OTOPNE SOUSTAVY TEPLOVODNI - strojar.com

pouŽívá u těch částí otopné soustalT, kde potřebujeme zajistit rovnoměÍné zásobování více
míst. Příkladem může být vzájemrré propojeni více kotlových jednotek, napojení
vzduchotechnických jcdnotek, ležatý Iozvod ke stoupačkám v půdolysně rozsáhlých
obiektech apod.
Vertikální dvoutrubková soustava
protiploudá s tělesy piipojenými
na dvou stlanách větve
VeÍikální dvoutrubková soustava
souproudá (se spodním rozvodem)
obr' 4 Prctiproudé a souproudé zapojení dvoutubkové otopné soustavy
2.1.1.2 Jednotrubkové otopné soustavy
V jednotrubkové soustavě jsou tělesa propojena sédově' Znamená to, že otopná voda protéká
postupně jednotlivými otopnými tě]esy' zapojenými v okuhu. V úsecích rozvodu mezi tělesy
plotéká tedy směs přiváděné a vratné vody (obr. 3b) a nelze tedy jednoznačně stanovit, jedná.
li se o přívodní či vratné potubí' Teplota vody přiváděné do jcdnotlivých otopných těles
postupně klcsá a tim se měni i měmý výkon jednotliÚch otopných těles na jodnom okuhu.
Důsledkem tohoto zapojeni je nutnost přepočtu velikosti otopných těles podle skutečných
teplot otopné vody, daných umístěnim tělesa v okruhu'
Jednotrubkové, obzvláště horizontální otopné soustalT ziskávají v pos|odni době pro své
mnohé přednosti stále více zájemců. Navrhují se téměř výhadně jako nucené oběhy, které
vykazují větší tlakové ztráty'
Jednotrubkové otopné soustavy mohou být vertikální (dále jen Jvos) a horizontální
(JHos). Princip těchto zapojení vyjadřLtjc obr. 5, k1e.ý představuje to nojjednodušší pťůtočnó'
nejtnéně výbodné napojeni bez obtoků těles.