You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Střípky<br />
z Plzně<br />
Co bude<br />
s územím?<br />
Město si nechalo zpracovat studii<br />
řešení území Skvrňanská –<br />
Domažlická – Na Jíkalce přiléhající<br />
ke křižovatce ulic Skvrňanská<br />
a Domažlická. Ta se stane<br />
podkladem pro návrh nového<br />
Územního plánu města Plzně,<br />
jenž se v současné době zpracovává.<br />
Studie stanovila základní<br />
principy využití území, členění<br />
na nezastavitelné a zastavitelné<br />
plochy a posoudila perspektivu<br />
dalšího rozvoje s ohledem především<br />
na zátopové území Vejprnického<br />
potoka a řeky Mže.<br />
„Studie se soustředila na využití<br />
území podél řeky Mže a nivy Vejprnického<br />
potoka, kde jsou navrhovány<br />
jak volné pobytové louky,<br />
tak místa pro odpočinkové aktivity<br />
obyvatel. Rovněž obsahuje dopravní<br />
řešení napojení na stávající<br />
a navrhovanou komunikační<br />
sí, základní řešení inženýrských<br />
sítí a doporučenou etapizaci rozvoje<br />
zástavby,“ uvedl náměstek<br />
primátora Ing. Petr Rund.<br />
Hlavní myšlenkou je rehabilitace<br />
prostoru při ulici Skvrňanské<br />
a Vejprnické a možná dostavba<br />
je navržena tak, aby vznikla ucelená<br />
část bloku s městskou<br />
strukturou zástavby.<br />
Na kance likvidací<br />
rákosu<br />
Na likvidaci rákosu na Valše získá<br />
centrální obvod Plzeň 3 dotaci<br />
z Fondu životního prostředí.<br />
Sedmdesát tisíc korun má v první<br />
fázi pomoci lidem z Valchy,<br />
kteří jsou ohroženi divokými prasaty.<br />
Městská rada schválila<br />
použití této částky na likvidaci<br />
rákosu, který se nachází na ploše<br />
zhruba 1,6 ha. Tady se několik<br />
let po sobě zdržuje v podzimních<br />
a zimních měsících skupina<br />
divokých prasat, odhadem je to<br />
40 – 60 kusů.<br />
„Ohrožují bezpečnost občanů<br />
Valchy a poškozují pozemky<br />
v zastavěném území. Likvidací<br />
rákosu tak prasata ztratí úkryt<br />
a budou nucena se přesunout do<br />
lesa, kde je budou moci myslivci<br />
střílet. Příspěvek Městskému<br />
obvodu Plzeň 3 musí ještě schválit<br />
Zastupitelstvo města Plzně,“<br />
řekla radní Irena Rottová.<br />
24<br />
Zlaté časy Času Zlaté časy Času Zlaté časy Času <br />
Před šestnácti lety bylo v samotném centru Plzně na náměstí Republiky otevřeno pasážové Divadlo Čas.<br />
O deset let později, v době usilování o titul evropského města kultury, bylo divadélko uzavřeno. Tehdejší<br />
radní, kteří o likvidaci rozhodli, jsou bohudík pryč. Divadlo bohužel také. V seriálu „Zlaté časy Času“<br />
si chceme připomenout fragmenty z vystoupení významných umělců, kteří zpravidla dokázali podlehnout<br />
příjemné atmosféře sálu a prozradit na sebe nejednu originální historku. Oblíbené byly i dotazy<br />
zanechávané odjíždějícím umělcem svému následovníkovi.<br />
Ivan Mládek: „Martine, už jsi někdy s tím, co máš ode mě, zůstal cestou na kšeft viset?“<br />
Martin Dejdar: „Ivan je blázen do amerických automobilů. Jednou mně vyprávěl, že má<br />
bezva káru, která mu stojí na zahradě, a neví co s ní. Bylo mi jasný, že dvanáctimetrovýho<br />
Lincolna nemůže vydýchat žádnej závistivec. Absolvovali jsme s ním několik zájezdů,<br />
vešlo se nás tam asi dvanáct a byla to obrovská legrace. Zatím jezdí spolehlivě, takže<br />
na Ivanovu otázku odpovídám NE.“<br />
Martin Dejdar<br />
O hereckém temperamentu se říká, že je jakýmsi splašeným<br />
koněm. Neměl by samozřejmě chybět žádnému herci,<br />
velkým uměním ale je dokázat s ním pracovat. Zkrátka –<br />
umět splašeného koně zkrotit. A tak není výjimkou, že na<br />
divadle se objevují herci, jimž se říká ´trhači kulis´. Deklamují<br />
Radúze, a díky nezkrotnému temperamentu hravě<br />
utrhnou i kašírovanou skálu, k níž jsou divadelně přikováni.<br />
Martin Dejdar je jedním z vyvolených, které si Bůh<br />
Dionýsos zvolil za své satyry. Do vínku mu dal obrovské<br />
množství temperamentu, ovšem pod podmínkou, že se<br />
s ním naučí pracovat. A tak se postupně rodil herec, jehož<br />
mnohdy strhující temperament je vzápětí mistrovsky<br />
střídán střídmým gestem či plachým pohledem.<br />
Krotitel vlastního temperamentu<br />
Všichni jsme blázni<br />
V našem Divadle Ypsilon najdete<br />
rozdílný typy herců ve smyslu pohledu<br />
na komiku. Každej jsme jinej, ale přesto<br />
nás něco spojuje.<br />
Vezměte si třeba Lábuse. To není<br />
člověk, Jirka Lábus je ufoun. Třeba<br />
Marek Eben je taky ufoun, ale zase z jinýho<br />
pohledu. Ypsilonka je v podstatě<br />
divadlem kreatur. Tam je každej z nás<br />
svým způsobem blázen. Každej máme<br />
nějakou úchylku! Když z jeviště mluví<br />
Lábus, tak se utírají lidi až ve čtvrtý řadě,<br />
a on jim řekne: „Alespoň si něco<br />
z představení odnesete!“<br />
Marek Eben – to je zase jinej<br />
blázen. Ten musí mít pyžamo s nápletama<br />
a gumičkama na koncích.<br />
Jan Jiráň má fóbii ze zvířat a z přírody.<br />
Když jde do lesa, tak nosí ladičku<br />
a fouká, aby odradil hady. Teprve po<br />
dvaceti letech foukání se dozvěděl, že<br />
had je hluchej.<br />
Vacek, to je zase zoolog a místopředseda<br />
českých Greenpeace, takže<br />
je proti dálnicím. Bodej by nebyl, když<br />
nemá ani řidičský průkaz! Dobrý, ne?<br />
Dovedete si představit, jak se s ním<br />
v šatně řežeme? Já mám někdy pocit,<br />
že do divadla chodíme hlavně proto,<br />
že je v šatně ukrutná legrace. Kolikrát<br />
bohužel větší než na jevišti.<br />
Co se v mládí naučíš…<br />
Na DAMU byl naším ročníkovým<br />
profesorem Zdeněk Buchvaldek, který<br />
byl zároveň ředitelem Realistického<br />
divadla, a tak jsme tam tím pádem<br />
chodili dělat „křoví“. Tam jsem vlastně<br />
zažil první kontakty s divadelním zákulisím.<br />
Ve škole nás nabádali, abychom<br />
měli oči otevřené a dávali pozor,<br />
jak se herci připravují na představení,<br />
jak se rozcvičují. I chodil jsem a pozoroval:<br />
Pavel Pavlovský hrál Othella, tak<br />
jsem pootevřenými dveřmi sledoval,<br />
jak se rozmlouvá, a který z těch našich<br />
jazykolamů že používá. Říká radši „ououvej“,<br />
nebo „Mauuuuglí“? Představitel<br />
Shakespearova hrdiny si sedl před<br />
zrcadlo a začal artikulovat:<br />
„Hoovnooo, hoovno, hovnoo,<br />
hovno…“<br />
„Tak takhle je to,“ pomyslel jsem si,<br />
a byl ze mě v tu ránu mazák.<br />
Pro dalšího někdejšího hosta Divadla Čas Zlatu Adamovskou<br />
zanechal tehdy Martin Dejdar otázku:<br />
„Zlato, pamatuješ si, kdy jsem ti byl jako muž nejblíže?“<br />
Aktuální internetové noviny na www.plzensky<strong>rozhled</strong>.cz<br />
Boj o holý život<br />
Jednou jsme na zájezdu objevili hotel,<br />
kde bylo fantastické relaxační centrum<br />
s krásnou masérkou. Zrovna když<br />
jsme s Vackem leželi naložený ve<br />
vířivce, slyšíme z chodby hlas Pavla<br />
Nového, který o nás nevěděl. Domluvili<br />
jsme se rychle s personálem, aby<br />
nás zavolali, až bude Nový u masérky<br />
na stole. Pavel ulehl, já tiše poodhrnul<br />
závěs a pohledem se s masérkou domluvil,<br />
že se prohodíme. Postupně<br />
jsme na jeho zádech vyměnili její ruce<br />
za moje a já masíroval, masíroval. Po<br />
chvíli jsem mu pomalu začal hladit zadek.<br />
Nejprve spokojeně reagovalo<br />
Pavlovo tělo, pak se přidal i jeho hlas:<br />
„Vás si tady všichni chválej!“<br />
Pokračoval jsem s ještě větší vehemencí<br />
a ještě intimněji a Nový opět za<br />
chvíli slastně zahalekal: „Ale na vás<br />
jsou opravdu dobrý reference!“<br />
V tu chvíli už jsem nevydržel a vyprsknul.<br />
Pavel se otočil a dvě vteřiny<br />
bylo ticho. Pak stručně zařval:<br />
„Ty svině!!“ Věděl jsem, že je zle. Na<br />
nic už jsem nečekal a zdrhal. Při běhu<br />
jsem měl pocit, že mi jde o život…<br />
Jan Zajíc<br />
<strong>Plzeňský</strong> <strong>rozhled</strong> 13/2012