÂlu, a ve hrÏe bylo u dajneÏ i zprostrÏedkovaÂnõÂuÂteÏku<br />

Bohumila LausÏma<strong>na</strong>. Markova si tak meÏla upevnit<br />

duÊveÏru u Blahety a poprÏõÂpadeÏ u dalsÏõÂch ilegaÂlnõÂch slozÏek.<br />

K zatcÏenõÂ zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª dosÏlo 30. 9. 1948. LubomõÂr<br />

Blaheta byl za zlocÏin u kladuÊ o republiku a zlocÏin vojenske zrady odsouzen<br />

k trestu odneÏtõÂ svobody <strong>na</strong> 10 let, VladimõÂr Wurfel za zlocÏin<br />

zrady k trestu odneÏtõÂ svobody <strong>na</strong> 7 let. 50)<br />

Blahetovi bylo kladeno za vinu, zÏe pomohl nejmeÂneÏ 15osobaÂm<br />

kuÂteÏku do zahranicÏõÂ, a daÂle to, zÏe se spolcÏil s agentkou cizõÂ mocnosti<br />

a opakovaneÏ se styÂkali za uÂcÏelem vyzvõÂdaÂnõÂ vojenskeÂho tajemstvõÂ.


266<br />

Za vyzveÏdacÏstvõ byl take odsouzen Wurfel, acÏkoli se haÂjil tõÂm, zÏe<br />

uvedene nepouzÏõÂvane normy dostane prakticky kazÏdyÂ, kdo do SÏ kodovky<br />

prÏijde, cozÏ v podstateÏ potvrdil i soudnõÂ z<strong>na</strong>lec.<br />

ZajõÂmavy je dalsÏõ BlahetuÊ v osud. Po rozsudku byl zarÏazen do JaÂchymova,<br />

odkud 7. 9. 1949 uprchl spolu s peÏti veÏzni poteÂ, co <strong>na</strong> brigaÂdnickeÂ<br />

praÂci opili straÂzÏneÂho. Dostal se do PlzneÏ, odkud mu lide vzaÂcnyÂch<br />

charakteruÊ panõ MõÂkova a pan Kolbl nezisÏtneÏ pomohli k uÂteÏku<br />

do NeÏmecka. 51)<br />

ZatcÏenõÂm ¹skupiny kpt. NEMOª, ¹realizacõª mariaÂnskolaÂzenÏ skyÂch<br />

a plzenÏskyÂch odbojaÂrÏuÊ prÏõÂpad ¹LETISÏ TEÏ ª) a zmeÏnou rÏ. o. Josefa PlechateÂho<br />

za rÏ. o. VladimõÂra PruÊsÏu se zmeÏnil charakter agenturnõÂ praÂce<br />

Mileny MarkoveÂ. DaÂle nosila pouze nevyÂz<strong>na</strong>mne udavacÏske zpraÂvicÏky,<br />

smeÏrÏovaÂ<strong>na</strong> byla do vysÏsÏõÂch cõÂrkevnõÂch kruhuÊ a do CÏ SL, kde z<strong>na</strong>la sekretaÂrÏku<br />

z u strÏedõ Gertu DvorÏaÂcÏkovou a jejõÂho manzÏela JirÏõÂho DvorÏaÂcÏka;<br />

jejõ cÏinnost byla ovsÏem jizÏ bez valneÏjsÏõÂch ¹u speÏchuʪ.<br />

Na konci rÏõÂj<strong>na</strong> 1948 dosÏlo k dalsÏõÂ zmeÏneÏ rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂ<strong>na</strong>, Markovou<br />

dostal jakyÂsi rÏ. o. 090/Pa. Z<strong>na</strong>cÏku se nepodarÏilo desÏifrovat, takzÏe<br />

nenõÂ jasneÂ, jde-li pouze o zmeÏnu z<strong>na</strong>cÏky u PruÊsÏi nebo PlechateÂho cÏi<br />

o zcela jinou osobu. 52)<br />

Vte dobeÏ take <strong>na</strong>vsÏtõÂvila Markovou v Praze jejõ z<strong>na</strong>Âma z veÏznice<br />

MLS, jizÏ zminÏ ova<strong>na</strong>Â Ha<strong>na</strong> KrupkovaÂ. UzÏprÏi drÏõÂveÏjsÏõÂm setkaÂnõÂjõÂ MarkovaÂ<br />

<strong>na</strong>bõÂzela sve ¹prÏevadeÏcÏskeª sluzÏby, a nynõ se Krupkova rozhodla<br />

je vyuzÏõÂt. Byla totizÏ informovaÂ<strong>na</strong> majorem v. v. Aubrechtem z BohdancÏe<br />

o neÏm daÂle) o prÏõÂpravovaneÂm obnovenõÂ jejõÂho procesu MLS,<br />

u ktereÂho meÏla mõÂt obzÏalobou u dajneÏ <strong>na</strong>vrzÏen trest smrti.<br />

Za vaÂlky Ha<strong>na</strong> Krupkova spolecÏneÏ se svyÂm manzÏelem VaÂclavem<br />

Krupkou aktivneÏ pomaÂhala pardubicke skupineÏ parasÏutistuÊ z Anglie<br />

pod velenõÂm BartosÏe). Po prozrazenõÂ vsÏak padla do rukou gestapa.<br />

VysÏetrÏovaÂ<strong>na</strong> byla uÂrÏednõÂkem gestapa Schulzem, ktery sesnõ dohodl,<br />

zÏe za poskytnutõÂ jistyÂch sluzÏeb zarucÏõÂ zÏivot jõÂ, jejõÂm rodicÏuÊ m a jejõÂmu<br />

manzÏelovi. Schulze svuÊ j slib splnil.<br />

VaÂclav Krupka, pote co odmõÂtl sluzÏbu v neÏmeckyÂch ozbrojenyÂch<br />

slozÏkaÂch, byl poslaÂn do Mauthausenu, kde se docÏkal konce vaÂlky,<br />

Krupkova byla po roce straÂveneÂm v TerezõÂneÏ propusÏteÏ<strong>na</strong> a <strong>na</strong>saze<strong>na</strong><br />

do prazÏske Waltrovky jako agent gestapa. AcÏkoli byla velmi kraÂtce po<br />

vaÂlce zatcÏe<strong>na</strong> a vysÏetrÏovaÂ<strong>na</strong> orgaÂny MLS a OBZ vysÏetrÏovaÂnõÂ za OBZ<br />

velice agilneÏ vedl jizÏ zminÏ ovany mjr. Aubrecht), udavacÏstvõÂ, a tedy<br />

i vi<strong>na</strong> za osud LezÏaÂkuÊ , nebyly jõÂ ani jejõÂmu manzÏelovi Krupkovi prokaÂzaÂny.<br />

Tento prÏõÂpad se v rÏõÂjnu 1948 znovu otevõÂral a Ha<strong>na</strong> Krupkova sepo<br />

zkusÏenostech z vysÏetrÏovaÂnõÂatrÏõÂleteÂho veÏzenõÂ MLS rozhodla emigrovat.<br />

JesÏteÏ prÏedtõÂm vsÏak vyhledala u zÏamberske posaÂdky sveÂho manzÏela,<br />

ktery sesnõ jizÏ drÏõÂve rozvedl, varovala jej a <strong>na</strong>vrhla mu spolecÏnou


267<br />

emigraci. Krupka odmõÂtl, <strong>na</strong>bõÂdl jõÂu kryt u sve z<strong>na</strong>Âme <strong>na</strong> SmõÂchoveÏ, ale<br />

po jejõÂm odjezdu ze ZÏamberka do Prahy oz<strong>na</strong>Âmil setkaÂnõÂ s nõÂ <strong>na</strong><br />

SNB. 53)<br />

Tehdy Ha<strong>na</strong> Krupkova vyhledala Milenu Markovou a pozÏaÂdala ji<br />

o zprostrÏedkovaÂnõÂ odchodu do NeÏmecka, ovsÏem azÏ po rozsudku<br />

MLS, nebot' staÂle doufala v mõÂrny trest a vaÂhala opustit sveÂho jede<strong>na</strong>ÂctimeÏsõÂcÏnõÂho<br />

chlapecÏka.<br />

Markova ve s<strong>na</strong>ze ¹zefektivnitª svou praÂci, varovala Krupkovou prÏed<br />

prÏõÂchodem do utecÏeneckeÂho taÂbora v NeÏmecku bez zaÂsluh z protikomunistickeÂ<br />

ilegality a bez doporucÏenõÂ. Proto ji vyzvala, aby si potrÏebneÂ<br />

zaÂsluhy a doporucÏenõ opatrÏila. Krupkova si vzpomeÏla <strong>na</strong> mjr.<br />

Aubrechta, ktery ji varoval prÏed ilegaÂlnõ pracõ a provokacemi ze strany<br />

bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ , a Markovou pozÏaÂdala, aby se pokusila od<br />

neÏho potrÏeb<strong>na</strong>Â doporucÏenõÂ zõÂskat.<br />

Markova <strong>na</strong>vsÏtõÂvila mjr. Aubrechta 24. a 26. 10. 1948 a obdrzÏela od<br />

neÏho pro Krupkovou doporucÏenõÂ <strong>na</strong> FrantisÏka Schwarzenberga<br />

adaÂle neÏkolik zpraÂv vojenskohospodaÂrÏskeÂho charakteru. PatrneÏ kraÂdezÏõÂ<br />

zõÂskala rovneÏzÏ AubrechtuÊv zaÂpisnõÂk se soupisem zlocÏinuÊ paÂchanyÂch<br />

prÏõÂslusÏnõÂky obranneÂho zpravodajstvõÂ po roce 1945. 54)<br />

Aby Markova urychlila rozhodnutõ Krupkove pro emigraci, oz<strong>na</strong>Âmila<br />

jõÂ, zÏe ji MLS v Chrudimi odsoudil v neprÏõÂtomnosti k trestu smrti ve<br />

skutecÏnosti byla odsouze<strong>na</strong> k 10 letuÊ m odneÏtõÂ svobody). KrupkovaÂ<br />

dala agentce briliantovy sÏperk a 15000 korun, ktere se Markova zavaÂzala<br />

vymeÏnit za dolary. DõÂteÏ ponechala Ha<strong>na</strong> Krupkova vpeÂcÏi svyÂch<br />

rodicÏuÊ. 55)<br />

Dne 29. 10. 1948 <strong>na</strong>stoupila cestu k hranicõÂm. SpolecÏneÏ snõÂ cestovala<br />

v druheÂm voze StB MarkovaÂ, ktera meÏla u sebe u dajneÏ vesÏkereÂ<br />

doklady a hotovost KrupkoveÂ. 56) Na hranicõÂch byla Ha<strong>na</strong> KrupkovaÂ<br />

zatcÏe<strong>na</strong> a stala se tak dalsÏõ obeÏtõ nynõ jizÏ z<strong>na</strong>Âme akce ¹KAÂMENª.<br />

Nenõ zcela jasneÂ, zda byla podrobe<strong>na</strong> vyÂslechu <strong>na</strong> fingovane sluzÏebneÏ<br />

CIC, kde odevzdala zpraÂvy a <strong>na</strong>psala zpeÏt do republiky dopis<br />

s doporucÏenõÂm pro dorucÏitele 57) adresovany mjr. Aubrechtovi, ktereÂho<br />

soucÏasneÏ uvedla StB jako osobu pracujõÂcõÂ proti lidoveÏ demokratickeÂmu<br />

zrÏõÂzenõÂ, nebo byla v blõÂzkosti hranic zatcÏe<strong>na</strong> pohranicÏnõÂ hlõÂdkou<br />

a zminÏ ovany vzkaz <strong>na</strong>psala pozdeÏji.<br />

Krupkova byla po zatcÏenõ odveze<strong>na</strong> do RuzyneÏ aprÏedaÂ<strong>na</strong> II. sektoru,<br />

tzn. sektoru s vnitropolitickou puÊ sobnostõÂ. Pote byla prÏõÂslusÏnõÂkem<br />

Josefem Richterem 1917) zõÂskaÂ<strong>na</strong> pro spolupraÂci, nebot' neustaÂle<br />

zÏila v domneÏnõÂ, zÏe je MLS odsouze<strong>na</strong> k smrti a spolupraÂce s StB se jõÂ<br />

jevila jako jedine vyÂchodisko ze situace. JelikozÏ byla v neprÏõÂtomnosti<br />

odsouze<strong>na</strong> k 10 letuÊ m odneÏtõÂ svobody, byla ponechaÂ<strong>na</strong> v Ruzyni do<br />

led<strong>na</strong> nebo dub<strong>na</strong> 1949, odkud byla voze<strong>na</strong> <strong>na</strong> jednotlive akce. Spolupracovala<br />

mj. prÏi zatyÂkaÂnõÂ ¹skupiny ZÏEMLA a spol.ª, tj. skupiny, kteraÂ<br />

byla umeÏle vytvorÏe<strong>na</strong> StB a jejõÂmzÏ cÏlenem byl i Aubrecht. BeÏhem vazby<br />

se Krupkova s Richterem sblõÂzÏili a vznikl mezi nimi u zky vztah. 58)


268<br />

ProtozÏe se prÏi akcõÂch jako spolupracovnice osveÏdcÏila, bylo rozhodnuto<br />

o jejõÂm propusÏteÏnõÂ a dalsÏõÂm vyuzÏitõÂ ve prospeÏch StB. Dostala<br />

falesÏny obcÏansky pruÊ kaz <strong>na</strong> jmeÂno JANA KRAÂLOVAÂ, bydlenõ a zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ<br />

podle vymysÏlene legendy. StB jejõÂch agenturnõÂch sluzÏeb vyuzÏõÂvala<br />

azÏ do roku 1961.<br />

Vrat'me se zpeÏt do roku 1948. Mile<strong>na</strong> Markova zuÊ stala ve styku<br />

s mjr. Aubrechtem jako ilegaÂlnõÂ pracovnice pod jmeÂnem MARTA SVO-<br />

BODOVAÂ a jeho prostrÏednictvõÂm vesÏla ve styk s byÂvalyÂm poslancem za<br />

CÏ SL Karlem ProchaÂzkou ktery ji pozÏaÂdal o zprostrÏedkovaÂnõÂuÂteÏku do<br />

zahranicÏõÂ. Markova tuto cestu spolu s prÏõÂslusÏnõÂky StB zorganizovala<br />

<strong>na</strong> 12. 11. 1948. ProchaÂzka byl prÏevezen prÏes PlzenÏ do Klatov, kde byl<br />

prÏedaÂn dalsÏõÂmu prÏõÂslusÏnõÂku StB, ktery snõÂm pokracÏoval daÂl a neÏkolik<br />

kilometruÊ za KdynõÂhoprÏevedl prÏes fingovane hranicÏnõÂzaÂvory, kde mu<br />

ukaÂzal cestu k domneÏle neÏmecke celnici. Zde byl poslanec ProchaÂzka<br />

vyslechnut dalsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂkem StB oblecÏenyÂm v americke vojenskeÂ<br />

uniformeÏ. PrÏi vyÂslechu ProchaÂzka <strong>na</strong>psal vlastnorucÏneÏ zpraÂvy, ktereÂ<br />

mu prÏed odchodem prÏedal JirÏõÂ ZÏemla, prÏõÂtel mjr. Aubrechta, a jineÂ,<br />

nikterak oveÏrÏeneÂ, ktere z<strong>na</strong>l z rozhovoruÊ s lidmi. Byly to zpraÂvy typu:<br />

¹...V SemtõÂneÏ vzrostla vyÂroba o 100 %ª apod. 59)<br />

Bud' zde, nebo azÏ prÏi <strong>na</strong>ÂsledneÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ v Ruzyni <strong>na</strong>psal Karel<br />

ProchaÂzka vzkaz s doporucÏenõÂm pro prÏõÂslusÏnõÂka StB Josefa Richtera<br />

teÂzÏ vysÏetrÏovatele Hany KrupkoveÂ) adresovany Synkovi, Fischerovi<br />

a CapousÏkovi. V dopise CapousÏka zÏaÂdal, aby dorucÏitele tj. Richtera)<br />

dovedl k JirÏõÂmu tj. ZÏemlovi).<br />

Vybaven doporucÏenõÂmi a vzkazy od Krupkove a ProchaÂzky <strong>na</strong>vsÏtõÂvil<br />

Richter 25. 11. 1948 FrantisÏka Aubrechta a JirÏõÂho ZÏemlu. PrÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvaÂch<br />

se vydaÂval za zahranicÏnõÂho agenta spolupracujõÂcõÂho s CIC a vyzyÂval<br />

oba <strong>na</strong>vsÏtõÂvene k aktivizaci ilegaÂlnõ skupiny a spolupraÂci s emigracõÂ.<br />

Zadal jim rovneÏzÏ u koly, u dajneÏ zaslane ze zahranicÏõÂ. Zde Richter<br />

poneÏkud ¹prÏestrÏelilª, nebot' pozÏadoval destrukcÏnõÂ akce v pardubickeÂ<br />

rafineÂrii a fyzickou likvidaci exponentuÊ rezÏimu. 60) Aubrecht s ZÏemlou<br />

se po vzaÂjemne poradeÏ shodli <strong>na</strong> provokacÏnõÂm charakteru u koluÊ a<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvu<br />

agenta oz<strong>na</strong>Âmili s trÏõÂdennõÂm zpozÏdeÏnõÂm orgaÂnuÊ m OBZ.<br />

JizÏ 2. 12. 1948 byl mjr. Aubrecht zatcÏen, ZÏemlu zachraÂnila pouze<br />

vcÏas<strong>na</strong>Â emigrace. SpolecÏneÏ s Aubrechtem bylo zatcÏeno dalsÏõÂch 6 osob,<br />

se kteryÂmi ± jakozÏto cÏleny ¹ilegaÂlnõÂ skupinyª ± bylo zapocÏato vysÏetrÏovaÂnõÂ.<br />

V lednu 1949 byl v PardubicõÂch zavrazÏdeÏn syn byÂvaleÂho prÏedsedy<br />

okresnõÂho <strong>na</strong>ÂrodnõÂho vyÂboru. Na zaÂkladeÏ podezrÏenõÂ, zÏe vrazÏdu<br />

spaÂchali dalsÏõ dosud neodhalenõ cÏlenove skupiny jako odvetu za zatcÏenõÂ<br />

koleguÊ , byli zatcÏenõÂ podrobeni novyÂm vyÂslechuÊ m a byl jesÏteÏ võÂce<br />

rozsÏõÂrÏen okruh zadrzÏenyÂch. VyÂsledkem bylo umeÏle sestavenõ ozbrojeneÂ<br />

¹ilegaÂlnõÂ skupiny JIRÏ IÂ KUZMAª.<br />

PrÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, ktereÂho se uÂcÏastnilo asi 30 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB vedoucõÂ<br />

PõÂseckyÂ, HromaÂdka, PateÏk, TichyÂ, VeselaÂk, Kohoutek aj.), bylo


269<br />

pouzÏito fyzicke mucÏenõ a psychicke <strong>na</strong>ÂsilõÂ, vyhrozÏovaÂnõ likvidacõÂ, fingovaneÂ<br />

osvobozenõÂ zveÏznice, provokacÏnõÂ pohovory s domneÏlyÂm americkyÂm<br />

rezidentem v konspiracÏnõÂm byteÏ v Praze a akce ¹KAÂMEN.ª<br />

PrÏestozÏe obzÏalovanõÂ tyto skutecÏnosti sdeÏlili soudu prÏedseda JUDr.<br />

Michal) a odhalenõÂ vysÏetrÏovacõÂch metod pobourÏilo obhaÂjce i soudce<br />

z lidu, bylo odsouzeno 32 obvineÏnyÂch za neprokaÂzanou trestnou cÏinnost<br />

celkem k 268 letuÊmveÏzenõÂ, v rozmezõÂod4meÏsõÂcuÊ odneÏtõÂ svobody<br />

azÏ po trest smrti v neprÏõÂtomnosti. 61)<br />

Mjr. FrantisÏek Aubrecht, jemuzÏ obzÏaloba kladla za vinu mimo jineÂ<br />

to, zÏe po SVOBODOVE MarkoveÂ) posõÂlal do zahranicÏõ duÊ lezÏite zpraÂvy<br />

a vyzvõÂdal pro ni staÂtnõÂ tajemstvõÂ, byl odsouzen k 25letuÊm veÏzenõÂ,<br />

Karel ProchaÂzka, jako cÏlen ilegaÂlnõÂ skupiny, o jejõÂzÏ existenci beÏhem<br />

sveÂho uÂteÏku nemeÏl tusÏenõÂ, byl odsouzen prÏi prÏelõÂcÏenõÂ k dozÏivotnõÂmu<br />

trestu veÏzenõÂ.<br />

Na listech agenturnõÂch zpraÂv Markove z led<strong>na</strong> 1949 cÏteme z<strong>na</strong>cÏku<br />

rÏ. o. ¹040ª, jinde ¹04ª nebo ¹04/Pyª. Tuto z<strong>na</strong>cÏku meÏl Josef PlechatyÂ.<br />

Ten se v polovineÏ brÏez<strong>na</strong> 1949 ozÏenil a agenturnõÂm rÏõÂzenõÂm MarkoveÂ<br />

poveÏrÏil sveÂho kolegu AbrahamovicÏe, ktery vystupoval mj. teÂzÏ pod jmeÂnem<br />

dr. BREZA; jeho z<strong>na</strong>cÏka byla ¹043 AcϪ. AbrahamovicÏ rÏõÂdil Markovou<br />

zhruba od dub<strong>na</strong> do rÏõÂj<strong>na</strong> 1949; tehdy jõÂ bylo 36 let.<br />

VteÂto dobeÏ prÏi<strong>na</strong>ÂsÏela Markova zpraÂvy o cÏinnosti prÏevadeÏcÏske skupiny<br />

jisteÂho Fouska z HolesÏovic a sokolske skupiny dr. ResÏla; cÏleny<br />

teÂto skupiny se vsÏak nepodarÏilo identifikovat. DaÂle ¹provedla <strong>na</strong>pojenõª<br />

prÏõÂslusÏnõÂka StB <strong>na</strong> zameÏst<strong>na</strong>nkyni velvyslanectvõÂ USA a udala<br />

mõÂsto u krytu dvou studentuÊ , kterÏõ cÏekali <strong>na</strong> prÏevedenõ do zahranicÏõÂ.<br />

Byli zatcÏeni 30. 3. 1949 v hotelu ve StrÏõÂbrÏe.<br />

Mile<strong>na</strong> Markova <strong>na</strong>daÂle vyhledaÂvala potenciaÂlnõ exulanty. Setkala<br />

se tak <strong>na</strong>prÏõÂklad s Albertem HozaÂkem, ktery vsÏak jejõÂch sluzÏeb pravdeÏpodobneÏ<br />

nevyuzÏil, cÏi s Bi<strong>na</strong>rovou, jejõÂzÏ manzÏel, byÂvaly zaÂpadnõÂ<br />

letec, zÏil v zahranicÏõÂ. Markova <strong>na</strong>vrhla StB prÏeveÂst Bi<strong>na</strong>rovou do NeÏmecka,<br />

aby zõÂskala duÊveÏru a spojenõÂ <strong>na</strong> britskou ambasaÂdu. JejõÂ<br />

rÏ. o. tento <strong>na</strong>Âvrh võÂtal, jestli vsÏak k akci dosÏlo, se nepodarÏilo zjistit.<br />

DaÂle Markova vytypovala jisteÂho HasÏka jako vhodneÂho pro zõÂskaÂnõÂke<br />

spolupraÂci s StB poteÂ, co by byl kompromitovaÂn <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvou ¹orgaÂ<strong>na</strong><br />

StBª v roli zahranicÏnõÂho agenta.<br />

V kveÏtnu 1949 <strong>na</strong>vaÂzala kontakty s JUDr. FrantisÏkem Simonem,<br />

ktery prÏed nõ vystupoval jako vedoucõ rozsaÂhle protistaÂtnõ skupiny.<br />

Simon si kladl jako podmõÂnku spolupraÂce prÏevedenõÂ sveÂho prÏõÂbuzneÂho<br />

JelõÂnka s rodinou do zahranicÏõÂ. Tento prÏechod meÏl byÂt zkousÏkou<br />

duÊveÏryhodnosti a mozÏnostõÂ MarkoveÂ, <strong>na</strong>ÂsledneÏ meÏlo probeÏhnout <strong>na</strong>pojenõÂ<br />

<strong>na</strong> moravske ¹partyzaÂnskeª skupiny.<br />

Odvoz JelõÂnkovyÂch z Prahy se ko<strong>na</strong>l 7. 6. 1948, ovsÏem pravdeÏpodobneÏ<br />

sÏt'astneÏ doNeÏmecka nedorazili, nebot' lide zainteresovanõ <strong>na</strong><br />

jejich prÏekrocÏenõÂ hranic obdrzÏeli dne 20. 6. 1948 korespondencÏnõÂ lõÂs-


270<br />

tek, zÏe se <strong>na</strong> kontaktnõÂch adresaÂch v zahranicÏõÂ dosud nikdo neprÏihlaÂsil.<br />

SpojenõÂ od JUDr. Simo<strong>na</strong> <strong>na</strong> jisteÂho Rezka ze ZlatnõÂkuÊ , jakozÏto<br />

¹exponenta ilegalityª, se ukaÂzalo prÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ, kterou podnikla MarkovaÂ<br />

spolu s orgaÂnem StB, jako blamaÂzÏ.<br />

PrÏi jed<strong>na</strong>Ânõ o zajisÏteÏnõ uÂteÏku JelõÂnkovyÂch se Markova sez<strong>na</strong>Âmila<br />

s Josefem VeselyÂm a Eduardem Schulzem. Od nich zõÂskala tip <strong>na</strong><br />

Eduarda ZÏitneÂho, u dajneÂho prÏevadeÏcÏe osob puÊ sobõÂcõÂho v prostoru<br />

SÏ picÏaÂk ± ZÏelez<strong>na</strong>Â Ruda.<br />

ByÂvaly hotelier ZÏitnyÂ, t. cÏ. deÏlnõÂk <strong>na</strong> tunelovyÂch pracech firmy<br />

Lan<strong>na</strong>, byl kontaktovaÂn Markovou a ¹orgaÂnem JAROSLAVEMª dne<br />

5. 6. 1949 v klatovske nemocnici. Markova se legitimovala jako agentka<br />

CIC a s<strong>na</strong>zÏila se <strong>na</strong>vaÂzat s ZÏitnyÂm spolupraÂci. Spolu s orgaÂny StB,<br />

ktere prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnõÂky, jej <strong>na</strong>vsÏtõÂvila jesÏteÏ 15. 6.,<br />

ovsÏem zõÂskat ho pro spolupraÂci s fiktivnõÂ odbojovou skupinou se nepodarÏilo.<br />

ZÏitny byl jed<strong>na</strong>k informovaÂn svyÂm prÏõÂbuznyÂm slouzÏõÂcõÂm<br />

umõÂstnõÂho u tvaru SNB o <strong>na</strong>ruÊ stajõÂcõÂm zaÂjmu StB o jeho osobu, a jed<strong>na</strong>k<br />

prÏevaÂdeÏl uprchlõÂky zrÏejmeÏ hlavneÏ kvuÊ li peneÏzuÊ m, nebot' meÏl probleÂmy<br />

s <strong>na</strong>dmeÏrnyÂm konzumovaÂnõÂm alkoholu.<br />

Naposledy <strong>na</strong>vsÏtõÂvili Eduarda ZÏitneÂho 30. 6. 1949 poteÂ, co se MarkoveÂ<br />

nepodarÏilo kontaktovat v Klatovech agenta-chodce ChlupaÂcÏka.<br />

Markova totizÏ veÏdeÏla, zÏe druhy den povede ZÏitny prÏes hranice skupinu<br />

osob. S prÏõÂslusÏnõÂky StB se proto rozhodli po <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ ZÏitneÂho vycÏkat<br />

v auteÏ doraÂ<strong>na</strong> a skupinu sledovat, odhalit prÏevadeÏcÏskou cestu a prÏõÂpadneÏ<br />

zatknout ChlupaÂcÏka.<br />

Cela skupi<strong>na</strong> vede<strong>na</strong> ZÏitnyÂm vyrazila 1. 7. 1949 v 5hodin raÂno. Byla<br />

vnõÂ i druzÏka vyÂsÏe zminÏovaneÂho Schulzeho. ChlupaÂcÏek, agent-chodec,<br />

vsÏak vyuzÏil jinou cestu. PoteÂ, co bylo sledovaÂnõÂZÏitneÂho skupiny odhaleno,<br />

jed<strong>na</strong> osoba uprchla a vraÂtila se zpeÏt do vnitrozemõÂ. PozdeÏji<br />

byla zatcÏe<strong>na</strong> a vyslechnuta tamnõÂmi orgaÂny SNB. Na zaÂkladeÏ tohoto<br />

vyÂslechu byl zatcÏen i ZÏitnyÂ.<br />

MezitõÂm se Markova vraÂtila do Prahy a udrzÏovala styky se spolecÏnostõÂ<br />

schaÂzejõÂcõ se u VeselyÂch. Tu tvorÏili manzÏele VeselõÂ, Eduard<br />

Schulz, ktery zamyÂsÏlel v kraÂtke dobeÏ doNeÏmecka <strong>na</strong>Âsledovat svou<br />

druzÏku, a Josef DuÊ ra.<br />

Josef DuÊ ra pochaÂzel z Prachaticka a kraÂtce po u noru 1948 prÏesÏel<br />

hranice do NeÏmecka. Tam byl v utecÏeneckeÂm taÂborÏe kontaktovaÂn<br />

agentem CIC, se kteryÂm <strong>na</strong>vaÂzal spolupraÂci. Byl vysõÂlaÂn do CÏ eskoslovenska<br />

s rozveÏdnyÂmi u koly a zpeÏt prÏivaÂdeÏl vytypovane osoby. Na prÏelomu<br />

cÏerv<strong>na</strong> a cÏervence 1949 byl v CÏ SR jizÏ pocÏtvrteÂ.<br />

Markova do teÂto spolecÏnosti uvedla prÏõÂslusÏnõÂka StB KARLA, jako<br />

sveÂho kolegu z ilegality. Ten DuÊ rovi <strong>na</strong>bõÂdl spolupraÂci. DeÏlal mu rÏidicÏe<br />

a zjisÏt'oval tak jeho styky zde.<br />

PoteÂ, co byl necÏekaneÏ a bez veÏdomõ prazÏske StB zatcÏen ZÏitnyÂ, bylo


271<br />

prÏikrocÏeno k ¹realizaciª; tzn. Markova s KARLEM podali telefonickou<br />

informaci o zamyÂsÏlene cesteÏ Schulzeho, VeseleÂho a DuÊ ry <strong>na</strong> Zbraslav,<br />

kde meÏl DuÊ ra odevzdat vzkaz a adresaÂtku prÏõÂpadneÏ prÏeveÂst do NeÏmecka.<br />

Na cesteÏ byla jejich auta zablokovaÂ<strong>na</strong> auty StB a vsÏichni jmenovanõÂ<br />

zatcÏeni.<br />

PrÏi vyÂslesÏõÂch byli taÂzaÂni mj. <strong>na</strong> JUDr. Simo<strong>na</strong>, ale zatcÏenõÂ hodõÂlem<br />

nez<strong>na</strong>li, a dõÂlem z<strong>na</strong>li pouze z uÂrÏednõÂho styku. Cela Simonova protistaÂtnõÂcÏinnost<br />

byla pouze hra s Markovou. Tuto hru hraÂl patrneÏ proto,<br />

aby umozÏnil odchod do zahranicÏõÂ sveÂmu prÏõÂbuzneÂmu. Tak se stalo to,<br />

zÏe prÏi ¹realizaciª skupiny ¹Dr. SIMON A SPOL.ª nebyl samotny Simon<br />

zatcÏen.<br />

Josef DuÊ ra byl odsouzen za zlocÏin velezrady a vyzveÏdacÏstvõÂ prÏi odvolacõÂm<br />

rÏõÂzenõÂ 17. 5. 1950 <strong>na</strong> 16 let odneÏtõÂ svobody, Josef VeselyÂ<br />

a Eduard Schulz <strong>na</strong> 10 let za velezradu a ZÏitny za toteÂzÏ <strong>na</strong> 14 let.<br />

VeseleÂmu byl zostrÏen trest mj. za to, zÏe ¹... se u neÏho scha zely podezrÏeleÂ<br />

osoby Mile<strong>na</strong> a Karel aj., kterÏõÂ se smouvali <strong>na</strong> uÂkonech proti staÂtu<br />

± tudõÂzÏ schuÊ zka m dodaly charakter protista tnõª. 62)<br />

V srpnu a zaÂrÏõ 1949 nosila Markova mj. informace povsÏechneÂ, daÂle<br />

konkreÂtnõ ± o existenci prÏevadeÏcÏske skupiny ve SÏ lapanech u MariaÂnskyÂch<br />

LaÂznõ spojene smõÂstnõ SNB cÏi o u platnyÂch prÏõÂslusÏnõÂcõÂch SNB.<br />

Sez<strong>na</strong>Âmila se take s jistou Klompovou, ktera organizovala uÂteÏk urcÏityÂch<br />

osob holandskyÂmi kamiony. Tyto osoby meÏly dle agenturnõÂ<br />

zpraÂvy zaÂjem o prÏevod prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ, jakou vsÏak zvolily<br />

<strong>na</strong>konec cestu, se nepodarÏilo zjistit.<br />

DõÂky Klompove se Markova take sez<strong>na</strong>Âmila se Zdenkou RÏ ehorÏovou;<br />

u dajneÏ je sblõÂzÏil podobny osud rozvraÂceneÂho manzÏelstvõÂ. RÏ ehorÏova se<br />

Markove sveÏrÏila, zÏe muÊzÏe pomoci lidem, kterÏõ majõ zaÂjem opustit republiku.<br />

Jejõ z<strong>na</strong>Âmy Kamil Kruge pracoval jako bezpecÏnostnõ referent<br />

v jisteÂm podniku a meÏl mozÏnost vystavovat povolenky ke vstupu do<br />

hranicÏnõÂho paÂsma u obce SÏ lapany. Tam pak vedoucõÂ tameÏjsÏõÂ tovaÂrny<br />

FroneÏk prÏevod osoby dokoncÏil. TõÂmto zpuÊ sobem prÏevedli jizÏ neÏkolik<br />

lidõÂ. Markova seRÏ ehorÏove pozdeÏji prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnice,<br />

ktera ma podobne mozÏnosti. PoteÂ, co si jõ RÏ ehorÏova steÏzÏovala <strong>na</strong> fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ<br />

tõÂsenÏ , Markova <strong>na</strong>vrhla, aby za u platu shaÂneÏla osoby majõÂcõÂ<br />

vu myslu emigrovat; Markova a jejõ skupi<strong>na</strong> pak jizÏ prÏevod zarÏõÂdõÂ.<br />

TõÂmto Mile<strong>na</strong> Markova vstoupila do poslednõ velke agenturnõ akce<br />

sveÂho zÏivota. Od RÏ ehorÏove zõÂskala informaci o tom, zÏe arcibiskup<br />

Beran poslal kuryÂrnõÂ cestou sÏperky v hodnoteÏ trÏõÂ milionuÊ KcÏ <strong>na</strong> podporu<br />

zahranicÏnõÂ akce. PrÏislõÂbila odeslat spojkou dopisy Zdeny RÏ ehorÏoveÂ<br />

do ParÏõÂzÏe a v pruÊbeÏhu rÏõÂj<strong>na</strong> jizÏ obdrzÏela prvnõÂ jmeÂ<strong>na</strong> zaÂjemcuÊ<br />

o emigraci. Byli to: Hanibal RÏ ehorÏ s rodinou prÏõÂbuzny Zdenky RÏ ehorÏoveÂ),<br />

JindrÏich PrÏaÂda s rodinou RÏ ehorÏuÊ v bratranec), BoÈhmovi, JiraÂskovi,<br />

Palda a Rudolf Dressler.


272<br />

PoteÂ, co Kruge odmõÂtl prÏevedenõÂ prÏes hranice s tõÂm, zÏe nedaÂvno byli<br />

<strong>na</strong> hranicõÂch zatcÏeni dva jeho lideÂ, a take proto, zÏe nenõ mozÏne zarÏõÂdit<br />

prÏechod prÏes hranici pro rodinu s deÏtmi, <strong>na</strong>bõÂdly tuto sluzÏbu svyÂm<br />

prÏõÂbuznyÂm RÏ ehorÏova s Markovou...<br />

Hanibal RÏ ehorÏ s rodinou se sice kraÂtce prÏed tõÂm vraÂtil z ItaÂlie za<br />

jeho <strong>na</strong>Âvrat se zarucÏily 4 osoby), <strong>na</strong>sÏel vsÏak svoji zÏivnost zapecÏeteÏnou<br />

likvidacÏnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ spraÂvou a byl mu odebraÂn cestovnõÂ pas za styk<br />

s emigracõÂ v zahranicÏõÂ. Ze strachu z uveÏzneÏnõÂ a z obavy o zdravõÂ sveÂ<br />

dcerky byla ohrozÏe<strong>na</strong> TBC) se rozhodl emigrovat do ItaÂlie, kde meÏl<br />

jako obchodnõÂk s võÂnem zarucÏeno zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ. UÂ dajneÏ se rozhodl <strong>na</strong><br />

poslednõ chvõÂli od emigrace upustit; Markova ho vsÏak, patrneÏ pod<br />

vidinou zisku, donutila tõÂm, zÏe jizÏ meÏla jeho zavazadla a hrozila mu<br />

udaÂnõÂm. Cestu <strong>na</strong>stoupili 23. 10. 1949. Dva mladõÂci je odvezli <strong>na</strong><br />

chatu za Jihlavu, tam byla rodi<strong>na</strong> druhy den po zinscenovane potycÏce<br />

sprÏõÂslusÏnõÂky SNB a ¹<strong>na</strong>Âhodneª prohlõÂdce zatcÏe<strong>na</strong>.<br />

Rudolf Dressler, tajemnõÂk CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe, zaplatil Markove za<br />

zorganizovaÂnõÂprÏechodu 10 000 korun. Odvezla ho 27. 10. 1949 <strong>na</strong><br />

konecÏnou zastaÂvku tramvaje <strong>na</strong> BõÂle horÏe v Praze a prÏedala dveÏma<br />

muzÏuÊ m. Ti ho odvezli do pohranicÏnõÂ obce a spolecÏneÏ sprÏevadeÏcÏem<br />

dovedli k hranicõÂm, kde byl Dressler po fingovane prÏestrÏelce zatcÏen.<br />

VrÏõÂjnu 1949 byla Zde<strong>na</strong> RÏ ehorÏova pro Markovou hlavnõÂm pramenem<br />

zpraÂv. Informovala ji mj. o jisteÂm Jandovi, ktery <strong>na</strong>vsÏtõÂvil ji a jejõÂho<br />

z<strong>na</strong>ÂmeÂho VladimõÂra UhlõÂrÏe se zpravodajskyÂmi dotaznõÂky a s tõÂm,<br />

zÏe shaÂnõÂmuzÏedo zahranicÏnõ armaÂdy. Markova oneÏmbezprostrÏedneÏ informovala sveÂho rÏ. o. a dostala za u kol <strong>na</strong>vaÂzat s nõÂm kontakt. Jak<br />

vsÏak vysvitlo pozdeÏji, sÏlo o provokateÂra z rÏad StB.<br />

OhledneÏ prÏevedenõÂ vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho Paldy do zahranicÏõÂ se MarkovaÂ<br />

sez<strong>na</strong>Âmila s jizÏ jmenovanyÂm VladimõÂrem UhlõÂrÏem. Palda ke sveÂmu<br />

sÏteÏstõ zvolil pro lik<strong>na</strong>vost Markove a RÏ ehorÏove cestu prÏes UhlõÂrÏova<br />

bratrance, nicmeÂneÏ obeÏma organizaÂtorkaÂm vyplatil po peÏti tisõÂcõÂch<br />

koru<strong>na</strong>Âch.<br />

JiraÂskovi a BoÈhmovi Markovou odmõÂtli, ve hrÏe zuÊ stal pouze JindrÏich<br />

PrÏaÂda, zameÏst<strong>na</strong>nec KancelaÂrÏe prezidenta republiky. PrÏaÂda meÏl<br />

obdrzÏet korespondencÏnõÂ lõÂstek od sveÂho prÏõÂbuzneÂho Hanibala RÏ ehorÏe<br />

po jeho ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic. LõÂstek vsÏak dosÏel se zpozÏdeÏnõÂm,<br />

meÏl jine zneÏnõ nezÏ bylo dohodnuto, a <strong>na</strong>võÂc byl odeslaÂn ze soveÏtskeÂ<br />

okupacÏnõÂzoÂny v Rakousku; rodi<strong>na</strong> Hanibala RÏ ehorÏe byla jizÏ vte dobeÏ<br />

zatcÏe<strong>na</strong>.<br />

Dne 22. rÏõÂj<strong>na</strong> 1949 Zde<strong>na</strong> RÏ ehorÏova zmizela byla tajneÏ zatcÏe<strong>na</strong>)<br />

a Mile<strong>na</strong> Markova byla videÏ<strong>na</strong>, jak z jizÏ opusÏteÏneÂho bytu RÏ ehorÏovyÂch<br />

steÏhuje neÏjaka zarÏõÂzenõÂ. Toto vsÏe vedlo JindrÏicha PrÏaÂdu k zaÂveÏru, zÏe<br />

Markova zastupuje zlocÏineckou organizaci, prÏevod prÏes hranici odmõÂtl<br />

a Markovou oz<strong>na</strong>Âmil sveÂmu z<strong>na</strong>ÂmeÂmu prÏõÂslusÏnõÂku SNB.


273<br />

V srpnu 1950 odvolacõÂm soudnõÂm rÏõÂzenõÂm skoncÏil prÏõÂpad ¹RÏ EHO-<br />

RÏ OVAÂ a spolª. Za zlocÏin velezrady podle zaÂko<strong>na</strong> 231/1948 Sb. byli<br />

Zdenka RÏ ehorÏova a Kamil Kruge odsouzeni <strong>na</strong> 15let veÏzenõÂ, Rudolf<br />

Dressler <strong>na</strong> 10 let, BoÈhm <strong>na</strong> 6 let, VladimõÂr UhlõÂrÏ <strong>na</strong> 5let a JiraÂsek<br />

<strong>na</strong> 4 roky odneÏtõÂ svobody.<br />

V oduÊ vodneÏnõÂ rozsudku stojõÂ, zÏe odsouzenõÂ vesÏli ve styk s agenty cizõÂ<br />

mocnosti ¹Milenou a Jandouª, kterÏõÂ verbovali lidi do zahranicÏõÂ, neoz<strong>na</strong>Âmili<br />

jejich cÏinnost, spolcÏili se s nimi nebo pro neÏ byli ochotni<br />

pracovat. ManzÏele RÏ ehorÏovy soud osvobodil se zduÊ vodneÏnõÂm, zÏe:<br />

¹...uÂplneÏ drzyÂm zpuÊ sobem a jed<strong>na</strong>ÂnõÂm Mile<strong>na</strong> donutila RÏehorÏovi<br />

k emigraci ª. 63)<br />

Koncem rÏõÂj<strong>na</strong> 1949 se zacÏõÂ<strong>na</strong>Â meÏnit vztah StB k MileneÏ MarkoveÂ.<br />

DosÏlo k dalsÏõÂ vyÂmeÏneÏ rÏ. o., Markovou prÏebral po AbrahamovicÏovi <strong>na</strong><br />

kraÂtkou dobu dalsÏõÂ pracovnõÂk IV. sektoru Zikmund aponeÏm jeho<br />

kolega Kettner ± ¹043/Krª cÏi JIRKA.<br />

Zikmundovi ± ¹IV-13ª, ktery Markovou rÏõÂdil od srp<strong>na</strong> do rÏõÂj<strong>na</strong> 1949,<br />

byly vycÏõÂtaÂny mala tvrdost a rozhodnost vuÊcÏi nõÂ. PoteÂ, co vysÏlo <strong>na</strong>jevo,<br />

zÏe mu obstarala nedostatkove zbozÏõÂ, byl Markove prÏideÏlen praÂveÏ Kettner.<br />

64)<br />

VteÂto dobeÏ, tedy jizÏ po zmeÏ<strong>na</strong>Âch ve velenõÂ IV. sektoru, se zacÏaly<br />

kriticky a<strong>na</strong>lyzovat jejõ zpraÂvy. V kolonce ¹hodnocenõª <strong>na</strong> agenturnõÂch<br />

zpraÂvaÂch, kde se od jara 1948 objevovaly pouze pochvalne glosy, nynõÂ<br />

cÏteme poz<strong>na</strong>Âmky o neveÏrohodnosti a lzÏivosti zpraÂv. Markova si tyto<br />

soudy vyslouzÏila tõÂm, zÏe prÏinesla nepravdive zpraÂvy o sveÂm sledovaÂnõÂ<br />

uvedla vuÊ z StB, ktery <strong>na</strong> ni sice byl <strong>na</strong>sazen, ne vsÏak v uvedenou<br />

dobu), a zejmeÂ<strong>na</strong> poteÂ, co prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõÂ zpraÂvu, zÏe Hanibal RÏ ehorÏ poslal<br />

zpraÂvu z emigrace pracovnõÂkovi italskeÂho konzulaÂtu. TeÂto zpraÂveÏ<br />

prÏedchaÂzelo ujisÏteÏnõ Markove rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem, zÏe uvede<strong>na</strong> rodi<strong>na</strong> je<br />

vskutku v zahranicÏõÂ, acÏkoli byla jizÏ zajisÏteÏ<strong>na</strong> <strong>na</strong> PankraÂci.<br />

StB byly podezrÏele jejõ cesty za Prahu, podezrÏela byla z obohacovaÂnõÂ<br />

se <strong>na</strong> u kor obeÏtõ vyprovokovanyÂch akcõ vykraÂdaÂnõ opusÏteÏnyÂch bytuÊ,<br />

vybõÂraÂnõÂ poplatkuÊ za prÏevod prÏes hranice) a v neposlednõÂ rÏadeÏ takeÂ<br />

z ¹dvojõÂ hryª ve prospeÏch zaÂpadnõÂ rozveÏdky. Podle jinyÂch agenturnõÂch<br />

zpraÂv nerÏõÂkala Markova StB vsÏe, co veÏdeÏla. 65)<br />

ZmeÏ<strong>na</strong> prÏõÂstupu k Markove patrneÏ souvisõ rovneÏzÏ sezmeÏ<strong>na</strong>mi ve<br />

vedenõ IV. sektoru. Plechaty odjõÂzÏdõ v srpnu <strong>na</strong> puÊ lrocÏnõ sÏkolenõ do<br />

KolodeÏjõÂ, <strong>na</strong>ÂsledneÏ opousÏtõÂ mõÂsto velitele sektoru a odchaÂzõÂ <strong>na</strong> technickyÂ<br />

sektor. Koncem roku 1949 tedy vedl IV. sektor AntonõÂn<br />

Prchal, ktery ve funkci zaÂstupce velitele vystrÏõÂdal Orova<strong>na</strong>. A praÂveÏ<br />

Prchal, ktery pozdeÏji nechal Markovou zatknout dle vlastnõÂho sveÏdectvõÂ<br />

<strong>na</strong> rozkaz Ivo Mile<strong>na</strong>), jõÂ neduÊveÏrÏoval.<br />

Dne 4. 11. 1949 dostaÂva Markova odrÏ. o. u kol rozhlaÂsit ve spolecÏnosti<br />

kolem JindrÏicha PrÏaÂdy, zÏe koncem tyÂdne odjõÂzÏdõÂ. UÂ myslem StB


274<br />

bylo nechat Markovou ve styku s PrÏaÂdou, ktery byl poslednõÂm ¹zÏelõÂzkem<br />

v ohniª, po PrÏaÂdoveÏ odjezdu ji zatknout a vzõÂt k vyÂslechu.<br />

TakteÂzÏ v listopadu zÏaÂda Milenu Markovou jejõ z<strong>na</strong>Âma HoraÂcÏkova se<br />

svyÂm druhem Mesnerem o poskytnutõÂ pomoci prÏi emigraci. V raÂmci<br />

¹zkousÏkyª, zda-li se Markove jed<strong>na</strong> ozõÂskaÂnõÂu platy, byla StB zaÂmeÏrneÏ<br />

u kolovaÂ<strong>na</strong>, aby obeÏma oz<strong>na</strong>Âmila, zÏe jejich prÏevedenõ bude staÂt veÏtsÏõÂ<br />

cÏaÂstku peneÏz. Po tom, co zjistila, zÏe o konkreÂtnõÂch fi<strong>na</strong>ncÏnõÂch cÏaÂstkaÂch<br />

budou jejõ ¹<strong>na</strong>drÏõÂzenõª informovaÂni, prÏinesla Markova sveÂmu<br />

rÏ. o. zpraÂvy o sÏmelineÏ a majetku HoraÂcÏkove s Mesnerem a o u myslu<br />

pouzÏõÂt do zahranicÏõÂ jinou cestu nezÏli jejõÂ.<br />

VteÂto zkousÏce tedy Markova neuspeÏla. Dne 3. 12. 1949 byla <strong>na</strong><br />

schuÊ zce rÏ. o. Kettnerem zatcÏe<strong>na</strong> a prÏeveze<strong>na</strong> do Jihlavy. V poslednõÂ<br />

zpraÂveÏ ze schuÊ zky Kettner uvaÂdõÂ:<br />

¹...Agent byl po celou dobu jõÂzdy klidny a veselyÂ, nebot' nemeÏl tusÏenõÂ,<br />

kam je vezen. Teprve prÏi prÏedaÂvaÂnõÂ orgaÂnuÊ m KV StB Jihlava zbledl.<br />

...sdeÏlil agent: Toto jsi mi Jirko nemeÏl deÏlati, to nejsesÏ zÏa dny kamaraÂd.<br />

ProsõÂm teÏ, ma m zde recept pro malou dcerku, kup jõ tyleÂky, nutneÏ je<br />

potrÏebuje.ª 66)<br />

PraÂveÏ do Jihlavy byla Markova prÏeveze<strong>na</strong> z rozhodnutõ velitele sektoru<br />

AntonõÂ<strong>na</strong> Prchala, ktery meÏl <strong>na</strong> zdejsÏõÂm velitelstvõ StB sve z<strong>na</strong>ÂmeÂ<br />

jesÏteÏ zprÏedu norovyÂch dob, kdy zde puÊ sobil jako regio<strong>na</strong>Âlnõ rezident. 67)<br />

ProcÏ musela byÂt Markova internovaÂ<strong>na</strong> praÂveÏveveÏznici, kde meÏl Prchal<br />

¹sve lidiª, je otaÂzkou. U dajneÏ meÏla byÂt po neÏkolika dnech, ¹azÏ zmeÏkneª,<br />

vzata k vyÂslechu k vyjasneÏnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch podezrÏenõÂ.<br />

Do stavu veÏznice byla zapsaÂ<strong>na</strong> jako VANDA ROUBALOVAÂ, dostala<br />

psacõÂ potrÏeby s pokynem sepsat svoji dosavadnõÂ cÏinnost. Na zÏaÂdost<br />

Prchala byl vydaÂn rozkaz, aby kromeÏ veÏzenÏskeÂho neprÏisÏla s nikyÂm do<br />

styku. I prÏes tento rozkaz, patrneÏ nedopatrÏenõÂm, k nõÂ byla 7. 12. 1949<br />

<strong>na</strong> neÏkolik hodin <strong>na</strong>saze<strong>na</strong> do cely provokateÂrka, ji<strong>na</strong>k cÏekatelka<br />

SNB PeprlovaÂ, vystupujõÂcõ v roli zatcÏeneÂ. Ta pry beÏhem pobytu v cele<br />

nepozorovala <strong>na</strong> Markove sebemensÏõ vzrusÏenõÂ, <strong>na</strong>opak Markova Peprlovou<br />

jesÏteÏ sama povzbuzovala. Skleslost nejevila ani 10. 12. 1949 prÏi<br />

rozhovoru s veÏzenÏ skyÂm. 68) NaÂsledujõÂcõÂ den, v 16.30 prÏi rozdeÏlovaÂnõÂ<br />

jõÂdla, byla sluzÏbou <strong>na</strong>leze<strong>na</strong> v cele obeÏsÏe<strong>na</strong>Â <strong>na</strong>zÏelezneÂm raÂmu postele.<br />

Po domluveÏ s dozorcÏõÂm duÊ stojnõÂkem byl k teÏlu prÏivolaÂn zajisÏteÏnyÂ<br />

leÂkarÏ MUDr. MotyÂl uÂrÏednõÂleÂkarÏ MUDr. Roch nebyl k dosazÏenõÂ), kteryÂ<br />

iprÏes provedene ozÏivovacõ pokusy konstatoval smrt obeÏsÏenõÂm; podle<br />

jeho <strong>na</strong>Âzoru sÏlo s nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ o sebevrazÏdu. Nebylo <strong>na</strong>lezeno<br />

nic, co by mohlo <strong>na</strong>sveÏdcÏovat jine prÏõÂcÏineÏ smrti. PrÏivolany primaÂrÏ<br />

jihlavske nemocnice MUDr. Michl jen potvrdil jeho diagnoÂzu. 69)<br />

JesÏteÏ prÏed smrtõ sepsala Mile<strong>na</strong> Markova <strong>na</strong> KettneruÊv prÏõÂkaz vyÂpoveÏdi<br />

o sve dosavadnõ cÏinnosti. Tyto, datovane dnem 4. 12. a 6. 12.


275<br />

1949, odevzdala zastupujõÂcõÂmu veliteli KV StB Jihlava npor. VaÂclavu<br />

DaÂnÏovi, ktery je dorucÏil Prchalovi.<br />

Markova v nich mj. pojed<strong>na</strong>Âva o sve nevineÏ a projevuje strach o osud<br />

sve dcerky. Prvnõ vyÂpoveÏd' je zakoncÏe<strong>na</strong>:<br />

¹...S<strong>na</strong>d bude kratsÏõÂ, kdyzÏ bude vyhotoven p. PlechatyÂm, cÏi doktorem<br />

nebo p. Jirkou protokol proti me praÂci a o me ,zradeÏ', ja ho podepõÂsÏi.ª 70)<br />

Druha vyÂpoveÏd': ¹...JesÏteÏ podotyÂka m bez falesÏneÂho heroismu i vyhrozÏovaÂnõÂ,<br />

zÏe svuÊj zÏivot ma m v rukou ja a v tom je moje sõÂla. NecõÂtõÂm trpkost<br />

proti nikomu.ª 71)<br />

V cele, kde byla podle sluzÏby sama a nemohla prÏijõÂt s nikyÂm do<br />

styku, byly <strong>na</strong>lezeny jesÏteÏ u trzÏky popsaneÂho papõÂru, ty se vsÏak StB<br />

nepodarÏilo rekonstruovat.<br />

Od vysÏetrÏovaÂnõÂ byli izolovaÂni vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci SNB, kterÏõÂ Markovou<br />

z<strong>na</strong>li. OveÏrÏit prÏõÂcÏinu sebevrazÏdy prÏijeli do Jihlavy Prchal a dalsÏõÂ<br />

prÏõÂslusÏnõÂk IV. sektoru OldrÏich CÏech. 72) PoveÏrÏili DaÂnÏ u sepsaÂnõÂm protokolu<br />

a odvezli z Jihlavy kufrÏõÂk s osobnõÂmi veÏcmi MarkoveÂ. 73) Z vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

jejõ smrti nebyl ucÏineÏn zÏaÂdny zaÂveÏr.<br />

PrÏõÂpad sebevrazÏdy Mileny Markove byl znovu otevrÏen v roce 1963.<br />

VyslyÂchanõ prÏõÂslusÏnõÂci SNB Kettner a Plechaty vyjaÂdrÏili podiv <strong>na</strong>d jejõÂm<br />

cÏinem, a võÂce meÂneÏ sebevrazÏdu zpochybnili, jineÂho <strong>na</strong>Âzoru byli<br />

Prchal a AbrahamovicÏ. 74) Ani tentokraÂte nebyl z vysÏetrÏovaÂnõÂ smrti<br />

ucÏineÏn zaÂveÏr; pracovnõÂky inspekce bylo konstatovaÂno, zÏe tato ¹zaÂhad<strong>na</strong>Â<br />

sebevrazÏdaª bude prÏedmeÏtem dalsÏõÂho sÏetrÏenõÂ. 75) SebevrazÏda<br />

Mileny Markove tak zuÊ staÂvaÂzaÂhadnou i <strong>na</strong>daÂle.<br />

JejõÂ smrtõÂ prÏisÏla StB o jednoho z nejschopneÏjsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ<br />

te doby. Ke spolupraÂci byla Mile<strong>na</strong> Markova zõÂskaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> zaÂkladeÏ intervence<br />

Josefa PlechateÂho u MLS s jejõÂm <strong>na</strong>ÂslednyÂm osvobozenõÂm;<br />

svou roli sehraÂl i jejich vzaÂjemny osobnõ vztah.<br />

Otec Mileny Markove byl po vaÂlce odsouzen <strong>na</strong> mnoho let odneÏtõÂ<br />

svobody za kolaboraci a ze strany StB jõÂ bylo <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏeno, zÏe efektivnõÂ<br />

spolupracõÂmuÊzÏe docõÂlit zmõÂrneÏnõÂ jeho trestu. ObvineÏni byli tehdy v jineÂ<br />

souvislosti take jejõ bratr a pozdeÏji manzÏel. Markove se kladl za vinu<br />

spolecÏensky styk s vysoce postavenyÂmi <strong>na</strong>cisty, vedeny <strong>na</strong>zÏaÂdost rÏeditele<br />

Orbisu Rudla, ktery beÏhem vaÂlky zrÏejmeÏ spolupracoval s britskou<br />

tajnou sluzÏbou. Pokud lze veÏrÏit põÂsemnyÂm vyÂpoveÏdõÂm MarkoveÂ,<br />

byla v obdobõÂ 1940 ±1943 zpravodajsky cÏin<strong>na</strong>Â ve prospeÏch spojencuÊ.<br />

Tato cÏinnost byla prÏõÂcÏinou jejõÂho obvineÏnõÂ a<strong>na</strong>ÂsledneÂho zapojenõÂ do<br />

agenturnõÂch struktur ZOB, pozdeÏji StB. Svou roli zde sehraÂla takeÂ<br />

lidska msta, zaÂvist a udavacÏstvõÂ.<br />

Znovu opakujeme, zÏe agenturnõÂpuÊ sobenõ Mileny Markove dou nora<br />

1948 nenõ zcela jasneÂ. Ze zpraÂv je mozÏne vycÏõÂst jejõ smeÏrÏovaÂnõÂdorÏad


276<br />

CÏ SL a katolickyÂch kruhuÊ . Z jinyÂch pramenuÊ je patrno, zÏe jejõÂ styky<br />

byly mnohem sÏirsÏõÂ, prÏi<strong>na</strong>ÂsÏela zpraÂvy mj. i o vysokyÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏõÂch<br />

KSCÏ . V roce 1946 nebo 1947 podala zpraÂvu, ve ktere oz<strong>na</strong>cÏila<br />

Karla SÏvaÂba za spolupracovnõÂka britske rozveÏdky. Tato zpraÂva meÏla<br />

byÂt zarÏaze<strong>na</strong> ve skartovaneÂm agenturnõÂm svazku, z neÏhozÏ <strong>na</strong> pocÏaÂtku<br />

50. let zmizela; Markova meÏla s<strong>na</strong>d zprostrÏedkovat i setkaÂnõÂSÏ vaÂba<br />

a nez<strong>na</strong>ÂmeÂho cizince. 76)<br />

Z neu plne kolekce zpraÂv soustrÏedeÏne ve vysÏetrÏovacõÂm spisu vyplyÂvaÂ<br />

jejõ prvotnõ pou norove zameÏrÏenõ <strong>na</strong> provokacÏnõ puÊ sobenõ v ilegaÂlnõÂch<br />

odbojovyÂch organizacõÂch. V teÂto cÏinnosti vsÏak nebyla prÏõÂlisÏ u speÏsÏ<strong>na</strong>Â.<br />

PodarÏilo se jõÂ <strong>na</strong>pojit pouze <strong>na</strong> neplnoleteÂho mariaÂnskolaÂzenÏ skeÂho<br />

radistu NoveÂho a lidi kolem neÏho zejmeÂ<strong>na</strong> skupinu velmi mladyÂch<br />

lidõ z PlzneÏ). Nepronikla do zÏaÂdne jine existujõÂcõ odbojove skupiny,<br />

likvidova<strong>na</strong>Â ¹skupi<strong>na</strong> JUDr. JANDYª byla organizovaÂ<strong>na</strong> a k cÏinnosti<br />

provokovaÂ<strong>na</strong> samotnou Markovou, ¹skupi<strong>na</strong> JIRÏ IÂ KUZMAª, v souvislosti<br />

s kterou byl odsouzen mjr. Aubrecht aj., byla <strong>na</strong>ÂsilneÏ sestave<strong>na</strong><br />

StB.<br />

Z jejõÂch trÏõ cest do NeÏmecka byly vyuzÏity hlavneÏ zpravodajske poz<strong>na</strong>tky<br />

o lidech, organizaci a objektech CIC, o utecÏeneckyÂch taÂborech<br />

a jejich obyvatelõÂch. Vybaveni teÏmito z<strong>na</strong>lostmi, poprÏ. legitimacemi<br />

s razõÂtkem CIC, <strong>na</strong>vsÏteÏvovali pak pracovnõÂci StB bud' vytypovane osoby,<br />

nebo osoby, <strong>na</strong> ktere byli ze zahranicÏõ <strong>na</strong>smeÏrovaÂni. Vystupovali<br />

v roli kuryÂruÊ zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb a provokovali <strong>na</strong>vsÏtõÂveneÂ<br />

k protistaÂtnõÂcÏinnosti nebo od nich prÏebõÂrali cenne prÏedmeÏty,<br />

ktere meÏli dorucÏit jejich majiteluÊ m do zahranicÏõÂ.<br />

SoubeÏzÏneÏ s provokacÏnõ cÏinnostõ typovala Markova mozÏne zaÂjemce<br />

ouÂteÏk do zahranicÏõÂ. Byla zameÏrÏe<strong>na</strong> prÏevaÂzÏneÏ do vysÏsÏõÂch a strÏednõÂch<br />

vrstev, hodnoce<strong>na</strong> jako velmi schop<strong>na</strong>Â a iniciativnõÂ spolupracovnice,<br />

ktera si objekty vybõÂrala sama. Osoby, ktere vyuzÏily <strong>na</strong>bõÂzenyÂch prÏevadeÏcÏskyÂch<br />

sluzÏeb Mileny MarkoveÂ, se v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ staly obeÏt'mi<br />

akce ¹KAÂMENª.<br />

Akce ¹KAÂMENª meÏla zjednodusÏeneÏ rÏecÏeno dveÏ podoby, obeÏ vsÏak<br />

v rezÏii StB.<br />

PrvnõÂ verze: Osoba byla prÏõÂslusÏnõÂky StB vystupujõÂcõÂch v roli odbojaÂrÏuÊ<br />

prÏiveze<strong>na</strong> do blõÂzkosti hranic, zde byla prÏedaÂ<strong>na</strong> rÏemeslneÂmu prÏevadeÏcÏi<br />

± v teÂto roli zpravidla vystupoval prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho<br />

u tvaru. Ten pak osobu odvedl ke staÂtnõ hranici <strong>na</strong> smluvene mõÂsto,<br />

kde byla zatcÏe<strong>na</strong>.<br />

Druha verze: Osoba byla prÏevede<strong>na</strong> prÏes fingovanou hranici, <strong>na</strong><br />

rovneÏzÏ fingovane sluzÏebneÏ CIC zpravodajsky vyslechnuta prÏõÂslusÏnõÂkem<br />

StB v americke uniformeÏ. VyÂslech byl zameÏrÏen <strong>na</strong> protistaÂtnõÂ<br />

cÏinnost vyslyÂchane osoby a jõ z<strong>na</strong>ÂmyÂch osob. NaÂsledneÏ byla vyslyÂcha<strong>na</strong>Â<br />

osoba oz<strong>na</strong>cÏe<strong>na</strong> za komunistickeÂho agenta a prÏedaÂ<strong>na</strong> cÏeskoslovenskyÂm<br />

bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm.


277<br />

Markova seteÏchto akcõ zpravidla osobneÏ uÂcÏastnila, aby dodala veÏrohodnosti<br />

zuÂcÏastneÏnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm.<br />

VneÏkteryÂch jednotlivyÂch prÏõÂpadech byla osoba prÏõÂslusÏnõÂky SNB za<br />

hranice skutecÏneÏ prÏevede<strong>na</strong>, meÏla tõÂm byÂt upevneÏ<strong>na</strong> duÊveÏra v Markovou<br />

u osob, <strong>na</strong> kteryÂch meÏla StB zaÂjem. JejõÂm prostrÏednictvõÂm tak byl<br />

vytvorÏen obousmeÏrny ka<strong>na</strong>Âl, kteryÂm se pohybovali spolupracovnõÂci<br />

StB, ale i osoby ze zahranicÏõÂ, i bez veÏdomõÂ MarkoveÂ.<br />

Agenturnõ cÏinnost Mileny Markove byla vskutku rozsaÂhlaÂ. Od roku<br />

1948 do poloviny roku 1949 byla hlavnõÂ spolupracovnicõÂ IV. sektoru<br />

a fakticky zajisÏtovala pracovnõ <strong>na</strong>ÂplnÏ pro vyÂpadove oddeÏlenõÂ. 77)<br />

JejõÂ do<strong>na</strong>sÏecÏskaÂ, typarÏskaÂ, organizacÏnõÂ a provokacÏnõÂcÏinnost pramenila<br />

z duÊveÏry StB, kterou zõÂskala v brÏeznu 1948. Dochovane opisy<br />

jejõÂch zpraÂv obsahujõÂ informace zhruba o 90 osobaÂch, prÏicÏemzÏ jich<br />

ve skutecÏnosti udala zrÏejmeÏ mnohem võÂce. Nemohu zde vypocÏõÂtaÂvat,<br />

kolik let veÏzneÏnõÂ kolika lidem zavinila a kolika dalsÏõÂm zpuÊ sobila horÏe<br />

asÏikanovaÂnõÂ. O tom, zÏe si Markova byla veÏdoma dosahu sve cÏinnosti,<br />

kterou sama prÏed sebou ospravedlnÏovala levicovyÂm idealismem,<br />

sveÏdcÏõ jejõ vlastnorucÏneÏ psany dopis ¹sveÂmu rÏ. o.ª 78)<br />

DuÊveÏru StB ztraÂcõÂ jizÏ ke konci roku 1949. Je podezrÏõÂvaÂ<strong>na</strong> ze zatajovaÂnõÂ<br />

zpraÂv, z dodaÂvaÂnõÂlzÏivyÂch zpraÂv, z krimi<strong>na</strong>Âlnõ cÏinnosti <strong>na</strong> u kor<br />

obeÏtõÂ akcõÂ ¹KAÂMENª a z praÂce pro cizõÂ rozveÏdku. PodezrÏenõÂ z podaÂvaÂnõÂ<br />

lzÏivyÂch a neu plnyÂch zpraÂv pramenõ z jejõÂho agenturnõÂho proveÏrÏovaÂnõÂ<br />

a jejõÂ vlastnõÂ blamaÂzÏe.<br />

PodezrÏenõÂ z vykraÂdaÂnõÂ bytuÊ obeÏtõÂ a vybõÂraÂnõÂ poplatkuÊ za ¹prÏevodª<br />

souvisõÂ s faktem, zÏe akce ¹KAÂMENª byla spoje<strong>na</strong> s pohybem majetku<br />

prchajõÂcõÂch. Ti s sebou zpravidla brali vesÏkere sve cennosti, ktere jim<br />

pak byly prÏi zadrzÏenõ zabaveny. Zabavene veÏci nebyly patrÏicÏneÏ evidovaÂny<br />

a mohly se tak staÂt prÏedmeÏtem machi<strong>na</strong>cõÂ a obohacovaÂnõÂ jistyÂch<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.<br />

Na provaÂdeÏnõ akcõ ¹KAÂMENª u zce se IV. sektorem spolupracovala<br />

pohranicÏnõÂ stanice SNB ve VsÏerubech. Velitel teÂto stanice Stanislav<br />

LisÏka byl u dajneÏ v roce 1949 za nez<strong>na</strong>ÂmyÂch souvislostõ zatcÏen a <strong>na</strong><br />

Borech ho vyslyÂchali pracovnõÂci IV. sektoru AbrahamovicÏ a Zikmund.<br />

LisÏka si u dajneÏ vyhradil s AbrahamovicÏem soukromy rozhovor, <strong>na</strong>ÂsledneÏ<br />

byl propusÏteÏn a uprchl s veÏtsÏinou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ stanice VsÏeruby<br />

do zahranicÏõÂ. Jeho zaÂstupce Schneider, ktery veVsÏerubech zuÊ stal,<br />

byl pry zatcÏen a odsouzen k smrti. 79)<br />

PodezrÏenõ z ¹dubleÂrstvõª meÏlo svuÊjpuÊ vod v minulosti Markove a v jejõÂch<br />

trÏech cestaÂch do NeÏmecka.<br />

ZmeÏ<strong>na</strong> prÏõÂstupu StB k MileneÏ Markove dozajista souvisõ s perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ<br />

zmeÏnou ve vedenõÂ IV. sektoru. Z velitelskeÂho mõÂsta odchaÂzõÂ jejõÂ byÂvalyÂ<br />

milenec Plechaty a velenõ prÏebõÂra Prchal. A praÂveÏ Prchal, ktery pryÂ


278<br />

Markove neduÊveÏrÏoval, ji u dajneÏ po poradeÏ s Milenem nechal uveÏznit<br />

mimo Prahu, tam kde meÏl ¹sve lidiª a kde byla pozdeÏji <strong>na</strong>leze<strong>na</strong> obeÏsÏe<strong>na</strong>Â.<br />

JedinyÂm vodõÂtkem pro zjisÏteÏnõÂ prÏõÂcÏin sebevrazÏdy byla roztrha<strong>na</strong>Â<br />

zpraÂva zanecha<strong>na</strong>Â Markovou v cele; tu se vsÏak nepodarÏilo slozÏit ani<br />

<strong>na</strong> technickeÂm, ani <strong>na</strong> II. sektoru.<br />

Mile<strong>na</strong> Markova ve sve agenturnõ praÂci zavadila o neÏkolik citlivyÂch<br />

veÏcõÂ. Z <strong>na</strong>Âm z<strong>na</strong>ÂmyÂch to byla jizÏ vyÂsÏe zminÏova<strong>na</strong>Â zpraÂva o Karlu SÏ vaÂbovi,<br />

daÂle otaÂzka majetku obeÏtõ akcõ ¹KAÂMENª a zpravodajske puÊ sobenõÂ<br />

proti neÏkteryÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m vnitra. ObcÏas informovala sveÂ<br />

rÏ. o. o nezaÂkonne cÏinnosti neÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a StB; nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ<br />

byl prÏõÂpad OldrÏicha MalaÂcÏe, byÂvaleÂho zpravodajskeÂho duÊ stojnõÂka<br />

MV, ktery meÏl v u myslu odejõÂt s manzÏelkou prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ<br />

za hranice. Take on se stal obeÏtõ akce ¹KAÂMENª. 80)<br />

PrÏevzõÂt tedy v teÏchto souvislostech Prchalova tvrzenõÂ, ktera vylucÏujõÂ<br />

zaÂjem kohokoli ze SNB <strong>na</strong> jejõÂ smrti, je prÏinejmensÏõÂm problematickeÂ.<br />

PrÏipomenÏme, zÏe jesÏteÏ vecÏer prÏed svou smrtõÂ v rozhovoru s veÏzenÏ skyÂm<br />

nejevila Mile<strong>na</strong> Markova skleslost a projevovala odhodlaÂnõ a vzdor.<br />

Mile<strong>na</strong> Markova 1913 ±1949) svou iniciativnõ agenturnõ cÏinnostõÂ<br />

zpuÊ sobila mnoho zla; jejõÂ role ¹agentky cizõÂ rozveÏdkyª vyuzÏõÂvaly<br />

i soudy k zostrÏenõÂ rozsudku <strong>na</strong>d obvineÏnyÂmi. Byla produktem<br />

a zaÂrovenÏ obeÏtõ zruÊ dneÂho systeÂmu. ObeÏtõÂ, ktera si svou<br />

cÏinnostõÂ ve prospeÏch zla prÏipravila vlastnõÂ konec.


PrÏõÂloha 36: Pravy a krycõ pruÊ kaz totozÏnosti Mileny MarkoveÂ<br />

a jejõ novi<strong>na</strong>ÂrÏsky pruÊ kaz CENTROPRESS<br />

279


280


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1)<br />

SOA Praha, MLS, LS spis. zn. 479/1946, protokol sepsany s Markovou 17. 12.<br />

1945, str. 4.<br />

2)<br />

TamteÂzÏ. ZÏivotopisne u daje o snÏatku s britskyÂm staÂtnõÂm prÏõÂslusÏnõÂkem pochaÂzejõ ze<br />

dvou zbytkuÊ vlastnorucÏneÏ psanyÂch zÏivotopisuÊ MarkoveÂ, ulozÏenyÂch v A MV Praha,<br />

ZV 122 A. Ve s<strong>na</strong>ze objasnit tuto etapu zÏivota Markove probeÏhlo staÂtoobcÏanskeÂ<br />

sÏetrÏenõ v archivnõÂch fondech SU A Praha, ktere bohuzÏel prÏineslo negativnõÂvyÂsledek.<br />

Podle tehdejsÏõÂch zaÂkonnyÂch norem zÏe<strong>na</strong> snÏ atkem s cizincem pozbyÂvala cÏs. staÂtnõÂ<br />

obcÏanstvõÂ. Markova vsÏak obcÏanstvõ nepozbyla a uzÏõÂvala daÂle sve dõÂvcÏõ jmeÂno NedvõÂdkovaÂ.<br />

Nebyl rovneÏzÏ <strong>na</strong>lezen zaÂz<strong>na</strong>m o rozluce zminÏovaneÂho svazku, acÏkoli se<br />

v roce 1943 vdaÂva za novi<strong>na</strong>ÂrÏe V. A. Marka. V teÏchto souvislostech znõ jejõ vyÂpoveÏd'<br />

o legitimnõÂm snÏ atku se Scottem poneÏkud fantasticky.<br />

3)<br />

A MV Praha, ZV 122 A, str. 22, torzo zÏivotopisu. GeneraÂlnõÂrÏeditel Fridrich Rudl z<strong>na</strong>l<br />

dle tvrzenõ Markove ¹pravy stav veÏciª.<br />

4)<br />

A MV Praha, 305-417-3, vyÂpoveÏd' pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, z<strong>na</strong>ÂmeÂho<br />

teÂzÏ jako ing. HavlõÂcÏka, str. 129 ±131.<br />

5)<br />

A MV Praha, 305-631-1, vyÂpoveÏdi Dr. JirÏõÂho SmõÂchovskeÂho, str. 110.<br />

6) A MV Praha, 305-631-1, str. 10.<br />

7) A MV Praha, Z 603, str. 2. PraÂveÏ od Kellera byl Rudl informovaÂn o nicÏivyÂch uÂcÏincõÂch<br />

strÏel ¹Vª drÏõÂve nezÏ NeÏmci v Praze.<br />

8) A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131.<br />

9) A MV Praha, 305-631-1, str. 33.<br />

10) Mlada fronta, 11. 5. a 12. 5. 1947, Nove pravdy o prazÏskeÂm povstaÂnõÂ.<br />

11) A MV Praha, ZV 122 A, str. 3.<br />

12) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 12. SkutecÏnost, zÏe Schneider<br />

byl uÂrÏednõÂk SD s krycõÂm jmeÂnem Schwarz, nebyla u dajneÏ Markove z<strong>na</strong>Âma.<br />

13) A MV Praha, ZV 122 A, str. 22.<br />

14) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 46.<br />

15) A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131.<br />

16) A MV Praha, str. 22, torzo zÏivotopisu.<br />

17) TamteÂzÏ.<br />

18) SOA Praha, MLS Praha, LS spis zn. 479/1946, obzÏaloba.<br />

19) TamteÂzÏ, str. 48.<br />

20) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 57.<br />

21) A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, zÏivotopis.<br />

22) A MV Praha, ZV 122, agenturnõÂ zpraÂva z 23. 6. 1948.<br />

23) A MV Praha, 305-631-1, str. 10.<br />

24) A MV Praha, ZV 122 A, str. 9.<br />

281<br />

25) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322, põÂsÏe PlechatyÂ: ¹...prÏi rozchodu prÏedal mi agent<br />

....medailonek, .... tento mi zaveÏsil <strong>na</strong> krk, ....prÏedal mi klõÂcÏe od jeho bytu, kam se<br />

maÂm obcÏas podõÂvat.ª<br />

TamteÂzÏ, str. 301: ¹ZuÊ stal jsem po prÏõÂjezdu u agenta spaÂt, odesÏel jsem druhy den asi<br />

v 11 hodin.... Agent byl prÏiveden z rovnovaÂhy tõÂm, zÏe se dozveÏdeÏl o svadbeÏ rÏ. o., ... JaÂ<br />

jsem VaÂs prÏece nechteÏla nijak poutat, ... nynõ si take vysveÏtluji, procÏ jste mne


282<br />

prÏedal p. doktorovi, ... prosila bych VaÂs, abyste mi vraÂtil moji fotografii, zarÏadila<br />

jsem VaÂs nynõÂ do skupiny typuÊ meÂho manzÏela. ...dalsÏõÂ rozhovor se tyÂkal a<strong>na</strong>lyzovaÂnõÂ<br />

<strong>na</strong>sÏeho drÏõÂveÏjsÏõÂho pomeÏru a zkoumaÂnõÂ mozÏnosti dalsÏõÂ spolupraÂce.ª<br />

26) A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' PlechateÂho, str. 53 ± 54.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis J. PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 134. VlastnõÂ zpraÂva<br />

prÏeda<strong>na</strong>Â agentem byla <strong>na</strong>psaÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> list A, <strong>na</strong> list B rÏ. o. psal okolnosti schuÊ zky,<br />

zpraÂvu hodnotil a stanovil postup dalsÏõ praÂce s agentem. Osvald ZaÂvodsky byl v roce<br />

1948 zaÂstupcem prÏednosty odboru ministerstva vnitra BA ± StaÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

a velitelem skupiny BAa, zvane teÂzÏ vnitrÏnõ StB; Ivo Milen byl jeho zaÂstupcem.<br />

27) A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, dopis manzÏela Markove V. A. Marka.<br />

28) TamteÂzÏ, AZ, str. 299, ¹...MrzõÂ meÏ, zÏe s otcem nepuÊ jde asi nic deÏlat, i kdyzÏ si podal<br />

zÏaÂdost o amnestii. Z taÂbora mu zÏaÂdost doporucÏili... Dal jste mi <strong>na</strong>deÏji, zÏe by sÏlo v teÂto<br />

veÏci neÏco deÏlat, budu-li mõÂt v praÂci u speÏchy, ktere by bezpecÏnosti staÂtu pomohly.<br />

Budu se skutecÏneÏ s<strong>na</strong>zÏit a znovu opakuji, zÏe vsÏe, co jsem VaÂm rÏekl, je cÏista pravda.ª<br />

29) TamteÂzÏ, obaÂlka 24: ¹....Budu pracovat o to lõÂp, zÏe se zbavõÂm pocitu soucitu s lidma,<br />

kterÏõ si soucit nezaslouzÏõÂ. To je hlad, ktery prÏinesla do meÂho zÏivota sl. MarianovaÂ,<br />

anizÏ o tom võÂ, zÏe mi prospeÏla.ª Na jineÂm mõÂsteÏ uvaÂdõÂ, zÏe: ¹....zaÂpad ma u mne vroubek<br />

a doufaÂm, zÏe to nynõÂ vyrov<strong>na</strong>Âm.ª TamteÂzÏ, ZV 122 , str. 26.<br />

30) A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' AntonõÂ<strong>na</strong> Prchala, str. 188.<br />

31) TamteÂzÏ, str. 134.<br />

32) A MV Brno, A 8, inv. j. 291, str. 187.<br />

33) A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis Josefa PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 83.<br />

34)<br />

A MV Praha, ZV 122, str. 50.<br />

35)<br />

TamteÂzÏ, str. 1.<br />

36)<br />

ZOB II zpravodajsky pracoval proti nekomunistickyÂm stra<strong>na</strong>Âm, vyÂsledky jeho cÏinnosti<br />

pak byly vyuzÏõÂvaÂny KSCÏ .<br />

37)<br />

A MV Praha 122 A, AZ, str. 349.<br />

38) TamteÂzÏ, AZ, str. 348.<br />

39) TamteÂzÏ, AZ, str. 344. Plechaty zde põÂsÏe: ¹...prvnõ odstavec zpraÂvy proveÏrÏen prÏõÂmo<br />

odposlechem) prÏi neprÏipravene <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ. Z toho soudõÂm, zÏe i zbytek zpraÂvy je<br />

pravdeÏpodobneÏ seriosnõÂ.ª<br />

UvaÂdõÂme pro dokreslenõÂ prÏedstavy metod praÂce StB v roce 1948. ¹Odposlech prÏi<br />

neprÏipravene <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveϪ podrobneÏ vysveÏtuje Plechaty ve sve vyÂpoveÏdi: ¹...ProveÏrÏovaÂnõÂ<br />

agentury jsem provaÂdeÏl velmi zrÏõÂdka, ...kuprÏ. v prÏõÂpadeÏ 'K 40', kdy pravdivost<br />

zpraÂvy byla proveÏrÏovaÂ<strong>na</strong> tõÂm, zÏe spolecÏneÏ s tehdejsÏõÂm vedoucõÂm sektoru politickeÂho<br />

zpravodajstvõÂ jsme vlezli u nõÂ do skrÏõÂneÏ, a tak jsme pozorovali a poslouchali, zda<br />

osoba jed<strong>na</strong>Â a hovorÏõÂ tak, jak bylo uvedeno ve zpraÂveÏ.ª<br />

TeÂzÏ ZV 122, str. 53.<br />

40) TamteÂzÏ, vyÂpoveÏd' Kettnera, str. 122.<br />

41) Viz SbornõÂk Securitas Imperii 2, UÂ DV, Praha 1994, str. 72 ±116.<br />

42) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322. Datum <strong>na</strong> domluveneÂm zaslaneÂm lõÂstku<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo, zÏe se vraÂtõÂ za 14 dnõÂ vcÏetneÏ data. Bude-li psaÂno o kraÂsnyÂch horaÂch,<br />

z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â to, zÏe prÏechod bude v mõÂsteÏ odchodu, lesy z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>jõÂ mõÂsto <strong>na</strong>Âvratu Klatovy<br />

a slovo ¹prsÏeloª z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>lo, zÏe byla zavrÏe<strong>na</strong>.<br />

43) TamteÂzÏ, zpraÂvy z americke okupacÏnõ zoÂny jsou popsaÂny <strong>na</strong> str. 302 ± 317. V CÏ erneÂ<br />

knize byl pro jednotlive prÏõÂslusÏnõÂky OBZ, SNB, krimi<strong>na</strong>Âlky a politiky veden list, <strong>na</strong><br />

ktery byly dopisovaÂny stõÂzÏnosti: zrada, mucÏenõÂ, okraÂdaÂnõ apod. Mimo ni existovaly<br />

¹cÏerne listyª vedene <strong>na</strong> civilnõ osoby.<br />

44) Archiv AdvokaÂtnõ komory CÏ eske republiky, spis III 46/40.<br />

45) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 297.


46) Po <strong>na</strong>Âvratu do Prahy sdeÏlil Janda MarkoveÂ, aby uzÏ doNeÏmecka nejezdila, s tõÂm zÏe<br />

chce za zpraÂvy <strong>na</strong>ÂlezÏitou odmeÏnu, a je leÂpe pracovat pro AnglicÏany nebo BelgicÏany,<br />

kterÏõÂ jsou veÏtsÏõÂ kavalõÂrÏi.<br />

47) A MV Praha, V-5464 ¹Dr. Janda a spolª.<br />

48) K roztrzÏce dosÏlo beÏhem druhe <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy Markove v NeÏmecku, kdy se StudnicÏka<br />

s<strong>na</strong>zÏil jejõÂ dalsÏõÂ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvu utajit a nechat ji tak spolupracovat pouze s Jakschovci,<br />

s nimizÏ meÏl u zke kontakty. PoteÂ, co Markova sama vyhledala Tigrida, byla jejõ prÏõÂtomnost<br />

vyzraze<strong>na</strong> a StudnicÏka byl <strong>na</strong> osm dnõÂ internovaÂn.<br />

49) A MV Praha, V-5392 ¹StudnicÏka Miroslav a spol.ª.<br />

50) A MV Praha, V-5519 MV.<br />

51) A MV Praha, V-1801.<br />

52) ZvyÂpoveÏdõ byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB je z<strong>na</strong>Âmo, zÏe rÏ. o. Markove byli postupneÏ prÏõÂslusÏnõÂci<br />

IV. sektoru Josef PlechatyÂ, VladimõÂr PruÊsÏa, Josef Zikmund, EvzÏen AbrahamovicÏ<br />

a ZdeneÏk Kettner.<br />

53) A MV Praha, a. cÏ. 526001.<br />

283<br />

54) A MV Brno, A 8, inv. j. 1516, str. 13. Soupis zlocÏinuÊ , opis:<br />

¹1/ Pplk. Reicin bil gumovyÂm sÏlauchem s ocelovou vlozÏkou ang. parasÏutistu Gorik,<br />

nynõÂ pos. veÏznice po hlaveÏ a po krku, <strong>na</strong>rÏõÂdil voj. OBZ, aby byl do raÂ<strong>na</strong> tyÂraÂn. Tento<br />

voj. byl <strong>na</strong>hy prÏes noc uvaÂzaÂn a tlucÏen tak, azÏ mu byl usÏnõ bubõÂnek prorazÏen. ±<br />

meÏsõÂc cÏerven.<br />

2/ V meÏsõÂci rÏõÂjnu tloukl fackoval) cÏs. npor. KovacÏõÂk Viliama od 32. peÏsÏ. pl. z KosÏic,<br />

spõÂlal mu, zlehcÏoval slovenskou armaÂdu a jejõÂ povstaÂnõÂ.<br />

3/ DuÊ st. a voj. OBZ bijõÂ vysÏetrÏovaneÂ. Kpt. Schwarz Julius nynõÂ <strong>na</strong> PankraÂci, byl<br />

vmeÏsõÂci cÏervnu <strong>na</strong> OBZ v Praze bit, 150 drÏepuÊ za staÂleÂho kopaÂnõÂ, paÂlen cigaretou<br />

<strong>na</strong> prsou a brÏichu a byl nucen põÂt mocÏ, prÏi cÏemzÏ se pozvracel. Voj. DeÏrda Ladislav,<br />

5.peÏsÏ. pl.I/3 rota, byl <strong>na</strong> OBZ v TeplicõÂch SÏ anoveÏ od velitele a od vojaÂkuÊ tak zbit, zÏe<br />

23 dnuÊ byl nemocen. NevideÏl a mocÏil krev. Byl leÂcÏen sÏeÂfleÂkarÏi v pos. veÏznici. SveÏdci<br />

o nemoci ± cela sveÏtnice.<br />

4/ Kpt. Sommmer OBZ 1. Div. meÏl byÂt z rozkazu ONB bez soudu zastrÏelen.<br />

5/ Por. SmrcÏi<strong>na</strong> OBZ obdrzÏel rozkaz ku zastrÏelenõÂ 50 zajisÏteÏnyÂch z taÂbora teÏzÏce<br />

pracujõÂcõÂch v dolech. Rozkaz nevyplnil. OdstrÏelil jizÏ drÏõÂve 5lidõÂ urcÏenyÂch. SveÏdek<br />

syn plk. BorÏõÂka. DaÂle zastrÏelil dr. Koldinera proto, zÏe videÏl jak cÏetnõÂci OBZ postrÏõÂleli<br />

<strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂmeÏstõÂ v HornõÂm LitvõÂnoveÏ 30 lidõÂ. cÏerven). SveÏdek plk. BorÏõÂk Chomutov.<br />

6/ Npor. CÏ apka a 1 por. od OBZ od I. oblasti z Prahy prÏijeli k por. SmrcÏinovi a zÏaÂdali<br />

2NeÏmky k soulozÏenõÂ. Toto odeprÏel a proto poslali jmenovanõÂduÊ st. 2 auta a cÏetnõÂky<br />

OBZ do obcõ pro tyto zÏeny. CÏ etnõÂci dovezli 2 zÏeny, ktere si por. CÏ upka s por. odvezli.<br />

NeÏmky se võÂce nevraÂtily, jejich osobnõÂ doklady zuÊ staly u por. SmrcÏiny. Co se<br />

s obeÏma zÏe<strong>na</strong>mi stalo, nebyly zavrazÏdeÏny? 5chlapcuÊ asi 14 letyÂch a 10 zÏen bylo<br />

popraveno OBZ kpt. CÏ ernyÂ, por. CÏ upka, ppor. MachaÂcÏek, vsÏichni 1. divize Postoloprty<br />

Fr. GolovaÂ, ved. uÂrÏadu praÂce Postoloprty a prap. Marek).<br />

7/ V Postoloprtech bylo 3. cÏervence bez soudu pobito 2857 osob, byly zakopaÂny<br />

v okopech. PrÏesne jmenne sez<strong>na</strong>my jsou k dispozici, kdo dal k tomu rozkaz, bude<br />

veÏdeÏt npor. CÏ upka OBZ.<br />

9/ Npor. CÏ upka <strong>na</strong> prÏõÂkaz OBZ z Prahy dodal 12 prasat, odkud dodany materiaÂl<br />

byl a k cÏemu byl pouzÏit?<br />

10/ V cÏervenci byla z transportu 4. slov. brigaÂdy vracejõÂcõÂ se do Bratislavy sestave<strong>na</strong><br />

por. Smetanou OBZ v BrÏeclavi popravcÏõÂ cÏeta a asi 150 ± 200 osob, SlovaÂkuÊ<br />

aNeÏmcuÊ vracejõÂcõÂch se z nucenyÂch pracõÂvrÏõÂsÏi, bez soudu popraveno. SveÏdek rotnyÂ<br />

GladicÏ, PresÏov.<br />

11/ Por. Demarque, amer. ambasady byl v listopadu t.r. <strong>na</strong> I. obl. Na Sadech 64<br />

ztlucÏen nohou od stolicÏky po hlaveÏ a krku rtm. CÏ avojskyÂm. Tento duÊ st. <strong>na</strong>Âsledkem<br />

ztyÂraÂnõ pokusil se o sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm. Druhy den byl franc. velvyslanectvõÂm


284<br />

odvezen. SveÏdci: pplk. gen. sÏt. Salzer Ant. a npor. slov. armaÂdy KovacÏõÂk Viliam,<br />

KosÏice.<br />

12/ Por. SmrcÏi<strong>na</strong> obdrzÏel rozkaz od OBZ seh<strong>na</strong>t materiaÂl pro odstavenõÂ plk. BorÏõÂka<br />

z Chomutova, zÏe je pry ¹nepohodlnyª.<br />

TamteÂzÏ je ulozÏen i opis dopisu pro mjr. Aubrechta od Hany Krupkove datovanyÂ<br />

7. 11. 1948:<br />

¹Mily majore, pouzÏõÂvaÂm prÏõÂlezÏitosti, abych VaÂm podeÏkovala za vsÏechno, co jste se<br />

s<strong>na</strong>zÏil pro meÏ udeÏlat a prosõÂm VaÂs znovu za prominutõÂ, zÏe jsem se v tak nebezpecÏneÂ<br />

zaÂlezÏitosti obraÂtila praÂveÏ<strong>na</strong>VaÂs. NemeÏla jsem vsÏak opravdu nikoho, jak konecÏneÏ<br />

jisteÏ saÂm võÂte, komu bych mohla võÂce duÊveÏrÏovat, nezÏli VaÂs a prÏõÂtelkyni Milenu, kteraÂ<br />

VaÂs <strong>na</strong>vsÏtõÂvila. MyslõÂm, zÏe vsÏechno by bylo dobre azÏ <strong>na</strong> to, zÏe jsem staÂle jesÏteÏ vlaÂgru,<br />

Ale doufaÂm, zÏe se vsÏe <strong>na</strong>pravõÂ. ZpraÂvy, ktere mi Mile<strong>na</strong> od VaÂs prÏivezla, jakozÏ i doporucÏenõÂ,<br />

ktere jste poslal, jsem v porÏaÂdku prÏedala prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnuÊ m, staÂlevsÏak jesÏteÏ nenõ videÏt zÏaÂdny vyÂsledek, takzÏe doufaÂm. Dovedete si jisteÏ prÏedstavit, jak<br />

nerada jsem odchaÂzela od sveÂho maleÂho PavlõÂka, ale opravdu jsem nevideÏla jineÂ<br />

vyÂchodisko. MaÂm k VaÂm jesÏteÏ jednu prosbu, azÏ budete mõÂt prÏõÂlezÏitost, vyhledejte<br />

me rodicÏe a pozÏaÂdejte je, prosõÂm VaÂs, myÂm jmeÂnem za odpusÏteÏnõÂ, zÏe jsem jim znovu<br />

zpuÊ sobila tolik starostõ a bolu. NemeÏli tusÏenõÂ, co maÂm v u myslu, ale s<strong>na</strong>d uzÏ je<br />

Mile<strong>na</strong> o vsÏem informovala. Polibte za mne meÂho draheÂho PavlõÂcÏka. DeÏkuji VaÂm<br />

jesÏteÏ jednou za vsÏechno. VasÏe Ha<strong>na</strong>. DorucÏitel je spolehlivyÂ!ª<br />

Na opise je daÂle prÏõÂpis: ¹dopis podepsaÂn a dne 24. 11. 48 prÏedaÂn Aubrechtoviª.<br />

55) A MV Praha, a. cÏ. 526001.<br />

56) Osud hotovosti a sÏperku Krupkove nenõ z<strong>na</strong>Âm. Je mozÏneÂ, zÏe se <strong>na</strong> u kor obeÏtõÂ<br />

z podobnyÂch akcõÂ agenti a prÏõÂslusÏnõÂci SNB nezaÂkonneÏ obohacovali. MajetkovaÂ<br />

trest<strong>na</strong> cÏinnost jim, stejneÏ jako Markove aneÏkolika dalsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm puÊ sobõÂcõÂch<br />

v podobnyÂch akcõÂch, vsÏak nebyla prokaÂzaÂ<strong>na</strong>. PodezõÂraÂni byli zejmeÂ<strong>na</strong> velitel<br />

vyÂpadovky IV. sektoru AbrahamovicÏ azaÂstupce velitele sektoru Orovan, kterÏõÂ trvale<br />

disponovali veÏtsÏõÂm mnozÏstvõÂm peneÏz. AbrahamovicÏ u dajneÏ dokonce cÏaÂst vyÂloh <strong>na</strong><br />

neÏktere akce ¹KaÂmenª hradil ze svyÂch prostrÏedkuÊ . Sami zadrzÏenõ nemeÏli cÏasto zaÂjem<br />

<strong>na</strong> sepsaÂnõ podrobnyÂch sez<strong>na</strong>muÊ zabavenyÂch veÏcõÂ, nebot' vysoka hodnota prÏevaÂzÏeneÂho<br />

majetku jim prÏi soudnõÂm prÏelõÂcÏenõÂ mohla pouze usÏkodit.<br />

57) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 291, str. 195, vyÂpoveÏd' byÂvaleÂho pracovnõÂka II. sektoru<br />

Josefa Richtera 1917). V jinyÂch pramenech agenturnõÂ svazek KrupkoveÂ, protokoly<br />

z prosÏetrÏovaÂnõ nezaÂkonne cÏinnosti StB z roku 1957) se uvaÂdõÂ, zÏe Krupkova byla<br />

zatcÏe<strong>na</strong> prÏi prÏechodu hranic pohranicÏnõÂ hlõÂdkou a odevzdaÂ<strong>na</strong> StB.<br />

58) A MV Praha, a. cÏ. 526001.<br />

59) A MV Praha, V-933.<br />

60) TamteÂzÏ.<br />

61) TamteÂzÏ.<br />

62) A MV Praha, V-5384.<br />

63) A MV Praha, V-5504.<br />

64) A MV Praha, ZV 122 A, str. 19.<br />

65) A MV Praha, ZV 122, str. 188.<br />

66) A MV Praha, ZV 122 A, zpraÂva z 3. 12. 1949.<br />

67) TamteÂzÏ, str. 13, vyÂpoveÏd' Prchala. UÂ kolem regio<strong>na</strong>ÂlnõÂch rezidentuÊ ZOB II. bylo zõÂskaÂvat<br />

agenturnõÂ spolupracovnõÂky v jinyÂch politickyÂch stra<strong>na</strong>Âch. Rezident byl vybaven<br />

automobilem, prÏõÂstojem <strong>na</strong> porÏizovaÂnõÂ fotokopiõÂ a falesÏnou obcÏanskou legitimacõÂ.<br />

KrycõÂ totozÏnost mu byla prÏideÏle<strong>na</strong> proto, aby v prÏõÂpadeÏ prozrazenõÂ nebyl<br />

kompromitovaÂn ZOB.<br />

68) A MV Praha, ZV 122 A, str. 32, protokol s veÏzenÏskyÂm: ¹.... V sobotu dne 10. 12. se<br />

meÏ taÂzala, jestli nevõÂm, co s nõÂ budou deÏlat. OdpoveÏdeÏl jsem jõÂ, zÏe nevõÂm. Na toto mi


285<br />

Roubalova rÏekla: ¹.... si paÂni myslejõÂ, kdyzÏ meÏ strcÏejõÂdote tmave kobky, zÏe mi hlava<br />

zmeÏkne. Ja vsÏak maÂm hlavu dobrou.ª<br />

69)<br />

TamteÂzÏ, str. 35, obaÂlka 47.<br />

70)<br />

TamteÂzÏ.<br />

71)<br />

TamteÂzÏ.<br />

72)<br />

A MV Praha, ZV 122, str. 124.<br />

73)<br />

A MV Praha, ZV 122 str. 224. KufrÏõÂk s osobnõÂmi veÏcmi Markove meÏl Prchal v trezoru;<br />

po jeho odchodu z vnitra byl ulozÏen v archivu 7. spraÂvy MV, odtud byl dne<br />

26. 1. 1963 vyzvednut orgaÂny inspekce MV.<br />

74)<br />

JejõÂ poslednõÂ rÏ. o. Kettner vypoveÏdeÏl: ¹MuÊj <strong>na</strong>Âzor a <strong>na</strong>Âzor tehdejsÏõÂch orgaÂnuÊ byl<br />

tehdy ten, zÏe pokud vuÊ bec spaÂchala sebevrazÏdu, tuto nespaÂchala z vlastnõÂho popudu.ª<br />

TamteÂzÏ, str. 129.<br />

Plechaty sdeÏlil: ¹Vzhledem k tomu, zÏe velmi lpeÏla <strong>na</strong> sve dcerce, musela udeÏlat neÏco<br />

hrozneÂho. Psala-li zpoveÏd' bez diktaÂtu a za normaÂlnõÂ situace zachaÂzenõÂ s vysÏetrÏovanyÂm,<br />

pak bude pravdeÏpodobne spojenõ jejõ osoby s osobou PilcÏõÂka.ª /PilcÏõÂk byl<br />

plzenÏ sky prÏevadeÏcÏ, ktery sve ¹klientyª <strong>na</strong> osameÏleÂm mõÂsteÏ vrazÏdil a okraÂdal ± pozn.<br />

autor./ TamteÂzÏ, str. 55.<br />

AbrahamovicÏ vyjaÂdrÏil domneÏnku, zÏe pracovala pro britskou sluzÏbu a cÏin spaÂchala<br />

ze strachu, zÏe byla jako agentka odhale<strong>na</strong>. TamteÂzÏ, str. 129.<br />

Prchal jejõÂ cÏin prÏipisuje <strong>na</strong> vrub momentaÂlnõÂmu dusÏevnõÂmu stavu, prÏipousÏtõÂ zÏe by<br />

mohla spaÂchat sebevrazÏdu z obav prÏed odhalenõÂm skutecÏne cÏinnosti. Jakou cÏinnost<br />

meÏl <strong>na</strong> mysli, nespecifikoval. ZaÂrovenÏ vyloucÏil zaÂjem kohokoli z BezpecÏnosti <strong>na</strong><br />

jejõÂ smrti. TamteÂzÏ, str. 189.<br />

75)<br />

TamteÂzÏ, str. 199. K tomu vsÏak pravdeÏpodobneÏ nedosÏlo, nove skutecÏnosti neprÏineslo<br />

ani otevrÏenõÂ prÏõÂpadu UÂ rÏadem dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu<br />

v roce 1998.<br />

76)<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis PlechateÂho ev. cÏ. 3339, str. 87. VyjaÂdrÏenõÂ Ja<strong>na</strong> HosÏka<br />

k osobeÏ PlechateÂho: ¹...JizÏ neÏkdy v roce 1946 nebo 1947 /jsem/ ....ve sve agenturnõÂ<br />

praÂci zavadil ku sveÂmu u divu o to, zÏe Karel SÏ vaÂb je evidovaÂn anglickou agenturou...<br />

tuto informaci jsem tehdy sdeÏlil s. Ant. NovotneÂmu.ª<br />

77)<br />

A MV Praha, ZV 122, str. 189, str. 184. Dle vyÂpoveÏdi byÂvaleÂho prÏõÂslusÏnõÂka Zikmunda:<br />

¹... Markova stacÏila skoro zameÏst<strong>na</strong>t odd. AbrahamovicÏe, take se to pozdeÏji<br />

ukaÂzalo, zÏe toto oddeÏlenõ po straÂnce pracovnõ zÏivorÏilo. Markova meÏla velmi dobreÂ<br />

organizacÏnõÂ schopnosti, byla by schop<strong>na</strong> pro StB zorganizovat peÏknou ilegalitu.ª<br />

78)<br />

A MV Praha, 122 A, str. 22. ¹...Upozornils mne otcovsky <strong>na</strong> nebezpecÏõÂ. ... jisteÏ mne<br />

z<strong>na</strong>ÂsÏavõÂsÏ tedy dobrÏe, jak maÂlo mi zaÂlezÏõÂ<strong>na</strong>zÏivoteÏ. Pracovala jsem pro tebe poctiveÏ,<br />

ale nikdy jsem nezavõÂrala ocÏi <strong>na</strong>d mozÏnostõÂ, zÏe spadnu. VeÏrÏila jsem, zÏe deÏlaÂm dobrou<br />

veÏc i kdyzÏ jsem trpeÏla, jsem jen zÏe<strong>na</strong>, prÏi zpraÂvaÂch o zpuÊ sobu vyÂslechuÊ . Nemstila<br />

jsem se lidem, veÏrÏila jsem, zÏe pracuji pro dobro celku. Od tebe jsem dostaÂvala<br />

za poctivost jen neduÊveÏru a snizÏovaÂnõÂ. Dnes maÂm dojem, zÏe bylo vsÏe zbytecÏneÂ.ª<br />

NedatovaÂno.<br />

79)<br />

A MV Praha, ZV 122, str. 180, str. 134.<br />

80)<br />

OldrÏich MalaÂcÏ se pokusil v dubnu 1948 uprchnout do NeÏmecka ze strachu z perzekucõÂ,<br />

ktere mu, jakozÏto osobeÏ zpravodajsky cÏinne beÏhem 2. sveÏtove vaÂlky v exiloveÂm<br />

ministerstvu vnitra v LondyÂneÏ a povaÂlecÏneÂmu cÏlenovi CÏ eskoslovenske strany <strong>na</strong>ÂrodneÏ<br />

socialistickeÂ, hrozily. PrÏicÏineÏnõÂm agenta StB FrantisÏka HejneÂho a prÏõÂslusÏnõÂka<br />

vsÏerubske stanice SNB prap. Stanislava LisÏky s nõÂm byla provede<strong>na</strong> akce ¹KaÂmenª.<br />

Na akci se hlavnõÂmeÏrou podõÂleli pracovnõÂci IV. sektoru pod vedenõÂm AbrahamovicÏe.


286<br />

Taj<strong>na</strong>Â operativnõÂ veÏznice<br />

StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ve WintroveÏ ulici<br />

v Praze v letech 1951±1955<br />

PROKOP TOMEK<br />

I. PadesaÂta leÂta, agenti-chodci<br />

KraÂtce po skoncÏenõ II. sveÏtove vaÂlky dosÏlo k radikaÂlnõÂmu rozdeÏlenõÂ<br />

Evropy. VyÂstizÏneÏ toto rozdeÏlenõ charakterizoval vyÂz<strong>na</strong>mny britsky politik<br />

Winston Churchill ve sveÂm legendaÂrnõÂm projevu prÏi prÏevzetõÂcÏestneÂho<br />

doktoraÂtu <strong>na</strong> Westminsterske koleji ve Fultonu v USA 5. brÏez<strong>na</strong><br />

1946:<br />

¹...Od SÏteÏtõÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> Baltu prÏes Terst <strong>na</strong> Jadranu se <strong>na</strong>prÏõÂcÏ evropskyÂm<br />

kontinentem spustila zÏelez<strong>na</strong>Â opo<strong>na</strong>. Za touto liniõÂ lezÏõÂ vsÏech<strong>na</strong> hlavnõÂ<br />

meÏsta starobylyÂch staÂtuÊ strÏednõÂ avyÂchodnõÂ Evropy. VarsÏava, BerlõÂn,<br />

Praha, VõÂdenÏ, BudapesÏt', BukuresÏt', Sofie, vsÏech<strong>na</strong> tato slav<strong>na</strong>Â meÏsta<br />

a obyvatelstvo kolem nich lezÏõÂ uvnitrÏ toho, co musõÂm <strong>na</strong>zvat soveÏtskou<br />

sfeÂrou vlivu a jsou prÏedmeÏtem...prohlubujõÂcõÂ se kontroly Moskvy.ª 1)<br />

JesÏteÏ dlouhou dobu po vzniku tzv. lidoveÏ demokratickyÂch staÂtuÊ <strong>na</strong><br />

konci cÏtyrÏicaÂtyÂch let ve vyÂchodnõ EvropeÏ, ktere byly ve skutecÏnosti<br />

blokem satelituÊ SoveÏtskeÂho svazu, doufala z<strong>na</strong>cÏ<strong>na</strong>Â cÏaÂst obyvatel<br />

teÏchto zemõÂ ve zmeÏnu pomeÏruÊ a opõÂrala svoji <strong>na</strong>deÏji prÏedevsÏõÂm o SpojeneÂ<br />

staÂty americkeÂ. Tato <strong>na</strong>deÏje byla spojovaÂ<strong>na</strong> s politickyÂmi koncepcemi<br />

neÏkteryÂch politikuÊ USA, prÏedevsÏõÂm s tzv. Trumanovou doktrõÂnou<br />

zadrzÏovaÂnõÂ komunismu, formulovanou 12. brÏez<strong>na</strong> 1947. AmerickyÂ<br />

prezident tehdy sliboval podporÏit ¹...svobodne <strong>na</strong> rody, ktere vzdorujõÂ<br />

pokusuÊ m o podrobenõÂ ozbrojenyÂmi mensÏi<strong>na</strong>mi nebo vneÏjsÏõÂmi tlakyª. 2)<br />

Spojene staÂty americke ani jejich zaÂpadnõ spojenci vsÏak podle vsÏeho<br />

nechteÏly meÏnit rovnovaÂhu sil <strong>na</strong>stolenou po II. sveÏtove vaÂlce. VesÏkereÂ<br />

vaÂlecÏne plaÂnovaÂnõÂ, od roku 1949 zejmeÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong> puÊdeÏ SeveroatlantickeÂ<br />

aliance, se zabyÂvalo efektivnõ obranou proti soveÏtske expanzi, a nikoliv<br />

ofenzivnõÂmi akcemi ve smyslu osvobozenõÂ vyÂchodnõÂ Evropy. Jakkoliv<br />

hypoteticka <strong>na</strong>deÏje <strong>na</strong> pomoc ZaÂpadu vzala pak zcela za sve <strong>na</strong> podzim<br />

roku 1956, kdy jednotky soveÏtske armaÂdy rozdrtily mad'arskou<br />

protikomunistickou revoluci.<br />

Prakticky po cele obdobõ padesaÂtyÂch let byla cÏeskoslovenska staÂtnõÂ


287<br />

hranice s Rakouskem, Spolkovou republikou NeÏmecko a dõÂky pruÊchodneÂ<br />

hranici do ZaÂpadnõÂho BerlõÂ<strong>na</strong>) i s NeÏmeckou demokratickou<br />

republikou deÏjisÏteÏm mnoha dramat. I kdyzÏ deÏlala ¹zÏelez<strong>na</strong>Â opo<strong>na</strong>ª<br />

pochybnou cÏest sveÂmu jmeÂnu, byla prÏes vsÏechny prÏekaÂzÏky a rizika<br />

do jiste mõÂry pruÊ chod<strong>na</strong> a stala se s trochou <strong>na</strong>dsaÂzky jakousi frontou<br />

studene vaÂlky.<br />

PrÏes tuto hranici prÏechaÂzeli tzv. kuryÂrÏi, v terminologii StB agenti-<br />

-chodci, plnõÂcõ u koly zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. PodivneÂ<br />

pojmenovaÂnõÂ je odvozeno od jejich schopnosti nepozorovaneÏ prÏejõÂt<br />

strÏezÏenou hranici. Byli to azÏ <strong>na</strong> nepatrne vyÂjimky) muzÏi a prÏechaÂzeli<br />

hranici do CÏ SR s u koly, ktere se dajõ vzaÂsadeÏ rozdeÏlit <strong>na</strong> neÏkolik zaÂkladnõÂch<br />

okruhuÊ:<br />

± hledat spolupracovnõÂky k zõÂskaÂvaÂnõÂ zpravodajsky zajõÂmavyÂch informacõÂ,<br />

zejmeÂ<strong>na</strong> z vojenske a pruÊ myslove problematiky,<br />

± vytvaÂrÏet z teÏchto spolupracovnõÂkuÊ sõÂteÏ,<br />

± budovat tajne schraÂnky k prÏedaÂvaÂnõ zõÂskanyÂch zpraÂv, pokynuÊ<br />

a zpravodajskeÂho materiaÂlu,<br />

± provaÂdeÏt vlastnõÂ vizuaÂlnõÂ sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ,<br />

±prÏevaÂdeÏt vybrane osoby z CÏ SR do zahranicÏõÂ.<br />

Podle zaÂz<strong>na</strong>muÊ o zadrzÏenõÂch nebyÂvali agenti-chodci beÏzÏneÏ vyzbrojeni<br />

osobnõÂ zbranõÂ abeÏhem prÏõÂpravy k teÂto praÂci autor nezjistil zÏaÂdnyÂ<br />

prÏõÂpad pasÏovaÂnõÂ zbranõÂ prÏes hranici do CÏ SR pro vyzbrojovaÂnõÂ ilegaÂlnõÂch<br />

odbojovyÂch skupin. I podle velmi obecneÂho u daje uvedeneÂho<br />

v publikaci vydane IX. spraÂvou SNB k 30. vyÂrocÏõ vzniku II. spraÂvy<br />

SNB, kde se opravdu neda prÏedpoklaÂdat shovõÂvavost k agentuÊm-<br />

-chodcuÊ m, bylo:<br />

¹...do poloviny padesaÂtyÂch let orga ny Sboru <strong>na</strong> rodnõ bezpecÏnosti zadrzÏeno<br />

cca 1500 agentuÊ neprÏa telskyÂch rozveÏdek. Od 1. 1. 1951 do<br />

brÏez<strong>na</strong> 1953 bylo u <strong>na</strong>rusÏiteluÊ cÏs. sta tnõÂch hranic zabaveno 444 pistolõÂ,<br />

20 rucÏnõÂch gra<strong>na</strong>ÂtuÊ , 12 samopaluÊ , munice a dalsÏõÂ zbraneÏ. 3)<br />

ProstyÂm porov<strong>na</strong>ÂnõÂm pocÏtu zadrzÏenyÂch a mnozÏstvõÂ zabavenyÂch<br />

zbranõÂ potvrzuje i tento zdroj, zÏe rÏada agentuÊ nebyla ozbroje<strong>na</strong>. NavõÂc<br />

ani vsÏichni tzv. <strong>na</strong>rusÏiteleÂ, o nichzÏ u daj v publikaci pojed<strong>na</strong>ÂvaÂ, nebyli<br />

agenty-chodci. PrÏes hranice prÏechaÂzeli <strong>na</strong>prÏõÂklad ekonomicÏtõÂ i politicÏtõÂ<br />

uprchlõÂci a pasÏeraÂci.<br />

Podle dochovanyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ byÂvale StB byla rÏada<br />

agentuÊ -chodcuÊ vysõÂlanyÂch ze ZaÂpadu zatcÏe<strong>na</strong> a uveÏzneÏ<strong>na</strong>. PrÏedevsÏõÂm<br />

teÂto otaÂzce rozsaÂhleÂho a dosud z veÏtsÏõÂ cÏaÂsti nezpracovaneÂho teÂmatu<br />

¹agentuÊ -chodcuÊ ª je veÏnovaÂn autoruÊv prÏõÂspeÏvek.<br />

Dodnes, teÂmeÏrÏ padesaÂt let po teÏchto udaÂlostech, nejsou veÏtsÏinou<br />

zprÏõÂstupneÏny oficiaÂlnõÂ informace o skutecÏnyÂch zaÂmeÏrech, objemu<br />

au speÏsÏnosti tehdejsÏõÂch operacõ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu. Obraz<br />

oteÏchto operacõÂch, vytvorÏeny za pomoci informacõ jen jedne strany


288<br />

<strong>na</strong>võÂc silneÏ ideologicky pokrÏivenyÂ), je nutneÏ zkreslujõÂcõÂ; a tuto skutecÏnost<br />

musõÂme mõÂt staÂle <strong>na</strong> pameÏti.<br />

Dosud nevõÂme, zda <strong>na</strong>Âm z<strong>na</strong>Âme odhaleneÂ) akce agentuÊ -chodcuÊ tvorÏily<br />

jaÂdro tehdejsÏõÂch zpravodajskyÂch operacõÂ, cÏi meÏly jen odlaÂkat pozornost<br />

od operacõÂ jinyÂch, duÊ lezÏiteÏjsÏõÂch. Vzhledem ke konspiraci<br />

uvnitrÏ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu, neveÏdeÏli dokonce neÏkterÏõÂ<br />

agenti-chodci, pro jakou organizaci vlastneÏ pracujõÂ, nebo jejich veÏdomost<br />

o tom byla zkresle<strong>na</strong>Â.<br />

KonkreÂtnõÂ poz<strong>na</strong>tky o jednotlivyÂch agentech-chodcõÂch a o konspirativnõÂveÏznici,<br />

ve ktere byli po zatcÏenõ StB drzÏeni, byly zõÂskaÂny v Archivu<br />

ministerstva vnitra A MV), ze zdrojuÊ , ktere muÊzÏeme rozdeÏlit <strong>na</strong><br />

±puÊ vodnõÂ: fond 310 ± VelitelstvõÂ StB, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spisy byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ<br />

MV, operativnõ a vysÏetrÏovacõ svazky byÂvale StB,<br />

± zdroje odvozeneÂ: fond A 8 ± Inspekce ministra vnitra, ktera v padesaÂtyÂch<br />

a sÏedesaÂtyÂch letech prÏõÂpady neÏkteryÂch agentuÊ -chodcuÊ proveÏrÏovala,<br />

± doplnÏ kovyÂm zdrojem byly i fondy StaÂtnõÂho u strÏednõÂho archivu ±<br />

archivu UÂ V KSCÏ .<br />

II. ZrÏõÂzenõÂ, uÂkoly a dislokace<br />

VeÏznice velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla<br />

zrÏõÂze<strong>na</strong> v listopadu 1951.<br />

Podle puÊ vodnõÂho vyÂnosu velitelstvõÂ StB o zrÏõÂzenõÂ veÏznice ze dne<br />

26. 11. 1951 byla urcÏe<strong>na</strong> k ¹ ...prÏedbeÏzÏneÂmu nebo operativnõÂmu vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

zajisÏteÏnyÂch osob,ª a to prÏedevsÏõÂm k ¹...duÊ kladneÂmu vyteÏzÏovaÂnõÂ<br />

zpravodajskyÂch poz<strong>na</strong>tkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ a vlastnõÂch<br />

spolupracovnõÂkuÊ ...ª 4) , vysõÂlanyÂch ze zahranicÏõÂ skupi<strong>na</strong>mi a organizacemi<br />

ruÊ zneÂho charakteru, a dalsÏõÂch osob zadrzÏenyÂch prÏi pokusu o prÏechod<br />

hranic. PrÏed zrÏõÂzenõÂm teÂto veÏznice vysÏetrÏoval agenty-chodce bez<br />

ohledu <strong>na</strong> mõÂsto zadrzÏenõ vycÏleneÏny 2. referaÂt 6. oddeÏlenõ krajskeÂho<br />

velitelstvõÂ daÂle KV) StB Praha. 5)<br />

HlavnõÂm duÊ vodem utajenõÂ vazby teÏchto ¹zajisÏteÏnyÂchª osob byla perspektiva<br />

jejich vyuzÏitõÂ, prÏedevsÏõÂm formou ¹zavaÂzaÂnõª ke spolupraÂci<br />

s StB. Ve veÏznici byli v neÏkteryÂch prÏõÂpadech vyslyÂchaÂni i jizÏ zõÂskanõÂ<br />

agenti StB a vaÂzaÂny ke spolupraÂci vytypovane osoby zadrzÏene za nejruÊ<br />

zneÏjsÏõÂch okolnostõÂ ve vnitrozemõÂ. VyÂnos o zrÏõÂzenõÂ veÏznice podepsal<br />

za velitele StB kapitaÂn Kroupa.<br />

Cely veÏznice ve WintroveÏ ulici byly umõÂsteÏny v sutereÂnu budovy<br />

tehdejsÏõÂho I. sektoru velitelstvõ StB daÂle V StB), ktery byl u strÏednõÂ<br />

kontrarozveÏdnou slozÏkou StB. V prÏõÂzemõÂ <strong>na</strong>d celami se po obou stra<strong>na</strong>Âch<br />

chodby <strong>na</strong>chaÂzelo osm vysÏetrÏovacõÂch mõÂstnostõÂ a kancelaÂrÏ<strong>na</strong>Â-


289<br />

cÏelnõÂka vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ. Na konci chodby byly schody spojujõÂcõÂ<br />

sutereÂn s prÏõÂzemõÂm. 6)<br />

Ve veÏznici panovala prÏõÂs<strong>na</strong>Â konspirace. VeÏzni mohli prozradit sveÂ<br />

jmeÂno pouze vysÏetrÏovateli, hlaÂsit se museli prÏideÏlenyÂm cÏõÂslem. Jejich<br />

jmeÂ<strong>na</strong> z<strong>na</strong>l z perso<strong>na</strong>Âlu pouze velitel veÏznice, jõÂmzÏ byl po celou dobu<br />

jejõ existence <strong>na</strong>dporucÏõÂk VojteÏch Kozel 7) , ktery vedl prÏõÂsneÏ tajnou evidenci<br />

veÏznÏuÊ , kde zaz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Âval jmeÂno a prÏõÂjmenõÂ veÏzneÏ, datum <strong>na</strong>rozenõÂ,<br />

poslednõÂ bydlisÏteÏ a datum prÏõÂchodu. PrÏi odchodu veÏzneÏ zveÏznice<br />

prÏipojil k zaÂz<strong>na</strong>mu jesÏteÏ jmeÂ<strong>na</strong> eskortujõÂcõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB<br />

amõÂsto, kam je veÏzenÏ prÏedaÂvaÂn. Druha kniha veÏznÏuÊ byla vede<strong>na</strong> jako<br />

abecednõÂ index. ProtozÏe agenti-chodci byli zpravidla vybaveni k pobytu<br />

vCÏ SR doklady <strong>na</strong> krycõÂ jmeÂno, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byli pod teÏmito<br />

krycõÂmi jmeÂny zapsaÂni i v teÂto evidenci. Referent, ktery veÏzneÏ prÏivezl,<br />

mu odebral vsÏechny veÏci kromeÏ oblecÏenõÂ, hrÏebenu, kapesnõÂku<br />

a prstenuÊ <strong>na</strong> rukou. Po prozkoumaÂnõ byly odebrane veÏci zapecÏeteÏny<br />

a odevzdaÂny k u schoveÏ. 8)<br />

KvyÂslechuÊ m doprovaÂzeli veÏzneÏ straÂzÏnõÂ sluzÏba) <strong>na</strong> telefonickou zÏaÂdost<br />

prÏõÂslusÏneÂho referenta, ktery uvedl cÏõÂslo veÏzneÏ a jeho cely. SamotnõÂ<br />

referenti do cel prÏõÂstup nemeÏli a neÏkterÏõÂ z nich sutereÂn nikdy ani<br />

ne<strong>na</strong>vsÏtõÂvili. ¹ZvyÂhodneÏnõª cÏi <strong>na</strong>opak tresty ulozÏene referentem veÏzni<br />

povolenõÂ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõÂ cÏi <strong>na</strong>opak temnice nebo odejmutõÂ ¹vyÂhod¹),<br />

prÏedaÂval referent põÂsemneÏ veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo<br />

veliteli smeÏny s uvedenõÂm cÏõÂsla a cely veÏzneÏ, cÏõÂsla sve propustky a sluzÏebnõÂho<br />

pruÊ kazu. 9)<br />

K dalsÏõÂm <strong>na</strong>ÂlezÏitostem je mozÏno uveÂst, zÏe jõÂdlo pro veÏzneÏ se dovaÂzÏelo,<br />

leÂkarÏske osÏetrÏenõ zajisÏt'ovaly nemocnice veÏznic Praha-PankraÂc<br />

a Praha-RuzyneÏ. Pokud to bylo nezbytneÏ nutneÂ, byl veÏzenÏ se zavaÂzanyÂma<br />

ocÏima prÏevezen k osÏetrÏenõÂ autem; v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byl<br />

v teÏchto nemocnicõÂch i hospitalizovaÂn. DosavadnõÂm studiem nebyl<br />

v objektu veÏznice zjisÏteÏn prÏõÂpad u mrtõ veÏzneÏ, uÂteÏk cÏi ji<strong>na</strong> tzv. mimorÏaÂd<strong>na</strong>Â<br />

udaÂlost. 10)<br />

VbeÏzÏneÂm chodu veÏznice StB se zrÏejmeÏ neprojevoval vliv rÏaÂduÊ tehdy<br />

platnyÂch pro ostatnõÂ vysÏetrÏovacõÂveÏznice Ministerstva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

daÂle MNB) a pozdeÏji Ministerstva vnitra CÏ SR daÂle MV). SmeÏrnice<br />

vyda<strong>na</strong> ke zrÏõÂzenõ veÏznice a jejõ <strong>na</strong>Âvrh uvedene vPrÏõÂlohaÂch 37<br />

a 40) obsahovaly prÏedevsÏõÂm pokyny pro dodrzÏovaÂnõÂ konspirativnõÂho<br />

rezÏimu, prÏijõÂmaÂnõÂveÏznÏuÊ , jejich evidenci a vyzÏadovaÂnõÂkvyÂslechuÊm.<br />

ProzatõÂmnõÂrÏaÂd vysÏetrÏovacõÂch veÏznic SNB sluzÏebnõÂ oz<strong>na</strong>cÏenõÂ MV-vysÏetrÏ-I-1)<br />

platny od 1. 2. 1951 a obdobneÏ RÏ aÂd pro veÏznice MV ze dne<br />

28. 4. 1954 sluzÏebnõÂ oz<strong>na</strong>cÏenõÂ NZ-zaÂkl-II-1) vsÏak upravovaly i potrÏeby<br />

veÏznÏuÊ ± jako prochaÂzky, koupaÂnõÂ, stravovaÂnõÂ, korespondenci, <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy<br />

prÏõÂbuznyÂch, leÂkarÏskou peÂcÏi, odmeÏny a kaÂzenÏ ske tresty. V tajneÂ<br />

veÏznici StB samozrÏejmeÏ neprÏipadala korespondence a <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy veÏznÏuÊ<br />

vzhledem k prÏõÂsne konspiraci v u vahu. VychaÂzky a koupaÂnõÂveÏznÏuÊ,


290<br />

kterÏõÂ zde veÏtsÏinou pobyÂvali pouze neÏkolik tyÂdnuÊ , rovneÏzÏ asi nebyly<br />

provaÂdeÏny. S dalsÏõÂmi potrÏebami veÏznÏuÊ se vyporÏaÂdaÂval npor. Kozel<br />

zrÏejmeÏ ¹neformaÂlnõÂmª zpuÊ sobem, jak momentaÂlnõÂ situace vyzÏadovala.<br />

PodmõÂnky vazby popsal Inspekci MV v roce 1963 jeden z dlouhodobeÏ<br />

veÏzneÏnyÂch straÂvil ve veÏznici deveÏt meÏsõÂcuÊ ), Pavel B., takto:<br />

¹...Po celou dobu jsem byl v podzemnõÂch bunkrovyÂch mõÂstnostech<br />

uÂplneÏ o samoteÏ a hla sil jsem se cÏõÂslem. Strava byla <strong>na</strong>prosto bez vitamõÂnuÊ<br />

a da se rÏõÂci velmi nuz<strong>na</strong> . Psychologicke puÊ sobenõ bylo krajneÏ<br />

deprimujõÂcõÂ. Byl jsem asi <strong>na</strong> podzim r. 1952 vyvezen do okolõÂ Slap<br />

poz<strong>na</strong>l jsem okolõ z doby vojenske rekreace), a to byla jedi<strong>na</strong> vycha zka<br />

<strong>na</strong> cÏerstvy vzduch.ª 11)<br />

Eskorty veÏznÏuÊ provaÂdeÏli vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru V StB.<br />

K umõÂsteÏnõÂ veÏzneÏ veVeÏznici velitelstvõÂ StB byla nezbyt<strong>na</strong>Â prÏedbeÏzÏ<strong>na</strong>Â<br />

domluva referenta zÏadatele) s <strong>na</strong>dporucÏõÂkem Kozlem a zvlaÂsÏtnõÂ propustka<br />

pro eskortujõÂcõÂho prÏõÂslusÏnõÂka StB. 12)<br />

SmeÏrnici upravujõÂcõÂ rezÏim veÏznice <strong>na</strong>vrhl saÂm <strong>na</strong>dporucÏõÂk Kozel jizÏ<br />

v listopadu 1951 a byla podle vsÏeho po celou dobu existence veÏznice<br />

dodrzÏovaÂ<strong>na</strong>. 13)<br />

III. VyÂvoj organizace kontrarozveÏdky v souvislosti s veÏznicõÂ<br />

ve WintroveÏ ulici<br />

VeÏznice byla po celou dobu sve existence soucÏaÂstõ u strÏednõ kontrarozveÏdneÂ<br />

slozÏky StB. Ta byla od roku 1948 do cÏervence 1952 oz<strong>na</strong>cÏovaÂ<strong>na</strong><br />

jako I. sektor V StB, pote jako I. odbor hlavnõ spraÂvy StB daÂle<br />

HS-StB) a po sloucÏenõÂ MNB s MV koncem roku 1953 jako II. spraÂva<br />

MV. 14)<br />

Velitelem I. sektoru V StB byl od 20. 6. 1951 do 14. 2. 1952 <strong>na</strong>dporucÏõÂk<br />

Kamil Pixa 15) , ktery se aktivneÏ podõÂlel <strong>na</strong> vytvorÏenõ veÏznice,<br />

prÏijõÂmal vysÏetrÏovatele, vypracoval smeÏrnici pro vyÂslechy veÏznÏuÊ a zpocÏaÂtku<br />

nove vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõ irÏõÂdil.<br />

Od 14. 2. 1952 do 1. 4. 1952 byl <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem I. sektoru V StB porucÏõÂk<br />

VladimõÂr MatousÏek 16) a pote do 1. 1. 1953 porucÏõÂk ArnosÏt PokornyÂ<br />

17) .PoneÏm <strong>na</strong>stoupil do funkce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka slozÏky po reorganizaci<br />

od zaÂrÏõÂ 1953 II. spraÂvy MV) nynõÂ jizÏ v hodnosti podplukovnõÂka znovu<br />

V. MatousÏek.<br />

NaÂzev konsprativnõÂ veÏznice se meÏnil v zaÂvislosti <strong>na</strong> vyÂvoji cÏleneÏnõÂ<br />

kontrarozveÏdky StB. PrÏi zrÏõÂzenõÂ veÏznice roku 1951 byl stanoven jako<br />

¹VeÏznice V StB,ª v polovineÏ roku 1952 jako ¹VeÏznice HS-StB,ª v pruÊbeÏhu<br />

roku 1953 ¹VnitrÏnõÂ veÏznice MV,ª a konecÏneÏ vzaÂrÏõÂ roku 1953<br />

¹VeÏznice II. spraÂvy MVª. 18)<br />

V dobeÏ sveÂho zrÏõÂzenõÂmeÏla taj<strong>na</strong>Â veÏznice slouzÏit prÏedevsÏõÂm potrÏebaÂm<br />

4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. OstatnõÂ operativnõÂ sektory mohly veÏznici


291<br />

vyuzÏõÂvat pouze s põÂsemnyÂm souhlasem velitele StB, jeho zaÂstupce<br />

nebo velitele sekretariaÂtu V StB. 19)<br />

CÏ tvrte oddeÏlenõ I. sektoru tvorÏil referaÂt 28, daÂle rozdeÏleny <strong>na</strong> trÏi<br />

slozÏky zameÏrÏene takto:<br />

A ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ cÏeskoslovenskou emigracõÂ,<br />

B ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ NeÏmci,<br />

F ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ AmericÏany.<br />

DaÂle byly do 4. oddeÏlenõ zarÏazeny skupiny ¹vyteÏzÏovacõª a vyÂslechovaÂ.<br />

20)<br />

VyÂslechova skupi<strong>na</strong> nesla po zalozÏenõÂveÏznice oz<strong>na</strong>cÏenõ ¹VysÏetrÏovacõÂ<br />

skupi<strong>na</strong> referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StBª. V pruÊbeÏhu roku<br />

1952 bylo oz<strong>na</strong>cÏenõÂ skupiny zmeÏneÏno dvakraÂt; nejprve <strong>na</strong> ¹VysÏetrÏovacõÂ<br />

skupi<strong>na</strong> 10. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StBª a v polovineÏ roku <strong>na</strong><br />

¹9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StBª. Od 22. prosince 1953 konecÏneÏ cÏtvrtyÂ<br />

<strong>na</strong>Âzev: ¹1. samostatne oddeÏlenõ II. spraÂvy MVª. 21)<br />

PrvnõÂm velitelem skupiny byl pomeÏrneÏ kraÂtce <strong>na</strong>dporucÏõÂk AlfreÂd<br />

HorÏice 22) , jehozÏ zaÂstupce vrchnõÂ straÂzÏmistr Dobroslav HoraÂk 23) jej ve<br />

funkci velitele skupiny <strong>na</strong>hradil 1. 7. 1952. 24) PoslednõÂm velitelem<br />

oddeÏlenõÂ byl od 22. 12. 1953 azÏ do ukoncÏenõÂ cÏinnosti vysÏetrÏovacõÂho<br />

oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV dne 14. 9. 1955 porucÏõÂk VaÂclav SchovaÂnek 25) .<br />

Prakticky vsÏichni vysÏetrÏovatele prÏesÏli <strong>na</strong> I. sektor postupneÏ v pruÊbeÏhu<br />

rÏõÂj<strong>na</strong> a listopadu 1951 z 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Byli to: straÂzÏmistr<br />

JaromõÂr SÏ efr<strong>na</strong> 26) , straÂzÏmistr AntonõÂn MalecÏek 27) ,sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr<br />

Josef Brebera 28) , straÂzÏmistr VaÂclav Hampejs 29) a straÂzÏmistr Jan<br />

Tecl 30) . Ve sveÂm zarÏazenõÂ vysÏetrÏovateluÊ zuÊ stali pak po celou dobu existence<br />

oddeÏlenõÂ <strong>na</strong> I. sektoru V StB a pozdeÏji II. spraÂveÏ MV. K 1. dubnu<br />

1952 byl jejich stav rozsÏõÂrÏen o vrchnõÂho straÂzÏmistra Otto KlõÂcÏe 31) ,<br />

18. 7. 1952 pak o straÂzÏmistra OldrÏicha SÏ ulce 32) a vrchnõÂho straÂzÏmistra<br />

VaÂclava VeselaÂka 33) .<br />

TeÂmeÏrÏ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele byli ¹deÏlnickyÂmi kaÂdryª, jak<br />

bylo v te dobeÏ u StB obvykleÂ. Jedinou vyÂjimkou byl npor. HorÏice, puÊvodnõÂm<br />

povolaÂnõÂm publicista, ktery vystudoval gym<strong>na</strong>Âzium, a dokonce<br />

absolvoval peÏt semestruÊ medicõÂny. Tzv. odborne vzdeÏlaÂnõ vysÏetrÏovateluÊ<br />

StB se v padesaÂtyÂch letech omezovalo <strong>na</strong> absolvovaÂnõÂtrÏõÂmeÏsõÂcÏnõÂ<br />

sÏkoly SNB I. stupneÏ ve Veverske BõÂtyÂsÏce, NoveÂm MeÏsteÏ <strong>na</strong>d Metujõ cÏi<br />

JesenõÂku. 34)<br />

VyÂsledky jejich cÏinnosti tudõÂzÏ trpeÏly i podle tehdejsÏõÂch meÏrÏõÂtek) zaÂkladnõÂmi<br />

nedostatky:<br />

¹...prchlivyÂ, prÏi styku se stra<strong>na</strong>mi nebo veÏzni jed<strong>na</strong>Â nepromysÏleneÏ ...<br />

chyby ve formulaci protokoluÊ a prÏi provaÂdeÏnõÂ vyÂslechuÊ ...ª /Brebera/;<br />

¹...sveÏdomity a iniciativnõÂ, z velitelskyÂch funkcõ byl pozdeÏji prÏerÏazen <strong>na</strong><br />

funkce referentskeÂ, nedovedl rÏõÂdit podrÏõÂzeneÂ, jako operativec byl teÏzÏko-


292<br />

pa dny a nedosahoval vyÂraznyÂch vyÂsledkuÊ ...ª /HoraÂk/; ¹...hodnocen<br />

svyÂhradami, pouzÏitelny <strong>na</strong> dõÂlcÏõÂch prÏõÂpadech, potõÂzÏe s administrativou...ª<br />

/KlõÂcÏ/; ¹...pouzÏõÂva prÏi vyÂslechu takrÏka jednostranne taktiky<br />

/tzn. staÂle krÏicÏõÂ ± pozn. autor/...ª /VeselaÂk/.<br />

Byli ale i dobrÏe hodnocenõÂ vysÏetrÏovateleÂ, <strong>na</strong>prÏõÂklad Hampejs, SÏ efr<strong>na</strong><br />

a Tecl. 35)<br />

Skupi<strong>na</strong> vysÏetrÏovateluÊ prÏerÏazenyÂch v rÏõÂjnu a listopadu roku 1951<br />

<strong>na</strong> I. sektor V StB byla dnem 1. 5. 1952 povyÂsÏe<strong>na</strong> do hodnosti podporucÏõÂk,<br />

u dajneÏ zduÊ vodu zvyÂsÏenõ autority u vyslyÂchanyÂch, nebot' vysÏetrÏovateleÂ<br />

byli prÏi vyÂslesÏõÂch oblecÏeni v uniformaÂch SNB. 36)<br />

IV. VysÏetrÏovacõÂ praxe<br />

Postup orgaÂnuÊ StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ, vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõÂ upravoval<br />

Tajny rozkaz ministra <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti daÂle TRMNB) cÏ. 16 ze dne<br />

5. 4. 1951. Na rozdõÂl od administrativy vedene prÏi vysÏetrÏovaÂnõ <strong>na</strong> VI.<br />

vysÏetrÏovacõÂm) sektoru V StB cÏi <strong>na</strong> vysÏetrÏovacõÂch odborech KV StB<br />

prÏedstavovala administrativa oddeÏlenõÂ <strong>na</strong> I. sektoru V StB pouze<br />

mensÏõ cÏaÂst u koluÊ vysÏetrÏovateluÊ . VysÏetrÏovatele zde vypracovaÂvali<br />

prÏedevsÏõÂm formaÂlnõ ¹NaÂvrh <strong>na</strong> zatcÏenõª, schvalovany velitelem sektoru<br />

a potvrzovany ministrem <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti nebo jeho <strong>na</strong>ÂmeÏstkem.<br />

Pokud nebylo mozÏno ¹NaÂvrhª vypracovat prÏed zatcÏenõÂm a to bylo u zadrzÏenyÂch<br />

agentuÊ -chodcuÊ teÂmeÏrÏ vevsÏech prÏõÂpadech), mohl podle uvedeneÂ<br />

smeÏrnice vysÏetrÏovatel proveÂst tento u kon dodatecÏneÏ, avsÏak nejpozdeÏji<br />

do 24 hodin po zatcÏenõÂ cÏl. 5, TRMNB cÏ. 16/1951).<br />

Do 48 hodin po zatcÏenõÂ musel daÂle velitel sektoru uveÏdomit zvlaÂsÏtnõÂ<br />

oddeÏlenõÂ staÂtnõÂ pozdeÏji GeneraÂlnõÂ) prokuratury o zatcÏenõÂ a pozÏaÂdat<br />

prokuraÂtora o ponechaÂnõÂ ve vazbeÏ podle § 101 Tr. rÏaÂdu a podle § 296<br />

odst. 2 Tr. rÏaÂdu o povolenõÂvyÂkonu vazby ve veÏznici podleÂhajõÂcõÂcõÂ MNB<br />

cÏl. 9, TRMNB cÏ. 16/1951). Tato ± jakkoli formaÂlnõÂ ± povinnost informovat<br />

prokuraturu nebyla dle zjisÏteÏnõÂ Inspekce ministra vnitra z roku<br />

1965azÏ do poloviny roku 1952 dodrzÏovaÂ<strong>na</strong>.<br />

VprÏõÂpadeÏ potrÏeby vypracovaÂval <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> propusÏteÏnõÂ z vazby cÏi <strong>na</strong>Âvrh<br />

<strong>na</strong> vyhosÏteÏnõÂ osoby <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk oddeÏlenõÂ. Z <strong>na</strong>ÂlezÏitostõÂ prÏedepsanyÂch<br />

smeÏrnicõ vysÏetrÏovatele tedy sepisovali jizÏ jen protokoly. 37)<br />

Nutne kroky pro prÏõÂpad zadrzÏenõ osoby <strong>na</strong> hranici upravovaly<br />

TRMNB cÏõÂslo 30 ze dne 23. 6. 1951 ¹SmeÏrnice pro sestavenõ za pisu<br />

o zadrzÏenõ a osobnõ prohlõÂdce, pro za pis o pruÊ zkumu mõÂsta zadrzÏenõÂ<br />

aprÏedaÂnõÂ <strong>na</strong>rusÏitele orgaÂnuÊ m StBª) a TRMNB cÏõÂslo 90 ze dne 8. 7.<br />

1952 ¹HlaÂsÏenõÂ oprÏedaÂnõÂ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska, ZaÂpadnõÂho<br />

NeÏmecka a NDRª). 38)<br />

Osoba zadrzÏe<strong>na</strong>Â prÏi pokusu o prÏechod staÂtnõÂ hranice s Rakouskem,<br />

ZaÂpadnõÂm NeÏmeckem a NDR byla hlõÂdkou PohranicÏnõÂ straÂzÏe vyslech-


293<br />

nuta zpravidla nejprve formou dotaznõÂku a pote spolu se vsÏemi zabavenyÂmi<br />

veÏcmi urychleneÏ prÏeveze<strong>na</strong> do veÏznice HlavnõÂ spraÂvy PohranicÏnõÂ<br />

straÂzÏe daÂle HS-PS) v NaÂdrazÏnõÂ ulici v Praze <strong>na</strong> SmõÂchoveÏ. Po<br />

vyÂslechu prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny HS-PS byla <strong>na</strong>konec prÏedaÂ<strong>na</strong> do veÏznice<br />

V StB.<br />

V praxi ale neÏkdy spolupraÂce HS-PS a MNB vaÂzla. VysÏetrÏovateleÂ<br />

I. sektoru V StB si pro agenty jezdili s rÏidicÏem sluzÏebnõÂm autem do<br />

NaÂdrazÏnõÂ ulice sami a staÂvalo se, zÏe agent, jehozÏ zadrzÏenõÂ bylo jizÏ<br />

z hranice telefonicky hlaÂsÏeno <strong>na</strong> I. sektor, dosud nebyl do Prahy<br />

k HS-PS ani prÏivezen. 39)<br />

Ve skutecÏnosti uklaÂdal TRMNB cÏ. 90/1952 prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnuÊm<br />

PohranicÏnõ straÂzÏe, aby ¹...vsÏechny osoby, ktere ilega lneÏ prÏekrocÏily hranice<br />

CÏSR z Rakouska, ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod.<br />

eskortovaÂny do veÏznice MNBª 40) , tj. veÏznice V StB ve WintroveÏ ulici<br />

v Praze 6.<br />

ObcÏas agenta jizÏ <strong>na</strong> hranicõÂch zadrzÏeli mõÂsto pohranicÏnõÂkuÊ prÏõÂmo<br />

prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru, kterÏõÂ<strong>na</strong>zaÂkladeÏ informacõÂzõÂskanyÂch vyÂslechem<br />

jineÂho agenta-chodce z<strong>na</strong>li konkreÂtnõÂ datum a mõÂsto jeho vyslaÂnõÂdo<br />

CÏ SR.<br />

Jako ojedineÏly je mozÏno uveÂst prÏõÂpad agentuÊ -chodcuÊ Josefa<br />

K. a Josefa L., ktere prÏi u speÏsÏneÂm <strong>na</strong>Âvratu z trÏetõ cesty do CÏ SR zadrzÏela<br />

v Rakousku ve vlaku 24. dub<strong>na</strong> 1952 tamnõÂ policie a prÏedala je<br />

soveÏtskyÂm okupacÏnõÂm uÂrÏaduÊ m. Byli odvezeni do vazby v MoskveÏ ado<br />

CÏ SR prÏedaÂni azÏ 21. prosince 1952. Josef L. byl pozdeÏji za velezradu<br />

asÏpio<strong>na</strong>ÂzÏvCÏ SR odsouzen <strong>na</strong> dozÏivotõÂ, Josef K. <strong>na</strong> 25let odneÏtõÂ svobody.)<br />

ZajõÂmavy je teÂzÏ fakt, zÏe jejich prÏedaÂnõ ze SSSR se provaÂdeÏlo<br />

pouze <strong>na</strong> zaÂkladeÏ prÏedbeÏzÏne daÂlnopisne zpraÂvy; 41) o vazbeÏ v SSSR<br />

soveÏtske uÂrÏady nevystavovaly ani doklad.<br />

PrÏipravenost zadrzÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ <strong>na</strong> plneÏnõÂu koluÊ vCÏ SR byÂvala<br />

ruÊ z<strong>na</strong>Â; lze rÏõÂci, zÏe veÏtsÏi<strong>na</strong> z nich nebyla <strong>na</strong> svuÊj u kol dobrÏe prÏiprave<strong>na</strong>.<br />

Tito muzÏi prodeÏlali zpravidla neÏkolikatyÂdennõÂ vyÂcvik a byli<br />

vybaveni vyÂstrojõÂ kprÏeko<strong>na</strong>ÂnõÂ hranice a k dalsÏõÂmu pohybu v CÏ SR.<br />

Typicka vyÂbava agenta-chodce se sklaÂdala z teÏchto prÏedmeÏtuÊ :<br />

Krycõ padeÏlane dokumenty ± cÏeskoslovensky obcÏansky pruÊ kaz, pruÊkaz<br />

ke vstupu do neÏktereÂho zaÂvodu<br />

vCÏ SR a potvrzenõ o dovolene vystaveneÂ<br />

tyÂmzÏ zaÂvodem,<br />

kompas,<br />

hodinky,<br />

gumove rukavice,<br />

nepromokavy plaÂsÏt',


294<br />

obvaz,<br />

lahvicÏka s joÂdem,<br />

krabicÏka povzbuzujõÂcõÂch tablet,<br />

baterka,<br />

drÏeveÏ<strong>na</strong>Â krabicÏka s lahvicÏkou a chemikaÂliõÂ proti sledovaÂnõÂ psy,<br />

penõÂze ± cca 1700 KcÏs a cca 150 sÏilinkuÊ,<br />

izolovane klesÏteÏ <strong>na</strong> draÂt,<br />

neÏkdy dyÂka <strong>na</strong> obranu proti psuÊ m a <strong>na</strong> hledaÂnõÂ min,<br />

neÏkdy pistole. 42)<br />

Na ukaÂzku uved'me ve strucÏnosti prÏehled zpravodajskyÂch u koluÊ<br />

jednoho agenta-chodce, vyslaneÂho Counter Intelligence Corps KontrasÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ<br />

sbory, daÂle CIC).<br />

Agent meÏl shromazÏd'ovat prÏedevsÏõÂm tyto poz<strong>na</strong>tky :<br />

<strong>na</strong>ÂcÏrtky letisÏt' a jejich popis, soucÏaÂstky letadel,<br />

zjisÏt'ovat druhy tankuÊ, u daje o samohybneÂm deÏlu,<br />

informace o instruktorech a soveÏtskyÂch poradcõÂch jejich zvyky, vesÏkereÂ<br />

u daje o osobeÏ, pouzÏõÂva<strong>na</strong> auta apod.),<br />

leÂky vesÏkere druhy s <strong>na</strong>Âvodem, plomby, vyÂplneÏ, jakost materiaÂlu),<br />

u daje o polnõÂm telefonu, ktery sema <strong>na</strong>zyÂvat Prazdroj,<br />

miniaturnõÂ lampy jakeÂhokoliv druhu,<br />

cÏasopisy SveÏt motoruÊ , LetectvõÂ, NasÏe vojsko, vojenska literatura),<br />

mapy vsÏeho druhu od roku 1945, geologicke mapy,<br />

jõÂzdnõÂ rÏaÂdy zÏeleznic a autobusuÊ,<br />

pohlednice meÏst od roku 1945,<br />

telefonnõÂ sez<strong>na</strong>my vsÏech druhuÊ,<br />

informace o kopõÂrovacõÂm prÏõÂstroji,<br />

stavby rozestaveÏneÂ, prÏipravovaneÂ, zejmeÂ<strong>na</strong> silnic a zÏeleznic ±<br />

pocÏet pracovnõÂkuÊ a jmeÂno firmy),<br />

u daje o obuvi pro horske myslivce,<br />

masove konzervy vzorky, zda je pouzÏõÂva armaÂda),<br />

umeÏla hmota pouzÏõÂva<strong>na</strong> u hasicÏuÊ , vesÏkere umeÏle hmoty vyraÂbeÏneÂ<br />

vCÏ SR. 43)<br />

Nedostatek zkusÏenostõ <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏuje i veÏkovy pruÊmeÏr 58 zjisÏteÏnyÂch<br />

agentuÊ -chodcuÊ vyslyÂchanyÂch ve WintroveÏ ulici, ktery cÏinil v dobeÏ zadrzÏenõÂ<br />

25,75 roku veÏkovy pruÊmeÏr vysÏetrÏovateluÊ v roce 1952 byl 34,45<br />

roku). SÏ lo cÏasto o uprchlõÂky, pro ktere byla cesta do CÏ SR protisluzÏbou<br />

za kladne vyrÏõÂzenõÂzÏaÂdosti o prÏesteÏhovaÂnõ z uprchlickeÂho taÂbora v SRN<br />

do dalsÏõÂ zemeÏ.<br />

Jejich sociaÂlnõÂ struktura: 24 deÏlnõÂkuÊ,2uÂrÏednõÂci, 1 kneÏz, 3 zÏivnostnõÂci,<br />

1 zdravotnõÂk, 2 vojaÂci v zaÂkladnõ vojenske sluzÏbeÏ, 4 mladistvõ 17<br />

let), 2 redaktorÏi, 1 student a u 18 nebyla profese zjisÏteÏ<strong>na</strong>.


Pro zajõÂmavost je mozÏno uveÂst i <strong>na</strong>ÂrodnostnõÂ slozÏenõÂ: 44 CÏ echuÊ, 10<br />

SlovaÂkuÊ, 3 NeÏmci a 1 Ukrajinec. 44) OdpoveÏd' <strong>na</strong> otaÂzku, <strong>na</strong>kolik jde<br />

o vypovõÂdajõÂcõÂ vzorek, je limitovaÂ<strong>na</strong> jak jizÏ bylo zmõÂneÏno) doposud<br />

zjisÏteÏnyÂmi jmeÂny agentuÊ -chodcuÊ . Nynõ proveÏrÏovany pocÏet 58 prÏedstavuje<br />

zhruba jednu desetinu veÏznÏuÊ z ¹Wintrovkyª. 45)<br />

VyÂslechy v teÂto StB veÏznici byly provaÂdeÏny podle pokynu velitele<br />

I. sektoru V StB Kamila Pixy ze dne 13. 11. 1951, tedy vydaneÂho<br />

kraÂtce po zrÏõÂzenõ veÏznice. DuÊ kladny zpravodajsky vyÂslech agentuÊ<br />

meÏl byÂt systematicky zameÏrÏovaÂn k jednotlivyÂm otaÂzkaÂm, s cõÂlem odhalit<br />

metody, organizaci a zameÏrÏenõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb vysõÂlajõÂcõÂch<br />

agenty do CÏ SR. Z<strong>na</strong>lost teÏchto skutecÏnostõÂ meÏla pro StB jak obrannyÂ,<br />

tak i ofenzivnõÂ vyÂz<strong>na</strong>m, protozÏe mohla <strong>na</strong>pomoci s<strong>na</strong>dneÏjsÏõÂmu<br />

pronikaÂnõÂ vlastnõÂch agentuÊ doteÏchto zpravodajskyÂch sluzÏeb. ZjisÏteÏneÂ<br />

informace se zaklaÂdaly formou kopiõ tzv. u sekovyÂch protokoluÊ:<br />

1) do vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ , ktere byly <strong>na</strong> jednotlive veÏzneÏ zaklaÂdaÂny,<br />

2) do samostatnyÂch tematickyÂch spisuÊ dane otaÂzky, <strong>na</strong>prÏõÂklad: ¹IlegaÂlnõÂ<br />

prÏechody st. hranicª, ¹SÏ pio<strong>na</strong>ÂzÏnõ sÏkolenõª, ¹SÏ pio<strong>na</strong>ÂzÏnõ u kolyª,<br />

¹VyÂstroj, vyÂzbroj, doklady, odmeÏ<strong>na</strong>ª apod.,<br />

3) do operativnõÂch svazkuÊ zaklaÂdanyÂch <strong>na</strong> jednotlive veÏzneÏ. 46)<br />

VysÏetrÏovatel zpracovaÂval vzÏdy jen jeden prÏõÂpad, ktereÂmu se zcela<br />

veÏnoval, pokud bylo trÏeba i o sobotaÂch a nedeÏlõÂch. VyslyÂchalo se od<br />

raÂ<strong>na</strong> do vecÏera, tak dlouho, dokud veÏzenÏ i vysÏetrÏovatel vydrzÏeli, dokonce<br />

neÏkdy i celyÂch 24 hodin! VyslyÂchaneÂmu nebyla odpõÂraÂ<strong>na</strong> strava<br />

ani cigarety, prioritou pro vysÏetrÏovatele bylo co nejrychleji zjistit agentovu<br />

pravou identitu, daÂle kdo, kam a s jakyÂm u kolem jej vyslal,<br />

a hlavneÏ zõÂskat informace o ¹neprÏaÂtelskeª zpravodajske sluzÏbeÏ v zahranicÏõÂ.<br />

Pokud byl agent schopen, kreslil budovy pouzÏõÂvane zpravodajskyÂmi<br />

sluzÏbami ke sÏkolenõÂ agentuÊ s popisem prÏõÂstupu do teÏchto<br />

budov, ostrahy, mozÏnostõÂ pohybu agentuÊ mimo tyto budovy a dalsÏõÂch<br />

podobnyÂch detailuÊ. 47)<br />

VyÂslechy trvaly tak dlouho, dokud vysÏetrÏovatel ne<strong>na</strong>byl dojmu, zÏe<br />

veÏzenÏ jizÏ vsÏechny zajõÂmave informace vypoveÏdeÏl. To trvalo zpravidla<br />

tyÂden azÏ cÏtr<strong>na</strong>Âct dnõÂ. 48)<br />

V. DalsÏõÂ osudy vysÏetrÏovanyÂch<br />

295<br />

UÂ kolem vysÏetrÏovateluÊ kontrarozveÏdky StB nebylo vaÂzaÂnõÂ agentuÊ-<br />

-chodcuÊ , jejich dalsÏõ rÏõÂzenõÂ, ani ¹typovaÂnõª jejich vhodnosti ke spolupraÂci,<br />

ale prÏedevsÏõÂm co nejrychlejsÏõÂ a nejhlubsÏõÂ zjisÏteÏnõÂ ¹staÂtneÏbezpecÏnostnõÂchª<br />

informacõÂ. VysÏetrÏovatele dokonce ani nemeÏlo zajõÂmat, zda<br />

cÏinnost agentuÊ byla skutecÏnyÂm cÏi u dajnyÂm porusÏenõÂm tehdejsÏõÂch<br />

cÏeskoslovenskyÂch zaÂkonuÊ:


296<br />

¹...VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt s veÏdomõÂm, zÏe v prve rÏadeÏ chceme zõÂskat<br />

zpravodajsky materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob<br />

a usveÏdcÏovaÂnõ z trestne cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ.ª 49)<br />

Informace zõÂskane vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm I. sektoru V StB vyhodnocoval<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk tohoto oddeÏlenõÂ spolu s referenty oddeÏlenõÂ, prÏõÂslusÏnyÂch<br />

podle oblasti cÏi zemeÏ puÊ vodu veÏzneÏ. Ti rozhodli, zda bude veÏzenÏ<br />

prÏedaÂn k trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ nebo zavaÂzaÂn ke spolupraÂci, zda se propustõÂ<br />

<strong>na</strong> svobodu cÏi vyhostõÂ do zahranicÏõÂ. 50)<br />

Jak jizÏ bylo uvedeno ve IV. kapitole teÂto praÂce, nebyla ± v rozporu se<br />

zaÂkonem ± dle zjisÏteÏnõÂ Inspekce ministra vnitra z roku 1965) do poloviny<br />

roku 1952 hlaÂsÏe<strong>na</strong> prokuraturÏe zÏaÂd<strong>na</strong>Â uvalenõÂ vazby ve veÏznici<br />

I. sektoru V StB. MnozÏily se stõÂzÏnosti teÏch slozÏek StB, jimzÏ byly prÏõÂpady<br />

z I. sektoru V StB prÏedaÂvaÂny k dosÏetrÏenõÂ. S veÏzni jim nebyla<br />

prÏedaÂvaÂ<strong>na</strong> zÏaÂd<strong>na</strong>Â dokumentace o dosavadnõÂm pruÊbeÏhu a vyÂsledcõÂch<br />

vysÏetrÏovaÂnõ s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe se jed<strong>na</strong> o poz<strong>na</strong>tky vyuzÏitelne vyÂlucÏneÏ<br />

kontrarozveÏdkou. 51)<br />

Tento stav se zhruba v polovineÏ roku 1952 zmeÏnil, kdyzÏ poveÏrÏenõÂ<br />

referenti IX. oddeÏlenõ staÂtnõ prokuratury v Praze zvane teÂzÏ zvlaÂsÏtnõÂ<br />

oddeÏlenõÂ prokuratury prÏi MNB), JUDr. Miroslav Bed<strong>na</strong>rÏõÂk 52) , JUDr.<br />

JirÏõ LisÏka 53) a JUDr. Ludmila MatusÏõÂnska 54) dochaÂzeli do veÏznice a vyrÏizovali<br />

prÏõÂslusÏne vazebnõ formality. PrÏedevsÏõÂm podepisovali souhlas<br />

prokuraÂtora s uvalenõÂm vazby, s jejõÂm vyÂkonem ve veÏznici podleÂhajõÂcõÂ<br />

MNB, s prodluzÏovaÂnõÂm vazby cÏi propusÏteÏnõÂm veÏzneÏ <strong>na</strong> svobodu. Po<br />

zrusÏenõÂ staÂtnõÂ prokuratury k 31. 12. 1952 spadala tato cÏinnost do<br />

puÊ sobnosti zvlaÂsÏtnõÂho oddeÏlenõÂ generaÂlnõÂ prokuratury. 55)<br />

VprÏõÂpadeÏ, zÏe zadrzÏeny agent-chodec nebyl vhodny k tzv. prÏeverbovaÂnõÂ,<br />

byl zpravidla utajenyÂm zpuÊ sobem prÏevezen z veÏznice ve WintroveÏ<br />

ulici do VeÏznice cÏ. 1 Praha-RuzyneÏ nebo do neÏktere z krajskyÂch vysÏetrÏovacõÂch<br />

veÏznic StB. PrÏõÂpad byl daÂle prÏedaÂn k tzv. dokoncÏenõÂ VI.<br />

sektoru V StB po reorganizaci v rÏõÂjnu 1953 prÏejmenovaneÂm <strong>na</strong><br />

spraÂvu vysÏetrÏovaÂnõ MV) cÏi vysÏetrÏovacõÂmu oddeÏlenõ krajske spraÂvy<br />

daÂle KS) StB podle trvaleÂho bydlisÏteÏ agenta v CÏ SR. Takovy prÏesun<br />

byl pak jizÏ evidovaÂn odborem E, tedy UÂ strÏednõÂ evidencõÂ MNB pozdeÏji<br />

I. zvlaÂsÏtnõÂ odbor MV), jehozÏ prostrÏednictvõÂm byl prÏedaÂvaÂn i vysÏetrÏovacõÂ<br />

spis agenta. 56)<br />

Po skoncÏenõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂ byli agenti-chodci beÏzÏnyÂm postupem<br />

souzeni, zpravidla podle § 86 Tr. zaÂk. ± vyzveÏdacÏstvõÂ a§78<br />

Tr. zaÂk. ± velezrada, a odsuzovaÂni k dlouholetyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ<br />

svobody, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech i k trestu smrti.<br />

PrÏõÂlezÏitostneÏ byÂvaly prÏõÂpady agentuÊ -chodcuÊ vyuzÏity k verÏejnyÂm propagandistickyÂm<br />

kampanõÂm zameÏrÏenyÂm proti ZaÂpadu a k zastrasÏenõÂ


297<br />

potenciaÂlnõÂch odpuÊ rcuÊ rezÏimu. Tak <strong>na</strong>prÏõÂklad 22. 3. 1954 schvaÂlil<br />

politicky sekretariaÂt U V KSCÏ <strong>na</strong>Âvrh ministra vnitra Rudolfa BaraÂka<br />

<strong>na</strong> ¹...provedenõÂ verÏejneÂho procesu s tzv. agenty-chodciª. SvuÊj <strong>na</strong>Âvrh<br />

BaraÂk zduÊ vodnil takto:<br />

¹...S prÏõÂchodem jara aktivizujõÂ zaÂpadnõÂ sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂ centraÂly tzv.<br />

agenty-chodce. ZvlaÂsÏteÏ v prÏedvolebnõÂm obdobõ seda cÏekat zvyÂsÏe<strong>na</strong>Â<br />

aktivita /.../ Podle zkusÏenostõ z minulyÂch let bylo by uÂcÏelne pro vyÂstrahu<br />

odsoudit agenty-chodce, kterÏõÂ se <strong>na</strong>chaÂzejõÂ v rukou cÏsl. bezpecÏnostnõÂch<br />

orgaÂnuÊ ...ª 57)<br />

Podle <strong>na</strong>Âvrhu tak byli ve dnech 26.±27. dub<strong>na</strong> 1954 v procesu se<br />

skupinou ¹KANDRACÏ a spol.ª odsouzeni k dlouholetyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ<br />

svobody agenti-chodci Bohumil Joska, VileÂm Hauptman, Jan<br />

JedlicÏka a Otakar KulendõÂk.<br />

Anton KandracÏ a Karel Gruber byli odsouzeni k trestu smrti a dne<br />

29. 5. 1954 v Praze popraveni. 58) O rok pozdeÏji, dne 29. 3. 1955 podle<br />

jineÂho zdroje 24. 3. 1955), byl popraven dalsÏõÂ agent-chodec, Alexandr<br />

LehotskyÂ.<br />

Pro prÏiblõÂzÏenõ slozÏite problematiky prÏedklaÂdaÂme ve strucÏnosti neÏkolik<br />

charakteristickyÂch prÏõÂpaduÊ zadrzÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ. NaÂsledujõÂcõÂ<br />

u daje byly zõÂskaÂny z operativnõÂch svazkuÊ StB. Dosud ale chybõÂ<br />

u plne informace z ¹druhe strany,ª tzn. jak z archivuÊ cizõÂch zpravodajskyÂch<br />

sluzÏeb, tak i od samotnyÂch agentuÊ -chodcuÊ neÏkterÏõÂ zemrÏeli,<br />

dalsÏõ zÏijõ v zahranicÏõÂ). Proto je vyÂsledny obraz prozatõÂm nutneÏ jednostrannyÂ;<br />

tak je k neÏmu trÏeba prÏistupovat.<br />

***<br />

NaÂvsÏteÏvu teprve sedm<strong>na</strong>ÂctileteÂho !) agenta-chodce CIC HanusÏe S.<br />

dne 7. rÏõÂj<strong>na</strong> 1951 ¹<strong>na</strong>hlaÂsilª tyÂzÏ den <strong>na</strong> KV StB Praha jeho stryÂc,<br />

ktereÂho kraÂtce prÏedtõÂm HanusÏ S. <strong>na</strong>vsÏtõÂvil a pozÏaÂdal o spolupraÂci prÏi<br />

zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ. AcÏkoli prÏõÂpad vysÏetrÏovali prÏõÂslusÏnõÂci KV StB<br />

Praha vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB vzniklo azÏ za neÏkolik<br />

tyÂdnuÊ ), jizÏ trÏetõÂ den si HanusÏe S. vyzvedli z veÏznice KV StB Praha prÏõÂslusÏnõÂci<br />

4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB straÂzÏmistr FrantisÏek SlabyÂ, velitel<br />

referaÂtu ¹Bª sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr Jaroslav Saksl a mladsÏõÂ straÂzÏmistr Jaroslav<br />

SkrÏivaÂnek. Odvezli ho do Rumburka, kde byly po prÏedchozõÂ<br />

dohodeÏ sezaÂstupcem mõÂstnõÂho velitele oddõÂlu StB zatcÏeny dalsÏõÂ dveÏ<br />

osoby, ¹...ktere agent S. prÏi sve cesteÏ doCÏSR <strong>na</strong>boural a meÏl s nimi mõÂt<br />

10. rÏõÂj<strong>na</strong> v 17,00 schuÊ zkuª. 59) Po jejich zatcÏenõÂ odjeli vsÏichni do Vansdorfu<br />

<strong>na</strong> stanici vyÂchodoneÏmecke pohranicÏnõ policie, kde se uskutecÏnilo<br />

jed<strong>na</strong>ÂnõÂsetrÏemi prÏõÂslusÏnõÂky StaÂtnõÂ bezpecÏnosti NDR ze ZÏitavy.<br />

HanusÏ S. jim byl ¹zapuÊjcÏenª k vyÂslechu a soucÏasneÏ jim prÏõÂslusÏnõÂci StB<br />

prÏedali i informaci zõÂskanou vyÂslechem v Praze: ¹...o prÏevadeÏcÏi z obce<br />

Neugendorfª. 60) PrÏevadeÏcÏ meÏl prÏijõÂt do jisteÂho domu v Rumburku a asi


298<br />

ve 20 hodin toho dne tam byl skutecÏneÏ StB zatcÏen. SÏ lo o pasÏeraÂka<br />

Richarda B., ktery doz<strong>na</strong>l, zÏe meÏl HanusÏe S. prÏeveÂst do ZaÂpadnõÂho<br />

BerlõÂ<strong>na</strong> a prÏedat ho rÏõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu CIC krycõÂm jmeÂnem FRANK.<br />

HanusÏ S. i Richard B. byli proto daÂni k dispozici prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m StaÂtnõÂ<br />

bezpecÏnosti NDR k vylaÂkaÂnõÂ FRANKA do NDR.<br />

O pruÊbeÏhu akce se nepodarÏilo zjistit podrobnosti, nicmeÂneÏ tzv. operativnõÂ<br />

kombi<strong>na</strong>ce byla pro StB u speÏsÏ<strong>na</strong>Â. TõÂmto odhalenyÂm ka<strong>na</strong>Âlem,<br />

ktery meÏla StB pod kontrolou, bylo v obdobõ 1951±1953 vyslaÂno ze<br />

ZaÂpadnõÂho BerlõÂ<strong>na</strong> peÏt agentuÊ americke zpravodajske sluzÏby, kterÏõ se<br />

dõÂky prÏevadeÏcÏi Richardu B. nynõÂ prÏeverbovaneÂmu agentu StB) pohybovali<br />

v CÏ SR plneÏ pod kontrolou StB. V pruÊbeÏhu cele akce bylo<br />

postupneÏ zatcÏeno 14 osob za <strong>na</strong>pomaÂhaÂnõ agentuÊ m americke zpravodajskeÂ<br />

sluzÏby.<br />

HanusÏ S. byl odsouzen k osmi letuÊm veÏzenõÂ. Trest byl amnestiõÂ<br />

snõÂzÏen <strong>na</strong> cÏtyrÏi roky a HanusÏ S. byl 7. 10. 1955 propusÏteÏn. Dne<br />

27. rÏõÂj<strong>na</strong> 1956 se opeÏt ocitl <strong>na</strong> kraÂtkou dobu ve vazbeÏ pro podezrÏenõÂ<br />

zprÏõÂpravy k pokusu o odchod z CÏ eskoslovenska, ze ktereÂho se mu<br />

<strong>na</strong>konec podarÏilo odjet azÏ v roce 1968. 61)<br />

***<br />

VneÏkteryÂch prÏõÂpadech nebyl sice agent-chodec zõÂskaÂn ke spolupraÂci,<br />

ale byl vyuzÏit ji<strong>na</strong>k. NaprÏõÂklad Bruno F. z Bratislavy utekl jizÏ<br />

jako pat<strong>na</strong>Âctilety !) v roce 1951 ze strachu prÏed trestem za kraÂdezÏ prÏes<br />

Rakousko do NeÏmecka. V MnichoveÏ se stal hlasatelem RaÂdia Svobod<strong>na</strong>Â<br />

Evropa, kde puÊ sobil pod jmeÂnem JOZÏKA RYBAÂRIK. Dne<br />

2. 7. 1954 odejel ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka s kuryÂrnõÂmi u koly prÏes BerlõÂn<br />

do CÏ SR, ovsÏem hlavnõÂm motivem <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy CÏ SR byl pravdeÏpodobneÏ<br />

stesk po rodicÏõÂch, ktere skutecÏneÏ v BratislaveÏ <strong>na</strong>vsÏtõÂvil. PrÏi zpaÂtecÏnõÂ<br />

cesteÏ byl ale v NDR zatcÏen a 11. 7. 1954 prÏedaÂn do CÏ SR. Vzhledem<br />

k jeho veÏku a ochoteÏ, s nõÂzÏ vypovõÂdal <strong>na</strong> 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV<br />

vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera) o Svobodne EvropeÏ a cÏinnosti<br />

cÏeskoslovenske emigrace, bylo nejen upusÏteÏno od potrestaÂnõÂ, ale jeho<br />

prÏõÂpad byl vyuzÏit ke kampani proti RaÂdiu Svobod<strong>na</strong>Â Evropa.<br />

Dne 29. 9. 1954 se uskutecÏnila s Brunem F. tiskova konference<br />

vysõÂla<strong>na</strong> cÏeskoslovenskyÂm rozhlasem, kde bylo zverÏejneÏno jeho ¹prohlaÂsÏenõª<br />

a noviny <strong>na</strong>ÂsledneÏ otiskly i odpoveÏdi Bru<strong>na</strong> F. <strong>na</strong> otaÂzky novi<strong>na</strong>ÂrÏuÊ.<br />

ZaÂbeÏry z konference se dokonce promõÂtaly ve FilmoveÂm tyÂdenõÂku.<br />

VystoupenõÂ Bru<strong>na</strong> F. bylo vyuzÏito k rozvinutõÂ kampaneÏ ¹...pro<br />

odhalenõ zra dne emigrace kolem SE Svobod<strong>na</strong> Evropa ± pozn. autora)<br />

a jejõ za vislosti <strong>na</strong> USA, pozadõ balonove akce...ª avmlaÂdezÏnickeÂm<br />

tisku k ¹...boji za posõÂlenõ soc. vlastenectvõ mla dezÏeª. 62)<br />

PrÏõÂpad Bru<strong>na</strong> F. nebyl ukoncÏen milostõÂ prezidenta, ale zastavenõÂm<br />

trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ pro ¹malou spolecÏenskou nebezpecÏnostª podle § 89<br />

odst. 2a Tr. rÏaÂdu, s oduÊ vodneÏnõÂm: ¹...prÏispeÏl k odhalenõÂ metod impe-


ialistickyÂch rozveÏdek, prohnilosti a prodejnosti prÏedstaviteluÊ zra dneÂ<br />

emigrace.ª Z VeÏznice II. spraÂvy MV Wintrova ulice, Praha 6) byl<br />

JOZÏKA RYBAÂRIK propusÏteÏn <strong>na</strong> svobodu 21. 10. 1954. 63)<br />

***<br />

Janovi R. sevrÏõÂjnu 1951 zdarÏil trÏetõÂ pokus o prÏechod hranic do<br />

SRN. Do CÏ eskoslovenska se vraÂtil dobrovolneÏ dne 10. 2. 1955, kdy byl<br />

<strong>na</strong> vlastnõ zÏaÂdost prÏedaÂn neÏmeckyÂmi uÂrÏady cÏeskoslovenske PohranicÏnõÂ<br />

straÂzÏi. NaÂsledujõÂcõÂ dva meÏsõÂce straÂvil ve VeÏznici II. spraÂvy MV,<br />

odkud byl 15. 4. 1955 bez trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ propusÏteÏn <strong>na</strong> svobodu.<br />

PropusÏteÏnõ oduÊ vodnil prokuraÂtor u dajneÏ ¹malou nebezpecÏnostõ jeho<br />

trestne cÏinnostiª. Zda se ale, zÏe duÊ lezÏitou roli kromeÏ ochoty, s nõÂzÏ<br />

sdeÏloval prÏi vyÂslesÏõÂch informace o emigrantech, hraÂla ve svazku blõÂzÏe<br />

nespecifikova<strong>na</strong>Â spolupraÂce s ¹prÏaÂteliª to z<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Â se ¹soveÏtskyÂmi<br />

prÏaÂteliª) beÏhem pobytu v SRN.<br />

Ke spolupraÂci se StB byl zõÂskaÂn dva roky po sveÂm <strong>na</strong>Âvratu, dne<br />

29. 5. 1957, jako agent s krycõÂm jmeÂnem SERIK. Vte dobeÏ jizÏ vyko<strong>na</strong>Âval<br />

zaÂkladnõÂ vojenskou sluzÏbu u PomocnyÂch technickyÂch praporuÊ<br />

PTP, z<strong>na</strong>ÂmyÂch ¹cÏernyÂch baronuÊ ª) v ostravskyÂch dolech, kde jej<br />

<strong>na</strong>vsÏtõÂvili prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõÂ 13. odboru I. spraÂvy MV <strong>na</strong>dporucÏõÂk<br />

Kmoch a major PodlipnyÂ. DuÊ vodem zaÂjmu StB o Ja<strong>na</strong> R. byla skutecÏnost,<br />

zÏe beÏhem pobytu v NeÏmecku slouzÏil mimo jine ve straÂzÏnõÂm oddõÂlu<br />

objektu s krycõÂm jmeÂnem ¹JIRÏ INAª ± cozÏ byly sklady benzõÂnu<br />

americke armaÂdy u Mannheimu-SchoÈ<strong>na</strong>u v SRN. V zaÂjmu ¹plneÏnõÂ<br />

staÂtneÏbezpecÏnostnõÂch u koluÊ ª byl SERIK zprosÏteÏn vyÂkonu zaÂkladnõÂ<br />

vojenske sluzÏby, ovsÏem z duÊ vodu utajenõ byla jeho manzÏelka ponechaÂ<strong>na</strong><br />

v iluzi, zÏe Jan R. je staÂle <strong>na</strong> vojneÏ.<br />

SERIK se zatõÂm prÏipravoval k provedenõ ¹duÊ lezÏite ostre akce u objektu<br />

US armaÂdy v NSRª, ucÏil se orientaci v tereÂnu, pruÊ zkumu, zpracovaÂnõÂ<strong>na</strong>ÂcÏrtkuÊ<br />

, sledovaÂnõÂ a zejmeÂ<strong>na</strong> destrukcÏnõÂcÏinnosti. V raÂmci prÏõÂpravy<br />

byl vyslaÂn <strong>na</strong> sÏest tyÂdnuÊ do NDR, aby se zdoko<strong>na</strong>lil v neÏmcÏineÏ.<br />

Dne 1. 11. 1958 vycestoval SERIK <strong>na</strong> krycõÂ doklady prÏes Rakousko do<br />

SRN. Provedl podrobny pruÊ zkum situace u objektu ¹JIRÏ INAª a 10. 11.<br />

1958 se v porÏaÂdku vraÂtil do CÏ SR.<br />

PrÏes vsÏechny vyko<strong>na</strong>ne prÏõÂpravy nebyla plaÂnova<strong>na</strong> akce <strong>na</strong>konec<br />

z nez<strong>na</strong>ÂmyÂch duÊ voduÊ uskutecÏneÏ<strong>na</strong> a spolupraÂce se SERIKEM byla<br />

formaÂlneÏ ukoncÏe<strong>na</strong> v roce 1964. OvsÏem vzhledem k z<strong>na</strong>losti prostrÏedõÂ<br />

v SRN, schopnosti ¹provedenõ ostreÂho u koluª a jazykovyÂm schopnostem<br />

se se SERIKEM <strong>na</strong>daÂle pocÏõÂtalo jako se zaÂlohou. 64)<br />

***<br />

299<br />

RelativneÏ u speÏsÏneÏjsÏõÂm ¹zaverbovanyÂm <strong>na</strong>vraÂtilcemª byl VileÂm J.,<br />

byÂvaly cÏetnõÂk, v roce 1948 propusÏteÏny pro politickou nespolehlivost


300<br />

z SNB. V obaveÏ prÏed trestnõÂm postihem za zproneveÏru ve skladu n. p.<br />

Keramika LitomeÏrÏice, kde pracoval jako vedoucõÂ, prÏesÏel 5. 10. 1951<br />

hranici do SRN.<br />

VNeÏmecku byl, jak pozdeÏji uvedl, ¹vyteÏzÏovaÂnª Military Intelligence<br />

Service Vojenska zpravodajska sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA, daÂle<br />

MIS). Neu speÏsÏneÏ se ho pokousÏely zõÂskat jako agenta-chodce Bundes<strong>na</strong>chrichtendienst<br />

Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN, daÂle BND)<br />

a ¹skupi<strong>na</strong> generaÂla FRANTISÏ KA MORAVCEª, ktera byla jednou ze<br />

zpravodajskyÂch skupin cÏeskoslovenskyÂch emigrantuÊ spolupracujõÂcõÂch<br />

se zaÂpadnõÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami.<br />

Dne 23. 4. 1954 byl VileÂm J. zadrzÏen hlõÂdkou cÏeskoslovenske PohranicÏnõÂ<br />

straÂzÏe prÏi pokusu o prÏechod hranice do CÏ SR. Po zadrzÏenõÂ<br />

uvedl, zÏe meÏl v u myslu vraÂtit se do CÏ SR <strong>na</strong> trvalo. Po vyÂslechu <strong>na</strong><br />

HS-PS Praha byl 24. 4. 1954 prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. Zde<br />

byl 27. 5. 1954 zõÂskaÂn ke spolupraÂci jako agent s krycõÂm jmeÂnem<br />

SAÂMO s plaÂnovanyÂm u kolem: <strong>na</strong>pojenõ <strong>na</strong> BND v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku.<br />

VaÂzaÂnõÂ provedli prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõÂ 4. odboru II. spraÂvy<br />

MV podporucÏõÂk Jaroslav Teply a <strong>na</strong>dporucÏõÂk FrantisÏek Kraus, prÏõÂtomen<br />

byl i vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera v uniformeÏ prÏõÂslusÏnõÂka<br />

MV, s nõÂmzÏ byl SAÂMO k prohloubenõ sve kompromitace) po podepsaÂnõÂ<br />

slibu spolupracovnõÂka StB vyfotografovaÂn. Agenta prÏed vaÂzaÂnõÂm ¹politicky<br />

prÏipraviliª <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk II. spraÂvy MV podplukovnõÂk VladimõÂr MatousÏek<br />

spolu s <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem 4. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV majorem MachaÂcÏkem.<br />

Dne 30. 4. 1954 byl SAÂMO prÏeveden podchodem pod hranicÏnõÂm zaÂtarasem<br />

prÏes hranici do SRN, aby s pomocõ krajanske organizace Sudetendeutsche<br />

Landsmadschaft, prÏõÂpadneÏ svyÂch z<strong>na</strong>ÂmyÂch v uprchlickeÂm<br />

taÂborÏe Valka u Norimberku, zahaÂjil spolupraÂci s BND. Tam meÏl<br />

za u kol zjistit vsÏechny u daje o sÏkolenõÂ, rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnech, agentech<br />

vysõÂlanyÂch do CÏ SR a o organizaci teÂto sluzÏby. DaÂle proveÂst pruÊ zkum<br />

raÂdia Svobod<strong>na</strong>Â Evropa a zjistit zde vsÏechny vneÏjsÏõÂ podrobnosti. SpojenõÂ<br />

bylo <strong>na</strong>plaÂnovaÂno põÂsemneÏ tajnyÂm inkoustem) <strong>na</strong> krycõÂ adresu<br />

StB v Praze a zpraÂvami prÏedaÂvanyÂmi prÏes tzv. mrtve schraÂnky <strong>na</strong><br />

silnicõÂch Cham ± Straubing a Cham ± Schwandorf v NeÏmecku. OsobnõÂ<br />

schuÊ zky byly domluveny <strong>na</strong> staÂtnõ hranici v u seku u tvaru PS CÏ er<strong>na</strong>Â<br />

RÏ eka, mezi cÏtvrtyÂm a paÂtyÂm hranicÏnõÂm kamenem.<br />

SAÂMO v NeÏmecku <strong>na</strong>konec pronikl nikoli do BND, ale do MIS, kde<br />

puÊ sobil celyÂch sÏest let, azÏ do roku 1960. Podle dokumentu ¹Charakteristika<br />

zahranicÏnõÂho spolupracovnõÂka ,SAÂMA` ª, ze dne 30. 8. 1961<br />

vypracoval kpt. JaromõÂr Rambousek, 1. oddeÏlenõÂ 1. odboru II. spraÂvy<br />

MV) se projevil jako ¹...serioznõ a spolehlivy agent, <strong>na</strong> za kladeÏ jeho<br />

zpra v byl zõÂskaÂn prÏehled o pra ci americke rozveÏdky a agentech, dochaÂ<br />

zejõÂcõÂch do CÏSR, bylo zatcÏeno neÏkolik americkyÂch agentuÊ 3 osoby)<br />

a likvidova <strong>na</strong> akce ,ZahradnõÂci' ª. 65) VteÂto akci vyÂchodoneÏmecka StB<br />

v kveÏtnu 1956 zatkla 36 prÏevadeÏcÏuÊ -agentuÊ, cÏõÂmzÏ byl prakticky likvi-


dovaÂn ¹ka<strong>na</strong>Âlª MIS prÏes NDR do Polska a CÏ SR. Tato skutecÏnost meÏla<br />

podle StB velky vyÂz<strong>na</strong>m pro taktiku MIS, ktera se rozhodla <strong>na</strong>daÂle<br />

nevysõÂlat agenty-chodce a prÏeneÂst teÏzÏisÏteÏ svyÂch operacõÂ <strong>na</strong> spolupracovnõÂky<br />

trvale zÏijõÂcõÂ vCÏ SR a legaÂlneÏ vyjõÂzÏdeÏjõÂcõÂ do SRN.<br />

VileÂm J. ± SAÂMO byl vysõÂlaÂn MIS jako agent-chodec do CÏ SR, kde<br />

s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹plnilª pro MIS u koly a zõÂskaÂval zpraÂvy vojenskeÂho<br />

charakteru.<br />

JednõÂm z jeho u koluÊ v CÏ SR bylo i vybudovaÂnõ zpravodajskeÂho ka<strong>na</strong>Âlu<br />

MIS do SSSR. V roce 1957 proto SAÂMO <strong>na</strong> u zemõ vyÂchodnõÂho<br />

Slovenska ¹zaverbovalª pro MIS spolupracovnõÂka, ktery byl ovsÏem<br />

agentem StB s krycõÂm jmeÂnem BLESK a byl MIS takzvaneÏ podstaven.<br />

SAÂMO tomuto spolupracovnõÂku pozdeÏji donesl z NeÏmecka vysõÂlacÏku.<br />

Tuto akci pak StB rozpracovaÂvala pod krycõÂm jmeÂnem ¹VYÂCHODª.<br />

Bylo v nõÂ zapojeno pat<strong>na</strong>Âct vnitrostaÂtnõÂch a cÏtyrÏi zahranicÏnõÂ spolupracovnõÂci<br />

StB, jede<strong>na</strong>Âct osob bylo pro spolupraÂci s MIS zatcÏeno. V akci<br />

zõÂskala StB z<strong>na</strong>cÏne fi<strong>na</strong>ncÏnõ prostrÏedky.<br />

V kveÏtnu 1960 byla akce ¹VYÂCHODª v zahranicÏõÂ nezjisÏteÏnyÂm zpuÊsobem<br />

¹<strong>na</strong>rusÏe<strong>na</strong>ª a SAÂMO byl, prÏes vsÏechno u silõ vy<strong>na</strong>lozÏene StB <strong>na</strong><br />

jeho odvolaÂnõÂ doCÏ SR, zatcÏen a vyslyÂchaÂn americkyÂmi zpravodajci<br />

v SRN. Jeho prÏõÂpad uzavrÏela MIS prÏedaÂnõÂm SAÂMA neÏmeckyÂm uÂrÏaduÊ<br />

m, kde <strong>na</strong>Âsledovalo jeho odsouzenõÂ k nepodmõÂneÏneÂmu trestu.<br />

VcÏervenci 1961 byl VileÂm J. z veÏzenõÂ propusÏteÏn a 2. 5. 1962 prÏedaÂn<br />

prostrÏednictvõÂm CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe do CÏ SSR. Jeho <strong>na</strong>Âvrat I. spraÂva MV<br />

legalizovala udeÏlenõÂm formaÂlnõÂ amnestie, II. spraÂva MV pak zajistila<br />

pro agenta SAÂMA mõÂsto vraÂtneÂho prazÏskeÂho hotelu FloÂra, kde jesÏteÏ<br />

neÏjaky cÏas spolupracoval prÏi ¹...typovaÂnõ a poz<strong>na</strong>ÂvaÂnõ cizincuʪ.Po<br />

neshodaÂch s vedenõÂm hotelu byl VileÂm J. propusÏteÏn a <strong>na</strong>stoupil <strong>na</strong><br />

mõÂsto skladnõÂka v MototechneÏ, kde ¹...ztratil zpravodajske mozÏnosti...<br />

a spolupraÂce s nõÂm byla ukoncÏe<strong>na</strong>ª. 66)<br />

***<br />

301<br />

Josef H., puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm autodopravce, odesÏel v zaÂrÏõÂ 1950 do<br />

NeÏmecka ze strachu prÏed trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm prodal bez povolenõÂ svuÊj<br />

traktor). V uprchlickeÂm taÂborÏe Valka byl zõÂskaÂn ke spolupraÂci zpravodajskou<br />

skupinou cÏeskoslovenskeÂho emigranta majora Rudolfa<br />

Drbohlava. 67) Po cÏase se ale Josef H., znechuceny pomeÏry v taÂborÏe,<br />

chteÏl vraÂtit zpaÂtky do CÏ SR za rodinou. V tomto okamzÏiku jej v taÂborÏe<br />

zõÂskal ke spolupraÂci s StB agent s registracÏnõÂm cÏõÂslem AO-2277,<br />

snõÂmzÏ Josef H. dne 5. kveÏt<strong>na</strong> 1951 prÏesÏel hranici do CÏ SR a prÏihlaÂsil<br />

se StB.<br />

Dne 9. 5. 1951 byl ¹zaverbovaÂnª orgaÂny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ<br />

I. sektoru V StB jako agent s krycõÂm jmeÂnem OLDA, sezaÂmeÏrem vyslat<br />

jej zpeÏt do uprchlickeÂho taÂbora Valka. Ke splneÏnõÂ sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂho


302<br />

u kolu pro zpravodajskou ¹skupinu mjr. DRBOHLAVAª, s nõÂmzÏ byl<br />

vyslaÂn do CÏ SR tj. vytvorÏenõÂ ¹mrtvyÂch schraÂnekª za pomoci svyÂch z<strong>na</strong>ÂmyÂch),<br />

dostal od svyÂch novyÂch rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuÊ I. sektoru V StB pomocnõÂky<br />

± spolupracovnõÂky StB ± a mohl byÂt hned 10. 5. 1951 vyslaÂn<br />

zpeÏt do NeÏmecka.<br />

Po zpocÏaÂtku ¹uspokojiveª spolupraÂci dosÏlo nedbalostõ rÏõÂdõÂcõÂch<br />

orgaÂnuÊ StB za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõÂ k jeho dekonspi-raci v zahranicÏõÂ.<br />

Proto byl Josef H. prÏedaÂn I. sektorem V StB k rÏõÂzenõÂ KS-MV Karlovy<br />

Vary, kde s nõÂm byla koncem roku 1953 spolupraÂce ukoncÏe<strong>na</strong> ± velmi<br />

benevolentneÏ pro ¹ztraÂtu duÊveÏryª. Jeho rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn ho vyslal do NeÏmecka<br />

s doporucÏenõÂm, aby se jizÏ nevracel.<br />

Josef H. prÏesto znovu 10. 3. 1955 do CÏ SR prÏisÏel u dajneÏ ¹pro u kolyª),<br />

a jizÏ zde zuÊ stal. Jeho <strong>na</strong>Âvrat byl legalizovaÂn ¹amnestovaÂnõÂmª trestu<br />

za nedovolene opusÏteÏnõ republiky za ktere ovsÏem nikdy nebyl odsouzen).<br />

OvsÏem i benevolence StB meÏla sve hranice: kdyzÏ ne<strong>na</strong>stoupil<br />

do zÏaÂdneÂho zameÏst<strong>na</strong>ÂnõÂ a <strong>na</strong>võÂc zacÏal prÏipravovat se svyÂmi spolecÏnõÂky<br />

novy pokus o prÏechod hranice do SRN, byl zatcÏen a odsouzen<br />

<strong>na</strong> 17 let odneÏtõ svobody za trestne cÏiny: pokus o opusÏteÏnõ republiky<br />

asÏpio<strong>na</strong>ÂzÏ. 68)<br />

***<br />

Josef F., slovinske <strong>na</strong>Ârodnosti, odesÏel ilegaÂlneÏ v roce 1952 z JugoslaÂvie<br />

do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka. Zde se nechal <strong>na</strong>jmout jako straÂzÏnyÂ<br />

a hlõÂdal vojenske objekty francouzske armaÂdy ve Villigenu, americkeÂ<br />

armaÂdy v Kaiserslauternu a britske armaÂdy ve Wilhelmshafenu.<br />

Dne 20. 4. 1955 byl J. F. zadrzÏen hlõÂdkou PS prÏi pokusu o prÏekrocÏenõÂ<br />

hranic do CÏ SR. Po vyÂslechu <strong>na</strong> HS-PS v Praze byl 25. 4. 1955<br />

prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. VyslyÂchal ho porucÏõÂk Otto KlõÂcÏ, ktereÂmu<br />

se nepodarÏilo prokaÂzat spojenõÂ Josefa F. s neÏkterou zahranicÏnõÂ<br />

zpravodajskou sluzÏbou, zato zõÂskal rÏadu informacõÂ o vojenskyÂch objektech<br />

v zaÂpadnõÂch sektorech NeÏmecka. V prospeÏch Josefa F. sveÏdcÏila<br />

i skutecÏnost, zÏe <strong>na</strong> II. spraÂveÏ MV vypovõÂdal ochotneÏ, k hranicõÂm<br />

prÏisÏel ve dne a upozornÏoval volaÂnõÂm u zaÂtarasu <strong>na</strong> svoji prÏõÂtomnost.<br />

Do CÏ SR prÏisÏel u dajneÏ su myslem <strong>na</strong>jõÂt si praÂci.<br />

ProtozÏe mu tedy nebyla prokaÂzaÂ<strong>na</strong> zÏaÂd<strong>na</strong>Â trest<strong>na</strong>Â cÏinnost, byl Josef<br />

F. dne 16. 5. 1955 propusÏteÏn z vazby a vyhosÏteÏn za asistence prÏõÂslusÏnõÂkuÊ<br />

II. spraÂvy MV do SRN. 69)<br />

***<br />

DalsÏõÂ Slovinec Jernej J. spolu se svyÂm prÏõÂtelem Aloisem K. pozÏaÂdali<br />

v prosinci 1953 <strong>na</strong> velvyslanectvõÂ CÏ SR ve VõÂdni o povolenõÂ kprÏesteÏhovaÂnõÂdoCÏ<br />

SR. UÂ rÏednõÂci velvyslanectvõÂ kaÂdrovõÂ prÏõÂslusÏnõÂci a spolupracovnõÂci<br />

zahranicÏneÏ politicke rozveÏdky StB ± daÂle spraÂvy ZPR) jim do-


porucÏili prÏejõÂt hranici do CÏ SR ilegaÂlneÏ, a to dne 6. 1. 1953 od 12 do 14<br />

hodin v prostoru BrÏeclav, protozÏe vyrÏõÂzenõÂprÏõÂslusÏnyÂch formalit by pryÂ<br />

trvalo prÏõÂlisÏ dlouho. Podle plaÂnu spraÂvy ZPR meÏli byÂt oba po zadrzÏenõÂ<br />

<strong>na</strong> hranicõÂch prÏevzati orgaÂny PS a StB a prÏevezeni do veÏznice HS-StB<br />

ve WintroveÏ ulici v Praze k vyÂslechu a eventuaÂlnõÂmu zõÂskaÂnõÂ ke spolupraÂci.<br />

Jako byÂvaly kapitaÂn jugoslaÂvske armaÂdy meÏl mõÂt Jernej J. podle<br />

prÏedpokladu spraÂvy ZPR mozÏnosti k plneÏnõ zpravodajskyÂch u koluÊ<br />

v JugoslaÂvii. V prÏõÂpadeÏ, zÏe by spolupraÂce <strong>na</strong>vaÂzaÂ<strong>na</strong> nebyla, meÏli byÂt<br />

J. J. a A. K. dopraveni zpeÏt do Rakouska stejnou cestou.<br />

PrÏechod se uskutecÏnil <strong>na</strong>vrzÏenyÂm zpuÊ sobem, ovsÏem azÏ 10. 1. 1953.<br />

Jernej J. byl podle prÏedpokladu zõÂskaÂn ke spolupraÂci 1. odborem spraÂvy<br />

ZPR dne 5. 2. 1953 jako agent s krycõÂm jmeÂnem JARIN asu kolem<br />

proniknout do sõÂteÏ jugoslaÂvskyÂch pasÏeraÂkuÊ ve VõÂdni, kterÏõÂ byli podle<br />

prÏedpokladu spraÂvy ZPR) agenty jugoslaÂvske zpravodajske sluzÏby<br />

Uprava drzÏavne bezbednosti SpraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti ± UDBA).<br />

Po vyslaÂnõ do Rakouska bylo s JARINEM od u nora 1953 do led<strong>na</strong><br />

1954 prÏerusÏeno spojenõÂ. Toto prÏerusÏenõ meÏlo prozaicky duÊ vod ± pokusil<br />

se totizÏ veVõÂdni o kraÂdezÏ v hostinci, pote byl zatcÏen a odsouzen.<br />

Po propusÏteÏnõÂzveÏzenõÂ odesÏel prÏes hranici do CÏ SR a byl dne 22. led<strong>na</strong><br />

1954 prÏedaÂn k ¹rÏõÂzenõª II. spraÂveÏ MV, ktera jej ale znovu prÏedala rozveÏdce<br />

po reorganizaci I. spraÂva MV), protozÏe schuÊ zky se spolupracovnõÂkem<br />

<strong>na</strong> hranicõÂch nebyly bezpecÏneÂ.<br />

KdyzÏ byl v roce 1954 JARIN za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõÂ v Rakousku<br />

dekonspirovaÂn, prÏesÏel definitivneÏ staÂtnõÂ hranici do CÏ SR. Zde jej pak do<br />

roku 1963 vyuzÏõÂvaly orgaÂny KS-MV Praha k ¹...odhalovaÂnõÂ reakcÏnõÂch<br />

elementuÊ a ke stykuÊ m do Jugosla vieª. 70)<br />

VI. VyuzÏõÂvaÂnõÂ veÏznice jinyÂmi operativnõÂmi soucÏaÂstmi StB<br />

303<br />

KromeÏ zahranicÏnõÂ kontrarozveÏdky vyuzÏõÂvaly veÏznici ve WintroveÏ<br />

ulici v Praze-DejvicõÂch i dalsÏõÂ operativnõÂ soucÏaÂsti StB. SÏ lo zejmeÂ<strong>na</strong> o:<br />

kontrarozveÏdku zameÏrÏenou proti tzv. vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteli 1950<br />

azÏ 1952 II. sektor V StB, cÏerven 1952 ±1953 II. odbor HS-StB, rÏõÂjen<br />

1953 ±1964 III. spraÂva MV)<br />

a ekonomickou kontrarozveÏdku 1950 ±1952 III. sektor V StB, cÏerven<br />

1952 ±1953 III. odbor HS-StB, rÏõÂjen 1953 ±1964 IV. spraÂva MV).<br />

Lze zde jen obtõÂzÏneÏ <strong>na</strong>jõÂt neÏjake zaÂvazneÏ platne pravidlo charakterizujõÂcõÂ<br />

jejich vyuzÏõÂvaÂnõÂveÏznice. ZaÂjmove osoby teÏchto soucÏaÂstõ StB nebyÂvaly<br />

zadrzÏeny <strong>na</strong> hranicõÂch. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech bylo ale pro StB<br />

uÂcÏelne zaÂjmove osoby tajneÏ zatknout proveÂst jejich tzv. odluku) a konspirativnõÂm<br />

zpuÊ sobem je veÏznit a vyslyÂchat. O nezaÂkonnosti takoveÂho<br />

postupu nenõÂ pochyb.<br />

Modelovou situacõ je ¹odlukaª cÏle<strong>na</strong> neÏktere ¹protistaÂtnõª tzn. odbojoveÂ<br />

protikomunisticke skupiny. Po zatcÏenõ byl ve veÏznici neÏkolik


304<br />

dnõÂ vyslyÂchaÂn, bylo mu vyhrozÏovaÂno uveÏzneÏnõÂm jeho cÏi jeho blõÂzkyÂch,<br />

pokud se nedoz<strong>na</strong>Â a nebude spolupracovat prÏi likvidaci skupiny.<br />

***<br />

JednõÂm z takovyÂch prÏõÂpaduÊ byla ¹odlukaª Anny H. ve dnech 26. 1.<br />

azÏ 6. 2. 1954, s cõÂlem zõÂskat ji ke spolupraÂci prÏi proniknutõÂ do skupiny<br />

obcÏanuÊ ukrajinske <strong>na</strong>Ârodnosti zÏijõÂcõÂch v CÏ SR, kterÏõ podle informacõÂ<br />

StB meÏli byÂt v kontaktu s Ukrajinci zÏijõÂcõÂmi v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku.<br />

PodporucÏõÂk Josef DrobõÂlek, starsÏõÂ referent 1. oddeÏlenõÂ V. odboru MV<br />

problematika ¹vyÂchodnõÂ emigraceª), <strong>na</strong>vrhl 21. 1. 1954 pruÊbeÏh <strong>na</strong>ÂsledneÂ<br />

¹verbovkyª takto:<br />

ZameÏst<strong>na</strong>vatel vysÏle Annu H. sluzÏebneÏ <strong>na</strong> deset dnõÂ do Ostravy.<br />

Vu tery 26. 1. 1954 jõ vedoucõ Josef NovaÂk, rÏeditel hospodaÂrÏske spraÂvy<br />

cÏ. 8 ministerstva stavebnicvõÂ, prÏedstavõÂ referenta V. odboru MV porucÏõÂka<br />

UhlõÂka jako zameÏst<strong>na</strong>nce podniku StavomontaÂzÏe Ostrava, ktery ji<br />

ma odveÂst <strong>na</strong> sluzÏebnõ cestu autem do Ostravy. Pote UhlõÂk s Annou H.<br />

vyjedou z Prahy sluzÏebnõÂm autem StB s ostravskou staÂtnõÂ poz<strong>na</strong>ÂvacõÂ<br />

z<strong>na</strong>cÏkou smeÏrem <strong>na</strong> Ostravu, sledovaÂni druhyÂm sluzÏebnõÂm autem se<br />

starsÏinou NovotnyÂm a starsÏõÂm serzÏantem BlahaÂkem. Ve vhodneÂm<br />

okamzÏiku bude prvnõÂ auto s Annou H. zastaveno sledovacõÂm autem,<br />

jehozÏ posaÂdka se prokaÂzÏe pruÊ kazy MV s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe vinou rÏidicÏe<br />

prvnõÂho auta dosÏlo k u razu chodce. AnneÏ H. i UhlõÂkovi bude <strong>na</strong>rÏõÂzeno<br />

prÏesednout do druheÂho auta, kde dostanou cÏerne bryÂle. An<strong>na</strong> H. bude<br />

odveze<strong>na</strong> do veÏznice KS-MV v Praze, kde bude ¹vyslyÂchaÂ<strong>na</strong> k nehodeϪ<br />

a starsÏi<strong>na</strong> Novotny sepõÂsÏe prÏi te prÏõÂlezÏitosti jejõ zÏivotopis. Pote bude<br />

umõÂsteÏ<strong>na</strong> jako zadrzÏe<strong>na</strong> <strong>na</strong> celu. Po neÏjake dobeÏ ji vyslechnou podporucÏõÂk<br />

DrobõÂlek a poporucÏõÂk Vajer a obvinõÂ ji, zÏe v zÏivotopise neuvedla<br />

prÏi prvnõÂm vyÂslechu pravdive u daje. Podle prÏipravenyÂch otaÂzek bude<br />

¹...vyslyÂcha <strong>na</strong> k akcõÂm ,SÏKORPIO NI' a soucÏasneÏ bude politicky prÏesveÏdcÏovaÂ<br />

<strong>na</strong>ª. 71) JestlizÏe se do 48 hodin nedoz<strong>na</strong>Â, bude prÏeveze<strong>na</strong> do<br />

veÏznice MV Wintrova ulice) a po u plneÂm doz<strong>na</strong>Ânõ bude <strong>na</strong> zaÂveÏr prÏeveze<strong>na</strong><br />

k podrobneÂmu ¹vyteÏzÏenõª do konspirativnõ chaty. Po podepsaÂnõÂ<br />

slibu spolupracovnõÂka StB prÏevezou Annu H. prÏõÂslusÏnõÂci V. odboru<br />

MV do Ostravy, kde se zdrzÏõÂ dva dny. V raÂmci dalsÏõÂch opatrÏenõÂ bude<br />

sledovaÂ<strong>na</strong> den prÏed akcõÂ atrÏi dny po <strong>na</strong>Âvratu do Prahy. VaÂzaÂnõÂ provedou<br />

podporucÏõÂk DrobõÂlek, podporucÏõÂk Vajer a <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk 1. oddeÏlenõÂ<br />

V. odboru porucÏõÂk FormaÂnek. K uvedeneÂmu <strong>na</strong>Âvrhu byly prÏipojeny<br />

prÏipomõÂnky zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka V. odboru podporucÏõÂka OplusÏtila:<br />

¹1) Proved'te kontrolu vsÏech cestujõÂcõÂch a po tomto zadrzÏte H. oficielneÏ<br />

jako org. StB a ostatnõÂ necht' pokracÏujõÂ v cesteÏ. ZadrzÏovaÂnõÂseuÂcÏastnõÂ<br />

i 1 org. v uniformeÏ SNB.<br />

2) Po 48 hodi<strong>na</strong>Âch vyÂslechu meÏ informujte, abychom mohli podat<br />

zpraÂvu s. <strong>na</strong>Âm.<br />

3) PrÏedlozÏte meÏ prÏipravene ota zky k vyÂslechu.ª


HlaÂsÏenõÂ o skutecÏneÂm pruÊbeÏhu akce se nezachovalo, An<strong>na</strong> H. byla<br />

ale 6. u nora 1954 skutecÏneÏ zavaÂzaÂ<strong>na</strong> jako agent, krycõ jmeÂno IZA.<br />

NaÂsled<strong>na</strong>Â spolupraÂce s IZOU nicmeÂneÏ podle StB vyÂsledky neprÏi<strong>na</strong>ÂsÏela,<br />

An<strong>na</strong> H. ji <strong>na</strong>võÂc prozradila osobaÂm, <strong>na</strong> ktere meÏla byÂt zameÏrÏe<strong>na</strong>,<br />

a proto byla spolupraÂce dne 20. 3. 1956 podle <strong>na</strong>Âvrhu porucÏõÂka Emila<br />

RajnysÏe, <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõÂ 6. odboru III. spraÂvy MV, ukoncÏe<strong>na</strong>. 72)<br />

***<br />

DochaÂzelo ale i k <strong>na</strong>tolik nestandardnõÂm prÏõÂpaduÊ m, kdy se ve veÏznici<br />

ocitli neÏkdy i ¹rÏaÂdnõª cÏlenove KSCÏ .<br />

V roce 1952 bylo operativnõÂm zpuÊ sobem zjisÏteÏno, zÏe skupi<strong>na</strong> osob<br />

sbõÂra z nez<strong>na</strong>ÂmeÂho duÊ vodu kompromitujõÂcõ informace o funkcio<strong>na</strong>ÂrÏõÂch<br />

KSCÏ .ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk StB v roce 1951 zarÏazeny <strong>na</strong> vysÏetrÏovacõÂm<br />

VI. sektoru V StB) JUDr. VladimõÂr M. sdeÏloval tyto informace zõÂskaneÂ<br />

prÏi vyÂslesÏõÂch gestapaÂkuÊ svyÂm z<strong>na</strong>ÂmyÂm Josefu G. a podplukovnõÂku<br />

armaÂdy JUDr. Pavlu B. Ten meÏl kompromitujõÂcõÂ informace prÏedaÂvat<br />

soveÏtskeÂmu poradci v armaÂdeÏ plukovnõÂku Naumkinovi. PrÏõÂslusÏnõÂci<br />

1. oddeÏlenõ II. sektoru V StB problematika ¹neprÏaÂtele ve straneϪ)<br />

skupinu sÏesti podezrÏelyÂch <strong>na</strong> prÏõÂkaz <strong>na</strong>ÂmeÏstka MNB plk. AntonõÂ<strong>na</strong><br />

Prchala v dubnu 1952 zatkli, dokonce bez tehdy zcela formaÂlnõÂho<br />

souhlasu prokuraÂtora, a umõÂstili do VeÏznice velitelstvõÂ StB ve WintroveÏ<br />

ulici. VysÏetrÏovaÂnõÂ skupiny bylo vedeno jako ¹Akce PASTª. ZatcÏenõÂ<br />

byli postupneÏ ± po proveÏrÏenõÂcÏinnosti charakterizovane jako ¹neopraÂvneÏneÂ<br />

zpravodajstvõª ± propousÏteÏni po kraÂtke vazbeÏ <strong>na</strong> svobodu. VyÂjimkou<br />

byl podplukovnõÂk Pavel B., ktery straÂvil v cele VeÏznice V StB ve<br />

WintroveÏ ulici deveÏt meÏsõÂcuÊ. 73)<br />

***<br />

305<br />

Dne 21. 6. 1952 byla obdobneÏ <strong>na</strong>zÏaÂdost <strong>na</strong>ÂmeÏstka MNB plukovnõÂka<br />

Prchala 74) prÏiveze<strong>na</strong> do VeÏznice velitelstvõÂ StB Hele<strong>na</strong> F.<br />

PrvnõÂ celonocÏnõÂ vyÂslech vedl osobneÏ plukovnõÂk Prchal, a dalsÏõÂ azÏdo<br />

15. 7. 1952 vysÏetrÏovatel 9. oddeÏlenõÂ I. sektoru velitelstvõÂ StB sÏtaÂbnõÂ<br />

straÂzÏmistr VaÂclav SchovaÂnek. Hele<strong>na</strong> F. byla zadrzÏe<strong>na</strong> v nezjisÏteÏneÂ<br />

souvislosti vysÏetrÏovacõÂ spis se nedochoval) s tzv. ¹ProtistaÂtnõÂm spikleneckyÂm<br />

centrem RUDOLFA SLAÂNSKEÂ HOª a pro kontakty v JugoslaÂvii.<br />

VaÂclav SchovaÂnek pozdeÏji k prÏõÂpadu uvedl:<br />

¹...VyÂslech jmenovane byl provaÂdeÏn z prÏõÂkazu vysÏsÏõÂch funkcio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ<br />

MV bez ohledu <strong>na</strong> to, zÏe nejsou vyhotoveny zÏa dne podklady o zatcÏenõÂ.<br />

NesÏlo o praxi ojedineÏlou, ale pouzÏõÂvanou ve võÂce prÏõÂpadech.ª 75)<br />

Podle existujõÂcõÂch uÂrÏednõÂch dokladuÊ byla Hele<strong>na</strong> F. zatcÏe<strong>na</strong> azÏ 15.7.<br />

1952 tedy oficiaÂlneÏ nikdy ve veÏznici ve WintroveÏ ulici nebyla) a prÏedaÂ<strong>na</strong><br />

do vazby u tvaru SNB Dub veÏznice v Praze-Ruzyni).


306<br />

Do VeÏznice velitelstvõÂ StB byÂvali rovneÏzÏ ojedineÏle umist'ovaÂni k vyÂslechuÊ<br />

m a proveÏrce i agenti StB, puÊ sobõÂcõÂ jizÏ prÏedtõÂm v zahranicÏõÂ jako<br />

tzv. agenti-dubleÂrÏi, vyslanõÂ ze zahranicÏõÂ ¹druhou stranouª do CÏ SR<br />

plnit zpravodajske u koly.<br />

***<br />

Z hlediska <strong>na</strong>ÂsledneÂho operativnõÂho vyuzÏitõÂ veÏznÏuÊ , kterÏõÂ se ocitli ve<br />

veÏznici ve WintroveÏ ulici tzv. zaverbovaÂnõÂ novyÂch agentuÊ , nebo prÏeverbovaÂnõÂ<br />

agentuÊ protivnõÂka) byl nejvõÂce aktivnõÂ pochopitelneÏ I. sektor<br />

V StB respektive II. spraÂva MV) ± zjisÏteÏno 19 zaverbovanyÂch agentuÊ,<br />

<strong>na</strong>Âsledoval III. sektor V StB tehdy ekonomicka kontrarozveÏdka) ± 4<br />

zaverbovanõÂ agenti a I. spraÂva MV rozveÏdka) ± 2 zaverbovanõÂ agenti. 76)<br />

VII. UzavrÏenõÂ veÏznice<br />

CÏ innost konspirativnõÂveÏznice ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla ukoncÏe<strong>na</strong><br />

14. 9. 1955. VysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ bylo prÏemõÂsteÏno <strong>na</strong> spraÂvu<br />

vysÏetrÏovaÂnõÂMVsesõÂdlem ve VeÏznici cÏõÂslo 1 ± Praha-RuzyneÏ. DuÊ vody<br />

pro zrusÏenõÂ VeÏznice velitelstvõÂ StB nebyly dosud bezpecÏneÏ zjisÏteÏny.<br />

Na jejõÂ uzavrÏenõÂmeÏl mõÂt podle sveÏdectvõÂneÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ kontrarozveÏdky<br />

vliv neobjasneÏny uÂteÏk byÂvaleÂho zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka<br />

I. zvlaÂsÏtnõÂho odboru MV Ja<strong>na</strong> VlcÏka 77) vrÏõÂjnu 1954 do Rakouska,<br />

a z toho i hrozõÂcõÂ dekonspirace veÏznice. Pro tuto hypoteÂzu nebyly <strong>na</strong>lezeny<br />

spolehlive doklady.<br />

PravdeÏpodobneÏjsÏõ prÏõÂcÏinou se zda byÂt vnitrÏnõ vyÂvoj II. spraÂvy MV,<br />

kde se cÏasem projevila zbytecÏnost vlastnõÂho vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ.<br />

PodobneÏ ivyÂvoj operacõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb smeÏrÏoval jizÏ k jinyÂm<br />

formaÂm, nezÏ byly akce agentuÊ -chodcuÊ.<br />

NeÏjaky cÏas po prÏevedenõ do RuzyneÏ splynulo vysÏetrÏovacõ pracovisÏteÏ<br />

II. spraÂvy MV se spraÂvou vysÏetrÏovaÂnõÂ MV.<br />

V souvislosti s existencõÂveÏznice zrÏõÂzene ve WintroveÏ ulici v listopadu<br />

1951 je trÏeba jesÏteÏ zmõÂnit ¹VeÏznici v budoveÏ A ministerstva vnitraª.<br />

Tato veÏznice o osmi kobkaÂch byla zrÏõÂze<strong>na</strong> ve sklepnõÂch mõÂstnostech<br />

velitelstvõÂ StB jemuzÏ i podleÂhala) jizÏ v kveÏtnu 1950. Ne<strong>na</strong>chaÂzely se<br />

u nõÂ vysÏetrÏovacõÂ mõÂstnosti a slouzÏila ke kraÂtkodobeÂmu umist'ovaÂnõÂ<br />

veÏznÏuÊ StB. Velitelem veÏznice byl velitel straÂzÏe v budoveÏ A. NenõÂ zcela<br />

jisteÂ, zda sÏlo o stejne prostory jako v prÏõÂpadeÏ veÏznice zalozÏene ve WintroveÏ<br />

ulici v listopadu 1951, ale je to velmi pravdeÏpodobneÂ.<br />

O zameÏrÏenõÂ acÏinnosti teÂto veÏznice nejsou zatõÂm k dispozici zÏaÂdneÂ<br />

dalsÏõ u daje. 78)


PrÏõÂloha 37: PrÏepis sdeÏlenõÂ a pokynuÊ tyÂkajõÂcõÂch se<br />

VeÏznice prÏi velitelstvõÂ StB<br />

VELITELSTVIÂ STAÂTNIÂ BEZPECÏ NOSTI ± SEKRETARIAÂT VELITELE<br />

cÏ. A 6992/01-51 Dne 26. listopadu 1951<br />

Sektoru 1, 2, 3 a 5 PrÏõÂsneÏ tajneÂ<br />

k rukaÂm velitele sektoru<br />

zde<br />

VeÏc: ZrÏõÂzenõÂ veÏznice u V Stb.<br />

307<br />

Aby bylo umozÏneÏno operativnõÂm sektoruÊ m vlastnõ prÏedbeÏzÏne nebo<br />

operativnõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂ zajisÏteÏnyÂch osob, byla zrÏõÂze<strong>na</strong> u velitelstvõÂ<br />

staÂtnõÂ bezpecÏnosti zvlaÂsÏtnõÂ veÏznice s vysÏetrÏovacõÂmi mõÂstnostmi.<br />

Velitelem veÏznice byl ustanoven s. npor. KOZEL klapka 569). VeÏznice<br />

je urcÏe<strong>na</strong> hlavneÏ pro potrÏeby 4. oddeÏlenõÂ 1. sektoru, bude vsÏak<br />

slouzÏit i ostatnõÂm operativnõÂm sektoruÊm.<br />

Pro umõÂst'ovaÂnõÂ vysÏetrÏovancuÊ ve veÏznici VStb a pro jejich vyÂslechy<br />

stanovõÂm tento porÏaÂdek:<br />

1/ VeÏznice V Stb je taj<strong>na</strong>Â a vysÏetrÏovanci musõÂ byÂti prÏevaÂzÏeni tak, aby<br />

jim umõÂsteÏnõÂ veÏznice zuÊ stalo zcela utajeno. Eskorty do veÏznice i z veÏznice<br />

provaÂdeÏjõÂ operativnõÂ sektory samy, prÏi cÏemzÏ dbajõÂ, aby nikde nebyla<br />

veÏznice V Stb prozraze<strong>na</strong>.<br />

2/ K umõÂsteÏnõÂ vysÏetrÏovance ve veÏznici je trÏeba prÏedem se dohodnout<br />

s velitelem veÏznice nebo jeho zaÂstupcem linky 569 a 203) nebo<br />

v mimosluzÏebnõÂch hodi<strong>na</strong>Âch s velitelem smeÏny linka 202), zda je ve<br />

veÏznici volne mõÂsto.<br />

3/ Velitel veÏznice, jeho zaÂstupce nebo velitel smeÏny prÏevezme do veÏznice<br />

pouze veÏzneÏ, ktereÂho prÏivaÂdõÂ orgaÂn majõÂcõÂ zvlaÂsÏtnõÂ propustku do<br />

veÏznice s cÏõÂslem opravnÏujõÂcõÂm k umist'ovaÂnõÂ, vyÂslechu a prÏejõÂmaÂnõÂveÏznÏuÊ<br />

. Tyto propustky majõ stabilneÏ prÏõÂslusÏnõ orgaÂnove 1. sektoru VStb.


308<br />

OstatnõÂ sektory obdrzÏõÂ tuto propustku vzÏdy od velitele staÂtnõÂ bezpecÏnosti,<br />

jeho zaÂstupce nebo velitele sekretariaÂtu VStb <strong>na</strong> zaÂkladeÏ prÏedlozÏeneÂho<br />

<strong>na</strong>Âvrhu <strong>na</strong> vysÏetrÏovaÂnõÂ osoby ve veÏznici VStb doporucÏeneÂho<br />

velitelem sektoru.<br />

Tato propustka slouzÏõÂ pouze k umõÂsteÏnõÂ veÏzneÏ a musõÂ byÂt ihned<br />

vraÂce<strong>na</strong>. K vstupu do veÏznice, k vyÂslechu veÏzneÏ a k jeho prÏevzetõÂ obdrzÏõÂ<br />

orgaÂn umist'ujõÂcõÂveÏzneÏ od velitele veÏznice zvlaÂsÏtnõÂ propustku systeÂm<br />

propustek je zaveden proto, aby nebylo vyzrazovaÂno jmeÂno veÏzneÏ,<br />

ktere smõ z<strong>na</strong>Ât pouze velitel veÏznice).<br />

4/ OrgaÂn prÏivaÂdeÏjõÂcõÂ vysÏetrÏovance do veÏznice upozornõÂ ho, zÏe sveÂ<br />

jmeÂno smõÂ sdeÏlit pouze prÏi vyÂslechu, odeberÏe vysÏetrÏovanci vsÏechny<br />

veÏci kromeÏ odeÏvu, ktery ma veÏzenÏ <strong>na</strong> sobeÏ, hrÏebenu, kapesnõÂku<br />

a prstenuÊ <strong>na</strong> rukou a je odpoveÏden za prozkoumaÂnõÂ odebranyÂch veÏcõÂ.<br />

Po prozkoumaÂnõÂ muÊzÏe tyto veÏci po zapecÏeteÏnõÂ odevzdati veÏznici<br />

ku schoveÏ.<br />

5/ Veliteli smeÏny zaÂst. vel. veÏznice), ktery prÏijõÂma veÏzneÏ, nesmõ orgaÂn<br />

veÏzneÏ prÏivaÂdeÏjõÂcõÂ sdeÏlit jeho jmeÂno, pouze se prokaÂzÏe vstupnõÂ z<strong>na</strong>Âmkou<br />

a sluzÏebnõÂm pruÊ kazem a sdeÏlõÂ svoji telefonnõÂ linku.<br />

6/ VeÏzenÏsky orgaÂn sdeÏlõ orgaÂnu prÏivaÂdeÏjõÂcõÂmu veÏzneÏ, cÏõÂslo a celu vysÏetrÏovance.<br />

7/ JmeÂno, <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>Âle a poslednõÂ bydlisÏteÏ vysÏetrÏovance, je povinnen<br />

operativnõ orgaÂn sdeÏlit veliteli veÏznice, ktery vede o vysÏetrÏovancõÂch<br />

prÏõÂsneÏ tajnou evidenci.<br />

8/ K vyzÏadovaÂnõÂveÏznÏuÊ k vysÏetrÏovaÂnõÂ je nutno uveÂsti cÏõÂslo a celu veÏzneÏ<br />

aprÏedlozÏiti zvlaÂsÏtnõÂ vstupnõÂ z<strong>na</strong>Âmku, prÏi vyzÏaÂdaÂnõÂveÏzneÏ <strong>na</strong> trvalo,<br />

nutno prÏedlozÏiti jesÏteÏ sluzÏebnõ pruÊ kaz orgaÂnove 2. a 3. sektoru vraÂtõÂ<br />

prÏi prÏejõÂmaÂnõÂ veÏzneÏ <strong>na</strong> trvalo veÏzenÏ skeÂmu orgaÂnovi zapuÊjcÏenou<br />

vstupnõÂ z<strong>na</strong>Âmku).<br />

9/ VyÂhody nebo nevyÂhody uklaÂdane operativnõÂm orgaÂnem vysÏetrÏovanci<br />

povolenõÂ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõÂ, temnice a pod.) musõÂ orgaÂn daÂti<br />

veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo veliteli smeÏny vzÏdy põÂsemneÏ, prÏicÏemzÏ<br />

uvaÂdõ pouze cÏõÂslo a celu veÏzneÏ, cÏõÂslo sve propustky a sluzÏebnõÂho<br />

pruÊ kazu.<br />

/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15/<br />

Velitel staÂtnõÂ bezpecÏnosti:<br />

z rozkazu: kpt. K r o u p a.


PrÏõÂloha 38: PrÏepis pokynuÊ<br />

k vyteÏzÏovaÂnõÂ zpravodajskyÂch poz<strong>na</strong>tkuÊ<br />

od zatcÏenyÂch agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ<br />

4. oddeÏlenõÂ sektoru 1.<br />

Dne 13. listopadu 1951<br />

VeÏ c: Pokyny k vyteÏzÏovaÂnõÂ zpravodajskyÂch poz<strong>na</strong>tkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ<br />

a spolupracovnõÂkuÊ .<br />

Aby bylo zajisÏteÏ no duÊ kladne vyteÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poz<strong>na</strong>tkuÊ od zatcÏenyÂch<br />

agentuÊ chodcuÊ a vlastnõÂch spolupracovnõÂkuÊ , <strong>na</strong>rÏizuji zavedenõÂ teÏchto<br />

zaÂsad:<br />

A./ KazÏdy zajisÏteÏny neprÏaÂtelsky agent bude podroben duÊ kladneÂmu a systematickeÂmu<br />

zpravodajskeÂmu vyÂslechu, ktery ma za uÂcÏel zõÂskaÂnõ poz<strong>na</strong>tkuÊ<br />

o organizaci, metodaÂch a zameÏrÏenõÂ neprÏõÂtele. Z teÏchto duÊ voduÊ budou orgaÂnoveÂ<br />

provaÂdeÏjõÂcõ zpravodajsky vyÂslech postupovat podle prÏilozÏenyÂch otaÂzek.<br />

KazÏda otaÂzka bude zpracovaÂ<strong>na</strong> zvlaÂsÏt' ve formeÏ uÂsekoveÂho protokolu ve trÏech<br />

exemplaÂrÏõÂch. Jeden bude zalozÏen do vysÏetrÏovacõÂho svazku, druhy bude<br />

prÏedaÂn vyteÏzÏovacõÂ skupineÏ atrÏetõÂ bude zalozÏen v operativnõÂm svazku tehdy,<br />

tyÂkaÂ-li se otaÂzka operativnõÂch svazkuÊ ).<br />

OtaÂzky je nutno zodpoveÏdeÏti i zaÂporneÏ.<br />

VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt sveÏdomõÂm, zÏe v prve rÏadeÏ chceme zõÂskat zpravodajskyÂ<br />

materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob a usveÏdcÏovaÂnõ z trestneÂ<br />

cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ.<br />

B./ VyteÏ zÏovacõ skupi<strong>na</strong> zalozÏõ <strong>na</strong> kazÏde heslo ± kazÏdou otaÂzku samostatnyÂ<br />

spis, do ktereÂho bude zaklaÂdat kopie uÂsekovyÂch protokoluÊ .<br />

C./ PodobnyÂm zpuÊ sobem budou <strong>na</strong>prÏõÂsÏteÏ vyteÏ zÏovaÂni operativnõÂmi orgaÂny<br />

take vlastnõ zahranicÏnõ spolupracovnõÂci.<br />

VuÂsekovyÂch protokolech budou spolupracovnõÂci jmenovaÂni i podpisovaÂni<br />

krycõÂmi jmeÂny urcÏenyÂmi v prÏõÂsaze zavazujõÂcõÂ ke spolupraÂci.<br />

NezaÂvisle <strong>na</strong> tomto vyteÏzÏovaÂnõ <strong>na</strong>põÂsÏe kazÏdy spolupracovnõÂk vlastnorucÏneÏ<br />

kraÂtke hlaÂsÏenõ o nejduÊ lezÏiteÏjsÏõÂch poz<strong>na</strong>tcõÂch, ktere podepõÂsÏe pravyÂm jmeÂnem.<br />

Toto prohlaÂsÏenõÂ bude slouzÏit jako kompromitujõÂcõÂ materiaÂl k zalozÏenõÂ do<br />

agenturnõÂho svazku.<br />

Velitel sektoru 1.<br />

Npor. P i x a Kamil v. r.<br />

/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond A 8, sign. 1088, str. 41/<br />

309


310<br />

PrÏõÂloha 39: PrÏepis tajneÂho rozkazu ministra BacõÂlka<br />

oprÏedaÂvaÂnõÂ osob zadrzÏenyÂch<br />

<strong>na</strong> zaÂpadnõÂch hranicõÂch do veÏznice MNB<br />

TAJNYÂ ROZKAZ MINISTRA NAÂ RODNIÂ BEZPECÏ NOSTI<br />

RocÏnõÂk 1952 ze dne 8. 7. 1952 cÏõÂslo 90<br />

HlaÂsÏenõÂ oprÏedaÂnõÂ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska,<br />

ZaÂpadnõÂho NeÏmecka a NDR.<br />

NarÏizuji, aby vsÏechny osoby, ktere ilegaÂlneÏ prÏekrocÏily hranice CÏ SR z Rakouska,<br />

ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod. eskortovaÂny do veÏznice<br />

MNB se vsÏemi u nich zabavenyÂmi veÏcmi. TyÂka se agentuÊ CIC, pasÏeraÂkuÊ<br />

avsÏech osob, ktere jakyÂmkoliv zpuÊ sobem prÏekrocÏily staÂtnõ hranice do CÏ SR.<br />

Po zadrzÏenõÂ okamzÏiteÏ podejte daÂlnopisem zpraÂvu <strong>na</strong> hlavnõÂ spraÂvu staÂtnõÂ<br />

bezpecÏnosti k rukaÂm <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka odboru I., odkud bude daÂn pokyn, jak a kdy<br />

bude eskorta provede<strong>na</strong>.<br />

Za dodrzÏenõ tohoto rozkazu jsou odpoveÏdni velitele vsÏech slozÏek.<br />

Rozkaz vstupuje v platnost dnem vyhlaÂsÏenõÂ.<br />

ObdrzÏõÂ:<br />

SekretariaÂt ministra NB<br />

sekretariaÂty <strong>na</strong>ÂmeÏ stkuÊ ministra NB<br />

HlavnõÂ spraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

hlavnõ spraÂva verÏejne bezpecÏnosti<br />

hlavnõ spraÂva vojenske kontrarozveÏdky<br />

Krajske spraÂvy staÂtnõ a verÏejne bezpecÏnosti<br />

SpraÂva <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti JaÂchymov<br />

Ministr <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

armaÂdnõÂ generaÂl Karol BACIÂLEK<br />

/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond 8, sign. 1088, str. 43/


PrÏõÂloha 40: PrÏepis dokumentu upravujõÂcõÂho rezÏim<br />

ve VeÏznici velitelstvõÂ StB<br />

PrÏõÂjem vysÏetrÏovancuÊ :<br />

VEÏ ZNICE<br />

velitelstvõÂ staÂtnõÂ bezpecÏnosti.<br />

311<br />

S e k t o r 1.: muÊ zÏe dodat vysÏetrÏovance do veÏznice V- Stb <strong>na</strong> pruÊ kazy, ktereÂ<br />

majõ orgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõ ke vstupu do veÏ znice,<br />

vyhrazÏe<strong>na</strong>Â cÏõÂsla teÏchto pruÊ kazuÊ )<br />

Druhe sektory: mohou dodat vysÏetrÏovance do veÏznice pouze <strong>na</strong> zvlaÂsÏtnõÂ<br />

potvrzenõÂ s razõÂtkem MNB ± s podpisem:<br />

1/ velitele VStB<br />

2/ zaÂstupce velitele V-Stb,<br />

3/ velitele sekretariaÂtu V-Stb.<br />

PrÏedem musõÂ ucÏiniti dotaz u velitele veÏznice, maÂ-li volnou<br />

celu.<br />

KazÏdy vysÏetrÏovanec musõ byÂti dopravovaÂn do veÏznice V-Stb tak, aby nevideÏl,<br />

kam je vezen. OrgaÂn nesmõÂ veveÏznici nikomu sdeÏlit jmeÂno vysÏetrÏovance,<br />

pouze veliteli veÏznice.<br />

PrÏi prÏõÂchodu orgaÂ<strong>na</strong> s vysÏetrÏovancem do veÏ znice:<br />

OrgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõÂ, kterÏõ jsou opraÂvneÏni dodat vysÏetrÏovance do<br />

veÏ znice, prÏedlozÏõ opravnÏ ujõÂcõ pruÊ kaz veliteli smeÏ ny straÂzÏõ a uda cÏõÂslo sveÂho<br />

telefonu.<br />

OrgaÂnove druhyÂch sektoruÊ prÏedlozÏõ sluzÏebnõ pruÊ kaz a povolenõ k dodaÂnõ vysÏetrÏovance,<br />

opatrÏene razõÂtkem MNB a podpisem velitele V-Stb, nebo jeho<br />

zaÂstupce, nebo velitele sekretariaÂtu V-Stb a uda cÏõÂslo sveÂho telefonu.<br />

KazÏdy orgaÂn prÏi dodaÂnõ vysÏetrÏovance do veÏznice V-Stb ponecha vysÏetrÏovanci<br />

pouze jeho oblek, kapesnõÂk, hrÏeben, prsteny <strong>na</strong> rukou maÂ-li neÏjakeÂ).<br />

OstatnõÂ vsÏechny veÏ ci si orgaÂn odebere k operativnõÂmu prozkoumaÂnõÂ.<br />

Bude-li orgaÂn po operativnõÂm prozkoumaÂnõÂteÏchto veÏcõÂ vysÏetrÏovance, neÏ-


312<br />

ktere z nich chtõÂt uskladnit ve veÏznici, musõ tyto veÏci zapecÏetit, bud' do obaÂlky,<br />

aktovky, nebo kufrÏõÂku. Takto opatrÏene veÏci budou daÂny k obleku cÏõÂsla vysÏetrÏovance.<br />

Velitel straÂzÏõ vyda orgaÂnu, ktery vysÏetrÏovance prÏedal, cÏõÂslo vysÏetrÏovance,<br />

pod kteryÂm bude veden a cÏõÂslo cely, <strong>na</strong> ktere bude umõÂsteÏn. Ten,<br />

kdo bude zÏaÂdat vysÏetrÏovance k vyÂslechu, musõÂ z<strong>na</strong>Ât jeho cÏõÂslo a cÏõÂslo cely.<br />

JmeÂno nesmõÂ byÂti prozrazeno.) Bude-li pozÏadovaÂno, aby do veÏznice V-Stb<br />

byla prÏijmuta k vysÏetrÏovaÂnõ osoba, ktera si odpykaÂva jizÏ trest, at' v ktereÂkoliv<br />

veÏ znici neb pracovnõÂm taÂborÏe) uÂtvaru, je nutneÂ, aby do veÏznice V-Stb byla<br />

eskortovaÂ<strong>na</strong> referentem, ktery vysÏetrÏovaÂnõÂzÏaÂdaÂ. Aby byl veÏznicõ neb pracovnõÂm<br />

uÂtvarem referentovi veÏzenÏ vydaÂn, vyzÏaÂda si referent u velitele sekretariaÂtu<br />

V-Stb zvlaÂsÏtnõÂ povolenõÂ k vyzvednutõÂ veÏ zneÏ. TõÂmto opatrÏenõÂm se prÏedejde<br />

prozrazenõÂ, ktere by <strong>na</strong>stalo prÏi eskortnõÂm prÏõÂkaze. Ten, kdo do veÏznice<br />

V-Stb vysÏetrÏovance dodaÂ, je povinnen oz<strong>na</strong>Âmit veliteli veÏznice jmeÂno vysÏetrÏovance,<br />

data jeho <strong>na</strong>rozenõÂ, mõÂsto <strong>na</strong>rozenõÂ amõÂsto poslednõÂho bydlisÏteÏ ,<strong>na</strong><br />

pozÏaÂdaÂnõÂ. PrÏi kazÏdeÂm vyzÏaÂdaÂnõÂ nebo vraÂcenõÂ vysÏetrÏovance, at' kvyÂslechu<br />

nebo jine operativnõ praÂci, musõ kazÏdy orgaÂn veliteli smeÏny straÂzÏõ ukaÂzat cÏõÂslo<br />

pruÊ kazuÊ . org. 1. sektoru, 4. odd. zvlaÂsÏtnõÂ pruÊ kaz do veÏ znice, org. druhyÂch<br />

sektoruÊ sluzÏebnõÂch pruÊ kazuÊ ).<br />

Povoluje-li referent vysÏetrÏovanci kourÏenõÂ, oz<strong>na</strong>ÂmõÂ to veliteli põÂsemneÏ,<br />

uvede kolik cigaret denneÏ, zaÂpalky nesmõÂ vysÏetrÏovanci daÂt zapaluje cigarety<br />

straÂzÏ <strong>na</strong> pozÏaÂdaÂnõÂ vysÏetrÏovance). PovolenõÂ psaÂt v cele oz<strong>na</strong>ÂmõÂseteÂzÏ veliteli<br />

veÏ znice, referent vyda vysÏetrÏovanci tuzÏku a papõÂr, kazÏdy list ocÏõÂslovanyÂ. Cigarety,<br />

prÏilepsÏenõ pro vysÏetrÏovance, doda veÏznici povolujõÂcõ referent.<br />

/Rukopis<strong>na</strong>Â poz<strong>na</strong>Âmka:/<br />

¹s. npor. Kozel, mluvit ± prÏipravte rozkaz 19. 11. 51 Kª<br />

Velitel veÏznice V-Stb:<br />

npor. K O Z E L )<br />

npor. Kozel Vojt. v. r.<br />

/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15, str. 32 ± 33/


POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1) NaÂlevka VladimõÂr: Kapitoly z deÏjin studene vaÂlky ± dõÂl 1., Institut pro strÏedoevropskou<br />

kulturu a politiku, Praha 1997, str. 28.<br />

2) TamteÂzÏ, str. 37.<br />

3) BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly<br />

au speÏchuÊ v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB spraÂva<br />

pro politickovyÂchovnou, vzdeÏlaÂvacõÂ, kulturnõÂ a propagacÏnõÂ cÏinnost FMV), Praha<br />

1983, str. 76.<br />

4) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15. PrÏõÂloha 37<br />

5) A MV Praha, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis J. Krofiky. VstrzÏm. Josef Krofika, <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk tohoto<br />

referaÂtu, si v pruÊbeÏhu roku 1951 ¹vypuÊjcÏovalª z fondu peneÏz zabavenyÂch agentuÊm<br />

a doplnÏ oval jej z peneÏz noveÏ zabavenyÂch. Po zrÏõÂzenõÂ VeÏznice velitelstvõÂ StB, v souvislosti<br />

s prÏevzetõÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ agentuÊ -chodcuÊ <strong>na</strong> I. sektor velitelstvõÂ StB, se v brÏeznu<br />

1952 <strong>na</strong> veÏc prÏisÏlo. Krofikovi byla prokaÂzaÂ<strong>na</strong> zproneveÏra celkem 30 000 KcÏs. Byl<br />

zatcÏen, vzat do vazby, podle § 245Tr. zaÂko<strong>na</strong> rozkraÂdaÂnõÂ<strong>na</strong>ÂrodnõÂho majetku) odsouzen<br />

k sÏesti meÏsõÂcuÊ m odneÏtõÂ svobody a dnem 31. 5. 1952 propusÏteÏn z ministerstva<br />

<strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti. Trest byl Krofikovi za ¹dobre chovaÂnõª snõÂzÏen.<br />

6) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ±38.<br />

7)<br />

Kozel VojteÏch 1902 ±1981), k SNB vstoupil 15. 11. 1945. Od 28. 10. 1951 velitel<br />

straÂzÏnõÂho oddõÂlu sekretariaÂtu V StB a soucÏasneÏ velitel VeÏznice V StB, 1. 5. 1952<br />

povyÂsÏen do hodnosti kpt., 1. 7. 1952 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk VeÏznice HS-StB pozdeÏji II. spraÂvy<br />

MV), od 15. 3. 1954 zarÏazen <strong>na</strong> SpraÂveÏ<strong>na</strong>ÂpravnyÂch zarÏõÂzenõÂ, 29. 2. 1956 odesÏel<br />

v hodnosti majora z MV.<br />

V dalsÏõÂch poz<strong>na</strong>ÂmkaÂch se uvedene zaÂz<strong>na</strong>my o sluzÏebnõÂm postupu vybranyÂch<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ MNB MV) omezujõÂ prÏedevsÏõÂm <strong>na</strong> obdobõÂ od vstupu k MNB MV) do<br />

roku 1955, tedy do doby uzavrÏenõÂ veÏznice.<br />

8)<br />

A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.<br />

9) TamteÂzÏ.<br />

10) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 90.<br />

11) TamteÂzÏ, str. 7± 8.<br />

12) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.<br />

13) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38.<br />

313<br />

14) BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly<br />

au speÏchuÊ v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB, Praha<br />

1983.<br />

15) Pixa Kamil 1923), <strong>na</strong>stoupil 6. 6. 1945ke Komisi vnitrÏnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti prÏi<br />

ZemskeÂm <strong>na</strong>ÂrodnõÂm vyÂboru, 12. 8. 1945prÏerÏazen k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnosti<br />

II. daÂle ZOB). Od 15. 4. 1947 prÏemõÂsteÏn k odboru BA MV velitelstvõ StB), od u nora<br />

1948 zarÏazen <strong>na</strong> sektoru BAa I. ± nejprve jako velitel 4. oddeÏlenõÂ a soucÏasneÏ zaÂstupce<br />

velitele sektoru, od 20. 6. 1951 pak jako velitel I. sektoru V StB v hodnosti<br />

<strong>na</strong>dporucÏõÂka. Dnem 14. 2. 1952 byl prÏeveden k hlavnõÂ spraÂveÏ VB do funkce velitele<br />

II. sektoru krimi<strong>na</strong>Âlnõ sluzÏba) a v u noru 1953 z MNB propusÏteÏn a prÏijat k CÏ eskoslovenskeÂmu<br />

filmu. PozdeÏji se stal rÏeditelem KraÂtkeÂho filmu Praha.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis K. Pixy.<br />

16) MatousÏek VladimõÂr 1921±1993), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm zaÂmecÏnõÂk. K MV prÏijat<br />

10. 4. 1949, o meÏsõÂc pozdeÏji zarÏazen jako ¹operativnõÂ orgaÂnª I. sektoru V StB, od<br />

1. 9. 1949 politicky tajemnõÂk I. sektoru. Od 8. 4. 1951 velitelem 2. oddeÏlenõ I. sek-


314<br />

toru V StB, 14. 2. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn velitelem I. sektoru V StB,<br />

1. 4. 1952 1. zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka HS-StB. Od 1. 1. 1953 rocÏnõÂ sÏkola KGB KomiteÏt<br />

gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti) v SSSR, 1. 2. 1954 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem<br />

II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 12. 1961 odvolaÂn z funkce a jmenovaÂn <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem<br />

Krajske spraÂvy MV U stõ <strong>na</strong>d Labem. Dne 21. 1. 1963 propusÏteÏn s oduÊ vodneÏnõÂm:<br />

¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metod.ª<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis V. MatousÏka.<br />

17) Pokorny ArnosÏt 1920 ±1971), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm mechanik. Dne 1. 7. 1948 prÏijat<br />

k MV, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn <strong>na</strong> 12. referaÂt I. sektoru V StB, pozdeÏji <strong>na</strong> 14.<br />

referaÂt. Dne 2. 5. 1950 docÏasneÏ poveÏrÏen vedenõÂm tohoto referaÂtu, pozdeÏji jmenovaÂn<br />

velitelem 1. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Dnem 20. 6. 1951 prvnõÂ zaÂstupce velitele<br />

I. sektoru V StB. Od 1. 4. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn do funkce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka<br />

I. odboru HS-StB, 1. 1. 1953 zarÏazen do tzv. kaÂdrovyÂch rezerv I. odboru HS-StB<br />

1 rok sÏkola KGB v SSSR), od 1. 2. 1954 prvnõÂm zaÂstupcem <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka KS-MV<br />

Praha. 1. 6. 1955 odvolaÂn z funkce v souvislosti s vyloucÏenõÂm z KSCÏ pro moraÂlnõÂ<br />

nedostatky) a ustanoven zaÂstupcem <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka 2. oddeÏlenõÂ III. zvlaÂsÏtnõÂho odboru<br />

MV. Dne 15. 1. 1957 prÏemõÂsteÏn <strong>na</strong> Odbor zÏeleznicÏnõÂ dopravy KS-MV Praha do funkce<br />

zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka odboru. K 1. 12. 1962 zprosÏteÏn vyÂkonu sluzÏby a propusÏteÏn<br />

s oduÊ vodneÏnõÂm: ¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metodª; ke dni 31. 1.<br />

1963 mu byla odnÏata hodnost.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis A. PokorneÂho.<br />

18) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088.<br />

19) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.<br />

20) A MV Praha, fond 310, inv. j. 7± 8; sign. H-782.<br />

PrÏi zkoumaÂnõÂcÏinnosti StB v letech 1948 ±1953 je trÏeba mõÂt <strong>na</strong> zrÏeteli, zÏe toto obdobõÂ<br />

lze oz<strong>na</strong>cÏit za ¹obdobõ hledaÂnõ optimaÂlnõ podoby StBª, kdy se u koly i zameÏrÏenõÂ<br />

jednotlivyÂch referaÂtuÊ I. sektoru meÏnily a prÏesunovaly. V roce 1951 byl <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem<br />

referaÂtu 28, I. sektoru V StB ppor. Otakar Steinlauf, v letech 1952 ±1953 VaÂclav<br />

KraÂlka.<br />

21) A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spisy vysÏetrÏovateluÊ 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV.<br />

22) HorÏice AlfreÂd 1905±1980), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm publicista. Dne 15. 2. 1947 prÏijat<br />

k ZOB II., 1. 4. 1948 referent a velitel sekretariaÂtu II. sektoru V StB, 15. 3. 1951<br />

referent sekretariaÂtu V StB, 8. 10. 1951 zaÂstupce velitele oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB,<br />

1. 7. 1952 referent tamteÂzÏ, 1. 9. 1952 referent sekretariaÂtu HS-StB, 15. 7. 1953<br />

propusÏteÏn v hodnosti <strong>na</strong>dporucÏõÂka z MNB <strong>na</strong> vlastnõÂ zÏaÂdost.<br />

23) HoraÂk Dobroslav 1912 ±1974), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk-drÏevoobraÂbeÏcÏ. CÏ len<br />

KSCÏ od roku 1931. U MV od 17. 7. 1945, zarÏazen <strong>na</strong> OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ StB daÂle<br />

O StB) Praha. V u noru 1948 osobnõ ochraÂnce <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a <strong>na</strong> prÏedsednictvu<br />

vlaÂdy, pote referent vysÏetrÏovaÂnõ 5. oddeÏlenõ O StB Praha, 24. 7. 1950 zaÂstupce<br />

velitele 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Od 1. 11. 1951 v hodnosti vrchnõÂ<br />

straÂzÏmistr jmenovaÂn do funkce zaÂstupce velitele vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28,<br />

4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Od 1. 7. 1952 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB,<br />

8. 10. 1953 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk 2. oddeÏlenõÂ 8. odboru II. spraÂvy MV, 22. 12. 1953 starsÏõÂ<br />

referent 8. odboru II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõÂ referent 3. oddeÏlenõÂ 4. odboru<br />

II. spraÂvy MV, 1. 1. 1960 starsÏõ referent 4. oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV, pote ve<br />

funkci starsÏõÂho referenta ruÊ znyÂch oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV, odkud dne 30. 4. 1967<br />

odesÏel v hodnosti majora do duÊ chodu.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis D. HoraÂka.<br />

24) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 87 a perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis D. HoraÂka.<br />

25) SchovaÂnek VaÂclav 1917± ?), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm cukraÂrÏ jemneÂho pecÏiva. K MV<br />

prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove MeÏsto <strong>na</strong>d MetujõÂ, 23. 12. 1949<br />

referent 5. od roku 1950 6.) oddeÏlenõÂ KV StB Praha, ke dni 10. 11. 1951 prÏeveden<br />

v hodnosti sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr do funkce referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28,


315<br />

4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB, 7. 8. 1952 zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka 9. oddeÏlenõÂ I. odboru<br />

HS-StB, 1. 11. 1952 povyÂsÏen do hodnosti porucÏõÂk. V zaÂrÏõÂ 1953 poveÏrÏen funkcõÂaod<br />

22. 12. 1953 jmenovaÂn <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂkem samostatneÂho oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV. Od 1. 4.<br />

1954 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 9. 1955 vyslaÂn<br />

do dvoulete operativnõÂsÏkoly MV. 1. 4. 1956 <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk 2. samostatneÂho oddeÏlenõÂ<br />

II. spraÂvy MV, ke dni 1. 10. 1956 prÏemõÂsteÏn ± zarÏazen <strong>na</strong> 1. oddeÏlenõÂ XII. odboru<br />

I. spraÂvy MV a 31. 12. 1972 odchaÂzõÂ v hodnosti majora do starobnõÂho duÊ chodu.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis V. SchovaÂnka.<br />

26) SÏ efr<strong>na</strong> JaromõÂr 1921), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk-kotlaÂrÏ. K SNB prÏijat<br />

3. 1. 1950 ± zaÂkladnõÂsÏkola SNB SlavicÏõÂn, 15. 4. 1950 sÏkola SNB I. stupneÏ VeverskaÂ<br />

BõÂtyÂsÏka, 1. 7. 1950 zarÏazen jako vysÏetrÏovatel <strong>na</strong> 2. referaÂt 6. oddeÏlenõÂ KV StB<br />

Praha. Ke dni 22. 10. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra zarÏazen do vysÏetrÏovacõÂ skupiny<br />

referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. PozdeÏji starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru<br />

HS-StB a 1. 5. 1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka. Od 22. 12. 1953 starsÏõÂm<br />

referentem samostatneÂho oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂm referentem<br />

samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂm referentem<br />

1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV. Ke dni 7. 6. 1963 prÏerÏazen<br />

k Inspekci ministra vnitra a 31. 3. 1977 odchaÂzõÂ v hodnosti podplukovnõÂka do<br />

duÊ chodu.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis J. SÏ efrny.<br />

27) MalecÏek AntonõÂn 1919 ±1986), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K MNB prÏijat<br />

25. 6. 1950, do 25. 9. 1950 zaÂkladnõÂsÏkola SNB JesenõÂk, zarÏazen <strong>na</strong> 6. oddeÏlenõÂ<br />

KV StB Praha, 1. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce vysÏetrÏovacõÂho<br />

orgaÂ<strong>na</strong> vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. K 1. 5.<br />

1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka, 1. 1. 1953 referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru<br />

HS-StB, 22. 12. 1953 referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 4.<br />

1954 referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõÂ<br />

referent 2. oddeÏlenõÂ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂ referent 1. oddeÏlenõÂ<br />

7. odboru II. spraÂvy MV. K 1. 7. 1963 prÏechaÂzõÂ <strong>na</strong> SpraÂvu pasuÊ a võÂz, 31. 3. 1977<br />

pak v hodnosti kapitaÂ<strong>na</strong> do duÊ chodu.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis A. MalecÏka.<br />

28) Brebera Josef 1918 ±1981), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm pekarÏ. K SNB prÏijat 5. 8. 1949 ±<br />

sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka, pote vysÏetrÏovacõÂm referentem 5. oddeÏlenõÂ<br />

1950 referaÂt 2a 6. oddeÏlenõÂ) KV StB Praha, 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra<br />

zarÏazen do funkce referenta vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru<br />

V StB. Roku 1952 referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny 10. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB, od<br />

1. 1. 1953 starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 22. 12. 1953 starsÏõÂ referent<br />

samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 9. 1955 starsÏõÂ referent<br />

1. oddeÏlenõÂ II. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 1. 1975v hodnosti kapitaÂ<strong>na</strong><br />

odchod do duÊ chodu.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis J. Brebery.<br />

29) Hampejs VaÂclav 1923), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk. K SNB prÏijat 25. 6. 1950 ±<br />

zaÂkladnõÂsÏkola SNB JesenõÂk, 26. 9. 1950 referent vysÏetrÏovaÂnõÂ referaÂt 2a, 6. oddeÏlenõÂ<br />

KV StB Praha. Dne 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce<br />

mladsÏõÂ referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Dnem<br />

1. 5. 1952 podporucÏõÂk, 1953 referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 3. 1955<br />

starsÏõÂ vysÏetrÏovatel 1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 7. 1978 v hodnosti<br />

majora odchod do duÊ chodu.<br />

A MV, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis V. Hampejse.<br />

30) Tecl Jan 1911±1993), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ. K SNB prÏijat 3. 1. 1950 ±<br />

zaÂkladnõ sÏkola SNB SlavicÏõÂn,1.4.1950sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka,<br />

11. 4. 1950 referent 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Dnem 10. 11. 1951 v hodnosti<br />

straÂzÏmistra ustanoven do funkce referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ<br />

I. sektoru V StB, 1. 1. 1953 starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 5.


316<br />

1952 podporucÏõÂk, 22. 12. 1953 zaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª<br />

II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂ referent II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 zaÂstupce<br />

<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 5. 1966 propusÏteÏn<br />

ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti kapitaÂ<strong>na</strong>.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis J. Tecla.<br />

31) KlõÂcÏ Otto 1911±1976), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm rÏidicÏ a pruÊ vodcÏõÂ prazÏskyÂch elektrickyÂch<br />

drah. K SNB prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõÂ sÏkola SNB v NoveÂm MeÏsteÏ <strong>na</strong>d<br />

MetujõÂ, 15. 11. 1949 vysÏetrÏovatel referaÂtu 1b 5. oddeÏlenõÂ KV StB Praha, 1950 zarÏazen<br />

<strong>na</strong> 1. referaÂteÏ 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. K 1. 4. 1952 byl v hodnosti sÏtaÂbnõÂho<br />

straÂzÏmistra ustanoven do funkce referenta <strong>na</strong> 3. referaÂteÏ 8. oddeÏlenõÂ I. sektoru<br />

V StB. Dne 1. 9. 1953 starsÏõÂ referent 2. referaÂtu 8. oddeÏlenõÂ 1. odboru II. spraÂvy<br />

MV, 22. 12. 1953 starsÏõÂ referent 3. oddeÏlenõÂ 4. odboru II. S MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂ<br />

referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂ<br />

referent vysÏetrÏovaÂnõÂ 2. oddeÏlenõÂ 2. odboru SV, 31. 8. 1966 odchod do duÊ chodu<br />

v hodnosti kapitaÂ<strong>na</strong>.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis O. KlõÂcÏe.<br />

32) SÏ ulc OldrÏich 1922 ± 1998), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat<br />

27. 11. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove meÏsto <strong>na</strong>d MetujõÂ, 20. 3. 1950 vysÏetrÏovacõÂ<br />

referent 6. oddeÏlenõ KV StB Praha a sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka. 18. 7.<br />

1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referenta <strong>na</strong> 9. oddeÏlenõÂ<br />

I. odboru HS-StB, 12. 1. 1953 docÏasneÏ odvelen <strong>na</strong> VI. odbor HS-StB, 1. 10. 1953<br />

vysÏetrÏovacõÂ referent spraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV a 30. 9. 1977 uvolneÏn ± duÊ chod.<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis O. SÏ ulce.<br />

33) VeselaÂk VaÂclav 1924 ± ?), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat<br />

25. 6. 1945 ± PohotovostnõÂ pluk NB, 15. 1. ± 24. 5. 1946 sÏkola SNB Jirkov, 25. 3.<br />

1948 zarÏazen <strong>na</strong> politickeÂm oddeÏlenõÂ jako referent vysÏetrÏovaÂnõÂ OblastnõÂ uÂrÏadovny<br />

StB Praha. Dne 1. 11. 1949 ustanoven velitelem OkresnõÂho oddeÏlenõÂ StB Kralupy<br />

<strong>na</strong>d Vltavou, 19. 3. 1951 prÏemõÂsteÏn jako referent <strong>na</strong> 5. oddeÏlenõÂ zatyÂkaÂnõÂ) KV<br />

StB Praha, v prosinci 1951 referentem 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha.<br />

V srpnu 1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referent vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

<strong>na</strong> 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 10. 1952 podporucÏõÂk, 12. 1. 1953 odvelen<br />

k VI. odboru HS-StB. Dne 31. 12. 1962 propusÏteÏn a odnÏ ata hodnost, z duÊ vodu:<br />

¹PouzÏõÂval v letech 1949 ±1953 nezaÂkonnyÂch metod v praÂci.ª<br />

A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spis V. VeselaÂka.<br />

34) A MV Brno, perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ spisy vysÏetrÏovateluÊ 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV.<br />

35) TamteÂzÏ.<br />

36)<br />

TamteÂzÏ.<br />

37)<br />

A MV Praha, TRMNB cÏ. 16/1951 ¹Postup vysÏetrÏujõÂcõÂch orgaÂnuÊ StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ,<br />

vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõª.<br />

38)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 43. PrÏõÂloha 39<br />

39)<br />

TamteÂzÏ, str. 33 ± 38.<br />

40)<br />

TamteÂzÏ.<br />

41)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1308,<br />

A MV Praha, a. cÏ. H-378.<br />

42)<br />

A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5a inv. j. 7±1.<br />

43) A MV Praha, a. cÏ. V-1317 PlzenÏ.<br />

44) A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5, a inv. j. 7±1.<br />

45) TamteÂzÏ.<br />

46) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.<br />

47) TamteÂzÏ, str. 33 ± 38,<br />

A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5a inv. j. 7±1.


48) TamteÂzÏ.<br />

49) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 41.<br />

50)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38.<br />

51)<br />

TamteÂzÏ.<br />

52)<br />

JUDr. Miroslav Bed<strong>na</strong>rÏõÂk 1924 ±1992), v roce 1952 referent StaÂtnõÂ prokuratury<br />

Praha.<br />

53)<br />

JUDr. LisÏka JirÏõÂ 1914 ±?).<br />

54)<br />

JUDr. MatusÏõÂnska Ludmila, roze<strong>na</strong> PechousÏkova 1927±1979), v roce 1952 referentka<br />

StaÂtnõÂ prokuratury Praha.<br />

55)<br />

Gebauer FrantisÏek a kol.: OrganizacÏnõÂ struktura a perso<strong>na</strong>ÂlnõÂ obsazenõÂ StaÂtnõÂ prokuratury<br />

a StaÂtnõÂho soudu, GeneraÂlnõÂ prokuratury a NejvysÏsÏõÂho soudu pro veÏci<br />

staÂtnõ prokuratury a staÂtnõÂho soudu a jine organizacÏnõ a perso<strong>na</strong>ÂlnõÂzaÂlezÏitosti souvisejõÂcõÂ<br />

steÏmito prokuraturami a soudy, Praha 1992, str. 8 ±13.<br />

56)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.<br />

57)<br />

A MV Brno, fond A 2/1 inv. j. 630 ¹NaÂvrh <strong>na</strong> provedenõÂ verÏejneÂho procesu s tzv.<br />

agenty-chodciª.<br />

58)<br />

TamteÂzÏ.<br />

59)<br />

A MV Praha, a. cÏ. V-103 MV a a. cÏ. 18615MV,<br />

60) TamteÂzÏ.<br />

61) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/2, sv. 100, a. j. 117, bod 20:<br />

¹117. schuÊ ze PolitickeÂho byra U V KSCÏ ª, 7. 5. 1956 ¹Likvidace sÏpio<strong>na</strong>ÂzÏnõÂch sõÂtõª.<br />

62) A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32.<br />

BlõÂzÏe k teÂmatu Bru<strong>na</strong> F. a RaÂdia Svobod<strong>na</strong>Â Evropa viz teÂzÏ prÏõÂspeÏvek JirÏõÂho BasÏty:<br />

Propagandisticke vyuzÏtõ causy americkeÂho diplomata G. S. Wheelera, PrÏõÂloha 35.<br />

63) A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32.<br />

64)<br />

A MV Praha, a. cÏ. V-1854 MV a Archiv I. spraÂvy SNB ± archivnõÂ svazek agenta<br />

¹Serikª.<br />

65)<br />

A MV Praha, a. cÏ. 747396 MV.<br />

66) TamteÂzÏ.<br />

67) Major Rudolf Drbohlav 1914 ± ?); za II. sveÏtove vaÂlky prÏõÂslusÏnõÂk zpravodajskeÂ<br />

slozÏky MNO cÏsl. exilove vlaÂdy ve Velke BritaÂnii. Po propusÏteÏnõ zcÏsl. armaÂdy emigroval<br />

v cÏervnu 1948 a kraÂtce <strong>na</strong>to zacÏal ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka organizovat zpravodajskou<br />

cÏinnost a vysõÂlaÂnõÂ agentuÊ -chodcuÊ do CÏ SR. Jeho skupi<strong>na</strong> byla soucÏaÂstõÂ<br />

zpravodajske slozÏky cÏsl. exilu, vedene generaÂlem FrantisÏkem Moravcem. Pro infiltraci<br />

agenty StB byla skupi<strong>na</strong> R. Drbohlava dne 28. 4. 1952 rozpusÏteÏ<strong>na</strong>. KraÂtce<br />

pote mjr. Drbohlav po teÏzÏke nemoci zemrÏel v Anglii cÏi v NeÏmecku).<br />

68) A MV Praha, a. cÏ. 312145MV a a. cÏ. V-6489.<br />

69) A MV Praha, a. cÏ. V-2739 MV.<br />

70) A MV Praha, a. cÏ. 574792 MV.<br />

71) A MV Praha, a. cÏ. 60992 MV.<br />

72) TamteÂzÏ.<br />

73) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.<br />

317<br />

74) Prchal AntonõÂn 1923 ±1996); puÊ vodneÏ student obchodnõÂ akademie, 6. 6. 1945prÏijat<br />

k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõÂ RÏ editelstvõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti Jihlava, od<br />

1. 11. 1945byl vyÂkonnyÂm orgaÂnem OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõÂ OZO)<br />

Jihlava ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II. ± Brno. V roce 1947 zaÂstupce vedoucõÂho<br />

OZO v JihlaveÏ, 1948 zvlaÂsÏtnõÂ agenturnõÂ orgaÂn skupi<strong>na</strong> ¹Regio<strong>na</strong>ÂlnõÂ rezidentiª) velitelstvõÂ<br />

StB Skupi<strong>na</strong> BAa MV), 1948 instruktorem pro StB v krajõÂch. V cÏervenci


318<br />

1949 zaÂstupcem velitele sektoru BAa IV. zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõÂ technika)<br />

MV. V roce 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti sÏtaÂbnõÂho<br />

kapitaÂ<strong>na</strong>, v u noru 1951 zaÂstupcem velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti<br />

majora, teÂhozÏ roku jmenovaÂn do funkce velitele StB. Dne 12. 2. 1952 jmenovaÂn<br />

do funkce <strong>na</strong>ÂmeÏstka MNB a 1. 3. 1952 povyÂsÏen do hodnosti plukovnõÂka. 8. 5.<br />

1956 odvolaÂn z funkce <strong>na</strong>ÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956 propusÏteÏn z MV.<br />

75)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1071.<br />

76)<br />

A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088.<br />

77)<br />

VlcÏek Jan 1920), 8. 9. 1950 prÏijat k SNB, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn <strong>na</strong> KV StB<br />

Olomouc, 15. 7. 1951 prÏemõÂsteÏn do funkce zaÂstupce velitele oddeÏlenõÂ <strong>na</strong> I. sektor<br />

V StB, 22. 12. 1953 prÏevelen <strong>na</strong> V. odbor MV, 1. 4. 1954 <strong>na</strong> II. odbor MV, ovsÏem<br />

soucÏasneÏ zarÏazen do funkce <strong>na</strong> Krajske spraÂveÏMVZÏili<strong>na</strong>. Dne 31. 5. 1954 uvolneÏn<br />

¹<strong>na</strong> vlastnõ zÏaÂdostª, ve skutecÏnosti pro ¹kaÂdrove zaÂvadyª, ktere prÏedtõÂm zamlcÏel.<br />

Dne 1. 11. 1954 prÏesÏel hranici do Rakouska, pote do roku 1960 nezveÏstnyÂ, pak<br />

potvrzen jeho pobyt v psychiatricke leÂcÏebneÏ v SRN.<br />

78)<br />

A MV Praha, fond 310, inv. j. 45± 2.


<strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong> <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ ±<br />

<strong>balzamizace</strong> teÏla v materiaÂlech UÂV KSCÏ<br />

STANISLAV CÏ ERVINKA ml.<br />

Na horÏe VõÂtkov, z<strong>na</strong>ÂmeÂvõÂteÏzstvõÂm husituÊ <strong>na</strong>d krÏizÏaÂky v roce 1420,<br />

rozklaÂdajõÂcõÂ se <strong>na</strong>d historickyÂm ZÏizÏkovem, zacÏal jizÏ pocÏaÂtkem dvacaÂteÂho<br />

stoletõÂruÊ st PamaÂtnõÂk <strong>na</strong>ÂrodnõÂho osvobozenõÂ. Nejprve zde byla jen<br />

deska, kterou nechal po sve trÏicetilete existenci zasadit <strong>na</strong> mõÂsteÏ bitvy<br />

Spolek pro zbudovaÂnõÂ ZÏizÏkova pomnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ. 1)<br />

V <strong>na</strong>sÏõÂ praÂci si kromeÏ historie vrchu VõÂtkov chceme povsÏimnout<br />

i okolnostõÂ, ktere provaÂzely u mrtõ komunistickeÂho tyra<strong>na</strong> <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a ± mimo jine je popisuje prÏehledneÏ ve svyÂch studiõÂch v cÏasopise<br />

Historie a vojenstvõÂ historik Jan Galandauer. PrÏedevsÏõÂm vsÏak<br />

chceme cÏte<strong>na</strong>ÂrÏe sez<strong>na</strong>Âmit s ne zcela z<strong>na</strong>ÂmyÂmi skutecÏnostmi z projektuÊ<br />

a realizace balzamovaÂnõ <strong>Gottwald</strong>ova teÏla. Komunisticke vedenõ staÂtu<br />

si od tohoto sveÂho projektu slibovalo nemaly efekt, avsÏak slozÏkaÂm<br />

tehdejsÏõÂho ministerstva vnitra puÊ sobil z<strong>na</strong>cÏne probleÂmy.<br />

Dlouhe prÏõÂpravy<br />

319<br />

SamotneÂmu pocÏaÂtku stavby PamaÂtnõÂku prÏedchaÂzelo slucÏovaÂnõÂ obcÏanskyÂch<br />

a oficiaÂlnõÂch aktivit v druhe polovineÏ minuleÂho stoletõÂ. PuÊvodnõÂ<br />

<strong>na</strong>Âpis, jakozÏto prvnõ reaÂlny vyÂsledek cÏinosti Spolku pro zbudovaÂnõÂ<br />

pomnõÂku, hlaÂsal:<br />

¹Nepatr<strong>na</strong> hrstka lidõÂprÏemohla spojene rÏady obrneÏnyÂch,<br />

poneÏvadzÏ byla prÏesveÏdcÏe<strong>na</strong> o sve pravdeÏ.<br />

TehdaÂzÏ byly strany dveÏ. Evropa a my.<br />

A ta Evropa byla bleda , zsi<strong>na</strong>laÂ<br />

acÏerny prapor s rudyÂm kalichem vlaÂl jõ <strong>na</strong>d hlavou.<br />

VzpomõÂnejte, uveÏdomte si, cÏõÂmzÏ jste tehdaÂzÏ byli.<br />

Tu jdeme mezi mohylami võÂteÏzuÊ,<br />

ale ne po hrobech pobityÂch.ª 2)<br />

Po vytesaÂnõÂ tohoto velmi <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>ÂlneÏ ladeÏneÂho textu do pameÏtnõÂho<br />

kamene usporÏaÂdal Spolek v roce 1912 souteÏzÏ <strong>na</strong> <strong>na</strong>Âvrh pomnõÂku,<br />

ktery hodlal vztycÏit v roce 1920. Z sÏedesaÂti <strong>na</strong>ÂvrhuÊ vsÏak nebyl vybraÂn<br />

zÏaÂdnyÂ.<br />

Po vzniku CÏ eskoslovenske republiky roku 1918 <strong>na</strong>byla idea postavenõÂ<br />

pomnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ zcela novou dimenzi ± PamaÂtnõÂk <strong>na</strong>ÂrodnõÂho<br />

osvobozenõ meÏl spojovat historicke mõÂsto husitskeÂho võÂteÏzstvõ s osla-


320<br />

vou cÏeskoslovenske staÂtnõ samostatnosti. MeÏl slouzÏit i jako panteon,<br />

pohrÏebisÏteÏ cÏeskoslovenskyÂch vojaÂkuÊ ± legio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ . Dne 28. cÏerv<strong>na</strong> 1920<br />

byl slavnostneÏ polozÏen jeho zaÂkladnõÂ kaÂmen.<br />

SÏ est let <strong>na</strong>to dosÏlo ke sloucÏenõÂ Spolku pro zbudovaÂnõÂZÏizÏkova pomnõÂku<br />

s ¹pamaÂtnõÂkem osvobozenõª, historiografickou institucõ pro obdobõÂ<br />

boje za cÏeskoslovensky staÂt v letech 1914 ±1918. Vznikl tedy Sbor<br />

pro zbudovaÂnõÂ PamaÂtnõÂku <strong>na</strong>ÂrodnõÂho osvobozenõÂ a pomnõÂku Ja<strong>na</strong><br />

ZÏizÏky z Trocnova <strong>na</strong> vrchu VõÂtkoveÏ. CÏ estne prÏedsednictvõ Sboru<br />

<strong>na</strong>ÂlezÏelo prezidentuÊ m ± nejprve T. G. Masarykovi, pote Edvardu BenesÏovi.<br />

Na vrcholu VõÂtkova meÏla byÂt postave<strong>na</strong> velka budova podle <strong>na</strong>Âvrhu<br />

architekta Ja<strong>na</strong> ZaÂzvorky) s hrobem nez<strong>na</strong>ÂmeÂho vojõÂ<strong>na</strong>, pietnõÂm pohrÏebisÏteÏm<br />

pozuÊ statkuÊ popravenyÂch italskyÂch legio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ a mauzoleem<br />

cÏelnyÂch prÏedstaviteluÊ odboje. PrÏed budovou pomnõÂk Ja<strong>na</strong> ZÏizÏky, a <strong>na</strong><br />

u patõ vrchu veÏdecky u stav s archivem, muzeem a administrativou. Za<br />

prÏõÂtomnosti prezidenta T. G. Masaryka byla 8. listopadu 1928 stavba<br />

slavnostneÏ zahaÂje<strong>na</strong>. Edvard BenesÏ, ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, tehdy<br />

rÏekl:<br />

¹...AzÏ v budoucnosti bude <strong>na</strong>Â m zle, azÏ bourÏe a boje domaÂcõÂ budou<br />

<strong>na</strong> m hroziti a prÏekracÏovat dovolene meze, <strong>na</strong>vsÏtõÂvõÂme tento pama tnõÂk,<br />

to museum a ten archiv tam dole, Panteon a mausoleum a ZÏizÏkuÊ v pomnõÂk<br />

zde <strong>na</strong>horÏe ... MyslõÂm, zÏe <strong>na</strong>Â s to povede k rozumu, klidu a k dobreÂ<br />

vuÊ li k blizÏnõÂmu a k tvorÏiveÂmu optimismu v <strong>na</strong>sÏem zÏivoteÏ<strong>na</strong>Â rodnõÂm a staÂtnõÂm<br />

... A tak bude pama tnõÂk odboje a ti, kdo zde budou odpocÏõÂvati,<br />

ko<strong>na</strong>t nejkra sneÏjsÏõ svoje velike poslaÂnõÂ.ª 3)<br />

PamaÂtnõÂk pro koho?<br />

Hruba stavba PamaÂtnõÂku byla hotova jizÏ <strong>na</strong> pocÏaÂtku 30. let. Po celaÂ<br />

trÏicaÂtaÂleÂta pak pokracÏovaly praÂce <strong>na</strong> vneÏjsÏõÂch i vnitrÏnõÂch obkladech,<br />

interieÂrech, plasticke vyÂzdobeÏ. Sbor pocÏõÂtal s tõÂm, zÏe zde bude pochovaÂn<br />

Prezident Osvoboditel. Masaryk si to neprÏaÂl, 4) a tak byl podle sveÂ<br />

vuÊ le pochovaÂn u prezidentskeÂho zaÂmku v LaÂnech.<br />

V roce 1938 byla stavba PamaÂtnõÂku jizÏ <strong>na</strong>tolik hotovaÂ, zÏe Sbor zamyÂsÏlel<br />

odevzdat budovu 28. rÏõÂj<strong>na</strong>, k dvacaÂteÂmu vyÂrocÏõÂ vzniku CÏ eskoslovenskeÂ<br />

republiky, verÏejnosti. MeÏla se prÏi te prÏõÂlezÏitosti ko<strong>na</strong>t i velkaÂ<br />

vojenska prÏehlõÂdka ± ohrozÏene CÏ eskoslovensko chteÏlo demonstrovat<br />

svou brannou tradici a prÏipravenost. K tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. Po<br />

mnichovskeÂm diktaÂtu se zrÏejmeÏ zdaÂlo absurdnõÂ slavnostneÏ zprÏõÂstupnit<br />

verÏejnosti monument, jenzÏ byprÏedstavoval apoteoÂzu cÏeske vojenskeÂ<br />

tradice a cÏeskoslovenskeÂho staÂtu. 5) TeÂhozÏ roku 21. prosince se<br />

ko<strong>na</strong>la mimorÏaÂd<strong>na</strong> val<strong>na</strong> hromada Sboru, ktera prÏijala usnesenõÂ, zÏe<br />

Sbor ¹...<strong>na</strong>bõÂzõ cÏs. sta tu darem vesÏkeren svuÊ j nemovity majetek, tj.<br />

budovy <strong>na</strong> uÂpatõÂ vrchu ZÏizÏkova, jakozÏ i budovu Panteonu a Mauzolea


Pama tnõÂku <strong>na</strong> rodnõÂho osvobozenõ <strong>na</strong> temeni vrchu ZÏizÏkova s prÏõÂslusÏnyÂmi<br />

pozemky...ª 6)<br />

1. zaÂrÏõ 1939, v den prÏepadenõ Polska, obsadila budovy <strong>na</strong> u patõÂ<br />

VõÂtkova armaÂda <strong>na</strong>cistickeÂho NeÏmecka ± wehrmacht. Z dokumentu,<br />

ktery se zachoval po <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ neÏmeckeÂho generaÂla Fridericiho v rÏõÂjnu<br />

1939 vyplyÂvaÂ, zÏe generaÂl si prÏaÂl, aby byly v Mauzoleu uchovaÂvaÂny<br />

ostatky vsÏech vyÂz<strong>na</strong>cÏnyÂch osobnostõÂ cÏeskyÂch zemõÂ jizÏ od doby knõÂzÏete<br />

VaÂclava. Z jeho rÏecÏi se take dalo vytusÏit, zÏe by nesÏlo jen o vyÂz<strong>na</strong>mneÂ<br />

CÏ echy, nyÂbrzÏ iNeÏmce, kterÏõÂ v <strong>na</strong>sÏõÂ zemi s <strong>na</strong>Âmi spolubydlõÂ jizÏ tisõÂc let. 7)<br />

Cele usporÏaÂdaÂnõ by muselo byÂt takoveÂ, aby nikoho ± ani CÏ echa, ani<br />

NeÏmce ± neuraÂzÏelo. 8) Tyto plaÂny <strong>na</strong> cÏesko-neÏmecky pamaÂtnõÂk se vsÏak<br />

nikdy nerealizovaly. PamaÂtnõÂk se stal majetkem RÏ õÂsÏe a jeho spraÂvy se<br />

ujal wehrmacht.<br />

Funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi Sboru a stavebnõÂ spraÂvy se ihned od podzimu 1939<br />

s<strong>na</strong>zÏili umeÏlecka dõÂla, vyÂzdobu a cennosti z PamaÂtnõÂku odveÂzt a uschovat.<br />

Po 26. cÏervnu 1940, kdy byla zverÏejneÏ<strong>na</strong> vyhlaÂsÏka <strong>na</strong>rÏizujõÂcõÂ odstraneÏnõÂ<br />

vsÏeho, co prÏipomõÂ<strong>na</strong>lo prÏedmnichovskou cÏeskoslovenskou<br />

staÂtnõ samostatnost, sÏlo o zvlaÂsÏt' odvaÂzÏne pocÏõÂ<strong>na</strong>ÂnõÂ. PracovnõÂci stavebnõÂ<br />

spraÂvy <strong>na</strong>prÏõÂklad zamaskovali velke relieÂfy hmotou z drÏevite vlny<br />

asaÂdry, jejõÂzÏ povrch pokryli vrstvou saÂdrove omõÂtky, kterou toÂnovali<br />

do barvy okolnõÂho mramoroveÂho obkladu. 9) PodobneÏ byly zamaskovaÂny<br />

mozaiky Maxe SÏ vabinskeÂho a desky se jmeÂny legio<strong>na</strong>ÂrÏuÊ. PrÏes<br />

z<strong>na</strong>cÏne riziko prozrazenõÂ, prÏi ktereÂm sÏlo o zÏivot, tato opatrÏenõ splnila<br />

svuÊj uÂcÏel.<br />

V lednu 1943, v souvislosti s pozÏadavky <strong>na</strong>cisticke totaÂlnõ vaÂlky,<br />

zapocÏalo drancovaÂnõÂNaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku. Byly demontovaÂny vsÏechny<br />

bronzove prÏedmeÏty a zrÏõÂzeno zde skladisÏteÏ neÏmecke armaÂdy. Po<br />

skoncÏenõ okupace byla odhadnuta sÏkoda vycÏõÂsle<strong>na</strong> <strong>na</strong> 3 120 000<br />

prÏedvaÂlecÏnyÂch cÏeskoslovenskyÂch korun. 10) K dalsÏõÂm sÏkodaÂm prÏispeÏla<br />

skutecÏnost, zÏe v poslednõÂch dnech vaÂlky se v PamaÂtnõÂku opevnila neÏmeckaÂ<br />

posaÂdka.<br />

Ne)obnove<strong>na</strong>Â idea<br />

321<br />

10. kveÏt<strong>na</strong> 1945se funkcio<strong>na</strong>ÂrÏi Sboru opeÏt ujali spraÂvy PamaÂtnõÂku<br />

a v letech 1946 ±1947 se zapocÏalo s <strong>na</strong>Âpravou sÏkod. AvsÏak cÏeskoslovenskyÂ<br />

staÂt roku 1945nebyl prostyÂm obnovenõÂm toho staÂtu, kteryÂ<br />

vznikl v roce 1918 a zanikl Mnichovem a okupacõÂ 15.brÏez<strong>na</strong> 1939.<br />

Ideova koncepce PamaÂtnõÂku proto doz<strong>na</strong>la zmeÏn. 11) MeÏl byÂt veÏnovaÂn<br />

pamaÂtce prvnõÂho i druheÂho odboje, prÏicÏemzÏ pamaÂtce obeÏtõÂ druheÂho<br />

odboje 1938 ±1945) meÏly byÂt vyhrazeny prostory zejmeÂ<strong>na</strong> v upraveneÂ<br />

vyÂchodnõÂ cÏaÂsti okolõÂ Panteonu. 12)<br />

V kveÏtnu 1946 se v republice stala nejsilneÏjsÏõÂ politickou stranou


322<br />

KSCÏ . Ve sve ideologii udeÏlala jisty prÏemet. Z puÊ vodneÏ neprÏijatelneÂ<br />

oslavy cÏeskoslovenskyÂch legiõ <strong>na</strong> straneÏ ¹imperialisticke dohodyª<br />

v prvnõ sveÏtove vaÂlce, se staly legie soucÏaÂstõ ¹slovanskeÂhoª boje po<br />

boku ¹velkeÂho ruskeÂho bratraª proti odveÏkeÂmu neprÏõÂteli. 13) VuÊ dce<br />

cÏeskoslovenskyÂch komunistuÊ ± a od kveÏt<strong>na</strong> 1946 ministersky prÏedseda<br />

± <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong> <strong>na</strong>psal v roce 1947 k 30. vyÂrocÏõÂ bitvy u Zborova:<br />

¹Bitva u Zborova vesÏla do cÏeskoslovenskyÂch deÏjin jako den zrodu<br />

cÏeskoslovenske arma dy. JejõÂvyÂrocÏõÂ<strong>na</strong> m proto prÏipomõÂ<strong>na</strong> , z jakyÂch idejõÂ<br />

vyrostla <strong>na</strong>sÏe arma da i samostatny sta t, jaka jejich tradice byla tehdy<br />

zalozÏe<strong>na</strong>. Je to prÏedevsÏõÂm tradice boje za svobodu proti stareÂmu neprÏõÂteli<br />

cÏeskeÂho a slovenskeÂho <strong>na</strong>Â roda, proti neÏmeckeÂmu imperialismu<br />

...Na veÏcÏne cÏasy budeme strÏõÂci svou svobodu a samostatnost v bratrskeÂm<br />

svazku se SoveÏtskyÂm svazem a ostatnõÂmi slovanskyÂmi sta ty...<br />

Pama tka hrdinuÊ od Zborova i Sokolova bude <strong>na</strong> m tak vzÏdy mementem,<br />

abychom sÏli pevneÏ cestou, kterou oni <strong>na</strong> m uka zali.ª 14)<br />

Sbor tedy prÏijal koncepci, zÏe PamaÂtnõÂk bude veÏnovaÂn odbojuÊm<br />

obeÏma.<br />

Ze zdlouhaveÂho jed<strong>na</strong>ÂnõÂ o zpuÊ sobu, jak budou stanove<strong>na</strong> kriteÂria<br />

pro zastoupenõÂ druheÂho odboje v PamaÂtnõÂku, se stalo v povaÂlecÏneÂm<br />

CÏ eskoslovensku politikum. Existoval odboj domaÂcõÂ a zahranicÏnõÂ,<br />

cÏeskoslovensÏtõÂ vojaÂci bojovali <strong>na</strong> VyÂchodeÏ i <strong>na</strong> ZaÂpadeÏ. Koncepce vyÂbeÏru<br />

se vsÏak zÏaÂd<strong>na</strong>Â nezrodila a azÏ do komunistickeÂho prÏevzetõÂ moci<br />

vu noru 1948 nebyl v PamaÂtnõÂku nikdo pohrÏben. Jediny pietnõ akt se<br />

uskutecÏnil 7. listopadu 1947, symbolicky v den vyÂrocÏõ bolsÏevicke revoluce<br />

v Rusku. Tehdy prÏinesla sÏtafeta do Prahy prst' z bojisÏt' cÏeskoslovenskeÂ<br />

jednotky v SSSR Sokolov, Kyjev a BõÂla Cerkev). Byla ulozÏe<strong>na</strong><br />

v PamaÂtnõÂku za uÂcÏasti ministra <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany LudvõÂka Svobody,<br />

primaÂtora VaÂclava Vacka a dalsÏõÂch prÏedstaviteluÊ vlaÂdy. Projevy<br />

ve z<strong>na</strong>menõ ¹slovanstvõª, provaÂzejõÂcõ ulozÏenõ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt',<br />

daly jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ <strong>na</strong> srozumeÏnou, jaka bude prÏõÂsÏtõ orientace PamaÂtnõÂku<br />

osvobozenõÂ.<br />

¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. rÏõÂj<strong>na</strong>ª<br />

hlaÂsal demagogicky <strong>na</strong>Âpis <strong>na</strong> stuhaÂch veÏncuÊ polozÏenyÂch <strong>na</strong> tumby<br />

s prstõÂ. Komunisticky poslanec Jan VodicÏka u teÂto prÏõÂlezÏitosti prohlaÂsil,<br />

zÏe:<br />

...symboly <strong>na</strong>sÏõ va lecÏne sla vy nesmõ upadnout v zapomenutõÂ. MusõÂ<br />

<strong>na</strong> m staÂle prÏipomõÂ<strong>na</strong>ti vsÏechny tragicke chvõÂle, prÏõÂcÏiny a vinõÂky <strong>na</strong> rodnõÂ<br />

katastrofy. ...<br />

Bojujme statecÏneÏ proti kazÏde reakci a fasÏismu, ktery prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõ <strong>na</strong> roduÊ<br />

m otroctvõÂ a ponõÂzÏenõÂ, bud'me hrdyÂmi vlastenci, kterÏõÂ nikdy nebudou<br />

shovõÂvavõÂ ke zradeÏ, a slibme si, zÏe jako <strong>na</strong> teÏchto bojisÏtõÂch bojoval <strong>na</strong>ÂsÏ


323<br />

voja k po boku soveÏtske arma dy proti spolecÏneÂmu neprÏõÂteli, tak budeme<br />

spojeni spojeneckou smlouvou se SoveÏtskyÂm svazem, Polskem, JugoslaÂ<br />

viõ a Bulharskem usilovati o veÏcÏny mõÂr a prÏa telstvõ mezi <strong>na</strong> rody<br />

sveÏta. TõÂm splnõÂme odkaz <strong>na</strong>sÏich velkyÂch bojovnõÂkuÊ , kterÏõÂ padli, aby<br />

<strong>na</strong>sÏe <strong>na</strong>Â rody mohly zÏõÂt.ª 15)<br />

ZminÏ ovany slogan ¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. rÏõÂj<strong>na</strong>ª se meÏl staÂt<br />

zaÂkladnõ tezõ komunisticke propagandy v 50. letech. Jeho smyslem<br />

bylo ukaÂzat vznik CÏ eskoslovenska jako duÊ sledek bolsÏevicke revoluce<br />

vrÏõÂjnu 1917. 16) ¹Slovanska koncepceª umozÏnÏ ovala komunistuÊ m vyzdvihovat<br />

cÏeskoslovenska vojska v SoveÏtskeÂm svazu a pomõÂjet vyÂz<strong>na</strong>m<br />

cÏeskoslovenskyÂch jednotek <strong>na</strong> ZaÂpadeÏ. Komuniste svyÂm ¹slovanstvõÂmª<br />

<strong>na</strong>vazovali <strong>na</strong> tradicÏnõÂ prvek v ideologii cÏeskeÂho i slovenskeÂho<br />

<strong>na</strong>cio<strong>na</strong>lismu. 17)<br />

Z HlavnõÂho sÏtaÂbu armaÂdy sice jesÏteÏ vzesÏla mysÏlenka prÏistaveÏt <strong>na</strong><br />

vyÂchodnõÂ straneÏ PamaÂtnõÂku pameÏtnõÂ sõÂnÏ druheÂho odboje, jejõÂzÏ prvnõÂ<br />

cÏaÂstõ meÏl byÂt spolecÏny hrob a pomnõÂk cÏeskoslovenskyÂch letcuÊ , bojujõÂcõÂch<br />

prÏevaÂzÏneÏ v Anglii, k tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. ZmõÂneÏ<strong>na</strong>Â prÏõÂstavba<br />

byla po u noru 1948 prÏemeÏneÏ<strong>na</strong> v SõÂnÏ Rude armaÂdy.<br />

Po komunistickeÂm pucÏi v u noru 1948 zacÏaly a meÏly byÂt cÏeske a slovenskeÂ<br />

deÏjiny oficiaÂlneÏ chaÂpaÂny jako deÏjiny trÏõÂdnõÂho boje. Nejen v prÏõÂpadeÏ<br />

PamaÂtnõÂku se to projevilo s<strong>na</strong>hou o <strong>na</strong>lezenõÂ paralel mezi bolsÏevickyÂm<br />

a husitskyÂm hnutõÂm. Podle historika Galandauera pedagogoveÂ<br />

vzpomõÂ<strong>na</strong>jõÂ, zÏe v padesaÂtyÂch letech splyÂvali deÏtem husite s komunisty.<br />

Nebyl tedy duÊ vod k prÏerusÏenõÂ prÏõÂprav ± sice jesÏteÏ prvorepublikovyÂch<br />

plaÂnuÊ , ale prÏesto zapadajõÂcõÂch do nove reality ± k odhalenõ monumentaÂlnõÂ<br />

sochy Ja<strong>na</strong> ZÏizÏky z Trocnova.<br />

TrÏi roky poteÂ, co byl v rÏadaÂch Sboru ustaven AkcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ<br />

fronty, je 14. cÏervence 1951 odhalen obrovsky jezdecky pomnõÂk <strong>na</strong><br />

mõÂsteÏ, kde stojõÂ dodnes. Projev prÏednesl zet' <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, ministr<br />

obrany Alexej CÏ epicÏka. Z jeho slov je cÏte<strong>na</strong>ÂrÏi zrÏejmeÂ, zÏe jde o kompilaÂt<br />

uÂcÏeloveÏ sestavenyÂch faktuÊ aruÊ zneÏ pokrÏivenyÂch tvrzenõÂ v ¹noveÂmª<br />

duchu trÏõÂdnõÂho pojetõÂ deÏjin. V zaÂveÏru sveÂho projevu uvaÂdõÂ:<br />

¹...Je sÏteÏstõÂm nejen pro soveÏtsky lid, ale pro cele lidstvo, zÏe v cÏele<br />

prÏestavby lidske spolecÏnosti stojõ tak velky cÏloveÏk jako je Stalin, sta tnõÂk<br />

a vojevuÊ dce. Je sÏteÏstõÂm pro cÏeskoslovensky lid, zÏe v jeho cÏele stojõ vrchnõÂ<br />

velitel cÏeskoslovenske branne moci prezident <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>.ª 18)<br />

List Obra<strong>na</strong> lidu v komentaÂrÏi <strong>na</strong>psal: ¹PrazÏsky lid chteÏl mõÂt prÏed ocÏima<br />

skutecÏny hmatatelny symbol osvobozeneckeÂho boje proti paÂnuÊm,<br />

proti vykorÏist'ovateluÊ m. Tomuto uÂsilõÂ sÏirokyÂch lidovyÂch vrstev po celaÂ<br />

desetiletõ bra nila vla dnoucõ trÏõÂda, meÏstska i venkovska burzÏoazie.ª 19)<br />

AzÏ do roku 1950 prÏevazÏovalo ± prÏes klõÂcÏovy zlom v u noru 1948 ±<br />

pozitivnõ oceneÏnõ role Masaryka a legiõÂ. 20) Rozhodny a brutaÂlnõ odsu-


324<br />

dek Masaryka a legio<strong>na</strong>ÂrÏske tradice <strong>na</strong>plno verÏejneÏ zazneÏl azÏ od roku<br />

1950. Souvislost hledejme v poprÏevratoveÂm budovaÂnõÂ pozic uvnitrÏ<br />

KSCÏ . 21) Tehdy, <strong>na</strong> sklonku roku 1950, zesõÂlila ne<strong>na</strong>Âvist a kritika legio<strong>na</strong>ÂrÏskeÂ<br />

tradice od ¹sÏpicÏekª KSCÏ . Vysoky funkcio<strong>na</strong>ÂrÏ KSCÏ JindrÏich<br />

VeselyÂ, ktery prÏipravoval zalozÏenõ U stavu deÏjin KSCÏ , se obraÂtil <strong>na</strong><br />

tajemnõÂka UÂ V KSCÏ Gustava BaresÏe s dopisem, v neÏmzÏ pozÏadoval<br />

pro novy u stav praÂveÏ budovy PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ:<br />

¹...Vojensky historicky uÂstav i Pama tnõÂk osvobozenõ jsou vlastneÏ<br />

deÏtmi legio<strong>na</strong>ÂrÏske tradice, ktera se jimi udrzÏuje. Politicky vsÏak maÂme<br />

za jem tuto tradici znicÏiti... ZatõÂm je a zuÊ staÂva Vojensky historicky uÂstav<br />

semenisÏteÏm legio<strong>na</strong>ÂrÏskeÂho ducha a, jak jsme videÏli i <strong>na</strong> prÏipravovaneÂ<br />

vyÂstaveÏ, Masaryk, BenesÏ a Syrovy jim kouka zevsÏeho...ª 22)<br />

Velmi hodnotnou a ¹ve vsÏech smeÏrech vyÂhodnou budovuª, jak põÂsÏe<br />

daÂle v dopise, vsÏak <strong>na</strong>konec Vesely nedostal. Mocny ministr <strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

obrany A. CÏ epicÏka svuÊ j majetek ubraÂnil. UÂ toky proti ¹burzÏoaznõÂmuª<br />

vyÂkladu deÏjin vsÏak pokracÏovaly.<br />

V kveÏtnu 1951 byla v prostoraÂch PamaÂtnõÂku otevrÏe<strong>na</strong> vyÂstava<br />

¹30 let KSCÏ ª, ktera poprve podaÂvala souhrnny komunisticky pohled<br />

<strong>na</strong> novodobe cÏeskoslovenske deÏjiny. 23) A PamaÂtnõÂk osvobozenõ se zacÏal<br />

prÏemeÏnÏ ovat v komunisticky panteon. O teÂto prÏemeÏneÏ bylo rozhodnuto<br />

jizÏ drÏõÂve spolu s u myslem ulozÏit v neÏm ostatky zakladateluÊ KSCÏ .<br />

Nynõ jizÏ rÏeditel U stavu deÏjin KSCÏ JindrÏich Vesely põÂsemneÏ vyzÏaduje, zÏe<br />

je trÏeba vyrÏesÏit:<br />

a) PrÏejmenovaÂnõÂ PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ.<br />

DosavadnõÂ PamaÂtnõÂk osvobozenõÂ nebo PamaÂtnõÂk odboje <strong>na</strong>vrhoval<br />

Vesely prÏejmenovat <strong>na</strong> Mauzoleum nebo Panteon revoluce nebo<br />

podobneÏ.)<br />

b) Kdo bude v PamaÂtnõÂku pochovaÂvaÂn. Rozhodnout, kde bude ulozÏen<br />

popel SÏ merala, Hake<strong>na</strong>, Neuman<strong>na</strong> i VrbenskeÂho.<br />

c) UÂ prava PamaÂtnõÂku.<br />

Podle VeseleÂho je trÏeba vymeÏnit ¹nevhodneª vlysy s legio<strong>na</strong>ÂrÏskyÂmi<br />

motivy a starat se o doplneÏnõÂ vyÂzdoby.) 24)<br />

PamaÂtnõÂk byl prÏeveden do spraÂvy ministerstva vnitra.<br />

ObrÏad, prÏi ktereÂm zde byly ulozÏeny prvnõÂ urny prÏednõÂch zaklaÂdajõÂcõÂch<br />

cÏlenuÊ KSCÏ , se ko<strong>na</strong>l jizÏ 17. brÏez<strong>na</strong> 1951. ZuÂcÏastnilo se ho celeÂ<br />

politicke vedenõ strany: prezident <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>, prÏedseda vlaÂdy<br />

AntonõÂn ZaÂpotockyÂ, u strÏednõ tajemnõÂk KSCÏ Rudolf SlaÂnskyÂ, daÂle soveÏtskyÂ<br />

velvyslanec a prÏednõ osobnosti ¹sprÏaÂtelenyÂch zemõª. ¹ProletaÂrÏskyÂ<br />

panteonª byl zalozÏen. Byl prÏirov<strong>na</strong>ÂvaÂn ke ¹Kremelske zdiª CÏ eskoslovenska.<br />

OpeÏvovaÂn byl prÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti ¹i nejlepsÏõÂ syn <strong>na</strong>sÏeho<br />

liduª <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>, ktery necele dva roky <strong>na</strong>to <strong>na</strong> stejneÂm mõÂsteÏ<br />

spocÏinul.<br />

DõÂky sentimentaliteÏ byÂvaleÂho kamenõÂka AntonõÂ<strong>na</strong> ZaÂpotockeÂho ne-


ylo z PamaÂtnõÂku odstraneÏno plaÂnovane mnozÏstvõ ideologicky nevhodnyÂch<br />

relieÂfuÊ . DalsÏõÂ pokus o odstraneÏnõÂdeÏl s legio<strong>na</strong>ÂrÏskou tematikou se<br />

udaÂl hned po smrti <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a 14. 3. 1953), kdy si vysoce<br />

postavenõÂ soveÏtsÏtõÂ soudruzi steÏzÏovali <strong>na</strong> zaÂvady v PamaÂtnõÂku. NynõÂ<br />

vsÏak jizÏ byÂvalõÂ radikaÂloveÂ, jako <strong>na</strong>prÏ. J. VeselyÂ, s<strong>na</strong>ÂsÏeli argumenty<br />

pro zachovaÂnõÂ staÂvajõÂcõÂvyÂzdoby. Jejich argumentace meÏla v sobeÏineÏco<br />

sÏvejkovskeÂho; 25) o plastikaÂch Karla PokorneÂho se v dobrozdaÂnõÂ tvrdilo:<br />

¹Nutno podotknout, zÏe jde o jedinecÏ<strong>na</strong> mramorova dõÂla a zÏe jejich<br />

legio<strong>na</strong>ÂrÏstvõ zvlaÂsÏt' nevynika , pouze podle cÏepic lze uha dnout, zÏe jde<br />

o legio<strong>na</strong>ÂrÏe.ª 26)<br />

Na veÏky...<br />

325<br />

14. brÏez<strong>na</strong> 1953, kraÂtce po sveÂm <strong>na</strong>Âvratu z Moskvy, kde se zuÂcÏastnil<br />

pohrÏbu J. V. Stali<strong>na</strong>, zemrÏel prezident republiky a prÏedseda KSCÏ ,<br />

¹nejmilovaneÏjsÏõÂ syn <strong>na</strong>sÏeho liduª, <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>. Podle neÏkteryÂch<br />

pramenuÊ jeho zdravõÂ nejvõÂce podlomila cesta letadlem z Moskvy, kteraÂ<br />

byla pro <strong>Gottwald</strong>a z<strong>na</strong>cÏneÏ riskantnõÂ vzhledem k jeho srdecÏnõÂ chorobeÏ.)<br />

Podle historika Ja<strong>na</strong> Galandauera se tato udaÂlost dotkla võÂce cÏi<br />

meÂneÏ vsÏech obcÏanuÊ zemeÏ. Na sedmdesaÂt procent lidõÂ se±cÏasto zmanipulovaÂneÏ<br />

<strong>na</strong>prÏ. <strong>na</strong> ¹radyª agitacÏnõÂch dvojic NaÂrodnõÂ fronty) ± uÂcÏastnilo<br />

ruÊ znyÂch tryzen, podepisovalo kondolencÏnõÂ listiny cÏi ¹truchliloª <strong>na</strong><br />

vojensko-civilnõÂm pohrÏbu v Praze 19. brÏez<strong>na</strong> 1953, ktery byl plneÏ<br />

v rezÏii oficiaÂlnõÂch struktur <strong>na</strong>plaÂnovaÂn do poslednõÂho detailu. 27)<br />

V atmosfeÂrÏe, ve ktere se oficiaÂlnõÂcÏinitele obaÂvali nerÏõÂzene reakce lidõÂ<br />

<strong>na</strong> u mrtõ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, padlo rozhodnutõÂ:<br />

VNaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ bude vybudovaÂno Mauzoleum<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, ktere uchova teÏlo zemrÏeleÂho vuÊ dce<br />

¹<strong>na</strong> veÏkyª.<br />

Dne 17. brÏez<strong>na</strong> v daÂlnopise, adresovaneÂm do vlastnõÂch rukou vedoucõÂch<br />

tajemnõÂkuÊ KV KSCÏ , sdeÏloval tajemnõÂk UÂ V KSCÏ Bruno Kohler:<br />

¹VaÂzÏenõ soudruzi, aby budoucõÂm pokolenõÂm byla zachova <strong>na</strong> tvaÂrÏ soudruha<br />

<strong>Gottwald</strong>a, bylo rozhodnuto balsamovat jeho teÏlo. BalsamovaneÂ<br />

teÏlo bude v brzke dobeÏ verÏejneÏ vystaveneÂ. Tuto zpraÂvu va m sdeÏlujeme<br />

proto, abychom uspokojili ty pracujõÂcõÂ, kterÏõÂ nemohou nynõÂ zhleÂdnout<br />

soudruha <strong>Gottwald</strong>a, ani se zuÂcÏastnit jeho pohrÏbu.ª 28)<br />

ObdobneÏ jako Lenin a Stalin v moskevskeÂm mauzoleu a Dimitrov<br />

v mauzoleu v Sofii, meÏl byÂt take zemrÏely prezident CÏ SR a prÏedseda<br />

KSCÏ ¹deifikovaÂnª ± neboli zbozÏneÏn.<br />

V archivech ministerstva vnitra lze <strong>na</strong>jõÂt materiaÂly, ktere doklaÂdajõÂ,<br />

co se odehraÂvalo v zaÂkulisõÂ Mauzolea od roku 1953 do roku 1962, kdy<br />

bylo <strong>Gottwald</strong>ovo teÏlo zpopelneÏno,<br />

PrvnõÂ zpraÂva s <strong>na</strong>Âzvem ¹Zriadenie uÂtvaru MV pre zabezpecÏenie


326<br />

tela a mauzoÂlea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>aª nese datum 5. rÏõÂj<strong>na</strong> 1953. 29)<br />

Toho dne se politicky sekretariaÂt U V KSCÏ usnesl <strong>na</strong> zrÏõÂzenõ tohoto<br />

noveÂho u tvaru. V zaÂvorce v zaÂhlavõÂ) je poz<strong>na</strong>Âmka: ¹s. Dr. CÏ epicÏkaª.<br />

V usnesenõ se uklaÂda s. BaraÂkovi, aby:<br />

a) prÏed zrÏõÂzenõÂm u tvaru znovu prozkoumal fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ<strong>na</strong>Âklady a pocÏetnõÂ<br />

stav prÏõÂslusÏnõÂkuÊ u tvaru z hlediska hospodaÂrnosti a prÏedlozÏil <strong>na</strong>Âvrh<br />

politickeÂmu sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ ,<br />

b) prÏedlozÏil vlaÂdeÏ<strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ zabezpecÏenõÂ soveÏtskyÂch pracovnõÂkuÊ,<br />

c) prÏedlozÏil vlaÂdeÏ<strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> vycÏleneÏnõÂ PamaÂtnõÂku <strong>na</strong>ÂrodnõÂho osvobozenõÂ<br />

<strong>na</strong>VõÂtkoveÏ z ministerstva sÏkolstvõ a jeho opeÏtne zacÏleneÏnõ do<br />

ministerstva vnitra a <strong>na</strong>vrhl zpuÊ sob krytõÂ fi<strong>na</strong>ncÏnõÂho provozu Mauzolea.<br />

Ve vyÂpisu z usnesenõÂ politickeÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ ze dne<br />

14. 12. 1953 se jizÏ hovorÏõÂ o¹zpraÂveÏoukoncÏenõÂ vyÂstavby Mausolea<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, o pruÊbeÏhu pracõÂ a<strong>na</strong>Â vrhu <strong>na</strong> udeÏlenõÂ odmeÏnª.<br />

Ministr vnitra BaraÂk dostal za u kol zajistit rÏaÂdny provoz a u drzÏbu<br />

Mauzolea a zarÏõÂdit u plne dokoncÏenõ vyÂstavby v roce 1954, ve smyslu<br />

odstavce D dohody ministruÊ o prÏedaÂnõÂ objektu.<br />

Ministr <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany CÏ epicÏka meÏl prÏedlozÏit jesÏteÏ beÏhem prosince<br />

1953 u plnou projektovou dokumentaci Mauzolea politickeÂmu sekretariaÂtu<br />

UÂ V KSCÏ .<br />

Prvnõ tajemnõÂk U V KSCÏ Novotny meÏl prÏipravit podeÏkovaÂnõ pracovnõÂkuÊmUÂ<br />

V KSCÏ za peÂcÏi, ¹...ktera byla vyÂstavbeÏ Mausolea ze strany UÂV<br />

KSCÏ veÏnovaÂ<strong>na</strong>ª. V paÂteÂm bodeÏ usnesenõ byl schvaÂlen prÏedlozÏeny <strong>na</strong>Âvrh<br />

<strong>na</strong> udeÏlenõÂ pochval, podeÏkovaÂnõÂ a peneÏzÏityÂch odmeÏn.<br />

V<strong>na</strong>Âvaznosti <strong>na</strong> citovane usnesenõ z 5. 10. 1953 podaÂva ministr vnitra<br />

BaraÂk <strong>na</strong>Âvrh ¹organisace odboru ochrany Mausolea a straÂzÏnõÂ<br />

roty VSª vnitrÏnõÂ straÂzÏ). Po snõÂzÏenõÂ pocÏtu z puÊ vodnõÂho <strong>na</strong>Âvrhu vypadaly<br />

pocÏty zameÏst<strong>na</strong>ncuÊ takto:<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.............................. 35<br />

prÏõÂslusÏnõÂkuÊ VS ................................ 48<br />

obcÏanskyÂch zameÏst<strong>na</strong>ncuÊ ............. 15<br />

celkem ............................................... 98 lidõÂ<br />

V dokumentu se uvaÂdõÂ, zÏe noveÏ zrÏõÂzeny odbor ochrany Mauzolea<br />

bude organizacÏneÏ zacÏleneÏn do VIII. spraÂvy MV. PrÏõÂslusÏnõÂci odboru,<br />

pokud nemajõÂ vlastnõÂ byty v Praze, budou ubytovaÂni v objektu VIII.<br />

spraÂvy v Praze <strong>na</strong> HradeÏ. 30) Rota prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vnitrÏnõÂ straÂzÏe bude zacÏleneÏ<strong>na</strong><br />

do organizace 7. zvlaÂsÏtnõÂho praporu VS ± pro ochranu Hradu.<br />

Rota VS bude slozÏe<strong>na</strong> kromeÏ veliteluÊ z prezencÏneÏ slouzÏõÂcõÂch vojõÂnuÊ,<br />

kterÏõÂ vedle vyÂkonu straÂzÏnõÂ sluzÏby musõÂ provaÂdeÏt ¹vyÂcvik a sÏkolenõÂ dle<br />

rÏaÂduÊ a prÏedpisuÊ CÏ sl. armaÂdyª.


327<br />

Rota vnitrÏnõÂ straÂzÏe bude vyko<strong>na</strong>Âvat tuto sluzÏbu:<br />

l DveÏ cÏest<strong>na</strong>Â straÂzÏnõÂ stanovisÏteÏ u hlavnõÂho vchodu do Panteonu<br />

sluzÏba ve dne i v noci), <strong>na</strong> jedno stanovisÏteÏ jetrÏeba 9 vojõÂnuÊ, <strong>na</strong><br />

dveÏ stanovisÏteÏ 18 vojõÂnuÊ . 9 vojõÂnuÊ je trÏeba pocÏõÂtat <strong>na</strong> jedno stanovisÏteÏ<br />

proto, zÏe 3 z nich vyko<strong>na</strong>ÂvajõÂ sluzÏbu 24 hodin strÏõÂdajõÂ se<br />

po dvou hodi<strong>na</strong>Âch) a v dalsÏõÂch 48 hodi<strong>na</strong>Âch provaÂdeÏjõÂvyÂcvik a sÏkolenõÂ<br />

dle rÏaÂduÊ cÏeskoslovenske armaÂdy.<br />

l V dobeÏ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv, ktere budou ± dle rozhodnutõ politickeÂho sekretariaÂtu<br />

a z odborneÂho hlediska soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ ± provaÂdeÏny<br />

trÏikraÂt azÏ cÏtyrÏikraÂt tyÂdneÏ, pruÊmeÏrneÏ po 3 hodi<strong>na</strong>Âch, bude rota<br />

VS staveÏt 2 straÂzÏnõÂ stanovisÏteÏ u vchodu do smutecÏnõÂho saÂlu,<br />

vneÏmzÏ bude vystaveno teÏlo s. K. <strong>Gottwald</strong>a a dalsÏõÂ 2cÏest<strong>na</strong>Â stanovisÏteÏ<br />

u hlavy sarkofaÂgu. PrÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ vlaÂdy nebo vyÂz<strong>na</strong>mnyÂch<br />

delegacõÂ bude otevrÏen postrannõÂ zvlaÂsÏtnõÂ vchod, u ktereÂho budou<br />

rovneÏzÏ staveÏ<strong>na</strong> dveÏ stanovisÏteÏ.<br />

l Na ochranu PamaÂtnõÂku zvencÏõÂ a <strong>na</strong> ochranu prÏilehleÂho mensÏõÂho<br />

objektu energeticka rezerva) bude rota VS od setmeÏnõ do rozedneÏnõÂ<br />

provaÂdeÏt obchuÊ zkove strÏezÏenõÂ, tj. 2 pohybliva straÂzÏnõ stanovisÏteÏ.<br />

K teÂto sluzÏbeÏ budou prÏõÂslusÏnõÂci <strong>na</strong>stupovat prÏed setmeÏnõÂm.<br />

PrÏes den se budou zuÂcÏastnÏovat sÏkolenõÂ avyÂcviku.<br />

l StrÏõÂdaÂnõÂ straÂzÏnyÂch VS bude provaÂdeÏno po 2 hodi<strong>na</strong>Âch. VnitrÏnõÂ<br />

ochranu PamaÂtnõÂku budou provaÂdeÏt prÏõÂslusÏnõÂci SNB. V <strong>na</strong>Âvrhu<br />

organizace jsou tito rozdeÏleni do 4 skupin o sõÂle 1+4. ObsazenõÂ<br />

bude zatõÂm provedeno 1+3. CÏ tvrty v kazÏde skupineÏ by byl obsazen,<br />

azÏ kdyzÏ prakticky vyÂkon sluzÏby ukaÂzÏe, zÏe u koly nenõ mozÏno<br />

zvlaÂdnout v obsazenõÂ skupin 1+3.<br />

Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ , ktery u koloval v bodech b) a c) ± viz<br />

vyÂsÏe ± ministra vnitra BaraÂka tj. fi<strong>na</strong>ncÏnõÂ zabezpecÏenõÂ ochrany PamaÂtnõÂku<br />

<strong>na</strong> VõÂtkoveÏ a jeho prÏevedenõÂ zpuÊ sobnosti ministerstva sÏkolstvõÂ<br />

dopuÊ sobnosti ministerstva vnitra), neopomneÏl zduÊ raznit, zÏe jeho<br />

<strong>na</strong>Âvrhy vychaÂzejõÂ z pozÏadavkuÊ soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , s nimizÏ byla projed<strong>na</strong>Â<strong>na</strong><br />

technicka obsluha a zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti objektu. SoucÏasneÏ<br />

upozornÏ uje ve zpraÂveÏ <strong>na</strong> tyto skutecÏnosti; citujeme: ¹...<br />

1. PeÂcÏi o osÏetrÏenõÂ teÏla soudruha <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a provaÂdeÏjõÂ a budou<br />

provaÂdeÏt v nejblizÏsÏõÂch letech soveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi-specialisteÂ. Proto je<br />

nutno zachovat objekt, ve ktereÂm se prÏipravuje teÏlo soudruha <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a, jako reservnõ laboratorÏ pro veÏtsÏõÂuÂpravu a osÏetrÏenõÂ, ktera se<br />

budou periodicky rocÏneÏ provaÂdeÏt. SoucÏasneÏ by objekt slouzÏil pro ubytovaÂnõÂ<br />

dvou soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , kterÏõÂ budou pracovat v Mausoleu.<br />

2. Vilu ve Stare Boleslavi, ktera byla zrÏõÂze<strong>na</strong> pro potrÏeby soveÏtskyÂch<br />

expertuÊ-leÂkarÏuÊ , bude trÏeba ponechat ve vlastnictvõÂ ministerstva vnitra,<br />

a vedle norma lnõÂho vyuzÏitõ pro potrÏebu ministerstva vnitra, bude s nõÂ<br />

pocÏõÂta no pro ubytovaÂnõ dalsÏõÂch soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , kterÏõ budou rocÏneÏ<br />

provaÂdeÏt genera lnõ uÂpravu.


328<br />

3. Ministerstvo vnitra dosud zajisÏt'uje <strong>na</strong> uÂcÏet vla dnõÂho konta soveÏtskeÂ<br />

leÂkarÏe po vsÏech stra nka ch, avsÏak po prÏõÂsÏtõ dobu je nutno prÏesneÏ<br />

stanovit, co vsÏechno <strong>na</strong>sÏe vlaÂdateÏmto pracovnõÂkuÊ m poskytne. VsÏechny<br />

tyto ota zky vyrÏesÏõ <strong>na</strong> vrh vla dnõÂho usnesenõÂ, ktere byprÏipravil ministr<br />

vnitra...ª 31)<br />

ZmõÂneÏny <strong>na</strong>Âvrh rovneÏzÏ obsahuje platove a hodnostnõ zarÏazenõ pracovnõÂkuÊ<br />

uÂtvaru. Pro ilustraci:<br />

NaÂcÏelnõÂk Mauzolea gen.mjr.,<br />

je ve styku se soveÏtskyÂmi<br />

leÂkarÏi, rÏõÂdõÂ, kontroluje<br />

a zodpovõÂda za vesÏkerou<br />

cÏinnost v objektu Mauzolea.<br />

funkcÏnõÂ plat 2600 KcÏs<br />

ZaÂstupce <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka plk.,<br />

zastupuje <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka Mauzolea<br />

v dobeÏ jeho neprÏõÂtomnosti a staraÂ<br />

se o hospodarÏska zabezpecÏenõÂ,<br />

ktera jsou nut<strong>na</strong> pro osÏetrÏenõÂ<br />

teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

a soucÏasneÏ se stara o materiaÂlnõÂ<br />

veÏci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ uÂtvaru. funkcÏnõÂ plat 2000 KcÏs<br />

RÏ idicÏi 4, starsÏi<strong>na</strong>,<br />

dva pro u tvar, dva pro soveÏtskeÂ<br />

leÂkarÏe.<br />

funkcÏnõÂ plat 860 KcÏs<br />

Velitele smeÏn 4, mjr.,<br />

strÏõÂdaveÏ ko<strong>na</strong>jõÂ sluzÏbu a v dobeÏ<br />

neprÏõÂtomnosti <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂka velõÂ<br />

celeÂmu u tvaru Mauzolea.<br />

KontrolujõÂ hlavneÏ vnitrÏnõÂ<br />

ochranne zarÏõÂzenõ a vyko<strong>na</strong>ÂvajõÂ<br />

dohled <strong>na</strong>d u klidem v hlavnõÂch<br />

prostoraÂch. KontrolujõÂ prÏõÂstup<br />

vsÏech osob do hlavnõÂ cÏaÂsti Mauzolea.<br />

funkcÏnõÂ plat 1600 KcÏs<br />

16 orgaÂnuÊ , kpt.,<br />

provaÂdeÏjõÂ vnitrÏnõÂ ochranu hlavnõÂch<br />

cÏaÂstõÂ Mauzolea. V dobeÏ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv<br />

dohlõÂzÏejõÂ <strong>na</strong>d klidnyÂm a hladkyÂm<br />

pruÊ chodem obcÏanstva.<br />

funkcÏnõÂ plat 1350 KcÏs<br />

HlavnõÂ technik, pplk.,<br />

zodpovõÂda <strong>na</strong>ÂcÏelnõÂku Mauzolea<br />

za bezvadny chod vsÏeho<br />

technickeÂho zarÏõÂzenõÂ,<br />

funkcÏnõÂ plat 1800 KcÏs


329<br />

rÏõÂdõÂ sluzÏbu dispecÏeruÊ,<br />

kteryÂm soucÏasneÏ daÂvaÂprÏõÂkazy<br />

pro vytvaÂrÏenõÂ podmõÂnek v Mauzoleu<br />

a kontroluje zapisovacõÂ prÏõÂstroje.<br />

DispecÏerÏi 5, mjr., funkcÏnõÂ plat 1500 KcÏs<br />

strÏõÂdaveÏ ko<strong>na</strong>jõÂ sluzÏbu<br />

u dispecÏerskeÂho stolu,<br />

neustaÂle kontrolujõÂ<br />

vesÏkera technicka zarÏõÂzenõÂ.<br />

Laborantky 3, npor., funkcÏnõÂ plat 1100 KcÏs<br />

provaÂdeÏjõ u klid v laboratorÏi,<br />

obsluhujõÂ sterilizacÏnõÂ prÏõÂstroje<br />

a<strong>na</strong>Âstroje leÂkarÏuÊ.<br />

ElektrikaÂrÏi 5 strojarÏi), obcÏansÏtõÂ zameÏst<strong>na</strong>nci pro obsluhu strojuÊ<br />

a energetickyÂch zarÏõÂzenõÂ.<br />

UklõÂzecÏky 5 prvnõ kategorie), obcÏanske zameÏst<strong>na</strong>nkyneÏ provaÂdeÏjõÂ<br />

neustaÂle u klid v hlavnõÂch cÏaÂstech Mauzolea, mimo laboratorÏe.<br />

UklõÂzecÏky 6 druhe kategorie), obcÏanske zameÏst<strong>na</strong>nkyneÏ vyko<strong>na</strong>ÂvajõÂ<br />

u klid v ostatnõÂch cÏaÂstech Mauzolea a soucÏasneÏ v dobeÏ <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv vyko<strong>na</strong>ÂvajõÂ<br />

funkci sÏat<strong>na</strong>ÂrÏky mimo Mauzoleum.<br />

PõÂsarÏka 1, civilnõ zameÏst<strong>na</strong>nec provaÂdõ vesÏkere administrativnõ praÂce.<br />

Rota vnitrÏnõÂ straÂzÏe v sõÂle 72 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ - z toho 1 cÏeta cÏestneÂ<br />

straÂzÏe, 3 cÏety pro straÂzÏnõÂ sluzÏbu ± vneÏjsÏõÂ strÏezÏenõÂ Mauzolea).<br />

DalsÏõ zajõÂmavy dokument je datovaÂn 31. brÏez<strong>na</strong> 1954 a ma <strong>na</strong>Âzev<br />

¹NaÂvrh <strong>na</strong> uÂhradu 400 g zlata pro mausoleum Kl. <strong>Gottwald</strong>aª.<br />

DovõÂdaÂme se z neÏj, zÏe politicky sekretariaÂt U V KSCÏ se dne 31. brÏez<strong>na</strong><br />

1954 usnesl ve sveÂm pat<strong>na</strong>ÂcteÂm bodeÏ, ktery prÏednesl ministr vnitra<br />

BaraÂk, ulozÏit ministru fi<strong>na</strong>ncõÂ, aby uvolnil 400 gramuÊ ryzõÂho zlata<br />

pro ZaÂvody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze jako u hradu za pozlacenõÂ<br />

põÂsmen pro Mauzoleum <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. V materiaÂlu politickeÂho<br />

sekretariaÂtu se k prÏõÂslusÏneÂmu bodu põÂsÏe:<br />

¹...Podle projektu Mausolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a bude <strong>na</strong>d pruÊcÏelnõÂm<br />

vchodem do mausolea umõÂsteÏn <strong>na</strong>Â pis '<strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong>'. Tento <strong>na</strong>Â pis<br />

je z pozlacenyÂch põÂsmen. Za vody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze, ktereÂ<br />

põÂsme<strong>na</strong> zhotovily, pozÏa daly o uÂhradu 400g ryzõÂho zlata, ktere <strong>na</strong> pozlacenõÂ<br />

põÂsmen dodaly ze sve za soby. Ministerstvo fi<strong>na</strong>ncõÂ, s nõÂmzÏ bylo<br />

oteÂto veÏci jed<strong>na</strong> no, muÊzÏe uÂhradu proveÂst jedineÏ <strong>na</strong>za kladeÏ usnesenõÂ<br />

politickeÂho sekretariaÂtu UÂV KSCÏ .ª<br />

UsnesenõÂ bylo provedeno.


330<br />

SoveÏtske zkusÏenosti meÏly odstranit probleÂmy<br />

Politicky sekretariaÂt jed<strong>na</strong>l o Mauzoleu znovu ve dnech 26. dub<strong>na</strong><br />

1954 a 13. zaÂrÏõÂ 1954. Tomu vsÏak prÏedchaÂzel dopis ze 7. dub<strong>na</strong> 1954,<br />

kdy ministr vnitra BaraÂk põÂsÏe ministru <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany CÏ epicÏkovi:<br />

¹VaÂzÏeny soudruhu! HodlaÂm prÏedlozÏit politickeÂmu sekretariaÂtu UÂV<br />

KSCÏ zpraÂvuoneÏkteryÂch probleÂmech, ktere se vyskytujõ v provozu Mausolea.<br />

Byl bych Va m velmi povdeÏcÏen, jestlizÏe byste mi laskaveÏ kprÏilozÏeneÂmu<br />

<strong>na</strong> vrhu sdeÏlil sve stanovisko a ev. prÏipomõÂnky.ª 32)<br />

V usnesenõ z jed<strong>na</strong>Ânõ 26. 4. 1954 politicky sekretariaÂt U V KSCÏ<br />

uklaÂdaÂ: VaÂclavu Davidovi, ministru zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, aby pozÏaÂdal<br />

vlaÂdu SSSR:<br />

a/ o vyslaÂnõÂ soveÏtskeÂho odbornõÂka, poveÏrÏeneÂho rÏõÂzenõÂm pracõÂ <strong>na</strong> projektu<br />

noveÂho systeÂmu osveÏtlenõÂ sarkofaÂgu Mauzolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a,<br />

do Prahy,<br />

b/ o zapuÊjcÏenõ technicke dokumentace osveÏtlenõ se vzorky pro cÏeskoslovenskeÂ<br />

odbornõÂky.<br />

DuÊ vodem k tomuto kroku byla nespokojenost s bodovyÂm osveÏtlenõÂm<br />

<strong>Gottwald</strong>ova teÏla, prÏi ktereÂm ¹vynikaly sveÏtla a stõÂnyª. CÏ aste defekty<br />

osveÏtlenõ zpuÊ sobene nevhodnyÂmi ¹foÂliemi a filtryª vedly k tomu,<br />

zÏe soveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi si dali odstraneÏnõÂ staÂvajõÂcõÂch sveÏtel jako podmõÂnku<br />

pro svoji dalsÏõÂ praÂci.<br />

VprÏõÂloze k jed<strong>na</strong>ÂnõÂ politickeÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ se daÂle uvaÂdõÂ,<br />

zÏe <strong>na</strong>prosto nevyhovujõÂcõ ± pro nedostatecÏny pruÊrÏez vodicÏuÊ ± je rovneÏzÏ<br />

prÏõÂvod elektrickeÂho proudu. DalsÏõ bod konstatuje, zÏe elektricka instalace<br />

v celeÂm objektu nevyhovuje prÏedpisuÊmazÏe je ji trÏeba vymeÏnit za<br />

¹<strong>na</strong>prosto bezpecÏnouª. RovneÏzÏ zÏe nebyla dokoncÏe<strong>na</strong> dokumentace<br />

elektricke instalace.<br />

V dalsÏõÂm odstavci se konstatuje, zÏe steÏny ochozu kolem smutecÏnõÂ<br />

sõÂneÏ jsou nedostatecÏneÏ izolovaÂny proti vlhkosti a zÏe bude trÏeba ¹odstranit<br />

vsÏechno drÏevo, ktere je zdrojem houby a plõÂsneϪ. Na stropeÏ<br />

slavnostnõ sõÂneÏ se objevila voda, ktera zde vznika sraÂzÏenõÂm tepleÂho<br />

a studeneÂho vzduchu a vytvaÂrÏenõÂm <strong>na</strong>Âmrazy <strong>na</strong> skleneÏneÂm prÏõÂkrovu<br />

<strong>na</strong>d stropem slavnostnõ sõÂneÏ. Podobny nedostatek se objevil i <strong>na</strong><br />

stropeÏ smutecÏnõ sõÂneÏ, ktery je rovneÏzÏ nedostatecÏneÏ izolovaÂn od vneÏjsÏku.<br />

DalsÏõÂ nedostatky byly zjisÏteÏny v prostoru pro pranõÂ vzduchovyÂch<br />

filtruÊ. ZaÂvady odstranõ ministerstvo vnitra, ktere zÏaÂdaÂ, aby prÏõÂpadneÂ<br />

prÏekrocÏenõÂ cÏaÂstky bylo uhrazeno z vlaÂdnõÂch fi<strong>na</strong>ncÏnõÂch rezerv.<br />

PrvnõÂ <strong>na</strong>ÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy a ministr <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany Alexej<br />

CÏ epicÏka pozÏaÂdal, aby ur<strong>na</strong> soudruzÏky Marty <strong>Gottwald</strong>ove jeho<br />

tchyneÏ) byla prÏemõÂsteÏ<strong>na</strong> z leve strany <strong>na</strong> pravou stranu sarkofaÂgu.<br />

PrÏemõÂsteÏnõÂ urny bude provedeno ihned, jakmile bude zhotove<strong>na</strong> ur<strong>na</strong><br />

definitivnõÂ.


Alexej CÏ epicÏka rovneÏzÏ pozÏaÂdal, zda-li by bylo mozÏno sundat rukavice<br />

z rukou soudruha <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. SoveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi se k tomuto<br />

pozÏadavku vyjaÂdrÏõÂ, azÏ budou provaÂdeÏt veÏtsÏõÂu pravu rÏõÂjen a listopad<br />

1954) a zjistõÂ, zda je mozÏne splnit tento pozÏadavek. Prvnõ tajemnõÂk<br />

U V KSCÏ Novotny jesÏteÏ pozÏaÂdal o zmeÏnu <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂch hodin v Mauzoleu.<br />

PrÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla do cÏeskyÂch rukou<br />

331<br />

28. brÏez<strong>na</strong> 1955 se politicke byro U V KSCÏ usneslo <strong>na</strong> opatrÏenõÂch<br />

kprÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. SchvaÂlilo<br />

<strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ body:<br />

1) prÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a od soveÏtskyÂch<br />

odbornõÂkuÊ odbornõÂky cÏeskoslovenskyÂmi;<br />

2) skupinu 3 leÂkarÏuÊ odbornõÂkuÊ k peÂcÏi o teÏlo s. <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a:<br />

MUDr. Rudolf VaneÏcÏek ± patolog-a<strong>na</strong>tom, MUDr. Josef Vymazal ±<br />

veÏdecky pracovnõÂk-neurolog, Mudr. Ing. JirÏõ KrÏecÏek ± biochemik;<br />

3) zarÏazenõÂteÏchto leÂkarÏuÊ do StaÂtnõÂho sa<strong>na</strong>toria ministerstvo zdravotnictvõÂ).<br />

Politbyro ulozÏilo s. BaraÂkovi projed<strong>na</strong>t s <strong>na</strong>vrzÏenyÂmi leÂkarÏi prÏevzetõÂ<br />

receptury, doko<strong>na</strong>le zvlaÂdnutõ problematiky <strong>balzamizace</strong> a prÏevzõÂt od<br />

nich prÏõÂsahu.<br />

Dne 5. zaÂrÏõ 1955 bylo schvaÂleno rozsÏõÂrÏenõ trÏõÂcÏlenne skupiny leÂkarÏuÊ<br />

o dalsÏõÂ dva ± MUDr. ZdenÏka Vacka a MUDr. ZdenÏ ka Lodi<strong>na</strong>. Bylo<br />

usneseno MUDr. Lodi<strong>na</strong> stranicky proveÏrÏit. Jak je patrno z prÏõÂpisu<br />

rukou, jesÏteÏ 27. 9. se <strong>na</strong> toto proveÏrÏenõÂ, ktere provaÂdeÏlo U V KSCÏ<br />

a ktere muselo byÂt urgovaÂno, cÏekalo.)<br />

13. zaÂrÏõ schvaÂlilo politicke byro U V KSCÏ vyÂdaje <strong>na</strong> dodatecÏnou<br />

u pravu Mauzolea KG, ale odmõÂtlo fi<strong>na</strong>ncovat zbudovaÂnõ zdeÏne sÏatny<br />

a prodejny spisuÊ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. Na u rovni ministruÊ si poteÂ<br />

cÏlenove byra rozdeÏlili u koly. NaprÏõÂklad ministr kultury Ladislav SÏ toll<br />

meÏl prostrÏednictvõÂm CÏ eskoslovenskeÂho staÂtnõÂho filmu zajistit kompletnõÂ<br />

osveÏtlenõÂ sarkofaÂgu, ministru paliv Josefu Jo<strong>na</strong>ÂsÏovi bylo ulozÏeno,<br />

aby zajistil pozÏadovany zpuÊ sob prÏõÂvodu a prÏõÂkonu elektrickeÂ<br />

energie.<br />

TrÏetõÂ soubor zpraÂv o provozu Mauzolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a nese<br />

datum 19. 3. 1956.<br />

Politicke byro U V KSCÏ se tehdy usneslo, aby soveÏtska vlaÂda byla<br />

pozÏaÂdaÂ<strong>na</strong>:<br />

a) o umozÏneÏnõÂ kraÂtkodobeÂho studijnõÂho pobytu cÏeskoslovenskyÂm leÂkarÏuÊ<br />

m v hlavnõ vyÂzkumne laboratorÏi prÏi Mauzoleu V. I. Leni<strong>na</strong><br />

a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ <strong>na</strong><strong>na</strong>Âklady Ministerstva vnitra CÏ SR;


332<br />

b) o vyslaÂnõ soveÏtskeÂho experta, ktery by <strong>na</strong>sÏim leÂkarÏuÊ m pomohl urcÏit<br />

termõÂn blõÂzÏõÂcõÂho se doplnÏ ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ.<br />

Ministru vnitra BaraÂkovi politicke byro U V KSCÏ ulozÏilo, aby prÏedal<br />

prÏedsedovi vlaÂdy SÏ irokeÂmu <strong>na</strong>Âvrh dopisu cÏeskoslovenske vlaÂdy adresovaneÂho<br />

vlaÂdeÏ soveÏtskeÂ. V dopisu se mj. uvaÂdõÂ:<br />

¹...prÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏveÏ cÏs. leÂkarÏuÊ v MoskveÏ bylo dohodnuto s profesorem<br />

S. R. MardasÏevem, rÏeditelem Mausolea v MoskveÏ, zÏe bude trÏeba v rÏõÂjnu<br />

letosÏnõÂho roku proveÂst doplnÏujõÂcõÂ balsamovaÂnõÂteÏla...ª<br />

CÏ eskoslovensÏtõÂleÂkarÏi poveÏrÏenõÂ peÂcÏõÂ oteÏlo soudruha <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

dosud samostatneÏ neprovaÂdeÏli doplnÏ ujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂ. PraÂveÏ<br />

zteÏchto duÊ voduÊ zÏaÂdaÂprÏedseda vlaÂdy Viliam SÏ iroky soveÏtskou stranu,<br />

aby vyslala <strong>na</strong> <strong>na</strong>Âklady <strong>na</strong>sÏõÂ vlaÂdy profesora MardasÏeva a jednoho jeho<br />

spolupracovnõÂka do Prahy k uÂcÏasti <strong>na</strong> teÂto cÏinnosti, ktera meÏla byÂt<br />

zahaÂje<strong>na</strong> 15. rÏõÂj<strong>na</strong> 1956 a meÏla trvat sÏest tyÂdnuÊ. CÏ eskoslovenskaÂ<br />

vlaÂda projevuje v zaÂveÏru dopisu hluboky dõÂk vlaÂdeÏ Svazu soveÏtskyÂch<br />

socialistickyÂch republik za vyhoveÏnõÂ zÏaÂdosti.<br />

Provoz Mauzolea<br />

DaÂle se politicke byro U V KSCÏ zabyÂvalo zpraÂvou o provozu Mauzolea,<br />

ktera uvaÂdõÂ:<br />

¹...PocÏa tkem roku 1955 byla provede<strong>na</strong> <strong>na</strong> za kladeÏ zõÂskanyÂch provoznõÂch<br />

zkusÏenostõÂ rekonstrukce technickeÂho vybavenõÂ Mausolea. OdstraneÏny<br />

byly hlavnõ nedostatky, hlavneÏ pokud jde o elektricke zarÏõÂzenõÂ,<br />

vybavenõ sarkofaÂgu a <strong>na</strong> hradnõ technicke zarÏõÂzenõ pro zajisÏteÏnõÂ<br />

nouzoveÂho provozu...ª<br />

ZpraÂva daÂle konstatuje, zÏe zavedenõÂm automatickeÂho ovlaÂdaÂnõÂ vesÏkereÂho<br />

strojnõÂho i vzduchotechnickeÂho zarÏõÂzenõÂ se z<strong>na</strong>cÏneÏ zjednodusÏila<br />

jeho obsluha. PrÏes <strong>na</strong>Âkladnou rekonstrukci se vsÏak objevily dveÏ<br />

necÏekane zaÂvady: ¹...DosÏlo ke spa lenõ elektromotorku, ktery zajisÏt'oval<br />

systeÂm pojõÂzdneÂho stolu pro teÏlo v prÏilehle laboratorÏi, a <strong>na</strong> sledkem elektrickeÂho<br />

zkratu shorÏela muchobijka, rovneÏzÏ v laboratorÏi. ObeÏ tyto zaÂvady<br />

neohrozily bezpecÏnost teÏla s. <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a.ª 33)<br />

UÂ drzÏba vsÏech prostor se provaÂdeÏla podle meÏsõÂcÏnõÂho plaÂnu, kteryÂ<br />

<strong>na</strong>vazoval <strong>na</strong> rocÏnõ plaÂn u drzÏby, vypracovany v souladu s pracõ leÂkarÏuÊ<br />

. O kazÏde u praveÏ a revizi existoval protokol. V roce 1955 byly<br />

provedeny tyto technicke u pravy:<br />

a/ staÂvajõÂcõÂ prototypy prÏõÂstrojuÊ pro meÏrÏenõÂ teplot v klimatizovanyÂch<br />

mõÂstnostech vymeÏneÏny za technicky doko<strong>na</strong>lejsÏõÂ, seÂriove vyÂroby,<br />

b/ instalovaÂno veÏtraÂnõ ochozu kolem smutecÏnõ sõÂneÏ, ktere ma zabraÂnit<br />

vlhkosti a prÏõÂpadneÂmu sÏõÂrÏenõÂ plõÂsneÏ,<br />

c/ u prava obou cÏaÂstõ chladõÂcõÂch kompresoruÊ k odstraneÏnõ cÏasteÂho<br />

u niku plynu freonu,<br />

d/ VyÂzkumny u stav vzduchotechnickyÂch a chemickyÂch zarÏõÂzenõÂ


v Praze zkonstruoval pruÊ tokove meÏrÏicÏe vzduchu pro laboratorÏ<br />

a smutecÏnõÂ sõÂnÏ,<br />

e/ staÂvajõÂcõÂ autoklaÂv byl vymeÏneÏn za novou destilacÏnõÂ a sterilizacÏnõÂ<br />

jednotku,<br />

f/ vyÂvojove strÏedisko Tesla HolesÏovice vyrobilo podle vzoru soveÏtskyÂch<br />

zrcadlovyÂch zÏaÂrovek tuzemske zÏaÂrovky prÏiblizÏneÏ stejnyÂch kvalit.<br />

V roce 1956 meÏly byÂt rÏesÏeny dva hlavnõ technicke probleÂmy: DalsÏõÂ<br />

zdoko<strong>na</strong>lenõ klimatizacÏnõÂho zarÏõÂzenõÂ, zejmeÂ<strong>na</strong> <strong>na</strong>proste odstraneÏnõÂ<br />

prasÏnosti vzduchu v laboratorÏi, a za druhe zdoko<strong>na</strong>lovaÂnõ osveÏtlenõÂ<br />

sarkofaÂgu a prÏõÂstupu do smutecÏnõÂ sõÂneÏ.<br />

ZpraÂva o stavu teÏla<br />

333<br />

Jak vypadala v te dobeÏ veÏdecka peÂcÏe o <strong>Gottwald</strong>ovo teÏlo? LeÂkarÏi ve<br />

zpraÂveÏ o sve praÂci uvaÂdeÏjõÂ:<br />

¹...Dne 10. uÂnora 1955 byli jsme, t.j. Dr. Rudolf VaneÏcÏek, Dr. JirÏõÂ<br />

KrÏecÏek a Dr. Josef Vymazal, poveÏrÏeni peÂcÏõÂ oteÏlo soudruha <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a. Na tomto uÂkolu jsme zacÏali pracovat pod vedenõÂm soveÏtskyÂch<br />

odbornõÂkuÊ , kterÏõ dote doby o teÏlo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a pecÏovali.<br />

Nejprve <strong>na</strong>Â s sez<strong>na</strong>Â mili se zaÂveÏrecÏnyÂmi operacemi doplnÏujõÂcõÂho balsamovaÂnõÂ,<br />

ktere vte dobeÏ probõÂhalo. V konecÏne faÂzi teÂto operace jsme se<br />

zuÂcÏastnili sepsaÂnõÂ podrobneÂho protokolu o stavu teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

k teÂto dobeÏ. 24. uÂnora 1955 jsme byli prÏijati spolecÏneÏ se soveÏtskyÂmi<br />

odbornõÂky prÏedsedou vla dy soudruhem Viliamem SÏirokyÂm za<br />

prÏõÂtomnosti soveÏtskeÂho velvyslance soudruha M. P. Firjubi<strong>na</strong>. PrÏevzali<br />

jsme zde soveÏtskou dokumentaci, obsahujõÂcõÂ:<br />

1. Protokol o balsamovaÂnõÂteÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a.<br />

2. Instrukce pro peÂcÏi o balsamovane teÏlo a o metodice doplnÏujõÂcõÂho<br />

balsamovaÂnõÂ.<br />

3. Soubor veÏdeckyÂch pracõ o ota zka ch balsamovaÂnõÂ.<br />

4. Album fotografiõÂ k protokolu o balsamovaÂnõÂteÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

ze dne 22. cÏerv<strong>na</strong> 1953 a album fotografiõÂ oblicÏeje a rukou <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a z led<strong>na</strong> a u nora 1955.<br />

5. Protokol o stavu teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, ktery jsme <strong>na</strong> tomto zasedaÂnõÂ<br />

spolecÏneÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky podepsali.<br />

Nato jsme byli soveÏtskyÂmi odbornõÂky instruova ni o teoretickeÂm podkladu<br />

a postupu balsamisace a o vsÏech operacõÂch, nutnyÂch k pruÊbeÏzÏneÂmu<br />

udrzÏovaÂnõÂteÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a a potrÏebnyÂch k prÏõÂpraveÏ teÏla<br />

pro vystavenõÂ.<br />

Po instruktaÂzÏi a prostudovaÂnõÂprÏevzatyÂch soveÏtskyÂch materiaÂluÊ jsme<br />

pocÏali provaÂdeÏt vsÏechny operace pod vedenõÂm soudruha I. S. KuzneÏcova.<br />

Po jeho odjezdu, t.j. od 29. brÏez<strong>na</strong> 1955 provaÂdõÂme pruÊbeÏzÏnou<br />

peÂcÏi o teÏlo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a sami. Stav viditelnyÂch cÏa stõ teÏla <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a je <strong>na</strong>Â mi bez vyjõÂmky denneÏ kontrolovaÂn. AzÏ k dnesÏnõÂmu<br />

dni jsme nepozorovali neprÏedvõÂdanyÂch a nezÏa doucõÂch zmeÏn od


334<br />

stavu, ktery je zachycen v poslednõÂm protokole, sepsaneÂm prÏi prÏedaÂvaÂnõÂteÏla<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a do <strong>na</strong>sÏõÂ peÂcÏe.ª 34)<br />

DalsÏõÂcÏaÂst je veÏnovaÂ<strong>na</strong> samotnyÂm detailuÊ m pruÊbeÏhu peÂcÏe o <strong>Gottwald</strong>ovo<br />

teÏlo. Od jeho ulozÏenõÂ v PamaÂtnõÂku leÂkarÏi denneÏ kontrolujõÂ stav<br />

viditelnyÂch cÏaÂstõÂ teÏla. DuÊ sledneÏ se rÏõÂdõÂ soveÏtskyÂmi instrukcemi.<br />

ZteÏchto instrukcõÂ a z dosavadnõÂch zkusÏenostõÂ <strong>na</strong>sÏich leÂkarÏuÊ vyplyÂvaÂ,<br />

zÏe ¹...prÏi peÂcÏi o teÏlo s. <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a je trÏeba mõÂti <strong>na</strong> zrÏeteli prÏedevsÏõÂm<br />

tyto okolnosti:<br />

1. mechanicke posÏkozenõÂ, ktere by mohlo byÂt zpuÊ sobeno neopatrnou<br />

manipulacõÂ prÏi osÏetrÏovaÂnõÂ pokozÏky;<br />

2. vysychaÂnõ pokozÏky, ktere by mohlo vzniknout nespra vnyÂm udrzÏovaÂnõÂm<br />

vlhkosti a teploty vzduchu;<br />

3. chemicke <strong>na</strong>rusÏenõ barvivy a la tkami, ktere mohou tvorÏit barevneÂ<br />

sloucÏeniny;<br />

4. infekce, prÏedevsÏõÂm plõÂsnÏovaÂ;<br />

5. posÏkozenõÂ hmyzem;<br />

6. hrube mechanicke posÏkozenõÂ, vznikle prÏi eventua lnõÂch technickyÂch<br />

porucha ch zarÏõÂzenõÂ;<br />

7. posÏkozenõ teÏla vysokou teplotu, vzniklou prÏi eventua lnõÂm pozÏa ru.ª 35)<br />

Jak jizÏ võÂme z prÏedchozõÂch dokumentuÊ , kraÂtce po odjezdu soveÏtskyÂch<br />

odbornõÂkuÊ 14. dub<strong>na</strong> 1955 shorÏela elektricka ¹muchobijkaª,<br />

ktera byla umõÂsteÏ<strong>na</strong> v laboratorÏi. Dva dny <strong>na</strong>to shorÏel motor, posunujõÂcõÂ<br />

zajisÏt'ovacõÂ kolõÂk podstavce sarkofaÂgu. LeÂkarÏi si nebyli jisti, zda<br />

dyÂm ne<strong>na</strong>rusÏil pokozÏku, i kdyzÏ sami zÏaÂdne zmeÏny nezpozorovali. PozÏaÂdali<br />

proto o okamzÏity telefonicky rozhovor se ¹soudruhem prof. MardasÏevemª,<br />

ktery po vylõÂcÏenõ prÏõÂhody prÏileteÏl do Prahy. Vyko<strong>na</strong>l podrobnou<br />

prohlõÂdku teÏla a konstatoval, zÏe k porusÏenõÂ pokozÏky nedosÏlo.<br />

Ani chemicky rozbor dyÂmu a ovzdusÏõ sarkofaÂgu nezavdal prÏõÂcÏiny<br />

k domneÏnce, zÏe by teÏmito zaÂvadami dosÏlo k chemickeÂmu posÏkozenõÂ<br />

tkaÂnõÂteÏla.<br />

ObjevujõÂ se probleÂmy<br />

Profesor MardasÏev doporucÏil rÏadu opatrÏenõÂ, zejmeÂ<strong>na</strong> hermeticke oddeÏlenõÂ<br />

prostoru sarkofaÂgu od laboratorÏe. Po poradeÏ s techniky se ukaÂzalo,<br />

zÏe provedenõ hermetizace sarkofaÂgu je mozÏne jen v dobeÏ, kdy teÏlo<br />

nenõÂ uvnitrÏ sarkofaÂgu, tedy v pruÊbeÏhu dalsÏõÂho doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ.<br />

Aby byla vyloucÏe<strong>na</strong> mozÏnost poruch podobneÂho raÂzu, byl elektromotor<br />

<strong>na</strong>hrazen rucÏnõÂm zajisÏt'ovaÂnõÂm a elektricka ¹muchobijkaª<br />

byla odstraneÏ<strong>na</strong>.<br />

Je nesporneÂ, zÏe doko<strong>na</strong>la hermetizace sarkofaÂgu by zcela vyloucÏila<br />

pronikaÂnõÂsÏkodlivin do prostoru sarkofaÂgu. Na druhe straneÏ sevsÏak<br />

ukaÂzalo, zÏe v sarkofaÂgu, ktery nenõ hermeticky uzavrÏen, je mozÏneÂ


335<br />

operativneÏ regulovat vlhkost v dobeÏ letnõÂho horka a velkyÂch <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv.<br />

Regulace vlhkeÂho prostrÏedõÂ v sarkofaÂgu je daÂle vyÂhod<strong>na</strong>Â pro udrzÏovaÂnõÂ<br />

vlhkosti pokozÏky <strong>na</strong> mõÂru prÏõÂpustnou pro vystavenõÂ teÏla. OvsÏem mozÏnost<br />

mechanicke regulace by prÏi hermetizaci sarkofaÂgu byla vyloucÏe<strong>na</strong>.<br />

Vzhledem k tomuto rozporu pozÏaÂdali prazÏsÏtõÂ leÂkarÏi profesora MardasÏeva<br />

dopisem o radu. Ten v odpoveÏdi vyslovuje <strong>na</strong>Âzor, zÏe sarkofaÂg<br />

ma byÂt i prÏesto hermetizovaÂn, i kdyzÏ hermetizaci neprÏipousÏtõ mimo<br />

dobu doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ. MeÏneÏnõÂ vlhkosti v sarkofaÂgu poklaÂdaÂ<br />

MardasÏev za neuÂcÏelneÂ. NasÏi leÂkarÏi se vsÏak domnõÂvajõÂ, zÏe po provedenõÂ<br />

hermetizace sarkofaÂgu vyvstane probleÂm novyÂ, a to nutnost klimatizovat<br />

ovzdusÏõÂ v sarkofaÂgu. SoucÏasneÏ seteÂzÏ pracovalo <strong>na</strong> konstrukci<br />

noveÂ, leÂpe vyhovujõÂcõÂ osveÏtlovacõÂ soustavy sarkofaÂgu.<br />

AutorÏi zpraÂvy daÂle uvaÂdeÏjõÂ, zÏe ¹...v pruÊbeÏhu dosavadnõÂ praÂce se<br />

vyskytly neÏktere probleÂmy, tyÂkajõÂcõ se bezprostrÏedneÏ udrzÏovaÂnõÂ<br />

teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, ktere si vyzÏadujõ teoreticke rÏesÏenõÂ.ª 36)<br />

Je to prÏedevsÏõÂm otaÂzka mozÏnosti posÏkozenõÂ pokozÏky prÏi opakovaneÂm<br />

dlouhodobeÂm mechanickeÂm osusÏovaÂnõÂ, ktere je pro vystavenõ teÏla<br />

nutneÂ. PrÏi teÂto operaci se leÂkarÏi rÏõÂdõÂ duÊ sledneÏ instrukcemi soveÏtskyÂch<br />

odbornõÂkuÊ , vyplyÂvajõÂcõÂmi z jejich trÏicetilete zkusÏenosti. AvsÏak ani sebeopatrneÏjsÏõÂ<br />

vyko<strong>na</strong>ÂvaÂnõÂteÂto operace nemuÊzÏe v dlouhodobe perspektiveÏ<br />

vyloucÏit urcÏite posÏkozenõ pokozÏky, byt' mikroskopickyÂch rozmeÏruÊ,<br />

ktere by se mohlo po delsÏõ dobeÏ projevit zrÏetelnyÂmi zmeÏ<strong>na</strong>mi <strong>na</strong> viditelnyÂch<br />

cÏaÂstech teÏla.<br />

Tento u kol, jemuzÏ meÏlo prÏedchaÂzet vyrÏesÏenõ neÏkteryÂch dõÂlcÏõÂch teoretickyÂch<br />

otaÂzek, poklaÂdali veÏdci za dlouhodobyÂ. Take se domnõÂvali, zÏe<br />

vyÂzkum je mozÏny pouze <strong>na</strong> paralelnõÂm objektu ve vyÂzkumne laboratorÏi,<br />

urcÏene pro potrÏeby Mauzolea. Navrhli proto zrÏõÂzenõ takove laboratorÏe,<br />

podobneÏ jako tomu bylo v SoveÏtskeÂm svazu. OpõÂrali se o <strong>na</strong>Âzor<br />

soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ , podle nichzÏ je praÂce v teoreticke laboratorÏi pro<br />

peÂcÏi o balzamovane teÏlo nezbyt<strong>na</strong>Â. Vybavenõ teÂto laboratorÏe nutnyÂmi<br />

prÏõÂstroji lze ± podle autoruÊ teÂto zpraÂvy ± ocÏekaÂvat v dohledne dobeÏ.<br />

Projekt vsÏak nebyl nikdy realizovaÂn.)<br />

ZpraÂva daÂle uvaÂdõÂ, zÏe vzhledem k tomu, zÏe jde o veÏdeckou oblast<br />

u<strong>na</strong>Âs novou, v nõÂzÏ nikdo v CÏ eskoslovensku nema vlastnõ zkusÏenosti,<br />

bylo by uÂcÏelneÂ, aby leÂkarÏuÊ m pecÏujõÂcõÂm o teÏlo soudruha <strong>Gottwald</strong>a bylo<br />

umozÏneÏno sez<strong>na</strong>Âmit se s pracovnõÂmi metodami a hlavneÏ vyÂzkumnou<br />

liniõÂ laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ.<br />

OduÊ lezÏite operaci, jakou bylo tzv. doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂ, jsme se<br />

jizÏ zminÏ ovali. Podle põÂsemnyÂch instrukcõÂ, prÏedanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky,<br />

je nutno provaÂdeÏt doplnÏ ujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂvzÏdy po uplynutõÂ<br />

jednoho azÏ puÊ ldruheÂho roku. Vzhledem k tomu, zÏe poslednõÂ bylo provedeno<br />

v u noru 1955, prÏichaÂzõ dalsÏõ doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂvu vahu<br />

vu noru azÏ zaÂrÏõ 1956.


336<br />

Z rozboru statistiky <strong>na</strong>ÂvsÏteÏv v Mauzoleu Kl. <strong>Gottwald</strong>a a s ohledem<br />

<strong>na</strong> jubilejnõ dny v roce vyplyÂvaÂ, zÏe by bylo vhodne proveÂst doplnÏ ujõÂcõÂ<br />

balzamovaÂnõÂvu dobõ mezi 15. brÏeznem a 30. dubnem, nebo beÏhem<br />

meÏsõÂce zaÂrÏõ roku 1956. V teÏchto dvou u dobõÂch je totizÏ podle dosavadnõÂch<br />

zkusÏenostõÂ pocÏet <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ v Mauzoleu <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

nizÏsÏõ a do teÂto doby nespada take zÏaÂdne vyÂz<strong>na</strong>mneÏjsÏõ jubileum. TermõÂn<br />

doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ musõÂ vsÏak byÂt urcÏen prÏedevsÏõÂm podle<br />

stavu teÏla <strong>Gottwald</strong>ovyÂch pozuÊ statkuÊ . Podle nyneÏjsÏõÂ skutecÏnosti by ±<br />

podle <strong>na</strong>Âzoru leÂkarÏuÊ ± bylo mozÏne proveÂst doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂazÏ<br />

vzaÂrÏõÂ. PoneÏvadzÏ vsÏak <strong>na</strong>sÏi leÂkarÏi nemajõÂ dosud vlastnõÂ zkusÏenosti,<br />

nemohou termõÂn prÏõÂsÏtõÂho doplnÏ ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ sami zodpoveÏdneÏ<br />

urcÏit, a proto zÏaÂdajõÂ, aby byl povolaÂn soveÏtsky expert a urcÏil termõÂn <strong>na</strong><br />

zaÂkladeÏ soveÏtskyÂch zkusÏenostõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe nenõÂ vyloucÏeno,<br />

zÏe bude nutno zacÏõÂt s doplnÏ ujõÂcõÂm balzamovaÂnõÂm jizÏ 15.brÏez<strong>na</strong>, je<br />

nezbytne pozvat soveÏtskeÂho experta urychleneÏ.<br />

ZpraÂva pokracÏuje faktickyÂmi informacemi o <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnosti:<br />

Mauzoleum bylo v roce 1955 prÏõÂstupno verÏejnosti podle schvaÂlenyÂch<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂch hodin. UzavrÏeno bylo pro rekonstrukcÏnõÂ praÂce<br />

v dobeÏ od 3. led<strong>na</strong> 1955 do 5. brÏez<strong>na</strong> 1955.<br />

Mauzoleum <strong>na</strong>vsÏtõÂvilo 17 zahranicÏnõÂch vlaÂdnõÂch delegacõÂ soveÏtskaÂ<br />

vlaÂdnõÂ delegace vede<strong>na</strong>Â <strong>na</strong>ÂmeÏstkem prÏedsedy Rady ministruÊ s. KaganovicÏem,<br />

rumunska vlaÂdnõ delegace, soveÏtsky ministr zemeÏdeÏlstvõÂ<br />

s. BenediktovicÏ, <strong>na</strong>ÂmeÏstek ministra spojuÊ CÏ LR, polska vlaÂdnõ delegace<br />

vede<strong>na</strong>Â s. Michajlovskim, parlamentnõÂ delegace SyÂrie aj.), 92 zahranicÏnõÂch<br />

sportovnõÂch a kulturnõÂch delegacõÂ, 66 delegacõÂ zezaÂvoduÊ,<br />

10 delegacõÂ sÏkol a pracovnõÂch zaÂloh.<br />

Mauzoleum od jeho otevrÏenõÂ azÏ do 1. 1ed<strong>na</strong> 1956 <strong>na</strong>vsÏtõÂvilo celkem<br />

650 813 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ.<br />

Za rok 1955 to bylo celkem 234 440 osob:<br />

leden 865, 3. 1. ± 5. 3. uzavrÏeno, brÏezen 23 724, duben 17 807, kveÏten<br />

33 095, cÏerven 40 644, cÏervenec 42 949, srpen 23 225, zaÂrÏõÂ 14 701,<br />

rÏõÂjen 16 257, listopad 12 865, prosinec 8 308.<br />

NaÂvsÏteÏvnõ dny, stanovene usnesenõÂm U V KSCÏ , jsou prÏesneÏ dodrzÏovaÂny<br />

a zmeÏny v <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂch hodi<strong>na</strong>Âch se ko<strong>na</strong>jõÂ jen podle rocÏnõÂho<br />

obdobõÂ, tj. 15. 4. a 15. 9. KazÏda zmeÏ<strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂch hodin je uverÏejnÏovaÂ<strong>na</strong><br />

tiskem a rozhlasem prostrÏednictvõÂm UÂ stavu deÏjin KSCÏ .<br />

PodobneÏ zverÏejnÏ ujõÂ tisk a rozhlas zpraÂvy o mimorÏaÂdnyÂch a vyÂz<strong>na</strong>mnyÂch<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvaÂch Mauzolea. MimorÏaÂdne <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvy jsou povolovaÂny jen<br />

se souhlasem UÂ V KSCÏ aleÂkarÏuÊ Mauzolea. PrÏõÂstup do Mauzolea pro<br />

<strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂky zuÊ stal nezmeÏneÏn a mimo prÏilehlyÂch mõÂstnostõÂ ± SlavnostnõÂ<br />

sõÂnÏ, UÂ strÏednõÂ sõÂnÏ a Kolumbarium ± byla verÏejnosti zprÏõÂstup-


neÏ<strong>na</strong> i sõÂnÏ SoveÏtske armaÂdy. Vojenske kolumbarium, kde je ulozÏe<strong>na</strong><br />

ur<strong>na</strong> Hrdiny SSSR gen. mjr. Sochora, bude prÏõÂstup<strong>na</strong> verÏejnosti po<br />

dokoncÏenõ socharÏske vyÂzdoby.<br />

DoplnÏujõÂcõÂ <strong>balzamizace</strong><br />

337<br />

SpolecÏ<strong>na</strong>Â komise soveÏtskyÂch a cÏeskoslovenskyÂch odbornõÂkuÊ ve slozÏenõÂ:<br />

rÏeditel laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong>,<br />

prof. S. R. MardasÏev, docent A. S. Pavlov, docent MUDr. R. VaneÏcÏek,<br />

MUDr. J. KrÏecÏek, MUDr. J. Vymazal, MUDr. Z. Lodin a MUDr. Z. Vacek<br />

vyko<strong>na</strong>la v dobeÏ od 16. rÏõÂj<strong>na</strong> do 20. listopadu 1956 podrobnou<br />

prohlõÂdku stavu <strong>Gottwald</strong>ova teÏla a doplnÏujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂ. Na jejõÂm<br />

zaÂkladeÏ dospeÏla komise k zaÂveÏruÊm:<br />

Charakteristicky vyÂraz tvaÂrÏe Kl. <strong>Gottwald</strong>a zachovaÂn beze zmeÏn.<br />

Celkova forma, relieÂf a barva kuÊzÏe oblicÏeje, rukou a jinyÂch cÏaÂstõÂteÏla<br />

jsou dobrÏe zachovaÂny.<br />

NeporusÏenost tkaÂnõÂteÏla byla beÏhem praÂce oveÏrÏe<strong>na</strong> mikroskopickyÂm<br />

vysÏetrÏenõÂm.<br />

DoplnÏujõÂcõ balzamovaÂnõ <strong>Gottwald</strong>ova teÏla, ktere bylo provaÂdeÏno<br />

vrÏõÂjnu azÏ listopadu 1956, vytvorÏilo jesÏteÏ lepsÏõÂ podmõÂnky k jeho dalsÏõÂmu<br />

dlouhodobeÂmu uchovaÂnõÂ a vystavenõÂ v sarkofaÂgu. Komise potvrdila,<br />

zÏe teÏlo K. <strong>Gottwald</strong>a je plneÏ prÏipraveno k vystavenõÂ azÏe Mauzoleum<br />

muÊzÏe byÂt znovu otevrÏeno. SoucÏasneÏ take prÏipomneÏla, zÏe je<br />

zÏaÂdoucõÂ vyvinout objektivnõÂ registraci stavu teÏla, zejmeÂ<strong>na</strong> pouzÏõÂvaÂnõÂm<br />

inkontaktnõÂch meÏrÏõÂcõÂch metod. A podotkla, zÏe <strong>balzamizace</strong> teÏl pro jejich<br />

dlouhodobe zachovaÂnõ ve stavu schopneÂm vystavenõ se provaÂdõÂ<br />

pouze ve trÏech zemõÂch, a to v SSSR, CÏ SR a Bulharsku. Upozornila <strong>na</strong><br />

uÂcÏelnost vzaÂjemne informovanosti a koordi<strong>na</strong>ci veÏdecke cÏinnosti v teÂto<br />

oblasti.<br />

3. prosince 1956 vzalo politicke byro U V KSCÏ <strong>na</strong> veÏdomõ zpraÂvu<br />

o provedeneÂm doplnÏ ujõÂcõÂm balzamovaÂnõÂ teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

a rozhodlo, aby byl prÏi nejblizÏsÏõ vhodne prÏõÂlezÏitosti, <strong>na</strong>prÏ. kdyzÏ budou<br />

provaÂdeÏny u pravy <strong>na</strong> <strong>Gottwald</strong>oveÏ teÏle cÏerven ± cÏervenec 1957), <strong>na</strong>hrazen<br />

jeho vojensky stejnokroj obcÏanskyÂm odeÏvem. Byro daÂle schvaÂlilo<br />

ulozÏenõÂ urny s popelem vyÂz<strong>na</strong>mneÂho komunistickeÂho cÏinitele a ministra<br />

VaÂclava Noska v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ. NahrazenõÂ<br />

vojenskeÂho stejnokroje obcÏanskyÂm odeÏvem u <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a se<br />

<strong>na</strong>plaÂnovalo <strong>na</strong> 2. cÏerv<strong>na</strong> 1957, opeÏt za uÂcÏasti profesora MardasÏeva.<br />

V obdobõÂ od 15. 9. 1958 do 25. 10. 1958 probeÏhla trÏetõÂ doplnÏ ujõÂcõÂ<br />

<strong>balzamizace</strong> teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a opeÏt za uÂcÏasti soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ<br />

. K tomuto datu 15. 9. 1958) byla pro byro vypracovaÂ<strong>na</strong> novaÂ<br />

zpraÂva o <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnosti Mauzolea. Ze zpraÂvy vybõÂraÂme:


338<br />

Mauzoleum <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a <strong>na</strong>vsÏtõÂvilo do 15. 9. 1958 celkem<br />

1 156 742 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ ; z toho pak v roce<br />

1953 55 646 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ<br />

1954 361 400 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ<br />

1955 233 770 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ<br />

1956 147 570 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ<br />

1957 187 798 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ<br />

1958 170 558 <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõÂkuÊ k 15. 9. 1958)<br />

K hrobu Nez<strong>na</strong>ÂmeÂho bojovnõÂka prÏichaÂzõÂ rocÏneÏ pruÊmeÏrneÏ 25oficiaÂlnõÂch<br />

delegacõ zastupitelskyÂch orgaÂnuÊ , ktere jsou prÏedem hlaÂsÏeny a poklaÂdajõÂveÏnce<br />

nebo kytice. OstatnõÂ delegace, prÏedem nehlaÂsÏeneÂ, nejsou<br />

evidovaÂny.<br />

Podle dohody s UÂ stavem deÏjin KSCÏ a StaÂtnõÂ pamaÂtkovou spraÂvou<br />

bude NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk od kveÏt<strong>na</strong> 1959 zprÏõÂstupneÏn take mimo<br />

uÂrÏedneÏ urcÏene <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvnõ dny Mauzolea.<br />

CÏas pracuje...<br />

Po sÏesti letech od u mrtõ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a se uzÏ zacÏõÂ<strong>na</strong>l projevovat<br />

<strong>na</strong> jeho teÏle zub cÏasu. JesÏteÏ nesÏlo o uhnõÂvaÂnõÂ dolnõÂch koncÏetin,<br />

ktere <strong>na</strong>konec leÂkarÏi teÏlu odnÏali a <strong>na</strong>hradili proteÂzami, nicmeÂneÏ <strong>na</strong><br />

pokozÏce, jak vyplyÂva z dalsÏõ zpraÂvy ministerstva vnitra politbyru, zacÏalo<br />

dochaÂzet k neprÏõÂjemnyÂm zmeÏ<strong>na</strong>Âm...<br />

Ministerstvo vnitra prÏedklaÂda zmõÂneÏnou zpraÂvu kolektivu leÂkarÏuÊ<br />

Mauzolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a o stavu teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, o pracech<br />

vyko<strong>na</strong>nyÂch v souvilosti s peÂcÏõÂoteÏlo za rok 1959 a o probleÂmech<br />

prÏi udrzÏovaÂnõÂteÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a. 37) Ve zpraÂveÏ se uvaÂdõÂ, zÏe prÏi<br />

kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny<br />

barvy a relieÂfuÊ pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky<br />

hlavy a krku. Drobne zhrubnutõ relieÂfuÊ kuÊzÏe <strong>na</strong> vnitrÏnõ plosÏe ukazovaÂku<br />

prave ruky bylo osÏetrÏeneÂ; dalsÏõ proces zhrubnutõ jizÏ nepokracÏuje<br />

a stav pokozÏky se zlepsÏil.<br />

Kolektiv leÂkarÏuÊ dospeÏl <strong>na</strong> zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch prÏi <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvaÂch<br />

laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ i<strong>na</strong><br />

zaÂkladeÏ vlastnõÂho baÂdaÂnõÂkzaÂveÏru, zÏe vzdor skutecÏnosti, zÏe je soveÏtskaÂ<br />

metoda balzamovaÂnõ nejlepsÏõ apeÂcÏe o balzamovane teÏlo doko<strong>na</strong>laÂ,<br />

dochaÂzõÂ uvnitrÏ teÏla k pomaleÂmu rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõÂ, duÊ lezÏityÂch<br />

pro zachovaÂnõÂpuÊ vodnõÂho stavu a barvy viditelnyÂch i neviditelnyÂch<br />

cÏaÂstõÂ pokozÏky.<br />

RÏ esÏenõ teÏchto probleÂmuÊ veÏnujõ soveÏtsÏtõ specialiste v moskevske laboratorÏi<br />

mimorÏaÂdnou pozornost. Soustavny vyÂzkum, provaÂdeÏny neÏkolika<br />

desõÂtkami !) veÏdeckyÂch pracovnõÂkuÊ a odbornõÂkuÊ,prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõÂ kazÏdyÂ


339<br />

rok nove duÊ lezÏite poz<strong>na</strong>tky, ktere umozÏnÏujõ zlepsÏovat peÂcÏi o balzamovaneÂ<br />

teÏlo. Z teÏchto duÊ voduÊ zpraÂva <strong>na</strong>vrhuje, aby byl podstatneÏ rozsÏõÂrÏen<br />

styk <strong>na</strong>sÏich leÂkarÏuÊ z Mauzolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a s moskevskou<br />

laboratorÏõÂ prÏi Mauzoleu V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong>: ¹...bylo by<br />

uÂcÏelneÂ, aby vsÏem <strong>na</strong>sÏim leÂkarÏuÊ m byl umozÏneÏn pravidelny delsÏõ studijnõÂ<br />

pobyt v moskevske laboratorÏi. Zpra va o poslednõÂm studijnõÂm pobytu<br />

<strong>na</strong>sÏich leÂkarÏuÊ v MoskveÏ seprÏiklaÂda ...ª PrÏõÂloha 42<br />

Podle instrukcõÂ vypracovanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky je trÏeba v prvnõÂ<br />

polovineÏ roku 1960 proveÂst dalsÏõÂ doplnÏujõÂcõÂ balzamizaci teÏla <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a. Po dohodeÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky je <strong>na</strong>vrzÏen termõÂn mezi<br />

20. brÏeznem a 25. dubnem 1960 a prÏizvaÂnõÂ z<strong>na</strong>ÂmyÂch soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ<br />

± akademika S. R. MardasÏeva a docenta A. S. Pavlova:<br />

¹...Akademik MardasÏev se svyÂmi spolupracovnõÂky vypracoval a zdoko<strong>na</strong>lil<br />

metodu balsamisace. Je prÏedevsÏõÂm jeho za sluhou, zÏe teÏlo soudruha<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a bylo s uÂspeÏchem balsamova no a udrzÏeno<br />

do dnesÏnõÂ doby v dobreÂm stavu. JõÂm a jeho spolupracovnõÂky vypracova<strong>na</strong>Â<br />

metoda daÂva z dosud z<strong>na</strong>ÂmyÂch postupuÊ balsamisace nejveÏtsÏõÂ<br />

prÏedpoklady pro dlouhodobe udrzÏenõ teÏla v dobreÂm stavu. Akademik<br />

S. R. MardasÏev podobneÏ jako ostatnõÂ pracovnõÂci, kterÏõÂ seuÂcÏastnili balsamisace,<br />

si vytvorÏili k <strong>na</strong>sÏõ zemi a k <strong>na</strong>sÏemu lidu hluboce prÏa telskyÂ<br />

pomeÏr, ktery opeÏtovneÏ osveÏdcÏujõ obeÏtavou bratrskou pomocõÂ.ª 38)<br />

Politicke byro U V KSCÏ zpraÂvy leÂkarÏskyÂch expertuÊ pruÊbeÏzÏneÏ projed<strong>na</strong>Âvalo.<br />

Aby byla peÂcÏe o pozuÊ statky ¹prvnõÂho deÏlnickeÂho prezidentaª co<br />

nejlepsÏõÂ, rozhodlo akceptovat <strong>na</strong>Âvrh leÂkarÏske zpraÂvy a vysõÂlat leÂkarÏe<br />

<strong>na</strong> pravidelne studijnõ pobyty do Moskvy. DoporucÏilo, aby se vlaÂda<br />

CÏ eskoslovenske socialisticke republiky obraÂtila <strong>na</strong> vlaÂdu SSSR a pozÏaÂdala<br />

ji, aby <strong>na</strong>sÏim leÂkarÏuÊ m, kterÏõÂ pecÏujõÂ oteÏlo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a,<br />

umozÏnila studijnõÂ cestu do SoveÏtskeÂho svazu. V <strong>na</strong>Âvrhu dopisu s zÏaÂdostõÂ<br />

o pobyt se uvaÂdõÂ:<br />

¹...v prÏõÂpadeÏ, zÏe vla da Svazu soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik<br />

bude moci teÂto zÏa dosti vyhoveÏt, byli by do SoveÏtskeÂho svazu vyslaÂni<br />

soudruzi profesor MUDr. R. VaneÏcÏek, docent MUDr. Z. Vacek a MUDr. J.<br />

Vymazal. Bude-li soveÏtske straneÏ vyhovovat <strong>na</strong>vrhovany termõÂn, mohla<br />

by se studijnõÂ cesta uskutecÏnit od 22. kveÏt<strong>na</strong> do 11. cÏerv<strong>na</strong> 1961.ª 39)<br />

PodepsaÂn prÏedseda vlaÂdy CÏ eskoslovenske socialisticke republiky<br />

V. SÏ irokyÂ.<br />

StudijnõÂ pobyt byl umozÏneÏn jeden rok dveÏma a <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂ rok<br />

trÏem leÂkarÏuÊ m, vzÏdy po dobu trÏõÂ tyÂdnuÊ . 40)<br />

Byro take ulozÏilo <strong>na</strong>sÏõ vlaÂdeÏ, aby pozÏaÂdala soveÏtskou vlaÂdu o stanovisko<br />

k <strong>na</strong>Âvrhu <strong>na</strong> vyz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>ÂnõÂ soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ, a:<br />

¹...nebudou-li <strong>na</strong>Â mitky, prÏedlozÏit vlaÂdeÏ a presidentu republiky CÏ eskoslovenskeÂ<br />

u prÏõÂlezÏitosti 15. vyÂrocÏõ osvobozenõ CÏ eskoslovenske repub-


340<br />

liky SoveÏtskou arma dou <strong>na</strong> vrh <strong>na</strong> propuÊjcÏenõ RÏa du pra ce akademiku<br />

S. R. MardasÏevovi a vyz<strong>na</strong>me<strong>na</strong>Ânõ Za vynikajõÂcõ pra ci docentu R. N.<br />

Uskovovi, docentu A. S. Pavlovovi a kandidaÂtuÊmleÂkarÏskyÂchveÏd J. S. Romakovovi,<br />

V. I. KuzneÏcovovi a V. S. ZÏuravlovovi.ª<br />

JesÏteÏ rok a trÏi meÏsõÂce trvaly s<strong>na</strong>hy tyÂmu zachraÂncuÊ udrzÏet mrtveÂ<br />

teÏlo pohromadeÏ. PostupneÏ byly <strong>na</strong>hrazeny obeÏ dolnõÂ koncÏetiny, ale<br />

proces rozkladu nezastavili ani leÂkarÏi, ani chemici.<br />

At' uzÏ pro nedostatecÏnou spolupraÂci s Moskvou anebo proto, zÏe<br />

ani soveÏtska metoda nebyla nejlepsÏõÂ, mrtvy vlaÂdce <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong><br />

byl po devõÂti letech sveÂho pobytu v Mauzoleu standardnõÂm<br />

zpuÊ sobem zpopelneÏn.<br />

TecÏku za celyÂm projektem udeÏlalo politicke byro U V KSCÏ 20. brÏez<strong>na</strong><br />

1962. Z toho dne pochaÂzõÂ zpraÂva s <strong>na</strong>Âzvem:<br />

¹PrÏemõÂsteÏnõÂ ostatkuÊ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku<br />

<strong>na</strong> VõÂtkoveÏ. PrÏõÂsneÏ tajneÂ.)ª 41)<br />

Politicke byro se v bodeÏ 19 usneslo prÏemõÂstit ostatky <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ. Rozhodlo realizovat <strong>na</strong>Âvrh<br />

tak, aby zpraÂva o tom byla zverÏejneÏ<strong>na</strong> v souvislosti s <strong>na</strong>ÂvsÏteÏvou delegaÂtuÊ<br />

XII. sjezdu KSCÏ vNaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku.<br />

DaÂle rozhodlo:<br />

l UzavrÏõÂt k 1. 4. 1962 Mauzoleum a NaÂrodnõÂ pamaÂtnõÂk a zverÏejnit<br />

o tom zpraÂvu v tisku.<br />

l PrÏemõÂstit z NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku, v dohodeÏ s rodinou, ostatky<br />

Marty <strong>Gottwald</strong>oveÂ.<br />

l PrÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s platnostõÂ od 1. 7. 1962<br />

z ministerstva vnitra <strong>na</strong> ministerstvo sÏkolstvõÂ a kultury, prÏõÂpadneÏ<br />

<strong>na</strong> NaÂrodnõÂ vyÂbor hl. m. Prahy.<br />

l PrÏedlozÏit rozpracovany <strong>na</strong>Âvrh dle schvaÂleneÂho ideoveÂho <strong>na</strong>ÂmeÏtu<br />

do 30. 4. 1962 politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ tak, zÏe katafalk bude<br />

prÏesunut do prostoru D.<br />

l Ministru sÏkolstvõÂ a kultury s. FrantisÏku Kahudovi a architektu<br />

J. GocÏaÂrovi bylo ulozÏeno prÏipravit <strong>na</strong> zaÂkladeÏ schvaÂleneÂho <strong>na</strong>ÂmeÏtu<br />

rozpracovaÂnõ architektonickyÂch a vyÂtvarnyÂch u prav souvisejõÂcõÂch<br />

bezprostrÏedneÏ s novyÂm umõÂsteÏnõÂm urny s popelem soudruha<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a.<br />

l Byla vypracovaÂ<strong>na</strong> smlouva o prÏedaÂnõÂ celeÂho objektu ministerstvu<br />

sÏkolstvõ a kultury. VnitrÏnõ technicke zarÏõÂzenõ seprÏedaÂva KarloveÏ<br />

univerziteÏ.<br />

TermõÂn ke skoncÏenõ teÏchto u koluÊ je 1. 7. 1962.


31. brÏez<strong>na</strong> 1962 byla odvolaÂ<strong>na</strong> cÏest<strong>na</strong>Â straÂzÏ jednotky VnitrÏnõÂ straÂzÏe<br />

MV urcÏe<strong>na</strong>Â k ostraze NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku a prÏõÂslusÏnõÂci zacÏleneÏni do<br />

sestavy VnitrÏnõÂ straÂzÏe.<br />

Ministru vnitra LubomõÂru SÏ trougalovi bylo ulozÏeno zajistit <strong>na</strong>daÂle<br />

potrÏebnou ostrahu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku zvencÏõÂ i uvnitrÏ. S platnostõÂ<br />

od 1. dub<strong>na</strong> 1962 odvolat cÏestnou straÂzÏ jednotky VnitrÏnõÂ straÂzÏe a do<br />

31. kveÏt<strong>na</strong> 1962 prÏedlozÏit politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> dalsÏõÂ<br />

vyuzÏitõÂ technickeÂho zarÏõÂzenõÂ Mauzolea.<br />

UsnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ z 22. kveÏt<strong>na</strong> 1962 schvaÂlilo<br />

v bodeÏ 9 42) <strong>na</strong>Âvrh architektonickyÂch u prav NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku<br />

a ulozÏilo jeho noveÂmu spraÂvci, ministerstvu sÏkolstvõÂ a kultury, prÏedlozÏit<br />

do konce prvnõÂho pololetõÂ roku 1963 <strong>na</strong>Âvrh jeho dalsÏõÂho vyuzÏitõÂ.<br />

***<br />

Budova NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku <strong>na</strong> horÏe VõÂtkoveÏ ne<strong>na</strong>sÏla ani po roce<br />

1989 jasne uplatneÏnõÂ. O jejõÂm definitivnõÂm osudu nenõ do vydaÂnõ toho<br />

sbornõÂku staÂle rozhodnuto. S<strong>na</strong>d je to proto, zÏe jizÏ od dob vzniku pamaÂtnõÂku,<br />

doprovaÂzely jej staÂle ideove a koncepcÏnõ zmeÏny.<br />

V budoveÏ se odehraÂlo neÏkolik kulturnõÂch akcõÂ, <strong>na</strong>prÏ. trÏi rocÏnõÂky<br />

KoncertuÊ <strong>na</strong> podporu Tibetu, prostranstvõÂ <strong>na</strong>VõÂtkoveÏ poslouzÏilo ale<br />

icÏeskyÂm pravicovyÂm extreÂmistuÊ m k porÏaÂdaÂnõÂ jejich srazu. PrÏi hledaÂnõÂ<br />

odpovõÂdajõÂcõÂho vyuzÏitõ komplexu padaly i takove <strong>na</strong>Âvrhy jako <strong>na</strong>prÏ.<br />

zbudovaÂnõÂ obrÏõÂho akvaÂria...<br />

Osud PamaÂtnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ se tedy nejspõÂsÏe stane teÂmatem sÏirsÏõÂ<br />

diskuse, ktera dosud ± z hlediska historie v kraÂtkeÂm obdobõ ± neprobeÏhla.<br />

P. S.)<br />

VIÂTKOV A PAMAÂTNIÂK<br />

V budoveÏ Pama tnõÂku v Praze <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ budou po cely prosinec k videÏnõÂ<br />

pra ce z verÏejne souteÏzÏe <strong>na</strong> vyuzÏitõ Pama tnõÂku budoucõÂho Muzea cÏeskeÂ<br />

sta tnosti) a prÏilehleÂho parku. PorÏaÂdaÂmeÏstska cÏa st Praha 3.<br />

Litera rnõ noviny cÏ. 49, 29. 11. 2000)<br />

341


342<br />

PrÏõÂloha 41: PrÏepis leÂkarÏske zpraÂvy o stavu teÏla,<br />

o pracech vyko<strong>na</strong>nyÂch v souvislosti<br />

speÂcÏõÂ oteÏlo za rok 1959 a probleÂmech<br />

prÏi udrzÏovaÂnõÂ teÏla <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

BeÏhem roku 1959 byla pravidel<strong>na</strong>Â a soustav<strong>na</strong>Â peÂcÏe oteÏlo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

vyko<strong>na</strong>ÂvaÂ<strong>na</strong> podle instrukcõÂ vypracovanyÂch soveÏ tskyÂmi specialisty. DoplnÏ<br />

ujõÂcõÂ balsamisace v tomto roce provede<strong>na</strong> nebyla.<br />

PrÏi kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny<br />

barvy a relieÂfu pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky hlavy<br />

a krku. RovneÏ zÏ /?/ <strong>na</strong> leve ruce ukazovaÂku prave ruky bylo dne 16. uÂnora<br />

1959 pozorovaÂno drobne zhrubnutõ relieÂfu kuÊ zÏe. Ostatnõ viditelne cÏaÂsti pokozÏky<br />

prave ruky byly nezmeÏneÏny.<br />

Po zjisÏteÏ nõÂ vyÂsÏe popsanyÂch drobnyÂch zmeÏ n pokozÏky <strong>na</strong> praveÂm ukazovaÂku<br />

byla tato cÏaÂst soustavneÏ podle instrukcõÂ osÏetrÏovaÂ<strong>na</strong> azÏ do meÏsõÂce cÏerv<strong>na</strong>, kdy<br />

bylo konstatovaÂno, zÏe proces zhrubnutõÂ jizÏ nepokracÏuje a stav pokozÏky se<br />

zlepsÏil.<br />

Stav teÏla byl v hrubyÂch rysech zachycovaÂn fotograficky.<br />

BeÏhem roku 1959 se nevyskytly zÏaÂdne vaÂzÏneÏjsÏõ zaÂvady v technickeÂm provozu<br />

zarÏõÂzenõÂ Mausolea.<br />

VraÂmci cÏinnosti vyÂzkumne se pokracÏuje ve studiu slozÏenõ tekutiny tvorÏõÂcõÂ<br />

jemnou vrstvu <strong>na</strong> viditelnyÂch cÏaÂstech pokozÏky a bylo zahaÂjeno studium pochoduÊ<br />

prÏi sÏteÏ penõ tukuÊ v balsamovane tkaÂni.<br />

LeÂkarÏi poveÏrÏenõÂ peÂcÏõÂ oteÏlo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a dospeÏli <strong>na</strong> zaÂkladeÏ dosavadnõÂ<br />

neÏ kolikalete zkusÏenosti, <strong>na</strong> podkladeÏ neÏkteryÂch vyÂsledkuÊ vyÂzkumneÂ<br />

cÏinnosti a zejmeÂ<strong>na</strong><strong>na</strong>zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch prÏi trÏech <strong>na</strong>ÂvsÏteÏ vaÂch ¹LaboratorÏe<br />

prÏi Mausoleu V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ ª, k teÏmto zaÂveÏ<br />

ruÊ m:<br />

Bylo by nespraÂvne se domnõÂvat, zÏe teÏlo, balsamovane podle soveÏtske metody,<br />

jezÏ je za soucÏasneÂho stavu veÏdy metodou nepochybneÏ nejlepsÏõÂ, nepodleÂhaÂ<br />

i prÏi <strong>na</strong>prosto doko<strong>na</strong>le peÂcÏi provaÂdeÏ ne podle soveÏtskyÂch instrukcõÂ,<br />

dalsÏõÂm zaÂvazÏnyÂm zmeÏ <strong>na</strong>Âm. Je jisteÂ, zÏe postupneÏ dochaÂzõÂ k pomaleÂmu, plõÂzÏiveÂmu<br />

rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõÂduÊ lezÏityÂch pro zachovaÂnõÂpuÊ vodnõÂho stavu<br />

viditelnyÂch i neviditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky. Je daÂle mozÏneÂ, zÏe vduÊ sledku destruktivnõÂch<br />

pochoduÊ dochaÂzõÂ k uvolnÏ ovaÂnõÂ urcÏityÂch laÂtek, jezÏ jsou transportovaÂny<br />

k povrchu pokozÏky a puÊ sobõÂ pak pomalu postupnou, ale neodvratnou<br />

zmeÏnu barvy.<br />

I pravidel<strong>na</strong>Â peÂcÏe podle instrukcõÂ vede neodvratneÏ k velmi pomaleÂmu mechanickeÂmu<br />

porusÏovaÂnõÂ jemnyÂch struktur pokozÏky praÂveÏ <strong>na</strong> viditelnyÂch cÏaÂstech<br />

oblicÏeje.<br />

VsÏechny tyto okolnosti jsou z<strong>na</strong>Âmy soveÏtskyÂm specialistuÊ m a k jejich rÏesÏenõÂ


je v moskevske laboratorÏi rozvinut sÏiroky vyÂzkum, jehozÏ se uÂcÏastnõ neÏkolik<br />

desõÂtek veÏdeckyÂch pracovnõÂkuÊ a odbornõÂkuÊ . Tato vyÂzkum<strong>na</strong>Â cÏinnost prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõÂ<br />

kazÏdy rok nove prakticky duÊ lezÏite poz<strong>na</strong>tky, jezÏ je nutno z<strong>na</strong>Ât a vyuzÏõÂvat pro<br />

peÂcÏi o balsamovane teÏlo.<br />

Moskevsky uÂstav je dnes a bude i v budoucnosti jedinyÂm, ktery soustrÏed'uje<br />

dostatecÏne sõÂly pro soustavny vyÂzkum v oboru balsamisace.<br />

Aby bylo mozÏno s plnou odpoveÏdnostõÂ vyko<strong>na</strong>Âvat peÂcÏi oteÏlo <strong>Klement</strong>a<br />

<strong>Gottwald</strong>a, je nezbytne podstatneÏ zlepsÏit osobnõ kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ.<br />

Dosavadnõ <strong>na</strong>Âhodny a obcÏasny styk je vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkolu<br />

zcela nevyhovoujcõÂ. Trvaly styk majõ zajisÏteÏ n <strong>na</strong>prÏ. bulharsÏtõ leÂkarÏi, pecÏujõÂcõÂ<br />

oteÏlo JirÏõÂho Dimitrova, z nichzÏ kazÏdy traÂvõ kazÏdorocÏneÏ 45 dnõ v moskevskeÂ<br />

laboratorÏi. Je <strong>na</strong>prosto nezbytneÂ, vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkoluÊ , aby leÂkarÏuÊ m<br />

Mausolea <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a byl umozÏneÏ n studijnõ pobyt v moskevske laboratorÏi<br />

kazÏdorocÏneÏ , a aby s touto cestou bylo pocÏõÂtaÂno <strong>na</strong> kazÏdy rok ve<br />

fi<strong>na</strong>ncÏnõÂm plaÂnu.<br />

Na zaÂkladeÏ dohody se soveÏtskyÂmi soudruhy muÊ zÏeme neÏktere uÂzke otaÂzky<br />

rÏesÏit vyÂzkumneÏ iu<strong>na</strong>Âs. Bylo by uÂcÏelneÂ, aby byla dohodnuta delimitace uÂkoluÊ<br />

v budoucnu i s bulharskyÂmi soudruhy.<br />

LeÂkarÏi, pecÏujõÂcõÂ oteÏ lo <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, jsou si veÏdomi odpoveÏdnosti<br />

vyplyÂvajõÂcõÂ ze smlouvy a z vaÂzÏnosti uÂkolu, prÏedklaÂdajõÂ tento spis k posouzenõÂ<br />

a jsou ochotni, budou-li pozÏaÂdaÂni, podat podrobneÏ jsÏõÂ informace, vyÂklad i prÏõÂslusÏneÂ<br />

<strong>na</strong>Âvrhy.<br />

Doc. dr. R. VaneÏcÏek<br />

V Praze dne 30. prosince 1959<br />

Dr. Z. Lodin Dr. J.KrÏecÏek<br />

kand. leÂk. veÏd kand. leÂk. veÏd<br />

Doc. dr. Z. Vacek Dr. J. Vymazal<br />

kand. leÂk. veÏd kand. leÂk. veÏd<br />

/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35/<br />

343


344<br />

PrÏõÂloha 42: PrÏepis ZpraÂvy o studijnõÂm pobytu<br />

s. dr. Vacka a s. dr. Lodi<strong>na</strong><br />

v LaboratorÏi Mausolea V. I. Leni<strong>na</strong><br />

a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ v dobeÏ<br />

od 25. 11. do 13. 12. 1959<br />

Studium v laboratorÏi bylo zameÏrÏeno neÏkolika smeÏry:<br />

A) UÂ cÏast <strong>na</strong> veÏdeckyÂch konferencõÂch pracovnõÂkuÊ mausolea.<br />

Konference se zabyÂvaly:<br />

1. VyÂsledky mikroskopickeÂho, histochemickeÂho a biochemickeÂho studia rozkladnyÂch<br />

pochoduÊ , probõÂhajõÂcõÂch v dlouhodobeÏ balsamovanyÂch teÏ lech. Na<br />

toto teÂma bylo prÏedneseno neÏ kolik pracõÂ, z nichzÏ vcelku vyplyÂvaÂ, zÏe dlouhodobeÏ<br />

balsamova<strong>na</strong>Â teÏla nejsou v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ trvale nemeÏnnyÂmi<br />

objekty, nyÂbrzÏ zÏe v nich staÂle probõÂhajõ rozkladne procesy, kteryÂmi se meÏ nõÂ<br />

tvar, objem i chemicka skladba tkaÂnõÂ. Za velmi zaÂvazÏne zjisÏteÏnõ je nutno<br />

povazÏovat fakt, zÏe rozkladnyÂmi pochody se uvolnÏ ujõ laÂtky, ktere mohou<br />

neprÏõÂzniveÏ meÏnit barvu viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky zhneÏdnutõÂ).<br />

V souvislosti s tõÂm byly teoreticky diskutovaÂny cesty, jak teÏmto neprÏõÂznivyÂm<br />

pochoduÊ mprÏedchaÂzet, nebo je omezit. Tyto otaÂzky, ktere majõÂ<br />

prvorÏady vyÂz<strong>na</strong>m pro udrzÏenõ teÏla ve stavu vhodneÂm pro vystavovaÂnõÂ,<br />

zuÊ staÂvajõÂ staÂle otevrÏeny a jsou v laboratorÏõÂch prÏedmeÏtem intenzivnõÂho vyÂzkumu.<br />

2. DalsÏõÂ praÂce se tyÂkaly otaÂzek klimatizacÏnõÂho rezÏimu, jmenoviteÏ vlivu<br />

vlhkosti prostrÏedõÂ a pruÊ chodnosti pokozÏky pro balsamujõÂcõÂ tekutinu, kteraÂ<br />

je pro pruÊ beÏzÏne udrzÏovaÂnõÂteÏla zvlaÂsÏteÏ vyÂz<strong>na</strong>m<strong>na</strong>Â. SoucÏasneÏ byla rÏesÏe<strong>na</strong><br />

otaÂzka objektivnõÂho meÏrÏenõÂ vlhkosti pokozÏky, jezÏ je smeÏrodat<strong>na</strong>Â pro<br />

udrzÏovacõÂ rezÏim objektu.<br />

3. DaÂle byly <strong>na</strong> konferenci neÏktere praÂce veÏnovaÂny zlepsÏenõ metodiky balsamovaÂnõÂ.<br />

B) V dobeÏ mimo tyto veÏdecke konference bylo umozÏneÏno <strong>na</strong>sÏim soudruhuÊ m<br />

studium veÏdeckyÂch publikacõÂ, vypracovanyÂch cÏleny vyÂzkumne laboratorÏe<br />

Mausolea. V knihovneÏ laboratorÏe se beÏhem jejõÂho trvaÂnõÂ <strong>na</strong>shromaÂzÏdil<br />

z<strong>na</strong>cÏneÏ velky pocÏet teÏchto pracõÂ, takzÏe bylo mozÏno prostudovat jen jejich<br />

malou cÏaÂst.<br />

C) V prakticke cÏaÂsti studia byli soudruzi sez<strong>na</strong>Âmeni s metodikami, uzÏõÂvanyÂmi<br />

v laboratorÏi <strong>na</strong> paralelnõÂch objektech, a s praktickyÂm provaÂdeÏnõÂm balsamizace<br />

rukou a oblicÏeje.


D)ZaÂveÏrem byli soudruzi sez<strong>na</strong>Âmeni s pracõÂ v Mausoleu, tyÂkajõÂcõÂ se udrzÏovaÂnõÂteÏla<br />

s. Leni<strong>na</strong> a s. Stali<strong>na</strong>.<br />

Na veÏdeckyÂch konferencõÂch diskutovali <strong>na</strong>sÏi soudruzi k neÏkteryÂm otaÂzkaÂm,<br />

vyplyÂvajõÂcõÂch ze zkusÏenostõ prazÏske laboratorÏe. Byly prodiskutovaÂny neÏ ktereÂ<br />

probleÂmy, ktere bude nutno v budoucnosti daÂle prÏednostneÏ rÏesÏit. Na neÏkteryÂch<br />

teÏchto probleÂmech se v <strong>na</strong>sÏõÂ laboratorÏi zacÏalo jizÏ prÏed cÏasem pracovat.<br />

Bylo dohodnuto v budoucnosti podle mozÏnostõÂ laboratorÏe v nich daÂle pokracÏovat,<br />

prÏõÂpadneÏ praÂci <strong>na</strong> nich prohloubit.<br />

E) NasÏi soudruzi prodiskutovali se s. S. R. MardasÏevem termõÂn doplnÏ ujõÂcõÂ<br />

balsamisace a uÂcÏast soveÏtskyÂch expertuÊ prÏi nõÂ. Bylo dohodnuto, zÏe doplnÏ ujõÂcõÂ<br />

balsamisace bude zapocÏata po 20. brÏeznu 1960 tak, aby byla dostatecÏ<strong>na</strong>Â cÏasovaÂ<br />

rezerva pro ukoncÏenõÂ celeÂho procesu prÏed 1. kveÏtnem 1960. Podle vyjaÂdrÏenõÂ<br />

s. MardasÏeva by se doplnÏ ujõÂcõÂ balsamisace zuÂcÏastnil s. MardasÏev<br />

a s. Pavlov.<br />

F) PrÏi sveÂm pobytu v MoskveÏ <strong>na</strong>vaÂzali <strong>na</strong>sÏi soudruzi styk s pracovnõÂky Mausolea<br />

J. Dimitrova v Sofii. VyÂmeÏ<strong>na</strong> zkusÏenostõÂ byla pro obeÏ strany velmi<br />

cen<strong>na</strong>Â. PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti soudruzi konstatovali, zÏe bulharsÏtõÂ odbornõÂci majõÂ<br />

daleko uzÏsÏõ a zcela pravidelny kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ.<br />

ZaÂveÏrem je mozÏno shrnout vyÂsledky cesty takto:<br />

StudijnõÂ pobyt s. Vacka a s. Lodi<strong>na</strong> v laboratorÏi Mausolea V. I. Leni<strong>na</strong><br />

a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ byl pro <strong>na</strong>sÏi praÂci velmi vyÂz<strong>na</strong>mnyÂ. UmozÏnil, zÏe jsme<br />

se sez<strong>na</strong>Âmili s vyÂsledky praÂce soveÏtskyÂch soudruhuÊ poslednõÂ doby. Z<strong>na</strong>lost<br />

teÏchto vyÂsledkuÊ pro dalsÏõÂ praÂci <strong>na</strong> udrzÏovaÂnõÂteÏla s. <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a maÂ<br />

zaÂsadnõÂ vyÂz<strong>na</strong>m. VyÂsledky jejich praÂce ukazujõÂ, zÏe v dlouhodobeÏ balsamovaneÂm<br />

teÏ le probõÂhajõ trvale pozvolne chemicke pochody, ktere mohou objekt<br />

neprÏõÂzniveÏ ovlivnÏ ovat. Rozsah i charakter teÏchto procesuÊ nenõÂ doposud dostatecÏneÏ<br />

prozkoumaÂn. Z toho duÊ vodu se vyÂzkum teÏchto zmeÏ n stal v poslednõÂ<br />

dobeÏ teÏzÏisÏteÏm vyÂzkumne praÂce moskevske laboratorÏe. PovazÏujeme za <strong>na</strong>prosto<br />

nezbytne pro <strong>na</strong>sÏi vlastnõ praÂci udrzÏovat pravidelny a daleko teÏsneÏjsÏõÂ<br />

kontakt s moskevskou laboratorÏõÂaveÏ decky spolupracovat se soveÏ tskyÂmi soudruhy.<br />

V Praze 30. prosince 1959 Doc. MUDr R. VaneÏcÏek<br />

/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35; podtrzÏenõÂ red./<br />

345


346<br />

PrÏõÂloha 43: PrÏepis usnesenõÂ politickeÂho byra UÂV KSCÏ<br />

o architektonickyÂch uÂpravaÂch<br />

a organizacÏnõÂch opatrÏenõÂch spojenyÂch<br />

se zpopelneÏnõÂm aprÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

Opis<br />

usnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ ze dne 22. kveÏt<strong>na</strong> 1962<br />

K bodu 9) Architektonicke uÂpravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm<br />

a prÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a.<br />

s. V. SlavõÂk)<br />

Usneseno:<br />

I.Schvaluje se:<br />

1. <strong>na</strong>Âvrh architektonickyÂch uÂprav v UÂ strÏednõÂsõÂni NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s tõÂm,<br />

zÏe <strong>na</strong> krycõÂ desce sarkofaÂgu bude umõÂsteÏn symbol ratolestõÂ veÏ nce);<br />

2. uskutecÏnit neverÏejny pietnõ akt ulozÏenõ urny s popelem <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a<br />

v zaÂrÏõÂ 1962 a k hrobu K. <strong>Gottwald</strong>a polozÏit veÏ nec UÂ V KSCÏ ;<br />

3. prÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku z ministerstva vnitra <strong>na</strong> ministerstvo<br />

sÏkolstvõÂ a kultury s platnostõÂ od 1. 7. 1962;<br />

4. <strong>na</strong>Âvrh ministerstva vnitra <strong>na</strong> vyuzÏitõÂ zarÏõÂzenõÂ mausolea s tõÂm, zÏe zarÏõÂzenõÂ<br />

laboratorÏe bude prÏedaÂno neÏktere vysoke sÏkole prÏõÂloha IV/b ± bod 5);<br />

II. u k l a da s e:<br />

1. s. V. SlavõÂkovi prÏedlozÏit politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ <strong>na</strong>Âvrh uÂcÏastnõÂkuÊ a programu<br />

pietnõÂho aktu;<br />

2. s. F. Kahudovi realisovat architektonicke uÂpravy nejpozdeÏji do konce zaÂrÏõÂ<br />

1962, prÏipravit raÂmcovy <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> zprÏõÂstupneÏnõ a politickovyÂchovne vyuzÏitõÂ<br />

PamaÂtnõÂku a do 30. 6. 1963 prÏedlozÏit konkreÂtnõÂ <strong>na</strong>Âvrh <strong>na</strong> uÂpravu sõÂneÏ<br />

byÂvaleÂho mausolea;<br />

3. s. L. SÏ trougalovi zajistit zpopelneÏ nõÂ ostatkuÊ <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a s uÂschovou<br />

urny do termõÂnu pietnõÂho aktu;<br />

4. s. V. SlavõÂkovi o pruÊ beÏhu pietnõÂho aktu a zprÏõÂstupneÏnõÂ NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku<br />

verÏejnosti vydat kraÂtkou zpraÂvu.<br />

Provede: s. SlavõÂk<br />

s. SÏ trougal<br />

s. Kahuda<br />

Na veÏdomõÂ: s. KouckyÂ<br />

/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 745; zvyÂrazneÏnõÂ red./


PrÏõÂloha 44: TitulnõÂ stra<strong>na</strong> RudeÂho praÂva<br />

z 15. brÏez<strong>na</strong> 1953 oz<strong>na</strong>mujõÂcõÂ<br />

uÂmrtõÂ prezidenta <strong>Gottwald</strong>a<br />

347


348<br />

PrÏõÂloha 45: Ohlasy pracujõÂcõÂch <strong>na</strong> skon<br />

¹milovaneÂho vuÊ dce a ucÏiteleª<br />

<strong>na</strong> straÂnkaÂch RudeÂho praÂva


PrÏõÂloha 46: ZaÂstupy lidõÂ <strong>na</strong> prazÏskeÂm HradeÏ<br />

prÏichaÂzejõÂcõÂch se rozloucÏit<br />

¹se svyÂm milovanyÂm presidentemª;<br />

Rude praÂvo, uÂtery 17. brÏez<strong>na</strong> 1953<br />

349


350<br />

POZNAÂMKY A ODKAZY:<br />

1)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice v promeÏ<strong>na</strong>Âch cÏasu, H a V cÏ. 5/1994.<br />

2)<br />

TamteÂzÏ, opsaÂno z pameÏtnõÂho kamene <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ.<br />

3)<br />

NaÂrodnõÂ osvobozenõÂ, 9. listopadu 1928, RÏ ecÏ dr. BenesÏe prÏi slavnostnõÂm zahaÂjenõÂ<br />

stavby Panteonu.<br />

4)<br />

GarvadskyÂ, V.: NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk <strong>na</strong> horÏe VõÂtkov v Praze. Diplomova praÂce obhaÂje<strong>na</strong><br />

ve Vojenske politicke akademii <strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, Praha 1969.<br />

5)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

6)<br />

VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., zaÂpis z valne hromady ko<strong>na</strong>ne 21. prosince 1938.<br />

7)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

8)<br />

VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., dopis prÏedsedovi Sboru z 19. rÏõÂj<strong>na</strong> 1939.<br />

9)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

10)<br />

ZpraÂva o 14. rÏaÂdne valne hromadeÏ Sboru pro zbudovaÂnõ PamaÂtnõÂku <strong>na</strong>ÂrodnõÂho<br />

osvobozenõÂ a pomnõÂku Ja<strong>na</strong> ZÏizÏky z Trocnova <strong>na</strong> vrchu VõÂtkoveÏ, str. 3.<br />

11)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

12)<br />

VHA, ZaÂpisy o schuÊzõÂch umeÏlecke a technicke komise Sboru..., zaÂpis z 10. listopadu<br />

1947.<br />

13)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

14)<br />

Zborov, PamaÂtnõÂk k trÏicaÂteÂmu vyÂrocÏõÂ bitvy u Zborova, Praha 1947, str. 22 ± 23.<br />

15) UlozÏenõÂ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt' do PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ, Symbol slovanskeÂ<br />

vzaÂjemnosti. Obra<strong>na</strong> lidu, 8. listopadu 1947.<br />

16) OteÂto problematice viz Jan Galandauer: Vztah RÏ õÂjnove revoluce a vzniku CÏ SR<br />

v cÏeskoslovenske historiografii po u noru 1948. In: PrÏõÂspeÏvky k deÏji<strong>na</strong>Âm KSCÏ ,<br />

1967, str. 201± 226.<br />

17) Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

18) Projev ministra <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany Alexeje CÏ epicÏky. Obra<strong>na</strong> lidu, 15. cÏervence 1951.<br />

19)<br />

Jan ZÏizÏka ± symbol spravedliveÂho boje. Obra<strong>na</strong> lidu, 13. cÏervence 1951.<br />

20)<br />

ArmaÂdnõ rozkaz, stateÏ K. <strong>Gottwald</strong>a a A. ZaÂpotockeÂho. Rude praÂvo, 28. rÏõÂj<strong>na</strong> 1948.<br />

21)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

22)<br />

SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5.<br />

23)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

24)<br />

SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5.<br />

25)<br />

Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.<br />

26)<br />

SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5, ZpraÂva pro s. AntonõÂ<strong>na</strong> NovotneÂho o ideologickyÂch<br />

zaÂvadaÂch v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku <strong>na</strong> VõÂtkoveÏ, 30. listopadu 1953.<br />

27)<br />

Galandauer Jan, ZachveÏl se, zakymaÂcel rudy prapor <strong>na</strong>ÂsÏ ± Vojensko-civilnõ pohrÏeb<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a, H a V 1/1995.<br />

28)<br />

SUÂ A, organizacÏnõÂ sekretariaÂt, KO-4/53.<br />

29)<br />

UÂ V KSCÏ oddeÏlenõÂ dokumentace orgaÂnuÊ UÂ V 9247 Kdc/Ko.<br />

30)<br />

A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513, ZduÊ vodneÏnõÂ k<strong>na</strong>Âvrhu organisace odboru<br />

pro ochranu ¹Mausoleaª.<br />

31)<br />

A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513.<br />

32)<br />

A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 637.


351<br />

33)<br />

A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942, ZpraÂva o provozu Mausolea<br />

<strong>Klement</strong>a <strong>Gottwald</strong>a.<br />

34)<br />

A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942.<br />

35)<br />

TamteÂzÏ.<br />

36)<br />

TamteÂzÏ.<br />

37)<br />

ZpraÂva z 30. 12. 1959. PrÏõÂloha 41<br />

38)<br />

A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35.<br />

39)<br />

TamteÂzÏ.<br />

40)<br />

A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35, ZpraÂva o studijnõÂm pobytu s. dr. Vacka<br />

a s. dr. Lodi<strong>na</strong> v LaboratorÏi Mausolea V. I. Leni<strong>na</strong> a J. V. Stali<strong>na</strong> v MoskveÏ<br />

v dobeÏ od 15. 11. do 13. 12. 1959. Praha 30. 12. 1959.<br />

41)<br />

A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 734.<br />

42)<br />

Architektonicke u pravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm<br />

aprÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ Kl. <strong>Gottwald</strong>a. Opis usnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ<br />

ze dne 22. kveÏt<strong>na</strong> 1962. PrÏõÂloha 43


352<br />

UZÏITEÂ ZKRATKY:<br />

a. cÏ. ± archivnõÂ cÏõÂslo<br />

a. j. ± archivnõÂ jednotka<br />

A MV i AMV ± Archiv ministerstva vnitra<br />

AUÂ V KSCÏ ± Archiv UÂ strÏednõÂho vyÂboru<br />

Komunisticke strany CÏ eskoslovenska<br />

AOASS MV ± Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby<br />

ministerstva vnitra<br />

aut. ± autor<br />

AZ ± agenturnõÂ zpraÂva<br />

BIS ± British Information Service<br />

Britska informacÏnõ sluzÏba)<br />

BND ± Bundes<strong>na</strong>chrichtendienst<br />

Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN)<br />

BRD ± Bundesrepublik Deutschland<br />

Spolkova republika NeÏmecko)<br />

brig. gen. ± brigaÂdnõÂ generaÂl<br />

CIC ± Conter Intelligence Corps<br />

Americka vojenska kontrarozveÏdka)<br />

cÏ. ± cÏõÂslo<br />

CÏ KD ± CÏ eskomoravskaÂ-Kolben-DaneÏk<br />

cÏl. ± cÏlaÂnek<br />

CÏ LR ± CÏ õÂnska lidova republika<br />

CÏ R ± CÏ eska republika<br />

CÏ SA ± CÏ eskoslovenska armaÂda<br />

CÏ SL ± CÏ eskoslovenska stra<strong>na</strong> lidovaÂ<br />

cÏsl. ± cÏeskoslovenskyÂ<br />

CÏ SNS ± CÏ eskoslovenska stra<strong>na</strong> <strong>na</strong>ÂrodneÏ-socialistickaÂ<br />

CÏ SR ± CÏ eskoslovenska republika<br />

CÏ SSR ± CÏ eskoslovenska socialisticka republika<br />

CÏ sVOM i CÏ S VOM ± CÏ eskoslovensky vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru<br />

CÏ TK ± CÏ eskoslovenska tiskova kancelaÂrÏ<br />

CÏ VS ± cÏõÂslo vysÏetrÏovacõÂho spisu<br />

doc. ± docent<br />

Dr. ± doktor<br />

ev. cÏ. ± evidencÏnõÂ cÏõÂslo<br />

f., fond ± archivnõÂ fond<br />

FSS ± Forien Secret Service rozveÏd<strong>na</strong>Â sluzÏba<br />

Velke BritaÂnie v 50. letech)<br />

gen. ± generaÂl<br />

gestapo ± Geheimstatpolicei Taj<strong>na</strong>Â staÂtnõÂ policie)


353<br />

H a V ± Historie a vojenstvõÂ, cÏasopis<br />

h. c. ± honoris causa, za prÏõÂcÏinou pocty cÏestnyÂ)<br />

hl. m. ± hlavnõÂ meÏsto<br />

HS-PS ± hlavnõÂ spraÂva PohranicÏnõÂ straÂzÏe<br />

HS-StB ± hlavnõÂ spraÂva StB<br />

IM ± Inspekce ministra<br />

Ing. i ing. ± inzÏenyÂr<br />

inv. j. ± inventaÂrnõÂ jednotka<br />

JNV ± jednotny <strong>na</strong>Ârodnõ vyÂbor<br />

JUDr. ± doktor obojõÂho praÂva<br />

k., kart. ± krabice, karton<br />

KAV NF ± Krajsky akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty<br />

KcÏs ± koru<strong>na</strong> cÏeskoslovenskaÂ<br />

KG ± <strong>Klement</strong> <strong>Gottwald</strong><br />

KGB ± KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti<br />

VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti)<br />

KNV ± krajsky <strong>na</strong>Ârodnõ vyÂbor<br />

kpt. ± kapitaÂn<br />

KPV ± kabinet politicke vyÂchovy<br />

KPVCÏ ± Konfederace politickyÂch veÏznÏuÊ<br />

CÏ eskoslovenska<br />

kr. ± krajskyÂ<br />

KS-MV ± krajska spraÂva MV<br />

KS SNB ± krajska spraÂva Sboru <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti<br />

KS StB ± krajska spraÂva StaÂtnõ bezpecÏnosti<br />

KSCÏ ± Komunisticka stra<strong>na</strong> CÏ eskoslovenska<br />

KUÂ V ± Komise uÂtrÏednõÂho vyÂboru KSCÏ )<br />

KV ± krajske velitelstvõÂ<br />

KV KSCÏ ± krajsky vyÂbor KSCÏ<br />

KV NB ± krajske velitelstvõ <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti<br />

KV StB ± krajske velitelstvõ StB<br />

LM ± Lidove milice<br />

LS ± lidovy soud<br />

MGB ± Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti<br />

Ministerstvo staÂtnõÂ bezpecÏnosti)<br />

MIO ± ministerstvo informacõÂ a osveÏty<br />

MIS ± Military Intelligence Service Vojenska zpravodajskaÂ<br />

sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA)<br />

mjr. ± major<br />

ml. strzÏm. i mlstrzÏm. ± mladsÏõÂ straÂzÏmistr<br />

MLS ± MimorÏaÂdny lidovy soud<br />

MNB ± ministerstvo <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

MNO ± ministerstvo <strong>na</strong>ÂrodnõÂ obrany<br />

MNV ± mõÂstnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ vyÂbor<br />

MS ± ministerstvo spravedlnosti


354<br />

MSÏ VU ± ministerstvo sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõÂ<br />

MUDr. ± doktor vsÏeobecneÂho leÂkarÏstvõÂ<br />

MV ± ministerstvo vnitra<br />

MZV ± ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ<br />

n. p. ± <strong>na</strong>ÂrodnõÂ podnõÂk<br />

<strong>na</strong>r. ± <strong>na</strong>rozen<br />

NATO ± North Atlantic Treaty Organization<br />

Severoatlanticky pakt)<br />

NB ± <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnost<br />

NDR ± NeÏmecka demokraticka republika<br />

NF ± NaÂrodnõÂ fronta<br />

NKGB ± Narodnyj komissariat<br />

gosudarstvennoj bezopasnosti ±<br />

Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti)<br />

NKVD ± Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ±<br />

Lidovy komisariaÂt vnitra)<br />

npor. ± <strong>na</strong>dporucÏõÂk<br />

NS ± NaÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ<br />

NSDAP ± Natio<strong>na</strong>lsozialistische Deutsche<br />

Arbeiterpartei<br />

NaÂrodneÏsocialisticka neÏmecka deÏlnickaÂ<br />

stra<strong>na</strong>)<br />

NSÏ ±<strong>na</strong>ÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu<br />

NZ-MV ± NaÂpravne zarÏõÂzenõ Ministerstva vnitra<br />

O StB ± oblastnõÂ uÂrÏadov<strong>na</strong> StB<br />

O StB ± odbor oddeÏlenõÂ) StaÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

OBZ ± obranne zpravodajstvõÂ<br />

odst. ± odstavec<br />

okr. ± okres<br />

ONV ± okresnõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ vyÂbor<br />

oper. podsv. ± operativnõÂ podsvazek<br />

OPS ± orgaÂn preventivnõÂ sluzÏby<br />

org. ± orgaÂn<br />

OUN ± Organizace ukrajinskyÂch <strong>na</strong>cio<strong>na</strong>listuÊ<br />

OV NB ± okresnõÂ velitelstvõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

OZO ± oblastnõ zpravodajske oddeÏlenõÂ<br />

PF ± praÂvnicka fakulta<br />

PhDr. ± doktor filosofie<br />

plk. ± plukovnõÂk<br />

podsv. ± podsvazek<br />

por. ± porucÏõÂk<br />

pplk. ± podplukovnõÂk<br />

ppor. ± podporucÏõÂk<br />

prap. ± praporcÏõÂk<br />

prof. ± profesor


355<br />

prps ± prapor pohranicÏnõÂ straÂzÏe<br />

PS ± pohranicÏnõÂ straÂzÏ<br />

PUÂ V KSCÏ ±prÏedsednictvo UÂ V KSCÏ<br />

r. ± rok<br />

RA ± Ruda armaÂda<br />

RAF ± Royal Air Forces KraÂlovske vzdusÏne sõÂly ±<br />

britske KraÂlovske vojenske letectvo)<br />

RNK ± Rada lidovyÂch komisarÏuÊ<br />

pravdeÏpodobneÏ neprÏesny prÏeklad<br />

ze SoveÏt <strong>na</strong>rodnych komissarov<br />

RP ± Rude PraÂvo<br />

rps ± rota pohranicÏnõÂ straÂzÏe<br />

RÏ .O. i rÏ. o. ± rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn<br />

RÏ NB ± RÏ editelstvõÂ <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

s. ± soudruh<br />

SH ± staÂtnõÂ hranice<br />

S MV ± spraÂva ministerstva vnitra<br />

Sb. ± SbõÂrka zaÂkonuÊ<br />

SCÏ M ± Svaz cÏeske mlaÂdezÏe<br />

SD ± Sichedheitsdienst der ReichsfuÈ hrer der SS<br />

BezpecÏnostnõÂ sluzÏba rÏõÂsÏskeÂho vuÊ dce SS ±<br />

neÏmecka taj<strong>na</strong> sluzÏba)<br />

SDECE ± Service de Documentation ExteÂrieure<br />

et de Contre-Espio<strong>na</strong>ge<br />

francouzska rozveÏd<strong>na</strong> sluzÏba)<br />

sign. ± sig<strong>na</strong>tura<br />

SMERSÏ ± z ruskeÂho Smert' sÏpio<strong>na</strong>m<br />

Vojenska kontrarozveÏdka)<br />

SNB ± Sbor <strong>na</strong>ÂrodnõÂ bezpecÏnosti<br />

SOA ± StaÂtnõÂ oblastnõÂ okresnõÂ) archiv<br />

SRN ± Spolkova republika NeÏmecko<br />

SRM ± SveÏtova rada mõÂru<br />

SSSR ± Svaz SoveÏtskyÂch socialistickyÂch republik<br />

starsÏ. ± starsÏi<strong>na</strong><br />

StB i Stb ± StaÂtnõÂ bezpecÏnost<br />

str. ± stra<strong>na</strong>, straÂnka<br />

strzÏm. ± straÂzÏmistr<br />

stserzÏ. ± starsÏõÂ serzÏant<br />

SU A ± StaÂtnõ u strÏednõ archiv<br />

SU V KSCÏ ± SekretariaÂt u strÏednõÂho vyÂboru KSCÏ<br />

sv. ± svazek<br />

SVS ± Sbor veÏzenÏske straÂzÏe<br />

sÏkpt. ± sÏtaÂbnõÂ kapitaÂn<br />

sÏstrzÏm. ± sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr<br />

TBC ± tuberkuloÂza


356<br />

tr. i Tr. ± trestnõÂ<br />

TRMNB ± Tajny rozkaz ministra <strong>na</strong>Ârodnõ bezpecÏnosti<br />

UÂ Stb ± UÂ strÏed<strong>na</strong> staÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

UÂ AV NF ± UÂ strÏednõÂ akcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ fronty<br />

UDBA ± Uprava drzÏavne bezbednosti<br />

SpraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti ±<br />

jugoslaÂvska zpravodajska sluzÏba)<br />

UÂ DV ± UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

zlocÏinuÊ komunismu<br />

UK ± Universita Karlova<br />

U NV ± U stredny <strong>na</strong>Ârodny vyÂbor<br />

UÂ RO ± UÂ strÏednõÂ rada odboruÊ<br />

US ± United States of America)<br />

Spojene staÂty americkeÂ)<br />

USA ± Spojene staÂty americkeÂ<br />

USIS ± United States Information Service<br />

Americka informacÏnõ sluzÏba)<br />

U V ± u strÏednõ vyÂbor<br />

UÂ VV ± UÂ tvar vyÂkonu vazby<br />

V ± velitelstvõÂ<br />

v. r. ± vlastnõÂ rukou<br />

VB ± VerÏej<strong>na</strong>Â bezpecÏnost<br />

vel. ± velitel<br />

VHA ± Vojensky historicky archiv<br />

VKR ± vojenska kontrarozveÏdka<br />

VKS ± Velitelstvõ krajske spraÂvy<br />

VS ± vnitrÏnõÂ straÂzÏ<br />

VS SNB ± VelitelstvõÂ stanice SNB<br />

VStB, V-StB i V StB ± VelitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti<br />

vstrzÏm. i VstrzÏm. ± vrchnõÂ straÂzÏmistr<br />

vysÏ. ± vysÏetrÏovacõÂ<br />

YMCA ± Young Men Christian Association<br />

KrÏest'anska asociace mladyÂch muzÏuÊ)<br />

YWCA ± Young Women Christian Assiciation<br />

KrÏest'anska asociace mladyÂch zÏen)<br />

zaÂk. ± zaÂkon<br />

zaÂst. ± zaÂstupce<br />

ZNO ± ZvlaÂsÏtnõÂ nemocnicÏnõÂ oddeÏlenõÂ<br />

ZOB ± Zemsky odbor bezpecÏnosti<br />

cÏeskoslovenska zpravodajska sluzÏba)<br />

ZPA ± ZaÂvody pruÊ myslove automatizace<br />

ZPR ± zahranicÏneÏpoliticka rozveÏdka<br />

ZPU ± zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ<br />

ZV ± zvlaÂsÏtnõÂ vysÏetrÏovacõÂ spis)


EdicÏnõÂ poz<strong>na</strong>Âmka<br />

357<br />

V tomto sbornõÂku, vydaÂvaneÂm UÂ DV, prÏi<strong>na</strong>ÂsÏõÂ deveÏt autoruÊ jede<strong>na</strong>Âct<br />

prÏõÂspeÏvkuÊ dolozÏenyÂch prÏõÂslusÏnyÂmi dokumenty. VsÏem autoruÊ m ponechaÂvaÂ<br />

editor osobity styl i cÏleneÏnõ textu; sjednocujeme pouze cÏõÂslovaÂnõÂ<br />

poz<strong>na</strong>Âmek a odkazuÊ za textem.<br />

1. Jednotlive prÏõÂspeÏvky jsou vystaveÏny takto:<br />

a) samot<strong>na</strong>Â praÂce autora<br />

b) jednotlive cÏõÂslovane prÏõÂlohy oz<strong>na</strong>cÏene arabskyÂmi cÏõÂslicemi<br />

c) poz<strong>na</strong>Âmky k textu prÏõÂpadneÏ ikprÏõÂlohaÂm)<br />

d) PrÏõÂloha 12 ± vlozÏe<strong>na</strong> mapa ± doklaÂda prÏõÂspeÏvek Marti<strong>na</strong> Pulce<br />

NaÂstin organizace a cÏinnosti krajskyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek<br />

v letech 1948 ±1951.<br />

2. PrÏi edicÏnõÂ praÂci s dokumenty zarÏazenyÂmi do textu cÏi pouzÏityÂch v prÏõÂlohaÂch<br />

at' formou kopie cÏi z kopie prÏepsaneÂ) jsme, jako ve vsÏech prÏedchozõÂch<br />

sbornõÂcõÂch Securitas imperii, vychaÂzeli jednoz<strong>na</strong>cÏneÏ z faktu,<br />

zÏe tyto dokumenty jsou prÏedevsÏõÂm historickyÂmi doklady o dobeÏ, z nõÂzÏ<br />

pochaÂzejõÂ. Proto jsme autenticiteÏ podrÏizovali teÂmeÏrÏ vsÏe, kromeÏ srozumitelnosti,<br />

a zasahovali do jejich textu minimaÂlneÏ.<br />

a) Opravovali jsme zjevne prÏeklepy a slova, ktera <strong>na</strong> jineÂm mõÂsteÏ<br />

textu byla <strong>na</strong>psaÂ<strong>na</strong> spraÂvneÏ <strong>na</strong>prÏ. veltelstvõÂ ± velitelstvõÂ, Wimr±<br />

Wimmer).<br />

b) NedoplnÏovali jsme tentokraÂte do sÏikmyÂch zaÂvorek kromeÏ vyÂjimek)<br />

chybeÏjõÂcõÂ interpunkci ve veÏtaÂch a v souveÏtõÂch, nebot' text<br />

dokumentu je i bez nõ srozumitelny avyÂmluvnyÂ. Tam, kde v dokumentu<br />

hrozõÂ nesrozumitelnost, je v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch uvedeno<br />

vysveÏtlenõÂ <strong>na</strong>prÏ. chybeÏjõÂcõÂ podmeÏt cÏi odkaz, co autor vyÂrazem<br />

mõÂnil, <strong>na</strong> co se odvolaÂvaÂ).<br />

c) UzÏitõÂ zaÂvorek se rÏõÂdõÂ <strong>na</strong>ÂsledujõÂcõÂmi pravidly:<br />

± kulate zaÂvorky v textu patrÏõ vzÏdy autorovi tohoto textu tzn.<br />

autorovi prÏõÂspeÏvku, ¹pisateliª dane prÏõÂlohy apod.)<br />

± vklaÂdane sÏikme zaÂvorky jsou vstupem nebo glosou jineÂho autora<br />

cÏi redakce tzn. ¹poz<strong>na</strong>Âmka zvencÏõª)<br />

± otaznõÂk v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch oz<strong>na</strong>cÏuje <strong>na</strong>sÏe pochybnosti,<br />

nejednoz<strong>na</strong>cÏnost, mozÏnost nespraÂvneÏ prÏecÏteneÂho slova z necÏitelneÂho<br />

origi<strong>na</strong>Âlu apod.<br />

d) NasÏe vynechaÂnõÂcÏaÂstõÂ textu v dokumentech <strong>na</strong>z<strong>na</strong>cÏujeme veÏtsÏinou<br />

pouze trÏemi tecÏkami bez rovnyÂch zaÂvorek, nebot' samotne trÏi<br />

tecÏky se v uvaÂdeÏnyÂch dokumentech teÂmeÏrÏ nevyskytujõÂ a nemuÊzÏe<br />

tedy dojõÂt k zaÂmeÏneÏ redakcÏnõÂch u prav s puÊ vodnõÂm textem. VyÂ-


358<br />

jimkou je <strong>na</strong>prÏ. prÏõÂspeÏvek P. CÏ uky, kde by neÏkde samotne trÏi<br />

tecÏky byly nejednoz<strong>na</strong>cÏneÂ, nebo u ryvky neÏkteryÂch projevuÊ.)<br />

e) VsÏechny osoby prochaÂzejõÂcõÂ sbornõÂkem se s<strong>na</strong>zÏõÂme uvaÂdeÏt<br />

plnyÂm jmeÂnem, prÏõÂjmenõÂm, prÏõÂp. titulem cÏi hodnostõÂ. PrÏi cÏasteÏjsÏõÂm<br />

uzÏitõÂ daÂle v textu pak jen <strong>na</strong>prÏ. iniciaÂlou krÏestnõÂho jmeÂ<strong>na</strong><br />

a celyÂm prÏõÂjmenõÂm, cÏi titulem a prÏõÂjmenõÂm. Pokud krÏestnõÂ jmeÂno<br />

cÏi titul schaÂzejõ nebo nejsou u plneÂ, nepodarÏilo se <strong>na</strong>Âm prÏõÂslusÏnou<br />

osobu prÏesneÏji identifikovat. VeÏtsÏinou se tak staÂva u osob<br />

jmenovanyÂch v prÏõÂlohaÂch, nejvõÂce pak u prÏõÂspeÏvku B. Titzela<br />

Podpisove akce za mõÂr.<br />

f) V kurzõÂvou psanyÂch poz<strong>na</strong>ÂmkaÂch u prÏepisovanyÂch dokumentuÊ<br />

se s<strong>na</strong>zÏõÂme informovat o:<br />

±prÏedtisÏteÏnyÂch hlavicÏkaÂch<br />

± razõÂtkaÂch<br />

± rukou psanyÂch prÏõÂpisech a podpisech.<br />

g) PsanõÂ cÏõÂslic v prÏepisovanyÂch dokumentech jsme ponechali v takoveÂ<br />

formeÏ, jak bylo obvykle v dobeÏ vzniku dokumentu <strong>na</strong>prÏ.<br />

1.450), stejneÏ jako slova, jejichzÏ podoba se rÏõÂdila tehdejsÏõÂmi pravidly<br />

<strong>na</strong>prÏ. milioÂn, kritisovat, Mausoleum apod.).<br />

h) PsanõÂ velkyÂch põÂsmen ponechaÂvaÂme v dokumentech teÂzÏ vpuÊvodnõÂ<br />

verzi. Srozumitelnost textu se tõÂm nesnizÏuje <strong>na</strong>prÏ. Dr. DolezÏal<br />

apod.). Velmi cÏasto se vsÏak uzÏitõÂ velkyÂch a malyÂch põÂsmen<br />

v jednotlivyÂch dobovyÂch listi<strong>na</strong>Âch lisÏõÂ: VelitelstvõÂ NB x velitelstvõÂ<br />

NB, staÂtnõÂ soud x StaÂtnõÂ soud, VeÏznice x veÏznice, NaÂrodnõÂ x<strong>na</strong>ÂrodnõÂ<br />

bezpecÏnost) aj., i kdyzÏ se jed<strong>na</strong>Â o tuteÂzÏ instituci. Pravopis<br />

ponechaÂme tak, jak je veden v prÏõÂslusÏnyÂch archivech.<br />

ch) VerzaÂlkami põÂsÏeme krycõÂ jmeÂ<strong>na</strong> osob; <strong>na</strong>Âzvy akcõÂ cÏi procesuÊ <strong>na</strong>võÂc<br />

s uvozovkami. TucÏneÏ zvyÂrazneÏnyÂmi jmeÂny a <strong>na</strong>Âzvy se s<strong>na</strong>zÏõÂme<br />

o lepsÏõÂ orientaci v textu prÏi studiu prochaÂzejõÂcõÂch osob v jednotlivyÂch<br />

kauzaÂch a alesponÏ zcÏaÂsti tak, spolu s rozsaÂhlyÂm poz<strong>na</strong>ÂmkovyÂm<br />

aparaÂtem, <strong>na</strong>hradit prozatõÂm chybeÏjõÂcõÂ rejstrÏõÂk.<br />

i) V publikovanyÂch dokumentech jsme neopravovali ani notoricky<br />

chybneÏ psa<strong>na</strong>Â slova vyjõÂmka x vyÂjõÂmka x vyÂjimka, svadba x<br />

svatba, vytyÂcÏit x vytycÏit, vzpomeÏl x vzpomneÏl, o 8 hod. x o 8<br />

hod., 120g x 120 g, MachaÂcÏkovy x MachaÂcÏkovi, souvisõÂcõÂch x<br />

souvisejõÂcõÂch atd.). Srozumitelnost se nesnizÏuje, autenticita je<br />

<strong>na</strong>opak vypovõÂdajõÂcõÂ. PonechaÂvaÂme i velmi frekventovany vyÂraz<br />

v jazyce StB ± vytypovat, jakozÏ i nespraÂvne koncovky, chybne tvary<br />

sloves, chybne sklonÏ ovaÂnõÂ, prÏedlozÏkove vazby apod.<br />

j) PrÏi graficke u praveÏ textuÊ dokumentaÂrnõÂch prÏõÂloh jsme vzhledem<br />

ku sporÏe mõÂsta neÏkde rusÏili volne rÏaÂdky, jinde jsme pro prÏehlednost<br />

a <strong>na</strong>Âzornost <strong>na</strong>opak text rÏaÂdkou cÏi odstavcem oddeÏlili nebo<br />

logicky spojili s odpovõÂdajõÂcõÂ cÏaÂstõÂ. NasÏe podtrzÏenõÂ v dokumentu<br />

je oz<strong>na</strong>cÏeno poz<strong>na</strong>Âmkou v rovne zaÂvorce.<br />

L. K.


SECURITAS IMPERII 7<br />

SbornõÂk k problematice bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb<br />

Editorka Ladislava KremlicÏkovaÂ<br />

ObaÂlka a graficka u prava Petr Bed<strong>na</strong>ÂrÏ<br />

Pro UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ<br />

zlocÏinuÊ komunismu P CÏ R<br />

vydaÂva Themis,<br />

<strong>na</strong>kladatelstvõÂ TiskaÂrny MV, p. o.<br />

Hybernska 2, 112 19 Praha 1<br />

jako svou 69. publikaci<br />

Tisk TiskaÂr<strong>na</strong> MV, p. o.<br />

BartuÊnÏkova 4, 149 01 Praha 415<br />

NaÂklad 2000 vyÂtiskuÊ<br />

VydaÂnõÂ 1. Praha 2001<br />

ISBN 80-85821-93-1

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!