Klement Gottwald na Vítkově – balzamizace těla v materiálech

UÂ RÏ AD DOKUMENTACE A VYSÏ ETRÏ OVAÂNIÂ
ZLOCÏ INUÊ KOMUNISMU
l
l
l
l
l
l
l
l
l PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku
l Podpisove akce za mõÂr
l Balzamizace teÏla K. Gottwalda
v materiaÂlech UÂV KSCÏ
l A dalsÏõÂ
SECURITAS
IMPERII
7
l Tajna operativnõ veÏznice StB 1951±1955
l UÂnosy lidõÂ soveÏtskou KGB
l Organizace a cÏinnost ozbrojenyÂch
pohranicÏnõÂch slozÏek 1948 ±1951
l MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse
SECURITAS IMPERII 7

SECURITAS IMPERII
7
SbornõÂk k problematice
bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb

Ó UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinu komunismu, 2001
ISBN 80-85821-93-1

OBSAH
VaÂclav Veber
PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku
± komunismus na domaÂcõ sceÂneÏ u vod ke sbornõÂku) ............... 5
Prokop Tomek
¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª
± vazebnõ podmõÂnky osob ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanϪ ........................ 12
PrÏõÂlohy 1± 3 .......................................................................... 28
PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 31
Ivo Fiedler
MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse
aneb Jeden z mnohyÂch ........................................................ 36
PrÏõÂlohy 4 ± 8.......................................................................... 46
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 53
Martin Pulec
NaÂstin organizace a cÏinnosti ozbrojenyÂch
pohranicÏnõÂch slozÏek v letech 1948 ±1951 ............................. 55
PrÏõÂlohy 9 ±13 ........................................................................ 73
PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 91
Boris Titzl
Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951 .................................. 97
PrÏõÂlohy 14 ±17 ...................................................................... 131
PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 168
Jan Kalous
PrÏõÂpad Bohumila Sixty popraveneÂho v uÂnoru 1952 .............. 170
3
PrÏõÂlohy 18 ±20 ...................................................................... 183
PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 189

4
Petr CÏ uka
UÂnosy lidõÂ zCÏeskoslovenska soveÏtskou KGB ......................... 192
PrÏõÂlohy 21± 28 ..................................................................... 209
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 221
JirÏõÂ BasÏta
Propagandisticke vyuzÏitõ kausy americkeÂho
emigranta profesora G. S. Wheelera ...................................... 224
PrÏõÂlohy 29 ± 35..................................................................... 241
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 249
Martin Pulec
Agenturnõ cÏinnost Mileny Markove ...................................... 252
PrÏõÂloha 36 ........................................................................... 279
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 281
Prokop Tomek
Tajna operativnõ veÏznice StaÂtnõ bezpecÏnosti
ve WintroveÏ ulici v Praze v letech 1951±1955 ....................... 286
PrÏõÂlohy 37± 40 ..................................................................... 307
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 313
Stanislav CÏ ervinka ml.
Klement Gottwald na VõÂtkoveÏ
± balzamizace teÏla v materiaÂlech UÂV KSCÏ .............................. 319
PrÏõÂlohy 41± 46 ..................................................................... 342
PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 350
UzÏite zkratky ....................................................................... 352
EdicÏnõÂ poznaÂmka ................................................................. 357

PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku ±
komunismus na domaÂcõÂ sceÂneÏ
u vod ke sbornõÂku)
Komunismus jako ideologie ohrozÏoval Evropu uzÏ daÂvno, vlastneÏ od
pocÏaÂtku 19. stoletõÂ. Tehdy vznikl a ustavil se; jeho rodicÏi byli rukou
nerozdõÂlnou Marx a Engels, nazyÂvanõÂ pozdeÏji klasiky. Marx byl ovsÏem
hnacõÂ silou, intelektuaÂlnõÂm tvuÊ rcem onoho noveÂho naÂbozÏenstvõÂ, kteryÂ
svyÂm ¹veÏdeckyÂm komunismemª aby se odlisÏil od rÏady dobovyÂch badateluÊ
a fantastuÊ ) umõÂstil spaÂsu lidstva jizÏ do tohoto sveÏta. PrÏedpokladem
one spaÂsy ovsÏem meÏla byÂt apokalypticka revoluce, ktera naÂsledneÏ
pohltõ stary sveÏt, tj. sveÏt kapitalismu.
Neda se rÏõÂci, zÏe by Marx nevypracoval poutavy systeÂm, praÂveÏ naopak;
byl naÂpadity stylista a publicista, ktereÂmu se slova sama rovnala
do logickyÂch veÏt a hypoteÂz. VyÂklad meÏl logickou stavbu, fakta
byla vybõÂraÂna tak, aby do neÏho zapadala beze zbytku a bez velkyÂch
mozÏnostõÂ pochyb a nejistoty. NevyhnutelneÏ ovsÏem vyzÏadovala võÂru
jako kazÏde naÂbozÏenstvõÂ, i kdyzÏ bytrÏeba bylo kacõÂrÏskeÂ.
Marx se v podstateÏ snazÏil vylozÏit, zÏe vlastnõÂm kapitalismem otrÏaÂsajõÂ
takove rozpory, zÏe nevyhnutelneÏ to slovo bylo duÊ lezÏiteÂ, jõÂm se
tvrdilo, zÏe jde o nutny azaÂkonity proces, ktery nastane, at' si to lideÂ
prÏejõ nebo ne) vede k ¹produktivnõ katastrofeϪ. SpaÂsu meÏla prÏineÂst
noveÏ vznikajõÂcõÂ trÏõÂda a zaÂrovenÏ ¹obeÏt'ª kapitalismu ± deÏlnõÂci, jinak teÂzÏ
proletariaÂt. Ti take meÏli prÏevzõÂt odpoveÏdnost na sebe a naprÏõÂsÏteÏ se
sami a leÂpe) starat o spaÂsu lidstva.
Jako publiciste Marx s Engelsem zazaÂrÏili; napsali vyÂrÏecÏny KomunistickyÂ
manifest v roce 1848), v neÏmzÏ celou promysÏlenou stavbu prÏedlozÏili
jako vizi prÏõÂsÏtõÂho vyÂvoje. S dalsÏõÂm dokazovaÂnõÂm to jizÏ bylo horsÏõÂ.
PrÏedpoklaÂdany vyÂvoj kapitalismu se totizÏ nedostavoval a vuÊ bec smeÏrÏoval
jinam, nezÏ oni spolecÏneÏ uvazÏovali. PrÏedevsÏõÂm z tohoto duÊ vodu
Marx veÏdecky vyÂklad zdaleka nedopracoval, acÏ semuveÏnoval cely zÏivot
nikde nepracoval a Engels jako tovaÂrnõÂk a pozdeÏji rentieÂr ho zÏivil
a celozÏivotneÏ jeho rodinu podporoval). PrÏedpoklaÂdany neÏkolikasvazkovyÂ
a jizÏ rozvrhnuty veÏdecky spis skoncÏil u jedineÂho svazku nazvaneÂho
KapitaÂl, a na dalsÏõÂ jeho vyznavacÏi cÏekali marneÏ. Nelze se divit, nebot'
kapitalismus meÏl tak rychly start do zÏivota i vyÂvoj, zÏe jej soucÏasnõÂci
nedovedli zachytit ani odpoveÏdneÏji rozebrat, meÏnil se pod rukama
a nedal se svaÂzat do zÏaÂdnyÂch sebeprÏesveÏdcÏiveÏji navrzÏenyÂch ¹zaÂkonuʪ.
5

6
Marxovy vyÂklady a prÏedpoveÏdi taÂly jak jarnõÂ snõÂh, sveÏt se v zÏaÂdneÂm
prÏõÂpadeÏ nehodlal zarÏizovat podle jeho hypoteÂz. Snad by se na filozofa
i docela zapomneÏlo, ale ujali se ho ± jizÏ po jeho smrti ± extremiste ve
vlastnõÂm hnutõÂ. Ti se rozhodneÏ nechteÏli rozloucÏit s vidinou boje a võÂteÏzstvõÂ,
dobytõÂ moci a pokusu veÂst nejdrÏõÂve cÏaÂst a pozdeÏji, pokud mozÏno,
cely sveÏt. Tvrdili neochveÏjneÏ, zÏe ¹k zaÂrÏnyÂm zõÂtrÏkuÊ mª.
O dobytõ politickeÂho võÂteÏzstvõ se komuniste pokusili za Marxova zÏivota
jen jednou, v obdobõ tzv. ParÏõÂzÏske komuny. DalsÏõÂm pokusem ±
tentokraÂt prÏipravenyÂm do naprostyÂch podrobnostõÂ, a to po vsÏech
straÂnkaÂch ± byl u tok ruskyÂch bolsÏevikuÊ proti stare moci ± carismu ±
v roce 1917. VõÂme dobrÏe, zÏe listopadovy bolsÏevicky prÏevrat v rezÏii TrockeÂho
byl u speÏsÏnyÂ, a zÏe politickou moc bolsÏevici po jisteÂm naÂrocÏneÂm
obdobõ obcÏanske vaÂlky nakonec uhaÂjili. Pote zacÏali ± proti vsÏem teoretickyÂm
prÏedpokladuÊ m ± uplatnÏ ovat komunisticky experiment v Rusku,
ktere v roce 1922 nazvali Svazem soveÏtskyÂch socialistickyÂch
republik. SamozrÏejmeÏ, zÏe se od pocÏaÂtku rusÏtõÂ bolsÏevici snazÏili rozsÏõÂrÏit
svuÊ j experiment i na jine zemeÏ, a radeÏji sveÏtadõÂly, ale nic z toho se jim
uzÏ nepovedlo. ZuÊ stali na dlouhyÂch dvacet let v omezenyÂch hranicõÂch
byÂvaleÂho carskeÂho impeÂria a jakaÂkoli snaha o rozsÏõÂrÏenõÂ komunismu
za hranice zemeÏ zcela propadla.
AzÏ nova sveÏtova vaÂlka, ktera se neu prosneÏ blõÂzÏila, slibovala velkeÂ
nadeÏje ohledneÏ dalsÏõÂho sÏõÂrÏenõÂ komunismu po sveÏteÏ. A skutecÏneÏ takovaÂ
situace nastala. SoveÏtska armaÂda se ve vaÂlce s nacismem zarÏadila
mezi võÂteÏze, a acÏ muÊzÏeme totalitnõÂ ideologii SSSR postavit na stejnou
u rovenÏ jako porazÏeny nacismus, naÂrokoval si SoveÏtsky svaz vzhledem
kvyÂsledkuÊ m tak tvrde vaÂlky souhlas s postupem do Evropy. Po roce
1945veÏtsÏinu zemõÂ vyÂchodnõÂ a strÏednõÂ Evropy vojensky obsadil, ovlivnil
jejich dalsÏõÂ politickou orientaci ve smeÏru nastolenõÂ komunismu
a pevneÏ se v nich usadil.
Komunismus v EvropeÏ po druhe sveÏtove vaÂlce
Raymond Aron, vyÂznamny francouzsky sociolog a politolog, jizÏ v roce
1951 napsal, zÏe ve vyÂchodnõ EvropeÏ a myslel tõÂm ty evropske staÂty,
ktere lezÏely mezi Labem a zaÂpadnõ hranicõ SSSR) zõÂskali dõÂky soveÏtskeÂ
armaÂdeÏ klõÂcÏove pozice komunisteÂ, veÏtsÏinou pod zaÂsÏtitou taktiky lidoveÂ
fronty. A pak pry uzÏ bylo jen ¹deÏtskou hrÏõÂcÏkouª dosaÂhnout mocenskeÂho
monopolu. 1) TõÂm chce naznacÏit, zÏe ona technika chladnokrevneÂ
soveÏtizace cÏi revoluce shora) byla pouzÏitelna vsÏeobecneÏ vruÊ znyÂch zemõÂch,
a zÏe kazÏdy staÂt v EvropeÏ, Francii nevyjõÂmaje, by dopadl stejneÏ,
kdyby tam byla trÏeba jen nakraÂtko rozmõÂsteÏna soveÏtska armaÂda.
Nebudu rozebõÂrat podrobneÏ Stalinovu taktiku po druhe sveÏtoveÂ
vaÂlce, je jisteÂ, zÏe tento vuÊ dce videÏl ve vaÂlce ideaÂlnõÂ prÏõÂlezÏitost pro dalsÏõÂ
rozsÏõÂrÏenõÂ komunismu a hodlal k neÏmu vydatneÏ napomoci. VeÏdeÏl dobrÏe,
zÏe nejlepsÏõÂ prÏõÂlezÏitostõÂ jsou staÂty v rozkladu, jenzÏ prÏinesla vaÂlka,

a kdy vznika bezpocÏet prÏõÂlezÏitostõ k agitaci i k cÏinu; obe v podstateÏ bez
kontroly...
Leninsko-stalinsky komunismus se v mezivaÂlecÏneÂm obdobõ prosadil
a upevnil jako teorie a praxe totalitnõÂ tyranie, a uzÏ proto nemohl mõÂt
ani jiny prÏõÂstup k rÏesÏenõ politickyÂch vztahuÊ a pomeÏruÊ , nezÏ jaky nastoupil.
UÂ speÏsÏneÏ se pokusil vyÂchodnõÂ Evropu dobyÂt s vyuzÏitõÂm svyÂch
dosavadnõÂch odzkousÏenyÂch metod. A kdyzÏ uspeÏl, nazval celou akci
¹osvobozenõÂmª.
Stalin a jeho nejblizÏsÏõ pomocnõÂci pod jeho vlivem a neu prosnyÂm
vedenõÂm) prÏedevsÏõÂm prÏipravili pro kazÏdou vyhleÂdnutou zemi v podstateÏ
malou kohortu profesionaÂlnõÂch revolucionaÂrÏuÊ , totaÂlneÏ oddanyÂch soveÏtskeÂmu
komunismu. PrÏesneÏ podle hesla, zÏe nezaÂlezÏõÂ na pocÏtu cÏlenuÊ
strany ani na pocÏtu sympatizujõÂcõÂch to jsou druhotne velicÏiny), ale na
sõÂle a schopnostech organizace. VzÏdyt' take vneÏkteryÂch zemõÂch naprÏõÂklad
v Rumunsku cÏi v Mad'arsku) se komuniste pocÏõÂtali na stovky
ameÏli prÏed sebou tak neuveÏrÏitelneÏ neuÂmeÏrny u kol, jakyÂm je ovlaÂdnutõÂ
staÂtu.
V druhe faÂzi, ktera ovsÏem probõÂhala soucÏasneÏ, se cely soveÏtsky politickyÂ
vliv v te ktere zemi zameÏrÏil na likvidaci mozÏnyÂch politickyÂch
odpuÊ rcuÊ novyÂch komunistickyÂch porÏaÂdkuÊ . Pod ruÊ znyÂmi zaÂminkami
je nepustil do politickeÂho zÏivota, ale naopak veÏtsÏinou posõÂlal za mrÏõÂzÏe.
UmneÏ rozehraÂval a podle mõÂstnõÂch pomeÏruÊ navozoval jakeÂsi ovzdusÏõÂ
sympatiõ pro nove porÏaÂdky, a opeÏt ve shodeÏ s touto cÏinnostõ prÏipravoval
nove mozÏne nekomunisticke politiky, kteryÂm bude sveÏrÏena u loha
nutne spolupraÂce na cesteÏ dou plneÂho podrucÏõÂ. Zde bezostysÏneÏ soveÏtsÏtõÂ
komuniste pracovali policejnõÂmi metodami vyÂbeÏru a zasahovali do
politickyÂch pomeÏruÊ daneÂho staÂtu zcela bez omezenõÂ. Nezastavovali se
ani prÏed sveÂvolnyÂm zatyÂkaÂnõÂm a odvaÂzÏenõÂm obcÏanuÊ jednotlivyÂch staÂtuÊ
do svyÂch vyhlaÂsÏenyÂch taÂboruÊ a veÏzenõÂ. HlavnõÂ tedy bylo ovlaÂdnout
staÂt, prÏedevsÏõÂm jeho bezpecÏnost a armaÂdu a dalsÏõÂ rozhodujõÂcõÂ politickeÂ
funkce. Teprve kdyzÏ se s pomocõÂ svyÂch oddanyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nebo
tajnyÂch nohsleduÊ staÂtu zmocnili, zacÏali pracovat na ¹zõÂskaÂnõÂ masª.
Hned od pocÏaÂtku zarÏõÂdili vlaÂdu komunisticke ¹elityª, a ¹masyª postupneÏ
podrÏõÂdili jejõÂmu komunistickeÂmu vlivu; tak vznikal ¹cÏloveÏk
nove epochyª. O demokraticke cesteÏ k moci proto nemuÊzÏe byÂt rÏecÏ;
konecÏneÏ v cele vyÂchodnõ EvropeÏ sepovaÂlce konaly jen dvoje tzv. svobodneÂ
volby. Na jarÏe 1945v Mad'arsku komuniste propadli) a v kveÏtnu
1946 v CÏ eskoslovensku komuniste u dajneÏ zvõÂteÏzili, ale ve skutecÏnosti
zõÂskali 38 % hlasuÊ ). Nikde jinde se ani v naÂznaku ¹svobodneª volby
nekonaly a samozrÏejmeÏ ani ve zmõÂneÏnyÂch zemõÂch se podruhe uzÏ nikdy
neopakovaly.
PrÏiblizÏneÏ vleÂteÏ 1947, kdy se radikaÂlneÏ meÏnily vztahy SSSR a USA,
dvou supervelmocõÂ deÏlõÂcõÂch si sveÏt, radikaÂlneÏ semeÏnõÂ i taktika soveÏtskyÂch
bolsÏevikuÊ ve vyÂchodnõÂ EvropeÏ. Komunismus jako vlaÂdnoucõÂ
politicky rezÏim je jizÏ nastolen ± cõÂlem se staÂva prosadit do praxe jed-
7

8
notlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõ take soveÏtsky politicky systeÂm se
vsÏemi duÊ sledky. VyÂsledkem pak je ¹veÏrnyª a pevneÏ podvaÂzany satelitnõÂ
staÂt. Takova je vlastnõ podstata vyÂchodoevropskeÂho deÏjinneÂho procesu
spjateÂho s padesaÂtyÂmi lety.
HlavnõÂm heslem a take viditelnou praxõ teÂto doby je slogan ¹Se SoveÏtskyÂm
svazem na veÏcÏne cÏasy!ª. Ma v kazÏde zemi poneÏkud jiny obsah;
unaÂs je to naprÏõÂklad uÂcÏeloveÏ vyklaÂdana historie Mnichova, ¹zradyª
zaÂpadnõÂch staÂtuÊ i popis u dajne skutecÏne cÏinnosti nejveÏrneÏjsÏõÂch spojencuÊ
apod. Nezanedbatelnou soucÏaÂstõ tohoto procesu je take likvidace
vsÏech kontaktuÊ se ZaÂpadem, at' uzÏ setyÂkajõÂ hospodaÂrÏstvõÂ, politiky
cÏi kultury. Na konci jsou nepruÊ chodne hranice a fakticky konec
vsÏech kontaktuÊ i stykuÊ ; znalost cÏi pouhy zaÂjem o deÏnõÂnaZaÂpadeÏ jsou
nebezpecÏne a postupneÏ i trestneÂ. HlavnõÂm cõÂlem je ovsÏem duÊ slednaÂ
a naprosta prÏestavba spolecÏnosti dle soveÏtskeÂho modelu, a to ve vsÏech
oblastech zÏivota i fungovaÂnõÂ spolecÏnosti. V poprÏedõÂ zaÂjmu stojõÂ organizace
politickeÂho systeÂmu soveÏtskeÂho typu jen s maÂla odlisÏnostmi,
jako jsou naprÏ. neÏktere zbytkove prvky z demokratickeÂho systeÂmu,
naprÏõÂklad funkce prezidenta apod.), rÏõÂzene hospodaÂrÏstvõ opeÏt dle soveÏtskyÂch
dispozic, ktere jen v nepatrnyÂch polozÏkaÂch korespondujõ se
skutecÏnyÂmi naÂrodnõÂmi zaÂjmy toho ktereÂho staÂtu. SoveÏtizovaÂna je
ovsÏem i kultura, veÏda, cele sÏkolstvõ atd.
NenõÂuÂcÏelem tohoto u vodu ke sbornõÂku veÏnovat se podrobneÏji otaÂzce
nastolenõÂ soveÏtskeÂho modelu v konkreÂtnõÂch staÂtech vyÂchodnõÂ Evropy.
Jednotlive odlisÏnosti, ostatneÏ velmi maleÂ, jen potvrzujõ pravidlo. CelyÂ
proces nastolovaÂnõÂ soveÏtskeÂho modelu vsÏak neprobõÂhal bez strÏetuÊ , bez
odporu skupin i jednotlivcuÊ. NeÏkdy i mezi jeho samotnyÂmi aktivnõÂmi
uskutecÏnÏ ovateli. JisteÏ k tomuto deÏnõÂ napomohla i praxe stranickyÂch
cÏistek a procesuÊ , ktere se vsÏude v jednotlivyÂch zemõÂch uskutecÏnily
take podle znaÂmyÂch soveÏtskyÂch modeluÊ z 30. let, vcÏetneÏ nesmyslnyÂch
obvineÏnõÂ a nepochopitelnyÂch prÏiznaÂnõÂ.
VsÏe, o cÏem põÂsÏeme, bylo zaÂlezÏitostõÂ neceleÂho desetiletõÂ, jisteÏ ovlivneÏneÂho
Stalinovou smrtõ vbrÏeznu 1953, ale bezesporu take tõÂm, zÏe napodobovaÂnõÂ
a realizace s pomocõÂ poradcuÊ zaberou podstatneÏ meÂneÏ
cÏasu, nezÏ vytvaÂrÏenõÂ ideaÂlnõÂho typu komunismu. Po XX. sjezdu KSSS,
na neÏmzÏ Nikita SergejevicÏ ChrusÏcÏev prÏecÏetl prvnõÂ a zatõÂm ocÏividneÏ
neuprÏõÂmneÂ) prÏiznaÂnõÂ komunistickyÂch chyb, nedostatkuÊ a zlocÏinuÊ,
byla situace v soveÏtskyÂch satelitnõÂch zemõÂch opeÏt jinaÂ. SoveÏtsÏtõÂ komunisteÂ
chteÏli zacÏõÂt jakoby z cÏisteÂho stolu, ale to uzÏ je tematika pro jinyÂ
sbornõÂk.
NastolenõÂ komunismu v CÏeskoslovensku
Z toho, co jizÏ bylo uvedeno, vyplyÂvaÂ, zÏe proces nastolenõÂ komunismu
v jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõÂch po druhe sveÏtove vaÂlce meÏl
v podstateÏ dveÏ faÂze. Za prve dobytõ staÂtu komunisty a prosazenõ ko-

munisticke moci do cÏela staÂtu, vcÏetneÏ zabezpecÏenõ jejõÂho upevneÏnõÂ.
O dobeÏ trvaÂnõÂteÂto prvnõÂ faÂze rozhodovaly spõÂsÏe vneÏjsÏõÂ podneÏty vzaÂjemneÂ
vztahy velmocõÂ apod.), nezÏli vyÂvoj a situace jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch
zemõÂ. DeÏlõÂtkem a zaÂrovenÏ meznõÂkem bylo leÂto 1947, kdy
Stalin otevrÏeneÏ prÏiznal sve u mysly a jednoznacÏneÏ i verÏejneÏ prohlaÂsil
vyÂchodnõ Evropu za komunistickou. Ona uzÏ samozrÏejmeÏ ¹komunistickaª
byla, to jen takticke hledisko nutilo Stalina o tomto faktu verÏejneÏ
nemluvit.
VCÏ eskoslovensku byl tõÂmto deÏlõÂtkem u norovy pucÏ v roce 1948, jehozÏ
vyÂsledkem byla absolutnõ komunisticka politicka vlaÂda, i kdyzÏ se
pokusila halit do fraÂzõÂNaÂrodnõ fronty a existence u dajneÏ samostatnyÂch
politickyÂch nekomunistickyÂch stran.
Druhou faÂzõ pak bylo od roku 1948 rychle realizovane prÏetvaÂrÏenõÂ
systeÂmu a celeÂho staÂtu do komunisticke podoby soveÏtskeÂho typu,
atopovsÏech straÂnkaÂch politickeÂho, hospodaÂrÏskeÂho a kulturnõÂho zÏivota.
Jak tento proces v podrobnostech u naÂs probõÂhal, dokazujõÂ
a ilustrujõ jednotlive praÂce v tomto sbornõÂku. ZvõÂdaveÂho cÏtenaÂrÏe odkazuji
na dalsÏõÂ publikace specialistuÊ. 2)
Jeden probleÂm vsÏak nemohu nechat stranou. O obdobõÂ let 1945azÏ
1948 se cÏasto uvaÂdõÂ, zÏe sÏlo o demokratickou faÂzi vyÂvoje, a dokonce se
naznacÏuje, zÏe tato doba mohla byÂt vhodnyÂm a nosnyÂm vyÂchodiskem
k dalsÏõÂmu vyÂvoji staÂtu. Je to iluze a viditelne cÏi chteÏne nechaÂpaÂnõÂ
skutecÏne situace. Hned od konce vaÂlky meÏli SoveÏti vsÏechny nitky ovlaÂdajõÂcõÂ
jimi osvobozene staÂty pevneÏ v rukou, popousÏteÏli uzdu cÏi ji prÏitahovali
podle svyÂch prÏedstav a zaÂjmuÊ a ohlõÂzÏeli se nikoli na stav obeÏti,
ale na zaÂvazky cÏi dohody se svyÂmi byÂvalyÂmi spojenci, samozrÏejmeÏ se
snahou je prÏelstõÂt a zõÂskat võÂc, nezÏ dosud drzÏõÂ v rukou. O jakeÂmsi
propusÏteÏnõ CÏ eskoslovenska ze sve zaÂjmove sfeÂry rozhodneÏ neuvazÏovali,
a tak tvrzenõÂ, zÏe nasÏi politici deÏlali vlastnõÂ politiku, je trochu nemõÂstnou
iluzõÂ. Slovensky historik L. LiptaÂk 3) nazyÂva toto obdobõ obdobõÂm
¹rÏõÂzene demokracieª a ve sveÂm srovnaÂvaÂnõ se samostatnyÂm
SlovenskyÂm staÂtem 1939 ±1945) jednoznacÏneÏ dokazuje oslabenõÂ demokratickeÂho
obsahu staÂtnõÂho zÏivota ve velkeÂm rozsahu. To spocÏõÂvaÂ
v narusÏenõ soukromeÂho vlastnictvõÂ, v postupne diskreditaci parlamentnõÂ
demokracie zaÂkaz neÏkteryÂch stran apod.), v systematickeÂm
narusÏovaÂnõ struktur obcÏanske spolecÏnosti, v posõÂlenõ funkcõ staÂtu
a rozsÏõÂrÏenõÂ sfeÂry jeho zaÂsahuÊ , v preferenci radikalizace politickeÂho
mysÏlenõÂ a jednaÂnõÂ, v celkoveÂm oslabovaÂnõÂ strÏednõÂch vrstev jako opory
demokracie, ve veÏdome kompromitaci tradicÏnõÂch politickyÂch seskupenõÂ,
v prosazenõÂ principu kolektivnõÂ viny a podobneÏ.
Odboj a odpor proti komunistickeÂmu mocenskeÂmu naÂstupu je duÊlezÏitou
soucÏaÂstõÂ historickeÂho poznaÂnõÂ. 4) DosavadnõÂ historiografie maÂm
na mysli komunisticky popis udaÂlostõÂ) dbala na to, aby prÏedstavila
dobytõ moci komunisty jako vyÂsledek prÏaÂnõ lidu, verÏejnosti, ktera se
uzÏuzÏ nemohla docÏkat jejich vlaÂdy. O tom, zÏe by se neÏjake skupiny cÏi
9

10
jednotlivci pokousÏeli komunisticky naÂpor zastavit, se vuÊ bec nezminÏovala;
veÏtsÏinou soudila, zÏe takove pokusy se vuÊ bec nekonaly a neexistovaly.
A prÏitom jejich zverÏejneÏnõÂ je nejen podmõÂnkou pravdiveÂho a objektivnõÂho
podaÂnõÂ, ale take zaÂkladnõ povinnostõ historiografie praÂveÏ
proto, aby byla pravdivaÂ. SpolecÏnost musõÂ ± i kdyzÏ s velkyÂm zpozÏdeÏnõÂm
± poznat, zÏe zdrave sõÂly a demokraticke skupiny opravdu
vteÏzÏkyÂch padesaÂtyÂch letech existovaly a zachranÏovaly cÏest nerozhodnyÂch
a vaÂlkou narusÏenyÂch lidõÂ.
Ke komunistickeÂmu odporu u naÂs na konci cÏtyrÏicaÂtyÂch a na zacÏaÂtku
padesaÂtyÂch let muÊzÏeme pocÏõÂtat pocÏetne manifestace a demonstrace
u prÏõÂlezÏitosti konaÂnõÂ XI. vsÏesokolskeÂho sletu v Praze v zaÂrÏõÂ 1948
a praÂveÏ tak i manifestace, ktere se konaly v souvislosti s pohrÏbem
byÂvaleÂho prezidenta Edvarda BenesÏe 8. zaÂrÏõÂ 1948. VsÏechny tyto akce
meÏly zjevneÏ protikomunisticky raÂz a byly jednõÂm velkyÂm protestem
cÏeskoslovenske verÏejnosti. K nim muÊzÏeme prÏipocÏõÂtat i orelske slavnosti
na HostyÂneÏ vleÂteÏ 1948. CÏ etne a dodnes nespocÏõÂtane studentskeÂ,
skautske a katolicke krouzÏky mlaÂdezÏe porÏaÂdaly ruÊ zne letaÂkove akce
proti rezÏimu, ale take pomaÂhaly rodinaÂm jizÏ zatcÏenyÂch protikomunistuÊ
, lidem ostrakizovanyÂch rezÏimem apod. Tyto a podobne akce a aktivity
byly permanentnõÂ; sice pomalu slaÂbly ve shodeÏ stõÂm, jak pohasõÂnaly
nadeÏje na zmeÏnu politicke situace ve sveÏteÏ iunaÂs, ale byly staÂle
prÏõÂtomneÂ. Vrcholem teÂto aktivity byly plzenÏske demonstrace v roce
1953 ± konkreÂtneÏ proti meÏnove reformeÏ, ale vyÂsledneÏ take proti rezÏimu,
jenzÏ jizÏ tehdy prokazatelneÏ neplnil sliby, a dokonce ± jako ZaÂpotockyÂ
vprÏõÂpadeÏ reformy ± verÏejneÏ lhal.
I odboj, kteryÂm rozumõÂm boj proti rezÏimu se zbranõÂ v ruce se snahou
svrhnout ho a potlacÏit, byl v cÏeskyÂch pomeÏrech prÏõÂtomen. UveÏdomõÂme-li
si, zÏe sÏlo o zaÂpas s totalitnõÂm rezÏimem, cozÏ znamena prÏõÂsneÏ
organizovany policejnõ staÂt s velkou represivnõ masÏineÂriõÂ, nemuÊzÏeme
jinak, nezÏ aktivisty tohoto protikomunistickeÂho zaÂpasu obdivovat.
ProkazatelneÏ se konaly nejmeÂneÏ dva pokusy o vojensky prÏevrat, k odboji
vsÏak muÊzÏeme pocÏõÂtat i vyzbrojovaÂnõÂ ilegaÂlnõÂch skupin s cõÂlem
svrhnout rezÏim a koneckoncuÊ i sabotaÂzÏe v pruÊ myslu cÏi v zemeÏdeÏlstvõÂ,
ktere meÏly stejny cõÂl, i kdyzÏ jej plnily vzdaÂleneÏ a zprostrÏedkovaneÏ.
RovneÏzÏ tak agenti-chodci plnili stejny u kol a cõÂl, praÂveÏ tak jako lideÂ,
kterÏõÂ organizovali prÏechody ohrozÏenyÂch lidõÂ do zahranicÏõÂ aj.
Vrcholem hrdinstvõÂ byli bezesporu bratrÏi MasÏõÂnoveÂ, legendaÂrnõÂ bojovnõÂci
s komunismem; nesmõÂme ovsÏem zapomenout na jejich nejblizÏsÏõÂ
pomocnõÂky a prÏaÂtele. PraÂveÏ na jejich prÏõÂkladeÏ je dokonale videÏt,
jak dosavadnõ komunisticka historiografie mate verÏejnost a snazÏõ se
staÂle o nespravedlivy obraz MasÏõÂnuÊ , ktery ma vlastneÏ i politicke duÊsledky.
AvsÏak mravnõ zdravõ cele spolecÏnosti i zdrava budoucnost demokracie
vyzÏadujõ pravdive zverÏejneÏnõ existence odboje a odporu proti
komunismu; bez pozitivnõÂch tradic je nemozÏne duÊ sledneÏ nastolit parlamentnõÂ
demokracii, ktera ma staÂle tolik neprÏaÂtel a vyzÏaduje perma-

nentnõÂ ochranu i obranu za vsÏech podmõÂnek i situacõÂ. DemokratickaÂ
spolecÏnost, ktera se nedovede, cÏi dokonce nechce braÂnit, ma omezeneÂ
praÂvo na svou existenci, na svobodu obcÏanuÊ a koneckoncuÊ
na duÊ stojny zÏivot.
Dnes zatõÂm mnohem võÂce võÂme o represõÂch a komunistickeÂm u tlaku,
o tom, co vsÏechno zleÂho policejnõÂ ochraÂnci socialismu ucÏinili obhaÂjcuÊ
m demokracie v zaÂjmu sve vlaÂdy, ale obraz skutkuÊ , ktere tito hrdinnõÂ
lide proti komunismu podnikli, nenõ dodnes zcela zrÏetelny a jasnyÂ.
KazÏda snaha vneÂst do teÂto oblasti sveÏtlo je cennaÂ. Bezesporu muÊzÏeme
kteÂto aktiviteÏ prÏipocÏõÂtat i tento prÏedklaÂdany sbornõÂk o represõÂch ze
strany ochraÂncuÊ komunistickeÂho rezÏimu, a o odboji cÏi odporu na
druhe straneÏ. Velka cÏaÂst autoruÊ patrÏõ k mladyÂm badateluÊ m, a pevneÏ
doufaÂm, zÏe se s vyÂsledky jejich praÂce setkaÂme v dalsÏõÂch publikacõÂch
knizÏnõÂch i cÏasopiseckyÂch.
POZNAÂMKY A ODKAZY
11
VAÂCLAV VEBER
autor puÊ sobõÂ vUÂ stavu sveÏtovyÂch deÏjin UK)
1) R. Aron: Historie XX. stoletõÂ, Praha 1999, str. 186.
2) PrvnõÂ vlasÏtovkou byla kniha kolektivu autoruÊ V. Moulis, J. Valenta a J. Vykoukal:
Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku v EvropeÏ 1944 ±1989, Ostrava 1991. RÏ adu
studiõÂ v tomto smyslu otiskl cÏasopis StrÏednõÂ Evropa.
3) LubomõÂr LiptaÂk: StorocÏie dlhsÏie ako sto rokov, Bratislava 1999, str. 213n. VlastnõÂ
studie z roku 1994 ma naÂzev VonkajsÏie a vnu torne faktory formovania politickyÂch
systeÂmov na Slovensku.
4) K tematice odboje a odporu viz stat' Zory DvorÏaÂkoveÂ: TrÏetõÂ odboj ± protikomunistickyÂ,
in: Za svobodu a demokracii I. ± odpor proti komunisticke moci. UsporÏaÂdali
J. Cuhra a V. Veber. Praha 1999, str. 27n.

12
¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª ±
vazebnõÂpodmõÂnkyosob¹PrÏõÂpaduKrcÏmanϪ
PROKOP TOMEK
Dne 9. zaÂrÏõ 1947 se neznaÂmy pachatel pokusil spaÂchat atentaÂt na
trÏi ministry tehdejsÏõ cÏeskoslovenske vlaÂdy: naÂmeÏstka prÏedsedy vlaÂdy
PhDr. Petra Zenkla CÏ eskoslovenska strana naÂrodneÏ-socialistickaÂ,
daÂle CÏ SNS) 1) , ministra spravedlnosti JUDr. Prokopa Drtinu CÏ SNS) 2)
a ministra zahranicÏõÂ dr. h. c. Jana Masaryka nestranõÂk) 3) . Tento cÏin
a vsÏe, co po neÏm naÂsledovalo, vesÏel do nasÏõÂ historie pod neÏkolika
charakteristickyÂmi naÂzvy: ¹AtentaÂt na trÏi ministryª, ¹KrabicÏkovy atentaÂtª,
pozdeÏji jako ¹PrÏõÂpad KrcÏmanϪ cÏi ¹KrcÏmanÏ ska afeÂraª, uÂrÏedneÏ pak
¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª. Tato afeÂra prÏedstavovala, jak se pozdeÏji
ukaÂzalo, jednu z udaÂlostõ prÏedznamenaÂvajõÂcõÂch u norovy pucÏ roku
1948.
OdprvnõÂch okamzÏikuÊ po odhalenõÂatentaÂtnickeÂho pokusu se v republice
rozvinuly urputne politicke diskuse, ktere poU noru prÏesÏly jizÏ jen
v silne represe a zlocÏiny StaÂtnõ bezpecÏnosti psychicky i fyzicky likvidujõÂcõÂ
nepohodlne politicke souperÏe a dalsÏõ osoby, ktere neÏjakyÂm zpuÊsobem
prÏisÏly s vysÏetrÏovaÂnõÂm atentaÂtu do styku.
NynõÂ, kdyzÏ je mozÏnost cÏerpat z drÏõÂve nedostupnyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ
ministerstva vnitra, naprÏõÂklad z vysÏetrÏovacõÂho spisu StB ve veÏci
¹Dr. DolezÏel a spol.ª, osobnõÂch spisuÊ veÏznÏuÊ a neÏkteryÂch veÏzenÏ skyÂch
knih, chce autor tohoto prÏõÂspeÏvku upozornit na mnohalete nezaÂkonneÂ
martyrium, kteryÂm musely po u noru 1948 projõÂt veÏzneÏne osoby z prÏõÂpadu
¹Dr. DolezÏel a spol.ª CÏ ekali neÏkolik let nejprve na obvineÏnõÂ apo
dlouhyÂch letech na odsouzenõÂ za ¹napomaÂhaÂnõÂ provokaci naÂrodneÏsocialistickeÂ
strany namõÂrÏene proti KSCÏ ª ± jak byl praÂveÏprÏedstaviteli
komunisticke strany cely prÏõÂpad interpretovaÂn.
O atentaÂtu nebylo mnoho publikovaÂno s vyÂjimkou vlny novinovyÂch
cÏlaÂnkuÊ v letech 1947±1948. PomeÏrneÏ rozsaÂhle se mu ve svyÂch pameÏtech
nazvanyÂch ¹CÏ eskoslovensko muÊ j osudª veÏnoval Prokop Drtina
a rovneÏzÏ jeho prÏõÂtel JUDr. Jaroslav DraÂbek pojednal o kauze v jedneÂ
z kapitol sve knihy ¹Z cÏasuÊ dobryÂch i zlyÂchª. 4) Zcela je pak prÏõÂpadu
veÏnovaÂna kniha PhDr. Zory DvorÏaÂkove ¹Smrt pro trÏi ministryª. 5) Tyto
publikace mohou poslouzÏit k zasazenõÂ udaÂlosti do kontextu tehdejsÏõÂ
doby. Na druhe straneÏ veÏnovali atentaÂtu cÏas od cÏasu pozornost dezinterpretaÂtorÏi
ve sluzÏbaÂch komunistickeÂho rezÏimu, za vsÏechny jmenuj-

13
me historika SNB podplukovnõÂka Otu Holuba, ktery atentaÂt popsal
v knize ¹Smrt ze zaÂlohyª, v kapitole nazvane ¹KrabicÏkova afeÂraª. 6)
PrÏedklaÂdana praÂce, i kdyzÏ s poznaÂmkovyÂm aparaÂtem a uvedenõÂm
prÏesnyÂch pramenuÊ , nemuÊzÏe spletity prÏõÂpad po padesaÂti letech rozuzlit.
AvsÏak jeho nezanedbatelne aspekty, ktere pokus o atentaÂt prÏerostly,
chce zverÏejnit, ukaÂzat a pojmenovat. VeÏzneÏnõ bez soudu ± mucÏenõ±
zkonstruovana obvineÏnõ ± konecÏne nespravedlive odsouzenõ ± tresty ±
ztraÂta cti, praÂce, zdravõÂ izÏivota ± rehabilitace 1968/69) ± derehabilitace
1975) ± to vsÏe se stalo, a ne samo od sebe. Ani doba po listopadu
1989 dosud nenapravila krÏivdy spaÂchane nazuÂcÏastneÏnyÂch, kterÏõ jsou
sice jizÏ vsÏichni mrtvi, ale jejich potomci a teÏmi jsme v jisteÂm smyslu
my vsÏichni) na pojmenovaÂnõÂ vinõÂkuÊ a stanovenõÂ jejich viny a trestu
doposud cÏekajõÂ.
Pachatel pokusu o ¹atentaÂt na trÏi ministryª nebyl nikdy vypaÂtraÂn.
Pachatele zlocÏinuÊ v prÏõÂpadu ¹Dr. DolezÏal a spol.ª jsou znaÂmi...
PrÏipomenÏ me tedy nejprve ve strucÏnosti samotny atentaÂt a nejblizÏsÏõÂ
naÂsledujõÂcõÂ udaÂlosti:
AtentaÂt meÏl byÂt proveden pomocõÂ ¹pekelnyÂch strojuÊ ª oznacÏenyÂch
jako daÂrkove balõÂcÏky s parfeÂmy, odeslanyÂch na adresy uÂrÏaduÊ trÏõ politikuÊ
dne 9. zaÂrÏõÂ 1947 kolem 15. hodiny z posÏty v OstrovnõÂ ulici v Praze 1.
Adresa odesõÂlatele: K. Maly v jednom prÏõÂpadeÏ A. MalaÂ), parfumerie
Praha III, Nerudova 17, byla falesÏnaÂ. 7)
V kazÏde zetrÏõ drÏeveÏnyÂch krabicÏek byly upevneÏny dveÏ stogramoveÂ
naÂlozÏe trinitrotoluenu s rozbusÏkou, spojenou provaÂzkem s võÂcÏkem,
takzÏe prÏi otevrÏenõÂmeÏlo dojõÂt k explozi. PravdeÏpodobneÏ vinou sÏpatneÂho
serÏõÂzenõ sÏlo võÂcÏko otevrÏõÂt jen obtõÂzÏneÏ. Proto podrÏõÂzeny personaÂl ministruÊ
, manipulujõÂcõÂch s balõÂcÏky, provaÂzky odstrÏihl a võÂcÏka otevrÏel bez
exploze. PrÏi pozdeÏji provedene zkousÏce ± rÏõÂzeneÂm vyÂbuchu kopie krabicÏky
na vojenskeÂm cvicÏisÏti ± byla vsÏak funkcÏnost zarÏõÂzenõ a nicÏiva sõÂla
naÂlozÏe potvrzeny. VyÂbuch tedy mohl vaÂzÏneÏ zranit nebo zabõÂt osoby
prÏõÂtomne otevõÂraÂnõ krabicÏek. SkutecÏnosti, zÏe mechanismus naÂlozÏõÂ
urcÏenyÂch ministru Zenklovi a ministru Drtinovi fakticky selhal balõÂcÏek
urcÏeny ministru Janu Masarykovi byl zachycen na posÏteÏ v Praze-StrÏesÏovicõÂch,
protozÏe na neÏm byla uvedena neprÏesna adresa) a zÏe
s krabicÏkami pravdeÏpodobneÏ ani nemohli ministrÏi osobneÏ prÏijõÂt do
styku, byly komunistickyÂm tiskem hned od pocÏaÂtku vyuzÏity k obvineÏnõÂ,
zÏe atentaÂty byly dõÂlem samotne naÂrodneÏ-socialisticke strany,
ktera si tak u dajneÏ chteÏla zlepsÏit pozici v blõÂzÏõÂcõÂch se volbaÂch v roce
1948. 8)
PrÏi vysÏetrÏovaÂnõ udaÂlosti KriminaÂlnõ u strÏednou ministerstva vnitra
daÂle MV) byly sledovaÂny zprvu dveÏ stopy. Jedna z nich se odvõÂjela
od identifikace u dajneÂho vyÂrobce drÏeveÏnyÂch krabicÏek, obuvnõÂka Stanislava
PilarÏe z Prahy. Jeho krabicÏky meÏl pachatel zõÂskat koupõÂ v obchodeÏ,
ktereÂmu je PilarÏ dodaÂval. SÏ etrÏenõÂm nebyla jednoznacÏneÏ po-

14
tvrzena ani totozÏnost PilarÏovyÂch vyÂrobkuÊ s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi
atentaÂtu, ani se nepodarÏilo identifikovat osobu, ktera krabicÏky v obchodeÏ
firmy BraÂzda na VaÂclavskeÂm naÂmeÏstõÂ v Praze zakoupila. Druhou
stopou prÏi sÏetrÏenõÂ MV byla krabice s naÂlozÏemi stejneÂho druhu,
jake byly pouzÏity prÏi atentaÂtu, nalezena ve vltavske tuÊ ni v Praze-BranõÂku
beÏzÏny druh, ¹deÏdictvõª po neÏmecke armaÂdeÏ). Po teÏchto zjisÏteÏnõÂch
uvaÂzlo vysÏetrÏovaÂnõÂ MV koncem zaÂrÏõÂ 1947 na mrtveÂm bodeÏ. 9)
VrÏõÂjnu 1947 prÏedala mõÂstoprÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu CÏ eskoslovenskeÂ
strany naÂrodneÏ-socialisticke daÂle CÏ SNS) FraÂnÏ a ZemõÂnovaÂ
10) ministru spravedlnosti a mõÂstoprÏedsedovi CÏ SNS JUDr. Prokopu
Drtinovi informaci, kterou zõÂskala prÏi naÂvsÏteÏveÏ Olomouce od
tamnõÂho tajemnõÂka CÏ SNS FrantisÏka Kolavy. Kolavu v teÏch dnech vyhledal
rolnõÂk Ladislav LovecÏek byÂvaly starosta, drÏõÂve agraÂrnõÂk, v roce
1947 lidovec) z obce KrcÏmanÏ u Olomouce, aby mu sdeÏlil, zÏe prÏed
cÏasem v dõÂlneÏ krcÏmanÏ skeÂho truhlaÂrÏe Jana Kopky videÏl krabicÏky
u dajneÏ shodne s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi pokusech o atentaÂt na
ministry cÏeskoslovenske vlaÂdy. Jejich snõÂmky byly totizÏ publikovaÂny
v novinaÂch. TruhlaÂrÏ Kopka se prÏed LovecÏkem meÏl dokonce vyslovit
v tom smyslu, zÏe krabicÏky jsou prÏipraveny ¹pro atentaÂt na ministryª.
11)
GeneraÂlnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS prof. RNDr. VladimõÂr Krajina 12) prÏedal
informaci vrchnõÂmu kriminaÂlnõÂmu komisarÏi JUDr. Aloisu PrÏikrylovi
cÏlenu CÏ SNS) z Brna, ktery dne 5. listopadu 1947 oficiaÂlneÏ zahaÂjil
sÏetrÏenõÂ. TeÂhozÏ dne byli v KrcÏmani zatcÏeni truhlaÂrÏ Jan Kopka, jeho
manzÏelka BozÏena Kopkova a rolnõÂk Ladislav LovecÏek. AcÏkoliv se
Kopka cÏaÂstecÏneÏ doznal, byli zatcÏenõÂ jizÏ pocÏtyrÏech dnech ± 9. listopadu
1947 z vazby propusÏteÏni. Stalo se tak na popud JUDr. Josefa GoÈrnera,
prÏednosty Oblastnõ kriminaÂlnõÂu strÏedny MV v Praze, ktery argumentoval
tõÂm, zÏe vyÂrobce krabicÏek byl jizÏ zjisÏteÏn v Praze.
Vedenõ naÂrodneÏ-socialisticke strany meÏlo pochybnosti o vuÊli uÂrÏednõÂkuÊ
MV prosÏetrÏit krcÏmanÏ skou stopu ministrem vnitra byl cÏlen KSCÏ
VaÂclav Nosek) 13) , a proto po poradeÏ vedoucõÂch funkcionaÂrÏuÊ CÏ SNS
dr. Prokopa Drtiny, dr. Jaroslava StraÂnskeÂho a dr. Jaroslava DraÂbka
podal dr. VladimõÂr Krajina dne 19. listopadu 1947 u trestnõÂho soudu
v Olomouci trestnõÂ oznaÂmenõÂ.
VysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu tak bylo sveÏrÏeno dosud vesmeÏs nekomunistickeÂ
justici ministrem spravedlnosti byl praÂveÏ JUDr. Prokop Drtina).
Do Olomouce pak vyslal dr. Drtina sveÂho podrÏõÂzeneÂho, ministerskeÂho
radu JUDr. ZdenÏ ka Marjanka 14) , ktery meÏl na mõÂsteÏ dohleÂdnout na
pruÊbeÏh vysÏetrÏovaÂnõÂ a poveÏrÏit prÏõÂmyÂm rÏõÂzenõÂm, jako osobu nepolitickou,
staÂtnõÂho zaÂstupce v Olomouci JUDr. FrantisÏka DolezÏela. 15) PrÏideÏlenyÂm
vysÏetrÏujõÂcõÂm soudcem byl jmenovaÂn JUDr. JuraÂsÏek. Do vazby
byl dr. DolezÏelem vzat Jan Kopka s manzÏelkou, Josef SÏ teÏpaÂnek
strojvuÊ dce, cÏlen KSCÏ , od roku 1947 prÏedseda MNV v KrcÏmani) pro
podezrÏenõÂ, zÏe do Prahy krabicÏky odvezl, napsal na balõÂcÏky adresy

15
a podal na posÏteÏ, a daÂle Vlasta KucÏova ucÏitelka, cÏlenka KSCÏ ), kteraÂ
meÏla vyÂrobu krabicÏek Kopkovi zadat.
VysÏetrÏovaÂnõ vedene orgaÂny ministerstva spravedlnosti zacÏalo potvrzovat
hypoteÂzu, podle nõÂzÏ pokus o atentaÂt provedli komunisticÏtõÂ
aktiviste z Olomoucka, jmenoviteÏ olomoucky poslanec parlamentu
s partyzaÂnskou minulostõÂ Jura Sosnar. 16) IniciaÂtorem akce meÏl byÂt
prÏedseda KrajskeÂho vyÂkonneÂho vyÂboru KSCÏ v Olomouci Alexej CÏ epicÏka
17) . Poslanec Sosnar se musel v duÊ sledku vysÏetrÏovaÂnõÂ vzdaÂt poslaneckeÂho
mandaÂtu a dne 28. ledna 1948 byl vzat do vysÏetrÏovacõÂ
vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. ZacÏalo proti neÏmu prÏõÂpravne vysÏetrÏovaÂnõÂ
pro zlocÏin prÏõÂprav u kladuÊ o republiku podle § 2 a pro zlocÏin
tajneÂho ozbrojovaÂnõÂ podle § 13 odstavce 1, 2 a 3 ZaÂkona na ochranu
republiky cÏ. 50/1923 Sb. v dobeÏ vysÏetrÏovaÂnõÂ bylo totizÏ navõÂc odhaleno
tajne skladisÏteÏ zbranõ na KrajskeÂm sekretariaÂtu KSCÏ v Olomouci), pro
zlocÏin verÏejneÂho naÂsilõÂ vydõÂraÂnõÂm pohruÊzÏkou vrazÏdy podle § 98 a pro
zlocÏin kvalifikovane kraÂdezÏe podle § 171 TrestnõÂho zaÂkona cÏ. 117/
/1852 Sb.
UÂ norem 1948 se ovsÏem situace ve vysÏetrÏovaÂnõÂ prÏõÂpadu zaÂsadneÏ
zmeÏnila. Dne 27. u nora 1948 odjela do Olomouce komise StB MV
poveÏrÏena vysÏetrÏovaÂnõÂm ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanÏ ª ve slozÏenõ JUDr. VojteÏch
MuÈller z UÂ strÏedny StB a JUDr. Jan Hampek z OblastnõÂ uÂrÏadovny
StB daÂle O StB) v Praze, za uÂcÏelem zjisÏteÏnõÂ stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ. 18) Ale
jizÏ trÏi dny prÏed tõÂm byli orgaÂny ministerstva spravedlnosti jesÏteÏ zatcÏeni
JUDr. FrantisÏek DolezÏel a Ladislav LovecÏek. Dr. DolezÏel, v dobeÏ zatcÏenõÂ
nemocnyÂ, byl prÏevezen nejdrÏõÂve do nemocnice v ProsteÏjoveÏ, a poteÂ
prÏemõÂsteÏn do vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. Ladislav LovecÏek
byl znovu vyslyÂchaÂn olomouckou StB a ve sve vyÂpoveÏdi dne 26. 2.
1948 !) prohlaÂsil, ¹...zÏe vesÏkera obvineÏnõ vznesena na Kopku a spol.
v souvislosti s atenta tem na cÏsl. ministry si vymyslel a udaÂnõÂucÏinil
zduÊ voduÊ politickyÂch a lstivyÂchª. OvsÏem prÏi dalsÏõÂm vyÂslechu trval opeÏt
na vyÂpoveÏdi puÊ vodnõÂ. 19)
FrantisÏek Kolava, okresnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS v Olomouci, byl zatcÏen
prÏõÂslusÏnõÂky O StB v Olomouci dne 11. brÏezna 1948. Podle leÂkarÏskeÂho
dobrozdaÂnõÂ MUDr. FrantisÏka NeradõÂlka z teÂhozÏ dne, byl v dobeÏ zatcÏenõÂ
nemocen, teÂmeÏrÏ neschopen chuÊ ze, celkoveÏ teÏlesneÏ slabyÂ, budil dojem
neprÏõÂcÏetneÂho, trpeÏl zaÂvrateÏmi a nebyl schopen jakeÂkoliv cesty. 20)
S ohledem na jeho zdravotnõ stav byl umõÂsteÏn do veÏzenÏske nemocnice
KrajskeÂho soudu v Olomouci. Bylo na neÏj podaÂno prÏedbeÏzÏne trestnõÂ
oznaÂmenõÂ pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu podvodu a krÏiveÂho sveÏdectvõÂ
podle § 197 a 199 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb.; na dr. DolezÏela pak pro
spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu zneuzÏitõÂ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle
§ 101 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb., ktereÂho se meÏl dopustit neobjektivnõÂm
vedenõÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ, a na L. LovecÏka pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho
cÏinu krÏiveÂho sveÏdectvõÂ podle § 199 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb. Do

16
vazby vojenskeÂho prokuraÂtora byli vzati rovneÏzÏ kriminaÂlnõÂ uÂrÏednõÂci
naÂrodnõ socialisteÂ) brneÏnsky vrchnõ kriminaÂlnõ rada JUDr. Alois PrÏikryl
a rada KriminaÂlnõ u strÏedny MV v Praze JUDr. MilosÏ SÏ ebor. Byli
obvineÏni ze zlocÏinu zneuzÏitõÂ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle § 101
a dr. PrÏikryl navõÂc z trestneÂho cÏinu branõ u platkuÊ podle § 104 Tr.
zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb.
Dne 9. brÏezna 1948 se konala u noveÂho ministra spravedlnosti
JUDr. Alexeje CÏ epicÏky porada, ktere sedaÂle zuÂcÏastnili prÏedseda prezidia
ministra spravedlnosti JUDr. Karel Klos, staÂtnõÂ zaÂstupce JUDr.
RuÊzÏicÏka z Olomouce poveÏrÏeny sÏetrÏenõÂm kausy oznacÏovane nynõ jizÏ
jako ¹PrÏõÂpad KrcÏmanÏ ª), prÏednosta O StB Olomouc mjr. Stanislav Severin,
JUDr. VojteÏch MuÈller z UÂ strÏedny StB a za O StB Praha vrchnõÂ
policejnõÂ komisarÏ JUDr. Jan Hampek. BeÏhem teÂto porady byl zrekapitulovaÂn
dosavadnõÂ pruÊbeÏh sÏetrÏenõÂ ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanÏ ª. Podle ministra
spravedlnosti CÏ epicÏky byl dosavadnõÂ zpuÊ sob vysÏetrÏovaÂnõÂ nedostacÏujõÂcõÂ,
takzÏe podle neÏho: ¹...prÏõÂpad musõ byÂt vysÏetrÏen znovu od za kladu
tak, aby zejmeÂna byla zjisÏteÏna iniciativa funkcionaÂrÏuÊ na rodneÏ socialistickeÂ
strany, ktera se drÏõÂve projevovala beÏhem vysÏetrÏovaÂnõ soudnõÂho,
zejmeÂna za vedenõ sta tnõÂho za stupce Dr. DolezÏela.ª Za tõÂm uÂcÏelem odjeli
druheÂho dne dr. V. MuÈ ller a dr. J. Hampek znovu do Olomouce,
kde meÏli za u kol ¹...opeÏt prÏesÏetrÏit vsÏechny okolnosti tyÂkajõÂcõ se kriminelnõÂho
podkladu celeÂho prÏõÂpadu a za rovenÏ se pokusit tuto podstatu
uveÂsti v soulad s politickyÂm pozadõÂm teÂto afeÂry.ª 21)
Na zaÂkladeÏ prÏõÂkazu UÂ strÏedny StB byli vsÏichni vysÏetrÏovanci
z krcÏmanÏskeÂho prÏõÂpadu dne 2. 3. 1948 eskortovaÂni z Olomouce
k O StB Praha, kde byli umõÂsteÏni do vazby ve veÏznici OblastnõÂ uÂrÏadovny
StB v BartolomeÏjske 4. 22) Dne 21. 3. 1948 byli Kolava, LovecÏek
a Kopka prÏemõÂsteÏni do veÏznice OkresnõÂho soudu na KarloveÏ naÂmeÏstõÂ
v Praze, odkud byl F. Kolava prÏevezen do nemocnice veÏznice KrajskeÂho
soudu v Praze na PankraÂci. VysÏetrÏovaÂnõÂ zpocÏaÂtku vedla O StB
Praha, referent dr. Hampek. Dr. DolezÏel byl do Prahy prÏevezen 25. 3.
1948. VeÏzni byli vzati do vazby OblastnõÂ uÂrÏadovny StB Praha s prÏedpokladem
provedenõÂ neÏkolika vyÂslechuÊ a naÂsledneÂho prÏedaÂnõÂ soudu.
RozhodnutõÂm NejvysÏsÏõÂho soudu v BrneÏ ze dne 20. 4. 1948 byla
trestnõÂ veÏc ¹F. DolezÏel a spol.ª prÏikaÂzaÂna z duÊ vodu zaÂruky ¹nestranneÂho
projednaÂvaÂnõª KrajskeÂmu trestnõÂmu soudu v Praze. 23)
Dne 27. srpna 1948 podalo StaÂtnõÂ zastupitelstvõÂ v Praze tamnõÂmu
krajskeÂmu soudu zÏalobu na FrantisÏka DolezÏela a spol. spisova znacÏka
St 6441/48). Soudcem ve veÏci byl ustanoven prÏedseda senaÂtu
KrajskeÂho soudu trestnõÂho v Praze JUDr. JirÏõÂ SolnarÏ. K plaÂnovaneÂmu
soudnõÂmu projednaÂvaÂnõÂ urcÏeneÂmu na 10. rÏõÂjna 1948 ale nedosÏlo
a bylo odlozÏeno na neurcÏito. K odrocÏenõ dal u dajneÏ pokyn ministr
spravedlnosti CÏ epicÏka a vedenõÂ KSCÏ , u nichzÏ prÏevlaÂdl dojem, zÏe prÏõÂpad
nenõ zcela prÏipraveny k soudnõÂmu projednaÂvaÂnõÂ. 24)

17
PocÏaÂtkem u nora 1949 byl sÏetrÏenõÂm prÏõÂpadu ± spolu s u kolem ¹vysÏetrÏenõÂ
prÏõÂpadu Prokopa Drtinyª ± poveÏrÏen poveÏstny JUDr. Bohumil
Smola 25) .SÏ etrÏenõÂ veÏci ¹Dr. DolezÏel a spol.ª tõÂm tedy bylo odebraÂno
OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ StB Praha a prÏedaÂno vnitrÏnõÂ StB, krycõÂm naÂzvem
¹Skupina BAaª ministerstva vnitra, pravdeÏpodobneÏ jeho paÂteÂmu sektoru,
jehozÏ u kolem byla tzv. realizace tzn. prÏedevsÏõÂm zatyÂkaÂnõ a vysÏetrÏovaÂnõÂ).
O tomto kroku nenõ ve vysÏetrÏovacõÂm spisu jediny doklad.
O prÏedaÂnõÂ prÏõÂpadu dr. Smolovi se pak hovorÏõÂ v pruÊ vodnõÂm dopise
prÏednosty skupiny BAa MV JindrÏicha VeseleÂho 26) ze dne 10. 6.
1949 ke zpraÂvaÂm dr. Smoly o vyÂsledcõÂch sÏetrÏenõÂ. Tyto zpraÂvy byly
prÏedklaÂdaÂny prezidentu Klementu Gottwaldovi. Gottwald vydal VeseleÂmu
pokyn, aby nechal ¹...zjistit vsÏechny okolnosti, ktere by mohly
veÂsti k odhalenõ pachatele atenta tuª. 27)
Smola se, spolu s prap. Miroslavem SÏ ubrtem, podle svyÂch slov
¹...dal ve sveÂm volneÂm cÏase do pra ceª stõÂm, zÏe: ¹..sta le jsme byli pameÏtlivi
Stalinova hesla: Nenõ pevnosti, ktere by bolsÏevici nedobyli!ª. 28)
OsÏetrÏenõ prÏõÂpadu byli pro jeho politicky vyÂznam informovaÂni podle
Smoly pouze Gottwald, CÏ epicÏka, Nosek a VeselyÂ. 29)
ZmõÂneÏne zpraÂvy pro Klementa Gottwalda z obdobõ dubna azÏ cÏervence
1949 dokumentujõÂ, zÏe dr. Smola rozvinul sÏetrÏenõÂ velkoryse a s udivujõÂcõÂ
jistotou. JednoznacÏneÏ prÏitom vychaÂzel z jizÏ drÏõÂve vytycÏeneÂho
scheÂmatu, podle ktereÂho byly atentaÂty provokacõÂ, prÏipravenou naÂrodneÏ-socialistickou
stranou: Akci meÏl organizovat generaÂlnõÂ tajemnõÂk
CÏ SNS dr. VladimõÂr Krajina a provaÂdeÏt ji s pomocõÂ svyÂch spolupracovnõÂkuÊ
, tvorÏõÂcõÂch podle zjisÏteÏnõÂ StB ¹zvlaÂsÏtnõÂ tajnou zpravodajskou kancelaÂrÏCÏ
SNSª. 30) DalsÏõ mozÏne hypoteÂzy o motivech atentaÂtu a jeho pachatelõÂch
byly rychle odbyty, podle dr. Smoly se osobnõÂ msta nejevila
jako pravdeÏpodobna a obvineÏnõ KSCÏ bylo zcela nesmyslneÂ. 31)
Dne 24. 2. 1949 nechal proto dr. Smola zatknout byÂvaleÂho Krajinova
tajemnõÂka JUDr. LudvõÂka Reimana 32) a vyslyÂchal jej ve VojenskeÂ
veÏznici Praha-HradcÏany tzv. DomecÏek). Reiman prÏi vyÂslesÏõÂch nejprve
k atentaÂtu uvaÂdeÏl pouze tolik, zÏe se o neÏm dozveÏdeÏl azÏ z dennõÂho tisku,
nebot' byl Krajinou poveÏrÏen shromazÏd'ovat k prÏõÂpadu tiskovy materiaÂl.
Krajina meÏl podle Reimana o atentaÂtu prohlaÂsit: ¹... zÏe to KSCÏ prÏijde
draho a zÏe to komunistuÊ m zlomõ vaz.ª 33) Reiman take prÏiznal, zÏe v roce
1947 dr. Krajinu seznaÂmil s JUDr. Wilhelmem SoÈhnelem 34) . JUDr.
Reiman podle SmolovyÂch hlaÂsÏenõÂsveÂvyÂpoveÏdidaÂle rozvõÂjel. Dne 4. kveÏtna
uvedl, zÏe Krajina a SoÈhnel se styÂkali pravidelneÏ, a 24. kveÏtna pak
dokonce doznal, zÏe dr. SoÈhnel psal pruÊ vodky k balõÂcÏkuÊ m-naÂlozÏõÂm pocÏaÂtkem
zaÂrÏõÂ 1947 v byteÏ dr. DraÂbka. 35)
Tak ¹potvrdilª JUDr. Reiman znalecky posudek prof. Jaroslava
KrouskeÂho, soudnõÂho znalce prÏi OkresnõÂm soudu v NaÂchodeÏ, ze dne
20. 4. 1949 JUDr. Smola byl puÊ vodneÏ vNaÂchodeÏ soudcem). Podle
tohoto posudku byly posÏtovnõÂ pruÊ vodky a adresy na balõÂcÏcõÂch s naÂlozÏemi
psaÂny praÂveÏ rukou JUDr. SoÈhnela. 36) Dr. SoÈhnel byl vypaÂtraÂn

18
orgaÂny StB v Salzburku tedy v americke okupacÏnõ zoÂneÏ) a Smola navrhl
jeho zatcÏenõÂ. NaÂsledneÏ po zatcÏenõÂ i jeho bratra Herberta SoÈhnela
ktery meÏl v prÏõÂpadu figurovat jako dalsÏõ prÏõÂmy vykonavatel zÏijõÂcõÂ
v Praze pod jmeÂnem ¹Altmanª), meÏla byÂt zajisÏteÏna rÏada osob, majõÂcõÂch
v minulosti kontakty s Reimanem, SoÈhnelovyÂmi a dr. Krajinou. 37)
K tomuto rozsaÂhleÂmu zatyÂkaÂnõÂ sice nedosÏlo, ovsÏem 26. 7. 1950 byl
JUDr. Wilhelm SoÈhnel na dozÏaÂdaÂnõÂ Ministerstva naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
CÏ SR daÂle MNB) 38) skutecÏneÏ zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady prÏi prÏejezdu do
VõÂdneÏ a ¹odtransportovaÂnª tedy fakticky unesen) do Prahy. 39) CelaÂ
teorie dr. Smoly byla postavena a rozvõÂjena ve skutecÏnosti na chatrneÂm
zaÂkladeÏ vynucenyÂch vyÂpoveÏdõÂ JUDr. Reimana.
V souvislosti s prÏõÂpravou procesu s JUDr. Prokopem Drtinou, ¹PrÏõÂpadem
KrcÏmanÏ ª a tzv. ¹Mosteckou afeÂrouª 40) byl po võÂce nezÏ rocÏnõÂm
vysÏetrÏovaÂnõÂ na svobodeÏ vzat do vazby dne 21. brÏezna 1949 i rada
ministerstva spravedlnosti JUDr. ZdeneÏk Marjanko, ktery byl poprveÂ
zatcÏen a po vyÂslechu propusÏteÏn 23. 2. 1948. Dne 11. kveÏtna 1949
dr. Marjanko viz poznaÂmka 14) ve vazbeÏ zemrÏel. Za neobjasneÏnyÂch
okolnostõ meÏl u dajneÏ spaÂchat sebevrazÏdu na zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ StB
VeÏznice v Ruzyni. 41)
Podle vysÏetrÏovacõÂho spisu nenastala ve vysÏetrÏovaÂnõÂ od konce cÏervence
1949 azÏ do rÏõÂjna 1950 zÏaÂdna zmeÏna. Smolova teorie se postupneÏ
zhroutila a neÏkdy v pruÊbeÏhu roku 1950 bylo Smolovi narÏõÂzeno
velitelem StB Osvaldem ZaÂvodskyÂm prÏedat prÏõÂpad mjr. Milanu
MoucÏkovi 42) ± veliteli jedne cÏaÂsti vysÏetrÏovacõÂho sektoru velitelstvõÂ
StB, pozdeÏji na jarÏe 1951 oznacÏovaneÂho jako sektor VI.B velitelstvõÂ
StB daÂle VI.B V StB) 43) .AzÏ z 11. rÏõÂjna 1950 pochaÂzõÂ nesignovanaÂ
¹Zpra va o stavu veÏci KrcÏmanϪ.ZteÂto zpraÂvy, ktera je vlastneÏ naÂvrhem
obzÏaloby, vyplyÂvaÂ, zÏe po zlepsÏenõÂ zdravotnõÂho stavu trÏõÂ hlavnõÂch obzÏalovanyÂch
± DolezÏela, Kolavy a LovecÏka ± dojde k soudnõÂmu projednaÂnõÂ.
NedosÏlo k neÏmu ale ani v roce 1950, ani 1951. 44)
Teprve s datem 3. kveÏtna 1951 se ve vysÏetrÏovacõÂm spisu kraÂtce objevuje
oznacÏenõÂ sektoru VI.B velitelstvõÂ StB, 45) jehozÏ prÏõÂslusÏnõÂci prÏedaÂvajõÂtõÂmto
dnem prÏõÂpad sÏesteÂmu odboru KrajskeÂho velitelstvõÂ StB daÂle
KV StB) Praha, do roku 1950 oznacÏovaneÂho jako OblastnõÂ uÂrÏadovna
StB Praha. PrÏõÂpadem byli na KV StB Praha poveÏrÏeni ppor. Jaroslav
MartinuÊ , ppor. Josef Maly asÏstrzÏm. Josef Brebera. 46) Maly byl
vzaÂrÏõ 1951 a Brebera v listopadu 1951 prÏevelen na jine soucÏaÂsti StB.
Na prÏõÂpadu pak pracoval ppor. MartinuÊ se strzÏm. ZdenÏ kem KrÏemenem.
S prÏedaÂnõÂm prÏõÂpadu byli do vazby KV StB Praha prÏevzati
dne 2. kveÏtna 1951 i veÏzni, zanesenõÂ dozaÂkladnõÂ knihy stavu veÏznÏuÊ
veÏznice KV StB Praha pod krycõÂmi jmeÂny: FrantisÏek Kolava ± veÏzenÏ
cÏ. 230 KUBIÂCÏ EK, Ladislav LovecÏek ± cÏ. 232 LOUKA, FrantisÏek DolezÏel
±cÏ. 234 DOBIAÂSÏ , LudvõÂk Reiman ± cÏ. 236 RYSÏ AVYÂ a Wilhelm SoÈhnel ±
cÏ. 238 SEVERKA. Data narozenõÂ byla ponechaÂna skutecÏnaÂ. 47)
Ze dne 26. 10. 1951 pochaÂzõ ¹Pla n vysÏetrÏovaÂnõ akce KrcÏmanϪ,

19
vneÏmzÏ ppor. MartinuÊ podrobneÏ rozepsal, jak vyÂslechy a vyhledaÂnõÂm
dalsÏõÂch duÊ kazuÊ dolozÏit podezrÏenõÂ, naznacÏena sÏetrÏenõÂm dr. Smoly.
Konstatuje, zÏe ¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nepodarÏilo vysÏetrÏujõÂcõÂm
orgaÂnuÊ m pokus atenta tu objasnit...ª SoucÏasneÏ se ale objevuje prvnõÂ
zpochybneÏnõÂ teÂto hypoteÂzy v informaci, zÏe vysÏetrÏovanec JUDr. LudvõÂk
Reiman svoji puÊ vodnõÂ vyÂpoveÏd' po konfrontaci s JUDr. Wilhelmem
SoÈhnelem odvolal. NynõÂ uvaÂdõÂ, zÏe o pachateli atentaÂtu nic nevõÂ avyÂpoveÏd'
na neÏm byla vynucena dr. Smolou a prap. SÏ ubrtem beÏhem vyÂslechuÊ
v hradcÏanskeÂm ¹DomecÏkuª bitõÂm a sliby propusÏteÏnõÂ, jestlizÏe se
doznaÂ: ¹....jelikozÏ nejde o nic jineÂho, nezÏli o to, aby se proka zalo, zÏe
atentaÂt prÏipravilo vedenõ CÏ SNSª. 48) Take JUDr. DolezÏel ¹...vsÏak i nynõÂ
tvrdosÏõÂjneÏ popõÂra jakoukoliv spojitost s Dr. Drtinou a Krajinou v tom
smeÏru, zÏe by mu tito da vali instrukce jak veÂsti vysÏetrÏovaÂnõÂ.ª 49)
V ¹PlaÂnuª je i strucÏneÏ zmõÂneÏn zdravotnõÂ stav vysÏetrÏovancuÊ : Reiman,
LovecÏek a Kolava nejsou schopni vyÂslechuÊ , DolezÏel pak je
dokonce ve stavu kritickeÂm.
Touto zmõÂnkou, ktera se objevuje ve zpraÂveÏ vysÏetrÏovatele v rÏõÂjnu
1951, se dostaÂvaÂme k vlastnõÂmu teÂmatu praÂce, k otaÂzce vazebnõÂch
podmõÂnek obvineÏnyÂch z ¹PrÏõÂpadu KrcÏmanϪ.
Spisy dostalo dne 3. kveÏtna 1951 KV StB Praha od sektoru VI. B
velitelstvõ StB v dosti neu plneÂm stavu. To znamenaÂ, zÏe chybeÏly naÂlezÏitosti
jako: naÂvrhy a prÏõÂkazy k zatcÏenõÂ, protokoly o osobnõÂ a domovnõÂ
prohlõÂdce a rozhodnutõ o uvalenõ vazby. VeÏzenÏ ska dokumentace, tj.
osobnõÂ spisy veÏznÏuÊ , byla zalozÏena azÏ kraÂtce prÏed odsouzenõÂm v srpnu
1953, tj. po 5 a puÊ l letech veÏzneÏnõ a neobsahuje zÏaÂdne doklady o vazbeÏ
prÏed tõÂmto datem. 50) NeÏktera hlaÂsÏenõ aleÂkarÏske zpraÂvy se ale nachaÂzejõÂ
ve vysÏetrÏovacõÂm spise.
ZdravotnõÂ stav dr. FrantisÏka DolezÏela byl od pocÏaÂtku veÏzneÏnõÂsÏpatnyÂ.
Podle vyjaÂdrÏenõÂ JUDr. Chromce z KrajskeÂho soudu v Olomouci ze
dne 21. 3. 1948 byl DolezÏel schopen policejnõÂ vazby, ovsÏem za prÏedpokladu
poskytnutõ odborne leÂkarÏske peÂcÏe, tj. ¹...prÏevazu carbunculu,
diety a leÂcÏenõ dvana cternõÂkoveÂho vrÏeduª. 51) StaÂtnõ bezpecÏnost poskytovaÂnõÂ
teÂto leÂkarÏske peÂcÏe prÏislõÂbila. Jak ovsÏem doklaÂdajõ leÂkarÏskeÂ
zpraÂvy, zdravotnõÂ stav dr. DolezÏela se beÏhem veÏzneÏnõÂ daÂle zhorsÏoval.
Podle leÂkarÏskeÂho posudku MUDr. Knoblocha a MUDr. DobõÂhala
z 13. zaÂrÏõ 1948 trpeÏl FrantisÏek DolezÏel poruchou nervove soustavy,
zÏaludecÏnõÂm vrÏedem, krvaÂcenõÂm do strÏev a anginou pectoris. O dalsÏõÂm
vyÂvoji jeho zdravotnõÂho stavu se dozvõÂdaÂme azÏteÂmeÏrÏ potrÏech letech.
Po prÏevzetõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu KV StB v Praze dne 3. cÏervna 1951,
konstatoval vysÏetrÏovatel ppor. MartinuÊ, zÏe dr. DolezÏel nenõÂ schopen
vyÂslechuÊ . Z tohoto duÊ vodu byl 13. listopadu 1951 prÏevezen na leÂcÏenõÂ
do veÏzenÏske nemocnice v Praze-Ruzyni 52) s diagnoÂzou: znaÂmky dusÏevnõÂ
choroby a pokrocÏila angina pectoris. 53) OvsÏem jizÏ 9. ledna 1952
byl jako zdravy vraÂcen zpeÏt do veÏznice KV StB Praha.

20
Podle sdeÏlenõÂ sekreteriaÂtu velitelstvõÂ StB ze dne 1. 4. 1952, adresovaneÂho
KV StB Praha, se 20. brÏezna 1952 dostavila do kancelaÂrÏe
prezidenta republiky BozÏena DolezÏelova azÏaÂdala o umozÏneÏnõÂnaÂvsÏteÏvy
manzÏela. Na podporu sve zÏaÂdosti uvedla, zÏe od poslednõÂnaÂvsÏteÏvy prÏed
dveÏma lety !) nedostala od manzÏela zÏaÂdnou zpraÂvu. Jejich jednadvacetiletaÂ
dcera v reakci na otcovo veÏzneÏnõÂ nervoveÏ ochrnula a nebyla
schopna chuÊ ze. 54) OvsÏem ani po teÂto zÏaÂdosti jõÂ naÂvsÏteÏva povolena nebyla.
55)
Dr. DolezÏel se i prÏes svuÊj vaÂzÏny zdravotnõ stav ve vazbeÏ houzÏevnateÏ
braÂnil, vytrvale odmõÂtal vznesena obvineÏnõÂ, od pocÏaÂtku dubna 1952
opakovaneÏ drzÏel protestnõÂ hladovku. 56) VduÊ sledku toho byl 21. dubna
1952 znovu odvezen na vysÏetrÏenõ doveÏzenÏske nemocnice v Praze-
-Ruzyni 57) a odtud, na naÂvrh ruzynÏskeÂho leÂkarÏe MUDr. Josefa Sommera
58) , dne 24. dubna 1952 na ZvlaÂsÏtnõ oddeÏlenõ pankraÂcke veÏzenÏskeÂ
nemocnice v Praze-BohnicõÂch daÂle ZNO) 59) . I zde v protestnõÂch
hladovkaÂch pokracÏoval; podle hlaÂsÏenõÂ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe od 24. dubna
1952 a znovu od 9. srpna 1952. 60)
Dne 16. srpna 1952 napsal JUDr. FrantisÏek DolezÏel dopis prezidentu
Gottwaldovi, a spolu s nõÂm i dopis pruÊ vodnõÂ, adresovany prÏedsedovi
NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ dr. OldrÏichu Johnovi. V neÏm veÏzenÏ
põÂsÏe: ¹...prosõÂm Va s snazÏneÏ ±ja jizÏ 4apuÊ l roku nevinneÏ veÏzneÏny bez
soudu ± aby jste tento prÏilozÏenyÂ) dopis ± urcÏeny Panu Presidentu laskaveÏ
prÏecÏetl bedliveÏ azneÏho zjistõÂte vsÏe potrÏebneÂ. ProsõÂm bud'te tak
laskav a odevzdejte jej prÏõÂmo osobneÏ Presidentu a sdeÏlte mu vsÏe potrÏebneÂ.
Zna te mne osobneÏ avõÂte jisteÏ, zÏe jsem se nikdy nedopustil tr.
cÏinu mne za vinu kladeneÂho a võÂte, jak jsem byl ve sveÂm uÂrÏadeÏ i soukromeÂm
zÏivoteÏ uÂzkostliveÏ prÏesnyÂ. Dnes zde lezÏõÂm vycÏerpaÂn ± teÏlesneÏ
i nervoveÏ nevaÂzÏõÂm ani 50 kg), vsÏemi svyÂmi prÏa teli a znaÂmyÂmi opusÏteÏn
po 16 meÏsõÂcÏnõÂm veÏzneÏnõÂ na Kv. St.B. /KV StB Praha ± pozn. aut./ Co to
znamena ± snad võÂte. Kdysi platil prÏedpis, zÏe parlament vysõÂlal k vysÏetrÏovancuÊ
m do veÏznic kontrolnõ komise k vyÂslechu stõÂzÏnostõÂ. Ja jsem ji
za 4 1/2 roku dosud nevideÏl. Snad by ji i parlament zajõÂmalo mnohe ±
co nemohu napsati. ... PrÏispeÏte mi prosõÂm na pomoc a neota lejte, aby
vzhledem k meÂmu teÏlesneÂmu stavu neprÏisÏla pozdeÏ. VzÏdyt' jizÏ 42 den
jsem umeÏle vyzÏivova n...º 61) Tyto dva dopisy nebyly nikdy prÏedaÂny adresaÂtuÊm
a zuÊ staly zalozÏeny ve vysÏetrÏovacõÂm spisu...
ZÏaÂdne pomoci se JUDr. DolezÏel, byÂvaly staÂtnõ zaÂstupce, nedovolal.
Jak uvedl primaÂrÏ ZNO Praha-Bohnice MUDr. Karel Hoffmeister ve
zpraÂveÏ pro KV StB Praha ze dne 12. 6. 1953, odmõÂtal dr. DolezÏel
stravu znovu od 27. dubna 1953: ¹...toto jeho chovaÂnõÂ jest demonstrativnõÂm
projevem, jõÂmzÏ chce dosa hnout sveÂho cõÂle, to jest prÏinejmensÏõÂm
rozmluvy se svyÂm referentem, ktery mu rozmluvu prÏislõÂbil prÏed neÏkolika
meÏsõÂci.ª 62)
Z bohnicke izolace byl dr. DolezÏel prÏevezen azÏ 15.zaÂrÏõ 1953, tedy po
roce a peÏti meÏsõÂcõÂch !). Podle leÂkarÏskyÂch zpraÂv z teÂto doby byla puÊ-

21
vodneÏ zjisÏteÏna dusÏevnõ choroba pouze reakcõ na vazbu. VaÂzÏneÏjsÏõ podle
MUDr. Hoffmeistera bylo odpõÂraÂnõ stravy a naÂsledny kriticky zdravotnõÂ
stav, komplikovany srdecÏnõÂm onemocneÏnõÂm. OvsÏem opakovane zÏaÂdosti
psychiatruÊ o prÏevezenõÂ DolezÏela na internõÂ oddeÏlenõÂ veÏzenÏ skeÂ
nemocnice zuÊ staÂvaly võÂce nezÏ rok bez odezvy. 63)
ZvlaÂsÏteÏ vyÂraznyÂm byl i osud byÂvaleÂho tajemnõÂka CÏ SNS v Olomouci
FrantisÏka Kolavy. Po zatcÏenõÂ a eskorteÏ z Olomouce k OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ
StB Praha dne 3. brÏezna 1948 se jesÏteÏ 26. brÏezna 1948 setkal
na O StB v prazÏske BartolomeÏjske ulici s manzÏelkou. OvsÏem jeho stav
byl v te dobeÏ jizÏ kritickyÂ, nedokaÂzal se saÂm obleÂci ani samostatneÏ
pohybovat a trpeÏl hysterickyÂmi stavy. Proto byl 27. brÏezna 1948
prÏedaÂn z veÏznice OkresnõÂho soudu na KarloveÏ naÂmeÏstõÂ kterou vyuzÏõÂvalo
i KV StB Praha) do nemocnice veÏznice KrajskeÂho soudu v Praze-
-PankraÂci. 64) PrÏõÂcÏinu se dozvõÂdaÂme z hlaÂsÏenõÂ stycÏneÂho duÊ stojnõÂka StB
u StaÂtnõÂ prokuratury ze dne 10. 6. 1950: ¹...AzÏ dosud se nachaÂzõÂve
veÏzenÏske nemocnici s teÏzÏkou frakturou lebecÏnõ kosti a otrÏesem
mozku.ª 65) To je vsÏe, co se lze k tak vaÂzÏneÂmu u razu ze spisuÊ dozveÏdeÏt.
Mohlo jõÂt i o naÂsledky teÏzÏkeÂho u razu lebecÏnõ kosti, ktery F. Kolava
urpeÏl v dobeÏ vaÂlky, ovsÏem formulace uvedeneÂho hlaÂsÏenõÂ tomu neodpovõÂdaÂ.)
Dne 11. dubna 1949 zÏaÂdal MUDr. Josef Sommer v te dobeÏ
jesÏteÏ leÂkarÏ veÏznice Praha-PankraÂc) o intervenci u vysÏetrÏujõÂcõÂho soudce,
aby ¹...v za jmu vysÏetrÏovance nebyly mu povolovaÂny naÂvsÏteÏvy manzÏelky,
protozÏe ho velmi rozrusÏujõ apuÊ sobõ tõÂsniveÏ i na okolõª. 66)
Od 14. 7. 1950 do 27. 2. 1951 se naleÂzal FrantisÏek Kolava na ¹psychiatrickeÂmª
ZvlaÂsÏtnõÂm veÏzenÏ skeÂm oddeÏlenõÂ v Praze-BohnicõÂch. Dne
5. 10. 1950 ho navsÏtõÂvila manzÏelka; jejõÂ dalsÏõÂ naÂvsÏteÏva se uskutecÏnila
azÏ za 2 roky a 10 meÏsõÂcuÊ !). Z Bohnic byl F. Kolava prÏevezen do veÏzenÏ
ske nemocnice na PankraÂci a 13. listopadu 1951 byl spolu s vysÏetrÏovanci
dr. DolezÏelem a dr. Reimanem prÏevezen k leÂkarÏske prohlõÂdce
do veÏzenÏske nemocnice v Praze-Ruzyni. Podle zpraÂv MUDr.
Sommera v te dobeÏ uzÏleÂkarÏe veÏznice v Praze-Ruzyni) z 10. a 12. prosince
1951 se Kolava natolik ¹...vzÏil do prÏedstõÂraÂnõÂ dusÏevnõÂ chorobyª,
zÏe podle naÂzoru MUDr. Sommera jizÏ skutecÏneÏ dusÏevneÏ zdravy nebyl,
nemluvil, nekoordinoval pohyby). Ve shodeÏ s psychiatrem MUDr. DobiaÂsÏem,
ktery externeÏ puÊ sobil na Ruzyni, ho MUDr. Sommer doporucÏoval
opeÏt umõÂstit na ZNO do Bohnic, nebo na uzavrÏene oddeÏlenõ na
Bulovku. 67) FrantisÏek Kolava byl nakonec 25. dubna 1952 prÏevezen
do Bohnic, tedy ve stejne dobeÏ jako dr. DolezÏel. 68)
Dne 13. listopadu 1952 byl prÏevezen z Bohnic do StaÂtnõÂ nemocnice
v BrneÏ ± oddeÏlenõ cÏ. 76 ktere bylo uzavrÏenyÂm oddeÏlenõÂm pro leÂcÏenõÂ
veÏznÏuÊ ) s diagnoÂzou: oboustranna fraktura krcÏkuÊ stehennõÂch
kostõÂ. 69) Toto vaÂzÏne zraneÏnõ meÏl utrpeÏt 12. listopadu 1952 prÏi leÂcÏenõÂ
v Praze-BohnicõÂch, konkreÂtneÏ beÏhem aplikace elektrosÏokuÊ !). Z Brna
byl 12. cÏervna 1953 prÏevezen opeÏt do veÏzenÏ ske nemocnice v Praze-

22
-PankraÂci, kde byl potom hospitalizovaÂn azÏ do propusÏteÏnõÂ na svobodu
ovõÂce nezÏ rok pozdeÏji, dne 24. srpna 1954.
Ve veÏzenÏ ske nemocnici mohla FrantisÏka Kolavu dne 1. srpna 1953
navsÏtõÂvit po 34 meÏsõÂcõÂch manzÏelka s peÏtiletyÂm synem. Touto naÂvsÏteÏvou
podminÏoval F. Kolava souhlas s provedenõÂm operace kycÏelnõÂho
kloubu. 70) Dne 19. srpna 1953 pak dosÏlo k operaci, prÏi nõÂzÏ byl ¹zhrÏebenª
zlomeny krcÏek praveÂho kycÏelnõÂho kloubu na leveÂm se mezitõÂm
vytvorÏil pakloub). Jak se pozdeÏji ukaÂzalo, zaÂkrok nebyl u speÏsÏnyÂ, protozÏe
vzhledem k nedostatecÏne vyÂzÏiveÏ kostõ nedosÏlo ke kalcifikaci
a sruÊ stu krcÏku, a hrÏeb byl vyplaven.
TrÏetõ zveÏzneÏnyÂch, krcÏmanÏ sky zemeÏdeÏlec Ladislav LovecÏek, byl od
1. prosince 1950 do 25. dubna 1951, podobneÏ jako jeho spoluobvineÏnõÂ,
na ZNO v Praze-BohnicõÂch, odkud byl pak prÏevezen pravdeÏpodobneÏ
do vazby sektoru VI.B velitelstvõÂ StB v Praze-Ruzyni. Do Bohnic
byl umõÂsteÏn za uÂcÏelem pozorovaÂnõÂ dusÏevnõÂho stavu; podle zaÂveÏrecÏneÂ
leÂkarÏske zpraÂvy ze dne 25. 4. 1951 trpeÏl ¹...reaktivnõ psychosou
z vazby, uda val sluchove a zrakove halucinace a choval se zmateneÏ,
takzÏe musel byÂt isolovaÂnª. ZpraÂva je zakoncÏena veÏtou ¹...PrÏes tyto,
nemocnyÂm uda vane obtõÂzÏe, ktere poklaÂda me za pravdeÏpodobneÂ, sveÂ
obtõÂzÏe zvelicÏuje.ª 71)
Spolu s ostatnõÂmi vysÏetrÏovanci byl Ladislav LovecÏek dne 3. kveÏtna
1951 prÏevzat do vazby KrajskyÂm velitelstvõÂm StB Praha. BeÏhem dalsÏõÂho
vysÏetrÏovaÂnõÂ odmõÂtal vypovõÂdat s poukazem na to, zÏe si vuÊ bec nic
nepamatuje, ma v hlaveÏ praÂzdno a vsÏechno jizÏ vypoveÏdeÏl v roce 1948.
Dne 21. 6. 1953 se Ladislav LovecÏek v UÂ tvaru vyÂkonu vazby Praha 1
daÂle U VV, jak zneÏl uÂrÏednõÂnaÂzev veÏznice KV StB v BartolomeÏjske ulici
v Praze), pokusil o sebevrazÏdu ± rozbil sklo okeÂnka ve dverÏõÂch cely
a pokusil se strÏepy snõÂst. VeÏzenÏskeÂmu dozorci uvedl, zÏe ¹...toto je jeho
zbranÏ a zÏe to referentovi ukaÂzÏe...ª 72) . Dne 24. 7. 1953 sdeÏloval zaÂstupce
naÂcÏelnõÂka UÂ VV Praha 1 sÏstrzÏm. V. MaÂcha 6. odboru KV StB
Praha, zÏe LovecÏek odmõÂta braÂt potravinove prÏõÂdavky a odmõÂta ileÂcÏenõÂ,
acÏkoli trpõÂ otevrÏenou TBC. 73) Dne 5. srpna 1953 byl veÏzenÏ prÏedaÂn do
samovazby ve veÏzenÏske nemocnici Praha-PankraÂc, kde setrval azÏ do
soudnõÂho prÏelõÂcÏenõÂ v listopadu 1954.
Vrat'me se nynõ do obdobõÂ, ktere naÂsledovalo po prÏevzetõ vysÏetrÏovaÂnõÂ
¹KrcÏmanÏ skeÂho prÏõÂpaduª vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm KV StB Praha. Jak
doklaÂda vcelku otevrÏeneÏ zpraÂva vysÏetrÏovatele ppor. Jaroslava MartinuÊ
veliteli vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ KV StB Praha ze dne 27. 2. 1952, nevyvõÂjelo
se tehdy vysÏetrÏovaÂnõ¹zÏaÂdoucõÂmª smeÏrem:
¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nedalo jmenovanyÂm doka zat, zÏe by meÏli
neÏjake blizÏsÏõ veÏdomosti o provedenõ atenta tu a nebo, zÏe by prÏõÂmo tento
prÏipravovali, nebo veÏdeÏli, kdo jej prÏipravil. VysÏetrÏovaÂnõÂ je ztõÂzÏeno tõÂm, zÏe
orga nove kterÏõ prÏõÂpad zpracova vali, byli odveleni na jine pracovisÏteÏ

23
adaÂle tõÂm, zÏe zdravotnõÂ stav vysÏetrÏovancuÊ nedovoluje v neÏm pokracÏovat.
Raiman, DolezÏel a Kolava nejsou t.cÏ. schopni vyÂslechuÊ . Ve vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu
se vsÏak pokracÏuje podle vysÏetrÏovacõÂho pla nu, ktery byl
schva len s. velitelem sta tnõ bezpecÏnosti.ª 74)
DalsÏõÂ zpraÂva ppor. MartinuÊ z 19. 11. 1952 shrnula tehdejsÏõÂ stav
vysÏetrÏovaÂnõÂ zhruba takto:
JUDr. LudvõÂk Reiman, byÂvaly tajemnõÂk RNDr. VladimõÂra Krajiny,
v plneÂm rozsahu odvolal sve puÊ vodnõ vyÂpoveÏdi z roku 1948, v nichzÏ
oznacÏil za pachatele atentaÂtu Herberta SoÈhnela alias ¹Altmanaª a Wilhelma
SoÈhnela a jejich spolupracovnõÂky dr. Krajinu a dr. DraÂbka.
BeÏhem veÏzneÏnõÂ onemocneÏl TBC a od 13. listopadu 1951 se nachaÂzel
ve veÏzenÏ ske nemocnici v Ruzyni.
JUDr. Wilhelm SoÈhnel vytrvale popõÂral, zÏe by se vuÊ bec osobneÏ znal
s dr. Krajinou a o atentaÂtu rovneÏzÏ nic neveÏdeÏl. NicmeÂneÏ nadaÂle byl
drzÏen ve vazbeÏ.
U dalsÏõÂch osob veÏzneÏnyÂch v souvislosti s ¹PrÏõÂpadem KrcÏmanϪ uvedl
ppor. MartinuÊ vzaÂsadeÏ jizÏ jen popsane udaÂlosti: dr. FrantisÏek DolezÏel
popõÂral jakeÂkoliv spojenõÂ s dr. Drtinou a dr. Krajinou. OpakovaneÏ musel
byÂt vysÏetrÏovaÂn ve veÏzenÏ ske nemocnici v Praze-Ruzyni a nakonec
na zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõÂ v Praze-BohnicõÂch.
Ladislav LovecÏek doznal, zÏe podaÂnõÂm sveÏdectvõÂ o krcÏmanÏ skeÂm truhlaÂrÏi
Janu Kopkovi chteÏl zõÂskat odmeÏnu vypsanou CÏ SNS, ale poprÏel
jakeÂkoliv spojenõÂ s tajemnõÂkem CÏ SNS dr. Krajinou. PrÏes pobyt v BohnicõÂch
puÊ sobil LovecÏek podle ppor. MartinuÊ i nadaÂle dojmem nervoveÏ
nemocneÂho cÏloveÏka, tvrdõÂcõÂho, zÏe ztratil pameÏt'.
FrantisÏek Kolava doznal jen skutecÏnost, zÏe o vyÂrobci krabicÏek byl
informovaÂn od LovecÏka, a zÏe tuto informaci sdeÏlil daÂle dr. Krajinovi.
Jak uvedl ppor. MartinuÊ , byl Kolava jizÏ prÏi prÏebõÂraÂnõÂprÏõÂpadu KV StB
Praha v takoveÂm stavu, zÏe nemluvil srozumitelneÏ, nebyl schopen
psanõÂ ani chuÊ ze, takzÏe od prÏevzetõÂprÏõÂpadu KV StB Praha nebyl dosud
ani jednou vyslyÂchaÂn. Ppor. MartinuÊ zminÏ uje i u raz F. Kolavy, kteryÂ
meÏl podle jeho informacõÂ utrpeÏt ¹...12. nebo 13. listopadu 1952 prÏi
leÂkarÏskeÂm za krokuª. 75)
Vzhledem k tomu, zÏe se vysÏetrÏovaÂnõÂprÏõÂpadu neu nosneÏ protahovalo
a zdravotnõÂ stav veÏtsÏiny zadrzÏenyÂch se neustaÂle zhorsÏoval nehledeÏ na
opakovane intervence rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ u uÂrÏaduÊ v jejich prospeÏch),
sõÂlil tlak na uzavrÏenõÂ prÏõÂpadu. Za tõÂm uÂcÏelem navrhoval ppor.
MartinuÊ ve shrnujõÂcõÂ zpraÂveÏ ze dne 19. 11. 1952, aby byla veÏc projednaÂna
s naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõÂ bezpecÏnosti plk. AntonõÂnem
Prchalem 76) a pote ucÏineÏno ¹neÏjakeª rozhodnutõ k jejõÂmu zakoncÏenõÂ.
Podle naÂvrhu ppor. MartinuÊ meÏl byÂt JUDr. SoÈhnel vyhosÏteÏn, s dalsÏõÂmi
obvineÏnyÂmi pak meÏlo byÂt zahaÂjeno soudnõÂrÏõÂzenõÂ. OvsÏem trestnõÂ sazba
jimi u dajneÏ spaÂchanyÂch cÏinuÊ neprÏesahovala peÏt let, mimo to se na
tyto cÏiny vztahoval jeden rok amnestie, takzÏe jizÏ v listopadu 1952 by

24
podle naÂzoru ppor. MartinuÊ meÏli trest odpykanyÂ. ¹...Da le upozornÏuji
na to, zÏe rodinnyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky jsou podnikaÂny vsÏemozÏne intervence
na propusÏteÏnõ jmenovanyÂch a zÏe musõÂme sta le jejich vazbu oduÊ vodnÏovat
a to prÏedevsÏõÂm kancelaÂrÏi presidenta republiky, intervencÏnõÂmu oddeÏlenõÂ
MNB, avsÏak pravou podstatu nenõÂ mozÏno teÏmto uÂrÏaduÊ m sdeÏlit.ª
77)
Ke stanovisku ppor. MartinuÊ se dne 21. 3. 1953 vyjaÂdrÏil kromeÏ plk.
Prchala i pplk. Milan MoucÏka, naÂcÏelnõÂk VI. odboru HS-StB 78) :
¹...Za sadneÏ souhlasõÂm s vasÏõÂm na zorem, skoncÏit vysÏetrÏovaÂnõ tohoto
prÏõÂpadu. Nelze ovsÏem, kdyzÏ jsme celou veÏc vzali do vysÏetrÏovaÂnõÂ, ukoncÏit
tak, zÏe DOLEZÏELA, LOVECÏ KA a KOLAVU vraÂtõÂme jednodusÏe do soudnõÂ
vazby. DoporucÏuji, abyste proto veÏc projednali s genera lnõ prokuraturou
a s nõ se dohodli na rÏesÏenõÂ. U LOVECÏ KA by bylo nejleÂpe vyzÏa dat si
znalecky posudek uÂstavu pro dusÏevneÏ chore a to, zÏe je plneÏ zdraÂv, za
cÏin zodpoveÏdny a nechat jej odsoudit pro podvod a lzÏive narÏcÏenõÂ.
Na SOÈHNELA doporucÏuji podat trestnõ ozna menõ pro illega lnõ uÂteÏk
zCÏSR a soudnõÂm vyÂrokem jej nechat vyhostit do NeÏmecka.
U REIMANA prozkoumat, zda by nebylo vhodne jej prÏed propusÏteÏnõÂm
zava zat ke spolupra ci a vyuzÏõÂt k tomu toho, zÏe po dlouhou dobu falesÏnyÂmi
vyÂpoveÏd'mi klamal orga ny sta tnõ moci. ZavaÂzaÂnõÂm bychom mohli
odstranit zbytecÏne komplikace, ktere by mohly vzniknout jeho prostyÂm
propusÏteÏnõÂm.ª 79)
Stanovisko naÂcÏelnõÂka VI. odboru HS-StB MoucÏky patrneÏ nenõÂ trÏeba
komentovat.
Dne 22. dubna 1953 byla na zÏaÂdost ppor. MartinuÊ vzaÂkladnõÂ knize
veÏznÏuÊ kniha stavu veÏznÏuÊ) UÂ VV Praha 1 opravena krycõÂ jmeÂna veÏznÏuÊ
na pravaÂ. JUDr. Reiman byl teÂhozÏ dne propusÏteÏn z vazby; realizace
naÂvrhu pplk. MoucÏky, totizÏ zavaÂzaÂnõÂ Reimana ke spolupraÂci s StB,
nebyla provedena. JUDr. SoÈhnel byl po propusÏteÏnõÂ vyhosÏteÏn dne
28. kveÏtna 1953 do Rakouska. 80)
NaÂsleduje dalsÏõ zajõÂmavy dokument v prÏõÂpadu, kterou je zÏaÂdost
JUDr. BarbasÏe z GeneraÂlnõÂ prokuratury ze dne 4. 6. 1953. Podle nõÂ
meÏla StB vypracovat a prÏedat pro uÂcÏely obzÏaloby zpraÂvu o svyÂch zjisÏteÏnõÂch,
zÏe naÂrodneÏ socialisticÏtõÂ funkcionaÂrÏi ¹...za uÂcÏelem usnadneÏnõÂ
sta tnõÂho prÏevratu v CÏ SR nastrojili v roce 1947 tzv. atenta t na trÏi byÂv.
cÏs. ministry, z neÏhozÏ hodlali obvinit KSCÏ a potom sami uchopit moc ve
staÂteϪ.
Ppor. MartinuÊ pro tento uÂcÏel skutecÏneÏ vypracoval odpovõÂdajõÂcõÂ dokument,
s jehozÏ zneÏnõÂm souhlasili jak naÂcÏelnõÂk KV StB Praha mjr.
Svoboda, tak i pplk. MoucÏka ten s põÂsemnou poznaÂmkou: ¹SamozrÏejmeÏ
souhlasõÂmª). 81)
¹ZdejsÏõ krajska spra va StB ma za zjisÏteÏno a neÏkolika procesy, ktereÂ
probeÏhly v r. 1948 a 1949 prÏed sta tnõÂm soudem v Praze prokaÂza no, zÏe
cÏelnõ prÏedstavitele na rodneÏ socialisticke strany se jizÏ v r. 1947 prÏipra-

25
vovali k provedenõ sta tnõÂho prÏevratu v CÏ SR. Toto bylo zejmeÂna jasneÏ
prokaÂza no v procese HORAÂKOVA a spol., kde vysÏlo najevo, zÏe prÏedstaviteleÂ
na rodneÏ socialisticke strany jizÏ vlastneÏ od r. 1945 provaÂdeÏli
vsÏechno mozÏne k tomu, aby v CÏ SR byla nastolena vla da kapitalistickaÂ,
tak jak tomu bylo v dobeÏ prvnõÂ republiky.
CÏ eskoslovensky lid se vsÏak jizÏ nedal oklamat a odhaloval prostrÏednictvõÂm
vedoucõ strany ve staÂteÏ t.j. KSCÏ neprÏa telskou politiku teÏchto
reakcÏnõÂch prÏedstaviteluÊ. PrÏedaÂci na rodneÏ socialisticke strany se proto
uchyÂlili k tomu, aby tak zvanyÂm prÏõÂpadem KRCÏMANÏ atenta t na 3 byÂv.
cÏsl. ministry) obvinili KSCÏ z organisovaÂnõ tohoto t. zv. atenta tu. Tato
provokace meÏla byÂt pro neÏ prÏõÂpravou k svrzÏenõ vla dy lidu a pomocõÂ
k tomu, aby se oni sami mohli chopiti moci a v nasÏõÂ republice nastolit
kapitalisticky prÏedmnichovsky rezÏim.ª
V polovineÏ roku 1953 se tedy konecÏneÏ schylovalo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõÂ.
PoneÏkud nekoordinovaneÏ se aktivizovala justice. OkresnõÂ prokuraÂtor
v Praze vzal 21. 7. 1953 zpeÏt zÏalobu z leÂta 1948 a Lidovy soud
trestnõ v Praze usnesenõÂm ze dne 28. 7. 1953 cele trestnõ stõÂhaÂnõ zastavil.
GeneraÂlnõÂ prokuraÂtor podal proti tomuto usnesenõÂ stõÂzÏnost pro
porusÏenõÂ zaÂkona. NejvysÏsÏõÂ soud teÂto stõÂzÏnosti vyhoveÏl, usnesenõÂ LidoveÂho
soudu trestnõÂho zrusÏil a vraÂtil veÏc zpeÏt do stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ. 82)
Tato procedura, tedy prÏedevsÏõÂm stazÏenõÂzÏaloby, umozÏnÏovala StB podle
praÂvnõÂho rÏaÂdu formaÂlneÏ prÏõÂpad znovu otevrÏõÂt a znovu ± ¹s pozmeÏneÏnyÂmi
podkladyª ± prÏedat veÏc prokuraturÏe.
Krajska spraÂva StB Praha ukoncÏila vysÏetrÏovaÂnõ dne 4. srpna 1953
aprÏedala prÏõÂpad ¹KrcÏmanÏ ª Krajske prokuraturÏe v Praze, do jejõÂzÏ vazby
ve veÏznici Praha-PankraÂc, nemocnicÏnõÂ oddeÏlenõÂ) byli soucÏasneÏ stõÂm
prÏedaÂni i trÏi vysÏetrÏovanci. 83)
Rozsudkem KrajskeÂho soudu v Praze ze dne 25. 11. 1953 spisovaÂ
znacÏka 23 T 25/53) byli FrantisÏek DolezÏel, FrantisÏek Kolava
a Ladislav LovecÏek odsouzeni pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹prÏõÂprava
u kladuÊ o republikuª § 2 zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb.) k trestuÊ m odneÏtõÂ
svobody v deÂlce 7 let, 6 a 1/2 roku a 6 let, daÂle k trestuÊ m zabavenõÂ
poloviny majetku a ztraÂteÏcÏestnyÂch praÂv obcÏanskyÂch na dobu 5let. 84)
Dr. FrantisÏek DolezÏel a FrantisÏek Kolava se proti rozsudku odvolali,
odvolal se rovneÏzÏ krajsky prokuraÂtor. NejvysÏsÏõ soud odvolaÂnõ obvineÏnyÂch
i prokuraÂtora svyÂm rozsudkem ze dne 4. 12. 1953 spisovaÂ
znacÏka 5To 86/53), zamõÂtl a rozsudek KrajskeÂho soudu v Praze potvrdil.
85) JednaÂnõÂ krajskeÂho soudu prÏedsedal JUDr. JirÏõÂ HuÈ bner, jednaÂnõÂ
soudu NejvysÏsÏõÂho pak JUDr. VladimõÂr PodcÏepickyÂ.
OvyÂznamu soudnõÂho prÏelõÂcÏenõÂ sveÏdcÏõÂ fakt, zÏe o neÏm podaÂval ministr
spravedlnosti JUDr. VaÂclav SÏ koda dne 8. 12. 1953 zpraÂvu politickeÂmu
sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ . 86)
KprÏelõÂcÏenõÂprÏed krajskyÂm soudem byl FrantisÏek Kolava prÏinesen na

26
nosõÂtkaÂch. Nebyl schopen rÏecÏi, takzÏe jeho drÏõÂveÏjsÏõÂ vyÂpoveÏdi byly prÏed
soudem cÏteny. Zbytek trestu vykonal v pankraÂcke veÏzenÏ ske nemocnici,
odkud byl dne 24. srpna 1954 propusÏteÏn a prÏevezen do civilnõÂ
nemocnice v PrÏeroveÏ. Podle propusÏteÏcõÂ zpraÂvy leÂkarÏe z Nemocnice NZ-
-MV NaÂpravneÂho zarÏõÂzenõÂ Ministerstva vnitra) Praha-PankraÂc, byl
FrantisÏek Kolava prÏedaÂn ve stavu po zlomenineÏ obou krcÏkuÊ kostõÂ stehennõÂch,
kde dosÏlo k vytvorÏenõÂ pakloubuÊ , pacient byl nepohyblivyÂ,
svalstvo dolnõÂch koncÏetin atrofovaneÂ, pacient trpeÏl traumatickou neuroÂzou,
hysterickou vazebnõÂ reakcõÂ a byl nekomunikativnõÂ. O zlomenineÏ
lebecÏnõ kosti, popisovane v jizÏ uvedeneÂm hlaÂsÏenõ ze dne 10. 6.
1950, se zpraÂva nezminÏ uje. 87)
Kde vykonaÂval trest dr. FrantisÏek DolezÏel nenõÂ bezpecÏneÏ zjisÏteÏno,
snad ve veÏznici Praha-PankraÂc,svyÂjimkou neÏkolika tyÂdnuÊ od 16. u nora
do 10. brÏezna 1954, ktere straÂvil opeÏt ve ZvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ v Praze-
BohnicõÂch. ZpraÂva naÂcÏelnõÂka zdravotnõÂ sluzÏby Nemocnice NZ-MV
Praha-PankraÂc pro okresnõÂho prokuraÂtora v Praze ze dne 14. 3.
1954 si zaslouzÏõÂ podrobneÏjsÏõÂ citaci. JasneÏ totizÏ zobrazuje zdravotnõÂ
stav JUDr. FrantisÏka DolezÏela po sÏesti letech veÏzneÏnõÂ:
¹Shora jmenovany byl k na m dne 10. 3. 1954 doda n z psychiatrickeÂho
oddeÏlenõÂ uÂstavu Bohnice, ve stavu velmi sesÏleÂm a teÂmeÏrÏ beznadeÏjneÂm.
Pacient odmõÂta vesÏkerou potravu at' tekutou nebo tuhou, nuceneÏ
podanou okamzÏiteÏ zvracõÂ. Pacient se braÂnõÂ krmenõÂ a pouze prÏijõÂmaÂ
male mnozÏstvõ vody. Pacient je netecÏnyÂ, na ota zky neodpovõÂdaÂ, je
spavyÂ, /.../vaÂzÏõÂ 40 kg, je na kost vyhublyÂ. Dne 13. 2. 1954 se jeho
stav zkomplikoval ruÊzÏõÂ oblicÏeje, ktereÂzÏto onemocneÏnõÂ prÏi tomto velmi
sesÏleÂm stavu je zÏivotu nebezpecÏneÂ. Pacient je vyzÏivova n glukosou a vitamõÂny
pouze cestou zÏilnõÂ a konecÏnõÂkem. Potravu podanou sondou do
zÏaludku zvracõÂ okamzÏiteÏ. Za tohoto stavu sesÏlost pokracÏuje, stav se
rychle zhorsÏuje a hrozõÂ beÏhem jednoho azÏ dvou tyÂdnuÊ smrtõÂ.ª 88)
FrantisÏek DolezÏel byl propusÏteÏn azÏ po dalsÏõÂm roce, po odpykaÂnõÂ
celeÂho ulozÏeneÂho trestu, dne 24. u nora 1955.
O rok drÏõÂve, 24. u nora 1954, byl propusÏteÏn z pankraÂcke veÏzenÏ skeÂ
nemocnice i Ladislav LovecÏek. 89)
A jake byly dalsÏõ osudy odsouzenyÂch? V roce 1968 byly rozsudky
z roku 1953 NejvysÏsÏõÂm soudem v Praze zrusÏeny a vsÏichni trÏi odsouzenõÂ
rehabilitovaÂni; ovsÏem v roce 1972 byla jejich rehabilitace zrusÏena...
JUDr. FrantisÏek DolezÏel, narozen 5. 8. 1900 v ProsteÏjoveÏ, zemrÏel
v ProsteÏjoveÏ 10. 9. 1972;
Ladislav LovecÏek, narozen 21. 3. 1897 v KrcÏmani, zemrÏel 5. 4. 1983
ve VelkeÂm TyÂnci okr. Olomouc;
FrantisÏek Kolava, narozen 3. 11. 1908 v PrÏeroveÏ, zemrÏel 10. 9. 1968
v Praze 4.

27
Na doplneÏnõÂ uved'me vyÂnÏ atek z dopisu FrantisÏka Kolavy, adresovaneÂho
prvnõÂmu tajemnõÂku KSCÏ Alexandru DubcÏekovi, ze dne 31. ledna
1968:
¹...Byl jsem v uvedene souvislosti /¹KrcÏmanÏ ska afeÂraª ± pozn. autora/
dne 24. uÂnora 1948 zatcÏen, uvrzÏen do veÏzenõ a jedna no se mnou
v soudnõÂ vysÏetrÏovacõÂ vazbeÏ tak nelidsky, zÏe jsem zmrzacÏen na dozÏivotõÂ.
AcÏkoliv ± jak uvedeno ± jizÏ v roce 1948 bylo verÏejneÏ zna mo, zÏe prÏõÂpad
byl likvidova n, byl jsem po celou dobu soudnõ vazby od r. 1948 azÏ do
r. 1954 neuveÏrÏitelneÏ tyÂra n a mucÏen, a tak donucovaÂn prÏiznat, co se
vuÊ bec nestalo, zejmeÂna uÂcÏast komunistuÊ. PrÏes varovne upozornÏovaÂnõÂ
veÏzenÏskyÂmi leÂkarÏi od r. 1948, zÏe nejsem vuÊ bec vazby schopen, byl jsem
za neuveÏrÏitelnyÂch okolnostõÂ, protiza konneÏ, teÂmeÏrÏ v bezveÏdomõ a udrzÏovaÂnprÏi
veÏdomõ pouze injekcemi, prÏinesen na nosõÂtka ch dne 25. 2. 1953
k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõÂ u kr. soudu v Praze, a anizÏ bych veÏdeÏl procÏ, byl
jsem souzen a odsouzen na 6 a puÊ l roku. Rozsudek o tom podepsal
prÏedseda sena tu JUDr. JirÏõ HuÈ bner.ª 90)
Pachatel ¹atentaÂtu na trÏi ministryª nebyl nikdy spolehliveÏ
usveÏdcÏen, a po võÂce nezÏ padesaÂti letech je sÏance na jeho nalezenõÂ
jizÏ velmi malaÂ. Faktem ovsÏem zuÊ staÂvaÂ, zÏe se komunistickeÂmu
bezpecÏnostnõÂmu aparaÂtu prÏes vsÏechno uÂsilõÂ nepodarÏilo naÂrodnõÂm
socialistuÊ m spaÂchaÂnõÂ atentaÂtu veÏrohodneÏ dokaÂzat.
DalsÏõÂ skutecÏnostõÂ pak je, zÏe v souvislosti s ¹PrÏõÂpadem KrcÏmanÏ ª byli
se souhlasem vsÏech kompetentnõÂch orgaÂnuÊ dlouhodobeÏ veÏzneÏni nevinnõÂ
lideÂ, a to za otrÏesnyÂch podmõÂnek, a zÏe toto veÏzneÏnõÂ meÏlo vaÂzÏneÂ
a trvale duÊ sledky pro jejich zdravõÂ, dalsÏõ zÏivot i zÏivoty jejich rodin.
Jejich osudy jsou jasnou obzÏalobou komunisticke nezaÂkonnosti,
ktera zavlaÂdla v CÏ eskoslovensku po u noru 1948.

28
PrÏõÂloha 1: PrÏepis leÂkarÏskeÂho vysveÏdcÏenõÂ,
osobnõÂ spis veÏzneÏ FrantisÏka Kolavy
NEMOCNICE
UÂ TVARU NAÂ PRAVNYÂ CH ZARÏ IÂZENIÂ
PRAHA
LeÂkarÏske vysveÏdcÏenõÂ
/Vpravo nahorÏe poznaÂmka rukou:/
Do spisu ± PrÏevoz sanitkou
nutnyÂ.
Odsouzeny cÏõÂs. 26.624 Kolava FrantisÏek roz. 13. XI. 1908 v nemocnici od
12. VI. 1953 byl dnes leÂkarÏsky prohleÂdnut.
NaÂlez: Zlomenõ krcÏkuÊ stehennõÂch, Traumaticka neurosa, Hystericka vazebnõÂ
reakce silneÏ fixovanaÂ, hy mutismus /?/. Bronchchopneumonia. Vlevo se jednaÂ
o pakloub a zaklõÂneÏnõÂ femoru s dosti dobrou pohyblivostõÂ, zlomenina krcÏku
vpravo probõÂha subcapitaÂrneÏ a je dislokace smeÏrem nahoru asi 2 cm. Velmi
znacÏna osteoporosa skeletu obou kloubuÊ kycÏelnõÂch naÂsledkem dlouhe inaktivace
4 roky). Dne 19. VIII. 53 provedena operace: zhrÏebenõÂ femoru podle
Johansona. Pro velmi sÏpatnou vyÂzÏivu kostõÂ nedosÏlo ke kalcifikaci a sruÊ stu
krcÏku a hrÏeb byl vyplaven. PruÊ beÏh pooperacÏnõÂ byl komplikovaÂn bronchopneumoniõÂ,
cÏastyÂm neurotickyÂm zvracenõÂm. DostaÂval penicilin 3,000.0 /?/,
transfuze krve skup. B Rh pos., inj. glukosy, vit B+C, analeptika. PeroraÂlneÏ
podaÂvane leÂky odmõÂta i vitaminy, glucosu, roborantia). Nynõ je pacient v sesÏleÂm
stavu, je nepohyblivyÂ, upoutaÂn na luÊ zÏko, v obou kloubech kycÏ. se vytvorÏily
v mõÂstech zlomenin paklouby, znacÏna atrofie svalstva zvlaÂsÏteÏ dol. koncÏ.
naÂsledkem dlouhe imobilisace, pac. dosud nemluvõÂ, dorozumõÂva se posunky,
teÏlesnou cÏistotu vsÏak zachovaÂvaÂ, odmõÂta vesÏkere leÂky jak peroraÂlneÏ tak v injekcÏnõÂ
formeÏ ,pojõÂdle ublinkaÂva neuroticke zvracenõÂ), jinak na orgaÂnech
dutiny hrudnõÂ abrÏisÏnõÂ jenaÂlez normaÂlnõÂ, obraz krevnõÂ jevõÂ mõÂrnou hypochromnõÂ
anaemii Er: 4,120.000, IHb 0,89). Pacient je odkaÂzaÂn na cizõÂ pomoc.
NezlepsÏen ± zpeÏ t.
V Praze dne 3. 5. 1954 VeÏzenÏ sky leÂkarÏ:
/podpis necÏitelnyÂ/

PrÏõÂloha 2: Fotografie FrantisÏka Kolavy
z vysÏetrÏovacõÂho spisu
29
Fotografie FrantisÏka Kolavy z roku 1951, po võÂce nezÏ dvouleteÂm veÏzneÏnõÂ.
Na prvnõÂm i druheÂm snõÂmku je zrÏetelneÂ, zÏe veÏzenÏ nebyl schopen bez opory udrzÏet hlavu zprÏõÂma.
VysÏetrÏovacõÂ spis V-1131 MV.

30
PrÏõÂloha 3: Fotografie FrantisÏka LovecÏka
z vysÏetrÏovacõÂho spisu
Fotografie FrantisÏka LovecÏka z vysÏetrÏovacõÂho spisu V-1131 MV ± ¹DolezÏel FrantisÏek a spol.ª
UkaÂzka ze zÏaloby podane krajskyÂm prokuraÂtorem v zastoupenõ JUDr. VraÂtnyÂ) KrajskeÂmu soudu
v Praze 31. 7. 1953

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1) PhDr. Petr Zenkl 1884 ±1975), strÏedosÏkolsky profesor a filolog, 1937±1939 primaÂtor
hlavnõÂho meÏsta Prahy, 1939 ±1945veÏzneÏn v koncentracÏnõÂm taÂborÏe Buchenwald,
1945±1948 prÏedseda CÏ SNS, 1945±1946 primaÂtor hlavnõÂho meÏsta Prahy,
1946 ±1948 naÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy, v leÂteÏ 1948 emigroval do USA, od 1949 prÏedsedou
vyÂboru Rady svobodneÂho CÏ eskoslovenska.
2) JUDr. Prokop Drtina 1900 ±1980), 1936 ±1938 osobnõÂ tajemnõÂk prezidenta BenesÏe,
1939 ±1945politicky tajemnõÂk prezidenta BenesÏe v exilu, 1945±1948 ministr spravedlnosti,
1945±1948 cÏlen prÏedsednictva CÏ SNS, 28. 2. 1948 se neu speÏsÏneÏ pokusil
spaÂchat sebevrazÏdu, vzaÂpeÏtõÂ byl zatcÏen a po peÏti letech vazby v roce 1953 odsouzen
k 15letuÊm veÏzenõÂ, 1960 amnestovaÂn, 1969 rehabilitovaÂn, 1971 derehabilitovaÂn.
3) Dr. h. c. Jan Masaryk 1886 ±1948), syn T. G. Masaryka, 1925±1938 vyslanec CÏ SR
ve Velke BritaÂnii, 1940 ±1948 ministr zahranicÏõ CÏ SR, tragicky zemrÏel za neobjasneÏnyÂch
okolnostõÂ 10. 3. 1948.
4) Prokop Drtina: CÏ eskoslovensko muÊ j osud. PrvnõÂ vydaÂnõÂ v Sixty-Eight Publishers
Corp. Toronto 1982, u naÂs v nakl. Melantrich Praha 1992. JUDr. Jaroslav DraÂbek:
ZcÏasuÊ dobryÂch i zlyÂch, NasÏe vojsko, Praha 1992.
5) PhDr. Zora DvorÏaÂkovaÂ: Smrt pro trÏi ministry, vydavatelstvõÂ Opavsko 1997.
6) Ota Holub: Smrt ze zaÂlohy, nakl. Panorama, Praha 1978.
7)
Prokop Drtina: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,
str. 369 ± 370.
8)
TamteÂzÏ, sv. II., kniha 2., str. 395± 396.
9) StaÂtnõ u strÏednõ archiv daÂle SU A) fond V. Nosek, sign. 2709/47.
31
10) FrantisÏka ZemõÂnova 1882 ±1962), 1918 ±1938 prÏedsedkyneÏ u strÏedõ zÏen CÏ SNS,
1918 ±1939 poslankyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, 1945±1948 mõÂstoprÏedsedkyneÏ
CÏ SNS, cÏlenka prÏedsednictva strany, prÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu CÏ SNS
v NS, v procesu s M. HoraÂkovou odsouzena na 20 let veÏzenõÂ, v roce 1960 amnestovaÂna.
11)
Prokop Drtina: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,
str. 397±398.
12)
Prof. RNDr. VladimõÂr Krajina 1905±1993), botanik, 1939 ±1943 vedoucõÂ organizaÂtor
protinacistickeÂho odboje ilegaÂlnõ organizace Politicke u strÏedõÂ, U strÏednõ vedenõÂ
odboje domaÂcõÂho), 15. 1. 1943 zatcÏen gestapem, do konce vaÂlky veÏzneÏn v Praze na
PankraÂci a v TerezõÂneÏ, 1945±1948 generaÂlnõÂ tajemnõÂk CÏ SNS a poslanec NaÂrodnõÂho
shromaÂzÏdeÏnõÂ, 25. u nora 1948 zatcÏen, na zaÂkrok E. BenesÏe propusÏteÏn, pote odesÏel
do exilu, kde se stal mõÂstoprÏedsedou Rady svobodneÂho CÏ eskoslovenska.
13) VaÂclav Nosek 1892 ±1955), komunisticky funkcionaÂrÏ, 1941±1945cÏlen exilove cÏsl.
StaÂtnõÂ rady v LondyÂneÏ, 1945±1953 ministr vnitra, jedna z klõÂcÏovyÂch postav komunistickeÂho
prÏevzetõ moci v u noru 1948, 1953 ±1955 ministr pracovnõÂch sil.
14) JUDr. ZdeneÏk Marjanko 1894 ±1949) puÊ sobil za prvnõÂ republiky v prokuraturÏe
u StaÂtnõÂho zastupitelstvõÂ v Praze proces proti J. StrÏõÂbrneÂmu) a v LitomeÏrÏicõÂch. Za
vaÂlky byl aktivnõÂ v ilegaÂlnõÂ skupineÏ P.SÏ aÂmala. Po vaÂlce se stal radou na ministerstvu
spravedlnosti, kde vedl retribucÏnõ oddeÏlenõÂ, od zaÂrÏõ 1947 do u nora 1948 pak
trestnõÂ sekci. Byl cÏlenem CÏ SNS a blõÂzkyÂm spolupracovnõÂkem ministra Drtiny. Po
u noru 1948 zatcÏen, kraÂtce veÏzneÏn a propusÏteÏn na zaÂkrok Jana Masaryka. PoteÂ
propusÏteÏn z MS, 21. 3. 1949 opeÏt zatcÏen a 11. 5. 1949 zemrÏel. UÂ dajneÏ meÏl ve
zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõÂ StB VeÏznice v Praze-Ruzyni spaÂchat sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm.

32
15)
Prokop Drtina: CÏ eskoslovensko muÊ j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2.,
str. 400 ± 401.
16)
TamteÂzÏ, str. 402.
17)
JUDr. Alexej CÏ epicÏka 1910 ±1990), od 1929 cÏlen KSCÏ , 1942±1945veÏzneÏn v nacistickeÂm
koncentracÏnõÂm taÂborÏe, 1945±1948 ministr vnitrÏnõÂho obchodu, zet' Klementa
Gottwalda, 1948 ±1950 ministr spravedlnosti, 1950 ±1956 armaÂdnõÂ generaÂl
a ministr obrany, 1956 prÏedseda StaÂtnõÂho uÂrÏadu pro vynaÂlezy a normalizaci, 1963
vyloucÏen z KSCÏ .
18)
Archiv Ministerstva vnitra CÏ R daÂle A MV) fond 305, sign. 390, str. 4.
19) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB archivnõÂ cÏõÂslo daÂle a. cÏ.) V-1131, podsv. 2, str. 8.
20)
A MV, sign. S 332, str. 22.
21)
A MV, sign. S 333-6, sign. S-5-5, str. 49 ± 50.
22)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1, str. 25.
23)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, str. 70.
24)
A MV, fond 305, sign. 665, str. 1.
SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/5, sv. 67, a. j. 183, bod 25 /ZpraÂva generaÂlnõÂho
prokuraÂtora, ministra vnitra a ministra spravedlnosti ze dne 22. 10. 1953 pro
Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ : ¹ZpraÂva o soudnõÂm prÏõÂpadu proti FrantisÏku DolezÏelovi
a spol. KrcÏmanÏ)ª/.
25)
JUDr. Bohumil Smola 1909 ±1979), nar. v Dolsku u DobrusÏky. Po absolvovaÂnõÂPF
UK v Praze v roce 1938 puÊ sobil do poloviny roku 1948 v ruÊ znyÂch funkcõÂch vesmeÏs
u OkresnõÂho soudu v NaÂchodeÏ. Od 1. 3. 1948 prÏedseda OkresnõÂho akcÏnõÂho vyÂboru
NaÂrodnõÂ fronty v NaÂchodeÏ, od 24. 7. 1948 prÏedsedal MimorÏaÂdneÂmu lidoveÂmu soudu
v Hradci KraÂlove a 1. 11. 1948 prÏesÏel k ministerstvu vnitra. ZpocÏaÂtku byl vedoucõÂm
tzv. NaÂchodske skupiny pro vyslyÂchaÂnõÂprÏõÂslusÏnõÂkuÊ gestapa a Sicherheistdienstu,
1. 1. 1949 prÏeveden k SNB v hodnosti majora. V lednu a u noru 1951 se uÂcÏastnil
vysÏetrÏovaÂnõÂ tzv. ProtistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centra v KolodeÏjõÂch Rudolf SlaÂnskyÂ
a spol.), od konce u nora byl zarÏazen na VI. vysÏetrÏovacõÂm) sektoru velitelstvõ StB
v Ruzyni, 16. 7. 1951 na IV. sektor VerÏejne bezpecÏnosti a konecÏneÏ 2. 1. 1952 byl
prÏeveden k ministerstvu spravedlnosti.
26)
JindrÏich Vesely 1906 ±1964), zameÏstnanec MV od 10. 10. 1945, prÏednosta Odboru
BA ministerstva vnitra tedy velitelstvõÂ StB) od jeho zrÏõÂzenõÂ v roce 1948, v padesaÂtyÂch
letech rÏeditel UÂ stavu deÏjin KSCÏ , 20. 3. 1964 spaÂchal sebevrazÏdu.
27)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 1.
28) TamteÂzÏ, str. 2, 3.
29) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond KUÂ V II, sv. 2, a. j. 26, str. 33 ± 34.
30) Dne 13. 4. 1948 bylo podaÂno ¹Trestnõ ozna menõ narÏõÂdõÂcõ orga ny a spolupracovnõÂky
vyzveÏdacÏske kancelaÂrÏe dr. Vl. Krajiny v uÂstrÏednõÂm sekretariaÂteÏ cÏsl. strany naÂr.
socialisticke v Praze pod cÏ. j. 379/48/taj.-B/A-Mi. Podle tr. oznaÂmenõ se kancelaÂrÏ
¹...podõÂlela aktivneÏ na prÏõÂpraveÏ kontrarevolucÏnõÂho pucÏe v uÂnoru 1948ª. Krajina
a dalsÏõÂ byli zatcÏeni, skupina pak souzena StaÂtnõÂm soudem. Tento prÏõÂpad meÏl zdiskreditovat
CÏ SNS a demokratickou opozici vuÊ bec.
31) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 3.
32) JUDr. LudvõÂk Reiman 1919 ±1974). V roce 1944 byl zameÏstnaÂn jako poradce
vCÏ eskomoravskeÂm filmoveÂm u strÏedõÂ, v brÏeznu 1946 zvolen zaÂstupcem u strÏednõÂho
tajemnõÂka SCÏ M, odkud ale jako naÂrodnõÂ socialista zaÂhy vystoupil a stal se cÏlenem
UÂ V mlaÂdezÏe CÏ SNS, v roce 1947 jeho mõÂstoprÏedsedou. OsobnõÂm tajemnõÂkem generaÂlnõÂho
tajemnõÂka CÏ SNS dr. V. Krajiny se stal na podzim 1946. Dne 23. 2. 1948
zatcÏen StB a 8. 12. 1948 odsouzen StaÂtnõÂm soudem v prÏõÂpadu ¹Krajinovy zpravodajskeÂ
kancelaÂrÏeª k trestu deseti meÏsõÂcuÊ veÏzenõÂ pro zlocÏin neprÏekazÏenõÂ trestneÂho
cÏinu. Znovu zatcÏen orgaÂny StB dne 24. 2. 1949. HrubyÂm fyzickyÂm naÂsilõÂm beÏhem

33
vyÂslechuÊ v tzv. DomecÏku byl donucen dr. Smolou k nepravdivyÂm vyÂpoveÏdõÂm, na
jejichzÏ zaÂkladeÏ Smola zkonstruoval hypoteÂzu spiknutõÂ CÏ SNS v ¹krabicÏkoveÂm atentaÂtuª.
Sve vyÂpoveÏdi v zaÂrÏõ 1951 odvolal, nicmeÂneÏ propusÏteÏn byl azÏ 22. 4. 1953 ±
s rozvinutyÂm onemocneÏnõÂm TBC ± po peÏti letech veÏzneÏnõÂ bez soudu a oficiaÂlneÏ
sdeÏleneÂho obvineÏnõÂ. V roce 1969 emigroval do Rakouska, kde roku 1974 zemrÏel.
33) A MV, a. cÏ. V-1146, osobnõÂ vysÏetrÏovacõÂ spis StB LudvõÂka Reimana. V areaÂlu VojenskeÂ
veÏznice v Praze na HradcÏanech byla v sousedstvõÂ kapucõÂnskeÂho klaÂsÏtera v patroveÂm
domku neblaze proslula veÏznice ¹DomecÏekª, kde prÏedevsÏõÂm pocÏaÂtkem padesaÂtyÂch
let pouzÏõÂvali prÏõÂslusÏnõÂci 5. zpravodajskeÂho) oddeÏlenõÂ HlavnõÂho sÏtaÂbu cÏsl.
armaÂdy i StB prÏi vyÂslesÏõÂch hrubeÂho fyzickeÂho naÂsilõÂ.
34) JUDr. VileÂm Wilhelm) SoÈhnel, nar. 25. 11. 1909, pochaÂzel ze smõÂsÏeneÂho manzÏelstvõÂ,
prÏed vaÂlkou se hlaÂsil k neÏmecke naÂrodnosti. Za vaÂlky zÏil v Praze, byl cÏlenem
NSDAP a zastaÂval vyÂznamne mõÂsto v uÂrÏadu rÏõÂsÏskeÂho protektora jako filmovy referent
a zaÂstupce rÏõÂsÏskeÂho protektora u CÏ eskomoravskeÂho filmoveÂho u strÏedõÂ. Dne
14. 5. 1945 byl zajisÏteÏn, ovsÏem na zaÂkladeÏ prÏõÂznivyÂch sveÏdectvõÂ doklaÂdajõÂcõÂch pomoc
cÏeskyÂm obcÏanuÊ m v dobeÏ vaÂlky, byl 20. 12. 1946 definitivneÏ propusÏteÏn. ZameÏstnal
ho JUDr. LudvõÂk Reiman, ovsÏem v u noru 1948 odesÏel ilegaÂlneÏ do Rakouska,
kde bydlel v Salzburku. PrÏi prÏejezdu hranic mezi soveÏtskou a americkou okupacÏnõÂ
zoÂnou byl 26. 7. 1950 na dozÏaÂdaÂnõÂ MNB zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady a odtransportovaÂn
do Prahy. PropusÏteÏn a vyhosÏteÏn do Rakouska byl dne 28. 5. 1953.
PravdeÏpodobneÏ se nikdy nedozveÏdeÏl skutecÏny duÊ vod sveÂho odvlecÏenõ z Rakouska,
veÏzneÏnõÂ si vysveÏtloval svou okupacÏnõÂ cÏinnostõÂ.
35) A MV, vysÏetrÏovacõÂ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 15.
36)
TamteÂzÏ, str. 5.
37)
TamteÂzÏ, str. 29.
38)
StaÂtnõÂ bezpecÏnost byla vlaÂdnõÂm narÏõÂzenõÂm z 23. 5. 1950 vycÏleneÏna z rezortu ministerstva
vnitra a spolu s VerÏejnou bezpecÏnostõÂ a PohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ reorganizovaÂnado samostatneÂho Ministerstva naÂrodnõÂ bezpecÏnosti CÏ SR MNB). Na podzim 1952 byl
k MNB spolu s celyÂm veÏzenÏstvõÂm prÏipojen Sbor veÏzenÏ ske straÂzÏe a reorganizovaÂn
jako SpraÂva naÂpravnyÂch zarÏõÂzenõÂ. Tak byly centralizovaÂny ± s vyÂjimkou armaÂdy ±
vsÏechny ozbrojene sbory ve staÂteÏ. MNB bylo opeÏt s ministerstvem vnitra sloucÏeno
dne 11. 9. 1953.
39)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ svazek StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 37. JesÏteÏ v roce 1951
zastaÂval dr. Smola v otaÂzce atentaÂtu tento naÂzor: PrÏõÂpad byl vyvolaÂn osobami zkompromitovanyÂmi
kolaboracõ sNeÏmci, ktere musely pozdeÏji na naÂtlak naÂrodnõÂch socialistuÊ
± vlastnõÂcõÂch na tyto osoby kompromitujõÂcõÂ materiaÂly ± proveÂst atentaÂt,
jehozÏ pozdeÏjsÏõÂsÏetrÏenõÂmeÏlo veÂst ke kompromitaci KSCÏ .PrÏõÂpad by podle Smoly mohl
byÂt i v roce 1951 uzavrÏen za peÏt nedeÏl. On saÂm znal i jmeÂno pachatele, ktery byl
praÂveÏ ve vazbeÏ v Ruzyni, ale odmõÂtal je uveÂst. ± ZaÂznam vysÏetrÏovatele StB DrahonõÂnskeÂho
o rozhovoru se Smolou ze dne 17. 7. 1951. A MV, sign. 310-92-4.)
40)
Tzv. Mostecka sÏpionaÂzÏnõ afeÂra byla jednõÂm z pokusuÊ komunisticke StB o diskreditaci
CÏ SNS: Dva uÂrÏednõÂci StB, prÏedstõÂrajõÂcõÂ spojenõÂ s vedenõÂm CÏ SNS, ¹organizovaliª
v roce 1947 zpravodajskou sõÂt' z protikomunisticky smyÂsÏlejõÂcõÂch osob.
41)
ArchivnõÂ spis UÂ rÏadu vysÏetrÏovaÂnõÂ a dokumentace zlocÏinuÊ komunismu pod cÏõÂslem
UÂ DV-321/Vv-93.
42)
Milan MoucÏka 1922), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ, vstoupil k SNB 1. 10. 1946, od
1. 4. 1946 puÊ sobil jako operativec u ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II., v roce 1949
byl zarÏazen jako velitel KV StB Uherske HradisÏteÏ azaÂstupce krajskeÂho velitele StB
v Praze. V listopadu 1949 poveÏrÏen prÏõÂpravou procesu s M. HoraÂkovou, 1. 8. 1950
VI.B sektor vysÏetrÏovacõÂ) VelitelstvõÂ StB. Od 1. 3. 1951 naÂcÏelnõÂkem sektoru VI.B, po
reorganisaci od 1. 4. 1953 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ. 23. 4. 1953
udeÏlen ¹RÏ aÂd praÂceª za uÂcÏast na prÏõÂpraveÏ procesu s R. SlaÂnskyÂm. 1. 10. 1953 naÂcÏelnõÂk
SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 1. 4. 1956 odvolaÂn, 16. 6. 1956 propusÏteÏn z MV. Stal

34
se naÂmeÏstkem rÏeditele UranovyÂch doluÊ , v obdobõÂ 1961±1978 byl zameÏstnaÂn v ZPA
Praha nejprve vedoucõÂ strÏediska zahranicÏnõÂch vztahuÊ , pozdeÏji zaÂstupce vedoucõÂho
strÏediska UÂ stavu speciaÂlnõÂ automatizacÏnõÂ techniky).
43) Sektor VI.B velitelstvõÂ StB existoval od podzimu 1950 do cÏervna 1952, pak jako
odbor VI.B HS-StB do vzniku SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ StB v rÏõÂjnu 1953. Jeho u kolem
bylo vysÏetrÏovaÂnõÂ nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂch prÏõÂpaduÊ tzv. protistaÂtnõÂ cÏinnosti. Po celou dobu
existence sektoru odboru) VI.B byl s jeho cÏinnostõÂ teÏsneÏ spjat Milan MoucÏka,
A MV,vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10.
SoubeÏzÏneÏ existoval sektor VI.A, vedeny Bohumilem Doubkem. Ten byl urcÏen prÏevaÂzÏneÏ
pro vysÏetrÏovaÂnõÂcÏinnosti tzv. neprÏaÂtel ve straneÏ. Sektor VI.B pak pro dalsÏõÂ
prÏõÂpady, naprÏ. vysÏetrÏovaÂnõÂcÏinnosti prÏõÂslusÏnõÂkuÊ jinyÂch politickyÂch stran a cõÂrkvõÂ.
V obou sektorech se ovsÏem uzÏõÂvaly rafinovane zpuÊ soby mucÏenõÂ, jako mnohahodinoveÂ
vyÂslechy, vsazovaÂnõ do temnic, zaÂkazy sezenõÂ, neustaÂle nocÏnõ buzenõÂ, snizÏovaÂnõÂdaÂvek
potravin a podobneÏ.
44) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 67± 68.
45)
TamteÂzÏ, str. 31.
46)
TamteÂzÏ, str. 55.
47)
TamteÂzÏ, str. 64.
48)
TamteÂzÏ, str. 35± 42.
49)
TamteÂzÏ, str. 37.
50)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, hlavnõÂ sv., str. 2.
51)
A MV, sign. S 333 -7.
52)
Ve veÏznici v Praze-Ruzyni byly jinak dislokovaÂny vysÏetrÏovacõÂ sektory VI.A a VI.B
velitelstvõÂ StB.
53)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1., str. 2.
54) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str.6.
55) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 7.
56) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 94.
57) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 8.
58) MUDr. Josef Sommer 1910 ±1968) 1. 11. 1950 v hodnosti podplukovnõÂk jmenovaÂn
naÂcÏelnõÂkem zdravotnõÂho oddeÏlenõÂ veÏznice MNB ¹Dubª veÏznice Praha-RuzyneÏ),
15. 10. 1954 prÏemõÂsteÏn k IX. spraÂveÏ MV, 1. 12. 1962 propusÏteÏn z MV, zbaven
hodnosti a v roce 1964 vyloucÏen z KSCÏ .
59) ZNO ± pavilon cÏ. 17 neoficiaÂlneÏ oznacÏovaÂn jako pavilon N 5) psychiatricke leÂcÏebny
v Praze-BohnicõÂch byl v pruÊbeÏhu roku 1950 prÏedaÂn ministerstvu spravedlnosti ±
Velitelstvõ sboru veÏzenÏske straÂzÏe ± a slouzÏil jako uzavrÏene veÏzenÏ ske zarÏõÂzenõ pro
zkoumaÂnõÂ dusÏevnõÂho stavu obvineÏnyÂch ve vazbeÏ akleÂcÏenõÂ odsouzenyÂch veÏznÏuÊ.
Existoval jako psychiatricke oddeÏlenõ veÏzenÏske nemocnice v Praze-PankraÂci azÏdo
roku 1997.
60) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 12, 14 ±18.
61)
TamteÂzÏ, str. 125.
62)
TamteÂzÏ, str. 109.
63)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 14 ±18.
64) A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 24.
65) TamteÂzÏ, str. 39.
66) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 83.
67) TamteÂzÏ, str. 84.
68) A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 47.

69)
TamteÂzÏ, str. 55.
70)
TamteÂzÏ, str. 67.
71)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10.
72)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 87.
73)
TamteÂzÏ, str. 91.
74)
TamteÂzÏ, str. 48.
75)
TamteÂzÏ, str. 55 ± 58.
76)
AntonõÂn Prchal 1923 ±1996), prÏed vstupem na RÏ editelstvõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
student obchodnõÂ akademie, 6. 6. 1945prÏijat k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõÂ
RÏ NB Jihlava, 1. 11. 1945vyÂkonny orgaÂn OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõÂ
OZO) Jihlava ZOB II. ± Brno, 1947 zaÂstupce vedoucõÂho OZO Jihlava, 1948 zvlaÂsÏtnõÂ
agenturnõÂ orgaÂn RR) skupiny BAa MV, 1948 instruktor krajuÊ skupiny BAa MV.
CÏ ervenec 1949 zaÂstupce velitele sektoru BAa IV. zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõÂ
technika) MV, 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti
sÏkpt., u nor 1951 zaÂstupce velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti mjr., 1951
jmenovaÂn do funkce velitele StB, 1. 3. 1952 ± plukovnõÂk, 12. 2. 1952 jmenovaÂn do
funkce naÂmeÏstka MNB, 8. 5. 1956 odvolaÂn z funkce naÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956
propusÏteÏn z MV.
77)
A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 58.
78)
VcÏervnu 1952 dosÏlo k reorganizaci StB, pote byl naÂzev vysÏetrÏovacõ soucÏaÂsti StB
zmeÏneÏn ze sektoru na odbor, cÏõÂselne oznacÏenõ zuÊstalo nezmeÏneÏno, Velitelstvõ StB
bylo prÏejmenovaÂno na HlavnõÂ spraÂvu StB.
79)
A MV vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 63.
80) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 64 a 81.
81) TamteÂzÏ, str. 65.
82) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, str. 17.
83) A MV, vysÏetrÏovacõÂ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. cÏ. 1, str. 9.
84) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±
F. Kolava.
85) TamteÂzÏ, str. 18 ± 20.
86) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/5, sv. 70, a. j. 189, bod 17 /ZpraÂva ministra spravedlnosti
dr. SÏ kody ze dne 8. 12. 1953 pro Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ : ¹ZpraÂva
ovyÂsledku trestnõÂho rÏõÂzenõÂ proti FrantisÏku DolezÏelovi a spol.ª/.
87) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±
F. Kolava.
88) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±
F. DolezÏel, str. 10.
89) SU A, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzenÏske sluzÏby CÏ R, Osobnõ spis veÏzneÏ ±
L. LovecÏek.
90) Publikace DokumentacÏnõÂ komise K-231. EditorÏi O. Rambousek, L. Gruber. VydaÂno
v exilu 1995.
35

36
MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse
aneb Jeden z mnohyÂch
IVO FIEDLER
UÂrÏadu pro dokumentaci a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu byl
postoupen prÏõÂpad tzv. ¹protistaÂtnõ skupinyª, registrovane byÂvalou
StB jako kausa ¹Oskar KRAUSE a spol.ª. Skupina puÊ sobila na
Nymbursku v letech 1948/49 a jejõÂcÏlenove byli odsouzeni roku 1950.
PrÏõÂpad byl UÂ rÏadem rÏaÂdneÏ prosÏetrÏen a naÂsledneÏ odlozÏen, s vyloucÏenõÂm
mozÏnosti podaÂnõÂnaÂvrhu na zahaÂjenõÂ trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ pro pouzÏõÂvaÂnõÂ
nezaÂkonnyÂch metod proti vysÏetrÏovanyÂm. DuÊ vodem odlozÏenõÂ byla absence
pruÊ kaznyÂch sveÏdectvõÂ.
VsÏichni posÏkozenõÂ, odsouzenõÂ v roce 1950 k dlouholetyÂm trestuÊm,
jizÏ zemrÏeli. Osoby, ktere s nimi prÏichaÂzely ve zmõÂneÏneÂm obdobõ do
styku, pokud zÏijõÂ, nesdeÏlily zÏaÂdne konkreÂtnõ skutecÏnosti. Dosud zÏijõÂcõÂ
vysÏetrÏovatele popõÂrajõ svuÊ j podõÂl na uzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho nebo psychickeÂho
naÂtlaku a vylucÏujõ takovy postup i u dalsÏõÂch zuÂcÏastneÏnyÂch
orgaÂnuÊ MV.
V dobeÏ sÏetrÏenõÂ 1996) zÏili pouze dva zuÂcÏastneÏnõÂ, kterÏõÂ byli zatcÏeni
soucÏasneÏ s ostatnõÂmi posÏkozenyÂmi. Jeden z nich byl odsouzen k velmi
nõÂzkeÂmu trestu na rozdõÂl od ostatnõÂch, proti druheÂmu bylo trestnõÂ
stõÂhaÂnõÂ zastaveno jizÏ ve stadiu vysÏetrÏovaÂnõÂ. Oba jsou v registru svazkuÊ
zapsaÂni jako agenti StB, jeden pod krycõÂm jmeÂnem JIÂRA, druhy jako
LEPSÏ IÂK. Jakoukoliv negativnõÂ cÏinnnost, pokud ji nelze prokaÂzat põÂsemnyÂmi
materiaÂly, popõÂrajõÂ. Vzhledem k jejich blõÂzkyÂm kontaktuÊm
s orgaÂny ministerstva vnitra daÂle MV), je jejich jednaÂnõÂ pochopitelneÂ.
Po ukoncÏenõÂ kauzy ¹KRAUSE a spol.ª zuÊ stala nezodpoveÏzena jedinaÂ,
ale velmi zaÂvazÏna otaÂzka: Kdo byl agentem dosazenyÂm orgaÂny MV,
ktery skupinu rÏõÂdil a uÂkoloval tak, aby jejõ cÏlenove mohli byÂt odsouzeni
jako teÏzÏcõÂ zlocÏinci k dlouholetyÂm trestuÊ m, kdo byla osoba,
vystupujõÂcõÂprÏi spojenõÂ se skupinou jako Kamil SVOBODA, chlubõÂcõÂse
svyÂmi kontakty na zaÂpadnõÂ rozveÏdky? Po naÂrocÏneÂm sÏetrÏenõÂ jsem zjistil,
zÏe velmi aktivnõÂm, a jak se pozdeÏji ukaÂzalo, znacÏneÂmu pocÏtu odpuÊ
rcuÊ komunismu krajneÏ nebezpecÏnyÂm spolupracovnõÂkem StB, byl
Adolf Alfons Kotous. V naÂsledujõÂcõÂ stati vaÂs seznaÂmõÂm s jeho puÊ vodem,
cÏinnostõÂ jako agenta, jeho metamorfoÂzou a neslavnyÂm koncem.

37
Adolf Alfons Kotous se narodil 26. ledna 1914 v DobromeÏrÏicõÂch
jako nemanzÏelsky syn zemeÏdeÏlske deÏlnice BlazÏeny KotousoveÂ. Tento
puÊ vod a z neÏho vyplyÂvajõÂcõÂ pocit meÂneÏcennosti zrÏejmeÏ prÏedznamenaly
jeho zÏivot. ZmõÂneÏnou skutecÏnost se snazÏil zakryÂt lzÏõÂ. Tak naprÏ.
ve ¹ZpraÂveÏ o prosÏetrÏenõÂ ke Kotousovi-Doubkoviª, ze dne 10. ledna
1968 sdeÏluje naÂcÏelnõÂk KS SNB Praha: ¹...RodicÏe uvaÂdõÂ FrantisÏka
a Annu Suchou. Na adresu se vsÏak prÏisteÏhoval s jistou BlazÏenou Novotnou
/roz. Kotousova ± pozn. autora/, nar. 29. 10. 1892, ktera zemrÏela
1. zaÂrÏõ 1967, o ktere serÏõÂkalo, zÏe je to jeho matka. On saÂm vsÏak
uvaÂdeÏl, zÏe matkou nenõÂ. PravdeÏpodobneÏ jej vychovala a byla jeho nevlastnõÂ
matka...ª
KdyzÏ bylo Adolfu Alfonsu Kotousovi deset let, provdala se jeho
matka za BedrÏicha NovotneÂho, a tõÂm se zlepsÏily zÏivotnõÂ podmõÂnky
pro ni i jejõÂho syna. Po ukoncÏenõÂ zaÂkladnõÂho vzdeÏlaÂnõÂ se vyucÏil holicÏem.
RÏ aÂdna praÂce vsÏak byla pro neÏho po veÏtsÏõ cÏaÂst jeho zÏivota neÏcÏõÂm
druhotnyÂm. Jako primaÂrnõÂ u neÏho shledaÂvaÂme, mimo znacÏnyÂch
sklonuÊ k dobrodruzÏstvõÂ, staÂlou touhu po zviditelneÏnõÂ, pramenõÂcõÂ z jizÏ
zmõÂneÏneÂho pocitu meÂneÏcennosti. VsÏemozÏneÏ se snazÏil prosadit, a kdyzÏ
to nebylo mozÏne osobnõÂmi kvalitami, dosaÂhl sveÂho zaÂmeÏru rozsaÂhlyÂm
denuncianstvõÂm. ZnacÏneÂho uznaÂnõÂ se mu za jeho spolupraÂci skutecÏneÏ
dostalo od orgaÂnuÊ byÂvale StB. Mimo zmõÂneÏny charakterovy defekt byl
jeho zÏivot poznamenaÂn teÂzÏ sexuaÂlnõÂ deviacõÂ.
V roce 1945, koncem druhe sveÏtove vaÂlky, se Kotous prÏipojil k partyzaÂnskeÂ
jednotce. Jeho cÏinnost jako partyzaÂna nenõÂ z materiaÂluÊ jasneÏ
patrnaÂ. BezprostrÏedneÏ po kveÏtnu 1945se stal cÏlenem Svazu cÏeskoslovenskyÂch
partyzaÂnuÊ a soucÏasneÏ vstoupil do KSCÏ . V roce 1946 byla
jeho partyzaÂnska cÏinnost prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny zpochybneÏna a Kotous
vyloucÏen nejen ze Svazu, ale i z KSCÏ . ZneuznaÂn a s pocitem krÏivdy se
stal cÏlenem CÏ eskoslovenske strany lidoveÂ. V te sevyÂrazneÏji neprosadil.
Doba jeho zviditelneÏnõÂ a uplatneÏnõÂ nastala azÏ po komunistickeÂm
pucÏi v u noru 1948. Z obcÏanuÊ , kterÏõ nesouhlasili s represivnõ politikou
KSCÏ , zalozÏil Kotous v dubnu teÂhozÏ roku ilegaÂlnõ organizaci, ktere dal
naÂzev ¹JOPO ± Judexova odbojova protikomunisticka organizaceª.
SaÂm se postavil do jejõÂho cÏela. V dobeÏ zatcÏenõÂcÏlenuÊ skupiny tvorÏili jejõÂ
prÏevaÂzÏnou cÏaÂst volynÏsÏtõÂ CÏ esÏi ± v pocÏtu peÏtacÏtyrÏiceti, cÏtrnaÂct bylo CÏ echuÊ
, jeden PolaÂk a jeden Kotous. Tedy mimo Kotouse) sÏedesaÂt odpuÊ
rcuÊ rezÏimu, ktere ocÏekaÂvala, dõÂky Kotousovi, nezaÂvideÏnõÂhodna budoucnost
± viz daÂle v textu.
Zda jmenovany zalozÏil skupinu jizÏ s urcÏityÂm zaÂmeÏrem jejõÂho odhalenõÂ,
nelze prokaÂzat ani vyvraÂtit. Jedno je ale zcela jasneÂ. CÏ tyrÏi meÏsõÂce
po vzniku skupiny, v srpnu 1948, byl Kotous po sveÂm zatcÏenõÂ za nevyjasneÏnyÂch
okolnostõÂ od skupiny ¹odloucÏenª 1) anaÂsledneÏ zõÂskaÂn pro
spolupraÂci s orgaÂny StB. Zpravodajsky slib ± vlastnorucÏneÏ napsany ±
podepsal dne 14. zaÂrÏõ 1948. 2) Jako sve krycõ jmeÂno pouzÏil jmeÂna ne-

38
vlastnõÂho otce BedrÏicha NovotneÂho. Vzhledem k deÂlce jmeÂna bylo naÂsledneÏ
orgaÂny MV zkraÂceno na ¹BeÂdaª. 3) + 14)
CÏ innost skupiny, nebo spõÂsÏe volne spolecÏnosti odpuÊ rcuÊ komunismu,
spocÏõÂvala do prÏõÂchodu Kotouse pouze v politickeÂm odporu
a distribuci letaÂkuÊ . Teprve on vytvorÏil organizovanou skupinu, kterou
jako jejõ vedoucõÂzaÂmeÏrneÏ u koloval tak, aby meÏla dle tehdejsÏõÂch kriteÂriõÂ
protistaÂtnõÂ charakter. V protokolu o vyÂpoveÏdi, sepsaneÂm dne 30.
srpna 1948 s Kotousem viz spis a. cÏ. 3131/UÂ stõÂ n. L.), jmenovanyÂ
uvaÂdõÂ, zÏe: ¹...pokud je mi zna mo, skupina zÏa dne zbraneÏ nema ...ª ZõÂskaÂvaÂnõÂ
zbranõÂ, novyÂch cÏlenuÊ a dalsÏõ cÏinnost, ktera mohla byÂt hodnocena
dokonce jako teroristickaÂ, byla iniciovaÂna a rÏõÂzena Kotousem dle
pokynuÊ orgaÂnuÊ MV. Agent Kotous se ve zmõÂneÏneÂm protokolu stavõÂ do
nejlepsÏõÂho sveÏtla. Vyzdvihuje svuÊ j proletaÂrÏsky puÊ vod, cÏinnost za
2. sveÏtove vaÂlky, sve posÏkozenõ jako neuznaneÂho a ukrÏivdeÏneÂho partyzaÂna
a cÏlena strany. SoucÏasneÏ poukazuje na cÏlenstvõ sve matky
v KSCÏ od roku 1927 a prÏõÂslusÏnost k odboji nevlastnõÂho otce ± komunisty
± BedrÏicha NovotneÂho.
Kotous prokazoval od pocÏaÂtku spolupraÂce znacÏnou aktivitu. Dle
pokynuÊ orgaÂnuÊ StB rÏõÂdil cÏinnost i neÏkolika skupin soucÏasneÏ naprÏ.
¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, ¹StocÏes ± CÏerne komandoª). Spolupracoval
i s dalsÏõÂmi konfidenty StB. Vzhledem k rozsahu cÏinnosti byl rÏõÂzen
prÏedevsÏõÂm AntonõÂnem LISÏ KOU, ktery hopuÊjcÏoval pro ruÊ zne akce, prokazatelneÏ
i orgaÂnuÊ m VKR. 4) Kotousova uÂcÏast v ilegaÂlnõÂch skupinaÂch
smeÏrÏovala vzÏdy ke stejneÂmu cõÂli, a to aby cÏinnost skupiny mohla byÂt
orgaÂny StB a naÂsledneÏ orgaÂny cÏinnyÂmi v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ hodnocena
jako ohrozÏujõÂcõÂ republiku nebo teroristickaÂ. 5) TõÂmto stereotypnõÂm zpuÊsobem
postupuje Kotous ve vsÏech sveÏrÏenyÂch prÏõÂpadech. NabaÂdal
cÏleny skupin k zõÂskaÂvaÂnõÂ dalsÏõÂch uÂcÏastnõÂkuÊ , aby jejich pocÏet byl co
nejvysÏsÏõÂ. DaÂval pokyny k zõÂskaÂvaÂnõÂ zbranõÂ, trÏaskavin, vysõÂlacÏek a rozhodoval
o tom, jak bude navaÂzaÂno spojenõÂ sezaÂpadnõÂmi rozveÏdkami.
Pro tyto pozÏadoval seznamy cÏlenuÊ skupin, ktere pak prÏedaÂval orgaÂnuÊ
m StB jako podklad pro jejich ¹realizaciª ± tj. zatcÏenõÂ.
Jako prÏõÂklad neomezene moci orgaÂnuÊ StB uvaÂdõÂm tragikomicky prÏõÂpad
¹zjevovaÂnõÂ se Kotouseª, a to praÂveÏ v obdobõÂ zatyÂkaÂnõÂanaÂsledneÂho
odsouzenõÂ cÏlenuÊ skupiny ¹JOPOª, kterou saÂm zalozÏil! MuÊzÏeme si jisteÏ
prÏedstavit zdeÏsÏenõÂ oddaneÂho cÏlena KSCÏ , holicÏskeÂho pomocnõÂka Jaroslava
K. ...) z Loun, ktery byl vyslaÂn do Prahy na politicke sÏkolenõÂ
a potkal zde znaÂmeÂho A. A. Kotouse, hledaneÂho bezpecÏnostnõÂmi
orgaÂny jako uprchlõÂka 6) . ¹StõÂhanyª Kotous byl oblecÏen v uniformeÏ majora
CÏ SA. UveÏdomeÏly J. K. jej s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂka SNB zadrzÏel
aprÏedal bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm. Za tyÂden, prÏi teÂzÏe prÏõÂlezÏitosti, potkal
Kotouse znovu. S pomocõÂ ¹orgaÂnaª ho prÏedvedl na stanici SNB
v BartolomeÏjske ulici. Po naÂvratu z Prahy pozÏaÂdal zrÏejmeÏ zduÊ voduÊ
urcÏiteÂho podezrÏenõÂ) vedoucõÂho II. oddeÏlenõÂ OV NB v Lounech o zapsaÂnõÂ

39
sveÂho sdeÏlenõÂ ke zmõÂneÏnyÂm skutecÏnostem. HlaÂsÏenõÂ straÂzÏmistra
Kudrny, odeslane KVNBvUÂstõ n. L., koncÏõ konstatovaÂnõÂm: ¹...Kotous,
dle udaÂnõÂ J. K., se prÏi prÏedvedenõÂ legitimoval pruÊ kazem, zneÏjõÂcõÂm na
jine jmeÂno, a prÏestozÏe J. K. uvedl tam prÏõÂtomnyÂm orgaÂnuÊm,zÏe jaka koliv
zaÂmeÏna je rozhodneÏ vyloucÏena, ma obavy, aby Kotous nebyl opeÏt neÏjakyÂm
jeho podvodnyÂm jednaÂnõÂm propusÏteÏn. Dle zjisÏteÏnõÂ VKS je Kotous
hleda n O StB Most pod cÏ. 2167/48/V 21280, 7239/48 k zatcÏenõÂ.
Zpra vu podaÂva strzÏm. Karel Kudrna.ª 7)
DalsÏõÂm duÊ kazem, jak byl Kotous tehdejsÏõÂm ¹zaÂkonemª chraÂneÏn, je
hlaÂsÏenõÂ OV NB Praha 14 tehdy Michle) o vyÂhruzÏnyÂch dopisech, posõÂlanyÂch
Kotousem panõ Marii H. nar. 1930 v Lounech). Jmenovany jõÂ
vyhrozÏoval zabitõÂm a v roce 1947 ji napadl, a byl proto vysÏetrÏovaÂn.
¹Dne 18. 4. 1950 uvideÏla oznamujõÂcõÂ Kotouse na naÂmeÏstõÂ brÏõÂ. SynkuÊ
v NuslõÂch prÏed svyÂm bytem, a tento mluvil jesÏteÏ se dveÏma muzÏi.ª JejõÂ
znaÂmy pozÏaÂdal o zaÂsah SNB, ale Kotous mezitõÂm zmizel. ZaÂveÏrem
hlaÂsÏenõ je uvedeno, zÏe ¹...jmenovany je hleda n OkresnõÂm soudem v DeÏcÏõÂneÏ
k odpykaÂnõ trestu a trÏikra te StB Most... Byl vyhlaÂsÏen ve veÏstnõÂku
krimina lnõ sluzÏby k zatcÏenõÂ...ª 8)
Oba uvedene prÏõÂpady nepotrÏebujõ dalsÏõÂho komentaÂrÏe.
NynõÂ se opeÏt vracõÂm k cÏinnosti agenta A. A. Kotouse. JizÏ jeho majoritnõÂ
podõÂl na odhalenõ a zatcÏenõ cÏlenuÊ jõÂmzalozÏene skupiny ¹JOPOª
meÏl neblahe naÂsledky. Pokus o ilegaÂlnõ vyÂjezd jednoho z cÏlenuÊ skupiny
± antikomunisty polske naÂrodnosti VladimõÂra Pliska ± do BRD
byl Kotousem iniciovaÂn a jõÂm soucÏasneÏ ohlaÂsÏen bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊ
m, takzÏe Plisko byl dne 18. 11. 1948 zadrzÏen na hranicõÂch. Na
zaÂkladeÏ uneÏho nalezenyÂch materiaÂluÊ a Kotousova udaÂnõÂ bylo mezi
19. a 24. listopadem 1948 zatcÏeno vsÏech 60 cÏlenuÊ skupiny ¹JOPOª.
VladimõÂr Plisko byl naÂsledneÏ odsouzen StaÂtnõÂm soudem CÏ SR k dvaceti
letuÊmteÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe, praÂveÏ tak jako jiny odpuÊ rce totality, JirÏõ KorÏaÂn.
DalsÏõÂm 33 odsouzenyÂm byly vymeÏrÏeny tresty v u hrnne vyÂsÏi 214 let !),
cozÏ je pruÊmeÏr 6 let a 6 meÏsõÂcuÊ.
Skupina ¹JOPOª byla v KotousoveÏ cÏinnosti vyÂjimkou, nebot' zpocÏaÂtku
byl jejõÂm zakladatelem a vedoucõÂm. Pod jeho pravyÂm jmeÂnem
snõÂm prÏichaÂzeli do styku prÏedevsÏõÂm Plisko a KorÏaÂn. O puÊ sobenõÂ Kotouse
jako agenta-provokateÂra se zminÏ uje jeho poslednõÂ rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn
Jaroslav LACHOUT. Ve sveÂm sdeÏlenõÂ pro naÂmeÏstka ministra vnitra
Josefa Kudrnu hodnotõ u lohu Kotouse prÏi vyÂsÏe zminÏ ovaneÂm PliskoveÏ
ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic. 9) JelikozÏ v dobeÏ zatcÏenõÂ a odsouzenõÂcÏlenuÊ
skupiny ¹JOPOª byl jizÏ ¹jejõ vedoucõª Kotous spolupracovnõÂkem
orgaÂnuÊ MV, byla jeho neprÏõÂtomnost mezi zatcÏenyÂmi zduÊ vodneÏna tõÂm,
zÏe uprchl do zahranicÏõÂ. Dokonce po neÏm bylo vyhlaÂsÏeno fingovaneÂ
celostaÂtnõÂ paÂtraÂnõÂ. 10)
Po likvidaci skupiny ¹JOPOª je identita jejõÂho zakladatele zamlzÏena
a pozdeÏji zcela zanikaÂ. ZacÏala eÂra vyÂkonneÂho agenta StB, ktery pra-

40
coval pod ruÊ znyÂmi krycõÂmi jmeÂny. Jeho dalsÏõ rozsaÂhla cÏinnost meÏla
teÂmeÏrÏ stereotypnõÂ charakter. Kotous je zpravidla nasazovaÂn orgaÂny
StB jako ¹zaÂpadnõ agentª, ktery byl bud' vyslaÂn, nebo ma prÏõÂme spojenõÂ
se zaÂpadnõÂmi kontrarozveÏdnyÂmi orgaÂny. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech, naprÏõÂklad
¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, byl nasazen za skutecÏneÂho agenta, kteryÂ
byl zlikvidovaÂn orgaÂny MV.
Po infiltraci do tzv. protistaÂtnõÂch skupin postupoval podle pokynuÊ
orgaÂnuÊ StB a zcÏaÂsti i z vlastnõÂ iniciativy. PrÏedevsÏõÂm pozÏadoval, aby byli
v co nejvysÏsÏõÂm pocÏtu zõÂskaÂvaÂni novõÂ cÏlenoveÂ. NaÂsledneÏ zÏaÂdal prÏedaÂnõÂ
seznamu teÏch, kterÏõ byli ve skupineÏ zapojeni. Sve pocÏõÂnaÂnõ zduÊ vodnÏoval
naprÏõÂklad tõÂm, zÏe jim prÏideÏlõÂ krycõÂ jmeÂna, nebo zÏe je od neÏho pozÏaduje
zahranicÏnõÂ centraÂla. DaÂle cÏlenuÊ m skupiny uklaÂdal, aby rozesõÂlali
vyÂhruzÏne dopisy a letaÂky, obstaraÂvali zbraneÏ, trÏaskaviny a prÏõÂpadneÏ
vysõÂlacÏky. Jak jizÏ bylo uvedeno, zaÂmeÏrneÏ vzÏdy u koloval skupinu tak,
aby mohla byÂt naÂsledneÏ hodnocena jako protistaÂtnõÂ nebo teroristickaÂ.
TõÂm byly daÂny ¹u speÏchyª jeho chlebodaÂrcuÊ na jedne straneÏ a vyÂsÏe
trestuÊ posÏkozenyÂch na straneÏ druheÂ.
UpozornÏuji na skutecÏnost, zÏe prakticky zÏaÂdna ze skupin rÏõÂzenyÂch
Kotousem, nemeÏla do jeho prÏõÂchodu agresivnõÂ charakter. Jejich cÏinnost
byla zameÏrÏena na politicko-ideologicky protikomunisticky odpor,
ktery vyu stil maximaÂlneÏ ve shromazÏd'ovaÂnõ ilegaÂlnõÂch tiskovin, prÏõÂpadneÏ
rozsÏirÏovaÂnõÂ letaÂkuÊ kritizujõÂcõÂch totalitnõÂ rezÏim. To potvrzuje i zaÂvazÏnaÂ
¹ZaÂveÏrecÏna zpraÂvaª, napsana dne 23. ledna 1950 orgaÂnem StB
JirÏõÂm VYMEÏ TALEM k prÏõÂpadu cÏlenuÊ nymburskeÂho Sokola, vedeneÂho
ve spisech jako ¹Krause Oskar a spol.ª 11) . Ze zpraÂvy cituji naÂsledujõÂcõÂ:
¹...Dne 21. rÏõÂjna bylo prÏikrocÏeno na za kladeÏ n e d o s t a t e cÏneÂh
o realizacÏnõÂho prÏõÂkazu k likvidaci nymburske ilega lnõ skupiny.
Bylo zatcÏeno deset osob, u kteryÂch byly provedeny domovnõÂ prohlõÂdky
b e z kladneÂho vyÂsledku, a ktere byly prÏeda ny do zdejsÏõ vazby...ª
/KS StB Praha ± pozn. autora/.
Na straneÏ 2 zpraÂva pokracÏuje: ¹Jednalo se o nedostatecÏneÏ organizovanou
skupinku reakcÏneÏ zameÏrÏenyÂch osob, veÏtsÏinou z jezdeckeÂho oddõÂlu
Sokola v Nymburce, vsÏech cÏlenuÊ strany na r. soc., kde zasta vali ruÊzneÂ
funkce /.../ Skupina vsÏak zapocÏala se svou cÏinnostõÂ azÏ po napojenõÂ
se operativnõÂho orgaÂna /Kotouse ± pozn. aut./, cÏõÂmzÏ seteÂzÏ võÂce stmelila,
takzÏe by byla schopna pozdeÏji provozovati rozvratnickou cÏinnost.ª
DaÂle pokracÏuje na straneÏ 3:¹...Jak jizÏ bylo podotknuto, jednalo se
o nedostatecÏneÏ organizovanou skupinu, neschopnou provozovat rozvratnickou
cÏinnost ve veÏtsÏõÂm rozsahu... PrÏestozÏe prÏõÂpad nebyl dostatecÏneÏ
operativneÏ podchycen, takzÏe uÂdaje o jednotlivyÂch osoba ch a jejich
cÏinnosti byly znacÏneÏ prÏehna ny a byly zatyÂka ny osoby, ktere scÏinnostõÂ
teÂto skupiny nemeÏly nic spolecÏneÂho, jest nutno konstatovati, zÏe byla
zachova na konspiracÏnõ pravidla prÏi postupu, takzÏestõÂmto bylo mozÏno
operovati v trestnõÂm ozna menõÂ, a cozÏ bude mõÂti znacÏny vliv na vyÂmeÏru
trestu jednotlivyÂm osoba m...ª

41
Z vysÏetrÏovacõÂho i soudnõÂho spisu zmõÂneÏne ¹illegaÂlnõ nymburskeª
skupiny je jasneÂ, zÏe jedinyÂ, kdo mohl byÂt tehdy trestneÏ stõÂhaÂn ± a to
podle zprÏõÂsneÏnyÂch kriteriõÂ ± byl Oskar Krause. U ostatnõÂch sÏlo pouze
o nicÏõÂm neprokaÂzane u mysly a cÏiny, nemajõÂcõ charakter trestne cÏinnosti.
Tak naprÏõÂklad Bohumil NovaÂk nikdy zÏaÂdne trÏaskaviny nezajistil,
ani nebyly na zaÂkladeÏ jeho informacõÂ zõÂskaÂny. VaÂclav VozaÂb byl
zemeÏdeÏlec, ktery u sokolskeÂho jezdeckeÂho oddõÂlu konal funkci dobrovolneÂho
spraÂvce, a mimo kritiky pomeÏruÊ nemeÏl o ilegaÂlnõÂ praÂci poneÏtõÂ.
Take JirÏõ Janda nikdy vysõÂlacÏku nemeÏl a ani ji nesestavil. BeÏhem vyÂkonu
trestu meÏli neÏkterÏõÂ spoluodsouzenõÂ mozÏnost se spolu dohovorÏit
a osveÏtlit si zaÂsadnõÂ souvislosti. VzaÂjemnyÂm sdeÏlenõÂm osobnõÂch poznatkuÊ
dospeÏli k zaÂveÏru, zÏe tzv. ¹zaÂpadnõÂ agentª vystupujõÂcõÂ pod jmeÂnem
KAMIL SVOBODA byl spolupracovnõÂkem StB. Jeho prave jmeÂno
± Adolf Alfons Kotous ± ovsÏem neznali a nikdy nepoznali.
Na cÏinnost agenta se naprÏõÂklad roku 1956 odvolaÂva Vlastimil KrejcÏõÂ
trest: dozÏivotõÂ) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõ 12) adresovaneÂ
NejvysÏsÏõÂmu soudu a UÂ V KSCÏ . Rozsudkem zvlaÂsÏtnõÂho senaÂtu KrajskeÂho
soudu v Praze, cÏ. j. Tr 256/68 ze dne 13. kveÏtna 1968, byla
vsÏechna puÊ vodnõÂ rozhodnutõÂ StaÂtnõÂho soudu z roku 1950 zrusÏena. Na
straneÏ 5je zmõÂneÏna vyÂpoveÏd' Vlastimila KrejcÏõÂho, ve ktere hovorÏõÂopuÊsobenõÂ
Kamila SVOBODY tj. Kotouse), ktery odcÏlenuÊ skupiny pozÏadoval
aktivity, smeÏrÏujõÂcõ azÏ k teroristicke cÏinnosti. Na straneÏ 9 zmõÂneÏneÂho
rozsudku z roku 1968 je uvedeno: ¹...Ma tedy soud uvedenyÂmi
zjisÏteÏnõÂmi proka zaneÂ, zÏe cÏinnost vsÏech obvineÏnyÂch /.../ byla zcela veÏdomeÏ
azaÂmeÏrneÏ vyprovokovaÂna a rÏõÂzena pracovnõÂky ministerstva vnitra,
zejmeÂna orga nem pod pseudonymem Kamil Svoboda.ª
KotousovyÂm u kolem bylo umeÏle vytvorÏit z teÏchto obcÏanuÊ nebezpecÏneÂ
protistaÂtnõ skupiny rÏõÂzene orgaÂny MV a naÂsledneÏ protipraÂvneÏ
stõÂhaneÂ, jejichzÏ likvidace ospravedlnÏovala vysoky pocÏet pracovnõÂkuÊ
StB a upevnÏ ovala jejich pozice. Proto byli vsÏichni cÏlenove skupin
¹JOPOª a ¹Oskar Krause a spol.ª nakonec odsouzeni na zaÂkladeÏ
vesmeÏs nedokonanyÂch zaÂmeÏruÊ , imputovanyÂch jim agentem
Kotousem, a naÂsledneÏ vykonstruovanyÂm obvineÏnõÂm orgaÂny MV
aMS.
NejintenzivneÏji spolupracuje Kotous koncem cÏtyrÏicaÂtyÂch a v prvnõÂ
polovineÏ padesaÂtyÂch let. Vystupuje pod ruÊ znyÂmi krycõÂmi jmeÂny. PrÏõÂmaÂ
uÂcÏast nebo u zka spolupraÂce Kotouse s dalsÏõÂmi agenty pomohla StB
k ¹odhalenõª dlouhe rÏady posÏkozenyÂch. VyÂsledky jeho ¹zaÂsluzÏneÂ
praÂceª se staly osudnyÂmi pro cÏleny ilegaÂlnõÂch skupin ¹SveÏtlanaª 13)
rozdeÏlene naneÏkolik samostatnyÂch celkuÊ,daÂle skupin vedenyÂch tehdejsÏõÂ
StB pod oznacÏenõÂmi: ¹HorÏejsÏõ Josef a spol.ª, ¹CÏerne komando ±
Ladislav StocÏesª, ¹SyÂkora Vlastislav a spol.ª, ¹MadeÏra Stanislavª,
¹SlavõÂk ZdeneÏk a spol.ª, ¹FoltyÂn FrantisÏekª a¹Vaigl Otakarª, ¹KosÏumberskyÂ
Miroslavªa¹Vlk Miloslavª ve dvou poslednõÂch prÏõÂpadech

42
jde o podskupiny ¹Krause Oskar a spol.ª). Je teÂzÏ nesporna Kotousova
uÂcÏast na odhalenõÂ akce ¹Babiceª. 14)
ProstrÏednictvõÂm Jarmily BAUEROVEÂ , spolupracovnice tehdejsÏõÂ StB,
byl Kotous zapojen teÂzÏ do likvidace skupiny ¹ProchaÂzka Karel
a spol.ª 15) Tato pak prÏõÂmo navazovala na nejcÏasteÏji zminÏ ovany prÏõÂpad
z pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let ± prÏõÂpad ¹protistaÂtnõÂ cÏinnostõÂ krajneÏ nebezpecÏnyÂ
a podryÂvajõÂcõÂ samotnou podstatu socialistickeÂho staÂtuª
± na kauzu Milady HoraÂkoveÂ.
UÂ cÏast Kotouse v mnoha skupinaÂch jõÂm prÏõÂmo iniciovanyÂch, nebo na
neÏ navazujõÂcõÂch, jsem nemohl dosud pruÊ kazneÏ stanovit s ohledem na
znacÏneÏ sÏiroky cÏasovy prostor, ktery by tato praÂce vyzÏadovala. PrÏesto je
vyÂsledek jeho dosud zjisÏteÏne spolupraÂce otrÏesnyÂ. VteÏchto prÏõÂpadech
bylo totizÏ odsouzeno 297 osob !). Z tohoto pocÏtu deveÏt k absolutnõÂmu
trestu !), patnaÂct na dozÏivotõÂ a 273 k ruÊ znyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ
svobody, v pruÊ meÏru na jednoho posÏkozeneÂho ± jedenaÂct let
a jedenaÂct meÏsõÂcuÊ teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe...
Znovu opakuji, zÏe tato cÏõÂsla nejsou konecÏna a neobsahujõ u daje
oteÏch, kterÏõÂ byli jeho jednaÂnõÂm posÏkozeni existencÏneÏ nebo jinyÂm zpuÊsobem.
Jde totizÏ ¹jenª o prÏõÂpady, ktere byly ¹realizovaÂnyª a souzeny
v letech 1948 ±1953, tj. v obdobõÂpuÊ sobnosti StaÂtnõÂho soudu. PrÏesto je
Kotous vyuzÏõÂvaÂn orgaÂny StB jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch let. Z duÊ voduÊ mozÏneÂ
dekonspirace, a aby byl jesÏteÏ pouzÏitelnyÂ, prÏikrocÏily orgaÂny k zaÂsadnõÂmu
opatrÏenõÂ. Adolf Alfons Kotous jednodusÏe zmizel a nikdy se jizÏ
neobjevil. Na jeho mõÂsto nastoupila zcela nova osoba s jinyÂm datem
narozenõÂ, novyÂm rodnyÂm cÏõÂslem a obcÏanskyÂm pruÊ kazem ± BedrÏich
DOUBEK. Pod tõÂmto jmeÂnem jizÏ vystupoval i po sve emigraci v roce
1967, azÏ do konce zÏivota. 16)
Konec padesaÂtyÂch let je uÂstupem Kotouse-Doubka ze slaÂvy.
Nejen z duÊ voduÊ staÂle mensÏõ upotrÏebitelnosti, ale take pro neÏkolik let
jizÏ prokazatelneÏ trvajõÂcõÂ sexuaÂlnõÂ deviaci, za kterou byl konecÏneÏ v roce
1959 odsouzen. TyÂkala se jeho ¹zameÏrÏenõª na deÏvcÏata do patnaÂcti let
veÏku. PrÏõÂmy pohlavnõ styk nebyl sice Kotousovi-Doubkovi prokaÂzaÂn,
ale sÏlo o trestnou cÏinnost, za kterou byl odsouzen k nepodmõÂneÏneÂmu
trestu v trvaÂnõÂ12meÏsõÂcuÊ vzat do vazby v kveÏtnu 1959). Dne 8. zaÂrÏõÂ
1959 navrhuje RÏ . O. tj. ¹rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂnª, v tomto prÏõÂpadeÏ Jaroslav Lachout)
agenta Kotouse-Doubka ulozÏit jeho osobnõÂ spis z duÊ vodu pohlavnõÂ
u chylky. 17) Po zmõÂneÏneÂm datu jizÏ nebyla Doubkova spolupraÂce
s orgaÂny MV zjisÏteÏna.
TentyÂzÏ den napsal rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn Jaroslav Lachout vlastnõÂzaÂveÏrecÏnou
¹ZpraÂvu o hodnocenõÂcÏinnosti agenta BedrÏicha Doubkaª. Vzhledem ke
sÏpatneÏ cÏitelne kopii 18) cituji z teÂto zpraÂvy jejõ nejpodstatneÏjsÏõ cÏaÂsti:
¹...byl pouzÏõÂva n do mnoha akcõ hlavneÏ na rozpracovaÂnõ illega lnõÂch
teroristickyÂch skupin, do kteryÂch byl nasazova n. Za jeho pomoci bylo
likvidova no mnoho osob protista tneÏ cÏinnyÂch. Ve spolupra ci s bezpecÏ-

43
nostõ projevoval se vzÏdy jako schopny a neboja cny pracovnõÂk. Do
kveÏtna 1959 s nõÂm bylo uskutecÏneÏno na 500 schuÊ zek, na kteryÂch podal
nemeÂneÏ tolik zpra v...ª. DaÂle se ve zpraÂveÏ uvaÂdõ jizÏ zmõÂneÏny fakt, zÏe po
schvaÂlenõÂ ¹vedenõÂmª MV bylo Kotousovi zmeÏneÏno jmeÂno na DOUBEK.
ZaÂveÏrem Lachout konstatuje, zÏe ¹...dalsÏõ spolupra ce s agentem nenõÂ
vhodna , vzhledem k jeho pohlavnõ uÂchylce, ktera byla prokaÂzaÂna ve
trÏech ruÊ znyÂch prÏõÂpadech...ª
ZmõÂneÏnou zpraÂvu chci jesÏteÏ doplnit o naÂsledujõÂcõÂ zaÂvazÏnou skutecÏnost.
VõÂme, zÏe odmeÏny vyplaÂcene vnitrÏnõÂm spolupracovnõÂkuÊ m StB
nebyly veÏtsÏinou nikterak vysokeÂ. SÏ lo veÏtsÏinou o male cÏaÂstky vydaneÂ
za ¹pohosÏteÏnõª prÏi schuÊ zkaÂch, nebo nevelky pocÏet prÏevaÂzÏneÏ veÏcnyÂch
daruÊ za veÏrne sluzÏby. PrÏesto bylo Kotousovi-Doubkovi vyplaceno na
odmeÏnaÂch 301 491,± KcÏs ve stare a 2680,± KcÏs v nove meÏneÏ po meÏnoveÂ
reformeÏ v roce 1953). 19)
Jak jsem jizÏ uvedl, byl Kotous-Doubek odsouzen 22. 7. 1959 trestnõÂm
soudem v Praze za mravnostnõÂ delikt k jednomu roku veÏzenõÂ. 20)
Po podmõÂneÏneÂm propusÏteÏnõÂ dne 23. 12. 1959 byl zameÏstnaÂn v CÏ KD
anaÂsledneÏ vbyÂvaleÂm n. p. Sigma. V roce 1967 zõÂskal povolenõÂkuÂcÏasti
na turistickeÂm zaÂjezdu do JugoslaÂvie, kam emigroval 21), a po kraÂtkeÂm
pobytu odesÏel do Rakouska. Ubytoval se ve VõÂdni, Dornbacherstrasse
...).
JelikozÏ bylo orgaÂny MV zjisÏteÏno, zÏe Doubek ma na rakousky pas
navsÏtõÂvit tehdejsÏõÂCÏ SSR 1969), vznikla mozÏnost prÏõÂpadneÂho obnovenõÂ
spolupraÂce pro jeho vyuzÏitõÂ v Rakousku. Proto na neÏho byl zalozÏen
signaÂlnõ svazek pod heslem ¹DUBENª. 22) Vte dobeÏ jizÏ Doubek zmeÏnil
bydlisÏteÏ azÏil ve VõÂdni, Geblergasse ...). Jeho prÏedpoklaÂdany vyÂjezd do
CÏ SSR na pas rakouskeÂho staÂtnõÂho prÏõÂslusÏnõÂka Rudolfa Kaisera se neuskutecÏnil.
TyÂzÏ pracovnõÂk, ktery navrhl zalozÏenõ signaÂlnõÂho svazku,
dal naÂvrh na jeho ulozÏenõÂ do archivu MV. V neÏm je obsazÏeno zajõÂmaveÂ
vyjaÂdrÏenõÂ majora AntonõÂna Svobody k cÏinnosti Kotouse-Doubka:
¹...SÏlo o byÂvaleÂho spolupracovnõÂka MV, ktery v 50. letech vyvõÂjel jako
spolupracovnõÂk aktivnõ cÏinnost, prÏi ktere se dopousÏteÏl provokacõÂ. AgenturnõÂ
cestou bylo zjisÏteÏno, zÏe za sveÂho pobytu ve VõÂdni navsÏtõÂvil neÏkolikraÂte
za padoneÏmecke a americke vyslanectvõÂ, kde jim nabõÂzel spolupraÂ
ci. Da le bylo zjisÏteÏno, zÏe prÏi prÏõÂjezdu nasÏich obcÏanuÊ do VõÂdneÏ provaÂdõÂ
jejich ¹vyteÏzÏovaÂnõª /zõÂskaÂvaÂnõ informacõ ± pozn. aut./. Pro tuto
cÏinnost pouzÏõÂval võÂce jmen a adres, jako Petr Dub, Alex Zoubek, Fridrich
Koubek.ª 23)
ZmõÂneÏna cÏinnost vychaÂzela pouze z Doubkovy Kotousovy) vlastnõÂ
iniciativy. SnazÏil se tak vzbudit dojem, zÏe pracuje pro zaÂpadnõÂ zpravodajskeÂ
sluzÏby.
UdrzÏoval teÂzÏ põÂsemny styk s neÏkteryÂmi obcÏany byÂvale CÏ SSR. KonkreÂtneÏ
jsou dolozÏeny dva prÏõÂpady, a to korespondence s jeho nevlastnõÂm
synovcem M. N. z Prahy-SmõÂchova a jeho byÂvalou prazÏskou sousedkou,
panõ A. M. Dopisy jõ adresovane byly odeslaÂny z Prahy, proto

44
nebyly cenzurovaÂny. BezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊ m je prÏedala sama adresaÂtka,
ktera se obaÂvala duÊ vodneÏ!), zÏe se jedna o provokaci. 24) Obsah
teÏchto dopisuÊ sveÏdcÏõÂ o DoubkoveÏ obratu o 1808. S nezmeÏrnou drzostõÂ
se snazÏõ vystupovat jako cÏestny obcÏan, na ktereÂm bylo za jeho postoj
spaÂchaÂno bezpraÂvõÂ. SnazÏõÂ se tak zakryÂt skutecÏnost, zÏe svou udavacÏskou
cÏinnostõ ma na sveÏdomõ zÏivoty, zdravõ a existenci svyÂch spoluobcÏanuÊ
. Z obsahu teÏchto jeho dopisuÊ cituji:
¹Mila panõ M. ZasõÂlaÂm Va m vroucõ pozdrav z kra sne a svobodneÂ
zemeÏ, Va m trpõÂcõÂm v bolsÏevickeÂm teroru od bandy nevzdeÏlancuÊ , kteraÂ
se zmocnila vla dy lstõ /.../ VsÏechna cÏest Va m, ktera jste se nenechala
bolsÏevickou hydrou srazit na kolena /.../ Jsem prÏesveÏdcÏen, zÏe i Vy se
nesklonõÂte prÏed bolsÏevickou persekucõ a nada le povedete hrdeÏ za pas
proti bezza konosti /.../ ktery nakonec zvõÂteÏzõ ± Masaryk ,Pravda võÂteÏzõÂ`
/.../ Dle mozÏnosti pisÏte vsÏe, co se tyÂka porusÏovaÂnõÂza konnosti, teroru,
persekuce, obohacovaÂnõÂ se komunistuÊ a jejich podvoduÊ /.../ª
ZaÂveÏrem z teÏchto dopisuÊ uvaÂdõÂm to nejlepsÏõÂ: ¹/.../ To se tyÂka obzvlaÂsÏteÏ
jejich /tzn. komunistickyÂch ± pozn. aut./ spolupracovnõÂkuÊ ±
kolaborantuÊ ± kterÏõ jim za jidaÂsÏsky penõÂz slouzÏõÂ, uda vajõ a podõÂlejõÂsena
persekuci.ª
Jak vyÂstizÏneÏ popsal Adolf Alfons Kotous-Doubek saÂm sebe...
To, zÏe Kotous byl agentem-provokateÂrem a konfidentem byÂvale StB,
poznala veÏtsÏina posÏkozenyÂch jizÏ beÏhem vyÂkonu trestu; naprÏõÂklad cÏlenoveÂ
nymburske skupiny Oskara Krauseho. O agentu-provokateÂrovi,
vystupujõÂcõÂm pod jmeÂnem Kamil SVOBODA, se zminÏ uje jak jsem jizÏ
uvedl) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõ Vlastimil KrejcÏõÂ. 25)
TeÂmeÏrÏ nikdo z dlouhe rÏady jeho obeÏtõ hovsÏak neznal pravyÂm jmeÂnem.
Pouze ve skupineÏ ¹JOPOª prÏichaÂzel jako Kotous do styku s prÏednõÂmi
cÏleny, Pliskem a KorÏaÂnem. JirÏõÂ KorÏaÂn se po sveÂm propusÏteÏnõÂ
koncem sÏedesaÂtyÂch let snazÏil Kotouse naleÂzt. K jeho osobeÏ sdeÏlil zajõÂmaveÂ
poznatky ve vysveÏtlenõÂ podaneÂm UÂ DV. 26) ZneÏj uvaÂdõÂm neÏktereÂ
podstatne cÏaÂsti:
¹S Adolfem Kotousem jsem se sezna mil v cÏervnu 1948, kdy meÏsmyÂm
souhlasem zapojil do jõÂm zalozÏene ilega lnõ skupiny /JOPO ± pozn.
aut./...To, zÏe Kotous byl spolupracovnõÂkem orgaÂnuÊ MV, konkreÂtneÏ
StB, jsem zjistil asi tyÂden po nasÏem zatcÏenõÂ. Dostali jsme do veÏzenõÂ
,cÏernou` zpra vu, zÏe matka spoluzatcÏeneÂho JirÏõÂho FisÏera, ktera Kotouse
dobrÏe znala, ho potkala v ZÏatci. To bylo jizÏ v dobeÏ, kdy po neÏm bylo
vyhlaÂsÏeno celosta tnõ pa traÂnõ /fingovane ± pozn. aut./. PrÏitom ale
sna mi nebyl souzen a StB naÂs prÏesveÏdcÏovala, zÏe uprchl za hranice.
VzpomõÂna m si takeÂ, zÏe neÏkolikra t sebou prÏivedl dalsÏõÂho ,odbojaÂrÏe,` ktereÂmu
rÏõÂkali ,Franta-letec` 27) , ktery byl take agentem StB.ª
Na otaÂzku, zda se o Kotouse zajõÂmal po sveÂm propusÏteÏnõÂ zvyÂkonu
trestu, JirÏõÂ KorÏaÂn odpoveÏdeÏl: ¹...AzÏ v roce 1968 zjistil jeden lounskyÂ
pra vnõÂk ± na jmeÂno si jizÏ nevzpomenu ± zÏe Kotous byl v Rakousku /.../

45
Take moje teta, ktera tam v roce 1968 navsÏtõÂvila sve prÏõÂbuzneÂ, tvrdila,
zÏe ve vlaku potkala Kotouse /.../ PocÏa tkem roku 1969 jsem emigroval
do Rakouska. Zde jsem se snazÏil zõÂskat jakeÂkoliv informace o Kotousovi
vmõÂstech, kde se uÂdajneÏ vyskytoval. Zjistil jsem jen, zÏe je nezveÏstnyÂ
/To je vzhledem ke zmeÏneÏ identity pochopitelne ± pozn. aut./ Pak
jsem odesÏel do USA, kde jsem zÏil azÏ do roku 1990.ª
Z vysveÏtlenõÂ podaneÂm na UÂ DV poslednõÂm zÏijõÂcõÂm prÏõÂbuznyÂm Kotouse-Doubka,
nevlastnõÂm synovcem M. N. 28) , cituji: ¹Ve cÏtyrÏech letech
jsem osirÏel a vychova vala meÏ pouze babicÏka /BlazÏena KotousovaÂ-
Novotna ± pozn. aut./...Na stryÂce si vzpomõÂna m z pozdeÏjsÏõ doby, t. j.
vsÏedesaÂtyÂch letech. Pak jsem se s nõÂm setkal neÏkolikra t v Praze a jednu
dobu jsme u neÏho s babicÏkou take bydleli. Bylo to na SmõÂchoveÏ, rÏõÂka se
tam Na Bud'a nka ch. /.../ KdyzÏ se mu pak prÏed rokem 1968 podarÏilo
uprchnout /.../ do Rakouska, take jsem ho tam navsÏtõÂvil.ª
K otaÂzce, zda ho prÏekvapilo, zÏe jeho stryÂc se jmenoval Kotous a pak
najednou Doubek, M. N. sdeÏlil: ¹...Ja jsem vlastneÏ stryÂce poznal jako
Doubka. VõÂm, zÏe se neÏkolikra t hovorÏilo o stryÂci tak, abych to neslysÏel.
I pozdeÏji mi o neÏm nebylo vsÏe jasneÂ. Jako dospeÏly jsem ale nemeÏl uzÏ
mozÏnost s neÏkyÂm z prÏõÂbuznyÂch o stryÂci hovorÏit. Moje babicÏka a jejõÂ
sestra uzÏ zemrÏely, a prÏõÂmo s nõÂm mi to bylo trapneÂ.ª DaÂle pokracÏuje:
¹StryÂce jsem navsÏtõÂvil v Rakousku dvakra t /.../ O zÏa dneÂm styku s CÏ echy
stryÂc nikdy nehovorÏil. StyÂkal se pouze s panem Valentou, kteryÂ
snõÂm bydlel ve stejneÂm domeÏ. V CÏ SSR uzÏ vlastneÏ zÏa dneÂho prÏõÂbuzneÂho
mimo mne nemeÏl. ZÏil sa m a velmi skromneÏ. Pokud võÂm, tak byl zameÏstnaÂ
n jako topicÏ /.../ ChteÏl jsem ho navsÏtõÂvit hned po listopadu /1989 ±
pozn. aut./, ale pan Valenta, ktery meÏl telefon, mi rÏekl, zÏe stryÂc zemrÏel.
Datum uÂmrtõÂ nevõÂm, jen zÏe to bylo v roce 1988.ª
TõÂm koncÏõÂ ¹zÏivotnõÂ karieÂraª Adolfa Alfonse Kotouse ± BedrÏicha
Doubka, ktereÂmu 22. 1. 1979 bylo odnÏato staÂtnõÂ obcÏanstvõÂ
CÏSSR. 29) Podle sdeÏlenõÂ jeho synovce zÏil ve velice skromnyÂch, na
tamnõÂ pomeÏry azÏ nuznyÂch podmõÂnkaÂch.
ZemrÏel ve VõÂdni, Hermanngasse 4/39 ± Josefstadt. 30)

46
PrÏõÂloha 4: Zpravodajsky slib ± kopie originaÂlu

PrÏõÂloha 5: Zpravodajsky slib ± prÏepis
Zpravodajsky slib.
Praha 14. zaÂrÏõÂ 1948
Zavazuji se tõÂmto prohlaÂsÏenõÂm, zÏe budu dobrovolneÏ pracovati
pro zpravodajskou sluzÏbu CÏ eskoslovenska.
Jsem si veÏdom toho, zÏe o sve cÏinnosti nesmõÂm s nikyÂm
mluviti, ani se svyÂmi prÏaÂteli nebo rodinnyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky.
Pokyny budu prÏijõÂmati pouze od osoby, ktera se prokaÂzÏe sluzÏebnõÂm
odznakem cÏõÂslo ...... nebo ...... a zõÂskane poznatky budu
prÏedaÂvati jen teÏ mto orgaÂnuÊ m. ZmeÏnu v tomto opatrÏenõÂ
mohou stanoviti jen uvedene orgaÂny.
Nebudu nikdy paÂtrati po duÊ vodu, procÏ jsem poveÏ rÏen
neÏjakyÂm uÂkolem, ani v tom prÏõÂpadeÏ, zÏe mi bude nepochopitelnyÂ,
protozÏe jsem si veÏdom toho, zÏe uÂcÏelem teÂto
praÂce je zajistiti bezpecÏnost naÂroda.
Jako obcÏan cÏeskoslovenske republiky jsem si veÏ dom toho,
zÏe porusÏenõÂm tohoto slibu, dopustil bych se zrady, nebot'
bych prozradil skutecÏnosti, ktere vzaÂjmu bezpecÏnosti
staÂtu majõÂ zuÊ stat utajeny a võÂm takeÂ, zÏe prozrazenõÂ
tohoto ujednaÂnõ se tresta podle zaÂkona na ochranu republiky.
ZpraÂvy budu podepisovati krycõÂm jmeÂnem BedrÏich
Novotny aprÏi praÂci budu se rÏõÂditi podle
uÂstnõÂch pokynuÊ .
SveÏdomõÂm plne zodpoveÏdnosti potvrzuji svyÂm podpisem,
zÏe budu vzÏdy a za vsÏech okolnostõÂ jednat podle tohoto
prohlaÂsÏenõÂ.
Alfons Adolf Kotous
47

48
PrÏõÂloha 6: SdeÏlenõÂ pro naÂmeÏstka ministra vnitra
plk. Kudrnu s naÂvrhem na legalizaci
falesÏneÂho Kotousova jmeÂna a prÏõÂjmenõÂ

50
PrÏõÂloha 7: Jedno z cÏetnyÂch kladnyÂch hodnocenõÂ
agenta Kotouse; 11. 9. 1964 31)
NaÂvrhopatrÏenõÂ /prÏepis/ V Praze dne 11. 9. 1964.
Agent se beÏhem spolupraÂce projevil jako spolupracovnõÂk iniciativnõÂ, neÏkdy azÏ moc, a podarÏilo
se proto s jeho pomocõÂ rozpracovat a dokumentovat rÏadu neprÏaÂtelskyÂchelementuÊ a skupin, prÏedevsÏõÂm
na uÂseku ileg. organisacõ a teroru. Jine poznatky k neÏmu evidovaÂny nejsou. VyÂlohy cÏinõÂ
celkem 301.491.05 KcÏs ve stare a 2.680 KcÏs v nove meÏneÏ.
DoporucÏuji ponechat v uÂlozÏi MV trvale, vcÏetneÏ VZ t. j. podsvazky cÏ. 2 azÏ 10).
kpt. Neuhort

PrÏõÂloha 8: Ze zaÂveÏrecÏne zpraÂvy o vyÂsledku sÏetrÏenõÂ
CÏVS: UÂDV-240/Vv-K95
/.../ Tyto skutecÏnosti byly pak podneÏtem k nasazenõ agenta StB, ktery prÏevzal
iniciativu a ze cÏlenuÊ jezdeckeÂho oddõÂlu Sokola v Nymburku vytvorÏil tzv.
protistaÂtnõÂ skupinu. Nejprve navsÏtõÂvil O. KRAUSEHO a V. KREJCÏ IÂHO,
sdeÏlil jim heslo a neÏktera fakta, se kteryÂmi se seznaÂmil z vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ
±prÏedevsÏõÂm Josefa PLZAÂ KA. PrÏedstavil se jako agent zaÂpadnõÂ rozveÏdky
a pozdeÏji sdeÏlil i sve ¹jmeÂnoª KAMIL SVOBODA. Jednalo se o agenta
StB Adolfa KOTOUSE prave obcÏanske jmeÂno). DalsÏõ vyÂvoj jeho cÏinnosti
byl pak obdobny jako u rÏady tzv. protistaÂtnõÂch skupin, rÏõÂzenyÂch orgaÂny MV.
Nejprve zÏaÂdal, aby bylo zõÂskaÂno co nejvõÂce cÏlenuÊ skupiny a tak mohla byÂt
provaÂdeÏna uÂcÏinna podvratna cÏinnost. Z iniciativy Kamila SVOBODY pak
bylo pozÏadovaÂno, aby skupina zõÂskala vysõÂlacÏku, zbraneÏ a vyÂbusÏniny pro
destruktivnõ cÏinnost. Je nutne konstatovat, zÏe doprÏõÂchodu agenta KAMILA
SVOBODY mezi cÏleny jõÂm vytvorÏene skupiny tyto tendence neexistovaly.
VduÊ sledku puÊ sobenõÂ anaÂtlaku agenta byl obstaraÂn mensÏõÂ pocÏet strÏelnyÂch
zbranõÂ, 5 ± 10 kg donaritu uÂdaje se rozchaÂzejõÂ) a s ohledem na utajenõÂ zcela
bezcenne a dokonce i zverÏejneÏneÂ) snõÂmky nymburskeÂho naÂdrazÏõÂ. CÏ len
¹protistaÂtnõ skupinyª Bohumil NOVA K slõÂbene vyloupenõ skladu trhavin
stavebnõ firmy, u ktere pracoval, neprovedl. JirÏõ JANDA zhotovenõ vysõÂlacÏky
odmõÂtl. CÏ innost skupiny ¹OSKAR KRAUSE a spol.ª byla i za teÏchto okolnostõÂ
vykonstruovaÂna, jelikozÏ jejõÂm vyÂsledkem nebyly zÏaÂdne ztraÂty na zÏivotech,
uÂjmy na zdravõÂ nebo sÏkody na majetku.
K zatcÏenõÂ cÏlenuÊ skupiny dosÏlo dne 21. 10. 1949. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu
v Praze byl vynesen 14. cÏervna 1949 v Nymburce po dvou dnech trvajõÂcõÂm
procesu. CÏ lenove skupiny byli odsouzeni podle zaÂk. cÏ. 231/48 Sb., prÏedevsÏõÂm
§ 1 a § 5 velezrada a sÏpionaÂzÏ), k dlouholetyÂm trestuÊ m:
KRAUSE OSKAR, nar. 2. 11. 1900,
dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno na 25 let. ZemrÏel 6. 1. 1977.
KREJCÏ IÂ VLASTIMIL, nar. 24. 1. 1926,
dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno na 25 let. ZemrÏel 27. 9. 1974.
DUCHAN MILOSÏ , nar. 8. 11. 1923,
18 let. ZemrÏel 19. 12. 1993.
VODHAÂ NIL Josef, nar. 21. 3. 1896,
16 let. ZemrÏel 15. 3. 1983.
51

52
/.../
/.../
NOVAÂ K Bohumil, nar. 25. 2. 1927,
12 let. ZemrÏel 14. 6. 1958.
KRAUSEOVAÂ ZDENKA, nar. 29. 9. 1903,
18 let. ZemrÏela 3. 3. 1996.
CÏ APEK RUDOLF, nar. 17. 7. 1925,
10 let. ZemrÏel 24. 5. 1992.
VOZAÂ BVAÂ CLAV, nar. 30. 8. 1897,
16 let. ZemrÏel 17. 10. 1980.
JANDA JirÏõÂ, nar. 1925,
18 meÏsõÂcuÊ ± agent s krycõÂm jmeÂnem ¹JIÂRAª,
podal vysveÏ tlenõÂ svazek 2, list 217±220).
Z vysÏetrÏovateluÊ byli identifikovaÂni spis V-5404):
MRZENA RUDOLF, nar. /.../ 1923
SYROVAÂ TKA JIRÏ IÂ, nar. /.../ 1921, zemrÏel 1989
VYMEÏ TAL JIRÏ IÂ, nar. /.../ 1928
VysveÏtlenõÂ podali: MRZENA Rudolf svazek 2, list 203, 204), VYMEÏ TAL
JirÏõÂ svazek 2, list 206 ± 209), MARTINUÊ Jaroslav svazek 2, list 257 ± 260).
Podle ocÏekaÂvaÂnõ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele poprÏeli pouzÏõÂvaÂnõ nezaÂkonnyÂch
metod prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ. PrÏestozÏe rozsudek k prÏezkumneÂmu rÏõÂzenõÂ
z r. 1968 a rehabilitacÏnõÂ rozhodnutõÂ ± o kteryÂch se naÂsledneÏ blõÂzÏe zmõÂnõÂm ±
obsahujõÂ konstatovaÂnõÂ o pouzÏõÂvaÂnõÂ fyzickeÂho naÂsilõÂ a psychickeÂho naÂtlaku
beÏhem vysÏetrÏovaÂnõÂ, nejsou uvedeny konkreÂtnõÂ osoby a tvrzenõÂ je pouze obecneÂho
charakteru. JelikozÏ vsÏichni posÏkozenõ zemrÏeli, nenõ mozÏne zajistit potrÏebnaÂ
sveÏdectvõÂ, a proto je vyloucÏeno podaÂnõÂnaÂvrhu na trestne stõÂhaÂnõ konkreÂtnõÂho
pachatele. /.../

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 30. VaÂzacõÂ naÂvrh ze dne 30. 1. 1949.
2)
Kotousem napsany zpravodajsky slib ze dne 14. 9. 1948. Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832
MV, str. 26. PrÏõÂloha 4
3) SedmnaÂct listuÊ z operativnõÂho podsvazku a. cÏ. V-5404 pocÏõÂnaje str. 25. Obsahuje
jedenaÂct zaÂznamuÊ o schuÊ zkaÂch se cÏleny nymburske skupiny oznacÏene StB jako
¹Oskar Krause a spol.ª. Viz teÂzÏ pozn. 13) a 14).
4) Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± Legalizace spolupracovnõÂka ± sdeÏlenõÂ cÏ. A/3-
-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957, str. 13, ze ktere cituji: ¹ProtozÏe meÏl velmi
dobre navazovacõ schopnosti, byl puÊjcÏovaÂn i pro orgaÂny VKR k rozpracovaÂnõ ilegaÂlnõÂch
skupin v CÏ SA.ª PrÏõÂloha 6
5) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. SdeÏlenõÂ ze dne 4. 5. 1957 naÂmeÏstkovi MV plk. Kudrnovi
cÏ. A/3-0012307/350-Lt-54, ve ktereÂm je mimo jine uvedeno: ¹...DalsÏõÂcÏinnost skupiny
spocÏõÂvala v opatrÏovaÂnõ si zbranõÂzauÂcÏelem teroristickyÂch akcõÂ. VesÏkera cÏinnost
teÂto skupiny byla prÏesneÏ kontrolovaÂna uvedenyÂm spolupracovnõÂkem.ª /Kotous ±
pozn. aut./ PrÏõÂloha 6
6) Dne 23. 10. 1950 podal velitel stanice NB DeÏcÏõÂn I trestnõÂ oznaÂmenõÂ StaÂtnõÂ prokuraturÏe
v DeÏcÏõÂneÏ, cÏ. j. 7/85/1950. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV.
7) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± HlaÂsÏenõÂ OV NB Louny pro KV NB UÂ stõÂ nad Labem
zapsane vedoucõÂm II. odd., strzÏm. Kudrnou.
8) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. HlaÂsÏenõÂ OV NB Praha 14 Michle), ze dne 19. 4. 1950,
cÏ. j. 14-1578/50-II pro KV StB Praha.
9) SdeÏlenõÂ pro naÂmeÏstka MV Kudrnu, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957,
str. 12, mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. /NaÂmeÏstek Josef Kudrna prÏezdõÂvany ¹Pepa
Kudrnatyª ± pozn. aut./
10) Podsvazek, list 26.
53
11)
Spis a. cÏ. V-5404 MV ± ZaÂveÏrecÏna zpraÂva cÏ. j. 62161/613407-49-5/2-h ze dne
23. ledna 1950. PrÏedmeÏt: Akce Nymburk. ZpraÂvu napsal referent StB Jan VymeÏtal
pro 2. odd. KS StB Praha.
12)
Spis a. cÏ. V-5404 MV. Dopisy Vlastimila KrejcÏõÂho ze dne 27. 8. 1956 adresovaneÂ
NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze a Komisi stranicke kontroly prÏi U V KSCÏ .
13) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV str. 12 ¹Legalizace spolupracovnõÂkaª ± sdeÏlenõÂ, cÏ. j. A/3-
-0012307/350-Lt-54 ze dne 4. kveÏtna 1957. Svazek ¹SveÏtlanaª, zaÂznam pro MV
Inspekci ministra, cÏ. j. I M-085/55 ze dne 17. ledna 1956 /podpisy npor. VaÂclav
PospõÂsÏil a Miloslav DobiaÂsÏ/.
14) TamteÂzÏ ± Protokol o vyÂslechu VladimõÂra BaudysÏe, staÂtnõÂho zameÏstnance, ze dne
1. 11. 1965, sepsaÂn pro Inspekci ministra vnitra k cÏ. j. I M-0535/10-65, kpt. JirÏõÂ
Valenta a mjr. Josef Toupal: ¹...Bylo vyuzÏito tajnopisneÂho spojenõÂ StarÏõÂka VaÂvry)
s jeho lidmi v CÏ SR k napojenõÂ nasÏeho spolupracovnõÂkka krycõÂm jmeÂnem 'BeÂda'.ª
/Jde o likvidaci skupin ¹SveÏtlanaª, a prÏedevsÏõÂm ¹Markytaª a ¹Jarmilaª ± pozn. aut./
15) Viz jmenny seznam odsouzenyÂch byÂvalyÂm StaÂtnõÂm soudem v Praze, rok 1950, str.
231, 232, cÏõÂslo prÏõÂpadu 00065. V u vodu figurujõ jmeÂna manzÏeluÊ BauerovyÂch. JmenoviteÏ
s Jarmilou Bauerovou ± agentkou StB ± spolupracoval Kotous-Doubek jizÏ
v chebskeÂm prÏõÂpadu ¹ZaÂmecÏnõÂkovaª.
16) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Dopis naÂcÏelnõÂka III. spraÂvy MV mjr. BenesÏe naÂmeÏstkovi
MV plk. Kudrnovi ze dne 17. 4. 1957, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54 a dopis teÂzÏe
osobeÏ, pod stejnyÂm cÏ. j. ze dne 4. kveÏtna 1957. Z tohoto dopisu cituji: ¹...Jde

54
o spolupracovnõÂka pravyÂm jmeÂnem Adolf Alfons Kotous, ktery byl vaÂzaÂn ke spolupraÂci
v r. 1948. ...Aby se neopakovalo staÂle vydaÂvaÂnõ falesÏneÂho obcÏanskeÂho pruÊkazu,
navrhuji po dohodeÏ s IX. spraÂvou MV zlegalizovat jeho falesÏne jmeÂno za praveÂ
± BedrÏich Doubek, nar. 20. kveÏtna 1915.ª SoucÏasneÏ A. A. Kotousovi byl vydaÂn novyÂ
obcÏansky pruÊ kaz s prÏõÂslusÏnyÂm rodnyÂm cÏõÂslem.
17)
MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. DozÏaÂdaÂnõÂ ze dne 9. zaÂrÏõÂ 1959, kteryÂm KotousuÊ v poslednõÂ
rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn kpt. Jaroslav Lachout, zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 5. odboru 3. spraÂvy
MV, zjistil na zaÂkladeÏ materiaÂluÊ k osobeÏ agenta Kotouse-Doubka: ¹...zÏe spolupracovnõÂk
se stal pohlavneÏ u chylny stalo se tak ve trÏech prÏõÂpadech), za cozÏ byl odsouzen
na rok veÏzenõÂ... a vzhledem k tomu, zÏe se neda po teÂto straÂnce udrzÏet,
zÏaÂdaÂm osobnõÂ svazek cÏ. 553 agenta BedrÏicha Doubka ulozÏit do archivu MV natrvalo.ª
18)
MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. ZpraÂva o hodnocenõÂ spolupracovnõÂka BedrÏicha Doubka
ze dne 8. zaÂrÏõÂ 1959.
19)
NaÂvrh opatrÏenõ obsazÏeny ve zmõÂneÏnyÂch mikrofisÏõÂch, sepsany dne 11. zaÂrÏõ 1964
vlastnõÂ rukou) kpt. Jaroslavem Lachoutem. RozhodnutõÂ ze dne 3. rÏõÂjna 1984, podepsaneÂ
ppor. AdamõÂrou o ponechaÂnõÂpõÂsemnostõÂ, ulozÏenyÂch pod a. cÏ. 491 832 MV
v archivnõ u lozÏi natrvalo, str. 171.
20)
BedrÏich Doubek ± vyÂpis z rejstrÏõÂku trestuÊ , zalozÏeny ve spisu cÏ. V-9315, str. 8: 22. 7.
1959, 8 T 134/59, § 259/1 tr. zaÂk. z roku 1950/Sb., 1 rok odneÏtõÂ svobody nepodmõÂneÏneÏ.
Kotous-Doubek byl podmõÂneÏneÏ propusÏteÏn 23. 12. 1959 na zkusÏebnõÂ dobu
do 23. 12. 1961, osveÏdcÏil se 24. 4. 1962.
21)
HlaÂsÏenõ Krajske spraÂvy SNB Praha, odbor pasuÊ a võÂzpro Krajskou spraÂvu StB
Praha, ze dne 16. 1. 1967, cÏ. j. PV-3923/3-67. BedrÏich Doubek, nar. 20. 5. 1915
v Praze, zameÏstnaÂn jako u drzÏbaÂrÏ n. p. Sigma Praha, se zdrzÏuje bez povolenõ cÏs.
uÂrÏaduÊ v cizineÏ od 5. 11. 1967.
22)
MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 173. NaÂvrh na zalozÏenõÂ signaÂlnõÂho svazku na
BedrÏicha Doubka, ze dne 20. rÏõÂjna 1969, vypracovany mjr. AntonõÂnem Svobodou.
23)
MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 177, 178. NaÂvrh ze dne 20. rÏõÂjna 1970 na ulozÏenõÂ
signaÂlnõÂho svazku cÏ. 1500 do archivu MV na dobu peÏti let. Akce DUBEN, Doubek
BedrÏich drÏõÂve Kotous Adolf).
24)
Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 9, 10 a 13. Kopie dopisuÊ , odeslanyÂch Kotousem-Doubkem
panõÂ AnneÏ M. /.../, Praha 5, SmõÂchov.
25)
Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 67. ZÏaÂdost Vlastimila KrejcÏõÂho o obnovu soudnõÂho
rÏõÂzenõ ze dne 27. srpna 1956, odeslana NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze. Mezi jinyÂm
uvaÂdõÂ: ¹...Cely muÊj prÏõÂpad byl konspirovaÂn agent-provokaÂterskou akcõ StB, tzv.
agentem Kamilem Svobodou.ª
26)
Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 32 ± 34. UÂ rÏednõÂ zaÂznam
vysveÏtlenõ podaneÂho dne 7. 10. 1996 panem JirÏõÂm KorÏaÂnem /PosÏkozeny z procesu
se ¹skupinou JOPOª ± pozn. aut./.
27)
Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, podsvazek, str. 32.
28)
Spis cÏ. j. UÂ DV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 39 ± 41. UÂ rÏednõÂ zaÂznam
vysveÏtlenõÂ, podaneÂho dne 20. 11. 1996 nevlastnõÂm synovcem Kotouse, jedineÂho
zÏijõÂcõÂho prÏõÂbuzneÂho.
29)
Spis a. cÏ. V-5404 MV, str. 13. Krajsky odbor pasuÊ avõÂz-hlaÂsÏenõ ze dne 12. 6. 1980
cÏ. j. PC 10/2-1811/80.
30)
Spis cÏ. j. U DV-240/VvK-95. ZpraÂva pana Aloise Macka, cÏlena KPV, k u mrtõ Kotouse-Doubka.
31)
MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Spis a. cÏ. V-5404 MV.

NaÂstin organizace a cÏinnosti
ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek
v letech 1948 ±1951
MARTIN PULEC
UÂvodem:
55
NaÂsledujõÂcõÂ text byl sestaven prÏedevsÏõÂm na zaÂkladeÏ studia archivnõÂch
pramenuÊ ve fondech PS v A MV Praha a v A MV Brno. Tyto
archivnõ fondy jsou rozsaÂhle a neusporÏaÂdaneÂ, v A MV Praha v soucÏasneÂ
dobeÏ u dajneÏ zpracovaÂvaÂnõ fondu PS probõÂhaÂ, proto nebylo
mnohdy mozÏne uveÂst uspokojivou citaci dokumentuÊ.
Studium podobnyÂch fonduÊ je velice obtõÂzÏneÂ, archivnõÂsÏetrÏenõÂ se provaÂdeÏlo
a provaÂdõÂ prozatõÂm za jinyÂm uÂcÏelem, nezÏ aby vycÏerpaÂvajõÂcõÂm
zpuÊ sobem byly shromaÂzÏd'ovaÂny a zpracovaÂvaÂny u daje o organizaci
acÏinnosti ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek.
NicmeÂneÏ absence pojednaÂnõÂ zabyÂvajõÂcõÂch se touto tematikou
meÏ prÏimeÏla sestavit aleponÏ naÂledujõÂcõÂ naÂstin organizace tak vyÂznamneÂho
komunistickeÂho represivnõÂho aparaÂtu, jakyÂm ozbrojeneÂ
pohranicÏnõÂ slozÏky bezesporu byly.
DuÊ sledky pou norovyÂch perzekucõÂ, ktere naÂsledovaly teÂmeÏrÏ vzaÂpeÏtõÂ
po dozneÏnõ oslavnyÂch fanfaÂr, dolehly na sÏiroke vrstvy obyvatelstva.
PrÏed kazÏdyÂm obcÏanem staÂlo rozhodnutõÂ, jaky zpuÊ sob souzÏitõ s novyÂm
totalitnõÂm rezÏimem zvolõÂ. Vedle teÏch, kterÏõÂ se rozhodli pro kolaboraci,
prÏizpuÊ sobenõÂ, pasivnõÂ rezistenci cÏi odboj, byla rÏada lidõÂ, kterÏõÂ prÏijali
uÂdeÏl uprchlõÂkuÊ . Jejich uÂteÏk prÏed zvraÂcenyÂm rezÏimem vedl nejcÏasteÏji
prÏes hranice s americkou okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku Bavorsku)
nebo Rakouskem. Jen maÂlokdy meÏl charakter legaÂlnõÂ cesty do zahranicÏõÂ,
protozÏe zaÂsahem ministerstva vnitra daÂle MV) ze dne 23. 2. 1948
pozbyly platnost vesÏkere dosavadnõ cestovnõ pasy, ke kteryÂm nebylo
vydaÂno zvlaÂsÏtnõÂ povolenõÂ.
Cesty za svobodou meÏly tedy veÏtsÏinou charakter ilegaÂlnõÂch prÏechoduÊ
hranic a brzy se na nich zacÏala podõÂlet cela rÏada prÏevadeÏcÏuÊ.
Motiv prÏevadeÏcÏuÊ byl dõÂlem idealisticky adõÂlem zisÏtnyÂ; s jejich pomocõÂ
nebo bez nõÂ, opustilo od u nora do cÏervna 1948 republiku u dajneÏ 3000
osob. 1)
ZrÏad exulantuÊ se pozdeÏji formovaly zahranicÏnõ odbojove skupiny,

56
ktere veÏtsÏinou pod patronacõ zaÂpadnõÂch tajnyÂch sluzÏeb vysõÂlaly zpeÏt
do CÏ eskoslovenska sve agenty plnit ruÊ zne odbojoveÂ, tj. zpravodajskeÂ,
organizacÏnõ a kuryÂrnõ u koly. KromeÏ nich prÏichaÂzely ze zahranicÏõ do
republiky osoby, ktere pod vlivem tõÂzÏivyÂch materiaÂlnõÂch pomeÏruÊ v utecÏeneckyÂch
taÂborech provozovaly podloudnictvõÂ, nebo se vracely pro sveÂ
blõÂzkeÂ, cÏi pro cÏaÂsti sveÂho majetku.
Pro komunisticky rezÏim, ktery se maximaÂlnõ meÏrou snazÏil omezit
zaÂkladnõ obcÏanske svobody a potrÏõÂt vesÏkere opozicÏnõ snahy, vyvstala
potrÏeba ucÏinit hranice CÏ eskoslovenska s ¹neprÏaÂtelskou cizinouª neprostupnyÂmi.
Proto uprÏel svoji pozornost na ozbrojene pohranicÏnõÂ
slozÏky.
PohranicÏnõ ozbrojene slozÏky a jejich organizace
Na pocÏaÂtku roku 1948 puÊ sobily v pohranicÏõÂ vedle staÂlyÂch stanic
SNB jesÏteÏ pohranicÏnõ u tvary SNB, FinancÏnõ straÂzÏ daÂle FS) a vojenskeÂ
asistencÏnõ oddõÂly. PozdeÏji se pohranicÏnõ sluzÏby uÂcÏastnily take osadnõÂ
oddõÂly LidovyÂch milic. Ty poskytovaly pomoc prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch
akcõÂch, a milicionaÂrÏi se tak stali zaÂkladem informaÂtorskeÂho a duÊveÏrnickeÂho
aparaÂtu ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek.
Prvnõ trÏi uvedene slozÏky byly zorganizovaÂny do spolecÏne sestavy;
jejich prÏõÂslusÏnõÂci vykonaÂvali sluzÏbu ve trÏech sledech. PrvnõÂ sled tvorÏily
PohranicÏnõÂu tvary SNB a FS, druhy atrÏetõ sled staÂleÂu tvary SNB a vojenskeÂ
jednotky. Tyto jednotky nebyly orgnizovaÂny u zemneÏ podle politickeÂ
spraÂvy jako slozÏky MV, ale podle struktury vojenskyÂch velitelstvõÂ.
VsÏeobecnyÂm u kolem pro sõÂly uÂcÏastnõÂcõ se ostrahy nasÏeho pohranicÏnõÂho
u zemõ bylo:
1/ StrÏezÏit staÂtnõÂ hranice a zabraÂnit jakeÂmukoli jejich ilegaÂlnõÂmu prÏechodu.
Za tõÂm uÂcÏelem meÏli byÂt zjisÏteÏni, zadrzÏeni a prÏi odporu znesÏkodneÏni
jednotlivci nebo skupiny vniknuvsÏõ nacÏeskoslovenske u zemõÂ.
2/ Napadnout veÏtsÏõÂ, prÏõÂpadneÏ organizovane skupiny, ktere neopraÂvneÏneÏ
vnikly na uzemõÂ CÏ SR nebo je v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ) lokalizovat do
prÏõÂchodu posil.
3/ Zajistit verÏejny porÏaÂdek a bezpecÏnost v pohranicÏnõÂm u zemõ a zakrocÏit
podle platnyÂch prÏedpisuÊ proti kazÏde podezrÏele osobeÏ.
4/ ZadrzÏet podloudnõÂky nebo osoby podezrÏele z porusÏenõ celnõÂch prÏedpisuÊ
aprÏõÂpadneÏ odevzdat je i se zabavenyÂm zbozÏõÂm orgaÂnu FS, nejsou-
-li podezrÏele teÂzÏ z jineÂho prÏestoupenõ zaÂkona.
5/ VykonaÂvat zpravodajskou sluzÏbu a zabraÂnit neprÏaÂtelske zpravodajskeÂ
cÏinnosti hlavneÏ pohranicÏnõ u tvary SNB a vojenske asistencÏnõÂ
jednotky).
6/ StrÏezÏit vojenske a jine duÊ lezÏite objekty a zarÏõÂzenõ urcÏene vojenskyÂm
velitelstvõÂm a spolupuÊ sobit prÏi vojenske obraneÏ. O zakrocÏovacõÂch praÂ-

57
vech a praÂvu uzÏitõ zbraneÏ platily pro zmõÂneÏne slozÏky rezortnõ prÏedpisy.
2)
KonkreÂtnõ u koly PohranicÏnõÂch oddõÂluÊ SNB a FS byly v podstateÏ totozÏneÂ.
FinancÏnõÂ straÂzÏ vykonaÂvala pochuÊ zkovou hranicÏnõÂ straÂzÏnõÂ cÏinnost,
se zameÏrÏenõÂm na odhalovaÂnõ trestne cÏinnosti hospodaÂrÏskeÂho charakteru,
prÏicÏemzÏ si podle potrÏeb dozÏaÂdaÂvala asistenci od pohranicÏnõÂch
u tvaruÊ SNB. 3)
PohranicÏnõÂ uÂtvary SNB provaÂdeÏly strÏezÏenõÂ staÂtnõÂ hranice vysõÂlaÂnõÂm
hlõÂdek do celeÂho prostoru celnõÂho paÂsma, svyÂm hlõÂdkovaÂnõÂm ¹zahusÏt'ovalyª
sestavu FS. Te rovneÏzÏ poskytovaly pozÏadovanou pomoc
auÂcÏastnily se vyÂkonu bezpecÏnostnõ sluzÏby staÂlyÂch u tvaruÊ SNB.
Stanice staÂlyÂch uÂtvaruÊ SNB vykonaÂvaly beÏzÏnou rezortnõÂ sluzÏbu
a spolupracovaly s pohranicÏnõÂmi oddõÂly SNB. VyÂkon jejich sluzÏby spocÏõÂval
prÏedevsÏõÂm v hlõÂdkovaÂnõÂ na silnicÏnõÂch vyÂjezdech z obcõÂ, komunikacÏnõÂch
uzlech, celnõÂch prÏechodech a podobnyÂch duÊ lezÏityÂch mõÂstech.
Vojenske jednotky poskytovaly pomoc v takovyÂch prÏõÂpadech, kdy
vyÂsÏe uvedene slozÏky nestacÏily vlastnõÂmi prostrÏedky na dane u koly,
poprÏõÂpadeÏ posilovaly hlõÂdky. Na vojenske velitelstvõ se zpravidla obracel
velitel pohranicÏnõÂho u tvaru SNB.
ZaÂkladnõÂmuÂsekem, vneÏmzÏ uvedene slozÏky provaÂdeÏly ostrahu hranic,
byl u sek cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru SNB. OsaÂdka u seku, tzn. cÏeta
pohranicÏnõÂho u tvaru SNB, oddeÏlenõ FS a staÂle stanice SNB, podleÂhala
veliteli cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru SNB, ktery koordinoval cÏinnost slozÏek
v prÏõÂslusÏneÂm u seku. AsistencÏnõ jednotky vojska plnily u koly pod
vlastnõÂm velenõÂm, ovsÏem na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ osaÂdky u seku. 4)
CÏ innost osaÂdky cÏety pohranicÏnõÂho u tvaru se omezovala na u zemõÂod
hranic do vnitrozemõÂ v prostoru stanoveneÂho celnõÂho paÂsma.
CÏetu pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB tvorÏilo velitelstvõÂ velitel, jeho zaÂstupce,
rÏidicÏ a spojka) a 3 druzÏstva. V kazÏdeÂm druzÏstvu slouzÏilo,
kromeÏ velitele, 9 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.
VysÏsÏõÂm cÏlaÂnkem velenõ byla pohranicÏnõ rota SNB, ktera meÏla rovneÏzÏ
velitelstvõÂ velitel a jeho zaÂstupce, rÏidicÏ a spojka) a velela 3 azÏ 5
cÏetaÂm. Velitel roty spolupracoval prÏi zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ
s okresnõÂm velitelstvõÂm SNB, inspektoraÂtem FS a velenõÂm prÏõÂslusÏneÂho
vojenskeÂho asistencÏnõÂho oddõÂlu.
PohranicÏnõÂ prapor SNB sklaÂdaÂjõÂcõÂ se z velitelstvõÂ velitel, zaÂstupce
velitele, pobocÏnõÂk) a pomocneÂho druzÏstva, zajisÏt'oval cÏinnost 2 azÏ 7
pohranicÏnõÂch rot SNB a pohranicÏnõ jezdecke cÏety SNB.
Jezdeckou cÏetu tvorÏilo velitelstvõÂ velitel, manipulant, rÏidicÏ
a spojka), pomocne druzÏstvo osÏetrÏovateluÊ konõÂa2azÏ 4 jezdecka druzÏstva.
Velenõ praporuÊ zajisÏt'ovaly 3 pohranicÏnõ pluky SNB, ktere sõÂdlily

58
v Liberci, Plzni a BrneÏ. Pluku v Liberci podleÂhaly prapory SNB v LitomeÏrÏicõÂch,
Liberci a Hradci KraÂloveÂ, pluku v Plzni prapory v CÏ eskyÂch
BudeÏjovicõÂch, Plzni a KarlovyÂch Varech, brneÏnskeÂmu pluku prapory
v Olomouci, FryÂdku-MõÂstku a ZnojmeÏ.
VrchnõÂ velenõÂ asÏtaÂb pohranicÏnõÂch jednotek byl v Praze pod oznacÏenõÂm
SNB uÂtvar 9600.
Na Slovensku strÏezÏil pohranicÏnõ u zemõ pohotovostnõ prapor SNB
osõÂle 3 pohranicÏnõÂch rot. VelitelstvõÂ praporu sõÂdlilo v PresÏoveÏ, velitelstvõÂ
rot v HumenneÂm, PresÏoveÏ a v DolneÂm KubõÂneÏ. VelenõÂ pohotovostnõÂho
praporu zajisÏt'ovalo Zemske velitelstvõ SNB V BratislaveÏ. 5)
Po u noroveÂm prÏevratu, ktereÂho se prÏõÂslusÏnõÂci SNB u tvaru 9600 aktivneÏ
uÂcÏastnili hlõÂdkovaÂnõÂm na duÊ lezÏityÂch mõÂstech v Praze, bylo prÏistoupeno
k reorganizacõÂm pohranicÏnõÂch jednotek. V brÏeznu 1948 byla
velitelstvõ pohranicÏnõÂch plukuÊ jako prÏebytecÏna zrusÏena 6) a v srpnu
teÂhozÏ roku byly zrÏõÂzeny nove pohranicÏnõ prapory SNB. SÏ lo o pohranicÏnõÂ
prapory Bratislava, 7) PõÂsek, 8) a Brno 9) . ZmeÏnila se organizacÏnõÂ sestava
plzenÏ skeÂho 10) a znojemskeÂho praporu 11) .PoteÂto reorganizaci byly pohranicÏnõÂ
u tvary SNB organizovaÂny do 12 praporuÊ pod centraÂlnõÂm velenõÂm
u tvaru 9600 v Praze. 12)
Po prvnõÂ polovineÏ roku 1948 se pohranicÏnõÂ sluzÏby nadaÂle uÂcÏastnily
soubeÏzÏneÏ FS a pohranicÏnõ u tvary SNB. Naopak vojenske asistencÏnõÂ
jednotky, jejichzÏ prÏõÂslusÏnõÂci posilovali hlõÂdky, v nõÂ byl vzÏdy jeden prÏõÂslusÏnõÂk
SNB a jeden nebo dva vojaÂci) byly k 14. 7. 1948 z prÏõÂhranicÏnõÂho
paÂsma odveleny. 13)
FinancÏnõ straÂzÏ, ve ktere slouzÏilo velke mnozÏstvõ prvorepublikovyÂch
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , byla hodnocena jako politicky nespolehliva a nehodila se
do sestavy jednotek umõÂsteÏnyÂch v ¹zaÂpadnõÂm u sekuª tzn. hranice
s Rakouskem a americkou okupacÏnõÂzoÂnou v NeÏmecku). Tyto jednotky
meÏly byÂt poveÏrÏeny novyÂmi u koly. KromeÏ hlõÂdkove cÏinnosti na hranicõÂch
a celnõ ochrany jim prÏibyl u kol vykonaÂvat tzv. hloubkovou
ostrahu hranic. To znamenalo plnit ve sveÂm u seku take bezpecÏnostnõÂ
u koly, vcÏetneÏ kontroly mõÂstnõÂho obyvatelstva. Realizace tohoto zaÂmeÏru
se plaÂnovala azÏ po noveÂm kaÂdroveÂm obsazenõÂ pohranicÏnõÂch slozÏek,
po reorganizaci strÏezÏenõÂ hranic a po ¹odvolaÂnõÂvsÏech slabyÂch a nedostatecÏneÏ
vyspeÏlyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ do vnitrozemõª. 14)
ZminÏ ovanou reorganizaci prÏinesl zaÂkon cÏ. 275/48 z 2.12. 1948 Sb.
Tento zaÂkon zrusÏil FS a jejõ puÊ sobnost prÏenesl na pohranicÏnõ u tvary
SNB, s vyÂjimkou vyÂkonu pomocne sluzÏby u celnõÂch uÂrÏaduÊ . Ve smylu
tohoto zaÂkona se prÏevzetõÂm proveÏrÏenyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zrusÏene FS vytvorÏila
nova slozÏka ± PohranicÏnõ straÂzÏ sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti
daÂle PS), v nõÂzÏ slouzÏili i vojaÂci zaÂkladnõÂ sluzÏby. PuÊ sobnost PS byla
stanovena na pohranicÏnõÂpaÂsmo cele republiky a jejõÂu koly bez ohledu
na to, ktere hranice strÏezÏõÂ, byly stanoveny takto:

59
1. proveÂst staÂtneÏbezpecÏnostnõÂ zajisÏteÏnõÂ hranice,
2. zajistit vojenskou ostrahu hranice,
3. provaÂdeÏt celnõÂ ochranu a spolupuÊ sobit prÏi bezpecÏnostnõÂ a porÏaÂdkoveÂ
sluzÏbeÏ vmõÂsteÏ puÊ sobenõÂ. 15)
VesÏkere cÏeskoslovenske hranice byly rozdeÏleny na dva u seky:
PaÂsmo I ± zahrnujõÂcõÂ hranici se Saskem od Nisy ZhorÏeleckeÂ), s Bavorskem,
Rakouskem, a cÏaÂstecÏneÏ s Mad'arskem po SÏ tu rovo).
PaÂsmo II ± hranice s Polskem, SSSR a zbyÂvajõÂcõÂ hranice s Mad'arskem.
Organizace, pocÏetnõÂ stavy a vyÂzbroj jednotek PS v obou hranicÏnõÂch
paÂsmech se od sebe odlisÏovaly. 16)
VpaÂsmu II byla PS organizovaÂna do sestavy cÏõÂtajõÂcõÂ 6 praporuÊ, 31
rot a 279 stanic. Stanice ve strukturÏe nahradily cÏety, dislokace PS zde
navaÂzala na drÏõÂveÏjsÏõÂ oddeÏlenõÂ FS, se snahou o umõÂsteÏnõÂ co nejblõÂzÏe
k hranici. 17) Na stanici PS slouzÏil velitel, jeho zaÂstupce u stanic nad
10 muzÏuÊ)aruÊ zny pocÏet prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ; systemizace byla stanovena ruÊzneÏ
pro kazÏdou stanici podle sluzÏebnõÂch a tereÂnnõÂch potrÏeb. 18)
VpaÂsmu I byla PS v sestaveÏ vojenskeÂ, navazujõÂcõÂ na sestavu pohranicÏnõÂch
u tvaruÊ SNB. Zahrnovala 8 praporuÊ , 40 rot a 143 cÏet. U seky
cÏet nemeÏly byÂt delsÏõÂ nezÏ 10 km, jejich sõÂdla byla umõÂsteÏna 2 ± 3 km od
hranic. PrÏõÂloha 12 ± OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ mapa z roku 1949
volneÏ vlozÏena do publikace)
CÏetu PS rÏõÂdilo velitelstvõÂ, ktere tvorÏili velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovyÂ
pomocnõÂk a manipulant a 3 druzÏstva po 10 muzÏõÂch. V kazÏdeÂm druzÏstvu
se pocÏõÂtalo se zarÏazenõÂm prÏõÂslusÏnõÂka s rÏidicÏskyÂm, zÏenijnõÂm, kucharÏskyÂm
a spojovacõÂm vyÂcvikem. Byla snaha umõÂstit cÏetu pohromadeÏ,
ovsÏem z taktickyÂch duÊ voduÊ mohla byÂt dislokovaÂna jednotlivaÂ
druzÏstva samostatneÏ.
Rota PS vpaÂsmu I meÏla sve velitelstvõÂ, tzn. velitele, zaÂstupce velitele
a osveÏtoveÂho referenta. DaÂle sem patrÏilo pomocne druzÏstvo, ktereÂ
tvorÏil manipulant, 2 rÏidicÏi a 4 radiotelegrafisteÂ. Rota zajisÏt'ovala velenõÂ
2azÏ6cÏet.
VelitelstvõÂ roty v paÂsmu II se sklaÂdalo z velitele, osveÏtoveÂho zaÂstupce,
manipulanta, rÏidicÏe a 4 radiotelegrafistuÊ za prÏedpokladu
existence radiotelegrafnõ sõÂteÏ). MeÏla zajisÏt'ovat velenõ pro ruÊ zny pocÏet
stanic.
UÂ seky rot byly v paÂsmu I urcÏeny podle dislokace vojenskyÂch jednotek,
se kteryÂmi meÏla PS spolupracovat prÏi vojenske obraneÏ hranice;
vpaÂsmu II byly u seky stanic stanoveny podle okresnõÂho u zemnõÂho
cÏleneÏnõÂ. 19)
VysÏsÏõÂ organizacÏnõÂ jednotkou PS byl prapor. VpaÂsmu I byl tvorÏen
velitelstvõÂm ± velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovy duÊ stojnõÂk, pobocÏnõÂk, ZPUÂ
duÊ stojnõÂk zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, zrÏejmeÏ tzv. stycÏny orgaÂn; meÏl

60
na starosti koordinaci bezpecÏnostnõÂch slozÏek puÊ sobõÂcõÂch v pohranicÏõÂ)
a pomocnyÂm druzÏstvem. V pomocneÂm druzÏstvu byl autoreferent, spojovacõÂ
referent, pomocnõÂk osveÏtoveÂho duÊ stojnõÂka, zbrojõÂrÏ, 6 manipulantuÊ,4rÏidicÏi,
4 radiotelegrafiste 2 telefoniste a spojka. Prapor velel
2azÏ 7 rotaÂm PS.
VpaÂsmu II se velitelstvõÂ praporu sklaÂdalo z velitele, pobocÏnõÂka, osveÏtoveÂho
duÊ stojnõÂka, materielnõÂho duÊ stojnõÂka a pomocneÂho druzÏstva, ve
ktereÂm byli pomocnõÂk osveÏtoveÂho duÊ stojnõÂka, 3 manipulanti, 2 rÏidicÏi
a 4 radiotelegrafisteÂ. Prapor velel 2 azÏ 7 rotaÂm PS.
Prapor ani rota nedisponovaly vlastnõÂmi zaÂlozÏnõÂmi jednotkami a na
strÏezÏenõÂ hranic se podõÂlely jako koordinacÏnõÂ a administrativneÏ hospodaÂrÏskeÂ
celky. 20)
NejvysÏsÏõÂ jednotkou velenõÂ PS bylo velitelstvõÂ PS. Bylo tvorÏeno velitelem,
naÂcÏelnõÂkem sÏtaÂbu a pobocÏnickou kancelaÂrÏõÂ. K te patrÏili 2 pobocÏnõÂci,
2 põÂsarÏi pomocneÂho uÂrÏadu a pomocna rota. Velitelstvõ bylo
daÂle tvorÏeno 4 oddeÏlenõÂmi, a to organizacÏnõÂm, vyÂkonnyÂm, osobnõÂm
a materiaÂlnõÂm. PozdeÏji na konci roku 1949) bylo velitelstvõÂ PS rozsÏõÂrÏeno
o instituci duÊ stojnõÂk kaÂzneÏ oneÏm võÂce v dalsÏõÂm textu) a na pocÏaÂtku
roku 1950 o oddeÏlenõÂ Z,cÏili zpravodajskeÂ. 21)
V pojetõ tehdejsÏõÂch veliteluÊ nabyÂvalo vesÏkere narusÏovaÂnõ noveÏ zavaÂdeÏnyÂch
porÏaÂdkuÊ v zaÂpadnõÂm u seku hranic povahy trestnyÂch cÏinuÊ
namõÂrÏenyÂch proti bezpecÏnosti staÂtu. 22) RÏ ada hranicÏnõÂch prÏechoduÊ
byla zrusÏena, na staÂvajõÂcõÂch celnisÏtõÂch vykonaÂvali celnõÂ spraÂvu celnõÂ
uÂrÏednõÂci prÏõÂslusÏneÂho okresnõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru a prÏõÂslusÏnõÂci PS zde
vykonaÂvali straÂzÏnõÂ sluzÏbu. 23)
RozdõÂlne zameÏrÏenõ jednotek dle mõÂsta puÊ sobenõ se organizacÏneÏ projevilo
v cÏervenci 1949. Jednotky slouzÏõÂcõÂ na vyÂchodnõÂm uÂseku byly
vcÏleneÏny do krajskyÂch velitelstvõÂ SNB, a tõÂm prÏesÏly do puÊ sobnosti odboru
verÏejne bezpecÏnosti ministerstva vnitra. 24) Zde slouzÏili prÏevaÂzÏneÏ
byÂvalõÂprÏõÂslusÏnõÂci FS a ostatnõÂch prvorepublikovyÂch cÏi protektoraÂtnõÂch
bezpecÏnostnõÂch sboruÊ. 25) Na zaÂpadnõÂmuÂseku staÂtnõÂch hranic, kteryÂ
byl stanoven v prostoru JaÂchymov ± hranice s Bavorskem a Rakouskem,
vykonaÂvala PS sluzÏbu jako samostatneÏ organizovana slozÏka
podleÂhajõÂcõÂ velitelstvõÂ PS, kde velitel PS podleÂhal naÂmeÏstkovi ministra
vnitra. OrganizovaÂna byla do 6 praporuÊ , 34 rot, 121 cÏet a 9 druzÏstev.
26)
PrÏes uvedene reorganizace se nepodarÏilo zaÂpadnõ hranice u plneÏ
uzavrÏõÂt. ProbleÂm byl zejmeÂna v nõÂzkyÂch pocÏetnõÂch stavech PS. Na pocÏaÂtku
roku 1949 slouzÏilo v PS celkem 6272 muzÏuÊ,vcÏetneÏ 3165byÂvalyÂch
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ FS, 27) prÏicÏemzÏ velitelsky kaÂdr meÏli tvorÏit byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci
pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB. 28)
VzaÂpadnõÂm u seku dlouheÂm 930 km slouzÏilo 2949 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , tj.
na 1 km strÏezÏeneÂho u seku prÏipadalo 3,16 muzÏe.

61
Na vyÂchodnõÂm u seku dlouheÂm 2620 km slouzÏilo 3323 muzÏuÊ , tj.
pruÊmeÏrneÏ na 1 km hranic 1,29 muzÏe. ProbleÂm nõÂzkeÂho pocÏetnõÂho
stavu se snazÏilo MV vyrÏesÏit spolecÏneÏ s MNO.
VrÏõÂjnu 1949 nastoupilo k PS 1910 straÂzÏmistruÊ , kteryÂm byla o puÊl
roku zkraÂcena zaÂkladnõ vojenska sluzÏba, od rÏõÂjna teÂhozÏ roku se u vyÂcvikovyÂch
praporuÊ 29) prÏipravovalo 4700 vojaÂkuÊ jako doplneÏk stavu
PS. Z nich meÏlo 700 muzÏuÊ prÏestoupit od armaÂdy k SNB a 4000 vojaÂkuÊ
zaÂkladnõÂ sluzÏby pak meÏlo dokoncÏit tuto sluzÏbu u PS. ObeÏ skupiny
posõÂlily stavy PS 1. 4. 1950. 30)
Na straneÏ druhe byla PS vzhledem k personaÂlnõÂmu slozÏenõÂprÏõÂslusÏnõÂkuÊ
) vyuzÏõÂvaÂna jako kaÂdrova rezerva pro StB a speciaÂlnõÂu tvary SNB.
Odliv prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS nastal take z duÊ voduÊ zdravotnõÂch, sociaÂlnõÂch
avneÏkteryÂch prÏõÂpadech kaÂdroveÏ-politickyÂch. 31)
AvsÏak ani zvyÂsÏene pocÏetnõ stavy, ani staÂvajõÂcõ organizacÏnõ schema
neprÏinaÂsÏely ocÏekaÂvany vyÂsledek. Pohyb osob prÏes hranice nadaÂle
trval, vzruÊ stal i pocÏet osob zastrÏelenyÂch pohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ. Nespokojenost
stranickyÂch sÏpicÏek se brzy projevila v dalsÏõÂ reorganizaci a zvyÂsÏenõÂ
pocÏetnõÂho stavu PS. Tyto zmeÏny byly provedeny na konci roku
1950, opeÏt ve spolupraÂci s armaÂdou.
Do stavu PS byla 23. 10. 1950 vcÏleneÏna armaÂdnõÂ 13. divize. JejõÂ
jednotky byly rozdeÏleny a rozmõÂsteÏny do prostoruÊ budoucõÂch puÊ sobisÏt',
tj. do Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovic, SusÏice a Volar. Tyto jednotky byly
zorganizovaÂny ve vyÂcvikova strÏediska, pokracÏovalo se ve vyÂcviku novaÂcÏkuÊ
, ktery byl rozsÏõÂrÏen o vyÂcvik pohranicÏnõÂ. SoucÏasneÏ se vybõÂrali
velitele a straÂzÏmistrÏi, jejichzÏ sÏkolenõ probeÏhlo ve vyÂcvikoveÂm strÏedisku
v BystrÏici v CÏ echaÂch. Novõ velitele poskytli velitelstvõÂ, po pruÊ zkumu
sÏõÂrÏky a hloubky svyÂch u sekuÊ , podklady pro stanovenõÂmõÂst puÊ sobnosti
jednotek a pro vyÂstavbu nebo adaptaci potrÏebnyÂch budov. 32)
Vu seku AsÏsky vyÂbeÏzÏek ± TrÏõÂstolicÏnõÂk, tzn. na hranicõÂch s americkou
okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku, byla PS organizovaÂna do brigaÂd a jejich
velitelstvõÂsõÂdlila v Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovicõÂch, SusÏici a Volarech. VeliteleÂ
uvedenyÂch brigaÂd prÏevzali sve u seky hranic, na kteryÂch dosud
fungovala stara sestava jednotek, dne 10. 12. 1950. NoveÏ organizovaneÂ
jednotky, ktere vznikly sloucÏenõÂm jednotek stare pohranicÏnõÂ
straÂzÏe a jednotek 13. divize, pak nastoupily sluzÏbu podle nove dislokace
k 1. 1. 1951.
StejnyÂm zpuÊ sobem byla v listopadu a prosinci 1950 provedena reorganizace
PS v u seku hranic od AsÏskeÂho vyÂbeÏzÏku po Vejprty hranice
CÏ SR se soveÏtskou okupacÏnõÂ zoÂnou v NeÏmecku; zde puÊ sobila PS teÂzÏ
jako soucÏaÂst ostrahy uranovyÂch doluÊ ) a na hranicõÂch s Rakouskem.
VteÏchto u secõÂch byly jednotky zorganizovaÂny do oddõÂluÊ PS od brigaÂdy
se oddõÂl lisÏil mj. nizÏsÏsÏõÂm pocÏetnõÂm stavem a nedisponoval zaÂlozÏnõÂm
praporem). Podle nove dislokace zde byly jednotky PS rozmõÂsteÏny

62
26. 1. 1951 a 1. 2. 1951 pak doplneÏny muzÏstvem zaÂkladnõÂ vojenskeÂ
sluzÏby, tj. odvedenci.
NoveÏ vznikle brigaÂdy byly pozdeÏji oznacÏeny: 5. chebskaÂ, 12. plaÂnskaÂ,
9. pobeÏzÏovickaÂ, 7. susÏicka a 10. volarskaÂ.
OddõÂly PS byly oznacÏeny jako 3. karlovarskyÂ, 1. cÏeskobudeÏjovickyÂ,
4. znojemsky a 11. bratislavskyÂ. 33)
Touto poslednõÂ zmõÂneÏnou reorganizacõÂ stanula na nasÏich ¹zaÂpadnõÂchª
hranicõÂch vojensky organizovana sõÂla, pro jejõÂzÏ velenõ byla vybudovaÂna
rozsaÂhla velitelska masÏineÂrie.
VcÏele PS staÂl velitel se svyÂmi zaÂstupci, pobocÏnõÂkem a sekretariaÂtem,
vlastnõÂ chod sluzÏby zajisÏt'oval sÏtaÂb PS, v jehozÏ cÏele staÂl naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu
se zaÂstupcem a pobocÏnõÂkem. SÏtaÂb se cÏlenil na:
sektor operacÏnõÂ zajisÏt'ujõÂcõÂ organizaci systeÂmu strÏezÏenõÂ hranic),
sektor zpravodajsky zõÂskaÂvajõÂcõ informace souvisejõÂcõ se strÏezÏenõÂm
hranic a organizujõÂcõÂ agenturneÏ-operativnõÂcÏinnost podrÏõÂzenyÂch jednotek
± za tõÂm uÂcÏelem teÏsneÏ spolupracoval s StB a ostatnõÂmi represivnõÂmi
slozÏkami),
sektor sÏkolsky plaÂnujõÂcõ vyÂcvik a vojenska sÏkolenõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS),
sektor organizacÏnõÂ zajisÏt'ujõÂcõÂ mj. doplnÏ ovaÂnõÂ pocÏetnõÂch stavuÊ PS),
sektor spojovacõÂ a sektor sÏifrovacõÂ.
SoubeÏzÏneÏ na velitelstvõ puÊ sobil rozsaÂhly politicky aparaÂt adaÂle
tyÂlova slozÏka vcÏele se zaÂstupcem velitele pro tyÂl. TyÂlova slozÏka zajisÏt'ovala
dopravnõÂ sluzÏbu, zaÂsobovaÂnõÂ, zdravotnõÂ sluzÏbu, vyÂstroj, vyÂzbroj
apod. Vedle nich fungoval jesÏteÏ sektor financÏnõÂ a kaÂdrovyÂ. VelitelstvõÂ
PS byly prÏõÂmo podrÏõÂzeny jednotky: velitelska rota, spojovacõÂ
rota, dõÂlny, garaÂzÏe a sklady. 34)
BrigaÂda oddõÂl) jako samostatny u tvar PS se sklaÂdala podobneÏ jako
velitelstvõÂ PS z velitelstvõÂ velitel s aparaÂtem), ze sÏtaÂbu oddeÏlenõÂ operacÏnõÂ,
zpravodajske asÏkolskeÂ), z jednotek prÏõÂmo podrÏõÂzenyÂch velitelstvõÂ
brigaÂdy a z politickeÂho a tyÂloveÂho sektoru. BrigaÂda daÂle disponovala
zaÂlozÏnõÂm praporem, ktery byl nasazovaÂn prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch
operacõÂch. 35)
BrigaÂdeÏ oddõÂlu) podleÂhal prapor PS, v jehozÏ velitelstvõÂ puÊ sobili velitel
a jeho zaÂstupci, sÏtaÂb, politicky aparaÂt a tyÂlova slozÏka. VlastnõÂ
cÏinnost zajisÏt'ovali zaÂstupce velitele pro politicke veÏci, zaÂstupce velitele
pro tyÂl a naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu. Tomu podleÂhali zaÂstupce naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu
pro zpravodajstvõÂ, zaÂstupce naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro vyÂkon sluzÏby, zaÂstupce
naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro sÏkolenõÂ, vedoucõÂ kancelaÂrÏe a zaÂlozÏnõÂ cÏeta,
ktera fungovala podobneÏ jako zaÂlozÏnõ prapor brigaÂdy, a spojovacõÂ
cÏeta. 36)
NejnizÏsÏõ organizacÏnõ jednotkou PS byla rota, ktera provaÂdeÏla vlastnõÂ
strÏezÏenõÂ hranic. V jejõÂm cÏele staÂli velitel, zaÂstupce velitele pro sluzÏbu,

zaÂstupce velitele pro politicke veÏci tato funkce byla z pocÏaÂtku pro
nedostatek prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS z povolaÂnõÂ obsazovaÂna vojaÂky zaÂkladnõÂ
sluzÏby se statutem pomocnõÂk velitele). DaÂle sem patrÏil starsÏina roty,
ktery zajisÏt'oval materiaÂlnõ straÂnku sluzÏby. Pro pohranicÏnõ sluzÏbu se
pocÏõÂtalo se 3 peÏsÏõÂmi druzÏstvy po 13 muzÏõÂch, s kulometnyÂm druzÏstvem
5muzÏuÊ ) a s druzÏstvem sluzÏebnõÂch psuÊ 4muzÏi). I s velitelskyÂm a hospodaÂrÏskyÂm
druzÏstvem meÏla mõÂt rota 61 muzÏuÊ a 3 obranne a1paÂtracõÂho
psa, 37) avsÏak v roce 1951 se plaÂnovane stavy podarÏilo naplnit
zhruba z poloviny.
ProvedenyÂm organizacÏnõÂm zmeÏnaÂm v PS byla daÂna zaÂkonna forma
zaÂkonem cÏ. 69/1951 Sb. ze dne 11. 7. 1951 ± O ochraneÏ staÂtnõÂch
hranic. K zaÂkonu byly vydaÂny provaÂdeÏcõÂ prÏedpisy:
1. Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm u zemõ ± zakaÂzane a hranicÏnõ paÂsmo
a udrzÏovaÂnõÂ zvlaÂsÏtnõÂho rezÏimu v neÏm
2. SmeÏrnice o hranicÏnõÂm paÂsmu JaÂchymov a o uzavrÏeneÂm u zemõÂ
Slavkov
3. SmeÏrnice o povolenõÂ vstupu prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a SVS do hranicÏnõÂho
a zakaÂzaneÂho paÂsma
4. Seznam obcõÂ v zakaÂzaneÂm a hranicÏnõÂm paÂsmu
5. SmeÏrnice o prÏemõÂsteÏnõÂ obyvatelstva ze zakaÂzaneÂho paÂsma a nespolehlivyÂch
osob z hranicÏnõÂho paÂsma
Ministerstvo naÂrodnõ bezpecÏnosti, pod ktere PS patrÏila v letech
1950 ±1953, vydalo v naÂvaznosti na zaÂkon 69/51 narÏõÂzenõÂ o praÂvu
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pouzÏõÂt zbranÏ.
Vu noru 1951 byl prÏi noveÏ vznikle Vojenske akademii PS 38) zrÏõÂzen
cvicÏny oddõÂl. 39)
VteÂmzÏe roce byly u PS zrusÏeny straÂzÏmistrovske hodnosti. PrÏõÂslusÏnõÂci
teÏchto hodnostõÂ byli podle vzoru armaÂdy prÏevedeni do duÊ stojnickyÂch
nebo podduÊ stojnickyÂch hodnostõÂ.
PocÏetnõÂ stav PS bez cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 cÏõÂtal 364 duÊ stojnõÂkuÊ
, 2651 straÂzÏmistruÊ a 14 588 vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ sluzÏby. Celkem
slouzÏilo u PS 17 603 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , na kazÏde pohranicÏnõ roteÏ v pruÊmeÏru
42 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vcÏetneÏ veliteluÊ . Jejich pocÏetnõÂ stavy byly v dalsÏõÂm obdobõÂ
doplnÏ ovaÂny pravidelnyÂmi odvody brancuÊ . Koncem roku 1951 si
PS zacÏala zrÏizovat vlastnõ podduÊ stojnicke sÏkoly, jako samostatneÂ
organizacÏnõÂ jednotky podleÂhajõÂcõÂ velitelstvõÂ brigaÂdy. 40)
ZpuÊ sob strÏezÏenõÂ hranic
63
V celeÂm sledovaneÂm obdobõÂ od roku 1948 do roku 1951), vcÏetneÏ
poslednõ zmõÂneÏne reorganizace na konci roku 1950, spocÏõÂvalo teÏzÏisÏteÏ
ochrany hranic a celnõÂho prÏõÂhranicÏnõÂho paÂsma CÏ SR v pochuÊ zkoveÂm
hlõÂdkovaÂnõÂ. HlõÂdkovaÂnõ provaÂdeÏly prÏevaÂzÏneÏ hlõÂdky pohyblive nebo

64
hlõÂdky s pevnyÂm stanovisÏteÏm. Byli do nich urcÏovaÂni prÏevaÂzÏneÏ dva
muzÏi po vzniku brigaÂd kvuÊli cÏastyÂm dezercõÂm trÏi muzÏi) vyzbrojenõÂ
pusÏkami, samopaly, prÏõÂpadneÏ rucÏnõÂmi granaÂty, pistolemi a sluzÏebnõÂm
psem. 41) VõÂcecÏlenne hlõÂdky byly staveÏny v mimorÏaÂdnyÂch prÏõÂpadech.
Pohyblive hlõÂdky meÏly veÏtsÏinou za u kol zkontrolovat beÏhem obchuÊ
zky urcÏita vytypovana mõÂsta. Jejich u kol byl cÏasto spojen s ¹cÏekanouª,
tj. hlõÂdkovaÂnõÂm na mozÏnyÂch prÏechodovyÂch trasaÂch, u prÏõÂhranicÏnõÂch
samot, ktere mohly slouzÏit jako u kryt pro pasÏeraÂky cÏi prÏevadeÏcÏe,
apod. HlõÂdky provaÂdeÏly take ¹strÏezÏenõª, tj. hlõÂdkovaÂnõ prÏiblizÏneÏ
v okruhu jednoho kilometru, opeÏt kolem vytypovaneÂho bodu. PohybliveÂ
hlõÂdky meÏly byÂt vysõÂlaÂny podle mozÏnostõÂ nepravidelneÏ a jejich slozÏenõÂ
serÏõÂdilo mozÏnostmi a potrÏebami; mnohdy slouzÏili spolecÏneÏ prÏõÂslusÏnõÂci
FS s prÏõÂslusÏnõÂky pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB a prÏõÂslusÏnõÂci SNB
s vojaÂky.
Vedle uvedenyÂch hlõÂdek byly staveÏny tzv. kontrolnõÂ hlõÂdky, ktereÂ
meÏly kontrolovat vyÂkon sluzÏby hlõÂdek podrÏõÂzenyÂch. Jejich postup hranicÏnõÂm
u zemõÂm k nim byl volen tak, aby zaÂrovenÏ kontrolovaly neobsazeneÂ
u zemõÂ.
Po zrusÏenõÂ FS a odvolaÂnõÂ vojenskyÂch asistencÏnõÂch jednotek vykonaÂvali
hlõÂdkovou sluzÏbu vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci PS. StraÂzÏnõÂ sluzÏba se opeÏt
provaÂdeÏla obchuÊ zkami, cÏekanou a strÏezÏenõÂm, hlõÂdky s pevnyÂm stanovisÏteÏm
plnily sve u koly na vytypovanyÂch bodech, zejmeÂnanateÏch,
odkud mohly ve dne prÏehleÂdnout co nejveÏtsÏõÂcÏaÂst stanoveneÂho u seku.
V noci meÏly na komunikacõÂch stanovisÏteÏ tzv. ¹naslouchacõÂ hlõÂdkyª.
Vedle toho PS spolupuÊ sobila v prÏõÂpadeÏ potrÏeby jako asistencÏnõÂ sõÂla
k zabezpecÏenõ uÂrÏednõÂch u konuÊ mõÂstnõÂch uÂrÏaduÊ. 42)
PozdeÏji v roce 1950) se PS snazÏila zorganizovat võÂce paÂsem strÏezÏenõÂ:
1. paÂsmo strÏezÏily cÏety umõÂsteÏne v blõÂzkosti hranic,
2. paÂsmo meÏly strÏezÏit noveÏ zorganizovane zaÂlozÏnõ cÏety rot na vnitrÏnõÂ
hranici hranicÏnõÂho paÂsma. Jejich hlavnõÂ cÏinnost meÏla byÂt tzv. preventivnõÂ.
3. sled, ktery tvorÏily jednotky osadnõÂch milicõÂ, mõÂstnõ stanice SNB,
poprÏ. jednotky armaÂdy, byl aktivovaÂn prÏi pohranicÏnõÂch operacõÂch,
ktere se snazÏily uzavrÏõÂt co nejveÏtsÏõ pohranicÏnõ u zemõÂ, naprÏ. prÏi paÂtracõÂch
akcõÂch.
TõÂmto zpuÊ sobem se snazÏili velitele PS ustoupit od lineaÂrnõÂho zpuÊsobu
ostrahy hranic. Stanice SNB umõÂsteÏne v pohranicÏnõÂch obcõÂch
daÂle konaly svou beÏzÏnou sluzÏbu, s duÊ razem na hlõÂdkovaÂnõÂvyÂjezduÊ
z obcõÂ. ZrusÏenõÂ vojenskyÂch asistencÏnõÂch oddõÂluÊ meÏlo byÂt kompenzovaÂno
intenzivneÏjsÏõÂ pochuÊ zkovou cÏinnnostõÂ. HlõÂdkovaÂnõÂ ve dvou sledech
se vsÏak pro nõÂzke pocÏetnõ stavy nepodarÏilo v tomto obdobõ zaveÂst.
43)

65
S touto reorganizacõÂ zavaÂdeÏla PS podle soveÏtskeÂho vzoru tzv. vojskovou
ochranu hranic. Oproti drÏõÂveÏjsÏõÂmu zpuÊ sobu pochuÊ zek, cÏekaneÂ
ap. se zaÂvaÂdeÏla neprÏetrzÏita dennõ i nocÏnõ sluzÏba skrytyÂch a pozorovacõÂch
hlõÂdek. 44) Skryte hlõÂdky vykonaÂvaly sluzÏbu z maskovanyÂch stanovisÏt'
klamne metry drÏeva, podzemnõ bunkry apod.). PozorovacõÂ
hlõÂdky strÏezÏily tereÂn z ruÊ znyÂch provizornõÂch poseduÊ , poprÏ. tereÂnnõÂch
boduÊ a drÏeveÏnyÂch pozorovatelen, ktere byly v pruÊbeÏhu roku 1951
postaveny na cÏaÂrÏe strÏezÏenõÂ ivtyÂlu jednotek. MõÂsta skrytyÂch i pozorovacõÂch
hlõÂdek se ruÊ zneÏ kombinovala a meÏnila. O vyÂstavbu a u drzÏbu
teÏchto zarÏõÂzenõ se staraly technicke hlõÂdky. DotyÂlu jednotek byly
vysõÂlaÂny proveÏrÏovacõÂ hlõÂdky peÏsÏõÂ a na jezdeckyÂch konõÂch. Ke stõÂhaÂnõÂ
¹narusÏiteluʪakrÏesÏenõ jinyÂch neprÏedvõÂdatelnyÂch udaÂlostõ byly zrÏõÂzeny
poplachove hlõÂdky. RovneÏzÏ sevte dobeÏ zacÏaly pouzÏõÂvat tzv. clony ±
blokovaÂnõÂcÏaÂstõÂ tereÂnu s prÏepoklaÂdanyÂm pohybem stõÂhanyÂch osob. 45)
Pro usnadneÏnõÂ strÏezÏenõÂ hranic republiky se jizÏ v roce 1947 pocÏõÂtalo
s tereÂnnõÂmi uÂpravami prÏõÂhranicÏnõÂho uÂzemõÂ. 46) S budovaÂnõÂm pruÊsekuÊ
a kontrolnõÂch paÂsuÊ se vsÏak zapocÏalo azÏ v roce 1951. LesnõÂ pruÊseky
zprÏehlednÏ ovaly strÏezÏene u zemõÂ, kontrolnõ paÂsy zemeÏ v zimeÏ
sneÏhove avleÂteÏ zorane a uvlaÂcÏeneÂ) neÏkolik metruÊ sÏiroke a vedoucõÂ
rovnobeÏzÏneÏ s hranicõÂ, slouzÏily k tomu, aby na nich prÏõÂpadny ¹narusÏitelª
zanechal stopy a hlõÂdka ho podle jejich smeÏru mohla snadneÏji
pronaÂsledovat. SoucÏasneÏ se zavaÂdeÏnõÂm teÏchto kontrolnõÂch paÂsuÊ se
zapocÏalo s vysõÂlaÂnõÂm hlõÂdek, jejichzÏ u kolem bylo tyto paÂsy kontrolovat.
Rok 1951 prÏinesl i vyÂstavbu bunkruÊ a pozorovatelen, stanovisÏteÏ
hlõÂdek byla postupneÏ vybavovaÂna telefony. PrÏõÂslusÏnõÂci PS daÂle prÏekopali
nebo zavodnili nepouzÏõÂvane komunikace, budovali vnitrÏnõ obrany
rot tj. strÏelecke okopy apod.) a rovneÏzÏ zapocÏali s instalovaÂnõÂm nõÂzkoklopyÂtnyÂch
draÂteÏnyÂch prÏekaÂzÏek. PlaÂn take pocÏõÂtal se zrÏõÂzenõÂm 1 ± 2
pozorovacõÂch veÏzÏõÂ na rotu a po ¹zkusÏebnõÂm provozuª byla zavedena
seÂriova vyÂroba naÂstrazÏnyÂch osveÏcovadel ± zarÏõÂzenõÂ, ktera prÏi dotyku
osoby s nastrazÏenyÂm draÂtem odpaÂlila sveÏtlici a upozornila tak hlõÂdku.
PrÏi vyÂkonu sve sluzÏby byli prÏõÂslusÏnõÂci ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch
slozÏek opraÂvneÏni pouzÏõÂt zbraneÏ. O jejich rozhodnosti, se kterou po
UÂ noru vedli svuÊ j ¹trÏõÂdnõÂ bojª, sveÏdcÏõÂ mnozÏstvõÂ usmrcenyÂch osob. ZbraneÏmi
ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek koncÏili na hranicõÂch sve zÏivoty
nejen ¹agenti cizõÂch rozveÏdekª tõÂmto oznacÏenõÂm se komunisticke represivnõÂ
orgaÂny snazÏily oznacÏit teÂmeÏrÏ kazÏdeÂho ¹narusÏiteleª), ale
i prchajõÂcõÂ a neozbrojenõÂ muzÏi, zÏeny a v neÏkolika prÏõÂpadech i deÏti.
K pouzÏitõÂ zbraneÏ pohranicÏnõÂ hlõÂdkou stacÏilo, ¹... jestlizÏe se osoba
/v celnõÂm pohranicÏnõÂm paÂsmu ± pozn. aut./ po opeÏtovne vyÂzveÏ nezastavõÂ,
snazÏõÂ se uniknout a nemuÊzÏe byÂt jinak zadrzÏena.ª 47)
Mnoho uprchlõÂkuÊ prÏisÏlo o zÏivot tak, zÏe vystrasÏenõÂ pohranicÏnõÂci bez
varovaÂnõÂ strÏõÂleli, anizÏ byveÏdeÏli, na co strÏõÂlõÂ. Osoby prchajõÂcõÂ prÏes hra-

66
nice byÂvaly oznacÏovaÂny jako ¹ty, ktere provaÂdeÏjõ protistaÂtnõ cÏinnostª,
a mohlo byÂt proti nim uzÏito zbranõÂ jako proti nebezpecÏnyÂm zlocÏincuÊm.
OdpoveÏdnost za dlouhou rÏadu zmarÏenyÂch zÏivotuÊ , za to, zÏe bylo strÏõÂleno
po lidech, kterÏõÂ se rozhodli zÏõÂt mimo dosah dalsÏõÂ totality, nesou ±
vedle politickyÂch sÏpicÏek a zaÂkonodaÂrcuÊ , kterÏõ prÏijali zaÂkonne normy
umozÏnÏ ujõÂcõ strÏelbu na hranici ± take velitele PSvsÏech stupnÏuÊavsÏichni
prÏõÂslusÏnõÂci PS, kterÏõÂ se nechali sveÂst d'aÂbelskyÂmi tezemi o nesmirÏitelneÂm
trÏõÂdnõÂm boji. Tezemi, ktere z lidõ zÏijõÂcõÂch podle odlisÏnyÂch politickyÂch
naÂzoruÊ cÏinõÂ lidi meÂneÏcenneÂ, a naopak osobaÂm jednajõÂcõÂm ve
jmeÂnu teÏchto tezõ daÂvajõ opraÂvneÏnõ jine utiskovat, poprÏ. je ve jmeÂnu
komunistickeÂho ucÏenõÂ prÏipravit o zÏivot. Svou roli zde sehraÂl takeÂ
strach vojaÂkuÊ pramenõÂcõ z jejich kazÏdodennõÂho ¹zpracovaÂvaÂnõª veliteli
a osveÏtovyÂmi, pozdeÏji politickyÂmi, duÊ stojnõÂky.
Aby se pohyb obyvatelstva v blõÂzkosti hranic maximaÂlneÏ omezil,
atõÂm se usnadnilo i hlõÂdkovaÂnõÂ PS, byly pohranicÏnõÂ okresy KadanÏ,
JaÂchymov, Kraslice, AsÏ, Cheb, MariaÂnske LaÂzneÏ, Tachov, HorsÏovskyÂ
TyÂn, DomazÏlice, Klatovy, SusÏice, Vimperk, Prachatice, CÏ esky Krumlov,
Kaplice, Trhove Sviny, TrÏebonÏ, JindrÏichuÊ v Hradec, DacÏice, MoravskeÂ
BudeÏjovice, Znojmo, Mikulov, BrÏeclav, Skalica, Malacky, Bratislava-venkov,
Bratislava-meÏsto, SÏ amorõÂn, Dunajska Streda a CÏ alovo
prohlaÂsÏeny v roce 1951 pohranicÏnõÂm uÂzemõÂm. TasedeÏlila na trÏi
paÂsma: zakaÂzaneÂ, hranicÏnõÂ a pohranicÏnõÂ. 48)
VneÏjsÏõÂ hranice zakaÂzaneÂho paÂsma probõÂhala prÏiblizÏneÏ dva kilometry
od staÂtnõ hranice. ZakaÂzane paÂsmo urcÏoval velitel PS, vyhlasÏoval je
prÏõÂslusÏny okresnõ naÂrodnõ vyÂbor. Toto paÂsmo bylo vysõÂdleno, pohyb
vneÏm byl povolen pouze prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m PS; vstup jinyÂch osob naprÏ. na
lesnõÂ praÂce apod.) byl povolovaÂn velitelem jednotky PS a v doprovodu
prÏõÂslusÏnõÂka PS.
HranicÏnõÂ paÂsmo opeÏt urcÏoval velitel PS a vyhlasÏoval okresnõÂ naÂrodnõÂ
vyÂbor. Jeho vnitrÏnõÂ hranice mõÂsty sahala azÏ 12 kilometruÊ do
vnitrozemõÂ. Vstup do tohoto paÂsma byl mozÏny jen na zvlaÂsÏtnõ povolenõÂ;
povolenõ pro trvaly nebo prÏechodny pobyt vydaÂval oddõÂl StB v sõÂdle
prÏõÂslusÏneÂho pohranicÏnõÂho okresu. OsobaÂm zdrzÏujõÂcõÂm se v hranicÏnõÂm
paÂsmu bylo zakaÂzano zdrzÏovat se bez povolenõÂ od setmeÏnõÂ do svõÂtaÂnõÂ
mimo verÏejne cesty a silnice. PrÏiblizÏneÏ do hloubky 8 kilometruÊ byly
z komunikacõ odstraneÏny vesÏkere orientacÏnõ tabulky a pomuÊ cky. DaÂle
byli z hranicÏnõÂho paÂsma vysõÂdleni ¹nespolehlivõª obyvateleÂ, kterÏõ nesmeÏli
prÏesõÂdlit ani do pohranicÏnõÂch okresuÊ, s vyÂjimkou okresuÊ Chomutov,
LitvõÂnov, Duchcov, Teplice, U stõ n. L., DeÏcÏõÂn, Novy Bor a Rumburk.
¹Spolehlivostª tamnõÂch obyvatel urcÏovala komise prÏi prÏõÂslusÏneÂm
okresnõÂm naÂrodnõÂm vyÂboru, ve ktere rozhodovali prÏeseda ONV, prÏõÂslusÏnyÂ
uÂrÏednõÂk ONV, okresnõÂ velitel naÂrodnõÂ bezpecÏnosti, poprÏõÂpadeÏ
dalsÏõÂzaÂstupci. 49) Komise byly v prÏõÂmeÂm kontaktu se zaÂstupci PS, kterÏõÂ
svyÂmi pozÏadavky spolupuÊ sobili prÏi urcÏovaÂnõÂ osob k vysteÏhovaÂnõÂ. 50)

67
VysõÂdlenõÂ ze zakaÂzaneÂho paÂsma postihlo prÏiblizÏneÏ 800 rodin, cozÏ je
zhruba 2500 osob. K prÏesõÂdlenõÂ z hranicÏnõÂho paÂsma bylo urcÏeno asi
600 rodin, cozÏ jeprÏiblizÏneÏ 1600 ¹nespolehlivyÂch osobª. V zakaÂzaneÂm
paÂsmu zuÊ stalo opusÏteÏno prÏiblizÏneÏ 3151 obytnyÂch budov a asi 120 000
hektaruÊ zemeÏdeÏlske nebo lesnõ puÊ dy. 51)
V pohranicÏnõÂm paÂsmu nebyla zvlaÂsÏtnõÂ omezenõÂ pro obyvatelstvo
stanovena, toto u zemõ bylo urcÏeno jako operacÏnõ prostor pro PS. 52)
PohranicÏnõÂ straÂzÏ se tak stala v zakaÂzaneÂm a hranicÏnõÂm paÂsmu
rozhodujõÂcõ slozÏkou, ktera si osobovala praÂvo ¹udrzÏovat porÏaÂdekª,
proveÏrÏovat a kontrolovat osoby zde zÏijõÂcõÂ.
DuÊ raz byl rovneÏzÏ kladen na zpravodajskou straÂnku vyÂkonu
sluzÏby. SlozÏky zajisÏt'ujõÂcõ pohranicÏnõ u zemõÂ, prÏedevsÏõÂm pohranicÏnõÂ
u tvary SNB, byly zpravodajsky u kolovaÂny ofenzivneÏ, tj. do pohranicÏnõÂho
u zemõ sousednõ zemeÏ, a kontrarozveÏdneÏ, tj. do vlastnõÂho pohranicÏnõÂho
u zemõÂ. Samotne shromazÏd'ovaÂnõ informacõ sedeÏlo pozorovaÂnõÂm
a zõÂskaÂvaÂnõÂm zpraÂv od spolupracovnõÂkuÊ, vyÂsledky pak byly hlaÂsÏeny
ve strukturovane podobeÏ sluzÏebnõÂm postupem na velitelstvõ do
Prahy. 53) PrÏedpoklaÂdala se rovneÏzÏ zpravodajska spolupraÂce s ostatnõÂmi
zpravodajskyÂmi u tvary a s prÏõÂslusÏnyÂm u zemnõÂm velitelstvõÂm
SNB.
UÂ koly ofenzivnõÂho zpravodajstvõÂ byly na konci roku 1947 stanoveny
takto:
¹Dokonale znaÂt pohranicÏnõÂ uÂzemõÂ nasÏich souseduÊ po straÂnce:
a/ umõÂsteÏnõÂ, sõÂly, organizace, vyÂzbroje a cÏinnosti vsÏech brannyÂch
slozÏek armaÂda, bezpecÏnostnõÂ financÏnõÂ straÂzÏ, spolky provaÂdeÏjõÂcõÂ
ilegaÂlneÏ vojensky vyÂcvik nebo propagandu a pod. cÏinnost proti
nasÏemu staÂtu)
b/ tvorÏenõÂ band jejich vyÂzbroj, mõÂsta shromaÂzÏdeÏnõÂ, jejich pomeÏr
k neprÏaÂtelskyÂm ozbrojenyÂm sboruÊ m a vlaÂdeÏ)
c/ prÏõÂprav na mobilisaci nebo vaÂlku povolaÂvaÂnõÂzaÂlozÏnõÂkuÊ neb i jineÂ
neobvykle shromazÏd'ovaÂnõ vojensky vycvicÏenyÂch osob, shromazÏd'ovaÂnõÂ
nebo rozdeÏlovaÂnõÂ voj. materiaÂlu a dopravnõÂch prostrÏedkuÊ,
zostrÏenõÂ pohranicÏnõÂ kontroly, zesõÂlenõÂ pohranicÏnõÂch orgaÂnuÊ,
opevnÏ ovacõ azaÂkopove praÂce, stavba neb zesilovaÂnõ novyÂch komunikacõÂ)
d/ chystanyÂch nebo provaÂdeÏnyÂch u tokuÊ na nasÏe u zemõ umõÂsteÏnõÂ,
sõÂly, organizace a vyÂzbroj bojovyÂch jednotek nebo skupin, cÏinnost
a zpuÊ sob boje teÏchto jednotek na smeÏrech)
e/ politickyÂch pomeÏruÊ a smyÂsÏlenõÂ obyvatelstva v pohranicÏõÂ
f/ hospodaÂrÏskyÂch pomeÏruÊ vyzÏivovacõÂ situace, vyÂroba vaÂlecÏneÂho
materiaÂlu se zvlaÂsÏtnõÂm zrÏetelem k zvlaÂsÏtnõÂm bojovyÂm prostrÏedkuÊ
m).ª 54)

68
SoubeÏzÏneÏ byly stanoveny i u koly pro kontrarozveÏdnou praÂci v celnõÂm
prÏõÂhranicÏnõÂm u zemõÂ:
¹1. Dokonale znaÂt vlastnõÂ pohranicÏnõÂ uÂzemõÂ, zajistit vlastnõÂ, vojenskeÂ
a staÂtnõÂ tajemstvõÂ a organizovati dohled nad vlastnõÂmi
a cizõÂmi staÂtnõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky, pokud jsou v podezrÏenõÂ z protistaÂtnõÂ
cÏinnosti.
2. ZabraÂnit cizõÂmu zpravodajstvõÂ zõÂskaÂvat poznatky v nasÏem pohranicÏõÂ.
3. PaÂtrat po zpuÊ sobech a prostrÏedcõÂch cizõÂho zpravodajstvõÂ, zvlaÂsÏteÏ
po organizacõÂch vyÂzveÏdnyÂch sõÂtõÂ. Sledovat vsÏechny akce raÂzu
sabotaÂzÏnõÂho ve staÂtnõ i verÏejne spraÂveÏ, podnicõÂch duÊ lezÏityÂch
pro obranu zemeÏ apod.
4. VsÏõÂmati si vsÏech zjevuÊ , ktere mohou ohrozit jakyÂmkoliv zpuÊ sobem
bezpecÏnost a obranu staÂtu.
5.VyÂcvik a vyÂchova udrzÏenõÂ vojenskeÂho tajemstvõÂ.ª 55)
KromeÏ vyÂsÏe popsanyÂch zpuÊ sobuÊ byly zpravodajske informace zõÂskaÂvaÂny
take vyÂslechy zadrzÏenyÂch osob.
Se zmeÏnou politicke situace v roce 1948 se meÏnõ i zameÏrÏenõÂcÏinnosti
pohranicÏnõÂch ozbrojenyÂch slozÏek. Se vsÏõÂ tvrdostõÂ a krutostõÂ se snazÏõÂ
zabranÏ ovat ilegaÂlnõÂm uÂteÏkuÊmaprÏechoduÊ m, z noveÏ vznikle PS se staÂvaÂ
u tvar plnõÂcõ ineÏktere u koly StB.
Zpravodajska cÏinnost prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB se
zameÏrÏuje na odhalovaÂnõÂprÏechodovyÂch kanaÂluÊ a prÏevadeÏcÏskyÂch skupin,
sledovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch prÏepravnõÂch spolecÏnostõÂ, sledovaÂnõÂ osob
pohybujõÂcõÂch se ke hranicõÂm po vedlejsÏõÂch komunikacõÂch atd. Takto
zõÂskane informace meÏly smeÏrovat ¹nedostatecÏneª sõÂly PS k cõÂlenyÂm
zaÂsahuÊ m i proti potencionaÂlnõÂm ¹narusÏiteluÊ mª.
Zpravodajskou praÂci tzn. zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ) vykonaÂvali u pohranicÏnõÂch
u tvaruÊ SNB tzv. stycÏnõ orgaÂnoveÂ, umõÂsteÏnõ na velitelstvõÂch
praporuÊ a podleÂhajõÂcõÂ prÏõÂmo veliteluÊ m praporuÊ . U rot a cÏet byli poveÏrÏeni
veÂst zpravodajsky protokol velitele teÏchto jednotek nebo poveÏrÏenõÂ
prÏõÂslusÏnõÂci. VesÏkerou zpravodajskou cÏinnost u pohranicÏnõÂch
uÂtvaruÊ SNB rÏõÂdilo III. oddeÏlenõÂ velitelstvõÂ uÂtvaru 9600. 56)
Pro shromazÏd'ovaÂnõÂ a vyhodnocovaÂnõÂ zpravodajskyÂch informacõÂ byl
v roce 1950 ustanoven tzv. orgaÂn preventivnõÂ sluzÏby daÂle OPS) ±
prÏõÂslusÏnõÂk PS, ktery byl zaÂrovenÏ zaÂstupcem velitele pro veÏci preventivnõÂ
sluzÏby. Tito funkcionaÂrÏi podleÂhali zpravodajskeÂmu sektoru velitelstvõÂ
PS, zrÏõÂzeneÂmu rovneÏzÏ v roce 1950. 57) UÂ kolem OPS bylo takeÂ
maximaÂlneÏ prohloubit spolupraÂci s civilnõÂm obyvatelstvem a budovat
sõÂt' spolupracovnõÂkuÊ PS. DaÂle spolupracõÂ s StB a cõÂlenyÂmi vyÂslechy
osob zjisÏt'ovat informace pochaÂzejõÂcõÂ i mimo hranicÏnõÂ paÂsmo.

69
DalsÏõÂm zpravodajskyÂm u kolem bylo sledovat a odhalovat ¹neprÏaÂtele
noveÂho zrÏõÂzenõª, jako naprÏõÂklad byÂvale tovaÂrnõÂky, statkaÂrÏe a jine osoby,
ktere se staveÏly proti znaÂrodneÏnõÂ, daÂle osoby stõÂhane podle retribucÏnõÂho
dekretu, osoby zÏijõÂcõ nad pomeÏry, repatriovane cizince a NeÏmce
zÏijõÂcõÂ v pohranicÏõÂ. CõÂlem zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ pohranicÏnõÂch
ozbrojenyÂch slozÏek bylo kontrolovat vesÏkere obyvatelstvo zÏijõÂcõ v blõÂzkosti
hranic a ¹nespolehliveª obyvatele z hranicÏnõÂho paÂsma vysteÏhovat.
58)
U koly ofenzivnõÂho zpravodajstvõÂtedy do pohranicÏnõÂho u zemõ sousednõÂ
zemeÏ) zuÊ staly v podstateÏ tak, jak byly uvedeny vyÂsÏe na straneÏ 67.
Funkce OPS byla zrusÏena zrÏõÂzenõÂm sestavy brigaÂd a oddõÂluÊ PS. Na
velitelstvõÂ PS a na velitelstvõÂch jednotlivyÂch brigaÂd a oddõÂluÊ prÏevzala
zpravodajske u koly oddeÏlenõ na velitelstvõ PS sektory) se znacÏenõÂm
I/2, ktera podleÂhala prÏõÂslusÏnyÂm naÂcÏelnõÂkuÊm sÏtaÂbuÊ . StejneÏ tak
byla organizovaÂna zpravodajska sluzÏba na u rovni praporuÊ PS.
OddeÏlenõ I/2 meÏlo svuÊ jvyÂzveÏdny a obranny referaÂt.
Pro referaÂt vyÂzveÏdny byly stanoveny tyto uÂkoly:
1. Zkoumat pohranicÏnõÂ paÂsmo protivnõÂka. PaÂsmo zaÂjmu PS koncÏilo
zhruba 60 km za hranicõ na cizõÂm u zemõÂ).
2. ZjisÏt'ovat dislokaci pohranicÏnõÂch jednotek, vojenskyÂch u tvaruÊ a policejnõÂch
orgaÂnuÊ v pohranicÏnõÂm paÂsmu neprÏõÂtele.
3. Odhalovat zpravodajske orgaÂny sousednõÂho staÂtu a jejich cÏinnost
proti CÏ SR.
4. Odhalovat dosazene cizõ agentury, zjisÏt'ovat jejich spojenõ v pohranicÏnõÂm
paÂsmu a ve vnitrozemõÂ.
5. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõÂ situaci za hranicemi.
6. RozpracovaÂvat opatrÏenõ zameÏrÏena k zamezenõÂcÏinnosti cizõÂch zpravodajuÊ
proti nasÏemu u zemõÂ.
7. VypracovaÂvat plaÂn vojenskeÂho pozorovaÂnõ protilehleÂho u zemõÂ.
8. VypracovaÂvat zpravodajskou svodku a veÂst zpravodajskou mapu.
UÂkoly pro referaÂt obrannyÂ:
1. Zkoumat vsÏeobecny politicky stav obyvatelstva pohranicÏnõÂho
u seku.
2. Odhalovat vsÏechny zÏivly zabyÂvajõÂcõÂ se zpravodajskou a podvratnou
cÏinnostõÂ aprÏõÂpady zpracovaÂvat.
3. VeÂst boj proti ilegaÂlnõÂmu narusÏovaÂnõÂ hranic agenturnõÂmi cestami
s konecÏnyÂm u kolem preventivnõÂho zamezenõ tohoto narusÏovaÂnõÂ.
4. Odhalovat kanaÂly, kteryÂmi pronikajõÂ do pohranicÏõÂ agentury cizõÂho
zpravodajstvõÂ.
5. ZjisÏt'ovat ilegaÂlnõÂ spojenõÂ mõÂstnõÂho obyvatelstva do zahranicÏõÂ.
6. VypracovaÂvat operace smeÏrÏujõÂcõÂ k likvidaci zjisÏteÏnyÂch sÏkuÊ dcuÊ . Na-

70
sazovat agenturnõÂ sõÂt' jak v hranicÏnõÂm paÂsmu, tak i do hloubky
pohranicÏnõÂho okresu.
7. VymeÏnÏovat si s mõÂstnõÂmi orgaÂny StB materiaÂl majõÂcõÂ vyÂznam pro
jejich operativnõÂ zaÂjmy.
8. VyslyÂchat zadrzÏene osoby a veÂst preventivnõ vysÏetrÏovaÂnõÂ.
9. ProvaÂdeÏt narÏõÂzena paÂtraÂnõÂ.
10. Poskytovat pomoc zpravodajskyÂm orgaÂnuÊ m praporuÊ a dohlõÂzÏet na
jejich praÂci.
11. ZabyÂvat se setrÏõÂdeÏnõÂm narusÏiteluÊ hranic podle motivuÊ vedoucõÂch
k narusÏenõÂ.
12. DohlõÂzÏet, aby informace a agenturnõÂ materiaÂl od praporuÊ byly
vcÏas dorucÏeny.
13. VcÏasneÏ podaÂvat zpraÂvy sÏtaÂbu PS podle seznamu periodickeÂho
hlaÂsÏenõÂ, jakozÏ i noveÏ dosÏle zpraÂvy majõÂcõ operativnõ vyÂznam.
14. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõÂ situaci celeÂho pohranicÏnõÂho paÂsma,
aby velitel brigaÂdy mohl ucÏinit rÏesÏenõÂ k ochraneÏ hranic.
15. VeÂst mapu kontrarozveÏdky.
16. VypracovaÂvat protisÏpionaÂzÏnõÂ svodky. 59)
Je nutne vsÏak dodat, zÏe dokonale zpravodajske rozpracovaÂnõ a podchycenõÂ
stanoveneÂho prostoru zuÊ stalo, z duÊ voduÊ omezenyÂch prostrÏedkuÊ
a neodbornosti kaÂdruÊ , spõÂsÏe jen prÏaÂnõÂm veliteluÊ au kolem pro dalsÏõÂ
obdobõÂ. 60)
VlastnõÂ kontrarozveÏdnou ¹ochranuª prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS provaÂdeÏl
u jednotek PS tzv. duÊ stojnõÂk kaÂzneÏ. Tato ¹ochranaª spocÏõÂvala ve sbõÂraÂnõÂ
informacõÂ ovsÏech prÏõÂslusÏnõÂcõÂch PS ± s vyuzÏitõÂm svyÂch spolupracovnõÂkuÊ
. Takto zõÂskane informace slouzÏily k prevenci zbeÏhnutõ vojaÂkuÊ,
k odhalovaÂnõÂ ¹neprÏaÂtelskyÂch zÏivluÊ ª a k celkoveÂmu utuzÏenõÂkaÂzneÏ a postavenõÂ
velitelskeÂho personaÂlu.
V roce 1951 prÏesÏel vyÂkon ¹kontrarozveÏdne ochranyª prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS
do kompetencõÂ IV. sektoru velitelstvõÂ StB.
TelefonnõÂ spojenõÂ mezi velitelstvõÂm PS a prapory bylo v letech 1948 ±
±1950 prÏed poslednõ reorganizacõ PS zajisÏt'ovaÂno sõÂtõ au strÏednami
SNB. Dokonce s jednõÂm praporem bylo mozÏne telefonovat pouze prÏes
posÏtovnõ telefonnõ linky, prÏicÏemzÏ kvalita spojenõ byla u dajneÏ velice
sÏpatnaÂ. Od praporuÊ k rotaÂm bylo natazÏeno vlastnõÂ telefonnõÂ spojenõÂ,
svyÂjimkou 31 rot, se kteryÂmi bylo telefonnõ spojenõ mozÏne opeÏt pouze
prostrÏednictvõÂm posÏtovnõÂch linek. Od rot k cÏetaÂm bylo zavedeno spojenõÂ
tzv. korÏistnyÂm polnõÂm kabelem, avsÏak pro nedostatek materiaÂlu
byly neÏktere cÏety spojeny ¹za sebouª.
RaÂdiove spojenõ bylo zavedeno od velitelstvõ kevsÏem 6 praporuÊm
a od praporuÊ ke vsÏem rotaÂm, prÏicÏemzÏ pro spojenõÂ nebylo pouzÏõÂvaÂno
stejnyÂch typuÊ raÂdiovyÂch stanic.
DaÂlnopisne spojenõ mezi velitelstvõÂm a prapory se uskutecÏnÏ ovalo

prostrÏednictvõÂm daÂlnopisuÊ umõÂsteÏnyÂch na krajskyÂch velitelstvõÂch NB,
poprÏ. na krajskyÂch velitelstvõÂch StB, odkud se na velitelstvõÂ praporuÊ
PS donaÂsÏely kuryÂrnõ sluzÏbou. Jinak nebyla kuryÂrnõ sluzÏba PS u tvary
vuÊ bec pouzÏõÂvaÂna.
Po reorganizaci v roce 1951 bylo zavedeno telefonnõÂ spojenõÂ ke
vsÏem brigaÂdaÂm a oddõÂluÊ m po linkaÂch a u strÏednaÂch SNB. Od nich byly
pak k praporuÊ m natazÏeny krajskyÂmi spraÂvami spojuÊ vlastnõÂ permanentnõÂ
linky napojene pouze na u strÏedny u tvaruÊ PS. Od praporuÊ k rotaÂm
vedlo telefonnõ spojenõ opeÏt pomocõ polnõÂch kabeluÊ , ktere byly
svinuty ze stare sestavy PS nebo dodaÂny armaÂdou.
RaÂdiove spojenõ fungovalo mezi velitelstvõÂm PS a brigaÂdami, poprÏ.
mezi oddõÂly, a daÂle mezi brigaÂdami oddõÂly) a prapory; daÂlnopisneÂ
spojenõÂ pak mezi velitelstvõÂm a brigaÂdami.
KuryÂrnõÂ sluzÏba z velitelstvõÂ PS k velitelstvõÂ brigaÂd a oddõÂluÊ pracovala
pomocõÂ kuryÂruÊ MNB do prÏõÂslusÏnyÂch krajskyÂch meÏst. V jednotlivyÂch
krajõÂch pak prÏedaÂnõ na brigaÂdy zajisÏt'oval krajsky velitel NB, poprÏ. StB.
Z brigaÂd a oddõÂluÊ organizoval kuryÂrnõ posÏtu na podrÏõÂzene jednotky
velitel brigaÂdy, poprÏ. oddõÂlu. 61)
ZaÂveÏrem
71
K zajisÏteÏnõ sveÂho neklidneÂho pohranicÏõÂprÏistoupilo povaÂlecÏne CÏ eskoslovensko
jizÏ v roce 1945. SluzÏbu zde vykonaÂvaly roty PohotovostnõÂho
pluku 1. NB a oddeÏlenõ obnovene FS. Jejich u lohou bylo, kromeÏ celnõÂ
ochrany a ochrany hranice prÏed nelegaÂlnõÂmi prÏechody, take zajisÏteÏnõÂ
klidu prÏi odsunu NeÏmcuÊ a prÏi dosõÂdlovaÂnõÂ vylidneÏneÂho pohranicÏõÂ.
PohranicÏnõÂu koly rot PohotovostnõÂho pluku prÏevzaly v cÏervenci 1946
PohranicÏnõ u tvary SNB ± u tvaru SNB 9600. VaÂlka se pomalu staÂvala
minulostõÂ a pomeÏry v pohranicÏõÂ se uklidnÏovaly. NelegaÂlnõÂ prÏekrocÏenõÂ
hranic pokud nebylo spojeno s porusÏenõÂm celnõÂch zaÂkonuÊ ) bylo posuzovaÂno
jako prÏestupek, cÏinnost ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek
byla v te dobeÏ zameÏrÏena na potõÂraÂnõ podloudnictvõ a majetkovyÂch
trestnyÂch cÏinuÊ.
Situace se podstatneÏ meÏnõ u norem 1948, kdy komunisticky rezÏim
vyhlaÂsil boj trÏõÂdnõÂm neprÏaÂteluÊmavcÏeskoslovensko-neÏmeckeÂm a v cÏeskoslovensko-rakouskeÂm
pohranicÏõ vytvorÏil podivny a nebezpecÏnyÂ
stav. Z u zemõ sousednõÂho staÂtu se stalo u zemõ neprÏaÂtelskeÂ. Z osob,
ktere se jesÏteÏ donedaÂvna nelegaÂlnõÂm prÏekrocÏenõÂm hranic dopousÏteÏly
pouze prÏestupkuÊ , se stali ¹narusÏiteleª paÂchajõÂcõ trestnou cÏinnost namõÂrÏenou
proti bezpecÏnosti staÂtu. Proti staÂle naruÊ stajõÂcõÂmu pocÏtu
uprchlõÂkuÊ a proti osobaÂm, ktere sezruÊ znyÂch duÊ voduÊ vracely, byla
zformovaÂna PohranicÏnõ straÂzÏ, ktera byla jizÏ posõÂlena o vojaÂky zaÂkladnõÂ
sluzÏby. VytvorÏeny zvlaÂsÏtnõ pohranicÏnõ rezÏim pak zavrsÏil u padek ¹zaÂ-

72
padnõÂhoª pohranicÏõÂ, PS zacÏala v pohranicÏnõÂm u zemõ puÊ sobit i jako
represivnõ a zpravodajska slozÏka.
VyvolaÂnõÂm vaÂlecÏneÂho stavu ne naÂhodou byl v reÂtorice veliteluÊ a politickyÂch
pracovnõÂkuÊ sklonÏ ovaÂn boj ve vsÏech paÂdech) prÏipravily ozbrojeneÂ
pohranicÏnõÂ slozÏky o zÏivot mnoho bezbranyÂch lidõÂ; ± PrÏõÂloha 13.
SkutecÏna bojova strÏetnutõÂ, tj. pouzÏitõ zbranõ obeÏma stranami, nebyla
zdaleka tak cÏastaÂ, jak komunisticka propaganda hlaÂsala. HlaÂsÏenõÂ
o pouzÏitõÂ zbraneÏ byla mnohokraÂt vysÏetrÏujõÂcõÂmi veliteli manipulovaÂna
ve prospeÏch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ozbrojenyÂch slozÏek a uvedena tak do
souladu s komunistickyÂmi zaÂkony.
NespraÂvna a neopraÂvneÏna pouzÏitõ zbraneÏ pohranicÏnõÂmi slozÏkami,
prÏi kteryÂch zahynuli nevinnõÂ lideÂ, tak nebyla a jizÏ nebudou
potrestaÂna.

PrÏõÂloha 9: Organizace a dislokace
PohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB k 2. 9. 1948 62)
VelitelstvõÂ pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB ± SNB-uÂtvar 9600 Praha
I. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8176 CÏ eske BudeÏ jovice
1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7176 Nova BystrÏice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova BystrÏice
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7276 Suchdol n. LuzÏ.
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mirochov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrantisÏkov
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ eske Velenice
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7376 Malonty
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stropnice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PohorÏõÂ
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov n. MalsÏõÂ
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ DvorÏisÏteÏ
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7476 Frymburk
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VysÏsÏõÂ Brod
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏovice
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov u Frymburku
5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7576 HornõÂ PlanaÂ
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kyselov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JosefuÊ vDuÊ l
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Pec
PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6176 CÏ eske BudeÏjovice
1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Nove Hrady
2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar RozÏmberk
3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar HornõÂ PlanaÂ
II. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8175 PõÂsek
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7675 HornõÂ Vltavice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar StozÏec
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ eske ZÏ leby
73

74
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunzÏvart
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BucÏina
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7775 PraÂsÏily
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vchynice-Tetov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SrnõÂ
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂsÏily
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZÏ elezna Ruda-AlzÏbeÏtõÂn
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7875 NyÂrsko
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hamry
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Svata KaterÏina
III. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8186 PlzenÏ
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7986 KdyneÏ
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VsÏeruby
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Maxov
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7386 Babylon
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Prenet
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. DomazÏlice
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Capartice
3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7086 BeÏ la n./Radbuzou
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nemanice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RybnõÂk
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Eisendorf
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7186 PrÏimda
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rozvadov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jedlina
5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7286 Tachov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PavluÊ v Studenec
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HalzÏe
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov, okr. PlanaÂ
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏi Sekery
PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6186 Trhanov
1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar NyÂrsko
2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Trhanov
3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar HostounÏ
4. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Tachov-SveÏtce

IV. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8174 Karlovy Vary
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7274 LaÂzneÏ KynzÏvart
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VysokaÂ
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PalicÏ
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7374 Cheb
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary HroznÏ atov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cheb
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LibaÂ
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hazlov
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7474 AsÏ
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar AsÏ
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hranice
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DolnõÂ Paseky
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7574 Kraslice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PlesnaÂ
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Luby
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kraslice
5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7674 Nove Hamry
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PrÏebuz
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PotuÊ cÏky
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RyÂzÏovna
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏõÂ Dar
5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏnaÂ, okr. JaÂchymov
PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6174 Karlovy Vary
1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Cheb
2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Kraslice
3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Vejprty
V. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8184 LitomeÏ rÏice
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7784 PrÏõÂsecÏnice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ mõÂdeberk
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vejprty
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KrysÏtofovy Hamry
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7884 Hora Sv. SÏ ebestiaÂna
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hora Sv. SÏ ebestiaÂna
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kalek
75

76
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7984 Mikulovice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Brandov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Ves v HoraÂch
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KlõÂny
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7084 BystrÏice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FlaÂje
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moldava
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cinvald
5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7184 HornõÂ Grunt
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Adolfov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Petrovice
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SneÏzÏnõÂk
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MaxicÏky
5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MeznaÂ
6. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka LõÂpa
VI. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8185 Liberec
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7585 SÏ luknov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MikulaÂsÏovice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lobendava
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ luknov
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7685 Rumburk
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JirÏõÂkov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rumburk
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Varnsdorf
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krompach
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7785 Chrastava
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HraÂdek n. Nisou
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ VõÂtkov
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7885 FryÂdlant v CÏ echaÂch
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂska
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏnaÂ, okr. FryÂdlant v CÏ .
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bulovka
5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7985 Nove MeÏ sto
pod Smrkem
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichovice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove MeÏsto p. Smrkem
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jizerka

VII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8195 Hradec KraÂloveÂ
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7095 HornõÂ Rokytnice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Harrachov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DolnõÂ MõÂsecÏky
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Daftovy Boudy
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7195 Bobr
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ Mala U pa
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bobr
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bernartice
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7295 Broumov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HornõÂ AdrsÏpach
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂzÏnÏ ov
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏanov
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7395 NaÂchod
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hronov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NaÂchod
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar OlesÏnice
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DesÏtneÂ
5. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7595 Mladkov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunsÏtaÂt
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BartosÏovice
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mladkov
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KraÂlõÂky
VIII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8167 Brno
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7067 BrÏeclav
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LanzÏhot
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BrÏeclav
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Valtice
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7167 Mikulov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mikulov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂtlsbrun
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novosedly
77

78
IX. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8177 Znojmo
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7077 HrusÏovany
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ anov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HevlõÂn
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jaroslavice
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7177 Znojmo
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Strachotice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HateÏ
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ atov
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7277 Vranov n. DyjõÂ
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lukov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vranov n. DyjõÂ
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary PetrÏõÂn
4. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7377 Jemnice
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar UhercÏice
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove Sady
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Slavonice
X. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8187 Olomouc
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7687 JesenõÂk
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto p. SneÏzÏkou
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NyÂznerov
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JavornõÂk
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vidnava
5. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cukmantl
2. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7787 Krnov
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichov
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Osoblaha
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Albrechtice
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krnov
3. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7887 Opava
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Opava
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ChuchelnaÂ
XI. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8197 FryÂdek
1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7997 Novy BohumõÂn
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏ ilheÂrÏovice

2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novy BohumõÂn
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrysÏtaÂt
2. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7097 CÏ esky TeÏsÏõÂn
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ esky TeÏ sÏõÂn
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏinec
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. CÏ esky TeÏsÏõÂn
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jablunkov
XII. PohranicÏnõÂ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8178 Bratislava
1. pohranicÏnõÂ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7078 Bratislava
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏ unovo
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PetrzÏalka
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Karlova Ves
4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Devinska Nova Ves
2. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7178 Vysoka pri Morave
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stupava
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka pri Morave
3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZaÂhorska Ves
3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7278 Moravsky Sv. JaÂn
1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Gajary
2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn
PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6178 Bratislava
1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Rusovce
2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar DuÂbrava
3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn
79

80
PrÏõÂloha 10: Seznam otevrÏenyÂch hranicÏnõÂch prÏechoduÊ
k 10. 3. 1949 63)
1. Praha-RuzyneÏ ± letisÏteÏ
2. CÏ eska Kubice ± zÏeleznicÏnõ prÏechod
3. Folmava ± silnicÏnõÂ prÏechod dnem 1. 4. 1949
zrusÏen, vyÂnos ministra vnitra
z 21. 9. 1949,
Rozvadov ± zrÏõÂzen dnem 1. 4. 1949)
4. Cheb ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
5. Vojtanov ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod
6. Podmokly ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
7. HrÏensko ± silnicÏnõÂ arÏõÂcÏnõÂ prÏechod
8. CÏ ernousy ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
9. Habartice ± silnicÏnõÂ prÏechod
10. Novy SveÏt ± silnicÏnõ prÏechod pouze pro malyÂ
pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem
15. 4. 1949)
11. KraÂlovec ± silnicÏnõÂ prÏechod
12. MezimeÏstõÂ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
13. BeÏloves ± silnicÏnõÂ prÏechod
14. Lichkov ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
15. Bernartice ve Slezsku ± silnicÏnõÂ prÏechod
16. Cukmantl ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ
pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem
15. 4. 1949)
17. Krnov ± silnicÏnõÂ prÏechod
18. PõÂsÏt' ± silnicÏnõÂ prÏechod
19. Hat' ± silnicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ
pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem
15. 4. 1949)
20. SÏ ilheÂrÏovice ± silnicÏnõÂ prÏechod pouze pro malyÂ
pohranicÏnõÂ styk, zrusÏen dnem
15. 4. 1949)
21. BohumõÂn Vrbice) ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod
22. Petrovice u BohumõÂna ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod
23. RaÂj u FrysÏtaÂtu ± silnicÏnõÂ prÏechod
24. CÏ esky TeÏsÏõÂn ± silnicÏnõ azÏeleznicÏnõ prÏechod
25. Trstena ± silnicÏnõ prÏechod
26. Sucha Hora ± zÏeleznicÏnõ prÏechod

27. MnõÂsÏek nad Popradem ± silnicÏnõÂ prÏechod
28. Orlov ± OlavecÏ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
29. CÏ ierna nad Tisou ± zÏeleznicÏnõ prÏechod
30. Slovenske Nove Mesto ± zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod
31. SenÏa ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
32. MilhosÏt' ± silnicÏnõÂ prÏechod
33. Lenartovce ± zÏeleznicÏnõÂ a silnicÏnõÂ prÏechod
34. Filakovo ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
35. Kalonda ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
36. RaÂrosÏpusta ± silnicÏnõÂ prÏechod
37. Slovenske DÏ armoty ± silnicÏnõ prÏechod
38. SÏ ahy ± silnicÏnõÂ prÏechod
39. SÏ tu rovo ± zÏeleznicÏnõ prÏechod
40. KomaÂrno ± silnicÏnõÂ prÏechod
41. Medvedov ± silnicÏnõÂ prÏechod
42. Rusovce ± silnicÏnõÂ prÏechod
43. PetrzÏalka ± Berg ± silnicÏnõÂ prÏechod
44. Bratislava ± Vajnory ± letisÏteÏ
45. DevõÂnska Nova Ves ± zÏeleznicÏnõ prÏechod
46. BrÏeclav ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
47. Mikulov ± silnicÏnõÂ prÏechod
48. HateÏ u Znojma ± silnicÏnõÂ prÏechod
49. HalaÂmky ± silnicÏnõÂ prÏechod
50. CÏ eske Velenice ± zÏeleznicÏnõ prÏechod
51. HornõÂ DvorÏisÏteÏ ± zÏeleznicÏnõÂ prÏechod
52. Javorina, okr. KezÏmarok ± neuvedeno
81

82
PrÏõÂloha 11: Organizace a dislokace PS k 1. 1. 1951 65)
geograficke rÏazenõ od vyÂchodu k zaÂpadu)
VelitelstvõÂ PS: velitel PS: plk. HlavacÏka LudvõÂk
NSÏ PS: brig. gen. SÏ moldas Miroslav
11. oddõÂl PS Bratislava vel.: mjr. KrsÏaÂk
od 1. 6. 1951)
sÏkpt. CÏ ambaÂl Florian
NSÏ : npor. Petrov SÏ tefan
1. prps MALACKY
1. rps Moravsky sv. JaÂn
2. rps Male LevaÂre
3. rps Gajary
4. rps Suchorad
5. rps ZaÂhorska Ves
2.prps STUPAVA
6. rps Vysoka pri Morave
7. rps DevõÂnske jezero
8. rps DevõÂnska Nova Ves
9. rps DevõÂn
10. rps Karlova Ves
3.prps BRATISLAVA
11. rps PetrzÏalka
12. rps Jarovce
13. rps Rusovce
14. rps CÏ unovo
4. oddõÂl PS Znojmo vel.: kpt. SÏ teÏch FrantisÏek
por. Bahounek OldrÏich
NSÏ : kpt. Schreiner Josef
1. prps JEMNICE
1. rps Slavonice
2. rps PõÂsecÏnaÂ

3. rps RancõÂrÏov
4. rps PodhradõÂ
5. rps SÏ afov
2. prps ZNOJMO
6. rps CÏ õÂzÏov
7. rps Lukov
8. rps DeveÏt MlyÂnuÊ
9. rps HateÏ
10. rps JecÏmenisÏteÏ
3. prps HRUSÏOVANY N. JEV. vel.: por. MadeÏra TomaÂsÏ
11. rps Jaroslavice
12. rps HevlõÂn
13. rps HrabeÏ tice
14. rps Novosedly
15. rps Mikulov
4. prps BRÏ ECLAV
16. rps Sedlec
17. rps Valtice
18. rps BorÏõÂ DvuÊ r
19. rps LaÂny
20. rps Ruske Domy
15. oddõÂl PSCÏeske BudeÏjovice vel.: por. PruÊ sÏa Karel
NSÏ : por. SÏ vorc
KodyÂm Stanistav
1. prps VYSÏSÏI BROD vel.: por. Pokorny Stanislav
1. rps DolnõÂ Vltavice
2. rps RychnuÊ vek
3. rps PrÏednõÂ VyÂtonÏ
4. rps LoucÏovice SpaÂlenisÏteÏ)
5. rps Mnichovice VysÏsÏõÂ Brod)
6. rps MlyÂnce
2. prps KAPLICE
7. rps CÏ esky HersÏlaÂk
8. rps DolnõÂ RychnuÊ vek
9. rps Cetviny
10. rps PohorÏõÂ DolnõÂ PrÏibraÂnõÂ)
11. rps TercÏõÂ Ves
12. rps ZÏ ofõÂn
83

84
3.prps SUCHDOL NAD LUZÏNICIÂ
13. rps SÏ ejby Stropnice)
14. rps Nove Hrady
15. rps CÏ eske Velenice
16. rps KrabonosÏ
17. rps FrantisÏkov
4. prps NOVAÂ BYSTRÏ ICE
18. rps Chlum u TrÏeboneÏ
19. rps PersÏlaÂk
20. rps ArtolecÏ
21. rps Romava
22. rps Stare MeÏsto
10. brigaÂda PS Volary vel.: mjr. Galus AntonõÂn
NSÏ : por. DivisÏ Karel
sÏkpt. VinsÏ
zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: npor. MikusÏ Josef
NSÏ : npor. SÏ mõÂda Jan
1. prps KVILDA vel.: /?/ Davidenko JirÏõÂ
1. rps SÏ vele por. Baloun Miroslav
2. rps Prameny Vltavy NSÏ : por. Proft BedrÏich
3. rps BucÏina por. Votruba
4. rps Kota
5 rps KnõÂzÏecõÂ PlaÂneÏ
2. prps KUNZÏVART vel.: por. MaÂlek Miroslav
6. rps ZÏ d'aÂrek NSÏ : por. Elis Richard
8. rps HornõÂ Silnice
9. rps DolnõÂ Silnice
10. rps CÏ eske ZÏ leby
3. prps STOZÏEC vel.: por. Koudela VladimõÂr
11. rps KraÂsna Hora NSÏ : /?/ DonaÂt JindrÏich
12. rps Nove U dolõÂ
13. rps Stoka
14. rps TrÏõÂstolicÏnõÂk
15. rps PlesÏne jezero
4. prps HORNIÂ PLANAÂ vel.: por. Kocourek Ladislav
16. rps Planina NSÏ : por. KonfrsÏt FrantisÏek

17. rps SmrcÏina
18. rps ZvonkovaÂ
19. rps RacÏõÂn
20. rps Celnice
7. brigaÂda PS SusÏice vel.: sÏkpt. SlavõÂk Josef
NSÏ : por. KrcÏmaÂrÏ Miroslav
zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: sÏkpt. Gaboda
NSÏ : por. Belani
1.prps NYÂRSKO vel.: por. Platil OldrÏich
1. rps CÏ ervene DrÏevo NSÏ : por. KocÏica
2. rps Svata KaterÏina
3. rps KoÂta nad Chodskou UÂ hlavou
4. rps ZadnõÂ Chalupy
5. rps PrÏednõÂ Hamry
2. prps ZÏELEZNAÂ RUDA vel.: por. Zoubek Josef
6. rps Pod OstryÂm por. SÏ afrata
7. rps CÏ erne jezero NSÏ : por. Dohnal
8. rps SvaÂrozÏnaÂ
9. rps AlzÏbeÏtõÂn
10. rps DebrnõÂk
11. rps Polom
3. prps PRAÂSÏILY vel.: por. Selement
12. rps PlesÏne jezero por. Majtner
13. rps Gsenget NSÏ : por. Adamec
14. rps PraÂsÏilske jezero
15. rps PolednõÂk
4. prps MODRAVA vel.: por. Kroh
16. rps JavorÏõÂ Pila por. Dohnal
17. rps Weitfeltova Slat' NSÏ : por. RÏ õÂman Karel
18. rps Roklan
19. rps Platenska Hut'
20. rps BrÏeznõÂk
9. brigaÂda PS PobeÏzÏovice vel.: mjr. Herian Josef
por. Peprny Karel
od 1. 5. 1951)
npor. Kroh LubomõÂr
85

86
por. SÏ ubrt FrantisÏek
NSÏ : npor. NacÏejovsky Josef
od 5. 12. 1950)
zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: por. MarsÏaÂlek Josef
NSÏ : /?/ PavlõÂcÏek LumõÂr
od 1950)
1. prps BEÏLAÂ NAD RADBUZOU vel.: por. Bek FrantisÏek
1. rps Diana NSÏ : por. Nevida FrantisÏek
2. rps Eisendorf /?/ Tichy Jaroslav
3. rps Eisendorfska Hut'
4. rps PlesÏ
5. rps VaÂclav
2. prps PIVONÏ vel.: /?/ Hrkal FrantisÏek
6. rps RybnõÂky) NSÏ : por. Ledvina ZdeneÏk
7. rps Dianin DvuÊ r
8. rps Paadorf
9. rps Grafenried
10. rps Nemanice
3. prps TRHANOV vel.: por. Huml Josef
11. rps CÏ erna RÏ eka NSÏ : /?/ KlapsÏteÏ Josef
12. rps CÏ erchov
13. rps ZaÂmecÏek
14. rps BystrÏice
15. rps Folmava
4. prps KOUT NA SÏUMAVEÏ vel.: /?/ Egermajer Jaroslav
16. rps LesnõÂ Louka NSÏ : por. Weber Augustin
17. rps SpaÂlenec por. SÏ indelaÂrÏ AntonõÂn
18. rps Maxov
19. rps VsÏeruby
20. rps Sruby
12. brigaÂda PS Plana vel.: kpt. HromaÂdko OldrÏich
por. SÏ ubrt FrantisÏek
NSÏ : por. Janout BrÏetislav
por. JanuÊ Jaroslav
zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: kpt. PolozÏinec Nikolaj
1. prps DOLNIÂ ZÏANDOV vel.: por. KovarÏõÂk VojteÏch
1. rps OldrÏichov NSÏ : por. HorÏovsky VaÂclav

2. rps DylenÏ por. JanuÊ Jaroslav
3. rps Mohelmo
4. rps bezejmennaÂ
5. rps Slatina
2. prps HALZÏE vel.: por. Dienstbier VaÂclav
6. rps Broumov NSÏ : por. PaÂricÏka Julius
7. rps TisÏina
8. rps Branka
9. rps HranicÏnõÂ koÂta 712
10. rps PavluÊ v Studenec
3. prps LESNAÂ vel.: por. Ctibor Josef
11. rps Pavlova Hut' NSÏ : por. Mikula Metod
12. rps VasÏõÂcÏek por. Chan
13. rps Zlaty Potok
14. rps bezejmennaÂ
15. rps Pochr
4. prps ROZVADOV vel.: por. Motyka VaÂclav
16. rps Jedlina NSÏ : /?/ AntaÂsÏ Josef
17. rps HranicÏky
18. rps Rozvadov
19. rps Novy DvuÊ r
20. rps KoÂta 512
3. oddõÂl PS Karlovy Vary vel.: por. TuÊ ma FrantisÏek
1. prps KOVAÂRÏ SKAÂ
1. rps ProstrÏednõÂ MlyÂn
2. rps Vejprty
3. rps CÏ eske Hamry
4. rps LoucÏnaÂ
5. rps BozÏõÂ Dar
2. prps NEJDEK
6. rps RyÂzÏovna
7. rps PodlesõÂ
8. rps PotuÊ cÏky
9. rps JelenõÂ
10. rps Rolava
3. prps HORNIÂ LUBY
11. rps Bublava
87

88
12. rps Kraslice
13. rps KaÂmen
14. rps Vackov
15. rps PlesnaÂ
5. brigaÂda PS CHEB vel.: mjr. OkrouhlõÂk FrantisÏek
kpt. Marcij Ilja
npor. Peprny Karel
NSÏ : por. SÏ vorc JirÏõÂ
npor. Pokorny VladimõÂr
zaÂlozÏnõÂ prapor: vel.: kpt. Marcij Ilja
NSÏ : por. Fialka
npor. KopecÏnyÂ
1. prps HRANICE vel.: por. Eichler Miroslav
1. rps TrojmezõÂ I NSÏ : por. SÏ enkyrÏõÂk Josef
2. rps TrojmezõÂ II
3. rps Pastviny
4. rps UÂ jezd
5. rps SÏ tõÂtary
6. rps KraÂsnÏ any
7. rps Celnice Ebmath)
2. prps ASÏ vel.: por. Zejmon ErvõÂn
8. rps KraÂsna por. HrabeÏ FrantisÏek
9. rps Selbska npor. TrojaÂcÏek FrantisÏek
10. rps Novy ZÏ d'aÂr NSÏ : por. SÏ edivy Andrej
11. rps Polna por. SmetaÂnka Jarmil
12. rps HaÂjovna Pata
13. rps Vojtanov
14. rps DolnõÂ Paseky
3. prps CHEB vel.: por. PotuzÏnõÂk Stanislav
15. rps Doubrava NSÏ : por. KoteÏra Josef
16. rps Dubina
17. rps PomeznaÂ
18. rps PomezõÂ
19. rps HornõÂ Kunreuth
20. rps Svata Anna
4. prps CHEB vel.: por. TrojaÂcÏek FrantisÏek
21. rps Svaty KrÏõÂzÏ por. NovaÂk Jaroslav
22. rps SÏ lapany NSÏ : por. Vykoupil VladimõÂr
23. rps Stary HroznÏ atov
24. rps Kozly
25. rps MyÂtina

PrÏõÂloha 12: OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ mapa
PohranicÏnõÂ straÂzÏe v roce 1949
ZveÏtsÏena mapa volneÏ vlozÏena do publikace
89

90
PrÏõÂloha 13: PocÏet osob usmrcenyÂch PohranicÏnõÂ straÂzÏõÂ
v roce 1951 66)
zadrzÏeno osob
prÏi prÏechodu hranic
usmrceno osob
prÏi prÏechodu hranic
1951
leden
86
1
uÂnor
113
0
brÏezen
nezjisÏteÏno
duben
216
4
kveÏten
236
3
cÏerven
147
2
cÏervenec
160
1
srpen
122
1
zaÂrÏõÂ
175
2
rÏõÂjen
155
0
listopad
162
1
prosinec
98
1
CELKEM 1670 16
V celeÂm sledovaneÂm obdobõÂ, tj. v letech 1948 ±1951 bylo na
cÏeskoslovenskyÂch hranicõÂch usmrceno ozbrojenyÂmi pohranicÏnõÂmi
slozÏkami 105 osob.
Tento pocÏet byl zjisÏteÏn pracovnõÂky UÂ DV studiem archivnõÂch fonduÊ A MV.
Studium vsÏak nebylo dosud ukoncÏeno, je tedy vysoce pravdeÏpodobneÂ, zÏe toto
cÏõÂslo nenõÂ konecÏneÂ...

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1)
VyÂvoj Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948 ±1960,
Praha 1978, str. 28.
2)
A MV Praha, fond PS, dle VyÂnosu MV cÏ. I-828 duÊ v. 1946-Va/3 ze dne 1. 7. 1946
a narÏõÂzenõÂ vydaneÂho k tomuto vyÂnosu cÏ. I-270 taj. 1947 ze dne 26. 9. 1947.
3)
TamteÂzÏ.
4) A MV Praha, fond PS, PohranicÏnõ u tvary SNB ± u hrnna zpraÂva.
5)
TamteÂzÏ. PocÏetnõ stavy pohranicÏnõÂch u tvaruÊ SNB k 26. 4. 1948:
SNB u tvar: 8174 Karlovy Vary 587 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB
8184 LitomeÏrÏice 194
8185Liberec 142
8195Hradec KraÂloveÂ
8176 CÏ eske BudeÏjovice
86
554
8186 PlzenÏ 899
8177 Znojmo 294
8187 Olomouc 105
8197 FryÂdek 93
PresÏov ± velitelstvõÂ 6
1. rota Humenne 103
2. rota PresÏov 102
3. rota Dolny KubõÂn 102
SÏ taÂb u tvaru SNB 9600
vcÏetneÏ hospodaÂrÏskeÂ
spraÂvy 246
6) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. 112 taj./48-III/2 ze dne 20. 3. 1948.
7) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-684 taj./48-III/8 ze dne 9. 8. 1948.
8) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1028 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948.
9) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-956 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948.
10) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1114 taj./48-III/8 ze dne 26. 8. 1948.
11) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1155 taj./48-II/8 ze dne 27. 8. 1948.
12)
A MV Praha, fond PS, OrganizacÏnõÂ a dislokacÏnõÂ prÏehled cÏ. j. I-130 ZPUÂ /1948.
PrÏõÂloha 9
13)
A MV Brno, fond A 14, i. j. 693.
14) A MV Praha, fond PS, NaÂvrh na usnesenõÂ bezpecÏnostnõÂ peÏtky.
15)
A MV Praha, fond PS, ZatimnõÂ sluzÏebnõÂ instrukce PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, 1. 7.
1949, str. 1.
16)
A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.
17)
A MV Praha, fond PS, i. j. 139, cÏ. j. 465, PS SNB ± naÂvrh na reorganizaci z 31. 3.
1949, str. 3.
18)
TamteÂzÏ. A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.
19) A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏõÂzenõÂ.
20) TamteÂzÏ.
91

92
21) PuÊ sobnost jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ:
organizacÏnõÂ: naÂvrhy na organizaci podrÏõÂzenyÂch u tvaruÊ,naÂvrhy na dislokaci a krycõÂ
oznacÏenõÂ, plaÂny ZPU a jina obranna opatrÏenõ hranice ve spolupraÂci s vojenskyÂmi
u tvary, osadnõ milice obecnõ dobrovolnicke jednotky z rÏad cÏlenuÊ KSCÏ ), naÂvrhy na
systematizaci u tvaruÊ , topograficke praÂce;
vyÂkonneÂ: vsÏeobecne rÏõÂzenõ sluzÏby, prÏehlõÂdkova sluzÏba, vyÂcvik sÏkolenõÂ, strÏelba, naÂvrhy
sluzÏebnõÂch prÏedpisuÊ, uzÏitõÂ zbraneÏ, stõÂzÏnosti veÏcneÂho raÂzu, situacÏnõÂ zpraÂvy,
zraneÏnõ au mrtõ cÏlenuÊ SNB, hesla, kaÂzenÏ , statistika sluzÏebnõ cÏinnosti, sluzÏebnõÂ
psi ± evidence, jezdectvo;
osobnõÂ: osobnõÂ veÏci cÏlenuÊ PS, evidence, povysÏovaÂnõÂ, ustanovovaÂnõÂ, snÏatky, dovoleneÂ,
stõÂzÏnosti osobnõÂho raÂzu, superarbitrace, prÏemõÂst'ovaÂnõ±prÏechodne prÏideÏlovaÂnõÂ,
kvalifikacÏnõ rÏõÂzenõ ±kaÂdrovaÂnõÂ, praÂvnõ zaÂlezÏitosti, kaÂrna rÏõÂzenõÂ;
materiaÂlnõÂ: veÏcne ± dopravnõ sluzÏba, zbrojnõ sluzÏba, spojovacõ sluzÏba, zdravotnõÂ
sluzÏba, zÏenijnõ sluzÏba, sklad. hospodaÂrÏske ±uÂcÏetnõ sluzÏba, hospodaÂrÏska sluzÏba.
22) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd.BP/6: ¹VsÏe co se deÏje
v1.paÂsmu /tj. zaÂpadnõ u sek hranic ± pozn. aut./, je povahy staÂtneÏ-bezpecÏnostnõÂ,
i podloudnictvõÂ apod. je spojeno s prÏekrocÏenõÂm staÂtnõÂch hranic a maskuje cÏasto
cÏinnost protistaÂtnõÂ, proto nebudou /jednotky slouzÏõÂcõ v tomto u seku - pozn. aut./
konat blokove a porÏaÂdkove rÏõÂzenõÂ, na legaÂlnõÂch prÏechodech fungujõ celnõ orgaÂnoveÂ.ª
23) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 594 taj./49-II, 30.4.1949. ¹..aby nedosÏlo ke zbytecÏneÂmu
odcÏerpaÂvaÂnõÂ sil PS, byla rÏada celnisÏt' zrusÏena, ... straÂzÏnõÂ sluzÏbu celnisÏteÏ provaÂdõÂ
hlõÂdka PS ve dne jeden, v noci dva muzÏi s dlouhyÂmi zbraneÏmi), ...pasovou kontrolu
provaÂdõÂprÏõÂslusÏnõÂci StB.ª PrÏõÂloha 10
24) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd. BP/6.
25) A MV Praha, fond PS, 465taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh na reorganizaci, duben 1949.
26) A MV Praha, fond PS, CÏ . j. 1835taj./1950 rozdeÏlovnõÂk. PrÏõÂloha 12 ± vlozÏena mapa
27) A MV Praha, fond PS, 465taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh na reorganizaci, duben 1949.
28) A MV Praha, fond PS, CÏ . III-508 taj./1949 12. 4. 1949:
¹Velitelem zaÂstupcem velitele roty) muÊzÏe byÂt prÏõÂslusÏnõÂk PS politicky na vyÂsÏi, naprosto
spolehlivy a oddany lidoveÏ-demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ, ktery splnÏuje nejnutneÏjsÏõÂ
pozÏadavky pro odbornou kvalifikaci, ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech muÊzÏe jõÂt o cÏlena
FS, ktery splnÏuje bod 1. a 2.ª
29)
A MV, fond PS, 285taj./49-BP/6, VyÂcvikove prapory SNB ± organizace a zrÏõÂzenõÂ.
Bylo zrÏõÂzeno 8 vyÂcvikovyÂch praporuÊ , umõÂsteÏnyÂch v DeÏcÏõÂneÏ 545 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ), KrnoveÏ
524 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ), DolnõÂm KubõÂneÏ 524), Kremnici 544), Rimavske SoboteÏ 708),
LevocÏi 677), HumenneÂm 373), BardejoveÏ 262) a JesenõÂku 700). PosledneÏ jmenovanyÂ
prapor slouzÏil ke sÏkolenõÂ dobrovolnõÂkuÊ prÏihlaÂsÏenyÂch ke sluzÏbeÏ v SNB. CelkovyÂ
vyÂcvikovy cÏas se veÏnoval z 20 % politicke vyÂchoveÏ, z 10 % teÏlesne vyÂchoveÏ a ze 70 %
vojenskeÂmu odborneÂmu vyÂcviku, ktery zahrnoval:
a/ vyÂcvik ve strÏelbeÏ pusÏka, samopal, lehky kulomet), vyÂcvik v boji zblõÂzka hod
granaÂtem, boj bodaÂkem, letma strÏelba od boku, boj nozÏem, sebeobrana),
b/ nauka o tereÂnu a uzÏõÂvaÂnõÂ mapy,
c/ vyÂcvik ve spojenõÂ peÏsÏõÂ, motocykl, obsluha a oprava telefonnõÂho prÏõÂstroje),
d/ znalost trhavin a jejich pouzÏitõÂ.
Jednotlivci byli cvicÏeni jako straÂzÏnyÂ, pozorovatel, spojka a paÂtracÏ. Skupiny pak
jako zajisÏt'ovacõ hlõÂdka, prÏezkousÏenõ styku, pruÊ zkumna hlõÂdka, v boji proti osamoceneÂmu
domu, proti vyÂsadkovyÂm jednotkaÂm a proti zaÂsÏkodnõÂkuÊm, daÂle jako polnõÂ
straÂzÏ, v rychleÂm zaujetõ obrany a u praveÏ tereÂnu, v obraneÏ v lese a v obraneÏ osady.
30) VyÂvoj SNB a vojsk MV v letech 1948 ±1960, Praha 1978, str.56.
31) TamteÂzÏ, str. 28. .
32 ) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, SituacÏnõÂ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõÂ PS, str. 4.

33)
TamteÂzÏ aPrÏõÂloha 11. PuÊ vodnõÂ oznacÏenõÂ bylo:
1. brigaÂda Cheb
2. brigaÂda PlanaÂ
3. brigaÂda PobeÏzÏovice
4. brigaÂda SusÏice
5. brigaÂda Volary
93
1. oddõÂl Karlovy Vary
2. oddõÂl CÏ eske BudeÏjovice
3. oddõÂl Znojmo
4. oddõÂl Bratislava
34)
A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str.
31± 67. V tomto naÂvrhu se pocÏõÂta s 97cÏlennyÂm sÏtaÂbem PS, celkem s 216 prÏõÂslusÏnõÂky
PS slouzÏõÂcõÂch na velitelstvõÂ PS a s 291 prÏõÂslusÏnõÂky pomocnyÂch jednotek.
35)
A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS- OO948/14-OS-1951, z 5. 3. 1951, PuÊ sobnost brigaÂdy
oddõÂlu) PS. A MV Brno, A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950;
do velitelstvõÂ brigaÂdy bylo navrhovaÂno 133 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ.
36)
A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str.
63; pro velitelstvõÂ praporu byl navrhovaÂn pocÏetnõÂ stav 34 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ.
37)
A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str.
67.
38)
Vojenska akademie PS v cÏervenci 1951 vyrÏadila 176 porucÏõÂkuÊ , do noveÂho beÏhu bylo
zarÏazeno 250 frekventantuÊ.
39)
A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõÂ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõÂ pohranicÏnõÂ
straÂzÏe, str. 4: ¹CvicÏny oddõÂl, ktery byl umõÂsteÏn v prazÏskeÂm klaÂsÏteru SalesiaÂn,
byl slozÏen z pruÊ zkumne roty, zÏenijnõÂcÏety, spojovacõÂcÏety, peÏsÏõ roty, tankove roty 10
tankuÊ T 34), baterie kanonuÊ 4 kusy), automobilnõ rota vcÏetneÏ dõÂlen.ª Celkovy pocÏetnõÂ
stav oddõÂlu byl 554 vojaÂkuÊ.
40)
TamteÂzÏ, str. 4 ± 5. Tabulkovy pocÏet mõÂst pro PS byl v roce 1951 stanoven na 2137
duÊ stojnõÂkuÊ , 1853 straÂzÏmistruÊ , 13 968 vojaÂkuÊ zaÂkladnõ sluzÏby. SkutecÏny pocÏetnõÂ
stav PS prÏed prÏevzetõÂm 13. divize byl 151 duÊ stojnõÂkuÊ , 2733 straÂzÏmistruÊ , 3216
vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ sluzÏby. Od 13. divize bylo prÏevzato 268 duÊ stojnõÂkuÊ a 7315vojaÂkuÊ
zaÂkladnõÂ sluzÏby, od ostatnõÂch jednotek armaÂdy prÏevzato 440 vojaÂkuÊ zaÂkladnõÂ
sluzÏby; celkovy stav PS vcÏetneÏ cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 byl tedy 413 duÊ stojnõÂkuÊ
, 2651 straÂzÏmistruÊ , 14 093 muzÏstva zaÂkladnõÂ sluzÏby.
41)
A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõÂ zpraÂvasÏtaÂbu velitelstvõÂ PS, str. 7.
Na zacÏaÂtku roku 1951 meÏla PS k dispozici 210 sluzÏebnõÂch psuÊ.
42)
A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, ZatõÂmnõÂ sluzÏebnõÂ instrukce PS SNB.
43) A MV Praha, fond PS, cÏ. j.1949 taj./1950, 21. 7. 1950.
44) A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 79. Ve zpraÂveÏ pro kolegium MV z 20. 3. 1952 o situaci
v PS je obsazÏeno zajõÂmave hodnocenõÂ, ktere umozÏnõ utvorÏit si o tehdejsÏõ situaci v PS
uceleneÏjsÏõ obraz. Je trÏeba vsÏak mõÂt neustaÂle v patrnosti velke mnozÏstvõ nevinneÏ
zastrÏelenyÂch osob, ktere toto obdobõ prÏineslo:
¹Na jarÏe roku 1949 ...meÏla na vyÂkon sluzÏby sÏpatny vliv nespra vneÏ polozÏena otaÂzka
vedoucõÂu lohy strany v ozbrojenyÂch slozÏka ch, zvlaÂsÏteÏ v PS. Velitele nesmeÏli vydat
zÏa dny rozkaz bez prÏedchozõÂho schva lenõ u tvarovou organizacõ nebo stranickyÂm vedenõÂm.
O rozkazech se mnohde hlasovalo a velitele nemohli navsÏteÏvovat podrÏõÂzeneÂ
uÂtvary jako veliteleÂ, ale jako funkcionaÂrÏi strany. TõÂm byla /da na ± pozn. autor/
mozÏnost kritizovat vydane rozkazy, uÂtvarova organizace hlasovala i o ustanovenõÂ
velitele do funkce, bylo vyuzÏõÂva no strany k ochraneÏ jednotlivcuÊ proti na rocÏnyÂm veliteluÊm.
Velitele seba li zakrocÏovat a vyzÏadovat a udrzÏovat ka zenÏ a plneÏnõ povinnostõ v obavaÂch
prÏed staÂlyÂmi stõÂzÏnostmi na stranickyÂch schuÊzõÂch a z obav, zÏe by u tvarovaÂ

94
organizace mohla odhlasovat jejich odvolaÂnõÂ. PrÏedpisy a rÏa dy nebyly uznaÂva ny,
jejich vyzÏadovaÂnõ bylo oznacÏova no za tajtrlõÂkovaÂnõÂ, byrokratismus, prÏezÏitek a potõÂraÂnõÂ
demokracie. NoveÏ zavaÂdeÏne rÏaÂdy CÏ SA po vzoru Rude arma dy byly odmõÂta ny, zÏe se
pro cÏs. PS nehodõÂ azÏe je trÏeba vytvorÏit noveÂ.
Byl nõÂzky mora lneÏ-politicky stav. VsÏem mladyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m PS bylo staÂle
zduÊ raznÏova no, zÏe jsou mlada acÏista krev, ktera ma nahradit stare prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏõÂ
slouzÏili od r. 1945 cÏtyrÏem politickyÂm strana m a v mnohyÂch prÏõÂpadech jesÏteÏ drÏõÂve.
Prosazovane rovnostaÂrÏstvõ vyuÂstilo azÏ v nena vist vuÊcÏi vysÏsÏõÂm hodnostem, kazÏdeÂ
povysÏovaÂnõ bylo politicky znevazÏova no a bylo hodnoceno jako odchylka od za sad
strany. Hodnost mladsÏõÂho straÂzÏmistra se stala hodnostõÂ privilegovanou, v nõÂzÏ si
mohli prÏõÂslusÏnõÂci dovolit teÂmeÏrÏvsÏe. CÏ erstvõÂ absoloventi akademie v hodnosti porucÏõÂkuÊ
byli stranickyÂmi rozhodnutõÂmi podrÏizova ni mladsÏõÂm straÂzÏmistruÊ m, nebezpecÏõ izolace
po nabytõÂ hodnosti odrazovalo od studia s tõÂm, zÏe pro vyÂkon sluzÏby v PS stacÏõÂ uveÏdomeÏnõÂ
a politicka spolehlivost.
Na vedoucõ mõÂsta ve velitelstvõ PS byli prosazova ni lide z okruhu gen. Pavla, kterÏõÂ
tento styl prosazovali v cele PS. Z teÏchto skutecÏnostõ vyplyÂval i vyÂkon sluzÏby u PS.
VyÂkon sluzÏby nebyl rÏõÂzen podle prÏesnyÂch rÏaÂduÊaprÏedpisuÊ . PS v te dobeÏ prÏedstavovala
polocivilnõ slozÏku, pohranicÏnõÂci sami sebe nepokla dali za voja ky, nyÂbrzÏ za operativnõÂ
pracovnõÂky, kterÏõÂ samostatneÏ plnõÂuÂkol ochrany hranic. PS prapory, roty a cÏety
byly spõÂsÏe celky hospodaÂrÏskyÂmi poskytujõÂcõ hromadne ubytovaÂnõ a stravovaÂnõÂ, nezÏ
celky s vojenskou ka znõ a jednotnyÂm velenõÂm. KazÏde prÏiblõÂzÏenõÂkCÏ SA bylo odmõÂta no.
Ka zenÏ byla na nõÂzkeÂm stupni, bojova prÏõÂprava nebyla provaÂdeÏna, ochrana SH
/sta tnõ hranice/ byla provaÂdeÏna systeÂmem pochuÊ zkove sluzÏby, kdy jednotlivõ pohranicÏnõÂci
samostatneÏ podle rozvrhu nastupovali sluzÏbu.
MimosluzÏebnõ doba nebyla pla noviteÏ vyuzÏõÂva na, nebylo centra lnõ rÏõÂzenõ a kontrola
vyÂkonu sluzÏby, za lezÏelo splneÏnõ u kolu jedineÏ od uveÏdomeÏnõ a osobnõ zodpoveÏdnosti
jednotlivce a jeho na zoru na vyÂkon sluzÏby.
StraÂzÏmistrÏi stare sestavy byli prÏevedeni do nove sestavy, kde byl zaveden vojenskyÂ
zp. /zpuÊ sob/ vyÂkonu sluzÏby, velenõÂ rÏõÂzenõÂ a kontrola vyÂkonu sluzÏby a vyzÏadovaÂ
na vojenska ka zenÏ.
StraÂzÏmistrÏi v nove sestaveÏ pocÏali verÏejneÏ projevovat nespokojenost a neplnit u koly
scõÂlem prÏevelenõ k VB. Jejich familiernost, falesÏne kamara dstvõÂ, neuÂcta k nadrÏõÂzenyÂm
a naprosta neka zenÏ zpuÊ sobila /zpuÊ sobily ± pozn. red./ u plny rozvrat, jehozÏ
stopy se nepodarÏilo zahladit ani do dnesÏnõÂho dne. ...Byly zjisÏteÏny prÏõÂpady, zÏe se
voja ci volneÏ pohybovali po prÏilehlyÂch uÂzemõÂch Bavorska, kde navsÏteÏvovali hostince,
lovem si opatrÏovali mnozÏstvõ zveÏrÏiny, nakupovali velke mnozÏstvõ alkoholu, zvali si
z PlzneÏ i odjinud skupiny zÏen ap., sluzÏbu vykona vali podle vlastnõÂho uvaÂzÏenõ ...ª
/odstavce autor/.
45) A MV Brno, fond 2342, k. 634, i. j. 1419.
46)
A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33,
26.zaÂrÏõÂ 1947, str. 6.
47) ZaÂkon 286/1948 Sb. ze dne 21. 12. 1948 O naÂrodnõÂ bezpecÏnosti, § 10, põÂsmeno f,
podepsaÂn Gottwald, John, ZaÂpotockyÂ, Nosek.
48) A MV Praha, PS, cÏ. j. 15/1 taj. 1950, Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm u zemõÂ.
49) A MV Praha, PS, cÏ. j. 475-Taj.-1951/sekr. Podle teÏchto smeÏrnic bylo prÏesõÂdlovaÂnõÂ
provaÂdeÏno individuaÂlneÏ, aby nedosÏlo k poruchaÂm v plneÏnõÂ plaÂnu:
¹...nejprve se prÏesteÏhujõ nespolehlive osoby z hranicÏnõÂho pa sma, aby v upra zdneÏnyÂch
bytech se mohly ubytovat spolehlive osoby opousÏteÏjõÂcõ zaka zane pa smo, ktereÂ
nehodlajõÂ prÏesõÂdlit do vnitrozemõÂ...ª
StaÂtnõ orgaÂny se zavazovaly poskytnout odsÏkodneÏnõ za zanechany majetek a zajisÏteÏnõÂ
zameÏstnaÂnõ a noveÂho bydlisÏteÏ. Osoby nespolehlive meÏly byÂt prÏemõÂsteÏny tak,
aby se prÏerusÏily jejich vazby na drÏõÂveÏjsÏõÂ bydlisÏteÏ. PrÏesõÂdlenci meÏli byÂt zameÏstnaÂni

vduÊ lezÏityÂch odveÏtvõÂch hospodaÂrÏstvõÂ, poprÏ. na ¹stavbaÂch socialismuª. ZanechanaÂ
zemeÏdeÏlska puÊda meÏla byÂt sveÏrÏena staÂtnõÂm statkuÊ m, JZD nebo zalesneÏna.
50) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS 010169/11-OS-52.
51) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. S-5547/40-taj-51.
52) TamteÂzÏ.
53)
A MV Praha, fond PS, TyÂdennõÂ situacÏnõÂ hlaÂsÏenõÂ.
Zpravodajska hlaÂsÏenõ od veliteluÊ cÏet a rot se shromazÏd'ovala u zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ
praporuÊ , tzv. stycÏnyÂch orgaÂnuÊ , ve formeÏ tyÂdennõÂch a meÏsõÂcÏnõÂch situacÏnõÂch
hlaÂsÏenõÂ atyÂkala se naÂsledujõÂcõÂch oblastõÂ:
1. politicka situace cÏinnost politickyÂch stran, zaÂvadne cÏlaÂnky v cÏasopisech, plneÏnõÂ
plaÂnu,poslouchaÂnõÂ rozhlasu obyvatelstvem, stav trhu, ohlasy na vnitropolitickou
situaci, hlaÂsÏenõÂ o demonstracõÂch, staÂvkaÂch a existenci ilegaÂlnõÂch skupin),
2. obyvatelstvo jeho slozÏenõÂ a struktura),
3. uÂrÏady chod verÏejne sluzÏby, bytova otaÂzka, stavebnõ otaÂzka, stav leÂkarÏske a veterinaÂrnõÂ
peÂcÏe, stav sÏkolstvõÂ, kneÏzÏõÂ, ucÏiteleÂ, zÏivnostenska otaÂzka, sociaÂlnõ peÂcÏe,
laÂzenÏska mõÂsta a rekreacÏnõ strÏediska,
4. zaÂsobovaÂnõ ceny, potraviny, textil, obuv, pohonne hmoty, pneumatiky, tabaÂk,
topivo, nedostatky v zaÂsobovaÂnõÂ),
5. bezpecÏnostnõ otaÂzka trestne cÏiny, vyÂskyt infekcÏnõÂch chorob),
6. zemeÏdeÏlstvõÂ cÏinnost druzÏtev, vyÂkup, lesnõÂ a vodnõÂ hospodaÂrÏstvõÂ, krmiva),
7. pruÊ mysl,
8. doprava,
9. ruÊ zneÂ.
Zpravodajsky byl u kolovaÂn kazÏdy prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho u tvaru SNB. ZpraÂvy
prÏedaÂval prÏõÂslusÏneÂmu veliteli cÏety nebo roty, velitele cÏet a rot prÏedaÂvali hlaÂsÏenõ na
velitelstvõ praporuÊ . Zpravodajska sluzÏba nemeÏla valnou u rovenÏ atyÂdennõ situacÏnõÂ
hlaÂsÏenõÂ se prakticky opisovala. Byla proto zrusÏena u plzenÏskeÂho praporu k 1. 1.
1948) s u kolem hlaÂsit mimorÏaÂdne udaÂlosti prÏõÂpad od prÏõÂpadu; zachovaÂna zuÊ stala
pouze meÏsõÂcÏnõÂ situacÏnõÂ hlaÂsÏenõÂ.
54)
A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33,
26. zaÂrÏõÂ 1947.
55) TamteÂzÏ.
95
56) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. II-1095taj./1948, 7. 12. 1948, Zpravodajsky rozkaz pro
pohranicÏnõ u tvary SNB ± vydaÂnõÂ.
57) A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 35.
V kveÏtnu 1950 probeÏhlo sÏkolenõ pro orgaÂny preventivnõ sluzÏby, ze 146 jich u speÏsÏneÏ
ukoncÏilo sÏkolenõÂ 128, ti byli pak zarÏazeni na jednotky.
58) A MV Praha, PS, cÏ. j. 1095taj./48, Zpravodajske rozkazy pro pohranicÏnõ u tvary ±
vydaÂnõÂ, str. 10: ¹...KonecÏneÏ jest si vsÏõÂmati vesÏkereÂho obyvatelstva usõÂdleneÂho v pohranicÏõÂat'
jizÏ na rodnosti cÏeskeÂ, slovenskeÂ, neÏmecke nebo jineÂ. ZejmeÂna jest si vsÏõÂmati
jeho smyÂsÏlenõÂ, chovaÂnõÂ, na lady k soucÏasnyÂm pomeÏruÊm, cÏinnosti apod.ª
Tyto slozÏky meÏly mapovat i cÏinnosti mõÂstnõÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ.
59) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS-00948/14-OS-1951.
60) A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 36.
ZpravodajsÏtõ pracovnõÂci byli veÏtsÏinou ¹deÏlnicke kaÂdryª, ktere nebyli schopni pracovat
ani v operativeÏ, ani v administrativeÏ. Z 323 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ dokoncÏilo zpravodajskeÂ
sÏkolenõÂ alesponÏ uspokojiveÏ 156prÏõÂslusÏnõÂkuÊ , ti byli pak zarÏazeni se zpravodajskou
odbornostõÂnau tvary. DuÊ stojnõÂci vojenskeÂho zpravodajstvõÂ, kterÏõÂprÏesÏli do stavu PS
spolecÏneÏ s 13. divizõÂ, prÏesÏli v roce 1951 kvuÊli cÏastyÂm dezercõÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS do
ciziny pod IV. sektor velitelstvõ StB, ktery provaÂdeÏl u PS ¹ochranu kaÂdruÊ ª. ZpravodajskyÂ
sektor velitelstvõÂ PSmeÏl v roce 1951 v zahranicÏõÂ 3 agenty.
61) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõÂ OSH, str. 38 ±39.

96
62)
A MV Praha, PS, cÏ. j. I-130 ZPUÂ /1948.
63)
A MV Praha, PS, cÏ. j. 343/1949-I, SnõÂzÏenõÂ pocÏtu PKS-SNB a jejich organisacÏnõÂ
zacÏleneÏnõÂ do staÂtnõÂ bezpecÏnosti.
64)
A MV Praha, fond PS, Dislokace a organizace jednotek PS.
65)
A MV Brno, Schema organizace PS MV od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1965, pomuÊ cka.
KaÂdrove obsazenõ brigaÂd k roku 1951 je postupneÏ rekonstruovaÂno z dochovanyÂch
kronik brigaÂd PS, ulozÏenyÂch v A MV Brno, a z dosud studovanyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ
PS.
66)
A MV Brno, fond 2357, k. 7., 1951, VyÂkazy cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ
staÂtnõ hranice za jednotlive meÏsõÂce roku 1951.
VyÂkazy byly zpracovaÂvaÂny jednotnou formou od dubna 1951. Podle rozkazu velitele
PS cÏ. j.: PS-001009/14-OS-51 ze dne 19. 3. 1951 o hlaÂsne sluzÏbeÏ PS, prÏedklaÂdali
velitele brigaÂd a oddõÂluÊ tato hlaÂsÏenõ kazÏdeÂho 5. dne v meÏsõÂci.
¹CõÂle:
1. Uka zat v souhrnu vyÂsledek cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ sta tnõ hranice.
2. ShromaÂzÏdeÏnõÂ statistickyÂch dat a cÏõÂsel prÏehledu o cÏinnosti PS, tj. podklady k provaÂdeÏnõÂ
analyzy vyÂkonu sluzÏby jednotlivyÂch briga d a oddõÂluÊ PS.
3. Zjistit slaba mõÂsta v cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby a ucÏinit opatrÏenõÂ.ª
Tento materiaÂl prÏõÂsneÏ tajneÂho charakteru sestavovalo I/1 oddeÏlenõ sÏtaÂbu u tvaru.
U daje za leden a u nor byly zõÂskaÂny ze souhrnyÂch zpraÂv jednotlivyÂch u tvaruÊ.

Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951
BORIS TITZL
V letech 1950 a 1951 organizoval u naÂs komunisticky rezÏim dveÏ
podpisove kampaneÏ, ve kteryÂch se obyvatelstvo cele republiky meÏlo
v masoveÂm meÏrÏõÂtku prÏihlaÂsit ¹k boji za mõÂrª. ObeÏ akce meÏly svuÊ j mezinaÂrodneÏ
politicky impulz a kontext, ale prÏedevsÏõÂm byly vystupnÏ ovanou
formou oficiaÂlnõ domaÂcõ propagandy, ktera v nich obratneÏ vyuzÏõÂvala
vaÂlecÏnyÂch reminiscencõÂ k podporÏe vlastnõÂch cõÂluÊ . Vyskytli se vsÏak
lideÂ, kterÏõÂ pokrytectvõÂ celeÂho zaÂmeÏru nejen prohleÂdli, ale meÏli i odvahu
svuÊ j postoj demonstrovat.
TõÂm, zÏe se k teÏmto podpisovyÂm akcõÂm odmõÂtli prÏipojit, vyjaÂdrÏili odpor
vuÊcÏi vlaÂdnoucõÂmu politickeÂmu systeÂmu, a at' uzÏ byly motivy jejich
jednaÂnõ jakeÂkoliv, tito lide si zaslouzÏõ asponÏ dodatecÏne uznaÂnõÂamoraÂlnõÂ
satisfakci.
***
97
I. Podpisova akce na podporu rezoluce StaÂleÂho vyÂboru SveÏtoveÂho
kongresu obraÂncuÊ mõÂru v roce 1950
Ve Stockholmu se ve dnech 16. ± 20. brÏezna 1950 konalo trÏetõÂ zasedaÂnõÂ
tzv. StaÂleÂho vyÂboru sveÏtoveÂho kongresu obraÂncuÊ mõÂru. Z tohoto
jednaÂnõ vzesÏla 19. 3. rezoluce znaÂma jako Stockholmska vyÂzva, kteraÂ
byla adresovaÂna parlamentuÊ m celeÂho sveÏta. Rezoluce byla formulovaÂna
jako vyÂzva k podpisove akci. PodneÏt k zahaÂjenõ teÂto akce u naÂs
dal CÏ eskoslovensky vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru 1) dne 21. dubna 1950.
V tomto smyslu byla informovaÂna verÏejnost.
JizÏ 12. dubna 1950 projednal politicky sekretariaÂt U V KSCÏ daÂle
SU V KSCÏ )prÏedbeÏzÏny naÂvrh plaÂnu teÂto kampaneÏ. PlaÂn obsahuje zneÏnõÂ
rezoluce, ktera meÏla byÂt podepisovaÂna obcÏany teÂto zemeÏ:
¹ZÏaÂdaÂme absolutnõ zaÂkaz atomove zbraneÏ, zbraneÏ hruÊ zy a hromadneÂho
vyhlazovaÂnõÂ obyvatelstva.
ZÏaÂdaÂme zrÏõÂzenõ prÏõÂsne mezinaÂrodnõ kontroly, aby byl dodrzÏovaÂn
tento zaÂkaz.
ProhlasÏujeme, zÏe vlaÂda, ktera by prvnõ pouzÏila atomove zbraneÏ
proti ktereÂmkoliv zemi, dopustila by se zlocÏinu proti lidskosti
ameÏla by byÂt souzena jako vaÂlecÏny zlocÏinec.

98
VyzyÂvaÂme vsÏechny lidi dobre vuÊ le, aby podepsali tuto vyÂzvu.ª 2)
Uvedene zneÏnõ se jen nepatrneÏ formulacÏneÏ lisÏilo od verze, ktera byla
posleÂze zverÏejneÏna a v masoveÂm meÏrÏõÂtku rozsÏõÂrÏena.
Bylo rozhodnuto, zÏe podepisovaÂnõÂ rezoluce probeÏhne jako vsÏenaÂrodnõÂ
plebiscit pod hlavicÏkou CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru za
spoluuÂcÏasti vsÏech slozÏek NaÂrodnõ fronty, prÏi cÏemzÏ sevprÏõÂpravne faÂzi
meÏlo vyuzÏõÂt i jinyÂch aktuaÂlneÏ se nabõÂzejõÂcõÂch prÏõÂlezÏitostõÂ, naprÏ.: hudebnõÂho
festivalu PrazÏske jaro 1950, ale i dozÏõÂnkovyÂch slavnostõ a hlavneÏ
pak oslav 1. maÂje. RaÂmcovy termõÂn podpisove akce a jejõ cõÂl: ¹Sebrat
zhruba tolik podpisuÊ , kolik prÏinesla stalinska podpisova akce.ª 3)
OveÏci jednal tentyÂzÏ orgaÂn ± SUÂ V KSCÏ ± 18. kveÏtna 1950, kdy uzÏ
akce byla v beÏhu, a stanovil u kol zõÂskat 75% podpisuÊ z pocÏtu vesÏkereÂho
obyvatelstva republiky dle statistickyÂch dat z roku 1949. Jako
srovnatelne meÏrÏõÂtko byly stvrzeny krajske u hrny podpisuÊ na zdravici
k 70. narozeninaÂm J. V. Stalina zõÂskane vprÏedchozõÂm roce. Tehdy se
vyÂkazy podepsanyÂch osob v jednotlivyÂch krajõÂch pohybovaly v rozmezõÂ
mezi 63,7 % azÏ 77,6 % z celkoveÂho pocÏtu obyvatel. 4)
Podle teÏchto vyÂsledkuÊ byl u kol na jednotlive kraje rozepsaÂn takto:
Kraj PocÏet
obyvatel
NejnizÏsÏõÂ prÏedpoklad
podpisuÊ
Praha 2 014 938 1 511 500
CÏ eske BudeÏjovice 493 730 370 400
PlzenÏ 549 913 412 500
Karlovy Vary 299 625224 700
UÂ stõÂ nad Labem 622 747 467 200
Liberec 479 974 360 000
Hradec KraÂlove 552 780 414 700
Pardubice 422 950 317 300
Jihlava 422 533 317 000
Brno 934 437 701 000
Olomouc 584 973 438 900
Gottwaldov 593 576 445 300
Ostrava 790 285592 800
u hrnem CÏ eske zemeÏ 8 762 361 6 573 300
u hrnem Slovensko 3 434 369 2 576 700
uÂhrnem CÏSR 12 196 730 9 150 000

99
KonecÏnou podobu zaÂsad na provedenõ podpisove kampaneÏ vcÏetneÏ
naÂvaznyÂch akcõÂprÏipravil generaÂlnõÂ sekretariaÂt aparaÂtu UÂ V KSCÏ . V nedatovaneÂm
materiaÂlu, 5) ktery se stal podkladem pro zaÂvazne smeÏrnice,
bylo konstatovaÂno:
± Podpisovou akci uskutecÏnit ve dnech l4. ± 30. 5. 1950 ve meÏstech,
na vesnicõÂch, v zaÂvodech i ve sÏkolaÂch.
± OrganizacÏnõÂ centrum zrÏõÂdit na UÂ strÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõÂ
fronty daÂle UÂ AV NF).
± KampanÏ rozsÏõÂrÏit o organizovaÂnõÂmõÂrovyÂch pracovnõÂch smeÏn a takeÂ
zalozÏit Fond mõÂru k u hradeÏ aktivit mezinaÂrodnõ solidarity.
Z dokumentuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe zodpoveÏdnyÂm cÏinitelem za celou kampanÏ
byl BedrÏich Geminder viz PoznaÂmka 3, str. 249; JirÏõÂ BasÏta: PropagandistickeÂ
vyuzÏitõ cauzy...), ktery staÂl v cÏele ¹operacÏnõ komiseª.
NaÂsledne smeÏrnice 6) vydane a distribuovane po linii akcÏnõÂch vyÂboruÊ
NaÂrodnõ fronty obsahovaly zneÏnõ rezoluce, ktere bylo tisÏteÏno na podpisoveÂ
archy:
¹ZÏaÂda me bezpodmõÂnecÏny za kaz atomove zbraneÏ jako na stroje
zastrasÏovaÂnõÂ a hromadneÂho vyhlazovaÂnõÂ obyvatelstva.
ZÏaÂda me ustavenõ prÏõÂsne mezina rodnõ kontroly nad plneÏnõÂm
tohoto za kazu.
Ma me za to, zÏe vla da, ktera prvnõ pouzÏije atomove zbraneÏ proti
ktereÂkoliv zemi, spa cha zlocÏin proti lidstvu a musõ byÂt povazÏovaÂna
za va lecÏneÂho zlocÏince.
VyzyÂvaÂme vsÏechny lidi dobre vuÊle na celeÂm sveÏteÏ, aby podepsali
tuto vyÂzvu.ª
SmeÏrnice daÂle stanovily, zÏe podpisova akce zapocÏne na Den matek
14. kveÏtna vylozÏenõÂm podpisovyÂch archuÊ nanaÂrodnõÂch vyÂborech a na
frekventovanyÂch mõÂstech v obcõÂch. Dne 15. kveÏtna po slavnostnõÂch
schuÊzõÂch zaÂvodnõÂch rad meÏla podpisova akce pokracÏovat na zaÂvodech.
Po spolecÏnyÂch schuÊzõÂch mõÂstnõÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ fronty
amõÂstnõÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ pak i v obcõÂch a ve sÏkolaÂch. Za nejduÊ lezÏiteÏjsÏõÂfaÂzi
cele kampaneÏ se povazÏoval tyÂden od 21. do 28. kveÏtna, kdy
vsÏechny obcÏany obcõ ameÏst meÏly navsÏtõÂvit dvojice slozÏene z funkcionaÂrÏuÊ
a cÏlenuÊ slozÏek NaÂrodnõÂ fronty a po diskusi jim prÏedlozÏit archy
k podpisu. Na tuto osobnõÂ agitaci byl pak v pruÊbeÏhu kampaneÏ kladen
zesilujõÂcõÂ duÊ raz.
Sve vlastnõ smeÏrnice vydaly i u strÏednõ orgaÂny slozÏek NaÂrodnõ fronty
a kompetentnõÂ ministerstva.
PojetõÂ onoho ¹boje za mõÂrª lze ilustrovat na dikci a literÏe pokynuÊ
ministerstva sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõÂ, podle nichzÏ pedagogove meÏli nejen
seznamovat deÏti a mlaÂdezÏ su koly mõÂroveÂho hnutõÂ, ale dbaÂt i na to, aby
¹zÏactvo hovorÏilo o teÂto veÏci doma a zejmeÂna se vyuzÏilo puÊ sobenõÂdeÏtõÂna

100
matkyª. I po jednotlivyÂch sÏkolaÂch se pozÏadovalo uzavõÂraÂnõÂ pracovnõÂch
zaÂvazkuÊ a organizovaÂnõ brigaÂd, kuprÏ. k vysazovaÂnõ ¹alejõÂmõÂruª a u pravaÂm
¹deÏtskyÂch hrÏisÏt' mõÂruª. K podpisu meÏli byÂt vyzvaÂni vsÏichni zÏaÂci
a studenti, pocÏõÂnaje 5. postupnyÂm rocÏnõÂkem naÂrodnõÂ sÏkoly. Za ¹prÏesneÂ
provedenõª odpovõÂdali sÏkolsÏtõ referenti a okresnõÂsÏkolnõ inspektorÏi. 7)
OcÏ skutecÏneÏ sÏlo, vyplyÂva z materiaÂlu prÏedsednictva U V KSCÏ daÂle
PUÂ V KSCÏ ) ze dne 20. 5. 1950: vrcholnyÂm zaÂjmem bylo prÏesveÏdcÏit obcÏany,
aby uveÏrÏili, zÏe jejich pracovnõ u silõ je soucÏaÂstõ boje za mõÂr, kteryÂ
garantuje prÏedevsÏõÂm SoveÏtsky svaz. 8)
OvsÏem jako nejprÏesveÏdcÏiveÏjsÏõÂ agitacÏnõÂ prostrÏedek puÊ sobily samotneÂ
formulace Stockholmske vyÂzvy. V te dobeÏ, teprve peÏt let od skoncÏenõÂ
druhe sveÏtove vaÂlky, totizÏuzÏ sveÏt dospeÏl do obdobõ studene vaÂlky, a tak
u silõ za odvraÂcenõ vaÂlky horke bylo kladneÏ prÏijõÂmaÂno nejen na VyÂchodeÏ,
ale i na ZaÂpadeÏ.
UnaÂs pozitivnõÂ odezvu obyvatelstva jesÏteÏ zesilovaly dveÏ okolnosti:
1. Propaganda uÂcÏinneÏ interpretovala americkou politiku zadrzÏovaÂnõÂ
komunismu jako prÏõÂpravu USA a NATO na intervencÏnõÂ
vaÂlku proti soveÏtskeÂmu bloku v tehdejsÏõÂ terminologii ± ¹proti
taÂboru mõÂruª).
2. SilneÏ puÊ sobilo i tvrzenõÂ, zÏe se Spojene staÂty americke a VelkaÂ
BritaÂnie snazÏõ obnovit neÏmecky fasÏismus a ochraÂnit vaÂlecÏne zlocÏince
z druhe sveÏtove vaÂlky. Takova vyjaÂdrÏenõ obsahovaly i oficiaÂlnõÂ
staÂtnõ dokumenty, viz trÏeba MõÂrova rezoluce NaÂrodnõÂho
shromaÂzÏdeÏnõÂCÏ SR z 20. u nora 1950 dle zneÏnõ zverÏejneÏneÂho v RudeÂm
praÂvu cÏ. 46 dne 23. u nora 1950.)
NicmeÂneÏ tak masova akce musela mõÂt ± a take meÏla ± sve probleÂmy.
NejvysÏsÏõÂm mõÂstuÊ m nejvõÂce vadil formaÂlnõÂprÏõÂstup okresnõÂch a mõÂstnõÂch
funkcionaÂrÏuÊ , ktery se projevoval neÏkde zpozÏdeÏnõÂm a zaostaÂvaÂnõÂm za
prÏedepsanyÂmi u koly kraje PlzenÏ a Karlovy Vary), jinde nezÏaÂdoucõ horlivostõÂ
naprÏõÂklad kraj Liberec uzÏ 18. kveÏtna ± tedy pouhe cÏtyrÏi dny od
zacÏaÂtku akce ± hlaÂsil dosazÏenõ urcÏene kvoÂty, kterou v konecÏneÂm vyÂsledku
splnil na 104 %.) Proti obojõÂmu zasahovali instruktorÏi vysõÂlanõÂ
zu strÏedõÂ, krajuÊ a posleÂze i z okresuÊ.
HlaÂsÏenõÂ z obcõÂ, zaÂvoduÊ asÏkol se denneÏ sumarizovala a prÏes okresnõÂ
a krajske vyÂbory NaÂrodnõ fronty se dostaÂvala do u strÏedõÂ. Od zacÏaÂtku
se zaznamenaÂvaly i ¹rusÏive zjevyª. KromeÏ jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ
se ¹ve svodkaÂchª vyskytujõÂ i stõÂzÏnosti na maÂlo agilnõÂ a ¹nedostatecÏneÏ
politickyª myslõÂcõÂ funkcionaÂrÏe ± dokonce z rÏad KSCÏ . Na Ostravsku
byl start kampaneÏ poznamenaÂn vaÂzÏneÏjsÏõÂ komplikacõÂ. DodatecÏneÏ
tu bylo nutno vytisknout dvojjazycÏne archy cÏesko-polskeÂ, ¹...poneÏvadzÏ
PolaÂci podepisovali s neduÊveÏrou archy pouze s polskyÂm textemª 9) ±
obaÂvali se totizÏ, zÏe jde o soupis obyvatel hlaÂsõÂcõÂch se k polske naÂrodnosti.

101
Na UÂ strÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty se vypracovaÂvala dennõÂ
¹zpravodajstvõ o pruÊbeÏhu mõÂrove podpisove akceª. Je z nich patrneÂ,
zÏe kampanÏ se prÏes vesÏkera opatrÏenõ rozbõÂhala pomalu a komplikovaneÏ.
A objevujõÂ se i denunciace. 10)
ZteÏchto zpraÂv vybõÂraÂme:
14. kveÏtna 1950
± Gottvaldov, okr. HolesÏov: Akce nebyla dobrÏe prÏipravena, ¹...acÏkoliv
mohla byÂt vhodneÏ spojena s mõÂrovou manifestacõ na HostyÂneϪ ± cÏili
nebylo vyuzÏito prÏitazÏlivosti tradicÏnõÂho poutnõÂho mõÂsta.
± Brno, okr. TisÏnov: OdmõÂtnuto hlasovaÂnõÂ v neÏkolika lidoveckyÂch
obcõÂch.
17. kveÏtna
± Karlovy Vary, okr. AsÏ: OdmõÂtli neÏkterÏõÂ zNeÏmcuÊ , ¹...kterÏõÂ podali zÏaÂdost
o odsunª.
18. kveÏtna
± Olomouc, okr. ProsteÏjov: Ve SmrzÏicõÂch jeden obcÏan odmõÂtl, nebot'
¹...cÏeka jizÏ na to, aby AmericÏane byli na hranicõÂchª.
22. kveÏtna
± Olomouc, okr. BruntaÂl: OdmõÂtlo 7 zbozÏnyÂch zÏen s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe
¹o vaÂlce rozhoduje BuÊ hª. Zpravodaj dodal, zÏe nepodepsaly ani zdravici
k narozeninaÂm J. V. Stalina.
± Hradec KraÂloveÂ, okr. LitomysÏl: V LitomysÏli prohlaÂsil jisty faraÂrÏ z kazatelny,
zÏe ¹...dostal prÏõÂkaz, aby vyzval obcÏany k podepisovaÂnõª ± prÏitom
pouze jedna z mõÂstnõÂch zÏen ho pozÏaÂdala, aby vhodnou formou
o hlasovaÂnõÂ promluvil.
± Karlovy Vary, okr. Nejdek: OdmõÂtlo 17 reemigrantuÊ.
± V okrese Kraslice vyvstala opacÏna komplikace, kdyzÏ 80NeÏmcuÊ prÏijalo
po shromaÂzÏdeÏnõÂ v obci KostelnõÂ toto provolaÂnõÂ:
¹My, obcÏane neÏmecke na rodnosti obcõ KostelnõÂ, Ka men, PocÏa tky
a ValteÂrÏov shromaÂzÏdeÏni na verÏejne schuÊ zi konane dne l8. 5. 1950
v KostelnõÂ, prÏijõÂma me prohlaÂsÏenõ SveÏtoveÂho vyÂboru obra ncuÊ mõÂru a odsuzujeme
va lecÏne sÏtvaÂcÏe, kterÏõ se znovu pokousÏõ vyvolat novou strasÏlivou
va lku, a tõÂm znemozÏnit vybudovaÂnõÂsÏt'astne budoucnosti.
JizÏ nechceme byÂti nikdy potravou pro deÏla kapitalistickyÂch vykorÏist'ovateluÊ
, ale chceme po boku vsÏech mõÂrumilovnyÂch na roduÊ vybudovati
lepsÏõ a novy rÏa d, to je socialismus.
VyzyÂva me proto vsÏechny obcÏany neÏmecke na rodnosti v kraslickeÂm
okrese a v karlovarskeÂm kraji, aby ani jediny nezuÊ stal mimo boj za
mõÂr a jesÏteÏ usilovneÏjsÏõ pracõ doka zal svoji vuÊli mõÂr vybudovati. A daÂle
vyzyÂvaÂme vsÏechny obce k souteÏzÏi, aby ani jediny obcÏan neÏmecke naÂrodnosti
nesta l mimo boj za uha jenõ mõÂru.ª

102
Podepsanõ zÏaÂdali zverÏejneÏnõ sve vyÂzvy v RudeÂm praÂvu, avsÏak jejich
provolaÂnõ bylo zadrzÏeno a nebylo nikdy v zÏaÂdne formeÏ publikovaÂno.
27. ± 29. kveÏtna
± PlzenÏ : KritizovaÂno velke zdrzÏenõ vraÂmci celeÂho kraje, ktere podle
hodnotõÂcõÂ zpraÂvy bylo zpuÊ sobeno tõÂm, zÏe funkcionaÂrÏi se soustrÏedili
na organizovaÂnõÂ verÏejnyÂch mõÂrovyÂch projevuÊ, mõÂsto na osobnõÂ agitaci
a sbõÂraÂnõÂ podpisuÊ.
± Karlovy Vary: ¹JaÂchymovske doly prÏi podpisove akci selhaly.ª ZaÂkrok
u strÏednõÂch orgaÂnuÊ se jevõ jako nutnyÂ, nebot' doly ¹...brzdõ teÂmeÏrÏ kazÏdou
akciª.
± Liberec: Tu bylo naopak proorganizovaÂnõÂ takoveÂ, ¹...zÏe rÏada obcÏanuÊ
podepsala mõÂrove resoluce neÏkolikraÂtª.
± Pardubice: ¹V neÏkolika prÏõÂpadech dosÏlo ze strany vesnickyÂch bohaÂcÏuÊ
k odmõÂtnutõÂ podpisu.ª Na nejmenovaneÂm mõÂsteÏ neÏkdo na desky s podpisovyÂmi
archy prÏipsal ¹Smrt komunistuÊ m!ª.
± Gottwaldov: ¹Nedostatky byly hlavneÏ v obcõÂch s prÏevaÂzÏnou veÏtsÏinou
byÂv. prÏõÂslusÏnõÂkuÊ strany lidoveÂ, kterÏõÂ byli zhusta ovlivneÏni mõÂstnõÂmi
faraÂrÏi.ª Tak naprÏõÂklad hromadne odmõÂtaÂnõ podpisu v obci Hluk okr.
Uherske HradisÏteÏ) bylo prÏicÏõÂtaÂno vlivu faraÂrÏe CÏ ernõÂka.
***
UceleneÏjsÏõÂ obraz o mõÂstnõÂch situacõÂch by bylo mozÏno si ucÏinit ze
souhrnnyÂch zpraÂv krajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ fronty sepisovanyÂch
po uzavrÏenõÂ hlasovaÂnõÂ. BohuzÏel, zatõÂm byly nalezeny jen omezeneÂ
informacÏnõ zdroje. KromeÏ toho se neÏktere cÏõÂselne u daje krajskyÂch
cÏlaÂnkuÊ NaÂrodnõÂ fronty dosti lisÏõÂ od toho, jak je UÂ AV NF vykazoval ve
sveÂm souhrnu, ktery byl prÏed zverÏejneÏnõÂm stejneÏ jesÏteÏ korigovaÂn smeÏrem
doluÊ.
NejpodrobneÏjsÏõ informaci z krajuÊ poskytuje nedatovana ¹ZpraÂva
o zajisÏteÏnõ a pruÊ beÏhu mõÂrove podpisove akce v kraji cÏeskobudeÏjovickeÂmª
11) :
Zde z celkoveÂho pocÏtu 486 369 obyvatel podepsalo rezoluci 88,2 %,
tj. 429 002 osob. Musely tu podpisovat i deÏti mladsÏõÂ nezÏ bylo prÏedepsaÂno.
ZpraÂva uvaÂdõÂ doslova:
¹...Po odecÏtenõ deÏtõ do 6 let, neschopnyÂch k podpisu, zbyÂva 433 358
obyvatel. Z tohoto pocÏtu schopnyÂch k podpisu bylo docõÂleno 98,53 %ª
± podepsat odmõÂtlo 501 obcÏanuÊ . Mezi nimi byli dva duchovnõÂ zapojenõÂ
osob kneÏzÏskeÂho stavu se zvlaÂsÏt' sledovalo), ale i lide vaÂzÏneÏji nemocnõÂcÏi
pokrocÏileÂho veÏku.
VeÏtsÏõ odpor zaznamenali v okrese Strakonice, ktery podle pisateluÊ
zpraÂvy byl organizovaÂn. HromadneÏ odmõÂtli obcÏane zobce TrÏesÏovice,
kde z cele vesnice bylo zõÂskaÂno jen 37 podpisuÊ . Tato skutecÏnost byla

103
zduÊ vodneÏna tõÂm, zÏe v obci, ktera je obydlena velkyÂmi zemeÏdeÏlci, nenõÂ
organizace KSCÏ , a tak tu majõÂ rozhodujõÂcõÂ vliv kulaci. Projevilo se to
pry itõÂm, zÏe v roce 1948 ve volbaÂch do parlamentu tu bylo odevzdaÂno
80 % bõÂlyÂch lõÂstkuÊ . V kraji se take poznovu sÏõÂrÏõ zpraÂvy o blõÂzÏõÂcõÂm se
prÏevratu, ktere majõ u dajneÏ puÊ vod v okrese BlatnaÂ.
Naopak vyzdvizÏena byla strÏednõÂ sÏkola ve ChvalsÏinaÂch okr. CÏ eskyÂ
Krumlov), kde ¹...deÏti denneÏ podaÂvaly zpraÂvy svyÂm ucÏiteluÊ m, zda jizÏ
jejich rodicÏe mõÂrovou resoluci podepsali.ª
FunkcionaÂrÏi z okresu TrÏebonÏ se zase pochlubili tõÂm, ¹...zÏe v obcõÂch
podepisovali vsÏichni podpisu schopnõ obcÏane bez ohledu na to, jsou-li
podepsaÂni ve sÏkole neb v zaÂvodeÏ.ª TõÂm zamezili vyÂmluvaÂm, zÏe neÏkdo
podepsal jizÏ jinde.
JmenoviteÏ zaÂveÏrecÏna zpraÂva uvaÂdõ tyto odmõÂtnuvsÏõ obcÏany:
Okres Vimperk: duÊ chodce MateÏj PoulõÂk ze SÏ umavskyÂch HosÏtic a faraÂrÏ
MikesÏ zCÏ estic.Okres Trhove Sviny: zemeÏdeÏlec ZaÂkostelsky z NovyÂch
HraduÊ, byÂvaly autodopravce RosÏek s manzÏelkou a tchaÂnem mõÂsto
bydlisÏteÏ neudaÂno) a zemeÏdeÏlec Adolf Kalista z Dobrkovske Lhoty.
Z dalsÏõÂch krajuÊ byly hlaÂsÏeny naÂsledujõÂcõ u daje. 12) Ty stojõ zato porovnat
s cÏõÂsly, ke kteryÂm dospeÏl U AV NF a ktera jsou odlisÏnaÂ. Viz
str. 105a 106.)
Kraj PlzenÏ
ZõÂskaÂno 402 430 podpisuÊ , tedy 75,23 % z celkoveÂho pocÏtu 534 912
obyvatel.
Jako prÏõÂklad exemplaÂrnõÂho rÏesÏenõ je uveden prÏõÂpad nejmenovane ucÏitelky
ze SusÏice, ktera ¹...byla na zÏivelny naÂtlak obcÏanstva zbavena
mõÂstaª. U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.
Kraj Karlovy Vary
ZõÂskaÂno 237 554 podpisuÊ , tedy 81 % z celkoveÂho pocÏtu 293 915obyvatel.
U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.
Kraj UÂ stõÂ nad Labem
ZõÂskaÂno 461 618 podpisuÊ , tedy 74,8 % z celkoveÂho pocÏtu 617 900
obyvatel. U hrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden.
Zato bylo kladneÏ kvitovaÂno, ¹...zÏe deÏti nizÏsÏõÂch postupnyÂch rocÏnõÂkuÊ
naÂrodnõÂ sÏkoly samy zÏaÂdaly, aby smeÏly podepsat resoluci... OvsÏem neÏkterÏõÂ
ucÏiteleÂ, at' uzÏ z byrokratismu, cÏi z jineÂho duÊ vodu, nechteÏli teÏmto
deÏtem dovolit podepisovat akci, opõÂrajõÂce se suchopaÂrneÏ o instrukce
MSÏ VU.ª Proto okresnõÂ sÏkolnõÂ inspektor zarÏõÂdil, aby deÏti podepisovat
mohly.

104
Kraj Liberec
Souhrnne u daje neuvedeny.
Za zmõÂnku ale stojõ ojedineÏle odmõÂtnutõ prÏedsedy MNV z obce Modlibohy
v okrese Turnov, ktery tak ucÏinil na protest proti sveÂmu odvolaÂnõÂ
z funkce.
V JetrÏichovicõÂch v okrese Novy Bor ¹...deÏti z rÏeckeÂho domova prohlaÂsily,
zÏe podepisujõ za sve rodicÏe.ª
Kraj Hradec KraÂloveÂ
ZõÂskaÂno 474 525 podpisuÊ , tedy 85,84 % vesÏkereÂho obyvatelstva. Celkem
odmõÂtlo 209 obcÏanuÊ.
¹Na poli rÏõÂmskokatolickeÂho duchovenstva bylo docõÂleno v teÂto akci
rovneÏzÏ zdostatek u speÏchuÊ , ktere silneÏ kontrastujõ svyÂsledky podpisoveÂ
akce k narozeninaÂm generalissima Stalina. I kdyzÏ politicky vycõÂtõÂme
z tohoto postoje jasnou chameleonsÏtinu zejmeÂna katolickyÂch
duchovnõÂch, vidõÂme, zÏe je zde zrÏejmy tlak nasÏeho obcÏanstva, kteryÂ
nutõÂ duchovnõÂ, aby nestaÂli mimo lid...ª NicmeÂneÏ faraÂrÏi na Vrchlabsku
podepsat odmõÂtli: ¹StojõÂ zamõÂrem, budou pro mõÂr bojovat, ale nepodepõÂsÏõÂ
se.ª
Kraj Pardubice
Souhrnne a jmenovite u daje neuvedeny.
JizÏ zmõÂneÏny naÂpis ¹Smrt komunistuÊ m!ª byl dle teÂto zpraÂvy napsaÂn na
desky vylozÏene na JNV Pardubice.
Kraj Jihlava
ZõÂskaÂno 345234 podpisuÊ , tedy 81,7 % vesÏkereÂho obyvatelstva.
Kraj Olomouc
ZõÂskaÂno 473 714 podpisuÊ , tedy 80,98 % z celkoveÂho pocÏtu 584 974
obyvatel. Celkem odmõÂtlo 319 osob.
NejvõÂce odmõÂtnutõÂ zaznamenali na okrese Litovel 108) ¹pro naÂbozÏenskou
fanaticÏnostª. Jinak duÊ vody ostatnõÂch byly kvalifikovaÂny jako malicherneÂ,
jen na ProsteÏjovsku ¹...se ukaÂzalo neÏkolik vylozÏenyÂch neprÏaÂtel
mõÂruª.
Velmi duÊ lezÏite sdeÏlenõÂ: ¹Okresnõ akcÏnõ vyÂbory majõ jmenovity seznam
osob, ktere nepodepsaly i s uvedenõÂm duÊ voduÊ.ª V teÂto zpraÂveÏ se ale
jmeÂna odmõÂtnuvsÏõÂch osob uvaÂdeÏjõÂ jen u okresu KojetõÂn: p. JelõÂnek,
KojetõÂn, Blanicka ul. a BedrÏich Uher, rolnõÂk, KojetõÂn, Zborovska ul.
Byly i prÏõÂpady ¹taky podepsaÂnõª, jako naprÏ. v obci VitcÏice, okr. KojetõÂn):
¹...jeden reakcionaÂrÏ podepsal, ale prÏipsal, zÏe podepisuje mõÂr, ale
chce svobodu.ª
Kraj Gottwaldov
ZõÂskaÂno 484 313 podpisuÊ , tedy 81,6 % vesÏkereÂho obyvatelstva. PocÏet
odmõÂtnuvsÏõÂch vykaÂzaÂn nenõÂ.

Ze zpraÂvy se lze jen dozveÏdeÏt, zÏe odmõÂtlo sedm kneÏzÏõÂ adaÂle jmenoviteÏ
¹põÂ. PtaÂcÏkova ze StrÏelneª.
Kraj Ostrava
ZõÂskaÂno 667 919 podpisuÊ , tedy 84,5% z celkoveÂho pocÏtu 790 285
obyvatel. PocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch uveden nenõÂ.
Podpis odmõÂtl faraÂrÏzLichnova v okrese Krnov.
V podkladech, ktere meÏl autor teÂto stati k dispozici, nebyly zpraÂvy
z krajuÊ Praha a Brno.
***
VykazovaÂnõÂ odevzdanyÂch podpisuÊ cÏinilo po celou dobu trvaÂnõÂ kampaneÏ
potõÂzÏe. ZpocÏaÂtku je nejvõÂce kritizovaÂna nesveÏdomitost v dennõÂm
prÏedaÂvaÂnõÂcÏõÂselnyÂch souhrnuÊ na okresy a kraje. S blõÂzÏõÂcõÂm se termõÂnem
ukoncÏenõ podpisove akce zacÏõÂna byÂt evidentnõÂ, zÏe pocÏet podpisuÊ
byl nadsazovaÂn, byt' nepochybneÏ vduÊ sledku tlaku neÏkterÏõ obcÏane jisteÏ
podepsali dvakraÂt, trÏeba v zaÂvodeÏ avmõÂsteÏ bydlisÏteÏ. JesÏteÏ v pruÊbeÏhu
kampaneÏ byl ¹...vsÏem krajuÊmdaÂn prÏõÂkaz neuverÏejnÏ ovat zÏaÂdne cÏõÂselneÂ
vyÂsledky podpisove akceª. ZaÂveÏrecÏna hlaÂsÏenõ dosÏla do 31. kveÏtna meÏla
byÂt zachycena jen pro vnitrÏnõÂ potrÏebu. 13) NepochybneÏ proto prÏestalo
Rude praÂvo od cÏtvrtka 25. kveÏtna 1950 zverÏejnÏ ovat pruÊbeÏzÏne soucÏty
zõÂskanyÂch podpisuÊ a v tisku se objevil azÏ zaÂveÏrecÏny korigovany souhrn
ve strÏedu 31. kveÏtna 1950. 14)
NejdrÏõÂve vsÏak byly na PUÂ V KSCÏ 30. kveÏtna 1950 prÏedlozÏeny tyto
vyÂsledky: 15)
Kraj PocÏet podpisuÊ % splneÏnõÂ
vzhled. k celkoveÂmu
pocÏtu obyvatel)
Praha 1 703 870 84,5
CÏ eske BudeÏjovice 420 918 85,2
PlzenÏ 342 96562,3
Karlovy Vary 227 81576,0
UÂ stõÂ nad Labem 461 618 74,0
Liberec 498 012 104,0
Hradec KraÂlove 480 751 86,9
Pardubice 358 504 84,7
Jihlava 335599 79,4
Brno 760 706 81,4
Olomouc 461 809 78,9
Gottwaldov 474 657 79,4
105

106
Ostrava 664 198 84,0
u hrnem CÏ eske zemeÏ 7 191 422
u hrnem Slovensko 2 781 316
u hrnem CÏ SR 9 972 738
VyÂsÏe uvedene u hrnne soucÏty podepsanyÂch byly korigovaÂny: 16)
uÂhrnem CÏeske zemeÏ 6 761 422
uÂhrnem Slovensko 2 721 316
uÂhrnem CÏSR 9 482 738
Vzhledem k teÏmto administrativnõÂm u pravaÂm nebyla u krajuÊ opravovaÂna
absolutnõÂcÏõÂsla, ale pocÏet uÂcÏastnõÂkuÊ podpisove akce byl stanoven
v procentech z celkoveÂho pocÏtu obyvatel daneÂho kraje. 17)
VyÂsledek manipulace s cÏõÂsly byl naÂsledujõÂcõÂ:
Kraj ProcentnõÂ vyÂsledek
1. Liberec 86,4
2. Hradec KraÂlove 85,2
3. CÏ eske BudeÏjovice 84,6
4. Pardubice 82,7
5. Praha 82,5
6. Ostrava 82,0
7. Brno 81,4
8. Gottwaldov 79,9
9. Jihlava 79,4
10. Olomouc 78,9
11. Karlovy Vary 76,0
12. UÂ stõÂ nad Labem 74,0
13. PlzenÏ 62,3
Tyto upravene vyÂsledky byly prezentovaÂny obcÏanstvu v tisku, a aby
jim bylo dodaÂno patrÏicÏneÂho lesku, ¹stvrdil vuÊ li liduª Klement Gottwald,
ktery seu dajneÏ 30. kveÏtna 1950 podepsal pod mõÂrovou rezoluci
jako poslednõÂ.
Na to, jak tuto vuÊ li lidu hodnotilo PU V KSCÏ , odpovõÂda BedrÏich Geminder:
18)
± OdpõÂraÂnõÂ podpisuÊ bylo vcelku nepatrneÂ, nizÏsÏõÂ vyÂsledky v neÏkteryÂch
mõÂstech sveÏdcÏõÂ spõÂsÏ o nedostatcõÂch v organizaci kampaneÏ ±
/dodejme: nezÏli o odmõÂtavyÂch postojõÂch obyvatelstva, pozn. aut./.

107
± Obavy prÏed zneuzÏitõÂm podpisuÊ , pokud se vyskytly, meÏly konkreÂtnõÂ
pozadõÂ. NaprÏ. v kraji Gottwaldov ± zÏe podpis by mohl byÂt braÂn jako
souhlas se vstupem do JZD.
± V kraji Gottwaldov mohlo byÂt odmõÂtnutõÂ podpisu teÂzÏ protestem proti
prÏesteÏhovaÂvaÂnõÂ kneÏzÏõÂ.
CelkoveÏ vsÏak prÏevlaÂdala pomeÏrneÏ vysoka spokojenost s pruÊbeÏhem
ivyÂsledkem kampaneÏ.
Pokusme se o vlastnõÂ shrnutõÂ:
Dobova atmosfeÂra ve vsÏech vrstvaÂch spolecÏnosti byla vysloveneÏ
protivaÂlecÏnaÂ. PrÏesto asponÏ nekomunisticky orientovanõ obcÏane simuseli
byÂt veÏdomi, zÏe podpisy ¹pro mõÂrª se zaÂrovenÏ posiluje komunistickyÂ
rezÏim; ovsÏem postavit se jakoby na vaÂlecÏnickou stranu, to uzÏ byl ochoten
udeÏlat maÂlokdo.
Pokud neÏkdo podepsat odmõÂtl, byl agitkami navsÏteÏvovaÂn i võÂcekraÂt,
nejmeÂneÏ dvakraÂt-trÏikraÂt. Setrval-li na sveÂm stanovisku i pak, zaÂlezÏelo
na mõÂstnõÂch funkcionaÂrÏõÂch, jak jeho jednaÂnõÂ zhodnotili. Ze zpraÂv
asponÏ z teÏch, ktere byly autorovi dostupneÂ) nevyplyÂvaÂ, zÏe se vzÏdy
hledal politicky cÏi naÂzorovy duÊ vod odmõÂtnutõÂ. VeÏtsÏinou to bylo vysokeÂ
staÂrÏõ cÏi dusÏevnõ nemoc, pro ktere dotycÏny neprÏipojil svuÊ j podpis. Dokonce
prÏekvapuje, jak maly pocÏet jmen, resp. blizÏsÏõÂch osobnõÂch u dajuÊ
odmõÂtajõÂcõÂch, je ve zpraÂvaÂch uvaÂdeÏn. Toto svaÂdõÂkruÊ znyÂm dedukcõÂm
naprÏ. zÏe denuncianti se teprve zacvicÏovali, zÏe asi nebylo moc dobreÂ
prÏiznat neschopnost uÂcÏinneÏji agitovat atp.) Patrne vsÏak je, zÏe obecnõÂ
a okresnõÂ funkcionaÂrÏi museli võÂce respektovat mõÂstnõÂ pomeÏry nezÏ
funkcionaÂrÏi krajsÏtõÂ.
Soupisy odmõÂtnuvsÏõÂch se deÏlaly jen na neÏkteryÂch okresech. Lze s vysokou
mõÂrou pravdeÏpodobnosti konstatovat, zÏe ani po linii NaÂrodnõÂ
fronty, ani po linii stranicke nebyly takove prÏehledy shromazÏd'ovaÂny.
JestlizÏe se tyto seznamy neÏkde kromeÏ vnitra?) dochovaly, muÊzÏe to byÂt
spõÂsÏ mezi põÂsemnostmi okresnõÂho vyÂznamu.
ZõÂskaÂnõÂprÏehledu o odmõÂtnuvsÏõÂch zteÏzÏoval i zvoleny zpuÊ sob hlasovaÂnõÂ:
obcÏane se podepisovali na archy formaÂtu A4 pod prÏedtisÏteÏnou
rezoluci; jen lusÏteÏnõÂ podpisuÊ ex post musel byÂt probleÂm.
KampanÏ provaÂzely administrativnõÂmi zmatky. NejveÏtsÏõÂ nedostatky
se ukaÂzaly v evidenci obyvatelstva, takzÏe kdyzÏ nebyly k dispozici aktualizovaneÂ
seznamy obcÏanuÊ , pomaÂhali si mõÂstnõÂ organizaÂtorÏi naprÏõÂklad
soupisy vydanyÂch potravinovyÂch lõÂstkuÊ.
Toto vsÏe probõÂhalo v dobeÏ, kdy si komunisticka moc teprve upevnÏovala
pozice. Proto do obrazu padesaÂtyÂch let patrÏõÂizrÏõÂzenõÂ ministerstva
naÂrodnõÂ bezpecÏnosti MNB) 23. kveÏtna 1950 a samozrÏejmeÏ ± politickeÂ
procesy. A tak ti, kterÏõÂ nejen odmõÂtli podepsat, ale zaÂrovenÏ i demon-

108
strovali odpor vuÊcÏi rezÏimu, meÏli jizÏ mozÏnost odhadnout, jak by jejich
postoj mohl byÂt nejen interpretovaÂn, ale dokonce obraÂcen proti nim.
V den vyhlaÂsÏenõÂ vyÂsledkuÊ mõÂroveÂho hlasovaÂnõÂ, tj. 31. kveÏtna
1950, byl zahaÂjen proces s JUDr. Miladou HoraÂkovou a dalsÏõÂmi
dvanaÂcti obzÏalovanyÂmi. Na vrub rezÏie ¹obrany mõÂruª je nutno prÏicÏõÂst
i zpuÊ sob, jakyÂm byl tento proces veden, a jak jej dovedla vyuzÏõÂt ± viz
Rude praÂvo z 1. 6. 1950 19) :
ProkuraÂtor: ¹PocÏõÂtala jste s vaÂlkou? PocÏõÂtala jste i se zaÂsahem
Prahy?ª
HoraÂkovaÂ: ¹V kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ, kdyzÏ jevaÂlka, musõÂme pocÏõÂtat se
zasazÏenõÂm vsÏech cõÂluÊ.ª
Rude praÂvo: ¹Ano. HoraÂkova pocÏõÂtala i s tõÂm, zÏe by v zaÂjmu naÂvratu
hrstky kapitalistuÊ do tovaÂren byla bombardovaÂna
i Praha, byly usmrcovaÂny zÏeny a deÏti.ª
S odstupem cÏasu se jevõÂ jako logickeÂ, zÏe domaÂcõÂ ¹boj za mõÂrª musel
vyu stit do neÏjake zaÂkonne normy, ktera by se dala pouzÏõÂt proti odpuÊ
rcuÊ m rezÏimu. Stalo se tak prÏijetõÂm zaÂkona cÏ. 165/1950 Sb. ±
ZaÂkona ze dne 20. prosince 1950 na ochranu mõÂru. 20)
PraÂvnõÂ rada na zaÂkladeÏ drÏõÂveÏjsÏõÂho usnesenõÂ prÏedsednictva UÂ V KSCÏ
jednak prÏipravila prÏõÂslusÏne prohlaÂsÏenõ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ
CÏ eskoslovenske republiky, jednak formulovala osnovu zaÂkona na
ochranu mõÂru. ObojõÂ bylo prÏedmeÏtem jednaÂnõÂPUÂ V KSCÏ 18. prosince
1950.
Posun v nahlõÂzÏenõÂ na mezinaÂrodnõÂ i vnitrÏnõÂ politickou situaci odraÂzÏõÂ
cÏlaÂnek III prohlaÂsÏenõÂ:
¹U veÏdomõÂ, zÏe sveÏtovy mõÂr a pokojne souzÏitõ na roduÊ jsou v teÂto dobeÏ
vaÂzÏneÏ ohrozÏova ny imperialistickou politikou USA, agresõ americkyÂch
ozbrojenyÂch sil v Koreji, v CÏ õÂneÏ, novyÂm vyzbrojovaÂnõÂm NeÏmecka, Japonska
i sÏõÂlenyÂmi vyhruÊzÏkami o pouzÏitõ atomovyÂch zbranõÂ, Na rodnõ shromaÂzÏdeÏnõÂ
republiky CÏeskoslovenske jako za konny mluvcÏõÂcÏeskeÂho a slovenskeÂho
lidu slavnostneÏ prohlasÏuje,ª zÏe vsÏechny jeho orgaÂny ¹...budou
jesÏteÏ duÊ sledneÏji odhalovati a znesÏkodnÏovati uÂtocÏne snahy podneÏcovateluÊ
nove va lky a jejich prÏisluhovacÏuÊ.ª
Podle duÊ vodove zpraÂvy prÏipojene kzaÂkonu mohl byÂt za tohoto prÏisluhovacÏe
povazÏovaÂn kazÏdyÂ, ¹...kdo se jakkoli pokusõÂ narusÏit mõÂroveÂ
souzÏitõ naÂroduÊ ,...kdo napomaÂha zlocÏinnyÂm vaÂlecÏnyÂm snahaÂm sveÏtoveÂho
imperialismu, neju hlavneÏjsÏõÂho neprÏõÂtele vsÏeho pracujõÂcõÂho lidu...ª
± tzn. kazÏdyÂ, kdo by byl za tohoto neprÏõÂtele prohlaÂsÏen.
Text prohlaÂsÏenõÂ daÂle konstatuje, zÏe ¹...je jasneÂ, kdo dnes o vaÂlku
usilujeª, takzÏe uzaÂkoneÏnõÂm teÂto normy ¹bude jesÏteÏ uÂcÏinneÏji ochraÂneÏna...
republika, jejõ socialisticka vyÂstavbaª atd. Dikce samotneÂho

109
zaÂkona byla natolik volnaÂ, zÏe umozÏnÏ ovala trestat odneÏtõÂm svobody
v rozsahu od jednoho do dvaceti peÏti let!
KdyzÏ byl mõÂr u naÂs doma takto pojisÏteÏn, dalo se ocÏekaÂvat, zÏe prÏi
nejblizÏsÏõ prÏõÂlezÏitosti ¹boje za jeho upevneÏnõª tlak na obcÏany jesÏteÏ võÂce
zesõÂlõÂ a evidence a kontrola prÏõÂpadnyÂch odpuÊ rcuÊ bude propracovaneÏjsÏõÂ.
Tato prÏõÂlezÏitost se naskytla hned v prÏõÂsÏtõÂm roce 1951.
***
II. Lidove hlasovaÂnõ o uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi
a proti ozbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka v roce 1951
Rude praÂvo uverÏejnilo 23. ledna 1951 ProvolaÂnõ I. sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho
vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru konal se 20. ± 22. ledna 1951 v Praze),
vneÏmzÏ jsou obcÏane vyzyÂvaÂni k vyjaÂdrÏenõ rozhodneÂho protestu ¹proti
znovuvyzbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª. V apelu se sdeÏluje, zÏe za tõÂm
uÂcÏelem ma byÂt prÏipravena vsÏenaÂrodnõ protestnõ akce ¹proti obnoveÏ
nacisticke armaÂdy v zaÂpadnõÂm NeÏmeckuª. 21)
Co dalo podneÏt k takovyÂm formulacõÂm? V zaÂrÏõÂ 1950 se v New Yorku
uskutecÏnila porada ministruÊ zahranicÏnõÂch veÏcõ USA, Velke BritaÂnie
a Francie, na nõÂzÏ byla NeÏmecke spolkove republice mj. povolena motorizace
policejnõÂch jednotek, zvyÂsÏen limit vyÂvozu oceli, zrusÏen zaÂkaz
stavby lodõÂ. OtevrÏela se zde i otaÂzka zapojenõ NSR do spolecÏne obrany
zaÂpadnõÂ Evropy. Dne 9. ledna 1951 pak dosÏlo ke konkreÂtnõÂmu jednaÂnõÂ
vteÂto veÏci.
Ze sledu udaÂlostõÂ, ktere naÂsledovaly zejmeÂna na diplomatickeÂm poli,
poznamenejme, zÏe text protestnõÂnoÂty CÏ SR proti tomuto vyÂvoji pomeÏruÊ
vNeÏmecku byl ve vlaÂdeÏ projednaÂvaÂn 7. u nora 1951. Postup vlaÂd trÏõÂ
zaÂpadnõÂch mocnostõÂ jevnoÂteÏ posuzovaÂn jako aktivnõÂ ozÏivovaÂnõÂ nacistickyÂch
a neonacistickyÂch skupin vcÏetneÏ prÏõÂpravy nove neÏmeckeÂ
agrese, prÏi nõÂzÏ ¹...zaÂpadnõÂ mocnosti zneuzÏõÂvajõÂ skupin NeÏmcuÊ vysõÂdlenyÂch
z CÏ eskoslovenska a Polskaª. A sice tõÂm, zÏe jim znemozÏnÏ ujõÂ, aby se
hospodaÂrÏsky a sociaÂlneÏ zacÏlenili do noveÂho prostrÏedõÂ a stali se rovnocennyÂmi
obcÏany NeÏmecka. V poslednõ dobeÏ pry take zaÂpadnõ mocnosti
do svyÂch plaÂnuÊ zacÏlenÏujõÂ a organizujõÂ vlastizraÂdce ¹± utecÏence z CÏ eskoslovenska,
kterÏõ se ve sve nenaÂvisti spojujõ sbyÂvalyÂmi nacistickyÂmi
zotrocÏovateli CÏ eskoslovenskaª. 22)
Tomuto obsahoveÂmu a formulacÏnõÂmu pojetõÂ daneÂho probleÂmu zcela
odpovõÂda prvnõ naÂvrh otaÂzek pro zamyÂsÏlene lidove hlasovaÂnõÂ. NaÂvrh
teÏchto otaÂzek byl obsazÏen v dopise Gustava BaresÏe komunistickeÂho
politika, novinaÂrÏe a publicisty s nemalyÂm podõÂlem na prÏõÂpraveÏ politickyÂch
monstrprocesuÊ ) Klementu Gottwaldovi ze 17. ledna 1951 23) :
¹1. SouhlasõÂsÏ stõÂm, aby kazÏdy pokus americkyÂch va lecÏnyÂch
sÏtvaÂcÏuÊo obnovenõ nacisticke arma dy byl prohlaÂsÏen za nejhorsÏõÂ
zlocÏin proti mõÂru?

110
2. SouhlasõÂsÏ stõÂm, aby kazÏdy odpadlõÂk a utecÏenec, ktery v tom
pomaÂha , smlouva se s nacisty a chce na vrat NeÏmcuÊa nicÏivou
va lku proti sve zemi, byl prohlaÂsÏen za zlocÏince a zra dce vlasti?ª
JenzÏe takrÏka soubeÏzÏneÏ, 25. u nora 1951, vydala noveÏ utvorÏena reprezentace
mõÂroveÂho hnutõÂ, SveÏtova rada mõÂru daÂle SRM), vlastnõ vyÂzvu
k uzavrÏenõÂ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi 24) :
¹Aby byly splneÏny tuzÏby milionuÊ lidõÂ na celeÂm sveÏteÏ, at' jizÏ je jejich
na zor na prÏõÂcÏiny nebezpecÏõ sveÏtove va lky jakyÂkoliv, aby byl upevneÏn
mõÂr a zajisÏteÏna mezina rodnõ bezpecÏnost, zÏaÂda me uzavrÏenõ mõÂroveÂho
paktu mezi peÏti velmocemi: SpojenyÂmi sta ty americkyÂmi, SoveÏtskyÂm
svazem, CÏ õÂnskou lidovou republikou, Velkou Brita niõ a FranciõÂ.
OdmõÂtnutõ uÂcÏasti na schuÊ zi, ktera ma slouzÏit k tomuto uÂcÏelu, vla dou
jedne z peÏti velmocõÂ, budeme povazÏovat za duÊ kaz, zÏe tato vlaÂda maÂ
uÂtocÏne uÂmysly.
VyzyÂvaÂme vsÏechny mõÂrumilovne na rody, aby podporovaly pozÏadavek
uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu. VsÏechny sta ty majõ mõÂt mozÏnost prÏipojit
se k tomuto paktu. Podepisujeme tuto vyÂzvu a vyzyÂvaÂme za rovenÏ
vsÏechny muzÏe a zÏeny dobre vuÊ le, vsÏechny organisace, usilujõÂcõ o zajisÏteÏnõÂ
mõÂru, aby prÏipojili sve podpisy.ª
PuÊ vodnõ cÏeskoslovenska iniciativa byla tedy samozrÏejmeÏ propojena
stõÂmto zaÂmeÏrem. TotizÏ vzaÂpeÏtõÂ, po prÏijetõÂ zaÂkona na ochranu mõÂru
v tehdejsÏõÂm SSSR 12. 3. 1951), jednalo 19. brÏezna 1951 i PUÂ V KSCÏ
ou kolech mõÂroveÂho hnutõ vCÏ eskoslovensku. 25) Gottwald se zde vyjaÂdrÏil
v tom smyslu, zÏe boj za mõÂr je nutno veÂst konkreÂtneÏji nezÏ dosud.
A tak se tehdy rozhodlo o spojenõÂ akce za podepsaÂnõÂ paktu peÏti velmocõÂ
a plebiscitu k neÏmecke otaÂzce. V podstateÏ byl prÏijat model mõÂroveÂ
kampaneÏ zprÏedchozõÂho roku, vcÏetneÏ vyuzÏitõÂ jizÏ prÏipravovanyÂch akcõÂ
politickyÂch sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe, MezinaÂrodnõÂho
dne solidarity osvobozenyÂch politickyÂch veÏznÏuÊ ), hospodaÂrÏskyÂch
PrazÏskeÂho vzorkoveÂho veletrhu) i kulturnõÂch mezinaÂrodnõÂho festivalu
PrazÏske jaro, FilmoveÂho jara na vesnici). NicmeÂneÏ bylo evidentnõÂ,
zÏe cela veÏc bude mnohem proorganizovaneÏjsÏõ nezÏli akce prÏedchozõÂ,
zejmeÂna direktivnõÂm zapojenõÂm staÂtnõÂ spraÂvy a ve smeÏru k obcÏanuÊm
uzÏitõÂm pruÊ kazneÏjsÏõÂ formy hlasovaÂnõÂ.
***
OvlivnÏ ovaÂnõÂ verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ vraÂmci teÂto kampaneÏ bylo jesÏteÏ duÊrazneÏjsÏõÂ
nezÏ v prÏedchozõÂm roce. OrganizovaneÏ zapocÏalo vlastneÏ uzÏ
8. brÏeznem 1951 MezinaÂrodnõÂ den zÏen), a pak uzÏ vsÏechny vyÂrocÏnõÂ
schuÊ ze a konference organizacõÂNaÂrodnõ fronty, vsÏechna verÏejna shromaÂzÏdeÏnõÂ,
a hlavneÏ tzv. Pochod mõÂru probõÂhajõÂcõÂ od 1. do 17. dubna, se
musely konat ¹v raÂmci boje za mõÂrª.

111
NaÂsledujõÂcõ brÏeznove a dubnove dny se uprÏesnÏ ovala konkreÂtnõ rÏesÏenõÂ
a organizace jednotlivyÂch naÂvrhuÊ . Tak 18. dubna 1951 odesÏly
zUÂ AV NF na UÂ V KSCÏ k rukaÂm B. Gemindera dva naÂvrhy na hlasovaÂnõÂ.
Podle prvnõÂ varianty se meÏlo hlasovat jen v obcõÂch ± vyÂhodou se
jevilo organizacÏnõÂ zjednodusÏenõÂ, nevyÂhodou by ovsÏem byla absence
zaÂvazkuÊ ze zaÂvoduÊ.
Druha varianta uvazÏovala rÏesÏenõÂ, ktere pak bylo i prÏijato: administrativneÏ
a evidencÏneÏ zvlaÂdnute hlasovaÂnõÂvzaÂvodech, uÂrÏadech, sÏkolaÂch
a obcõÂch, cozÏ daÂvalo mozÏnosti pro slavnostnõÂ zahaÂjenõÂ v institucõÂch
a zaÂvodech, i pro uzavõÂraÂnõÂ pracovnõÂch zaÂvazkuÊ prÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti.
Mimo to se nabõÂzela varianta trÏetõÂ, kterou navrhoval CÏ eskoslovenskyÂ
vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru daÂle CÏ sVOM) ± jednoraÂzovy plebiscit. Tento
naÂvrh se vsÏak politickeÂmu vedenõÂ zdaÂl nejmeÂneÏ prÏijatelnyÂ, protozÏe by
podvaÂzal mozÏnost deÂletrvajõÂcõÂ agitacÏnõÂ kampaneÏ. 26)
Jednotny naÂzor nebyl zpocÏaÂtku ani na termõÂn cele akce. TeÂzÏ semuselo
ujasnit, zÏe z hlasovaÂnõÂ majõÂ byÂt vynÏ aty instituce jako veÏznice
a pracovnõÂ taÂbory.
NejveÏtsÏõ probleÂm vsÏak cÏinilo rozhodnout, co vlastneÏ majõ obcÏane podepisovat.
NejdrÏõÂve to meÏly byÂt odpoveÏdi na dveÏ otaÂzky, tak rÏõÂkajõÂc
domaÂcõÂ provenience, ze 17. ledna. Pak nejmeÂneÏ do 23. dubna se prÏedpoklaÂdalo
vyjaÂdrÏenõ souhlasu s vyÂzvou SveÏtove rady mõÂru, nacÏezÏ kolem
5. kveÏtna se dospeÏlo ke trÏem tezõÂm, ktere obsahoveÏ vychaÂzely
nejen z vyÂzvy SRM, ale i z nasÏich dvou puÊ vodneÏ zamyÂsÏlenyÂch otaÂzek.
Dne 23. dubna 1951 projednaÂvalo PU V KSCÏ podrobny naÂvrh, jak
bude hlasovaÂnõ provedeno. VyÂsledkem byla smeÏrnice, ktera doznala
jedinou, zato zaÂvazÏnou zmeÏnu ± tou byl praÂveÏ text hlasovacõÂho lõÂstku.
JesÏteÏ 5. kveÏtna po zasedaÂnõÂSU V KSCÏ zaslal totizÏ Rudolf SlaÂnsky Klementu
Gottwaldovi trÏi prÏeformulovane body hlasovacõÂho prohlaÂsÏenõÂ,
a teprve ty se po dalsÏõ u praveÏ objevily na hlasovacõÂch lõÂstcõÂch. Ministerstvo
vnitra vydalo 10. kveÏtna uÂrÏednõ cestou sve pokyny pro naÂrodnõÂ
vyÂbory a soubeÏzÏneÏ stõÂm i U AV NF rozeslal podrobne smeÏrnice po sveÂ
linii. Na zaÂkladeÏ teÏchto raÂmcovyÂch pokynuÊ byly zavaÂzaÂny slozÏky NaÂrodnõÂ
fronty mezi nimi i tehdy jesÏteÏ existujõÂcõ CÏ eskoslovenska obec
sokolskaÂ) a neÏktera ministerstva k vydaÂnõ konkretizovanyÂch smeÏrnic
vlastnõÂch. 27)
OkamzÏiteÏ zapocÏala seÂrie porad u strÏednõÂch orgaÂnuÊ teÏchto organizacõÂ
NaÂrodnõÂ fronty a jednaÂnõÂ zainteresovanyÂch ministerstev.
Ke kampani byl 7. kveÏtna 1951 vydaÂn seznam 50 hesel. NaprÏõÂklad
jedno z nich zneÏlo: ¹Nechceme, aby nasÏe domy byly promeÏneÏny
v trosky a pole znicÏena tanky ± hlasujme za pakt mõÂru a proti
remilitarisaci za padnõÂho NeÏmecka.ª
V doporucÏovane osnoveÏ referaÂtu pro verÏejne schuÊ ze se mj. vypisovalo,
co ¹ma lid vyjaÂdrÏitª: võÂru ve võÂteÏzstvõ mõÂru, solidaritu s bojovnõÂky
za mõÂr mõÂneÏna Korea a hnutõ v koloniõÂch) a ± u ctu a laÂsku k SoveÏt-

112
skeÂmu svazu a J. V. Stalinovi. ZpuÊ sobem odpovõÂdajõÂcõÂm dobove frazeologii
se tu teÂzÏ definoval ¹americky zpuÊ sob zÏivotaª a ¹zaÂpadnõ civilizaceª.
Nebylo opomenuto ani ¹odsouzenõÂ zlocÏinneÂho jednaÂnõÂ zraÂdneÂ
emigrace, ktera ve spolupraÂci s fasÏisty spekuluje na vaÂlku proti nasÏemu
liduª. 28)
Po organizacÏnõ straÂnce bylo lidove hlasovaÂnõ naplaÂnovaÂno tõÂmto
zpuÊ sobem:
CÏ asovy rozvrh
± 23. 5. 1951 na spolecÏneÂm zasedaÂnõÂUÂ AV NF a CÏ eskoslovenskeÂho
vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru v BratislaveÏ vyhlaÂsÏenõÂvyÂzvy k zahaÂjenõÂ hlasovaÂnõÂ.
± 26. 5.± 4. 6. 1951 hlasovaÂnõÂvzaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch. Pokud
jde o sÏkoly, tentokraÂt se hlasovaÂnõÂtyÂkalo jen sÏkol III. stupneÏ tzn., zÏe
uÂcÏastnõÂky hlasovaÂnõÂmeÏly byÂt osoby starsÏõÂ patnaÂcti let).
± 5.±16. 6. 1951 hlasovaÂnõÂ v obcõÂch.
HlasovacõÂ lõÂstky
Na prÏednõÂ straneÏ v hornõÂ cÏaÂsti hlasovacõÂho lõÂstku byl umõÂsteÏn text:
¹Ve jmeÂnu mõÂru, svobody a sÏteÏstõÂ nasÏeho lidu
1. souhlasõÂm s vyÂzvou SveÏtove rady mõÂru, aby byl uzavrÏen mõÂrovyÂ
pakt smlouva) mezi peÏti velmocemi: SoveÏtskyÂm svazem,
SpojenyÂmi sta ty americkyÂmi, CÏõÂnskou lidovou republikou, Velkou
BritanniõÂ a FranciõÂ,
2. zÏaÂda m, aby bylo okamzÏiteÏ zastaveno vyzbrojovaÂnõÂza padnõÂho
NeÏmecka americkyÂmi imperialisty a aby velmoci spolecÏneÏ
mõÂrovyÂm zpuÊsobem rozrÏesÏily ota zku NeÏmecka,
3. odsuzuji zra dnou reakci, ktera podneÏcuje k va lce proti
vlastnõ zemi a ve spolku s neprÏa teli republiky, s esesa ckyÂmi vrahy,
usiluje o novy Mnichov, o rozcÏleneÏnõ a znicÏenõ republiky.ª
Na zadnõÂ straneÏ hlasovacõÂho lõÂstku bylo v teÂto hornõÂ cÏaÂsti mõÂsto pro
potvrzenõÂ uÂcÏasti na hlasovaÂnõÂ.
V dolnõÂ cÏaÂsti lõÂstku se na prÏednõÂ straneÏ nachaÂzely linky pro podpis
a adresu hlasujõÂcõÂho, na zadnõ straneÏ se opakoval trÏõÂbodovy text.
Po podpisu hlasujõÂcõÂho se meÏl lõÂstek rozstrÏihnout, aby jeho hornõÂ
cÏaÂst s potvrzenõÂm dostal obcÏan jako doklad o uÂcÏasti, a spodnõÂ cÏaÂst
s jeho podpisem prÏevzala agitacÏnõÂ dvojice.
TeÏchto lõÂstkuÊ formaÂtu A5bylo vytisÏteÏno 11 milionuÊ kusuÊ.
ProvedenõÂ hlasovaÂnõÂ
± ZahaÂjenõÂ hlasovaÂnõÂnazaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch konat slavnostnõÂm
zpuÊ sobem.
±PrÏõÂslusÏnõÂci armaÂdy a SNB meÏli hlasovat oddeÏleneÏ, podle internõÂch
pokynuÊ teÏchto slozÏek.

± HlasovaÂnõÂvleÂcÏebnyÂch a podobnyÂch u stavech se meÏlo take konat
zvlaÂsÏt', po dohodeÏ s vedenõÂm teÏchto u stavuÊ.
± Za rozhodujõÂcõÂ prÏi samotneÂm hlasovacõÂm aktu se povazÏoval styk
s obcÏany. Proto bylo cõÂlem ustanovit tolik agitacÏnõÂch dvojic, aby
jedna prÏipadla asi na 15rodin. Ve veÏtsÏõÂch obcõÂch pak utvorÏit cca
na 1000 obyvatel zvlaÂsÏtnõ u sekove sbory. Na jednotlivyÂch stupnõÂch
spraÂvy meÏly vsÏe rÏõÂdit komise pro lidove hlasovaÂnõÂ.
± Novinkou oproti roku 1950 bylo zrÏõÂzenõÂ agitacÏnõÂch strÏedisek, v nichzÏ
sluzÏbu konajõÂcõÂ pracovnõÂci meÏli agitacÏnõÂcÏinnost organizovat. K tomu
slouzÏil propagacÏnõ materiaÂl vydany v masoveÂm naÂkladu, a sice:
dva typy textovyÂch plakaÂtuÊ,
obrazovy plakaÂt,
brozÏura pro potrÏeby agitacÏnõÂch dvojic,
hesla ke kampani,
osnova referaÂtu pro schuÊ ze.
± Velmi zÏaÂdoucõÂ bylo ozÏivenõÂ zaÂvazkoveÂho hnutõÂ.
***
113
Takto monstroÂzneÏ prÏipravovana akce meÏla zjevny i skryty smysl.
Ten zjevny je nejzrÏetelneÏjsÏõ ve smeÏrnici Ministerstva naÂrodnõ obrany
CÏ SR z kveÏtna 1951:
¹JestlizÏe v civilnõÂm zÏivoteÏ je agitace za podpis spojovaÂna s vyÂzvami
k zvysÏovaÂnõ produktivity pra ce, tak v armaÂdeÏ nenõ uÂcÏelem zabyÂvat se
malovaÂnõÂm holubicÏek mõÂru, nyÂbrzÏ zdokonalovat si vojenskou zdatnost
aleÂpe si osvojovat zkusÏenosti SoveÏtske arma dy.ª 29)
Skryty cõÂl spocÏõÂval v odhalovaÂnõ sil neztotozÏnÏujõÂcõÂch se s politickyÂm
rezÏimem. Proto byl obraz neprÏõÂtele neustaÂle doplnÏ ovaÂn i novyÂmi soudnõÂmi
procesy. UzÏ pocÏaÂtecÏnõÂ uvazÏovaÂnõÂ o formeÏ protestu proti ¹znovuvyzbrojenõÂ
zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª v dobeÏ sjezdu CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru
obraÂncuÊ mõÂru CÏ sVOM) v lednu 1951 bylo prÏedznamenaÂno vynesenõÂm
rozsudku nad trÏemi biskupy 15. l. 1951), a vzaÂpeÏtõÂ po uzaÂveÏrce
hlasovaÂnõÂ byl opeÏt vynesen rozsudek 22. 6. 1951) ± tentokraÂt
nad jedenaÂcticÏlennou skupinou ¹sÏpioÂnuÊ ve sluzÏbaÂch francouzskeÂho
konzulaÂtuª v BratislaveÏ ± se dveÏma tresty smrti:
Juraj Dlouhy a VladimõÂr VeleckyÂ. Rozsudek vykonaÂn 8. 11. 1951. 30)
Dnes je jizÏ znaÂmo, zÏe cela tato okaÂzala aprÏitom agresivnõ ¹ochrana
sveÏtoveÂho mõÂruª byla kamuflaÂzÏõÂ cõÂluÊ zcela opacÏnyÂch.
V lednu 1951 na tajne poradeÏ v Kremlu, ktere se za nasÏi republiku
zuÂcÏastnili generaÂlnõ tajemnõÂk KSCÏ Rudolf SlaÂnsky a ministr naÂrodnõÂ
obrany Alexej CÏ epicÏka, vyhlaÂsil Stalin zaÂsady nove soveÏtske politiky
v EvropeÏ. Na zaÂkladeÏ publikovanyÂch informacõ lze zaÂveÏry tajne porady
vyjaÂdrÏit asi takto:

114
1. PrÏevahu SSSR v EvropeÏ nelze zajistit ekonomicky ani politicky.
2. SoveÏtsky svaz ma prÏevahu jedineÏ v oblasti vojenskeÂ. To vsÏak potrvaÂ
jen kraÂtce, pak by se sõÂly meÏly vyrovnat.
3. TeÂto vojenske prÏevahy je nutno vyuzÏõÂt, nebot' je to poslednõ prÏõÂlezÏitost.
ArmaÂdy soveÏtskeÂho bloku meÏly byÂt prÏipraveny k prÏechodu na
vaÂlecÏny stav do 31. 12. 1952!)
Ou kolech vyplyÂvajõÂcõÂch pro CÏ eskoslovensko z naÂslednyÂch tajnyÂch
protokoluÊ veÏdeÏli pouze Gottwald a CÏ epicÏka. DuÊ sledky vsÏak zasahovaly
cele naÂrodnõ hospodaÂrÏstvõÂ, vsÏechny sfeÂry spolecÏnosti, nebot' militarizace
byla vsÏeobecnaÂ.
V roce 1952 se vojenska vyÂroba u naÂs podõÂlela na vesÏkere strojõÂrenskeÂ
produkci uzÏ 30 % a pro armaÂdu bylo urcÏeno 90 % vyÂroby prÏesneÂho
strojõÂrenstvõÂ. Do pruÊ myslu bylo nutno prÏeveÂst 400 000 novyÂch
pracovnõÂch sil. OdveÏtvova ministerstva musela prÏednostneÏ zajisÏt'ovat
pozÏadavky ministerstva naÂrodnõÂ obrany, naprÏõÂklad vyÂstavbu spojovyÂch
a dopravnõÂch sõÂtõÂ. NadmeÏrne prostrÏedky plynuly do geologickeÂho
pruÊ zkumu surovinovyÂch zdrojuÊ . K tomu musõÂme prÏipocÏõÂtat teÏzÏbu nasÏeho
uranu, ktereÂho jsme SoveÏtskeÂmu svazu dodaÂvali rocÏneÏ za 200
milionuÊ rubluÊ. 31)
Rozbor postupu a duÊ sledkuÊ militarizace nasÏeho naÂrodnõÂho hospodaÂrÏstvõÂ
nepochybneÏ osveÏtluje z jineÂho u hlu pohledu jak jednoraÂzoveÂ
akce uskutecÏnÏ ovane vteÂdobeÏ naprÏ. prÏevod 77 500 pracovnõÂkuÊ z administrativy
do pruÊ myslu), tak i dlouhodobeÏ puÊ sobõÂcõÂ tendence industrializace
Slovenska), a dokonce i cÏaste sÏkolske reformy.
Vskutku jsme zbrojili jako nikdy prÏedtõÂm. MõÂrove apely vsÏak
burcovaly proti vyzbrojovaÂnõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka.
***
NejvysÏsÏõÂ greÂmia KSCÏ sledovala pruÊbeÏh lidoveÂho hlasovaÂnõÂ s mimorÏaÂdnou
pozornostõÂ.
GeneraÂlnõÂ sekretariaÂt aparaÂtu UÂ V KSCÏ se pruÊbeÏhem akce soudeÏ
podle archivnõÂch zpraÂv, ktere jsou k dispozici) zabyÂval minimaÂlneÏ peÏtkraÂt.
Prvnõ zpraÂva ma datum 29. 5. 1951, dalsÏõ pak 30. 5., 4. 6., 12. 6.
a 17. 6. 1951. VsÏechny zpraÂvy podaÂval B. Geminder; obsahovaly
prÏedevsÏõÂm soucÏty pruÊbeÏzÏnyÂch vyÂsledkuÊ hlasovaÂnõÂ, ale i reference o neÏkteryÂch
prÏõÂpadech odmõÂtnutõÂ a o zjisÏteÏnyÂch nedostatcõÂch. VsÏechny
podklady majõ charakter strohe informace, kromeÏ zpraÂvy zaÂveÏrecÏneÂ.
Ta obsahuje i strucÏna hodnocenõÂ.
V agendeÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu se naleÂzajõÂ dva dokumenty nadepsaneÂ
¹1.ª resp. ¹2. zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat hlasovacõÂ
lõÂstek, a o duÊ vodech, ktere uvaÂdeÏlyª. Jsou datovaÂny 6. cÏervna
a 13. cÏervna 1951. Jejich puÊ vodnõ zneÏnõÂ, ktere vneÏkteryÂch prÏõÂpadech

115
obsahovalo podrobneÏjsÏõ osobnõÂu daje, bylo poneÏkud upraveno. ZpraÂvy
v teÂto upravene podobeÏ byly zatõÂm nalezeny jen v osobnõÂm fondu
Klementa Gottwalda, byt' podle u daje ve 2. zpraÂveÏ) byly asi oba dokumenty
zhotoveny v patnaÂcti vyÂtiscõÂch. Tuto 2. zpraÂvu prokazatelneÏ
podaÂval BedrÏich Geminder a Rudolf SlaÂnsky ji 14. cÏervna 1951 odeslal
Gottwaldovi na Hrad k informaci. 32)
Pro ilustraci jinyÂch cÏasovyÂch relacõ dodejme: SlaÂnsky byl 27. 11.
1951 zatcÏen a za rok spolu s Geminderem odsouzen k smrti.)
Shrneme-li oba dokumenty, lze z nich vyvodit naÂsledujõÂcõÂ uÂdaje
azaÂveÏry:
VcÏeskyÂch zemõÂch odmõÂtlo prÏed 14. cÏervnem 1951 ¹vsÏelidovyª hlasovacõÂ
lõÂstek podepsat 553 obcÏanuÊ a 5dalsÏõÂch se na seznamy dostalo
proto, zÏe sice podepsali, ale vyjaÂdrÏili s hlasovaÂnõÂm nesouhlas. Z teÏchto
558 obcÏanuÊ je jich jen 128 uvedeno jmenoviteÏ, ostatnõÂch 430 ma prÏipojeno
nejcÏasteÏji mõÂsto zameÏstnaÂnõÂ, eventuelneÏ mõÂsto bydlisÏteÏ.
Tento vyÂcÏet odmõÂtajõÂcõÂch je nepochybneÏ prÏedbeÏzÏnyÂ. JelikozÏ võÂme, zÏe
neÏktere okresnõ orgaÂny avizovaly ve svyÂch pruÊbeÏzÏnyÂch hlaÂsÏenõÂch jesÏteÏ
dodatecÏne zaslaÂnõ seznamuÊ odmõÂtnuvsÏõÂch a tyto seznamy s ruÊ znou
mõÂrou duÊ kladnosti skutecÏneÏ vypracovaÂny byly), vznika otaÂzka, procÏ
Gottwald dostal jen torzo teÏchto rozsaÂhlyÂch soupisuÊ ? VysveÏtlenõÂ, procÏ
se tak stalo, lezÏõÂ zatõÂm ± dle mõÂneÏnõÂ autora ± ve sfeÂrÏe dedukcõÂ.
MõÂra preciznosti cÏi snazÏivosti denuncovat spoluobcÏany?) prÏi sestavovaÂnõÂ
obou seznamuÊ byla v jednotlivyÂch krajõÂch ruÊ znaÂ. Za Prahu jsou
uvedena pouze dveÏ jmeÂna teÏch, kterÏõÂ odmõÂtli, naproti tomu za PlzenÏ je
tu jmen dvacet sedm. Za Karlovy Vary je sÏestnaÂct obcÏanuÊ neoznacÏeno
jmeÂnem a jen sedm jich je vypsaÂno jmenoviteÏ. RÏ aÂdove sestry nejsou
jmenoviteÏ uvaÂdeÏny nikde.
***
DuÊ voduÊ odmõÂtnutõÂ, pokud byly uvedeny, si vsÏimneÏme podrobneÏji:
± KromeÏ 368 rÏaÂdovyÂch sester pracujõÂcõÂch prÏi osÏetrÏovaÂnõÂ nemocnyÂch
cÏi manuaÂlneÏ, u nichzÏ lze naÂbozÏenske duÊ vody prÏedpoklaÂdat, nepodepsalo
dalsÏõÂch 28 obcÏanuÊ bud' vyÂslovneÏ znaÂbozÏenskyÂch duÊ voduÊ , anebo
tyto duÊ vody byly patrneÏ hlavnõÂm motivem odmõÂtnutõÂ. OdmõÂtnutõÂ byla
vneÏkteryÂch prÏõÂpadech jednoznacÏna aduÊraznaÂ. PrÏõÂslusÏnõÂci sekt se naopak
nechaÂvali dlouhe hodiny prÏesveÏdcÏovat, aby pak stejneÏ odmõÂtli.
NejlapidaÂrneÏjsÏõÂm vyjaÂdrÏenõÂm naÂbozÏenskeÂho postoje, je zapsany duÊ vod
jedne veÏrÏõÂcõÂ: nemuÊzÏe podepsat, ¹protozÏe je veÏrÏõÂcõª.
± U dalsÏõÂ skupiny 37 obcÏanuÊ majõÂ duÊvody odmõÂtnutõÂ naÂrodnostnõÂ
opodstatneÏnõ cÏi asponÏ naÂrodnostnõ podtext. U 20 z nich a take u17
rÏaÂdovyÂch sester je vyÂslovneÏ zapsaÂna naÂrodnost neÏmeckaÂ. Tito lideÂ
uvaÂdeÏjõÂ, zÏe chteÏli nebo chteÏjõÂ byÂt odsunuti do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka,
prÏõÂpadneÏ zÏe podepsaÂnõÂ by jim tam mohlo sÏkodit. SteÏzÏujõÂ sinasÏpatneÂ

116
zachaÂzenõÂ, odebraÂnõÂ majetku, zbavenõÂ volebnõÂho praÂva. Nebo je zapsaÂn
nesouhlas s rezÏimem. Jako fasÏista je oznacÏen jediny odmõÂtnuvsÏõÂ.
Do skupiny naÂrodnostneÏ resp. naÂrodnostneÏ-politicky motivovanyÂch
patrÏõ i VolynÏsÏtõ CÏ esÏi, reemigranti ze Zakarpatske Ukrajiny, ale
i z Rumunska, dva z Francie, dokonce jeden byÂvaly americky farmaÂrÏ.
KonkreÂtnõÂ duÊ vod k odmõÂtnutõÂ meÏli nepochybneÏ jedna obcÏanka, jejõÂzÏ
rodicÏe byli v te dobeÏ veÏzneÏni na SibirÏi a jeden nejspõÂsÏ) CÏ ech, ktery se
obaÂval, aby to s nõÂm po podpisu nedopadlo podobneÏ jako s teÏmi, co
v roce 1938 v pohranicÏõÂ optovali pro republiku.
±DuÊ vody politickeÂ, prÏõÂpadneÏ sociaÂlneÏ-politickeÂ, vyjadrÏovali kuprÏ.
ti, co byli sami nebo jejich rodinnõÂ prÏõÂslusÏnõÂci) jizÏ neÏjak rezÏimem
postizÏeni ± zemeÏdeÏlci odsouzenõÂ za nedodaÂvky, prÏõÂbuznõÂ odsouzenyÂch
do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ, tzv. vyakcÏneÏnõ pou noru 1948 atp.
NeÏktera zduÊ vodneÏnõ si zaslouzÏõ doslovne uvedenõÂ:
¹NeveÏrÏõÂm, zÏe by jen kapitalismus zpuÊ sobil va lku a socialismus mõÂr.
PrÏõÂcÏiny va lky jsou hlubsÏõ nezÏ kapitalismus.ª
¹DotycÏny zÏaÂdaÂduÊ kaz o tom, zÏe se ve vyÂchodnõÂm NeÏmecku nezbrojõÂ.
Da le prohla sil, zÏe mu kvuÊ li komunistuÊ m manzÏelka zemrÏela v koncentraÂ
ku.ª
¹FabrikantuÊ m jste vzali fabriky, sedlaÂkuÊ m rozoraÂva te meze a ja maÂm
maly domek a ten mneÏ take vezmete. NepodepõÂsÏi!ª
¹...vuÊ bec neveÏrÏil, zÏe existujõ vesnicÏtõ bohaÂcÏi, zÏe je neÏjaka reakce a vyjaÂdrÏil
se, zÏe neveÏrÏõ prosteÏ nicÏemu, co se dnes rÏõÂka a slibuje. Dvojice se
pokusõÂ poslat k neÏmu faraÂrÏe, aby mu celou veÏc vysveÏtlil.ª
¹Za sadneÏ pry nesouhlasõÂ, ma lepsÏõ informace z Hlasu Ameriky.ª
Bez dalsÏõÂho komentaÂrÏe: ¹At' zÏije Amerika, Truman a Zenkl!ª
Byli takovõÂ, kterÏõÂ reagovali rozhorÏcÏeneÏ:)
¹KdyzÏ bude muset byÂt va lka, bude i s vasÏimi podpisy. Nebudu ze
sebe deÏlat kasÏpara.ª
NeÏkdo unikl do ironie cÏi jinam:)
¹NepotrÏebujeme hlasovat pro mõÂr, kdyzÏ maÂmevsÏeho dost a jsme silni
tak, zÏe kdyzÏ AmericÏane zacÏnou va lku, tak je porazõÂme.ª
¹Jeden sÏestihektarovy pantaÂtasenatosÏel posilnit do hospody a dvojice
se ho uzÏ nedocÏkala.ª
NejvõÂce vadil 3. bod ± o odsuzovaÂnõ zraÂdne reakce, ktera se chce
spolcÏovat s esesaÂckyÂmi vrahy.
Byla odmõÂtnutõÂ võÂcemeÂneÏ logickaÂ, kuprÏõÂkladu na protest proti odebraÂnõÂ
majetku, a byla i prÏekvapenõÂ, kdyzÏ odmõÂtli dobrÏõÂ pracovnõÂci, jako
naprÏ. ten, co podepsal socialisticky zaÂvazek. PrÏesveÏdcÏenõ a pocity
mnohyÂch asi nejvyÂstizÏneÏji vyjaÂdrÏil obcÏan, ktery prohlaÂsil, zÏe to podepõÂsÏe
kazÏdyÂ, protozÏe kdo by nepodepsal, dostal by se v kraÂtkeÂm cÏase
pod zaÂmek.

ObeÏ vyÂsÏe citovane zpraÂvy o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat
hlasovacõÂ lõÂstek, evidovaly tyto obcÏany:
kraj bydlisÏteÏ zameÏstnavatel, ev. profese,
prÏõÂjmenõ ajmeÂno naÂrodnost jina nezÏ cÏeskaÂ,
ev. reemigrant
PRAHA
SÏ õÂcha Suchdol LibcÏicke cihelny
UrbaÂnek Praha GymnaÂzium KarlõÂn, student
CÏ ESKEÂ BUDEÏ JOVICE
Binder CÏ eske BudeÏjovice ?, neÏmeckaÂ
DolezÏal ? Motor-Union, svaÂrÏecÏ
Fuchs ? JihocÏeske konzervaÂrny,
neÏmeckaÂ
Khunt ? Motor-Union II, deÏlnõÂk
KrÏõÂzÏ FrantisÏek ? CÏ esky naÂbytek Vimperk
PavlõÂcÏkova ? JihocÏeske konzervaÂrny,
neÏmeckaÂ
Reichel J. ? ?
Steckbauer ? JihocÏeske konzervaÂrny,
neÏmeckaÂ
VanisÏ Alois CÏ eske BudeÏjovice hodinaÂrÏ
1 obcÏanka ? Motor-Union II, deÏlnice,
rumunskaÂ
5obcÏanuÊ okr. Vimperk ?
PLZENÏ
Babka J. ? ?, byÂvaly uÂrÏednõÂk
BorÏõÂk VaÂclav Dolce samostatny zemeÏdeÏlec
s manzÏelkou
BroucÏka FrantisÏek HodeÏmysÏl vyÂmeÏnkaÂrÏ
Caprata VojteÏch Chanovice ?
Cvachousek Josef PodeÏvousy ?
DusõÂkova Anna KvõÂcÏovice manzÏelka zemeÏdeÏlce
Esner ? zaÂvod BõÂla Cerekev
FisÏer BrÏasy ?, deÏlnõÂk, neÏmeckaÂ
HaÂjek J. TrncÏõ samostatny zemeÏdeÏlec
HaÂjek Josef ZemeÏtice vyÂmeÏnkaÂrÏ
HlavaÂcÏ ManÏ ovice zemeÏdeÏlec
s manzÏelkou
KokosÏkova J. Lukavice rolnice
Komorous J. MochlõÂn ?
LoucÏkova Anna HodeÏmysÏl vyÂmeÏnkaÂrÏka
117

118
Pikova ArnosÏtka PlzenÏ ?
PõÂtrovi J. a A. PodeÏvousy zemeÏdeÏlci
SmrcÏkova A. Radkovice ?
Strakova KaterÏina Smrkovec vyÂmeÏnkaÂrÏka
SÏ estaÂk Pavel ? samostatny zemeÏdeÏlec
s manzÏelkou
SÏ mõÂd Karel NyÂrsko zameÏstnanec CÏ SSS
SÏ mõÂdek ? CÏ SAD MerklõÂn
VaÂgner AntonõÂn KvõÂcÏovice ?, deÏlnõÂk
Vinicky M. Hejna ?, deÏlnõÂk
KARLOVY VARY
BudõÂn ?, okr. M. LaÂzneÏ samostatny zemeÏdeÏlec
HandbaÂlek OcÏichovec zemeÏdeÏlec
s druzÏkou
KratochvõÂl ?, okr. JaÂchymov LesnõÂ spraÂva, brigaÂdnõÂk
Lelek Rambovice ?, VolynÏsky CÏ ech
Michl ? ZaÂpadocÏeske mlyÂny, uÂrÏednõÂk
Mistzbeeker ? ?, hornõÂk
a 2 dalsÏõÂ
Tepl A. Drahotice ?) ?, hornõÂk
1 obcÏan Chodov ?, VolynÏsky CÏ ech
1 obcÏan ? DrÏevozpracujõÂcõÂ zaÂvody
7 obcÏanuÊ ? Nejdecke cÏesaÂrny vlny
4 obcÏane ? zaÂvod Perut, deÏlnõÂci
UÂ STIÂ n. LABEM
AdaÂmkovi SusÏany ?
FisÏer F. ? DuÊ l Barbora, neÏmeckaÂ
ChmelõÂkova JirÏina SusÏany ?
Marcon Krupka ?, VolynÏsÏtõÂ CÏ esÏi
s manzÏelkou
SÏ torc ? KomunaÂlnõÂ podnik Duchcov
Willer A. ? ?, neÏmeckaÂ
Zajac Krupka ?, VolynÏsÏtõÂ CÏ esÏi
s manzÏelkou
2 obcÏane Hrob hornõÂci, reemigranti
z Francie
LIBEREC
AntonõÂn ?, okr. Doksy zemeÏdeÏlec
Halse ? zaÂvod Topes SÏ luknov,
neÏmeckaÂ
Holubovi ?, okr. Doksy ?, smõÂsÏene manzÏelstvõÂ
trÏõÂcÏlenna rodina

SÏ aÂmal ? zaÂvod Floratex
1 obcÏan ? zaÂvod Novana FryÂdlant
17 obcÏanuÊ ? nemocnice Tanvald,
rÏaÂdove sestry, neÏmeckaÂ
119
HRADEC KRAÂLOVEÂ
KaÂbrt ? zaÂvod Papcik, skladnõÂk
SoucÏek Josef Roudnice u Nech. CÏ SD, vyÂtopna Hradec KraÂloveÂ
1 obcÏan KuncÏice CÏ SD, vyÂpravcÏõÂ vlaku
307 obcÏanuÊ ? Veba OliveÏtõÂn a Velka Ves,
rÏaÂdove sestry
PARDUBICE
Balcarova LansÏkroun ?
Fikejs VaÂclav Slatina vyÂmeÏnkaÂrÏ
Hanzl okr. Vys. MyÂto vyÂmeÏnkaÂrÏ
HoraÂk JindrÏich DasÏice ?
KraÂtka FrantisÏka Hornõ HerÏmanice rolnice
Maixner ? spraÂvce StrojõÂren Maixner,
neÏmeckaÂ
StehlõÂk Jan MravõÂn zemeÏdeÏlec
Vernerova Anna Hornõ HerÏmanice ?, reemigrantka
ze Zakarpatske Ukrajiny
1 obcÏan CÏ eska TrÏebova CÏ SD
1 obcÏanka Pardubice ?
1 obcÏan Vraclav vyÂmeÏnkaÂrÏ
Musil Jan Hluboka ?, podepsal, acÏ nesouhlasil
SÏ estaÂk Josef DasÏice ?, zaÂznam nejasnyÂ, podepsal
SÏ ustova okr. CÏ aÂslav ?, podepsala, ne z prÏesveÏdcÏenõÂ
Wolf okr. LansÏkroun ?, podepsal, ale
spõÂsemnou vyÂhradou
Zita FrantisÏek ? ?, zapsaÂn za slovnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ
JIHLAVA
Bartlova J. Polna ?
BuresÏ Stanislav Velke MezirÏõÂcÏõ ?, student
Caha Jaroslav ? Gottwaldovy zaÂvody TrÏebõÂcÏ
Hadraba J. Zlatenka ?
Holubova Aloisie okr. Havl. Brod ?
JonaÂsÏ Jihlava ?, zrÏõÂzenec v nemocnici
s manzÏelkou a deÏlnice
Kubova Marie Krahulec rolnice
Osova J. okr. LedecÏ n.S. ?
Pech Ferdinand okr. Pacov ?, ucÏenÏ
Pumpa okr. DacÏice zemeÏdeÏlec

120
RÏ ehaÂcÏek J. okr. ZÏd'aÂr n. S. ?, deÏlnõÂk
SveÏraÂk J. Krahulec zemeÏdeÏlec
VrzaÂkova Ludmila ? Modeta 01 Jihlava, deÏlnice
ZelnõÂcÏek HosÏtakov ?
s manzÏelkou
11 obcÏanuÊ ? StaÂtnõÂ statek LedecÏ
n. SaÂzavou, neÏmeckaÂ
BRNO
BankovicÏ Michal Brno, SÏ pitaÂlky 33 Pozem. stavby, slovenskaÂ
Blakova Josefa Brno,HybesÏova 11 ?
CÏ ech Josef Znojmo, STS
KucharÏova
Harcova Olga Brno, MHD, pruÊ vodcÏõÂ
FrancouzskaÂ
CharvaÂt Leopold HornõÂ HersÏpice ?
Kadidlo Jaroslav ? Keramostroj Blansko
s manzÏelkou
KlimesÏova KlaÂra KomaÂrov, KsÏõÂrova ?
Kouba J. Brno, KrÏenova ?, deÏlnõÂk
Milionova J. RÏ ecÏkovice ?
Neumanova Edita Brno Francouzska v domaÂcnosti
Rejskova Antonie ? Vigona 03 Svitavy, deÏlnice
Stejskal Otto Znojmo, Coufalova StavebnõÂ komunaÂlnõÂ podnik
Tic Osvald LõÂsÏenÏ ?
TurecÏkova Julie Chrastova ?
Zrounek Karel Brno, Gorajdova ?, rakousky obcÏan?)
2 obcÏane ? zaÂvod A. ZaÂpotockeÂho, LõÂsÏenÏ
OLOMOUC
BaresÏova okr. PrÏerov ?
BoÈhm Mala DeÏska ?
s manzÏelkou
5obcÏanuÊ KojetõÂnsko ?, rÏaÂdove sestry
6 obcÏanuÊ ? zaÂvod Vigona ZaÂbrÏeh n. Mor.
GOTTWALDOV
BeÏlõÂcÏek VsÏeminy ?, deÏlnõÂk
Fousek Josef Smolina hostinsky a trafikant
Hronkova J. ZaÂdveÏrÏice rolnice
KruzÏela ? MEZ Brumov
KucÏerova B. VsÏeminy rolnice
MalinÏaÂk VsÏeminy ?
s manzÏelkou
Nedbalova Josefa BystrÏice p. Host. ?

PesÏka J. Gottwaldov ?
PetrÏõÂkova J. Smolina rolnice
SnaÂsÏelova Gottwaldov ?
Scholasta Rostisl. ZÏelechovice bez zameÏstnaÂnõÂ
SuchaÂcÏek Smolina zemeÏdeÏlci
s manzÏelkou
SÏ evcÏõÂkovi, LõÂpa ?
trÏõÂcÏlenna rodina
3 obcÏane ZÏlutany ?
OSTRAVA
40 obcÏanuÊ ? VõÂtkovicke zÏelezaÂrny
azaÂvodnõÂ nemocnice,
rÏaÂdove sestry
3 obcÏane HlucÏõÂnsko deÏlnõÂci
3 obcÏane ? ?, sekta SabatistuÊ)
***
V souvislosti s hlasovaÂnõÂm se musõÂme zmõÂnit jesÏteÏ o jedne zaÂludneÂ
formeÏ odhalovaÂnõÂ vnitrÏnõÂho neprÏõÂtele. Byla to upozorneÏnõÂ na skupinoveÂ
postoje, ale i na vyÂroky konkreÂtnõÂch osob, zasõÂlana jako dopisy
deÏlnickyÂch a vesnickyÂch dopisovateluÊ RudeÂmu praÂvu. ZpraÂvy
teÏchto aktivistuÊ , ktere jsou jednoznacÏnyÂm dokladem snazÏivosti jejich
pisateluÊ , se dostaly azÏ do agendy generaÂlnõÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ . 33)
Charakteristicke prÏõÂklady iniciativneÏ zasõÂlanyÂch zpraÂv
A/ Informace aktivistuÊ o rezolutnõÂch odmõÂtnutõÂch podpisu,
protirezÏimnõÂch postojõÂch a protestech:
121
± F. Z., Olomouc: ¹Podepsalo azÏ naneÏkolik desõÂtek /lidõÂ/. MaÂm dojem,
zÏe jde o organisovanou akci proti mõÂru a republice.ª
± M. B., FrensÏtaÂt p. R.: ¹V zaÂvodeÏ na kameninove naÂdobõ 6 lidõ z15
nehlasovalo s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe kdyby listinu podepsali a pak sem
prÏisÏli AmericÏaneÂ, zÏe by je poveÏsili.ª
± R. M., MrÏõÂcÏnaÂ, Jilemnice: ¹J. V. z MrÏõÂcÏne nepodepsal a dodal, zÏe ,vzÏdy
jedna cÏestneÏ a nesmlouvaveÏ avsÏichni rozumnõ lide musõ toto jednaÂnõÂ
schvaÂlit'.ª
± B. T., KosÏt'anska sklaÂrna: ¹Nepodepsal R. L., ...ktery se ptal, zda je to
nuceneÂ. Soudruzi mu vysveÏtlili vyÂznam a zduÊ raznili, zÏe nikoho nenutõÂme,
ale take murÏekli, zÏe kdo nejde s naÂmi, jde proti naÂm.ª
± J. K., Agrostroj Roudnice: /Nepodepsal zameÏstnanec, ktery zde byl
za drÏõÂveÏjsÏõÂho soukromeÂho majitele mistrem. ± pozn. aut./ ¹Snad snõÂ

122
o staryÂch mistrovskyÂch cÏasech anebo ze sebe deÏla mucÏednõÂka pro
paÂny imperialisty.ª
± K. K., DubnÏ any: ¹ByÂvaly ucÏitel L., ...ktery musel byÂt odvolaÂn z ucÏitelskeÂho
mõÂsta, protozÏe byl schopen vychovaÂvat nasÏe deÏti proti vlastnõÂmu
naÂrodu, rÏekl, zÏe nepodepõÂsÏe a zÏe zÏaÂdaÂ, aby mu bylo umozÏneÏno
odjet za hranice.ª
B/ SdeÏlenõÂ o odmõÂtajõÂcõÂch, kterÏõÂ byli motivovaÂni sÏpatnyÂmi
existencÏnõÂmi pomeÏry cÏi majetkovyÂmi zaÂbory:
± V. B., LansÏkroun: ¹F. K., zÏena rolnõÂka 13,47 ha odmõÂtla: ,JesÏteÏ nikdy
jsem se tak sÏpatneÏ nemeÏla jako ted'. A jmeÂna hloupyÂch na vsÏech sloupõÂch,
tak moje tam nemusõÂ byÂt.'ª
± F. Z., Moravsky Krumlov: ¹Kulak F. SÏ . nepodepsal, zÏe mu odebrali
traktor.ª
C/ ZpraÂvy o pochybovacÏõÂch:
± F. B., Krnov: ¹Dva deÏlnõÂci...jsou staÂle toho domneÏnõÂ, zÏe hlasovacõÂ
lõÂstek je jen caÂr papõÂru, ktery nakonec prÏijde do kosÏe.ª
D/ UpozorneÏnõÂ na lidi, kterÏõÂ sice podepsali, ale zrÏejmeÏ
ne v souladu se svyÂm prÏesveÏdcÏenõÂm:
± M. P., Karlovice, BruntaÂl: /NepeÏkny dojem meÏla agitacÏnõ dvojice
v domeÏ, jehozÏ majitel praÂveÏ poslouchal raÂdio. ± pozn. aut./ ¹VsÏimnou
si poslechu, a on to LondyÂn ohlupuje lidi.ª
± F. G., Tesla Praha 2, Karlovo naÂm.: ¹Technici sice podepsali, ale lpeÏjõÂ
tvrdosÏõÂjneÏ nazaÂpadnõ technicke literaturÏe.ª
E/ Kritika formaÂlnõÂho prÏõÂstupu jinyÂch a demonstrace vlastnõÂ
agility:
±J.RÏ ., BusÏteÏhrad: ¹PracovnõÂci CÏ sl. staÂtnõÂho filmu filmovali havõÂrÏe
hned po vyfaÂraÂnõÂ, anizÏ by bylo znaÂt, zÏe by prÏedem dvojice provedla
agitaci. Takovy zaÂbeÏr daÂva argumenty reakci.ª
± J. L., ucÏitel marx-leninskeÂho krouzÏku, Boletice n. Labem, si põÂsemneÏ
steÏzÏoval na instruktora H., zÏe jen letmo mluvil o mezinaÂrodnõÂ situaci
a na dvojici, ktera v jeho prÏõÂpadeÏ neprovedla agitaci. Dokonce si mu
dovolili rÏõÂci: ¹Jsi dost chytryÂ, abychom ti neÏco povõÂdali.ª
F/ NeÏktere zpraÂvy by bylo mozÏno povazÏovat azÏ za kurioÂznõÂ,
kdyby nebyly nebezpecÏneÂ:
± A. H., LitomeÏrÏice: ¹Na verÏejnyÂch zaÂchodech se cÏasto objevujõÂ naÂpisy
,Smrt KSCÏ ` a jine naÂpisy, ktere nemohu opakovat. PodarÏilo se mi tomu
nynõÂ zabraÂnit.ª
***

Dne 4. cÏervna 1951 si zpraÂvu o pruÊbeÏhu hlasovaÂnõÂ nechalo prÏedlozÏit
PU V KSCÏ . 34) PomeÏrneÏ prÏekvapuje, zÏe u hrnna cÏõÂsla zõÂskanyÂch podpisuÊ
dosazÏena do tohoto termõÂnu nejsou nijak oslnivaÂ.
K 11. hodineÏ dopolednõÂ dne 4. 6. 1951 vykaÂzaly:
CÏechy a Morava 1 747 377 podpisuÊ
Slovensko 629 466 podpisuÊ
celkem CÏSR 2 376 843 podpisuÊ
123
Z jednotlivyÂch boduÊ zpraÂvy ¹prÏõÂkladujõÂcõÂchª aktivitu obcÏanuÊ autentickyÂ
termõÂn) ovsÏem vystupuje neÏco duÊ lezÏiteÏjsÏõÂho, co se obzvlaÂsÏt'
sledovalo:
PomeÏr kneÏzÏõÂ k hlasovaÂnõÂ avyÂznamneÏjsÏõÂ prÏõÂpady odmõÂtnutõÂ:
¹V DeÏcÏõÂneÏ serÏõÂmsko-katolicky kneÏz zavaÂzal, zÏe bude prÏesveÏdcÏovat
ostatnõ kneÏze, aby sva kaÂzaÂnõ zameÏrÏili na podporu hlasovaÂnõÂ. Biskup
Trochta vyzval vsÏechny duchovnõÂkmõÂroveÂmu kaÂzaÂnõÂ a vysveÏtlil vsÏem,
procÏ podepsal slib republice. Uvedl, zÏe byli vysokou cõÂrkevnõÂ hierarchiõÂ
nespraÂvneÏ vedeni. V BrneÏ byl zõÂskaÂn podpis biskupa SkoupeÂho, kteryÂ
dosud neslozÏil slib republice.ª
Ze zvlaÂsÏtnõÂch prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ je ve zpraÂveÏ zmõÂnka o deÏlnõÂkovi H.
ze zaÂvodu Otavan v MnichoveÏ HradisÏti, ktery prohlaÂsil, ¹...zÏe je BenesÏovcem
z prÏesveÏdcÏenõÂazÏe nepodepõÂsÏeª. AzÏ doteÂto zpraÂvy pro PUÂ V KSCÏ
se dostal v jinyÂch podkladech podrobneÏ popsany prÏõÂpad zde nejmenovaneÂho
odmõÂtnuvsÏõÂho vychovatele z KynsÏperka, okr. Sokolov. Podpisy
pry odmõÂtaly NeÏmky, manzÏelky vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ a cÏlenove sekty
SveÏdkove Jehovovi.
***
Velmi duÊ lezÏita byla dveÏ jednaÂnõ sekretariaÂtu UÂV KSCÏ. 35)
Dne 5. 6. 1951 se SUÂ V KSCÏ usnesl mj.: ¹...SbõÂrat argumenty teÏch
osob, ktere odmõÂtly podepsat, da t je k informaci cÏlenuÊ m politickeÂho sekretariaÂ
tu a sekretariaÂtu UÂV a kulturneÏ propagacÏnõÂmu oddeÏlenõÂ, ktereÂ
je ma pouzÏõÂt pro agitacÏnõ pra ci.ª
NemluvõÂ se tu sice explicitneÏ o evidovaÂnõÂ odmõÂtnuvsÏõÂch osob, ale
patrneÏ toto byl formaÂlnõÂ podklad pro takovou cÏinnost. Kdo o evidenci
tehdy osobneÏ rozhodl? Byli to Rudolf SlaÂnskyÂ, Josef Frank, SÏ tefan
BasÏt'ovanskyÂ, Bruno KoÈhler, BedrÏich Geminder, Miroslav PastyrÏõÂk.
O rezÏii zakoncÏenõÂ hlasovaÂnõÂ se jednalo 12. 6. 1951. Tehdy bylo rozhodnuto
nacÏasovat vyhlaÂsÏenõÂ radostnyÂch vyÂsledkuÊ na 22. 6., v den
vyÂrocÏõÂ prÏepadenõÂ SoveÏtskeÂho svazu NeÏmeckem. Proto se po zbyÂvajõÂcõÂ
dobu kampaneÏ meÏl nejen vyzdvihovat osvoboditelsky raÂz boje SoveÏtskeÂho
svazu, ale ukazovat i na obrovsky naÂruÊ st jeho sõÂly.

124
OficiaÂlnõÂ zakoncÏenõÂ akce bylo sice stanoveno na sobotu 16. cÏervna,
ale UÂ AV NF a CÏ sVOM dajõÂ ¹vnitrÏnõÂ cestou pokyn, aby nedeÏle 17. t. m.
byla vyuzÏita pro praÂci tam, kde jesÏteÏ nejsou zachyceni vsÏichni obcÏaneÂ
pro hlasovaÂnõª.
DaÂle bylo rozhodnuto:
± DefinitivnõÂ vyÂsledky zpracovat v UÂ AV NF do 19. 6.
± Delegace CÏ sVOM navsÏtõÂvõ 21. 6. prezidenta Gottwalda a poda mu
hlaÂsÏenõÂ. Do delegace byli urcÏeni: A. HodinovaÂ-SpurnaÂ, prÏedsedkyneÏ
CÏ sVOM; profesor J. MukarÏovskyÂ, rektor UK; profesor J. HromaÂdka,
deÏkan Husovy bohoslovecke fakukty; dr. A. SÏ lechtova zaCÏ sl. stranu
socialistickou; ministr J. Plojhar za CÏ sl. stranu lidovou; dr. A. HoraÂk,
poverenõÂk posÏt; V. BoucÏek, u dernõÂk ze zaÂvoduÊ SÏ koda PlzenÏ a J. Zatlkaj,
rÏeditel zaÂvodu Kovosmalt z PetrzÏalky.
PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti Klement a Marta Gottwaldovi podepõÂsÏõÂ jako poslednõÂ
hlasujõÂcõÂ a K. Gottwald tõÂm i stvrdõÂ ¹vuÊ li liduª.
Po celou dobu hlasovacõÂkampaneÏ, byl jejõÂ pruÊ beÏh sledovaÂn v dennõÂch
zpraÂvaÂch, ktere se zpracovaÂvaly v sekretariaÂtu UÂAV NF. 36)
Tyto zpraÂvy poskytovaly prÏehled o situaci v jednotlivyÂch krajõÂch. Byt'
prÏesnost a u plnost informacõÂ, ktere se formou hlaÂsÏenõ dostaÂvaly z mõÂst
do okresuÊ a odtud vyÂsÏ, nebyla na prÏedpoklaÂdane u rovni, pro zaÂsahy
shora doluÊ byla võÂc nezÏ dostacÏujõÂcõÂ. Z teÏchto zpraÂv take musela byÂt
vybõÂraÂna jmeÂna pro dokladovaÂnõÂ charakteristickyÂch, pozitivnõÂch i negativnõÂch,
reakcõÂ lidõÂ. PraÂveÏ tyto informace byly zpravidla nejpodrobneÏjsÏõÂ,
a je zajõÂmave sledovat, jak se dalsÏõ cestou rÏedõÂ, cÏi jak se z nich
vyraÂbeÏjõÂ exemplaÂrnõÂ prÏõÂpady.
TeÏchto zpraÂv bylo celkem patnaÂct, neÏktere meÏly dvoudennõ interval.
ElaboraÂt ze 4. cÏervna tedy jesÏteÏ prÏed usnesenõÂm SUÂ V o sbõÂraÂnõÂ argumentuÊ
odmõÂtajõÂcõÂch) slibuje vypracovaÂnõ samostatne zpraÂvy o prÏõÂpadech
odmõÂtnutõÂ. ZÏe by bezprostrÏednõÂm podneÏtem bylo to, zÏe jedna
rodina v KarlovyÂch Varech ¹znecÏistila kliku u dverÏõÂ kreÂmem na obuv
a uzamkla se v byteϪ? OficiaÂlnõ pokyn sledovat tyto a podobne prÏõÂpady
vsÏak byl zaznamenaÂn azÏ ve zpraÂveÏ za dny 9. azÏ 10. 6.: ¹...OrgaÂnuÊm
lidoveÂho hlasovaÂnõÂvmõÂstech bylo doporucÏeno veÂsti evidenci prÏõÂpaduÊ
odmõÂtnutõÂ podpisu a vycÏerpat vsÏechny mozÏnosti prÏesveÏdcÏovaÂnõÂ.ª
VsÏimneÏme si vyÂznamoveÂho posunu oproti usnesenõÂ SUÂ V KSCÏ z5.6.
1951, viz str. 123 ± ¹sbõÂrat argumentyª ± ¹veÂsti evidenciª!)
Teprve v druhe puÊ li kampaneÏ zacÏal pocÏet odevzdanyÂch kladnyÂch
hlasuÊ vyÂrazneÏji naruÊ stat. OdraÂzÏõÂ se to i v souhrnnyÂch zpraÂvaÂch UÂ AV
NF a CÏ sVOM urcÏenyÂch pro tisk. JenzÏe 13. cÏervna se pocÏet hlasuÊ zarazil
na cifrÏe 7 852 109. Pote byl tento vyÂsledek jako prÏedbeÏzÏny opakovaÂn
17. cÏervna zastrcÏeny vu vodnõÂku RudeÂho praÂva. UzÏ jen proto
teÏzÏko muÊzÏeme veÏrÏit zaÂveÏrecÏne bilanci z 19. 6. 1951, kterou jako ¹PrÏedbeÏzÏneÂ
shrnutõª odeslal U AV NF BedrÏichu Geminderovi na U V KSCÏ .
CÏ õÂsla jsou za celou republiku vcÏetneÏ Slovenska:

125
l MaximaÂlnõÂ pocÏet dosazÏitelnyÂch hlasuÊ dle scÏõÂtaÂnõÂ lidu z brÏezna roku
1950 ± 9 230 740.
l Celkem hlasovalo 9 081 421 obcÏanuÊ , tj. 98,38 % z mozÏneÂho pocÏtu.
l V cele republice bylo odevzdaÂno 9 020 522 kladnyÂch hlasuÊ , tj.
99,33 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch.
l OdmõÂtlo podepsat 60 899 obcÏanuÊ , tj. 0,67 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch.
Tyto u daje se opakovaly ve zpraÂveÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu U V KSCÏ
ivzaÂveÏrecÏne zpraÂveÏU AV NF. 37)
Pote byla na U AV NF zpracovaÂna ZaÂveÏrecÏna zpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ.
BohuzÏel je nedatovanaÂ. Obsahuje velmi zaÂvazÏna sdeÏlenõÂ:
l ¹AgitacÏnõ dvojice musely reagovat na ruÊ zne pochybnosti, jako zda
neÏjaky podpis muÊzÏe zabraÂnit vaÂlce, zÏe paÂni si udeÏlajõ stejneÏ, co chteÏjõÂ.
V religioznõÂch krajõÂch, zÏe o vaÂlce a mõÂru rozhoduje BuÊ h, je vhodneÏjsÏõÂse
modlit nezÏ podepisovat hlasovacõÂ lõÂstek.ª
l ¹V cÏetnyÂch prÏõÂpadech se staÂvalo, zÏe obcÏane spojovali svuÊ j podpis se
zÏaÂdostõÂ o vyrÏesÏenõÂ svyÂch osobnõÂch probleÂmuÊ nebo s vyrÏesÏenõÂm pomeÏruÊ
v obci.ª
l UrcÏitou blõÂzÏe neurcÏenou) cÏaÂst lidõÂ se podarÏilo prÏesveÏdcÏit beÏhem neÏkolika
naÂvsÏteÏv. TõÂm pisatele vysveÏtlujõ kolõÂsave pocÏty prÏõÂpaduÊ odmõÂtnutõÂ.
Mezi odmõÂtnuvsÏõÂmi byla u dajneÏ veÏtsÏina obcÏanuÊ , jejichzÏ duÊ vody byly
povahy naÂbozÏenskeÂ, a mezi nimi hlavneÏ rÏaÂdove sestry a cÏlenove sekty
SveÏdkove Jehovovi. A mezi jehovisty to zase u dajneÏ byli nejcÏasteÏji obcÏaneÂ
neÏmecke naÂrodnosti. DalsÏõ velkou skupinu tvorÏili lide ¹nemocnõÂ
aprÏestaÂrlõ nebo dusÏevneÏ chorÏõª.
l JenzÏe! ¹...Je nutno vsÏak pocÏõÂtat s tõÂm, zÏe skutecÏnõÂ a prohnanõÂ neprÏaÂteleÂ
nasÏeho lidoveÏ demokratickeÂho zrÏõÂzenõÂ se za podpis na hlasovacõÂm
lõÂstku skryli!ª
BeÏhem cele teÂto podpisove akce se vyskytla i otevrÏena ohniska odporu:
Byly to dveÏ obce, a to ¹BrÏezova v okrese Uhersky Brod a LacÏnov
v okrese ValasÏske Klobouky, kde byl odpor proti podepisovaÂnõ organisovaÂn
reakcõÂ. V BrÏezove odmõÂtlo 180 obcÏanuÊ, prÏesveÏdcÏovaÂnõÂm krajskyÂch
a okresnõÂch funkcionaÂrÏuÊ se stav snõÂzÏil na 78. V LacÏnoveÏ bylo asi
100 prÏõÂpaduÊ , ale po trÏõÂdennõÂch naÂvsÏteÏvaÂch funkcionaÂrÏuÊ z kraje
a okresuÊ se stav snõÂzÏil na 40 nepodepsanyÂch hlasovacõÂch lõÂstkuÊ.ª
¹Na PodborÏansku a TouzÏimsku byl v pruÊbeÏhu lidoveÂho hlasovaÂnõÂ
odhalen trÏõÂdnõ neprÏõÂtel ± vesnicky bohaÂcÏprÏõÂmo v neÏkteryÂch funkcionaÂrÏõÂch
JZD a MNV.ª
¹Na Olomoucku byla odhalena protistaÂtnõÂ skupina byÂvaleÂho tovaÂrnõÂka
Josefa Reinhorda ze SkorosÏic, okr. JesenõÂk.ª
VyÂsÏe uvedena ¹odhalenõª jsou typicka pro politikum tehdejsÏõ doby.
Byla vsÏak ucÏineÏna i odhalenõÂ, ktera nenõÂtrÏeba daÂvat do uvozovek, jako

126
naprÏõÂklad neporÏaÂdky v evidenci obyvatel a ve vydaÂvaÂnõÂ potravinovyÂch
lõÂstkuÊ. ZaÂveÏrecÏna zpraÂva vyÂslovneÏ prÏiznaÂva i nacionalismus cÏeskeÂho
obyvatelstva v mõÂstech, kde zÏijõ obcÏane neÏmecke naÂrodnosti.
***
JakyÂsi kontrolnõÂ rozmeÏr pro nasÏe zkoumaÂnõÂ poskytuje jesÏteÏ jeden
typ hlaÂsÏenõÂ, a to zaÂveÏrecÏne zpraÂvy KrajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõÂ
fronty daÂle KAV NF) zasõÂlane naU AV NF hned po skoncÏenõ hlasovaÂnõÂ.
Jsou nadepisovaÂny
¹ZpraÂva o pruÊ beÏhu lidoveÂho hlasovaÂnõÂ za pakt mõÂru a proti
znovuvyzbrojenõÂ zaÂpadnõÂho NeÏmecka.ª 38)
VteÏchto zpraÂvaÂch naleÂzaÂme zase jine podrobnosti, cÏõÂsla o splneÏnõÂ
prÏedepsaneÂho u kolu a neÏkdy i rozpisy okresnõÂch plneÏnõÂ, vcÏetneÏ pocÏtuÊ
obcÏanuÊ , kterÏõ odmõÂtli podepsat. BohuzÏel, pisatele zpraÂv nedodrzÏovali
jejich jednotne schema.
PRAHA
SmeÏrne cÏõÂslo = 1 627 793.
PocÏet kladnyÂch hlasuÊ v Praze i na venkoveÏ = 1 549 539.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 368.
V BenesÏoveÏ byly na ulicõÂch rozhozeny jako letaÂky prÏetisÏteÏne hlasovacõÂ
lõÂstky. Zjistilo se, zÏe jedineÏ v podniku CÏ sl. staÂtnõÂ statky chybõÂprÏes 260
lõÂstkuÊ . V BrandyÂse n. Labem byl zadrzÏen zase obcÏan, ktery meÏl plnou
aktovku letaÂkuÊ proti hlasovaÂnõÂ, ale saÂm meÏl potvrzenõÂ, zÏe hlasoval.
¹...Na okrese RakovnõÂk v souvislosti s vylepovaÂnõÂm letaÂkuÊ proti hlasovaÂnõÂ
byla odhalena ilegaÂlnõÂ skupina. VsÏechny prÏõÂpady se vysÏetrÏujõÂ.ª
CÏ ESKEÂ BUDEÏ JOVICE
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 363 184.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 211.
PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: CÏ eske BudeÏjovice 30, CÏ esky Krumlov
35, JindrÏichuÊ v Hradec 8, Kaplice 12, Milevsko 6, PõÂsek 7, Prachatice
6, SobeÏslav 10, Strakonice 15, TaÂbor 8, Trhove Sviny 26, TrÏebonÏ 10,
TyÂn nad Vltavou 6, Vimperk 25, VodnÏ any 7.
AparaÂt naÂrodnõÂch vyÂboruÊ dal k dispozici seznamy, ¹...na kteryÂch figurovali
lide daÂvno zemrÏelõÂ, odsteÏhovanõª.
NejspõÂsÏ proto, aby byl odmõÂtajõÂcõÂ znevaÂzÏen, objevuje se i u lidõÂ normaÂlneÏ
zameÏstnanyÂch charakteristika: ¹choromyslnyª.
PLZENÏ
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 395925.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 234.
PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Blatna 27, Blovice 11, DomazÏlice 24,
HorazÏd'ovice 14, HorsÏovsky TyÂn 13, Klatovy 41, Plasy 3, PlzenÏ 41,

127
PrÏesÏtice 5, Rokycany 12, Stod neuvedeno, StrÏõÂbro neuvedeno, SusÏice
18, Tachov 10.
Na adresu okresnõÂch a mõÂstnõÂch vyÂboruÊ KSCÏ bylo rÏecÏeno: ¹VedoucõÂ
slozÏka, od ktere seocÏekaÂvala nejveÏtsÏõ pomoc, vcelku zklamala.ª
A take totaÂlneÏ selhalo fungovaÂnõ agitacÏnõÂch strÏedisek. Z 1250 mõÂst jich
jen 94 byla hodnocena jako dobraÂ.
KARLOVY VARY
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 197 217.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 330.
PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ:AsÏ 3, Cheb 44, JaÂchymov 32, KadanÏ 5,
Karlovy Vary 151, Kraslice 4, MariaÂnske LaÂzneÏ 4, PodborÏany 2, Sokolov
83, TouzÏim 2.
NejveÏtsÏõ probleÂmy zde byly s obcÏany neÏmecke naÂrodnosti. Dle zpraÂvy
¹...jen skutecÏneÏ povsÏech straÂnkaÂch prÏõÂmo nabity soudruh argumenty
a ovlaÂdajõÂcõ dostatecÏneÏ neÏmecky jazyk muÊzÏe mõÂti u teÏchto lidõÂu speÏch.ª
NeÏmci se cõÂtili diskriminovanõÂ naÂrodnostneÏ a hlavneÏ jazykoveÏ. Proto
naprÏõÂklad na dole Gustav okr. Sokolov) pomohl ke zmeÏneÏ postojuÊ azÏ
slib vydaÂvaÂnõÂ odboraÂrÏskeÂho tisku v neÏmeckeÂm jazyce. PrÏedtõÂm celaÂ
pracovisÏteÏ odmõÂtala podepsat. Podle põÂsemne informace jednoho instruktora
vyslaneÂho do tohoto kraje ¹...neÏktere zaÂvodnõ rady vydaly
NeÏmcuÊ m prohlaÂsÏenõÂ, zÏe hlasovaÂnõ nema co spolecÏneÂho s mozÏnostõÂ
pozdeÏjsÏõÂho odsunu.ª
UÂ STIÂ nad Labem
SmeÏrne cÏõÂslo = 455 000.
PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 429 714.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = asi 132 nejsou tu ale zahrnuty
rÏaÂdove sestry, o nichzÏ se zpraÂva zminÏ uje).
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ:BõÂlina 8, DeÏcÏõÂn 4, Duchcov 11, Chomutov
15, LitomeÏrÏice 1, LitvõÂnov 5, Louny 19, Lovosice 0, Most 37, Roudnice
n. L. 1, Teplice 15, UÂ stõÂ n. L. 13, ZÏatec 3.
LIBEREC
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 332 886.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 150.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: CÏ eska LõÂpa 8, Doksy 6, FryÂdlant 1,
Jablonec n. N. 35, Jilemnice 4, Liberec 30, Mnichovo HradisÏteÏ 14,
Novy Bor 22, Rumburk 13, Semily 5, Turnov 12.
HRADEC KRAÂLOVEÂ
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 417 540.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat, je vykaÂzaÂn rozporneÏ: v textu
vlastnõ zpraÂvy je to 553 osob, v prÏipojene tabulce dle okresuÊ jen 363
osob.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Broumov 164, DobrusÏka 8, DvuÊ r KraÂ-

128
love 9, HorÏice 4, Hradec KraÂlove 21, JaromeÏrÏ 7, JicÏõÂn 22, NaÂchod 19,
Nova Paka 10, Novy BydzÏov 38, Rychnov n. Kn. 20, Trutnov 13, VrchlabõÂ
6,ZÏamberk 22.
Pisatel zpraÂvy kritizuje neÏjaky netakticky zaÂsah vuÊcÏi rÏaÂdovyÂm sestraÂm
v broumovskeÂm klaÂsÏterÏe. Jinak se ostatnõ odmõÂtnutõ tyÂkajõ pry osob
¹...veÏtsÏinou u chylnyÂch a choryÂch, neÏkdy svedenyÂch, jindy pak osob
dusÏevneÏ u chylnyÂch a choryÂch, od kteryÂch nebylo zÏaÂdoucõ podpis zÏaÂdat.ª
PARDUBICE
SmeÏrne cÏõÂslo = 333 020 dle okresuÊ vsÏak jen 316 175).
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 312 487.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 162 podle okresuÊ jevsÏak tento
pocÏet zhruba polovicÏnõÂ).
Poprve se tu setkaÂvaÂme s pojmem ¹okresnõ akcÏnõÂcÏtyrÏkyª jakozÏto organizacÏnõÂho
rÏõÂdõÂcõÂho centra.
V kraji byla u dajneÏ sÏõÂrÏena sÏusÏkanda, zÏe na zaÂkladeÏ hlasovaÂnõÂmaÂbyÂt
CÏ SR prÏicÏleneÏna k SoveÏtskeÂmu svazu, a zÏe se toto hlasovaÂnõÂ ¹hodõÂ
komunistuÊ m take proto, aby se lidem dostali do bytuʪ.
JIHLAVA
SmeÏrne cÏõÂslo = 312 751 z celkoveÂho pocÏtu 423 169 obyvatel.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 315566 /!?/
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ nepodepsali = 246, z nich 145odmõÂtlo zaÂsadneÏ.
BRNO
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 700 087.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 295.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Blansko 7, Boskovice 13, Brno-meÏsto
71, Brno-venkov 4, BrÏeclav 11, BucÏovice 4, BystrÏice n. P. 13, HustopecÏe
34, Mikulov 16, Moravska TrÏebova 6, Moravsky Krumlov 32, ,
Rosice 4, Slavkov 32, Svitavy 11, TisÏnov 0, Velka BõÂtesÏ 1, VysÏkov 6,
Znojmo 26, ZÏidlochovice 4.
Ti, co definitivneÏ odmõÂtli, jsou
± obcÏaneÂ, ¹...kterÏõ majõ tvrdosÏõÂjneÏ zarputily odpor proti dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ,
a kdyzÏ nemohou argumentovat, tvrdosÏõÂjneÏ mlcÏõÂ a odmõÂtajõÂ podepsatª;
±naÂbozÏensÏtõÂ fanatikoveÂ, kterÏõÂ tõÂm neÏkdy zakryÂvajõÂ neprÏaÂtelstvõÂ k politickeÂmu
zrÏõÂzenõÂ doma;
± ¹...lide debilnõÂ, slabomyslnõÂ, hystericÏtõÂ, psychopaticka individuaª.
PrÏipojena je i kritika CÏ eskoslovenske obce sokolskeÂ: ¹Jako slozÏka neudeÏlal
Sokol nic.ª
OLOMOUC
SmeÏrne cÏõÂslo = 419 009 z celkoveÂho pocÏtu 591 692 obyvatel.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 407 273.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 371.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : BruntaÂl 5, Hranice 51, JesenõÂk 78,

129
KojetõÂn 14, Litovel 26, Olomouc 73, ProsteÏjov 25, PrÏerov 20, SÏ ternberk
30, SÏ umperk 27, ZaÂbrÏeh n. Mor. 14.
CÏ innost jizÏ drÏõÂve zmõÂneÏne protistaÂtnõ skupiny Josefa Reinhorda ze
SkorosÏic v okrese JesenõÂk spocÏõÂvala podle teÂto zpraÂvy v tom, zÏe dotycÏnyÂ
vyvolal odmõÂtave postoje mezi NeÏmci a hrubeÏ osobneÏ napadl
stareÂho komunistu neÏmecke naÂrodnosti.
GOTTWALDOV
SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 412 530.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 436.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ : Gottwaldov 34, HodonõÂn 21, HolesÏov 9,
KromeÏrÏõÂzÏ 5, Kyjov 33, Uherske HradisÏteÏ 50, Uhersky Brod 92, ValasÏskeÂ
Klobouky 78, ValasÏske MezirÏõÂcÏõ 16, Veselõ 88, VsetõÂn 19.
Ve zpraÂveÏ zdejsÏõÂho KAV NF je mj. podrobneÏ vysveÏtlovaÂna situace v obci
LacÏnov u Hornõ LidcÏe okr. ValasÏske Klobouky) a v obci BrÏezova okr.
Uhersky Brod):
± LacÏnov je horska obec, kde lide bydlõ ve staryÂch chaloupkaÂch,
v nichzÏ neÏktere deÏti spõ i na zemi. NõÂzkou zÏivotnõ u rovenÏ zpuÊ sobuje
sÏpatna bonita puÊ dy, drobne zemeÏdeÏlce velmi zateÏzÏuje rozpis dodaÂvek.
Obyvatele obce pobourÏil zaÂsah mõÂstnõÂho rÏeditele naÂrodnõÂ sÏkoly, kteryÂ
oznaÂmil, zÏe bude zrusÏena modlitba prÏed a po vyucÏovaÂnõÂ a ze trÏõÂd budou
odstraneÏny krÏõÂzÏe. Vedle tohoto podaÂnõ situace se v jine zpraÂveÏ
objevuje hodnocenõÂ podstatneÏ ostrÏejsÏõÂ:) V obci se proti hlasovaÂnõÂ postupuje
organizovaneÏ, v cÏele je vedoucõÂ ¹III. rÏaÂdu neÏjakeÂho svateÂho...
ktera poprÏesveÏdcÏovaÂnõ sama nanaÂsÏela, zÏe dneska je zle, a zÏe kdyby
nemeÏla rodinu v USA, zÏe by se ani neobleÂklaª.
SociaÂlnõÂ pomeÏry cÏinõÂ zdejsÏõÂ obyvatele zatrpklyÂmi: ¹...PrÏesto vsÏak jim
bylo vysveÏtlovaÂno, zÏe je nutno jesÏteÏ dnes vydrzÏet i tyto obtõÂzÏe, pokud si
nevybudujeme naÂsÏteÏzÏky pruÊ mysl, ktery bude zaÂrukou rychleÂho ruÊ stu
v budovaÂnõÂ socialismu nasÏõÂ vlasti a zÏe pak bude prÏikrocÏeno k vyÂstavbeÏ
nasÏich obcõÂ.ª
±BrÏezova je obec zaÂmozÏnaÂ, ¹...obyvateleÂ, tak zv. korÏenaÂrÏi jsou lideÂ
prosÏlõ sveÏtem bez jakyÂchkoliv mravnõÂch skrupulõª. ProtozÏe raÂznyÂmi
opatrÏenõÂmi byla ucÏineÏna prÏõÂtrzÏ pasÏovaÂnõÂ korÏenõÂ z Jugoslavie prÏes Mad'arsko),
dokonce pry chteÏjõ vaÂlku, nebot' tehdy se meÏli lõÂp. NeÏkolik
mladyÂch lidõÂ z obce je uveÏzneÏno a jejich rodicÏe rÏõÂkajõÂ, zÏe vaÂlka jim syny
nevzala, zato je pozbyli v mõÂru. ZpocÏaÂtku nechteÏlo podepsat võÂce jak
400 lidõÂ, na konci kampaneÏ setrvalo prÏi sveÂm rozhodnutõÂ 78 lidõÂ.
OSTRAVA
SmeÏrne cÏõÂslo = 598 532.
PocÏet odevzdanyÂch hlasuÊ = 609 498.
PocÏet obcÏanuÊ , kterÏõÂ odmõÂtli podepsat = 851.
PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresuÊ: BõÂlovec 43, CÏ esky TeÏsÏõÂn 172, FrensÏtaÂt
p. R. 62, HlucÏõÂn 83, Karvina 115, Krnov 16, MõÂstek 75, Novy JicÏõÂn 89,
Opava 75, Ostrava 107, VõÂtkov 14.

130
Na Ostravsku se asi nejvõÂce projevil nesouhlas se trÏetõÂm bodem hlasovacõÂho
lõÂstku odsuzujõÂcõÂm zraÂdnou reakci. Jinak byly duÊ vody odmõÂtnutõÂ
povahy naÂrodnostnõ NeÏmci, PolaÂci), naÂbozÏenske jehovisteÂ,
adventisteÂ) i osobnõÂ nesouhlas s jednaÂnõÂm obecnõÂch funkcionaÂrÏuÊ).
A prolõÂnaly se tu tak, jako v zÏaÂdneÂm jineÂm kraji. MozÏna take pro tolik
komplikovane spolecÏenske podmõÂnky jsou podklady ze zdejsÏõÂho kraje
zpracovaÂny nejduÊ kladneÏji.
***
NamõÂsto zaÂveÏru zarÏazuji popis jednoho prÏõÂpadu, ktery byl rÏesÏen
exemplaÂrnõÂm potrestaÂnõÂm.
Student maturitnõÂho rocÏnõÂku strÏednõÂ sÏkoly v Praze-KarlõÂneÏ Ivan
UrbaÂnek odmõÂtl podepsat hlasovacõ lõÂstek. Na jeho naÂzorovy vyÂvoj
meÏla vliv rodina, skautsky oddõÂl a sbor CÏ eskobratrske cõÂrkve evangelickeÂ.
VuÊcÏi spoluzÏaÂkuÊ m a profesoruÊ m se choval slusÏneÏ azÏ zdvorÏile,
dobrÏe se ucÏil, zajõÂmal se o grafickou tvorbu.
JenzÏe ¹...z vaÂzÏnyÂch duÊ voduÊ a pro chyby, ktere vidõª, nesouhlasil
s politickyÂm zrÏõÂzenõÂm. Sve naÂzory neskryÂval, naprÏõÂklad v hodinaÂch
deÏjepisu mu vadilo, zÏe je do historie ¹vpasÏovaÂvaÂnaª politika.
Ten, kdo byl poveÏrÏen proveÂst sÏetrÏenõÂ jeho postojuÊ , si vyzÏaÂdal stanoviska
rÏeditele sÏkoly, trÏõÂdnõÂho profesora, profesora filosofie a dvou
spoluzÏaÂkuÊ . Rozhodovalo se totizÏ o tom, zda studentu UrbaÂnkovi bude
dovoleno sklaÂdat maturitnõÂ zkousÏku. PoneÏvadzÏ to, ¹zda zÏaÂk bude
prÏipusÏteÏnª, stanovila maturitnõÂ komise na zaÂkladeÏ zvaÂzÏenõÂ jeho:
¹...1. kaÂzneÏ, 2. prospeÏchu a 3. pomeÏru k lidoveÏ demokratickeÂmu
zrÏõÂzenõª. Dle shodneÂho mõÂneÏnõ vsÏech, kterÏõ tento prÏõÂpad posuzovali,
student UrbaÂnek nevyhovoval podmõÂnce trÏetõÂ. Komise proto dosÏla k zaÂveÏru,
zÏe ¹...nenõ mozÏno prÏipustiti jej k maturiteϪ. Komise se daÂle domnõÂvaÂ,
zÏe ¹...teÏlesna pra ce a styk s pracujõÂcõÂmi muÊzÏe mu pomoci,
aby si uveÏdomil, jak jest jeho postoj nespra vnyÂ. Cesta k dalsÏõÂmu
studiu se mu tõÂm nikterak neuzavõÂra , jestlizÏe prokaÂzÏe svojõ pracõÂ
a chovaÂnõÂm kladny postoj k lid. dem. zrÏõÂzenõÂ.ª
OsmnaÂctilety Ivan UrbaÂnek toto rozhodnutõ nesl nejen statecÏneÏ, ale
i hrdeÏ. Jak se vsÏak utvaÂrÏel jeho dalsÏõÂ zÏivotnõÂ osud?
A jak se utvaÂrÏely zÏivotnõÂ osudy vsÏech ostatnõÂch, kterÏõÂ tenkraÂt
nepodepsali?

131
PrÏõÂloha 14: HlasovacõÂ lõÂstek za Pakt mõÂru z roku 1951

132
PrÏõÂloha 15: Prvnõ zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly
podepsat hlasovacõÂ lõÂstek a o duÊ vodech,
ktere uvaÂdeÏly

133

134

135

136

137
PrÏõÂloha 16: Druha zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly
podepsat hlasovacõÂ lõÂstek a o duÊ vodech,
ktere uvaÂdeÏly podaÂva soudruh Geminder)

138

139

140

141

142

143

144

145
PrÏõÂloha 17: UkaÂzka z centraÂlnõÂ evidence osob,
ktere odeprÏely podepsat hlasovacõ lõÂstek,
sumarizovane na UÂAV NF v Praze 1951 40)

146

147

148

149

150

151

152

153

154

155

156

157

158

159

160

161

162

163

164

165

166

167

168
POZNAÂMKY A ODKAZY:
1) O ustavenõ StaÂleÂho u strÏednõÂho mõÂroveÂho vyÂboru v CÏ SR rozhodl politicky sekretariaÂt
UÂ V KSCÏ 10. 6. 1949. Viz SUÂ A, fond 02/4, sv. 2, a. j. 74.
2) SUÂ A, fond 02/4, 1945±1951, sv. 11, a. j. 115. Viz schuÊze SUÂ V 12. 4. 1950, bod 4.
CÏ leny polit. sekretariaÂtu v te dobeÏ byli: K. BacõÂlek, A. CÏ epicÏka, J. DolanskyÂ, K. Gottwald,
R. SlaÂnskyÂ, V. SÏ irokyÂ, A. ZaÂpotockyÂ. Viz Kaplan, K.: Nekrvava revoluce.
1. vyd. MF, Praha 1993.
3) TamteÂzÏ.
4) TamteÂzÏ, sv. 14, a. j. 124. Viz schuÊze SUÂ V 18. 5. 1950, bod 18.
5)
Viz SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225.
6)
TamteÂzÏ, viz letaÂk UÂ AV NF.
7)
TamteÂzÏ, viz smeÏrnice MSÏ VU cÏ. 57.810/50-I/1 ze dne 8. 5. 1950.
8) SUÂ A, fond 02/1, sv. 19, a. j. 223.
9) TamteÂzÏ.
10) SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 12.
11) TamteÂzÏ.
12) TamteÂzÏ.
13) Viz pozn. 10 a zde citovana zpraÂva ze 27.± 29. kveÏtna.
14) Srovn. Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 126, 127 a 128 z kveÏtna 1950.
15) SUÂ A, fond 02/1, sv. 19, a. j. 224. Viz schuÊze PUÂ V KSCÏ dne 30. 5. 1950, bod 6/III.
16) SU A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225. Viz cÏtyrÏstraÂnkova nedatovana ZpraÂva o pruÊbeÏhu
mõÂrovyÂch akcõÂ, oznacÏena I b.
17) TamteÂzÏ.
18) Viz pozn. 15.
19) Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 129 z 1. 6. 1950.
20) SUÂ A, fond 02/1, sv. 23, a. j. 248. Viz schuÊzePUÂ V KSCÏ dne 18. 12. 1950, bod: NaÂvrh
na opatrÏenõ proti vaÂlecÏne propagandeÏ v odpoveÏd' na vyÂzvu varsÏavskeÂho mõÂroveÂho
kongresu.
DaÂlekveÏci: SbõÂrka zaÂkonuÊ , r. 1950, cÏaÂstka 68, vyd. dne 24. 12. 1950, str. 683 ± 684.
21) Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 18 z 23. 1. 1951.
22)
SUÂ A, fond 100/24, sv. 158, a. j. 1494.
23)
SUÂ A, fond 100/24, sv. 38, a. j. 816.
24)
SveÏtova rada mõÂru byla ustavena na II. kongresu obraÂncuÊ mõÂru 16. ± 22. 11. 1950
ve VarsÏaveÏ. JejõÂm prÏedsedou se stal FreÂderic Joliot-Curie. Viz Politicke deÏjiny sveÏta
v datech, sv. 2., 1. vyd. Svoboda, Praha 1980 ± zde str. 936.
Citace vyÂzvy SveÏtove rady mõÂru byla prÏevzata z materiaÂlu pro PU V KSCÏ ze dne 23. 4.
1951. Viz SUÂ A, fond O2/1, sv. 26, a. j. 267.
25)
SUÂ A, fond 02/1, sv. 25, a. j. 262. Viz schuÊzePUÂ V 19. 3. 1951, bod 5.
26) SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1. Dopis UÂ AV NF BedrÏichu
Geminderovi ze dne 18. 4. 1951.
27) SUÂ A, fond 02/1, sv. 26, a. j. 267. Viz schuÊze PUÂ V 23. 4. 1951, bod 4.
SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1: SmeÏrnice MV zn. 019-10/5-
-1951-I/2 ze dne 10. kveÏtna 1951 a smeÏrnice U AV NF cÏtyrÏstraÂnkovy letaÂk).
28) Viz pozn. 26.

169
29)
SUÂ A, fond 05/11, sv. 66, a. j. 439 ± MNO.
30)
Kaplan, K.: Nekrvava revoluce, c. d. Zde viz str. 303 a 318 ± 319.
LisÏka, O. a kol.: Vykonane tresty smrti, CÏ eskoslovensko 1918 ± 1989. U DV, Praha
2000.
31)
Viz pozn. 30 a daÂle:
Kaplan, K.: RVHP a CÏ eskoslovensko 1949 ± 1955. SveÏdectvõÂ, XV, 1979, sv. 58,
str. 284 ± 296.
/Podle u dajuÊ Prokopa Tomka SesÏit cÏ. 1 ± CÏ eskoslovensky uran 1945±1989. U DV,
Praha 1999) byly nasÏe dodaÂvky uranu SoveÏtskeÂmu svazu v hodnoteÏ jesÏteÏ vysÏsÏõÂ ±
prÏesahovaly 400 milionuÊ rubluÊ, prÏi kurzu 12,50 KcÏs/Rbl.; pozn. red./.
DaÂle: Mencl, V., HaÂjek, M., OtaÂhal, M., KadlecovaÂ, E.: KrÏizÏovatky 20. stoletõÂ. 1. vyd.
NasÏe vojsko, Praha 1990.
Moulis, V., Valenta, J., Vykoukal, J. a kol.: Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku
v EvropeÏ 1944 ±1989. 1. vyd. Amosium servis, Ostrava 1991.
32)
SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 2252. 1951) a fond 100/24, sv. 38, a. j. 816.
33)
SUÂ A, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225, 2. 1951).
34)
SUÂ A, fond 02/1, sv. 27, a. j. 272. Viz schuÊzePUÂ V 4. 6. 1951, bod 5.
35)
SUÂ A, fond 02/4, sv. 39, a. j. 188. Viz schuÊzeSUÂ V 5. 6. 1951, 5. bod usnesenõÂ.
TeÂzÏ SUÂA, fond 02/4, sv. 40, a. j. 189, schuÊ ze 12. 6. 1951, bod 35.
36)
SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1951, kart. 13, 1. slozÏka 3.
37)
Viz pozn. 36 a zde: PrÏedbeÏzÏne shrnutõ cÏj. I-51/Fe/kbõ ze dne 19. 6. 1951. TamteÂzÏ
nedatovana ZaÂveÏrecÏna zpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ.
DaÂle viz pozn. 33 a zde: ZpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ za pakt mõÂru proti vyzbrojenõÂ
zaÂpadnõÂho NeÏmecka a proti zraÂdne reakci.
RovneÏzÏ Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 140 z 15. 6. 1951, cÏ. 142 z 17. 6. 1951 a cÏ. 146 z 22. 6.
1951.
38)
SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 13 a 16.
39)
SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 15. Zde viz zejmeÂna dopis KAV NF na UÂ AV NF
Lorenc) ze 7. 6. 1951.
40)
SUÂ A, fond UÂ AV NF, 1948 ±1955, kart. 15.

170
PrÏõÂpad Bohumila Sixty
popraveneÂho v uÂnoru 1952
JAN KALOUS
UÂvodem
Komunisticka strana CÏ eskoslovenska vytaÂhla hned po u noru 1948
proti vsÏem svyÂm i potenciaÂlnõÂm protivnõÂkuÊm. CõÂlem bylo zõÂskat kontrolu
nad celou spolecÏnostõÂ, zastrasÏit obyvatelstvo prÏed jakyÂmkoliv
projevem odporu a upevnÏ ovat zõÂskanou moc. KSCÏ nevaÂhala zasaÂhnout
tvrdeÏ a nekompromisneÏ ani ve vlastnõÂch rÏadaÂch. Teror, kteryÂ
vlaÂdnoucõÂ moc rozpoutala, meÏl verÏejnost zastrasÏit a donutit plnit vuÊli
vsÏemocnyÂch stranickyÂch vuÊ dcuÊ a sekretariaÂtuÊ . Kontrola nad spolecÏnostõÂ
jako celkem tak meÏla byÂt absolutnõÂ. PrÏes vesÏkere u silõ anaÂsilõÂ,
ktere KSCÏ rozpoutala, se v neÏkteryÂch oblastech naprÏ. v zemeÏdeÏlstvõÂ,
ale i v dalsÏõÂch) nedarÏilo stanovene u koly plnit. KSCÏ pak obycÏejneÏ za
pomoci StaÂtnõÂ bezpecÏnosti a jejõÂch spolupracovnõÂkuÊ ) hledala vinõÂky
a vyvozovala trestneÏ praÂvnõÂ odpoveÏdnost ve vykonstruovanyÂch procesech.
NevaÂhala prÏitom pouzÏõÂt nejbrutaÂlneÏjsÏõÂch donucovacõÂch prostrÏedkuÊ
. MyslõÂm, zÏe dnes muÊzÏeme o teÂto dobeÏ konstatovat, zÏe laÂmala
charaktery lidõÂ.
Pro potrÏeby odstrasÏujõÂcõÂho efektu se dokonce do chapadel StB prÏeneseneÏ
KSCÏ ) dostala i veÏda vcÏetneÏ leÂkarÏskeÂ. NeÏkterÏõÂleÂkarÏi se tak podõÂleli
na tom, co dnes souhrneÏ oznacÏujeme jako odsouzenõÂhodne komunistickeÂ
zlocÏiny.
VnaÂsledujõÂcõÂm prÏõÂpadu se z dusÏevneÏ nemocneÂho mladeÂho cÏloveÏka
stal zdravy zaÂludny protistaÂtnõ zlocÏinec...
O tragicÏnosti prÏõÂpadu devatenaÂctileteÂho Bohumila Sixty, odsouzeneÂho
a popraveneÂho pro trestne cÏiny velezrady a vrazÏdy, vypovõÂdaÂ
naÂsledujõÂcõ text, ktery vychaÂzõ z dokumentace a sÏetrÏenõ U rÏadu dokumentace
a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu daÂle UÂ DV) v letech 1995±
±1998.
Vu noru 1995se na U DV obraÂtila panõ Aloisie SÏ umberova sezÏaÂdostõÂ
o prosÏetrÏenõÂ okolnostõÂ popravy jejõÂho bratra Bohumila Sixty.
JizÏ drÏõÂve oslovila panõÂSÏ umberova GeneraÂlnõ prokuraturu CÏ R v roce
1991) a Konfederaci politickyÂch veÏznÏuÊ KPVCÏ v roce 1994) s prosbou,
aby jõÂ tato organizace pomohla ocÏistit bratrovo jmeÂno. V dopise adresovaneÂm
KPVCÏ v BrneÏ tehdy uvedla: ¹... Jsem jedina sveÏdkyneÏ teh-

dejsÏõ uda losti. Bohumil na prÏõÂslusÏnõÂky nestrÏõÂlel, jak se vyjaÂdrÏil myÂm
rodicÏuÊ m po odsouzenõÂ prÏi povolenõÂ k rozhovoru. Na dotaz rodicÏuÊ , zda
to provedl, odpoveÏdeÏl, zÏe nikdy nemeÏl takovou mysÏlenku, strÏõÂlet. Bylo
na neÏm vynucovaÂno na silõÂm doznaÂnõ /zduÊ raznil autor/.ª 1) PodstatnaÂ
byla hlavneÏ poslednõ veÏta citovane pasaÂzÏe ± o naÂsilõ uzÏõÂvaneÂm
prÏi vyÂslesÏõÂch a o vynucovanyÂch vyÂpoveÏdõÂch v 50. letech nenõÂ trÏeba
pochybovat. PouzÏitõÂ naÂsilõÂprÏi vyÂslesÏõÂch potvrdili i dalsÏõÂ spoluobvineÏnõÂ,
kterÏõÂ byli odsouzeni se Sixtou KrÏipacÏ, SÏ umbera, OvesnyÂ, MaÂtl).
VysÏetrÏovatel U DV se pustil do nelehke praÂce, prÏi nõÂzÏ musel rekonstruovat
udaÂlosti stare teÂmeÏrÏ puÊ l stoletõÂ.
SkrÏõÂnÏky a uÂteÏky a hlas Panny Marie
171
Bohumil Sixta se narodil 18. rÏõÂjna 1932 v Nosislavi, okres ZÏidlochovice,
v rolnicke rodineÏ, hluboce naÂbozÏensky zalozÏeneÂ. Vychodil
4 trÏõÂdy obecneÂ, 1 trÏõÂdu meÏsÏt'anske a 2 rocÏnõÂky zemeÏdeÏlske sÏkoly.
Matka i otec pozdeÏji uvedli, zÏe jejich syn byl povahy zamlkleÂ, bojaÂcneÂ
acÏetl naÂbozÏenskou literaturu. V roce 1948 zacÏal bez jakyÂchkoliv prÏõÂcÏin
utõÂkat z domova.
Od srpna 1948 do dubna 1949 rozbil neznaÂmy pachatel celkem
sedmkraÂt vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnky KSCÏ , Sokola a OsveÏty v Nosislavi a znicÏil
jejich obsah. V teÂto souvislosti se Sixta dostal do pozice podezrÏeleÂho.
Z obavy prÏed zatcÏenõÂm utekl 8. dubna 1949 z domu svyÂch rodicÏuÊ
kprÏõÂbuznyÂm do ZrucÏe nad SaÂzavou, kde vsÏak byl jizÏ 12. dubna 1949
zadrzÏen, vyslechnut a prÏedaÂn do vazby OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch.
PrÏi vyÂslechu 2) na stanici SNB ve ZrucÏi nad SaÂzavou 12. dubna
1949 se Bohumil Sixta prÏiznal, zÏe:
1. V noci z 31. 7. na 1. 8. 1948 rozbil v Nosislavi skrÏõÂnÏ ku KSCÏ a znicÏil
propagacÏnõÂ materiaÂl.
2. V polovineÏ prosince 1948 znovu rozbil skrÏõÂnÏku a znicÏil vyÂveÏsky.
3. Na vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnÏ ce MNV podpaÂlil 25. prosince 1948 obraz generalissima
Stalina. Uvedl, zÏe tõÂm chteÏl vyjaÂdrÏit opovrzÏenõÂ vuÊcÏi prÏedstaviteli
zprÏaÂteleneÂho staÂtu.
4. Koncem ledna 1949 znicÏil vyÂveÏsku osveÏtove rady v Nosislavi.
5. Koncem u nora 1949 rozbil vyÂveÏsnõ skrÏõÂnÏ ku Sokola a znicÏil fotografie
prezidenta Klementa Gottwalda. DaÂle z budovy MNV v Nosislavi
strhnul plakaÂt ¹VõÂteÏzny u norª s GottwaldovyÂm vyobrazenõÂm.
Koncem u nora 1949 znicÏil take v Nosislavi propagacÏnõ plakaÂty
vyveÏsÏene na vratech domu Josefa DõÂteÏte.
6. Dne 31. brÏezna 1949 znovu rozbil vyÂveÏsku KSCÏ a materiaÂly znicÏil.
7. Take 3. dubna 1949 rozbil skrÏõÂnÏku KSCÏ , znicÏil fotografie V. I. Lenina
aprÏedsedy vlaÂdy AntonõÂna ZaÂpotockeÂho.
SÏ koda zpuÊ sobena rozbõÂjenõÂm skrÏõÂneÏk a nicÏenõÂm obsahu byla vycÏõÂslena
na 1200 KcÏs. SedmnaÂctilety mladõÂk zduÊ vodnil jejich nicÏenõÂ

172
tõÂm, zÏe odmõÂtal nyneÏjsÏõ ¹lidoveÏ demokratickyª rezÏim, komunismus
a politiku KSCÏ .
Bohumil Sixta byl rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe odstranil v Nosislavi staÂtnõÂ
znak SSSR z pomnõÂku padlyÂch rudoarmeÏjcuÊ , obeÏtõÂ nacismu a vaÂlky
1939 ±1945. Toto provineÏnõÂ ale neprÏiznal, a ani SNB se mu ho nepodarÏilo
dokaÂzat. Z vazby byl Sixta propusÏteÏn 3. kveÏtna 1949 a vysÏetrÏovaÂnõÂsedaÂle
vedlo na svobodeÏ.
V pruÊbeÏhu sveÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ na svobodeÏ ± dne 12. cÏervna 1949 ±
utekl Sixta spolu s OldrÏichem DvorÏaÂcÏkem z mõÂsta trvaleÂho bydlisÏteÏ
v Nosislavi a o dva dny pozdeÏji tj. 14. cÏervna) prÏekrocÏili u Slavonic
cÏeskoslovenske staÂtnõ hranice do Rakouska 2+) . Zde byli zadrzÏeni rakouskyÂmi
cÏetnõÂky, prÏedaÂni Rude armaÂdeÏ a vydaÂni zpeÏt do CÏ SR. Koncem
cÏervna 1949 byli Bohumil Sixta a OldrÏich DvorÏaÂcÏek prÏevezeni do
veÏznice OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch.
Asi po meÏsõÂci od zadrzÏenõÂ ±15.cÏervence 1949 odpoledne se Sixtovi
naskytla prÏõÂlezÏitost k uÂteÏku. Pracoval zrovna prÏi cÏisÏteÏnõÂ pytluÊ na naÂdvorÏõÂ
veÏznice, kdyzÏ jeden ze spoluveÏznÏuÊ nesl na ramenou pytel a dozorce
mu pomaÂhal otevrÏõÂt dverÏe. V tomto okamzÏiku prÏeskocÏil Sixta 2,5
metru vysokou zõÂdku a prÏes prÏilehle soukrome zahraÂdky utõÂkal smeÏrem
k rÏece Svratce. Nasazene sõÂly SNB ho objevily azÏ v katastru obce
Vojkovice. KdyzÏ je Sixta uvideÏl, ukryl se v lese, pozdeÏji v poli. PrÏõÂslusÏnõÂci
SNB po neÏm cÏtyrÏikraÂt vystrÏelili ze sluzÏebnõÂch zbranõÂ, Sixta byl
chycen, spoutaÂn a odvezen zpeÏt do ZÏidlochovic. PrÏi vyÂslechu uvedl,
zÏe naskytne-li se znovu prÏõÂlezÏitost k uÂteÏku, vyuzÏije ji. 3)
Dne 29. zaÂrÏõÂ 1949 probeÏhlo u OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch
hlavnõÂlõÂcÏenõÂ s Bohumilem Sixtou obvineÏnyÂm podle § 3 odst. 1 zaÂkona
cÏ. 231/1948 Sb. z trestneÂho cÏinu poburÏovaÂnõÂ proti republice, v soubeÏhus§3zaÂkona
cÏ. 48/1931 Sb. o spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu v mladistveÂm
veÏku). Zde prohlaÂsil, zÏe vyÂveÏsnõÂ skrÏõÂnÏky rozbõÂjel z popudu cizõÂho
rozhlasu, ktery poslouchal, a daÂle proto, zÏe slysÏel hlas Panny Marie.
Soudnõ znalci ± prof. MUDr. Josef Kohout a MUDr. Alois KraÂtky ±
prÏedlozÏili 15. rÏõÂjna 1949 OkresnõÂmu soudu v BrneÏ, kam byla veÏc postoupena,
posudek o dusÏevnõÂm stavu obzÏalovaneÂho 4) , kde v zaÂveÏru
konstatujõÂ:
¹... CÏiny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõÂ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ vyplyÂvaÂ,
spa chal obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch halucinacõÂ, t.j. pod
vlivem rozkazuÊ da vanyÂch jednak ¹hlasem Panny Marieª, jednak pod
vlivem svyÂch ¹dvou vnitrÏnõÂch hlasuÊ ª, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª
lõÂcÏõ jako typicke projevy rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏnõÂ,
ktere se nazyÂva Schizophrenie. PrÏi tomto onemocneÏnõ dochaÂzõÂ
totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏnosti dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏpu vuÊ le,
sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkra tka k roztrÏõÂsÏteÏnosti cele osobnosti postizÏeneÂho...
Pod vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovanyÂ
take cÏinuÊ , z nichzÏ sema nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊzÏe byÂti

vola n za neÏ k zodpoveÏdnosti... a proto bude nutne dodati po skoncÏeneÂm
trestnõÂm rÏõÂzenõ obzÏalovaneÂho do u stavu pro dusÏevneÏ chore naleÂcÏenõÂ.ª
V roce 1949 soud tomuto doporucÏenõÂ znalcuÊ vyhoveÏl a prÏedal Bohumila
Sixtu do peÂcÏe U stavu pro dusÏevneÏ chore v BrneÏ. Jan SÏ umbera
manzÏel Sixtovy sestry) pozdeÏji ve sve vyÂpoveÏdi na StB v BrneÏ uvedl, zÏe
Sixta byl hospitalizovaÂn od cÏervna do prosince 1949 a prÏi propousÏteÏnõÂ
zu stavu byl zbaven sveÂpraÂvnosti. 5) Ve sve pozdeÏjsÏõÂvyÂpoveÏdi 6) vu noru
1951 Bohumil Sixta uvedl, zÏe byl do u stavu umõÂsteÏn 7. listopadu
1949 a propusÏteÏn 29. prosince teÂhozÏ roku. U soudu v srpnu 1951
jesÏteÏ tyto u daje doplnil: ¹... VuÂstaveÏ pro dusÏevneÏ chore jsem byl asi
2meÏsõÂce, dostal jsem tam asi 10 elektrosÏokuÊ . Matka prÏisÏla sama a podepsala
revers, a byl jsem propusÏteÏn domuÊ . ObvineÏny se rozplakal.)
Rozplakal jsem se proto, zÏe jsem si vzpomeÏl na elektrosÏoky, po kteryÂch
Panna Maria uzÏ ke mneÏ nechodila.ª 7)
DuÊ veÏrnõÂkem StaÂtnõÂ bezpecÏnosti
173
JesÏteÏ veveÏzenõÂ OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch se Sixta seznaÂmil
s Janem MaÂtlem a Janem KrÏipacÏem, kterÏõÂ si zde odpykaÂvali trest za
poburÏovaÂnõÂ a pro neplneÏnõÂ dodaÂvek. SpolecÏneÏ se domluvili, zÏe by se se
Sixtou znovu pokusili o uÂteÏk na ZaÂpad. KdyzÏ se ale dlouho nic v tomto
smeÏru nedeÏlo, rozhodl se Sixta, zÏe zalozÏõÂ odbojovou organizaci a pro
znemozÏneÏnõÂ odhalenõÂ navaÂzÏe styk prÏõÂmo se StaÂtnõÂ bezpecÏnostõÂ.
Program teÂto organizace byl podle Sixty) naÂsledujõÂcõÂ: prÏepadnout
stanici SNB v ZÏidlochovicõÂch, zde zõÂskat zbraneÏ, potom prÏepadnout
posÏtu a okresnõÂ naÂrodnõÂ vyÂbor, rozhlasem pak vyzvat obcÏany k akci
proti KSCÏ ±cÏleny pozatyÂkat, funkcionaÂrÏe popravit ± soucÏasneÏ proveÂst
tuteÂzÏ akci i v PohorÏelicõÂch a daÂle se snazÏit zapojit do vystoupenõÂ proti
komunistuÊ m cele moravske SlovaÂcko.
Dnes jizÏ asi nezjistõÂme, za jakyÂch okolnostõÂ zacÏal Bohumil Sixta
s krycõÂm jmeÂnem BOHUSÏ poskytovat informace StB: zda zcela dobrovolneÏ
vlivem prohlubovaÂnõÂ dusÏevnõÂ choroby), nebo zda StB vyuzÏila
Sixtovy zlomene vuÊ le.
Z protokolu 8) sepsaneÂho na OkresnõÂm velitelstvõÂ NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti
NB) v ZÏidlochovicõÂch 6. zaÂrÏõÂ 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe Bohumil Sixta
v tento den obvinil neÏkolik lidõÂ zmõÂsta sveÂho trvaleÂho bydlisÏteÏ ze zalozÏenõÂ
ilegaÂlnõÂ organizace ¹JaÂnosÏõÂkª, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo bojovat proti
komunistickeÂmu rezÏimu. Uvedl Josefa Flondra, Josefa Peterku a jmenoval
dalsÏõÂ osoby, o kteryÂch veÏdeÏl, zÏe nezaÂkonneÏ drzÏõÂ urcÏitou zbranÏ ±
Ladislav DostaÂl, VaÂclav ProchaÂzka, Jaroslav Loskot a Jan ProchaÂzka.
DuÊveÏrnõÂk s krycõÂm jmeÂnem BOHUSÏ vypovõÂdal 13. zaÂrÏõÂ 1950 znovu
na OkresnõÂm velitelstvõÂ NBvZÏidlochovicõÂch, kde uvedl:
1. PrÏõÂprava ilegaÂlnõÂho odchodu do zahranicÏõÂ 9) ± tady uvedl jmeÂna
Jana KrÏipacÏe a Jana MaÂtla.
2. IlegaÂlnõÂ skupina ¹JAÂNOSÏIÂKª 10) ±zacÏleny oznacÏil Josefa Flondra,

174
Josefa Peterku ktery meÏl Sixtovi rÏõÂci, zÏe organizace ma 15cÏlenuÊ)
a Miroslava Kloupara.
3. ZbraneÏ v Nosislavi 11) ± zde jmenoval Ladislava DostaÂla, VaÂclava
ProchaÂzku, Jaroslava Loskota a Jana ProchaÂzku.
Bohumila Sixtu = BOHUSÏ )rÏõÂdil straÂzÏmistr Josef JiraÂk z OkresnõÂho
rÏeditelstvõÂ SNB v ZÏidlochovicõÂch od rÏõÂjna 1950, kdy ho prÏevzal od
straÂzÏmistra Rudolfa Bugnera 12) . SchuÊ zky se veÏtsÏinou odehraÂvaly na
silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi. Bugner o BOHUSÏ OVI JiraÂkovi
referoval, zÏe je to pomeÏrneÏ dobry spolupracovnõÂk, ktery podaÂval informace
ochotneÏ a jeho zpraÂvy byly dosti dobreÂ. JiraÂk se se Sixtou setkal
ve dnech 19. rÏõÂjna, 26. rÏõÂjna a 16. listopadu, kdy ho dokonce navsÏtõÂvil
vprÏestrojenõÂ doma. 13)
11. rÏõÂjna 1950 duÊveÏrnõÂk BOHUSÏ potvrdil prÏedchaÂzejõÂcõ udana jmeÂna
aprÏidal dalsÏõÂ: u zbranõÂ v Nosislavi 14) Otto StrÏõÂteckyÂ, Karel Blaha,
VaÂclav PolickyÂ, FrantisÏek NovotnyÂ, FrantisÏek DvorÏaÂk, Ladislav HejtmaÂnek),
u ilegaÂlnõÂ organizace v NeÏmcÏicõÂch 15) Jan ProchaÂzka, Tomanec,
DolezÏal z UhercÏic), u ¹JaÂnosÏõÂkaª 16) informoval, zÏe cÏtyrÏi cÏlenoveÂ
z Unkovic byli odvedeni na vojnu) a opeÏt potvrdil informace o ilegaÂlnõÂ
skupineÏ chystajõÂcõÂ se na odchod do zahranicÏõÂ. 17)
DalsÏõÂ zprÏesneÏnõÂ svyÂch puÊ vodnõÂch vyÂpoveÏdõÂ ucÏinil na OkresnõÂm velitelstvõÂ
NBvZÏidlochovicõÂch 16. listopadu 1950: v prÏõÂpadeÏ ¹JaÂnosÏõÂkª 18)
obvinil Jana ValeriaÂna z NeÏmcÏic) a u zbranõÂ v Nosislavi 19) dodal tato
jmeÂna: opeÏt Jan ValeriaÂn, Bohumil KrÏena, VaÂclav CÏ epil ± poslednõÂ dva
z Nosislavi.
StrÏelba a uÂteÏk
Dne 21. listopadu 1950 byli na silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi
zastrÏeleni dva prÏõÂslusÏnõÂci StB Vlastimil Sojka a Ladislav LebdusÏka)
a straÂzÏmistr Josef JiraÂk rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn duÊveÏrnõÂka BOHUSÏ E) zraneÏn.
ZraneÏny straÂzÏmistr Josef JiraÂk jesÏteÏ teÂhozÏ dne vypovõÂdal v u razoveÂ
nemocnici v BrneÏ o pruÊbeÏhu udaÂlosti.
Podle vlastnõÂch slov odjel na setkaÂnõ se Sixtou, ktere semeÏlo ¹tradicÏneϪ
uskutecÏnit na silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi ve 13.30
hodin. JiraÂk meÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõÂ spolupraÂci noveÂmu prÏõÂslusÏnõÂkovi
StB, kteryÂm byl Ladislav LebdusÏka. MeÏl vsÏak zpozÏdeÏnõÂ, proto se nejprve
nestavil pro LebdusÏku, jak byli domluveni, ale jel prÏõÂmo na mõÂsto
schuÊ zky, aby Sixtu pozÏaÂdal o strpenõÂ. V ZÏidlochovicõÂch pak prÏisedl do
auta LebdusÏka na mõÂsto vzadu za rÏidicÏem, JiraÂk veprÏedu vedle rÏidicÏe)
a vraÂtili se zpeÏt na mõÂsto schuÊ zky. RÏ idicÏ Vlastimil Sojka zastavil teÏsneÏ
vedle stojõÂcõÂho Sixty. JiraÂk chteÏl hned otevrÏõÂt dverÏe, ale nezÏ tak stacÏil
ucÏinit, prÏistoupil Sixta k automobilu a zacÏal z teÏsne blõÂzkosti ihned
strÏõÂlet dovnitrÏ. JiraÂk se sehnul, a kdyzÏ strÏelba ustala, zacÏal ho Sixta
rukou prostrcÏenou okyÂnkem do vozu tlouci po hlaveÏ pistolõÂ. Tu mu

175
JiraÂk prÏi zaÂpasu vyrval z ruky a Sixta zacÏal utõÂkat. ZraneÏny JiraÂk se
zajõÂmal o stav obou spolucestujõÂcõÂch: rÏidicÏ Sojka byl jizÏ mrtev, LebdusÏka
jesÏteÏ jevil znaÂmky zÏivota. NaÂsledneÏ se straÂzÏmistr StB JiraÂk pokousÏel
zastavit projõÂzÏdeÏjõÂcõÂ vozidla ± naÂkladnõÂ ho pro cÏasovou tõÂsenÏ a technickeÂ
probleÂmy odmõÂtlo, osobnõÂ ho dopravilo na velitelstvõÂ SNB do
ZÏidlochovic, odkud zavolal velitelstvõÂ StB v BrneÏ. V zaÂveÏru zaÂznamu
JiraÂkova vyÂslechu v nemocnici se uvaÂdõÂ: ¹... Jira k nevylucÏuje mozÏnost,
zÏe na mõÂsteÏ cÏinu strÏõÂleli dva pachateleÂ, cozÏ soudõÂ z toho, zÏe strÏelba byla
prÏõÂlisÏ rychlaÂ.ª 20)
RÏ idicÏ, jizÏ vyÂsÏe JiraÂkem zmõÂneÏneÂho naÂkladnõÂho auta, Zdislav HolecÏek
o udaÂlosti uvedl 21) , zÏe ho prÏi jõÂzdeÏ po silnici mezi NosislavõÂ aZÏidlochovicemi
zastavil zraneÏny muzÏazÏaÂdal ho, aby ho odvezl do ZÏidlochovic.
HolecÏek mu vysveÏtlil, zÏe se s naÂkladnõÂm autem nemuÊzÏe otocÏit
a nabõÂdl mu odvoz alesponÏ do nejblizÏsÏõÂ vesnice, cozÏ byla Nosislav.
MezitõÂm vsÏak postrÏeleny stopnul vuÊ z Tatra 57. Jeho rÏidicÏi ale zhasl
motor, proto pozÏaÂdal prÏõÂtomne o roztlacÏenõ ± potom jizÏ znovu nezastavil
a ujel. StraÂzÏmistru JiraÂkovi se nicmeÂneÏ podarÏilo opatrÏit dalsÏõÂ
osobnõ auto, ktere ho nalozÏilo a odvezlo do ZÏidlochovic. HolecÏek zatõÂm
hlõÂdal mõÂsto cÏinu a pozdeÏji vyÂpoveÏdõÂ potvrdil. PuÊ l hodiny po JiraÂkoveÏ
odjezdu dorazili na mõÂsto prÏõÂslusÏnõÂci SNB.
Sixta mezitõÂm utõÂkal prÏes Slovensko do Polska, kde chteÏl daÂle pokracÏovat
prÏes tehdejsÏõÂ NDR na ZaÂpad. PrÏi pokusu o prÏechod polsko-
-neÏmeckyÂch hranic byl polskou bezpecÏnostõÂ v prosinci 1950 zadrzÏen
a pozdeÏji vydaÂn zpeÏt do CÏ SR. Zde se o dva meÏsõÂce pozdeÏji ± 24. ledna
1951 ± k prÏõÂpadu vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB vyjaÂdrÏil i on saÂm.
PrÏiznal, zÏe meÏl domluvenou schuÊ zku na silnici mezi NosislavõÂaZÏidlochovicemi.
NezÏ na ni odesÏel, rozloucÏil se podle svyÂch slov s matkou
stõÂm, zÏe se jizÏ nevraÂtõ¹... Touto dobou jsem jizÏ byl prÏesveÏdcÏen, zÏe se
domuÊ nevraÂtõÂm, jelikozÏ jsem byl odhodla n orga ny StB zastrÏeliti
a uprchnouti ...ª). 22) Na mõÂsto schuÊ zky celkem se jich zde, podle Sixty,
uskutecÏnilo peÏt) dojel na jõÂzdnõÂm kole, ktere oprÏel o zaÂbradlõ u silnice.
Po prÏõÂjezdu auta ho JiraÂk pozÏaÂdal o strpenõÂ, protozÏe nestacÏil vyzvednout
sveÂho kolegu, ktereÂmu chteÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõÂ spolupraÂci. Asi
po 15minutaÂch se auto k Sixtovi vraÂtilo, zastavilo u neÏj, on prÏistoupil
a zacÏal strÏõÂlet pouzÏil belgickou armaÂdnõÂ pistoli znacÏky FN, vyÂrobnõÂ
cÏõÂslo 62914, raÂzÏe 9 mm, zaÂsobnõÂk na 13 naÂbojuÊ).
Bohumil Sixta daÂle ve sve vyÂpoveÏdi uvedl:
¹... Vypa lil jsem asi trÏi ra ny ale nezpozoroval jsem, zÏe by snad neÏkdo
z orgaÂnuÊ byl zasazÏen. Nepamatuji si prÏesneÏ po kteryÂch osoba ch jsem
strÏõÂlel, zda na osoby sedõÂcõÂ vzadu nebo i naprÏedu sedõÂcõÂho rÏidicÏe. VzpomõÂnaÂ
m si pouze, zÏe neÏktery z nich se v okamzÏiku me palby naklonil
doprÏedu. Po vypa lenõ neÏkolika ran jak jsem vypovõÂdal uskocÏil jsem dozadu
vozu a zpozoroval jsem, zÏe rÏidicÏ vozu bud' vyskocÏil nebo vypadl
z vozu. VideÏl jsem jej na zemi vedle auta v posici polo lezÏe polo klecÏe.
VduÊ sledku tohoto pocÏal jsem znovu strÏõÂleti na rÏidicÏe lezÏõÂcõÂho nebo kle-

176
cÏõÂcõÂho na zemi. V tomto okamzÏiku jsem rovneÏzÏ uslysÏel, zÏe neÏkteryÂ
z orgaÂnuÊ strÏõÂlõÂ proti meÏ. V duÊ sledku tohoto stojõÂce vzadu auta pocÏal
jsem pa liti prÏes zadnõ okno auta na orga ny sedõÂcõ na zadnõÂm sedadle
z nichzÏ neÏktery z nich strÏõÂlel proti meÏ. VystrÏõÂlel jsem vsÏechny na boje ze
sve pistole jichzÏ bylo asi 10 azÏ 12. KdyzÏ pistole prÏestala jizÏ strÏõÂleti prÏiskocÏil
jsem na pravou stranu auta a prÏes rozbite nebo otevrÏene okno,
prÏesneÏ si jizÏ nepamatuji jaka situace byla, pocÏal jsem tlouci orgaÂna na
prave straneÏ sedõÂcõÂho mou pistolõ do hlavy. PrÏi tom kdyzÏ jsem pazÏbou
tloukl orga na do hlavy dal tento ruce nad hlavu a snazÏil se me raÂny
zmõÂrniti a prÏi tom se mu podarÏilo vytrhnouti mi pistoli z ruky.
Pamatuji si takeÂ, zÏe v dobeÏ, kdyzÏ jsem meÏl vystrÏõÂleny vsÏechny na boje
a tloukl jsem orga na do hlavy projõÂzÏdeÏl neÏkdo mimo na s na motocyklu.
Motocykl prÏejel kolem a nezastavil. K tomu musõÂm uveÂsti zÏe motocyklista
musel uvideÏti na silnici lezÏõÂcõÂho muzÏe, ktereÂho jsem zastrÏelil prÏesto
vsÏak nezastavil a jel da le. V duÊ sledku tohoto, zÏe jsem byl odzbrojen
a take proto, zÏe kolem jel motocyklista, ktery mohl prÏivolati na mõÂsto
cÏinu neÏjake lidi jsem se dal okamzÏiteÏ nauÂteÏk, kdyzÏ jsem pozbyl svou
pistoli.ª
Bohumil Sixta podle vlastnõÂ vyÂpoveÏdi z 24. ledna 1951 utõÂkal tehdy
21. listopadu 1950 k rÏece Svratce, prÏeplaval ji, pokracÏoval lesem
k UhercÏicõÂm a daÂle na PaÂlavu. RaÂno druheÂho dne po cÏinu dorazil do
BorÏetic a pospõÂchal smeÏrem na vyÂchod ke slovenskyÂm hranicõÂm. VecÏer
24. listopadu 1950 dosÏel do obce Kopaniny na Slovensku, prÏõÂsÏtõÂ den
se vydal na Myjavu. Dne 28. listopadu 1950 dorazil do Sence nad
VaÂhom a chteÏl utõÂkat smeÏrem na sever, aby se dostal do Polska.
Za u svitu 7. prosince 1950 prÏekrocÏil Sixta hranice do Polska v okolõÂ
BabõÂ hory. Ve stanici Zywce nasedl na vlak do vnitrozemõÂ aprÏes Katovice
dojel azÏ do VarsÏavy. Z VarsÏavy poslal pohlednici sveÂmu sÏvagru
Janu SÏ umberovi. ChteÏl daÂle pokracÏovat do GdanÏ ska, kde by se ukryl
na neÏjake lodi. Ve vlaku si ale pruÊ vodcÏõ vsÏiml, zÏe jel s jõÂzdenkou na
zÏaÂkovskou slevu a chteÏl ho vysadit. Sixta necÏekal, v prÏõÂsÏtõÂ stanici vystoupil
na druhe straneÏ vlaku a utekl, nebot' se obaÂval prÏivolaÂnõ policie.
PrÏespal u neznaÂmyÂch lidõÂ a dalsÏõÂ den odjel vlakem do SÏ teÏtõÂna, kde
chteÏl realizovat stejny plaÂn, jaky meÏl v GdanÏ sku tj. dostat se na neÏjakou
lod', nejleÂpe do SRN, SÏ veÂdska nebo DaÂnska). ObaÂval se vsÏak prÏõÂstavnõÂ
policie, a proto sÏel kolem pruÊ plavu nad SÏ teÏtõÂn smeÏrem na Polici,
kde v jedne hospodaÂrÏske usedlosti prÏespal. Druhy den se Sixta vydal
k polsko-neÏmeckyÂm hranicõÂm.
Dne 13. prosince 1950 byl prÏi pokusu o jejich prÏekrocÏenõÂ zadrzÏen
polskou hlõÂdkou. PrÏi vyÂslechu na polske vojenske i civilnõ policii se
Bohumil Sixta vydaÂval za Vasilije Orlova jmeÂno si vymyslel). PrÏi naÂsledneÂ
prohlõÂdce u neÏj byly nalezeny osobnõÂ doklady. Sixta potom
potvrdil svoji pravou identitu a prÏiznal, zÏe v CÏ SR zastrÏelil dva prÏõÂslusÏnõÂky
StB. Dne 27. prosince byl prÏevezen do vojenskeÂho veÏzenõÂ v Gli-

vici a o den pozdeÏji ± 28. prosince 1950 byl vydaÂn zpeÏt do CÏ eskoslovenska.
Sixta prÏi sve vyÂpoveÏdi z 24. ledna 1951 mimo jine take potvrdil, zÏe
mu nebyly znaÂmy skutecÏnosti tajneÂho drzÏenõÂ zbranõÂ, o nichzÏ drÏõÂve StB
informoval, a jmeÂna konkreÂtnõÂch lidõÂ uvaÂdeÏl proto, aby vzbudil pozornost
a duÊveÏru StB. Z teÂhozÏ duÊ vodu si take vymyslel zpraÂvu o ilegaÂlnõÂ
skupineÏ ve VelkyÂch NeÏmcÏicõÂch, ve ktere take udal rÏadu lidõ ze sveÂho
okolõÂ.
22. ledna 1951 napsal Bohumil Sixta svyÂm nejblizÏsÏõÂm naÂsledujõÂcõÂ
dopis:
¹Mila maminko, tatinku a sestro ! PrÏedem Va s srdecÏneÏ pozdravuji.
Nezoufejte ale doufejte v Pa na Boha. Jsem zdravyÂ. VzpomõÂna m na VaÂs
co staÂle deÏla te a jak se ma te. Maminko a tatinku neplacÏte nad myÂm
osudem jsem v rukou BozÏõÂch. Bud'te bez obav ja jsem sÏt'astny vsÏude
protozÏe maÂmvõÂru. NezapomõÂna m take naSÏumberovy. JesÏteÏ jednou VaÂs
co nejsrdecÏneÏji pozdravujõ a nezapomõÂna m. Odpuste meÏ vsÏechno.
VaÂsÏ syn Bohumil.ª 23)
Zdravy ± nemocny Bohumil Sixta
177
Ve dnech 23. a 24. srpna 1951 se konal prÏed StaÂtnõÂm soudem v BrneÏ
proces 24) , ve ktereÂm stanul jako hlavnõ obzÏalovany Bohumil Sixta.
PrÏed soud, zasedajõÂcõÂm ve slozÏenõÂ: prÏedseda senaÂtu ± SÏ teÏpaÂn Flajzar,
soudci ± AntonõÂn Piak, Stanislav KozÏousÏek, soudci z lidu ± Rudolf
PapaÂcÏek, Jaroslav Svoboda, prokuraÂtor ± JUDr. Jan MlaÂdek, prÏedstoupilo
peÏt obzÏalovanyÂch.
Sixta byl obvineÏn z protistaÂtnõ cÏinnosti, ktere semeÏl dopousÏteÏt tõÂm,
zÏe v letech 1949 ±1950 v ZÏidlochovicõÂch, PohorÏelicõÂch a na dalsÏõÂch
mõÂstech zalozÏil lidoveÏ demokratickeÂmu staÂtu neprÏaÂtelskou organizaci
nazvanou ¹Svobodna gardaª jejõÂmi cÏleny meÏli vedle Bohumila Sixty
byÂt: rolnõÂk Jan KrÏipacÏ, rÏidicÏ FrantisÏek OvesnyÂ, manzÏel Sixtovy sestry ±
rolnõÂk Jan SÏ umbera a rolnõÂk Jan MaÂtl; vsÏichni jmenovanõÂ uvedli, zÏe
jsou veÏrÏõÂcõ rÏõÂmskokatolickeÂho vyznaÂnõÂ). Aktivita ¹Svobodne gardyª
meÏla ve finaÂle smeÏrÏovat k naÂsilneÂmu mocenskeÂmu zvratu. V tomto
smeÏru jizÏ tato ¹neprÏaÂtelska organizaceª patrÏicÏneÏ pracovala: obstaraÂvala
si zbraneÏ, plaÂnovala a provaÂdeÏla ozbrojene prÏepady. Sixta meÏl,
podle obzÏaloby, 21. listopadu 1950 chladnokrevneÏ zastrÏelit dva prÏõÂslusÏnõÂky
StB a pote se snazÏit o uÂteÏk do SRN.
Na zacÏaÂtku lõÂcÏenõÂ byla z jeho celeÂho pruÊbeÏhu vyloucÏena verÏejnost.
VteÂto souvislosti je jisteÏ zajõÂmave a zvlaÂsÏtnõÂ, zÏe soud ani nevyslechl
jedineÂho prÏezÏivsÏõÂho sveÏdka strÏelby prÏõÂslusÏnõÂka StB Josefa JiraÂka.
Bohumil Sixta se ve sve vyÂpoveÏdi prÏed soudem k zastrÏelenõ dvou
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB prÏiznal a popsal celou udaÂlost. Mimo jine na dotaz

178
prokuraÂtora uvedl: ¹... PrvnõÂho jsem zastrÏelil orga na, ktery se mnou
spolupracoval. S pistolõ jsem prÏed tõÂm nestrÏõÂlel. Ja jsem veÏdeÏl kolik jsem
meÏl v pistoli na bojuÊ. Ja jsem si vsÏe vzpomenul a na cÏin si pamatuji. JaÂ
jsem se za orga ny potom pomodlil, aby nezemrÏeli.ª 25)
Sixta take vypoveÏdeÏl, zÏe organizaci ¹Svobodna gardaª zalozÏil, aby
pozdeÏji o jejõÂch aktivitaÂch a cÏlenech informoval StB. SpoluobzÏalovanyÂ
FrantisÏek Ovesny uvedl prÏed soudem, zÏe Sixta je mluvka, ktery nenõÂ
schopen zamyÂsÏlene veÏci uskutecÏnit. Ovesny podle svyÂch slov veÏrÏil, zÏe
Sixta byl konfidentem StB.
PrÏi objasnÏovaÂnõÂ vrazÏdy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB se Sixta haÂjil tvrzenõÂm, zÏe
byl dusÏevneÏ chory a nedokaÂzal vcÏas rozpoznat, jakeÂho cÏinu se dopousÏtõÂ.
Soud ovsÏem dospeÏl k naÂzoru, zÏe obzÏalovany si svuÊj cÏin nejen
dobrÏe naplaÂnoval a prÏipravil, ale naprosto chladnokrevneÏ jej provedl
a byl si velmi dobrÏe veÏdom zaÂvazÏnosti a mozÏnyÂch naÂsledkuÊ sveÂho cÏinu
podle soudu dusÏevnõÂ onemocneÏnõÂ pouze prÏedstõÂral ve snaze vyhnout
se trestu).
K jednaÂnõ soudu byl vypracovaÂn znalecky posudek o dusÏevnõÂm
stavu Bohumila Sixty v porÏadõÂ jizÏ druhyÂ, nebot' prvnõÂ posudek byl
vypracovaÂn oficiaÂlnõÂmi soudnõÂmi znalci pro potrÏeby soudu s Bohumilem
Sixtou v roce 1949). MUDr. ZdeneÏk SÏ nÏ upaÂrek, vojensky leÂkarÏ ±
psychiatr, nevideÏl Sixtu poprveÂ, vysÏetrÏoval ho jizÏ 1. 3. 1951. 26) Podle
zaÂznamu z tohoto rozhovoru, konaneÂho v mõÂstnostech velitelstvõÂ StB
v BrneÏ, kladl Sixtovi otaÂzky nejen vojensky leÂkarÏ ± psychiatr, ale i prÏõÂtomnõÂ
prÏõÂslusÏnõÂci StB.
Podruhe se vojensky psychiatr SÏ nÏ upaÂrek setkal se Sixtou 20. srpna
1951 na KrajskeÂm velitelstvõÂ StB v BrneÏ stenograficky zaznamenaÂno).
Hned v u vodu se SÏ nÏ upaÂrek Sixty zeptal, procÏ strÏõÂlel. NaÂsledneÏ tento
dotaz neÏkolikraÂt ruÊ zneÏ modifikoval s tõÂm, zÏe vedl rozhovor staÂle stejnyÂm
smeÏrem, protozÏe mu Sixta nebyl schopen jednoznacÏneÏ vysveÏtlit
motivy sveÂho cÏinu opakoval porÏaÂd neÏco ve smyslu: Ja jsem chteÏl
strÏõÂlet, a take hovorÏil o duchu, ktery mutorÏõÂkal). BeÏhem rozhovoru
upozornÏ uji, zÏe se odehraÂval jesÏteÏ prÏed soudnõÂm lõÂcÏenõÂm) MUDr. SÏ nÏupaÂrek
podle zaÂpisu prohlaÂsil:
¹No, za to teÏ poveÏsõÂ!ª
Sixta: ¹No, co se nadeÏlaÂ.ª
O chvõÂli pozdeÏji pak MUDr. SÏ nÏupaÂrek prÏipomneÏl znovu:
¹VidõÂsÏ, zÏe to nikam nespeÏje, proto rÏõÂkaÂsÏ, zÏe je ti to jedno. VõÂsÏ, zÏe budesÏ
poveÏsÏen?ª
Sixta: ¹KdyzÏ budu ja poveÏsÏen, tak bude hrozneÏ zle. Cela jizÏnõ Morava...ª
V dalsÏõÂm pruÊbeÏhu rozhovoru MUDr. SÏ nÏ upaÂrek tlacÏil Sixtu k popisu
vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB. ZaÂpis zaznamenaÂva i reakce a chovaÂnõÂ
Sixty na psychiatrovo naleÂhaÂnõÂ:
¹...Sixta dlouho nemohl naleÂzti odpoveÏd' a mlcÏel, po chvõÂli se otocÏil na

179
bok ± levou stranu, spatrÏil jednoho orga na v uniformeÏ, mõÂrneÏ povstal
a povõÂda : ,Dobry den`.ª O chvõÂli pozdeÏji pak: ¹Sixta mlcÏõÂ, po chvõÂli nabõÂraÂ
k plaÂcÏi a potahuje nosem.ª 27)
V posudku datovaneÂm 20. srpna 1951 MUDr. SÏ nÏ upaÂrek naÂsledneÏ
napsal: ¹...u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõÂ puberta), se projevily
prvnõÂprÏõÂznaky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby vyvrcholila
azÏ ve vyslovenou dusÏevnõÂ chorobu formy schizofrenie, na podkladeÏ naÂbozÏenskeÂm,
ktera byla dokonce prova zena halucinacemi zjevovaÂnõÂm
se Panenky Marie)... LeÂcÏenõÂm se stav Sixty upravil natolik, zÏe mohl byÂti
jako uzdraveny propusÏteÏn. PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõ jevõ Sixta jizÏ nepatrneÂ
zna mky zbytkuÊ sve prodeÏlane dusÏevnõ choroby ...Souhrnem
lze tedy rÏõÂci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera u neÏho dodnes
zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, zna mky projevujõÂcõ se zvyÂsÏenou
vzneÏtlivostõÂ a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõÂ jako jedinec,
dusÏevneÏ zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ
za pornyÂm postojem k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ.ª 28)
K posudku prÏipsal MUDr. Chmela, zÏe s vyjaÂdrÏenõÂm MUDr. SÏ nÏupaÂrka
souhlasõÂ. Ze srovnaÂnõÂ s psychiatrickyÂm posudkem z roku
1949 vyplyne, zÏe tento SÏ nÏ upaÂrkuÊ v ChmeluÊ v podpis byl prÏipojen dodatecÏneÏ)
elaboraÂt nesplnÏ oval po formaÂlnõ ani obsahove straÂnce vsÏechny
naÂlezÏitosti, a lze ho proto hodnotit jako uÂcÏelovou konstrukci.
VcÏervnu 1998 se MUDr. ZbyneÏk Chmela vraÂtil ke sveÂmu prÏõÂpisu na
SÏ nÏupaÂrkoveÏ posudku. Ve sve vyÂpoveÏdi ucÏineÏne naU DV v BrneÏ uvedl,
zÏe Bohumila Sixtu v zÏivoteÏ nevideÏl, nepoprÏel ale svuÊ j podpis a souhlasnyÂ
prÏõÂpis. Souhlasil take s tõÂm, zÏe posudek nemeÏl vsÏechny naÂlezÏitosti:
razõÂtko znalce, znaleckou dolozÏku apod. MUDr. Chmela si
ani nedokaÂzal vzpomenout, zda v uvedeneÂm prÏõÂpadeÏ byl jmenovaÂn
soudnõÂm znalcem. Na otaÂzku vysÏetrÏovatele, zda posudek, ktery spolupodepsal,
mohl byÂt platnyÂ, reagoval:
¹Takovej posudek nemuÊzÏe byÂt platny aja ani nevõÂm, jak se do spisu
dostal. Jak jsem uvedl, chybõ zde za kladnõ na lezÏitosti, jako razõÂtko,
posudek je velice strucÏnyÂ.ª
MUDr. SÏ nÏ upaÂrek jizÏ kezmõÂneÏne kauze nemohl byÂt vyslechnut, protozÏe
zemrÏel. 29)
MUDr. Chmela tedy prÏipustil, zÏe Bohumil Sixta byl popraven na
zaÂkladeÏ od zacÏaÂtku neplatneÂho psychiatrickeÂho posudku.
Krajsky soud v BrneÏ v dubnu 1998 vysÏetrÏovateli U DV 30) potvrdil, zÏe
ve stanoveneÂm obdobõÂ byli odbornyÂmi znalci pro obor psychiatrie
MUDr. Alois KraÂtkyÂ, pro obor soudnõÂ leÂkarÏstvõÂ MUDr. Josef Kohout
a pro obor dusÏevnõ a nervove choroby MUDr. Emil ZÏalman. U daje
k MUDr. Chmelovi a MUDr. SÏ nÏ upaÂrkovi nebyly nalezeny.
ZajõÂmave jsou v teÂto souvislosti dveÏ skutecÏnosti:
1. V prvnõÂm trestnõÂm stõÂhaÂnõ v roce 1949 bral soud v u vahu diagnos-

180
tikovanou schizofrenii. O necele dva roky pozdeÏji byl tentyÂzÏ obvineÏnyÂ
uznaÂn zdravyÂm a cÏineÏn zodpoveÏdnyÂm za sve chovaÂnõÂ.
2. Schizofrenie je zaÂvazÏne psychiatricke onemocneÏnõ postihujõÂcõ celou
osobnost cÏloveÏka. Tato choroba se ani dnes neda zcela vyleÂcÏit. Je tedy
mozÏne su speÏchem pochybovat o tom, zÏe by se nemocny Sixta mohl
¹zcela uzdravitª v padesaÂtyÂch letech. NavõÂc postupem doby se stav
pacienta se schizofreniõÂ progresivneÏ zhorsÏuje.
Soud a rozsudky
24. srpna 1951 vynesl StaÂtnõÂ soud v BrneÏ rozsudek. 31) VsÏechny
obvineÏne uznal vinnyÂmi z trestneÂho cÏinu velezrady podle § 78 TrestnõÂho
zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.), u Sixty daÂle z trestneÂho cÏinu vrazÏdy
podle § 5a § 216 TrestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.) a vynesl naÂsledujõÂcõÂ
ortely: Bohumil Sixta ± trest smrti, Jan KrÏipacÏ a FrantisÏek
Ovesny ± odneÏtõ svobody na 15 let, Jan MaÂtl ± na 12 let a FrantisÏek
SÏumbera ± na 3 roky; u vsÏech odsouzenyÂch ztraÂta cÏestnyÂch praÂv
obcÏanskyÂch a propadnutõÂ celeÂho jmeÏnõÂ.
OduÊ vodneÏnõ rozsudku prÏipomõÂna svojõÂreÂtorikou spõÂsÏe projevy funkcionaÂrÏuÊ
KSCÏ a komentaÂrÏe doboveÂho tisku rozhodneÏ stojõÂcõÂch proti
zaÂpadnõÂmu imperialismu, ktery se nesÏtõÂtõ zÏaÂdnyÂch prostrÏedkuÊ likvidujõÂcõÂch
nenaÂvideÏne lidoveÏ demokraticke zrÏõÂzenõ ve spojenõÂscõÂrkevnõÂm
kleÂrem: ¹...ReakcÏnõ neprÏa telske zÏivly se spojujõ kteÏmto zlocÏineckyÂm
vrazÏdaÂm a sÏkuÊ dcovstvõ s vysokyÂm cõÂrkevnõÂm kleÂrem, ktere pro zõÂskaÂnõÂ
obyvatelstva k teÏmto cÏinuÊ m namlouva veÏrÏõÂcõÂm, zÏe v socialisticke spolecÏnosti
speÏje krÏest'anstvõ kza niku... Z procesuÊ prÏed sta tnõÂm soudem vidõÂme,
zÏe nejenom veÏrÏõÂcõÂ krÏest'aneÂ, ale dokonce rÏõÂmskokatolicÏtõÂ kneÏzÏõÂ,
kterÏõ majõ vlastneÏ v prve rÏadeÏ bojovat za sveÏtovy mõÂr, provaÂdeÏjõ a organisujõÂ
ty nejhnusneÏjsÏõÂ zlocÏiny jako je vrazÏdeÏnõÂ pokojnyÂch obcÏanuÊ ...ª 32)
NaÂsledovalo tvrzenõÂ, zÏe i tato skupina obvineÏnyÂch, nynõÂ stojõÂcõÂ prÏed
soudem, byla hluboce naÂbozÏensky zalozÏenaÂ, a prÏesto jejõÂm cÏlenuÊm
võÂra nezabraÂnila v pachaÂnõ trestne cÏinnosti, kterou prÏed soudem doznali.
DuÊ kazem toho meÏlo byÂt cÏlenstvõÂ Sixty v organizaci Orel rozpusÏteÏn
KSCÏ v roce 1948).
OpeÏt neverÏejne odvolacõ rÏõÂzenõ vprÏõÂpadu Bohumila Sixty se konalo
u NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze za prÏedsednictvõÂ JUDr. KrÏepely 10. rÏõÂjna
1951 mimo Sixty se odvolal jesÏteÏ OvesnyÂ). 33) NejvysÏsÏõÂ soud odvolaÂnõÂ
zamõÂtl jako neoduÊ vodneÏneÂ.
ObdobneÏ bylo postupovaÂno i se zÏaÂdostõÂ o milost. Bohumil Sixta byl
popraven 5. u nora 1952 v BrneÏ veveÏku necelyÂch dvaceti let.
PrÏõÂpad Bohumila Sixty po cÏtyrÏech desetiletõÂch
Znovu se cely prÏõÂpad projednaÂval prÏed soudem azÏ po roce 1989.

181
UsnesenõÂm KrajskeÂho soudu v BrneÏ ze dne 19. brÏezna 1991 34) byl
Bohumil Sixta rehabilitovaÂn v prÏõÂpadeÏ trestneÂho cÏinu velezrady, ale
u vrazÏdy mu byl ulozÏen tzv. zbytkovy trest v trvaÂnõ 15let.
KteÂmuzÏ zaÂveÏru dospeÏl i Krajsky soud v BrneÏ 8.cÏervna 1994. 35)
V oduÊ vodneÏnõ rozhodnutõ se mimo jine põÂsÏe:
¹...Ve sveÂm na vrhu uvedla /mysÏleno panõÂSÏ umberova ± pozn. autor/
,zÏe bratr nemohl uneÂst naÂtlak orgaÂnuÊ StB, s kteryÂmi spolupracoval,
a proto se zrÏejmeÏ rozhodl k vrazÏdeÏ. Je toho naÂzoru, zÏe jednaÂnõÂ jejõÂho
bratra bylo vyprovokovaÂno.ª DaÂle se v rozhodnutõÂ uvaÂdõÂ, zÏe ¹...se nemohl
soud zabyÂvat na mitkou v na vrhu panõ Aloisie SÏumberoveÂ, zÏe celyÂ
prÏõÂpad byl vyprovokovaÂn.
Soud totizÏ nema mozÏnost, jak jizÏ bylo vyÂsÏe uvedeno, prÏezkouma vat
a zjisÏt'ovat, zda sÏlo o vyprovokovane jednaÂnõ a zda Bohumil Sixta cÏiny
spa chal cÏi nikoliv.ª
Soud dospeÏl k zaÂveÏru, zÏe Sixta nehaÂjil svuÊj zÏivot nesÏlo o prÏõÂpad
krajnõÂ nouze), ale z projednaÂvaÂnõÂ kauzy v roce 1951 a na toto soudnõÂ
rÏõÂzenõ se krajsky soud odvolal) vyplynulo, zÏe saÂm zastrÏelil dva prÏõÂslusÏnõÂky
StB. Krajsky soud v BrneÏ tak potvrdil zbytkovy trest za vrazÏdu, tj.
15let.
NejvysÏsÏõ soud CÏ eske republiky projednal v lõÂcÏenõ konaneÂm v BrneÏ
17. prosince 1997 36) stõÂzÏnost ministryneÏ spravedlnosti proti nezrusÏeneÂ
cÏaÂsti usnesenõÂ byÂvaleÂho NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze z rÏõÂjna 1951.
MinistryneÏ spravedlnosti prÏi tom poukaÂzala na porusÏenõÂ procesnõÂch
a hmotneÏpraÂvnõÂch norem, platnyÂch v dane dobeÏ naprÏ. na naÂsilõ prÏi
vyÂslesÏõÂch provaÂdeÏne vysÏetrÏovateli StB prÏi prÏõÂpraveÏ rÏõÂzenõÂ, nevypracovaneÂ
expertizy z oboru daktyloskopie, neztotozÏneÏnõÂ zbraneÏ, kterou meÏl
Sixta u dajneÏ u sebe, chybny pruÊbeÏhu procesu ± zde naprÏ. nedorucÏenõÂ
obzÏaloby obvineÏnyÂm, vyloucÏenõÂ verÏejnosti, provedenõÂ procesu bez jedineÂho
vyÂslechu sveÏdka, zdravotnõÂ nezpuÊ sobilosti Sixty apod.).
MinistryneÏ spravedlnosti navrhla, aby NejvysÏsÏõÂ soud zrusÏil zbytkovyÂ
trest odneÏtõÂ svobody v trvaÂnõÂ 15let za vrazÏdu. Ten se s jejõÂm vyÂkladem
ztotozÏnil a uvedeny zbytkovy trest zrusÏil.
PrÏipomenÏ me si jesÏteÏ jednou, zÏe sedmnaÂctileteÂmu Bohumilu Sixtovi
byla v roce 1949 diagnostikovaÂna schizofrenie. Uvedu proto neÏkolik
tezõÂ, ktere jsou z meÂho hlediska pro pochopenõ prÏõÂpadu zaÂsadnõÂ.
NaÂzev schizofrenie vystihuje samu podstatu onemocneÏnõÂ: schidzein
= rozsÏteÏpit + fren = mysl. CÏ loveÏk postizÏeny tõÂmto onemocneÏnõÂm se
uzavõÂra do sebe, podleÂha vlivuÊ m sveÂho sveÏta halucinacõÂ, zÏije jako ve
snu, ztraÂcõÂ city ke svyÂm nejblizÏsÏõÂm, mysÏlenõÂ je nesouvisleÂ, puÊ sobõÂ nesmyslneÏ
a chaoticky. Poruchy mysÏlenkoveÂho procesu se objevujõÂivrÏecÏi
a gestech nemocneÂho neadekvaÂtnõÂ emocÏnõÂ reakce).
Choroba se muÊzÏe zastavit, zlepsÏit, ale zcela odstranit se nedaÂ. K leÂ-

182
cÏenõÂ je pouzÏõÂvaÂno mnoha rozlicÏnyÂch metod: od medikamentuÊ azÏpo
inzulinove cÏi elektricke sÏoky. OnemocneÏnõ v akutnõ faÂzi vyzÏaduje
u stavnõ peÂcÏi. Ve vsÏech prÏõÂpadech schizofrenie je vsÏak nemocnyÂ
cÏloveÏk trestneÏ nezodpoveÏdnyÂ. 37)
Tento zaÂveÏr potvrzuje i LeÂkarÏske repetororium, kde autorÏi Prof.
MUDr. Otakar Janota a doc. MUDr. LubomõÂr HanzlõÂcÏek) mimo jineÂ
konstatujõÂ:
¹Po stra nce forensnõÂ, je-li schizofrenie bezpecÏneÏ nebo nejvyÂsÏ pravdeÏpodobneÏ
prokaÂza na, byÂva nutne prÏiznat neprÏõÂcÏetnost ve veÏcech trestnõÂch
a doporucÏit cÏasto ochranne leÂcÏenõÂ. PrÏi delsÏõÂm pruÊbeÏhu a nedostatecÏneÂm
uÂcÏinu terapie je uÂplna nebo cÏa stecÏna nezpuÊ sobilost k pra vnõÂm
uÂkonuÊ m.ª 38)
ZaÂveÏrem
Komunisticka strana CÏ eskoslovenska a StaÂtnõ bezpecÏnost vyuzÏily
Sixtova prÏõÂpadu v lokaÂlnõÂm meÏrÏõÂtku k zastrasÏenõÂ tradicÏneÏ silneÏ veÏrÏõÂcõÂ
oblasti prÏedstavenõ cõÂrkve jako ¹instituce, ktera se nesÏtõÂtõ vrazÏdyª).
ZaÂrovenÏ bylo kauzy vyuzÏito jako hrozby soukromyÂm rolnõÂkuÊ m, kterÏõÂ
odmõÂtali komunisty prosazovanou kolektivizaci zemeÏdeÏlstvõÂ.
NezpuÊ sobilost k praÂvnõÂm u konuÊ m se meÏla tyÂkat i prÏõÂpadu Bohumila
Sixty, ktery byl v roce 1949 pro diagnostikovanou schizofrenii osvobozen
od trestnõÂho postihu, a o necele dva roky pozdeÏji ho pro ¹vysÏsÏõÂ
potrÏebuª prohlaÂsili MUDr. SÏ nÏ upaÂrek a MUDr. Chmela opeÏt za zdraveÂho
proto, aby ho soud mohl poslat pod sÏibenici.
Komuniste popravili nejen mladeÂho, ale hlavneÏ prokazatelneÏ nemocneÂho
cÏloveÏka. V tomto faktu tkvõÂ trageÂdie padesaÂtyÂch let, trageÂdie
Sixtova prÏõÂpadu.

PrÏõÂloha 18: PrÏepis cÏaÂsti znaleckeÂho leÂkarÏskeÂho
posudku z roku 1949
1949, 15. rÏõÂjen ± Znalecky posudek prÏedneseny soudnõÂmi znalci v rÏõÂzenõÂ,
konaneÂm prÏed OkresnõÂm soudem v BrneÏ
Posudek.
183
O obvineÏ neÂm Bohumilu Sixtovi /nelze?/ leÂkarÏsky dokaÂzati, zÏe by byl po
prÏedcõÂch neÏ jak deÏ dicÏneÏ dusÏevneÏ zatõÂzÏen, nebot' pro mozÏnost takovou ani
uÂdaje obvineÏ neÂho ani obsah spisovy nikterak nesveÏ dcÏõÂ. Ve veÏku deÏtskeÂm
asÏkolnõÂm vyvõÂjel se obzÏalovany celkem obvykle a postacÏoval dusÏevneÏ ina
to, aby si osvojil prÏimeÏ rÏene sÏkolnõ veÏdomosti.
Teprve po opusÏteÏnõ sÏkoly zacÏal se obzÏalovany jeviti po dusÏevnõ straÂnce
poneÏ kud zvlaÂsÏtneÏ, nebot' z domova utõÂkal a vzÏdy po neÏkolik maÂlo dnõÂ zuÊstal mimo domov. PozdeÏji zacÏal paÂchati cÏiny, z nichzÏ jest se mu nynõÂ zodpovõÂdati.
CÏ iny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõÂ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ vyplyÂvaÂ, spaÂchal
obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch halucinacõÂ, t.j. pod vlivem rozkazuÊ
daÂvanyÂch jednak ¹hlasem Panny Marieª, jednak pod vlivem svyÂch ¹dvou
vnitrÏnõÂch hlasuÊ ª, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª lõÂcÏõ jako typicke projevy
rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏ nõÂ, ktere se nazyÂva Schizophrenie.
PrÏi tomto onemocneÏnõÂ dochaÂzõÂ totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏ nosti
dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏ pu vuÊ le, sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkraÂtka k roztrÏõÂsÏteÏnosti
cele osobnosti postizÏeneÂho, a vsÏe to jest krom toho ± obycÏejneÏ ± provaÂzeno
jednak bludnyÂmi prÏedstavami, ktere nejevõ zÏaÂdny systeÂm, a hlavneÏ
pak t.zv. halucinacemi, cÏi-li prÏedsudky smyslovyÂmi, obzvlaÂsÏteÏ pak halucinacemi
sluchovyÂmi, ktere nemocnõ nejcÏasteÏji pocit'ujõ ve formeÏ t.zv. ¹hlasuÊ ª. Pod
vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovany take cÏinuÊ ,
z nichzÏ se ma nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊ zÏe byÂt volaÂn za neÏ k zodpoveÏdnosti,
nebot' se jich dopustil v dobeÏ, kdy byl uÂplneÏ zbaven uzÏõÂvaÂnõÂ rozumu ve
smyslu § 2 lit. a tr.z.
CÏ iny, z nichzÏ jest se obzÏalovaneÂmu nynõÂ zodpovõÂdati, mohl by on pod
vlivem sve dusÏevnõ nedostatecÏnosti daÂle a opakovaneÏ paÂchati, a proto bude
nutne dodati po skoncÏeneÂm trestnõÂm rÏõÂzenõ obzÏalovaneÂhodouÂstavu pro dusÏevneÏ
chore naleÂcÏenõÂ. TõÂmto leÂcÏenõÂm bude prÏõÂpadneÏ mozÏne docõÂliti uÂplneÂho
uzdravenõ obzÏalovaneÂho. Dokud vyÂsledky leÂcÏebne nebudou u neÏho zrÏejmeÂ,
nebude mozÏno obzÏalovaneÂho z leÂcÏebny psychiatricke propustiti.
V BrneÏ, dne 15. rÏõÂjna 1949.
univ. profesor. +
rÏeditel. +
/ + bez podpisu/
/A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 106 ±119/

184
PrÏõÂloha 19: PrÏepis znaleckeÂho leÂkarÏskeÂho posudku
z roku 1951
1951, 20. srpen ± Znalecky posudek
V BrneÏ dne 20. srpna 1951
Znalecky posudek,
provedeny MUDr. ZdenÏ kem SÏ nÏ upaÂrkem o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty.
Bohumil Sixta, 18tiletyÂ, pomocny deÏlnõÂk v zemeÏ deÏlstvõÂ, pochaÂzõ z rolnickeÂ
rodiny, velmi hluboce naÂbozÏensky zalozÏeneÂ. SaÂm vychodil 8 mi trÏõÂdnõÂ obecnou
sÏkolu a 3 rocÏnõÂky odborne sÏkoly zemeÏ deÏlskeÂ. Ve sÏkole, pokud saÂm
udaÂvaÂ, sÏpatneÏ se ucÏil, a proto nechodil ani do meÏsÏt'anske sÏkoly. JizÏ v dobeÏ
dochaÂzky do hospodaÂrÏske sÏkoly, pocÏal se zajõÂmat o politickou situaci v CÏ SR
apouÂnorovyÂch udaÂlostech v roce 1948 jeho zaÂsÏt' vuÊ cÏi lidoveÏ demokratickeÂmu
zrÏõÂzenõÂ se zostrÏila natolik, zÏe pocÏal se dopousÏteÏti prvyÂch trestnyÂch cÏinuÊ .
VteÏchto trestnyÂch cÏinech pokracÏoval, azÏ posleÂze vyvrcholily tyto zde zÏalovanou
vrazÏdou dvou bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ .
Pokud se tyÂcÏe dusÏevnõÂho zdravõÂ obvineÏneÂho Bohumila Sixty, je jizÏ zprÏedchozõÂch
vysÏetrÏenõÂ patrno, zÏe u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõÂ puberta),
se projevily prvnõ prÏõÂznaky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby
vyvrcholila azÏ ve vyslovenou dusÏevnõÂ chorobu formy schizofrenie, na podkladeÏ
naÂbozÏenskeÂm, ktera byla dokonce provaÂzena halucinacemi zjevovaÂnõÂm
se Panenky Marie). Pod vlivem teÂto dusÏevnõÂ choroby spaÂchal Sixta sveÂ
prvnõ trestne cÏiny, pro ktere byl i soudneÏ stõÂhaÂn, byl vsÏak tehdy jako neprÏõÂcÏetnyÂ
exkulpovaÂn, a dodaÂn na leÂcÏenõÂ douÂstavu pro dusÏevneÏ choreÂ. LeÂcÏenõÂm
se stav Sixty upravil natolik, zÏe mohl byÂti jako uzdraveny propusÏteÏn.
PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõÂ, jevõ Sixta jizÏ jen nepatrne znaÂmky zbytkuÊ sve prodeÏlaneÂ
dusÏevnõ choroby, a take jeho jednaÂnõ v dobeÏ zdejsÏõÂho cÏinu neukazuje
na to, zÏe by Sixta jednal pod vlivem dusÏevnõÂ choroby. Naopak, to, zÏe Sixta si
do nejmensÏõÂch detailuÊ dovede opakovaneÏ z pameÏti vybaviti zdejsÏõÂcÏin, ukazuje
na to, zÏe Sixta nejednal pod vlivem dusÏevnõÂ choroby a proto, zÏe je za zdejsÏõÂcÏin
plneÏ trestneÏ odpoveÏdnyÂ.
Souhrnem lze tedy rÏõÂci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera uneÏho
dodnes zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, znaÂmky projevujõÂcõÂ se zvyÂsÏenou vzneÏtlivostõÂ
a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõÂ jako jedinec, dusÏevneÏ
zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ zaÂpornyÂm
postojem k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ. VyÂchova Sixty se navõÂc ubõÂra takovyÂm smeÏrem,

zÏe ze Sixty vytvorÏila cÏloveÏka cynickeÂho a schopneÂho i vrazÏdy, jak dokaÂzal ve
zdejsÏõÂm prÏõÂpadeÏ, jedince, ktery navõÂc nenõ schopen ani takoveÂho cÏinu opravdu
hluboce litovati.
Pokud Sixta se obhajuje, zÏe cÏin spaÂchal v dusÏevnõÂm rozpolozÏenõÂ, lze toto
tvrzenõÂ vyvraÂtit tõÂm, zÏe Sixta se na cÏin prÏipravoval, a zÏe tedy jizÏ tõÂmto lze
neÏjake prÏechodne nebo naÂhle vznikle vzrusÏenõ vyvraÂtit.
Po provedeneÂm vysÏetrÏenõÂ prÏipojuji se k posudku. b.
a. /vlastnorucÏnõÂ podpis/
b. /prÏipsaÂno rukou/
185
Zd. SÏ nÏ upaÂrek a.
Dr. Z. Chmela a.
/A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 97± 98/

186
PrÏõÂloha 20: UkaÂzka fotodokumentace k prÏõÂpadu Sixta
a spol. ze skupinoveÂho vysÏetrÏovacõÂho
svazku a. cÏ. V-1061-Brno

187

188

POZNAÂMKY A ODKAZY:
189
Studie byla napsaÂnanazaÂkladeÏ studia spisuÊ UÂ DV a Archivu Ministerstva vnitra CÏ R
skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek a. cÏ. V-1061-Brno).
1) DokumentacÏnõ spis U DV. Dopis Aloisie SÏ umberove Konfederaci politickyÂch veÏznÏuÊ
v BrneÏ, datovaÂn 10. 11. 1994 v Nosislavi.
2) Archiv Ministerstva vnitra daÂle A MV), spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂveÏrecÏna zpraÂva.
DatovaÂna 27. 4. 1949 v ZÏidlochovicõÂch, podpis krim. obv. insp. podpis necÏitelnyÂ).
Podle teÂto ZaÂveÏrecÏne zpraÂvy se Sixta saÂm dobrovolneÏ prÏihlaÂsil a prÏiznal, zÏe rozbõÂjel
a nicÏil propagacÏnõÂ skrÏõÂnky.
Podle HlaÂsÏenõ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõ pro Krajske velitelstvõ NB A MV, spis a. cÏ. V-
-1061-Brno, datovaÂno v ZÏidlochovicõÂch 16. 7. 1949, podepsaÂn okresnõÂ velitel NB
vrchnõÂ straÂzÏmistr StraÂnskyÂ) byl Sixta u svyÂch prÏõÂbuznyÂch ve ZrucÏi nad SaÂzavou
zatcÏen.
+) Rakousko bylo podobneÏ jako NeÏmecko po 2. sveÏtove vaÂlce rozdeÏleno do okupacÏnõÂch
paÂsem SSSR, USA, Velka BritaÂnie, Francie). Za cÏeskoslovensko-rakouskou
hranicõ byla soveÏtska okupacÏnõ zoÂna. Tento stav skoncÏil v roce 1955 podepsaÂnõÂm
tzv. staÂtnõÂ smlouvy, v nõÂzÏ se Rakousko zavazovalo k neutraliteÏ.
3) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. HlaÂsÏenõÂ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõÂ, dodatek k fonogramu
z 16. 7. 1949. PodaÂvaÂ: OkresnõÂ velitelstvõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti v ZÏidlochovicõÂch
KrajskeÂmu velitelstvõÂ NB v BrneÏ. DatovaÂno 16. 7. 1949 v ZÏidlochovicõÂch
cÏ. 1.006/1949-I.). PodepsaÂn okresnõÂ velitel NB vrch. straÂzÏm. StraÂnskyÂ.
4) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Posudek o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty vypracovanyÂ
pro OkresnõÂ soud v BrneÏ, datovaÂn 15. 10. 1949. Opis. PrÏõÂloha 18
5) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Jana SÏ umbery na KrajskeÂm velitelstvõÂ
StaÂtnõÂ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 23. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂchanyÂ
±SÏ umbera Jan, vyslyÂchajõÂcõÂ ± podpis necÏitelnyÂ.
6)
A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Bohumila Sixty. DatovaÂno 12. 2.
1951, cÏ. j.: A-98/603-51.
7) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ konaneÂm prÏed staÂtnõÂm
soudem ± oddeÏlenõÂ Brno dne 23. a 24. srpna 1951, v jednacõÂ sõÂni cÏ. 85v JusticÏnõÂm
palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. znacÏka 3-Ts II 45/51.
8) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol sepsany dne 6. zaÂrÏõ 1950 na OkresnõÂm
velitelstvõ NBvZÏidlochovicõÂch s Bohumilem Sixtou. PodepsaÂn vyslyÂchany Sixta
Bohumil), vyslyÂchajõÂcõÂ bez podpisu.
9) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 67/50. VeÏc: PrÏõÂprava k illegaÂlnõÂmu
odchodu do zahranicÏõÂ azõÂskaÂvaÂnõÂ osob k tomuto uÂcÏelu. DatovaÂn 18. 9.
1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.
10) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 68/50. VeÏc: IllegaÂlnõÂ skupina
¹JaÂnosÏõÂkª. DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.
11) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 69/50. VeÏc: ZbraneÏ v Nosislavi.
DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64b.
12) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam. DatovaÂn 14. 1. 1951. PodepsaÂn ml.
strzÏm. Bugner Rudolf. UvaÂdõ zde¹ zÏe Sixtu videÏl poprve 13. 9. 1950 na OVNB
vZÏidlochovicõÂch. Sixta ho obeznaÂmil se svyÂmi prÏedchozõÂmi probleÂmy. Bugner daÂle
põÂsÏe, zÏe se schuÊ zky se Sixtou konaly vzÏdy na silnici mezi NosislavõÂaZÏidlochovicemi.
HovorÏõ take o druhe schuÊ zce se Sixtou, ale ta zde nenõ prÏesneÏ datovaÂna. KdyzÏ se
dozveÏdeÏl o sveÂm sluzÏebnõÂm prÏelozÏenõÂ, prÏedal Bugner sve spolupracovnõÂky Josefu

190
JiraÂkovi ¹...a soucÏasneÏ jsem jej /mysÏlen JiraÂk/ upozornil na to, zÏe v NosislaveÏ maÂm
mla dence, ktereÂho pouzÏõÂva m jako D pramen, zÏe tento ma duÊveÏru reakcÏnõÂch zÏivluÊ ...ª.
13) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂznam. DatovaÂn 14. 12. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂn
ml. strzÏm. JiraÂk Josef.
14) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 4/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ
organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch.
15) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 5/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ
organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. 8157 cÏõÂslo dopsaÂno
rukou). PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64.
16) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂ zaÂznam cÏ. 6/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõÂ
organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950. K cÏ.j. 8157 cÏõÂslo dopsaÂno rukou). PodepsaÂn
rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64.
17) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂznam cÏ. 7/50. VeÏc: ¹DraÂtenõÂkª ± prÏõÂprava
kuÂteÏku. DatovaÂn 15. 10. 1950. K cÏ. j. 648156-50 navazuje na uÂrÏed. zaÂznam cÏ. 67/
/50 ze dne 18. 9. 1950). PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64j.
18) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂznam cÏ. 18/50. VeÏc: ¹Dramaª ± illeg. org.
JaÂnosÏõÂk. DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648157-50. PodepsaÂn
rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn 64-JiraÂk.
19) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂ rÏednõÂzaÂznam cÏ. 17/50. VeÏc: ¹ZbraneÏ v Nosislaviª.
DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648167-50. PodepsaÂn rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn
64-JiraÂk.
20) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Krajske velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v BrneÏ. ZaÂznam.
DatovaÂn 21. 11. 1950 v BrneÏ. VyÂslech JiraÂka zapsali: Miroslav Kreihanzel,
Jan KalaÂsÏek.)
JiraÂk odesÏel ze sluzÏeb MV 31. 3. 1955. PuÊ sobil tehdy na KS MV v BrneÏ.
21) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis vyÂpoveÏdi Zdislava HolecÏka na KrajskeÂm velitelstvõÂ
StaÂtnõÂ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 22. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂchanyÂ
± Rudolf HolecÏek, vyslyÂchajõÂcõÂ ± podpis necÏitelnyÂ.
22) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi s Bohumilem Sixtou ze dne 24. 1.
1951. PodepsaÂni: vyslyÂchany ± Bohumil Sixta, vyslyÂchajõÂcõ ± MicÏka Miroslav.
23) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. V prÏepisu byl ponechaÂn pravopis pisatele.
24) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ konaneÂm prÏed staÂtnõÂm
soudem ± oddeÏlenõÂ Brno dne 23. a 24. srpna 1951, v jednacõÂ sõÂni cÏ. 85v JusticÏnõÂm
palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. znacÏka 3-Ts II 45/51.
25) TamteÂzÏ. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ, str. 5.
26) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂznam o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõÂ
stav Bohumila Sixty, ktera byla provedena dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho
velitelstvõÂ zaprÏõÂtomnosti 3 orgaÂnuÊ a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, t. j.
otaÂzky kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno
1. 3. 1951 v BrneÏ na KrajskeÂm velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ.
PodepsaÂni: prÏõÂtomnõÂ podpis necÏitelnyÂ), teÏsnopisneÏ zachytil bez podpisu).
27) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂznam o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõÂ
stav Bohumila Sixty, ktera byla provedena dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho
velitelstvõÂ, za prÏõÂtomnosti 3 orgaÂnuÊ a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, to jest
otaÂzky, kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno
20. 8. 1951 v BrneÏ na KrajskeÂm velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ.
PodepsaÂn stenograf: ml. strzÏm. Petr ??? podpis necÏitelnyÂ).
28) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Znalecky posudek provedeny MUDr. ZdenÏkem SÏ nÏupaÂrkem
o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty. DatovaÂn v BrneÏ 20. 8. 1951. Rukou
prÏipsaÂno: ¹Po provedeneÂm vysÏetrÏenõÂ prÏipojuji se k posudku. Dr. Z. Chmelaª jde
o MUDr. ZbynÏka Chmelu). PrÏõÂloha 19

191
29)
VysÏetrÏovacõÂ spis UÂ DV. Protokol o vyÂslechu sveÏdka MUDr. ZbynÏka Chmely na
UÂ DV v BrneÏ dne 25. 6. 1998. PodepsaÂni: vysÏetrÏovatel mjr. VladimõÂr Vachovec,
MUDr. ZbyneÏk Chmela, Csc.
30)
VysÏetrÏovacõ spis U DV. Krajsky soud v BrneÏ. DatovaÂno 20. 4. 1998, zn. Spr. 1040/
/98. PodepsaÂna prÏedsedkyneÏ KrajskeÂho soudu JUDr. Hana ZoubkovaÂ.
31)
A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu v BrneÏ, 24. 8. 1951 spis.
znacÏka 3 Ts II 45/51 ± 123).
32)
TamteÂzÏ.
33)
A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o odvolacõÂm lõÂcÏenõÂ. Praha 10. 10. 1951,
spis. znacÏka To III 131/51).
34)
DokumentacÏnõÂ spis UÂ DV. UsnesenõÂ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 19. 3. 1991 spis.
znacÏka 1 Rt 286/90), podepsaÂn JUDr. VladimõÂr Rular/?/.
35)
DokumentacÏnõÂ spis UÂ DV. UsnesenõÂ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 8. 6. 1994 spis.
znacÏka 1 Rt 51/93), podepsaÂn JUDr. JirÏõÂ SÏ oukal.
36)
VysÏetrÏovacõ spis U DV. Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu CÏ eske republiky v BrneÏ, 17. 12.
1997, spis. znacÏka 1 Tzn 16/97), podepsaÂn JUDr. Michal MiklaÂsÏ.
37)
NeÏmcovaÂ, Marcela: Co võÂme o dusÏevnõÂch nemocech. Avicenum, Praha 1975, str.
88 ± 97.
38)
Kolektiv autoruÊ vedoucõ redakce Josef CharvaÂt): LeÂkarÏske repetitorium. StaÂtnõÂ
zdravotnicke nakladatelstvõÂ, Praha 1967, str. 1306.

192
UÂnosy lidõÂ zCÏeskoslovenska
soveÏtskou KGB
PETR CÏ UKA
SpoluuÂcÏast pracovnõÂkuÊ mocenskeÂho aparaÂtu cÏeskoslovenskeÂho
staÂtu na uÂnosech osob z CÏeskoslovenska do SSSR po 2. sveÏtoveÂ
vaÂlce
ObcÏane nadsÏeneÏ maÂvajõÂcõ armaÂdeÏ osvoboditelce nemohli tusÏit, zÏe
soucÏasneÏ se vstupem teÂto võÂteÏzne armaÂdy, ktera za obrovskyÂch lidskyÂch
obeÏtõ dokaÂzala porazit nacisticke NeÏmecko, zacÏõÂna jedna z temnyÂch
kapitol nasÏich deÏjin. NetusÏili, zÏe prakticky soubeÏzÏneÏ s bojovyÂmi
oddõÂly postupujõÂdoCÏ eskoslovenska take jednotky, ktere meÏly podrobneÏ
zpracovane seznamy osob, ktere je zajõÂmaly, vcÏetneÏ adres jejich
trvaleÂho pobytu. Tyto jednotky si v souladu s u dernickyÂmi pravidly
socialisticke souteÏzÏe konkurovaly a nedoprÏaÂvaly si chvõÂle odpocÏinku.
VyhledaÂvaly osoby ze seznamuÊ a odvaÂzÏely je kamsi na VyÂchod....
Smutne nateÏchto udaÂlostech je, zÏe se tak veÏtsÏinou deÏlo za aktivnõÂ
pomoci jak jednotlivyÂch obcÏanuÊ , tak za uÂcÏasti etablujõÂcõÂch se staÂtnõÂch
uÂrÏaduÊ CÏ SR.
V tomto prÏõÂspeÏvku se snazÏõÂm nastõÂnit typicke zpuÊ soby u nosuÊ lidõÂ
zu zemõÂCÏ eskoslovenska do SSSR a zpuÊ soby spoluuÂcÏasti cÏeskoslovenskeÂho
mocenskeÂho aparaÂtu na teÏchto zlocÏinech. CõÂlem nenõÂ vycÏõÂslit
pocÏty odvlecÏenyÂch osob soveÏtskyÂmi orgaÂny z u zemõ CÏ eskoslovenska,
nebot' prÏi veÏdomõ slozÏitosti vymezenõ pojmu ¹odvlecÏenyª, prÏi veÏdomõÂ
vyÂpoveÏdnõÂ hodnoty archivnõÂch materiaÂluÊ a skutecÏnosti, zÏe o mnohyÂch
z nich se nedochovala ani stopa, at' jizÏ ve formeÏ dokumentuÊ cÏi pameÏti
pozuÊ stalyÂch a prÏaÂtel, nenõ prosteÏ mozÏne urcÏit celkovy pocÏet osob takto
odvlecÏenyÂch nebo ¹zmizelyÂchª v prÏedmeÏtne dobeÏ; PrÏõÂloha 21. Je vsÏak
mozÏne na konkreÂtnõÂch prÏõÂpadech demonstrovat metody realizace
teÏchto u nosuÊ a podõÂl mocenskeÂho aparaÂtu, prÏedevsÏõÂm komunistickeÂho
rezÏimu.
ZatyÂkaÂnõ osob a jejich naÂsledna deportace do SoveÏtskeÂho svazu zacÏala
v okamzÏiku vstupu Rude armaÂdy na u zemõÂCÏ eskoslovenska v roce
1944. Deportace pak pokracÏovaly azÏ do pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let. ZpocÏaÂtku
tyto akce zajisÏt'ovaly jednotky SMERSÏ 1) , cozÏ byly u tvary tajneÂ

193
vojenske policie v raÂmci jednotlivyÂch frontuÊ Rude armaÂdy. MeÏly rozsaÂhleÂ
pravomoci, vcÏetneÏ soudnõÂ. 2)
ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk jedne z jednotek SMERSÏ Nikolaj SineÏvirskij ve
svyÂch pameÏtech popisuje, jak se jeho jednotka na akci rozumeÏj na
u nosy) duÊ kladneÏ prÏipravovala, a to prÏedevsÏõÂm azÏ bude obsazena
Praha. JejõÂ prÏõÂslusÏnõÂci v prÏedstihu porÏizovali seznamy ruskyÂch exulantuÊ
z dvacaÂtyÂch let, nynõÂ zÏijõÂcõÂch v CÏ eskoslovensku. OstatneÏ z dokumentace
vyplyÂvaÂ, zÏe nejveÏtsÏõÂ pocÏty ¹zmizelyÂchª osob byly potvrzeny
hned v prvnõÂm povaÂlecÏneÂm roce. PrÏiblizÏneÏ 80 % z dnes
znaÂmeÂho pocÏtu odvlecÏenyÂch bylo takto uneseno v obdobõÂ od kveÏtna
do prosince 1945, kdy se u nosci zameÏrÏili prÏedevsÏõÂm na ¹bõÂlouª emigraci
z Ruska. 3)
V obdobõ od roku 1946 azÏ dou nora 1948 se situace postupneÏ zklidnÏovala.
SMERSÏ byla v roce 1946 zrusÏena a jejõÂ puÊ sobnost prÏevzala
3. spraÂva MGB ± soveÏtska vojenska kontrarozveÏdka 4) , ktera vsÏak jizÏ
nemeÏla soudnõÂ pravomoc. UÂ strÏedna pro vyÂchodnõÂ a strÏednõÂ Evropu
sõÂdlila ve VõÂdni a v neÏkolika maÂlo prÏõÂpadech dokonce zÏaÂdala Ministerstvo
vnitra CÏ SR o povolenõ ¹vyÂslechuÊ ª na u zemõ CÏ eskoslovenska;
PrÏõÂloha 22. AvsÏak v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ se o zÏaÂdneÂm takoveÂm
povolenõ ani neuvazÏovalo. VyplyÂva to z informace prÏednosty
odboru VII/C 5) JUDr. Jaroslava Hory 6) o ¹stycÏnyÂch duÊ stojnõÂcõÂch
NKVDª 7) , kterou zõÂskal od OblastnõÂuÂrÏadovny Stb v Praze a dne 10. zaÂrÏõÂ
1947 zaslal vrchnõÂmu odborneÂmu radovi prÏi kabinetu ministra vnitra
GrõÂsÏovi SpurneÂmu 8) , kde se totizÏ konstatuje:
¹...StycÏny duÊ stojnõÂk RA u posa dkoveÂho velitelstvõ Velke Prahy, major
MEÏLNICKYÂ 9) , upozornil zmõÂneÏnou uÂrÏadovnu na to, zÏe neÏkterÏõÂduÊ stojnõÂci
NKVD ve VõÂdni se obracõ prÏõÂmo na stanice Sboru na rodnõ bezpecÏnosti,
sta tneÏ-bezpecÏnostnõ nebo krimina lnõ uÂrÏadovny, a zÏa dajõ o poskytnutõÂ
asistencõ pro ruÊ zne vlastnõ akce, /u nosy ± pozn. autora/ prÏõÂpadneÏ tyto
provaÂdeÏjõ sami. V teÂto souvislosti pouka zal major MEÏLNICKY na to, zÏe
tito orga nove vza lezÏitostech vojenskyÂch, jakozÏ i jinõ soveÏtsÏtõ duÊ stojnõÂci
vteÏchzÏe prÏõÂpadech, majõ se obraceti vyÂhradneÏ na posa dkove velitelstvõÂ
Velke Prahy, ve veÏcech civilnõÂch osob pak na repatriacÏnõÂho zmocneÏnce
pplk. ruske arma dy PANOVA.
SoucÏasneÏ stõÂm vsÏak pouka zala zmõÂneÏna uÂrÏadovna na jednaÂnõ porucÏõÂka
ruske arma dy SEMENOVA od NKVD ve VõÂdni, ktery samostatneÂ
akce cÏasto provaÂdõÂ. V teÂto souvislosti pak upozornila na to, zÏe takoveÂto
prÏõÂme akce soveÏtskyÂch duÊ stojnõÂkuÊ na cÏs. uÂzemõ nejen zÏe vyvola vajõÂ
nespra vne domneÏnky mõÂstnõÂho obyvatelstva, ale zavdaÂva vajõ i zahranicÏnõÂm
pozorovateluÊ m podneÏt k nespra vneÂmu informovaÂnõ ciziny, zejmeÂna
pak ku zneuzÏõÂvaÂnõÂ podobnyÂch prÏõÂpaduÊ cizõÂ propagandou proti
za jmuÊm cÏeskoslovensko-ruskyÂm.
OddeÏlenõÂ 10) VII/C zamyÂsÏlõÂ upozorniti hlavnõÂ velitelstvõÂ SNB, jednotli-

194
ve zemske uÂrÏadovny sta tnõ bezpecÏnosti, jakozÏ ivsÏeobecnou krimina lnõÂ
uÂrÏadovnu v Praze, na sdeÏlenõÂ majora MEÏLNICKEÂ HO, pokud se tyÂcÏe
vyÂhradnõ kompetence v za lezÏitostech projedna vanyÂch orga ny NKVD,
a z toho duÊ vodu potrÏebuje zjistiti, zda posa dkove velitelstvõ VelkeÂ
Prahy, resp. pplk. PANOV, je kompetentnõÂm pro prÏõÂpady z uÂzemõÂ celeÂ
CÏ eskoslovenske republiky, v za porneÂm prÏõÂpadeÏ pak, ktera vojenskaÂ
velitelstvõÂ, prÏõÂpadneÏ orga ny, jsou kompetentnõ vmõÂstech mimo spra vnõÂ
obvod Velke Prahy.
Vzhledem k teÏmto okolnostem prÏedklaÂda se zmõÂneÏna za lezÏitost na
veÏdomõ sezÏa dostõ o laskave jejõ projednaÂnõÂsprÏõÂslusÏnyÂmi cÏiniteli u velvyslanectvõÂ
SSSR, jakozÏ ioprÏõÂpadne upozorneÏnõ teÏchto na cÏinnost porucÏõÂka
SEMENOVA za uÂcÏelem zjednaÂnõÂna pravy.ª 11)
***
ZpuÊ sob, jakyÂm se u nosy provaÂdeÏly, ilustruje prÏõÂpad ing. Borise
Fusse 12) , jehozÏ osud je znacÏneÏ neobvykly v tom, zÏe se mu, uzÏ po roce,
podarÏilo vraÂtit domuÊ.
Vzhledem ke skutecÏnosti, zÏe se vsÏe odehraÂlo võÂce nezÏ rok prÏed u norem
1948, tzn. v dobeÏ, kdy mocensky aparaÂt CÏ eskoslovenske republiky
nebyl jesÏteÏ zcela kontrolovaÂn komunisty, dochoval se autentickyÂ
spisovy materiaÂl, jenzÏ veÏrohodnyÂm zpuÊ sobem dokumentuje vlastnõÂ
u nos i naÂsledujõÂcõ osudy obeÏti. Z materiaÂluÊ Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõÂ
bezpecÏnosti v CÏ echaÂch 13) je sice dobrÏe cÏitelna aureola võÂteÏzuÊ na straneÏ
soveÏtskyÂch mocenskyÂch struktur a u cta prÏed võÂteÏzi nad nacistickyÂm
NeÏmeckem, ale take se zde konstatuje:
¹...Zemske uÂrÏadovneÏ sta tnõ bezpecÏnosti byl ozna men prÏõÂpad, zÏe dne
14. zaÂrÏõÂ 1946 o 8,30 hodineÏ rannõÂ byl neznaÂmyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem SNB
odvezen z bytu v Praze-Michle, PobocÏna 1003, Ing. Boris Fuss, ktery se
podle u dajuÊ manzÏelky do dnesÏnõÂho dne nevra til /tzn. do 10. ledna
1947 ± pozn. aut./. PrÏõÂslusÏnõÂk SNB prÏi prÏõÂchodu do bytu Ing. Fusse,
pozÏa dal jmenovaneÂho, aby s nõÂm sÏel za uÂcÏelem prÏezkousÏenõ osobnõÂch
dokladuÊ na rÏeditelstvõ na rodnõ bezpecÏnosti, odkud se meÏl podle uÂdajuÊ
bezpecÏnostnõÂho orgaÂna beÏhem jedne hodiny vra titi.
JelikozÏ Ing. Fuss nevracel se dlouho domuÊ , odesÏla jeho manzÏelka na
rÏeditelstvõÂna rodnõ bezpecÏnosti a na krimina lnõ policii, kde prosila o sdeÏlenõÂ,
kde se nachaÂzõ jejõ manzÏel. U obou uÂrÏaduÊ jõ bylo ozna meno, zÏe
zÏa dny zatykacÏ na Ing. Borise Fusse vyda n nebyl, a soucÏasneÏ jeden
zuÂrÏednõÂkuÊ provedl zjisÏteÏnõÂnaprÏõÂslusÏneÂm policejnõÂm revõÂru, kdo jmenovaneÂho
zatyÂkal. Z prÏõÂslusÏneÂho revõÂru bylo sdeÏleno, zÏe neveÏdõÂ o zatcÏenõÂ
Ing. Fusse a zÏe zÏa dny zprÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB toto zatcÏenõ neprovaÂdeÏl. ManzÏelka
Ing. Fusse odesÏla po teÂto informaci na cizinecke oddeÏlenõ rÏeditelstvõÂ
na rodnõ bezpecÏnosti, kde jõ bylo doporucÏeno, aby se po manzÏelovi
dota zala u ruskyÂch sbeÏrnyÂch ta boruÊ . Fussova odesÏla k veliteli ruskeÂho
sbeÏrneÂho ta bora, kde jõ bylo sdeÏleno, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci SSSR, kterÏõÂprÏisÏli na

195
uÂzemõÂCÏ SR po prve va lce, nepadajõÂvuÂvahu pro soustrÏedeÏnõÂvta borech.
Fussova obra tila se proto na posa dkove velitelstvõ RA v Praze, kde jõÂ
bylo sdeÏleno, zÏe rozkaz k zatcÏenõ jejõÂho manzÏela vyda n nebyl.
TentyÂzÏ den o 7.30 hodin /vecÏer ± pozn. aut./ dostala Fussova telegram
z CÏ eske LõÂpy, aby ihned prÏijela do nemocnice v CÏeske LõÂpeÏ aprÏivezla
sebou neÏjake penõÂze a cigerety. Fussova odejela do CÏeske LõÂpy
teprve druhy den a v nemocnici jõ bylo jednou osÏetrÏovatelkou sdeÏleno,
zÏe Ing. Fuss byl dopraven do nemocnice se zraneÏnõÂm na temeni hlavy,
ktere utrpeÏl prÏi hava rii osobnõÂho automobilu poblõÂzÏe CÏeske LõÂpy. TaÂzÏ
osÏetrÏovatelka sdeÏlila FussoveÂ, zÏe v nemocnici dosÏlo k ha dce mezi prÏõÂslusÏnõÂky
RA a prÏõÂslusÏnõÂkem SNB, prÏi ktereÂzÏto ha dce jeden z RusuÊ chteÏl,
aby Fuss byl dopraven zpeÏt do Prahy, kdezÏto prÏõÂslusÏnõÂk SNB chteÏl
Fusse nejdrÏõÂve v nemocnici osÏetrÏiti.
Fussova obra tila se potom na cÏetnickou stanici a na krimina lnõ uÂrÏadovnu
v CÏ eske LõÂpeÏ, kde se dozveÏdeÏla, zÏe do CÏ eske LõÂpy prÏijelo osobnõÂ
auto, ktere meÏlo rÏa dnou propustku prÏes hranice a bylo obsazeno osobami
ruske na rodnosti.
Po teÏchto informacõÂch vra tila se Fussova zpeÏt do Prahy a obra tila se
na krimina lnõ uÂrÏadovnu v Praze, kde byla doporucÏena, aby pozÏa dala
/o sepsaÂnõ protokolu ± pozn. aut./ v BartolomeÏjske ulici cÏ. 10 v budoveÏ
v kancelaÂrÏi cÏ. 115, kde se jmenovanou byl Dr. KolaÂrÏem 14) sepsa n protokol,
a po jeho skoncÏenõ byla dotycÏna vyzva na, aby se za tyÂden na
uÂrÏadovnu dostavila. Fussova shaÂneÏla potom informace na neÏkolika
mõÂstech, avsÏak zcela bezvyÂsledneÏ, a proto ohla sila neprÏõÂtomnost manzÏelovu
v CÏ eskomoravskyÂch strojõÂrna ch, kde byl jmenovany zameÏstnaÂn.
Fussova dostavila se pozdeÏji vzÏdy po tyÂdnu do BartolomeÏjske ulice
na rÏeditelstvõ na rodnõ bezpecÏnosti, kde vsÏak nic nezjistila, azÏ poneÏkolikakereÂ
naÂvsÏteÏveÏ prohla sil Dr. Hajer 15) ,zÏe cela za lezÏitost nespada do
kompetence krimina lky a doporucÏil Fussovou do Prahy II, Washingtonovy
ul. cÏ. 7 16) , kde se Fussova obra tila pouze na sluzÏbu u braÂny
azÏa dne ozna menõ neprovedla. Teprve po delsÏõ dobeÏ, kdyzÏ jejõ soukromeÂ
pa traÂnõ bylo bezvyÂsledneÂ, sdeÏlila tuto okolnost na zemske uÂrÏadovneÏ
sta tnõ bezpecÏnosti, prÏi cÏemzÏ podotkla zÏe jizÏ 28. zaÂrÏõ 1946 byla
prÏedmeÏtneÏ vyslyÂcha na tajemnõÂkem SusÏankou 17) , ktery jõ sdeÏlil, zÏe
manzÏel jejõÂ byl zatcÏen prÏõÂslusÏnõÂky SSSR a narÏõÂdil jõÂ, aby nikomu o prÏõÂpadu
nic nerÏõÂkala, poneÏvadzÏ bymutõÂm znemozÏnila pra ci. PrÏi tom prohlaÂ
sil, zÏe jest mu vsÏe znaÂmo a zÏe Ing. Fuss bude vra cen zpeÏt do CÏSR.
VteÂto veÏci jmenovana pozdeÏji intervenovala u ZOB u sÏkpt. Vacka 18) ,
ktery po rozmluveÏ se SusÏankou prohla sil, zÏe Fuss bude do meÏsõÂce vraÂcen.
JelikozÏ od doby odvezenõÂ uplynulo jizÏ võÂce meÏsõÂcuÊ a Ing. Boris Fuss
dosud jest mimo u zemõ CÏSR, podala Fussova ozna menõ na zemskeÂ
uÂrÏadovneÏ sta tnõ bezpecÏnosti, ktera prÏedbeÏzÏneÏ zjistila, zÏe dne 14. zaÂrÏõÂ
1946 dosÏlo k hava rii osobnõÂho automobilu mezi obcemi Kynasem a ZahraÂ
dkami /okr. CÏ eska LõÂpa ± pozn. aut./, prÏi ktereÂzÏto hava rii byly

196
uvnitrÏ sedõÂcõÂ osoby zraneÏny. Podle hlaÂsÏenõÂ cestoval v autu jeden prÏõÂslusÏnõÂk
NKVD, da le jeden prÏõÂslusÏnõÂk SSSR, podstraÂzÏmistr Karel Wimmer
19) a Ing. Boris Fuss. Po hava rii byli vsÏichni dopraveni do nemocnice
vCÏeske LõÂpeÏ, kde zuÊ stal v osÏetrÏenõ pouze Ing. Fuss, kdezÏto RusoveÂ
odejeli za hranice, odkud se vra tili za neÏkolik hodin zpeÏt, vyzÏa dali si
na stanici SNB asistenci vrch. straÂzÏmistra Trapla 20) z Rumburku a odvezli
potom Ing. Fusse do Opachu /v NeÏmecku ± pozn. aut./, kde pryÂ
meÏl byÂti leÂcÏen a vyslyÂcha n. Pokud jde o cestu do Prahy a o asistenci
podstraÂzÏmistra Vimra /prÏeklep ± ma byÂt Wimmera ± pozn. aut./ byl
pry jmenovany urcÏen jako tlumocÏnõÂk a zÏa dneÂho za kroku se nemeÏl zuÂcÏastniti.
PozdeÏji byla zõÂska na zpra va od oblastnõ uÂrÏadovny krimina lnõ z Rumburku,
kterou v opise ministerstvu vnitra prÏedklaÂda m s prosbou o rozhodnutõÂ,
zda je mozÏno zõÂskati informace o duÊ vodu odvezenõÂ Ing. Fusse,
ana sledkem toho i zjisÏteÏnõÂ, kdo v daneÂm prÏõÂpadeÏ jest prÏõÂslusÏny k provedenõÂ
sÏetrÏenõÂ, prÏõÂpadneÏ i k zjisÏteÏnõÂ, zda se nejedna o loupezÏ lidõ podle
§ 90 tr. z., prÏõÂpadneÏ zda je mozÏno vuÊ bec v daneÂm prÏõÂpadeÏ manzÏelce Ing.
Fusse poskytnouti informace, jelikozÏ jmenovana se sta le po osudu
sveÂho manzÏela dotazuje.ª 21)
Velmi zajõÂmave sveÏdectvõ oteÂto veÏci podaÂvajõ vyÂpoveÏdi straÂzÏmistra
Karla Wimmera a vrchnõÂho straÂzÏmistra VojteÏcha Trapla, ktere uvaÂdõÂm
doslovneÏ :
¹P ROTOKOL
sepsany dne 26. dubna /1947 ± pozn. aut./ u pobocÏky oblastnõÂ
uÂrÏadovny sta tnõ bezpecÏnosti v Rumburku s vyÂkonnyÂm orga nem Stb
Karlem Wimmrem, strzÏm. SNB, ktery /,/ byv obezna men s prÏedmeÏtem
vyÂslechu s odvolaÂnõÂm na sluzÏebnõÂ prÏõÂsahu /,/ vypoveÏdeÏl:
Dne 13. IX. 1946 dostavili se na VS-SNB v Rumburku 2 cÏlenove ±
duÊ stojnõÂci soveÏtske policie. Byli v obcÏanskeÂm odeÏvu. Jejich jmeÂna jsem
neznal a pravdeÏpodobneÏ byli z LoÈbau /v NeÏmecku ± pozn. aut./. Na
stanici prosili, abych byl uvolneÏn a jel s nimi ihned do Prahy, kde
hodlali v repatriacÏnõÂm strÏedisku prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SSSR proveÂsti vyÂslechy,
aja jako znaly jazyka ruskeÂho, polskeÂho a neÏmeckeÂho, meÏl jsem deÏlat
tlumocÏnõÂka, jezÏto mnoho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zbyÂv. baltskyÂch staÂtuÊ rusky neumeÏlo.
Byl jsem proto velitelem stanice vrch. straÂzÏm. Traplem uvolneÏn
a odejel jsem s nimi do Prahy. Po prÏõÂjezdu do Prahy mne propustili s tõÂm,
abych na neÏ pocÏkal do prÏõÂsÏtõÂho dne, zÏe zatõÂm si provedou potrÏebnaÂ
zjisÏteÏnõÂ na soveÏtskyÂch a cÏsl. uÂrÏadech. DruheÂho dne jsme se sesÏli na
Va clavskeÂm na m. po 7. hod. rannõ a odejeli jsme do Prahy-Michle, prÏi
tom mi sdeÏlili, zÏe do repatriacÏnõÂho strÏediska se nepojede, jezÏto vsÏe je jizÏ
zarÏõÂzeno. Z jejich jednaÂnõ bylo jasno, zÏe jsou prÏesneÏ informova ni o bydlisÏti
osoby, o kterou meÏli za jem a ktera mi ani jmeÂnem nebyla zna ma,

197
ani jsem neveÏdeÏl, o co se jedna . Bylo mi opeÏt rÏecÏeno, zÏevprÏõÂpadeÏ,
nebude-li ona osoba zna t rusky, zÏe budu jim vyÂslech tlumocÏit.
V druheÂm poschodõÂ domu, kam jsme vesÏli, jsme zazvonili u dverÏõÂ, na
nichzÏ byl sÏtõÂtek s jmeÂnem Fuss. Jmenovany prÏisÏel otevrÏõÂt sa m, a kdyzÏ
mnou bylo zjisÏteÏno, zÏe cÏesky sÏpatneÏ hovorÏõÂ, ptal jsem se, zda mluvõÂ
rusky. Na kladnou odpoveÏd' mluvili s nõÂm jizÏ rusky a vyzvali ho, aby
s nimi jel na soveÏtsky uÂrÏad v Praze ke zjisÏteÏnõÂ. Ing. Fuss souhlasil, vzal
si osobnõ doklady a odejel s na mi. KdyzÏ jsme vycha zeli, potkal se na
chodbeÏ mneÏ s neznaÂmyÂm muzÏem a sÏpatneÏ cÏesky mu rÏõÂkal: ,Soudruhu
na schuÊ zi komunisticke strany nepuÊ jdu, jelikozÏ jedu do vnitrÏnõ Prahy
a proto mne omluv.` KdyzÏ jsme projõÂzÏdeÏli vnitrÏnõÂ Prahou a nikde nestavili,
ptal se Ing. Fuss soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ , kam se jede. Tito mu naznacÏili,
zÏe na druhy konec Prahy. KdyzÏ pak jsme Prahu opustili, vyzvali ho,
aby se na nic neptal a pouze odpovõÂdal na jejich ota zky. Mezi jinyÂmi ±
na vsÏechny ota zky, ktere mu kladli, se jizÏ nepamatuji ± se ho ota zali, jak
to bylo s jeho cÏlenstvõÂm v organisaci pro osvobozenõÂ Ruska, kterou zalozÏil
genera l Vlasov, a na kterou byl napojen K. Hermann Frank a byÂv.
protektora tnõ vla da a jakou cÏinnost vyvõÂjel ve vedenõ teÂto organisace.
Na tuto veÏc se ptali jizÏ za Prahou, kde v jedne obci jsme zastavili a ja sÏel
pro vodu do chladicÏe, takzÏe odpoveÏd' na tuto ota zku jsem jizÏ neslysÏel.
KdyzÏ jsem se vra til a vodu do chladicÏe nalil, vzali mne soveÏtsÏtõ orgaÂnoveÂ
stranou a uka zali mi knihu asi o 500 strana ch, byl to pravdeÏpodobneÏ
index soveÏtskyÂch va lecÏnyÂch zlocÏincuÊ /podtrzÏeno aut./, v ktereÂm
mi uka zali, zÏe jest hleda n soveÏtskyÂmi uÂrÏady Ing. Fuss pro spolupraÂci
sNeÏmci jako konfident SD a Gestapa, ktery je rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe byl
v organisaci gen. Vlasova, a proto zÏe patrÏõÂprÏed soveÏtske soudy. PokracÏovali
jsme pak v cesteÏ a od teÂto chvõÂle s Fussem nemluvili.
KdyzÏ jsme prÏijeli k CÏeske LõÂpeÏ /trasa byla Praha ± CÏ eska LõÂpa ±
Rumburk ± LoÈbau, pozn. aut./, dostalo auto na vlhke asfaltove vozovce
smyk a narazilo na telegrafnõÂ tycÏ a silneÏ se posÏkodilo. Jakou
ev. pozn. /evidencÏnõÂ poznaÂvacõÂ znacÏka ± pozn. aut./ 22) meÏlo, se jizÏ
nepamatuji. PrÏi teÂto nehodeÏ byl zraneÏn na hlaveÏ jeden ze soveÏtskyÂch
orgaÂnuÊ a Fuss byl rovneÏzÏ zraneÏn, ale kde a jak nevõÂm. Kra tce po nehodeÏ
jelo kolem osobnõ auto meÏ neznaÂme znacÏky a rÏidicÏ auta, ktery byl
leÂkarÏem, zraneÏne odvezl do nemocnice v CÏ eske LõÂpeÏ. NezraneÏny soveÏtskyÂ
orga n odejel pak vlakem pravdeÏpodobneÏ do Rumburka a ja pokracÏoval
v cesteÏ na hodnyÂm autem, ktere jsem na silnici zastavil. PodotyÂkaÂm,zÏe
jsem byl v uniformeÏ. KdyzÏ jsem prÏijel do Rumburka, hla sil jsem
na VS-SNB, co se stalo a odesÏel pak domuÊ.
Ke konci jesÏteÏ uvaÂdõÂm, zÏe cele teÂto akce jsem se zuÂcÏastnil pouze jako
tlumocÏnõÂk, a nikoliv jako vyÂkonny orgaÂn. V teÂto dobeÏ byl jsem sluzÏebneÏ
prÏideÏlen na VS-SNB Rumburk.
VõÂce udati nemohu Karel Wimmerª
/vlastnorucÏnõÂ podpis ± pozn. aut./ 23)

198
VrchnõÂ straÂzÏmistr VojteÏch Trapl pak v protokolu z 29. dubna 1947,
tedy o trÏi dny pozdeÏji, u OkresnõÂho velitelstvõÂ SNB v Rumburku za
prÏõÂtomnosti zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB v Rumburku porucÏõÂka
KrecÏe 24) , po seznaÂmenõÂ sprÏedmeÏtem vyÂslechu a s odvolaÂnõÂm na sluzÏebnõÂ
prÏõÂsahu, vypoveÏdeÏl:
¹Vzhledem k tomu, zÏe po skoncÏenõ va lky se potulovalo v pohranicÏõÂ
mnoho ruskyÂch dezerteÂruÊ , zejmeÂna i VlasovcuÊ , byla do Rumburka detachovaÂ
na take slozÏka NKVD, s kterou jsem jako velitel stanice SNB
spolupracoval a to vzÏdy na jejich vyÂslovne pozÏaÂdaÂnõÂ. PozdeÏji byla tato
slozÏka prÏemõÂsteÏna do Neugersdorfu v NeÏmecku. NeÏkterÏõÂ jejõÂ cÏlenoveÂ,
pokud nedosÏel za kaz vstupu cizõÂch policistuÊ na nasÏe uÂzemõÂ, prÏicha zeli
do Rumburka a jednou na m nabõÂdli 2 cÏleny SS a byÂv. Oberlandrata
z Rumburka. JelikozÏ sedeÏlo s jejich souhlasem, byli prÏevzati a odevzdaÂniprÏõÂslusÏnyÂm
souduÊ m. PozdeÏji sem jizÏ cÏlenove NKVD nedocha zeli.
Pamatuji se vsÏak bezpecÏneÏ, zÏe prÏi jednom pa traÂnõ v Praze prÏijel sem
s nimi 1 orgaÂn RÏNB /RÏ editelstvõÂ NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti ± pozn. aut./
v Praze v obcÏanskeÂm odeÏvu, ktery pak odejel do Prahy vlakem. Kdo
jak z cÏlenuÊ NKVD se jmenoval nevõÂm, jelikozÏ z opatrnosti odmõÂtli udat
jmeÂna. NeÏkolikraÂt zÏa dali, aby mohli jeti nasÏõÂm autem do Prahy, cozÏ
jsem vzÏdy odmõÂtl s poukazem na platne prÏedpisy.
Dne 13. IX. 1946 prÏijeli na stanici SNB v Rumburku 2 prÏõÂslusÏnõÂci
NKVD z LoÈbau ± NeÏmecko, z nichzÏ jeden se prÏedstavil jako major
a druhy mi byl zna m pod jmeÂnem Boris a zÏa dali, zda by mohli svyÂm
autem do sbeÏrneÂho strÏediska prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SSSR v Praze. Vzhledem k jejich
spolupra ci a tu okolnost, zÏe na m poma hali prÏi pa traÂnõ po odvlecÏeneÂm
dobytku vra tili 3 kusy), jejich zÏa dost jsem neodmõÂtl a strzÏm. SNB
Wimmra poslal s nimi pouze jako tlumocÏnõÂka. Co se deÏlo v Praze, nenõÂ
mi zna mo.
PrÏi na vratu straÂzÏm. Wimmra hla sil tento, zÏe u CÏeske LõÂpy meÏli hava rii
azÏe jeden z osazenstva auta je v nemocnici v CÏ eske LõÂpeÏ. StraÂzÏm.
zraneÏn nebyl. PrÏesneÏ se nepamatuji, ale snad druhy den prÏijel na stanici
v Rumburku soveÏtsky major a jesÏteÏ jeden soveÏtsky orga n, abych
s nimi odjel do CÏ eske LõÂpy, kde majõ havarovane auto a zÏe jej chteÏjõÂ
odvleÂci do LoÈbau. V CÏ eske LõÂpeÏ mirÏekl onen major prÏed nemocnicõÂ, kam
mneÏ zavezl, zÏe tam lezÏõ jejich zraneÏny orga n a abych sÏel s nõÂm jako
tlumocÏnõÂk k leÂkarÏi a zÏa dal o jeho vydaÂnõÂ. OsÏetrÏujõÂcõ leÂkarÏ prohla sil, zÏe
ho vyda , ale jen na jejich podpis a podpis muÊ j. Zda oba chorobopis
podepsali, nemohu jizÏ bezpecÏneÏ tvrditi, ale ja jsem chorobopis podepsal
vprÏedpokladu, zÏe se jedna o jejich bezpecÏnostnõÂho orga na. ZraneÏneÂho
pak odvezli s sebou. PodotyÂkaÂm,zÏe s nimi hovorÏil plynneÏ rusky a v prÏaÂtelskeÂm
toÂnu. Co se stalo s Ing. Fussem, nenõ mi zna mo.
Vzhledem k tomu, zÏe se jednalo pouze o ochotu a zÏa dny sluzÏebnõÂ
vyÂkon, zÏa dnou sluzÏbu jsem na zmõÂneÏnou cestu neprÏedepisoval. Cesta
byla vykona na v dobeÏ sluzÏebnõÂho volna.

199
V poslednõ dobeÏ naÂm prÏedal zmõÂneÏny major cÏtyrÏi ilega lnõ prÏechody,
z nichzÏ jedna osoba meÏla u sebe asi 30 forem pro vyÂrobu jabloneckeÂ
bizÏuterie a dalsÏõÂm sÏetrÏenõÂm bylo zjisÏteÏno, zÏe se jedna o rozveÏtvenou
pruÊ myslovou sÏpionaÂzÏ. O teÂto veÏci bylo psa no i v tisku. Da le podotkl,
zÏe majõ veveÏzenõ za stupce velitele byÂv. zÏidovskeÂho ghetta v TerezõÂneÏ,
ktery meÏl asi 60 agentuÊ, uÂdajneÏ izcÏeskyÂch lidõÂ, a v TerezõÂneÏ ma byÂt
zakopa no zlato v ceneÏ 3 milionuÊ KcÏs. Podrobnosti dosud neudal, jakmile
sdeÏlõÂ blizÏsÏõÂ, oznaÂmõÂm veÏc nadrÏõÂzenyÂm uÂrÏaduÊ m.ª 25)
Uneseny ing. Boris Fuss po sveÂm naÂvratu do CÏ eskoslovenska dne
31. rÏõÂjna 1947 mimo jine vypoveÏdeÏl:
¹...Pracoval jsem v CÏeskomoravske Kolben-DaneÏk azÏ do dne 14. zaÂrÏõÂ
1946, kdy do meÂho bytu v Praze XIV.-Michle prÏijel jeden prÏõÂslusÏnõÂk
ruske policie v doprovodu jednoho prÏõÂslusÏnõÂka SNB, kteryÂmi jsem byl
vyzva n, abych s nimi jel na RÏeditelstvõ na rodnõ bezpecÏnosti. Nasedl
jsem tedy s uvedenyÂmi orga ny do osobnõÂho automobilu a cestou jsem
se dozveÏdeÏl, zÏe se nejedna v daneÂm prÏõÂpadeÏ oRÏeditelstvõ na rodnõ bezpecÏnosti
v Praze, nyÂbrzÏ o specielnõÂ rÏeditelstvõÂ neÏkde mimo Prahu.
Cestou jsem byl dotazova n, zda ma m u sebe zbranÏ a kdyzÏ jsem odpoveÏdeÏl
za porneÏ, pokracÏovali jsme v jõÂzdeÏ azÏprÏed CÏ eskou LõÂpu, kde
dosÏlo k hava rii auta. PrÏi teÂto hava rii byl jsem poraneÏn a prÏedaÂn do
nemocnice v CÏ eske LõÂpeÏ, kde jsem byl osÏetrÏen a teÂhozÏ dne vecÏer nalozÏen
do jineÂho vozidla a odvezen do LoÈbau. BeÏhem pobytu v nemocnici
telefonoval jsem manzÏelce do Prahy a zÏa dal jsem ji, aby mneÏ prÏivezla
penõÂze a cigarety. Tyto veÏci mneÏ vsÏak manzÏelka neprÏivezla, jelikozÏ naÂs
vCÏeske LõÂpeÏ nezastihla.
VLoÈbau byl jsem da n do veÏznice a ze zacÏa tku byl jsem nemocen.
Teprve po urcÏiteÂm cÏase, asi 5 tyÂdnech, byl jsem prÏedvolaÂn k vyÂslechu
a byl jsem vyslyÂcha n 6 nebo 7x pro obvineÏnõÂ, zÏe jsem byl vuÊ dcem
ruskyÂch fasÏistuÊ , jmeÂno organisace si nepamatuji. Asi 15. listopadu
1946 byl jsem prÏevezen do BudysÏõÂna 26) . V BudysÏõÂneÏ byl jsem urcÏitou
dobu veÏzneÏn, pozdeÏji jsem pracoval ve veÏzenÏske kuchyni. V BudysÏõÂneÏ
byl jsem potom jesÏteÏ 10. a 11. cÏervence 1947 vyslyÂcha n ve stejne zaÂlezÏitosti,
t.j. jako drÏõÂve, zÏe jsem byl vedoucõÂm ruskyÂch fasÏistuÊ.
Z BudysÏõÂna byl jsem cÏtyrÏikra te transportova n do ruÊ znyÂch koncentracÏnõÂch
ta boruÊ , avsÏak nikde jsem nebyl prÏevzat, pravdeÏpodobneÏ proto,
zÏe moje oznacÏenõ jako veÏzneÏ nevyhovovalo prÏõÂslusÏnyÂm podmõÂnka m pro
prÏijetõ doteÏchto ta boruÊ.
ZteÏchto jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ uvaÂdõÂm, zÏe jsem byl poprve transportovaÂ
n do FuÈrstenwald 27) , kteryÂzÏto la gr byl specia lnõ pro osoby podezrÏeleÂ
z trestnyÂch cÏinuÊ , avsÏak dosud nevysÏetrÏenyÂch nebo neodsouzenyÂch.
V tomto la gru jsem s nikyÂm nemluvil a asi po dvou azÏ 3 hodina ch odejeli
jsme zpeÏt do BudysÏõÂna.
Podruhe byl jsem transportova n dne 27. 2. 1947 do Oranienburgu 28) ,

200
kde jsem rovneÏzÏ jako veÏzenÏ nebyl prÏijat a po prÏenocovaÂnõÂ byl jsem
eskortova n zpeÏt do BudysÏõÂna. V tomto la gru jsem slysÏel, jak jeden
uÂrÏednõÂk telefonoval na UÂstrÏedõ do BerlõÂna v me za lezÏitosti a potom
mneÏ rÏekl, zÏe muÊjprÏõÂpad jest zcela jasnyÂ, zÏe bud'to musõÂm byÂti odsouzen
nebo propusÏteÏn zpeÏt do CÏSR.
Po trÏetõ byl jsem eskortova n do la gru v Torgau 29) , a sice dne 8. srpna
1947, kde jsem rovneÏzÏ nebyl prÏijat a znovu vra cen do BudysÏõÂna.
V tomto la gru zdrzÏel jsem se pouze neÏkolik hodin. V tomto la gru byly
osoby neÏmecke na rodnosti, ktere byly odsouzeny k delsÏõÂmu trestu
ada le osoby ruske na rodnosti, ktere byly tam soustrÏed'ova ny k odsunu
do Ruska.
Dne 9. rÏõÂjna 1947 byl jsem po cÏtvrte eskortova n do ta bora v Doblen 30) ,
kde jsem vsÏak take nebyl prÏijat, avsÏak vrchnõ komisarÏ, ktery tam velel,
chteÏl mne jako svobodneÂho repatriovati do Ruska. Opravuji svoji vyÂpoveÏd'
na tolik, zÏe tuto repatriaci chteÏlo proveÂst velitelstvõ ruske policie
v BudysÏõÂneÏ azÏe tento komisarÏ prohla sil, zÏe tato repatriace nenõ mozÏnaÂ,
jelikozÏ nejsem ruskyÂm sta tnõÂm obcÏanem.
Z Doblena byl jsem ihned vra cen do BudysÏõÂna, odtud jsem byl prÏõÂsÏtõÂ
den propusÏteÏn s tõÂm, abych odejel k rodineÏ doCÏ SR. V pa tek 10. rÏõÂjna
asi ve dveÏ hodiny odpoledne jsem se dozveÏdeÏl praÂveÏ o uvedeneÂm propusÏteÏnõÂ
ateÂhozÏ dne v noci odejel jsem v doprovodu 1 duÊ stojnõÂka osobnõÂm
autem do jedne neÏmecke obce, kde jsme prÏenocovali a druhy den
jeli jsme autem daÂle azÏ na hranici CÏ SR, kde jsem byl ve 14.45 hodin
10. 10. 1947 /prÏeklep, zrÏejmeÏ ma byÂt 11. 10. 1947 ± pozn. autor/
prÏedaÂn cÏeskoslovenske pohranicÏnõ straÂzÏi. PrÏi prÏedaÂvaÂnõ prohla sil onen
duÊ stojnõÂk, ktery mne doprova zel, zÏe ruske uÂrÏady si prÏejõÂ, abych byl bez
prÏekaÂzÏek urychleneÏ propusÏteÏn k rodineÏ do Prahy.
Do protokolu prohlasÏuji, zÏe jsem prÏed propusÏteÏnõÂm dostal od velõÂcõÂho
majora rozkaz, zÏe o zatcÏenõÂ nebudu mluvit, zÏe jsem byl zatcÏen, resp.
odvlecÏen NeÏmci, zÏe jsem ve veÏzenõÂ nikdy nebyl, pouze pracoval ve veÏzenÏskeÂ
kuchyni.
Pokud jsem byl vyslyÂchaÂn, tyÂkaly se tyto vyÂslechy jizÏ drÏõÂve uvedeneÂ
za lezÏitosti a jen nama tkou byl jsem dotazova n na socia lnõ pomeÏry
vCÏ SR. Toto bylo võÂce ra zu informativnõÂho a na zÏa dne konkreÂtnõÂprÏõÂpady
jsem dotazova n nebyl.ª 31)
***
DalsÏõÂm zpuÊ sobem u nosuÊ osob, ktery pouzÏõÂvala NKVD, byla ¹taktika
vzneseneÂho obvineÏnõ na konkreÂtnõ osobuª ± dotycÏny byl obvineÏn ze
spolupraÂce s nacisty. ZÏe to byla taktika u speÏsÏnaÂ, potvrzuje prÏõÂpad
ing. Alexandra KolosÏi.
Pan Alexandr KolosÏa se narodil v roce 1905v tehdy polskeÂm meÏsteÏ
Zajam nedaleko Minska a po rodicÏõÂch meÏl beÏloruskou naÂrodnost.
V roce 1930 byl obcÏanem Polske republiky a v Praze zacÏal studovat

201
agronomii. Po okupaci Polska SoveÏtskyÂm svazem zÏaÂdal na soveÏtskeÂm
konzulaÂteÏ ± jako BeÏlorus ± o udeÏlenõÂ soveÏtskeÂho obcÏanstvõÂ. Byl odmõÂtnut,
ale take zaregistrovaÂn NKVD. NaÂvrat do okupovaneÂho Polska
nebyl mozÏnyÂ, a tak Alexandr KolosÏa pozÏaÂdal o povolenõÂ pobytu v ProtektoraÂteÏCÏ
echy a Morava. ProtektoraÂtnõÂ vlaÂda mu vystavila cizineckyÂ
pas.
V roce 1941 pak pozÏaÂdal o udeÏlenõÂ protektoraÂtnõÂho obcÏanstvõÂ, nebot'
na u zemõ cÏeskyÂch zemõ uzÏ zÏil jedenaÂctyÂm rokem a chteÏl se ozÏenit
scÏeskou dõÂvkou. V teÂmzÏe roce byl poslaÂn do NeÏmecka na nuceneÂ
praÂce. Na jedne ze svyÂch dovolenyÂch se v roce 1942 ozÏenil. ManzÏelka
pozdeÏji potvrdila, zÏe mu ¹ ...byla nabõÂdnuta neÏmecka prÏõÂslusÏnost, kterou
neprÏijal s poukazem na zÏa dost o protektora tnõ obcÏanstvõÂ, ktere mu
bylo v duÊ sledku toho pozdeÏji zamõÂtnutoª. 32)
V roce 1945A. KolosÏa vyuzÏil zmatkuÊ prÏi naÂletu v BerlõÂneÏ aprÏijel do
Roztok u Prahy, kde bydlela jeho manzÏelka. Spolu s dalsÏõÂmi obcÏany
Roztok se oba zuÂcÏastnili kveÏtnoveÂho povstaÂnõÂ.
VcÏervnu 1946 znovu pozÏaÂdal o udeÏlenõÂ cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõÂ.
CÏ eskoslovenskyÂm obcÏanem se stal po dvouapuÊ lleteÂm cÏekaÂnõÂ naturalizacÏnõÂ
listinou ZemskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze ze dne 9. cÏervna
1947. 33)
NetusÏil vsÏak, zÏe relativneÏ poklidny zÏivot s manzÏelkou a dveÏma dcerami
bude jen kraÂtkyÂ. Jedna z võÂteÏznyÂch velmocõ 2. sveÏtove vaÂlky ±
SoveÏtsky svaz, respektive pracovnõÂci jeho represivnõ slozÏky ± MGB, si
vzpomneÏli na osobu, ktera v roce 1939 zÏaÂdala o udeÏlenõ soveÏtskeÂho
obcÏanstvõÂ. Den prÏed komunistickyÂm prÏevzetõÂm vlaÂdy v CÏ eskoslovensku,
tzn. 27. u nora 1948, pozÏaÂdalo soveÏtske velvyslanectvõ v Praze
noÂtou o vydaÂnõ ¹va lecÏneÂho zlocÏinceª, ktery meÏl u dajneÏ pracovat v beÏloruskyÂch
protisoveÏtskyÂch organizacõÂch; sÏlo o ing. Alexandra KolosÏu.
Je s podivem, zÏe ani nutneÏ vzniknuvsÏõÂ zmatky prÏi prÏebõÂraÂnõÂ staÂtnõÂ
moci v republice nezbrzdily prÏedaÂvaÂnõÂteÂto noÂty, kterou uÂrÏednõÂci z ministerstva
zahranicÏnõÂch veÏcõÂ postupovali na ministerstvo vnitra a odtud
na UÂ strÏednu staÂtnõÂ bezpecÏnosti daÂle UÂ Stb). A tak jizÏ 4.brÏezna
1948 odchaÂzõÂzUÂ Stb daÂlnopis veliteli OblastnõÂ uÂrÏadovny Stb v Klatovech
SÏ enoltovi 34) se zÏaÂdostõ o zatcÏenõ ing. KolosÏi, ktery tehdy bydlel
v ChudenõÂneÏ. PrÏõÂkaz byl promptneÏ vykonaÂn a jmenovany prÏedaÂn do
vazby KrajskeÂho soudu se sõÂdlem v Klatovech 35) stõÂm, aby nebyl propusÏteÏn,
dokud nebude projednaÂna otaÂzka jeho vydaÂnõÂ soveÏtskyÂm uÂrÏaduÊm.
JusticÏnõ moc, dosud zvykla na dodrzÏovaÂnõÂzaÂkonuÊ ± respektive prokuraÂtor
KrajskeÂho soudu v Klatovech, na zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ ZemskeÂho
staÂtnõÂho zastupitelstvõÂ KolosÏu dne 7. dubna 1948 propustil.
Dle jeho rozhodnutõ zatcÏeny nebyl cizincem, nyÂbrzÏ cÏeskoslovenskyÂm
obcÏanem, a prokuraÂtor tudõÂzÏ uznal, zÏe do doby, nezÏ seprÏõÂpad vyrÏe-

202
sÏõÂ, nenõ nutne drzÏet ing. KolosÏu ve vazbeÏ. AvsÏak jesÏteÏ drÏõÂve nezÏ byl
ing. KolosÏa propusÏteÏn, dosÏlo ¹echoª na OblastnõÂ uÂrÏadovnu Stb v Klatovech
a jejõÂ pracovnõÂci, nemajõÂcõÂ potõÂzÏe s dodrzÏovaÂnõÂm platnyÂch zaÂkonuÊ
, zamezili propusÏteÏnõÂ s odkazem, zÏe KolosÏa byl zadrzÏen na prÏõÂkaz
U Stb v Praze, ktera take rozhodne o jeho propusÏteÏnõÂ.
Je zajõÂmaveÂ, zÏevprÏõÂpise UÂ Stb v Praze ze dne 21. dubna podpis
necÏitelnyÂ) OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ Stb v Klatovech se konstatuje:
¹... UÂstrÏedna Sta tnõ bezpecÏnosti zÏaÂda o podaÂnõ zpra vy, z jakeÂho duÊvodu
byl shora jmenovany /ing. KolosÏa ± pozn. autor/ zatcÏen a ev.
prÏipojte opis trestnõÂho ozna menõÂ. Podle povahy prÏõÂpadu budizÏ vyrozumeÏna
i manzÏelka jmenovaneÂho, cozÏ ve zpraÂveÏ uved'te.ª 36)
MezitõÂm vsÏak po zjisÏteÏnõÂ, zÏe se jedna ocÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho
obcÏana, prÏevzal prÏõÂpad V. odbor ministerstva vnitra 37) . Tento odbor
vydal dne 1. dubna 1948 vyÂnos, kteryÂm zrusÏil puÊ vodnõÂ vyÂmeÏr ZemskeÂho
naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze a odnÏ al KolosÏovi cÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ.
Dne 3. cÏervence naÂsledoval dalsÏõÂ vyÂmeÏr o vyhosÏteÏnõÂ. NaÂsledkem
toho mu byl zapoveÏzen naÂvrat na u zemõ CÏ SR navzÏdy, a to pod
hrozbou trestu odneÏtõÂ svobody prÏi prÏõÂpadneÂm naÂvratu.
Dne 8. srpna 1948 pak byl ing. KolosÏa prÏedaÂn SpraÂveÏ repatriacÏnõÂho
taÂbora v Praze 7-Letne a jizÏ jako bezdomovec byl 20. ledna 1949 vyhosÏteÏn
z CÏ eskoslovenska a odvlecÏen do SSSR.
NejvysÏsÏõ soud BeÏloruske SSR ho jesÏteÏ vteÂmzÏe roce odsoudil k trestu
odneÏtõ svobody na 25let. PrÏi desaÂteÂm vyÂrocÏõ skoncÏenõ 2. sveÏtove vaÂlky
bylo v Kremlu rozhodnuto o amnestii, dõÂky nõÂzÏ se mohla prÏevaÂzÏnaÂ
veÏtsÏina vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ a osob odvlecÏenyÂch, at' uzÏ pro u dajnou cÏi
faktickou spolupraÂci s nacisty, vraÂtit domuÊ . Dne 20. zaÂrÏõÂ 1955 byl ing.
KolosÏa prÏedaÂn opeÏt cÏeskoslovenske straneÏ a odvezen do veÏznice cÏ. 1
v Praze-Ruzyni; PrÏõÂloha 23 a 24.
Zde teprve po sedmi dnech ± tedy 27. zaÂrÏõÂ 1955 ± byl oficiaÂlneÏ vzat
generaÂlnõÂm prokuraÂtorem do vazby pro spolupraÂci s NeÏmci. Po vyÂslesÏõÂch
a po upozorneÏnõÂ z ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, zÏe dle oficiaÂlnõÂho
sdeÏlenõÂ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ SSSR by byl KolosÏa, pokud
by se nachaÂzel na u zemõ SSSR, okamzÏiteÏ propusÏteÏn na svobodu,
adaÂle po usnesenõÂ 120. schuÊ ze politickeÂho byra UÂ V KSCÏ byla jeho
vazba dne 1. cÏervence 1956 jako neoduÊ vodneÏna zrusÏena.
Paradoxnõ na cele situaci je skutecÏnost, zÏe ing. KolosÏa azÏ do sveÂ
smrti v roce 1985zÏil na u zemõ staÂtu, z neÏhozÏ byl navzÏdy vypoveÏzen.
AtoprÏesto, zÏe byl zbaven cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõÂ a po naÂvratu
z SSSR mu nebylo vraÂceno, ani obnoveno. A tedy, acÏ v roce 1948
uÂrÏedneÏ zbaven obcÏanstvõÂ, cÏeskoslovenske orgaÂny na neÏj od roku
1956 pohlõÂzÏely tak, jako kdyby k tomuto aktu nikdy nedosÏlo.
***

Na shora uvedeneÂm prÏõÂpadu je jesÏteÏ zrÏejma snaha zachovat alesponÏ
po formaÂlnõ straÂnce platne zaÂkony. Jednaly tu dveÏ administrativy
dvou suvereÂnnõÂch staÂtuÊ . AvsÏak jizÏ v lednu 1949, tedy necely rok po
UÂ noru, se radikaÂlneÏ zmeÏnilo jednaÂnõÂ staÂtnõÂch uÂrÏednõÂkuÊ . StacÏõÂ, aby si
¹SoveÏtiª neÏco prÏaÂli. O jejich prÏaÂnõÂch se jizÏ nediskutuje, ale ihned se
vyplnÏ ujõÂ. OveÏrÏovat fakta v jejich tvrzenõÂch, je prÏõÂmo projevem neprÏaÂtelstvõÂ.
Tak naprÏõÂklad JUDr. KovaÂcÏ 38) ,acÏcÏeskoslovensky staÂtnõ obcÏan
se vsÏemi praÂvy a povinnostmi, jizÏ nemeÏl sÏanci.
PrÏõÂpad JUDr. Ivana KovaÂcÏe uvaÂdeÏn teÂzÏ jako KovacÏ) byl podobnyÂ
s kauzou Alexandra KolosÏi; byl take ¹SoveÏtyª oznacÏen za vaÂlecÏneÂho
zlocÏince, ale psal se jizÏ rok 1949 a mõÂsto diplomaticke noÂty stacÏõ ¹SoveÏtuÊ
mª vyslovit pouhe obvineÏnõÂ. Soudnõ moc, ktera se jesÏteÏ v KolosÏoveÏ
kauze snazÏila udrzÏet jakousi zaÂkonnost, se za necely rok zmeÏnila na
sluzÏku staÂtnõ zvuÊ le. Moc komunistuÊ jizÏ byla etablovana a oni, tam kde
jim to bylo ku prospeÏchu, nevaÂhali porusÏovat zaÂkon. Od okamzÏiku
¹SoveÏtyª projevene vuÊ le se stal pan KovaÂcÏ vinnyÂm ± PrÏõÂloha 25, byl
zatcÏen a vydaÂn jejich uÂrÏaduÊm ± PrÏõÂloha 26.
***
203
Mezi dalsÏõÂmi registrovanyÂmi prÏõÂpady jsou i u nosy svyÂm zpuÊ sobem
vyÂjimecÏneÂ, ale zaÂrovenÏ ilustrujõÂcõ mozÏne cesty, jakyÂmi se cÏeskoslovensÏtõÂ
obcÏane dostaÂvali do veÏzenõ v SSSR.
PatrÏõ mezi neÏ iprÏõÂpad pana Karla SetunskeÂho 39) , ktery dne 22. 2.
1950 emigroval do NeÏmecka, kde se dostal do znaÂmeÂho sbeÏrneÂho
taÂbora pro utecÏence Valka u Norimberka. Koncem listopadu 1950
odtud odesÏel do Rakouska a zacÏal pracovat pro francouzskou rozveÏdku
SDECE a pote pro britskou FSS ve VõÂdni, kde zpocÏaÂtku pracoval
jako tlumocÏnõÂk. Po neÏjake dobeÏ se stal prostrÏednõÂkem mezi kancelaÂrÏõÂ
FSS a samotnyÂmi agenty pracujõÂcõÂmi pro Brity.
Dne 5. ledna 1952 meÏl na polnõÂ cesteÏ do Ostentalu u Mistelbachu
schuÊ zku s jednõÂm z agentuÊ . Byl vsÏak zadrzÏen patrolujõÂcõÂ hlõÂdkou rakouskyÂch
cÏetnõÂkuÊ 40) a prÏedaÂn do rukou soveÏtskyÂch vojenskyÂch
orgaÂnuÊ v Mistelbachu. 41) Zde byl trÏi dny drzÏen a pote prÏevezen na
soveÏtske vojenske velitelstvõ v Badenu. Dne 21. ledna 1952 byl prÏemõÂsteÏn
letadlem do vysÏetrÏovacõÂ vazby MGB v MoskveÏ.
VyslyÂchacõÂ metody soveÏtskyÂch vysÏetrÏovateluÊ ¹nemeÏly daleko k dokonalostiª,
nebot' prÏestozÏe meÏli proti SetunskeÂmu jen to, zÏe byl s dokumenty
vydanyÂmi v zaÂpadnõÂ okupacÏnõÂ zoÂneÏ zadrzÏen, jak stojõÂ u polnõÂ
cesty, byl po neÏkolika jejich vyÂslesÏõÂch Karel Setunsky ochoten se plneÏ
doznat k jakeÂkoliv trestne cÏinnosti !). V jeho prÏõÂpadeÏ to znamenalo
doznaÂnõÂ, zÏe pracoval proti zaÂjmuÊ m SSSR a zemõÂ snõÂm sprÏaÂtelenyÂch.
Dne 16. dubna 1952 ho pak za sÏpionaÂzÏ odsoudil moskevsky vojenskyÂ
tribunaÂl k tehdy populaÂrnõÂ ¹cÏtvrtceª, tedy k dvaceti peÏti letuÊ m odneÏtõÂ
svobody; PrÏõÂloha 27.

204
Po amnestii PrezõÂdia vrchnõÂho soveÏtu SSSR ze dne 30. cÏervence
1955 byl Setunsky spolu s dalsÏõÂmi 23 odsouzenyÂmi v SSSR prÏevezen
do moskevske veÏznice Butyrky a 20. zaÂrÏõ 1955 byli prÏedaÂni v CÏ ierneÂ
nad Tisou eskorteÏ vedene prÏedstavitelem ministerstva vnitra a zaÂrovenÏ
naÂcÏelnõÂkem veÏznice v KosÏicõÂch npor. DÏ urisÏem 42) ; PrÏõÂloha 23 a 24. Z kosÏickeÂ
veÏznice byli tito repatrianti transportovaÂni do VeÏznice MV cÏ. 1
v Praze-Ruzyni.
Do 25. u nora 1956, nezÏli navrhl naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru
hlavnõ spraÂvy vojenske kontrarozveÏdky pplk. Karel Paul 43) zahaÂjit staÂtobezpecÏnostnõÂ
vysÏetrÏovaÂnõÂ, zuÊ stal Setunsky ve vazbeÏ. JesÏteÏ prÏed tõÂm,
dne 13. u nora, veÏc projednaÂvalo politicke byro U V KSCÏ . Na jeho zasedaÂnõÂ
byla prÏedlozÏena ZpraÂva o trestnõÂm rÏõÂzenõÂ proti 27 osobaÂm prÏevzatyÂch
z SSSR 44) , ktera navrhla ulozÏit pracovnõÂkuÊ m mnisterstva vnitra,
aby prosÏetrÏili trestnou cÏinnost vsÏech 27 osob a vyÂsledky prÏedlozÏili
GeneraÂlnõ prokuraturÏe. Toto ¹prosÏetrÏenõª bylo z pohledu StB u speÏsÏneÂ,
nebot' vsÏichni repatriovanõÂ, kterÏõÂ byli v SSSR odsouzeni pro sÏpionaÂzÏ,
byli obzÏalovaÂni. TrestnõÂ oznaÂmenõÂ byla podaÂna na GeneraÂlnõÂ prokuraturu
v Praze pro trestny cÏin vyzveÏdacÏstvõ podle § 86 odst. 1 a odst. 3
põÂsm. c) a e) trestnõÂho zaÂkona. VysÏsÏõ vojensky prokuraÂtor se s vyÂsledky
provedeneÂho prosÏetrÏenõÂ ztotozÏnil a podal zÏalobu.
Tak se stalo, zÏe v SSSR amnestovany Karel Setunsky byl v lidoveÏ
demokratickeÂm sic) CÏ eskoslovensku obzÏalovaÂn a posleÂze odsouzen
podruhe za stejny ¹trestny cÏinª.
Paralela je teÂmeÏrÏ dokonalaÂ, nebot' byl VysÏsÏõÂm vojenskyÂm soudem
v Praze odsouzen dne 1. srpna 1956 k odneÏtõÂ svobody na dvacet peÏt
let ± tedy opeÏt ¹cÏtvrtkaª. Tento trest byl jakousi raritou, nebot' §86
vyzveÏdacÏstvõÂ) Tr. zaÂkona v odstavci 3 neumozÏnÏ oval jiny trest nezÏ trest
smrti; PrÏõÂloha 28. Soudce vida, zÏe jeho kolegove ze zemeÏ, kde zõÂtra jizÏ
znamena vcÏera, ¹rozdaÂvaliª za sÏpionaÂzÏ ¹pouzeª dvacet peÏt let, pouzÏil
jesÏteÏ § 29 odst. 2, dõÂky ktereÂmu meÏl mozÏnost snõÂzÏit vyÂsÏi trestu. NabõÂzõÂ
se tak paradox, zÏe proslavena soveÏtska ¹cÏtvrtkaª vlastneÏ SetunskeÂmu
zachraÂnila zÏivot.
***
PrÏõÂpad uÂnosu Dimitrije NastunÏaÂka provedeny MGB, zcela bez spolupraÂce
s cÏeskoslovenskyÂmi uÂrÏady, se stal v srpnu 1949, a je zajõÂmavyÂ
slozÏityÂm osudem cÏloveÏka, ktery byl zaÂrovenÏ znacÏneÏ rozporuplnou
osobnostõÂ. Pro dokreslenõÂ uvaÂdõÂm i jeho osud po naÂvratu do CÏ eskoslovenska.
Pan Dimitrij NastunÏaÂk 45) se narodil na zacÏaÂtku stoletõ nau zemõÂ
Ukrajiny v BukovineÏ. Tehdy toto u zemõ patrÏilo k RumunskeÂmu kraÂlovstvõÂ.
Za svou aktivnõÂcÏinnost v ukrajinskyÂch nacionalistickyÂch spolcõÂch
byl tehdejsÏõÂ rumunskou policiõÂ zatcÏen. PrÏedstõÂral nervovou ne-

205
moc, deÏlal ze sebe ¹blaÂznaª, a to tak prÏesveÏdcÏiveÏ, zÏe byl propusÏteÏn na
svobodu.
Po anexi Bukoviny vojsky SSSR pracoval daÂl v nacionaÂlnõÂch spolcõÂch,
takzÏe po neÏjakeÂm cÏase jej zaregistrovala NKVD 46) , ktera byla
proti teÏmto projevuÊmvzÏdy prÏipravena tvrdeÏ zasaÂhnout. Byl prozrazen
a spolu s dalsÏõÂmi v rÏõÂjnu 1940 zatcÏen cÏekisty NKVD CÏ ernovicke oblasti.
O vyslyÂchacõÂch metodaÂch soveÏtske staÂtnõ policie jizÏ bylo mnoho
napsaÂno, rovneÏzÏ metody zõÂskaÂvaÂnõÂ spolupracovnõÂkuÊ se pravdeÏpodobneÏ
neodchylovaly od znaÂmeÂho ¹uÂcÏel sveÏtõÂ prostrÏedkyª. NeudivõÂ
proto, zÏe po takoveÂmto vysÏetrÏovaÂnõÂ a zpracovaÂnõÂ se D. NastunÏaÂk stal
v listopadu 1940 agentem NKVD s krycõÂm jmeÂnem STANIVSKIJ.
Spolu se slibem spolupraÂce byl propusÏteÏn z vazby. SamotnõÂ pracovnõÂci
NKVD hodnotili jeho zpraÂvy o aktivitaÂch OUN jako ¹zpra vy, jezÏ si zaslouzÏõÂ
operativnõÂ pozornostiª. 47)
Na podzim roku 1941, kdyzÏ fasÏisticka vojska vytlacÏila SoveÏty z anektovaneÂ
Bukoviny, a ta opeÏt prÏipadla Rumunsku, zacÏala NastunÏaÂkova
spolupraÂce s rumunskou tajnou sluzÏbou Siguranci, tentokraÂt pod
krycõÂm jmeÂnem TURKU. Jeho u kolem bylo toteÂzÏ, co deÏlal pro NKVD,
totizÏ podaÂvat informace o cÏinnosti cÏlenuÊ OUN v BukovineÏ.
V roce 1942 odjel pan NastunÏaÂk spolecÏneÏ sezÏenou do Liberce, kteryÂ
po mnichovskeÂm diktaÂtu byl na u zemõ VelkoneÏmecke rÏõÂsÏe. Po vaÂlce
zõÂskal cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. V Liberci zuÊ stal azÏ do sveÂho
zatcÏenõÂ v roce 1949.
V srpnu 1949 byl komandem MGB zatcÏen a odvezen do SSSR, kde
ho v lednu 1950 odsoudila komise prÏi MGB SSSR na 25let veÏzenõÂ za
spolupraÂci s OUN.
VzaÂrÏõ 1956 byl na zaÂkladeÏ amnestie propusÏteÏn a azÏ dou nora 1958,
kdy odcestoval do CÏ SR, zÏil v SoveÏtskeÂm svazu.
VrÏõÂjnu 1956, tedy hned po jeho propusÏteÏnõÂ, obnovila KGB 48) styk
s agentem STANIVSKIM a u kolovala ho ¹...K rozpracovaÂnõ navra tivsÏõÂch
se z vazby ukrajinskyÂch nacionalistuÊ Girjuka a dalsÏõÂch. Poda val
zpra vy, jezÏ si zaslouzÏily operativnõ pozornosti. SoucÏasneÏ stõÂmto pokracÏovalo
zkoumaÂnõ jeho OUNovske cÏinnosti v minulosti a urcÏovala se
vhodnost k pokracÏovaÂnõÂ stykuÊ s nõÂm prÏi vycestovaÂnõÂdoCÏ eskoslovenska.
STANIVSKIJ ma celou rÏadu nacionalistickyÂch stykuÊ , ktere mohou
prÏedstavovat za jem /KGB/ pro spojenõ na zahranicÏnõ ukrajinskonacionalistickeÂ
centra ly. KdyzÏ jesÏteÏ zÏil v Liberci, STANIVSKIJ ke konci
va lky prÏes ukrajinsky tisk v KanadeÏ ,Novyj SÏlajn`, pod za minkou paÂtraÂnõÂ
po svyÂch prÏõÂbuznyÂch a znaÂmyÂch, dal o sobeÏ ukrajinske emigraci
veÏdeÏt...ª 49)
OkamzÏiteÏ ponaÂvratu do CÏ eskoslovenska v u noru 1958 byl STANIV-
SKIJ kontaktovaÂn pracovnõÂkem 4. oddeÏlenõÂ 1. odboru tehdejsÏõÂ 3. spraÂvy
MV 50) npor. Jaroslavem Kopalem 51) , ktery meÏl budoucõÂho agenta
¹otypovatª 52) , vyhodnotit a napsat ¹NaÂvrh na zavaÂzaÂnõÂ spolupracov-

206
nõÂka jako agentaª. V tomto naÂvrhu byl budoucõÂ agent hodnocen z hlediska
svyÂch mozÏnostõÂ acõÂluÊ mozÏneÂho nasmeÏrovaÂnõÂ. O jeho spolehlivosti
bylo mimo jine konstatovaÂno:
¹...Ma kladny pomeÏr k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõ a k SSSR. V CÏSR je za vislyÂ
na existenci duÊ chodoveÂho zabezpecÏenõÂ. Ma vCÏ SR rodinu a deÏti, ktereÂ
ma ra d. V SSSR ma prÏõÂbuzneÂ, kam by se teÂzÏ ra d pozdeÏji podõÂval. Je
dostatecÏneÏ zkompromitova n spolupracõ sprÏa teli, kterÏõ snõÂm provaÂdeÏli
agenturnõÂ kombinace 53) sprÏihleÂdnutõÂm k jeho drÏõÂveÏjsÏõÂ cÏinnosti v OUN,
za uÂcÏelem pokracÏovaÂnõÂsnõÂm ve spolupraÂcivCÏSR. Tyto okolnosti jej
nutõÂ, aby spolehliveÏ spolupracoval s pracovnõÂky MV.ª 54)
STANIVSKIJ vsÏak jizÏ byl zkusÏeny agent a velmi rychle si uveÏdomil,
zÏe jej cÏeskoslovenska StB zpracovaÂva pro tajnou spolupraÂci, a tak dne
20. 6. 1959 napsal npor. Kopalovi na adresu ministerstva vnitra cituji,
vcÏetneÏ kurioÂznõÂho pravopisu):
¹VaÂzÏeny soudruhu.
PoneÏvadzÏ ne hodla te nechat mneÏ v pokoji, zÏaÂda m za spolupra ci v stejnem
meÏrÏõÂtku jako dosut, 400 korun meÏsõÂcÏneÏ, se zpeÏtnou platnostõÂ od
1. ledna 1959 a uspeÏsÏnou intervence na MNV - Liberec ohledne zdraÂveÂho
a veÏtsÏõÂho byÂtu v okolõÂ Ruprechtic.
26. 6. v 11 hod. budu cÏekat na Va s a mzdu za prvnõ pololeti, u LõÂdovyÂch
saduÊ.ª 55)
Npor. Kopal k dopisu vlastnõÂ rukou pozdeÏji poznamenal: ¹K shora
uvedene ota zce byl s WAGNEREM 56) proveden pohovor za spoluuÂcÏasti
s. npor. ForstõÂkem. PozÏadavek byl zamõÂtnut.ª
Stejny pracovnõÂk StB pak dne 23. cÏervence 1958 provedl ¹va zacõÂ
aktª. 57) STANIVSKIJ se tak stal tajnyÂm spolupracovnõÂkem-agentem
cÏeskoslovenske StB s krycõÂm jmeÂnem WAGNER. 58)
Na prvnõÂ pohled by meÏl byÂt tedy WAGNER bezprobleÂmovyÂm spolupracovnõÂkem
StB, avsÏak v hodnocenõÂ spolupraÂce z roku 1959 se konstatuje:
¹WAGNER se vsÏak vyhyÂbal tomu, aby prÏedem, nezÏ odesÏle dopisy,
byly tyto na mi usmeÏrnÏovaÂny /tj. cenzurovaÂny ± pozn. aut./. Napsal
dopis do Centra l Jewish ComiteÂte, Sydney ± Austra lie, ve ktereÂm pa tral
po sveÂm prÏõÂteli /.../
Vzhledem k tomu, zÏe WAGNER k osobeÏ ing. KNEÏZÏSKEÂ HO podal
zpra vu, zÏe u tohoto byli v lednu 1958 agenti chodci OUN z Polska,
byl WAGNER u kolova n, aby KNEÏZÏSKE HO navsÏtõÂvil a zpra vu uprÏesnil.
Agent zpra vu doplnil tõÂm, zÏe to byli agenti ,KORNYLO` a ,SIVYÂ`, kterÏõÂ
pocha zeli z OlyÂna z Polska. PrÏechod byl uskutecÏneÏn prÏes jejich osoby
/cÏleny OUN ± pozn. autor/ ±cÏõÂsÏnõÂkem v JelenõÂ HorÏe a restauraci na
SneÏzÏce. V Praze od dosud neznaÂme osoby byli posla ni ke KNEÏZÏ-
SKEÂ MU. KNEÏZÏSKYÂ jizÏ vdrÏõÂveÏjsÏõÂ dobeÏ dostal pro takoveÂto prÏõÂpady heslo:

207
,Ja Kornilo, katorij Bugaj na cÏem spal na stole, sÏto sjel fazole.`
TõÂmto heslem se ,KORNILO` a ,SIVYÂ` hla sili u KNEÏZÏSKE HO. KNEÏZÏSKYÂ
toto heslo prÏedal WAGNEROVI s tõÂm, zÏe ma podezrÏenõÂ, zÏe je sledovaÂn
bezpecÏnostõÂ, a proto v budoucnu prÏevede agenty s tõÂmto heslem na
agenta do Liberce.
Po teÂto zpraÂveÏ WAGNER nechteÏl byÂt s pracovnõÂky MV v pravidelneÂm
kontaktu a vyzÏadoval, zÏe pouze sa m vyvola schuÊ zku, kdyzÏ bude neÏkyÂm
navsÏtõÂven. Jinak nechteÏl spolupracovat.
PozdeÏji napsal posÏtou na MV rÏõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu põÂsemny pozÏadavek,
aby mu bylo meÏsõÂcÏneÏ vypla ceno pravidelneÏ se zpeÏtnou platnostõ od
pocÏa tku spolupra ce 400 KcÏs meÏsõÂcÏneÏ. Na schuÊ zce spolecÏneÏ snaÂcÏelnõÂky
mu bylo vysveÏtleno, zÏe jeho pozÏadavky jsou nespra vneÂ, zÏe odmeÏnu
muÊzÏe dostat azÏ podle vyÂsledku pra ce. Na za kladeÏ toho odmõÂtnul spolupracovat
a slõÂbil jen poma hat v prÏõÂpadeÏ KNEÏZÏSKE HO, kdyzÏ sekneÏmu
agenti chodci dostavõÂ.
PrÏi druheÂm uÂkolovaÂnõÂknaÂvsÏteÏveÏ ing. KNEÏZÏSKEÂ HO meÏl byÂt v Chebu
v sobotu v 21 hodin, kdy bylo pocÏõÂta no, zÏe proveÏrÏõÂme zpra vy operativnõÂ
technikou. WAGNER vsÏak do Chebu prÏijel azÏ v 10 hodin dopoledne
v nedeÏli, a tõÂm vesÏkere hovory s KNEÏZÏSKYÂM byly mimo uÂkon /tzn.
bez kontroly StB ± pozn. aut./. SledovaÂnõÂm, prÏi jeho cesteÏ do Chebu,
v Praze bylo zjisÏteÏno, zÏe psal ruÊ zne dopisy a pohledy. CÏ tyrÏi pohledy
jsou psa ny rusky a trÏi anglicky a jsou adresovaÂnydoNeÏmecka a Anglie
a podepsa ny Steward a Ann. Dopisnice s dalsÏõÂm põÂsemnyÂm materiaÂlem
jsou prÏeda ny IX. spraÂveÏ MV k expertize, zda se jedna o jednoho
ateÂhozÏ pisatele /.../ 59)
Cele jeho chovaÂnõ od doby styku s ing. KNEÏZÏSKYÂM ma nacionalistickeÂ
tendence. Jako naprÏ. na zor na smrt BANDERY 60) ,±zÏe tento byl
obeÏtnõÂm bera nkem AmericÏanuÊ v souvislosti s cestou CHRUSÏCÏ OVA do
USA, jeho na zor na cÏla nky v soveÏtskyÂch novina ch z projevuÊ s. CHRUSÏ-
CÏ OVA, kdyzÏ jesÏteÏ byl v SSSR, se snazÏil prÏed na mi zlehcÏovat, zÏe tyto
nikdo pozdeÏji v CÏ SR jizÏ necÏetl, rovneÏzÏ na zor na vypousÏteÏnõ kosmickeÂ
rakety oznacÏoval, zÏe pracujõÂcõÂm toto nic nedaÂva , stojõ to mnoho peneÏz,
ale zÏe se ma lo vydaÂvaÂnavyÂzkum rakoviny.
Z dosavadnõÂho styku s WAGNEREM je mozÏno pozorovat, zÏe jde
o osobu, ktera ve sveÂm mysÏlenõ zuÊ staÂva ukrajinskyÂm nacionalistou,
i kdyzÏ võÂ, zÏe jeho idea ly se rozplynuly. Ze sve soucÏasne situace se snazÏõÂ
zõÂskat materia lnõÂvyÂhody at' uzÏ je to od UkrajincuÊ,ZÏiduÊ nebo NeÏmcuÊ.Je
ochoten za stanoveny plat spolupracovat i s bezpecÏnostõ vCÏ SR. ProhlasÏuje,
zÏe v SSSR mimo sveÂho platu v zameÏstnaÂnõ byl honorova n staÂlyÂm
platem za spolupraÂci a zÏe kdyzÏ ma v teÂto spolupra ci pokracÏovat
ivCÏ SR, zÏe z toho chce neÏco mõÂt. Bez stanoveneÂho platu spolupracovat
nechce.ª 61)
ZpraÂvy o vyÂsledcõÂch spolupraÂce s WAGNEREM zasõÂlali pracovnõÂci
StB pravidelneÏ KGB, a na konci roku 1961 jim bylo doporucÏeno ±

208
cozÏ se rovnalo naprosto neprÏekrocÏitelneÂmu prÏõÂkazu ± aby spolupraÂci
ukoncÏili.
DalsÏõ vzaÂjemna spolupraÂce s WAGNEREM byla zahaÂjena azÏ v roce
1967, tentokraÂt jizÏ k plne spokojenosti StB, ktera trvala azÏ do jara
roku 1985.
***
Na jednotlivyÂch popsanyÂch prÏõÂpadech jsem se pokusil zachytit paletu
pomoci pracovnõÂkuÊ cÏeskoslovenskeÂho mocenskeÂho aparaÂtu, kterou
poskytoval soveÏtske zlovuÊ li v podobeÏ ruÊ zne spolupraÂce nasÏich
represivnõÂch slozÏek se soveÏtskyÂmi.
ObecneÏ muÊzÏeme konstatovat, zÏe mõÂra spolupraÂce s cÏasem stoupala.
Od pocÏaÂtecÏnõÂho mõÂrneÂho odporu azÏ po aktivnõÂ uÂcÏast na provaÂdeÏnyÂch
u nosech lidõÂ, od vstupu Rude armaÂdy na u zemõÂCÏ eskoslovenska azÏ do
zacÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. Pravdou take je, zÏe v neÏkteryÂch prÏõÂpadech po
roce 1948 se jizÏ KGB choval jako svrchovany paÂn na dobyteÂm u zemõÂ.
Pokud je to vuÊ bec mozÏneÂ, popisem teÏchto neÏkolika u nosuÊ nasÏich
spoluobcÏanuÊ jsem se alesponÏ naÂznakem pokusil poodhalit tuto temnou
cÏaÂst nasÏich nedaÂvnyÂch deÏjin.
Jaka vsÏak byla mõÂra utrpenõ lidõÂ, kteryÂm jsme nejen nepomohli,
ale dokonce jsme je aktivneÏ pomaÂhali vydat cizõÂ moci? Zkusme
nezapomenout, abychom sve prÏedchozõ chyby neopakovali.

PrÏõÂloha 21: Ze ZpraÂvy UÂDV o stavu sÏetrÏenõÂ
ve veÏci odvlecÏenyÂch do SSSR
VyÂtah ze ZpraÂvy UÂ DV o stavu sÏetrÏenõÂ veveÏci odvlecÏenyÂch do SSSR, kteryÂ
zpracoval Petr CÏ uka v roce 1997:
Problematika odvlecÏenyÂch do SSSR svyÂm rozsahem prÏesahuje raÂmec
urcÏene puÊ sobnosti U rÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu.
Proto bylo nutne vymezit obsah pojmu ¹odvlecÏeny do SSSRª.
Tuto problematiku jsem vymezil dveÏma rovinami ± cÏasovou a mõÂstneÏ urcÏujõÂcõÂ
± ktere se navzaÂjem korigujõÂ.
I. Rovina cÏasovaÂ
Je daÂna rozkazem MV cÏ. 28 ze dne 3. dubna 1995, ktery vymezuje puÊ -
sobnost UÂ DV datem od 25. uÂnora 1948.
RozdeÏ lil jsem tedy ¹odvlecÏeneª do teÏchto kategoriõÂ:
A) zatcÏeni prÏed uÂnorem 1948 ± naÂvrat po uÂnoru 1948
PocÏet: 231
B) zatcÏeni po uÂnoru 1948
PocÏet: 20
C) u nichzÏ neznaÂme datum zatcÏenõÂ
PocÏet: 44
Celkem: 295 osob
II. Rovina urcÏujõÂcõ ¹odpoveÏ dnostª CÏ eske republiky k ¹odvlecÏenyÂmª lidem
je omezena rovinou cÏasovou)
LideÂ, kterÏõÂ splnÏ ujõÂ alesponÏ jeden z teÏchto atributuÊ:
A) odvlecÏeni z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏR
B) cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ
C) trvale bydlisÏteÏ na uÂzemõ dnesÏnõ CÏR
ad A) OdvlecÏenyÂch z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏ R bylo 278 obcÏanuÊ:
z nich: 100 odvlecÏeno z Prahy,
178 z ostatnõÂch mõÂst CÏ R.
209

210
ad B) ObcÏanstvõÂ znaÂme u 234 odvlecÏenyÂch u 61 neznaÂme):
z nich: 188 bylo cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ ,
42 z nich bylo drzÏiteluÊ NansenovyÂch pasuÊ ,
4 meÏli jine obcÏanstvõÂ.
U 196 z nich võÂme, zÏe meÏli trvale bydlisÏteÏ vCÏ SR.
ad C) Trvale bydlisÏteÏ na uÂzemõ dnesÏnõ CÏ RmeÏlo 237 ¹odvlecÏenyÂchª
u 58 nevõÂme).
SouhrnneÏ muÊ zÏeme konstatovat :
U DV se zabyÂva prÏõÂpady lidõ odvlecÏenyÂch v obdobõ pocÏõÂnaje kveÏtnem 1945,
kterÏõÂ se vraÂtili po komunistickeÂm pucÏi nebo se z jakyÂchkoli duÊ voduÊ nemohli
vraÂtit naprÏ. smrt, zaÂkaz naÂvratu apod.), a splnÏ ujõÂ jednu z podmõÂnek:
± byli odvlecÏeni z uÂzemõÂ dnesÏnõÂ CÏ R,
±meÏ li trvale bydlisÏteÏ na uÂzemõ dnesÏnõ CÏ R,
± byli obcÏany CÏ eskoslovenske republiky.
CelkoveÏ k dnesÏnõÂmu dni võÂme o 295 lidech, kterÏõÂ tyto podmõÂnky
splnÏujõÂ.
Z archivnõÂch pramenuÊ lze vysledovat neÏkolik zpuÊ sobuÊ zatyÂkaÂnõÂ:
V roce 1945 operovala na uÂzemõ obsazeneÂm RA komanda soveÏtske vojenskeÂ
kontrarozveÏ dky jednotlivyÂch armaÂd SMERSÏ ). Tato komanda meÏla pecÏliveÏ
vypracovane seznamy osob urcÏenyÂch k zatcÏenõÂ, prÏedevsÏõÂm z rÏad ruskeÂ
emigrace z let 1918 ± 1920, ktere vbyÂvale CÏ SR meÏ ly trvale bydlisÏteÏ avprÏevaÂzÏneÂ
veÏtsÏineÏ byly cÏeskoslovenskyÂmi obcÏany.
Od roku 1946 se meÏnõÂ zpuÊ sob zatyÂkaÂnõÂ a osoby jejich zaÂjmu jsou vyzÏadovaÂny
soveÏ tskyÂm velvyslanectvõÂm, neÏktere jsou oznacÏeny za vaÂlecÏne zlocÏince.
CÏ eskoslovenske uÂrÏady, a prÏedevsÏõÂm bezpecÏnostnõ slozÏky, je vyhledaÂvajõÂaprÏedaÂvajõÂ
SoveÏ tuÊ m. MaÂme zadokumentovaÂn prÏõÂpad, kdy cÏeskoslovensky obcÏan,
bydlõÂcõ u Klatov, narozeny nauÂzemõ tehdejsÏõÂho SSSR, byl oznacÏen za vaÂlecÏneÂho
zlocÏince, zatcÏen, bez rÏaÂdneÂho soudu zbaven obcÏanstvõÂ, vyhosÏteÏn
aprÏedaÂn SoveÏtuÊ mdotaÂbora, ktery soveÏtske velitelstvõ zrÏõÂdilo v Praze na
LetneÂ.
Je provaÂdeÏna ¹repatriaceª. Repatrianti jsou shromazÏd'ovaÂni na Letne a odtud
odvaÂzÏeni do SSSR. BohuzÏel ani v tomto prÏõÂpadeÏ nejsou k dispozici seznamy
osob, jezÏ tõÂmto mõÂstem prosÏly. ZatyÂkali i samotnõÂ pracovnõÂci NKVD,
kterÏõÂ senauÂzemõÂ CÏ SR pohybovali, a to i prÏes zaÂkaz vstupu cizõÂch bezpecÏnostnõÂch
slozÏek na uÂzemõÂ CÏ SR.
Po uÂnoru 1948 pokracÏovali v zatyÂkaÂnõÂprÏevaÂzÏneÏ pracovnõÂci cÏeskosloven-

skyÂch bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb. O teÂto faÂzi zatyÂkaÂnõÂ jsou v archivu MV pouze
neÏktere põÂsemne doklady. Zde vychaÂzõÂme hlavneÏ zuÂdajuÊ prÏõÂbuznyÂch.
PoslednõÂ prÏõÂpad odvlecÏenõÂ byl zaznamenaÂn v roce 1954.
ZaÂklad pro vytvorÏenõÂ soupisu odvlecÏenyÂch osob provedla neÏkdejsÏõÂ pracovnice
U DVpõÂ. HulõÂnovaÂ, ktera jizÏ v roce 1990 zacÏala tuto problematiku zpracovaÂvat
v raÂmci Konfederace politickyÂch veÏznÏ uÊ . Jako cÏlenka vyÂboru ¹Oni byli
prvnõª pracovala ve StrÏedisku pro dokumentaci protipraÂvnosti komunistickeÂho
rezÏimu, kde odpoveÏ deÏla na vsÏechny podneÏty zaslane jesÏteÏ v letech
1990 ±1991, u nichzÏ pracovnõÂci byÂvale GeneraÂlnõ prokuratury nesplnili povinnost
odpoveÏ deÏt vcÏasoveÂm termõÂnu nereagovali ani na jeden podneÏt), a utrÏõÂdila
je.
VcÏeskyÂch archivech se dokumentace k odvlecÏenyÂm v roce 1945 nezachovala
prÏedevsÏõÂm proto, zÏe zatyÂkaÂnõÂ provaÂdeÏla komanda SMERSÏ .MuÊ zÏeme se
vsÏak oprÏõÂt o zÏaÂdosti prÏõÂbuznyÂch, zasõÂlane veÏtsÏinou na MZV staÂtnõÂmu tajemnõÂkovi
dr. V. Clementisovi, nebo o dokumenty zachovane v rodinaÂch odvlecÏenyÂch.
DalsÏõÂm pramenem jsou seznamy navraÂtilcuÊ zbyÂvaleÂho SSSR v archivu
MV.
NaÂvraty probõÂhaly od roku 1953 do roku 1956. AvsÏak poslednõÂ cÏloveÏk,
o ktereÂm zatõÂm võÂme, se vraÂtil v roce 1964.
ZuÊ staÂva jesÏteÏ cÏaÂst osob nepodchycenyÂch v teÏchto dokumentech. NemeÏly
prÏõÂbuzneÂ, nevraÂtily se, zemrÏely.
PocÏty odvlecÏenyÂch v jednotlivyÂch letech:
1945 ± 217 osob
1946 ± 14 osob
1947 ± 1 osoba
do 28. uÂnora 1948 ± 4 osoby
po 28. uÂnoru 1948 ± 1 osoba
1949 ± 14 osob
1950 ± 3 osoby
1951 ± ?
1952 ± 1 osoba
1953 ± ?
1954 ± 1 osoba
U 44 osob nevõÂme, kdy byly odvlecÏeny.
211

212
PrÏõÂloha 22: ZÏaÂdost soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ
o povolenõÂ vyÂslechu na uÂzemõÂ CÏSR

PrÏõÂloha 23: ZaÂznam o prÏedaÂnõÂ skupiny
23 cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ
213

214
PrÏõÂloha 24: Seznam cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ
prÏedanyÂch vedenõÂm Butyrske veÏznice
cÏeskoslovenskyÂm orgaÂnuÊ m

PrÏõÂloha 25: PrÏõÂkaz k zatcÏenõÂ JUDr. Ivana KovaÂcÏe
215

216
PrÏõÂloha 26: SdeÏlenõÂ oprÏedaÂnõÂ JUDr. Ivana KovaÂcÏe
soveÏtskyÂm orgaÂnuÊ m

217
PrÏõÂloha 27: PrÏeklad cÏaÂsti prÏõÂslusÏneÂho § 58±6
Tr. zaÂkona Ruske socialisticke federativnõÂ
svazove republiky ze dne 1. ledna 1952
/PoznaÂmka autora ± Za zmõÂnku stojõ ¹osvõÂcenostª, kterou se soveÏ tska propaganda
leÂta chlubila. TotizÏ zÏe soveÏtsky trestnõ zaÂkon je nejhumaÂnneÏjsÏõ na
sveÏteÏ , nebot' jeho mozÏneÂ
trestnõÂ sazby jsou nejnizÏsÏõÂ. A opravdu tento trestnõÂ zaÂkon umozÏnÏ oval i za
sÏpionaÂzÏ, vlastizradu, ale i vrazÏdu ulozÏit trestnõÂ sazbu od trÏõÂ let. Potud je
formulace paragrafoveÂho zneÏ nõÂ opravdu velmi humaÂnnõÂ, avsÏak jen do teÂ
chvõÂle, kdy si uveÏdomõÂte, zÏe hornõÂ sazba let chybõÂ a maximaÂlnõÂ trest je stanoven
zastrÏelenõÂm./
SÏpionaÂzÏ, tj. prÏedaÂvaÂnõÂ, odcizenõÂ nebo shromazÏd'ovaÂnõÂuÂdajuÊ s cõÂlem
prÏedaÂvaÂnõ informacõ obsahujõÂcõ zvlaÂsÏt' duÊ lezÏite uchova vane tajemstvõÂ
cizõÂm staÂtuÊ m, kontrarevolucÏnõÂm organizacõÂm nebo soukromyÂm osobaÂm,
se tresta odneÏtõÂm svobody nejmeÂneÏnatrÏi roky, zabavenõÂm celeÂho nebo
cÏa sti majetku, a v teÏch prÏõÂpadech, kdy sÏpionaÂzÏ zpuÊ sobila nebo mohla
zpuÊ sobit teÏzÏke na sledky SSSR, nejvysÏsÏõÂvyÂmeÏrou spolecÏenske ochrany
± zastrÏelenõÂm nebo prohlaÂsÏenõÂm za neprÏõÂtele pracujõÂcõÂch, zbavenõÂm obcÏanstvõÂ
svazove republiky, jakozÏ i obcÏanstvõ SSSR, a vypoveÏzenõÂm
zuÂzemõÂ SSSR navzÏdy, s konfiskacõÂ majetku.
Pozna m k a 1. Za zvlaÂsÏteÏ duÊ lezÏite uchova vane sta tnõ tajemstvõÂ
jsou povazÏova ny informace uvedene ve zvlaÂsÏtnõÂm seznamu, schva leneÂm
Radou lidovyÂch komisarÏuÊ SSSR po dohodeÏ se soveÏty lidovyÂch
komisarÏuÊ svazovyÂch republik a zverÏejnÏovaneÂm pro informaci 6. cÏervna
1927/¹SUª, cÏ. 49, § 330 ± viz usnesenõÂ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏervna
1947).
O STANOVENIÂ SEZNAMU INFORMACIÂ, PRÏ EDSTAVUJIÂCIÂCH
STAÂ TNIÂ TAJEMSTVIÂ, JEJICHZÏ VYZRAZENIÂ SE TRESTAÂ PODLE
ZAÂ KONA
Usnesenõ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏervna 1947 Zpra vy soveÏtuÊ
poslancuÊ pracujõÂcõÂch SSSR, cÏ. 134, z 10. cÏervna 1947).
Rada ministruÊ SSSR se usnesla:
Stanovit na sledujõÂcõ seznam informacõ prÏedstavujõÂcõÂch sta tnõ tajemstvõÂ:

218
Informace vojenske povahy
1. Organizace, pocÏetnõÂ stavy, rozmõÂsteÏnõÂ, bojeschopnost, uÂdaje o vyÂzbroji
a vyÂstroji, bojove prÏõÂpraveÏ, materia lnõÂm a financÏnõÂm zajisÏteÏnõÂ,
mobilizacÏnõÂch a operacÏnõÂch pla nech ozbrojenyÂch sil SSSR jako celku,
druhuÊ vojsk a take vojenskyÂch svazkuÊ , jednotek, lodõÂ, uÂtvaruÊ , institucõÂ,
zarÏõÂzenõÂ a jednotlivyÂch objektuÊ.
2. SlozÏenõÂ, rozsah, stav, rozmõÂsteÏnõ a urcÏenõ sta tnõÂch mobilizacÏnõÂch
rezerv vsÏech druhuÊ , sta tnõÂch materia lnõÂch a potravinovyÂch rezerv, daÂle
lidskyÂch rezerv, podleÂhajõÂcõÂch mobilizaci v SSSR jako celku, i ve svazovyÂch
a autonomnõÂch republika ch, krajõÂch, oblastech, za kladna ch, pruÊmyslovyÂch
a dopravnõÂch podnicõÂch, jakozÏ i svazcõÂch, jednotka ch a institucõÂch
ozbrojenyÂch sil SSSR.
3. MobilizacÏnõ a operacÏnõ pla ny, rozpocÏty, projekty a opatrÏenõ souvisejõÂcõÂ
s mobilizacÏnõÂmi pla ny zajisÏt'ujõÂcõÂmi obranyschopnost SSSR: po
linii sta tnõ spra vy, pruÊ myslu, dopravy, spojuÊ a dalsÏõÂch odveÏtvõ na rodnõÂho
hospodaÂrÏstvõ jako celku, i v ra mci jednotlivyÂch ministerstev, podnikuÊ
a uÂzemnõÂch oblastõÂ).
4. RozmõÂsteÏnõÂ, zarÏõÂzenõÂ, financÏnõÂ, vyÂrobnõ pla ny, stav, vyÂrobnõ mozÏnosti,
nomenklatura a rozsah zbrojnõ vyÂroby, prÏõÂpadneÏ i jine vyÂroby
duÊ lezÏite pro potrÏebu ozbrojenyÂch sil.
5. Objevy, vyna lezy a technicka zdokonalenõÂ, vyÂzkumne a pokusneÂ
pra ce v oblasti technickyÂch a jinyÂch prostrÏedkuÊ obrany SSSR.
6. Dokumenty, materia ly a vydaÂnõÂ, souvisejõÂcõ s obranou SSSR,
auÂdaje pramenõÂcõÂ zteÏchto dokumentuÊ , materiaÂluÊ a vydaÂnõÂ.
Informace hospodaÂrÏske povahy
7. Uznane Radou ministruÊ SSSR jako utajovane informace: o pruÊmyslu
jako celku a v jeho odveÏtvõÂch, v zemeÏdeÏlstvõÂ, v obchodeÏ a v dopravnõÂch
spojõÂch.
8. Stav peneÏzÏnõÂch fonduÊ , informace o soucÏasne obratove bilanci
a souhrnnyÂch financÏnõÂch pla nech SSSR. Informace o mõÂsteÏ a rezÏimu
prÏechovaÂvaÂnõÂaprÏevaÂzÏenõ drahyÂch kovuÊ sta tnõÂho fondu, valut a platidel.
9. PlaÂny a zaÂmeÏry tyÂkajõÂcõÂ se dovozu a vyÂvozu jednotlivyÂch druhuÊ
zbozÏõÂ, stav vyÂvoznõÂch fonduÊ jednotlivyÂch druhuÊ zbozÏõÂ.

10. Geologicke za soby, teÏzÏba barevnyÂch a vza cnyÂch kovuÊ a zeminy.
Informace o objevech, vyna lezech
a technickyÂch zdokonalenõÂch nevojenske povahy
11. Objevy, vyna lezy, technicka zdokonalenõÂ, vyÂzkumne a pokusneÂ
praÂce ve vsÏech oblastech veÏdy, techniky a na rodnõÂho hospodaÂrÏstvõ do
jejich konecÏneÂho zakoncÏenõÂ a povolenõÂ na jejich uverÏejneÏnõÂ.
Informace jineÂho druhu
12. Informace o mezista tnõÂch jednaÂnõÂch SSSR, o vztazõÂch s cizõÂmi
sta ty a o dalsÏõÂch akcõÂch v oblasti zahranicÏnõ politiky a zahranicÏnõÂho
obchodu, ktere neobsahujõ oficia lneÏ zverÏejneÏne uÂdaje.
13. SÏifrovacõÂ klõÂcÏe a obsah sÏifrovanyÂch zpraÂv.
14. DalsÏõ informace, ktere stanovõ Rada ministruÊ SSSR jako informace,
prÏedstavujõÂcõ sta tnõ tajemstvõÂ.
V souvislosti s vydaÂnõÂm tohoto usnesenõÂ se rusÏõÂ usnesenõÂ RNK SSSR
z 27. dubna 1926 ¹O schva lenõ seznamu informacõÂ, ktere jsou svyÂm
obsahem zvlaÂsÏt' duÊ lezÏityÂm uchova vanyÂm sta tnõÂm tajemstvõÂmª.
SZ SSSR, 1926, cÏ. 32, str. 213.)
/Utajeno je tedy prakticky vsÏechno, a to jesÏteÏ s pojistkou
v bodeÏ 14. ± pozn. autor./
219

220
PrÏõÂloha 28: ZneÏnõÂ § 86 a 87 TrestnõÂho zaÂkona
ze dne 12. cÏervence 1950 cÏ. 86 Sb.
§86
§87
1/ Kdo vyzvõÂda staÂtnõ tajemstvõ vuÂmyslu vyzradit je cizõ moci, nebo kdo
staÂtnõÂ tajemstvõÂ uÂmyslneÏ cizõÂ moci vyzradõÂ,
bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na deset azÏ peÏ tadvacet let nebo dozÏivotõÂ.
2/ StejneÏ bude potrestaÂn, kdo
a) k cÏinu uvedeneÂmu v odstavci 1 se s neÏkyÂm spolcÏõÂ,
b) pro takovy cÏin vejde ve styk s cizõ mocõ nebo s cizõÂmi cÏiniteli, nebo
c) vejde ve styk s organizacõÂ, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je vyzvõÂdat staÂtnõÂ tajemstvõÂ,
vuÂmyslu podporovat jejõÂ snahy.
3/ SmrtõÂ bude pachatel potrestaÂn,
a) dopustõÂ-li se cÏinu uvedeneÂho v odstavci 1 nebo 2 za zvyÂsÏeneÂho ohrozÏenõÂ
vlasti,
b) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu, acÏ mu byla povinnost uchovaÂvat staÂtnõÂ
tajemstvõÂ vyÂslovneÏ ulozÏena nebo acÏ je daÂna jizÏ jeho postavenõÂm,
c) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu jako cÏlen organizace, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je
vyzvõÂdat staÂtnõÂ tajemstvõÂ,
d) tyÂkaÂ-li se takovy cÏin staÂtnõÂho tajemstvõ zvlaÂsÏteÏ duÊ lezÏiteÂho,
e) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu zpuÊ sobem zvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂm, ve znacÏneÂm
rozsahu nebo vyÂdeÏlecÏneÏ anebo paÂchaÂ-li takovy cÏin po delsÏõ dobu,
nebo
f) je-li tu jina prÏiteÏzÏujõÂcõ okolnost.
4/ Vedle trestuÊ uvedenyÂch v odstavcõÂch 1 azÏ 3muÊ zÏe soud vyslovit ztraÂtu
staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ; neulozÏõÂ-li tento trest, vyslovõÂ propadnutõÂ jmeÏ nõÂ.
Kdo posÏkodõÂ republiku tõÂm, zÏe se dopustõÂ vyzveÏ dacÏstvõÂ proti spojenci, bude
potrestaÂn tresty stanovenyÂmi v § 86 Tr. z.
/podtrzÏenõÂ autor/

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1)
SMERSÏ ± zkratka z ruskyÂch slov Smert' sÏpionam. Vojenska kontrarozveÏdka. Jednotky
vznikly v dubnu 1943 a existovaly do brÏezna 1946, kdy jejich funkci prÏevzala
3. spraÂva MGB viz pozn. 4).
PodrobneÏji: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva, East Art Agency
publishers, Praha 1994, str. 276 ± 277.
2)
NaprÏõÂklad SMERSÏ 4. ukrajinskeÂho frontu byla organizovaÂna naÂsledovneÏ:
Velitel
ZaÂstupce velitele
1. oddõÂl ± kontrola politickeÂho stavu v Rude armaÂdeÏ
2. oddõÂl ± operativnõ aktivnõÂ) vyhledaÂvaÂnõ¹sÏpionuÊ ª na obsazeneÂm u zemõÂ
3. oddõÂl ± spojovacõÂ
4. oddõÂl ± vysÏetrÏovacõÂ
5. oddõÂl ± justicÏnõÂ prokuratura a soud)
KaÂdrove oddeÏlenõÂ
FinancÏnõÂ oddeÏlenõÂ
Srov.: SineÏvirskij, N.: SmersÏ, God v stane vraga, Grani, Mnichov 1948, str. 46 ± 48.
3)
TamteÂzÏ, str. 77±78.
4)
MGB Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti - Ministerstvo staÂtnõÂ bezpecÏnosti)
vzniklo v brÏeznu 1946 reorganizacõÂ NKGB Narodnyj komissariat gosudarstvennoj
bezopasnosti ± Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti);
Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14.
5)
Odbor VII/C ± Odbor pro staÂtnõ bezpecÏnost a politicke zpravodajstvõ na ministerstvu
vnitra.
6)
JUDr. Jaroslav Hora, nar. 30. ledna 1912, velitel VII/C odboru, od roku 1948 na
UÂ V KSCÏ , v roce 1951 velitel StB, propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru 29. 2. 1952.
7)
Fakticky v tuto dobu NKVD existovala pod naÂzvem MGB viz poznaÂmka 4), ale tato
zkratka byla vzÏita a pouzÏõÂvala se obecneÏ pro soveÏtskou tajnou policii.
8)
Vrchnõ odborovy rada MV GrõÂsÏa SpurnyÂ, blõÂzÏe neurcÏeno).
9) Zde se pravdeÏpodobneÏ jedna ocÏeskou traskripci jmeÂna MELNIK;
Srov.: A MV Praha, a. cÏ. 589523 MV.
10) Zde zrÏejmeÏ dosÏlo prÏi prÏepisu z rukopisu k zaÂmeÏneÏ ± spraÂvneÏ maÂbyÂt ¹Odborª.
11) CÏ VS: UÂ DV-60/VvK-95, cÏ. l. 410.
12)
221
Ing. Boris Fuss, nar. 25. 5. 1901 v MoskveÏ. Otec plukovnõÂkem naÂmorÏnictva v carskeÂ
armaÂdeÏ. V lednu 1920 emigrovala cela rodina do Francie. Od roku 1922 zÏil v BrneÏ,
kde dõÂky staÂtnõÂmu stipendiu vystudoval techniku. V roce 1935si podal zÏaÂdost
ocÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ, v roce 1945ji opakoval. V dobeÏ u nosu, dne 14. zaÂrÏõÂ
1946, byl bez staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ.
13)
VyÂsÏe citovany dokument podepsal prÏednosta Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti
vCÏ echaÂch mjr. Prosser.
14)
JUDr. Jaroslav KolaÂrÏ, nar. 15. 9. 1905, praÂce v MV od 1930, od listopadu 1951 na
pracovisÏti VI/1, pracovnõÂ pomeÏr rozvaÂzaÂn dohodou 14. 10. 1953.
15)
Krim. rada JUDr. Josef Hajer, nar. 26. 2. 1911, puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm soudce.
16) TehdejsÏõ sõÂdlo Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti.
17) Alois SusÏanka, nar. 19. 2. 1905, od ledna 1945 odbor Z ministerstva vnitra ±
rozveÏdka; zapleten do nelegaÂlnõÂch obchoduÊ , ze kteryÂch profitovala KSCÏ .
18) SÏ kpt. Vacek ± ZOB, blõÂzÏe neurcÏeno).

222
19)
StrzÏm. Karel Wimmer, nar. 29. 8. 1918, ZÏitomir, SSSR; dne 31. 7. 1950 byl propusÏteÏn
z MV jako protektoraÂtnõÂ prÏõÂslusÏnõÂk policie.
20)
Vrch. strzÏm. VojteÏch Trapl, nar. 11. 4. 1893; velitel stanice SNB Rumburk do 26. 9.
1950.
21)
A MV Praha, 305-141-1/5,6.
22)
Automobil OPEL-OLYMPIE, s pozn. znacÏkou CT-11-40 psaÂno azbukou).
A MV Praha, 305-141-1/7,8.
23)
A MV Praha, 305-141-1/14.
24)
Por. Josef KrecÏ, nar. 26. 6. 1900; zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB Rumburk od
10. 10. 1945.
25)
A MV Praha, 305-141-1/15.
26) Bautzen, cca 15km severneÏ odSÏ luknova.
27)
SpraÂvneÏ maÂbyÂt FuÈrstenwald. JV od BerlõÂna, mezi Frankfurtem nad Odrou a BerlõÂnem.
28)
Oranienburg, letisÏteÏ nedaleko BerlõÂna.
29) Torgau ± cca 50 km od DraÂzÏd'an po proudu Labe.
30) Doblen. SpraÂvneÏ maÂbyÂt DoÈblen, SZ od DraÂzÏd'an, smeÏrem na Lipsko.
31) A MV Praha, 305-141-1/21-23.
32) A MV Praha, 305-141-1/59-60.
33) A MV Praha, 305-141-1/56.
34) Por. Jan SÏ enolt, nar. 24. 11. 1906; velitel OblastnõÂ uÂrÏadovny StB v Klatovech od
20. 6. 1946; 30. 9. 1950 propusÏteÏn.
35) Reorganizace krajuÊ do podoby platne do roku 1990 probeÏhla v roce 1960.
36) A MV Praha, 305-141-1/57.
37) Odbor V. ± Odbor pro staÂtnõÂ obcÏanstvõÂ a matricÏnõÂ veÏci.
38) JUDr. Ivan KovaÂcÏ KovacÏ), nar. 1912, dnes obcÏan Slovenska.
39) Karel SetunskyÂ, nar. 1926.
40) Dnes uzÏ se asi nedozvõÂme, zda byl prozrazen spolupracovnõÂky KGB nebo zda kontrola
dokladuÊ byla naÂhodnaÂ.
41) Rakousko bylo rozdeÏleno do okupacÏnõÂch zoÂn, stejneÏ jako NeÏmecko.
42) Npor. DÏ urisÏ, slovensky obcÏan, jeho personaÂlnõ karta se nenachaÂzõÂvCÏ R.
43)
Pplk. Karel Paul, nar. 26. 7. 1915; naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru HS VKR od 30. 6.
1952.
44)
A MV Brno, A 2/1, inv. j. 853, cÏ. l. 27 ± 33.
45) Dimitrij NastunÏaÂk, nar. 8. 8. 1904.
46) NKVD Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ± Lidovy komisariaÂt vnitra), pod tõÂmto
naÂzvem operovala StaÂtnõÂ bezpecÏnost v letech 1922 ± 1922 a 1934 ± 1943.
Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14.
47) A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 9.
48) KGB KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti). StaÂtnõÂ
bezpecÏnost operovala pod tõÂmto naÂzvem od brÏezna roku 1954 do 11. listopadu
1991.
Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14.
49) A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 20.
50)
III. spraÂva MV byla v letech 1953 ±1962 spraÂvou vnitrÏnõÂho zpravodajstvõÂ ± tedy
kontrarozveÏdnou spraÂvou, pracujõÂcõÂ proti ¹vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteliª. NaÂcÏelnõÂkem spraÂvy

223
byl pplk. Josef BartonÏ, naÂcÏelnõÂkem 1. odboru byl mjr. Alois ZalabaÂk a naÂcÏelnõÂkem
4. oddeÏlenõÂ por. Otakar ForstõÂk.
51)
Npor. Jaroslav Kopal, nar. 29. 1. 1947, cÏlen KSCÏ od 1. 6. 1945. Na MV od 1. 10.
1946 do 31. 5. 1972. K 1. 11. 1958 hodnost kpt. VyznamenaÂnõÂ: 1955 medaile Za
sluzÏbu vlasti, 1956 medaile Za zaÂsluhy v obraneÏ vlasti, 1972 CÏ estne uznaÂnõ ministra
vnitra za dlouholetou a obeÏtavou sluzÏbu v MV prÏi odchodu do starobnõÂho duÊchodu).
52)
Otypovat ± tzn. zjistit, zda je osoba ochotna spolupracovat, prÏõÂpadneÏ najõÂt jejõ slabaÂ
mõÂsta, postupneÏ odnõÂzõÂskaÂvat informace, a tak ji vybrat a prÏipravit na spolupraÂci
s StB.
53)
Agenturnõ operace ± zde v podstateÏ jde o vyprovokovaÂnõÂneÏjake cÏinnosti osoby nebo
organizace) pomocõÂ agenta StB. StaÂtnõÂ bezpecÏnost pak tuto cÏinnost kontrolovala
azõÂskaÂvala informace o vyprovokovane osobeÏ nebo organizaci.
54)
A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 7.
55)
A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 17.
56)
Krycõ jmeÂno ± jde o jmeÂno, ktere bylo agentu prÏideÏleno pracovnõÂky StB. CõÂlem
pouzÏõÂvaÂnõ krycõÂch jmen je zakrytõ prave identity agenta uvnitrÏ tajne sluzÏby. Minimalizuje
se tak riziko prozrazenõÂ agenta dekonspirace) prÏed prÏõÂpadnyÂm ¹krtkemª,
tedy prÏed agentem jine tajne ogranizace, ktery by mohl pracovat v tajne sluzÏbeÏ.
57)
VaÂzacõ akt ± tj. konspirativnõ setkaÂnõÂ, na ktereÂm byla vytypovana osoba prÏesveÏdcÏena
o nutnosti tajne spolupraÂce se StaÂtnõ bezpecÏnostõ a podepsala vlastnorucÏneÏ
napsany slib o spolupraÂci.
58)
NeÏkdy meÏl agent mozÏnost si saÂm vybrat krycõ jmeÂno, ktere pak pouzÏõÂval prÏi styku
s StB. V tomto prÏõÂpadeÏ ke zmeÏneÏ nedosÏlo.
59)
IX. spraÂva MV byl v letech 1953 ±1962 krycõÂ naÂzev pro SpraÂvu operativnõÂ techniky.
Tedy spraÂva, ktera provaÂdeÏla odposlechy a jejich instalace. Jejõ soucÏaÂstõ byly i odbory
zabyÂvajõÂcõÂ sevyÂrobou falesÏnyÂch dokumentuÊ , jejichzÏ zameÏstnanci byli i kvalifikovanyÂmi
grafology.
Srov.: SchovaÂnek, R.: VyÂvoj technickyÂch slozÏek MV 1948 ±1963, sbornõÂk Securitas
Imperii 1, UÂ DV, Praha 1994, str. 18 ± 31.
60)
SÏ eÂf OUN Bandera byl zabit v rÏõÂjnu 1959. Vrahem byl prÏõÂslusÏnõÂk 13. spraÂvy KGB
Bogdan StasÏinskyj, ktery v roce 1961 emigroval na ZaÂpad. K teÂto vrazÏdeÏ se doznal
a soudem v Karlsruhe byl odsouzen k osmi letuÊ m odneÏtõÂ svobody.
Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 374.
61)
A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 59 ± 62.

224
Propagandisticke vyuzÏitõ kausy
americkeÂho emigranta G. S. Wheelera
Dezinformace StB ve sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch
JIRÏ IÂ BASÏ TA
Torzo, z veÏtsÏõÂcÏaÂsti skartovaneÂho osobnõÂho svazku StB vedeneÂho na
profesora George Shawa Wheelera, vypovõÂda ozaÂjmu bezpecÏnostnõÂch
orgaÂnuÊ na propagandistickeÂm vyuzÏitõÂ Wheelerovy zÏaÂdosti o azyl v totalitnõÂm
CÏ eskoslovensku roku 1950. 1)
Ihned po WheeleroveÏ prÏõÂjezdu z americke okupacÏnõ zoÂny NeÏmecka
do Prahy v listopadu 1947 ho podchytila a naÂlezÏiteÏ ¹rozpracovalaª
evidence StaÂtnõ bezpecÏnosti. DuÊ vodem bylo jeho americke obcÏanstvõÂ.
Pro podezrÏenõÂzesÏpionaÂzÏe ve prospeÏch USA byl na profesora Wheelera
dne 22. 1. 1953 zalozÏen osobnõÂ svazek pod krycõÂm naÂzvem ¹NOVI-
NAÂRÏ ª, ktery se stal vyÂznamnyÂm dokumentem kontroly a sledovaÂnõÂ
americkyÂch staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ na nasÏem u zemõÂ.
George S. Wheeler prÏisÏel do CÏ SR s poveÏstõÂ levicoveÂho naÂrodohospodaÂrÏe
perzekvovaneÂho v duÊ sledku sveÂho ideoveÂho prÏesveÏdcÏenõÂ staÂtnõÂmi
orgaÂny USA. V Praze udrzÏoval styky mj. s pracovnõÂky americkeÂho velvyslanectvõÂ
a rovneÏzÏ s pozdeÏji popravenyÂmi nebo uveÏzneÏnyÂmi osobami
z okruhu Rudolfa SlaÂnskeÂho. 2)
George Shaw Wheeler se narodil v roce 1908 v chudyÂch pomeÏrech
na zapadle farmeÏ na strÏedozaÂpadeÏ USA. Vystudoval univerzitnõ obor
naÂrodohospodaÂrÏstvõÂ a v 30. letech puÊ sobil ve federaÂlnõÂm uÂrÏadeÏ pro
pracovnõÂ vztahy Labour Relation Board). PrÏed koncem 2. sveÏtoveÂ
vaÂlky byl sluzÏebneÏ poslaÂn do LondyÂna. Po poraÂzÏce NeÏmecka prÏijel do
okupovaneÂho BerlõÂna, kde puÊ sobil jako zameÏstnanec Military Government
ve funkcõÂch vedoucõ denacifikacÏnõÂho oddeÏlenõ a politicky vedoucõÂ
vsÏech pracovnõÂch uÂrÏaduÊ v americkeÂm okupacÏnõÂm paÂsmu Denacification
Branch of Manpower Division).
Wheelerovy sympatie ke komunistuÊ m, jeho vehementnõÂ protesty
proti dosazovaÂnõÂbyÂvalyÂch nacistickyÂch kaÂdruÊ na vedoucõÂ mõÂsta a celkovaÂ
nespokojenost s pruÊbeÏhem povaÂlecÏneÂho denacifikacÏnõÂho procesu
v NeÏmecku, ho prÏivedly azÏ prÏed senaÂtnõÂ ¹podvyÂbor pro vysÏetrÏovaÂnõÂ
neamericke cÏinnostiª Unamerican Activity Comittee). Ve SpojenyÂch
staÂtech se obhaÂjil a rovneÏzÏ byl ocÏisÏteÏn v BerlõÂneÏ ¹vyÂborem pro
loajalituª Loyalty Board of the U.S. Civil Service Commission) od dal-

225
sÏõÂch obvineÏnõÂ z podpory komunismu. AvsÏak pro vojenskou administrativu
USA se stal neduÊveÏryhodnou osobou a z jejõÂch sluzÏeb musel
odejõÂt.
Po vynuceneÂm propusÏteÏnõÂ se jizÏ prof. Wheeler nechteÏl do SpojenyÂch
staÂtuÊ vraÂtit. S manzÏelkou a cÏtyrÏmi deÏtmi se v listopadu 1947 prÏesteÏhoval
do CÏ SR, s u myslem napsat a vydat zde knihu o naÂrodohospodaÂrÏstvõÂ.
Na doporucÏenõÂ soveÏtskeÂho vyslance Bodrova zõÂskal G. Wheeler
souhlas k pobytu a pracovnõÂcÏinnosti od Rudolfa SlaÂnskeÂho a BedrÏicha
Gemindera 3) .PrÏestozÏe byli SlaÂnsky a Geminder v tzv. ¹Procesu
s vedenõÂm protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª pozdeÏji popraveni a jinõÂ
Wheelerovi prÏaÂtele odsouzeni, pozici jeho samotneÂho to nijak vyÂrazneÏ
neohrozilo.
Profesor Wheeler zacÏal v Praze puÊ sobit jako pedagog na VysokeÂ
sÏkole hospodaÂrÏskyÂch veÏd a prÏispõÂval svyÂmi cÏlaÂnky do domaÂcõÂch i zahranicÏnõÂch
ekonomickyÂch periodik. Pod pseudonymem Thomas
Burke vydal knihu Novy imperialismus a MarschalluÊv plaÂn, ve
ktere kritizoval zmõÂneÏny program a podaÂval zpraÂvu o ¹neprÏõÂzniveÂm
stavuª americkeÂho hospodaÂrÏstvõÂ. LiteraÂrneÏ cÏinnou byla i jeho zÏena
Eleanor Margharet WheelerovaÂ, ktera seveÏnovala teÂmatu Lidic. 4)
ZaÂjem StaÂtnõÂ bezpecÏnosti o americkou manzÏelskou dvojici se projevil
nasazenõÂm neÏkolika agentuÊ , z nichzÏ nejagilneÏji se vykazovala
BedrÏisÏka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ. 5) Agenti StB vsÏak byli dlouhou dobu
na pochybaÂch, jestli vuÊ bec ± a pro jakou ¹imperialistickou rozveÏdkuª
± prof. Wheeler pracuje.
Proti varianteÏ G. Wheeler ± spolupracovnõÂk zaÂpadnõÂ zpravodajskeÂ
sluzÏby sveÏdcÏilo dle Karpinove pravdeÏpodobne Wheelerovo tajne cÏlenstvõÂ
v komunisticke straneÏ USA i tzv. velvyslanecky post ¹PokrokoveÂ
stranyª 6) ve vyÂchodnõÂ EvropeÏ. Mezi dalsÏõÂ argumenty ¹ve prospeÏchª
prof. Wheelera patrÏila vyÂchova jeho deÏtõ vcÏeske sÏkole v duchu socialismu,
propagace komunistickyÂch mysÏlenek a mnoho jinyÂch ¹nemalyÂchª
indiciõÂ. Ty vsÏechny nahraÂvaly tomu, zÏe je Wheeler ¹...pokrokovyÂ
AmericÏan, uprÏõÂmny prÏõÂtel lidovyÂch demokraciõÂ, oddany socialistaª. 7)
AvsÏak na straneÏ druheÂ, verzi G. Wheeler-agent meÏla potvrzovat
fakta o jeho volneÂm prÏõÂstupu k duÊveÏrnyÂm informacõÂm ve staÂtnõÂ spraÂveÏ
USA, prÏestozÏe bylo znaÂmo jeho levicove zameÏrÏenõÂ. PodezrÏenõ daÂle
umocnÏ oval charakter prÏedchozõÂch zameÏstnaÂnõÂ, vcÏetneÏ praÂce v Labour
Relation Board, odkud se u dajneÏ rekrutovala rÏada americkyÂch
agentuÊ . Pro sveÏdcÏily i Wheelerovy drÏõÂveÏjsÏõÂ naÂvsÏteÏvy CÏ SR a JugoslaÂvie
spolu s navaÂzanyÂmi podezrÏelyÂmi kontakty, jeho rehabilitace americkyÂmi
komisemi a, kromeÏ dalsÏõÂch nejasnyÂch okolnostõÂ, rovneÏzÏ podezrÏeleÂ
styky s velvyslanectvõÂm USA v Praze, datovane od Wheelerova
prÏõÂjezdu do CÏ eskoslovenska.

226
VyÂznamna agentka BedrÏisÏka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ, znaÂma svojõ subagenturnõÂsõÂtõÂ,
se ve zpraÂveÏ z 5. 10. 1953 nazvane Wheeler George ±
poznatky vyjaÂdrÏila k okolnostem verÏejneÂho prohlaÂsÏenõÂ manzÏeluÊ
WheelerovyÂch z dubna 1950. JejõÂ tehdejsÏõÂrÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn, major VladimõÂr
SÏ molka, 8) prÏevzal Karpinovou ke konci roku 1949 a hodnotil ji jako
iniciativnõÂ a obeÏtavou ± pracovala bezplatneÏ. 9) On saÂm jevil o prÏõÂpad
WheelerovyÂch znacÏny zaÂjem a pocÏõÂtal s jeho propagandistickyÂm vyuzÏitõÂm.
AtmosfeÂru, ktera prÏedchaÂzela zverÏejneÏnõ prohlaÂsÏenõ manzÏeluÊ WheelerovyÂch,
popisovala Karpinova takto:
¹...Situace se stala cÏõÂm daÂl võÂce svõÂzelnou a videÏla jsem dveÏ mozÏnosti
± bud' je Wheeler v porÏa dku, cozÏ nemohu zjistit tõÂm võÂc, zÏe zde byla
spousta velmi prÏiteÏzÏujõÂcõÂch okolnostõÂ ± pak by zde mohl zuÊ stat, a to
bud' ucÏinit prohlaÂsÏenõ anebo bez prohlaÂsÏenõ ± anebo se jedna o nebezpecÏneÂho
cÏloveÏka, ktery bymeÏl byÂt zavrÏen neb vypoveÏzen z CÏeskoslovenska.ª
10)
Karpinova pote prÏipojila sve osobnõ stanovisko, dle ktereÂho si jejõÂ
duÊveÏru americÏtõ manzÏele nezõÂskali, a pokracÏovala:
¹...AnizÏ by mi bylo prÏed tõÂm rÏecÏeno, zÏe Wheelerovi majõÂ ucÏinit prohlaÂsÏenõÂ
a anizÏ bych zjistila, budou-li s tõÂmto souhlasit, mne jednoho
dne zavolal SÏmolka, a sdeÏlil, zÏe Wheelerovi majõÂ ucÏiniti prohlaÂsÏenõÂ.
Upozornila jsem SÏmolku, zÏe Wheelerovi neveÏdõÂ, zÏe pracujõÂ pro bezpecÏnost,
na cozÏ miSÏmolka rÏekl, zÏe to nevadõÂ, at' si myslõÂ, zÏe to deÏla strana
/KSCÏ ± pozn. autor/.ª 11)
Samotny pruÊbeÏh sepsaÂnõ propagandistickeÂho textu prohlaÂsÏenõÂ
obou manzÏeluÊ popsala Karpinova v tajne zpraÂveÏteÏmito slovy:
¹...Ve stejny vecÏer neb prÏõÂsÏtõ den jsem pozvala na prÏõÂkaz SÏmolky
Wheelerovi ke mneÏ, kam prÏisÏel rovneÏzÏ SÏmolka, prÏedstavil se jim jako
stranicky funkcionaÂrÏ, odvola vaje se na Gemindera, postavil je vcelku
prÏed hotovou veÏc s tõÂm, zÏe strana se domnõÂvaÂ, zÏe prohlaÂsÏenõÂ WheelerovyÂch
by bylo politicky duÊ lezÏiteÂ. JesÏteÏ v noci se vypracovalo prohlaÂsÏenõÂ
v byteÏ WheeleruÊ , ktere vypracova val Wheeler, SÏmolka a ja . Pracovali
jsme celou noc a ja jsem se sta le ptala, procÏ takove prohlaÂsÏenõ musõÂbyÂti
tak rychle a lajda cky prÏipraveneÂ. OdpoveÏd' byla, zÏe to byl prÏõÂkaz Gemindera
a zÏe prohlaÂsÏenõ ma nava zat na uÂnos cÏsl. obcÏanuÊ do
Erdingu.ª 12)
Na vysveÏtlenou nutno doplnit, zÏe titulnõÂ straÂnky dennõÂch listuÊ zaplnÏovaly
koncem brÏezna a v prvnõÂ polovineÏ dubna roku 1950 rozhorÏcÏeneÂ
komentaÂrÏe a protestnõÂ petice pracovnõÂch kolektivuÊ proti ¹gangsterskyÂm
zpuÊsobuÊm americkyÂch imperialistuÊv Erdinguª.
Tato giganticka protiamericka kampanÏ meÏla svuÊjpuÊ vod v nevõÂdaneÂ
udaÂlosti: Piloti a navigaÂtorÏi trÏõÂ dopravnõÂch letadel typu Dakota domaÂ-

227
cõÂch linek CÏ eskoslovenskyÂch aeroliniõÂ, soucÏasneÏ byÂvalõÂ prÏõÂslusÏnõÂci
RAF Royal Air Forces), totizÏ 24. brÏezna 1950 namõÂsto v Praze prÏistaÂli
s celkem peÏtaosmdesaÂti cestujõÂcõÂmi na americkeÂm vojenskeÂm letisÏti
Erding u Mnichova. Mezi ¹letce-spiklenceª, kterÏõÂ pozÏaÂdali o politickyÂ
azyl, patrÏili OldrÏich DolezÏal, BorÏivoj SÏ mõÂd, Stanislav SÏ aÂcha startujõÂcõÂ
z Bratislavy, VõÂt Angetter, Kamil MraÂz odleÂtajõÂcõÂ z Brna a Ladislav
SveÏtlõÂk s Viktorem Popelkou z pravidelne linky Ostrava ± Praha. Spolu
s nimi se pecÏliveÏ prÏipravovaneÂho uÂteÏku zuÂcÏastnili i neÏkterÏõÂ z okruhu
blõÂzkyÂch cÏi jimi zasveÏcenyÂch osob, mj. Anna VrzaÂnÏ ovaÂ, matka cÏerstveÂ
exulantky Aleny AÂji) VrzaÂnÏ oveÂ, mistryneÏ sveÏta v krasobruslenõÂ z let
1949 a 1950. Valna veÏtsÏina pasazÏeÂruÊ vsÏak netusÏila, co se deÏje. IroniõÂ
osudu byla prÏõÂtomnost noveÂho generaÂlnõÂho rÏeditele CÏ eskoslovenskyÂch
aeroliniõ na palubeÏ brneÏnske dakoty, cozÏ samozrÏejmeÏ podnõÂtilo jeho
naÂsledne odvolaÂnõ z funkce.
O politicky azyl pozÏaÂdalo celkem 27 uÂcÏastnõÂkuÊ trojletu. DobrovolneÂho
naÂvratu zbylyÂch osmapadesaÂti pasazÏeÂruÊ zpeÏt do CÏ eskoslovenska
dne 28. 3. 1950 dokaÂzala komunisticka propaganda beze zbytku vyuzÏõÂt.
Lehce komicke bylo chovaÂnõÂneÏkteryÂch ¹uveÏdomeÏlyÂchª cestujõÂcõÂch.
DõÂky nim totizÏ ¹duÊ lezÏite dokumentyª, jako hospodaÂrÏsky plaÂn,
cÏlenska legitimace KSCÏ cÏi opraÂvneÏnõ ke vstupu do zaÂvoduÊ , nepadly
do rukou AmericÏanuÊ , nebot' jejich drzÏitele je v kriticke chvõÂli rozzÏvyÂkali
a spolkli. Pod vyÂhruÊzÏkami StB pak byli navraÂtilci nuceni vypovõÂdat
v rozhlase, na verÏejnyÂch shromaÂzÏdeÏnõÂch a prÏirozeneÏ i v novinaÂch. CelyÂ
prÏõÂpad vzaÂpeÏtõ vyvolal mnohacÏetne a dalekosaÂhle zmeÏny v personaÂlnõÂ,
organizacÏnõ a systeÂmove strukturÏe civilnõÂho letectva CÏ SR. PozdeÏji se
tato udaÂlost stala naÂmeÏtem pro natocÏenõÂ komunistickeÂho propagandistickeÂho
filmu rezÏiseÂruÊ JaÂna KadaÂra a Elmara Klose, nazvaneÂho
UÂ nos.) 13)
Ale zpeÏt k manzÏeluÊ m WheelerovyÂm. Je zajõÂmaveÂ, zÏe ve sveÂm lõÂcÏenõÂ
vzniku ¹Wheelerova memorandaª zmõÂnila agentka Karpinova teÂzÏ odlisÏneÂ
pohledy zainteresovanyÂch na jimi vytvaÂrÏeny dokument:
¹...PrÏi vypracovaÂvaÂnõ prohlaÂsÏenõ dosÏlo neÏkolikra te k ostryÂm diskusõÂm
mezi mnou a SÏmolkou, nebot' to, co chteÏl Wheeler, bylo ryze objektivistickeÂ
aSÏmolka zaujal oportunisticke stanovisko. Ra no pak SÏmolka prohlaÂsÏenõÂ
odnesl a rÏekl, zÏe to da ke schva lenõ Geminderovi.ª 14)
NaÂsledneÏ, dne 7. dubna 1950, na tiskove konferenci usporÏaÂdaneÂ
ministerstvem informacõÂ a osveÏty ± resortem VaÂclava KopeckeÂho, pozÏaÂdal
prof. Wheeler spolu s manzÏelkou cÏeskoslovenskou vlaÂdu o politickyÂ
azyl. PrÏi te prÏõÂlezÏitosti osobneÏ prÏecÏetl sveÂ, SÏ molkou iniciovaneÂ,
verÏejne prohlaÂsÏenõ odsuzujõÂcõ americkou politiku. Plne zneÏnõ textu
zverÏejnilo Rude praÂvo v sobotu 8. dubna 1950. 15) Anglicky prÏeklad
ProhlaÂsÏenõÂ pod titulkem George S. Wheeler's statement on U.S.
Policy otiskl dne 14. 4. 1950 take propagandisticky list Prague News

228
Letter 16) , ve ktereÂm tehdy pracovala Karpinova jako vedoucõ redaktorka.
17)
Na titulnõ straneÏ RudeÂho praÂva nepodepsany komentaÂtor uvedl
samotny text ProhlaÂsÏenõ takto:
¹.../manzÏele Wheelerovi/ pozÏa dali cÏs. vla du o asyl, aby mohli pracovat
v za jmu sveÏtoveÂho boje za mõÂr .../Wheeler/ odhaluje va lecÏnou
politiku americkyÂch imperialistuÊ , ... meÏl prÏõÂlezÏitost sledovat za kerÏnou
politiku Wall Streetu, prÏipravujõÂcõ puÊ du pro remilitarisaci za padnõÂho
NeÏmecka. Panõ Wheelerova ... pouka zala na rozdõÂl mezi vyÂchovou
v Americe avlidoveÏ demokratickeÂm CÏ eskoslovensku a vyslovila dõÂk
za to, zÏe jejõ deÏti mohou vyruÊ st ve svobodeÏ, bez otravneÂho jedu va lecÏneÂ
propagandy, v prÏõÂpraveÏ na tvuÊrcÏõÂ zÏivot v mõÂruª 18) .
Profesor Wheeler hned v u vodu propagandistickeÂho ProhlaÂsÏenõÂ
ostrÏe odsuzoval erdingsky incident a prÏirovnaÂval metody AmericÏanuÊ
ke gestapaÂckyÂm. DaÂle se sveÏrÏoval se svyÂmi negativnõÂmi zkusÏenostmi,
plynoucõÂmi ze zaÂmeÏrneÏ neduÊ sledneÂho denacifikacÏnõÂho procesu za
sveÂho puÊ sobenõÂ v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku. JmenoviteÏ kritizoval americkeÂ
ochraÂnce neÏmeckyÂch velkopruÊ myslnõÂkuÊ a jejich cÏinnost, neslucÏujõÂcõÂ
se s oficiaÂlneÏ proklamovanou politikou americke vlaÂdy. Popisoval
naÂsledna obvineÏnõ naneÏj vznesenaÂ, sve ocÏisÏteÏnõ i definitivnõ propusÏteÏnõÂ
z armaÂdy.
George Wheeler pouzÏil styl ¹masõÂrovaÂnõÂ propagandouª a dodal:
¹...Dostalo se meÏ tak plne prÏõÂlezÏitosti pocõÂtit na vlastnõ kuÊzÏi jak vypadaÂ
v prave podobeÏ neusta le zduÊ raznÏovana , t.zvana ,prava americkaÂ
demokracie '. Slovo demokracie jen vyslovene va lecÏnyÂmi sÏtvaÂcÏi a aspiranty
na sveÏtovla du jizÏ znamena nehora znou profanaci tohoto pojmu.
MeÏl jsem nejlepsÏõ prÏõÂlezÏitost poznat hnusne pokrytectvõ a shnilou spolecÏnost
Wall Streetu, kde prÏa telstvõ semeÏnõ obratem v neprÏa telstvõ ...
A dnes vidõÂm toto pokrytectvõÂ jesÏteÏ mnohem jasneÏji nezÏ jsem je videÏl
jesÏteÏ tehdy.ª 19)
Ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ se prof. Wheeler pod vlivem vystudovane specializace
neopomneÏl zmõÂnit ani o politicko-ekonomickyÂch teÂmatech:
¹...JednõÂm z nejveÏtsÏõÂch podvoduÊ je MarschalluÊ v plaÂn. Znamena rozbitõÂ
pruÊ myslu ve zmarschallisovanyÂch zemõÂch, znicÏenõÂ jejich trhu, zbõÂdacÏenõÂ
milioÂnuÊ pracujõÂcõÂch, sta le vzruÊ stajõÂcõ nezameÏstnanost a staÂle
klesajõÂcõ zÏivotnõ uÂrovenÏ lidu za politicke kontroly Wall Streetem dosazeneÂ
arÏõÂzene vla dy.ª 20)
AmericÏanuÊ v naivnõÂ idealismus doplnily v teÏchto pasaÂzÏõÂch SÏ molkovy
pragmaticke instrukce, sestavene z bolsÏevickyÂch ideologismuÊ. V naÂsledujõÂcõÂch
odstavcõÂch ProhlaÂsÏenõÂ kritizoval George Wheeler vytvorÏenõÂ
SeveroatlantickeÂho paktu 21) i¹vrazÏednou politiku americkyÂch imperialistuʪ
proti koloniaÂlnõÂm naÂroduÊm a rÏeckyÂm komunistuÊ m, kterÏõÂ roku
1949, po prohrane obcÏanske vaÂlce s prÏõÂvrzÏenci monarchie, definitivneÏ
ztratili kontrolu nad u zemõÂm RÏ ecka.

229
DezinformacÏnõÂm vrcholem celeÂho ProhlaÂsÏenõÂ se staly odstavce,
ktere patrÏily mezi povinnou soucÏaÂst kazÏdeÂho podobneÂho propagandistickeÂho
textu napadajõÂcõÂho zaÂpadnõÂ demokracie v cÏele s USA. SÏ lo
o prÏipomenutõÂ sÏpionaÂzÏnõÂch afeÂr, at' jizÏ fiktivnõÂch nebo skutecÏnyÂch,
a samozrÏejmeÏ i distancovaÂnõÂseodvsÏech oficiaÂlnõÂch kapitalistickyÂch
aktivit.
TypickyÂm prÏõÂkladem takoveÂto verÏejne katarze byly Wheelerovy veÏty:
¹...Jak jsem se cõÂtil zahanben prÏed na rodem, ktery mne hostõÂ, kdyzÏ
byly odhaleny sÏpionaÂzÏnõÂ rejdy americkyÂch vyslanectvõÂ, at' jizÏ to bylo ve
sÏpionaÂzÏnõÂm procesu s Rajkem 22) , Kostovem 23) , anebo sÏpionaÂzÏnõÂcÏinnost
americkyÂch diplomatuÊ v Praze. Z hloubi dusÏe se stydõÂm za nejsprostsÏõÂ
lzÏi a pomluvy o uda lostech a pomeÏrech v CÏ SR sÏõÂrÏenyÂch ,Hlasem Ameriky`
± trÏebazÏe jde o hlas te jejich Ameriky a ne te mojõÂavsÏech poctivyÂch
AmericÏanuÊ . Za vsÏechny tyto nehora zne lzÏi a pomluvy, ktere jsou vyÂplodem
americkeÂho velvyslanectvõ a oficia lnõ informacÏnõ sluzÏby. StejneÏ
tak se stydõÂm i za lzÏi, sÏõÂrÏene americkou informacÏnõ sluzÏbou o tak zv.
,americkeÂm zpuÊ sobu zÏivota` ± ktery znaÂm leÂpe nezÏ vsÏichni ti bezcharakternõÂ
sluzÏebnõÂci State Departementu ... dokumenty o skutecÏneÂm zÏivoteÏ
v USA se nikdy neobjevujõ vevyÂkladnõÂch skrÏõÂnõÂch americke informacÏnõÂ
sluzÏby na Na rodnõ trÏõÂdeÏ...ª 24)
Jak vyplynulo z pozdeÏjsÏõÂch udaÂlostõÂ, tato cõÂlena naraÂzÏka byla v naÂsledujõÂcõÂch
dnech vyuzÏita v propagandisticke kampani namõÂrÏene k diskreditaci
Americke informacÏnõ sluzÏby USIS) v Praze.
George Wheeler pokracÏoval v lõÂcÏenõÂ bõÂdneÂho zÏivota prostyÂch lidõÂ
v USA a ihned prÏesÏel k ataku proti CIC:
¹...DuÊ lezÏita uÂloha prÏi plneÏnõ cÏinnosti je sveÏrÏena CIC ± oficielnõ protisÏpionaÂzÏnõÂ
sluzÏbeÏ americke arma dy, CIC nenõ zÏa dnou tajuplnou mocõÂ.
Je ve skutecÏnosti zlocÏineckou organisacõÂ, ktera se nesÏtõÂtõ nejpodlejsÏõÂch
prostrÏedkuÊ , ktera pouzÏõÂva pro svou necÏistou pra ci vrahy a agenty Gestapa,
a aby maskovala tuto skutecÏnost, snazÏõÂ se budit navenek zdaÂnõÂ
tajuplnosti.ª 25)
PoslednõÂmi v rÏadeÏ, ktere prof. Wheeler ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ napadl,
byli americÏtõÂ novinaÂrÏi:
¹...Jejich cõÂlem a idea lem nenõ informovat americkeÂho cÏtenaÂrÏe objektivneÏ
o pomeÏrech v CÏ SR. Jejich idea lem jsou dolary, za neÏzÏ jsou ochotni
i za cenu ztra ty vesÏkere lidske duÊ stojnosti vymyÂsÏlet a rozsÏirÏovat nejpodlejsÏõÂ
lzÏi.ª 26)
VzaÂveÏrecÏne cÏaÂsti ProhlaÂsÏenõ se George Wheeler distancoval od americkeÂho
politickeÂho a zÏivotnõÂho stylu, zduÊ vodnil sve rozhodnutõ a ztotozÏnil
se plneÏ szÏivotem v komunistickeÂm totalitnõÂm staÂteÏ:
¹...v CÏ eskoslovensku jsem take poznal pravou demokracii. DeÏlaÂm
dnes svoji bilanci ± konfrontuji Ameriku Wall Streetu, TrumanuÊ , AchesonuÊ
27) ,va lecÏnyÂch sÏtvaÂcÏuÊ a atomovyÂch gangsteruÊ s poctivyÂm uÂsilõÂm

230
CÏ eskoslovenska posõÂlit sveÏtovou frontu mõÂru. Konfrontuji hospodaÂrÏskyÂ
vyÂvoj v kapitalistickyÂch zemõÂch s vyÂvojem v zemõÂch pla novaneÂho hospodaÂrÏstvõÂ.
ProhlasÏuji prÏed celou verÏejnostõÂ, zÏe odsuzuji a zavrhuji vaÂlecÏnou
politiku vedenou americkyÂm imperialismem. Nechci mõÂti nic spolecÏneÂho
s gestapa ckyÂmi metodami vyÂkonnyÂch orgaÂnuÊ americke politiky
a s jejich ¹cÏelem ke zdiª ± jak tomu bylo v Erdingu, ani s politikou, z nõÂzÏ
tyto metody pramenõÂ. HlaÂsõÂm se hrdeÏ ara d do ta bora mõÂru a pokroku.
ProsõÂm cÏeskoslovenskou vla du o asyl pro sebe a svoji rodinu, aby naÂm
umozÏnila da t nasÏe veÏdomosti a znalosti k dispozici sveÏtoveÂmu boji za
mõÂr. George Wheeler.ª 28)
Rude praÂvo 8. dubna 1950 otisklo rovneÏzÏ plne zneÏnõ ProhlaÂsÏenõÂ
Eleanor M. WheeleroveÂ, volneÏ navazujõÂcõ na verÏejne vyjaÂdrÏenõ jejõÂho
muzÏe. 29) V tomto prÏõÂpadeÏ tozrÏejmeÏ byla, na rozdõÂl od prvnõÂho
ProhlaÂsÏenõÂ, jejõ autenticka osobnõ vyÂpoveÏd', jen lehce narusÏena propagandistickyÂmi
zaÂsahy agentky Karpinove aprÏõÂslusÏnõÂka StB SÏ molky.
E. Wheelerova podporÏila manzÏelovo ProhlaÂsÏenõ a sveÏrÏila se se svyÂmi
negativnõÂmi zkusÏenostmi dopisovatelky americkeÂho katolickeÂho listu
Religious News Service. Porovnala zpuÊ sob zÏivota svyÂch cÏtyrÏ deÏtõÂ
v USA a v CÏ SR, prÏicÏemzÏ vyzdvihla ¹kladny vliv socialisticke vyÂchovyª
vcÏeskyÂch sÏkolaÂch. Na zaÂveÏr se ovsÏem nevyhnula ideologizovaÂnõÂ a povinneÂmu
odsouzenõÂ erdingskeÂho prÏõÂpadu.
Ze srovnaÂnõÂ obsahuÊ obou prohlaÂsÏenõÂ je patrneÂ, o kolik veÏtsÏõÂ politickyÂ
tlak vedli Karpinova aSÏ molka na samotneÂho prof. Wheelera nezÏ na
jeho zÏenu. Citlivost a vyÂznam zverÏejneÏne zÏaÂdosti o azyl se projevil
i v rozdõÂlnyÂch naÂzorech agentky a jejõÂho rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna na prÏipravovanou
propagandistickou kampanÏ . AktivneÏjsÏõ Karpinova zaujala v diskusi
se SÏ molkou stanovisko, zÏe ProhlaÂsÏenõÂ maÂbyÂt vyuzÏito duÊ sledneÏji,
a ne pouze jednõÂm otisÏteÏnõÂm v novinaÂch:
¹...Byla jsem pozÏaÂdaÂna /SÏmolkou/, abych udeÏlala pla n, jak bych si
to prÏedstavovala. Na za kladeÏ brozÏury Bucarove 30) jsem navrhla neÏco
podobneÂho a rovneÏzÏ prÏednaÂsÏky, zejmeÂna na vysoke sÏkole, kde Wheeler
vyucÏoval a v masovyÂch organisacõÂch, kde bylo spousta malomeÏsÏt'aÂckyÂch
zÏivluÊ , ktere vychvalovaly americky zpuÊ sob zÏivota. SÏmolka pak
prÏisÏel s odpoveÏdõÂ, zÏe kampanÏ ma byÂti co nejmensÏõÂ, a bez politickeÂho
zduÊ vodneÏnõÂ.ª 31) Nutno dodat, zÏe inspirace zmõÂneÏnou propagandistickou
knihou A. Bucarove byla v konecÏne podobeÏ prÏi utvaÂrÏenõ Wheelerovy
kauzy võÂce nezÏ zrÏetelnaÂ.)
Navzdory prÏõÂkazu samotneÂho B. Gemindera se realita võÂce blõÂzÏila
naÂzoru agentky KarpinoveÂ:
¹...Geminder zaka zal, aby se s prohlaÂsÏenõÂmi namõÂrÏenyÂmi proti zaÂpadnõÂm
imperialistuÊ m, konaly neÏjake politicke besedy, hlavneÏ po nasÏich
tova rna ch, kde by se deÏlnõÂci z uÂst teÏchto osob, ktere ucÏinily prohlaÂsÏenõÂ,
prÏesveÏdcÏili o prave tvaÂrÏi imperialismu. NeÏktere tova rny, hlavneÏ

231
na Slovensku, vsÏak samy zÏa daly, aby tyto osoby prÏisÏly k nim udeÏlat
prÏednaÂsÏku. Geminder se toto vsÏak snazÏil znemozÏnit...ª 32)
JizÏ na druhy den po otisÏteÏnõ obou ProhlaÂsÏenõ v RudeÂm praÂvu, tedy
v nedeÏli 9. dubna 1950, se tamteÂzÏ objevil propagandisticky cÏlaÂnek
autora Kamila Wintera pod naÂzvem Americky vlastenec proti imperialistickyÂm
zlocÏincuÊm. 33) Propagandista Winter v neÏm vylõÂcÏil dosavadnõÂ
WheeleruÊv zÏivot a znacÏnou pozornost veÏnoval zduÊ vodneÏnõÂ
Wheelerova rozhodnutõ pozÏaÂdat v CÏ SR o politicky azyl. Tento komentaÂrÏ
se stal prÏedzveÏstõ prÏipravovane kampaneÏ, kterou o meÏsõÂc pozdeÏji
podporÏila Winterova brozÏura podrobneÏ rozvaÂdeÏjõÂcõÂ obsah novinoveÂ
stati.
PrvnõÂ verÏejnou reakci na Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ prÏineslo RudeÂ
praÂvo 12. dubna 1950, kdy otisklo vyÂpoveÏd' jisteÂho rÏadoveÂho uÂrÏednõÂka
USIS Ivana Elbla. EmotivnõÂ cÏlaÂnek z titulnõÂ strany listu pod naÂzvem
ProticÏeskoslovenska cÏinnost Americke informacÏnõ sluzÏby v Praze
obsahoval tendencÏnõÂ text o praktikaÂch USIS a jejõÂ odsouzenõÂ:
¹...ProhlaÂsÏenõÂ, ktere ucÏinil byÂvaly americky plukovnõÂk G. Wheeler
a jeho chot', ucÏinilo na mne hluboky dojem. Zbavilo mne poslednõÂho
kousku iluzõ o methodaÂch a cõÂlech americke zahranicÏnõ politiky a prÏivedlo
mne k rozhodnutõ prÏestat pracovat v Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ
v Praze a najõÂt si jine zameÏstnaÂnõÂ, ktere by poma halo v mõÂrove vyÂstavbeÏ
me vlasti a nebylo v rozporu se ctõ a povinnostõ prÏõÂslusÏnõÂka nasÏõ republiky
... PostupneÏ jsem cha pal, zÏe nenõ mozÏne nada le setrvati a pracovati
za teÏchto okolnostõÂ, nechci-li sa m zabrÏednouti tak hluboko, zÏe by pro
mne nebylo na vratu k vlastnõÂmu na rodu a nechci-li skoncÏit v rÏadaÂch
neprÏa tel. KdyzÏ jsem si uveÏdomil, jak poctiveÏ a odhodlaneÏ se rozhodujõÂ
i cizõ sta tnõÂprÏõÂslusÏnõÂci a neva hajõ se postavit do ta bora mõÂru, ucÏinil jsem
ija sve rozhodnutõÂ. Bud' tato cÏestna cesta ± cesta s lidem nejen nasÏõÂ
republiky, ale s mõÂrumilovnyÂm lidstvem celeÂho sveÏta ± nebo cesta proti
lidu, cesta zrady ve spojenõ suÂhlavnõÂmi neprÏa teli lidstva, ktere dnes
representuje americky imperialismus. Jine cesty nenõ ani pro mne, ani
pro ostatnõ me spoluobcÏany v podobnyÂch sluzÏba ch u kapitalistickyÂch
zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ a institucõÂ. NenõÂ, jak ukazujõ sta le hojneÏjsÏõ prÏõÂpady,
jine cesty ani pro poctive prÏõÂslusÏnõÂky kapitalistickyÂch staÂtuÊ.ª 34)
NaÂsledujõÂcõ den, 13. dubna, pokracÏovalo Rude praÂvo vhodneÏ nacÏasovanou
¹horkouª zpraÂvou pod titulkem DalsÏõÂ zameÏstnanec AmerickeÂ
informacÏnõÂ sluzÏby v Praze daÂvaÂvyÂpoveÏd'. Pro nezasveÏceneÂho
je azÏ s podivem, jak rychle dokaÂzal u strÏednõ bolsÏevicky denõÂk chrlit
vraÂmci dezinformacÏnõÂ kampaneÏ jeden materiaÂl za druhyÂm. ObzvlaÂsÏteÏ
vezmeme-li v potaz, zÏe jednotlive reakce na publikovane cÏlaÂnky vychaÂzely
tiskem hned naÂsledujõÂcõ den. Cely tento prÏõÂpad je typickou
ukaÂzkou komunistickeÂho ¹masõÂrovaÂnõÂ propagandouª.

232
V otevrÏeneÂm dopise adresovaneÂm Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ sdeÏluje
RuÊzÏena SoumarovaÂ, dalsÏõ rÏadova uÂrÏednice prazÏske filiaÂlky USIS,
mj. toto:
¹...Tak jako jinõ zameÏstnanci, i ja jsem pocit'ovala, jak se neprÏa telskyÂ
postoj USIS proti nasÏõÂ republice stupnÏuje a jak my, cÏesÏtõÂ zameÏstnanci
tõÂm, zÏe pomaÂha me ve vasÏõ /USIS ± pozn. autor/ pra ci proti nasÏemu
lidu, pomaÂha me vlastneÏ cizõÂm za jmuÊm.PoprÏecÏtenõÂcÏla nku o vystoupenõÂ
spoluzameÏstnance pana I. Elbla, ve ktereÂm leÂpe, nezÏ bych ja dovedla,
vylõÂcÏil cÏinnost USIS, myslõÂm, zÏe je spra vneÂ, abych sdeÏlila va m i verÏejnosti,
procÏ jsem se i ja rozhodla opustiti vasÏe sluzÏby. VeÏrÏõÂm, zÏe v lepsÏõÂm
pracovnõÂm prostrÏedõÂ mezi nasÏimi poctivyÂmi lidmi budu zÏõÂti a pracovati
spokojeneÏji, s pocitem, zÏe tõÂm prospõÂva m nasÏõ republice.ª 35)
ZpraÂvu o rezignaci I. Elbla a R. Soumarove prÏineslo rovneÏzÏ jizÏ citovaneÂ
cÏõÂslo cÏtrnaÂctidenõÂku Prague News Letter ze 14. 4. 1950 pod
titulkem Prague USIS Officials resign. 36)
ObeÏ tato prohlaÂsÏenõ spadala do pecÏliveÏ prÏipravovane koncepce
soudnõÂho procesu diskreditujõÂcõÂho cÏinnost prazÏske USIS. Z vyÂsledku
porady, konane jizÏ 3. dubna 1950 na ministerstvu spravedlnosti za
uÂcÏasti V. SÏ molky, vyplynula zaÂkladnõÂ osnova prÏipravovanyÂch propagandistickyÂch
prÏelõÂcÏenõÂ. V prve rÏadeÏ mezi neÏ patrÏil tzv. prÏõÂpad ¹KACE-
ROVSKA A SPOL.ª, namõÂrÏeny proti cÏinnosti USIS. Hlavnõ snahou prokuraÂtora
bylo dokaÂzat, zÏe USIS byla sÏpionaÂzÏnõÂ agenturou SpojenyÂch
staÂtuÊ pod taktovkou ¹sÏeÂfa Hlasu Ameriky Joe Kolarkaª 37) .NateÂto
uzavrÏene schuÊ zi se mj. naplaÂnovalo vyuzÏitõ zmõÂneÏneÂho procesu s obvineÏnyÂmi
zameÏstnanci USIS v tisku a organizovaÂnõÂ verÏejnosti prÏi soudnõÂm
jednaÂnõÂ. 38)
Na dalsÏõ poradeÏ, konane 7. dubna 1950 na StaÂtnõ prokuraturÏe
v Praze, byla podrobneÏ projednaÂna organizace prÏihlõÂzÏejõÂcõÂch, bezpecÏnostnõÂ
opatrÏenõ a propagandisticke vyuzÏitõ tisku, rozhlasu a zvukoveÂho
zaÂznamu ze soudnõÂsõÂneÏ poocÏekaÂvaneÂm vynesenõÂ rozsudku. ProbõÂraly
se i takove detaily jako naprÏ. prÏerozdeÏlovaÂnõ vstupenek na soudnõÂ
prÏelõÂcÏenõ urcÏenyÂch pro deÏlnõÂky a zameÏstnance vnitra. Tiskove konference,
porÏaÂdane prÏed procesem dne 12. 4. 1950, se zuÂcÏastnili kromeÏ
prÏedsedy senaÂtu a zÏalobcuÊ teÂzÏ V.SÏ molka, zaÂstupci MV a pozvanõÂ domaÂcõÂ
i zahranicÏnõÂzÏurnalisteÂ. BezprobleÂmovy prÏõÂstup vsÏak byl dovolen
pouze novinaÂrÏuÊ m lidoveÏ demokratickyÂch zemõÂ a tzv. ¹pokrokovyÂmª
zÏurnalistuÊ m ze zaÂpadnõÂch staÂtuÊ. 39)
V mediaÂlnõ kampani napadajõÂcõ USIS pokracÏovalo Rude praÂvo vpaÂtek
14. dubna, kdy uverÏejnilo cÏlaÂnek nazvany Nove sveÏdectvõ o rozvratneÂ
cÏinnosti Americke informacÏnõ sluzÏby s podtitulkem SpravedlivyÂ
rozsudek nad zra dci ve sluzÏba ch velvyslanectvõ USA. 40)
Z obsahu zpraÂvy se cÏtenaÂrÏ ± kromeÏ ideologickyÂch fraÂzõÂ a z dnesÏnõÂho
pohledu smeÏsÏnyÂch obvineÏnõÂ ± doveÏdeÏl nekompromisnõÂ verdikt soudu

233
vprÏõÂpadeÏ ¹KACEROVSKAÂ a SPOL.ª. Dva cÏesÏtõÂ zameÏstnanci tiskoveÂho
oddeÏlenõÂ USIS, L. Elsner z PlzneÏ a Dagmar KacerovskaÂ, byli 13. 4.
1950 odsouzeni k trestu ve vyÂsÏi 18 a 15let teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe za provaÂdeÏnõÂ
¹podvratne cÏinnostiª. Ta meÏla spocÏõÂvat mj. v poskytovaÂnõ ¹lzÏivyÂchª
zpraÂv pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky, jejich rozsÏirÏovaÂnõÂ
v republice a take ve ¹vyzveÏdacÏske cÏinnostiª proti cÏeskoslovenskeÂmu
hospodaÂrÏstvõÂ. Jako jeden z duÊ kazuÊ o protistaÂtnõÂm zameÏrÏenõÂ USIS bylo
prÏi prÏelõÂcÏenõÂnanaÂvrh prokuraÂtora prÏecÏteno vyÂsÏe uvedene Elblovo prohlaÂsÏenõÂ.
Jako protisluzÏbu za sve verÏejne vystoupenõ pak Ivan Elbl
spolu se svyÂm otcem zõÂskali na prÏõÂmluvu StaÂtnõÂ bezpecÏnosti vyÂhodneÂ
zameÏstnaÂnõÂ v gramofonovyÂch zaÂvodech. 41)
ZvyÂpoveÏdi odsouzene Dagmar Kacerovske v roce 1955 prÏed komisõÂ
MV pro prosÏetrÏenõÂ nezaÂkonnostõÂ v KSCÏ jasneÏ vyplynuly dezinformacÏnõÂ
a denunciacÏnõ prvky hojneÏ uzÏõÂvane StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ:
¹...Orga n KAMIL /vysÏetrÏovatel StB ± pozn. autor/ prÏede mnou prohlasÏoval,
zÏe soud je divadlo pro lidi, a zÏe se ma m pak u soudu chovati
jako na jevisÏti. RÏõÂkal mneÏ to proto, aby mne uspokojil uzÏ vzhledem
k tomu, zÏe si musel byÂti veÏdom, zÏe objektivnost vysÏetrÏovaÂnõÂ byla silneÏ
narusÏena tõÂm, zÏe protokoly, ktere byly se mnou tõÂmto referentem sepisovaÂ
ny, neodpovõÂdaly skutecÏnosti. Orga n KAMIL mneÏ naprÏõÂklad uvaÂdeÏl,
zÏe uÂkolem sta tnõ bezpecÏnosti nenõ zavõÂrati nasÏe lidi, ale zÏe uÂkolem
StB je pouze odhalit AmericÏanyazÏe jedineÏ ja musõÂm byÂti odsouzena
jako odstrasÏujõÂcõ prÏõÂklad se spolupra ce s AmericÏany, zÏe sice trest bude
vysokyÂ, ale zÏe se ho nema m oba vat, na to, zÏe mneÏ daÂva sve slovo, zÏe po
procesu puÊ jdu domuÊ,zÏe rozsudek bude jen pro verÏejnost, kdezÏto to, zda
si budu museti trest odpykati, cÏi nikoliv, o tom, zÏe rozhoduje StB a ta, zÏe
mne propustõÂ na svobodu.ª 42)
Na zaÂkladeÏ dobre spolupraÂce s vysÏetrÏovacõÂmi orgaÂny StB byla Dagmar
Kacerovska po sveÂm odsouzenõ vyuzÏita k agenturnõ cÏinnosti ve
veÏznicõÂch, v raÂmci zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ od ostatnõÂch veÏzneÏnyÂch zÏen.
OdmeÏnou za tuto cÏinnost bylo jejõ podmõÂnecÏne propusÏteÏnõ v roce
1956. 43)
BeÏhem naÂsledujõÂcõÂch dnuÊ po procesu ¹KACEROVSKAÂ A SPOL.ª se
Rude praÂvo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõ võÂcekraÂt vraÂtilo ve svyÂch komentaÂrÏõÂch,
zpraÂvaÂch i rozhorÏcÏenyÂch ohlasech pracujõÂcõÂch, kterÏõÂ odsuzovali
¹hanebnou cÏinnost obou zraÂdcuÊ a sÏpionuʪ.
PomyslnyÂm vrcholem diskreditacÏnõÂ kampaneÏ vuÊcÏi USIS a zaÂrovenÏ
jejõÂm u speÏsÏnyÂm zavrsÏenõÂm se z pohledu jejõÂch tvuÊ rcuÊ a prÏesneÏ dle
promysÏleneÏ plaÂnovaneÂho sceÂnaÂrÏe) stalo otisÏteÏnõÂ zpraÂvy pod naÂzvem
NoÂta ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ americkeÂmu velvyslanectvõÂ
v Praze. Rude praÂvo 20. dubna 1950 prÏineslo na titulnõ straneÏ patrÏicÏneÏ
zduÊ vodneÏnou ultimativnõÂzÏaÂdost MZV, pozÏadujõÂcõÂ uzavrÏenõÂ kancelaÂrÏõÂ
USIS v CÏ SR ke dni 22. 4. 1950. 44)

234
RÏ eteÏzec propagandistickyÂch prohlaÂsÏenõÂ ovsÏem pokracÏoval daÂle.
KampanÏ vedena proti USIS odstartovala naÂslednou vlnu obvineÏnõ namõÂrÏenyÂch
nynõ rovneÏzÏ vuÊcÏi Britske informacÏnõ sluzÏbeÏ BIS). U speÏsÏnou
snahu komunistickyÂch ideologuÊ po uzavrÏenõÂ USIS podporÏilo stanovisko,
ktere vydali dva cÏesÏtõ zameÏstnanci zmõÂneÏne britske kancelaÂrÏe.
VcÏlaÂnku RudeÂho praÂva ze soboty 22. dubna 1950 nazvaneÂm ProhlaÂsÏenõÂ
dvou zameÏstnancuÊBritske informacÏnõ sluzÏby v Praze se
formou dopisu redaktor FrantisÏek Heller a Milada Grossmannova obraÂtili
na britske velvyslanectvõ a uvedli:
¹...NõÂzÏe podepsanõ da vajõ tõÂmto okamzÏitou vyÂpoveÏd' ze sluzÏeb BritskeÂ
informacÏnõ sluzÏby v Praze, aby tak vyjaÂdrÏili protest proti neprÏa telskeÂ
propagandeÏ vuÊcÏi CÏ SR a jejõÂm spojencuÊ m, kterou vyvõÂjejõ oficia lnõ britskaÂ
mõÂsta. NesouhlasõÂme takteÂzÏ s onou cÏinnostõ Britske informacÏnõ sluzÏby
v Praze, ktera zkresluje zÏivot obyvatelstva v kapitalistickyÂch sta tech,
zejmeÂna imperialisticke vykorÏist'ovaÂnõ kolonia lnõÂch na roduÊ , a je vnitrÏnõÂ
oporou neprÏa tel CÏ SR.ª 45)
AnonymnõÂ zpravodaj CÏTK k tomu na zaÂveÏr dodaÂvaÂ: ¹.../Heller
a Grossmannova / slibujõÂ, zÏe se aktivneÏ zapojõ do budovatelskeÂho dõÂla
nasÏõ vlasti, nebot' je nemyslitelneÂ, aby i nada le setrva vali v kapitalistickyÂch
sluzÏba ch. PrÏipojujõ setõÂm k prohlaÂsÏenõ dr. Ridesove a manzÏeluÊ
WheelerovyÂch, kterÏõ se manifestacÏneÏ zarÏadili do ta bora mõÂru a pokroku.ª
46)
Ze zaÂpisu schuÊ ze bezpecÏnostnõÂho kolegia ministerstva vnitra konaneÂ
3. kveÏtna 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe za postupne uzavrÏenõ vsÏech angloamerickyÂch
institucõÂ vCÏ SR, vcÏetneÏ BIS, YMCA Young Men Christian
Association), YWCA Young Women Christian Association)
a ArmaÂdy spaÂsy, odpovõÂdal tehdejsÏõÂ velitel StaÂtnõÂ bezpecÏnosti Osvald
ZaÂvodsky 47) .NateÂzÏe poradeÏ oznaÂmil ministr vnitra VaÂclav Nosek 48)
opatrÏenõÂ, dle kteryÂch meÏla byÂt ¹likvidace BIS za zavrÏenyÂmi dverÏmiª
provedena do 20. 5. 1950, tj. za meÂneÏ nezÏ trÏi tyÂdny. 49)
Tento u kol splnil O. ZaÂvodsky jesÏteÏ styÂdennõÂm prÏedstihem, jak to
plneÏ doklaÂda NoÂta ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ britskeÂmu velvyslanectvõÂ
v Praze uverÏejneÏna RudyÂm praÂvem v sobotu 13. 5.
1950. 50) Tato zpraÂva, s podtitulkem Hrube zneuzÏõÂvaÂnõ kulturnõ dohody
k neprÏa telske cÏinnosti proti nasÏõ republice, argumentovala
klasickyÂm scheÂmatem ¹sÏpionaÂzÏ a rozvracenõÂ staÂtuª ze strany zameÏstnancuÊ
britskyÂch institucõ puÊ sobõÂcõÂch v CÏ SR. NoÂtu uzavõÂra striktnõ zÏaÂdost
o zastavenõ cÏinnosti vsÏech expozitur BIS a Britske rady British
Council) v CÏ eskoslovensku, a to do dvanaÂcte hodiny polednõÂ
dne 13. 5. 1950.
RezÏii propagacÏnõÂ kampaneÏ v plaÂnovaneÂm vyuzÏitõÂ kauzy George
Wheelera si vzal na starost tehdejsÏõÂ naÂmeÏstek ministra informacõÂ

235
a osveÏty LumõÂr CÏ ivrny 51) . Jak vidno, i takoveÂto agitacÏnõ akce spadaly
v ranyÂch 50. letech do pracovnõÂ kompetence tohoto pozdeÏji uznaÂvaneÂho
spisovatele.
O bezchybny pruÊbeÏh cele kampaneÏ sevsÏak postarala agentka StB
B. KarpinovaÂ. Do okruhu spolecÏnyÂch propagandistickyÂch prÏednaÂsÏek,
urcÏenyÂch prÏedevsÏõÂm pracujõÂcõÂm deÏlnõÂkuÊ m v tovaÂrnaÂch, zapojila teÂzÏ
svoji informaÂtorku, britskou obcÏanku MUDr. Arne Ridesovou. Tato
byÂvala pracovnice British Council v Praze vystoupila jizÏ drÏõÂve s otevrÏenyÂm
prohlaÂsÏenõÂm vuÊcÏi ¹proticÏeskoslovenskyÂm praktikaÂmª BritskeÂ
rady a zarÏadila se tak, k velke radosti komunistickyÂch agitaÂtoruÊ, po
bok manzÏeluÊ WheelerovyÂch. Ve sveÂm sveÏdectvõ Karpinova uvedla:
¹...SÏmolka a ja jsme meÏli poradu u CÏ ivrneÂho, kde jsem svoje na vrhy
prÏednesla a kde byl vypracova n pla n. Navrhla jsem, aby Ridesova byla
rovneÏzÏ zahrnuta do plaÂnu prÏednaÂsÏek. KampanÏ pak nabyla sÏirsÏõÂho rozsahu
nezÏ bylo puÊ vodneÏ pla nova no, nebot' rÏada organisacõ a tova ren,
kdyzÏ slysÏely, zÏe Wheelerovi a Ridesova prÏednaÂsÏõÂ, sami zÏa daly, aby
Wheeler a Ridesova take prÏednaÂsÏeli u nich. Bud' volali prÏõÂmo Wheelera
nebo MIO, ktere je pak odka zalo na mne, zÏe ja celou veÏc pro MIO po
organizacÏnõ stra nce vedu.ª 52)
Celkem jednotvaÂrny pruÊbeÏh teÏchto propagacÏneÏ-ideologickyÂch vystoupenõÂ
doklaÂda zpraÂva z 20. dubna 1950 otisÏteÏna v RudeÂm praÂvu
pod titulkem ManzÏele Wheelerovi a dr. Ridesova mezi deÏlnõÂky
CÏKD v ModrÏanech. 53) V reportaÂzÏi o jedne z mnoha naÂvsÏteÏv tovaÂren
a pracovisÏt' vraÂmci kampaneÏ Rude praÂvo põÂsÏe:
¹...Do modrÏanskeÂho za vodu CÏKD prÏijeli ve strÏedu odpoledne manzÏeleÂ
Wheelerovi a dr. Ridesova , aby deÏlnõÂkuÊ m vysveÏtlili, procÏ zuÊ stali
vCÏeskoslovensku a pozÏa dali cÏs. vla du o asyl ... /Wheeler/ vypraÂveÏl
zameÏstnancuÊ m shromaÂzÏdeÏnyÂm po smeÏneÏ v hlavnõ hale tova rny o tom,
jaky ve skutecÏnosti je, a co znamena ,americky zpuÊ sob zÏivota`. ZduÊ raznil
ve sveÂm kra tkeÂm projevu zejmeÂna snahy americkyÂch imperialistuÊ
rozpoutat novou sveÏtovou va lku. AmericÏtõ kapitalisteÂ, pravil, veÏnujõÂ
velke financÏnõ prostrÏedky na zbrojenõ a disponujõ take velkyÂm pocÏtem
sÏpioÂnuÊ a zlocÏincuÊ , kterÏõÂ jsou ochotni za dolary jakyÂmkoliv zpuÊ sobem
rusÏit budovaÂnõ v zemõÂch lidove demokracie, jezÏ jsou v cÏele se SoveÏtskyÂm
svazem pevnou oporou mõÂru. HovorÏil da le o jesÏteÏ veÏtsÏõ potrÏebeÏ bdeÏlosti
a ostrazÏitosti na za vodech a vsÏude tam, kde by mohli agenti za padnõÂho
imperialismu brzdit cestu nasÏeho pracujõÂcõÂho lidu k socialismu.
Panõ Wheelerova se obra tila cÏeskyÂmi slovy k pracujõÂcõÂm zÏena m a matkaÂ
m. HovorÏila o vyÂchoveÏ americkyÂch deÏtõÂ americkyÂmi gangsterskyÂmi
filmy a va lecÏnou propagandou, zatõÂm co v CÏ eskoslovensku je deÏtem
veÏnova na ta nejveÏtsÏõ mozÏna peÂcÏe, aby vyrostly v platne prÏõÂslusÏnõÂky
pokrokove lidske spolecÏnosti. Nechceme zuÊ stat ani jednou nohou, ba
ani jedinyÂm prstem v ta borÏe va lky, pravila, a jsem sÏt'astna, zÏe moje deÏti
jsou vychovaÂvaÂny v CÏeskoslovensku, ve vlasti skutecÏneÏ svobodneÂho

236
lidu. VsÏichni hoste CÏ KD v ModrÏanech zodpoveÏdeÏli v besedeÏ sdeÏlnõÂky
mnoho dotazuÊ o zÏivoteÏ pracujõÂcõÂho lidu v Americe i v Anglii a vyslovili
sve nadsÏenõ nad prÏijetõÂm, jakeÂho se jim od nasÏeho pracujõÂcõÂho lidu
vsÏude, kam jen v CÏ eskoslovensku zavõÂtali, dostalo.ª
AngazÏovanost agentky Karpinove v propagacÏnõÂm turne azylantuÊ dosaÂhla
takove u rovneÏ, zÏe se stala jakousi jejich ideologickou manazÏerkou.
Svoji roli objasnila takto:
¹...Vypracova vala jsem referaÂty rÏecÏnõÂkuÊ bud' sama neb za jejich
spolupra ce, jelikozÏ jsem poznala zÏe to, co Wheeler vypracoval, by nesplnilo
uÂcÏel ± ryze na rodohospodaÂrÏske refera ty ± a Ridesova to dost
dobrÏe neumeÏla. Poda vala jsem vzÏdy zpraÂvys.CÏivrneÂmu, ale v pruÊbeÏhu
ani on, ani nikdo jiny neuznali za vhodne mi poradit neb mne kritisovat.ª
54)
Jak vysoce si komunisticÏtõ ideologove cenili profesora Wheelera, doklaÂdaÂ
sveÏdectvõÂ KarpinoveÂ, kdyzÏ se zminÏuje o bezpecÏnostnõÂch opatrÏenõÂch
v pruÊbeÏhu turneÂ. Dle jejõÂch slov byla ochrana WheeleruÊ mnohem
veÏtsÏõ nezÏ u Arne RidesoveÂ. ZvlaÂsÏt' prÏideÏleny prÏõÂslusÏnõÂk ministerstva
vnitra cestoval se skupinkou po zaÂjezdech, vsÏude s G. Wheelerem
chodil a zarÏizoval beÏzÏne zaÂlezÏitosti.
Na podporu probõÂhajõÂcõ propagandisticke kampaneÏ vysÏla jizÏ v kveÏtnu
1950 v nakladatelstvõ MõÂr propagacÏnõ cÏtyrÏicetistraÂnkova publikace
od autora cÏlaÂnku v RudeÂm praÂvu Kamila Wintera nazvana Wheelerova
cesta k pravdeÏ. 55) BrozÏura mocneÏ inspirovana vyÂsÏe zmõÂneÏnou
knihou A. BucaroveÂ) vysÏla v naÂkladu 35000 vyÂtiskuÊ a stala se prÏõÂkladem
nechutneÂho propagandisticko-ideologickeÂho vyuzÏitõÂ prÏõÂbeÏhu
AmericÏana George Wheelera, bez ohledu na opravdove pohnutky pramenõÂcõÂ
pravdeÏpodobneÏ z jeho naivnõÂho idealismu.
Ideologicke posveÏcenõ poskytla publikaci napsaÂnõÂm prÏedmluvy
mõÂstoprÏedsedkyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ a zaÂrovenÏ prÏedsedkyneÏ
CÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru AnezÏka HodinovaÂ-SpurnaÂ.
CelkoveÏ je kniha ukaÂzkovyÂm prÏõÂkladem velmi ostre kritiky americkyÂch
pomeÏruÊ ve vsÏech oblastech verÏejneÂho i soukromeÂho zÏivota.
V urcÏityÂch pasaÂzÏõÂch pouzÏil autor k zesõÂlenõÂ cÏtenaÂrÏskeÂho uÂcÏinku svyÂch
slov kraÂtkyÂch, u dernyÂch reportaÂzÏnõÂch veÏt, cÏasto v prÏõÂtomneÂm cÏase:
¹...15 milioÂnuÊ americkyÂch deÏlnõÂkuÊ hledeÏlo tehdy vstrÏõÂc smrti hladem.
Vla da ,z lidu, lidu, pro lid ' odhodila masku. V Chicagu jsou Wheelerovi
sveÏdky toho, jak rodina stojõÂ s chudyÂmi svrsÏky prÏed domem, ze ktereÂho
byla vyhozena, protozÏe nemeÏli na na jemneÂ. Chodci se zastavujõÂ. TvorÏõÂ
se maly hloucÏek. Tu prÏijõÂzÏdõ motorisovana policie: Dva vyÂstrÏely. Dva
mrtvõÂ nezameÏstnanõÂ lezÏõÂ na chodnõÂku.ª 56)
BeÏzÏny konzument soudobyÂch cÏlaÂnkuÊ a knih si po prÏecÏtenõ Winterova
spisku musel zajiste oddechnout, zÏe zÏije ve ¹svobodneÂmª CÏ eskoslovensku,
a ne v ¹gangsterskeª Americe. PrÏi vstrÏebaÂvaÂnõ pasaÂzÏõ o ne-

237
prÏedstavitelne bõÂdeÏ americkyÂch pracujõÂcõÂch, vrazÏdeÏnõ staÂvkujõÂcõÂch deÏlnõÂkuÊ
policiõÂ, o neomezene moci velkokapitalistuÊ , o rasismu, o volebnõÂ
manipulaci a gestapaÂckyÂch metodaÂch americkyÂch uÂrÏaduÊ musely nezasveÏceneÂmu
cÏtenaÂrÏi vstaÂvat hruÊ zou vlasy na hlaveÏ. Nejen v tomto
prÏõÂpadeÏ si komunisticka propaganda zde maximaÂlneÏ rozcÏilenaÂ
erdingskyÂmi udaÂlostmi) nebrala zÏaÂdne servõÂtky.
SnuÊsÏka lzÏõÂ, polopravd, prÏekrucovaÂnõÂ faktuÊ a ideologickyÂch axiomuÊ
byla hlavnõÂ Winterovou devizou v lõÂcÏenõÂ americkeÂho stylu zÏivota. V obsaÂhleÂ
cÏaÂsti, veÏnujõÂcõÂ se povaÂlecÏnyÂm vztahuÊ m mezi mocnostmi v okupovaneÂm
NeÏmecku, se autor opeÏt nezproneveÏrÏil sveÂmu u kolu a kompletneÏ
zkritizoval cÏinnost armaÂdnõÂch prÏedstaviteluÊ USA.
ZaÂveÏrecÏne pasaÂzÏe publikace prÏinesly historii obvinÏ ovaÂnõ prof. Wheelera
pro neamerickou cÏinnost ze strany staÂtnõÂch orgaÂnuÊ USA, a tedy
iduÊ vody prÏesõÂdlenõ cele jeho rodiny do CÏ SR. RozsaÂhlou sbõÂrku propagandistickyÂch
hesel doplnÏ uje na konci plne zneÏnõ obou textuÊ verÏejnyÂch
prohlaÂsÏenõÂ manzÏeluÊ WheelerovyÂch.
O tom, zÏe prÏõÂpad profesora Wheelera poslouzÏil cõÂluÊ m kontrapropagandistickeÂ
kampaneÏ na druhe straneÏ ¹zÏelezne oponyª, sveÏdcÏõ teÂzÏ oficiaÂlnõÂ
protokol zasedaÂnõÂ SenaÂtu SpojenyÂch staÂtuÊ z kveÏtna roku
1950, jehozÏ neumeÏly prÏeklad z blõÂzÏe nespecifikovaneÂho zdroje vlozÏili
take pracovnõÂci StB do Wheelerova svazku. V tehdejsÏõ nastupujõÂcõ eÂrÏe
¹mccarthismuª 57) projednaÂvali americÏtõÂ senaÂtorÏi Wheelerovo inkriminovaneÂ
ProhlaÂsÏenõ pro cÏeskoslovensky tisk, ktere ve vypjate atmosfeÂrÏe
¹studene vaÂlkyª svuÊ j propagandisticky uÂcÏel v CÏ SR evidentneÏ splnilo.
SenaÂtor Bridges, kritizujõÂcõÂ mj. americkou vlaÂdnõÂ politiku a jejõÂuÂrÏednõÂky
v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku, zavedl na kveÏtnoveÂm zasedaÂnõÂ SenaÂtu
svoji rÏecÏ konkreÂtneÏ na prof. Wheelera, jakozÏto byÂvaleÂho vlaÂdnõÂho zameÏstnance:
¹...Nechci se zabyÂvat vsÏemi nespolehlivyÂmi uÂrÏednõÂky, ale chci poukaÂzat
na jeden prÏõÂpad, ktery je zvlaÂsÏt' zajõÂmavyÂ, jelikozÏ hlas za ,zÏeleznou
oponou' ho velmi pouzÏõÂva . PrÏõÂpad tohoto cÏloveÏka mneÏ deÏla starosti.
Jedna se o George Shaw Wheelera...ª 58)
Bridges daÂle ve strucÏnosti podal zpraÂvu o vsÏech vyÂznamnyÂch WheelerovyÂch
postech a funkcõÂch, ktere zastaÂval prÏed svyÂm odchodem do
CÏ SR. SenaÂtor pak prÏesÏel k pro neÏj podezrÏeleÂmu pochybenõÂ neÏkteryÂch
uÂrÏednõÂkuÊ v souvislosti s WheelerovyÂm prÏõÂpadem:
¹...2. ledna 1945 komise pro sta tnõ zameÏstnance nepovazÏovala ho za
dost spolehliveÂho pro vla dnõ zameÏstnaÂnõÂzduÊ vodu pochybnosti jeho
loyality. Jisty plukovnõÂk David A. Morse, nadrÏõÂzeny Wheelera, kteryÂ
pracoval u spojenecke Kontrolnõ komise, prÏevzal plnou zodpoveÏdnost
za loyalitu Wheelera a ponechal ho v zameÏstnaÂnõÂ. Wheeler se odvolal
na W.C. Stoneho, vedoucõÂho zahranicÏnõ hospodaÂrÏske administrace
v LondyÂneÏ, a o 10 meÏsõÂcuÊ pozdeÏji v rÏõÂjnu 1945 byl v duÊ sledku tohoto
odvolaÂnõ slysÏen komisõ sta tnõÂch zameÏstnancuÊ . Wheeler musel mõÂt pro-

238
tekci v zahranicÏnõ hospodaÂrÏske administraci, jelikozÏ tato organisace
mu prÏideÏlila Luciana Hilmera, vla dnõÂho pra vnõÂka, jako obha jce. Wheeler
byl uzna n za vhodneÂho ke sta tnõ sluzÏbeÏ, a to bylo zrÏejmeÏ naza kladeÏ
sveÏdectvõÂ Davida A. Morseho. V roce 1947 Dondero otevrÏel prÏõÂpad
Wheelera a zameÏstnaÂnõÂ Wheelera koncÏilo jeho resignacõÂ. Od roku
1947 Wheeler bydlel v Praze, za zÏeleznou oponou. V dubnu 1950, minulyÂ
meÏsõÂc, udeÏlal ProhlaÂsÏenõÂ v Praze. Toto ProhlaÂsÏenõÂ bylo sÏiroce vyuzÏito
jako soveÏtska propaganda.ª 59)
SenaÂtor Bridges pote citoval a komentoval Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ
ze dne 14.4. 1950 otisÏteÏne vPrague News Letter: ¹...Nynõ soveÏti otevrÏeneÏ
pouzÏõÂvajõ Wheelera. Dostal povolenõÂ, aby udeÏlal dlouhe prohlaÂsÏenõÂ
a toto ProhlaÂsÏenõ je hlavnõ cÏa stõ tohoto cÏõÂsla Prague News Letter.
UÂvodnõÂ komentaÂrÏ k tomuto prohlaÂsÏenõÂ je nadepsaÂnMaska mõÂru a charity
strzÏena s oblicÏeje va lecÏnyÂch sÏtvaÂcÏuÊ .ª 60)
VrÏecÏnicke pauze Bridges pozÏaÂdal tehdejsÏõÂho prezidenta USA Harry
Trumana 1884 ±1972), aby Wheelerovo ProhlaÂsÏenõÂ bylo spolu se senaÂtorovou
rÏecÏõÂ zarÏazeno do oficiaÂlnõÂho protokolu SenaÂtu. DaÂle se zabyÂval
hlavnõÂmi body textu, tj. Wheelerovou pracõÂ ve staÂtnõÂ spraÂveÏ, jeho
verÏejnou kritikou Marshallova plaÂnu a SeveroatlantickeÂho paktu, odsouzenõÂ
Hlasu Ameriky a americkeÂho zpuÊ sobu zÏivota. SenaÂtor neopomneÏl
zmõÂnit ani dalsÏõÂ provokacÏnõÂ zpraÂvu otisÏteÏnou ve stejneÂm cÏõÂsle
Prague News Letter; tyÂkala se rezignace I. Elbla a R. SoumaroveÂ
z USIS.
V zacÏõÂnajõÂcõ vyhrocene atmosfeÂrÏe tzv. honu na cÏarodeÏjnice v USA
prÏesÏel Bridges ve sveÂm projevu k nevyjasneÏnyÂm otaÂzkaÂm cele kauzy,
ktere povazÏoval za zaÂsadnõÂ. Z celeÂho prÏõÂpadu chteÏl vyvodit odpoveÏdnost
konkreÂtnõÂch osob a varovat prÏed dalsÏõÂmi mozÏnyÂmi neloajaÂlnõÂmi
zameÏstnanci staÂtnõÂ spraÂvy USA:
¹...Kdo jsou tito lideÂ, kterÏõÂ povazÏovali Wheelera za vhodneÂho cÏloveÏka,
aby spoluurcÏoval politiku v NeÏmecku? Kdo se snazÏil, aby se tak rychle
dostal do LondyÂna, aby pak prÏevzal vedenõÂ denacifikace v NeÏmecku?
Kdo je David A. Morse, cÏloveÏk, ktery sveÏdcÏil o loyaliteÏ Wheelera? Kdo
byli tajnõ prÏa tele Wheelera? Jsou sta le jesÏteÏ ve vlaÂdeÏ? Pohybujõ staÂle
jesÏteÏ s tvuÊ rci politiky jako s figurkami na sÏachovnici? Kdo byl Elbl, kteryÂ
podal resignaci v Praze jako souhlas s ProhlaÂsÏenõÂm Wheelera? KdyzÏ
Wheeler byl zameÏstna n nasÏõ vla dou, nacha zejõ se tam urcÏiteÏ jesÏteÏ jineÂ
takove typy. To je tak logickeÂ, jako zÏe noc na sleduje po dnu. Jsou zde
zpra vy, ktere naznacÏujõÂ, zÏe jesÏteÏ sta le jsou zameÏstna ni takovõ lide /ve
sta tnõ spraÂveÏ USA ± pozn. autor/, aby representovali vasÏi a moji vlaÂdu
v EvropeÏ.ª 61)
Podobne otaÂzky si nekladl pouze senaÂtor Bridges, a proto zaÂveÏrem
sveÂho projevu vyjaÂdrÏil nadeÏji, zÏe dva senaÂtorÏi delegovanõÂ do Evropy
vyÂborem zahranicÏnõÂch vztahuÊ vysÏetrÏõ ¹rozbõÂjecÏske elementyª ve vlaÂdnõÂch
sluzÏbaÂch: ¹...MyslõÂm, zÏe pecÏlive vysÏetrÏovaÂnõÂteÂto subkomise odhalõÂ

239
dalsÏõ zra dce jako Wheelera a jeho dveÏ figurky z americke informacÏnõÂ
sluzÏby.ª 62)
Jak patrno, Wheelerova kauza prÏesneÏ vystihovala celkovou atmosfeÂru
propagandisticko-dezinformacÏnõÂho souperÏenõÂ mezi demokratickyÂmi
zaÂpadnõÂmi staÂty na jedne straneÏ a totalitnõÂmi rezÏimy komunistickeÂho
bloku na straneÏ druhe v obdobõ ¹studene vaÂlkyª.
V CÏ eskoslovensku byla ¹wheelerovskaª komunisticka kampanÏ
ukoncÏena na sklonku leÂta 1950. K verÏejneÂmu Wheelerovu vystoupenõÂ
vsÏak dosÏlo jesÏteÏ jednou, a to o peÏt let pozdeÏji. V nedeÏli 30. rÏõÂjna 1955
uverÏejnil list New York Times, International Edition cÏlaÂnek o dvou
AmericÏanech, zÏijõÂcõÂch a pracujõÂcõÂch v CÏ SR. JednõÂm z nich byl George
Wheeler a druhyÂm dr. Joseph Court 63) , byÂvaly cÏlen KomunistickeÂ
strany USA. Z cÏlaÂnku prazÏskeÂho dopisovatele listu pod titulkem Dva
exulanti se chteÏjõ vra tit vyplynulo, zÏe oba dotycÏnõ by odjeli zpeÏt do
SpojenyÂch staÂtuÊ, v prÏõÂpadeÏ zõÂskaÂnõÂprÏijatelneÂho zameÏstnaÂnõÂ. CÏeskoslovenskyÂ
rozhlas se v relaci vysõÂlane americkou a anglickou sekcõÂ
snazÏil otisÏteÏnou zpraÂvu korigovat, a pozval si proto oba AmericÏany do
studia.
Propagandisticky rozhovor s nimi vedl redaktor CÏ eskoslovenskeÂho
rozhlasu Herbert Lass 64) , ktereÂmu komunisticka vlaÂda v minulosti
rovneÏzÏ poskytla politicky azyl. Wheeler ve vysõÂlaÂnõ prohlaÂsil:
¹.../rÏekl jsem, zÏe se/ vraÂtõÂme do SpojenyÂch staÂtuÊ , jakmile tam skoncÏõÂ
politicke prona sledovaÂnõ a budeme moci opeÏt pracovat ve sveÂm oboru,
anizÏ bychom byli prona sledova ni a zapsaÂni na cÏerne listineÏ, cozÏ naÂs
zbavuje vsÏech mozÏnostõÂ zameÏstnaÂnõÂ, jak to bylo v meÂm prÏõÂpadeÏ. Byla to
jedineÏ tato zkusÏenost, ktera meÏprÏivedla sem do CÏ SR, kde jsem pozÏa dal
o politicky asyl ... ja jsem naprosto spokojen se svou pracõ v Akademii
veÏd, a jak ja , tak i moje rodina ± pokud jde o zÏivotnõ uÂrovenÏ ± si zde
zÏijeme velmi dobrÏe, jsme dobrÏe zaopatrÏeni a vsÏechny nasÏe deÏti jsou zde
sÏt'astny ve sÏkole.ª 65)
V podobneÂm toÂnu, snad jesÏteÏ oneÏco võÂce servilneÏji nezÏ prof. Wheeler,
odpovõÂdal na prÏedem prÏipravene otaÂzky redaktora dr. Court. Svou
mnohokraÂt opakovanou rÏõÂkanku zakomponoval George Wheeler i do
svyÂch zaÂveÏrecÏnyÂch slov:
¹...ChteÏl bych objasnit jesÏteÏ jednu veÏc a to, zÏe muÊzÏeme opustit CÏ eskoslovensko,
kdykoliv budeme chtõÂt, a zÏe zde zuÊ staÂva me o sve vlastnõÂ
vuÊ li, protozÏe jsme zde sÏt'astni a maÂme ra di svou pra ci, a znovu rÏõÂka me,
zÏe jsme velmi vdeÏcÏni cÏeskoslovenskeÂmu lidu za jeho pohostinnost, za
to, zÏe na m poskytl asyl do te doby, dokud bude v nasÏõ domovineÏ dochaÂ
zet k politicke persekuci.ª 66)
S obsahem tohoto rozhlasoveÂho prohlaÂsÏenõ museli byÂt zajiste spokojeni
i ti nejnesmirÏitelneÏjsÏõÂ z komunistickyÂch propagandistuÊ. DaÂse

240
rÏõÂci, zÏe po tomto verÏejneÂm vyÂstupu meÏl jizÏ profesor Wheeler od stranickyÂch
ideologuÊ relativnõ klid. Ne vsÏak od StB, ktera ho staÂle
nespousÏteÏla z dohledu. Na Wheelera nasadila postupneÏ celkem jedenaÂct
spolupracovnõÂkuÊ , dlouhodoby odposlech a proveÏrku korespondence,
ale nezjistila zÏaÂdne ¹staÂtobezpecÏnostnõ poznatkyª o provaÂdeÏnõÂ
sÏpionaÂzÏnõÂ cÏinnosti.
Po srpnovyÂch udaÂlostech v roce 1968 se profesor Wheeler
s manzÏelkou rozhodli pro naÂvrat do USA. PrÏes ruÊ zne obstrukce
jim cÏeskoslovenske uÂrÏady nakonec vysteÏhovaÂnõ povolili. WheeleruÊ
v osobnõÂ svazek pod naÂzvem ¹NOVINAÂRÏ ª ulozÏili pracovnõÂci MV
do archivu definitivneÏ azÏ roku 1972.
Profesor George Shaw Wheeler se dozÏil u ctyhodneÂho veÏku; zemrÏel
v Praze v rÏõÂjnu roku 1997. V CÏ eske republice zÏijõ v soucÏasne dobeÏ
z WheelerovyÂch cÏtyrÏ potomkuÊ obeÏ jeho dcery.

PrÏõÂloha 29: Titulnõ strana knihy, ktera vysÏla jako
1. svazek edice ¹Za trvaly mõÂrª
v kveÏtnu 1950; cena 5 KcÏs
241

242
PrÏõÂloha 30: Z dopisovyÂch ohlasuÊ
na ¹zlocÏineckou akci zraÂdnyÂch letcuÊ ª;
Rude praÂvo 30. a 31. brÏezna 1950

PrÏõÂloha 31: Vojensky pruÊ kaz G. S. Wheelera
243

244
PrÏõÂloha 32: G. S. Wheeler jako cÏlen spojeneckeÂ
komise pro pracovnõÂ sõÂly v NeÏmecku;
vpravo soveÏtsky duÊ stojnõÂk, vlevo
zaÂstupce francouzske okupacÏnõ armaÂdy

PrÏõÂloha 33: VyÂnÏatek z ProhlaÂsÏenõÂ G. S. Wheelera
245

246

247
PrÏõÂloha 34: VyÂnÏatek z ProhlaÂsÏenõÂ Eleonor WheeleroveÂ

248
PrÏõÂloha 35: VyÂnÏatek z prohlaÂsÏenõÂ Bruna Folty;
Rude praÂvo 30. zaÂrÏõ 1954

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1) VsÏechny u daje a citace obsazÏene v textu, kromeÏ zvlaÂsÏt' uvedenyÂch v poznaÂmkoveÂm
aparaÂtu, jsou cÏerpaÂny z evidencÏnõÂho svazku, registracÏnõÂ cÏ. 381, zalozÏeneÂho 22. 1.
1953 na osobu George Wheelera 1. oddeÏlenõÂm referaÂt Amerika) 2. odboru krajskeÂ
spraÂvy StB Praha, deponovaneÂho v Archivu Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV
Praha pod a. cÏ. 638164. RozpracovaÂnõÂ bylo vedeno jizÏ od roku 1949 na referaÂtu 29
Amerika), 1. oddeÏlenõ I. sektoru velitelstvõ StB. Samotne citace jsou zpravidla doslovneÏ
prÏepsaÂny na zaÂkladeÏ tehdy platneÂho u zu.
2) SlaÂnsky Rudolf 1901±1952), po kveÏtnu 1945se stal generaÂlnõÂm tajemnõÂkem KSCÏ
avyÂrazneÏ se podõÂlel na zlocÏinech komunistickeÂho rezÏimu. Dne 23. 11. 1951 zatcÏen
StB a obvineÏn z velezrady. V politickeÂm monstrprocesu byl obzÏalovaÂn jako hlava
¹protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª a 3. 12. 1952 popraven. Roku 1963 byl rehabilitovaÂn
praÂvneÏ a obcÏansky, v roce 1968 take stranicky.
3) Geminder BedrÏich 1901±1952), blõÂzky spolupracovnõÂk R. SlaÂnskeÂho, roku 1950
vedoucõÂ oddeÏlenõÂ mezinaÂrodnõÂch vztahuÊ UÂ V KSCÏ . V procesu s R. SlaÂnskyÂm byl
odsouzen k smrti a spolu s deseti dalsÏõÂmi byÂvalyÂmi vysokyÂmi komunistickyÂmi
funkcionaÂrÏi popraven.
4)
K lidicke trageÂdii napsala E. Wheelerova 1907±1981) publikaci, kterou jesÏteÏ pozdeÏji
rozsÏõÂrÏila. NakladatelstvõÂ Orbis ji mezi lety 1952 azÏ 1962 vydalo celkem sedmnaÂctkraÂt
v cizojazycÏnyÂch mutacõÂch, vcÏetneÏ arabsÏtiny. NaprÏ.: Wheeler Eleanor, Lidice
Warns the World, Orbis, Praha 1952. Wheeler Eleanor, Lidice, Orbis, Praha
1962.
5)
KarpinovaÂ-Adlerova BedrÏisÏka nar. 1914 v Polsku), pochaÂzela za zaÂmozÏne krakovskeÂ
rodiny. Za vaÂlky puÊ sobila v Anglii a pote zÏila v CÏ eskoslovensku, kde pracovala
jako vedoucõÂ redaktorka propagandistickeÂho cÏtrnaÂctidenõÂku Prague News Letter.
JejõÂ rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn StB VladimõÂr SÏ molka ji nasazoval na volneÏ zÏijõÂcõÂ cizince v CÏ SR.
PostupneÏ uzÏõÂvala krycõÂ jmeÂna A-904, JOE a MABEL.
6) Tato levicoveÏ orientovana strana byla zalozÏena v roce 1948 viceprezidentem USA
z let 1941±1945Henry A. Wallacem 1888 ±1965), ktery se neztotozÏnÏ oval s Trumanovou
politikou studene vaÂlky. H. A. Wallace kandidoval za ¹Pokrokovou stranuª
proti Trumanovi v prezidentskyÂch volbaÂch, ale zcela propadl a z politiky odesÏel .
7) Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV Praha daÂle jen AOASS MV Praha),
a. cÏ. 638164, ¹RuÊ zne zpraÂvy z AVVª, 14. 11. 1949.
8) SÏ molka VladimõÂr nar. 1907), puÊ vodnõÂm jmeÂnem Kurt Schmolka, byl prÏedvaÂlecÏnyÂm
cÏlenem KSCÏ . V roce 1950 se stal velitelem I. sektoru velitelstvõÂ StB, tzn. kontrarozveÏdky.
Dne 27. 1. 1951 dosÏlo k jeho zatcÏenõÂ a 23. 12. 1953 byl odsouzen pro trestneÂ
cÏiny napomaÂhaÂnõÂ k velezradeÏ a sabotaÂzÏ na 18 let v raÂmci procesu s tzv. ¹ZraÂdci
v BezpecÏnostiª. Po obnoveÏ rÏõÂzenõÂ byl na zaÂkladeÏ rozsudku NejvysÏsÏõÂho soudu ze dne
10. 11. 1956 zprosÏteÏn obzÏaloby a z vyÂkonu trestu propusÏteÏn.
9) U daje ke Karpinove aSÏ molkovi zõÂskaÂny z AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 1,
¹ZaÂpis o vyÂpoveÏdiª, 27. 12. 1951.
10) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953.
11) TamteÂzÏ.
12) TamteÂzÏ.
249
13) Pejskar, J., UÂ teÏky zÏeleznou oponou, Melantrich, Praha 1992, str. 28 ± 34. Ve ZpraÂveÏ
pro prÏedsednictvo o prÏõÂpadu trÏõ letadel z 27. 3. 1950 se v u daji o celkoveÂm pocÏtu
pasazÏeÂruÊ vsÏech letadel uvaÂdõÂcÏõÂslo 83.
A MV Praha, fond 310-23-1, ¹Kolegiumª ± duben 1950, str. 211± 212.

250
14)
AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953.
15)
Rude praÂvo, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2.
16)
Prague News Letter byl v anglicÏtineÏ psany propagandisticky cÏtrnaÂctidenõÂk vydaÂvanyÂ
Pragopressem. Jeho rozsah odpovõÂdal cÏtyrÏem stranaÂm formaÂtu A3, a prÏestozÏe podtitul
listu zneÏl A Survey of Czechoslovak News and Comments PrÏehled cÏeskoslovenskyÂch
zpraÂv a komentaÂrÏuÊ ), redaktorÏi v cÏele s B. Karpinovou-Adlerovou veÏtsÏinu
cÏlaÂnkuÊ pouze prÏeklaÂdali z RudeÂho praÂva.
17)
Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 1, 4.
18)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 1.
19)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2,
nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª, 7. 4. 1950.
20)
TamteÂzÏ.
21)
Severoatlanticky pakt ± NATO North Atlantic Treaty Organization), zalozÏen jako
vojenske obranne seskupenõ zaÂpadnõÂch demokratickyÂch staÂtuÊ v roce 1949.
22)
Rajk LaÂszlo 1909 ±1949), v letech 1945±1948 komunistickyÂm ministrem vnitra
a 1948 ±1949 ministrem zahranicÏnõÂch veÏcõÂ v Mad'arsku. Na zaÂkladeÏ falesÏneÂho obvineÏnõÂ
byl odsouzen k smrti a roku 1949 popraven. Roku 1955 rehabilitovaÂn.
23)
Kostov TrajcÏo 1897±1949), tajemnõÂkem U V Bulharske komunisticke strany v letech
1944 ±1946. Od roku 1946 do roku 1949 puÊ sobil jako ministr ruÊ znyÂch resortuÊ.Na
zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch obvineÏnõÂ v roce 1949 odsouzen k trestu smrti a popraven;
rehabilitovaÂn v roce 1956.
24)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª,
7. 4. 1950.
25)
TamteÂzÏ.
26)
TamteÂzÏ.
27)
Acheson Dean G. 1893 ±1971), ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ USA v letech 1949 ±1953.
Koncipoval Trumanovu doktrõÂnu o podporÏe USA staÂtuÊ m ohrozÏenyÂm komunismem
a podõÂlel se na vypracovaÂnõÂ Marschallova plaÂnu. ZaslouzÏil se rovneÏzÏ o vytvorÏenõÂ
SeveroatlantickeÂho paktu.
28)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª,
7. 4. 1950.
29)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2.
30)
Bucarova Annabella, Pravda o americkyÂch diplomatech, Praha 1949, naÂklad
50 000 vyÂtiskuÊ . BucarovaÂ, zameÏstnana po druhe sveÏtove vaÂlce na velvyslanectvõÂ
USA a v USIS v MoskveÏ, se rozhodla zuÊ stat v SSSR a ¹odhalilaª ve sveÂm teÂmeÏrÏ
stostraÂnkoveÂm spisku ¹antisoveÏtskeª elementy cÏinne v americkyÂch uÂrÏadech.
31)
AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953.
32)
AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 2, ¹Protokol o vyÂpoveÏdiª, 21. 6. 1952.
33)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 85, 9. 4. 1950, str. 2.
34)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 86, 12. 4. 1950, str. 1.
35)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 87, 13. 4. 1950, str. 5.
36)
Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 4.
37)
Kolarek Kollarek) Joe puÊ sobil jako tiskovy atasÏe na velvyslanectvõ USA v Praze a dle
komunisticke propagandy rÏõÂdil ¹sÏtvavou proticÏeskoslovenskou kampanÏ USISª.
38)
KlosuÊ v archiv Ministerstva spravedlnosti, a. cÏ. 202, ¹ZaÂznam o vyÂsledku porady,
konane dne 3. dubna 1950 na ministerstvu spravedlnostiª.
39)
TamteÂzÏ, a. cÏ. 202, ¹ZaÂznam o vyÂsledku porady, konane dne 7. dubna 1950 na staÂtnõÂ
prokuraturÏe v Prazeª.
40)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 88, 14. 4. 1950, str. 1, 3.

41)
A MV Praha, fond 305-737, svazek 1, str. 282 ± 284.
42)
AUÂ V KSCÏ , fond Komise UÂ V II, sv. 2, a. j. 5, str. 114 ±115.
43)
A MV Praha, fond A-31, inv. j. 246, listy 71±73.
44)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 1.
45)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 95, 22. 4. 1950, str. 5.
46)
TamteÂzÏ.
47)
ZaÂvodsky Osvald 1910 ±1954), velitel cele StB, v procesu s cÏelnyÂmi prÏedstaviteli
slozÏek StaÂtnõÂ bezpecÏnosti odsouzen k smrti a popraven.
48)
Nosek VaÂclav 1892 ±1955), ministr vnitra od dubna 1945 do roku 1953, pote azÏdo
roku 1955 ministrem pracovnõÂch sil.
49)
A MV Praha, fond 310-23-2, ¹Kolegiumª ± kveÏten 1950, ¹ZaÂpis ze schuÊ ze bezpecÏnostnõÂho
kolegia, konane 3. 5. 1950ª.
50)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 114, 13. 5. 1950, str. 1, 3.
51)
CÏ ivrny LumõÂr nar. 1915), v roce 1970 byl vyloucÏen z KSCÏ a v obdobõ ¹normalizaceª
patrÏil mezi rezÏimu nepohodlne osoby.
52)
AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953.
53)
RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 5.
54)
AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953.
55)
Winter, K., Wheelerova cesta k pravdeÏ, MõÂr, Praha 1950.
56)
TamteÂzÏ, str. 11.
57)
Obdobõ let 1950 azÏ 1954, nazyÂvane podle senaÂtora Josepha R. McCarthyho 1908 ±
±1957), zcela ovlaÂdlo verÏejny zÏivot v USA a znamenalo tvrdy postih u dajnyÂch komunistuÊ
na podkladeÏ prÏevaÂzÏneÏ smysÏlenyÂch a demagogickyÂch domneÏnek. J. McCarthy
zaÂhy po sveÂm zvolenõÂ do SenaÂtu v roce 1946 rozvinul propagandistickou kampanÏ,
odhalujõÂcõ u dajne rozveÏtvene komunisticke spiknutõ na nejvysÏsÏõÂch mõÂstech
staÂtnõ spraÂvy, zacõÂlene na uchopenõ moci v USA. V u noru 1950 oznaÂmil existenci
duÊ kazuÊ o 5 7 cÏlenech komunisticke strany na ministerstvu zahranicÏõ a o dalsÏõÂch
205sympatizantech. PrÏestozÏe vysÏetrÏovaÂnõÂ senaÂtnõÂho vyÂboru prokaÂzalo lzÏivost jeho
tvrzenõÂ, pokracÏoval v u tocõÂch na vlaÂdu, armaÂdu a verÏejneÏ cÏinne osoby. Jeho demagogie
zalozÏena na odporu k intelektuaÂluÊ m a spolecÏensky u speÏsÏnyÂm lidem mu vsÏak
zajistila popularitu v rÏadaÂch prÏõÂzemnõÂch zaÂvistivcuÊ a McCarthy zõÂskal veÏtsÏinovou
podporu verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ. Po võÂteÏzstvõÂ komunistuÊ v CÏ õÂneÏ na konci roku 1949 se
navõÂc pro mnoho AmericÏanuÊ stala ¹ruda hrozbaª reaÂlnou obavou. SvyÂmi u toky na
armaÂdu vsÏak McCarthy zasÏel prÏõÂlisÏ daleko a v prosinci 1954 mu SenaÂt jako vedoucõÂmu
vysÏetrÏovateli vyslovil neduÊveÏru.
58)
AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹PrÏeklad z oficielnõÂho protokolu senaÂtu USAª.
59) TamteÂzÏ.
60) TamteÂzÏ.
61) TamteÂzÏ.
62) TamteÂzÏ.
63) Americky leÂkarÏ dr. Joseph Court Cort) prÏijel s rodinou do CÏ SR v roce 1950, protozÏe
se chteÏl u dajneÏ vyhnout nasazenõ vevaÂlce v Koreji. V CÏ eskoslovensku se naucÏil
dokonale cÏesky a mohl tedy prÏeklaÂdat leÂkarÏske odborne texty z anglicÏtiny. PozdeÏji
se vraÂtil zpeÏt do USA se svou novou cÏeskou manzÏelkou a stal se cÏlenem uznaÂvaneÂho
leÂkarÏskeÂho tyÂmu.
64) Herbert Lass puÊ sobil roku 1950 v Radio Prague International, ktere na kraÂtkyÂch
vlnaÂch vysõÂlalo cÏeskoslovenske propagandisticke zpraÂvy v anglicÏtineÏ.
65) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Interwiew s ss. Wheelerem a Cortemª.
66) TamteÂzÏ.
251

252
AgenturnõÂ cÏinnost Mileny MarkoveÂ
MARTIN PULEC
CõÂlem tohoto cÏlaÂnku je pojednat o zpravodajske cÏinnosti agentky
Mileny Markove ve prospeÏch cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch
a staÂtobezpecÏnostnõÂch slozÏek v letech 1947±1949 a pokusit se tak
nastõÂnit zpuÊ sob jejich praÂce v uvedeneÂm obdobõÂ.
Agenturnõ svazek Mileny Markove byl skartovaÂn ve druhe polovineÏ
padesaÂtyÂch let, vodõÂtkem pro dokumentaci agentky Markove se staly
opisy jejõÂch agenturnõÂch zpraÂv soustrÏedeÏne vraÂmci zvlaÂsÏtnõÂho vysÏetrÏovacõÂho
spisu ZV 122, ktery vznikl na pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let prÏi
prosÏetrÏovaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod StB InspekcõÂ ministerstva vnitra.
Studiem dalsÏõÂch pramenuÊ bylo zjisÏteÏno, zÏevzÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ nejde
ou plnou kolekci zpraÂv, nicmeÂneÏ pro uskutecÏneÏnõ autorskeÂho zaÂmeÏru
byl jejich rozsah shledaÂn dostacÏujõÂcõÂm.
DalsÏõÂm steÏzÏejnõÂm pramennyÂm materiaÂlem byly vysÏetrÏovacõÂ spisy
obeÏtõ Markove a daÂle protokoly z vyÂslechuÊ tehdejsÏõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ
StB z obdobõÂ prosÏetrÏovaÂnõÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod praÂce StB,
tj. z konce padesaÂtyÂch a pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. UÂ daje z vaÂlecÏneÂho
obdobõÂ byly vesmeÏs cÏerpaÂny z vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ MimorÏaÂdneÂho lidoveÂho
soudu daÂle jen MLS).
PovaÂlecÏna cÏinnost Mileny Markove ma korÏeny v druhe polovineÏ trÏicaÂtyÂch
let, je proto nutne vraÂtit se do tohoto obdobõÂ. Nejprve neÏkolik
zaÂkladnõÂch osobnõÂch dat.
Marie Milena MarkovaÂ, roz. NedvõÂdkovaÂ, se narodila 5. srpna
1913 v Roudnici nad Labem, byla prÏõÂslusÏna do SadskeÂ, okr. Nymburk,
cÏeske naÂrodnosti, dcera FrantisÏka a Anny, roz. KoutskeÂ, meÏla
bratra Jana NedvõÂdka. Do obecne sÏkoly chodila v Roudnici nad Labem,
do gymnaÂzia rovneÏzÏ v Roudnici nad Labem a v Praze, kde take do
roku 1933 navsÏteÏvovala anglickou kolej. 1)
PrÏi sve cesteÏ do Velke BritaÂnie v roce 1936 se pry seznaÂmila s pracovnõÂkem
tajne sluzÏby Williamem King Fordem, ktery uzÏõÂval jesÏteÏ dalsÏõÂch
krycõÂch jmen W. Scott a T. Wilson. SluzÏebneÏ pry patrÏil pod Alexandra
Scottlanda, vysokeÂho funkcionaÂrÏe britske zpravodajskeÂ
sluzÏby. UÂ dajneÏ sezaneÏho provdala 12. 6. 1938 v Carlhaltonu, hrabstvõÂ
Surrey, kde byla zanesena do knihy snÏatkuÊ pod jmeÂnem Maria
Scott. 2)
Do CÏ eskoslovenska se vraÂtila v srpnu 1938, kraÂtce pracovala jako

253
kancelaÂrÏska praktikantka u firmy SÏ koda, po prÏõÂchodu NeÏmcuÊ nastoupila
v roce 1940 jako korespondentka u firmy Orbis. Zde byl generaÂlnõÂm
rÏeditelem Fridrich Rudl, jemuzÏ byla daÂna, pravdeÏpodobneÏ Fordem,
pod ochranu. 3)
MõÂsto generaÂlnõÂho rÏeditele Orbisu zõÂskal Fridrich Rudl,byÂvaly zpravodaj
agentury Reuter, zaÂsluhou Wolfa, pozdeÏjsÏõÂho vedoucõÂho kulturneÏ-politickeÂho
oddeÏlenõÂ sekretariaÂtu RÏ õÂsÏskeÂho protektora v Praze.
Wolf, spolecÏneÏ s vysokyÂm uÂrÏednõÂkem Sicherheitsdienst daÂle jen SD)
Zuberem, prÏõÂslusÏnõÂkem gestapa Schulzem a Giesem, tajemnõÂkem K. H.
Franka, tvorÏili spolek, ktery Franka u dajneÏ ovlivnÏ oval, a tõÂm spolupuÊ
sobil na deÏnõÂ v protektoraÂteÏ. 4)
DuÊveÏru vysokyÂch nacistickyÂch sÏpicÏek si Fridrich Rudl zõÂskal ochotnou
spolupracõ s SD, jeho zpraÂvy byly u dajneÏ ¹veÏcne a rozumneÂ,
v osobnõÂch udaÂnõÂch si nelibovalª. 5) Po sveÂm jmenovaÂnõÂ generaÂlnõÂm
rÏeditelem Orbisu zpravodajskou cÏinnost neprÏerusÏil, ale zpraÂvy podaÂval
zrÏõÂdka a takoveÂho druhu, zÏe byl podezõÂraÂn ze zatajovaÂnõÂ cennyÂch
zpraÂv a uprÏednostnÏ ovaÂnõ hospodaÂrÏske cÏinnosti prÏed politickou, kvuÊli
ktere byl do Orbisu dosazen. Na Rudla byli nasazeni agenti SD, kterÏõÂ
meÏli potvrdit jeho u dajne sympatie k byÂvalyÂm levicovyÂm politikuÊm.
Vedle vnitropolitickyÂch zpraÂv prÏinaÂsÏel Rudl NeÏmcuÊ m take zpraÂvy
zcÏastyÂch cest do Bulharska, Turecka, Rumunska a SÏ veÂdska. 6)
Fridrich Rudl se nestyÂkal pouze s vyÂznamnyÂmi nacistickyÂmi osobnostmi,
udrzÏoval mimo jine i osobnõ prÏaÂtelstvõ suÂrÏednõÂkem sÏvyÂcarskeÂho
konzulaÂtu v Praze Rene Kellerem, o ktereÂm obecneÏ panovala
domneÏnka, zÏe je ve spojenõÂ s britskou zpravodajskou sluzÏbou. 7) Agent
pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, dr. Theodor DymkovicÏ, kteryÂ
byl v te dobeÏ zameÏstnaÂn jako uÂrÏednõÂk Orbisu, informoval SD, zÏe Rudl
zpravodajsky pracuje pro britskou sluzÏbu. Wilfer zjistil, zÏe Rudl pro
Brity pracoval jizÏ prÏed vaÂlkou, ovsÏem jeho pokracÏujõÂcõÂ zpravodajskou
cÏinnost mu neprokaÂzal. NepodarÏilo se mu to zejmeÂna proto, zÏe byl
svyÂmi vyÂsÏe postavenyÂmi kolegy, Jacobim a hlavneÏ Zuberem, duÊ razneÏ
vyzvaÂn, aby s ohledem na vysÏsÏõÂ politiku od sveÂho zameÏrÏenõÂ na Rudla
upustil. 8) 1
BeÏhem KveÏtnoveÂho povstaÂnõÂpuÊ sobil Fridrich Rudl jako prostrÏednõÂk
CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe mezi bojujõÂcõÂmi stranami, byl cÏinny rovneÏzÏ v TerezõÂneÏ.
Po osvobozenõÂ byl internovaÂn jako kolaborant na PankraÂci, zde jej
prÏevzal prÏõÂslusÏnõÂk soveÏtske bezpecÏnostnõ sluzÏby NKVD, jisty gardovyÂ
kapitaÂn PivneÏv. 9) Ze soveÏtske vazby byl propusÏteÏn jizÏ 15. 5. 1945
a odejel i s manzÏelkou BedrÏisÏkou do SÏ vyÂcarska. Zanedlouho pote probeÏhla
tiskem zpraÂva, zÏe Fridrich Rudl beÏhem vaÂlky pracoval pro britskou
zpravodajskou sluzÏbu, cÏõÂmzÏ prokaÂzal spojencuÊ m cenne sluzÏby.
Tuto skutecÏnost u dajneÏ potvrdily i britske uÂrÏady. Podle tehdejsÏõÂho
tisku spolupracoval take s ilegaÂlnõ odbojovou organizaci ¹BLANIÂKª. 10)
I jeho povaÂlecÏne osudy byly spjaty se zpravodajskou sluzÏbou; po vaÂlce

254
meÏl Rudl koordinovat ve SÏ vyÂcarsku cÏinnost britske a noveÏ vznikleÂ
neÏmecke rozveÏdky proti zemõÂm vyÂchodnõÂho bloku. 11)
Milena Markova byla beÏhem sveÂho puÊ sobenõ v Orbisu pozÏaÂdaÂna
Rudlem, aby se prostrÏednictvõÂm Heleny JohnoveÂ-SchneideroveÂ, kterou
znala ze svyÂch studiõÂ v Anglii, a jejõÂho manzÏela dr. Richarda
Schneidera 12) dostala do neÏmecke spolecÏnosti. Jejich prostrÏednictvõÂm
pry pronikla azÏ do okruhu manzÏelky K. H. Franka Caroly FrankoveÂ
a na doporucÏenõÂ jisteÂho Poppera ji zameÏstnal doc. Kliment ve
Svazu pro spolupraÂci CÏ echuÊ sNeÏmci. Odtud byla propusÏteÏna po kraÂdezÏi
seznamu cÏlenuÊ ; kraÂdezÏ jõÂvsÏak nebyla prokaÂzaÂna. 13)
V roce 1941 byla Markova vysÏetrÏovaÂna gestapem v souvislosti s prÏõÂpadem
¹ROLINª. SÏ lo o poslech cizõÂho rozhlasu a zesmeÏsÏnÏ ovaÂnõÂprÏedstaviteluÊ
Osy, nikoli o odbojovou skupinu, ktera prÏechovaÂvala zbraneÏ
a rozsÏirÏovala letaÂky, jak postizÏenõÂ vypovõÂdali po vaÂlce u MimorÏaÂdneÂho
lidoveÂho soudu. Gestapo na zaÂkladeÏ anonymnõÂho udaÂnõÂ na obyvatele
domu, ve ktereÂm Markova bydlela, zatklo skupinu asi trÏiceti osob,
z nichzÏ se z koncentracÏnõÂch taÂboruÊ povaÂlce vraÂtilo asi dvanaÂct. UdaÂnõÂ
podane na SD zpracovaÂval referentsky dr. Schneider. 14) Milena MarkovaÂ
byla propusÏteÏna na zaÂkladeÏ intervence Fridricha Rudla u referenta
gestapa Schulzeho.
V roce 1942, prÏedtõÂm nezÏ byl dr. Richard Schneider povolaÂn na
frontu, seznaÂmil Markovou se svyÂm prÏõÂtelem, vyÂsÏe zminÏ ovanyÂm Kurtem
Wilferem ing. HavlõÂcÏkem), ktery Markove beÏhem okupace neÏkolikraÂt
pomohl. Oba vsÏak ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch popõÂrajõÂ, zÏe by MarkovaÂ
pro SD zpravodajsky pracovala, nicmeÂneÏ Wilfer nevylucÏuje jejõÂ
spolupraÂci se Schneiderem. 15)
V roce 1943, po sporech s Rudlem, nastupuje Milena MarkovaÂ
resp. NedvõÂdkovaÂ) do pojisÏt'ovny Star, vdaÂva se za V. A. Marka a prÏijõÂmaÂ
jeho prÏõÂjmenõÂ. O rok pozdeÏji se jõÂ narodila dcera Ilona. V tomto
roce pry prÏestaÂva vyvõÂjet svou zpravodajskou cÏinnost ve prospeÏch BritaÂnie,
o ktere se zminÏ uje ve svyÂch neÏkolika zÏivotopisech takto:
¹...SpojenõÂ bylo na Padovu signora Peddovani) a Basilej. NeÏco sÏlo
prÏes VõÂdenÏ na SÏvyÂcary Dr.Letfus), ...v roce 1942 jsem byla letecky
v Ita lii, kde jsem se setkala se Scottem. ....S Wilsonem jsem se pak
videÏla v roce 1945, kdy jsem odmõÂtla znovu zacÏõÂt, s poukazem na dõÂteÏ
a manzÏela po konc. ta boru. Naposledy jsem ho videÏla v roce 1946 ...
odmõÂtla jsem odjet s tõÂm, zÏe kdyzÏ meÏ tu nechali prozÏõÂt okupaci, nynõÂ
neodjedu, zÏe chci vychovat z dcerky CÏ esÏku, ...kdy jsem se jizÏ znala
s panem PlechatyÂm, leÂpe rÏecÏeno pracovala jsem pro neÏho... Od roku
1946 jsem pracovala vyÂhradneÏ pro cÏeskoslovenskou zpravodajskou
sluzÏbu... Od CIC jsem meÏla nabõÂdku podanou asi v r. 1946 prostrÏednictvõÂm
Kubalka rovneÏzÏ hlaÂsÏeno), kterou jsem neakceptovala. Bylo mi to
loni v NeÏmecku Dawisem prÏicÏteno k tõÂzÏi.ª 16)

255
TõÂm ¹loni v NeÏmeckuª Markova myslela svoji cestu ve druhe polovineÏ
roku 1948 za uÂcÏelem napojenõ nacÏeskoslovensky odboj v zahranicÏõÂ,
kterou podnikla na prÏõÂkaz sveÂho rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna daÂle rÏ. o.) Josefa
PlechateÂho. V NeÏmecku byla neÏkolikraÂt vyslyÂchaÂna orgaÂny Counter
Intelligence Corps daÂle CIC) a ve sve zpraÂveÏ uvaÂdõÂ, zÏe byla taÂzaÂna na
u daje, ktere nikde drÏõÂve nerÏekla, jako naprÏ.:
¹...procÏ je zavrÏen otec a manzÏel, s kyÂm jsem prÏõÂmo za va lky pracovala,
jak dlouho jsem ve zpravodajske sluzÏbeÏ, kdo za mnou byl lonÏskeÂho
podzimu v Praze ze Secret Service, na koho maÂmprÏõÂme napojenõÂ,
kolik jsem dostala odmeÏny za sluzÏby za va lky a pod. ...Poslednõ ,ra nu'
mi zasadil tõÂm, zÏe se mne ptal, zda pan Lampel /zduÊ raznil autor/
z LondyÂna je cÏlenem SS /zrÏejmeÏ Secret Service ± pozn. autor/ a jakeÂho
druhu smlouvy uzavrÏel.ª 17)
O tom, zda-li Milena Markova skutecÏneÏ beÏhem vaÂlky pracovala pro
britskou rozveÏdku, se muÊzÏeme pouze dohadovat z podobnyÂch, nikde
jinde nepotvrzenyÂch naÂznakuÊ . Pokud ano, byla tato praÂce ve prospeÏch
spojencuÊ prÏõÂcÏinou, vedle zaÂsÏti a osobnõÂch uÂcÏtuÊ ), procÏ se o ni po vaÂlce
zacÏaly zajõÂmat vysÏetrÏovacõ ogaÂny MLS a take toho, zÏe byla posleÂze
zõÂskaÂna pro spolupraÂci s cÏeskoslovenskou StB.
Na zaÂkladeÏ oznaÂmenõ jejõ neÏkdejsÏõ znaÂme LibusÏe Marianove soudnõÂm
orgaÂnuÊ m byla Milena Markova dne 8. 1. 1946 vzata do vazby pro
podezrÏenõÂ z udavacÏstvõÂ. Do vazby byl vzat rovneÏzÏ jejõÂ bratr Jan NedvõÂdek
a v jine souvislosti i jejõ otec, ktery byl posleÂze odsouzen k desetileteÂmu
veÏzenõÂ.
Ve veÏzenõ se seznaÂmila s Hanou Krupkovou, se kterou se u dajneÏ
deÏlila o slamnõÂk. Cesty obou zÏen se protly jesÏteÏ za dva roky, o tom vsÏak
pozdeÏji.
VysÏetrÏovaÂnõ MLS Markove udavacÏstvõ neprokaÂzalo, naopak neÏkterÏõÂ
sveÏdci hovorÏili o tom, zÏe sama rozsÏirÏovala v letech 1939 ± 1940
komunisticke tiskoviny a prÏeklaÂdala zahranicÏnõ rozhlas. DaÂle se ukaÂzalo,
zÏe ¹skupina malõÂrÏe Rolinaª nebyla ozbrojenou odbojovou skupinou,
ale pijaÂckou partou volneÏjsÏõÂch mravuÊ , ktera verÏejneÏ poslouchala
zpraÂvy zahranicÏnõÂho rozhlasu, tyto rozsÏirÏovala a zesmeÏsÏnÏ ovala staÂtnõÂ
prÏedstavitele Osy a soveÏtskeÂho stranickeÂho staÂtnõÂka Molotova. PrÏi vysÏetrÏovaÂnõÂcÏlenoveÂ
skupiny spolupracovali s uÂrÏednõÂky gestapa a svyÂmi
vyÂpoveÏd'mi podstatneÏ rozsÏõÂrÏili pocÏet zatcÏenyÂch.
Markova byla na zÏaÂdost sveÂho muzÏe propusÏteÏna z vazby MLS 23. 5.
1946, nicmeÂneÏ byla obvineÏna ze zlocÏinu propagace a podpory nacistickeÂho
hnutõÂ podle § 3/1 retribucÏnõÂho zaÂkona cÏ. 16/45, ktereÂho se
meÏla dopustit tõÂm, zÏe ¹...se styÂkala s vyÂznacÏnyÂmi NeÏmci, chodila na
naÂvsÏteÏvu k Moravcovi a Heydrichovi, o neÏmzÏ se pochvalneÏ vyjadrÏovala,
a zÏe se styÂkala s vedoucõÂm uÂrÏednõÂkem prazÏskeÂho SD Schneiderem
azuÂcÏastnÏovala se ruÊ znyÂch neÏmeckyÂch sbõÂrek, prÏi nichzÏ se dala fotografovatª.
18) Tato obzÏaloba se opõÂrala o sveÏdeckou vyÂpoveÏd' neÏkdejsÏõÂ

256
spolubydlõÂcõ Markove ze ZahranicÏnõ domoviny daÂle neuprÏesneÏno).
V protokole z 15. 10. 1945 uvaÂdõÂ:
¹....sveÏrÏila se mi NedvõÂdkovaÂ, zÏe byla na vecÏõÂrku u Heydricha, zÏe to
musõ byÂt skveÏly muzÏ, kdyzÏ dovede tak kra sneÏ hra t na housle, ...byla
vyfotografova na bud' s Moravcem nebo s Heydrichem prÏed bolsÏevickou
vyÂstavou SoveÏtsky ra j) s pokladnicÏkou v ruce. Tuto fotografii jsem skutecÏneÏ
videÏla. ...zÏe chodõ na PrazÏsky hrad na naÂvsÏteÏvu Moravcovy rodiny,
...k NedvõÂdkove podvakraÂte prÏisÏel NeÏmec, ktery meÏl na kabaÂteÏ
ha kovy krÏõÂzÏ. ...NedvõÂdkova podepsala neÏjakou listinu snad sbeÏracõÂ
listinu) a za rovenÏ dala neÏjaky peneÏzÏnõ prÏõÂspeÏvek.ª 19)
TataÂzÏ osoba o puÊ l druheÂho roku pozdeÏji 2. 4. 1947 vypovõÂdaÂ:
¹...nemohu si dnes jizÏ urcÏiteÏ vzpomenout, zda mluvila take o vecÏõÂrku
u Heydricha, ...ukazovala mi neÏjakou fotografii, kde byla vyobrazena
s pokladnicÏkou v ruce, avsÏak urcÏiteÏ nebyl na fotografii ani Heydrich,
ani Moravec, ...o MoravcoveÏ rodineÏ nikdy nemluvila, ...nevideÏla jsem
sbeÏracõ listinu, sta la jsem tehdy u okna obra cena do ulice. ...Svou vyÂpoveÏd'
jsem ucÏinila pod dojmem tehdejsÏõÂ doby a nebyla jsem si veÏdoma,
zÏe by vyÂpoveÏd' mohla neÂst neÏjake na sledky, ...byla jsem k vyÂpoveÏdi
povola na proti sve vuÊ li.ª 20)
Milena Markova k tomu uvaÂdõÂ, zÏe tato osoba, sveÏdcÏõÂcõ proti nõÂ, byla
ke sveÏdectvõÂ donucena vyÂhruÊzÏkami slecÏny MarianoveÂ, nebot' MarianovaÂ
veÏdeÏla o tom, zÏe tato sveÏdkyneÏ ±byÂvala spolubydlõÂcõ Markove ±
meÏla za vaÂlky milostny pomeÏr s vysoce postavenyÂm NeÏmcem. 21)
ProcÏ MLS tak ochotneÏ zprostil Markovou obzÏaloby a sveÏdkyneÏ u plneÏ
meÏnõ svou vyÂpoveÏd', mohou vysveÏtlit veÏty, ktere napsal 23. 6. 1948 na
agenturnõ zpraÂvu daÂle AZ) rÏ. o. Markove Josef Plechaty poteÂ, co
Markovou vyslal do NeÏmecka navaÂzat styky s vedenõÂm cÏeskoslovenskeÂ
emigrace: ¹Agent /tj. Markova ± pozn. autor/ tvrdil, zÏe tuto cestu konaÂ
za tõÂm uÂcÏelem, aby splatil mora lnõ dluhy, ktere vuÊcÏi meÏ ma . NaraÂzÏel tõÂm
na intervenci u soudu.ª 22)
Jak je zrÏejme z textu vyÂsÏe uvedeneÂho zÏivotopisu, Milena Markova se
znala s Josefem PlechatyÂm jizÏ od roku 1946, tamteÂzÏ take uvaÂdõÂ, zÏe jizÏ
pro neÏho pracovala. 23) AcÏkoli byl jejõÂ agenturnõÂ svazek skartovaÂn v roce
1956, 24) lze prÏedpoklaÂdat, zÏe pro zpravodajskou spolupraÂci byla zõÂskaÂna
prÏõÂmo PlechatyÂm, nebot' jejich vzaÂjemne vztahy nebyly pouze
cÏisteÏ pracovnõÂ 25) , nebo jeho nadrÏõÂzenyÂm, vedoucõÂm politickeÂho oddeÏlenõÂ
ZOB SÏteÏpaÂnem PlacÏkem.
K metodaÂm praÂce zpravodajskyÂch slozÏek v letech 1946 ±1948 byÂvalyÂ
prÏõÂslusÏnõÂk StB Josef Plechaty vsÏedesaÂtyÂch letech uvaÂdõÂ:
¹...Agentura byla zõÂskaÂva na myslõÂm vyÂhradneÏ naza kladeÏ kompromateriaÂ
lu, i kdyzÏ byl neÏkdy velmi problematickyÂ. ...Ja sa m jsem meÏl
celkem 4 va zane spolupracovnõÂky. VaÂzaÂnõ nebo prÏevaÂzaÂnõ provaÂdeÏl
PlacÏek, nebo ja za jeho prÏõÂtomnosti. Zpra vy ...byly v r. 1946 a snad

257
jesÏteÏ v 1947 zpracova ny ve zpra vy pro ministra vnitra a prÏedsedu byÂvaleÂho
ZemskeÂho na rodnõÂho vyÂboru v Praze. ZpocÏa tku prÏebõÂral a upravoval
tyto zpra vy vedoucõ politickeÂho oddeÏlenõ ZOB PlacÏek. Po zavedenõÂ
A a B listuÊ jsem tyto prÏepisoval na A listy, ktere byly psaÂny ve 3±4
exemplaÂrÏõÂch, B listy dvojmo. Jednu kopii listu A a B jsem zakla dal do
sveÂho fasciklu. ZbyÂvajõÂcõ jsem prÏeda val bud'to prÏõÂmo PlacÏkovi nebo do
jeho kancelaÂrÏe. Odtud byly nebo meÏly byÂt distribuova ny na jednotlivaÂ
oddeÏlenõÂ, pozdeÏji sektory. V roce 1948 /kdyzÏ/ byla zrÏõÂzena agenturnõÂ
centra la, prÏevzal cÏtenõ vsÏech zpraÂv KrÏenek-Mach. Za vazÏneÏjsÏõ prÏeda val
PlacÏkovi nebo Milenovi, pozdeÏji snad Za vodskeÂmu, ostatnõ rozdeÏloval
prÏõÂmo.ª 26)
Milena Markova byla vaÂzaÂna k agenturnõ praÂci na zaÂkladeÏ prÏerusÏenõÂ
soudnõÂho procesu u MLS a pravdeÏpodobneÏ svoji roli sehraÂl i osobnõÂ
vztah k Josefu PlechateÂmu. MeÏla nesÏt'astne a rozvraÂcene manzÏelstvõÂ
27) , navõÂc si jejõ otec odpykaÂval mnohalete veÏzenõ za provineÏnõ proti
naÂrodnõÂ cti a ona doufala, zÏe svou spolupracõÂ dosaÂhne zmõÂrneÏnõÂ jeho
trestu 28) .DaÂle ji motivovaly jejõ vaÂlecÏne a povaÂlecÏne zaÂzÏitky, jak se
o nich zminÏuje v dopise adresovaneÂm ¹PepõÂcÏkoviª Josefu PlechateÂmu?).
29)
Jako pocÏaÂtecÏnõ datum sve spolupraÂce uvaÂdõ Markova rok 1946, jejõÂ
prvnõ dochovana AZ je z 3. 11. 1947.
Agenturnõ znacÏka Markove byla ¹K 40ª, pozdeÏji ¹AK-950ª, znacÏka
rÏ. o. ¹A-1-Aª, ale jizÏ na dalsÏõÂch zpraÂvaÂch se objevuje znacÏka rÏ. o. ¹Aª
a vedle znacÏky ¹K 40ª i krycõÂ jmeÂno KOLDA.
KOLDA si zaklaÂdala na tom, zÏe ji rÏõÂdõ zodpoveÏdny orgaÂn, na ostatnõÂ
se dõÂvala s despektem. 30) Onen ¹Aª, jinak FALBR 31) , ve skutecÏnosti
Josef Plechaty 32) ,tõÂm zodpoveÏdnyÂm pracovnõÂkem bezesporu byl.
Josef Plechaty nastoupil 1. 11. 1945k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnostnõÂmu
daÂle jen ZOB II) jako referent, v roce 1946 se staÂva prÏednostou
oddeÏlenõÂ, v roce 1947 nahrazuje ve vedenõÂ oblastnõÂho zpravodajskeÂho
oddeÏlenõ daÂle OZO I, tj. podrÏõÂzene slozÏky ¹zpravodajskeÂ
sluzÏby KSCÏ ª ± ZOB II) Leopolda Kubelku odvolaneÂho pro podezrÏenõÂ
ze styku s francouzskou zpravodajskou sluzÏbou a pro nehlaÂsÏene styky
s pravicovyÂmi sociaÂlnõÂmi demokraty.
OZO I meÏlo puÊ sobnost pro Prahu-meÏsto a podobne cÏleneÏnõ oddeÏlenõÂ
obranneÂho, politickeÂho a hospodaÂrÏskeÂho zpravodajstvõÂ) jako ZOB
II. V brÏeznu 1948 prÏi reorganizaci zpravodajske sluzÏby, kdy do noveÏ
vznikajõÂcõ sluzÏby oznacÏovane pozdeÏji jako StB) byli prÏebõÂraÂni uÂrÏednõÂci
ZOB a zejmeÂna OZO I, byl Josef Plechaty povyÂsÏen na kapitaÂna s uÂcÏinnostõÂ
od 7. 9. 1948 33) a poveÏrÏen vedenõÂm IV. sektoru u tvaru BAa; jeho
zaÂstupcem byl Emil Orovan. 34)
IV. sektor plnil prÏevaÂzÏneÏ u koly pro sektory ostatnõÂ, tj. obranneÂ,

258
politicke a hospodaÂrÏske zpravodajstvõÂ. Do naÂplneÏ jeho cÏinnosti patrÏilo
provaÂdeÏt prÏõÂpravna sÏetrÏenõÂ, sledovaÂnõÂ, zatyÂkaÂnõ a rozpracovaÂnõÂvsÏeobecnyÂch
objektuÊ tj. hoteluÊ , kavaÂren, kin apod.); prÏebõÂral rovneÏzÏ speciaÂlnõÂ
u koly celostaÂtnõÂho vyÂznamu, podõÂlel se naprÏõÂklad na likvidaci
¹skupiny SVEÏ TLANAª.
IV. sektor byl rozdeÏlen na oddeÏlenõÂ zjisÏt'ovacõÂ, sledovacõÂ, vyÂpadoveÂ
a oddeÏlenõÂvsÏeobecnyÂch objektuÊ . Veliteli jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ byli v teÂ
dobeÏ: VojteÏch Kozel, AntonõÂn Kavan, EvzÏen AbrahamovicÏ a FrantisÏek
Liska. 35)
Jak jsem jizÏ vyÂsÏe uvedl, prvnõ dochovana agenturnõ zpraÂva Mileny
Markove je z pocÏaÂtku listopadu 1947. PrÏestozÏe praÂveÏ nastupovala zameÏstnaÂnõÂ
v ChariteÏ a mohla byÂt pro ZOB, leÂpe rÏecÏeno OZO I, zajõÂmavaÂ
svyÂmi styky s osobami z okruhu CÏ eskoslovenske strany lidove daÂle
CÏ SL) 36) a z okruhu ¹prazÏske smetaÂnkyª, nebyla jejõÂm nadrÏõÂzenyÂm
jasna otaÂzka dalsÏõÂho zameÏrÏenõ a pouzÏitõ agentky, pry vzhledem k jejõÂmu
zvlaÂsÏtnõÂmu charakteru. Markova v tu dobu nemeÏla duÊveÏru rÏ. o.,
byla hodnocena jako neserioÂznõ a nestaÂla povaha, se sklonem ke lhanõÂ
a intrikarÏenõÂ, ktera se cÏinõ zajõÂmava vypraÂveÏnõÂm o svyÂch politickyÂch
a staÂtnickyÂch znaÂmostech. Plechaty seonõ zminÏ uje, zÏe: ¹...agent dosud
poda val zpra vy neseriosnõÂazÏe uÂkoly musõ dosta vat velmi opatrneÏ,
aby jich nezneuzÏil proti naÂm.ª 37) Markova nebyla z pocÏaÂtku u nora
1948 konkreÂtneÏ u kolovaÂna, byla pouze v naÂznacõÂch smeÏrovaÂna na
styky s VatikaÂnem a agenturnõÂ styk s rÏ. o. byl pomeÏrneÏ maÂlo cÏastyÂ,
odmeÏny za zpraÂvy odmõÂtala.
O dalsÏõÂm setkaÂnõÂsrÏ. o. je zaÂznam azÏ z 8. 2. 1948, kdy PlechatyÂ
¹nema zaÂjemª o dalsÏõ spolupraÂci s Markovou a prÏõÂmo navrhuje, aby
se styÂkali pouze jako prÏaÂteleÂ, nebot' zpraÂvy, ktere ona nosõÂ, pro neÏho
nemajõ cenu. NedaÂva Markove zÏaÂdny u kol, nechaÂva na jejõ vuÊ li, ¹co
snad prÏineseª, s u myslem jesÏteÏ võÂce omezit styk, nebot' prÏedpoklaÂdal,
¹zÏe jen tak muÊzÏe od agentky neÏco dostatª. 38)
Po u noru 1948 se rÏada lidõ rozhodla opustit republiku. BeÏzÏenci
pochaÂzeli zejmeÂna ze strÏednõÂch a vysÏsÏõÂch spolecÏenskyÂch vrstev, tj.
zteÏch, kde se pohybovala i MarkovaÂ. To ukaÂzalo nove mozÏnosti jejõÂ
spolupraÂce s StB. Ve svyÂch zpraÂvaÂch se nynõÂ prÏevaÂzÏneÏ zameÏrÏovala na
osoby, ktere se chystaly odejõÂt za hranice. Prvnõ zpraÂvu tohoto druhu
prÏinesla jizÏ koncem brÏezna 1948.
Markova sama vyhledala 7. 3. 1948 PlechateÂho v byteÏ jeho sestry
su myslem zacÏõÂt ¹poctiveÏ pracovatª a o dva dny pozdeÏji jizÏ prÏinesla
udaÂnõÂnaOskara CÏermaÂka-CÏerneÂho, ktery od podzimu 1947 dochaÂzel
do bytu svyÂch znaÂmyÂch DvorÏaÂcÏkovyÂch a nynõÂ organizoval odchody
lidõ do zahranicÏõÂ. V teÂto dobeÏ jizÏ zacÏõÂna Markova nabyÂvat duÊveÏru
rÏ. o. 39) AzÏ do poloviny cÏervna 1948 hraje ve sve zÏivotnõ trageÂdii roli
pasivnõ udavacÏky. PrÏinaÂsÏõ zpraÂvy o u dajne sabotaÂzÏi praÂce v chomutov-

259
skeÂm Mannesmannu, vcÏetneÏ tipu na osobu, kteraÂ, bude-li vzata ¹do
presuª, promluvõÂ.
DaÂle jsou to zpraÂvy o prÏõÂpraveÏ u nosu JUDr. Prokopa Drtiny do
zahranicÏõÂ skupinou naÂrodnõÂch socialistuÊ vedenou jakyÂmsi Kolbabou,
cozÏ vedlo k strÏezÏenõÂ Drtiny prÏõÂmo na Bulovce pracovnõÂky IV. sektoru,
kde vystupovali jako leÂkarÏi. 40) Markova dodaÂva zpraÂvy o stycõÂch ruÊznyÂch
osob s cizõÂmi vyslanectvõÂmi; mj. hovorÏõ take oLampelovi, ktereÂho
zminÏ uje v souvislosti se svyÂm vyÂslechem na CIC viz vyÂsÏe). Na
Lampela byla u kolovaÂna, aby prÏijala spolupraÂci jakeÂhokoli druhu,
poprÏ. aby si od neÏho neÏco ¹vypuÊjcÏilaª.
V jejõÂch udaÂnõÂch na osoby v souvislosti s emigracõÂ se objevujõÂ
i jmeÂna, se kteryÂmi se setkaÂme daÂle: PaÂnek, Janda, JirÏõÂ a Gerta DvorÏaÂcÏkovi.
V dubnu 1948 prÏispõÂva k odhalenõ ¹ilegaÂlnõ skupiny HANAÂK
A SPOL.ª tõÂm, zÏe na jednoho z okruhu teÏchto lidõÂ prÏinaÂsÏõÂ informaci
o jeho u myslu uteÂci do zahranicÏõÂ. Z prostrÏedõ teÂto skupiny donesla
vyÂnÏ atek u dajneÂho dopisu Jana Masaryka a protirezÏimnõ letaÂk podepsanyÂ
¹UÂstrÏedõÂ Prahaª. Dotkla se tak neveÏdomky akce StB ¹SKAUTª;
na likvidaci skupiny ¹HANAÂK a spol.ª meÏla jen dõÂlcÏõÂ podõÂl. 41)
AktivneÏ, jako provokateÂrka, vstoupila do deÏjstvõÂ v polovineÏ cÏervna
roku 1948. Tehdy navsÏtõÂvila lidoveckeÂho poslance Pexu jako osoba,
ktera maÂu zke styky se zahranicÏõÂm, a snazÏila se od neÏho zõÂskat konkreÂtnõÂ
vzkazy pro emigraci v NeÏmecku. Zde Markova neuspeÏla, Pexa se
jõÂ zmõÂnil, zÏe meÏl jizÏ neÏkolik provokacÏnõÂch naÂvsÏteÏv podobneÂho druhu
a na nabõÂdky Markove nereagoval. U speÏsÏneÏjsÏõ byla u manzÏelky Pavla
Tigrida, ktery jizÏ puÊ sobil v NeÏmecku. Od nõ dostala kontaktnõ hesla
a adresu.
Vte dobeÏ jizÏ zõÂskala plnou duÊveÏru sveÂho rÏ. o. Ten se rozhodl Markovou
poslat v cÏervnu do NeÏmecka, aby navaÂzala styky s vedenõÂm
cÏeskoslovenskyÂch exilovyÂch slozÏek, a zõÂskala tak spojenõÂ na ilegaÂlnõÂ
skupiny v CÏ SR.
K vysazenõ Markove doNeÏmecka dosÏlo 23. 6. 1948 ve spolupraÂci
s pohranicÏnõÂm u tvarem SNB ve TrÏech SekeraÂch. Vybavena 20 dolary
od sveÂho rÏ. o. a smluvenyÂmi hesly pro stanovenõÂ zpuÊ sobu a cÏasu naÂvratu
42) byla Markova prÏevedena prÏõÂslusÏnõÂkem tameÏjsÏõÂho u tvaru SNB
u hranicÏnõÂho kamene cÏ. 23.
Po prÏekrocÏenõ hranic dosÏla Markova doMaÈhringu. Zde se prÏihlaÂsila
u celnõ straÂzÏe, ktera jõ po odebraÂnõ hotovosti prÏedala naÂsledujõÂcõ den
na CIC do Tirschenreuthu. Byla podrobena prÏedbeÏzÏneÂmu vyÂslechu,
prÏedstavila se jako zaÂstupce odbojove organizace hledajõÂcõ napojenõÂ
na vedenõÂ cÏeskoslovenskeÂho exilu za uÂcÏelem navaÂzaÂnõÂ zpravodajskeÂ
spolupraÂce.
NaÂsledujõÂcõÂ den byla odvezena na sluzÏebnu CIC do Weidenu, kde

260
byla podrobneÏ vyslechnuta k osobnõÂm u dajuÊ m, k politickyÂm a spolecÏenskyÂm
stykuÊ m a k organizaci, kterou zastupuje. Jako vedoucõÂho
zpravodajske ilegaÂlnõ skupiny, ktery ji posõÂla navaÂzat styky s pplk.
Romanem Kokrdou, uvedla JUDr. Josefa Jandu, sveÂho neÏkdejsÏõÂho
praÂvnõÂho zaÂstupce z procesu u MLS. JUDr. Janda prÏirozeneÏ nemeÏl
ani tusÏenõÂ o cesteÏ MarkoveÂ, ani o tom, zÏe on saÂm je ¹vedoucõÂ ilegaÂlnõÂ
skupinyª. Milena Markova daÂle uvedla, zÏe prÏichaÂzõ navaÂzat styk s Pavlem
Tigridem. Byla dotazovaÂna na ¹spolehliveª pohranicÏnõÂky, na
agenty SNB posõÂlane zCÏ eskoslovenska do zahranicÏõÂ, na lidi, kterÏõÂprÏijdou
do NeÏmecka prostrÏednictvõÂm skupiny JUDr. Jandy. PrÏi vyÂslechu
se odvolaÂvala na Ivana Herbena, doc. Krajinu, H. KozÏeluhovou,
gen. LisÏku, pplk. Kokrdu a Pavla Tigrida.
BeÏhem ¹prvnõÂho kolaª vyÂslechuÊ bylo Markove oznaÂmeno, zÏe spolupraÂce
s cÏeskoslovenskyÂm exilem je mozÏna pouze prostrÏednictvõÂm CIC,
avsÏak MarkovaÂ, veÏdoma si sveÏrÏeneÂho u kolu, trvala na spolupraÂci pouze
s cÏeskou slozÏkou. Byla vyzvaÂna, aby napsala dopis Pavlu Tigridovi,
ktery ji bude z bezpecÏnostnõÂch duÊ voduÊ kontaktovat saÂm.
Po vyÂslechu dostala Markova volnost pohybu, a tak se pod zaÂminkou,
zÏe jede navsÏtõÂvit svou znaÂmou do Bayreuthu, vydala do Frankfurtu,
aby vyhledala Tigrida v Parkhotelu, nebot' mõÂsto jeho pobytu
a heslo, kteryÂm se mu meÏla hlaÂsit, znala od jeho manzÏelky.
Ve Frankfurtu naÂhodou narazila na pracovnõÂka CIC Dawise, kteryÂ
ji znal jesÏteÏ ze sveÂho pobytu v Praze. Odvedl ji opeÏt na CIC, kde podstoupila
dalsÏõÂvyÂslechy. Znovu se prÏedstavila jako spojka domaÂcõÂ organizace,
ktera prÏijela do Frankfurtu navaÂzat spojenõ s Tigridem. PoteÂ
byla ubytovaÂna v Parkhotelu, odkud nesmeÏla vychaÂzet bez doprovodu
uÂrÏednõÂka CIC Dawise a nepodarÏilo se jõÂ ani odeslat lõÂstek do Prahy se
vzkazem, zÏe ¹trochu prsÏõª.
Po neÏkolika dnech byla prÏevezena do Regensburgu a opeÏtovneÏ vyslyÂchaÂna
na kontrasÏpionaÂzÏnõÂm oddeÏlenõÂ CIC referentem Adlerem.
KromeÏ obvyklyÂch otaÂzek byla u dajneÏ dotazovaÂna mj. na svou zpravodajskou
minulost a styky se Secret Service viz vyÂsÏe).
NaÂsledovaly opeÏt vyÂslechy, po kteryÂch byla pod krycõÂm jmeÂnem ubytovaÂna
v Karmelitan hotelu s volnostõÂ pohybu a ¹plnou ochranouª,
nicmeÂneÏ styky s Tigridem, Kokrdou nebo cÏeskoslovenskou odbojovou
slozÏkou se jõÂ navaÂzat nepodarÏilo.
VpaÂtek 2. 7. 1948 vyhledali Markovou v hotelu dva muzÏi, kterÏõÂ se
prÏedstavili jako CÏ ERMAÂK a STUDENYÂ. NabõÂdli jõÂ spolupraÂci s jejich
¹neoficiaÂlneÏ uznanouª skupinou. Markova s nimi jednala poteÂ, co se jõÂ
nepodarÏilo navaÂzat spojenõÂ s Frankfurtem. Oba muzÏi projevili zaÂjem
o zpraÂvy vojenskeÂho a hospodaÂrÏskeÂho charakteru, za ktere nabõÂzeli
hotovost, umozÏneÏnõÂ spojenõÂ s dalsÏõÂ domaÂcõÂ skupinou ¹STRÏ IÂBRNAÂ
NITª, a dokonce osvobozenõ otce Markove zveÏzenõÂ.
Agentku druhy den opeÏt kontaktoval STUDENY spolecÏneÏ s muzÏem
neÏmecke naÂrodnosti, ktery se pozdeÏji prÏedstavil jako Richter, zmoc-

261
neÏnec neÏkdejsÏõÂho cÏeskoslovenskeÂho exiloveÂho politika neÏmecke naÂrodnosti
Wenzela Jaksche. Ten konkretizoval zpravodajske pozÏadavky:
spojenõÂ na ¹politickou policiiª, informace o soveÏtskeÂm vlivu
vcÏeskoslovenske armaÂdeÏ, vliv soveÏtskyÂch poradcuÊ ve vlaÂdeÏ, informace
o vojenskyÂch a strategickyÂch objektech a zarÏõÂzenõÂch, zõÂskaÂnõÂcÏasopisu
Kominform.
DalsÏõ den, po naÂvsÏteÏveÏ ubytovny pro cÏeske beÏzÏence, kde se MarkovaÂ
seznaÂmila s prÏedsedou Zemske naÂrodnõ rady architektem KuÊ rkou
ajõÂm vedenou ¹CÏ ERNOU KNIHOUª 43) , byla u dajneÏ kontaktovaÂna Jakschem
osobneÏ, ktery jõ ve spolecÏnosti HutaÂka a StudnicÏky pravaÂ
jmeÂna CÏ ERMAÂKA a STUDENEÂ HO nabõÂdl spolupraÂci a zadal konkreÂtnõÂ
zpravodajske u koly. DaÂle jõ byl odevzdaÂn vzkaz pro StudnicÏkovu
manzÏelku v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, ktera meÏla Markove umozÏnit napojenõÂ
na mariaÂnskolaÂzenÏ skou vysõÂlacÏku, jejõÂzÏ obsluze meÏla pak
prÏedat pokyny pro vedenõÂ raÂdioveÂho provozu. Byla domluvena dalsÏõÂ
schuÊ zka v NeÏmecku na 15. 7. 1948.
JelikozÏ CIC odmõÂtla pomoci Markove v naÂvratu, odvezli ji HutaÂk
a StudnicÏka 7. 7. 1948 k hranicõÂm a vysadili u kostelõÂka v prostoru
obce MaÈhring. Zde hranice prÏekrocÏila a na pohranicÏnõÂm u tvaru ve
TrÏech SekeraÂch se prÏihlaÂsila jako navraÂtilec na amnestii. Druhy den
byla prÏedaÂna na StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, odkud ji vyzvedl PlechatyÂ.
Zavezl ji ke StudnicÏkoveÂ, ktera prÏislõÂbila dojednat schuÊ zku s radistou
mariaÂnskolaÂzenÏske vysõÂlacÏky na 10. 7. 1948. Na teÂto schuÊ zce
Markova take odevzdala StudnicÏkove instrukce z NeÏmecka a prÏislõÂbila
dorucÏit 15. 7. 1948 zpraÂvy od plzenÏ skyÂch odbojaÂrÏuÊ.
Po naÂvratu do Prahy kontaktovala Milena Markova JUDr. Josefa
Jandu s nabõÂdkou zorganizovat zpravodajskou skupinu. Jandu, znaÂmeÂho
z puÊ sobenõ za KveÏtnove revoluce prÏi Velitelstvõ BartosÏ a povaÂlecÏneÂho
zameÏstnance HlavnõÂho sÏtaÂbu ministerstva naÂrodnõÂ obrany daÂle
MNO), vedly k souhlasu s ilegaÂlnõ pracõ mimo jine i existencÏnõ starosti,
nebot' 8. 3. 1948 mu byla dekretem AkcÏnõÂho vyÂboru AdvokaÂtnõÂ komory
pro CÏ echy zrusÏena advokaÂtnõÂ praxe. 44) Po MarkoveÂ, jakozÏto spojce
s emigracõÂ, neÏkolikraÂt vzkazoval nutnost peneÏz a vozu pro zpravodajskou
cÏinnost. Agentka mu prÏedala u koly, ktere prÏivezla od Jakschovy
skupiny, Janda ovsÏem nikdy neposlal zpraÂvy veÏtsÏõÂho vyÂznamu.
Dne 15. 7. 1948 Markova spolu s rÏ. o. PlechatyÂm odjeli sluzÏebnõÂm
vozem do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ. Zde se setkala s radistou JaromõÂrem
NovyÂm, ktery jõ pro HutaÂka prÏedal zpraÂvy od plzenÏ ske skupiny. Byly
to zpraÂvy ze SÏ kodovyÂch zaÂvoduÊ , seznamy komunistickyÂch prÏedaÂkuÊ,
kterÏõÂ provaÂdeÏli ocÏistu, zpraÂvy z doluÊ JaÂchymov, zpraÂva o JirÏõÂm Michlovi,
plaÂnek vojenskeÂho letisÏteÏ PlzenÏ a jeho stav, fotografie z plzenÏskyÂch
demonstracõÂ z 6. 5. 1948, prÏõÂrucÏka pro podduÊ stojnõÂky a informace
o uskladneÏnõ munice pro Lidove milice daÂle LM) v Plzni.
KdyzÏ tyto zpraÂvy byly na sluzÏebneÏ StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch ofo-

262
tografovaÂny, Markova navsÏtõÂvila matku HutaÂka, ktera synovi posõÂlala
vzkazy a jmenovita varovaÂnõÂprÏed zraÂdci a prÏed meÏstecÏkem Tirschenreuth,
kde pry meÏla BezpecÏnost mnoho zveÏduÊ . Po schuÊ zce odjela sluzÏebnõÂm
vozem StB na pohranicÏnõ u tvar TrÏi Sekery, jehozÏ velitel ji doprovodil
ke hranicõÂm. Ve stejnou dobu jako MarkovaÂ, byl prÏevaÂdeÏn
jesÏteÏ dalsÏõ agent StB, nasmeÏrovany k Dawisovi. Oba agenti vsÏak nemeÏli
o existenci druheÂho tusÏenõÂ; StB tak chteÏla proveÂst jejich vzaÂjemnou
kontrolu. 45)
Na Milenu Markovou cÏekal v NeÏmecku na smluveneÂm mõÂsteÏ vuÊz
s JakschovyÂmi lidmi, kteryÂm odevzdala zpraÂvy od JUDr. Jandy a z MariaÂnskyÂch
LaÂznõÂ. StudnicÏka, ktery pracoval teÂzÏ pro CIC, se snazÏil
Markovou prÏed touto organizacõÂ, a zejmeÂna prÏed cÏeskou odbojovou
slozÏkou, utajit. ChteÏl tak zõÂskat zpravodajsky pramen pouze pro Jaksche,
navõÂc si byl veÏdom nelegaÂlnosti zpravodajskeÂho pocÏõÂnaÂnõÂ bez
veÏdomõ AmericÏanuÊ . Proti jejich vuÊ li rovneÏzÏ pomohl Markove prÏi jejõÂ
prvnõÂ cesteÏ doNeÏmecka odejõÂt zpeÏt do CÏ SR. Pobyt agentky se mu vsÏak
utajit nepodarÏilo, cozÏ vedlo k jeho kraÂtkodobeÂmu zajisÏteÏnõÂ a rozhodnutõÂ,
ktere ho staÂlo mnoho let zÏivota. O tom vsÏak pozdeÏji.
PrÏi teÂto druhe cesteÏ se Markova setkala v Regensburgu RÏ ezneÏ)
s Pavlem Tigridem a vyrÏõÂdila mu heslo od jeho zÏeny. Ten jõÂ prÏislõÂbil
pomoc v navazovaÂnõÂ kontaktuÊ s emigracõÂ. Tigrida vyuzÏila jesÏteÏ k odeslaÂnõÂ
dvou lõÂstkuÊ do Prahy o kraÂsneÂm pocÏasõ u dajneÏ jizÏ byla posÏta
mezi CÏ SR a NeÏmeckem cenzurovaÂna).
Dne 20. 7. 1948 byla Milena Markova v Regensburgu kontaktovaÂna
muzÏi z CIC, kterÏõÂ seprÏedstavili jako ADLER, KENNEDY a TAYLOR.
Byla vyslyÂchaÂna ke sve cÏinnosti v CÏ SR, ke skupineÏ, kterou zastupuje,
ke ¹skupineÏ mjr. KRAÂLEª pradeÏpodobneÏ Chalupa, viz sbornõÂk Securitas
Imperii cÏ. 2 /U DV, Praha 1994, str. 72 ±116), ke sve cÏinnosti
vNeÏmecku, zejmeÂna ke spolupraÂci s Jakschovci aj.
Milena Markova si postupneÏ zõÂskala duÊveÏru vyslyÂchajõÂcõÂch, kterÏõÂ
projevili zaÂjem o spolupraÂci se ¹skupinou kpt. NEMOª krycõÂ jmeÂno
Jandy). Dostala konkreÂtnõ zpravodajske u koly ± naprÏ. zjistit vyÂsledek
naÂvsÏteÏvy Molotova, kdy byl v Praze Zorin, zpraÂvy o zmeÏnaÂch a situaci
ve vlaÂdeÏ, kompetence UÂ strÏednõÂ rady odboruÊ,vsÏe o KolskeÂm /?/, zõÂskat
vyÂtisk cÏasopisu Kominform, zjistit puÊ sobenõÂ RusuÊ v cÏeskoslovenskeÂ
armaÂdeÏ, proniknout do OBZ MNO a do ¹skupiny mjr. KRAÂLEª, doveÏdeÏt
se o uÂcÏelu skupiny a hlavneÏ jmeÂna spojuÊ do zahranicÏõÂ. O tuto skupinu
meÏla CIC eminentnõ zaÂjem, nebot' take od nõ obdrzÏela nabõÂdku ke
spolupraÂci. Na zaÂveÏr byl sjednaÂn termõÂn schuÊ zky s ¹kpt. NEMOª. K vecÏeru
dne 29. 7. 1948 Markova prÏekrocÏila hranici zpeÏt do CÏ ech.
KromeÏ vyÂsÏe uvedenyÂch zpraÂv prÏinesla Markova z NeÏmecka jesÏteÏ
celou rÏadu dõÂlcÏõÂch informacõÂ o emigrantech, objektech, organizaci

263
cÏeskoslovenske zahranicÏnõ odbojove slozÏky a CIC, ktere byly naÂsledneÏ
vyuzÏity StB v dalsÏõÂch akcõÂch proti domaÂcõÂmu odboji.
Naposledy se vydala agentka Markova do NeÏmecka 13. 8. 1948,
tentokraÂt jizÏ sJUDr. Josefem Jandou jako vedoucõÂm skupiny ¹kpt.
NEMOª. SetkaÂnõÂsnõÂm bylo pro zpravodajce CIC, kterÏõÂ seprÏedstavili
jako KEJTEK zrÏejmeÏ Katek) a KARFIELD, zklamaÂnõÂm. Janda, kteryÂ
byl jizÏ dva roky mimo GeneraÂlnõÂsÏtaÂb a do styku s vojenskyÂmi osobami
prÏisÏel prakticky pouze v Klubu spojeneckyÂch duÊ stojnõÂkuÊ , neprojevil
ani zaÂkladnõ zpravodajske znalosti a Markova upadla v podezrÏenõÂ, zÏe
se schovaÂva za zcela jinou osobu, kterou jim utajuje. V rozhovoru
s Markovou oznacÏili muzÏi Jandu za zÏvanila a projevili zaÂjem o dalsÏõÂ
spolupraÂci pouze s nõÂ; Jandu chteÏli vyuzÏõÂt jen pro navaÂzaÂnõÂ stykuÊ
s jinou skupinou.
Po dvou dnech byla tato schuÊ zka skoncÏena. Janda neobdrzÏel veÏtsÏõÂ
financÏnõÂcÏaÂstku na uhrazenõÂ dluhuÊ a na zpravodajskou praÂci, 46) nyÂbrzÏ
zpravodajske u koly z oblasti vojenskeÂho soudnictvõÂ, zbrojarÏskeÂho pruÊmyslu
a u kol opatrÏit informace o Rajmanovi, Weisovi a poslanci
Steinerovi.
MarkovaÂ, ktera prÏijala nabõÂdku k separaÂtnõ spolupraÂci, byla pozÏaÂdaÂna
o zõÂskaÂnõ seznamu cÏlenuÊ U strÏednõ kaÂdrove komise KSCÏ a informacõÂ
oprÏipravovane amnestii na ministerstvu spravedlnosti. DaÂle
meÏla navaÂzat kontakt s dr. Weisem. Styky s Jandou postupneÏ omezit
a ukoncÏit 15. 9. 1948, po prÏevzetõ jeho zpraÂv beÏhem plaÂnovane cesty
do NeÏmecka.
Jandu, ktery se po naÂvratu do republiky prÏece jen rozhodl pro
spolupraÂci s emigracõÂ, vyhledal koncem srpna libenÏ sky katecheta
HouzÏvicÏka a pozÏaÂdal jej, aby pomohl v uÂteÏku do zahranicÏõÂ neÏkolika
osobaÂm. Markova se ochotneÏ zhostila u kolu zajistit pro tyto lidi odvoz.
V den uskutecÏneÏnõÂ cesty se psalo datum 31. 8. 1948, hveÏzda MarkoveÂ
jako agentky byla nejvyÂsÏe a JUDr. Jandovi zbyÂvalo jen neÏkolik hodin
svobody.
Ten den Markova zajistila u StB vuÊz s rÏidicÏem a doprovodila trÏi
uprchlõÂky azÏ do blõÂzkosti hranice. Byl to Jan Vlach, ucÏitel z jihocÏeskeÂ
vesnice LoucÏovice, ktery zvolil emigraci z obav prÏed dalsÏõÂm politickyÂm
vyÂvojem a z idealismu, nebot' od vyÂsÏe uvedeneÂho katechety HouzÏvicÏky
znal teÏzÏke pomeÏry v utecÏeneckyÂch taÂborech a fakt, zÏe v taÂborech prakticky
nejsou ucÏitele pro cÏeske deÏti. DalsÏõÂm uprchlõÂkem byl FrantisÏek
PaÂnek, znaÂmy MarkoveÂ, prchajõÂcõ prÏed MLS. Ten s sebou vezl veÏtsÏõÂ
mnozÏstvõÂ zlatyÂch prÏedmeÏtuÊ a zaÂmeÏr podnikat v NeÏmecku. PoslednõÂm
byl Ilja HveÏzda.
VsÏichni vyÂsÏe jmenovanõÂ nastoupili cestu v 15.30 na SmõÂchoveÏ u stanice
AndeÏl, automobil rÏõÂdil prÏõÂslusÏnõÂk StB BartaÂk. Cestou jim ¹deÏlalo
volnoª dalsÏõ auto StB, ktere pak pokracÏovalo do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ.

264
V KynzÏvarteÏ prÏistoupil prÏevadeÏcÏ KAREL, jinak prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho
u tvaru SNB TrÏi Sekery, jenzÏ je vedl asi hodinu lesem na stanoveneÂ
mõÂsto. Zde byli ¹zaskocÏeniª hlõÂdkou a po fiktivnõÂ prÏestrÏelce, prÏi
ktere se Markove ¹podarÏilo uprchnoutª, byli vsÏichni zatcÏeni a prÏedaÂni
komunisticke spravedlnosti.
NaÂsledujõÂcõÂ den zacÏalo zatyÂkaÂnõÂ. V noci byl zatcÏen JUDr. Josef
Janda, dalsÏõÂ skupina prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹realizovalaª osoby v MariaÂnskyÂch
LaÂznõÂch, zatcÏen byl i libenÏ sky faraÂrÏ HouzÏvicÏka. Janda byl odsouzen
za zlocÏin prÏõÂpravy u kladuÊ o republiku dle § 2, cÏl. 2, zaÂk. cÏ. 50/
/1923 Sb. a za zlocÏin vojenske zrady dle § 6, zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb.
k trestu odneÏtõÂ svobody na 20 let a kaplan Bohumil HouzÏvicÏka dle
§2,zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb. k trestu odneÏtõÂ svobody na 8 let.
Jandovi se konkreÂtneÏ kladlo za vinu, zÏe pomohl k uÂteÏku zameÏstnanci
MNO Kokrdovi, jemuzÏ hrozilo trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ. DaÂle zÏe prostrÏednictvõÂm
Markove ± agentky CIC, kterou po vaÂlce obhajoval prÏed MLS,
se v NeÏmecku zavaÂzal k zõÂskaÂvaÂnõ zpraÂv a tam take prÏedal HouzÏvicÏkovy
põÂsemnosti nezjisÏteÏneÂho obsahu. JUDr. Josef Janda byl ve veÏzenõÂ
do roku 1962, kdy mu byl prominut zbytek trestu.
DuchovnõÂ Bohumil HouzÏvicÏka leÂta veÏzenõÂ dostal za prÏedaÂnõÂ zmõÂneÏnyÂch
tiskovin, zorganizovaÂnõÂ odchodu osob do zahranicÏõÂ a za to, zÏe
napsal dva cÏlaÂnky do ilegaÂlnõÂho cÏasopisu PochodenÏ. 47) DluzÏno poznamenat,
zÏe bylo upusÏteÏno od trestnõÂho stõÂhaÂnõÂucÏitele Jana Vlacha;
k 15letuÊ m odneÏtõÂ svobody byl odsouzen azÏ v roce 1953 v souvislosti
s akcõÂ StB ¹SATANª.
ZatyÂkaÂnõÂ probeÏhlo i v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch. Zde byl zatcÏen radista,
jinak zameÏstnanec letisÏteÏ JaromõÂr NovyÂ, se skupinou asi 10 osob,
daÂle byla ¹realizovaÂnaª mensÏõ skupina z PlzneÏ vedena VrÏesÏt'aÂlem.
PraÂveÏodneÏho pochaÂzely zpraÂvy z PlzneÏ pro NeÏmecko.
Hlavnõ podõÂl na ¹shozenõª mariaÂnskolaÂzenÏske skupiny nesl vedle
Markove drÏõÂve vzpomõÂnany agent CIC StudnicÏka.
Miroslav StudnicÏka odesÏel do NeÏmecka 24. 3. 1948, aby spolecÏneÏ
s NovyÂm a neÏkolika dalsÏõÂmi lidmi vybudoval raÂdiove spojenõ a zpravodajskyÂ
kanaÂl mezi NeÏmeckem a MariaÂnskyÂmi LaÂzneÏmi. DuÊveÏru AmericÏanuÊ
si zõÂskal tõÂm, zÏe jim prozradil mõÂsto u krytu seznamu tajneÏ
popravenyÂch osob v Dachau, kde byl veÏzneÏn, a mõÂsto hrobu dvou
sestrÏelenyÂch americkyÂch letcuÊ.
VNeÏmecku plnil zpravodajske u koly pro CIC v utecÏeneckyÂch taÂborech
a cÏeskyÂch odbojovyÂch skupinaÂch gen. Lva Prchaly, Jaksche
apod.). PosleÂze byl vyslaÂn do CÏ SR s u koly navaÂzat spojenõ s tuzemskyÂmi
skupinami, dohodnout raÂdiove koÂdy pro amateÂrskou vysõÂlacÏku
JaromõÂra NoveÂho pozdeÏji meÏl jeho a jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch prÏiveÂst na
sÏkolenõ doNeÏmecka) a zõÂskat vojenske a hospodaÂrÏske informace.
PrvnõÂ cestu do vlasti StudnicÏka podnikl 10. 6. 1948, beÏhem dalsÏõÂ ±
v polovineÏ srpna 1948 ± se prÏihlaÂsil na StB a byl zatcÏen. At' uzÏ byl jeho

265
motiv ten, zÏe jako dvojõÂ agent chteÏl zõÂskat cenneÏjsÏõÂ informace, nebo ten
zÏe po roztrzÏce s CIC 48) chteÏl skoncovat s dosavadnõÂm dobrodruzÏstvõÂm
aprÏiznaÂnõÂm dosaÂhnout jen mõÂrneÂho trestu, nic se nemeÏnõÂ na faktu, zÏe
StB vyzradil velke mnozÏstvõ poznatkuÊ a udal rÏadu lidõÂ, vcÏetneÏ sveÂho
prÏõÂtele NoveÂho a dvou osob, ktere mubeÏhem jeho puÊ sobenõ v Praze
nezisÏtneÏ prÏislõÂbily pomoc.
Svou zpravodajskou hru zaplatil Miroslav StudnicÏka dozÏivotnõÂm zÏalaÂrÏem
propusÏteÏn byl v roce 1964). JaromõÂr NovyÂ, tehdy jesÏteÏ neplnoletyÂ,
ji odnesl ¹pouhyÂmiª sÏesti lety veÏzenõÂ. 49) Odsouzena byla i plzenÏskaÂ
¹skupina VRÏ ESTÏAÂLOVAª.
Milena Markova obdrzÏela dne 13. 9. 1948 druhy obcÏansky pruÊ kaz
na jmeÂno VANDA ROUBALOVAÂ, s datem narozenõÂ 21. 1. 1915, a noveÂho
rÏ. o. ± prÏõÂslusÏnõÂka IV. sektoru StB VladimõÂra PruÊ sÏu.
Po zatcÏenõ JUDr. Jandy bylo jejõÂm u kolem agenturneÏ spolupracovat
prÏi ¹realizaciª zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª. ZuÊ stala proto ve styku
s JandovyÂm prÏõÂtelem JirÏõÂm Svobodou, ktery ji seznaÂmil s LubomõÂrem
Blahetou. Tento studujõÂcõÂ praÂv a soucÏasneÏ zameÏstnanec CÏ eskoslovenskyÂch
aeroliniõÂ prÏõÂlezÏitostneÏ zprostrÏedkovaÂval uÂteÏky lidõÂ do NeÏmecka
ve spolupraÂci s HorÏejsÏõÂm, ktery vlastnil turistickou chatu
v ChuraÂnÏoveÏ nad Stachami. PrÏevedl mimo jine teÂzÏ jisteÂho Haviara
z Bratislavy, ktery mu zanechal v uzÏõÂvaÂnõ vuÊ z do te doby, nezÏ se
oneÏj prÏihlaÂsõÂ jeho prÏõÂbuznõÂ. Blaheta vsÏak vuÊ z zproneveÏrÏil a bratr emigranta
mu hrozil zÏalobou. Markova vyuzÏila jeho nesnaÂzõÂaprÏislõÂbila
mu potrÏebnou financÏnõ cÏaÂstku na vyplacenõ vozu, pokud jõ doda duÊlezÏiteÂ
zpraÂvy pro NeÏmecko. Blaheta Markove slõÂbil dodat zpraÂvy ze
zbrojovek a prÏedstavil ji, jako agentku CIC, sveÂmu prÏõÂteli VladimõÂru
Wurfelovi, ktery byl zameÏstnaÂn jako uÂrÏednõÂk ve SÏ kodovce. Ten MarkoveÂ
prÏedal sÏkodovaÂcke normy, tehdy jizÏ nepouzÏõÂvaneÂ, s tõÂm, zÏe se
jedna oduÊ lezÏite dokumenty, za ktere by ¹nebyl jeden rokª. Toto proroctvõÂ
semeÏlo naplnit o neÏkolik dnõÂ pozdeÏji.
MezitõÂm vsÏak jesÏteÏ Markova ¹zajistila vuÊzisrÏidicÏemª a spolu s Blahetou
podnikla prÏevoz jisteÂho KrÏepelky zPõÂsku prÏes Babylon do NeÏmecka.
StB umozÏnila tento prÏevoz patrneÏ proto, zÏe Blaheta sliboval
obstaraÂnõ dalsÏõÂho sÏpionaÂzÏnõÂho materiaÂlu, a ve hrÏe bylo u dajneÏ i zprostrÏedkovaÂnõÂuÂteÏku
Bohumila LausÏmana. Markova si tak meÏla upevnit
duÊveÏru u Blahety a poprÏõÂpadeÏ u dalsÏõÂch ilegaÂlnõÂch slozÏek.
K zatcÏenõÂ zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª dosÏlo 30. 9. 1948. LubomõÂr
Blaheta byl za zlocÏin u kladuÊ o republiku a zlocÏin vojenske zrady odsouzen
k trestu odneÏtõÂ svobody na 10 let, VladimõÂr Wurfel za zlocÏin
zrady k trestu odneÏtõÂ svobody na 7 let. 50)
Blahetovi bylo kladeno za vinu, zÏe pomohl nejmeÂneÏ 15osobaÂm
kuÂteÏku do zahranicÏõÂ, a daÂle to, zÏe se spolcÏil s agentkou cizõÂ mocnosti
a opakovaneÏ se styÂkali za uÂcÏelem vyzvõÂdaÂnõÂ vojenskeÂho tajemstvõÂ.

266
Za vyzveÏdacÏstvõ byl take odsouzen Wurfel, acÏkoli se haÂjil tõÂm, zÏe
uvedene nepouzÏõÂvane normy dostane prakticky kazÏdyÂ, kdo do SÏ kodovky
prÏijde, cozÏ v podstateÏ potvrdil i soudnõÂ znalec.
ZajõÂmavy je dalsÏõ BlahetuÊ v osud. Po rozsudku byl zarÏazen do JaÂchymova,
odkud 7. 9. 1949 uprchl spolu s peÏti veÏzni poteÂ, co na brigaÂdnickeÂ
praÂci opili straÂzÏneÂho. Dostal se do PlzneÏ, odkud mu lide vzaÂcnyÂch
charakteruÊ panõ MõÂkova a pan Kolbl nezisÏtneÏ pomohli k uÂteÏku
do NeÏmecka. 51)
ZatcÏenõÂm ¹skupiny kpt. NEMOª, ¹realizacõª mariaÂnskolaÂzenÏ skyÂch
a plzenÏskyÂch odbojaÂrÏuÊ prÏõÂpad ¹LETISÏ TEÏ ª) a zmeÏnou rÏ. o. Josefa PlechateÂho
za rÏ. o. VladimõÂra PruÊsÏu se zmeÏnil charakter agenturnõÂ praÂce
Mileny MarkoveÂ. DaÂle nosila pouze nevyÂznamne udavacÏske zpraÂvicÏky,
smeÏrÏovaÂna byla do vysÏsÏõÂch cõÂrkevnõÂch kruhuÊ a do CÏ SL, kde znala sekretaÂrÏku
z u strÏedõ Gertu DvorÏaÂcÏkovou a jejõÂho manzÏela JirÏõÂho DvorÏaÂcÏka;
jejõ cÏinnost byla ovsÏem jizÏ bez valneÏjsÏõÂch ¹u speÏchuʪ.
Na konci rÏõÂjna 1948 dosÏlo k dalsÏõÂ zmeÏneÏ rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna, Markovou
dostal jakyÂsi rÏ. o. 090/Pa. ZnacÏku se nepodarÏilo desÏifrovat, takzÏe
nenõÂ jasneÂ, jde-li pouze o zmeÏnu znacÏky u PruÊsÏi nebo PlechateÂho cÏi
o zcela jinou osobu. 52)
Vte dobeÏ take navsÏtõÂvila Markovou v Praze jejõ znaÂma z veÏznice
MLS, jizÏ zminÏ ovana Hana KrupkovaÂ. UzÏprÏi drÏõÂveÏjsÏõÂm setkaÂnõÂjõ MarkovaÂ
nabõÂzela sve ¹prÏevadeÏcÏskeª sluzÏby, a nynõ se Krupkova rozhodla
je vyuzÏõÂt. Byla totizÏ informovaÂna majorem v. v. Aubrechtem z BohdancÏe
o neÏm daÂle) o prÏõÂpravovaneÂm obnovenõÂ jejõÂho procesu MLS,
u ktereÂho meÏla mõÂt obzÏalobou u dajneÏ navrzÏen trest smrti.
Za vaÂlky Hana Krupkova spolecÏneÏ se svyÂm manzÏelem VaÂclavem
Krupkou aktivneÏ pomaÂhala pardubicke skupineÏ parasÏutistuÊ z Anglie
pod velenõÂm BartosÏe). Po prozrazenõÂ vsÏak padla do rukou gestapa.
VysÏetrÏovaÂna byla uÂrÏednõÂkem gestapa Schulzem, ktery sesnõ dohodl,
zÏe za poskytnutõÂ jistyÂch sluzÏeb zarucÏõÂ zÏivot jõÂ, jejõÂm rodicÏuÊ m a jejõÂmu
manzÏelovi. Schulze svuÊ j slib splnil.
VaÂclav Krupka, pote co odmõÂtl sluzÏbu v neÏmeckyÂch ozbrojenyÂch
slozÏkaÂch, byl poslaÂn do Mauthausenu, kde se docÏkal konce vaÂlky,
Krupkova byla po roce straÂveneÂm v TerezõÂneÏ propusÏteÏna a nasazena
do prazÏske Waltrovky jako agent gestapa. AcÏkoli byla velmi kraÂtce po
vaÂlce zatcÏena a vysÏetrÏovaÂna orgaÂny MLS a OBZ vysÏetrÏovaÂnõÂ za OBZ
velice agilneÏ vedl jizÏ zminÏ ovany mjr. Aubrecht), udavacÏstvõÂ, a tedy
i vina za osud LezÏaÂkuÊ , nebyly jõÂ ani jejõÂmu manzÏelovi Krupkovi prokaÂzaÂny.
Tento prÏõÂpad se v rÏõÂjnu 1948 znovu otevõÂral a Hana Krupkova sepo
zkusÏenostech z vysÏetrÏovaÂnõÂatrÏõÂleteÂho veÏzenõÂ MLS rozhodla emigrovat.
JesÏteÏ prÏedtõÂm vsÏak vyhledala u zÏamberske posaÂdky sveÂho manzÏela,
ktery sesnõ jizÏ drÏõÂve rozvedl, varovala jej a navrhla mu spolecÏnou

267
emigraci. Krupka odmõÂtl, nabõÂdl jõÂu kryt u sve znaÂme na SmõÂchoveÏ, ale
po jejõÂm odjezdu ze ZÏamberka do Prahy oznaÂmil setkaÂnõÂ s nõÂ na
SNB. 53)
Tehdy Hana Krupkova vyhledala Milenu Markovou a pozÏaÂdala ji
o zprostrÏedkovaÂnõÂ odchodu do NeÏmecka, ovsÏem azÏ po rozsudku
MLS, nebot' staÂle doufala v mõÂrny trest a vaÂhala opustit sveÂho jedenaÂctimeÏsõÂcÏnõÂho
chlapecÏka.
Markova ve snaze ¹zefektivnitª svou praÂci, varovala Krupkovou prÏed
prÏõÂchodem do utecÏeneckeÂho taÂbora v NeÏmecku bez zaÂsluh z protikomunistickeÂ
ilegality a bez doporucÏenõÂ. Proto ji vyzvala, aby si potrÏebneÂ
zaÂsluhy a doporucÏenõ opatrÏila. Krupkova si vzpomeÏla na mjr.
Aubrechta, ktery ji varoval prÏed ilegaÂlnõ pracõ a provokacemi ze strany
bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ , a Markovou pozÏaÂdala, aby se pokusila od
neÏho potrÏebna doporucÏenõ zõÂskat.
Markova navsÏtõÂvila mjr. Aubrechta 24. a 26. 10. 1948 a obdrzÏela od
neÏho pro Krupkovou doporucÏenõÂ na FrantisÏka Schwarzenberga
adaÂle neÏkolik zpraÂv vojenskohospodaÂrÏskeÂho charakteru. PatrneÏ kraÂdezÏõÂ
zõÂskala rovneÏzÏ AubrechtuÊv zaÂpisnõÂk se soupisem zlocÏinuÊ paÂchanyÂch
prÏõÂslusÏnõÂky obranneÂho zpravodajstvõÂ po roce 1945. 54)
Aby Markova urychlila rozhodnutõ Krupkove pro emigraci, oznaÂmila
jõÂ, zÏe ji MLS v Chrudimi odsoudil v neprÏõÂtomnosti k trestu smrti ve
skutecÏnosti byla odsouzena k 10 letuÊ m odneÏtõÂ svobody). KrupkovaÂ
dala agentce briliantovy sÏperk a 15000 korun, ktere se Markova zavaÂzala
vymeÏnit za dolary. DõÂteÏ ponechala Hana Krupkova vpeÂcÏi svyÂch
rodicÏuÊ. 55)
Dne 29. 10. 1948 nastoupila cestu k hranicõÂm. SpolecÏneÏ snõÂ cestovala
v druheÂm voze StB MarkovaÂ, ktera meÏla u sebe u dajneÏ vesÏkereÂ
doklady a hotovost KrupkoveÂ. 56) Na hranicõÂch byla Hana KrupkovaÂ
zatcÏena a stala se tak dalsÏõ obeÏtõ nynõ jizÏ znaÂme akce ¹KAÂMENª.
Nenõ zcela jasneÂ, zda byla podrobena vyÂslechu na fingovane sluzÏebneÏ
CIC, kde odevzdala zpraÂvy a napsala zpeÏt do republiky dopis
s doporucÏenõÂm pro dorucÏitele 57) adresovany mjr. Aubrechtovi, ktereÂho
soucÏasneÏ uvedla StB jako osobu pracujõÂcõÂ proti lidoveÏ demokratickeÂmu
zrÏõÂzenõÂ, nebo byla v blõÂzkosti hranic zatcÏena pohranicÏnõÂ hlõÂdkou
a zminÏ ovany vzkaz napsala pozdeÏji.
Krupkova byla po zatcÏenõ odvezena do RuzyneÏ aprÏedaÂna II. sektoru,
tzn. sektoru s vnitropolitickou puÊ sobnostõÂ. Pote byla prÏõÂslusÏnõÂkem
Josefem Richterem 1917) zõÂskaÂna pro spolupraÂci, nebot' neustaÂle
zÏila v domneÏnõÂ, zÏe je MLS odsouzena k smrti a spolupraÂce s StB se jõÂ
jevila jako jedine vyÂchodisko ze situace. JelikozÏ byla v neprÏõÂtomnosti
odsouzena k 10 letuÊ m odneÏtõÂ svobody, byla ponechaÂna v Ruzyni do
ledna nebo dubna 1949, odkud byla vozena na jednotlive akce. Spolupracovala
mj. prÏi zatyÂkaÂnõÂ ¹skupiny ZÏEMLA a spol.ª, tj. skupiny, kteraÂ
byla umeÏle vytvorÏena StB a jejõÂmzÏ cÏlenem byl i Aubrecht. BeÏhem vazby
se Krupkova s Richterem sblõÂzÏili a vznikl mezi nimi u zky vztah. 58)

268
ProtozÏe se prÏi akcõÂch jako spolupracovnice osveÏdcÏila, bylo rozhodnuto
o jejõÂm propusÏteÏnõÂ a dalsÏõÂm vyuzÏitõÂ ve prospeÏch StB. Dostala
falesÏny obcÏansky pruÊ kaz na jmeÂno JANA KRAÂLOVAÂ, bydlenõ a zameÏstnaÂnõÂ
podle vymysÏlene legendy. StB jejõÂch agenturnõÂch sluzÏeb vyuzÏõÂvala
azÏ do roku 1961.
Vrat'me se zpeÏt do roku 1948. Milena Markova zuÊ stala ve styku
s mjr. Aubrechtem jako ilegaÂlnõÂ pracovnice pod jmeÂnem MARTA SVO-
BODOVAÂ a jeho prostrÏednictvõÂm vesÏla ve styk s byÂvalyÂm poslancem za
CÏ SL Karlem ProchaÂzkou ktery ji pozÏaÂdal o zprostrÏedkovaÂnõÂuÂteÏku do
zahranicÏõÂ. Markova tuto cestu spolu s prÏõÂslusÏnõÂky StB zorganizovala
na 12. 11. 1948. ProchaÂzka byl prÏevezen prÏes PlzenÏ do Klatov, kde byl
prÏedaÂn dalsÏõÂmu prÏõÂslusÏnõÂku StB, ktery snõÂm pokracÏoval daÂl a neÏkolik
kilometruÊ za KdynõÂhoprÏevedl prÏes fingovane hranicÏnõÂzaÂvory, kde mu
ukaÂzal cestu k domneÏle neÏmecke celnici. Zde byl poslanec ProchaÂzka
vyslechnut dalsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂkem StB oblecÏenyÂm v americke vojenskeÂ
uniformeÏ. PrÏi vyÂslechu ProchaÂzka napsal vlastnorucÏneÏ zpraÂvy, ktereÂ
mu prÏed odchodem prÏedal JirÏõÂ ZÏemla, prÏõÂtel mjr. Aubrechta, a jineÂ,
nikterak oveÏrÏeneÂ, ktere znal z rozhovoruÊ s lidmi. Byly to zpraÂvy typu:
¹...V SemtõÂneÏ vzrostla vyÂroba o 100 %ª apod. 59)
Bud' zde, nebo azÏ prÏi naÂsledneÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ v Ruzyni napsal Karel
ProchaÂzka vzkaz s doporucÏenõÂm pro prÏõÂslusÏnõÂka StB Josefa Richtera
teÂzÏ vysÏetrÏovatele Hany KrupkoveÂ) adresovany Synkovi, Fischerovi
a CapousÏkovi. V dopise CapousÏka zÏaÂdal, aby dorucÏitele tj. Richtera)
dovedl k JirÏõÂmu tj. ZÏemlovi).
Vybaven doporucÏenõÂmi a vzkazy od Krupkove a ProchaÂzky navsÏtõÂvil
Richter 25. 11. 1948 FrantisÏka Aubrechta a JirÏõÂho ZÏemlu. PrÏi naÂvsÏteÏvaÂch
se vydaÂval za zahranicÏnõÂho agenta spolupracujõÂcõÂho s CIC a vyzyÂval
oba navsÏtõÂvene k aktivizaci ilegaÂlnõ skupiny a spolupraÂci s emigracõÂ.
Zadal jim rovneÏzÏ u koly, u dajneÏ zaslane ze zahranicÏõÂ. Zde Richter
poneÏkud ¹prÏestrÏelilª, nebot' pozÏadoval destrukcÏnõÂ akce v pardubickeÂ
rafineÂrii a fyzickou likvidaci exponentuÊ rezÏimu. 60) Aubrecht s ZÏemlou
se po vzaÂjemne poradeÏ shodli na provokacÏnõÂm charakteru u koluÊ anaÂvsÏteÏvu
agenta oznaÂmili s trÏõÂdennõÂm zpozÏdeÏnõÂm orgaÂnuÊ m OBZ.
JizÏ 2. 12. 1948 byl mjr. Aubrecht zatcÏen, ZÏemlu zachraÂnila pouze
vcÏasna emigrace. SpolecÏneÏ s Aubrechtem bylo zatcÏeno dalsÏõÂch 6 osob,
se kteryÂmi ± jakozÏto cÏleny ¹ilegaÂlnõÂ skupinyª ± bylo zapocÏato vysÏetrÏovaÂnõÂ.
V lednu 1949 byl v PardubicõÂch zavrazÏdeÏn syn byÂvaleÂho prÏedsedy
okresnõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru. Na zaÂkladeÏ podezrÏenõÂ, zÏe vrazÏdu
spaÂchali dalsÏõ dosud neodhalenõ cÏlenove skupiny jako odvetu za zatcÏenõÂ
koleguÊ , byli zatcÏenõÂ podrobeni novyÂm vyÂslechuÊ m a byl jesÏteÏ võÂce
rozsÏõÂrÏen okruh zadrzÏenyÂch. VyÂsledkem bylo umeÏle sestavenõ ozbrojeneÂ
¹ilegaÂlnõÂ skupiny JIRÏ IÂ KUZMAª.
PrÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, ktereÂho se uÂcÏastnilo asi 30 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB vedoucõÂ
PõÂseckyÂ, HromaÂdka, PateÏk, TichyÂ, VeselaÂk, Kohoutek aj.), bylo

269
pouzÏito fyzicke mucÏenõ a psychicke naÂsilõÂ, vyhrozÏovaÂnõ likvidacõÂ, fingovaneÂ
osvobozenõÂ zveÏznice, provokacÏnõÂ pohovory s domneÏlyÂm americkyÂm
rezidentem v konspiracÏnõÂm byteÏ v Praze a akce ¹KAÂMEN.ª
PrÏestozÏe obzÏalovanõÂ tyto skutecÏnosti sdeÏlili soudu prÏedseda JUDr.
Michal) a odhalenõÂ vysÏetrÏovacõÂch metod pobourÏilo obhaÂjce i soudce
z lidu, bylo odsouzeno 32 obvineÏnyÂch za neprokaÂzanou trestnou cÏinnost
celkem k 268 letuÊmveÏzenõÂ, v rozmezõÂod4meÏsõÂcuÊ odneÏtõÂ svobody
azÏ po trest smrti v neprÏõÂtomnosti. 61)
Mjr. FrantisÏek Aubrecht, jemuzÏ obzÏaloba kladla za vinu mimo jineÂ
to, zÏe po SVOBODOVE MarkoveÂ) posõÂlal do zahranicÏõ duÊ lezÏite zpraÂvy
a vyzvõÂdal pro ni staÂtnõÂ tajemstvõÂ, byl odsouzen k 25letuÊm veÏzenõÂ,
Karel ProchaÂzka, jako cÏlen ilegaÂlnõÂ skupiny, o jejõÂzÏ existenci beÏhem
sveÂho uÂteÏku nemeÏl tusÏenõÂ, byl odsouzen prÏi prÏelõÂcÏenõÂ k dozÏivotnõÂmu
trestu veÏzenõÂ.
Na listech agenturnõÂch zpraÂv Markove z ledna 1949 cÏteme znacÏku
rÏ. o. ¹040ª, jinde ¹04ª nebo ¹04/Pyª. Tuto znacÏku meÏl Josef PlechatyÂ.
Ten se v polovineÏ brÏezna 1949 ozÏenil a agenturnõÂm rÏõÂzenõÂm MarkoveÂ
poveÏrÏil sveÂho kolegu AbrahamovicÏe, ktery vystupoval mj. teÂzÏ pod jmeÂnem
dr. BREZA; jeho znacÏka byla ¹043 AcϪ. AbrahamovicÏ rÏõÂdil Markovou
zhruba od dubna do rÏõÂjna 1949; tehdy jõÂ bylo 36 let.
VteÂto dobeÏ prÏinaÂsÏela Markova zpraÂvy o cÏinnosti prÏevadeÏcÏske skupiny
jisteÂho Fouska z HolesÏovic a sokolske skupiny dr. ResÏla; cÏleny
teÂto skupiny se vsÏak nepodarÏilo identifikovat. DaÂle ¹provedla napojenõª
prÏõÂslusÏnõÂka StB na zameÏstnankyni velvyslanectvõÂ USA a udala
mõÂsto u krytu dvou studentuÊ , kterÏõ cÏekali na prÏevedenõ do zahranicÏõÂ.
Byli zatcÏeni 30. 3. 1949 v hotelu ve StrÏõÂbrÏe.
Milena Markova nadaÂle vyhledaÂvala potenciaÂlnõ exulanty. Setkala
se tak naprÏõÂklad s Albertem HozaÂkem, ktery vsÏak jejõÂch sluzÏeb pravdeÏpodobneÏ
nevyuzÏil, cÏi s Binarovou, jejõÂzÏ manzÏel, byÂvaly zaÂpadnõÂ
letec, zÏil v zahranicÏõÂ. Markova navrhla StB prÏeveÂst Binarovou do NeÏmecka,
aby zõÂskala duÊveÏru a spojenõÂ na britskou ambasaÂdu. JejõÂ
rÏ. o. tento naÂvrh võÂtal, jestli vsÏak k akci dosÏlo, se nepodarÏilo zjistit.
DaÂle Markova vytypovala jisteÂho HasÏka jako vhodneÂho pro zõÂskaÂnõÂke
spolupraÂci s StB poteÂ, co by byl kompromitovaÂn naÂvsÏteÏvou ¹orgaÂna
StBª v roli zahranicÏnõÂho agenta.
V kveÏtnu 1949 navaÂzala kontakty s JUDr. FrantisÏkem Simonem,
ktery prÏed nõ vystupoval jako vedoucõ rozsaÂhle protistaÂtnõ skupiny.
Simon si kladl jako podmõÂnku spolupraÂce prÏevedenõÂ sveÂho prÏõÂbuzneÂho
JelõÂnka s rodinou do zahranicÏõÂ. Tento prÏechod meÏl byÂt zkousÏkou
duÊveÏryhodnosti a mozÏnostõÂ MarkoveÂ, naÂsledneÏ meÏlo probeÏhnout napojenõÂ
na moravske ¹partyzaÂnskeª skupiny.
Odvoz JelõÂnkovyÂch z Prahy se konal 7. 6. 1948, ovsÏem pravdeÏpodobneÏ
sÏt'astneÏ doNeÏmecka nedorazili, nebot' lide zainteresovanõ na
jejich prÏekrocÏenõÂ hranic obdrzÏeli dne 20. 6. 1948 korespondencÏnõÂ lõÂs-

270
tek, zÏe se na kontaktnõÂch adresaÂch v zahranicÏõÂ dosud nikdo neprÏihlaÂsil.
SpojenõÂ od JUDr. Simona na jisteÂho Rezka ze ZlatnõÂkuÊ , jakozÏto
¹exponenta ilegalityª, se ukaÂzalo prÏi naÂvsÏteÏveÏ, kterou podnikla MarkovaÂ
spolu s orgaÂnem StB, jako blamaÂzÏ.
PrÏi jednaÂnõ o zajisÏteÏnõ uÂteÏku JelõÂnkovyÂch se Markova seznaÂmila
s Josefem VeselyÂm a Eduardem Schulzem. Od nich zõÂskala tip na
Eduarda ZÏitneÂho, u dajneÂho prÏevadeÏcÏe osob puÊ sobõÂcõÂho v prostoru
SÏ picÏaÂk ± ZÏelezna Ruda.
ByÂvaly hotelier ZÏitnyÂ, t. cÏ. deÏlnõÂk na tunelovyÂch pracech firmy
Lanna, byl kontaktovaÂn Markovou a ¹orgaÂnem JAROSLAVEMª dne
5. 6. 1949 v klatovske nemocnici. Markova se legitimovala jako agentka
CIC a snazÏila se navaÂzat s ZÏitnyÂm spolupraÂci. Spolu s orgaÂny StB,
ktere prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnõÂky, jej navsÏtõÂvila jesÏteÏ 15. 6.,
ovsÏem zõÂskat ho pro spolupraÂci s fiktivnõÂ odbojovou skupinou se nepodarÏilo.
ZÏitny byl jednak informovaÂn svyÂm prÏõÂbuznyÂm slouzÏõÂcõÂm
umõÂstnõÂho u tvaru SNB o naruÊ stajõÂcõÂm zaÂjmu StB o jeho osobu, a jednak
prÏevaÂdeÏl uprchlõÂky zrÏejmeÏ hlavneÏ kvuÊ li peneÏzuÊ m, nebot' meÏl probleÂmy
s nadmeÏrnyÂm konzumovaÂnõÂm alkoholu.
Naposledy navsÏtõÂvili Eduarda ZÏitneÂho 30. 6. 1949 poteÂ, co se MarkoveÂ
nepodarÏilo kontaktovat v Klatovech agenta-chodce ChlupaÂcÏka.
Markova totizÏ veÏdeÏla, zÏe druhy den povede ZÏitny prÏes hranice skupinu
osob. S prÏõÂslusÏnõÂky StB se proto rozhodli po naÂvsÏteÏveÏ ZÏitneÂho vycÏkat
v auteÏ doraÂna a skupinu sledovat, odhalit prÏevadeÏcÏskou cestu a prÏõÂpadneÏ
zatknout ChlupaÂcÏka.
Cela skupina vedena ZÏitnyÂm vyrazila 1. 7. 1949 v 5hodin raÂno. Byla
vnõÂ i druzÏka vyÂsÏe zminÏovaneÂho Schulzeho. ChlupaÂcÏek, agent-chodec,
vsÏak vyuzÏil jinou cestu. PoteÂ, co bylo sledovaÂnõÂZÏitneÂho skupiny odhaleno,
jedna osoba uprchla a vraÂtila se zpeÏt do vnitrozemõÂ. PozdeÏji
byla zatcÏena a vyslechnuta tamnõÂmi orgaÂny SNB. Na zaÂkladeÏ tohoto
vyÂslechu byl zatcÏen i ZÏitnyÂ.
MezitõÂm se Markova vraÂtila do Prahy a udrzÏovala styky se spolecÏnostõÂ
schaÂzejõÂcõ se u VeselyÂch. Tu tvorÏili manzÏele VeselõÂ, Eduard
Schulz, ktery zamyÂsÏlel v kraÂtke dobeÏ doNeÏmecka naÂsledovat svou
druzÏku, a Josef DuÊ ra.
Josef DuÊ ra pochaÂzel z Prachaticka a kraÂtce po u noru 1948 prÏesÏel
hranice do NeÏmecka. Tam byl v utecÏeneckeÂm taÂborÏe kontaktovaÂn
agentem CIC, se kteryÂm navaÂzal spolupraÂci. Byl vysõÂlaÂn do CÏ eskoslovenska
s rozveÏdnyÂmi u koly a zpeÏt prÏivaÂdeÏl vytypovane osoby. Na prÏelomu
cÏervna a cÏervence 1949 byl v CÏ SR jizÏ pocÏtvrteÂ.
Markova do teÂto spolecÏnosti uvedla prÏõÂslusÏnõÂka StB KARLA, jako
sveÂho kolegu z ilegality. Ten DuÊ rovi nabõÂdl spolupraÂci. DeÏlal mu rÏidicÏe
a zjisÏt'oval tak jeho styky zde.
PoteÂ, co byl necÏekaneÏ a bez veÏdomõ prazÏske StB zatcÏen ZÏitnyÂ, bylo

271
prÏikrocÏeno k ¹realizaciª; tzn. Markova s KARLEM podali telefonickou
informaci o zamyÂsÏlene cesteÏ Schulzeho, VeseleÂho a DuÊ ry na Zbraslav,
kde meÏl DuÊ ra odevzdat vzkaz a adresaÂtku prÏõÂpadneÏ prÏeveÂst do NeÏmecka.
Na cesteÏ byla jejich auta zablokovaÂna auty StB a vsÏichni jmenovanõÂ
zatcÏeni.
PrÏi vyÂslesÏõÂch byli taÂzaÂni mj. na JUDr. Simona, ale zatcÏenõÂ hodõÂlem
neznali, a dõÂlem znali pouze z uÂrÏednõÂho styku. Cela Simonova protistaÂtnõÂcÏinnost
byla pouze hra s Markovou. Tuto hru hraÂl patrneÏ proto,
aby umozÏnil odchod do zahranicÏõÂ sveÂmu prÏõÂbuzneÂmu. Tak se stalo to,
zÏe prÏi ¹realizaciª skupiny ¹Dr. SIMON A SPOL.ª nebyl samotny Simon
zatcÏen.
Josef DuÊ ra byl odsouzen za zlocÏin velezrady a vyzveÏdacÏstvõÂ prÏi odvolacõÂm
rÏõÂzenõÂ 17. 5. 1950 na 16 let odneÏtõÂ svobody, Josef VeselyÂ
a Eduard Schulz na 10 let za velezradu a ZÏitny za toteÂzÏ na 14 let.
VeseleÂmu byl zostrÏen trest mj. za to, zÏe ¹... se u neÏho scha zely podezrÏeleÂ
osoby Milena a Karel aj., kterÏõÂ se smouvali na uÂkonech proti staÂtu
± tudõÂzÏ schuÊ zka m dodaly charakter protista tnõª. 62)
V srpnu a zaÂrÏõ 1949 nosila Markova mj. informace povsÏechneÂ, daÂle
konkreÂtnõ ± o existenci prÏevadeÏcÏske skupiny ve SÏ lapanech u MariaÂnskyÂch
LaÂznõ spojene smõÂstnõ SNB cÏi o u platnyÂch prÏõÂslusÏnõÂcõÂch SNB.
SeznaÂmila se take s jistou Klompovou, ktera organizovala uÂteÏk urcÏityÂch
osob holandskyÂmi kamiony. Tyto osoby meÏly dle agenturnõÂ
zpraÂvy zaÂjem o prÏevod prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ, jakou vsÏak zvolily
nakonec cestu, se nepodarÏilo zjistit.
DõÂky Klompove se Markova take seznaÂmila se Zdenkou RÏ ehorÏovou;
u dajneÏ je sblõÂzÏil podobny osud rozvraÂceneÂho manzÏelstvõÂ. RÏ ehorÏova se
Markove sveÏrÏila, zÏe muÊzÏe pomoci lidem, kterÏõ majõ zaÂjem opustit republiku.
Jejõ znaÂmy Kamil Kruge pracoval jako bezpecÏnostnõ referent
v jisteÂm podniku a meÏl mozÏnost vystavovat povolenky ke vstupu do
hranicÏnõÂho paÂsma u obce SÏ lapany. Tam pak vedoucõÂ tameÏjsÏõÂ tovaÂrny
FroneÏk prÏevod osoby dokoncÏil. TõÂmto zpuÊ sobem prÏevedli jizÏ neÏkolik
lidõÂ. Markova seRÏ ehorÏove pozdeÏji prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnice,
ktera ma podobne mozÏnosti. PoteÂ, co si jõ RÏ ehorÏova steÏzÏovala na financÏnõÂ
tõÂsenÏ , Markova navrhla, aby za u platu shaÂneÏla osoby majõÂcõÂ
vu myslu emigrovat; Markova a jejõ skupina pak jizÏ prÏevod zarÏõÂdõÂ.
TõÂmto Milena Markova vstoupila do poslednõ velke agenturnõ akce
sveÂho zÏivota. Od RÏ ehorÏove zõÂskala informaci o tom, zÏe arcibiskup
Beran poslal kuryÂrnõÂ cestou sÏperky v hodnoteÏ trÏõÂ milionuÊ KcÏ na podporu
zahranicÏnõÂ akce. PrÏislõÂbila odeslat spojkou dopisy Zdeny RÏ ehorÏoveÂ
do ParÏõÂzÏe a v pruÊbeÏhu rÏõÂjna jizÏ obdrzÏela prvnõÂ jmeÂna zaÂjemcuÊ
o emigraci. Byli to: Hanibal RÏ ehorÏ s rodinou prÏõÂbuzny Zdenky RÏ ehorÏoveÂ),
JindrÏich PrÏaÂda s rodinou RÏ ehorÏuÊ v bratranec), BoÈhmovi, JiraÂskovi,
Palda a Rudolf Dressler.

272
PoteÂ, co Kruge odmõÂtl prÏevedenõÂ prÏes hranice s tõÂm, zÏe nedaÂvno byli
na hranicõÂch zatcÏeni dva jeho lideÂ, a take proto, zÏe nenõ mozÏne zarÏõÂdit
prÏechod prÏes hranici pro rodinu s deÏtmi, nabõÂdly tuto sluzÏbu svyÂm
prÏõÂbuznyÂm RÏ ehorÏova s Markovou...
Hanibal RÏ ehorÏ s rodinou se sice kraÂtce prÏed tõÂm vraÂtil z ItaÂlie za
jeho naÂvrat se zarucÏily 4 osoby), nasÏel vsÏak svoji zÏivnost zapecÏeteÏnou
likvidacÏnõÂ naÂrodnõÂ spraÂvou a byl mu odebraÂn cestovnõÂ pas za styk
s emigracõÂ v zahranicÏõÂ. Ze strachu z uveÏzneÏnõÂ a z obavy o zdravõÂ sveÂ
dcerky byla ohrozÏena TBC) se rozhodl emigrovat do ItaÂlie, kde meÏl
jako obchodnõÂk s võÂnem zarucÏeno zameÏstnaÂnõÂ. UÂ dajneÏ se rozhodl na
poslednõ chvõÂli od emigrace upustit; Markova ho vsÏak, patrneÏ pod
vidinou zisku, donutila tõÂm, zÏe jizÏ meÏla jeho zavazadla a hrozila mu
udaÂnõÂm. Cestu nastoupili 23. 10. 1949. Dva mladõÂci je odvezli na
chatu za Jihlavu, tam byla rodina druhy den po zinscenovane potycÏce
sprÏõÂslusÏnõÂky SNB a ¹naÂhodneª prohlõÂdce zatcÏena.
Rudolf Dressler, tajemnõÂk CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe, zaplatil Markove za
zorganizovaÂnõÂprÏechodu 10 000 korun. Odvezla ho 27. 10. 1949 na
konecÏnou zastaÂvku tramvaje na BõÂle horÏe v Praze a prÏedala dveÏma
muzÏuÊ m. Ti ho odvezli do pohranicÏnõÂ obce a spolecÏneÏ sprÏevadeÏcÏem
dovedli k hranicõÂm, kde byl Dressler po fingovane prÏestrÏelce zatcÏen.
VrÏõÂjnu 1949 byla Zdena RÏ ehorÏova pro Markovou hlavnõÂm pramenem
zpraÂv. Informovala ji mj. o jisteÂm Jandovi, ktery navsÏtõÂvil ji a jejõÂho
znaÂmeÂho VladimõÂra UhlõÂrÏe se zpravodajskyÂmi dotaznõÂky a s tõÂm,
zÏe shaÂnõÂmuzÏedo zahranicÏnõ armaÂdy. Markova oneÏmbezprostrÏedneÏ informovala sveÂho rÏ. o. a dostala za u kol navaÂzat s nõÂm kontakt. Jak
vsÏak vysvitlo pozdeÏji, sÏlo o provokateÂra z rÏad StB.
OhledneÏ prÏevedenõÂ vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho Paldy do zahranicÏõÂ se MarkovaÂ
seznaÂmila s jizÏ jmenovanyÂm VladimõÂrem UhlõÂrÏem. Palda ke sveÂmu
sÏteÏstõ zvolil pro liknavost Markove a RÏ ehorÏove cestu prÏes UhlõÂrÏova
bratrance, nicmeÂneÏ obeÏma organizaÂtorkaÂm vyplatil po peÏti tisõÂcõÂch
korunaÂch.
JiraÂskovi a BoÈhmovi Markovou odmõÂtli, ve hrÏe zuÊ stal pouze JindrÏich
PrÏaÂda, zameÏstnanec KancelaÂrÏe prezidenta republiky. PrÏaÂda meÏl
obdrzÏet korespondencÏnõÂ lõÂstek od sveÂho prÏõÂbuzneÂho Hanibala RÏ ehorÏe
po jeho ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic. LõÂstek vsÏak dosÏel se zpozÏdeÏnõÂm,
meÏl jine zneÏnõ nezÏ bylo dohodnuto, a navõÂc byl odeslaÂn ze soveÏtskeÂ
okupacÏnõÂzoÂny v Rakousku; rodina Hanibala RÏ ehorÏe byla jizÏ vte dobeÏ
zatcÏena.
Dne 22. rÏõÂjna 1949 Zdena RÏ ehorÏova zmizela byla tajneÏ zatcÏena)
a Milena Markova byla videÏna, jak z jizÏ opusÏteÏneÂho bytu RÏ ehorÏovyÂch
steÏhuje neÏjaka zarÏõÂzenõÂ. Toto vsÏe vedlo JindrÏicha PrÏaÂdu k zaÂveÏru, zÏe
Markova zastupuje zlocÏineckou organizaci, prÏevod prÏes hranici odmõÂtl
a Markovou oznaÂmil sveÂmu znaÂmeÂmu prÏõÂslusÏnõÂku SNB.

273
V srpnu 1950 odvolacõÂm soudnõÂm rÏõÂzenõÂm skoncÏil prÏõÂpad ¹RÏ EHO-
RÏ OVAÂ a spolª. Za zlocÏin velezrady podle zaÂkona 231/1948 Sb. byli
Zdenka RÏ ehorÏova a Kamil Kruge odsouzeni na 15let veÏzenõÂ, Rudolf
Dressler na 10 let, BoÈhm na 6 let, VladimõÂr UhlõÂrÏ na 5let a JiraÂsek
na 4 roky odneÏtõÂ svobody.
V oduÊ vodneÏnõÂ rozsudku stojõÂ, zÏe odsouzenõÂ vesÏli ve styk s agenty cizõÂ
mocnosti ¹Milenou a Jandouª, kterÏõÂ verbovali lidi do zahranicÏõÂ, neoznaÂmili
jejich cÏinnost, spolcÏili se s nimi nebo pro neÏ byli ochotni
pracovat. ManzÏele RÏ ehorÏovy soud osvobodil se zduÊ vodneÏnõÂm, zÏe:
¹...uÂplneÏ drzyÂm zpuÊ sobem a jednaÂnõÂm Milena donutila RÏehorÏovi
k emigraci ª. 63)
Koncem rÏõÂjna 1949 se zacÏõÂna meÏnit vztah StB k MileneÏ MarkoveÂ.
DosÏlo k dalsÏõÂ vyÂmeÏneÏ rÏ. o., Markovou prÏebral po AbrahamovicÏovi na
kraÂtkou dobu dalsÏõÂ pracovnõÂk IV. sektoru Zikmund aponeÏm jeho
kolega Kettner ± ¹043/Krª cÏi JIRKA.
Zikmundovi ± ¹IV-13ª, ktery Markovou rÏõÂdil od srpna do rÏõÂjna 1949,
byly vycÏõÂtaÂny mala tvrdost a rozhodnost vuÊcÏi nõÂ. PoteÂ, co vysÏlo najevo,
zÏe mu obstarala nedostatkove zbozÏõÂ, byl Markove prÏideÏlen praÂveÏ Kettner.
64)
VteÂto dobeÏ, tedy jizÏ po zmeÏnaÂch ve velenõÂ IV. sektoru, se zacÏaly
kriticky analyzovat jejõ zpraÂvy. V kolonce ¹hodnocenõª na agenturnõÂch
zpraÂvaÂch, kde se od jara 1948 objevovaly pouze pochvalne glosy, nynõÂ
cÏteme poznaÂmky o neveÏrohodnosti a lzÏivosti zpraÂv. Markova si tyto
soudy vyslouzÏila tõÂm, zÏe prÏinesla nepravdive zpraÂvy o sveÂm sledovaÂnõÂ
uvedla vuÊ z StB, ktery na ni sice byl nasazen, ne vsÏak v uvedenou
dobu), a zejmeÂna poteÂ, co prÏinaÂsÏõÂ zpraÂvu, zÏe Hanibal RÏ ehorÏ poslal
zpraÂvu z emigrace pracovnõÂkovi italskeÂho konzulaÂtu. TeÂto zpraÂveÏ
prÏedchaÂzelo ujisÏteÏnõ Markove rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem, zÏe uvedena rodina je
vskutku v zahranicÏõÂ, acÏkoli byla jizÏ zajisÏteÏna na PankraÂci.
StB byly podezrÏele jejõ cesty za Prahu, podezrÏela byla z obohacovaÂnõÂ
se na u kor obeÏtõ vyprovokovanyÂch akcõ vykraÂdaÂnõ opusÏteÏnyÂch bytuÊ,
vybõÂraÂnõÂ poplatkuÊ za prÏevod prÏes hranice) a v neposlednõÂ rÏadeÏ takeÂ
z ¹dvojõÂ hryª ve prospeÏch zaÂpadnõÂ rozveÏdky. Podle jinyÂch agenturnõÂch
zpraÂv nerÏõÂkala Markova StB vsÏe, co veÏdeÏla. 65)
ZmeÏna prÏõÂstupu k Markove patrneÏ souvisõ rovneÏzÏ sezmeÏnami ve
vedenõ IV. sektoru. Plechaty odjõÂzÏdõ v srpnu na puÊ lrocÏnõ sÏkolenõ do
KolodeÏjõÂ, naÂsledneÏ opousÏtõÂ mõÂsto velitele sektoru a odchaÂzõÂ na technickyÂ
sektor. Koncem roku 1949 tedy vedl IV. sektor AntonõÂn
Prchal, ktery ve funkci zaÂstupce velitele vystrÏõÂdal Orovana. A praÂveÏ
Prchal, ktery pozdeÏji nechal Markovou zatknout dle vlastnõÂho sveÏdectvõÂ
na rozkaz Ivo Milena), jõÂ neduÊveÏrÏoval.
Dne 4. 11. 1949 dostaÂva Markova odrÏ. o. u kol rozhlaÂsit ve spolecÏnosti
kolem JindrÏicha PrÏaÂdy, zÏe koncem tyÂdne odjõÂzÏdõÂ. UÂ myslem StB

274
bylo nechat Markovou ve styku s PrÏaÂdou, ktery byl poslednõÂm ¹zÏelõÂzkem
v ohniª, po PrÏaÂdoveÏ odjezdu ji zatknout a vzõÂt k vyÂslechu.
TakteÂzÏ v listopadu zÏaÂda Milenu Markovou jejõ znaÂma HoraÂcÏkova se
svyÂm druhem Mesnerem o poskytnutõÂ pomoci prÏi emigraci. V raÂmci
¹zkousÏkyª, zda-li se Markove jedna ozõÂskaÂnõÂu platy, byla StB zaÂmeÏrneÏ
u kolovaÂna, aby obeÏma oznaÂmila, zÏe jejich prÏevedenõ bude staÂt veÏtsÏõÂ
cÏaÂstku peneÏz. Po tom, co zjistila, zÏe o konkreÂtnõÂch financÏnõÂch cÏaÂstkaÂch
budou jejõ ¹nadrÏõÂzenõª informovaÂni, prÏinesla Markova sveÂmu
rÏ. o. zpraÂvy o sÏmelineÏ a majetku HoraÂcÏkove s Mesnerem a o u myslu
pouzÏõÂt do zahranicÏõÂ jinou cestu nezÏli jejõÂ.
VteÂto zkousÏce tedy Markova neuspeÏla. Dne 3. 12. 1949 byla na
schuÊ zce rÏ. o. Kettnerem zatcÏena a prÏevezena do Jihlavy. V poslednõÂ
zpraÂveÏ ze schuÊ zky Kettner uvaÂdõÂ:
¹...Agent byl po celou dobu jõÂzdy klidny a veselyÂ, nebot' nemeÏl tusÏenõÂ,
kam je vezen. Teprve prÏi prÏedaÂvaÂnõÂ orgaÂnuÊ m KV StB Jihlava zbledl.
...sdeÏlil agent: Toto jsi mi Jirko nemeÏl deÏlati, to nejsesÏ zÏa dny kamaraÂd.
ProsõÂm teÏ, ma m zde recept pro malou dcerku, kup jõ tyleÂky, nutneÏ je
potrÏebuje.ª 66)
PraÂveÏ do Jihlavy byla Markova prÏevezena z rozhodnutõ velitele sektoru
AntonõÂna Prchala, ktery meÏl na zdejsÏõÂm velitelstvõ StB sve znaÂmeÂ
jesÏteÏ zprÏedu norovyÂch dob, kdy zde puÊ sobil jako regionaÂlnõ rezident. 67)
ProcÏ musela byÂt Markova internovaÂna praÂveÏveveÏznici, kde meÏl Prchal
¹sve lidiª, je otaÂzkou. U dajneÏ meÏla byÂt po neÏkolika dnech, ¹azÏ zmeÏkneª,
vzata k vyÂslechu k vyjasneÏnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch podezrÏenõÂ.
Do stavu veÏznice byla zapsaÂna jako VANDA ROUBALOVAÂ, dostala
psacõÂ potrÏeby s pokynem sepsat svoji dosavadnõÂ cÏinnost. Na zÏaÂdost
Prchala byl vydaÂn rozkaz, aby kromeÏ veÏzenÏskeÂho neprÏisÏla s nikyÂm do
styku. I prÏes tento rozkaz, patrneÏ nedopatrÏenõÂm, k nõÂ byla 7. 12. 1949
na neÏkolik hodin nasazena do cely provokateÂrka, jinak cÏekatelka
SNB PeprlovaÂ, vystupujõÂcõ v roli zatcÏeneÂ. Ta pry beÏhem pobytu v cele
nepozorovala na Markove sebemensÏõ vzrusÏenõÂ, naopak Markova Peprlovou
jesÏteÏ sama povzbuzovala. Skleslost nejevila ani 10. 12. 1949 prÏi
rozhovoru s veÏzenÏ skyÂm. 68) NaÂsledujõÂcõÂ den, v 16.30 prÏi rozdeÏlovaÂnõÂ
jõÂdla, byla sluzÏbou nalezena v cele obeÏsÏena nazÏelezneÂm raÂmu postele.
Po domluveÏ s dozorcÏõÂm duÊ stojnõÂkem byl k teÏlu prÏivolaÂn zajisÏteÏnyÂ
leÂkarÏ MUDr. MotyÂl uÂrÏednõÂleÂkarÏ MUDr. Roch nebyl k dosazÏenõÂ), kteryÂ
iprÏes provedene ozÏivovacõ pokusy konstatoval smrt obeÏsÏenõÂm; podle
jeho naÂzoru sÏlo s nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ o sebevrazÏdu. Nebylo nalezeno
nic, co by mohlo nasveÏdcÏovat jine prÏõÂcÏineÏ smrti. PrÏivolany primaÂrÏ
jihlavske nemocnice MUDr. Michl jen potvrdil jeho diagnoÂzu. 69)
JesÏteÏ prÏed smrtõ sepsala Milena Markova na KettneruÊv prÏõÂkaz vyÂpoveÏdi
o sve dosavadnõ cÏinnosti. Tyto, datovane dnem 4. 12. a 6. 12.

275
1949, odevzdala zastupujõÂcõÂmu veliteli KV StB Jihlava npor. VaÂclavu
DaÂnÏovi, ktery je dorucÏil Prchalovi.
Markova v nich mj. pojednaÂva o sve nevineÏ a projevuje strach o osud
sve dcerky. Prvnõ vyÂpoveÏd' je zakoncÏena:
¹...Snad bude kratsÏõÂ, kdyzÏ bude vyhotoven p. PlechatyÂm, cÏi doktorem
nebo p. Jirkou protokol proti me praÂci a o me ,zradeÏ', ja ho podepõÂsÏi.ª 70)
Druha vyÂpoveÏd': ¹...JesÏteÏ podotyÂka m bez falesÏneÂho heroismu i vyhrozÏovaÂnõÂ,
zÏe svuÊj zÏivot ma m v rukou ja a v tom je moje sõÂla. NecõÂtõÂm trpkost
proti nikomu.ª 71)
V cele, kde byla podle sluzÏby sama a nemohla prÏijõÂt s nikyÂm do
styku, byly nalezeny jesÏteÏ u trzÏky popsaneÂho papõÂru, ty se vsÏak StB
nepodarÏilo rekonstruovat.
Od vysÏetrÏovaÂnõÂ byli izolovaÂni vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci SNB, kterÏõÂ Markovou
znali. OveÏrÏit prÏõÂcÏinu sebevrazÏdy prÏijeli do Jihlavy Prchal a dalsÏõÂ
prÏõÂslusÏnõÂk IV. sektoru OldrÏich CÏech. 72) PoveÏrÏili DaÂnÏ u sepsaÂnõÂm protokolu
a odvezli z Jihlavy kufrÏõÂk s osobnõÂmi veÏcmi MarkoveÂ. 73) Z vysÏetrÏovaÂnõÂ
jejõ smrti nebyl ucÏineÏn zÏaÂdny zaÂveÏr.
PrÏõÂpad sebevrazÏdy Mileny Markove byl znovu otevrÏen v roce 1963.
VyslyÂchanõ prÏõÂslusÏnõÂci SNB Kettner a Plechaty vyjaÂdrÏili podiv nad jejõÂm
cÏinem, a võÂce meÂneÏ sebevrazÏdu zpochybnili, jineÂho naÂzoru byli
Prchal a AbrahamovicÏ. 74) Ani tentokraÂte nebyl z vysÏetrÏovaÂnõÂ smrti
ucÏineÏn zaÂveÏr; pracovnõÂky inspekce bylo konstatovaÂno, zÏe tato ¹zaÂhadnaÂ
sebevrazÏdaª bude prÏedmeÏtem dalsÏõÂho sÏetrÏenõÂ. 75) SebevrazÏda
Mileny Markove tak zuÊ staÂvaÂzaÂhadnou i nadaÂle.
JejõÂ smrtõÂ prÏisÏla StB o jednoho z nejschopneÏjsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ
te doby. Ke spolupraÂci byla Milena Markova zõÂskaÂna na zaÂkladeÏ intervence
Josefa PlechateÂho u MLS s jejõÂm naÂslednyÂm osvobozenõÂm;
svou roli sehraÂl i jejich vzaÂjemny osobnõ vztah.
Otec Mileny Markove byl po vaÂlce odsouzen na mnoho let odneÏtõÂ
svobody za kolaboraci a ze strany StB jõÂ bylo naznacÏeno, zÏe efektivnõÂ
spolupracõÂmuÊzÏe docõÂlit zmõÂrneÏnõÂ jeho trestu. ObvineÏni byli tehdy v jineÂ
souvislosti take jejõ bratr a pozdeÏji manzÏel. Markove se kladl za vinu
spolecÏensky styk s vysoce postavenyÂmi nacisty, vedeny nazÏaÂdost rÏeditele
Orbisu Rudla, ktery beÏhem vaÂlky zrÏejmeÏ spolupracoval s britskou
tajnou sluzÏbou. Pokud lze veÏrÏit põÂsemnyÂm vyÂpoveÏdõÂm MarkoveÂ,
byla v obdobõ 1940 ±1943 zpravodajsky cÏinna ve prospeÏch spojencuÊ.
Tato cÏinnost byla prÏõÂcÏinou jejõÂho obvineÏnõÂ anaÂsledneÂho zapojenõÂ do
agenturnõÂch struktur ZOB, pozdeÏji StB. Svou roli zde sehraÂla takeÂ
lidska msta, zaÂvist a udavacÏstvõÂ.
Znovu opakujeme, zÏe agenturnõÂpuÊ sobenõ Mileny Markove dou nora
1948 nenõ zcela jasneÂ. Ze zpraÂv je mozÏne vycÏõÂst jejõ smeÏrÏovaÂnõÂdorÏad

276
CÏ SL a katolickyÂch kruhuÊ . Z jinyÂch pramenuÊ je patrno, zÏe jejõÂ styky
byly mnohem sÏirsÏõÂ, prÏinaÂsÏela zpraÂvy mj. i o vysokyÂch funkcionaÂrÏõÂch
KSCÏ . V roce 1946 nebo 1947 podala zpraÂvu, ve ktere oznacÏila
Karla SÏvaÂba za spolupracovnõÂka britske rozveÏdky. Tato zpraÂva meÏla
byÂt zarÏazena ve skartovaneÂm agenturnõÂm svazku, z neÏhozÏ na pocÏaÂtku
50. let zmizela; Markova meÏla snad zprostrÏedkovat i setkaÂnõÂSÏ vaÂba
a neznaÂmeÂho cizince. 76)
Z neu plne kolekce zpraÂv soustrÏedeÏne ve vysÏetrÏovacõÂm spisu vyplyÂvaÂ
jejõ prvotnõ pou norove zameÏrÏenõ na provokacÏnõ puÊ sobenõ v ilegaÂlnõÂch
odbojovyÂch organizacõÂch. V teÂto cÏinnosti vsÏak nebyla prÏõÂlisÏ u speÏsÏnaÂ.
PodarÏilo se jõÂ napojit pouze na neplnoleteÂho mariaÂnskolaÂzenÏ skeÂho
radistu NoveÂho a lidi kolem neÏho zejmeÂna skupinu velmi mladyÂch
lidõ z PlzneÏ). Nepronikla do zÏaÂdne jine existujõÂcõ odbojove skupiny,
likvidovana ¹skupina JUDr. JANDYª byla organizovaÂna a k cÏinnosti
provokovaÂna samotnou Markovou, ¹skupina JIRÏ IÂ KUZMAª, v souvislosti
s kterou byl odsouzen mjr. Aubrecht aj., byla naÂsilneÏ sestavena
StB.
Z jejõÂch trÏõ cest do NeÏmecka byly vyuzÏity hlavneÏ zpravodajske poznatky
o lidech, organizaci a objektech CIC, o utecÏeneckyÂch taÂborech
a jejich obyvatelõÂch. Vybaveni teÏmito znalostmi, poprÏ. legitimacemi
s razõÂtkem CIC, navsÏteÏvovali pak pracovnõÂci StB bud' vytypovane osoby,
nebo osoby, na ktere byli ze zahranicÏõ nasmeÏrovaÂni. Vystupovali
v roli kuryÂruÊ zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb a provokovali navsÏtõÂveneÂ
k protistaÂtnõÂcÏinnosti nebo od nich prÏebõÂrali cenne prÏedmeÏty,
ktere meÏli dorucÏit jejich majiteluÊ m do zahranicÏõÂ.
SoubeÏzÏneÏ s provokacÏnõ cÏinnostõ typovala Markova mozÏne zaÂjemce
ouÂteÏk do zahranicÏõÂ. Byla zameÏrÏena prÏevaÂzÏneÏ do vysÏsÏõÂch a strÏednõÂch
vrstev, hodnocena jako velmi schopna a iniciativnõ spolupracovnice,
ktera si objekty vybõÂrala sama. Osoby, ktere vyuzÏily nabõÂzenyÂch prÏevadeÏcÏskyÂch
sluzÏeb Mileny MarkoveÂ, se v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ staly obeÏt'mi
akce ¹KAÂMENª.
Akce ¹KAÂMENª meÏla zjednodusÏeneÏ rÏecÏeno dveÏ podoby, obeÏ vsÏak
v rezÏii StB.
PrvnõÂ verze: Osoba byla prÏõÂslusÏnõÂky StB vystupujõÂcõÂch v roli odbojaÂrÏuÊ
prÏivezena do blõÂzkosti hranic, zde byla prÏedaÂna rÏemeslneÂmu prÏevadeÏcÏi
± v teÂto roli zpravidla vystupoval prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho
u tvaru. Ten pak osobu odvedl ke staÂtnõ hranici na smluvene mõÂsto,
kde byla zatcÏena.
Druha verze: Osoba byla prÏevedena prÏes fingovanou hranici, na
rovneÏzÏ fingovane sluzÏebneÏ CIC zpravodajsky vyslechnuta prÏõÂslusÏnõÂkem
StB v americke uniformeÏ. VyÂslech byl zameÏrÏen na protistaÂtnõÂ
cÏinnost vyslyÂchane osoby a jõ znaÂmyÂch osob. NaÂsledneÏ byla vyslyÂchanaÂ
osoba oznacÏena za komunistickeÂho agenta a prÏedaÂna cÏeskoslovenskyÂm
bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm.

277
Markova seteÏchto akcõ zpravidla osobneÏ uÂcÏastnila, aby dodala veÏrohodnosti
zuÂcÏastneÏnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm.
VneÏkteryÂch jednotlivyÂch prÏõÂpadech byla osoba prÏõÂslusÏnõÂky SNB za
hranice skutecÏneÏ prÏevedena, meÏla tõÂm byÂt upevneÏna duÊveÏra v Markovou
u osob, na kteryÂch meÏla StB zaÂjem. JejõÂm prostrÏednictvõÂm tak byl
vytvorÏen obousmeÏrny kanaÂl, kteryÂm se pohybovali spolupracovnõÂci
StB, ale i osoby ze zahranicÏõÂ, i bez veÏdomõÂ MarkoveÂ.
Agenturnõ cÏinnost Mileny Markove byla vskutku rozsaÂhlaÂ. Od roku
1948 do poloviny roku 1949 byla hlavnõÂ spolupracovnicõÂ IV. sektoru
a fakticky zajisÏtovala pracovnõ naÂplnÏ pro vyÂpadove oddeÏlenõÂ. 77)
JejõÂ donasÏecÏskaÂ, typarÏskaÂ, organizacÏnõÂ a provokacÏnõÂcÏinnost pramenila
z duÊveÏry StB, kterou zõÂskala v brÏeznu 1948. Dochovane opisy
jejõÂch zpraÂv obsahujõÂ informace zhruba o 90 osobaÂch, prÏicÏemzÏ jich
ve skutecÏnosti udala zrÏejmeÏ mnohem võÂce. Nemohu zde vypocÏõÂtaÂvat,
kolik let veÏzneÏnõÂ kolika lidem zavinila a kolika dalsÏõÂm zpuÊ sobila horÏe
asÏikanovaÂnõÂ. O tom, zÏe si Markova byla veÏdoma dosahu sve cÏinnosti,
kterou sama prÏed sebou ospravedlnÏovala levicovyÂm idealismem,
sveÏdcÏõ jejõ vlastnorucÏneÏ psany dopis ¹sveÂmu rÏ. o.ª 78)
DuÊveÏru StB ztraÂcõÂ jizÏ ke konci roku 1949. Je podezrÏõÂvaÂna ze zatajovaÂnõÂ
zpraÂv, z dodaÂvaÂnõÂlzÏivyÂch zpraÂv, z kriminaÂlnõ cÏinnosti na u kor
obeÏtõÂ akcõÂ ¹KAÂMENª a z praÂce pro cizõÂ rozveÏdku. PodezrÏenõÂ z podaÂvaÂnõÂ
lzÏivyÂch a neu plnyÂch zpraÂv pramenõ z jejõÂho agenturnõÂho proveÏrÏovaÂnõÂ
a jejõÂ vlastnõÂ blamaÂzÏe.
PodezrÏenõÂ z vykraÂdaÂnõÂ bytuÊ obeÏtõÂ a vybõÂraÂnõÂ poplatkuÊ za ¹prÏevodª
souvisõÂ s faktem, zÏe akce ¹KAÂMENª byla spojena s pohybem majetku
prchajõÂcõÂch. Ti s sebou zpravidla brali vesÏkere sve cennosti, ktere jim
pak byly prÏi zadrzÏenõ zabaveny. Zabavene veÏci nebyly patrÏicÏneÏ evidovaÂny
a mohly se tak staÂt prÏedmeÏtem machinacõÂ a obohacovaÂnõÂ jistyÂch
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.
Na provaÂdeÏnõ akcõ ¹KAÂMENª u zce se IV. sektorem spolupracovala
pohranicÏnõÂ stanice SNB ve VsÏerubech. Velitel teÂto stanice Stanislav
LisÏka byl u dajneÏ v roce 1949 za neznaÂmyÂch souvislostõ zatcÏen a na
Borech ho vyslyÂchali pracovnõÂci IV. sektoru AbrahamovicÏ a Zikmund.
LisÏka si u dajneÏ vyhradil s AbrahamovicÏem soukromy rozhovor, naÂsledneÏ
byl propusÏteÏn a uprchl s veÏtsÏinou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ stanice VsÏeruby
do zahranicÏõÂ. Jeho zaÂstupce Schneider, ktery veVsÏerubech zuÊ stal,
byl pry zatcÏen a odsouzen k smrti. 79)
PodezrÏenõ z ¹dubleÂrstvõª meÏlo svuÊjpuÊ vod v minulosti Markove a v jejõÂch
trÏech cestaÂch do NeÏmecka.
ZmeÏna prÏõÂstupu StB k MileneÏ Markove dozajista souvisõ s personaÂlnõÂ
zmeÏnou ve vedenõÂ IV. sektoru. Z velitelskeÂho mõÂsta odchaÂzõÂ jejõÂ byÂvalyÂ
milenec Plechaty a velenõ prÏebõÂra Prchal. A praÂveÏ Prchal, ktery pryÂ

278
Markove neduÊveÏrÏoval, ji u dajneÏ po poradeÏ s Milenem nechal uveÏznit
mimo Prahu, tam kde meÏl ¹sve lidiª a kde byla pozdeÏji nalezena obeÏsÏenaÂ.
JedinyÂm vodõÂtkem pro zjisÏteÏnõÂ prÏõÂcÏin sebevrazÏdy byla roztrhanaÂ
zpraÂva zanechana Markovou v cele; tu se vsÏak nepodarÏilo slozÏit ani
na technickeÂm, ani na II. sektoru.
Milena Markova ve sve agenturnõ praÂci zavadila o neÏkolik citlivyÂch
veÏcõÂ. Z naÂm znaÂmyÂch to byla jizÏ vyÂsÏe zminÏovana zpraÂva o Karlu SÏ vaÂbovi,
daÂle otaÂzka majetku obeÏtõ akcõ ¹KAÂMENª a zpravodajske puÊ sobenõÂ
proti neÏkteryÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m vnitra. ObcÏas informovala sveÂ
rÏ. o. o nezaÂkonne cÏinnosti neÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a StB; nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ
byl prÏõÂpad OldrÏicha MalaÂcÏe, byÂvaleÂho zpravodajskeÂho duÊ stojnõÂka
MV, ktery meÏl v u myslu odejõÂt s manzÏelkou prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ
za hranice. Take on se stal obeÏtõ akce ¹KAÂMENª. 80)
PrÏevzõÂt tedy v teÏchto souvislostech Prchalova tvrzenõÂ, ktera vylucÏujõÂ
zaÂjem kohokoli ze SNB na jejõÂ smrti, je prÏinejmensÏõÂm problematickeÂ.
PrÏipomenÏme, zÏe jesÏteÏ vecÏer prÏed svou smrtõÂ v rozhovoru s veÏzenÏ skyÂm
nejevila Milena Markova skleslost a projevovala odhodlaÂnõ a vzdor.
Milena Markova 1913 ±1949) svou iniciativnõ agenturnõ cÏinnostõÂ
zpuÊ sobila mnoho zla; jejõÂ role ¹agentky cizõÂ rozveÏdkyª vyuzÏõÂvaly
i soudy k zostrÏenõÂ rozsudku nad obvineÏnyÂmi. Byla produktem
a zaÂrovenÏ obeÏtõ zruÊ dneÂho systeÂmu. ObeÏtõÂ, ktera si svou
cÏinnostõÂ ve prospeÏch zla prÏipravila vlastnõÂ konec.

PrÏõÂloha 36: Pravy a krycõ pruÊ kaz totozÏnosti Mileny MarkoveÂ
a jejõ novinaÂrÏsky pruÊ kaz CENTROPRESS
279

280

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1)
SOA Praha, MLS, LS spis. zn. 479/1946, protokol sepsany s Markovou 17. 12.
1945, str. 4.
2)
TamteÂzÏ. ZÏivotopisne u daje o snÏatku s britskyÂm staÂtnõÂm prÏõÂslusÏnõÂkem pochaÂzejõ ze
dvou zbytkuÊ vlastnorucÏneÏ psanyÂch zÏivotopisuÊ MarkoveÂ, ulozÏenyÂch v A MV Praha,
ZV 122 A. Ve snaze objasnit tuto etapu zÏivota Markove probeÏhlo staÂtoobcÏanskeÂ
sÏetrÏenõ v archivnõÂch fondech SU A Praha, ktere bohuzÏel prÏineslo negativnõÂvyÂsledek.
Podle tehdejsÏõÂch zaÂkonnyÂch norem zÏena snÏ atkem s cizincem pozbyÂvala cÏs. staÂtnõÂ
obcÏanstvõÂ. Markova vsÏak obcÏanstvõ nepozbyla a uzÏõÂvala daÂle sve dõÂvcÏõ jmeÂno NedvõÂdkovaÂ.
Nebyl rovneÏzÏ nalezen zaÂznam o rozluce zminÏovaneÂho svazku, acÏkoli se
v roce 1943 vdaÂva za novinaÂrÏe V. A. Marka. V teÏchto souvislostech znõ jejõ vyÂpoveÏd'
o legitimnõÂm snÏ atku se Scottem poneÏkud fantasticky.
3)
A MV Praha, ZV 122 A, str. 22, torzo zÏivotopisu. GeneraÂlnõÂrÏeditel Fridrich Rudl znal
dle tvrzenõ Markove ¹pravy stav veÏciª.
4)
A MV Praha, 305-417-3, vyÂpoveÏd' pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, znaÂmeÂho
teÂzÏ jako ing. HavlõÂcÏka, str. 129 ±131.
5)
A MV Praha, 305-631-1, vyÂpoveÏdi Dr. JirÏõÂho SmõÂchovskeÂho, str. 110.
6) A MV Praha, 305-631-1, str. 10.
7) A MV Praha, Z 603, str. 2. PraÂveÏ od Kellera byl Rudl informovaÂn o nicÏivyÂch uÂcÏincõÂch
strÏel ¹Vª drÏõÂve nezÏ NeÏmci v Praze.
8) A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131.
9) A MV Praha, 305-631-1, str. 33.
10) Mlada fronta, 11. 5. a 12. 5. 1947, Nove pravdy o prazÏskeÂm povstaÂnõÂ.
11) A MV Praha, ZV 122 A, str. 3.
12) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 12. SkutecÏnost, zÏe Schneider
byl uÂrÏednõÂk SD s krycõÂm jmeÂnem Schwarz, nebyla u dajneÏ Markove znaÂma.
13) A MV Praha, ZV 122 A, str. 22.
14) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 46.
15) A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131.
16) A MV Praha, str. 22, torzo zÏivotopisu.
17) TamteÂzÏ.
18) SOA Praha, MLS Praha, LS spis zn. 479/1946, obzÏaloba.
19) TamteÂzÏ, str. 48.
20) SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 57.
21) A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, zÏivotopis.
22) A MV Praha, ZV 122, agenturnõÂ zpraÂva z 23. 6. 1948.
23) A MV Praha, 305-631-1, str. 10.
24) A MV Praha, ZV 122 A, str. 9.
281
25) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322, põÂsÏe PlechatyÂ: ¹...prÏi rozchodu prÏedal mi agent
....medailonek, .... tento mi zaveÏsil na krk, ....prÏedal mi klõÂcÏe od jeho bytu, kam se
maÂm obcÏas podõÂvat.ª
TamteÂzÏ, str. 301: ¹ZuÊ stal jsem po prÏõÂjezdu u agenta spaÂt, odesÏel jsem druhy den asi
v 11 hodin.... Agent byl prÏiveden z rovnovaÂhy tõÂm, zÏe se dozveÏdeÏl o svadbeÏ rÏ. o., ... JaÂ
jsem VaÂs prÏece nechteÏla nijak poutat, ... nynõ si take vysveÏtluji, procÏ jste mne

282
prÏedal p. doktorovi, ... prosila bych VaÂs, abyste mi vraÂtil moji fotografii, zarÏadila
jsem VaÂs nynõÂ do skupiny typuÊ meÂho manzÏela. ...dalsÏõÂ rozhovor se tyÂkal analyzovaÂnõÂ
nasÏeho drÏõÂveÏjsÏõÂho pomeÏru a zkoumaÂnõÂ mozÏnosti dalsÏõÂ spolupraÂce.ª
26) A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' PlechateÂho, str. 53 ± 54.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis J. PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 134. VlastnõÂ zpraÂva
prÏedana agentem byla napsaÂna na list A, na list B rÏ. o. psal okolnosti schuÊ zky,
zpraÂvu hodnotil a stanovil postup dalsÏõ praÂce s agentem. Osvald ZaÂvodsky byl v roce
1948 zaÂstupcem prÏednosty odboru ministerstva vnitra BA ± StaÂtnõÂ bezpecÏnosti
a velitelem skupiny BAa, zvane teÂzÏ vnitrÏnõ StB; Ivo Milen byl jeho zaÂstupcem.
27) A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, dopis manzÏela Markove V. A. Marka.
28) TamteÂzÏ, AZ, str. 299, ¹...MrzõÂ meÏ, zÏe s otcem nepuÊ jde asi nic deÏlat, i kdyzÏ si podal
zÏaÂdost o amnestii. Z taÂbora mu zÏaÂdost doporucÏili... Dal jste mi nadeÏji, zÏe by sÏlo v teÂto
veÏci neÏco deÏlat, budu-li mõÂt v praÂci u speÏchy, ktere by bezpecÏnosti staÂtu pomohly.
Budu se skutecÏneÏ snazÏit a znovu opakuji, zÏe vsÏe, co jsem VaÂm rÏekl, je cÏista pravda.ª
29) TamteÂzÏ, obaÂlka 24: ¹....Budu pracovat o to lõÂp, zÏe se zbavõÂm pocitu soucitu s lidma,
kterÏõ si soucit nezaslouzÏõÂ. To je hlad, ktery prÏinesla do meÂho zÏivota sl. MarianovaÂ,
anizÏ o tom võÂ, zÏe mi prospeÏla.ª Na jineÂm mõÂsteÏ uvaÂdõÂ, zÏe: ¹....zaÂpad ma u mne vroubek
a doufaÂm, zÏe to nynõÂ vyrovnaÂm.ª TamteÂzÏ, ZV 122 , str. 26.
30) A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' AntonõÂna Prchala, str. 188.
31) TamteÂzÏ, str. 134.
32) A MV Brno, A 8, inv. j. 291, str. 187.
33) A MV Brno, personaÂlnõÂ spis Josefa PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 83.
34)
A MV Praha, ZV 122, str. 50.
35)
TamteÂzÏ, str. 1.
36)
ZOB II zpravodajsky pracoval proti nekomunistickyÂm stranaÂm, vyÂsledky jeho cÏinnosti
pak byly vyuzÏõÂvaÂny KSCÏ .
37)
A MV Praha 122 A, AZ, str. 349.
38) TamteÂzÏ, AZ, str. 348.
39) TamteÂzÏ, AZ, str. 344. Plechaty zde põÂsÏe: ¹...prvnõ odstavec zpraÂvy proveÏrÏen prÏõÂmo
odposlechem) prÏi neprÏipravene naÂvsÏteÏveÏ. Z toho soudõÂm, zÏe i zbytek zpraÂvy je
pravdeÏpodobneÏ seriosnõÂ.ª
UvaÂdõÂme pro dokreslenõÂ prÏedstavy metod praÂce StB v roce 1948. ¹Odposlech prÏi
neprÏipravene naÂvsÏteÏveϪ podrobneÏ vysveÏtuje Plechaty ve sve vyÂpoveÏdi: ¹...ProveÏrÏovaÂnõÂ
agentury jsem provaÂdeÏl velmi zrÏõÂdka, ...kuprÏ. v prÏõÂpadeÏ 'K 40', kdy pravdivost
zpraÂvy byla proveÏrÏovaÂna tõÂm, zÏe spolecÏneÏ s tehdejsÏõÂm vedoucõÂm sektoru politickeÂho
zpravodajstvõÂ jsme vlezli u nõÂ do skrÏõÂneÏ, a tak jsme pozorovali a poslouchali, zda
osoba jedna a hovorÏõ tak, jak bylo uvedeno ve zpraÂveÏ.ª
TeÂzÏ ZV 122, str. 53.
40) TamteÂzÏ, vyÂpoveÏd' Kettnera, str. 122.
41) Viz SbornõÂk Securitas Imperii 2, UÂ DV, Praha 1994, str. 72 ±116.
42) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322. Datum na domluveneÂm zaslaneÂm lõÂstku
znamenalo, zÏe se vraÂtõÂ za 14 dnõÂ vcÏetneÏ data. Bude-li psaÂno o kraÂsnyÂch horaÂch,
znamena to, zÏe prÏechod bude v mõÂsteÏ odchodu, lesy znamenajõ mõÂsto naÂvratu Klatovy
a slovo ¹prsÏeloª znamenalo, zÏe byla zavrÏena.
43) TamteÂzÏ, zpraÂvy z americke okupacÏnõ zoÂny jsou popsaÂny na str. 302 ± 317. V CÏ erneÂ
knize byl pro jednotlive prÏõÂslusÏnõÂky OBZ, SNB, kriminaÂlky a politiky veden list, na
ktery byly dopisovaÂny stõÂzÏnosti: zrada, mucÏenõÂ, okraÂdaÂnõ apod. Mimo ni existovaly
¹cÏerne listyª vedene na civilnõ osoby.
44) Archiv AdvokaÂtnõ komory CÏ eske republiky, spis III 46/40.
45) A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 297.

46) Po naÂvratu do Prahy sdeÏlil Janda MarkoveÂ, aby uzÏ doNeÏmecka nejezdila, s tõÂm zÏe
chce za zpraÂvy naÂlezÏitou odmeÏnu, a je leÂpe pracovat pro AnglicÏany nebo BelgicÏany,
kterÏõÂ jsou veÏtsÏõÂ kavalõÂrÏi.
47) A MV Praha, V-5464 ¹Dr. Janda a spolª.
48) K roztrzÏce dosÏlo beÏhem druhe naÂvsÏteÏvy Markove v NeÏmecku, kdy se StudnicÏka
snazÏil jejõÂ dalsÏõÂ naÂvsÏteÏvu utajit a nechat ji tak spolupracovat pouze s Jakschovci,
s nimizÏ meÏl u zke kontakty. PoteÂ, co Markova sama vyhledala Tigrida, byla jejõ prÏõÂtomnost
vyzrazena a StudnicÏka byl na osm dnõÂ internovaÂn.
49) A MV Praha, V-5392 ¹StudnicÏka Miroslav a spol.ª.
50) A MV Praha, V-5519 MV.
51) A MV Praha, V-1801.
52) ZvyÂpoveÏdõ byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB je znaÂmo, zÏe rÏ. o. Markove byli postupneÏ prÏõÂslusÏnõÂci
IV. sektoru Josef PlechatyÂ, VladimõÂr PruÊsÏa, Josef Zikmund, EvzÏen AbrahamovicÏ
a ZdeneÏk Kettner.
53) A MV Praha, a. cÏ. 526001.
283
54) A MV Brno, A 8, inv. j. 1516, str. 13. Soupis zlocÏinuÊ , opis:
¹1/ Pplk. Reicin bil gumovyÂm sÏlauchem s ocelovou vlozÏkou ang. parasÏutistu Gorik,
nynõÂ pos. veÏznice po hlaveÏ a po krku, narÏõÂdil voj. OBZ, aby byl do raÂna tyÂraÂn. Tento
voj. byl nahy prÏes noc uvaÂzaÂn a tlucÏen tak, azÏ mu byl usÏnõ bubõÂnek prorazÏen. ±
meÏsõÂc cÏerven.
2/ V meÏsõÂci rÏõÂjnu tloukl fackoval) cÏs. npor. KovacÏõÂk Viliama od 32. peÏsÏ. pl. z KosÏic,
spõÂlal mu, zlehcÏoval slovenskou armaÂdu a jejõÂ povstaÂnõÂ.
3/ DuÊ st. a voj. OBZ bijõÂ vysÏetrÏovaneÂ. Kpt. Schwarz Julius nynõÂ na PankraÂci, byl
vmeÏsõÂci cÏervnu na OBZ v Praze bit, 150 drÏepuÊ za staÂleÂho kopaÂnõÂ, paÂlen cigaretou
na prsou a brÏichu a byl nucen põÂt mocÏ, prÏi cÏemzÏ se pozvracel. Voj. DeÏrda Ladislav,
5.peÏsÏ. pl.I/3 rota, byl na OBZ v TeplicõÂch SÏ anoveÏ od velitele a od vojaÂkuÊ tak zbit, zÏe
23 dnuÊ byl nemocen. NevideÏl a mocÏil krev. Byl leÂcÏen sÏeÂfleÂkarÏi v pos. veÏznici. SveÏdci
o nemoci ± cela sveÏtnice.
4/ Kpt. Sommmer OBZ 1. Div. meÏl byÂt z rozkazu ONB bez soudu zastrÏelen.
5/ Por. SmrcÏina OBZ obdrzÏel rozkaz ku zastrÏelenõÂ 50 zajisÏteÏnyÂch z taÂbora teÏzÏce
pracujõÂcõÂch v dolech. Rozkaz nevyplnil. OdstrÏelil jizÏ drÏõÂve 5lidõÂ urcÏenyÂch. SveÏdek
syn plk. BorÏõÂka. DaÂle zastrÏelil dr. Koldinera proto, zÏe videÏl jak cÏetnõÂci OBZ postrÏõÂleli
na naÂmeÏstõÂ v HornõÂm LitvõÂnoveÏ 30 lidõÂ. cÏerven). SveÏdek plk. BorÏõÂk Chomutov.
6/ Npor. CÏ apka a 1 por. od OBZ od I. oblasti z Prahy prÏijeli k por. SmrcÏinovi a zÏaÂdali
2NeÏmky k soulozÏenõÂ. Toto odeprÏel a proto poslali jmenovanõÂduÊ st. 2 auta a cÏetnõÂky
OBZ do obcõ pro tyto zÏeny. CÏ etnõÂci dovezli 2 zÏeny, ktere si por. CÏ upka s por. odvezli.
NeÏmky se võÂce nevraÂtily, jejich osobnõÂ doklady zuÊ staly u por. SmrcÏiny. Co se
s obeÏma zÏenami stalo, nebyly zavrazÏdeÏny? 5chlapcuÊ asi 14 letyÂch a 10 zÏen bylo
popraveno OBZ kpt. CÏ ernyÂ, por. CÏ upka, ppor. MachaÂcÏek, vsÏichni 1. divize Postoloprty
Fr. GolovaÂ, ved. uÂrÏadu praÂce Postoloprty a prap. Marek).
7/ V Postoloprtech bylo 3. cÏervence bez soudu pobito 2857 osob, byly zakopaÂny
v okopech. PrÏesne jmenne seznamy jsou k dispozici, kdo dal k tomu rozkaz, bude
veÏdeÏt npor. CÏ upka OBZ.
9/ Npor. CÏ upka na prÏõÂkaz OBZ z Prahy dodal 12 prasat, odkud dodany materiaÂl
byl a k cÏemu byl pouzÏit?
10/ V cÏervenci byla z transportu 4. slov. brigaÂdy vracejõÂcõÂ se do Bratislavy sestavena
por. Smetanou OBZ v BrÏeclavi popravcÏõÂ cÏeta a asi 150 ± 200 osob, SlovaÂkuÊ
aNeÏmcuÊ vracejõÂcõÂch se z nucenyÂch pracõÂvrÏõÂsÏi, bez soudu popraveno. SveÏdek rotnyÂ
GladicÏ, PresÏov.
11/ Por. Demarque, amer. ambasady byl v listopadu t.r. na I. obl. Na Sadech 64
ztlucÏen nohou od stolicÏky po hlaveÏ a krku rtm. CÏ avojskyÂm. Tento duÊ st. naÂsledkem
ztyÂraÂnõ pokusil se o sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm. Druhy den byl franc. velvyslanectvõÂm

284
odvezen. SveÏdci: pplk. gen. sÏt. Salzer Ant. a npor. slov. armaÂdy KovacÏõÂk Viliam,
KosÏice.
12/ Por. SmrcÏina obdrzÏel rozkaz od OBZ sehnat materiaÂl pro odstavenõÂ plk. BorÏõÂka
z Chomutova, zÏe je pry ¹nepohodlnyª.
TamteÂzÏ je ulozÏen i opis dopisu pro mjr. Aubrechta od Hany Krupkove datovanyÂ
7. 11. 1948:
¹Mily majore, pouzÏõÂvaÂm prÏõÂlezÏitosti, abych VaÂm podeÏkovala za vsÏechno, co jste se
snazÏil pro meÏ udeÏlat a prosõÂm VaÂs znovu za prominutõÂ, zÏe jsem se v tak nebezpecÏneÂ
zaÂlezÏitosti obraÂtila praÂveÏnaVaÂs. NemeÏla jsem vsÏak opravdu nikoho, jak konecÏneÏ
jisteÏ saÂm võÂte, komu bych mohla võÂce duÊveÏrÏovat, nezÏli VaÂs a prÏõÂtelkyni Milenu, kteraÂ
VaÂs navsÏtõÂvila. MyslõÂm, zÏe vsÏechno by bylo dobre azÏ na to, zÏe jsem staÂle jesÏteÏ vlaÂgru,
Ale doufaÂm, zÏe se vsÏe napravõÂ. ZpraÂvy, ktere mi Milena od VaÂs prÏivezla, jakozÏ i doporucÏenõÂ,
ktere jste poslal, jsem v porÏaÂdku prÏedala prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnuÊ m, staÂlevsÏak jesÏteÏ nenõ videÏt zÏaÂdny vyÂsledek, takzÏe doufaÂm. Dovedete si jisteÏ prÏedstavit, jak
nerada jsem odchaÂzela od sveÂho maleÂho PavlõÂka, ale opravdu jsem nevideÏla jineÂ
vyÂchodisko. MaÂm k VaÂm jesÏteÏ jednu prosbu, azÏ budete mõÂt prÏõÂlezÏitost, vyhledejte
me rodicÏe a pozÏaÂdejte je, prosõÂm VaÂs, myÂm jmeÂnem za odpusÏteÏnõÂ, zÏe jsem jim znovu
zpuÊ sobila tolik starostõ a bolu. NemeÏli tusÏenõÂ, co maÂm v u myslu, ale snad uzÏ je
Milena o vsÏem informovala. Polibte za mne meÂho draheÂho PavlõÂcÏka. DeÏkuji VaÂm
jesÏteÏ jednou za vsÏechno. VasÏe Hana. DorucÏitel je spolehlivyÂ!ª
Na opise je daÂle prÏõÂpis: ¹dopis podepsaÂn a dne 24. 11. 48 prÏedaÂn Aubrechtoviª.
55) A MV Praha, a. cÏ. 526001.
56) Osud hotovosti a sÏperku Krupkove nenõ znaÂm. Je mozÏneÂ, zÏe se na u kor obeÏtõÂ
z podobnyÂch akcõÂ agenti a prÏõÂslusÏnõÂci SNB nezaÂkonneÏ obohacovali. MajetkovaÂ
trestna cÏinnost jim, stejneÏ jako Markove aneÏkolika dalsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm puÊ sobõÂcõÂch
v podobnyÂch akcõÂch, vsÏak nebyla prokaÂzaÂna. PodezõÂraÂni byli zejmeÂna velitel
vyÂpadovky IV. sektoru AbrahamovicÏ azaÂstupce velitele sektoru Orovan, kterÏõÂ trvale
disponovali veÏtsÏõÂm mnozÏstvõÂm peneÏz. AbrahamovicÏ u dajneÏ dokonce cÏaÂst vyÂloh na
neÏktere akce ¹KaÂmenª hradil ze svyÂch prostrÏedkuÊ . Sami zadrzÏenõ nemeÏli cÏasto zaÂjem
na sepsaÂnõ podrobnyÂch seznamuÊ zabavenyÂch veÏcõÂ, nebot' vysoka hodnota prÏevaÂzÏeneÂho
majetku jim prÏi soudnõÂm prÏelõÂcÏenõÂ mohla pouze usÏkodit.
57) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 291, str. 195, vyÂpoveÏd' byÂvaleÂho pracovnõÂka II. sektoru
Josefa Richtera 1917). V jinyÂch pramenech agenturnõÂ svazek KrupkoveÂ, protokoly
z prosÏetrÏovaÂnõ nezaÂkonne cÏinnosti StB z roku 1957) se uvaÂdõÂ, zÏe Krupkova byla
zatcÏena prÏi prÏechodu hranic pohranicÏnõÂ hlõÂdkou a odevzdaÂna StB.
58) A MV Praha, a. cÏ. 526001.
59) A MV Praha, V-933.
60) TamteÂzÏ.
61) TamteÂzÏ.
62) A MV Praha, V-5384.
63) A MV Praha, V-5504.
64) A MV Praha, ZV 122 A, str. 19.
65) A MV Praha, ZV 122, str. 188.
66) A MV Praha, ZV 122 A, zpraÂva z 3. 12. 1949.
67) TamteÂzÏ, str. 13, vyÂpoveÏd' Prchala. UÂ kolem regionaÂlnõÂch rezidentuÊ ZOB II. bylo zõÂskaÂvat
agenturnõÂ spolupracovnõÂky v jinyÂch politickyÂch stranaÂch. Rezident byl vybaven
automobilem, prÏõÂstojem na porÏizovaÂnõÂ fotokopiõÂ a falesÏnou obcÏanskou legitimacõÂ.
KrycõÂ totozÏnost mu byla prÏideÏlena proto, aby v prÏõÂpadeÏ prozrazenõÂ nebyl
kompromitovaÂn ZOB.
68) A MV Praha, ZV 122 A, str. 32, protokol s veÏzenÏskyÂm: ¹.... V sobotu dne 10. 12. se
meÏ taÂzala, jestli nevõÂm, co s nõÂ budou deÏlat. OdpoveÏdeÏl jsem jõÂ, zÏe nevõÂm. Na toto mi

285
Roubalova rÏekla: ¹.... si paÂni myslejõÂ, kdyzÏ meÏ strcÏejõÂdote tmave kobky, zÏe mi hlava
zmeÏkne. Ja vsÏak maÂm hlavu dobrou.ª
69)
TamteÂzÏ, str. 35, obaÂlka 47.
70)
TamteÂzÏ.
71)
TamteÂzÏ.
72)
A MV Praha, ZV 122, str. 124.
73)
A MV Praha, ZV 122 str. 224. KufrÏõÂk s osobnõÂmi veÏcmi Markove meÏl Prchal v trezoru;
po jeho odchodu z vnitra byl ulozÏen v archivu 7. spraÂvy MV, odtud byl dne
26. 1. 1963 vyzvednut orgaÂny inspekce MV.
74)
JejõÂ poslednõÂ rÏ. o. Kettner vypoveÏdeÏl: ¹MuÊj naÂzor a naÂzor tehdejsÏõÂch orgaÂnuÊ byl
tehdy ten, zÏe pokud vuÊ bec spaÂchala sebevrazÏdu, tuto nespaÂchala z vlastnõÂho popudu.ª
TamteÂzÏ, str. 129.
Plechaty sdeÏlil: ¹Vzhledem k tomu, zÏe velmi lpeÏla na sve dcerce, musela udeÏlat neÏco
hrozneÂho. Psala-li zpoveÏd' bez diktaÂtu a za normaÂlnõÂ situace zachaÂzenõÂ s vysÏetrÏovanyÂm,
pak bude pravdeÏpodobne spojenõ jejõ osoby s osobou PilcÏõÂka.ª /PilcÏõÂk byl
plzenÏ sky prÏevadeÏcÏ, ktery sve ¹klientyª na osameÏleÂm mõÂsteÏ vrazÏdil a okraÂdal ± pozn.
autor./ TamteÂzÏ, str. 55.
AbrahamovicÏ vyjaÂdrÏil domneÏnku, zÏe pracovala pro britskou sluzÏbu a cÏin spaÂchala
ze strachu, zÏe byla jako agentka odhalena. TamteÂzÏ, str. 129.
Prchal jejõÂ cÏin prÏipisuje na vrub momentaÂlnõÂmu dusÏevnõÂmu stavu, prÏipousÏtõÂ zÏe by
mohla spaÂchat sebevrazÏdu z obav prÏed odhalenõÂm skutecÏne cÏinnosti. Jakou cÏinnost
meÏl na mysli, nespecifikoval. ZaÂrovenÏ vyloucÏil zaÂjem kohokoli z BezpecÏnosti na
jejõÂ smrti. TamteÂzÏ, str. 189.
75)
TamteÂzÏ, str. 199. K tomu vsÏak pravdeÏpodobneÏ nedosÏlo, nove skutecÏnosti neprÏineslo
ani otevrÏenõÂ prÏõÂpadu UÂ rÏadem dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu
v roce 1998.
76)
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis PlechateÂho ev. cÏ. 3339, str. 87. VyjaÂdrÏenõÂ Jana HosÏka
k osobeÏ PlechateÂho: ¹...JizÏ neÏkdy v roce 1946 nebo 1947 /jsem/ ....ve sve agenturnõÂ
praÂci zavadil ku sveÂmu u divu o to, zÏe Karel SÏ vaÂb je evidovaÂn anglickou agenturou...
tuto informaci jsem tehdy sdeÏlil s. Ant. NovotneÂmu.ª
77)
A MV Praha, ZV 122, str. 189, str. 184. Dle vyÂpoveÏdi byÂvaleÂho prÏõÂslusÏnõÂka Zikmunda:
¹... Markova stacÏila skoro zameÏstnat odd. AbrahamovicÏe, take se to pozdeÏji
ukaÂzalo, zÏe toto oddeÏlenõ po straÂnce pracovnõ zÏivorÏilo. Markova meÏla velmi dobreÂ
organizacÏnõÂ schopnosti, byla by schopna pro StB zorganizovat peÏknou ilegalitu.ª
78)
A MV Praha, 122 A, str. 22. ¹...Upozornils mne otcovsky na nebezpecÏõÂ. ... jisteÏ mne
znaÂsÏavõÂsÏ tedy dobrÏe, jak maÂlo mi zaÂlezÏõÂnazÏivoteÏ. Pracovala jsem pro tebe poctiveÏ,
ale nikdy jsem nezavõÂrala ocÏi nad mozÏnostõÂ, zÏe spadnu. VeÏrÏila jsem, zÏe deÏlaÂm dobrou
veÏc i kdyzÏ jsem trpeÏla, jsem jen zÏena, prÏi zpraÂvaÂch o zpuÊ sobu vyÂslechuÊ . Nemstila
jsem se lidem, veÏrÏila jsem, zÏe pracuji pro dobro celku. Od tebe jsem dostaÂvala
za poctivost jen neduÊveÏru a snizÏovaÂnõÂ. Dnes maÂm dojem, zÏe bylo vsÏe zbytecÏneÂ.ª
NedatovaÂno.
79)
A MV Praha, ZV 122, str. 180, str. 134.
80)
OldrÏich MalaÂcÏ se pokusil v dubnu 1948 uprchnout do NeÏmecka ze strachu z perzekucõÂ,
ktere mu, jakozÏto osobeÏ zpravodajsky cÏinne beÏhem 2. sveÏtove vaÂlky v exiloveÂm
ministerstvu vnitra v LondyÂneÏ a povaÂlecÏneÂmu cÏlenovi CÏ eskoslovenske strany naÂrodneÏ
socialistickeÂ, hrozily. PrÏicÏineÏnõÂm agenta StB FrantisÏka HejneÂho a prÏõÂslusÏnõÂka
vsÏerubske stanice SNB prap. Stanislava LisÏky s nõÂm byla provedena akce ¹KaÂmenª.
Na akci se hlavnõÂmeÏrou podõÂleli pracovnõÂci IV. sektoru pod vedenõÂm AbrahamovicÏe.

286
Tajna operativnõ veÏznice
StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ve WintroveÏ ulici
v Praze v letech 1951±1955
PROKOP TOMEK
I. PadesaÂta leÂta, agenti-chodci
KraÂtce po skoncÏenõ II. sveÏtove vaÂlky dosÏlo k radikaÂlnõÂmu rozdeÏlenõÂ
Evropy. VyÂstizÏneÏ toto rozdeÏlenõ charakterizoval vyÂznamny britsky politik
Winston Churchill ve sveÂm legendaÂrnõÂm projevu prÏi prÏevzetõÂcÏestneÂho
doktoraÂtu na Westminsterske koleji ve Fultonu v USA 5. brÏezna
1946:
¹...Od SÏteÏtõÂna na Baltu prÏes Terst na Jadranu se naprÏõÂcÏ evropskyÂm
kontinentem spustila zÏelezna opona. Za touto liniõ lezÏõ vsÏechna hlavnõÂ
meÏsta starobylyÂch staÂtuÊ strÏednõÂ avyÂchodnõÂ Evropy. VarsÏava, BerlõÂn,
Praha, VõÂdenÏ, BudapesÏt', BukuresÏt', Sofie, vsÏechna tato slavna meÏsta
a obyvatelstvo kolem nich lezÏõÂ uvnitrÏ toho, co musõÂm nazvat soveÏtskou
sfeÂrou vlivu a jsou prÏedmeÏtem...prohlubujõÂcõÂ se kontroly Moskvy.ª 1)
JesÏteÏ dlouhou dobu po vzniku tzv. lidoveÏ demokratickyÂch staÂtuÊ na
konci cÏtyrÏicaÂtyÂch let ve vyÂchodnõ EvropeÏ, ktere byly ve skutecÏnosti
blokem satelituÊ SoveÏtskeÂho svazu, doufala znacÏna cÏaÂst obyvatel
teÏchto zemõÂ ve zmeÏnu pomeÏruÊ a opõÂrala svoji nadeÏji prÏedevsÏõÂm o SpojeneÂ
staÂty americkeÂ. Tato nadeÏje byla spojovaÂna s politickyÂmi koncepcemi
neÏkteryÂch politikuÊ USA, prÏedevsÏõÂm s tzv. Trumanovou doktrõÂnou
zadrzÏovaÂnõÂ komunismu, formulovanou 12. brÏezna 1947. AmerickyÂ
prezident tehdy sliboval podporÏit ¹...svobodne na rody, ktere vzdorujõÂ
pokusuÊ m o podrobenõÂ ozbrojenyÂmi mensÏinami nebo vneÏjsÏõÂmi tlakyª. 2)
Spojene staÂty americke ani jejich zaÂpadnõ spojenci vsÏak podle vsÏeho
nechteÏly meÏnit rovnovaÂhu sil nastolenou po II. sveÏtove vaÂlce. VesÏkereÂ
vaÂlecÏne plaÂnovaÂnõÂ, od roku 1949 zejmeÂna na puÊdeÏ SeveroatlantickeÂ
aliance, se zabyÂvalo efektivnõ obranou proti soveÏtske expanzi, a nikoliv
ofenzivnõÂmi akcemi ve smyslu osvobozenõÂ vyÂchodnõÂ Evropy. Jakkoliv
hypoteticka nadeÏje na pomoc ZaÂpadu vzala pak zcela za sve na podzim
roku 1956, kdy jednotky soveÏtske armaÂdy rozdrtily mad'arskou
protikomunistickou revoluci.
Prakticky po cele obdobõ padesaÂtyÂch let byla cÏeskoslovenska staÂtnõÂ

287
hranice s Rakouskem, Spolkovou republikou NeÏmecko a dõÂky pruÊchodneÂ
hranici do ZaÂpadnõÂho BerlõÂna) i s NeÏmeckou demokratickou
republikou deÏjisÏteÏm mnoha dramat. I kdyzÏ deÏlala ¹zÏelezna oponaª
pochybnou cÏest sveÂmu jmeÂnu, byla prÏes vsÏechny prÏekaÂzÏky a rizika
do jiste mõÂry pruÊ chodna a stala se s trochou nadsaÂzky jakousi frontou
studene vaÂlky.
PrÏes tuto hranici prÏechaÂzeli tzv. kuryÂrÏi, v terminologii StB agenti-
-chodci, plnõÂcõ u koly zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. PodivneÂ
pojmenovaÂnõÂ je odvozeno od jejich schopnosti nepozorovaneÏ prÏejõÂt
strÏezÏenou hranici. Byli to azÏ na nepatrne vyÂjimky) muzÏi a prÏechaÂzeli
hranici do CÏ SR s u koly, ktere se dajõ vzaÂsadeÏ rozdeÏlit na neÏkolik zaÂkladnõÂch
okruhuÊ:
± hledat spolupracovnõÂky k zõÂskaÂvaÂnõÂ zpravodajsky zajõÂmavyÂch informacõÂ,
zejmeÂna z vojenske a pruÊ myslove problematiky,
± vytvaÂrÏet z teÏchto spolupracovnõÂkuÊ sõÂteÏ,
± budovat tajne schraÂnky k prÏedaÂvaÂnõ zõÂskanyÂch zpraÂv, pokynuÊ
a zpravodajskeÂho materiaÂlu,
± provaÂdeÏt vlastnõÂ vizuaÂlnõÂ sÏpionaÂzÏ,
±prÏevaÂdeÏt vybrane osoby z CÏ SR do zahranicÏõÂ.
Podle zaÂznamuÊ o zadrzÏenõÂch nebyÂvali agenti-chodci beÏzÏneÏ vyzbrojeni
osobnõÂ zbranõÂ abeÏhem prÏõÂpravy k teÂto praÂci autor nezjistil zÏaÂdnyÂ
prÏõÂpad pasÏovaÂnõÂ zbranõÂ prÏes hranici do CÏ SR pro vyzbrojovaÂnõÂ ilegaÂlnõÂch
odbojovyÂch skupin. I podle velmi obecneÂho u daje uvedeneÂho
v publikaci vydane IX. spraÂvou SNB k 30. vyÂrocÏõ vzniku II. spraÂvy
SNB, kde se opravdu neda prÏedpoklaÂdat shovõÂvavost k agentuÊm-
-chodcuÊ m, bylo:
¹...do poloviny padesaÂtyÂch let orga ny Sboru na rodnõ bezpecÏnosti zadrzÏeno
cca 1500 agentuÊ neprÏa telskyÂch rozveÏdek. Od 1. 1. 1951 do
brÏezna 1953 bylo u narusÏiteluÊ cÏs. sta tnõÂch hranic zabaveno 444 pistolõÂ,
20 rucÏnõÂch granaÂtuÊ , 12 samopaluÊ , munice a dalsÏõÂ zbraneÏ. 3)
ProstyÂm porovnaÂnõÂm pocÏtu zadrzÏenyÂch a mnozÏstvõÂ zabavenyÂch
zbranõÂ potvrzuje i tento zdroj, zÏe rÏada agentuÊ nebyla ozbrojena. NavõÂc
ani vsÏichni tzv. narusÏiteleÂ, o nichzÏ u daj v publikaci pojednaÂvaÂ, nebyli
agenty-chodci. PrÏes hranice prÏechaÂzeli naprÏõÂklad ekonomicÏtõÂ i politicÏtõÂ
uprchlõÂci a pasÏeraÂci.
Podle dochovanyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ byÂvale StB byla rÏada
agentuÊ -chodcuÊ vysõÂlanyÂch ze ZaÂpadu zatcÏena a uveÏzneÏna. PrÏedevsÏõÂm
teÂto otaÂzce rozsaÂhleÂho a dosud z veÏtsÏõÂ cÏaÂsti nezpracovaneÂho teÂmatu
¹agentuÊ -chodcuÊ ª je veÏnovaÂn autoruÊv prÏõÂspeÏvek.
Dodnes, teÂmeÏrÏ padesaÂt let po teÏchto udaÂlostech, nejsou veÏtsÏinou
zprÏõÂstupneÏny oficiaÂlnõÂ informace o skutecÏnyÂch zaÂmeÏrech, objemu
au speÏsÏnosti tehdejsÏõÂch operacõ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu. Obraz
oteÏchto operacõÂch, vytvorÏeny za pomoci informacõ jen jedne strany

288
navõÂc silneÏ ideologicky pokrÏivenyÂ), je nutneÏ zkreslujõÂcõÂ; a tuto skutecÏnost
musõÂme mõÂt staÂle na pameÏti.
Dosud nevõÂme, zda naÂm znaÂme odhaleneÂ) akce agentuÊ -chodcuÊ tvorÏily
jaÂdro tehdejsÏõÂch zpravodajskyÂch operacõÂ, cÏi meÏly jen odlaÂkat pozornost
od operacõÂ jinyÂch, duÊ lezÏiteÏjsÏõÂch. Vzhledem ke konspiraci
uvnitrÏ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu, neveÏdeÏli dokonce neÏkterÏõÂ
agenti-chodci, pro jakou organizaci vlastneÏ pracujõÂ, nebo jejich veÏdomost
o tom byla zkreslenaÂ.
KonkreÂtnõÂ poznatky o jednotlivyÂch agentech-chodcõÂch a o konspirativnõÂveÏznici,
ve ktere byli po zatcÏenõ StB drzÏeni, byly zõÂskaÂny v Archivu
ministerstva vnitra A MV), ze zdrojuÊ , ktere muÊzÏeme rozdeÏlit na
±puÊ vodnõÂ: fond 310 ± VelitelstvõÂ StB, personaÂlnõÂ spisy byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ
MV, operativnõ a vysÏetrÏovacõ svazky byÂvale StB,
± zdroje odvozeneÂ: fond A 8 ± Inspekce ministra vnitra, ktera v padesaÂtyÂch
a sÏedesaÂtyÂch letech prÏõÂpady neÏkteryÂch agentuÊ -chodcuÊ proveÏrÏovala,
± doplnÏ kovyÂm zdrojem byly i fondy StaÂtnõÂho u strÏednõÂho archivu ±
archivu UÂ V KSCÏ .
II. ZrÏõÂzenõÂ, uÂkoly a dislokace
VeÏznice velitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla
zrÏõÂzena v listopadu 1951.
Podle puÊ vodnõÂho vyÂnosu velitelstvõÂ StB o zrÏõÂzenõÂ veÏznice ze dne
26. 11. 1951 byla urcÏena k ¹ ...prÏedbeÏzÏneÂmu nebo operativnõÂmu vysÏetrÏovaÂnõÂ
zajisÏteÏnyÂch osob,ª a to prÏedevsÏõÂm k ¹...duÊ kladneÂmu vyteÏzÏovaÂnõÂ
zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ a vlastnõÂch
spolupracovnõÂkuÊ ...ª 4) , vysõÂlanyÂch ze zahranicÏõÂ skupinami a organizacemi
ruÊ zneÂho charakteru, a dalsÏõÂch osob zadrzÏenyÂch prÏi pokusu o prÏechod
hranic. PrÏed zrÏõÂzenõÂm teÂto veÏznice vysÏetrÏoval agenty-chodce bez
ohledu na mõÂsto zadrzÏenõ vycÏleneÏny 2. referaÂt 6. oddeÏlenõ krajskeÂho
velitelstvõÂ daÂle KV) StB Praha. 5)
HlavnõÂm duÊ vodem utajenõÂ vazby teÏchto ¹zajisÏteÏnyÂchª osob byla perspektiva
jejich vyuzÏitõÂ, prÏedevsÏõÂm formou ¹zavaÂzaÂnõª ke spolupraÂci
s StB. Ve veÏznici byli v neÏkteryÂch prÏõÂpadech vyslyÂchaÂni i jizÏ zõÂskanõÂ
agenti StB a vaÂzaÂny ke spolupraÂci vytypovane osoby zadrzÏene za nejruÊ
zneÏjsÏõÂch okolnostõÂ ve vnitrozemõÂ. VyÂnos o zrÏõÂzenõÂ veÏznice podepsal
za velitele StB kapitaÂn Kroupa.
Cely veÏznice ve WintroveÏ ulici byly umõÂsteÏny v sutereÂnu budovy
tehdejsÏõÂho I. sektoru velitelstvõ StB daÂle V StB), ktery byl u strÏednõÂ
kontrarozveÏdnou slozÏkou StB. V prÏõÂzemõÂ nad celami se po obou stranaÂch
chodby nachaÂzelo osm vysÏetrÏovacõÂch mõÂstnostõÂ a kancelaÂrÏnaÂ-

289
cÏelnõÂka vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ. Na konci chodby byly schody spojujõÂcõÂ
sutereÂn s prÏõÂzemõÂm. 6)
Ve veÏznici panovala prÏõÂsna konspirace. VeÏzni mohli prozradit sveÂ
jmeÂno pouze vysÏetrÏovateli, hlaÂsit se museli prÏideÏlenyÂm cÏõÂslem. Jejich
jmeÂna znal z personaÂlu pouze velitel veÏznice, jõÂmzÏ byl po celou dobu
jejõ existence nadporucÏõÂk VojteÏch Kozel 7) , ktery vedl prÏõÂsneÏ tajnou evidenci
veÏznÏuÊ , kde zaznamenaÂval jmeÂno a prÏõÂjmenõÂ veÏzneÏ, datum narozenõÂ,
poslednõÂ bydlisÏteÏ a datum prÏõÂchodu. PrÏi odchodu veÏzneÏ zveÏznice
prÏipojil k zaÂznamu jesÏteÏ jmeÂna eskortujõÂcõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB
amõÂsto, kam je veÏzenÏ prÏedaÂvaÂn. Druha kniha veÏznÏuÊ byla vedena jako
abecednõÂ index. ProtozÏe agenti-chodci byli zpravidla vybaveni k pobytu
vCÏ SR doklady na krycõÂ jmeÂno, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byli pod teÏmito
krycõÂmi jmeÂny zapsaÂni i v teÂto evidenci. Referent, ktery veÏzneÏ prÏivezl,
mu odebral vsÏechny veÏci kromeÏ oblecÏenõÂ, hrÏebenu, kapesnõÂku
a prstenuÊ na rukou. Po prozkoumaÂnõ byly odebrane veÏci zapecÏeteÏny
a odevzdaÂny k u schoveÏ. 8)
KvyÂslechuÊ m doprovaÂzeli veÏzneÏ straÂzÏnõÂ sluzÏba) na telefonickou zÏaÂdost
prÏõÂslusÏneÂho referenta, ktery uvedl cÏõÂslo veÏzneÏ a jeho cely. SamotnõÂ
referenti do cel prÏõÂstup nemeÏli a neÏkterÏõÂ z nich sutereÂn nikdy ani
nenavsÏtõÂvili. ¹ZvyÂhodneÏnõª cÏi naopak tresty ulozÏene referentem veÏzni
povolenõÂ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõÂ cÏi naopak temnice nebo odejmutõÂ ¹vyÂhod¹),
prÏedaÂval referent põÂsemneÏ veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo
veliteli smeÏny s uvedenõÂm cÏõÂsla a cely veÏzneÏ, cÏõÂsla sve propustky a sluzÏebnõÂho
pruÊ kazu. 9)
K dalsÏõÂm naÂlezÏitostem je mozÏno uveÂst, zÏe jõÂdlo pro veÏzneÏ se dovaÂzÏelo,
leÂkarÏske osÏetrÏenõ zajisÏt'ovaly nemocnice veÏznic Praha-PankraÂc
a Praha-RuzyneÏ. Pokud to bylo nezbytneÏ nutneÂ, byl veÏzenÏ se zavaÂzanyÂma
ocÏima prÏevezen k osÏetrÏenõÂ autem; v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byl
v teÏchto nemocnicõÂch i hospitalizovaÂn. DosavadnõÂm studiem nebyl
v objektu veÏznice zjisÏteÏn prÏõÂpad u mrtõ veÏzneÏ, uÂteÏk cÏi jina tzv. mimorÏaÂdnaÂ
udaÂlost. 10)
VbeÏzÏneÂm chodu veÏznice StB se zrÏejmeÏ neprojevoval vliv rÏaÂduÊ tehdy
platnyÂch pro ostatnõÂ vysÏetrÏovacõÂveÏznice Ministerstva naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
daÂle MNB) a pozdeÏji Ministerstva vnitra CÏ SR daÂle MV). SmeÏrnice
vydana ke zrÏõÂzenõ veÏznice a jejõ naÂvrh uvedene vPrÏõÂlohaÂch 37
a 40) obsahovaly prÏedevsÏõÂm pokyny pro dodrzÏovaÂnõÂ konspirativnõÂho
rezÏimu, prÏijõÂmaÂnõÂveÏznÏuÊ , jejich evidenci a vyzÏadovaÂnõÂkvyÂslechuÊm.
ProzatõÂmnõÂrÏaÂd vysÏetrÏovacõÂch veÏznic SNB sluzÏebnõÂ oznacÏenõÂ MV-vysÏetrÏ-I-1)
platny od 1. 2. 1951 a obdobneÏ RÏ aÂd pro veÏznice MV ze dne
28. 4. 1954 sluzÏebnõÂ oznacÏenõÂ NZ-zaÂkl-II-1) vsÏak upravovaly i potrÏeby
veÏznÏuÊ ± jako prochaÂzky, koupaÂnõÂ, stravovaÂnõÂ, korespondenci, naÂvsÏteÏvy
prÏõÂbuznyÂch, leÂkarÏskou peÂcÏi, odmeÏny a kaÂzenÏ ske tresty. V tajneÂ
veÏznici StB samozrÏejmeÏ neprÏipadala korespondence a naÂvsÏteÏvy veÏznÏuÊ
vzhledem k prÏõÂsne konspiraci v u vahu. VychaÂzky a koupaÂnõÂveÏznÏuÊ,

290
kterÏõÂ zde veÏtsÏinou pobyÂvali pouze neÏkolik tyÂdnuÊ , rovneÏzÏ asi nebyly
provaÂdeÏny. S dalsÏõÂmi potrÏebami veÏznÏuÊ se vyporÏaÂdaÂval npor. Kozel
zrÏejmeÏ ¹neformaÂlnõÂmª zpuÊ sobem, jak momentaÂlnõÂ situace vyzÏadovala.
PodmõÂnky vazby popsal Inspekci MV v roce 1963 jeden z dlouhodobeÏ
veÏzneÏnyÂch straÂvil ve veÏznici deveÏt meÏsõÂcuÊ ), Pavel B., takto:
¹...Po celou dobu jsem byl v podzemnõÂch bunkrovyÂch mõÂstnostech
uÂplneÏ o samoteÏ a hla sil jsem se cÏõÂslem. Strava byla naprosto bez vitamõÂnuÊ
a da se rÏõÂci velmi nuzna . Psychologicke puÊ sobenõ bylo krajneÏ
deprimujõÂcõÂ. Byl jsem asi na podzim r. 1952 vyvezen do okolõÂ Slap
poznal jsem okolõ z doby vojenske rekreace), a to byla jedina vycha zka
na cÏerstvy vzduch.ª 11)
Eskorty veÏznÏuÊ provaÂdeÏli vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru V StB.
K umõÂsteÏnõ veÏzneÏ veVeÏznici velitelstvõ StB byla nezbytna prÏedbeÏzÏnaÂ
domluva referenta zÏadatele) s nadporucÏõÂkem Kozlem a zvlaÂsÏtnõÂ propustka
pro eskortujõÂcõÂho prÏõÂslusÏnõÂka StB. 12)
SmeÏrnici upravujõÂcõÂ rezÏim veÏznice navrhl saÂm nadporucÏõÂk Kozel jizÏ
v listopadu 1951 a byla podle vsÏeho po celou dobu existence veÏznice
dodrzÏovaÂna. 13)
III. VyÂvoj organizace kontrarozveÏdky v souvislosti s veÏznicõÂ
ve WintroveÏ ulici
VeÏznice byla po celou dobu sve existence soucÏaÂstõ u strÏednõ kontrarozveÏdneÂ
slozÏky StB. Ta byla od roku 1948 do cÏervence 1952 oznacÏovaÂna
jako I. sektor V StB, pote jako I. odbor hlavnõ spraÂvy StB daÂle
HS-StB) a po sloucÏenõÂ MNB s MV koncem roku 1953 jako II. spraÂva
MV. 14)
Velitelem I. sektoru V StB byl od 20. 6. 1951 do 14. 2. 1952 nadporucÏõÂk
Kamil Pixa 15) , ktery se aktivneÏ podõÂlel na vytvorÏenõ veÏznice,
prÏijõÂmal vysÏetrÏovatele, vypracoval smeÏrnici pro vyÂslechy veÏznÏuÊ a zpocÏaÂtku
nove vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõ irÏõÂdil.
Od 14. 2. 1952 do 1. 4. 1952 byl naÂcÏelnõÂkem I. sektoru V StB porucÏõÂk
VladimõÂr MatousÏek 16) a pote do 1. 1. 1953 porucÏõÂk ArnosÏt PokornyÂ
17) .PoneÏm nastoupil do funkce naÂcÏelnõÂka slozÏky po reorganizaci
od zaÂrÏõÂ 1953 II. spraÂvy MV) nynõÂ jizÏ v hodnosti podplukovnõÂka znovu
V. MatousÏek.
NaÂzev konsprativnõÂ veÏznice se meÏnil v zaÂvislosti na vyÂvoji cÏleneÏnõÂ
kontrarozveÏdky StB. PrÏi zrÏõÂzenõÂ veÏznice roku 1951 byl stanoven jako
¹VeÏznice V StB,ª v polovineÏ roku 1952 jako ¹VeÏznice HS-StB,ª v pruÊbeÏhu
roku 1953 ¹VnitrÏnõÂ veÏznice MV,ª a konecÏneÏ vzaÂrÏõÂ roku 1953
¹VeÏznice II. spraÂvy MVª. 18)
V dobeÏ sveÂho zrÏõÂzenõÂmeÏla tajna veÏznice slouzÏit prÏedevsÏõÂm potrÏebaÂm
4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. OstatnõÂ operativnõÂ sektory mohly veÏznici

291
vyuzÏõÂvat pouze s põÂsemnyÂm souhlasem velitele StB, jeho zaÂstupce
nebo velitele sekretariaÂtu V StB. 19)
CÏ tvrte oddeÏlenõ I. sektoru tvorÏil referaÂt 28, daÂle rozdeÏleny na trÏi
slozÏky zameÏrÏene takto:
A ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ cÏeskoslovenskou emigracõÂ,
B ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ NeÏmci,
F ± agenti-chodci rÏõÂzenõÂ AmericÏany.
DaÂle byly do 4. oddeÏlenõ zarÏazeny skupiny ¹vyteÏzÏovacõª a vyÂslechovaÂ.
20)
VyÂslechova skupina nesla po zalozÏenõÂveÏznice oznacÏenõ ¹VysÏetrÏovacõÂ
skupina referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StBª. V pruÊbeÏhu roku
1952 bylo oznacÏenõÂ skupiny zmeÏneÏno dvakraÂt; nejprve na ¹VysÏetrÏovacõÂ
skupina 10. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StBª a v polovineÏ roku na
¹9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StBª. Od 22. prosince 1953 konecÏneÏ cÏtvrtyÂ
naÂzev: ¹1. samostatne oddeÏlenõ II. spraÂvy MVª. 21)
PrvnõÂm velitelem skupiny byl pomeÏrneÏ kraÂtce nadporucÏõÂk AlfreÂd
HorÏice 22) , jehozÏ zaÂstupce vrchnõÂ straÂzÏmistr Dobroslav HoraÂk 23) jej ve
funkci velitele skupiny nahradil 1. 7. 1952. 24) PoslednõÂm velitelem
oddeÏlenõÂ byl od 22. 12. 1953 azÏ do ukoncÏenõÂ cÏinnosti vysÏetrÏovacõÂho
oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV dne 14. 9. 1955 porucÏõÂk VaÂclav SchovaÂnek 25) .
Prakticky vsÏichni vysÏetrÏovatele prÏesÏli na I. sektor postupneÏ v pruÊbeÏhu
rÏõÂjna a listopadu 1951 z 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Byli to: straÂzÏmistr
JaromõÂr SÏ efrna 26) , straÂzÏmistr AntonõÂn MalecÏek 27) ,sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr
Josef Brebera 28) , straÂzÏmistr VaÂclav Hampejs 29) a straÂzÏmistr Jan
Tecl 30) . Ve sveÂm zarÏazenõÂ vysÏetrÏovateluÊ zuÊ stali pak po celou dobu existence
oddeÏlenõÂ na I. sektoru V StB a pozdeÏji II. spraÂveÏ MV. K 1. dubnu
1952 byl jejich stav rozsÏõÂrÏen o vrchnõÂho straÂzÏmistra Otto KlõÂcÏe 31) ,
18. 7. 1952 pak o straÂzÏmistra OldrÏicha SÏ ulce 32) a vrchnõÂho straÂzÏmistra
VaÂclava VeselaÂka 33) .
TeÂmeÏrÏ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele byli ¹deÏlnickyÂmi kaÂdryª, jak
bylo v te dobeÏ u StB obvykleÂ. Jedinou vyÂjimkou byl npor. HorÏice, puÊvodnõÂm
povolaÂnõÂm publicista, ktery vystudoval gymnaÂzium, a dokonce
absolvoval peÏt semestruÊ medicõÂny. Tzv. odborne vzdeÏlaÂnõ vysÏetrÏovateluÊ
StB se v padesaÂtyÂch letech omezovalo na absolvovaÂnõÂtrÏõÂmeÏsõÂcÏnõÂ
sÏkoly SNB I. stupneÏ ve Veverske BõÂtyÂsÏce, NoveÂm MeÏsteÏ nad Metujõ cÏi
JesenõÂku. 34)
VyÂsledky jejich cÏinnosti tudõÂzÏ trpeÏly i podle tehdejsÏõÂch meÏrÏõÂtek) zaÂkladnõÂmi
nedostatky:
¹...prchlivyÂ, prÏi styku se stranami nebo veÏzni jedna nepromysÏleneÏ ...
chyby ve formulaci protokoluÊ a prÏi provaÂdeÏnõÂ vyÂslechuÊ ...ª /Brebera/;
¹...sveÏdomity a iniciativnõÂ, z velitelskyÂch funkcõ byl pozdeÏji prÏerÏazen na
funkce referentskeÂ, nedovedl rÏõÂdit podrÏõÂzeneÂ, jako operativec byl teÏzÏko-

292
pa dny a nedosahoval vyÂraznyÂch vyÂsledkuÊ ...ª /HoraÂk/; ¹...hodnocen
svyÂhradami, pouzÏitelny na dõÂlcÏõÂch prÏõÂpadech, potõÂzÏe s administrativou...ª
/KlõÂcÏ/; ¹...pouzÏõÂva prÏi vyÂslechu takrÏka jednostranne taktiky
/tzn. staÂle krÏicÏõÂ ± pozn. autor/...ª /VeselaÂk/.
Byli ale i dobrÏe hodnocenõÂ vysÏetrÏovateleÂ, naprÏõÂklad Hampejs, SÏ efrna
a Tecl. 35)
Skupina vysÏetrÏovateluÊ prÏerÏazenyÂch v rÏõÂjnu a listopadu roku 1951
na I. sektor V StB byla dnem 1. 5. 1952 povyÂsÏena do hodnosti podporucÏõÂk,
u dajneÏ zduÊ vodu zvyÂsÏenõ autority u vyslyÂchanyÂch, nebot' vysÏetrÏovateleÂ
byli prÏi vyÂslesÏõÂch oblecÏeni v uniformaÂch SNB. 36)
IV. VysÏetrÏovacõÂ praxe
Postup orgaÂnuÊ StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ, vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõÂ upravoval
Tajny rozkaz ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti daÂle TRMNB) cÏ. 16 ze dne
5. 4. 1951. Na rozdõÂl od administrativy vedene prÏi vysÏetrÏovaÂnõ na VI.
vysÏetrÏovacõÂm) sektoru V StB cÏi na vysÏetrÏovacõÂch odborech KV StB
prÏedstavovala administrativa oddeÏlenõÂ na I. sektoru V StB pouze
mensÏõ cÏaÂst u koluÊ vysÏetrÏovateluÊ . VysÏetrÏovatele zde vypracovaÂvali
prÏedevsÏõÂm formaÂlnõ ¹NaÂvrh na zatcÏenõª, schvalovany velitelem sektoru
a potvrzovany ministrem naÂrodnõ bezpecÏnosti nebo jeho naÂmeÏstkem.
Pokud nebylo mozÏno ¹NaÂvrhª vypracovat prÏed zatcÏenõÂm a to bylo u zadrzÏenyÂch
agentuÊ -chodcuÊ teÂmeÏrÏ vevsÏech prÏõÂpadech), mohl podle uvedeneÂ
smeÏrnice vysÏetrÏovatel proveÂst tento u kon dodatecÏneÏ, avsÏak nejpozdeÏji
do 24 hodin po zatcÏenõÂ cÏl. 5, TRMNB cÏ. 16/1951).
Do 48 hodin po zatcÏenõÂ musel daÂle velitel sektoru uveÏdomit zvlaÂsÏtnõÂ
oddeÏlenõÂ staÂtnõÂ pozdeÏji GeneraÂlnõÂ) prokuratury o zatcÏenõÂ a pozÏaÂdat
prokuraÂtora o ponechaÂnõÂ ve vazbeÏ podle § 101 Tr. rÏaÂdu a podle § 296
odst. 2 Tr. rÏaÂdu o povolenõÂvyÂkonu vazby ve veÏznici podleÂhajõÂcõÂcõÂ MNB
cÏl. 9, TRMNB cÏ. 16/1951). Tato ± jakkoli formaÂlnõÂ ± povinnost informovat
prokuraturu nebyla dle zjisÏteÏnõÂ Inspekce ministra vnitra z roku
1965azÏ do poloviny roku 1952 dodrzÏovaÂna.
VprÏõÂpadeÏ potrÏeby vypracovaÂval naÂvrh na propusÏteÏnõÂ z vazby cÏi naÂvrh
na vyhosÏteÏnõÂ osoby naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõÂ. Z naÂlezÏitostõÂ prÏedepsanyÂch
smeÏrnicõ vysÏetrÏovatele tedy sepisovali jizÏ jen protokoly. 37)
Nutne kroky pro prÏõÂpad zadrzÏenõ osoby na hranici upravovaly
TRMNB cÏõÂslo 30 ze dne 23. 6. 1951 ¹SmeÏrnice pro sestavenõ za pisu
o zadrzÏenõ a osobnõ prohlõÂdce, pro za pis o pruÊ zkumu mõÂsta zadrzÏenõÂ
aprÏedaÂnõÂ narusÏitele orgaÂnuÊ m StBª) a TRMNB cÏõÂslo 90 ze dne 8. 7.
1952 ¹HlaÂsÏenõÂ oprÏedaÂnõÂ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska, ZaÂpadnõÂho
NeÏmecka a NDRª). 38)
Osoba zadrzÏena prÏi pokusu o prÏechod staÂtnõ hranice s Rakouskem,
ZaÂpadnõÂm NeÏmeckem a NDR byla hlõÂdkou PohranicÏnõÂ straÂzÏe vyslech-

293
nuta zpravidla nejprve formou dotaznõÂku a pote spolu se vsÏemi zabavenyÂmi
veÏcmi urychleneÏ prÏevezena do veÏznice HlavnõÂ spraÂvy PohranicÏnõÂ
straÂzÏe daÂle HS-PS) v NaÂdrazÏnõÂ ulici v Praze na SmõÂchoveÏ. Po
vyÂslechu prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny HS-PS byla nakonec prÏedaÂna do veÏznice
V StB.
V praxi ale neÏkdy spolupraÂce HS-PS a MNB vaÂzla. VysÏetrÏovateleÂ
I. sektoru V StB si pro agenty jezdili s rÏidicÏem sluzÏebnõÂm autem do
NaÂdrazÏnõÂ ulice sami a staÂvalo se, zÏe agent, jehozÏ zadrzÏenõÂ bylo jizÏ
z hranice telefonicky hlaÂsÏeno na I. sektor, dosud nebyl do Prahy
k HS-PS ani prÏivezen. 39)
Ve skutecÏnosti uklaÂdal TRMNB cÏ. 90/1952 prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnuÊm
PohranicÏnõ straÂzÏe, aby ¹...vsÏechny osoby, ktere ilega lneÏ prÏekrocÏily hranice
CÏSR z Rakouska, ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod.
eskortovaÂny do veÏznice MNBª 40) , tj. veÏznice V StB ve WintroveÏ ulici
v Praze 6.
ObcÏas agenta jizÏ na hranicõÂch zadrzÏeli mõÂsto pohranicÏnõÂkuÊ prÏõÂmo
prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru, kterÏõÂnazaÂkladeÏ informacõÂzõÂskanyÂch vyÂslechem
jineÂho agenta-chodce znali konkreÂtnõÂ datum a mõÂsto jeho vyslaÂnõÂdo
CÏ SR.
Jako ojedineÏly je mozÏno uveÂst prÏõÂpad agentuÊ -chodcuÊ Josefa
K. a Josefa L., ktere prÏi u speÏsÏneÂm naÂvratu z trÏetõ cesty do CÏ SR zadrzÏela
v Rakousku ve vlaku 24. dubna 1952 tamnõÂ policie a prÏedala je
soveÏtskyÂm okupacÏnõÂm uÂrÏaduÊ m. Byli odvezeni do vazby v MoskveÏ ado
CÏ SR prÏedaÂni azÏ 21. prosince 1952. Josef L. byl pozdeÏji za velezradu
asÏpionaÂzÏvCÏ SR odsouzen na dozÏivotõÂ, Josef K. na 25let odneÏtõÂ svobody.)
ZajõÂmavy je teÂzÏ fakt, zÏe jejich prÏedaÂnõ ze SSSR se provaÂdeÏlo
pouze na zaÂkladeÏ prÏedbeÏzÏne daÂlnopisne zpraÂvy; 41) o vazbeÏ v SSSR
soveÏtske uÂrÏady nevystavovaly ani doklad.
PrÏipravenost zadrzÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ na plneÏnõÂu koluÊ vCÏ SR byÂvala
ruÊ znaÂ; lze rÏõÂci, zÏe veÏtsÏina z nich nebyla na svuÊj u kol dobrÏe prÏipravena.
Tito muzÏi prodeÏlali zpravidla neÏkolikatyÂdennõÂ vyÂcvik a byli
vybaveni vyÂstrojõÂ kprÏekonaÂnõÂ hranice a k dalsÏõÂmu pohybu v CÏ SR.
Typicka vyÂbava agenta-chodce se sklaÂdala z teÏchto prÏedmeÏtuÊ :
Krycõ padeÏlane dokumenty ± cÏeskoslovensky obcÏansky pruÊ kaz, pruÊkaz
ke vstupu do neÏktereÂho zaÂvodu
vCÏ SR a potvrzenõ o dovolene vystaveneÂ
tyÂmzÏ zaÂvodem,
kompas,
hodinky,
gumove rukavice,
nepromokavy plaÂsÏt',

294
obvaz,
lahvicÏka s joÂdem,
krabicÏka povzbuzujõÂcõÂch tablet,
baterka,
drÏeveÏna krabicÏka s lahvicÏkou a chemikaÂliõ proti sledovaÂnõ psy,
penõÂze ± cca 1700 KcÏs a cca 150 sÏilinkuÊ,
izolovane klesÏteÏ na draÂt,
neÏkdy dyÂka na obranu proti psuÊ m a na hledaÂnõÂ min,
neÏkdy pistole. 42)
Na ukaÂzku uved'me ve strucÏnosti prÏehled zpravodajskyÂch u koluÊ
jednoho agenta-chodce, vyslaneÂho Counter Intelligence Corps KontrasÏpionaÂzÏnõÂ
sbory, daÂle CIC).
Agent meÏl shromazÏd'ovat prÏedevsÏõÂm tyto poznatky :
naÂcÏrtky letisÏt' a jejich popis, soucÏaÂstky letadel,
zjisÏt'ovat druhy tankuÊ, u daje o samohybneÂm deÏlu,
informace o instruktorech a soveÏtskyÂch poradcõÂch jejich zvyky, vesÏkereÂ
u daje o osobeÏ, pouzÏõÂvana auta apod.),
leÂky vesÏkere druhy s naÂvodem, plomby, vyÂplneÏ, jakost materiaÂlu),
u daje o polnõÂm telefonu, ktery sema nazyÂvat Prazdroj,
miniaturnõÂ lampy jakeÂhokoliv druhu,
cÏasopisy SveÏt motoruÊ , LetectvõÂ, NasÏe vojsko, vojenska literatura),
mapy vsÏeho druhu od roku 1945, geologicke mapy,
jõÂzdnõÂ rÏaÂdy zÏeleznic a autobusuÊ,
pohlednice meÏst od roku 1945,
telefonnõÂ seznamy vsÏech druhuÊ,
informace o kopõÂrovacõÂm prÏõÂstroji,
stavby rozestaveÏneÂ, prÏipravovaneÂ, zejmeÂna silnic a zÏeleznic ±
pocÏet pracovnõÂkuÊ a jmeÂno firmy),
u daje o obuvi pro horske myslivce,
masove konzervy vzorky, zda je pouzÏõÂva armaÂda),
umeÏla hmota pouzÏõÂvana u hasicÏuÊ , vesÏkere umeÏle hmoty vyraÂbeÏneÂ
vCÏ SR. 43)
Nedostatek zkusÏenostõ naznacÏuje i veÏkovy pruÊmeÏr 58 zjisÏteÏnyÂch
agentuÊ -chodcuÊ vyslyÂchanyÂch ve WintroveÏ ulici, ktery cÏinil v dobeÏ zadrzÏenõÂ
25,75 roku veÏkovy pruÊmeÏr vysÏetrÏovateluÊ v roce 1952 byl 34,45
roku). SÏ lo cÏasto o uprchlõÂky, pro ktere byla cesta do CÏ SR protisluzÏbou
za kladne vyrÏõÂzenõÂzÏaÂdosti o prÏesteÏhovaÂnõ z uprchlickeÂho taÂbora v SRN
do dalsÏõÂ zemeÏ.
Jejich sociaÂlnõÂ struktura: 24 deÏlnõÂkuÊ,2uÂrÏednõÂci, 1 kneÏz, 3 zÏivnostnõÂci,
1 zdravotnõÂk, 2 vojaÂci v zaÂkladnõ vojenske sluzÏbeÏ, 4 mladistvõ 17
let), 2 redaktorÏi, 1 student a u 18 nebyla profese zjisÏteÏna.

Pro zajõÂmavost je mozÏno uveÂst i naÂrodnostnõÂ slozÏenõÂ: 44 CÏ echuÊ, 10
SlovaÂkuÊ, 3 NeÏmci a 1 Ukrajinec. 44) OdpoveÏd' na otaÂzku, nakolik jde
o vypovõÂdajõÂcõÂ vzorek, je limitovaÂna jak jizÏ bylo zmõÂneÏno) doposud
zjisÏteÏnyÂmi jmeÂny agentuÊ -chodcuÊ . Nynõ proveÏrÏovany pocÏet 58 prÏedstavuje
zhruba jednu desetinu veÏznÏuÊ z ¹Wintrovkyª. 45)
VyÂslechy v teÂto StB veÏznici byly provaÂdeÏny podle pokynu velitele
I. sektoru V StB Kamila Pixy ze dne 13. 11. 1951, tedy vydaneÂho
kraÂtce po zrÏõÂzenõ veÏznice. DuÊ kladny zpravodajsky vyÂslech agentuÊ
meÏl byÂt systematicky zameÏrÏovaÂn k jednotlivyÂm otaÂzkaÂm, s cõÂlem odhalit
metody, organizaci a zameÏrÏenõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb vysõÂlajõÂcõÂch
agenty do CÏ SR. Znalost teÏchto skutecÏnostõÂ meÏla pro StB jak obrannyÂ,
tak i ofenzivnõÂ vyÂznam, protozÏe mohla napomoci snadneÏjsÏõÂmu
pronikaÂnõÂ vlastnõÂch agentuÊ doteÏchto zpravodajskyÂch sluzÏeb. ZjisÏteÏneÂ
informace se zaklaÂdaly formou kopiõ tzv. u sekovyÂch protokoluÊ:
1) do vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ , ktere byly na jednotlive veÏzneÏ zaklaÂdaÂny,
2) do samostatnyÂch tematickyÂch spisuÊ dane otaÂzky, naprÏõÂklad: ¹IlegaÂlnõÂ
prÏechody st. hranicª, ¹SÏ pionaÂzÏnõ sÏkolenõª, ¹SÏ pionaÂzÏnõ u kolyª,
¹VyÂstroj, vyÂzbroj, doklady, odmeÏnaª apod.,
3) do operativnõÂch svazkuÊ zaklaÂdanyÂch na jednotlive veÏzneÏ. 46)
VysÏetrÏovatel zpracovaÂval vzÏdy jen jeden prÏõÂpad, ktereÂmu se zcela
veÏnoval, pokud bylo trÏeba i o sobotaÂch a nedeÏlõÂch. VyslyÂchalo se od
raÂna do vecÏera, tak dlouho, dokud veÏzenÏ i vysÏetrÏovatel vydrzÏeli, dokonce
neÏkdy i celyÂch 24 hodin! VyslyÂchaneÂmu nebyla odpõÂraÂna strava
ani cigarety, prioritou pro vysÏetrÏovatele bylo co nejrychleji zjistit agentovu
pravou identitu, daÂle kdo, kam a s jakyÂm u kolem jej vyslal,
a hlavneÏ zõÂskat informace o ¹neprÏaÂtelskeª zpravodajske sluzÏbeÏ v zahranicÏõÂ.
Pokud byl agent schopen, kreslil budovy pouzÏõÂvane zpravodajskyÂmi
sluzÏbami ke sÏkolenõÂ agentuÊ s popisem prÏõÂstupu do teÏchto
budov, ostrahy, mozÏnostõÂ pohybu agentuÊ mimo tyto budovy a dalsÏõÂch
podobnyÂch detailuÊ. 47)
VyÂslechy trvaly tak dlouho, dokud vysÏetrÏovatel nenabyl dojmu, zÏe
veÏzenÏ jizÏ vsÏechny zajõÂmave informace vypoveÏdeÏl. To trvalo zpravidla
tyÂden azÏ cÏtrnaÂct dnõÂ. 48)
V. DalsÏõÂ osudy vysÏetrÏovanyÂch
295
UÂ kolem vysÏetrÏovateluÊ kontrarozveÏdky StB nebylo vaÂzaÂnõÂ agentuÊ-
-chodcuÊ , jejich dalsÏõ rÏõÂzenõÂ, ani ¹typovaÂnõª jejich vhodnosti ke spolupraÂci,
ale prÏedevsÏõÂm co nejrychlejsÏõÂ a nejhlubsÏõÂ zjisÏteÏnõÂ ¹staÂtneÏbezpecÏnostnõÂchª
informacõÂ. VysÏetrÏovatele dokonce ani nemeÏlo zajõÂmat, zda
cÏinnost agentuÊ byla skutecÏnyÂm cÏi u dajnyÂm porusÏenõÂm tehdejsÏõÂch
cÏeskoslovenskyÂch zaÂkonuÊ:

296
¹...VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt s veÏdomõÂm, zÏe v prve rÏadeÏ chceme zõÂskat
zpravodajsky materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob
a usveÏdcÏovaÂnõ z trestne cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ.ª 49)
Informace zõÂskane vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm I. sektoru V StB vyhodnocoval
naÂcÏelnõÂk tohoto oddeÏlenõÂ spolu s referenty oddeÏlenõÂ, prÏõÂslusÏnyÂch
podle oblasti cÏi zemeÏ puÊ vodu veÏzneÏ. Ti rozhodli, zda bude veÏzenÏ
prÏedaÂn k trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ nebo zavaÂzaÂn ke spolupraÂci, zda se propustõÂ
na svobodu cÏi vyhostõÂ do zahranicÏõÂ. 50)
Jak jizÏ bylo uvedeno ve IV. kapitole teÂto praÂce, nebyla ± v rozporu se
zaÂkonem ± dle zjisÏteÏnõÂ Inspekce ministra vnitra z roku 1965) do poloviny
roku 1952 hlaÂsÏena prokuraturÏe zÏaÂdna uvalenõ vazby ve veÏznici
I. sektoru V StB. MnozÏily se stõÂzÏnosti teÏch slozÏek StB, jimzÏ byly prÏõÂpady
z I. sektoru V StB prÏedaÂvaÂny k dosÏetrÏenõÂ. S veÏzni jim nebyla
prÏedaÂvaÂna zÏaÂdna dokumentace o dosavadnõÂm pruÊbeÏhu a vyÂsledcõÂch
vysÏetrÏovaÂnõ s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe se jedna o poznatky vyuzÏitelne vyÂlucÏneÏ
kontrarozveÏdkou. 51)
Tento stav se zhruba v polovineÏ roku 1952 zmeÏnil, kdyzÏ poveÏrÏenõÂ
referenti IX. oddeÏlenõ staÂtnõ prokuratury v Praze zvane teÂzÏ zvlaÂsÏtnõÂ
oddeÏlenõÂ prokuratury prÏi MNB), JUDr. Miroslav BednarÏõÂk 52) , JUDr.
JirÏõ LisÏka 53) a JUDr. Ludmila MatusÏõÂnska 54) dochaÂzeli do veÏznice a vyrÏizovali
prÏõÂslusÏne vazebnõ formality. PrÏedevsÏõÂm podepisovali souhlas
prokuraÂtora s uvalenõÂm vazby, s jejõÂm vyÂkonem ve veÏznici podleÂhajõÂcõÂ
MNB, s prodluzÏovaÂnõÂm vazby cÏi propusÏteÏnõÂm veÏzneÏ na svobodu. Po
zrusÏenõÂ staÂtnõÂ prokuratury k 31. 12. 1952 spadala tato cÏinnost do
puÊ sobnosti zvlaÂsÏtnõÂho oddeÏlenõÂ generaÂlnõÂ prokuratury. 55)
VprÏõÂpadeÏ, zÏe zadrzÏeny agent-chodec nebyl vhodny k tzv. prÏeverbovaÂnõÂ,
byl zpravidla utajenyÂm zpuÊ sobem prÏevezen z veÏznice ve WintroveÏ
ulici do VeÏznice cÏ. 1 Praha-RuzyneÏ nebo do neÏktere z krajskyÂch vysÏetrÏovacõÂch
veÏznic StB. PrÏõÂpad byl daÂle prÏedaÂn k tzv. dokoncÏenõÂ VI.
sektoru V StB po reorganizaci v rÏõÂjnu 1953 prÏejmenovaneÂm na
spraÂvu vysÏetrÏovaÂnõ MV) cÏi vysÏetrÏovacõÂmu oddeÏlenõ krajske spraÂvy
daÂle KS) StB podle trvaleÂho bydlisÏteÏ agenta v CÏ SR. Takovy prÏesun
byl pak jizÏ evidovaÂn odborem E, tedy UÂ strÏednõÂ evidencõÂ MNB pozdeÏji
I. zvlaÂsÏtnõÂ odbor MV), jehozÏ prostrÏednictvõÂm byl prÏedaÂvaÂn i vysÏetrÏovacõÂ
spis agenta. 56)
Po skoncÏenõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂ byli agenti-chodci beÏzÏnyÂm postupem
souzeni, zpravidla podle § 86 Tr. zaÂk. ± vyzveÏdacÏstvõÂ a§78
Tr. zaÂk. ± velezrada, a odsuzovaÂni k dlouholetyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ
svobody, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech i k trestu smrti.
PrÏõÂlezÏitostneÏ byÂvaly prÏõÂpady agentuÊ -chodcuÊ vyuzÏity k verÏejnyÂm propagandistickyÂm
kampanõÂm zameÏrÏenyÂm proti ZaÂpadu a k zastrasÏenõÂ

297
potenciaÂlnõÂch odpuÊ rcuÊ rezÏimu. Tak naprÏõÂklad 22. 3. 1954 schvaÂlil
politicky sekretariaÂt U V KSCÏ naÂvrh ministra vnitra Rudolfa BaraÂka
na ¹...provedenõÂ verÏejneÂho procesu s tzv. agenty-chodciª. SvuÊj naÂvrh
BaraÂk zduÊ vodnil takto:
¹...S prÏõÂchodem jara aktivizujõÂ zaÂpadnõÂ sÏpionaÂzÏnõÂ centraÂly tzv.
agenty-chodce. ZvlaÂsÏteÏ v prÏedvolebnõÂm obdobõ seda cÏekat zvyÂsÏenaÂ
aktivita /.../ Podle zkusÏenostõ z minulyÂch let bylo by uÂcÏelne pro vyÂstrahu
odsoudit agenty-chodce, kterÏõÂ se nachaÂzejõÂ v rukou cÏsl. bezpecÏnostnõÂch
orgaÂnuÊ ...ª 57)
Podle naÂvrhu tak byli ve dnech 26.±27. dubna 1954 v procesu se
skupinou ¹KANDRACÏ a spol.ª odsouzeni k dlouholetyÂm trestuÊ m odneÏtõÂ
svobody agenti-chodci Bohumil Joska, VileÂm Hauptman, Jan
JedlicÏka a Otakar KulendõÂk.
Anton KandracÏ a Karel Gruber byli odsouzeni k trestu smrti a dne
29. 5. 1954 v Praze popraveni. 58) O rok pozdeÏji, dne 29. 3. 1955 podle
jineÂho zdroje 24. 3. 1955), byl popraven dalsÏõÂ agent-chodec, Alexandr
LehotskyÂ.
Pro prÏiblõÂzÏenõ slozÏite problematiky prÏedklaÂdaÂme ve strucÏnosti neÏkolik
charakteristickyÂch prÏõÂpaduÊ zadrzÏenyÂch agentuÊ -chodcuÊ. NaÂsledujõÂcõÂ
u daje byly zõÂskaÂny z operativnõÂch svazkuÊ StB. Dosud ale chybõÂ
u plne informace z ¹druhe strany,ª tzn. jak z archivuÊ cizõÂch zpravodajskyÂch
sluzÏeb, tak i od samotnyÂch agentuÊ -chodcuÊ neÏkterÏõÂ zemrÏeli,
dalsÏõ zÏijõ v zahranicÏõÂ). Proto je vyÂsledny obraz prozatõÂm nutneÏ jednostrannyÂ;
tak je k neÏmu trÏeba prÏistupovat.
***
NaÂvsÏteÏvu teprve sedmnaÂctileteÂho !) agenta-chodce CIC HanusÏe S.
dne 7. rÏõÂjna 1951 ¹nahlaÂsilª tyÂzÏ den na KV StB Praha jeho stryÂc,
ktereÂho kraÂtce prÏedtõÂm HanusÏ S. navsÏtõÂvil a pozÏaÂdal o spolupraÂci prÏi
zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ. AcÏkoli prÏõÂpad vysÏetrÏovali prÏõÂslusÏnõÂci KV StB
Praha vysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB vzniklo azÏ za neÏkolik
tyÂdnuÊ ), jizÏ trÏetõÂ den si HanusÏe S. vyzvedli z veÏznice KV StB Praha prÏõÂslusÏnõÂci
4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB straÂzÏmistr FrantisÏek SlabyÂ, velitel
referaÂtu ¹Bª sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr Jaroslav Saksl a mladsÏõÂ straÂzÏmistr Jaroslav
SkrÏivaÂnek. Odvezli ho do Rumburka, kde byly po prÏedchozõÂ
dohodeÏ sezaÂstupcem mõÂstnõÂho velitele oddõÂlu StB zatcÏeny dalsÏõÂ dveÏ
osoby, ¹...ktere agent S. prÏi sve cesteÏ doCÏSR naboural a meÏl s nimi mõÂt
10. rÏõÂjna v 17,00 schuÊ zkuª. 59) Po jejich zatcÏenõÂ odjeli vsÏichni do Vansdorfu
na stanici vyÂchodoneÏmecke pohranicÏnõ policie, kde se uskutecÏnilo
jednaÂnõÂsetrÏemi prÏõÂslusÏnõÂky StaÂtnõÂ bezpecÏnosti NDR ze ZÏitavy.
HanusÏ S. jim byl ¹zapuÊjcÏenª k vyÂslechu a soucÏasneÏ jim prÏõÂslusÏnõÂci StB
prÏedali i informaci zõÂskanou vyÂslechem v Praze: ¹...o prÏevadeÏcÏi z obce
Neugendorfª. 60) PrÏevadeÏcÏ meÏl prÏijõÂt do jisteÂho domu v Rumburku a asi

298
ve 20 hodin toho dne tam byl skutecÏneÏ StB zatcÏen. SÏ lo o pasÏeraÂka
Richarda B., ktery doznal, zÏe meÏl HanusÏe S. prÏeveÂst do ZaÂpadnõÂho
BerlõÂna a prÏedat ho rÏõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu CIC krycõÂm jmeÂnem FRANK.
HanusÏ S. i Richard B. byli proto daÂni k dispozici prÏõÂslusÏnõÂkuÊ m StaÂtnõÂ
bezpecÏnosti NDR k vylaÂkaÂnõÂ FRANKA do NDR.
O pruÊbeÏhu akce se nepodarÏilo zjistit podrobnosti, nicmeÂneÏ tzv. operativnõÂ
kombinace byla pro StB u speÏsÏnaÂ. TõÂmto odhalenyÂm kanaÂlem,
ktery meÏla StB pod kontrolou, bylo v obdobõ 1951±1953 vyslaÂno ze
ZaÂpadnõÂho BerlõÂna peÏt agentuÊ americke zpravodajske sluzÏby, kterÏõ se
dõÂky prÏevadeÏcÏi Richardu B. nynõÂ prÏeverbovaneÂmu agentu StB) pohybovali
v CÏ SR plneÏ pod kontrolou StB. V pruÊbeÏhu cele akce bylo
postupneÏ zatcÏeno 14 osob za napomaÂhaÂnõ agentuÊ m americke zpravodajskeÂ
sluzÏby.
HanusÏ S. byl odsouzen k osmi letuÊm veÏzenõÂ. Trest byl amnestiõÂ
snõÂzÏen na cÏtyrÏi roky a HanusÏ S. byl 7. 10. 1955 propusÏteÏn. Dne
27. rÏõÂjna 1956 se opeÏt ocitl na kraÂtkou dobu ve vazbeÏ pro podezrÏenõÂ
zprÏõÂpravy k pokusu o odchod z CÏ eskoslovenska, ze ktereÂho se mu
nakonec podarÏilo odjet azÏ v roce 1968. 61)
***
VneÏkteryÂch prÏõÂpadech nebyl sice agent-chodec zõÂskaÂn ke spolupraÂci,
ale byl vyuzÏit jinak. NaprÏõÂklad Bruno F. z Bratislavy utekl jizÏ
jako patnaÂctilety !) v roce 1951 ze strachu prÏed trestem za kraÂdezÏ prÏes
Rakousko do NeÏmecka. V MnichoveÏ se stal hlasatelem RaÂdia SvobodnaÂ
Evropa, kde puÊ sobil pod jmeÂnem JOZÏKA RYBAÂRIK. Dne
2. 7. 1954 odejel ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka s kuryÂrnõÂmi u koly prÏes BerlõÂn
do CÏ SR, ovsÏem hlavnõÂm motivem naÂvsÏteÏvy CÏ SR byl pravdeÏpodobneÏ
stesk po rodicÏõÂch, ktere skutecÏneÏ v BratislaveÏ navsÏtõÂvil. PrÏi zpaÂtecÏnõÂ
cesteÏ byl ale v NDR zatcÏen a 11. 7. 1954 prÏedaÂn do CÏ SR. Vzhledem
k jeho veÏku a ochoteÏ, s nõÂzÏ vypovõÂdal na 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV
vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera) o Svobodne EvropeÏ a cÏinnosti
cÏeskoslovenske emigrace, bylo nejen upusÏteÏno od potrestaÂnõÂ, ale jeho
prÏõÂpad byl vyuzÏit ke kampani proti RaÂdiu Svobodna Evropa.
Dne 29. 9. 1954 se uskutecÏnila s Brunem F. tiskova konference
vysõÂlana cÏeskoslovenskyÂm rozhlasem, kde bylo zverÏejneÏno jeho ¹prohlaÂsÏenõª
a noviny naÂsledneÏ otiskly i odpoveÏdi Bruna F. na otaÂzky novinaÂrÏuÊ.
ZaÂbeÏry z konference se dokonce promõÂtaly ve FilmoveÂm tyÂdenõÂku.
VystoupenõÂ Bruna F. bylo vyuzÏito k rozvinutõÂ kampaneÏ ¹...pro
odhalenõ zra dne emigrace kolem SE Svobodna Evropa ± pozn. autora)
a jejõ za vislosti na USA, pozadõ balonove akce...ª avmlaÂdezÏnickeÂm
tisku k ¹...boji za posõÂlenõ soc. vlastenectvõ mla dezÏeª. 62)
PrÏõÂpad Bruna F. nebyl ukoncÏen milostõÂ prezidenta, ale zastavenõÂm
trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ pro ¹malou spolecÏenskou nebezpecÏnostª podle § 89
odst. 2a Tr. rÏaÂdu, s oduÊ vodneÏnõÂm: ¹...prÏispeÏl k odhalenõÂ metod impe-

ialistickyÂch rozveÏdek, prohnilosti a prodejnosti prÏedstaviteluÊ zra dneÂ
emigrace.ª Z VeÏznice II. spraÂvy MV Wintrova ulice, Praha 6) byl
JOZÏKA RYBAÂRIK propusÏteÏn na svobodu 21. 10. 1954. 63)
***
Janovi R. sevrÏõÂjnu 1951 zdarÏil trÏetõÂ pokus o prÏechod hranic do
SRN. Do CÏ eskoslovenska se vraÂtil dobrovolneÏ dne 10. 2. 1955, kdy byl
na vlastnõ zÏaÂdost prÏedaÂn neÏmeckyÂmi uÂrÏady cÏeskoslovenske PohranicÏnõÂ
straÂzÏi. NaÂsledujõÂcõÂ dva meÏsõÂce straÂvil ve VeÏznici II. spraÂvy MV,
odkud byl 15. 4. 1955 bez trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ propusÏteÏn na svobodu.
PropusÏteÏnõ oduÊ vodnil prokuraÂtor u dajneÏ ¹malou nebezpecÏnostõ jeho
trestne cÏinnostiª. Zda se ale, zÏe duÊ lezÏitou roli kromeÏ ochoty, s nõÂzÏ
sdeÏloval prÏi vyÂslesÏõÂch informace o emigrantech, hraÂla ve svazku blõÂzÏe
nespecifikovana spolupraÂce s ¹prÏaÂteliª to znamena se ¹soveÏtskyÂmi
prÏaÂteliª) beÏhem pobytu v SRN.
Ke spolupraÂci se StB byl zõÂskaÂn dva roky po sveÂm naÂvratu, dne
29. 5. 1957, jako agent s krycõÂm jmeÂnem SERIK. Vte dobeÏ jizÏ vykonaÂval
zaÂkladnõÂ vojenskou sluzÏbu u PomocnyÂch technickyÂch praporuÊ
PTP, znaÂmyÂch ¹cÏernyÂch baronuÊ ª) v ostravskyÂch dolech, kde jej
navsÏtõÂvili prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõÂ 13. odboru I. spraÂvy MV nadporucÏõÂk
Kmoch a major PodlipnyÂ. DuÊ vodem zaÂjmu StB o Jana R. byla skutecÏnost,
zÏe beÏhem pobytu v NeÏmecku slouzÏil mimo jine ve straÂzÏnõÂm oddõÂlu
objektu s krycõÂm jmeÂnem ¹JIRÏ INAª ± cozÏ byly sklady benzõÂnu
americke armaÂdy u Mannheimu-SchoÈnau v SRN. V zaÂjmu ¹plneÏnõÂ
staÂtneÏbezpecÏnostnõÂch u koluÊ ª byl SERIK zprosÏteÏn vyÂkonu zaÂkladnõÂ
vojenske sluzÏby, ovsÏem z duÊ vodu utajenõ byla jeho manzÏelka ponechaÂna
v iluzi, zÏe Jan R. je staÂle na vojneÏ.
SERIK se zatõÂm prÏipravoval k provedenõ ¹duÊ lezÏite ostre akce u objektu
US armaÂdy v NSRª, ucÏil se orientaci v tereÂnu, pruÊ zkumu, zpracovaÂnõÂnaÂcÏrtkuÊ
, sledovaÂnõÂ a zejmeÂna destrukcÏnõÂcÏinnosti. V raÂmci prÏõÂpravy
byl vyslaÂn na sÏest tyÂdnuÊ do NDR, aby se zdokonalil v neÏmcÏineÏ.
Dne 1. 11. 1958 vycestoval SERIK na krycõÂ doklady prÏes Rakousko do
SRN. Provedl podrobny pruÊ zkum situace u objektu ¹JIRÏ INAª a 10. 11.
1958 se v porÏaÂdku vraÂtil do CÏ SR.
PrÏes vsÏechny vykonane prÏõÂpravy nebyla plaÂnovana akce nakonec
z neznaÂmyÂch duÊ voduÊ uskutecÏneÏna a spolupraÂce se SERIKEM byla
formaÂlneÏ ukoncÏena v roce 1964. OvsÏem vzhledem k znalosti prostrÏedõÂ
v SRN, schopnosti ¹provedenõ ostreÂho u koluª a jazykovyÂm schopnostem
se se SERIKEM nadaÂle pocÏõÂtalo jako se zaÂlohou. 64)
***
299
RelativneÏ u speÏsÏneÏjsÏõÂm ¹zaverbovanyÂm navraÂtilcemª byl VileÂm J.,
byÂvaly cÏetnõÂk, v roce 1948 propusÏteÏny pro politickou nespolehlivost

300
z SNB. V obaveÏ prÏed trestnõÂm postihem za zproneveÏru ve skladu n. p.
Keramika LitomeÏrÏice, kde pracoval jako vedoucõÂ, prÏesÏel 5. 10. 1951
hranici do SRN.
VNeÏmecku byl, jak pozdeÏji uvedl, ¹vyteÏzÏovaÂnª Military Intelligence
Service Vojenska zpravodajska sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA, daÂle
MIS). Neu speÏsÏneÏ se ho pokousÏely zõÂskat jako agenta-chodce Bundesnachrichtendienst
Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN, daÂle BND)
a ¹skupina generaÂla FRANTISÏ KA MORAVCEª, ktera byla jednou ze
zpravodajskyÂch skupin cÏeskoslovenskyÂch emigrantuÊ spolupracujõÂcõÂch
se zaÂpadnõÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami.
Dne 23. 4. 1954 byl VileÂm J. zadrzÏen hlõÂdkou cÏeskoslovenske PohranicÏnõÂ
straÂzÏe prÏi pokusu o prÏechod hranice do CÏ SR. Po zadrzÏenõÂ
uvedl, zÏe meÏl v u myslu vraÂtit se do CÏ SR na trvalo. Po vyÂslechu na
HS-PS Praha byl 24. 4. 1954 prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. Zde
byl 27. 5. 1954 zõÂskaÂn ke spolupraÂci jako agent s krycõÂm jmeÂnem
SAÂMO s plaÂnovanyÂm u kolem: napojenõ na BND v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku.
VaÂzaÂnõÂ provedli prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõÂ 4. odboru II. spraÂvy
MV podporucÏõÂk Jaroslav Teply a nadporucÏõÂk FrantisÏek Kraus, prÏõÂtomen
byl i vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera v uniformeÏ prÏõÂslusÏnõÂka
MV, s nõÂmzÏ byl SAÂMO k prohloubenõ sve kompromitace) po podepsaÂnõÂ
slibu spolupracovnõÂka StB vyfotografovaÂn. Agenta prÏed vaÂzaÂnõÂm ¹politicky
prÏipraviliª naÂcÏelnõÂk II. spraÂvy MV podplukovnõÂk VladimõÂr MatousÏek
spolu s naÂcÏelnõÂkem 4. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV majorem MachaÂcÏkem.
Dne 30. 4. 1954 byl SAÂMO prÏeveden podchodem pod hranicÏnõÂm zaÂtarasem
prÏes hranici do SRN, aby s pomocõ krajanske organizace Sudetendeutsche
Landsmadschaft, prÏõÂpadneÏ svyÂch znaÂmyÂch v uprchlickeÂm
taÂborÏe Valka u Norimberku, zahaÂjil spolupraÂci s BND. Tam meÏl
za u kol zjistit vsÏechny u daje o sÏkolenõÂ, rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnech, agentech
vysõÂlanyÂch do CÏ SR a o organizaci teÂto sluzÏby. DaÂle proveÂst pruÊ zkum
raÂdia Svobodna Evropa a zjistit zde vsÏechny vneÏjsÏõ podrobnosti. SpojenõÂ
bylo naplaÂnovaÂno põÂsemneÏ tajnyÂm inkoustem) na krycõÂ adresu
StB v Praze a zpraÂvami prÏedaÂvanyÂmi prÏes tzv. mrtve schraÂnky na
silnicõÂch Cham ± Straubing a Cham ± Schwandorf v NeÏmecku. OsobnõÂ
schuÊ zky byly domluveny na staÂtnõ hranici v u seku u tvaru PS CÏ ernaÂ
RÏ eka, mezi cÏtvrtyÂm a paÂtyÂm hranicÏnõÂm kamenem.
SAÂMO v NeÏmecku nakonec pronikl nikoli do BND, ale do MIS, kde
puÊ sobil celyÂch sÏest let, azÏ do roku 1960. Podle dokumentu ¹Charakteristika
zahranicÏnõÂho spolupracovnõÂka ,SAÂMA` ª, ze dne 30. 8. 1961
vypracoval kpt. JaromõÂr Rambousek, 1. oddeÏlenõÂ 1. odboru II. spraÂvy
MV) se projevil jako ¹...serioznõ a spolehlivy agent, na za kladeÏ jeho
zpra v byl zõÂskaÂn prÏehled o pra ci americke rozveÏdky a agentech, dochaÂ
zejõÂcõÂch do CÏSR, bylo zatcÏeno neÏkolik americkyÂch agentuÊ 3 osoby)
a likvidova na akce ,ZahradnõÂci' ª. 65) VteÂto akci vyÂchodoneÏmecka StB
v kveÏtnu 1956 zatkla 36 prÏevadeÏcÏuÊ -agentuÊ, cÏõÂmzÏ byl prakticky likvi-

dovaÂn ¹kanaÂlª MIS prÏes NDR do Polska a CÏ SR. Tato skutecÏnost meÏla
podle StB velky vyÂznam pro taktiku MIS, ktera se rozhodla nadaÂle
nevysõÂlat agenty-chodce a prÏeneÂst teÏzÏisÏteÏ svyÂch operacõÂ na spolupracovnõÂky
trvale zÏijõÂcõÂ vCÏ SR a legaÂlneÏ vyjõÂzÏdeÏjõÂcõÂ do SRN.
VileÂm J. ± SAÂMO byl vysõÂlaÂn MIS jako agent-chodec do CÏ SR, kde
s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹plnilª pro MIS u koly a zõÂskaÂval zpraÂvy vojenskeÂho
charakteru.
JednõÂm z jeho u koluÊ v CÏ SR bylo i vybudovaÂnõ zpravodajskeÂho kanaÂlu
MIS do SSSR. V roce 1957 proto SAÂMO na u zemõ vyÂchodnõÂho
Slovenska ¹zaverbovalª pro MIS spolupracovnõÂka, ktery byl ovsÏem
agentem StB s krycõÂm jmeÂnem BLESK a byl MIS takzvaneÏ podstaven.
SAÂMO tomuto spolupracovnõÂku pozdeÏji donesl z NeÏmecka vysõÂlacÏku.
Tuto akci pak StB rozpracovaÂvala pod krycõÂm jmeÂnem ¹VYÂCHODª.
Bylo v nõÂ zapojeno patnaÂct vnitrostaÂtnõÂch a cÏtyrÏi zahranicÏnõÂ spolupracovnõÂci
StB, jedenaÂct osob bylo pro spolupraÂci s MIS zatcÏeno. V akci
zõÂskala StB znacÏne financÏnõ prostrÏedky.
V kveÏtnu 1960 byla akce ¹VYÂCHODª v zahranicÏõÂ nezjisÏteÏnyÂm zpuÊsobem
¹narusÏenaª a SAÂMO byl, prÏes vsÏechno u silõ vynalozÏene StB na
jeho odvolaÂnõÂ doCÏ SR, zatcÏen a vyslyÂchaÂn americkyÂmi zpravodajci
v SRN. Jeho prÏõÂpad uzavrÏela MIS prÏedaÂnõÂm SAÂMA neÏmeckyÂm uÂrÏaduÊ
m, kde naÂsledovalo jeho odsouzenõÂ k nepodmõÂneÏneÂmu trestu.
VcÏervenci 1961 byl VileÂm J. z veÏzenõÂ propusÏteÏn a 2. 5. 1962 prÏedaÂn
prostrÏednictvõÂm CÏ erveneÂho krÏõÂzÏe do CÏ SSR. Jeho naÂvrat I. spraÂva MV
legalizovala udeÏlenõÂm formaÂlnõÂ amnestie, II. spraÂva MV pak zajistila
pro agenta SAÂMA mõÂsto vraÂtneÂho prazÏskeÂho hotelu FloÂra, kde jesÏteÏ
neÏjaky cÏas spolupracoval prÏi ¹...typovaÂnõ a poznaÂvaÂnõ cizincuʪ.Po
neshodaÂch s vedenõÂm hotelu byl VileÂm J. propusÏteÏn a nastoupil na
mõÂsto skladnõÂka v MototechneÏ, kde ¹...ztratil zpravodajske mozÏnosti...
a spolupraÂce s nõÂm byla ukoncÏenaª. 66)
***
301
Josef H., puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm autodopravce, odesÏel v zaÂrÏõÂ 1950 do
NeÏmecka ze strachu prÏed trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm prodal bez povolenõÂ svuÊj
traktor). V uprchlickeÂm taÂborÏe Valka byl zõÂskaÂn ke spolupraÂci zpravodajskou
skupinou cÏeskoslovenskeÂho emigranta majora Rudolfa
Drbohlava. 67) Po cÏase se ale Josef H., znechuceny pomeÏry v taÂborÏe,
chteÏl vraÂtit zpaÂtky do CÏ SR za rodinou. V tomto okamzÏiku jej v taÂborÏe
zõÂskal ke spolupraÂci s StB agent s registracÏnõÂm cÏõÂslem AO-2277,
snõÂmzÏ Josef H. dne 5. kveÏtna 1951 prÏesÏel hranici do CÏ SR a prÏihlaÂsil
se StB.
Dne 9. 5. 1951 byl ¹zaverbovaÂnª orgaÂny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ
I. sektoru V StB jako agent s krycõÂm jmeÂnem OLDA, sezaÂmeÏrem vyslat
jej zpeÏt do uprchlickeÂho taÂbora Valka. Ke splneÏnõÂ sÏpionaÂzÏnõÂho

302
u kolu pro zpravodajskou ¹skupinu mjr. DRBOHLAVAª, s nõÂmzÏ byl
vyslaÂn do CÏ SR tj. vytvorÏenõÂ ¹mrtvyÂch schraÂnekª za pomoci svyÂch znaÂmyÂch),
dostal od svyÂch novyÂch rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuÊ I. sektoru V StB pomocnõÂky
± spolupracovnõÂky StB ± a mohl byÂt hned 10. 5. 1951 vyslaÂn
zpeÏt do NeÏmecka.
Po zpocÏaÂtku ¹uspokojiveª spolupraÂci dosÏlo nedbalostõ rÏõÂdõÂcõÂch
orgaÂnuÊ StB za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõÂ k jeho dekonspi-raci v zahranicÏõÂ.
Proto byl Josef H. prÏedaÂn I. sektorem V StB k rÏõÂzenõÂ KS-MV Karlovy
Vary, kde s nõÂm byla koncem roku 1953 spolupraÂce ukoncÏena ± velmi
benevolentneÏ pro ¹ztraÂtu duÊveÏryª. Jeho rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn ho vyslal do NeÏmecka
s doporucÏenõÂm, aby se jizÏ nevracel.
Josef H. prÏesto znovu 10. 3. 1955 do CÏ SR prÏisÏel u dajneÏ ¹pro u kolyª),
a jizÏ zde zuÊ stal. Jeho naÂvrat byl legalizovaÂn ¹amnestovaÂnõÂmª trestu
za nedovolene opusÏteÏnõ republiky za ktere ovsÏem nikdy nebyl odsouzen).
OvsÏem i benevolence StB meÏla sve hranice: kdyzÏ nenastoupil
do zÏaÂdneÂho zameÏstnaÂnõÂ a navõÂc zacÏal prÏipravovat se svyÂmi spolecÏnõÂky
novy pokus o prÏechod hranice do SRN, byl zatcÏen a odsouzen
na 17 let odneÏtõ svobody za trestne cÏiny: pokus o opusÏteÏnõ republiky
asÏpionaÂzÏ. 68)
***
Josef F., slovinske naÂrodnosti, odesÏel ilegaÂlneÏ v roce 1952 z JugoslaÂvie
do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka. Zde se nechal najmout jako straÂzÏnyÂ
a hlõÂdal vojenske objekty francouzske armaÂdy ve Villigenu, americkeÂ
armaÂdy v Kaiserslauternu a britske armaÂdy ve Wilhelmshafenu.
Dne 20. 4. 1955 byl J. F. zadrzÏen hlõÂdkou PS prÏi pokusu o prÏekrocÏenõÂ
hranic do CÏ SR. Po vyÂslechu na HS-PS v Praze byl 25. 4. 1955
prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. VyslyÂchal ho porucÏõÂk Otto KlõÂcÏ, ktereÂmu
se nepodarÏilo prokaÂzat spojenõÂ Josefa F. s neÏkterou zahranicÏnõÂ
zpravodajskou sluzÏbou, zato zõÂskal rÏadu informacõÂ o vojenskyÂch objektech
v zaÂpadnõÂch sektorech NeÏmecka. V prospeÏch Josefa F. sveÏdcÏila
i skutecÏnost, zÏe na II. spraÂveÏ MV vypovõÂdal ochotneÏ, k hranicõÂm
prÏisÏel ve dne a upozornÏoval volaÂnõÂm u zaÂtarasu na svoji prÏõÂtomnost.
Do CÏ SR prÏisÏel u dajneÏ su myslem najõÂt si praÂci.
ProtozÏe mu tedy nebyla prokaÂzaÂna zÏaÂdna trestna cÏinnost, byl Josef
F. dne 16. 5. 1955 propusÏteÏn z vazby a vyhosÏteÏn za asistence prÏõÂslusÏnõÂkuÊ
II. spraÂvy MV do SRN. 69)
***
DalsÏõÂ Slovinec Jernej J. spolu se svyÂm prÏõÂtelem Aloisem K. pozÏaÂdali
v prosinci 1953 na velvyslanectvõÂ CÏ SR ve VõÂdni o povolenõÂ kprÏesteÏhovaÂnõÂdoCÏ
SR. UÂ rÏednõÂci velvyslanectvõÂ kaÂdrovõÂ prÏõÂslusÏnõÂci a spolupracovnõÂci
zahranicÏneÏ politicke rozveÏdky StB ± daÂle spraÂvy ZPR) jim do-

porucÏili prÏejõÂt hranici do CÏ SR ilegaÂlneÏ, a to dne 6. 1. 1953 od 12 do 14
hodin v prostoru BrÏeclav, protozÏe vyrÏõÂzenõÂprÏõÂslusÏnyÂch formalit by pryÂ
trvalo prÏõÂlisÏ dlouho. Podle plaÂnu spraÂvy ZPR meÏli byÂt oba po zadrzÏenõÂ
na hranicõÂch prÏevzati orgaÂny PS a StB a prÏevezeni do veÏznice HS-StB
ve WintroveÏ ulici v Praze k vyÂslechu a eventuaÂlnõÂmu zõÂskaÂnõÂ ke spolupraÂci.
Jako byÂvaly kapitaÂn jugoslaÂvske armaÂdy meÏl mõÂt Jernej J. podle
prÏedpokladu spraÂvy ZPR mozÏnosti k plneÏnõ zpravodajskyÂch u koluÊ
v JugoslaÂvii. V prÏõÂpadeÏ, zÏe by spolupraÂce navaÂzaÂna nebyla, meÏli byÂt
J. J. a A. K. dopraveni zpeÏt do Rakouska stejnou cestou.
PrÏechod se uskutecÏnil navrzÏenyÂm zpuÊ sobem, ovsÏem azÏ 10. 1. 1953.
Jernej J. byl podle prÏedpokladu zõÂskaÂn ke spolupraÂci 1. odborem spraÂvy
ZPR dne 5. 2. 1953 jako agent s krycõÂm jmeÂnem JARIN asu kolem
proniknout do sõÂteÏ jugoslaÂvskyÂch pasÏeraÂkuÊ ve VõÂdni, kterÏõÂ byli podle
prÏedpokladu spraÂvy ZPR) agenty jugoslaÂvske zpravodajske sluzÏby
Uprava drzÏavne bezbednosti SpraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti ± UDBA).
Po vyslaÂnõ do Rakouska bylo s JARINEM od u nora 1953 do ledna
1954 prÏerusÏeno spojenõÂ. Toto prÏerusÏenõ meÏlo prozaicky duÊ vod ± pokusil
se totizÏ veVõÂdni o kraÂdezÏ v hostinci, pote byl zatcÏen a odsouzen.
Po propusÏteÏnõÂzveÏzenõÂ odesÏel prÏes hranici do CÏ SR a byl dne 22. ledna
1954 prÏedaÂn k ¹rÏõÂzenõª II. spraÂveÏ MV, ktera jej ale znovu prÏedala rozveÏdce
po reorganizaci I. spraÂva MV), protozÏe schuÊ zky se spolupracovnõÂkem
na hranicõÂch nebyly bezpecÏneÂ.
KdyzÏ byl v roce 1954 JARIN za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõÂ v Rakousku
dekonspirovaÂn, prÏesÏel definitivneÏ staÂtnõÂ hranici do CÏ SR. Zde jej pak do
roku 1963 vyuzÏõÂvaly orgaÂny KS-MV Praha k ¹...odhalovaÂnõÂ reakcÏnõÂch
elementuÊ a ke stykuÊ m do Jugosla vieª. 70)
VI. VyuzÏõÂvaÂnõÂ veÏznice jinyÂmi operativnõÂmi soucÏaÂstmi StB
303
KromeÏ zahranicÏnõÂ kontrarozveÏdky vyuzÏõÂvaly veÏznici ve WintroveÏ
ulici v Praze-DejvicõÂch i dalsÏõÂ operativnõÂ soucÏaÂsti StB. SÏ lo zejmeÂna o:
kontrarozveÏdku zameÏrÏenou proti tzv. vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteli 1950
azÏ 1952 II. sektor V StB, cÏerven 1952 ±1953 II. odbor HS-StB, rÏõÂjen
1953 ±1964 III. spraÂva MV)
a ekonomickou kontrarozveÏdku 1950 ±1952 III. sektor V StB, cÏerven
1952 ±1953 III. odbor HS-StB, rÏõÂjen 1953 ±1964 IV. spraÂva MV).
Lze zde jen obtõÂzÏneÏ najõÂt neÏjake zaÂvazneÏ platne pravidlo charakterizujõÂcõÂ
jejich vyuzÏõÂvaÂnõÂveÏznice. ZaÂjmove osoby teÏchto soucÏaÂstõ StB nebyÂvaly
zadrzÏeny na hranicõÂch. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech bylo ale pro StB
uÂcÏelne zaÂjmove osoby tajneÏ zatknout proveÂst jejich tzv. odluku) a konspirativnõÂm
zpuÊ sobem je veÏznit a vyslyÂchat. O nezaÂkonnosti takoveÂho
postupu nenõÂ pochyb.
Modelovou situacõ je ¹odlukaª cÏlena neÏktere ¹protistaÂtnõª tzn. odbojoveÂ
protikomunisticke skupiny. Po zatcÏenõ byl ve veÏznici neÏkolik

304
dnõÂ vyslyÂchaÂn, bylo mu vyhrozÏovaÂno uveÏzneÏnõÂm jeho cÏi jeho blõÂzkyÂch,
pokud se nedozna a nebude spolupracovat prÏi likvidaci skupiny.
***
JednõÂm z takovyÂch prÏõÂpaduÊ byla ¹odlukaª Anny H. ve dnech 26. 1.
azÏ 6. 2. 1954, s cõÂlem zõÂskat ji ke spolupraÂci prÏi proniknutõÂ do skupiny
obcÏanuÊ ukrajinske naÂrodnosti zÏijõÂcõÂch v CÏ SR, kterÏõ podle informacõÂ
StB meÏli byÂt v kontaktu s Ukrajinci zÏijõÂcõÂmi v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku.
PodporucÏõÂk Josef DrobõÂlek, starsÏõÂ referent 1. oddeÏlenõÂ V. odboru MV
problematika ¹vyÂchodnõÂ emigraceª), navrhl 21. 1. 1954 pruÊbeÏh naÂsledneÂ
¹verbovkyª takto:
ZameÏstnavatel vysÏle Annu H. sluzÏebneÏ na deset dnõÂ do Ostravy.
Vu tery 26. 1. 1954 jõ vedoucõ Josef NovaÂk, rÏeditel hospodaÂrÏske spraÂvy
cÏ. 8 ministerstva stavebnicvõÂ, prÏedstavõÂ referenta V. odboru MV porucÏõÂka
UhlõÂka jako zameÏstnance podniku StavomontaÂzÏe Ostrava, ktery ji
ma odveÂst na sluzÏebnõ cestu autem do Ostravy. Pote UhlõÂk s Annou H.
vyjedou z Prahy sluzÏebnõÂm autem StB s ostravskou staÂtnõÂ poznaÂvacõÂ
znacÏkou smeÏrem na Ostravu, sledovaÂni druhyÂm sluzÏebnõÂm autem se
starsÏinou NovotnyÂm a starsÏõÂm serzÏantem BlahaÂkem. Ve vhodneÂm
okamzÏiku bude prvnõÂ auto s Annou H. zastaveno sledovacõÂm autem,
jehozÏ posaÂdka se prokaÂzÏe pruÊ kazy MV s oduÊ vodneÏnõÂm, zÏe vinou rÏidicÏe
prvnõÂho auta dosÏlo k u razu chodce. AnneÏ H. i UhlõÂkovi bude narÏõÂzeno
prÏesednout do druheÂho auta, kde dostanou cÏerne bryÂle. Anna H. bude
odvezena do veÏznice KS-MV v Praze, kde bude ¹vyslyÂchaÂna k nehodeϪ
a starsÏina Novotny sepõÂsÏe prÏi te prÏõÂlezÏitosti jejõ zÏivotopis. Pote bude
umõÂsteÏna jako zadrzÏena na celu. Po neÏjake dobeÏ ji vyslechnou podporucÏõÂk
DrobõÂlek a poporucÏõÂk Vajer a obvinõÂ ji, zÏe v zÏivotopise neuvedla
prÏi prvnõÂm vyÂslechu pravdive u daje. Podle prÏipravenyÂch otaÂzek bude
¹...vyslyÂcha na k akcõÂm ,SÏKORPIO NI' a soucÏasneÏ bude politicky prÏesveÏdcÏovaÂ
naª. 71) JestlizÏe se do 48 hodin nedoznaÂ, bude prÏevezena do
veÏznice MV Wintrova ulice) a po u plneÂm doznaÂnõ bude na zaÂveÏr prÏevezena
k podrobneÂmu ¹vyteÏzÏenõª do konspirativnõ chaty. Po podepsaÂnõÂ
slibu spolupracovnõÂka StB prÏevezou Annu H. prÏõÂslusÏnõÂci V. odboru
MV do Ostravy, kde se zdrzÏõÂ dva dny. V raÂmci dalsÏõÂch opatrÏenõÂ bude
sledovaÂna den prÏed akcõÂ atrÏi dny po naÂvratu do Prahy. VaÂzaÂnõÂ provedou
podporucÏõÂk DrobõÂlek, podporucÏõÂk Vajer a naÂcÏelnõÂk 1. oddeÏlenõÂ
V. odboru porucÏõÂk FormaÂnek. K uvedeneÂmu naÂvrhu byly prÏipojeny
prÏipomõÂnky zaÂstupce naÂcÏelnõÂka V. odboru podporucÏõÂka OplusÏtila:
¹1) Proved'te kontrolu vsÏech cestujõÂcõÂch a po tomto zadrzÏte H. oficielneÏ
jako org. StB a ostatnõÂ necht' pokracÏujõÂ v cesteÏ. ZadrzÏovaÂnõÂseuÂcÏastnõÂ
i 1 org. v uniformeÏ SNB.
2) Po 48 hodinaÂch vyÂslechu meÏ informujte, abychom mohli podat
zpraÂvu s. naÂm.
3) PrÏedlozÏte meÏ prÏipravene ota zky k vyÂslechu.ª

HlaÂsÏenõÂ o skutecÏneÂm pruÊbeÏhu akce se nezachovalo, Anna H. byla
ale 6. u nora 1954 skutecÏneÏ zavaÂzaÂna jako agent, krycõ jmeÂno IZA.
NaÂsledna spolupraÂce s IZOU nicmeÂneÏ podle StB vyÂsledky neprÏinaÂsÏela,
Anna H. ji navõÂc prozradila osobaÂm, na ktere meÏla byÂt zameÏrÏena,
a proto byla spolupraÂce dne 20. 3. 1956 podle naÂvrhu porucÏõÂka Emila
RajnysÏe, naÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõÂ 6. odboru III. spraÂvy MV, ukoncÏena. 72)
***
DochaÂzelo ale i k natolik nestandardnõÂm prÏõÂpaduÊ m, kdy se ve veÏznici
ocitli neÏkdy i ¹rÏaÂdnõª cÏlenove KSCÏ .
V roce 1952 bylo operativnõÂm zpuÊ sobem zjisÏteÏno, zÏe skupina osob
sbõÂra z neznaÂmeÂho duÊ vodu kompromitujõÂcõ informace o funkcionaÂrÏõÂch
KSCÏ .ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk StB v roce 1951 zarÏazeny na vysÏetrÏovacõÂm
VI. sektoru V StB) JUDr. VladimõÂr M. sdeÏloval tyto informace zõÂskaneÂ
prÏi vyÂslesÏõÂch gestapaÂkuÊ svyÂm znaÂmyÂm Josefu G. a podplukovnõÂku
armaÂdy JUDr. Pavlu B. Ten meÏl kompromitujõÂcõÂ informace prÏedaÂvat
soveÏtskeÂmu poradci v armaÂdeÏ plukovnõÂku Naumkinovi. PrÏõÂslusÏnõÂci
1. oddeÏlenõ II. sektoru V StB problematika ¹neprÏaÂtele ve straneϪ)
skupinu sÏesti podezrÏelyÂch na prÏõÂkaz naÂmeÏstka MNB plk. AntonõÂna
Prchala v dubnu 1952 zatkli, dokonce bez tehdy zcela formaÂlnõÂho
souhlasu prokuraÂtora, a umõÂstili do VeÏznice velitelstvõÂ StB ve WintroveÏ
ulici. VysÏetrÏovaÂnõÂ skupiny bylo vedeno jako ¹Akce PASTª. ZatcÏenõÂ
byli postupneÏ ± po proveÏrÏenõÂcÏinnosti charakterizovane jako ¹neopraÂvneÏneÂ
zpravodajstvõª ± propousÏteÏni po kraÂtke vazbeÏ na svobodu. VyÂjimkou
byl podplukovnõÂk Pavel B., ktery straÂvil v cele VeÏznice V StB ve
WintroveÏ ulici deveÏt meÏsõÂcuÊ. 73)
***
305
Dne 21. 6. 1952 byla obdobneÏ nazÏaÂdost naÂmeÏstka MNB plukovnõÂka
Prchala 74) prÏivezena do VeÏznice velitelstvõÂ StB Helena F.
PrvnõÂ celonocÏnõÂ vyÂslech vedl osobneÏ plukovnõÂk Prchal, a dalsÏõÂ azÏdo
15. 7. 1952 vysÏetrÏovatel 9. oddeÏlenõÂ I. sektoru velitelstvõÂ StB sÏtaÂbnõÂ
straÂzÏmistr VaÂclav SchovaÂnek. Helena F. byla zadrzÏena v nezjisÏteÏneÂ
souvislosti vysÏetrÏovacõÂ spis se nedochoval) s tzv. ¹ProtistaÂtnõÂm spikleneckyÂm
centrem RUDOLFA SLAÂNSKEÂ HOª a pro kontakty v JugoslaÂvii.
VaÂclav SchovaÂnek pozdeÏji k prÏõÂpadu uvedl:
¹...VyÂslech jmenovane byl provaÂdeÏn z prÏõÂkazu vysÏsÏõÂch funkcionaÂrÏuÊ
MV bez ohledu na to, zÏe nejsou vyhotoveny zÏa dne podklady o zatcÏenõÂ.
NesÏlo o praxi ojedineÏlou, ale pouzÏõÂvanou ve võÂce prÏõÂpadech.ª 75)
Podle existujõÂcõÂch uÂrÏednõÂch dokladuÊ byla Helena F. zatcÏena azÏ 15.7.
1952 tedy oficiaÂlneÏ nikdy ve veÏznici ve WintroveÏ ulici nebyla) a prÏedaÂna
do vazby u tvaru SNB Dub veÏznice v Praze-Ruzyni).

306
Do VeÏznice velitelstvõÂ StB byÂvali rovneÏzÏ ojedineÏle umist'ovaÂni k vyÂslechuÊ
m a proveÏrce i agenti StB, puÊ sobõÂcõÂ jizÏ prÏedtõÂm v zahranicÏõÂ jako
tzv. agenti-dubleÂrÏi, vyslanõÂ ze zahranicÏõÂ ¹druhou stranouª do CÏ SR
plnit zpravodajske u koly.
***
Z hlediska naÂsledneÂho operativnõÂho vyuzÏitõÂ veÏznÏuÊ , kterÏõÂ se ocitli ve
veÏznici ve WintroveÏ ulici tzv. zaverbovaÂnõÂ novyÂch agentuÊ , nebo prÏeverbovaÂnõÂ
agentuÊ protivnõÂka) byl nejvõÂce aktivnõÂ pochopitelneÏ I. sektor
V StB respektive II. spraÂva MV) ± zjisÏteÏno 19 zaverbovanyÂch agentuÊ,
naÂsledoval III. sektor V StB tehdy ekonomicka kontrarozveÏdka) ± 4
zaverbovanõÂ agenti a I. spraÂva MV rozveÏdka) ± 2 zaverbovanõÂ agenti. 76)
VII. UzavrÏenõÂ veÏznice
CÏ innost konspirativnõÂveÏznice ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla ukoncÏena
14. 9. 1955. VysÏetrÏovacõÂ oddeÏlenõÂ bylo prÏemõÂsteÏno na spraÂvu
vysÏetrÏovaÂnõÂMVsesõÂdlem ve VeÏznici cÏõÂslo 1 ± Praha-RuzyneÏ. DuÊ vody
pro zrusÏenõÂ VeÏznice velitelstvõÂ StB nebyly dosud bezpecÏneÏ zjisÏteÏny.
Na jejõÂ uzavrÏenõÂmeÏl mõÂt podle sveÏdectvõÂneÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ kontrarozveÏdky
vliv neobjasneÏny uÂteÏk byÂvaleÂho zaÂstupce naÂcÏelnõÂka
I. zvlaÂsÏtnõÂho odboru MV Jana VlcÏka 77) vrÏõÂjnu 1954 do Rakouska,
a z toho i hrozõÂcõÂ dekonspirace veÏznice. Pro tuto hypoteÂzu nebyly nalezeny
spolehlive doklady.
PravdeÏpodobneÏjsÏõ prÏõÂcÏinou se zda byÂt vnitrÏnõ vyÂvoj II. spraÂvy MV,
kde se cÏasem projevila zbytecÏnost vlastnõÂho vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ.
PodobneÏ ivyÂvoj operacõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb smeÏrÏoval jizÏ k jinyÂm
formaÂm, nezÏ byly akce agentuÊ -chodcuÊ.
NeÏjaky cÏas po prÏevedenõ do RuzyneÏ splynulo vysÏetrÏovacõ pracovisÏteÏ
II. spraÂvy MV se spraÂvou vysÏetrÏovaÂnõÂ MV.
V souvislosti s existencõÂveÏznice zrÏõÂzene ve WintroveÏ ulici v listopadu
1951 je trÏeba jesÏteÏ zmõÂnit ¹VeÏznici v budoveÏ A ministerstva vnitraª.
Tato veÏznice o osmi kobkaÂch byla zrÏõÂzena ve sklepnõÂch mõÂstnostech
velitelstvõÂ StB jemuzÏ i podleÂhala) jizÏ v kveÏtnu 1950. NenachaÂzely se
u nõÂ vysÏetrÏovacõÂ mõÂstnosti a slouzÏila ke kraÂtkodobeÂmu umist'ovaÂnõÂ
veÏznÏuÊ StB. Velitelem veÏznice byl velitel straÂzÏe v budoveÏ A. NenõÂ zcela
jisteÂ, zda sÏlo o stejne prostory jako v prÏõÂpadeÏ veÏznice zalozÏene ve WintroveÏ
ulici v listopadu 1951, ale je to velmi pravdeÏpodobneÂ.
O zameÏrÏenõÂ acÏinnosti teÂto veÏznice nejsou zatõÂm k dispozici zÏaÂdneÂ
dalsÏõ u daje. 78)

PrÏõÂloha 37: PrÏepis sdeÏlenõÂ a pokynuÊ tyÂkajõÂcõÂch se
VeÏznice prÏi velitelstvõÂ StB
VELITELSTVIÂ STAÂTNIÂ BEZPECÏ NOSTI ± SEKRETARIAÂT VELITELE
cÏ. A 6992/01-51 Dne 26. listopadu 1951
Sektoru 1, 2, 3 a 5 PrÏõÂsneÏ tajneÂ
k rukaÂm velitele sektoru
zde
VeÏc: ZrÏõÂzenõÂ veÏznice u V Stb.
307
Aby bylo umozÏneÏno operativnõÂm sektoruÊ m vlastnõ prÏedbeÏzÏne nebo
operativnõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂ zajisÏteÏnyÂch osob, byla zrÏõÂzena u velitelstvõÂ
staÂtnõÂ bezpecÏnosti zvlaÂsÏtnõÂ veÏznice s vysÏetrÏovacõÂmi mõÂstnostmi.
Velitelem veÏznice byl ustanoven s. npor. KOZEL klapka 569). VeÏznice
je urcÏena hlavneÏ pro potrÏeby 4. oddeÏlenõÂ 1. sektoru, bude vsÏak
slouzÏit i ostatnõÂm operativnõÂm sektoruÊm.
Pro umõÂst'ovaÂnõÂ vysÏetrÏovancuÊ ve veÏznici VStb a pro jejich vyÂslechy
stanovõÂm tento porÏaÂdek:
1/ VeÏznice V Stb je tajna a vysÏetrÏovanci musõ byÂti prÏevaÂzÏeni tak, aby
jim umõÂsteÏnõÂ veÏznice zuÊ stalo zcela utajeno. Eskorty do veÏznice i z veÏznice
provaÂdeÏjõÂ operativnõÂ sektory samy, prÏi cÏemzÏ dbajõÂ, aby nikde nebyla
veÏznice V Stb prozrazena.
2/ K umõÂsteÏnõÂ vysÏetrÏovance ve veÏznici je trÏeba prÏedem se dohodnout
s velitelem veÏznice nebo jeho zaÂstupcem linky 569 a 203) nebo
v mimosluzÏebnõÂch hodinaÂch s velitelem smeÏny linka 202), zda je ve
veÏznici volne mõÂsto.
3/ Velitel veÏznice, jeho zaÂstupce nebo velitel smeÏny prÏevezme do veÏznice
pouze veÏzneÏ, ktereÂho prÏivaÂdõÂ orgaÂn majõÂcõÂ zvlaÂsÏtnõÂ propustku do
veÏznice s cÏõÂslem opravnÏujõÂcõÂm k umist'ovaÂnõÂ, vyÂslechu a prÏejõÂmaÂnõÂveÏznÏuÊ
. Tyto propustky majõ stabilneÏ prÏõÂslusÏnõ orgaÂnove 1. sektoru VStb.

308
OstatnõÂ sektory obdrzÏõÂ tuto propustku vzÏdy od velitele staÂtnõÂ bezpecÏnosti,
jeho zaÂstupce nebo velitele sekretariaÂtu VStb na zaÂkladeÏ prÏedlozÏeneÂho
naÂvrhu na vysÏetrÏovaÂnõÂ osoby ve veÏznici VStb doporucÏeneÂho
velitelem sektoru.
Tato propustka slouzÏõÂ pouze k umõÂsteÏnõÂ veÏzneÏ a musõÂ byÂt ihned
vraÂcena. K vstupu do veÏznice, k vyÂslechu veÏzneÏ a k jeho prÏevzetõÂ obdrzÏõÂ
orgaÂn umist'ujõÂcõÂveÏzneÏ od velitele veÏznice zvlaÂsÏtnõÂ propustku systeÂm
propustek je zaveden proto, aby nebylo vyzrazovaÂno jmeÂno veÏzneÏ,
ktere smõ znaÂt pouze velitel veÏznice).
4/ OrgaÂn prÏivaÂdeÏjõÂcõÂ vysÏetrÏovance do veÏznice upozornõÂ ho, zÏe sveÂ
jmeÂno smõÂ sdeÏlit pouze prÏi vyÂslechu, odeberÏe vysÏetrÏovanci vsÏechny
veÏci kromeÏ odeÏvu, ktery ma veÏzenÏ na sobeÏ, hrÏebenu, kapesnõÂku
a prstenuÊ na rukou a je odpoveÏden za prozkoumaÂnõÂ odebranyÂch veÏcõÂ.
Po prozkoumaÂnõÂ muÊzÏe tyto veÏci po zapecÏeteÏnõÂ odevzdati veÏznici
ku schoveÏ.
5/ Veliteli smeÏny zaÂst. vel. veÏznice), ktery prÏijõÂma veÏzneÏ, nesmõ orgaÂn
veÏzneÏ prÏivaÂdeÏjõÂcõÂ sdeÏlit jeho jmeÂno, pouze se prokaÂzÏe vstupnõÂ znaÂmkou
a sluzÏebnõÂm pruÊ kazem a sdeÏlõÂ svoji telefonnõÂ linku.
6/ VeÏzenÏsky orgaÂn sdeÏlõ orgaÂnu prÏivaÂdeÏjõÂcõÂmu veÏzneÏ, cÏõÂslo a celu vysÏetrÏovance.
7/ JmeÂno, nacionaÂle a poslednõÂ bydlisÏteÏ vysÏetrÏovance, je povinnen
operativnõ orgaÂn sdeÏlit veliteli veÏznice, ktery vede o vysÏetrÏovancõÂch
prÏõÂsneÏ tajnou evidenci.
8/ K vyzÏadovaÂnõÂveÏznÏuÊ k vysÏetrÏovaÂnõÂ je nutno uveÂsti cÏõÂslo a celu veÏzneÏ
aprÏedlozÏiti zvlaÂsÏtnõÂ vstupnõÂ znaÂmku, prÏi vyzÏaÂdaÂnõÂveÏzneÏ na trvalo,
nutno prÏedlozÏiti jesÏteÏ sluzÏebnõ pruÊ kaz orgaÂnove 2. a 3. sektoru vraÂtõÂ
prÏi prÏejõÂmaÂnõÂ veÏzneÏ na trvalo veÏzenÏ skeÂmu orgaÂnovi zapuÊjcÏenou
vstupnõÂ znaÂmku).
9/ VyÂhody nebo nevyÂhody uklaÂdane operativnõÂm orgaÂnem vysÏetrÏovanci
povolenõÂ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõÂ, temnice a pod.) musõÂ orgaÂn daÂti
veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo veliteli smeÏny vzÏdy põÂsemneÏ, prÏicÏemzÏ
uvaÂdõ pouze cÏõÂslo a celu veÏzneÏ, cÏõÂslo sve propustky a sluzÏebnõÂho
pruÊ kazu.
/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15/
Velitel staÂtnõÂ bezpecÏnosti:
z rozkazu: kpt. K r o u p a.

PrÏõÂloha 38: PrÏepis pokynuÊ
k vyteÏzÏovaÂnõÂ zpravodajskyÂch poznatkuÊ
od zatcÏenyÂch agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ
4. oddeÏlenõÂ sektoru 1.
Dne 13. listopadu 1951
VeÏ c: Pokyny k vyteÏzÏovaÂnõÂ zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ
a spolupracovnõÂkuÊ .
Aby bylo zajisÏteÏ no duÊ kladne vyteÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch
agentuÊ chodcuÊ a vlastnõÂch spolupracovnõÂkuÊ , narÏizuji zavedenõÂ teÏchto
zaÂsad:
A./ KazÏdy zajisÏteÏny neprÏaÂtelsky agent bude podroben duÊ kladneÂmu a systematickeÂmu
zpravodajskeÂmu vyÂslechu, ktery ma za uÂcÏel zõÂskaÂnõ poznatkuÊ
o organizaci, metodaÂch a zameÏrÏenõÂ neprÏõÂtele. Z teÏchto duÊ voduÊ budou orgaÂnoveÂ
provaÂdeÏjõÂcõ zpravodajsky vyÂslech postupovat podle prÏilozÏenyÂch otaÂzek.
KazÏda otaÂzka bude zpracovaÂna zvlaÂsÏt' ve formeÏ uÂsekoveÂho protokolu ve trÏech
exemplaÂrÏõÂch. Jeden bude zalozÏen do vysÏetrÏovacõÂho svazku, druhy bude
prÏedaÂn vyteÏzÏovacõÂ skupineÏ atrÏetõÂ bude zalozÏen v operativnõÂm svazku tehdy,
tyÂkaÂ-li se otaÂzka operativnõÂch svazkuÊ ).
OtaÂzky je nutno zodpoveÏdeÏti i zaÂporneÏ.
VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt sveÏdomõÂm, zÏe v prve rÏadeÏ chceme zõÂskat zpravodajskyÂ
materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob a usveÏdcÏovaÂnõ z trestneÂ
cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ.
B./ VyteÏ zÏovacõ skupina zalozÏõ na kazÏde heslo ± kazÏdou otaÂzku samostatnyÂ
spis, do ktereÂho bude zaklaÂdat kopie uÂsekovyÂch protokoluÊ .
C./ PodobnyÂm zpuÊ sobem budou naprÏõÂsÏteÏ vyteÏ zÏovaÂni operativnõÂmi orgaÂny
take vlastnõ zahranicÏnõ spolupracovnõÂci.
VuÂsekovyÂch protokolech budou spolupracovnõÂci jmenovaÂni i podpisovaÂni
krycõÂmi jmeÂny urcÏenyÂmi v prÏõÂsaze zavazujõÂcõÂ ke spolupraÂci.
NezaÂvisle na tomto vyteÏzÏovaÂnõ napõÂsÏe kazÏdy spolupracovnõÂk vlastnorucÏneÏ
kraÂtke hlaÂsÏenõ o nejduÊ lezÏiteÏjsÏõÂch poznatcõÂch, ktere podepõÂsÏe pravyÂm jmeÂnem.
Toto prohlaÂsÏenõÂ bude slouzÏit jako kompromitujõÂcõÂ materiaÂl k zalozÏenõÂ do
agenturnõÂho svazku.
Velitel sektoru 1.
Npor. P i x a Kamil v. r.
/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond A 8, sign. 1088, str. 41/
309

310
PrÏõÂloha 39: PrÏepis tajneÂho rozkazu ministra BacõÂlka
oprÏedaÂvaÂnõÂ osob zadrzÏenyÂch
na zaÂpadnõÂch hranicõÂch do veÏznice MNB
TAJNYÂ ROZKAZ MINISTRA NAÂ RODNIÂ BEZPECÏ NOSTI
RocÏnõÂk 1952 ze dne 8. 7. 1952 cÏõÂslo 90
HlaÂsÏenõÂ oprÏedaÂnõÂ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska,
ZaÂpadnõÂho NeÏmecka a NDR.
NarÏizuji, aby vsÏechny osoby, ktere ilegaÂlneÏ prÏekrocÏily hranice CÏ SR z Rakouska,
ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod. eskortovaÂny do veÏznice
MNB se vsÏemi u nich zabavenyÂmi veÏcmi. TyÂka se agentuÊ CIC, pasÏeraÂkuÊ
avsÏech osob, ktere jakyÂmkoliv zpuÊ sobem prÏekrocÏily staÂtnõ hranice do CÏ SR.
Po zadrzÏenõÂ okamzÏiteÏ podejte daÂlnopisem zpraÂvu na hlavnõÂ spraÂvu staÂtnõÂ
bezpecÏnosti k rukaÂm naÂcÏelnõÂka odboru I., odkud bude daÂn pokyn, jak a kdy
bude eskorta provedena.
Za dodrzÏenõ tohoto rozkazu jsou odpoveÏdni velitele vsÏech slozÏek.
Rozkaz vstupuje v platnost dnem vyhlaÂsÏenõÂ.
ObdrzÏõÂ:
SekretariaÂt ministra NB
sekretariaÂty naÂmeÏ stkuÊ ministra NB
HlavnõÂ spraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti
hlavnõ spraÂva verÏejne bezpecÏnosti
hlavnõ spraÂva vojenske kontrarozveÏdky
Krajske spraÂvy staÂtnõ a verÏejne bezpecÏnosti
SpraÂva naÂrodnõÂ bezpecÏnosti JaÂchymov
Ministr naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
armaÂdnõÂ generaÂl Karol BACIÂLEK
/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond 8, sign. 1088, str. 43/

PrÏõÂloha 40: PrÏepis dokumentu upravujõÂcõÂho rezÏim
ve VeÏznici velitelstvõÂ StB
PrÏõÂjem vysÏetrÏovancuÊ :
VEÏ ZNICE
velitelstvõÂ staÂtnõÂ bezpecÏnosti.
311
S e k t o r 1.: muÊ zÏe dodat vysÏetrÏovance do veÏznice V- Stb na pruÊ kazy, ktereÂ
majõ orgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõ ke vstupu do veÏ znice,
vyhrazÏena cÏõÂsla teÏchto pruÊ kazuÊ )
Druhe sektory: mohou dodat vysÏetrÏovance do veÏznice pouze na zvlaÂsÏtnõÂ
potvrzenõÂ s razõÂtkem MNB ± s podpisem:
1/ velitele VStB
2/ zaÂstupce velitele V-Stb,
3/ velitele sekretariaÂtu V-Stb.
PrÏedem musõÂ ucÏiniti dotaz u velitele veÏznice, maÂ-li volnou
celu.
KazÏdy vysÏetrÏovanec musõ byÂti dopravovaÂn do veÏznice V-Stb tak, aby nevideÏl,
kam je vezen. OrgaÂn nesmõÂ veveÏznici nikomu sdeÏlit jmeÂno vysÏetrÏovance,
pouze veliteli veÏznice.
PrÏi prÏõÂchodu orgaÂna s vysÏetrÏovancem do veÏ znice:
OrgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõÂ, kterÏõ jsou opraÂvneÏni dodat vysÏetrÏovance do
veÏ znice, prÏedlozÏõ opravnÏ ujõÂcõ pruÊ kaz veliteli smeÏ ny straÂzÏõ a uda cÏõÂslo sveÂho
telefonu.
OrgaÂnove druhyÂch sektoruÊ prÏedlozÏõ sluzÏebnõ pruÊ kaz a povolenõ k dodaÂnõ vysÏetrÏovance,
opatrÏene razõÂtkem MNB a podpisem velitele V-Stb, nebo jeho
zaÂstupce, nebo velitele sekretariaÂtu V-Stb a uda cÏõÂslo sveÂho telefonu.
KazÏdy orgaÂn prÏi dodaÂnõ vysÏetrÏovance do veÏznice V-Stb ponecha vysÏetrÏovanci
pouze jeho oblek, kapesnõÂk, hrÏeben, prsteny na rukou maÂ-li neÏjakeÂ).
OstatnõÂ vsÏechny veÏ ci si orgaÂn odebere k operativnõÂmu prozkoumaÂnõÂ.
Bude-li orgaÂn po operativnõÂm prozkoumaÂnõÂteÏchto veÏcõÂ vysÏetrÏovance, neÏ-

312
ktere z nich chtõÂt uskladnit ve veÏznici, musõ tyto veÏci zapecÏetit, bud' do obaÂlky,
aktovky, nebo kufrÏõÂku. Takto opatrÏene veÏci budou daÂny k obleku cÏõÂsla vysÏetrÏovance.
Velitel straÂzÏõ vyda orgaÂnu, ktery vysÏetrÏovance prÏedal, cÏõÂslo vysÏetrÏovance,
pod kteryÂm bude veden a cÏõÂslo cely, na ktere bude umõÂsteÏn. Ten,
kdo bude zÏaÂdat vysÏetrÏovance k vyÂslechu, musõÂ znaÂt jeho cÏõÂslo a cÏõÂslo cely.
JmeÂno nesmõÂ byÂti prozrazeno.) Bude-li pozÏadovaÂno, aby do veÏznice V-Stb
byla prÏijmuta k vysÏetrÏovaÂnõ osoba, ktera si odpykaÂva jizÏ trest, at' v ktereÂkoliv
veÏ znici neb pracovnõÂm taÂborÏe) uÂtvaru, je nutneÂ, aby do veÏznice V-Stb byla
eskortovaÂna referentem, ktery vysÏetrÏovaÂnõÂzÏaÂdaÂ. Aby byl veÏznicõ neb pracovnõÂm
uÂtvarem referentovi veÏzenÏ vydaÂn, vyzÏaÂda si referent u velitele sekretariaÂtu
V-Stb zvlaÂsÏtnõÂ povolenõÂ k vyzvednutõÂ veÏ zneÏ. TõÂmto opatrÏenõÂm se prÏedejde
prozrazenõÂ, ktere by nastalo prÏi eskortnõÂm prÏõÂkaze. Ten, kdo do veÏznice
V-Stb vysÏetrÏovance dodaÂ, je povinnen oznaÂmit veliteli veÏznice jmeÂno vysÏetrÏovance,
data jeho narozenõÂ, mõÂsto narozenõÂ amõÂsto poslednõÂho bydlisÏteÏ ,na
pozÏaÂdaÂnõÂ. PrÏi kazÏdeÂm vyzÏaÂdaÂnõÂ nebo vraÂcenõÂ vysÏetrÏovance, at' kvyÂslechu
nebo jine operativnõ praÂci, musõ kazÏdy orgaÂn veliteli smeÏny straÂzÏõ ukaÂzat cÏõÂslo
pruÊ kazuÊ . org. 1. sektoru, 4. odd. zvlaÂsÏtnõÂ pruÊ kaz do veÏ znice, org. druhyÂch
sektoruÊ sluzÏebnõÂch pruÊ kazuÊ ).
Povoluje-li referent vysÏetrÏovanci kourÏenõÂ, oznaÂmõÂ to veliteli põÂsemneÏ,
uvede kolik cigaret denneÏ, zaÂpalky nesmõÂ vysÏetrÏovanci daÂt zapaluje cigarety
straÂzÏ na pozÏaÂdaÂnõÂ vysÏetrÏovance). PovolenõÂ psaÂt v cele oznaÂmõÂseteÂzÏ veliteli
veÏ znice, referent vyda vysÏetrÏovanci tuzÏku a papõÂr, kazÏdy list ocÏõÂslovanyÂ. Cigarety,
prÏilepsÏenõ pro vysÏetrÏovance, doda veÏznici povolujõÂcõ referent.
/Rukopisna poznaÂmka:/
¹s. npor. Kozel, mluvit ± prÏipravte rozkaz 19. 11. 51 Kª
Velitel veÏznice V-Stb:
npor. K O Z E L )
npor. Kozel Vojt. v. r.
/PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15, str. 32 ± 33/

POZNAÂMKY A ODKAZY:
1) NaÂlevka VladimõÂr: Kapitoly z deÏjin studene vaÂlky ± dõÂl 1., Institut pro strÏedoevropskou
kulturu a politiku, Praha 1997, str. 28.
2) TamteÂzÏ, str. 37.
3) BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly
au speÏchuÊ v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB spraÂva
pro politickovyÂchovnou, vzdeÏlaÂvacõÂ, kulturnõÂ a propagacÏnõÂ cÏinnost FMV), Praha
1983, str. 76.
4) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15. PrÏõÂloha 37
5) A MV Praha, personaÂlnõÂ spis J. Krofiky. VstrzÏm. Josef Krofika, naÂcÏelnõÂk tohoto
referaÂtu, si v pruÊbeÏhu roku 1951 ¹vypuÊjcÏovalª z fondu peneÏz zabavenyÂch agentuÊm
a doplnÏ oval jej z peneÏz noveÏ zabavenyÂch. Po zrÏõÂzenõÂ VeÏznice velitelstvõÂ StB, v souvislosti
s prÏevzetõÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ agentuÊ -chodcuÊ na I. sektor velitelstvõÂ StB, se v brÏeznu
1952 na veÏc prÏisÏlo. Krofikovi byla prokaÂzaÂna zproneveÏra celkem 30 000 KcÏs. Byl
zatcÏen, vzat do vazby, podle § 245Tr. zaÂkona rozkraÂdaÂnõÂnaÂrodnõÂho majetku) odsouzen
k sÏesti meÏsõÂcuÊ m odneÏtõÂ svobody a dnem 31. 5. 1952 propusÏteÏn z ministerstva
naÂrodnõ bezpecÏnosti. Trest byl Krofikovi za ¹dobre chovaÂnõª snõÂzÏen.
6) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ±38.
7)
Kozel VojteÏch 1902 ±1981), k SNB vstoupil 15. 11. 1945. Od 28. 10. 1951 velitel
straÂzÏnõÂho oddõÂlu sekretariaÂtu V StB a soucÏasneÏ velitel VeÏznice V StB, 1. 5. 1952
povyÂsÏen do hodnosti kpt., 1. 7. 1952 naÂcÏelnõÂk VeÏznice HS-StB pozdeÏji II. spraÂvy
MV), od 15. 3. 1954 zarÏazen na SpraÂveÏnaÂpravnyÂch zarÏõÂzenõÂ, 29. 2. 1956 odesÏel
v hodnosti majora z MV.
V dalsÏõÂch poznaÂmkaÂch se uvedene zaÂznamy o sluzÏebnõÂm postupu vybranyÂch
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ MNB MV) omezujõÂ prÏedevsÏõÂm na obdobõÂ od vstupu k MNB MV) do
roku 1955, tedy do doby uzavrÏenõÂ veÏznice.
8)
A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.
9) TamteÂzÏ.
10) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 90.
11) TamteÂzÏ, str. 7± 8.
12) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.
13) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38.
313
14) BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly
au speÏchuÊ v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB, Praha
1983.
15) Pixa Kamil 1923), nastoupil 6. 6. 1945ke Komisi vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti prÏi
ZemskeÂm naÂrodnõÂm vyÂboru, 12. 8. 1945prÏerÏazen k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnosti
II. daÂle ZOB). Od 15. 4. 1947 prÏemõÂsteÏn k odboru BA MV velitelstvõ StB), od u nora
1948 zarÏazen na sektoru BAa I. ± nejprve jako velitel 4. oddeÏlenõÂ a soucÏasneÏ zaÂstupce
velitele sektoru, od 20. 6. 1951 pak jako velitel I. sektoru V StB v hodnosti
nadporucÏõÂka. Dnem 14. 2. 1952 byl prÏeveden k hlavnõÂ spraÂveÏ VB do funkce velitele
II. sektoru kriminaÂlnõ sluzÏba) a v u noru 1953 z MNB propusÏteÏn a prÏijat k CÏ eskoslovenskeÂmu
filmu. PozdeÏji se stal rÏeditelem KraÂtkeÂho filmu Praha.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis K. Pixy.
16) MatousÏek VladimõÂr 1921±1993), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm zaÂmecÏnõÂk. K MV prÏijat
10. 4. 1949, o meÏsõÂc pozdeÏji zarÏazen jako ¹operativnõÂ orgaÂnª I. sektoru V StB, od
1. 9. 1949 politicky tajemnõÂk I. sektoru. Od 8. 4. 1951 velitelem 2. oddeÏlenõ I. sek-

314
toru V StB, 14. 2. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn velitelem I. sektoru V StB,
1. 4. 1952 1. zaÂstupce naÂcÏelnõÂka HS-StB. Od 1. 1. 1953 rocÏnõÂ sÏkola KGB KomiteÏt
gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti) v SSSR, 1. 2. 1954 naÂcÏelnõÂkem
II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 12. 1961 odvolaÂn z funkce a jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem
Krajske spraÂvy MV U stõ nad Labem. Dne 21. 1. 1963 propusÏteÏn s oduÊ vodneÏnõÂm:
¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metod.ª
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis V. MatousÏka.
17) Pokorny ArnosÏt 1920 ±1971), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm mechanik. Dne 1. 7. 1948 prÏijat
k MV, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn na 12. referaÂt I. sektoru V StB, pozdeÏji na 14.
referaÂt. Dne 2. 5. 1950 docÏasneÏ poveÏrÏen vedenõÂm tohoto referaÂtu, pozdeÏji jmenovaÂn
velitelem 1. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Dnem 20. 6. 1951 prvnõÂ zaÂstupce velitele
I. sektoru V StB. Od 1. 4. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn do funkce naÂcÏelnõÂka
I. odboru HS-StB, 1. 1. 1953 zarÏazen do tzv. kaÂdrovyÂch rezerv I. odboru HS-StB
1 rok sÏkola KGB v SSSR), od 1. 2. 1954 prvnõÂm zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka KS-MV
Praha. 1. 6. 1955 odvolaÂn z funkce v souvislosti s vyloucÏenõÂm z KSCÏ pro moraÂlnõÂ
nedostatky) a ustanoven zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka 2. oddeÏlenõÂ III. zvlaÂsÏtnõÂho odboru
MV. Dne 15. 1. 1957 prÏemõÂsteÏn na Odbor zÏeleznicÏnõÂ dopravy KS-MV Praha do funkce
zaÂstupce naÂcÏelnõÂka odboru. K 1. 12. 1962 zprosÏteÏn vyÂkonu sluzÏby a propusÏteÏn
s oduÊ vodneÏnõÂm: ¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metodª; ke dni 31. 1.
1963 mu byla odnÏata hodnost.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis A. PokorneÂho.
18) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088.
19) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45±15.
20) A MV Praha, fond 310, inv. j. 7± 8; sign. H-782.
PrÏi zkoumaÂnõÂcÏinnosti StB v letech 1948 ±1953 je trÏeba mõÂt na zrÏeteli, zÏe toto obdobõÂ
lze oznacÏit za ¹obdobõ hledaÂnõ optimaÂlnõ podoby StBª, kdy se u koly i zameÏrÏenõÂ
jednotlivyÂch referaÂtuÊ I. sektoru meÏnily a prÏesunovaly. V roce 1951 byl naÂcÏelnõÂkem
referaÂtu 28, I. sektoru V StB ppor. Otakar Steinlauf, v letech 1952 ±1953 VaÂclav
KraÂlka.
21) A MV Brno, personaÂlnõÂ spisy vysÏetrÏovateluÊ 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV.
22) HorÏice AlfreÂd 1905±1980), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm publicista. Dne 15. 2. 1947 prÏijat
k ZOB II., 1. 4. 1948 referent a velitel sekretariaÂtu II. sektoru V StB, 15. 3. 1951
referent sekretariaÂtu V StB, 8. 10. 1951 zaÂstupce velitele oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB,
1. 7. 1952 referent tamteÂzÏ, 1. 9. 1952 referent sekretariaÂtu HS-StB, 15. 7. 1953
propusÏteÏn v hodnosti nadporucÏõÂka z MNB na vlastnõÂ zÏaÂdost.
23) HoraÂk Dobroslav 1912 ±1974), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk-drÏevoobraÂbeÏcÏ. CÏ len
KSCÏ od roku 1931. U MV od 17. 7. 1945, zarÏazen na OblastnõÂ uÂrÏadovneÏ StB daÂle
O StB) Praha. V u noru 1948 osobnõ ochraÂnce Klementa Gottwalda na prÏedsednictvu
vlaÂdy, pote referent vysÏetrÏovaÂnõ 5. oddeÏlenõ O StB Praha, 24. 7. 1950 zaÂstupce
velitele 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Od 1. 11. 1951 v hodnosti vrchnõÂ
straÂzÏmistr jmenovaÂn do funkce zaÂstupce velitele vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28,
4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Od 1. 7. 1952 naÂcÏelnõÂk 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB,
8. 10. 1953 naÂcÏelnõÂk 2. oddeÏlenõÂ 8. odboru II. spraÂvy MV, 22. 12. 1953 starsÏõÂ
referent 8. odboru II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõÂ referent 3. oddeÏlenõÂ 4. odboru
II. spraÂvy MV, 1. 1. 1960 starsÏõ referent 4. oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV, pote ve
funkci starsÏõÂho referenta ruÊ znyÂch oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV, odkud dne 30. 4. 1967
odesÏel v hodnosti majora do duÊ chodu.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis D. HoraÂka.
24) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 87 a personaÂlnõÂ spis D. HoraÂka.
25) SchovaÂnek VaÂclav 1917± ?), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm cukraÂrÏ jemneÂho pecÏiva. K MV
prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove MeÏsto nad MetujõÂ, 23. 12. 1949
referent 5. od roku 1950 6.) oddeÏlenõÂ KV StB Praha, ke dni 10. 11. 1951 prÏeveden
v hodnosti sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr do funkce referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28,

315
4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB, 7. 8. 1952 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 9. oddeÏlenõÂ I. odboru
HS-StB, 1. 11. 1952 povyÂsÏen do hodnosti porucÏõÂk. V zaÂrÏõÂ 1953 poveÏrÏen funkcõÂaod
22. 12. 1953 jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem samostatneÂho oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV. Od 1. 4.
1954 naÂcÏelnõÂk samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 9. 1955 vyslaÂn
do dvoulete operativnõÂsÏkoly MV. 1. 4. 1956 naÂcÏelnõÂk 2. samostatneÂho oddeÏlenõÂ
II. spraÂvy MV, ke dni 1. 10. 1956 prÏemõÂsteÏn ± zarÏazen na 1. oddeÏlenõÂ XII. odboru
I. spraÂvy MV a 31. 12. 1972 odchaÂzõÂ v hodnosti majora do starobnõÂho duÊ chodu.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis V. SchovaÂnka.
26) SÏ efrna JaromõÂr 1921), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk-kotlaÂrÏ. K SNB prÏijat
3. 1. 1950 ± zaÂkladnõÂsÏkola SNB SlavicÏõÂn, 15. 4. 1950 sÏkola SNB I. stupneÏ VeverskaÂ
BõÂtyÂsÏka, 1. 7. 1950 zarÏazen jako vysÏetrÏovatel na 2. referaÂt 6. oddeÏlenõÂ KV StB
Praha. Ke dni 22. 10. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra zarÏazen do vysÏetrÏovacõÂ skupiny
referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. PozdeÏji starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru
HS-StB a 1. 5. 1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka. Od 22. 12. 1953 starsÏõÂm
referentem samostatneÂho oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂm referentem
samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂm referentem
1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV. Ke dni 7. 6. 1963 prÏerÏazen
k Inspekci ministra vnitra a 31. 3. 1977 odchaÂzõÂ v hodnosti podplukovnõÂka do
duÊ chodu.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis J. SÏ efrny.
27) MalecÏek AntonõÂn 1919 ±1986), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K MNB prÏijat
25. 6. 1950, do 25. 9. 1950 zaÂkladnõÂsÏkola SNB JesenõÂk, zarÏazen na 6. oddeÏlenõÂ
KV StB Praha, 1. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce vysÏetrÏovacõÂho
orgaÂna vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. K 1. 5.
1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka, 1. 1. 1953 referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru
HS-StB, 22. 12. 1953 referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 4.
1954 referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõÂ
referent 2. oddeÏlenõÂ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂ referent 1. oddeÏlenõÂ
7. odboru II. spraÂvy MV. K 1. 7. 1963 prÏechaÂzõÂ na SpraÂvu pasuÊ a võÂz, 31. 3. 1977
pak v hodnosti kapitaÂna do duÊ chodu.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis A. MalecÏka.
28) Brebera Josef 1918 ±1981), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm pekarÏ. K SNB prÏijat 5. 8. 1949 ±
sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka, pote vysÏetrÏovacõÂm referentem 5. oddeÏlenõÂ
1950 referaÂt 2a 6. oddeÏlenõÂ) KV StB Praha, 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra
zarÏazen do funkce referenta vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru
V StB. Roku 1952 referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny 10. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB, od
1. 1. 1953 starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 22. 12. 1953 starsÏõÂ referent
samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 9. 1955 starsÏõÂ referent
1. oddeÏlenõÂ II. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 1. 1975v hodnosti kapitaÂna
odchod do duÊ chodu.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis J. Brebery.
29) Hampejs VaÂclav 1923), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk. K SNB prÏijat 25. 6. 1950 ±
zaÂkladnõÂsÏkola SNB JesenõÂk, 26. 9. 1950 referent vysÏetrÏovaÂnõÂ referaÂt 2a, 6. oddeÏlenõÂ
KV StB Praha. Dne 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce
mladsÏõÂ referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ I. sektoru V StB. Dnem
1. 5. 1952 podporucÏõÂk, 1953 referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 3. 1955
starsÏõÂ vysÏetrÏovatel 1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 7. 1978 v hodnosti
majora odchod do duÊ chodu.
A MV, personaÂlnõÂ spis V. Hampejse.
30) Tecl Jan 1911±1993), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ. K SNB prÏijat 3. 1. 1950 ±
zaÂkladnõ sÏkola SNB SlavicÏõÂn,1.4.1950sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka,
11. 4. 1950 referent 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. Dnem 10. 11. 1951 v hodnosti
straÂzÏmistra ustanoven do funkce referent vysÏetrÏovacõÂ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõÂ
I. sektoru V StB, 1. 1. 1953 starsÏõÂ referent 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 5.

316
1952 podporucÏõÂk, 22. 12. 1953 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª
II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂ referent II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 zaÂstupce
naÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõÂ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV, 31. 5. 1966 propusÏteÏn
ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti kapitaÂna.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis J. Tecla.
31) KlõÂcÏ Otto 1911±1976), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm rÏidicÏ a pruÊ vodcÏõÂ prazÏskyÂch elektrickyÂch
drah. K SNB prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõÂ sÏkola SNB v NoveÂm MeÏsteÏ nad
MetujõÂ, 15. 11. 1949 vysÏetrÏovatel referaÂtu 1b 5. oddeÏlenõÂ KV StB Praha, 1950 zarÏazen
na 1. referaÂteÏ 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha. K 1. 4. 1952 byl v hodnosti sÏtaÂbnõÂho
straÂzÏmistra ustanoven do funkce referenta na 3. referaÂteÏ 8. oddeÏlenõÂ I. sektoru
V StB. Dne 1. 9. 1953 starsÏõÂ referent 2. referaÂtu 8. oddeÏlenõÂ 1. odboru II. spraÂvy
MV, 22. 12. 1953 starsÏõÂ referent 3. oddeÏlenõÂ 4. odboru II. S MV, 1. 4. 1954 starsÏõÂ
referent samostatneÂho oddeÏlenõÂ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂ
referent vysÏetrÏovaÂnõÂ 2. oddeÏlenõÂ 2. odboru SV, 31. 8. 1966 odchod do duÊ chodu
v hodnosti kapitaÂna.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis O. KlõÂcÏe.
32) SÏ ulc OldrÏich 1922 ± 1998), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat
27. 11. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove meÏsto nad MetujõÂ, 20. 3. 1950 vysÏetrÏovacõÂ
referent 6. oddeÏlenõ KV StB Praha a sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka. 18. 7.
1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referenta na 9. oddeÏlenõÂ
I. odboru HS-StB, 12. 1. 1953 docÏasneÏ odvelen na VI. odbor HS-StB, 1. 10. 1953
vysÏetrÏovacõÂ referent spraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ MV a 30. 9. 1977 uvolneÏn ± duÊ chod.
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis O. SÏ ulce.
33) VeselaÂk VaÂclav 1924 ± ?), puÊ vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõÂ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat
25. 6. 1945 ± PohotovostnõÂ pluk NB, 15. 1. ± 24. 5. 1946 sÏkola SNB Jirkov, 25. 3.
1948 zarÏazen na politickeÂm oddeÏlenõÂ jako referent vysÏetrÏovaÂnõÂ OblastnõÂ uÂrÏadovny
StB Praha. Dne 1. 11. 1949 ustanoven velitelem OkresnõÂho oddeÏlenõÂ StB Kralupy
nad Vltavou, 19. 3. 1951 prÏemõÂsteÏn jako referent na 5. oddeÏlenõÂ zatyÂkaÂnõÂ) KV
StB Praha, v prosinci 1951 referentem 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõÂ KV StB Praha.
V srpnu 1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referent vysÏetrÏovaÂnõÂ
na 9. oddeÏlenõÂ I. odboru HS-StB, 1. 10. 1952 podporucÏõÂk, 12. 1. 1953 odvelen
k VI. odboru HS-StB. Dne 31. 12. 1962 propusÏteÏn a odnÏ ata hodnost, z duÊ vodu:
¹PouzÏõÂval v letech 1949 ±1953 nezaÂkonnyÂch metod v praÂci.ª
A MV Brno, personaÂlnõÂ spis V. VeselaÂka.
34) A MV Brno, personaÂlnõÂ spisy vysÏetrÏovateluÊ 1. oddeÏlenõÂ II. spraÂvy MV.
35) TamteÂzÏ.
36)
TamteÂzÏ.
37)
A MV Praha, TRMNB cÏ. 16/1951 ¹Postup vysÏetrÏujõÂcõÂch orgaÂnuÊ StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ,
vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõª.
38)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 43. PrÏõÂloha 39
39)
TamteÂzÏ, str. 33 ± 38.
40)
TamteÂzÏ.
41)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1308,
A MV Praha, a. cÏ. H-378.
42)
A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5a inv. j. 7±1.
43) A MV Praha, a. cÏ. V-1317 PlzenÏ.
44) A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5, a inv. j. 7±1.
45) TamteÂzÏ.
46) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.
47) TamteÂzÏ, str. 33 ± 38,
A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5a inv. j. 7±1.

48) TamteÂzÏ.
49) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 41.
50)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38.
51)
TamteÂzÏ.
52)
JUDr. Miroslav BednarÏõÂk 1924 ±1992), v roce 1952 referent StaÂtnõÂ prokuratury
Praha.
53)
JUDr. LisÏka JirÏõÂ 1914 ±?).
54)
JUDr. MatusÏõÂnska Ludmila, rozena PechousÏkova 1927±1979), v roce 1952 referentka
StaÂtnõÂ prokuratury Praha.
55)
Gebauer FrantisÏek a kol.: OrganizacÏnõÂ struktura a personaÂlnõÂ obsazenõÂ StaÂtnõÂ prokuratury
a StaÂtnõÂho soudu, GeneraÂlnõÂ prokuratury a NejvysÏsÏõÂho soudu pro veÏci
staÂtnõ prokuratury a staÂtnõÂho soudu a jine organizacÏnõ a personaÂlnõÂzaÂlezÏitosti souvisejõÂcõÂ
steÏmito prokuraturami a soudy, Praha 1992, str. 8 ±13.
56)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.
57)
A MV Brno, fond A 2/1 inv. j. 630 ¹NaÂvrh na provedenõÂ verÏejneÂho procesu s tzv.
agenty-chodciª.
58)
TamteÂzÏ.
59)
A MV Praha, a. cÏ. V-103 MV a a. cÏ. 18615MV,
60) TamteÂzÏ.
61) SUÂ A, Archiv UÂ V KSCÏ , fond 02/2, sv. 100, a. j. 117, bod 20:
¹117. schuÊ ze PolitickeÂho byra U V KSCÏ ª, 7. 5. 1956 ¹Likvidace sÏpionaÂzÏnõÂch sõÂtõª.
62) A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32.
BlõÂzÏe k teÂmatu Bruna F. a RaÂdia Svobodna Evropa viz teÂzÏ prÏõÂspeÏvek JirÏõÂho BasÏty:
Propagandisticke vyuzÏtõ causy americkeÂho diplomata G. S. Wheelera, PrÏõÂloha 35.
63) A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32.
64)
A MV Praha, a. cÏ. V-1854 MV a Archiv I. spraÂvy SNB ± archivnõÂ svazek agenta
¹Serikª.
65)
A MV Praha, a. cÏ. 747396 MV.
66) TamteÂzÏ.
67) Major Rudolf Drbohlav 1914 ± ?); za II. sveÏtove vaÂlky prÏõÂslusÏnõÂk zpravodajskeÂ
slozÏky MNO cÏsl. exilove vlaÂdy ve Velke BritaÂnii. Po propusÏteÏnõ zcÏsl. armaÂdy emigroval
v cÏervnu 1948 a kraÂtce nato zacÏal ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka organizovat zpravodajskou
cÏinnost a vysõÂlaÂnõÂ agentuÊ -chodcuÊ do CÏ SR. Jeho skupina byla soucÏaÂstõÂ
zpravodajske slozÏky cÏsl. exilu, vedene generaÂlem FrantisÏkem Moravcem. Pro infiltraci
agenty StB byla skupina R. Drbohlava dne 28. 4. 1952 rozpusÏteÏna. KraÂtce
pote mjr. Drbohlav po teÏzÏke nemoci zemrÏel v Anglii cÏi v NeÏmecku).
68) A MV Praha, a. cÏ. 312145MV a a. cÏ. V-6489.
69) A MV Praha, a. cÏ. V-2739 MV.
70) A MV Praha, a. cÏ. 574792 MV.
71) A MV Praha, a. cÏ. 60992 MV.
72) TamteÂzÏ.
73) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94.
317
74) Prchal AntonõÂn 1923 ±1996); puÊ vodneÏ student obchodnõÂ akademie, 6. 6. 1945prÏijat
k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõÂ RÏ editelstvõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti Jihlava, od
1. 11. 1945byl vyÂkonnyÂm orgaÂnem OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõÂ OZO)
Jihlava ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II. ± Brno. V roce 1947 zaÂstupce vedoucõÂho
OZO v JihlaveÏ, 1948 zvlaÂsÏtnõÂ agenturnõÂ orgaÂn skupina ¹RegionaÂlnõÂ rezidentiª) velitelstvõÂ
StB Skupina BAa MV), 1948 instruktorem pro StB v krajõÂch. V cÏervenci

318
1949 zaÂstupcem velitele sektoru BAa IV. zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõÂ technika)
MV. V roce 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti sÏtaÂbnõÂho
kapitaÂna, v u noru 1951 zaÂstupcem velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti
majora, teÂhozÏ roku jmenovaÂn do funkce velitele StB. Dne 12. 2. 1952 jmenovaÂn
do funkce naÂmeÏstka MNB a 1. 3. 1952 povyÂsÏen do hodnosti plukovnõÂka. 8. 5.
1956 odvolaÂn z funkce naÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956 propusÏteÏn z MV.
75)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1071.
76)
A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088.
77)
VlcÏek Jan 1920), 8. 9. 1950 prÏijat k SNB, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn na KV StB
Olomouc, 15. 7. 1951 prÏemõÂsteÏn do funkce zaÂstupce velitele oddeÏlenõÂ na I. sektor
V StB, 22. 12. 1953 prÏevelen na V. odbor MV, 1. 4. 1954 na II. odbor MV, ovsÏem
soucÏasneÏ zarÏazen do funkce na Krajske spraÂveÏMVZÏilina. Dne 31. 5. 1954 uvolneÏn
¹na vlastnõ zÏaÂdostª, ve skutecÏnosti pro ¹kaÂdrove zaÂvadyª, ktere prÏedtõÂm zamlcÏel.
Dne 1. 11. 1954 prÏesÏel hranici do Rakouska, pote do roku 1960 nezveÏstnyÂ, pak
potvrzen jeho pobyt v psychiatricke leÂcÏebneÏ v SRN.
78)
A MV Praha, fond 310, inv. j. 45± 2.

Klement Gottwald na VõÂtkoveÏ ±
balzamizace teÏla v materiaÂlech UÂV KSCÏ
STANISLAV CÏ ERVINKA ml.
Na horÏe VõÂtkov, znaÂmeÂvõÂteÏzstvõÂm husituÊ nad krÏizÏaÂky v roce 1420,
rozklaÂdajõÂcõÂ se nad historickyÂm ZÏizÏkovem, zacÏal jizÏ pocÏaÂtkem dvacaÂteÂho
stoletõÂruÊ st PamaÂtnõÂk naÂrodnõÂho osvobozenõÂ. Nejprve zde byla jen
deska, kterou nechal po sve trÏicetilete existenci zasadit na mõÂsteÏ bitvy
Spolek pro zbudovaÂnõÂ ZÏizÏkova pomnõÂku na VõÂtkoveÏ. 1)
V nasÏõÂ praÂci si kromeÏ historie vrchu VõÂtkov chceme povsÏimnout
i okolnostõÂ, ktere provaÂzely u mrtõ komunistickeÂho tyrana Klementa
Gottwalda ± mimo jine je popisuje prÏehledneÏ ve svyÂch studiõÂch v cÏasopise
Historie a vojenstvõÂ historik Jan Galandauer. PrÏedevsÏõÂm vsÏak
chceme cÏtenaÂrÏe seznaÂmit s ne zcela znaÂmyÂmi skutecÏnostmi z projektuÊ
a realizace balzamovaÂnõ Gottwaldova teÏla. Komunisticke vedenõ staÂtu
si od tohoto sveÂho projektu slibovalo nemaly efekt, avsÏak slozÏkaÂm
tehdejsÏõÂho ministerstva vnitra puÊ sobil znacÏne probleÂmy.
Dlouhe prÏõÂpravy
319
SamotneÂmu pocÏaÂtku stavby PamaÂtnõÂku prÏedchaÂzelo slucÏovaÂnõÂ obcÏanskyÂch
a oficiaÂlnõÂch aktivit v druhe polovineÏ minuleÂho stoletõÂ. PuÊvodnõÂ
naÂpis, jakozÏto prvnõ reaÂlny vyÂsledek cÏinosti Spolku pro zbudovaÂnõÂ
pomnõÂku, hlaÂsal:
¹Nepatrna hrstka lidõÂprÏemohla spojene rÏady obrneÏnyÂch,
poneÏvadzÏ byla prÏesveÏdcÏena o sve pravdeÏ.
TehdaÂzÏ byly strany dveÏ. Evropa a my.
A ta Evropa byla bleda , zsinalaÂ
acÏerny prapor s rudyÂm kalichem vlaÂl jõ nad hlavou.
VzpomõÂnejte, uveÏdomte si, cÏõÂmzÏ jste tehdaÂzÏ byli.
Tu jdeme mezi mohylami võÂteÏzuÊ,
ale ne po hrobech pobityÂch.ª 2)
Po vytesaÂnõÂ tohoto velmi nacionaÂlneÏ ladeÏneÂho textu do pameÏtnõÂho
kamene usporÏaÂdal Spolek v roce 1912 souteÏzÏ na naÂvrh pomnõÂku,
ktery hodlal vztycÏit v roce 1920. Z sÏedesaÂti naÂvrhuÊ vsÏak nebyl vybraÂn
zÏaÂdnyÂ.
Po vzniku CÏ eskoslovenske republiky roku 1918 nabyla idea postavenõÂ
pomnõÂku na VõÂtkoveÏ zcela novou dimenzi ± PamaÂtnõÂk naÂrodnõÂho
osvobozenõ meÏl spojovat historicke mõÂsto husitskeÂho võÂteÏzstvõ s osla-

320
vou cÏeskoslovenske staÂtnõ samostatnosti. MeÏl slouzÏit i jako panteon,
pohrÏebisÏteÏ cÏeskoslovenskyÂch vojaÂkuÊ ± legionaÂrÏuÊ . Dne 28. cÏervna 1920
byl slavnostneÏ polozÏen jeho zaÂkladnõÂ kaÂmen.
SÏ est let nato dosÏlo ke sloucÏenõÂ Spolku pro zbudovaÂnõÂZÏizÏkova pomnõÂku
s ¹pamaÂtnõÂkem osvobozenõª, historiografickou institucõ pro obdobõÂ
boje za cÏeskoslovensky staÂt v letech 1914 ±1918. Vznikl tedy Sbor
pro zbudovaÂnõÂ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõÂ a pomnõÂku Jana
ZÏizÏky z Trocnova na vrchu VõÂtkoveÏ. CÏ estne prÏedsednictvõ Sboru
naÂlezÏelo prezidentuÊ m ± nejprve T. G. Masarykovi, pote Edvardu BenesÏovi.
Na vrcholu VõÂtkova meÏla byÂt postavena velka budova podle naÂvrhu
architekta Jana ZaÂzvorky) s hrobem neznaÂmeÂho vojõÂna, pietnõÂm pohrÏebisÏteÏm
pozuÊ statkuÊ popravenyÂch italskyÂch legionaÂrÏuÊ a mauzoleem
cÏelnyÂch prÏedstaviteluÊ odboje. PrÏed budovou pomnõÂk Jana ZÏizÏky, a na
u patõ vrchu veÏdecky u stav s archivem, muzeem a administrativou. Za
prÏõÂtomnosti prezidenta T. G. Masaryka byla 8. listopadu 1928 stavba
slavnostneÏ zahaÂjena. Edvard BenesÏ, ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, tehdy
rÏekl:
¹...AzÏ v budoucnosti bude na m zle, azÏ bourÏe a boje domaÂcõ budou
na m hroziti a prÏekracÏovat dovolene meze, navsÏtõÂvõÂme tento pama tnõÂk,
to museum a ten archiv tam dole, Panteon a mausoleum a ZÏizÏkuÊ v pomnõÂk
zde nahorÏe ... MyslõÂm, zÏe na s to povede k rozumu, klidu a k dobreÂ
vuÊ li k blizÏnõÂmu a k tvorÏiveÂmu optimismu v nasÏem zÏivoteÏna rodnõÂm a staÂtnõÂm
... A tak bude pama tnõÂk odboje a ti, kdo zde budou odpocÏõÂvati,
konat nejkra sneÏjsÏõ svoje velike poslaÂnõÂ.ª 3)
PamaÂtnõÂk pro koho?
Hruba stavba PamaÂtnõÂku byla hotova jizÏ na pocÏaÂtku 30. let. Po celaÂ
trÏicaÂtaÂleÂta pak pokracÏovaly praÂce na vneÏjsÏõÂch i vnitrÏnõÂch obkladech,
interieÂrech, plasticke vyÂzdobeÏ. Sbor pocÏõÂtal s tõÂm, zÏe zde bude pochovaÂn
Prezident Osvoboditel. Masaryk si to neprÏaÂl, 4) a tak byl podle sveÂ
vuÊ le pochovaÂn u prezidentskeÂho zaÂmku v LaÂnech.
V roce 1938 byla stavba PamaÂtnõÂku jizÏ natolik hotovaÂ, zÏe Sbor zamyÂsÏlel
odevzdat budovu 28. rÏõÂjna, k dvacaÂteÂmu vyÂrocÏõÂ vzniku CÏ eskoslovenskeÂ
republiky, verÏejnosti. MeÏla se prÏi te prÏõÂlezÏitosti konat i velkaÂ
vojenska prÏehlõÂdka ± ohrozÏene CÏ eskoslovensko chteÏlo demonstrovat
svou brannou tradici a prÏipravenost. K tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. Po
mnichovskeÂm diktaÂtu se zrÏejmeÏ zdaÂlo absurdnõÂ slavnostneÏ zprÏõÂstupnit
verÏejnosti monument, jenzÏ byprÏedstavoval apoteoÂzu cÏeske vojenskeÂ
tradice a cÏeskoslovenskeÂho staÂtu. 5) TeÂhozÏ roku 21. prosince se
konala mimorÏaÂdna valna hromada Sboru, ktera prÏijala usnesenõÂ, zÏe
Sbor ¹...nabõÂzõ cÏs. sta tu darem vesÏkeren svuÊ j nemovity majetek, tj.
budovy na uÂpatõÂ vrchu ZÏizÏkova, jakozÏ i budovu Panteonu a Mauzolea

Pama tnõÂku na rodnõÂho osvobozenõ na temeni vrchu ZÏizÏkova s prÏõÂslusÏnyÂmi
pozemky...ª 6)
1. zaÂrÏõ 1939, v den prÏepadenõ Polska, obsadila budovy na u patõÂ
VõÂtkova armaÂda nacistickeÂho NeÏmecka ± wehrmacht. Z dokumentu,
ktery se zachoval po naÂvsÏteÏveÏ neÏmeckeÂho generaÂla Fridericiho v rÏõÂjnu
1939 vyplyÂvaÂ, zÏe generaÂl si prÏaÂl, aby byly v Mauzoleu uchovaÂvaÂny
ostatky vsÏech vyÂznacÏnyÂch osobnostõÂ cÏeskyÂch zemõÂ jizÏ od doby knõÂzÏete
VaÂclava. Z jeho rÏecÏi se take dalo vytusÏit, zÏe by nesÏlo jen o vyÂznamneÂ
CÏ echy, nyÂbrzÏ iNeÏmce, kterÏõÂ v nasÏõÂ zemi s naÂmi spolubydlõÂ jizÏ tisõÂc let. 7)
Cele usporÏaÂdaÂnõ by muselo byÂt takoveÂ, aby nikoho ± ani CÏ echa, ani
NeÏmce ± neuraÂzÏelo. 8) Tyto plaÂny na cÏesko-neÏmecky pamaÂtnõÂk se vsÏak
nikdy nerealizovaly. PamaÂtnõÂk se stal majetkem RÏ õÂsÏe a jeho spraÂvy se
ujal wehrmacht.
FunkcionaÂrÏi Sboru a stavebnõÂ spraÂvy se ihned od podzimu 1939
snazÏili umeÏlecka dõÂla, vyÂzdobu a cennosti z PamaÂtnõÂku odveÂzt a uschovat.
Po 26. cÏervnu 1940, kdy byla zverÏejneÏna vyhlaÂsÏka narÏizujõÂcõÂ odstraneÏnõÂ
vsÏeho, co prÏipomõÂnalo prÏedmnichovskou cÏeskoslovenskou
staÂtnõ samostatnost, sÏlo o zvlaÂsÏt' odvaÂzÏne pocÏõÂnaÂnõÂ. PracovnõÂci stavebnõÂ
spraÂvy naprÏõÂklad zamaskovali velke relieÂfy hmotou z drÏevite vlny
asaÂdry, jejõÂzÏ povrch pokryli vrstvou saÂdrove omõÂtky, kterou toÂnovali
do barvy okolnõÂho mramoroveÂho obkladu. 9) PodobneÏ byly zamaskovaÂny
mozaiky Maxe SÏ vabinskeÂho a desky se jmeÂny legionaÂrÏuÊ. PrÏes
znacÏne riziko prozrazenõÂ, prÏi ktereÂm sÏlo o zÏivot, tato opatrÏenõ splnila
svuÊj uÂcÏel.
V lednu 1943, v souvislosti s pozÏadavky nacisticke totaÂlnõ vaÂlky,
zapocÏalo drancovaÂnõÂNaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku. Byly demontovaÂny vsÏechny
bronzove prÏedmeÏty a zrÏõÂzeno zde skladisÏteÏ neÏmecke armaÂdy. Po
skoncÏenõ okupace byla odhadnuta sÏkoda vycÏõÂslena na 3 120 000
prÏedvaÂlecÏnyÂch cÏeskoslovenskyÂch korun. 10) K dalsÏõÂm sÏkodaÂm prÏispeÏla
skutecÏnost, zÏe v poslednõÂch dnech vaÂlky se v PamaÂtnõÂku opevnila neÏmeckaÂ
posaÂdka.
Ne)obnovena idea
321
10. kveÏtna 1945se funkcionaÂrÏi Sboru opeÏt ujali spraÂvy PamaÂtnõÂku
a v letech 1946 ±1947 se zapocÏalo s naÂpravou sÏkod. AvsÏak cÏeskoslovenskyÂ
staÂt roku 1945nebyl prostyÂm obnovenõÂm toho staÂtu, kteryÂ
vznikl v roce 1918 a zanikl Mnichovem a okupacõÂ 15.brÏezna 1939.
Ideova koncepce PamaÂtnõÂku proto doznala zmeÏn. 11) MeÏl byÂt veÏnovaÂn
pamaÂtce prvnõÂho i druheÂho odboje, prÏicÏemzÏ pamaÂtce obeÏtõÂ druheÂho
odboje 1938 ±1945) meÏly byÂt vyhrazeny prostory zejmeÂna v upraveneÂ
vyÂchodnõÂ cÏaÂsti okolõÂ Panteonu. 12)
V kveÏtnu 1946 se v republice stala nejsilneÏjsÏõÂ politickou stranou

322
KSCÏ . Ve sve ideologii udeÏlala jisty prÏemet. Z puÊ vodneÏ neprÏijatelneÂ
oslavy cÏeskoslovenskyÂch legiõ na straneÏ ¹imperialisticke dohodyª
v prvnõ sveÏtove vaÂlce, se staly legie soucÏaÂstõ ¹slovanskeÂhoª boje po
boku ¹velkeÂho ruskeÂho bratraª proti odveÏkeÂmu neprÏõÂteli. 13) VuÊ dce
cÏeskoslovenskyÂch komunistuÊ ± a od kveÏtna 1946 ministersky prÏedseda
± Klement Gottwald napsal v roce 1947 k 30. vyÂrocÏõÂ bitvy u Zborova:
¹Bitva u Zborova vesÏla do cÏeskoslovenskyÂch deÏjin jako den zrodu
cÏeskoslovenske arma dy. JejõÂvyÂrocÏõÂna m proto prÏipomõÂna , z jakyÂch idejõÂ
vyrostla nasÏe arma da i samostatny sta t, jaka jejich tradice byla tehdy
zalozÏena. Je to prÏedevsÏõÂm tradice boje za svobodu proti stareÂmu neprÏõÂteli
cÏeskeÂho a slovenskeÂho na roda, proti neÏmeckeÂmu imperialismu
...Na veÏcÏne cÏasy budeme strÏõÂci svou svobodu a samostatnost v bratrskeÂm
svazku se SoveÏtskyÂm svazem a ostatnõÂmi slovanskyÂmi sta ty...
Pama tka hrdinuÊ od Zborova i Sokolova bude na m tak vzÏdy mementem,
abychom sÏli pevneÏ cestou, kterou oni na m uka zali.ª 14)
Sbor tedy prÏijal koncepci, zÏe PamaÂtnõÂk bude veÏnovaÂn odbojuÊm
obeÏma.
Ze zdlouhaveÂho jednaÂnõÂ o zpuÊ sobu, jak budou stanovena kriteÂria
pro zastoupenõÂ druheÂho odboje v PamaÂtnõÂku, se stalo v povaÂlecÏneÂm
CÏ eskoslovensku politikum. Existoval odboj domaÂcõÂ a zahranicÏnõÂ,
cÏeskoslovensÏtõÂ vojaÂci bojovali na VyÂchodeÏ i na ZaÂpadeÏ. Koncepce vyÂbeÏru
se vsÏak zÏaÂdna nezrodila a azÏ do komunistickeÂho prÏevzetõ moci
vu noru 1948 nebyl v PamaÂtnõÂku nikdo pohrÏben. Jediny pietnõ akt se
uskutecÏnil 7. listopadu 1947, symbolicky v den vyÂrocÏõ bolsÏevicke revoluce
v Rusku. Tehdy prÏinesla sÏtafeta do Prahy prst' z bojisÏt' cÏeskoslovenskeÂ
jednotky v SSSR Sokolov, Kyjev a BõÂla Cerkev). Byla ulozÏena
v PamaÂtnõÂku za uÂcÏasti ministra naÂrodnõÂ obrany LudvõÂka Svobody,
primaÂtora VaÂclava Vacka a dalsÏõÂch prÏedstaviteluÊ vlaÂdy. Projevy
ve znamenõ ¹slovanstvõª, provaÂzejõÂcõ ulozÏenõ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt',
daly jednoznacÏneÏ na srozumeÏnou, jaka bude prÏõÂsÏtõ orientace PamaÂtnõÂku
osvobozenõÂ.
¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. rÏõÂjnaª
hlaÂsal demagogicky naÂpis na stuhaÂch veÏncuÊ polozÏenyÂch na tumby
s prstõÂ. Komunisticky poslanec Jan VodicÏka u teÂto prÏõÂlezÏitosti prohlaÂsil,
zÏe:
...symboly nasÏõ va lecÏne sla vy nesmõ upadnout v zapomenutõÂ. MusõÂ
na m staÂle prÏipomõÂnati vsÏechny tragicke chvõÂle, prÏõÂcÏiny a vinõÂky na rodnõÂ
katastrofy. ...
Bojujme statecÏneÏ proti kazÏde reakci a fasÏismu, ktery prÏinaÂsÏõ na roduÊ
m otroctvõÂ a ponõÂzÏenõÂ, bud'me hrdyÂmi vlastenci, kterÏõÂ nikdy nebudou
shovõÂvavõÂ ke zradeÏ, a slibme si, zÏe jako na teÏchto bojisÏtõÂch bojoval naÂsÏ

323
voja k po boku soveÏtske arma dy proti spolecÏneÂmu neprÏõÂteli, tak budeme
spojeni spojeneckou smlouvou se SoveÏtskyÂm svazem, Polskem, JugoslaÂ
viõ a Bulharskem usilovati o veÏcÏny mõÂr a prÏa telstvõ mezi na rody
sveÏta. TõÂm splnõÂme odkaz nasÏich velkyÂch bojovnõÂkuÊ , kterÏõÂ padli, aby
nasÏe na rody mohly zÏõÂt.ª 15)
ZminÏ ovany slogan ¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. rÏõÂjnaª se meÏl staÂt
zaÂkladnõ tezõ komunisticke propagandy v 50. letech. Jeho smyslem
bylo ukaÂzat vznik CÏ eskoslovenska jako duÊ sledek bolsÏevicke revoluce
vrÏõÂjnu 1917. 16) ¹Slovanska koncepceª umozÏnÏ ovala komunistuÊ m vyzdvihovat
cÏeskoslovenska vojska v SoveÏtskeÂm svazu a pomõÂjet vyÂznam
cÏeskoslovenskyÂch jednotek na ZaÂpadeÏ. Komuniste svyÂm ¹slovanstvõÂmª
navazovali na tradicÏnõÂ prvek v ideologii cÏeskeÂho i slovenskeÂho
nacionalismu. 17)
Z HlavnõÂho sÏtaÂbu armaÂdy sice jesÏteÏ vzesÏla mysÏlenka prÏistaveÏt na
vyÂchodnõÂ straneÏ PamaÂtnõÂku pameÏtnõÂ sõÂnÏ druheÂho odboje, jejõÂzÏ prvnõÂ
cÏaÂstõ meÏl byÂt spolecÏny hrob a pomnõÂk cÏeskoslovenskyÂch letcuÊ , bojujõÂcõÂch
prÏevaÂzÏneÏ v Anglii, k tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. ZmõÂneÏna prÏõÂstavba
byla po u noru 1948 prÏemeÏneÏna v SõÂnÏ Rude armaÂdy.
Po komunistickeÂm pucÏi v u noru 1948 zacÏaly a meÏly byÂt cÏeske a slovenskeÂ
deÏjiny oficiaÂlneÏ chaÂpaÂny jako deÏjiny trÏõÂdnõÂho boje. Nejen v prÏõÂpadeÏ
PamaÂtnõÂku se to projevilo snahou o nalezenõÂ paralel mezi bolsÏevickyÂm
a husitskyÂm hnutõÂm. Podle historika Galandauera pedagogoveÂ
vzpomõÂnajõÂ, zÏe v padesaÂtyÂch letech splyÂvali deÏtem husite s komunisty.
Nebyl tedy duÊ vod k prÏerusÏenõÂ prÏõÂprav ± sice jesÏteÏ prvorepublikovyÂch
plaÂnuÊ , ale prÏesto zapadajõÂcõÂch do nove reality ± k odhalenõ monumentaÂlnõÂ
sochy Jana ZÏizÏky z Trocnova.
TrÏi roky poteÂ, co byl v rÏadaÂch Sboru ustaven AkcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ
fronty, je 14. cÏervence 1951 odhalen obrovsky jezdecky pomnõÂk na
mõÂsteÏ, kde stojõÂ dodnes. Projev prÏednesl zet' Klementa Gottwalda, ministr
obrany Alexej CÏ epicÏka. Z jeho slov je cÏtenaÂrÏi zrÏejmeÂ, zÏe jde o kompilaÂt
uÂcÏeloveÏ sestavenyÂch faktuÊ aruÊ zneÏ pokrÏivenyÂch tvrzenõÂ v ¹noveÂmª
duchu trÏõÂdnõÂho pojetõÂ deÏjin. V zaÂveÏru sveÂho projevu uvaÂdõÂ:
¹...Je sÏteÏstõÂm nejen pro soveÏtsky lid, ale pro cele lidstvo, zÏe v cÏele
prÏestavby lidske spolecÏnosti stojõ tak velky cÏloveÏk jako je Stalin, sta tnõÂk
a vojevuÊ dce. Je sÏteÏstõÂm pro cÏeskoslovensky lid, zÏe v jeho cÏele stojõ vrchnõÂ
velitel cÏeskoslovenske branne moci prezident Klement Gottwald.ª 18)
List Obrana lidu v komentaÂrÏi napsal: ¹PrazÏsky lid chteÏl mõÂt prÏed ocÏima
skutecÏny hmatatelny symbol osvobozeneckeÂho boje proti paÂnuÊm,
proti vykorÏist'ovateluÊ m. Tomuto uÂsilõÂ sÏirokyÂch lidovyÂch vrstev po celaÂ
desetiletõ bra nila vla dnoucõ trÏõÂda, meÏstska i venkovska burzÏoazie.ª 19)
AzÏ do roku 1950 prÏevazÏovalo ± prÏes klõÂcÏovy zlom v u noru 1948 ±
pozitivnõ oceneÏnõ role Masaryka a legiõÂ. 20) Rozhodny a brutaÂlnõ odsu-

324
dek Masaryka a legionaÂrÏske tradice naplno verÏejneÏ zazneÏl azÏ od roku
1950. Souvislost hledejme v poprÏevratoveÂm budovaÂnõÂ pozic uvnitrÏ
KSCÏ . 21) Tehdy, na sklonku roku 1950, zesõÂlila nenaÂvist a kritika legionaÂrÏskeÂ
tradice od ¹sÏpicÏekª KSCÏ . Vysoky funkcionaÂrÏ KSCÏ JindrÏich
VeselyÂ, ktery prÏipravoval zalozÏenõ U stavu deÏjin KSCÏ , se obraÂtil na
tajemnõÂka UÂ V KSCÏ Gustava BaresÏe s dopisem, v neÏmzÏ pozÏadoval
pro novy u stav praÂveÏ budovy PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ:
¹...Vojensky historicky uÂstav i Pama tnõÂk osvobozenõ jsou vlastneÏ
deÏtmi legionaÂrÏske tradice, ktera se jimi udrzÏuje. Politicky vsÏak maÂme
za jem tuto tradici znicÏiti... ZatõÂm je a zuÊ staÂva Vojensky historicky uÂstav
semenisÏteÏm legionaÂrÏskeÂho ducha a, jak jsme videÏli i na prÏipravovaneÂ
vyÂstaveÏ, Masaryk, BenesÏ a Syrovy jim kouka zevsÏeho...ª 22)
Velmi hodnotnou a ¹ve vsÏech smeÏrech vyÂhodnou budovuª, jak põÂsÏe
daÂle v dopise, vsÏak nakonec Vesely nedostal. Mocny ministr naÂrodnõÂ
obrany A. CÏ epicÏka svuÊ j majetek ubraÂnil. UÂ toky proti ¹burzÏoaznõÂmuª
vyÂkladu deÏjin vsÏak pokracÏovaly.
V kveÏtnu 1951 byla v prostoraÂch PamaÂtnõÂku otevrÏena vyÂstava
¹30 let KSCÏ ª, ktera poprve podaÂvala souhrnny komunisticky pohled
na novodobe cÏeskoslovenske deÏjiny. 23) A PamaÂtnõÂk osvobozenõ se zacÏal
prÏemeÏnÏ ovat v komunisticky panteon. O teÂto prÏemeÏneÏ bylo rozhodnuto
jizÏ drÏõÂve spolu s u myslem ulozÏit v neÏm ostatky zakladateluÊ KSCÏ .
Nynõ jizÏ rÏeditel U stavu deÏjin KSCÏ JindrÏich Vesely põÂsemneÏ vyzÏaduje, zÏe
je trÏeba vyrÏesÏit:
a) PrÏejmenovaÂnõÂ PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ.
DosavadnõÂ PamaÂtnõÂk osvobozenõÂ nebo PamaÂtnõÂk odboje navrhoval
Vesely prÏejmenovat na Mauzoleum nebo Panteon revoluce nebo
podobneÏ.)
b) Kdo bude v PamaÂtnõÂku pochovaÂvaÂn. Rozhodnout, kde bude ulozÏen
popel SÏ merala, Hakena, Neumanna i VrbenskeÂho.
c) UÂ prava PamaÂtnõÂku.
Podle VeseleÂho je trÏeba vymeÏnit ¹nevhodneª vlysy s legionaÂrÏskyÂmi
motivy a starat se o doplneÏnõÂ vyÂzdoby.) 24)
PamaÂtnõÂk byl prÏeveden do spraÂvy ministerstva vnitra.
ObrÏad, prÏi ktereÂm zde byly ulozÏeny prvnõÂ urny prÏednõÂch zaklaÂdajõÂcõÂch
cÏlenuÊ KSCÏ , se konal jizÏ 17. brÏezna 1951. ZuÂcÏastnilo se ho celeÂ
politicke vedenõ strany: prezident Klement Gottwald, prÏedseda vlaÂdy
AntonõÂn ZaÂpotockyÂ, u strÏednõ tajemnõÂk KSCÏ Rudolf SlaÂnskyÂ, daÂle soveÏtskyÂ
velvyslanec a prÏednõ osobnosti ¹sprÏaÂtelenyÂch zemõª. ¹ProletaÂrÏskyÂ
panteonª byl zalozÏen. Byl prÏirovnaÂvaÂn ke ¹Kremelske zdiª CÏ eskoslovenska.
OpeÏvovaÂn byl prÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti ¹i nejlepsÏõÂ syn nasÏeho
liduª Klement Gottwald, ktery necele dva roky nato na stejneÂm mõÂsteÏ
spocÏinul.
DõÂky sentimentaliteÏ byÂvaleÂho kamenõÂka AntonõÂna ZaÂpotockeÂho ne-

ylo z PamaÂtnõÂku odstraneÏno plaÂnovane mnozÏstvõ ideologicky nevhodnyÂch
relieÂfuÊ . DalsÏõÂ pokus o odstraneÏnõÂdeÏl s legionaÂrÏskou tematikou se
udaÂl hned po smrti Klementa Gottwalda 14. 3. 1953), kdy si vysoce
postavenõÂ soveÏtsÏtõÂ soudruzi steÏzÏovali na zaÂvady v PamaÂtnõÂku. NynõÂ
vsÏak jizÏ byÂvalõÂ radikaÂloveÂ, jako naprÏ. J. VeselyÂ, snaÂsÏeli argumenty
pro zachovaÂnõÂ staÂvajõÂcõÂvyÂzdoby. Jejich argumentace meÏla v sobeÏineÏco
sÏvejkovskeÂho; 25) o plastikaÂch Karla PokorneÂho se v dobrozdaÂnõÂ tvrdilo:
¹Nutno podotknout, zÏe jde o jedinecÏna mramorova dõÂla a zÏe jejich
legionaÂrÏstvõ zvlaÂsÏt' nevynika , pouze podle cÏepic lze uha dnout, zÏe jde
o legionaÂrÏe.ª 26)
Na veÏky...
325
14. brÏezna 1953, kraÂtce po sveÂm naÂvratu z Moskvy, kde se zuÂcÏastnil
pohrÏbu J. V. Stalina, zemrÏel prezident republiky a prÏedseda KSCÏ ,
¹nejmilovaneÏjsÏõÂ syn nasÏeho liduª, Klement Gottwald. Podle neÏkteryÂch
pramenuÊ jeho zdravõÂ nejvõÂce podlomila cesta letadlem z Moskvy, kteraÂ
byla pro Gottwalda znacÏneÏ riskantnõÂ vzhledem k jeho srdecÏnõÂ chorobeÏ.)
Podle historika Jana Galandauera se tato udaÂlost dotkla võÂce cÏi
meÂneÏ vsÏech obcÏanuÊ zemeÏ. Na sedmdesaÂt procent lidõÂ se±cÏasto zmanipulovaÂneÏ
naprÏ. na ¹radyª agitacÏnõÂch dvojic NaÂrodnõÂ fronty) ± uÂcÏastnilo
ruÊ znyÂch tryzen, podepisovalo kondolencÏnõÂ listiny cÏi ¹truchliloª na
vojensko-civilnõÂm pohrÏbu v Praze 19. brÏezna 1953, ktery byl plneÏ
v rezÏii oficiaÂlnõÂch struktur naplaÂnovaÂn do poslednõÂho detailu. 27)
V atmosfeÂrÏe, ve ktere se oficiaÂlnõÂcÏinitele obaÂvali nerÏõÂzene reakce lidõÂ
na u mrtõ Klementa Gottwalda, padlo rozhodnutõÂ:
VNaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ bude vybudovaÂno Mauzoleum
Klementa Gottwalda, ktere uchova teÏlo zemrÏeleÂho vuÊ dce
¹na veÏkyª.
Dne 17. brÏezna v daÂlnopise, adresovaneÂm do vlastnõÂch rukou vedoucõÂch
tajemnõÂkuÊ KV KSCÏ , sdeÏloval tajemnõÂk UÂ V KSCÏ Bruno Kohler:
¹VaÂzÏenõ soudruzi, aby budoucõÂm pokolenõÂm byla zachova na tvaÂrÏ soudruha
Gottwalda, bylo rozhodnuto balsamovat jeho teÏlo. BalsamovaneÂ
teÏlo bude v brzke dobeÏ verÏejneÏ vystaveneÂ. Tuto zpraÂvu va m sdeÏlujeme
proto, abychom uspokojili ty pracujõÂcõÂ, kterÏõÂ nemohou nynõÂ zhleÂdnout
soudruha Gottwalda, ani se zuÂcÏastnit jeho pohrÏbu.ª 28)
ObdobneÏ jako Lenin a Stalin v moskevskeÂm mauzoleu a Dimitrov
v mauzoleu v Sofii, meÏl byÂt take zemrÏely prezident CÏ SR a prÏedseda
KSCÏ ¹deifikovaÂnª ± neboli zbozÏneÏn.
V archivech ministerstva vnitra lze najõÂt materiaÂly, ktere doklaÂdajõÂ,
co se odehraÂvalo v zaÂkulisõÂ Mauzolea od roku 1953 do roku 1962, kdy
bylo Gottwaldovo teÏlo zpopelneÏno,
PrvnõÂ zpraÂva s naÂzvem ¹Zriadenie uÂtvaru MV pre zabezpecÏenie

326
tela a mauzoÂlea Klementa Gottwaldaª nese datum 5. rÏõÂjna 1953. 29)
Toho dne se politicky sekretariaÂt U V KSCÏ usnesl na zrÏõÂzenõ tohoto
noveÂho u tvaru. V zaÂvorce v zaÂhlavõÂ) je poznaÂmka: ¹s. Dr. CÏ epicÏkaª.
V usnesenõ se uklaÂda s. BaraÂkovi, aby:
a) prÏed zrÏõÂzenõÂm u tvaru znovu prozkoumal financÏnõÂnaÂklady a pocÏetnõÂ
stav prÏõÂslusÏnõÂkuÊ u tvaru z hlediska hospodaÂrnosti a prÏedlozÏil naÂvrh
politickeÂmu sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ ,
b) prÏedlozÏil vlaÂdeÏnaÂvrh na financÏnõÂ zabezpecÏenõÂ soveÏtskyÂch pracovnõÂkuÊ,
c) prÏedlozÏil vlaÂdeÏnaÂvrh na vycÏleneÏnõÂ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõÂ
naVõÂtkoveÏ z ministerstva sÏkolstvõ a jeho opeÏtne zacÏleneÏnõ do
ministerstva vnitra a navrhl zpuÊ sob krytõÂ financÏnõÂho provozu Mauzolea.
Ve vyÂpisu z usnesenõÂ politickeÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ ze dne
14. 12. 1953 se jizÏ hovorÏõÂ o¹zpraÂveÏoukoncÏenõÂ vyÂstavby Mausolea
Klementa Gottwalda, o pruÊbeÏhu pracõ ana vrhu na udeÏlenõ odmeÏnª.
Ministr vnitra BaraÂk dostal za u kol zajistit rÏaÂdny provoz a u drzÏbu
Mauzolea a zarÏõÂdit u plne dokoncÏenõ vyÂstavby v roce 1954, ve smyslu
odstavce D dohody ministruÊ o prÏedaÂnõÂ objektu.
Ministr naÂrodnõÂ obrany CÏ epicÏka meÏl prÏedlozÏit jesÏteÏ beÏhem prosince
1953 u plnou projektovou dokumentaci Mauzolea politickeÂmu sekretariaÂtu
UÂ V KSCÏ .
Prvnõ tajemnõÂk U V KSCÏ Novotny meÏl prÏipravit podeÏkovaÂnõ pracovnõÂkuÊmUÂ
V KSCÏ za peÂcÏi, ¹...ktera byla vyÂstavbeÏ Mausolea ze strany UÂV
KSCÏ veÏnovaÂnaª. V paÂteÂm bodeÏ usnesenõ byl schvaÂlen prÏedlozÏeny naÂvrh
na udeÏlenõÂ pochval, podeÏkovaÂnõÂ a peneÏzÏityÂch odmeÏn.
VnaÂvaznosti na citovane usnesenõ z 5. 10. 1953 podaÂva ministr vnitra
BaraÂk naÂvrh ¹organisace odboru ochrany Mausolea a straÂzÏnõÂ
roty VSª vnitrÏnõÂ straÂzÏ). Po snõÂzÏenõÂ pocÏtu z puÊ vodnõÂho naÂvrhu vypadaly
pocÏty zameÏstnancuÊ takto:
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.............................. 35
prÏõÂslusÏnõÂkuÊ VS ................................ 48
obcÏanskyÂch zameÏstnancuÊ ............. 15
celkem ............................................... 98 lidõÂ
V dokumentu se uvaÂdõÂ, zÏe noveÏ zrÏõÂzeny odbor ochrany Mauzolea
bude organizacÏneÏ zacÏleneÏn do VIII. spraÂvy MV. PrÏõÂslusÏnõÂci odboru,
pokud nemajõÂ vlastnõÂ byty v Praze, budou ubytovaÂni v objektu VIII.
spraÂvy v Praze na HradeÏ. 30) Rota prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vnitrÏnõÂ straÂzÏe bude zacÏleneÏna
do organizace 7. zvlaÂsÏtnõÂho praporu VS ± pro ochranu Hradu.
Rota VS bude slozÏena kromeÏ veliteluÊ z prezencÏneÏ slouzÏõÂcõÂch vojõÂnuÊ,
kterÏõÂ vedle vyÂkonu straÂzÏnõÂ sluzÏby musõÂ provaÂdeÏt ¹vyÂcvik a sÏkolenõÂ dle
rÏaÂduÊ a prÏedpisuÊ CÏ sl. armaÂdyª.

327
Rota vnitrÏnõÂ straÂzÏe bude vykonaÂvat tuto sluzÏbu:
l DveÏ cÏestna straÂzÏnõ stanovisÏteÏ u hlavnõÂho vchodu do Panteonu
sluzÏba ve dne i v noci), na jedno stanovisÏteÏ jetrÏeba 9 vojõÂnuÊ, na
dveÏ stanovisÏteÏ 18 vojõÂnuÊ . 9 vojõÂnuÊ je trÏeba pocÏõÂtat na jedno stanovisÏteÏ
proto, zÏe 3 z nich vykonaÂvajõÂ sluzÏbu 24 hodin strÏõÂdajõÂ se
po dvou hodinaÂch) a v dalsÏõÂch 48 hodinaÂch provaÂdeÏjõÂvyÂcvik a sÏkolenõÂ
dle rÏaÂduÊ cÏeskoslovenske armaÂdy.
l V dobeÏ naÂvsÏteÏv, ktere budou ± dle rozhodnutõ politickeÂho sekretariaÂtu
a z odborneÂho hlediska soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ ± provaÂdeÏny
trÏikraÂt azÏ cÏtyrÏikraÂt tyÂdneÏ, pruÊmeÏrneÏ po 3 hodinaÂch, bude rota
VS staveÏt 2 straÂzÏnõÂ stanovisÏteÏ u vchodu do smutecÏnõÂho saÂlu,
vneÏmzÏ bude vystaveno teÏlo s. K. Gottwalda a dalsÏõ 2cÏestna stanovisÏteÏ
u hlavy sarkofaÂgu. PrÏi naÂvsÏteÏveÏ vlaÂdy nebo vyÂznamnyÂch
delegacõÂ bude otevrÏen postrannõÂ zvlaÂsÏtnõÂ vchod, u ktereÂho budou
rovneÏzÏ staveÏna dveÏ stanovisÏteÏ.
l Na ochranu PamaÂtnõÂku zvencÏõÂ a na ochranu prÏilehleÂho mensÏõÂho
objektu energeticka rezerva) bude rota VS od setmeÏnõ do rozedneÏnõÂ
provaÂdeÏt obchuÊ zkove strÏezÏenõÂ, tj. 2 pohybliva straÂzÏnõ stanovisÏteÏ.
K teÂto sluzÏbeÏ budou prÏõÂslusÏnõÂci nastupovat prÏed setmeÏnõÂm.
PrÏes den se budou zuÂcÏastnÏovat sÏkolenõÂ avyÂcviku.
l StrÏõÂdaÂnõÂ straÂzÏnyÂch VS bude provaÂdeÏno po 2 hodinaÂch. VnitrÏnõÂ
ochranu PamaÂtnõÂku budou provaÂdeÏt prÏõÂslusÏnõÂci SNB. V naÂvrhu
organizace jsou tito rozdeÏleni do 4 skupin o sõÂle 1+4. ObsazenõÂ
bude zatõÂm provedeno 1+3. CÏ tvrty v kazÏde skupineÏ by byl obsazen,
azÏ kdyzÏ prakticky vyÂkon sluzÏby ukaÂzÏe, zÏe u koly nenõ mozÏno
zvlaÂdnout v obsazenõÂ skupin 1+3.
Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ , ktery u koloval v bodech b) a c) ± viz
vyÂsÏe ± ministra vnitra BaraÂka tj. financÏnõÂ zabezpecÏenõÂ ochrany PamaÂtnõÂku
na VõÂtkoveÏ a jeho prÏevedenõÂ zpuÊ sobnosti ministerstva sÏkolstvõÂ
dopuÊ sobnosti ministerstva vnitra), neopomneÏl zduÊ raznit, zÏe jeho
naÂvrhy vychaÂzejõÂ z pozÏadavkuÊ soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , s nimizÏ byla projednaÂna
technicka obsluha a zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti objektu. SoucÏasneÏ
upozornÏ uje ve zpraÂveÏ na tyto skutecÏnosti; citujeme: ¹...
1. PeÂcÏi o osÏetrÏenõÂ teÏla soudruha Klementa Gottwalda provaÂdeÏjõÂ a budou
provaÂdeÏt v nejblizÏsÏõÂch letech soveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi-specialisteÂ. Proto je
nutno zachovat objekt, ve ktereÂm se prÏipravuje teÏlo soudruha Klementa
Gottwalda, jako reservnõ laboratorÏ pro veÏtsÏõÂuÂpravu a osÏetrÏenõÂ, ktera se
budou periodicky rocÏneÏ provaÂdeÏt. SoucÏasneÏ by objekt slouzÏil pro ubytovaÂnõÂ
dvou soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , kterÏõÂ budou pracovat v Mausoleu.
2. Vilu ve Stare Boleslavi, ktera byla zrÏõÂzena pro potrÏeby soveÏtskyÂch
expertuÊ-leÂkarÏuÊ , bude trÏeba ponechat ve vlastnictvõÂ ministerstva vnitra,
a vedle norma lnõÂho vyuzÏitõ pro potrÏebu ministerstva vnitra, bude s nõÂ
pocÏõÂta no pro ubytovaÂnõ dalsÏõÂch soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ , kterÏõ budou rocÏneÏ
provaÂdeÏt genera lnõ uÂpravu.

328
3. Ministerstvo vnitra dosud zajisÏt'uje na uÂcÏet vla dnõÂho konta soveÏtskeÂ
leÂkarÏe po vsÏech stra nka ch, avsÏak po prÏõÂsÏtõ dobu je nutno prÏesneÏ
stanovit, co vsÏechno nasÏe vlaÂdateÏmto pracovnõÂkuÊ m poskytne. VsÏechny
tyto ota zky vyrÏesÏõ na vrh vla dnõÂho usnesenõÂ, ktere byprÏipravil ministr
vnitra...ª 31)
ZmõÂneÏny naÂvrh rovneÏzÏ obsahuje platove a hodnostnõ zarÏazenõ pracovnõÂkuÊ
uÂtvaru. Pro ilustraci:
NaÂcÏelnõÂk Mauzolea gen.mjr.,
je ve styku se soveÏtskyÂmi
leÂkarÏi, rÏõÂdõÂ, kontroluje
a zodpovõÂda za vesÏkerou
cÏinnost v objektu Mauzolea.
funkcÏnõÂ plat 2600 KcÏs
ZaÂstupce naÂcÏelnõÂka plk.,
zastupuje naÂcÏelnõÂka Mauzolea
v dobeÏ jeho neprÏõÂtomnosti a staraÂ
se o hospodarÏska zabezpecÏenõÂ,
ktera jsou nutna pro osÏetrÏenõÂ
teÏla Klementa Gottwalda
a soucÏasneÏ se stara o materiaÂlnõÂ
veÏci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ uÂtvaru. funkcÏnõÂ plat 2000 KcÏs
RÏ idicÏi 4, starsÏina,
dva pro u tvar, dva pro soveÏtskeÂ
leÂkarÏe.
funkcÏnõÂ plat 860 KcÏs
Velitele smeÏn 4, mjr.,
strÏõÂdaveÏ konajõÂ sluzÏbu a v dobeÏ
neprÏõÂtomnosti naÂcÏelnõÂka velõÂ
celeÂmu u tvaru Mauzolea.
KontrolujõÂ hlavneÏ vnitrÏnõÂ
ochranne zarÏõÂzenõ a vykonaÂvajõÂ
dohled nad u klidem v hlavnõÂch
prostoraÂch. KontrolujõÂ prÏõÂstup
vsÏech osob do hlavnõÂ cÏaÂsti Mauzolea.
funkcÏnõÂ plat 1600 KcÏs
16 orgaÂnuÊ , kpt.,
provaÂdeÏjõÂ vnitrÏnõÂ ochranu hlavnõÂch
cÏaÂstõÂ Mauzolea. V dobeÏ naÂvsÏteÏv
dohlõÂzÏejõÂ nad klidnyÂm a hladkyÂm
pruÊ chodem obcÏanstva.
funkcÏnõÂ plat 1350 KcÏs
HlavnõÂ technik, pplk.,
zodpovõÂda naÂcÏelnõÂku Mauzolea
za bezvadny chod vsÏeho
technickeÂho zarÏõÂzenõÂ,
funkcÏnõÂ plat 1800 KcÏs

329
rÏõÂdõÂ sluzÏbu dispecÏeruÊ,
kteryÂm soucÏasneÏ daÂvaÂprÏõÂkazy
pro vytvaÂrÏenõÂ podmõÂnek v Mauzoleu
a kontroluje zapisovacõÂ prÏõÂstroje.
DispecÏerÏi 5, mjr., funkcÏnõÂ plat 1500 KcÏs
strÏõÂdaveÏ konajõÂ sluzÏbu
u dispecÏerskeÂho stolu,
neustaÂle kontrolujõÂ
vesÏkera technicka zarÏõÂzenõÂ.
Laborantky 3, npor., funkcÏnõÂ plat 1100 KcÏs
provaÂdeÏjõ u klid v laboratorÏi,
obsluhujõÂ sterilizacÏnõÂ prÏõÂstroje
anaÂstroje leÂkarÏuÊ.
ElektrikaÂrÏi 5 strojarÏi), obcÏansÏtõÂ zameÏstnanci pro obsluhu strojuÊ
a energetickyÂch zarÏõÂzenõÂ.
UklõÂzecÏky 5 prvnõ kategorie), obcÏanske zameÏstnankyneÏ provaÂdeÏjõÂ
neustaÂle u klid v hlavnõÂch cÏaÂstech Mauzolea, mimo laboratorÏe.
UklõÂzecÏky 6 druhe kategorie), obcÏanske zameÏstnankyneÏ vykonaÂvajõÂ
u klid v ostatnõÂch cÏaÂstech Mauzolea a soucÏasneÏ v dobeÏ naÂvsÏteÏv vykonaÂvajõÂ
funkci sÏatnaÂrÏky mimo Mauzoleum.
PõÂsarÏka 1, civilnõ zameÏstnanec provaÂdõ vesÏkere administrativnõ praÂce.
Rota vnitrÏnõÂ straÂzÏe v sõÂle 72 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ - z toho 1 cÏeta cÏestneÂ
straÂzÏe, 3 cÏety pro straÂzÏnõÂ sluzÏbu ± vneÏjsÏõÂ strÏezÏenõÂ Mauzolea).
DalsÏõ zajõÂmavy dokument je datovaÂn 31. brÏezna 1954 a ma naÂzev
¹NaÂvrh na uÂhradu 400 g zlata pro mausoleum Kl. Gottwaldaª.
DovõÂdaÂme se z neÏj, zÏe politicky sekretariaÂt U V KSCÏ se dne 31. brÏezna
1954 usnesl ve sveÂm patnaÂcteÂm bodeÏ, ktery prÏednesl ministr vnitra
BaraÂk, ulozÏit ministru financõÂ, aby uvolnil 400 gramuÊ ryzõÂho zlata
pro ZaÂvody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze jako u hradu za pozlacenõÂ
põÂsmen pro Mauzoleum Klementa Gottwalda. V materiaÂlu politickeÂho
sekretariaÂtu se k prÏõÂslusÏneÂmu bodu põÂsÏe:
¹...Podle projektu Mausolea Klementa Gottwalda bude nad pruÊcÏelnõÂm
vchodem do mausolea umõÂsteÏn na pis 'Klement Gottwald'. Tento na pis
je z pozlacenyÂch põÂsmen. Za vody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze, ktereÂ
põÂsmena zhotovily, pozÏa daly o uÂhradu 400g ryzõÂho zlata, ktere na pozlacenõÂ
põÂsmen dodaly ze sve za soby. Ministerstvo financõÂ, s nõÂmzÏ bylo
oteÂto veÏci jedna no, muÊzÏe uÂhradu proveÂst jedineÏ naza kladeÏ usnesenõÂ
politickeÂho sekretariaÂtu UÂV KSCÏ .ª
UsnesenõÂ bylo provedeno.

330
SoveÏtske zkusÏenosti meÏly odstranit probleÂmy
Politicky sekretariaÂt jednal o Mauzoleu znovu ve dnech 26. dubna
1954 a 13. zaÂrÏõÂ 1954. Tomu vsÏak prÏedchaÂzel dopis ze 7. dubna 1954,
kdy ministr vnitra BaraÂk põÂsÏe ministru naÂrodnõÂ obrany CÏ epicÏkovi:
¹VaÂzÏeny soudruhu! HodlaÂm prÏedlozÏit politickeÂmu sekretariaÂtu UÂV
KSCÏ zpraÂvuoneÏkteryÂch probleÂmech, ktere se vyskytujõ v provozu Mausolea.
Byl bych Va m velmi povdeÏcÏen, jestlizÏe byste mi laskaveÏ kprÏilozÏeneÂmu
na vrhu sdeÏlil sve stanovisko a ev. prÏipomõÂnky.ª 32)
V usnesenõ z jednaÂnõ 26. 4. 1954 politicky sekretariaÂt U V KSCÏ
uklaÂdaÂ: VaÂclavu Davidovi, ministru zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, aby pozÏaÂdal
vlaÂdu SSSR:
a/ o vyslaÂnõÂ soveÏtskeÂho odbornõÂka, poveÏrÏeneÂho rÏõÂzenõÂm pracõÂ na projektu
noveÂho systeÂmu osveÏtlenõÂ sarkofaÂgu Mauzolea Klementa Gottwalda,
do Prahy,
b/ o zapuÊjcÏenõ technicke dokumentace osveÏtlenõ se vzorky pro cÏeskoslovenskeÂ
odbornõÂky.
DuÊ vodem k tomuto kroku byla nespokojenost s bodovyÂm osveÏtlenõÂm
Gottwaldova teÏla, prÏi ktereÂm ¹vynikaly sveÏtla a stõÂnyª. CÏ aste defekty
osveÏtlenõ zpuÊ sobene nevhodnyÂmi ¹foÂliemi a filtryª vedly k tomu,
zÏe soveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi si dali odstraneÏnõÂ staÂvajõÂcõÂch sveÏtel jako podmõÂnku
pro svoji dalsÏõÂ praÂci.
VprÏõÂloze k jednaÂnõÂ politickeÂho sekretariaÂtu UÂ V KSCÏ se daÂle uvaÂdõÂ,
zÏe naprosto nevyhovujõÂcõ ± pro nedostatecÏny pruÊrÏez vodicÏuÊ ± je rovneÏzÏ
prÏõÂvod elektrickeÂho proudu. DalsÏõ bod konstatuje, zÏe elektricka instalace
v celeÂm objektu nevyhovuje prÏedpisuÊmazÏe je ji trÏeba vymeÏnit za
¹naprosto bezpecÏnouª. RovneÏzÏ zÏe nebyla dokoncÏena dokumentace
elektricke instalace.
V dalsÏõÂm odstavci se konstatuje, zÏe steÏny ochozu kolem smutecÏnõÂ
sõÂneÏ jsou nedostatecÏneÏ izolovaÂny proti vlhkosti a zÏe bude trÏeba ¹odstranit
vsÏechno drÏevo, ktere je zdrojem houby a plõÂsneϪ. Na stropeÏ
slavnostnõ sõÂneÏ se objevila voda, ktera zde vznika sraÂzÏenõÂm tepleÂho
a studeneÂho vzduchu a vytvaÂrÏenõÂm naÂmrazy na skleneÏneÂm prÏõÂkrovu
nad stropem slavnostnõ sõÂneÏ. Podobny nedostatek se objevil i na
stropeÏ smutecÏnõ sõÂneÏ, ktery je rovneÏzÏ nedostatecÏneÏ izolovaÂn od vneÏjsÏku.
DalsÏõÂ nedostatky byly zjisÏteÏny v prostoru pro pranõÂ vzduchovyÂch
filtruÊ. ZaÂvady odstranõ ministerstvo vnitra, ktere zÏaÂdaÂ, aby prÏõÂpadneÂ
prÏekrocÏenõÂ cÏaÂstky bylo uhrazeno z vlaÂdnõÂch financÏnõÂch rezerv.
PrvnõÂ naÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy a ministr naÂrodnõÂ obrany Alexej
CÏ epicÏka pozÏaÂdal, aby urna soudruzÏky Marty Gottwaldove jeho
tchyneÏ) byla prÏemõÂsteÏna z leve strany na pravou stranu sarkofaÂgu.
PrÏemõÂsteÏnõÂ urny bude provedeno ihned, jakmile bude zhotovena urna
definitivnõÂ.

Alexej CÏ epicÏka rovneÏzÏ pozÏaÂdal, zda-li by bylo mozÏno sundat rukavice
z rukou soudruha Klementa Gottwalda. SoveÏtsÏtõÂ leÂkarÏi se k tomuto
pozÏadavku vyjaÂdrÏõÂ, azÏ budou provaÂdeÏt veÏtsÏõÂu pravu rÏõÂjen a listopad
1954) a zjistõÂ, zda je mozÏne splnit tento pozÏadavek. Prvnõ tajemnõÂk
U V KSCÏ Novotny jesÏteÏ pozÏaÂdal o zmeÏnu naÂvsÏteÏvnõÂch hodin v Mauzoleu.
PrÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla do cÏeskyÂch rukou
331
28. brÏezna 1955 se politicke byro U V KSCÏ usneslo na opatrÏenõÂch
kprÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla Klementa Gottwalda. SchvaÂlilo
naÂsledujõÂcõÂ body:
1) prÏevzetõÂ receptury pro balzamizaci teÏla Klementa Gottwalda od soveÏtskyÂch
odbornõÂkuÊ odbornõÂky cÏeskoslovenskyÂmi;
2) skupinu 3 leÂkarÏuÊ odbornõÂkuÊ k peÂcÏi o teÏlo s. Klementa Gottwalda:
MUDr. Rudolf VaneÏcÏek ± patolog-anatom, MUDr. Josef Vymazal ±
veÏdecky pracovnõÂk-neurolog, Mudr. Ing. JirÏõ KrÏecÏek ± biochemik;
3) zarÏazenõÂteÏchto leÂkarÏuÊ do StaÂtnõÂho sanatoria ministerstvo zdravotnictvõÂ).
Politbyro ulozÏilo s. BaraÂkovi projednat s navrzÏenyÂmi leÂkarÏi prÏevzetõÂ
receptury, dokonale zvlaÂdnutõ problematiky balzamizace a prÏevzõÂt od
nich prÏõÂsahu.
Dne 5. zaÂrÏõ 1955 bylo schvaÂleno rozsÏõÂrÏenõ trÏõÂcÏlenne skupiny leÂkarÏuÊ
o dalsÏõÂ dva ± MUDr. ZdenÏka Vacka a MUDr. ZdenÏ ka Lodina. Bylo
usneseno MUDr. Lodina stranicky proveÏrÏit. Jak je patrno z prÏõÂpisu
rukou, jesÏteÏ 27. 9. se na toto proveÏrÏenõÂ, ktere provaÂdeÏlo U V KSCÏ
a ktere muselo byÂt urgovaÂno, cÏekalo.)
13. zaÂrÏõ schvaÂlilo politicke byro U V KSCÏ vyÂdaje na dodatecÏnou
u pravu Mauzolea KG, ale odmõÂtlo financovat zbudovaÂnõ zdeÏne sÏatny
a prodejny spisuÊ Klementa Gottwalda. Na u rovni ministruÊ si poteÂ
cÏlenove byra rozdeÏlili u koly. NaprÏõÂklad ministr kultury Ladislav SÏ toll
meÏl prostrÏednictvõÂm CÏ eskoslovenskeÂho staÂtnõÂho filmu zajistit kompletnõÂ
osveÏtlenõÂ sarkofaÂgu, ministru paliv Josefu JonaÂsÏovi bylo ulozÏeno,
aby zajistil pozÏadovany zpuÊ sob prÏõÂvodu a prÏõÂkonu elektrickeÂ
energie.
TrÏetõÂ soubor zpraÂv o provozu Mauzolea Klementa Gottwalda nese
datum 19. 3. 1956.
Politicke byro U V KSCÏ se tehdy usneslo, aby soveÏtska vlaÂda byla
pozÏaÂdaÂna:
a) o umozÏneÏnõÂ kraÂtkodobeÂho studijnõÂho pobytu cÏeskoslovenskyÂm leÂkarÏuÊ
m v hlavnõ vyÂzkumne laboratorÏi prÏi Mauzoleu V. I. Lenina
a J. V. Stalina v MoskveÏ nanaÂklady Ministerstva vnitra CÏ SR;

332
b) o vyslaÂnõ soveÏtskeÂho experta, ktery by nasÏim leÂkarÏuÊ m pomohl urcÏit
termõÂn blõÂzÏõÂcõÂho se doplnÏ ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ.
Ministru vnitra BaraÂkovi politicke byro U V KSCÏ ulozÏilo, aby prÏedal
prÏedsedovi vlaÂdy SÏ irokeÂmu naÂvrh dopisu cÏeskoslovenske vlaÂdy adresovaneÂho
vlaÂdeÏ soveÏtskeÂ. V dopisu se mj. uvaÂdõÂ:
¹...prÏi naÂvsÏteÏveÏ cÏs. leÂkarÏuÊ v MoskveÏ bylo dohodnuto s profesorem
S. R. MardasÏevem, rÏeditelem Mausolea v MoskveÏ, zÏe bude trÏeba v rÏõÂjnu
letosÏnõÂho roku proveÂst doplnÏujõÂcõÂ balsamovaÂnõÂteÏla...ª
CÏ eskoslovensÏtõÂleÂkarÏi poveÏrÏenõÂ peÂcÏõÂ oteÏlo soudruha Klementa Gottwalda
dosud samostatneÏ neprovaÂdeÏli doplnÏ ujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂ. PraÂveÏ
zteÏchto duÊ voduÊ zÏaÂdaÂprÏedseda vlaÂdy Viliam SÏ iroky soveÏtskou stranu,
aby vyslala na naÂklady nasÏõÂ vlaÂdy profesora MardasÏeva a jednoho jeho
spolupracovnõÂka do Prahy k uÂcÏasti na teÂto cÏinnosti, ktera meÏla byÂt
zahaÂjena 15. rÏõÂjna 1956 a meÏla trvat sÏest tyÂdnuÊ. CÏ eskoslovenskaÂ
vlaÂda projevuje v zaÂveÏru dopisu hluboky dõÂk vlaÂdeÏ Svazu soveÏtskyÂch
socialistickyÂch republik za vyhoveÏnõÂ zÏaÂdosti.
Provoz Mauzolea
DaÂle se politicke byro U V KSCÏ zabyÂvalo zpraÂvou o provozu Mauzolea,
ktera uvaÂdõÂ:
¹...PocÏa tkem roku 1955 byla provedena na za kladeÏ zõÂskanyÂch provoznõÂch
zkusÏenostõÂ rekonstrukce technickeÂho vybavenõÂ Mausolea. OdstraneÏny
byly hlavnõ nedostatky, hlavneÏ pokud jde o elektricke zarÏõÂzenõÂ,
vybavenõ sarkofaÂgu a na hradnõ technicke zarÏõÂzenõ pro zajisÏteÏnõÂ
nouzoveÂho provozu...ª
ZpraÂva daÂle konstatuje, zÏe zavedenõÂm automatickeÂho ovlaÂdaÂnõÂ vesÏkereÂho
strojnõÂho i vzduchotechnickeÂho zarÏõÂzenõÂ se znacÏneÏ zjednodusÏila
jeho obsluha. PrÏes naÂkladnou rekonstrukci se vsÏak objevily dveÏ
necÏekane zaÂvady: ¹...DosÏlo ke spa lenõ elektromotorku, ktery zajisÏt'oval
systeÂm pojõÂzdneÂho stolu pro teÏlo v prÏilehle laboratorÏi, a na sledkem elektrickeÂho
zkratu shorÏela muchobijka, rovneÏzÏ v laboratorÏi. ObeÏ tyto zaÂvady
neohrozily bezpecÏnost teÏla s. Klementa Gottwalda.ª 33)
UÂ drzÏba vsÏech prostor se provaÂdeÏla podle meÏsõÂcÏnõÂho plaÂnu, kteryÂ
navazoval na rocÏnõ plaÂn u drzÏby, vypracovany v souladu s pracõ leÂkarÏuÊ
. O kazÏde u praveÏ a revizi existoval protokol. V roce 1955 byly
provedeny tyto technicke u pravy:
a/ staÂvajõÂcõÂ prototypy prÏõÂstrojuÊ pro meÏrÏenõÂ teplot v klimatizovanyÂch
mõÂstnostech vymeÏneÏny za technicky dokonalejsÏõÂ, seÂriove vyÂroby,
b/ instalovaÂno veÏtraÂnõ ochozu kolem smutecÏnõ sõÂneÏ, ktere ma zabraÂnit
vlhkosti a prÏõÂpadneÂmu sÏõÂrÏenõÂ plõÂsneÏ,
c/ u prava obou cÏaÂstõ chladõÂcõÂch kompresoruÊ k odstraneÏnõ cÏasteÂho
u niku plynu freonu,
d/ VyÂzkumny u stav vzduchotechnickyÂch a chemickyÂch zarÏõÂzenõÂ

v Praze zkonstruoval pruÊ tokove meÏrÏicÏe vzduchu pro laboratorÏ
a smutecÏnõÂ sõÂnÏ,
e/ staÂvajõÂcõÂ autoklaÂv byl vymeÏneÏn za novou destilacÏnõÂ a sterilizacÏnõÂ
jednotku,
f/ vyÂvojove strÏedisko Tesla HolesÏovice vyrobilo podle vzoru soveÏtskyÂch
zrcadlovyÂch zÏaÂrovek tuzemske zÏaÂrovky prÏiblizÏneÏ stejnyÂch kvalit.
V roce 1956 meÏly byÂt rÏesÏeny dva hlavnõ technicke probleÂmy: DalsÏõÂ
zdokonalenõ klimatizacÏnõÂho zarÏõÂzenõÂ, zejmeÂna naproste odstraneÏnõÂ
prasÏnosti vzduchu v laboratorÏi, a za druhe zdokonalovaÂnõ osveÏtlenõÂ
sarkofaÂgu a prÏõÂstupu do smutecÏnõÂ sõÂneÏ.
ZpraÂva o stavu teÏla
333
Jak vypadala v te dobeÏ veÏdecka peÂcÏe o Gottwaldovo teÏlo? LeÂkarÏi ve
zpraÂveÏ o sve praÂci uvaÂdeÏjõÂ:
¹...Dne 10. uÂnora 1955 byli jsme, t.j. Dr. Rudolf VaneÏcÏek, Dr. JirÏõÂ
KrÏecÏek a Dr. Josef Vymazal, poveÏrÏeni peÂcÏõÂ oteÏlo soudruha Klementa
Gottwalda. Na tomto uÂkolu jsme zacÏali pracovat pod vedenõÂm soveÏtskyÂch
odbornõÂkuÊ , kterÏõ dote doby o teÏlo Klementa Gottwalda pecÏovali.
Nejprve na s sezna mili se zaÂveÏrecÏnyÂmi operacemi doplnÏujõÂcõÂho balsamovaÂnõÂ,
ktere vte dobeÏ probõÂhalo. V konecÏne faÂzi teÂto operace jsme se
zuÂcÏastnili sepsaÂnõÂ podrobneÂho protokolu o stavu teÏla Klementa Gottwalda
k teÂto dobeÏ. 24. uÂnora 1955 jsme byli prÏijati spolecÏneÏ se soveÏtskyÂmi
odbornõÂky prÏedsedou vla dy soudruhem Viliamem SÏirokyÂm za
prÏõÂtomnosti soveÏtskeÂho velvyslance soudruha M. P. Firjubina. PrÏevzali
jsme zde soveÏtskou dokumentaci, obsahujõÂcõÂ:
1. Protokol o balsamovaÂnõÂteÏla Klementa Gottwalda.
2. Instrukce pro peÂcÏi o balsamovane teÏlo a o metodice doplnÏujõÂcõÂho
balsamovaÂnõÂ.
3. Soubor veÏdeckyÂch pracõ o ota zka ch balsamovaÂnõÂ.
4. Album fotografiõÂ k protokolu o balsamovaÂnõÂteÏla Klementa Gottwalda
ze dne 22. cÏervna 1953 a album fotografiõÂ oblicÏeje a rukou Klementa
Gottwalda z ledna a u nora 1955.
5. Protokol o stavu teÏla Klementa Gottwalda, ktery jsme na tomto zasedaÂnõÂ
spolecÏneÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky podepsali.
Nato jsme byli soveÏtskyÂmi odbornõÂky instruova ni o teoretickeÂm podkladu
a postupu balsamisace a o vsÏech operacõÂch, nutnyÂch k pruÊbeÏzÏneÂmu
udrzÏovaÂnõÂteÏla Klementa Gottwalda a potrÏebnyÂch k prÏõÂpraveÏ teÏla
pro vystavenõÂ.
Po instruktaÂzÏi a prostudovaÂnõÂprÏevzatyÂch soveÏtskyÂch materiaÂluÊ jsme
pocÏali provaÂdeÏt vsÏechny operace pod vedenõÂm soudruha I. S. KuzneÏcova.
Po jeho odjezdu, t.j. od 29. brÏezna 1955 provaÂdõÂme pruÊbeÏzÏnou
peÂcÏi o teÏlo Klementa Gottwalda sami. Stav viditelnyÂch cÏa stõ teÏla Klementa
Gottwalda je na mi bez vyjõÂmky denneÏ kontrolovaÂn. AzÏ k dnesÏnõÂmu
dni jsme nepozorovali neprÏedvõÂdanyÂch a nezÏa doucõÂch zmeÏn od

334
stavu, ktery je zachycen v poslednõÂm protokole, sepsaneÂm prÏi prÏedaÂvaÂnõÂteÏla
Klementa Gottwalda do nasÏõÂ peÂcÏe.ª 34)
DalsÏõÂcÏaÂst je veÏnovaÂna samotnyÂm detailuÊ m pruÊbeÏhu peÂcÏe o Gottwaldovo
teÏlo. Od jeho ulozÏenõÂ v PamaÂtnõÂku leÂkarÏi denneÏ kontrolujõÂ stav
viditelnyÂch cÏaÂstõÂ teÏla. DuÊ sledneÏ se rÏõÂdõÂ soveÏtskyÂmi instrukcemi.
ZteÏchto instrukcõÂ a z dosavadnõÂch zkusÏenostõÂ nasÏich leÂkarÏuÊ vyplyÂvaÂ,
zÏe ¹...prÏi peÂcÏi o teÏlo s. Klementa Gottwalda je trÏeba mõÂti na zrÏeteli prÏedevsÏõÂm
tyto okolnosti:
1. mechanicke posÏkozenõÂ, ktere by mohlo byÂt zpuÊ sobeno neopatrnou
manipulacõÂ prÏi osÏetrÏovaÂnõÂ pokozÏky;
2. vysychaÂnõ pokozÏky, ktere by mohlo vzniknout nespra vnyÂm udrzÏovaÂnõÂm
vlhkosti a teploty vzduchu;
3. chemicke narusÏenõ barvivy a la tkami, ktere mohou tvorÏit barevneÂ
sloucÏeniny;
4. infekce, prÏedevsÏõÂm plõÂsnÏovaÂ;
5. posÏkozenõÂ hmyzem;
6. hrube mechanicke posÏkozenõÂ, vznikle prÏi eventua lnõÂch technickyÂch
porucha ch zarÏõÂzenõÂ;
7. posÏkozenõ teÏla vysokou teplotu, vzniklou prÏi eventua lnõÂm pozÏa ru.ª 35)
Jak jizÏ võÂme z prÏedchozõÂch dokumentuÊ , kraÂtce po odjezdu soveÏtskyÂch
odbornõÂkuÊ 14. dubna 1955 shorÏela elektricka ¹muchobijkaª,
ktera byla umõÂsteÏna v laboratorÏi. Dva dny nato shorÏel motor, posunujõÂcõÂ
zajisÏt'ovacõÂ kolõÂk podstavce sarkofaÂgu. LeÂkarÏi si nebyli jisti, zda
dyÂm nenarusÏil pokozÏku, i kdyzÏ sami zÏaÂdne zmeÏny nezpozorovali. PozÏaÂdali
proto o okamzÏity telefonicky rozhovor se ¹soudruhem prof. MardasÏevemª,
ktery po vylõÂcÏenõ prÏõÂhody prÏileteÏl do Prahy. Vykonal podrobnou
prohlõÂdku teÏla a konstatoval, zÏe k porusÏenõÂ pokozÏky nedosÏlo.
Ani chemicky rozbor dyÂmu a ovzdusÏõ sarkofaÂgu nezavdal prÏõÂcÏiny
k domneÏnce, zÏe by teÏmito zaÂvadami dosÏlo k chemickeÂmu posÏkozenõÂ
tkaÂnõÂteÏla.
ObjevujõÂ se probleÂmy
Profesor MardasÏev doporucÏil rÏadu opatrÏenõÂ, zejmeÂna hermeticke oddeÏlenõÂ
prostoru sarkofaÂgu od laboratorÏe. Po poradeÏ s techniky se ukaÂzalo,
zÏe provedenõ hermetizace sarkofaÂgu je mozÏne jen v dobeÏ, kdy teÏlo
nenõÂ uvnitrÏ sarkofaÂgu, tedy v pruÊbeÏhu dalsÏõÂho doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ.
Aby byla vyloucÏena mozÏnost poruch podobneÂho raÂzu, byl elektromotor
nahrazen rucÏnõÂm zajisÏt'ovaÂnõÂm a elektricka ¹muchobijkaª
byla odstraneÏna.
Je nesporneÂ, zÏe dokonala hermetizace sarkofaÂgu by zcela vyloucÏila
pronikaÂnõÂsÏkodlivin do prostoru sarkofaÂgu. Na druhe straneÏ sevsÏak
ukaÂzalo, zÏe v sarkofaÂgu, ktery nenõ hermeticky uzavrÏen, je mozÏneÂ

335
operativneÏ regulovat vlhkost v dobeÏ letnõÂho horka a velkyÂch naÂvsÏteÏv.
Regulace vlhkeÂho prostrÏedõ v sarkofaÂgu je daÂle vyÂhodna pro udrzÏovaÂnõÂ
vlhkosti pokozÏky na mõÂru prÏõÂpustnou pro vystavenõÂ teÏla. OvsÏem mozÏnost
mechanicke regulace by prÏi hermetizaci sarkofaÂgu byla vyloucÏena.
Vzhledem k tomuto rozporu pozÏaÂdali prazÏsÏtõÂ leÂkarÏi profesora MardasÏeva
dopisem o radu. Ten v odpoveÏdi vyslovuje naÂzor, zÏe sarkofaÂg
ma byÂt i prÏesto hermetizovaÂn, i kdyzÏ hermetizaci neprÏipousÏtõ mimo
dobu doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ. MeÏneÏnõÂ vlhkosti v sarkofaÂgu poklaÂdaÂ
MardasÏev za neuÂcÏelneÂ. NasÏi leÂkarÏi se vsÏak domnõÂvajõÂ, zÏe po provedenõÂ
hermetizace sarkofaÂgu vyvstane probleÂm novyÂ, a to nutnost klimatizovat
ovzdusÏõÂ v sarkofaÂgu. SoucÏasneÏ seteÂzÏ pracovalo na konstrukci
noveÂ, leÂpe vyhovujõÂcõÂ osveÏtlovacõÂ soustavy sarkofaÂgu.
AutorÏi zpraÂvy daÂle uvaÂdeÏjõÂ, zÏe ¹...v pruÊbeÏhu dosavadnõÂ praÂce se
vyskytly neÏktere probleÂmy, tyÂkajõÂcõ se bezprostrÏedneÏ udrzÏovaÂnõÂ
teÏla Klementa Gottwalda, ktere si vyzÏadujõ teoreticke rÏesÏenõÂ.ª 36)
Je to prÏedevsÏõÂm otaÂzka mozÏnosti posÏkozenõÂ pokozÏky prÏi opakovaneÂm
dlouhodobeÂm mechanickeÂm osusÏovaÂnõÂ, ktere je pro vystavenõ teÏla
nutneÂ. PrÏi teÂto operaci se leÂkarÏi rÏõÂdõÂ duÊ sledneÏ instrukcemi soveÏtskyÂch
odbornõÂkuÊ , vyplyÂvajõÂcõÂmi z jejich trÏicetilete zkusÏenosti. AvsÏak ani sebeopatrneÏjsÏõÂ
vykonaÂvaÂnõÂteÂto operace nemuÊzÏe v dlouhodobe perspektiveÏ
vyloucÏit urcÏite posÏkozenõ pokozÏky, byt' mikroskopickyÂch rozmeÏruÊ,
ktere by se mohlo po delsÏõ dobeÏ projevit zrÏetelnyÂmi zmeÏnami na viditelnyÂch
cÏaÂstech teÏla.
Tento u kol, jemuzÏ meÏlo prÏedchaÂzet vyrÏesÏenõ neÏkteryÂch dõÂlcÏõÂch teoretickyÂch
otaÂzek, poklaÂdali veÏdci za dlouhodobyÂ. Take se domnõÂvali, zÏe
vyÂzkum je mozÏny pouze na paralelnõÂm objektu ve vyÂzkumne laboratorÏi,
urcÏene pro potrÏeby Mauzolea. Navrhli proto zrÏõÂzenõ takove laboratorÏe,
podobneÏ jako tomu bylo v SoveÏtskeÂm svazu. OpõÂrali se o naÂzor
soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ , podle nichzÏ je praÂce v teoreticke laboratorÏi pro
peÂcÏi o balzamovane teÏlo nezbytnaÂ. Vybavenõ teÂto laboratorÏe nutnyÂmi
prÏõÂstroji lze ± podle autoruÊ teÂto zpraÂvy ± ocÏekaÂvat v dohledne dobeÏ.
Projekt vsÏak nebyl nikdy realizovaÂn.)
ZpraÂva daÂle uvaÂdõÂ, zÏe vzhledem k tomu, zÏe jde o veÏdeckou oblast
unaÂs novou, v nõÂzÏ nikdo v CÏ eskoslovensku nema vlastnõ zkusÏenosti,
bylo by uÂcÏelneÂ, aby leÂkarÏuÊ m pecÏujõÂcõÂm o teÏlo soudruha Gottwalda bylo
umozÏneÏno seznaÂmit se s pracovnõÂmi metodami a hlavneÏ vyÂzkumnou
liniõÂ laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ.
OduÊ lezÏite operaci, jakou bylo tzv. doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂ, jsme se
jizÏ zminÏ ovali. Podle põÂsemnyÂch instrukcõÂ, prÏedanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky,
je nutno provaÂdeÏt doplnÏ ujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂvzÏdy po uplynutõÂ
jednoho azÏ puÊ ldruheÂho roku. Vzhledem k tomu, zÏe poslednõÂ bylo provedeno
v u noru 1955, prÏichaÂzõ dalsÏõ doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂvu vahu
vu noru azÏ zaÂrÏõ 1956.

336
Z rozboru statistiky naÂvsÏteÏv v Mauzoleu Kl. Gottwalda a s ohledem
na jubilejnõ dny v roce vyplyÂvaÂ, zÏe by bylo vhodne proveÂst doplnÏ ujõÂcõÂ
balzamovaÂnõÂvu dobõ mezi 15. brÏeznem a 30. dubnem, nebo beÏhem
meÏsõÂce zaÂrÏõ roku 1956. V teÏchto dvou u dobõÂch je totizÏ podle dosavadnõÂch
zkusÏenostõÂ pocÏet naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ v Mauzoleu Klementa Gottwalda
nizÏsÏõ a do teÂto doby nespada take zÏaÂdne vyÂznamneÏjsÏõ jubileum. TermõÂn
doplnÏujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ musõÂ vsÏak byÂt urcÏen prÏedevsÏõÂm podle
stavu teÏla GottwaldovyÂch pozuÊ statkuÊ . Podle nyneÏjsÏõÂ skutecÏnosti by ±
podle naÂzoru leÂkarÏuÊ ± bylo mozÏne proveÂst doplnÏ ujõÂcõ balzamovaÂnõÂazÏ
vzaÂrÏõÂ. PoneÏvadzÏ vsÏak nasÏi leÂkarÏi nemajõÂ dosud vlastnõÂ zkusÏenosti,
nemohou termõÂn prÏõÂsÏtõÂho doplnÏ ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ sami zodpoveÏdneÏ
urcÏit, a proto zÏaÂdajõÂ, aby byl povolaÂn soveÏtsky expert a urcÏil termõÂn na
zaÂkladeÏ soveÏtskyÂch zkusÏenostõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe nenõÂ vyloucÏeno,
zÏe bude nutno zacÏõÂt s doplnÏ ujõÂcõÂm balzamovaÂnõÂm jizÏ 15.brÏezna, je
nezbytne pozvat soveÏtskeÂho experta urychleneÏ.
ZpraÂva pokracÏuje faktickyÂmi informacemi o naÂvsÏteÏvnosti:
Mauzoleum bylo v roce 1955 prÏõÂstupno verÏejnosti podle schvaÂlenyÂch
naÂvsÏteÏvnõÂch hodin. UzavrÏeno bylo pro rekonstrukcÏnõÂ praÂce
v dobeÏ od 3. ledna 1955 do 5. brÏezna 1955.
Mauzoleum navsÏtõÂvilo 17 zahranicÏnõÂch vlaÂdnõÂch delegacõÂ soveÏtskaÂ
vlaÂdnõ delegace vedena naÂmeÏstkem prÏedsedy Rady ministruÊ s. KaganovicÏem,
rumunska vlaÂdnõ delegace, soveÏtsky ministr zemeÏdeÏlstvõÂ
s. BenediktovicÏ, naÂmeÏstek ministra spojuÊ CÏ LR, polska vlaÂdnõ delegace
vedena s. Michajlovskim, parlamentnõ delegace SyÂrie aj.), 92 zahranicÏnõÂch
sportovnõÂch a kulturnõÂch delegacõÂ, 66 delegacõÂ zezaÂvoduÊ,
10 delegacõÂ sÏkol a pracovnõÂch zaÂloh.
Mauzoleum od jeho otevrÏenõÂ azÏ do 1. 1edna 1956 navsÏtõÂvilo celkem
650 813 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ.
Za rok 1955 to bylo celkem 234 440 osob:
leden 865, 3. 1. ± 5. 3. uzavrÏeno, brÏezen 23 724, duben 17 807, kveÏten
33 095, cÏerven 40 644, cÏervenec 42 949, srpen 23 225, zaÂrÏõÂ 14 701,
rÏõÂjen 16 257, listopad 12 865, prosinec 8 308.
NaÂvsÏteÏvnõ dny, stanovene usnesenõÂm U V KSCÏ , jsou prÏesneÏ dodrzÏovaÂny
a zmeÏny v naÂvsÏteÏvnõÂch hodinaÂch se konajõÂ jen podle rocÏnõÂho
obdobõÂ, tj. 15. 4. a 15. 9. KazÏda zmeÏna naÂvsÏteÏvnõÂch hodin je uverÏejnÏovaÂna
tiskem a rozhlasem prostrÏednictvõÂm UÂ stavu deÏjin KSCÏ .
PodobneÏ zverÏejnÏ ujõÂ tisk a rozhlas zpraÂvy o mimorÏaÂdnyÂch a vyÂznamnyÂch
naÂvsÏteÏvaÂch Mauzolea. MimorÏaÂdne naÂvsÏteÏvy jsou povolovaÂny jen
se souhlasem UÂ V KSCÏ aleÂkarÏuÊ Mauzolea. PrÏõÂstup do Mauzolea pro
naÂvsÏteÏvnõÂky zuÊ stal nezmeÏneÏn a mimo prÏilehlyÂch mõÂstnostõÂ ± SlavnostnõÂ
sõÂnÏ, UÂ strÏednõÂ sõÂnÏ a Kolumbarium ± byla verÏejnosti zprÏõÂstup-

neÏna i sõÂnÏ SoveÏtske armaÂdy. Vojenske kolumbarium, kde je ulozÏena
urna Hrdiny SSSR gen. mjr. Sochora, bude prÏõÂstupna verÏejnosti po
dokoncÏenõ socharÏske vyÂzdoby.
DoplnÏujõÂcõÂ balzamizace
337
SpolecÏna komise soveÏtskyÂch a cÏeskoslovenskyÂch odbornõÂkuÊ ve slozÏenõÂ:
rÏeditel laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina,
prof. S. R. MardasÏev, docent A. S. Pavlov, docent MUDr. R. VaneÏcÏek,
MUDr. J. KrÏecÏek, MUDr. J. Vymazal, MUDr. Z. Lodin a MUDr. Z. Vacek
vykonala v dobeÏ od 16. rÏõÂjna do 20. listopadu 1956 podrobnou
prohlõÂdku stavu Gottwaldova teÏla a doplnÏujõÂcõÂ balzamovaÂnõÂ. Na jejõÂm
zaÂkladeÏ dospeÏla komise k zaÂveÏruÊm:
Charakteristicky vyÂraz tvaÂrÏe Kl. Gottwalda zachovaÂn beze zmeÏn.
Celkova forma, relieÂf a barva kuÊzÏe oblicÏeje, rukou a jinyÂch cÏaÂstõÂteÏla
jsou dobrÏe zachovaÂny.
NeporusÏenost tkaÂnõÂteÏla byla beÏhem praÂce oveÏrÏena mikroskopickyÂm
vysÏetrÏenõÂm.
DoplnÏujõÂcõ balzamovaÂnõ Gottwaldova teÏla, ktere bylo provaÂdeÏno
vrÏõÂjnu azÏ listopadu 1956, vytvorÏilo jesÏteÏ lepsÏõÂ podmõÂnky k jeho dalsÏõÂmu
dlouhodobeÂmu uchovaÂnõÂ a vystavenõÂ v sarkofaÂgu. Komise potvrdila,
zÏe teÏlo K. Gottwalda je plneÏ prÏipraveno k vystavenõÂ azÏe Mauzoleum
muÊzÏe byÂt znovu otevrÏeno. SoucÏasneÏ take prÏipomneÏla, zÏe je
zÏaÂdoucõÂ vyvinout objektivnõÂ registraci stavu teÏla, zejmeÂna pouzÏõÂvaÂnõÂm
inkontaktnõÂch meÏrÏõÂcõÂch metod. A podotkla, zÏe balzamizace teÏl pro jejich
dlouhodobe zachovaÂnõ ve stavu schopneÂm vystavenõ se provaÂdõÂ
pouze ve trÏech zemõÂch, a to v SSSR, CÏ SR a Bulharsku. Upozornila na
uÂcÏelnost vzaÂjemne informovanosti a koordinaci veÏdecke cÏinnosti v teÂto
oblasti.
3. prosince 1956 vzalo politicke byro U V KSCÏ na veÏdomõ zpraÂvu
o provedeneÂm doplnÏ ujõÂcõÂm balzamovaÂnõÂ teÏla Klementa Gottwalda
a rozhodlo, aby byl prÏi nejblizÏsÏõ vhodne prÏõÂlezÏitosti, naprÏ. kdyzÏ budou
provaÂdeÏny u pravy na GottwaldoveÏ teÏle cÏerven ± cÏervenec 1957), nahrazen
jeho vojensky stejnokroj obcÏanskyÂm odeÏvem. Byro daÂle schvaÂlilo
ulozÏenõÂ urny s popelem vyÂznamneÂho komunistickeÂho cÏinitele a ministra
VaÂclava Noska v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ. NahrazenõÂ
vojenskeÂho stejnokroje obcÏanskyÂm odeÏvem u Klementa Gottwalda se
naplaÂnovalo na 2. cÏervna 1957, opeÏt za uÂcÏasti profesora MardasÏeva.
V obdobõÂ od 15. 9. 1958 do 25. 10. 1958 probeÏhla trÏetõÂ doplnÏ ujõÂcõÂ
balzamizace teÏla Klementa Gottwalda opeÏt za uÂcÏasti soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ
. K tomuto datu 15. 9. 1958) byla pro byro vypracovaÂna novaÂ
zpraÂva o naÂvsÏteÏvnosti Mauzolea. Ze zpraÂvy vybõÂraÂme:

338
Mauzoleum Klementa Gottwalda navsÏtõÂvilo do 15. 9. 1958 celkem
1 156 742 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ ; z toho pak v roce
1953 55 646 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ
1954 361 400 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ
1955 233 770 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ
1956 147 570 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ
1957 187 798 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ
1958 170 558 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ k 15. 9. 1958)
K hrobu NeznaÂmeÂho bojovnõÂka prÏichaÂzõÂ rocÏneÏ pruÊmeÏrneÏ 25oficiaÂlnõÂch
delegacõ zastupitelskyÂch orgaÂnuÊ , ktere jsou prÏedem hlaÂsÏeny a poklaÂdajõÂveÏnce
nebo kytice. OstatnõÂ delegace, prÏedem nehlaÂsÏeneÂ, nejsou
evidovaÂny.
Podle dohody s UÂ stavem deÏjin KSCÏ a StaÂtnõÂ pamaÂtkovou spraÂvou
bude NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk od kveÏtna 1959 zprÏõÂstupneÏn take mimo
uÂrÏedneÏ urcÏene naÂvsÏteÏvnõ dny Mauzolea.
CÏas pracuje...
Po sÏesti letech od u mrtõ Klementa Gottwalda se uzÏ zacÏõÂnal projevovat
na jeho teÏle zub cÏasu. JesÏteÏ nesÏlo o uhnõÂvaÂnõÂ dolnõÂch koncÏetin,
ktere nakonec leÂkarÏi teÏlu odnÏali a nahradili proteÂzami, nicmeÂneÏ na
pokozÏce, jak vyplyÂva z dalsÏõ zpraÂvy ministerstva vnitra politbyru, zacÏalo
dochaÂzet k neprÏõÂjemnyÂm zmeÏnaÂm...
Ministerstvo vnitra prÏedklaÂda zmõÂneÏnou zpraÂvu kolektivu leÂkarÏuÊ
Mauzolea Klementa Gottwalda o stavu teÏla Klementa Gottwalda, o pracech
vykonanyÂch v souvilosti s peÂcÏõÂoteÏlo za rok 1959 a o probleÂmech
prÏi udrzÏovaÂnõÂteÏla Klementa Gottwalda. 37) Ve zpraÂveÏ se uvaÂdõÂ, zÏe prÏi
kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny
barvy a relieÂfuÊ pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky
hlavy a krku. Drobne zhrubnutõ relieÂfuÊ kuÊzÏe na vnitrÏnõ plosÏe ukazovaÂku
prave ruky bylo osÏetrÏeneÂ; dalsÏõ proces zhrubnutõ jizÏ nepokracÏuje
a stav pokozÏky se zlepsÏil.
Kolektiv leÂkarÏuÊ dospeÏl na zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch prÏi naÂvsÏteÏvaÂch
laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ ina
zaÂkladeÏ vlastnõÂho baÂdaÂnõÂkzaÂveÏru, zÏe vzdor skutecÏnosti, zÏe je soveÏtskaÂ
metoda balzamovaÂnõ nejlepsÏõ apeÂcÏe o balzamovane teÏlo dokonalaÂ,
dochaÂzõÂ uvnitrÏ teÏla k pomaleÂmu rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõÂ, duÊ lezÏityÂch
pro zachovaÂnõÂpuÊ vodnõÂho stavu a barvy viditelnyÂch i neviditelnyÂch
cÏaÂstõÂ pokozÏky.
RÏ esÏenõ teÏchto probleÂmuÊ veÏnujõ soveÏtsÏtõ specialiste v moskevske laboratorÏi
mimorÏaÂdnou pozornost. Soustavny vyÂzkum, provaÂdeÏny neÏkolika
desõÂtkami !) veÏdeckyÂch pracovnõÂkuÊ a odbornõÂkuÊ,prÏinaÂsÏõÂ kazÏdyÂ

339
rok nove duÊ lezÏite poznatky, ktere umozÏnÏujõ zlepsÏovat peÂcÏi o balzamovaneÂ
teÏlo. Z teÏchto duÊ voduÊ zpraÂva navrhuje, aby byl podstatneÏ rozsÏõÂrÏen
styk nasÏich leÂkarÏuÊ z Mauzolea Klementa Gottwalda s moskevskou
laboratorÏõÂ prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina: ¹...bylo by
uÂcÏelneÂ, aby vsÏem nasÏim leÂkarÏuÊ m byl umozÏneÏn pravidelny delsÏõ studijnõÂ
pobyt v moskevske laboratorÏi. Zpra va o poslednõÂm studijnõÂm pobytu
nasÏich leÂkarÏuÊ v MoskveÏ seprÏiklaÂda ...ª PrÏõÂloha 42
Podle instrukcõÂ vypracovanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky je trÏeba v prvnõÂ
polovineÏ roku 1960 proveÂst dalsÏõÂ doplnÏujõÂcõÂ balzamizaci teÏla Klementa
Gottwalda. Po dohodeÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky je navrzÏen termõÂn mezi
20. brÏeznem a 25. dubnem 1960 a prÏizvaÂnõÂ znaÂmyÂch soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ
± akademika S. R. MardasÏeva a docenta A. S. Pavlova:
¹...Akademik MardasÏev se svyÂmi spolupracovnõÂky vypracoval a zdokonalil
metodu balsamisace. Je prÏedevsÏõÂm jeho za sluhou, zÏe teÏlo soudruha
Klementa Gottwalda bylo s uÂspeÏchem balsamova no a udrzÏeno
do dnesÏnõÂ doby v dobreÂm stavu. JõÂm a jeho spolupracovnõÂky vypracovanaÂ
metoda daÂva z dosud znaÂmyÂch postupuÊ balsamisace nejveÏtsÏõÂ
prÏedpoklady pro dlouhodobe udrzÏenõ teÏla v dobreÂm stavu. Akademik
S. R. MardasÏev podobneÏ jako ostatnõÂ pracovnõÂci, kterÏõÂ seuÂcÏastnili balsamisace,
si vytvorÏili k nasÏõ zemi a k nasÏemu lidu hluboce prÏa telskyÂ
pomeÏr, ktery opeÏtovneÏ osveÏdcÏujõ obeÏtavou bratrskou pomocõÂ.ª 38)
Politicke byro U V KSCÏ zpraÂvy leÂkarÏskyÂch expertuÊ pruÊbeÏzÏneÏ projednaÂvalo.
Aby byla peÂcÏe o pozuÊ statky ¹prvnõÂho deÏlnickeÂho prezidentaª co
nejlepsÏõÂ, rozhodlo akceptovat naÂvrh leÂkarÏske zpraÂvy a vysõÂlat leÂkarÏe
na pravidelne studijnõ pobyty do Moskvy. DoporucÏilo, aby se vlaÂda
CÏ eskoslovenske socialisticke republiky obraÂtila na vlaÂdu SSSR a pozÏaÂdala
ji, aby nasÏim leÂkarÏuÊ m, kterÏõÂ pecÏujõÂ oteÏlo Klementa Gottwalda,
umozÏnila studijnõÂ cestu do SoveÏtskeÂho svazu. V naÂvrhu dopisu s zÏaÂdostõÂ
o pobyt se uvaÂdõÂ:
¹...v prÏõÂpadeÏ, zÏe vla da Svazu soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik
bude moci teÂto zÏa dosti vyhoveÏt, byli by do SoveÏtskeÂho svazu vyslaÂni
soudruzi profesor MUDr. R. VaneÏcÏek, docent MUDr. Z. Vacek a MUDr. J.
Vymazal. Bude-li soveÏtske straneÏ vyhovovat navrhovany termõÂn, mohla
by se studijnõÂ cesta uskutecÏnit od 22. kveÏtna do 11. cÏervna 1961.ª 39)
PodepsaÂn prÏedseda vlaÂdy CÏ eskoslovenske socialisticke republiky
V. SÏ irokyÂ.
StudijnõÂ pobyt byl umozÏneÏn jeden rok dveÏma a naÂsledujõÂcõÂ rok
trÏem leÂkarÏuÊ m, vzÏdy po dobu trÏõÂ tyÂdnuÊ . 40)
Byro take ulozÏilo nasÏõ vlaÂdeÏ, aby pozÏaÂdala soveÏtskou vlaÂdu o stanovisko
k naÂvrhu na vyznamenaÂnõÂ soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ, a:
¹...nebudou-li na mitky, prÏedlozÏit vlaÂdeÏ a presidentu republiky CÏ eskoslovenskeÂ
u prÏõÂlezÏitosti 15. vyÂrocÏõ osvobozenõ CÏ eskoslovenske repub-

340
liky SoveÏtskou arma dou na vrh na propuÊjcÏenõ RÏa du pra ce akademiku
S. R. MardasÏevovi a vyznamenaÂnõ Za vynikajõÂcõ pra ci docentu R. N.
Uskovovi, docentu A. S. Pavlovovi a kandidaÂtuÊmleÂkarÏskyÂchveÏd J. S. Romakovovi,
V. I. KuzneÏcovovi a V. S. ZÏuravlovovi.ª
JesÏteÏ rok a trÏi meÏsõÂce trvaly snahy tyÂmu zachraÂncuÊ udrzÏet mrtveÂ
teÏlo pohromadeÏ. PostupneÏ byly nahrazeny obeÏ dolnõÂ koncÏetiny, ale
proces rozkladu nezastavili ani leÂkarÏi, ani chemici.
At' uzÏ pro nedostatecÏnou spolupraÂci s Moskvou anebo proto, zÏe
ani soveÏtska metoda nebyla nejlepsÏõÂ, mrtvy vlaÂdce Klement Gottwald
byl po devõÂti letech sveÂho pobytu v Mauzoleu standardnõÂm
zpuÊ sobem zpopelneÏn.
TecÏku za celyÂm projektem udeÏlalo politicke byro U V KSCÏ 20. brÏezna
1962. Z toho dne pochaÂzõÂ zpraÂva s naÂzvem:
¹PrÏemõÂsteÏnõÂ ostatkuÊ Klementa Gottwalda v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku
na VõÂtkoveÏ. PrÏõÂsneÏ tajneÂ.)ª 41)
Politicke byro se v bodeÏ 19 usneslo prÏemõÂstit ostatky Klementa Gottwalda
v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ. Rozhodlo realizovat naÂvrh
tak, aby zpraÂva o tom byla zverÏejneÏna v souvislosti s naÂvsÏteÏvou delegaÂtuÊ
XII. sjezdu KSCÏ vNaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku.
DaÂle rozhodlo:
l UzavrÏõÂt k 1. 4. 1962 Mauzoleum a NaÂrodnõÂ pamaÂtnõÂk a zverÏejnit
o tom zpraÂvu v tisku.
l PrÏemõÂstit z NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku, v dohodeÏ s rodinou, ostatky
Marty GottwaldoveÂ.
l PrÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s platnostõÂ od 1. 7. 1962
z ministerstva vnitra na ministerstvo sÏkolstvõÂ a kultury, prÏõÂpadneÏ
na NaÂrodnõÂ vyÂbor hl. m. Prahy.
l PrÏedlozÏit rozpracovany naÂvrh dle schvaÂleneÂho ideoveÂho naÂmeÏtu
do 30. 4. 1962 politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ tak, zÏe katafalk bude
prÏesunut do prostoru D.
l Ministru sÏkolstvõÂ a kultury s. FrantisÏku Kahudovi a architektu
J. GocÏaÂrovi bylo ulozÏeno prÏipravit na zaÂkladeÏ schvaÂleneÂho naÂmeÏtu
rozpracovaÂnõ architektonickyÂch a vyÂtvarnyÂch u prav souvisejõÂcõÂch
bezprostrÏedneÏ s novyÂm umõÂsteÏnõÂm urny s popelem soudruha
Klementa Gottwalda.
l Byla vypracovaÂna smlouva o prÏedaÂnõÂ celeÂho objektu ministerstvu
sÏkolstvõ a kultury. VnitrÏnõ technicke zarÏõÂzenõ seprÏedaÂva KarloveÏ
univerziteÏ.
TermõÂn ke skoncÏenõ teÏchto u koluÊ je 1. 7. 1962.

31. brÏezna 1962 byla odvolaÂna cÏestna straÂzÏ jednotky VnitrÏnõ straÂzÏe
MV urcÏena k ostraze NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku a prÏõÂslusÏnõÂci zacÏleneÏni do
sestavy VnitrÏnõÂ straÂzÏe.
Ministru vnitra LubomõÂru SÏ trougalovi bylo ulozÏeno zajistit nadaÂle
potrÏebnou ostrahu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku zvencÏõÂ i uvnitrÏ. S platnostõÂ
od 1. dubna 1962 odvolat cÏestnou straÂzÏ jednotky VnitrÏnõÂ straÂzÏe a do
31. kveÏtna 1962 prÏedlozÏit politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ naÂvrh na dalsÏõÂ
vyuzÏitõÂ technickeÂho zarÏõÂzenõÂ Mauzolea.
UsnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ z 22. kveÏtna 1962 schvaÂlilo
v bodeÏ 9 42) naÂvrh architektonickyÂch u prav NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku
a ulozÏilo jeho noveÂmu spraÂvci, ministerstvu sÏkolstvõÂ a kultury, prÏedlozÏit
do konce prvnõÂho pololetõÂ roku 1963 naÂvrh jeho dalsÏõÂho vyuzÏitõÂ.
***
Budova NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku na horÏe VõÂtkoveÏ nenasÏla ani po roce
1989 jasne uplatneÏnõÂ. O jejõÂm definitivnõÂm osudu nenõ do vydaÂnõ toho
sbornõÂku staÂle rozhodnuto. Snad je to proto, zÏe jizÏ od dob vzniku pamaÂtnõÂku,
doprovaÂzely jej staÂle ideove a koncepcÏnõ zmeÏny.
V budoveÏ se odehraÂlo neÏkolik kulturnõÂch akcõÂ, naprÏ. trÏi rocÏnõÂky
KoncertuÊ na podporu Tibetu, prostranstvõÂ naVõÂtkoveÏ poslouzÏilo ale
icÏeskyÂm pravicovyÂm extreÂmistuÊ m k porÏaÂdaÂnõÂ jejich srazu. PrÏi hledaÂnõÂ
odpovõÂdajõÂcõÂho vyuzÏitõ komplexu padaly i takove naÂvrhy jako naprÏ.
zbudovaÂnõÂ obrÏõÂho akvaÂria...
Osud PamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ se tedy nejspõÂsÏe stane teÂmatem sÏirsÏõÂ
diskuse, ktera dosud ± z hlediska historie v kraÂtkeÂm obdobõ ± neprobeÏhla.
P. S.)
VIÂTKOV A PAMAÂTNIÂK
V budoveÏ Pama tnõÂku v Praze na VõÂtkoveÏ budou po cely prosinec k videÏnõÂ
pra ce z verÏejne souteÏzÏe na vyuzÏitõ Pama tnõÂku budoucõÂho Muzea cÏeskeÂ
sta tnosti) a prÏilehleÂho parku. PorÏaÂdaÂmeÏstska cÏa st Praha 3.
Litera rnõ noviny cÏ. 49, 29. 11. 2000)
341

342
PrÏõÂloha 41: PrÏepis leÂkarÏske zpraÂvy o stavu teÏla,
o pracech vykonanyÂch v souvislosti
speÂcÏõÂ oteÏlo za rok 1959 a probleÂmech
prÏi udrzÏovaÂnõÂ teÏla Klementa Gottwalda
BeÏhem roku 1959 byla pravidelna a soustavna peÂcÏe oteÏlo Klementa Gottwalda
vykonaÂvaÂna podle instrukcõÂ vypracovanyÂch soveÏ tskyÂmi specialisty. DoplnÏ
ujõÂcõÂ balsamisace v tomto roce provedena nebyla.
PrÏi kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny
barvy a relieÂfu pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky hlavy
a krku. RovneÏ zÏ /?/ na leve ruce ukazovaÂku prave ruky bylo dne 16. uÂnora
1959 pozorovaÂno drobne zhrubnutõ relieÂfu kuÊ zÏe. Ostatnõ viditelne cÏaÂsti pokozÏky
prave ruky byly nezmeÏneÏny.
Po zjisÏteÏ nõÂ vyÂsÏe popsanyÂch drobnyÂch zmeÏ n pokozÏky na praveÂm ukazovaÂku
byla tato cÏaÂst soustavneÏ podle instrukcõÂ osÏetrÏovaÂna azÏ do meÏsõÂce cÏervna, kdy
bylo konstatovaÂno, zÏe proces zhrubnutõÂ jizÏ nepokracÏuje a stav pokozÏky se
zlepsÏil.
Stav teÏla byl v hrubyÂch rysech zachycovaÂn fotograficky.
BeÏhem roku 1959 se nevyskytly zÏaÂdne vaÂzÏneÏjsÏõ zaÂvady v technickeÂm provozu
zarÏõÂzenõÂ Mausolea.
VraÂmci cÏinnosti vyÂzkumne se pokracÏuje ve studiu slozÏenõ tekutiny tvorÏõÂcõÂ
jemnou vrstvu na viditelnyÂch cÏaÂstech pokozÏky a bylo zahaÂjeno studium pochoduÊ
prÏi sÏteÏ penõ tukuÊ v balsamovane tkaÂni.
LeÂkarÏi poveÏrÏenõÂ peÂcÏõÂ oteÏlo Klementa Gottwalda dospeÏli na zaÂkladeÏ dosavadnõÂ
neÏ kolikalete zkusÏenosti, na podkladeÏ neÏkteryÂch vyÂsledkuÊ vyÂzkumneÂ
cÏinnosti a zejmeÂnanazaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch prÏi trÏech naÂvsÏteÏ vaÂch ¹LaboratorÏe
prÏi Mausoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ ª, k teÏmto zaÂveÏ
ruÊ m:
Bylo by nespraÂvne se domnõÂvat, zÏe teÏlo, balsamovane podle soveÏtske metody,
jezÏ je za soucÏasneÂho stavu veÏdy metodou nepochybneÏ nejlepsÏõÂ, nepodleÂhaÂ
i prÏi naprosto dokonale peÂcÏi provaÂdeÏ ne podle soveÏtskyÂch instrukcõÂ,
dalsÏõÂm zaÂvazÏnyÂm zmeÏ naÂm. Je jisteÂ, zÏe postupneÏ dochaÂzõÂ k pomaleÂmu, plõÂzÏiveÂmu
rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõÂduÊ lezÏityÂch pro zachovaÂnõÂpuÊ vodnõÂho stavu
viditelnyÂch i neviditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky. Je daÂle mozÏneÂ, zÏe vduÊ sledku destruktivnõÂch
pochoduÊ dochaÂzõÂ k uvolnÏ ovaÂnõÂ urcÏityÂch laÂtek, jezÏ jsou transportovaÂny
k povrchu pokozÏky a puÊ sobõÂ pak pomalu postupnou, ale neodvratnou
zmeÏnu barvy.
I pravidelna peÂcÏe podle instrukcõ vede neodvratneÏ k velmi pomaleÂmu mechanickeÂmu
porusÏovaÂnõÂ jemnyÂch struktur pokozÏky praÂveÏ na viditelnyÂch cÏaÂstech
oblicÏeje.
VsÏechny tyto okolnosti jsou znaÂmy soveÏtskyÂm specialistuÊ m a k jejich rÏesÏenõÂ

je v moskevske laboratorÏi rozvinut sÏiroky vyÂzkum, jehozÏ se uÂcÏastnõ neÏkolik
desõÂtek veÏdeckyÂch pracovnõÂkuÊ a odbornõÂkuÊ . Tato vyÂzkumna cÏinnost prÏinaÂsÏõÂ
kazÏdy rok nove prakticky duÊ lezÏite poznatky, jezÏ je nutno znaÂt a vyuzÏõÂvat pro
peÂcÏi o balsamovane teÏlo.
Moskevsky uÂstav je dnes a bude i v budoucnosti jedinyÂm, ktery soustrÏed'uje
dostatecÏne sõÂly pro soustavny vyÂzkum v oboru balsamisace.
Aby bylo mozÏno s plnou odpoveÏdnostõÂ vykonaÂvat peÂcÏi oteÏlo Klementa
Gottwalda, je nezbytne podstatneÏ zlepsÏit osobnõ kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ.
Dosavadnõ naÂhodny a obcÏasny styk je vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkolu
zcela nevyhovoujcõÂ. Trvaly styk majõ zajisÏteÏ n naprÏ. bulharsÏtõ leÂkarÏi, pecÏujõÂcõÂ
oteÏlo JirÏõÂho Dimitrova, z nichzÏ kazÏdy traÂvõ kazÏdorocÏneÏ 45 dnõ v moskevskeÂ
laboratorÏi. Je naprosto nezbytneÂ, vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkoluÊ , aby leÂkarÏuÊ m
Mausolea Klementa Gottwalda byl umozÏneÏ n studijnõ pobyt v moskevske laboratorÏi
kazÏdorocÏneÏ , a aby s touto cestou bylo pocÏõÂtaÂno na kazÏdy rok ve
financÏnõÂm plaÂnu.
Na zaÂkladeÏ dohody se soveÏtskyÂmi soudruhy muÊ zÏeme neÏktere uÂzke otaÂzky
rÏesÏit vyÂzkumneÏ iunaÂs. Bylo by uÂcÏelneÂ, aby byla dohodnuta delimitace uÂkoluÊ
v budoucnu i s bulharskyÂmi soudruhy.
LeÂkarÏi, pecÏujõÂcõÂ oteÏ lo Klementa Gottwalda, jsou si veÏdomi odpoveÏdnosti
vyplyÂvajõÂcõÂ ze smlouvy a z vaÂzÏnosti uÂkolu, prÏedklaÂdajõÂ tento spis k posouzenõÂ
a jsou ochotni, budou-li pozÏaÂdaÂni, podat podrobneÏ jsÏõÂ informace, vyÂklad i prÏõÂslusÏneÂ
naÂvrhy.
Doc. dr. R. VaneÏcÏek
V Praze dne 30. prosince 1959
Dr. Z. Lodin Dr. J.KrÏecÏek
kand. leÂk. veÏd kand. leÂk. veÏd
Doc. dr. Z. Vacek Dr. J. Vymazal
kand. leÂk. veÏd kand. leÂk. veÏd
/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35/
343

344
PrÏõÂloha 42: PrÏepis ZpraÂvy o studijnõÂm pobytu
s. dr. Vacka a s. dr. Lodina
v LaboratorÏi Mausolea V. I. Lenina
a J. V. Stalina v MoskveÏ v dobeÏ
od 25. 11. do 13. 12. 1959
Studium v laboratorÏi bylo zameÏrÏeno neÏkolika smeÏry:
A) UÂ cÏast na veÏdeckyÂch konferencõÂch pracovnõÂkuÊ mausolea.
Konference se zabyÂvaly:
1. VyÂsledky mikroskopickeÂho, histochemickeÂho a biochemickeÂho studia rozkladnyÂch
pochoduÊ , probõÂhajõÂcõÂch v dlouhodobeÏ balsamovanyÂch teÏ lech. Na
toto teÂma bylo prÏedneseno neÏ kolik pracõÂ, z nichzÏ vcelku vyplyÂvaÂ, zÏe dlouhodobeÏ
balsamovana teÏla nejsou v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ trvale nemeÏnnyÂmi
objekty, nyÂbrzÏ zÏe v nich staÂle probõÂhajõ rozkladne procesy, kteryÂmi se meÏ nõÂ
tvar, objem i chemicka skladba tkaÂnõÂ. Za velmi zaÂvazÏne zjisÏteÏnõ je nutno
povazÏovat fakt, zÏe rozkladnyÂmi pochody se uvolnÏ ujõ laÂtky, ktere mohou
neprÏõÂzniveÏ meÏnit barvu viditelnyÂch cÏaÂstõÂ pokozÏky zhneÏdnutõÂ).
V souvislosti s tõÂm byly teoreticky diskutovaÂny cesty, jak teÏmto neprÏõÂznivyÂm
pochoduÊ mprÏedchaÂzet, nebo je omezit. Tyto otaÂzky, ktere majõÂ
prvorÏady vyÂznam pro udrzÏenõ teÏla ve stavu vhodneÂm pro vystavovaÂnõÂ,
zuÊ staÂvajõÂ staÂle otevrÏeny a jsou v laboratorÏõÂch prÏedmeÏtem intenzivnõÂho vyÂzkumu.
2. DalsÏõÂ praÂce se tyÂkaly otaÂzek klimatizacÏnõÂho rezÏimu, jmenoviteÏ vlivu
vlhkosti prostrÏedõÂ a pruÊ chodnosti pokozÏky pro balsamujõÂcõÂ tekutinu, kteraÂ
je pro pruÊ beÏzÏne udrzÏovaÂnõÂteÏla zvlaÂsÏteÏ vyÂznamnaÂ. SoucÏasneÏ byla rÏesÏena
otaÂzka objektivnõÂho meÏrÏenõ vlhkosti pokozÏky, jezÏ je smeÏrodatna pro
udrzÏovacõÂ rezÏim objektu.
3. DaÂle byly na konferenci neÏktere praÂce veÏnovaÂny zlepsÏenõ metodiky balsamovaÂnõÂ.
B) V dobeÏ mimo tyto veÏdecke konference bylo umozÏneÏno nasÏim soudruhuÊ m
studium veÏdeckyÂch publikacõÂ, vypracovanyÂch cÏleny vyÂzkumne laboratorÏe
Mausolea. V knihovneÏ laboratorÏe se beÏhem jejõÂho trvaÂnõÂ nashromaÂzÏdil
znacÏneÏ velky pocÏet teÏchto pracõÂ, takzÏe bylo mozÏno prostudovat jen jejich
malou cÏaÂst.
C) V prakticke cÏaÂsti studia byli soudruzi seznaÂmeni s metodikami, uzÏõÂvanyÂmi
v laboratorÏi na paralelnõÂch objektech, a s praktickyÂm provaÂdeÏnõÂm balsamizace
rukou a oblicÏeje.

D)ZaÂveÏrem byli soudruzi seznaÂmeni s pracõÂ v Mausoleu, tyÂkajõÂcõÂ se udrzÏovaÂnõÂteÏla
s. Lenina a s. Stalina.
Na veÏdeckyÂch konferencõÂch diskutovali nasÏi soudruzi k neÏkteryÂm otaÂzkaÂm,
vyplyÂvajõÂcõÂch ze zkusÏenostõ prazÏske laboratorÏe. Byly prodiskutovaÂny neÏ ktereÂ
probleÂmy, ktere bude nutno v budoucnosti daÂle prÏednostneÏ rÏesÏit. Na neÏkteryÂch
teÏchto probleÂmech se v nasÏõÂ laboratorÏi zacÏalo jizÏ prÏed cÏasem pracovat.
Bylo dohodnuto v budoucnosti podle mozÏnostõÂ laboratorÏe v nich daÂle pokracÏovat,
prÏõÂpadneÏ praÂci na nich prohloubit.
E) NasÏi soudruzi prodiskutovali se s. S. R. MardasÏevem termõÂn doplnÏ ujõÂcõÂ
balsamisace a uÂcÏast soveÏtskyÂch expertuÊ prÏi nõÂ. Bylo dohodnuto, zÏe doplnÏ ujõÂcõÂ
balsamisace bude zapocÏata po 20. brÏeznu 1960 tak, aby byla dostatecÏna cÏasovaÂ
rezerva pro ukoncÏenõÂ celeÂho procesu prÏed 1. kveÏtnem 1960. Podle vyjaÂdrÏenõÂ
s. MardasÏeva by se doplnÏ ujõÂcõÂ balsamisace zuÂcÏastnil s. MardasÏev
a s. Pavlov.
F) PrÏi sveÂm pobytu v MoskveÏ navaÂzali nasÏi soudruzi styk s pracovnõÂky Mausolea
J. Dimitrova v Sofii. VyÂmeÏna zkusÏenostõÂ byla pro obeÏ strany velmi
cennaÂ. PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti soudruzi konstatovali, zÏe bulharsÏtõÂ odbornõÂci majõÂ
daleko uzÏsÏõ a zcela pravidelny kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ.
ZaÂveÏrem je mozÏno shrnout vyÂsledky cesty takto:
StudijnõÂ pobyt s. Vacka a s. Lodina v laboratorÏi Mausolea V. I. Lenina
a J. V. Stalina v MoskveÏ byl pro nasÏi praÂci velmi vyÂznamnyÂ. UmozÏnil, zÏe jsme
se seznaÂmili s vyÂsledky praÂce soveÏtskyÂch soudruhuÊ poslednõÂ doby. Znalost
teÏchto vyÂsledkuÊ pro dalsÏõÂ praÂci na udrzÏovaÂnõÂteÏla s. Klementa Gottwalda maÂ
zaÂsadnõÂ vyÂznam. VyÂsledky jejich praÂce ukazujõÂ, zÏe v dlouhodobeÏ balsamovaneÂm
teÏ le probõÂhajõ trvale pozvolne chemicke pochody, ktere mohou objekt
neprÏõÂzniveÏ ovlivnÏ ovat. Rozsah i charakter teÏchto procesuÊ nenõÂ doposud dostatecÏneÏ
prozkoumaÂn. Z toho duÊ vodu se vyÂzkum teÏchto zmeÏ n stal v poslednõÂ
dobeÏ teÏzÏisÏteÏm vyÂzkumne praÂce moskevske laboratorÏe. PovazÏujeme za naprosto
nezbytne pro nasÏi vlastnõ praÂci udrzÏovat pravidelny a daleko teÏsneÏjsÏõÂ
kontakt s moskevskou laboratorÏõÂaveÏ decky spolupracovat se soveÏ tskyÂmi soudruhy.
V Praze 30. prosince 1959 Doc. MUDr R. VaneÏcÏek
/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35; podtrzÏenõÂ red./
345

346
PrÏõÂloha 43: PrÏepis usnesenõÂ politickeÂho byra UÂV KSCÏ
o architektonickyÂch uÂpravaÂch
a organizacÏnõÂch opatrÏenõÂch spojenyÂch
se zpopelneÏnõÂm aprÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ
Klementa Gottwalda
Opis
usnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ ze dne 22. kveÏtna 1962
K bodu 9) Architektonicke uÂpravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm
a prÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ Klementa Gottwalda.
s. V. SlavõÂk)
Usneseno:
I.Schvaluje se:
1. naÂvrh architektonickyÂch uÂprav v UÂ strÏednõÂsõÂni NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s tõÂm,
zÏe na krycõÂ desce sarkofaÂgu bude umõÂsteÏn symbol ratolestõÂ veÏ nce);
2. uskutecÏnit neverÏejny pietnõ akt ulozÏenõ urny s popelem Klementa Gottwalda
v zaÂrÏõÂ 1962 a k hrobu K. Gottwalda polozÏit veÏ nec UÂ V KSCÏ ;
3. prÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku z ministerstva vnitra na ministerstvo
sÏkolstvõÂ a kultury s platnostõÂ od 1. 7. 1962;
4. naÂvrh ministerstva vnitra na vyuzÏitõÂ zarÏõÂzenõÂ mausolea s tõÂm, zÏe zarÏõÂzenõÂ
laboratorÏe bude prÏedaÂno neÏktere vysoke sÏkole prÏõÂloha IV/b ± bod 5);
II. u k l a da s e:
1. s. V. SlavõÂkovi prÏedlozÏit politickeÂmu byru UÂ V KSCÏ naÂvrh uÂcÏastnõÂkuÊ a programu
pietnõÂho aktu;
2. s. F. Kahudovi realisovat architektonicke uÂpravy nejpozdeÏji do konce zaÂrÏõÂ
1962, prÏipravit raÂmcovy naÂvrh na zprÏõÂstupneÏnõ a politickovyÂchovne vyuzÏitõÂ
PamaÂtnõÂku a do 30. 6. 1963 prÏedlozÏit konkreÂtnõÂ naÂvrh na uÂpravu sõÂneÏ
byÂvaleÂho mausolea;
3. s. L. SÏ trougalovi zajistit zpopelneÏ nõÂ ostatkuÊ Klementa Gottwalda s uÂschovou
urny do termõÂnu pietnõÂho aktu;
4. s. V. SlavõÂkovi o pruÊ beÏhu pietnõÂho aktu a zprÏõÂstupneÏnõÂ NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku
verÏejnosti vydat kraÂtkou zpraÂvu.
Provede: s. SlavõÂk
s. SÏ trougal
s. Kahuda
Na veÏdomõÂ: s. KouckyÂ
/A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 745; zvyÂrazneÏnõÂ red./

PrÏõÂloha 44: TitulnõÂ strana RudeÂho praÂva
z 15. brÏezna 1953 oznamujõÂcõÂ
uÂmrtõÂ prezidenta Gottwalda
347

348
PrÏõÂloha 45: Ohlasy pracujõÂcõÂch na skon
¹milovaneÂho vuÊ dce a ucÏiteleª
na straÂnkaÂch RudeÂho praÂva

PrÏõÂloha 46: ZaÂstupy lidõÂ na prazÏskeÂm HradeÏ
prÏichaÂzejõÂcõÂch se rozloucÏit
¹se svyÂm milovanyÂm presidentemª;
Rude praÂvo, uÂtery 17. brÏezna 1953
349

350
POZNAÂMKY A ODKAZY:
1)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice v promeÏnaÂch cÏasu, H a V cÏ. 5/1994.
2)
TamteÂzÏ, opsaÂno z pameÏtnõÂho kamene na VõÂtkoveÏ.
3)
NaÂrodnõÂ osvobozenõÂ, 9. listopadu 1928, RÏ ecÏ dr. BenesÏe prÏi slavnostnõÂm zahaÂjenõÂ
stavby Panteonu.
4)
GarvadskyÂ, V.: NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk na horÏe VõÂtkov v Praze. Diplomova praÂce obhaÂjena
ve Vojenske politicke akademii Klementa Gottwalda, Praha 1969.
5)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
6)
VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., zaÂpis z valne hromady konane 21. prosince 1938.
7)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
8)
VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., dopis prÏedsedovi Sboru z 19. rÏõÂjna 1939.
9)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
10)
ZpraÂva o 14. rÏaÂdne valne hromadeÏ Sboru pro zbudovaÂnõ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho
osvobozenõÂ a pomnõÂku Jana ZÏizÏky z Trocnova na vrchu VõÂtkoveÏ, str. 3.
11)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
12)
VHA, ZaÂpisy o schuÊzõÂch umeÏlecke a technicke komise Sboru..., zaÂpis z 10. listopadu
1947.
13)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
14)
Zborov, PamaÂtnõÂk k trÏicaÂteÂmu vyÂrocÏõÂ bitvy u Zborova, Praha 1947, str. 22 ± 23.
15) UlozÏenõÂ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt' do PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ, Symbol slovanskeÂ
vzaÂjemnosti. Obrana lidu, 8. listopadu 1947.
16) OteÂto problematice viz Jan Galandauer: Vztah RÏ õÂjnove revoluce a vzniku CÏ SR
v cÏeskoslovenske historiografii po u noru 1948. In: PrÏõÂspeÏvky k deÏjinaÂm KSCÏ ,
1967, str. 201± 226.
17) Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
18) Projev ministra naÂrodnõÂ obrany Alexeje CÏ epicÏky. Obrana lidu, 15. cÏervence 1951.
19)
Jan ZÏizÏka ± symbol spravedliveÂho boje. Obrana lidu, 13. cÏervence 1951.
20)
ArmaÂdnõ rozkaz, stateÏ K. Gottwalda a A. ZaÂpotockeÂho. Rude praÂvo, 28. rÏõÂjna 1948.
21)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
22)
SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5.
23)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
24)
SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5.
25)
Galandauer Jan, CÏ eska vojenska tradice c. d.
26)
SU A, Politicky sekretariaÂt U V KSCÏ 1/5, ZpraÂva pro s. AntonõÂna NovotneÂho o ideologickyÂch
zaÂvadaÂch v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ, 30. listopadu 1953.
27)
Galandauer Jan, ZachveÏl se, zakymaÂcel rudy prapor naÂsÏ ± Vojensko-civilnõ pohrÏeb
Klementa Gottwalda, H a V 1/1995.
28)
SUÂ A, organizacÏnõÂ sekretariaÂt, KO-4/53.
29)
UÂ V KSCÏ oddeÏlenõÂ dokumentace orgaÂnuÊ UÂ V 9247 Kdc/Ko.
30)
A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513, ZduÊ vodneÏnõÂ knaÂvrhu organisace odboru
pro ochranu ¹Mausoleaª.
31)
A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513.
32)
A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 637.

351
33)
A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942, ZpraÂva o provozu Mausolea
Klementa Gottwalda.
34)
A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942.
35)
TamteÂzÏ.
36)
TamteÂzÏ.
37)
ZpraÂva z 30. 12. 1959. PrÏõÂloha 41
38)
A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35.
39)
TamteÂzÏ.
40)
A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35, ZpraÂva o studijnõÂm pobytu s. dr. Vacka
a s. dr. Lodina v LaboratorÏi Mausolea V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ
v dobeÏ od 15. 11. do 13. 12. 1959. Praha 30. 12. 1959.
41)
A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 734.
42)
Architektonicke u pravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm
aprÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ Kl. Gottwalda. Opis usnesenõÂ politickeÂho byra UÂ V KSCÏ
ze dne 22. kveÏtna 1962. PrÏõÂloha 43

352
UZÏITEÂ ZKRATKY:
a. cÏ. ± archivnõÂ cÏõÂslo
a. j. ± archivnõÂ jednotka
A MV i AMV ± Archiv ministerstva vnitra
AUÂ V KSCÏ ± Archiv UÂ strÏednõÂho vyÂboru
Komunisticke strany CÏ eskoslovenska
AOASS MV ± Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby
ministerstva vnitra
aut. ± autor
AZ ± agenturnõÂ zpraÂva
BIS ± British Information Service
Britska informacÏnõ sluzÏba)
BND ± Bundesnachrichtendienst
Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN)
BRD ± Bundesrepublik Deutschland
Spolkova republika NeÏmecko)
brig. gen. ± brigaÂdnõÂ generaÂl
CIC ± Conter Intelligence Corps
Americka vojenska kontrarozveÏdka)
cÏ. ± cÏõÂslo
CÏ KD ± CÏ eskomoravskaÂ-Kolben-DaneÏk
cÏl. ± cÏlaÂnek
CÏ LR ± CÏ õÂnska lidova republika
CÏ R ± CÏ eska republika
CÏ SA ± CÏ eskoslovenska armaÂda
CÏ SL ± CÏ eskoslovenska strana lidovaÂ
cÏsl. ± cÏeskoslovenskyÂ
CÏ SNS ± CÏ eskoslovenska strana naÂrodneÏ-socialistickaÂ
CÏ SR ± CÏ eskoslovenska republika
CÏ SSR ± CÏ eskoslovenska socialisticka republika
CÏ sVOM i CÏ S VOM ± CÏ eskoslovensky vyÂbor obraÂncuÊ mõÂru
CÏ TK ± CÏ eskoslovenska tiskova kancelaÂrÏ
CÏ VS ± cÏõÂslo vysÏetrÏovacõÂho spisu
doc. ± docent
Dr. ± doktor
ev. cÏ. ± evidencÏnõÂ cÏõÂslo
f., fond ± archivnõÂ fond
FSS ± Forien Secret Service rozveÏdna sluzÏba
Velke BritaÂnie v 50. letech)
gen. ± generaÂl
gestapo ± Geheimstatpolicei Tajna staÂtnõ policie)

353
H a V ± Historie a vojenstvõÂ, cÏasopis
h. c. ± honoris causa, za prÏõÂcÏinou pocty cÏestnyÂ)
hl. m. ± hlavnõÂ meÏsto
HS-PS ± hlavnõÂ spraÂva PohranicÏnõÂ straÂzÏe
HS-StB ± hlavnõÂ spraÂva StB
IM ± Inspekce ministra
Ing. i ing. ± inzÏenyÂr
inv. j. ± inventaÂrnõÂ jednotka
JNV ± jednotny naÂrodnõ vyÂbor
JUDr. ± doktor obojõÂho praÂva
k., kart. ± krabice, karton
KAV NF ± Krajsky akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty
KcÏs ± koruna cÏeskoslovenskaÂ
KG ± Klement Gottwald
KGB ± KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti
VyÂbor staÂtnõÂ bezpecÏnosti)
KNV ± krajsky naÂrodnõ vyÂbor
kpt. ± kapitaÂn
KPV ± kabinet politicke vyÂchovy
KPVCÏ ± Konfederace politickyÂch veÏznÏuÊ
CÏ eskoslovenska
kr. ± krajskyÂ
KS-MV ± krajska spraÂva MV
KS SNB ± krajska spraÂva Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti
KS StB ± krajska spraÂva StaÂtnõ bezpecÏnosti
KSCÏ ± Komunisticka strana CÏ eskoslovenska
KUÂ V ± Komise uÂtrÏednõÂho vyÂboru KSCÏ )
KV ± krajske velitelstvõÂ
KV KSCÏ ± krajsky vyÂbor KSCÏ
KV NB ± krajske velitelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti
KV StB ± krajske velitelstvõ StB
LM ± Lidove milice
LS ± lidovy soud
MGB ± Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti
Ministerstvo staÂtnõÂ bezpecÏnosti)
MIO ± ministerstvo informacõÂ a osveÏty
MIS ± Military Intelligence Service Vojenska zpravodajskaÂ
sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA)
mjr. ± major
ml. strzÏm. i mlstrzÏm. ± mladsÏõÂ straÂzÏmistr
MLS ± MimorÏaÂdny lidovy soud
MNB ± ministerstvo naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
MNO ± ministerstvo naÂrodnõÂ obrany
MNV ± mõÂstnõÂ naÂrodnõÂ vyÂbor
MS ± ministerstvo spravedlnosti

354
MSÏ VU ± ministerstvo sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõÂ
MUDr. ± doktor vsÏeobecneÂho leÂkarÏstvõÂ
MV ± ministerstvo vnitra
MZV ± ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
n. p. ± naÂrodnõÂ podnõÂk
nar. ± narozen
NATO ± North Atlantic Treaty Organization
Severoatlanticky pakt)
NB ± naÂrodnõÂ bezpecÏnost
NDR ± NeÏmecka demokraticka republika
NF ± NaÂrodnõÂ fronta
NKGB ± Narodnyj komissariat
gosudarstvennoj bezopasnosti ±
Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti)
NKVD ± Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ±
Lidovy komisariaÂt vnitra)
npor. ± nadporucÏõÂk
NS ± NaÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ
NSDAP ± Nationalsozialistische Deutsche
Arbeiterpartei
NaÂrodneÏsocialisticka neÏmecka deÏlnickaÂ
strana)
NSÏ ±naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu
NZ-MV ± NaÂpravne zarÏõÂzenõ Ministerstva vnitra
O StB ± oblastnõÂ uÂrÏadovna StB
O StB ± odbor oddeÏlenõÂ) StaÂtnõÂ bezpecÏnosti
OBZ ± obranne zpravodajstvõÂ
odst. ± odstavec
okr. ± okres
ONV ± okresnõÂ naÂrodnõÂ vyÂbor
oper. podsv. ± operativnõÂ podsvazek
OPS ± orgaÂn preventivnõÂ sluzÏby
org. ± orgaÂn
OUN ± Organizace ukrajinskyÂch nacionalistuÊ
OV NB ± okresnõÂ velitelstvõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
OZO ± oblastnõ zpravodajske oddeÏlenõÂ
PF ± praÂvnicka fakulta
PhDr. ± doktor filosofie
plk. ± plukovnõÂk
podsv. ± podsvazek
por. ± porucÏõÂk
pplk. ± podplukovnõÂk
ppor. ± podporucÏõÂk
prap. ± praporcÏõÂk
prof. ± profesor

355
prps ± prapor pohranicÏnõÂ straÂzÏe
PS ± pohranicÏnõÂ straÂzÏ
PUÂ V KSCÏ ±prÏedsednictvo UÂ V KSCÏ
r. ± rok
RA ± Ruda armaÂda
RAF ± Royal Air Forces KraÂlovske vzdusÏne sõÂly ±
britske KraÂlovske vojenske letectvo)
RNK ± Rada lidovyÂch komisarÏuÊ
pravdeÏpodobneÏ neprÏesny prÏeklad
ze SoveÏt narodnych komissarov
RP ± Rude PraÂvo
rps ± rota pohranicÏnõÂ straÂzÏe
RÏ .O. i rÏ. o. ± rÏõÂdõÂcõÂ orgaÂn
RÏ NB ± RÏ editelstvõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
s. ± soudruh
SH ± staÂtnõÂ hranice
S MV ± spraÂva ministerstva vnitra
Sb. ± SbõÂrka zaÂkonuÊ
SCÏ M ± Svaz cÏeske mlaÂdezÏe
SD ± Sichedheitsdienst der ReichsfuÈ hrer der SS
BezpecÏnostnõÂ sluzÏba rÏõÂsÏskeÂho vuÊ dce SS ±
neÏmecka tajna sluzÏba)
SDECE ± Service de Documentation ExteÂrieure
et de Contre-Espionage
francouzska rozveÏdna sluzÏba)
sign. ± signatura
SMERSÏ ± z ruskeÂho Smert' sÏpionam
Vojenska kontrarozveÏdka)
SNB ± Sbor naÂrodnõÂ bezpecÏnosti
SOA ± StaÂtnõÂ oblastnõÂ okresnõÂ) archiv
SRN ± Spolkova republika NeÏmecko
SRM ± SveÏtova rada mõÂru
SSSR ± Svaz SoveÏtskyÂch socialistickyÂch republik
starsÏ. ± starsÏina
StB i Stb ± StaÂtnõÂ bezpecÏnost
str. ± strana, straÂnka
strzÏm. ± straÂzÏmistr
stserzÏ. ± starsÏõÂ serzÏant
SU A ± StaÂtnõ u strÏednõ archiv
SU V KSCÏ ± SekretariaÂt u strÏednõÂho vyÂboru KSCÏ
sv. ± svazek
SVS ± Sbor veÏzenÏske straÂzÏe
sÏkpt. ± sÏtaÂbnõÂ kapitaÂn
sÏstrzÏm. ± sÏtaÂbnõÂ straÂzÏmistr
TBC ± tuberkuloÂza

356
tr. i Tr. ± trestnõÂ
TRMNB ± Tajny rozkaz ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti
UÂ Stb ± UÂ strÏedna staÂtnõÂ bezpecÏnosti
UÂ AV NF ± UÂ strÏednõÂ akcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ fronty
UDBA ± Uprava drzÏavne bezbednosti
SpraÂva staÂtnõÂ bezpecÏnosti ±
jugoslaÂvska zpravodajska sluzÏba)
UÂ DV ± UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ
zlocÏinuÊ komunismu
UK ± Universita Karlova
U NV ± U stredny naÂrodny vyÂbor
UÂ RO ± UÂ strÏednõÂ rada odboruÊ
US ± United States of America)
Spojene staÂty americkeÂ)
USA ± Spojene staÂty americkeÂ
USIS ± United States Information Service
Americka informacÏnõ sluzÏba)
U V ± u strÏednõ vyÂbor
UÂ VV ± UÂ tvar vyÂkonu vazby
V ± velitelstvõÂ
v. r. ± vlastnõÂ rukou
VB ± VerÏejna bezpecÏnost
vel. ± velitel
VHA ± Vojensky historicky archiv
VKR ± vojenska kontrarozveÏdka
VKS ± Velitelstvõ krajske spraÂvy
VS ± vnitrÏnõÂ straÂzÏ
VS SNB ± VelitelstvõÂ stanice SNB
VStB, V-StB i V StB ± VelitelstvõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti
vstrzÏm. i VstrzÏm. ± vrchnõÂ straÂzÏmistr
vysÏ. ± vysÏetrÏovacõÂ
YMCA ± Young Men Christian Association
KrÏest'anska asociace mladyÂch muzÏuÊ)
YWCA ± Young Women Christian Assiciation
KrÏest'anska asociace mladyÂch zÏen)
zaÂk. ± zaÂkon
zaÂst. ± zaÂstupce
ZNO ± ZvlaÂsÏtnõÂ nemocnicÏnõÂ oddeÏlenõÂ
ZOB ± Zemsky odbor bezpecÏnosti
cÏeskoslovenska zpravodajska sluzÏba)
ZPA ± ZaÂvody pruÊ myslove automatizace
ZPR ± zahranicÏneÏpoliticka rozveÏdka
ZPU ± zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho u zemõÂ
ZV ± zvlaÂsÏtnõÂ vysÏetrÏovacõÂ spis)

EdicÏnõÂ poznaÂmka
357
V tomto sbornõÂku, vydaÂvaneÂm UÂ DV, prÏinaÂsÏõÂ deveÏt autoruÊ jedenaÂct
prÏõÂspeÏvkuÊ dolozÏenyÂch prÏõÂslusÏnyÂmi dokumenty. VsÏem autoruÊ m ponechaÂvaÂ
editor osobity styl i cÏleneÏnõ textu; sjednocujeme pouze cÏõÂslovaÂnõÂ
poznaÂmek a odkazuÊ za textem.
1. Jednotlive prÏõÂspeÏvky jsou vystaveÏny takto:
a) samotna praÂce autora
b) jednotlive cÏõÂslovane prÏõÂlohy oznacÏene arabskyÂmi cÏõÂslicemi
c) poznaÂmky k textu prÏõÂpadneÏ ikprÏõÂlohaÂm)
d) PrÏõÂloha 12 ± vlozÏena mapa ± doklaÂda prÏõÂspeÏvek Martina Pulce
NaÂstin organizace a cÏinnosti krajskyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek
v letech 1948 ±1951.
2. PrÏi edicÏnõÂ praÂci s dokumenty zarÏazenyÂmi do textu cÏi pouzÏityÂch v prÏõÂlohaÂch
at' formou kopie cÏi z kopie prÏepsaneÂ) jsme, jako ve vsÏech prÏedchozõÂch
sbornõÂcõÂch Securitas imperii, vychaÂzeli jednoznacÏneÏ z faktu,
zÏe tyto dokumenty jsou prÏedevsÏõÂm historickyÂmi doklady o dobeÏ, z nõÂzÏ
pochaÂzejõÂ. Proto jsme autenticiteÏ podrÏizovali teÂmeÏrÏ vsÏe, kromeÏ srozumitelnosti,
a zasahovali do jejich textu minimaÂlneÏ.
a) Opravovali jsme zjevne prÏeklepy a slova, ktera na jineÂm mõÂsteÏ
textu byla napsaÂna spraÂvneÏ naprÏ. veltelstvõÂ ± velitelstvõÂ, Wimr±
Wimmer).
b) NedoplnÏovali jsme tentokraÂte do sÏikmyÂch zaÂvorek kromeÏ vyÂjimek)
chybeÏjõÂcõÂ interpunkci ve veÏtaÂch a v souveÏtõÂch, nebot' text
dokumentu je i bez nõ srozumitelny avyÂmluvnyÂ. Tam, kde v dokumentu
hrozõÂ nesrozumitelnost, je v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch uvedeno
vysveÏtlenõÂ naprÏ. chybeÏjõÂcõÂ podmeÏt cÏi odkaz, co autor vyÂrazem
mõÂnil, na co se odvolaÂvaÂ).
c) UzÏitõÂ zaÂvorek se rÏõÂdõÂ naÂsledujõÂcõÂmi pravidly:
± kulate zaÂvorky v textu patrÏõ vzÏdy autorovi tohoto textu tzn.
autorovi prÏõÂspeÏvku, ¹pisateliª dane prÏõÂlohy apod.)
± vklaÂdane sÏikme zaÂvorky jsou vstupem nebo glosou jineÂho autora
cÏi redakce tzn. ¹poznaÂmka zvencÏõª)
± otaznõÂk v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch oznacÏuje nasÏe pochybnosti,
nejednoznacÏnost, mozÏnost nespraÂvneÏ prÏecÏteneÂho slova z necÏitelneÂho
originaÂlu apod.
d) NasÏe vynechaÂnõÂcÏaÂstõÂ textu v dokumentech naznacÏujeme veÏtsÏinou
pouze trÏemi tecÏkami bez rovnyÂch zaÂvorek, nebot' samotne trÏi
tecÏky se v uvaÂdeÏnyÂch dokumentech teÂmeÏrÏ nevyskytujõÂ a nemuÊzÏe
tedy dojõÂt k zaÂmeÏneÏ redakcÏnõÂch u prav s puÊ vodnõÂm textem. VyÂ-

358
jimkou je naprÏ. prÏõÂspeÏvek P. CÏ uky, kde by neÏkde samotne trÏi
tecÏky byly nejednoznacÏneÂ, nebo u ryvky neÏkteryÂch projevuÊ.)
e) VsÏechny osoby prochaÂzejõÂcõÂ sbornõÂkem se snazÏõÂme uvaÂdeÏt
plnyÂm jmeÂnem, prÏõÂjmenõÂm, prÏõÂp. titulem cÏi hodnostõÂ. PrÏi cÏasteÏjsÏõÂm
uzÏitõÂ daÂle v textu pak jen naprÏ. iniciaÂlou krÏestnõÂho jmeÂna
a celyÂm prÏõÂjmenõÂm, cÏi titulem a prÏõÂjmenõÂm. Pokud krÏestnõÂ jmeÂno
cÏi titul schaÂzejõ nebo nejsou u plneÂ, nepodarÏilo se naÂm prÏõÂslusÏnou
osobu prÏesneÏji identifikovat. VeÏtsÏinou se tak staÂva u osob
jmenovanyÂch v prÏõÂlohaÂch, nejvõÂce pak u prÏõÂspeÏvku B. Titzela
Podpisove akce za mõÂr.
f) V kurzõÂvou psanyÂch poznaÂmkaÂch u prÏepisovanyÂch dokumentuÊ
se snazÏõÂme informovat o:
±prÏedtisÏteÏnyÂch hlavicÏkaÂch
± razõÂtkaÂch
± rukou psanyÂch prÏõÂpisech a podpisech.
g) PsanõÂ cÏõÂslic v prÏepisovanyÂch dokumentech jsme ponechali v takoveÂ
formeÏ, jak bylo obvykle v dobeÏ vzniku dokumentu naprÏ.
1.450), stejneÏ jako slova, jejichzÏ podoba se rÏõÂdila tehdejsÏõÂmi pravidly
naprÏ. milioÂn, kritisovat, Mausoleum apod.).
h) PsanõÂ velkyÂch põÂsmen ponechaÂvaÂme v dokumentech teÂzÏ vpuÊvodnõÂ
verzi. Srozumitelnost textu se tõÂm nesnizÏuje naprÏ. Dr. DolezÏal
apod.). Velmi cÏasto se vsÏak uzÏitõÂ velkyÂch a malyÂch põÂsmen
v jednotlivyÂch dobovyÂch listinaÂch lisÏõÂ: VelitelstvõÂ NB x velitelstvõÂ
NB, staÂtnõÂ soud x StaÂtnõÂ soud, VeÏznice x veÏznice, NaÂrodnõÂ xnaÂrodnõÂ
bezpecÏnost) aj., i kdyzÏ se jedna o tuteÂzÏ instituci. Pravopis
ponechaÂme tak, jak je veden v prÏõÂslusÏnyÂch archivech.
ch) VerzaÂlkami põÂsÏeme krycõÂ jmeÂna osob; naÂzvy akcõÂ cÏi procesuÊ navõÂc
s uvozovkami. TucÏneÏ zvyÂrazneÏnyÂmi jmeÂny a naÂzvy se snazÏõÂme
o lepsÏõÂ orientaci v textu prÏi studiu prochaÂzejõÂcõÂch osob v jednotlivyÂch
kauzaÂch a alesponÏ zcÏaÂsti tak, spolu s rozsaÂhlyÂm poznaÂmkovyÂm
aparaÂtem, nahradit prozatõÂm chybeÏjõÂcõÂ rejstrÏõÂk.
i) V publikovanyÂch dokumentech jsme neopravovali ani notoricky
chybneÏ psana slova vyjõÂmka x vyÂjõÂmka x vyÂjimka, svadba x
svatba, vytyÂcÏit x vytycÏit, vzpomeÏl x vzpomneÏl, o 8 hod. x o 8
hod., 120g x 120 g, MachaÂcÏkovy x MachaÂcÏkovi, souvisõÂcõÂch x
souvisejõÂcõÂch atd.). Srozumitelnost se nesnizÏuje, autenticita je
naopak vypovõÂdajõÂcõÂ. PonechaÂvaÂme i velmi frekventovany vyÂraz
v jazyce StB ± vytypovat, jakozÏ i nespraÂvne koncovky, chybne tvary
sloves, chybne sklonÏ ovaÂnõÂ, prÏedlozÏkove vazby apod.
j) PrÏi graficke u praveÏ textuÊ dokumentaÂrnõÂch prÏõÂloh jsme vzhledem
ku sporÏe mõÂsta neÏkde rusÏili volne rÏaÂdky, jinde jsme pro prÏehlednost
a naÂzornost naopak text rÏaÂdkou cÏi odstavcem oddeÏlili nebo
logicky spojili s odpovõÂdajõÂcõÂ cÏaÂstõÂ. NasÏe podtrzÏenõÂ v dokumentu
je oznacÏeno poznaÂmkou v rovne zaÂvorce.
L. K.

SECURITAS IMPERII 7
SbornõÂk k problematice bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb
Editorka Ladislava KremlicÏkovaÂ
ObaÂlka a graficka u prava Petr BednaÂrÏ
Pro UÂ rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ
zlocÏinuÊ komunismu P CÏ R
vydaÂva Themis,
nakladatelstvõÂ TiskaÂrny MV, p. o.
Hybernska 2, 112 19 Praha 1
jako svou 69. publikaci
Tisk TiskaÂrna MV, p. o.
BartuÊnÏkova 4, 149 01 Praha 415
NaÂklad 2000 vyÂtiskuÊ
VydaÂnõÂ 1. Praha 2001
ISBN 80-85821-93-1