Pracovní list Gilgameš (1-2) - Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského

ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKA
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
„Pojď ke mně, Gilgameši, manželem mým se staň!
Daruj, ach, daruj mi ovoce své.
Ty staň se mým mužem a já ženou tvou!
Vůz ti dám zapřáhnout z lazuritu i ze zlata,
jehož kola jsou ze zlata a rohy z elektra,
do něho zapřáhneš bouře, velké to mezky.
A vstoupíš do domu našeho v cedrové vůni.
Když do domu našeho vstupovat budeš,
nechť práh i dlaždice nohy tvé líbají.
Nechť poklekají před tebou králové, vládci i knížata
a bohatství hor i zemí nechť tobě co poplatek
přinášejí.
Nechť kozy tvé trojčata, tvé ovce dvojčata vrhnou,
tví osli s nákladem v běhu nechť muly předčí.
Kůň tvůj, k vozu připřažený, tryskem ať vyniká,
tvůj mezek, ke jhu připřažený, nechť nemá sobě
rovna!“
Gilgameš otevře ústa svá
a mluví k Ištaře vznešené:
„Co ti mám dát, až si tě budu brát?
Mám ti dát olej pro tvé tělo a tvé roucho?
Mám ti dát chléb a něco k jídlu?
Věru, mám chléb, jaký se na bohy sluší,
a mám též nápoj, hodný krále.
(3 fragmentární řádky)
Co jen bych ti měl dát, až si tě budu brát?
Ty jsi krb, jenž nehřeje v zimě,
brána nedostavěná, jež nebrání větru a bouři,
palác, který drtí i muže statečné,
čepec, jehož pokrývka nechrání,
smůla, jež pošpiní toho, kdo ji nese,
měch, který zmáčí toho, jenž jej nese.
Vápenec, který zdi kamenné drolí,
jaspis, jenž nepřátelskou zem...
střevíc, tlačící nohu svého pána.
Kterého milence jsi na věky milovala?
Který z pastýřů tvých se ti líbil navždy?
Nuže, milence tvé vypočtu ti!
PRACOVNÍ LIST
Výňatek
Umělecký text
EPOS O GILGAMEŠOVI
Tammuzovi, milenci tvého mládí,
rok co rok určuješ lkaní.
Pastýřka, pestrého ptáčka, jsi milovala,
udeřilas jej a peruť jsi mu zlomila.
Sedí teď v lese a volá: ‚Má peruť.‘
Milovala jsi lva dokonalé síly,
sedm a sedm jam jsi pro něho kopat dala.
Milovala jsi oře v bitvě proslulého,
bičík s bodcem a řemínky jsi mu určila,
sedm dvojhodin trysku jsi mu určila,
pít vodu zkalenou jsi mu určila
a jeho matce Silili určilas lkaní.
Pastýře stád jsi milovala,
jenž podplamenici ti stále připravoval,
jenž pro tebe kůzlátka zabíjel denně.
Udeřilas jej a v šakala proměnila,
takže jej vlastní hlídači honí
a jeho psi jej do stehna kousají.
Milovala jsi Išullana, zahradníka svého otce,
jenž stále ti přinášel košíčky datlí
a denně ti nádherné hostiny strojil.
Oči jsi pozvedla k němu a předstoupilas před něj:
‚Ó, můj Išullane, užijme mužné tvé síly!
Nechť trčí ruka tvá! Zaboř se do mého lůna!‘
I mluví k tobě Išullanu:
‚Co vlastně ode mne žádáš?
Což nepekla matka má, což jsem nejed dosyta,
že mám teď okusit jídlo kletby a pohoršení?
Což je houštině třeba pokrývky proti mrazu?‘
Když jsi slyšela řeč jeho,
udeřilas jej a v pavouka proměnila.
Usadilas jej uprostřed vodního kola.
Nemůže vystoupit k náhonu vody, nemůže sestoupit
k vědrům.
A kdybys mne teď milovala, jako s nimi i se mnou
bys naložila.“
PRACOVNÍ LIST GYMNÁZIUM JIŘÍHO GUTHA-JARKOVSKÉHO

Výňatek
Neumělecký text
"S knihami jsem začala, když jsme dokončili první film Lord of the Sky. Bylo nutné sehnat
peníze na další film a já jsem velice chtěla dělat příběh o Gilgamešovi, což je první příběh světa
napsaný člověkem, který vznikl v Mezopotámii a začala jsem psát scénář. Měl to být celovečerní
film, ale tam dlouho trvá, než se seženou peníze. Tak jsem šla do nakladatelství v Montrealu, kde
jsem předložila svoje práce. Měla jsem napsaný ještě jeden příběh The First Red Maple Leaf, což
je proč Kanada má v symbolu ten červený list a tak jsem to tam předložila. Nakladatelce se to
líbilo a ptala se, čím chci začít. Já jsem chtěla začít s příběhem The First Red Maple Leaf, jí se
moc líbily obrázky z Gilgameše, tak jsem to začala dělat. Byla to trilogie, vyšla na celém světě,
ve Spojených státech, v Brazílii a v Mexiku je kniha jako učební náplň. Pak jsem začala dělat
Pohádky tisíce a jedné noci. V Americe děti znají Aladina z produkce studia Walta Disneye, ale
neznají, že je to z kolekce Tisíce a jedné noci. Tak jsem zase vytvořila seriál knih, kde vysvětluji,
že ta Šeherezáda vyprávěla pohádky každou noc. Chtěla jsem jim dát představu o té literatuře.
To jsem se naučila od otce, ten si vybral světovou látku, která je známá jako literatura a je
důležitá pro vývoj mladého člověka. Jak on ve filmech, tak já jsem to potom dělala v knihách
a tím byly velice úspěšné."
Za trilogie Epos o Gilgamešovi získala Ludmila Zemanová mnoho cen, včetně nejvyšší
kanadské Governor General's Literary Award. Kniha je v amerických a mexických školách.
Mexická vláda vybere každý rok nejlepší
knihu na světě a koupí ji pro každé dítě.
Vybrala právě knihu Ludmily Zemanové
a pak ještě další. Její knihy jsou přeloženy
do mnoha jazyků, bohužel čeština dosud
chybí.
Radio Praha, Knihy Ludmily Zemanové
putují do celého světa 16-10-2012 17:21
Zdeňka Kuchyňová
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí
získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
PRACOVNÍ LIST GYMNÁZIUM JIŘÍHO GUTHA-JARKOVSKÉHO

Sotva se ukázal první třpyt jitra,
Gilgameš na svého přítele zvolal:
„Enkidu, příteli můj, tvá matka gazela,
otec tvůj divoký osel zplodili tebe.
Ti, jejichž ozdobou je ocas, vychovali tebe,
i dobytek polní se všemi pastvinami.
Ať cesty Enkiduovy v cedrovém lese
tě oplakávají a neutiší se v noci ni ve dne.
Ať oplakávají tě starší Uruku širého, hrazeného,
jejichž palce žehnaly nám.
Ať oplakávají tě úbočí vrchů i hory,
které jsme spolu zlézali.
Ať oplakávají tě nivy a naříkají jako matka tvá.
Ať oplakávají tě cypřiše i cedry,
které jsme v našem hněvu káceli.
Ať oplakává tě medvěd, hyena, pardál, tygr, leopard,
lev, divoký býk, srna i kozorožec a všechna zvěř
polni.
Ať oplakává tebe bystřina Ulai, po jejíchž březích
jsme se procházívali.
Ať oplakává tebe svatý Eufrat,
u něhož jsme čerpáfl do měchu vodu.
Ať oplakávají tě muži Uruku širého, hrazeného,
…my zabili jsme býka města.
Ať oplakává tě ten, jenž v městě Eridu tvé jméno.
vyzdvihl
Ať oplakává tě ten, jenž zrno vložil v ústa tvá.
Ať oplakává tě ten, jenž položil pod tebe máslo.
Ať oplakává tě ten, jenž vložil víno do tvých úst.
Ať oplakává tě nevěstka, jež pomazala tě olejem
jemným.
Ať oplakávají tě... z domu příbuzenstva,
EPOS O GILGAMEŠOVI
Výňatek
Umělecký text
Výňatek
Neumělecký text
kteří manželku, prstenec tvé rady...
Ať bratří jak sestry oplakávají tebe...
Byl jsem ti, Enkidu, matkou tvou i tvým otcem.
Na jeho pastvinách chci jej oplakávat.
Slyšte mne, muži, slyšte mne!
Slyšte mne, starší Uruku, slyšte mne!
Já pro Enkidua, přítele svého, pláči.
Jak plačka naříkám hořce.
Sekeru z ruky mé, luk s mého ramene,
meč s mého opasku, štít, jenž byl přede mnou,
můj sváteční šat, roucho mé radosti
uloupil démon zlý, který mne napadl.
Ó, můj příteli, můj mladší bratře, jenžs honil po
horách divoké osly a po stepi pardály,
Ó, Enkidu, příteli můj, můj mladší bratře, jenžs honil
po horách divoké osly a po stepi pardály,
my, kteří jsme dosáhli splnění tužeb svých a hory
zlezli,
lapili býka města a zabili,
Chumbabu skolili, jenž sídlil v cedrovém lese, —
jaký to spánek je, jenž se tě zmocnil?
Zachmuřen jsi a už mne neslyšíš?
Proč jen on hlavu nepozvedá?
Dotýkám se srdce jeho, to však již nebije.
Jako nevěsta zahalil si můj přitel svou tvář,
avšak já jako orel kroužím nad ním,
jako lvice, jejíž mláďata do jámy spadla,
před ním a za ním sem a tam chodím,“
Rve si vlasy a rozsévá jak hřeblem.
Roucha svá nejlepší strhává a odhazuje jak odporná.
PRACOVNÍ LIST GYMNÁZIUM JIŘÍHO GUTHA-JARKOVSKÉHO

Epos o Gilgamešovi (oratorium)
Epos o Gilgamešovi (H. 351) (en: The Epic of Gilgamesh) je vokální dílo Bohuslava Martinů, oratorium
pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Skladba, jejíž provedení trvá 50 minut, má tři části:
1. Gilgameš
2. Smrt Enkiduova
3. Vzývání (Invokace)
Dílo vzniklo na popud dirigenta Paula Sachera a je věnováno jeho ženě Maje Sacherové. Skladba měla
pod jeho dirigováním premiéru 23. ledna 1958 v Basileji ve Švýcarsku.
Obsah
Epos o Gilgamešovi pochází z dob počátku Babylónie, postupně se šířil po mnohá staletí ústním podáním
a tím vzniklo více verzí. Nejznámější písemný zápis tohoto sumerského eposu byl objeven na známých
12 novoasyrských tabulkách z asi 7. století př. n. l., z období konce této říše. Epos se dochoval i v jiných
verzích (chetitskou rozluštil český orientalista Bedřich Hrozný) a ve své době měl vliv na další, často
mnohem závažnější literární díla vzniklá později, včetně Bible. Je to nejstarší dochovaná slovesná
památka lidstva.
Dílo
Bohuslav Martinů použil při kompozici svého díla anglický překlad z asyrštiny, který roku 1930 dokončil
britský archeolog Reginald Campbell Thompson.
Úvodní část skladby vypráví o všemocném a nelítostném Gilgamešovi, vládci Uruku, a o stvoření
přírodního muže Enkidua. Ten žije pospolu se zvěří do doby než je sveden nevěstkou, ta jej odvádí do
Uruku aby se jako sok postavil Gilgamešovi.
Ve druhé části skladby se Gilgameš a Enkidu po vzájemném měření sil stanou přátelé. Bohužel Enkidu
z vůle bohů onemocní a umírá.
Závěrečná část díla popisuje, jak Gilgameš vyvolá Enkiduova ducha. Oba přátelé pak spolu vedou
filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě, přičemž mocný vládce a tyran zpytuje své svědomí.
Zpracování toho díla je považováno za geniální. Výbornému výsledku zajisté napomohla i skutečnost, že
Bohuslav Martinů se velmi zajímal o hudební formy raného baroka, kdy obdobná témata byla často
zhudebňována. Uplatnění recitace zde není jen podání pomocné ruky posluchači, ale umocňuje citlivě a
vkusně vlastní příběh. Je patrno, že autor musel nelehký text dlouho studovat.
Toto dílo bylo napsáno počátkem roku 1955, kdy autor žil ve francouzském Nice a prožíval produktivní
období ve kterém vytvářel hudební díla, kterými se svým "českým" laděním vracel do staré vlasti. Je
pozoruhodné, že právě tehdy dokázal zkomponovat monumentální skladbu, na základě tajemné a
vzrušující prastaré předlohy, v jejíž melodii nejsou žádné připomínky "češství". Za pár měsíců po Eposu
o Gilgamešovi dohotovil ryze "českou", na opuštěnou vlast vzpomínající kantátu Otvírání studánek.
Nejznámější nahrávka Eposu o Gilgamešovi je z roku 1976, kdy byl nahrán Symfonickým orchestrem
hlavního města Prahy FOK a Pražským filharmonickým sborem a sólisty za řízení Jiřího Bělohlávka.
Nově ji vydal na CD Supraphon v roce 2007.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgames
5. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí
získaných přečtením celého díla)
6. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
7. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
8. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
PRACOVNÍ LIST GYMNÁZIUM JIŘÍHO GUTHA-JARKOVSKÉHO