OTOPNE SOUSTAVY TEPLOVODNI - strojar.com

3.1.2 Tlakové ztráty úístními (vřazenými) odpory
Kromě hydraulických ztát třenim vznikají v potÍubí rovněž tzý. zIÍáry ý nístních odporech
(armatury, ohyby' shybky' obchozy, přechody apod'), které jsou určcny vztahem:
o,.-=že,*,=,,
kde Ap,,,, Z- t|ako'lá zttéta místními odpory [Pa]
{
n
lý
- příslušný součinitel místoího odporu
- počet místnich odporů v úseku
- střední rychlost pÍoudění v průřezu úseku [m/s]
p - hustotá vody [kg/m3]
(3.8)
Tlaková ztráta místními odpory se ve v]ípočetní praxi označuje Z a je rovněž tabulkově
zpracována. Dosadíme'li do ro!.l]ice (3.8) vztah (3.6) získáme opět závislost na hmotnostní
pmtoku.
nqt l.Ť! '-:
A^ _ -?- .
'=l
"ťz
uu
3.1.3 c€lková tlaková ztráta
(3.9)
Celková tlaková ztráta úseku je součtem tlakoýých ztát tiením a místními odpory v úseku a
celková tlaková ztráta okruhuje součtem celkových árát úsek!.
=lp,.+lp^=l, j
! o-le! o=[^;-'' Ť'
^p,"
=R.l+Z
(3.10
Při výpočtu vnějších sítí je vhodné najít ekvivalentní délku k vřazeným odporum l"ru, ktelá se
získá porcvnáním výŤazů plo ztlátu ťeÍím (3'4) a pro ztráfu místními odpory (3'8)'
,"," =tE
*
(3.11
Celková tlaková ztráta úseku se určí jako součin měmé tlakové ztáty R a výpočtové délky L'
kteťá vznikne součtem skutečoé délky l a ekvivďentní délky l"n.
Ap"" = R'(l+ 1.'.")= R'L
(3.12