Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Bez zemědělců<br />
to v Moravském<br />
krasu nejde<br />
Zemědělství ovlivňuje životní prostředí jakož i jiné lidské<br />
činnosti. Současně je, dokonce více než jiné lidské<br />
činnosti, životním prostředím podmíněno. Na jedné<br />
straně se zemědělství svým určením zaměřuje na výrobu<br />
potravin a organických surovin pozměňováním přirozeného<br />
životního prostředí. Dosažení tohoto cíle závisí<br />
velkou měrou na dostupnosti přírodních zdrojů<br />
astále více na jejich kvalitě. Na druhé straně zemědělství<br />
tradičně přispívalo k utváření krajiny a zvyšování<br />
biodiverzity, takže v mnoha případech kultivovaná krajina<br />
a stanoviště určitých druhů mohou být udrženy<br />
pouze tehdy, jestliže budou zemědělské činnosti pokračovat.<br />
Zemědělská krajina Moravského krasu je v současnosti<br />
utvářena pestrou mozaikou polí, luk, křovin<br />
a zahrad v okolí vesnic. Zvláštní ráz ji dodávají četné<br />
závrty na loukách nebo na polích. Staré a hlubší závrty<br />
jsou často na první pohled skryté v remízcích nebo<br />
křoviskách. Při procházce kolem vesnic Ostrov u Macochy<br />
nebo Vilémovice náhodný návštěvník nebo turista<br />
uvidí v polích množství drobných i větších prohlubní<br />
nápadně připomínajících malé krátery. Jsou to závrty.<br />
Vznikají na místech výrazných puklin ve vápencích<br />
pozvolným rozpouštěním horniny a postupnou erozí<br />
půdy dovnitř závrtů. Další způsob vzniku závrtů, avšak<br />
mnohem méně častý, je zřícení stropu jeskyně.<br />
5.4.1855 takto vznikl u Holštejna závrt o ploše asi<br />
90 m 2 . Očitým svědkem události byl Jindřich Wankel,<br />
který ji popisuje následovně: „zřítila se za strašlivého<br />
lomozu partie země do hloubi a zmizela v podzemních<br />
dutinách, které zde pronikají vápencem. Pole, na kterém<br />
se tento závrt utvořil a na kterém nedala se dříve ani<br />
nepatrná sníženina pozorovati, rozprostírá se na mírné<br />
vyvýšenině v úzkém lesy obklopeném údolí asi 1000<br />
Opûtovnû propadl˘ revitalizovan˘ závrt na ÚÏlebí v Ostrovû u Macochy<br />
Ostrovská plo‰ina<br />
kroků od vesnice, dobře známé blízkostí četných rozlehlých<br />
jeskyní a velmi hlubokých propastí. Pohled na tuto<br />
nově vzniklou, téměř kolmou propast je hrůzný, jak pro<br />
její sráznost, tak pro nezvyklou podívanou.“<br />
Jen v polích kolem Ostrova u Macochy se v současnosti<br />
nachází kolem stovky závrtů. Každý rok k nim<br />
přibudou 1-2 nové, které vznikají jako úplně nové propady,<br />
nebo se pouze obnovují staré závrty. Některé<br />
závrty jsou zároveň i ponory drobných občasných<br />
potůčků. Pod vesnicí Šošůvka se např. až do r. 2000<br />
drobný tok ztrácel v několika ponorech hned pod vesnicí.<br />
V r. 2001 se ale ucpaly a potok začal protékat<br />
v délce asi 700 m polem dolinkou Podloučí a propadat<br />
se v závrtu na jejím konci. Většina významných ponorů<br />
a vyvěraček v Moravském krasu např. ponory Bílé<br />
vody v Holštejně, ponory Sloupského potoka, ponor<br />
Rudické propadání se ale nachází v lesích nebo na<br />
nezemědělské půdě. Na Ostrovské plošině patří mezi<br />
největší závrty Dolina a Městikáď. Závrt Dolina má<br />
průměr přes 200 m. Jeho ploché dno pokrývá vrstva<br />
půdy splavená z okolí a již odedávna zde bylo velmi<br />
úrodné pole. Proto připomíná kras na Balkánu, kde na<br />
vyprahlých krasových planinách se skalnatým povrchem<br />
jsou dosti často pole pouze na dně závrtů s větší<br />
V˘mûna zku‰eností s revitalizacemi závrtÛ - náv‰tûva<br />
odborníkÛ z Holandska a Rumunska v zemûdûlském<br />
podniku ZEMSPOL a.s.<br />
OCHRANA P¤ÍRODY, 60, 20<strong>05</strong>, ã. 5 149
Change language