6 skladování ve velkoobchodních skladech a doprava - Polodriver
6 skladování ve velkoobchodních skladech a doprava - Polodriver
6 skladování ve velkoobchodních skladech a doprava - Polodriver
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 114<br />
6 SKLADOVÁNÍ VE VELKOOBCHODNÍCH SKLADECH A<br />
DOPRAVA<br />
RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY SKLADOVÁNÍ<br />
VE VELKOOBCHODNÍCH SKLADECH A DOPRAVA<br />
Při zajišťování oběhu zboží jsou využívány různé druhy skladů. Tyto<br />
sklady se třídí podle několika hledisek: podle stupňů mechanizace,<br />
podle jejich funkce a pro<strong>ve</strong>dení. Volba vhodného druhu skladu je<br />
technologickou i marketingovou záležitostí. Na správné volbě skladu<br />
závisí pružnost a rychlost celého zásobovacího systému a kvalita<br />
logistiky. K tomu přispívá i optimální výběr dopravy.<br />
Rychlý náhled<br />
CÍLE KAPITOLY SKLADOVÁNÍ VE VELKOOBCHODNÍCH SKLADECH A DOPRAVA<br />
Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY<br />
Budete umět:<br />
Získáte:<br />
• rozlišit druhy <strong>ve</strong>lkoobchodních skladů jako východiska pro jejich<br />
výběr z pohledu strategie firmy a volby optimální dopravy.<br />
• základní znalosti o druzích skladů dle vybraných hledisek třídění,<br />
• základní znalosti o druzích dopravy.<br />
Budete umět<br />
Získáte
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 115<br />
Budete schopni:<br />
• volit druh skladu pro zajištění optimálního zásobovacího systému,<br />
• volit druh dopravy.<br />
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU<br />
Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 120 minut.<br />
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY SKLADOVÁNÍ VE<br />
VELKOOBCHODNÍCH SKLADECH A DOPRAVA<br />
Druhy <strong>ve</strong>lkoobchodních skladů dle jejich funkce, dle stupně<br />
mechanizace, dle jejich pro<strong>ve</strong>dení a kvality, progresivní technologie,<br />
hlediska mechanizace skladu, kritéria volby dopravy, druhy dopravy<br />
PRŮVODCE STUDIEM 14<br />
Milí studenti, nyní vás čeká relativně krátké téma, na první pohled ne<br />
tolik významné, ale opak je pravdou. Kvalita zásobování a logistika<br />
jsou dnes pro úspěšnou obchodní firmu nezbytností. Optimální<br />
způsob <strong>skladování</strong> a <strong>doprava</strong> jsou silnou konkurenční výhodou.<br />
Obsah kapitoly není vyčerpávající, pro potřeby našeho předmětu však<br />
dostačující. Podrobněji bude tato problematika roz<strong>ve</strong>dena v kurzu<br />
Logistiky.<br />
Budete schopni<br />
Klíčová slova
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 116<br />
6.1 Úvodem<br />
Objektivní potřeba <strong>ve</strong>lkoobchodní činnosti souvisí se společenskou dělbou<br />
práce, postupným procesem specializace a koncentrace výroby na jedné straně<br />
a decentralizovaným maloobchodem na straně druhé. Bez <strong>ve</strong>lkoobchodního<br />
skladu, ať už samostatného <strong>ve</strong>lkoobchodníka nebo skladu v rámci <strong>ve</strong>lké<br />
retailingové firmy, se neobejdeme. Existuje <strong>ve</strong>lký počet různých druhů<br />
skladů. Jejich třídění se uskutečňuje podle různých hledisek. Volba skladu<br />
zohledňuje cílový trh (síť prodejních jednotek) a sortiment, kterému je nutné<br />
přizpůsobit druh skladu, aby rychlost pohybu zboží odpovídala rychlosti<br />
poptávky zákazníků. My se zaměříme v tomto kurzu pouze na základní<br />
klasifikaci skladů, a to dle jejich funkce, stupně mechanizace a pro<strong>ve</strong>dení.<br />
6.2 Základní druhy <strong>ve</strong>lkoobchodních skladů dle jejich funkce<br />
Podle toho, jakou základní funkci v zásobovacím systému sklady zabezpečují,<br />
známe sklady obchodní, odbytové, <strong>ve</strong>řejné a nájemní sklady, transitní sklady,<br />
sklady konsignační a celní.<br />
♦ obchodní sklad - slouží kromě <strong>skladování</strong> také k úpravě sortimentu<br />
(výrobního na obchodní), vyznačuje se <strong>ve</strong>lkým počtem různých dodavatelů i<br />
odběratelů,<br />
♦ odbytový sklad - jde o určitou formu obchodního skladu umístěného u<br />
výroby, vyznačuje se jedním výrobcem a <strong>ve</strong>lmi malým počtem výrobků a<br />
větším počtem odběratelů,<br />
♦ <strong>ve</strong>řejný a nájemní sklad - zajišťuje pro zákazníky <strong>skladování</strong> zboží a jeho<br />
vydávání dle obdržených dokladů, nájemní sklad slouží k pronajmutí<br />
skladové kapacity včetně manipulačního zařízení, další činnosti si zákazník<br />
zajišťuje sám,<br />
♦ tranzitní sklad - přijímá zboží, rozděluje, nakládá na dopravní prostředky<br />
pro dalšího odběratele, sklad je umístěn v místech <strong>ve</strong>lké překládky zboží (v<br />
přísta<strong>ve</strong>ch, na železničních překladištích apod.), rozšířené je využití tohoto<br />
skladu u sortimentu ovoce a zelenina,<br />
Potřeba VOS<br />
Klasifikace skladů<br />
Obchodní sklad<br />
Odbytový sklad<br />
Veřejný a nájemní<br />
sklad<br />
Tranzitní sklad
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 117<br />
♦ konsignační sklad - je sklad, který si odběratel zřizuje u dodavatele (zboží<br />
je skladováno na účet a riziko dodavatele), odběratel má právo si zboží podle<br />
potřeby odebírat a v určitém časovém odstupu platit, sklad se používá<br />
zejména při zásobování náhradními díly, výrobky výpočetní techniky a u<br />
některých značek zahraničních automobilů,<br />
♦ celní sklad - zahrnuje <strong>ve</strong>řejný celní sklad a svobodný celní sklad (pásmo),<br />
do těchto skladů se zboží dostává na základě celně schváleného určení:<br />
- <strong>ve</strong>řejný celní sklad slouží k uskladnění zboží, e<strong>ve</strong>ntuální úpravě, která<br />
nesmí změnit původní charakter zboží (kompletace, dokončení jeho<br />
povrchové úpravy, přebalování apod.)<br />
- svobodný celní sklad (pásmo) má povolenou celou řadu aktivit (jakékoliv<br />
průmyslové, obchodní nebo servisní činnosti). Kromě výše u<strong>ve</strong>dených aktivit<br />
<strong>ve</strong>řejného celního skladu může se zcela měnit charakter zboží, jako je např.<br />
šití konfekce, montáž počítačů z elektrických součástek apod. Umístění zboží<br />
do svobodného celního skladu nepodléhá dovoznímu clu, daním ani jiným<br />
dovozním poplatkům. Ty se platí až při pře<strong>ve</strong>dení zboží do volného oběhu<br />
(reexport, umístění na tuzemský trh).<br />
Svobodné celní sklady a svobodná celní pásma jsou vzhledem ke svému<br />
významu, zřizována pouze nařízením vlády ČR, jejich právní úprava je<br />
obsažena v celním zákoně č. 13/1993 Sb. a <strong>ve</strong> vnitřních předpisech celní<br />
správy: Rozhodnutí č. 10/2004 a č. 17/2004. Povolení k provozování<br />
svobodných celních pásem zůstává v platnosti i po vstupu do EU, pokud<br />
nejsou provozována v rozporu s nařízeními Rady a Komise (EHS). Svobodná<br />
celní pásma musí být ohraničena tak, aby bylo možno kontrolovat vstupy a<br />
výstupy zboží, pohyb osob i dopravních prostředků. V pásmu může být<br />
umístěno zboží bez ohledu na množství, s výjimkou vyplývající z dohod<br />
(Všeobecné dohody o clech a obchodu - Světová obchodní organizace<br />
apod.).<br />
Konsignační sklad<br />
Celní sklad
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 118<br />
6.3 Členění skladů dle stupně mechanizace, vnitroskladové<br />
technologie a progresivní skladové technologie<br />
Podle stupně mechanizace a skladové technologie členíme sklady na:<br />
• ruční, mechanizované, vysoce mechanizované a automatizované a<br />
plně automatizované.<br />
Členění dle stupně<br />
mechanizace<br />
♦ ruční sklad - s převažující ruční manipulací, Ruční sklad<br />
♦ mechanizovaný sklad - uplatňuje jednotlivé mechanizační prostředky pro<br />
práci se zbožím, které však netvoří celek a řeší pouze dílčí části pohybu zboží,<br />
♦ vysoce mechanizovaný sklad - je sklad s progresivní technologií, s určitými<br />
prvky automatizace, přičemž <strong>ve</strong> všech třech složkách práce skladu, tj. u<br />
příjmu, <strong>skladování</strong> a vyskladňování spolupracuje člověk, tento systém je<br />
v Evropě koncem 80. let hodnocen jako nejefektivnější,<br />
♦ automatizovaný sklad - má část pohybu zboží zajištěnou automaticky,<br />
nejčastěji to bývá řešení vlastního <strong>skladování</strong>, tj. ukládání manipulačních<br />
jednotek na požadované místo a jejich vyvážení pro expedici,<br />
♦ plně automatizovaný sklad - je sklad, kde jsou automatizovány téměř<br />
všechny nebo úplně všechny manipulační procesy,<br />
Řízení skladu off-line představuje nepropojený systém, tzn., že neexistuje<br />
přímé spojení mezi tokem informací a tokem zboží. Složitá rozhodnutí a<br />
přenos příkazů vykonává člověk (většina tzv. výškových skladů). Je-li zařízení<br />
pro zpracování informací napojeno přímo na fyzický tok zboží, hovoříme o<br />
tzv. propojeném systému on-line. Člověk provádí pouze kontrolu. V oblasti<br />
obchodní činnosti není těchto plně automatizovaných skladů mnoho, protože<br />
ačkoliv jsou technicky realizovatelné, jejich provoz je značně nákladný.<br />
V evropských podmínkách jsou rozšířené sklady různé technologie. Nejčastěji<br />
se vyskytují vysoce mechanizované sklady, které jsou ekonomicky<br />
Mechanizovaný sklad<br />
Vysoce<br />
mechanizovaný sklad<br />
Automatizovaný sklad<br />
Plně automatizovaný<br />
Progresivní
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 119<br />
nejefektivnější, neboť umožňují využít synergického efektu základních<br />
principů progresivní technologie. Tyto principy spojují všechny efektivní<br />
zásady <strong>ve</strong>dení skladu, a to : optimální využití objemových, strojových i<br />
lidských kapacit (tj. kapacity skladu, skladové technologie a lidí), účelné<br />
vnitřní členění skladu (dispoziční řešení skladu), racionální dialog s počítačem<br />
(elektronizace pohybu zboží), racionální průběh a průtok zboží skladem,<br />
optimální cesty zboží, rovnoměrný denní výkon a spolehlivost, <strong>ve</strong>doucí<br />
k optimálnímu využití všech lidských a strojových kapacit, důraz na<br />
horizontální dopravu (křížení horizontální dopravy s <strong>ve</strong>rtikální zpomaluje<br />
pohyb zboží).<br />
Stupeň mechanizace skladu závisí také na charakteru dodá<strong>ve</strong>k (individuální<br />
odběr či hromadný), počtu druhů zboží, počtu odběratelů, rychlosti systému,<br />
in<strong>ve</strong>stičních nákladech a provozních nákladech, výběru sortimentu (obrátce<br />
zboží), rozměru zboží a na určitém typu maloobchodních jednotek.<br />
6.4 Základní druhy skladů dle jejich pro<strong>ve</strong>dení<br />
Podle pro<strong>ve</strong>dení rozlišujeme 3 základní druhy skladů. Jedná se o sklady<br />
halové, výškové a patrové. Každý z těchto druhů skladů má své typické znaky<br />
a praktické využití pro určitý sortiment, včetně výhod a nevýhod.<br />
Halové sklady mají jednoduchou konstrukci, která svým tvarem připomíná<br />
ležící hranol o čt<strong>ve</strong>rcové nebo obdélníkové základně. Rozlišujeme: běžné<br />
halové sklady do světlé výšky 6 m, středně vysoké nad 6-12 m, optimální<br />
výškou skladu je 7,2 světlé výšky, která umožňuje využití 6 palet nad sebou a<br />
použití klasických vysokozdvižných vozíků. Vyšší uskladnění palet vyžaduje<br />
speciální technologii tj. speciální vysokozdvižné vozíky nebo regálové<br />
zakladače. Světlá výška je výška, do které je možno skladovat a stohovat<br />
zboží. Není to faktická výška skladu.<br />
Výhody skladu: vyhovují moderní skladové technologii, protože mají<br />
jednoduchý pohyb zboží, dle potřeby mohou být přistavovány, neboť<br />
in<strong>ve</strong>stiční náklady nejsou <strong>ve</strong>lké. Nevýhody: přílišná náročnost na pozemky.<br />
Výškové sklady jsou zvláštní formou mechanizovaného popř.<br />
automatizovaného skladu nad 12 m světlé výšky. Regálová konstrukce nese<br />
střešní konstrukci. Skladová technologie je založena na paletizaci. Obsluhu<br />
skladu zajišťují tzv. regálové zakladače, které projíždějí na kolejích<br />
technologie<br />
Na čem závisí stupeň<br />
mechanizace skladu<br />
Klasifikace skladů<br />
Halové sklady<br />
Výhody/Nevýhody<br />
Výškové sklady
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 120<br />
v regálových uličkách. Regálový zakladač je plošina pohybující se s nákladem<br />
v podélném směru i do výšky. Náklad na paletě se uskladňuje v regálových<br />
buňkách. Zvláštností výškového skladu je kompletní elektrická výbava na<br />
pohon mechanizačních a dopravních prostředků, pro zařízení na elektrické<br />
zpracování dat, popř. řízení pohybu zboží.<br />
Výhody: vyšší využití sta<strong>ve</strong>bního pozemku, tím i snížení in<strong>ve</strong>stičních<br />
nákladů při výstavbě, maximální možnost mechanizace a automatizace,<br />
výrazný růst produktivity práce, snížení spotřeby živé práce, kratší doba obratu<br />
zásob. Nevýhody: nebezpečí ochromení provozu skladu při závadě některého<br />
mechanizačního prostředku nebo při přerušení dodávky elektrického proudu.<br />
Patrové sklady jsou také označovány jako sklady etážové nebo vícepodlažní.<br />
Celková skladovací plocha je rozdělena do dvou i více podlaží, a proto zabírají<br />
méně sta<strong>ve</strong>bní plochy než sklady halové. Protože mají menší nosnost podlaží,<br />
je <strong>ve</strong>lmi obtížné vyřešit v nich komplexní mechanizaci. Rychlost pohybu zboží<br />
je nižší než u halových skladů, protože pohyb zboží je tříštěn a kromě<br />
horizontální dopravy je v těchto <strong>skladech</strong> nezbytná i <strong>ve</strong>rtikální <strong>doprava</strong>. Tento<br />
typ skladu je však účelný a vhodný pro zboží malých rozměrů, lehké a<br />
objevující se v menším množství zásob, jako jsou např. hodinářské výrobky,<br />
klenoty, obuv, kožená galanterie apod.<br />
Výhody: minimální požadavky na plochu pozemku. Nevýhody: zvýšené<br />
náklady vyplývající ze zajištění nosnosti podlaží a <strong>ve</strong>rtikální dopravy, menší<br />
využití skladového prostoru (nosné sloupy), zvýšené náklady na horizontální a<br />
<strong>ve</strong>rtikální dopravu, omezené možnosti skladové technologie.<br />
6.5 Volba skladu<br />
Rozhodování o volbě skladu je technologickou i marketingovou záležitostí.<br />
Firma si musí identifikovat cílový trh, kterým mohou být maloobchodníci<br />
různých druhů např. se sítěmi supermarketů, hypermarketů či sítí<br />
specializovaných. Cílovému trhu jsou podřízena další rozhodnutí týkající se<br />
stupně mechanizace skladu a pro<strong>ve</strong>dení skladu. Síť supermarketů vyžaduje<br />
hromadné odběry zboží širokého a hlubokého sortimentu, naopak úzce<br />
specializované prodejny potřebují spíše individuální odběry, neboť nakupují<br />
menší množství zboží. Těm prvním by nejlépe vyhovoval vysoce<br />
mechanizovaný sklad, halový nebo výškový, těm druhým ruční sklad resp.<br />
Výhody/Nevýhody<br />
Patrové sklady<br />
Výhody/Nevýhody<br />
Volba skladu a cílový<br />
trh
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 121<br />
mechanizovaný v patrovém pro<strong>ve</strong>dení. U sortimentu se rovněž posuzuje<br />
rozměr zboží, jeho balení a četnost objedná<strong>ve</strong>k, nebo-li rychlost systému.<br />
Cílový trh, představován konkrétními maloobchodními jednotkami, umožňuje<br />
dosáhnout určitého obratu, a proto musí být volba skladu spojována<br />
s efektivností in<strong>ve</strong>stic na jeho výstavbu a náklady na provoz.<br />
Volba skladů je tedy spojena s požadavky na rychlost zásobovacího systému,<br />
na charakter sortimentu a četnost dodá<strong>ve</strong>k. Každému typu MOJ odpovídá<br />
konkrétní typ skladu, jeho schopnost zajistit požadovanou rychlost zásobování.<br />
Jen tak docílíme optimálního výkonu celého logistického řetězce.<br />
KONTROLNÍ OTÁZKA 21<br />
1. Jak se nazývá sklad, který si odběratel zřizuje u dodavatele<br />
(zboží je skladováno na účet a riziko dodavatele)?<br />
2. Které sklady se nejčastěji vyskytují v evropských podmínkách?<br />
3. Na čem je závislý stupeň mechanizace skladu?<br />
4. Který druh skladu dle pro<strong>ve</strong>dení je vhodný na <strong>skladování</strong> zboží<br />
s nižší frek<strong>ve</strong>ncí poptávky?<br />
5. Který druh skladu dle pro<strong>ve</strong>dení umožňuje výrazný růst<br />
produktivity práce, snížení spotřeby živé práce a rychlejší<br />
průtokovost zboží?<br />
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ 4<br />
Jaký druh skladu dle pro<strong>ve</strong>dení a stupně mechanizace byste doporučili<br />
pro zásobování sítě <strong>ve</strong>lkokapacitních maloobchodních jednotek?<br />
…<br />
…<br />
Kritéria volby
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 122<br />
6.6 Doprava<br />
Dopravu můžeme definovat jako souhrn činností, jimiž se uskutečňuje pohyb<br />
dopravních prostředků po dopravních cestách. Jde o samostatné odvětví NH,<br />
jehož součástí je nákladní <strong>doprava</strong>.<br />
Obchodní firmy se musí rozhodovat o volbě dopravy, neboť charakter<br />
dopravního prostředku ovlivňuje ceny výrobků, včasnost dodá<strong>ve</strong>k a jejich stav.<br />
Firmy se rozhodují především o těchto kritériích volby: rychlost, frek<strong>ve</strong>nce,<br />
spolehlivost, způsobilost, dostupnost a nákladovost. Dnešní doba umožňuje<br />
kombinovat několik druhů dopravy, dva nebo i více. Napomáhá tomu<br />
kontejnerizace, která znamená uložení zboží do beden, které se snadno mohou<br />
překládat při změně dopravy.<br />
Systém nákladní dopravy představuje mnoho druhů dopravních prostředků.<br />
Rozlišujeme 5 hlavních druhů dopravy: železniční, lodní, resp. vodní,<br />
kamiónovou, potrubní, leteckou.<br />
I když se podíl železniční dopravy na celkové dopravě zmenšuje, je stále<br />
největší. Je efektivní při přepravě <strong>ve</strong>lkých nákladů na <strong>ve</strong>lké vzdálenosti, jako<br />
jsou uhlí, písek, rudy, zemědělské produkty apod. Je však třeba dbát na to, aby<br />
byly vagóny plně vytížené.<br />
Lodní <strong>doprava</strong> zahrnuje vnitrozemskou dopravu a mořskou. Je vhodná pro<br />
<strong>ve</strong>lké náklady, které nepodléhají zkáze. Nevýhodou je její pomalost a <strong>ve</strong>lká<br />
závislost na klimatických podmínkách.<br />
Neustále zvyšuje svůj podíl na přepravovaném množství zboží. Nejvíce se<br />
využívá <strong>ve</strong> vnitrozemí, je <strong>ve</strong>lmi pružná, jak z hlediska času, tak i směrů<br />
dopravy. O kamiónové dopravě se hovoří, že je to <strong>doprava</strong> „ode d<strong>ve</strong>ří ke<br />
d<strong>ve</strong>řím“, neboť umožňuje zboží minimálně překládat, čímž se snižují časové<br />
ztráty i riziko poškození.<br />
Zaměřuje se na dopravu ropy, uhlí a chemikálií od jejich zdrojů na trh. Je<br />
levnější než železniční <strong>doprava</strong>, ale dražší než lodní. Potrubní <strong>doprava</strong> je<br />
oblíbená i v rámci výrobního procesu i na <strong>ve</strong>lké vzdálenosti (např. plynovody).<br />
Kritéria volby<br />
dopravy<br />
Druhy dopravy<br />
Železniční <strong>doprava</strong><br />
Lodní <strong>doprava</strong><br />
Kamiónová <strong>doprava</strong><br />
Potrubní <strong>doprava</strong>
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 123<br />
Procento přepravovaného zboží leteckou dopravou je poměrně nízké.<br />
Poplatky za leteckou dopravu jsou <strong>ve</strong>lmi vysoké. Efektivní je v případě, že je<br />
potřebná její rychlost u zboží rychle podléhajícího zkáze (čerstvě řezané<br />
květiny) a u zboží s vysokou hodnotou (klenoty). Je výhodná u přímých<br />
dodá<strong>ve</strong>k, které umožňují snižovat počet potřebných skladů a náklady na<br />
udržování zásob.<br />
Každý druh dopravy má své výhody a nevýhody. Volba druhu dopravy musí<br />
komplexně posoudit všechna nákladová kritéria systému fyzické distribuce<br />
zboží. Volba dopravy souvisí se sítí skladů, výběrem druhu skladu, a to<br />
všechno <strong>ve</strong> vztahu k cílovému trhu. Rozhoduje zejména <strong>ve</strong>likost cílového trhu,<br />
charakter zboží a rychlost jeho obrátky.<br />
Např. hustota sítě železniční dopravy může být pružně doplňována potřebnou<br />
sítí skladů a naopak. Kamiónová <strong>doprava</strong> neustále zvyšuje svůj podíl na<br />
celkovém množství přepravovaného zboží, neboť je <strong>ve</strong>lmi pružná, rychlá a<br />
využívaná i na kratší vzdálenost. Drahá letecká <strong>doprava</strong> na druhé straně<br />
snižuje v mnoha případech firmám počet potřebných skladů, a tudíž náklady<br />
na <strong>skladování</strong> a udržování zásob, neboť je <strong>ve</strong>lmi rychlá a využívá se často pro<br />
přímé dodávky zboží.<br />
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ 5<br />
Vyhodnoťte jednotlivé druhy dopravy z hlediska jejich rychlosti,<br />
mobility a nákladovosti. Aplikujte na podmínky ČR.<br />
Letecká <strong>doprava</strong><br />
Volba druhu dopravy
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 124<br />
KONTROLNÍ OTÁZKA 22<br />
1. Jaká kritéria ovlivňují výběr dopravního prostředku?<br />
2. Který druh dopravy představuje všeobecně stále největší podíl<br />
na celkovém množství přepravovaného zboží?<br />
3. V jakých případech je efektivní letecká <strong>doprava</strong>?<br />
SHRNUTÍ KAPITOLY SKLADOVÁNÍ VE VELKOOBCHODNÍCH<br />
SKLADECH A DOPRAVA<br />
Síť <strong>ve</strong>lkoobchodních skladů vytváří zásobovací systém maloobchodu.<br />
Existují různé druhy skladů, podle jejich funkce, kterou zajišťují,<br />
podle stupně mechanizace a dle pro<strong>ve</strong>dení.<br />
Podle funkce rozeznáváme sklady obchodní, odbytové, <strong>ve</strong>řejné a<br />
nájemní sklady, tranzitní sklady, konsignační a celní.<br />
Podle stupně mechanizace existují sklady ruční, mechanizované,<br />
vysoce mechanizované, automatizované a plně automatizované.<br />
Nejrozšířenější jsou v Evropě sklady vysoce mechanizované<br />
využívající progresivní technologii, která umožňuje využívat<br />
synergický efekt.<br />
Podle pro<strong>ve</strong>dení jsou využívány sklady halové, výškové a patrové.<br />
Každý z nich má své výhody a nevýhody.<br />
Volba skladu vychází z cílového trhu. To znamená, koho zásobujeme,<br />
jak <strong>ve</strong>lké budou dodávky a jak často. Budeme volit pro<strong>ve</strong>dení skladu<br />
a stupeň mechanizace, aby rychlost a kvalita dodá<strong>ve</strong>k odpovídala<br />
požadavkům odběratele<br />
Kvalitní zásobovací systém není založen pouze na volbě skladu, ale<br />
také dopravního prostředku. O jeho výběru rozhoduje cena zboží,<br />
Struktura<br />
<strong>ve</strong>lkoobchodních<br />
skladů<br />
Sklady dle funkce<br />
Sklady dle stupně<br />
mechanizace<br />
Sklady dle pro<strong>ve</strong>dení<br />
Volba skladu<br />
Doprava
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 125<br />
včasnost dodá<strong>ve</strong>k, jejich stav, rychlost, frek<strong>ve</strong>nce, spolehlivost,<br />
způsobilost, dostupnost a nákladovost. Existuje 5 základních druhů<br />
dopravy: železniční, lodní, kamiónová, potrubní, letecká. Každá z nich<br />
má své výhody a nevýhody.<br />
ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI, NÁVODY 21<br />
1. Konsignační.<br />
2. Vysoce mechanizované sklady.<br />
3. Na charakteru dodá<strong>ve</strong>k (individuální odběr či hromadný),<br />
počtu druhů zboží, počtu odběratelů, rychlosti systému,<br />
in<strong>ve</strong>stičních nákladech a provozních nákladech, výběru<br />
sortimentu (obrátce zboží), rozměru zboží, na určitém typu<br />
maloobchodních jednotek.<br />
4. Patrový, protože má pomalejší pohyb zboží vzhledem ke<br />
křížení jak horizontálního, tak <strong>ve</strong>rtikálního pohybu v objektu.<br />
5. Výškový sklad.<br />
ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI, NÁVODY 22<br />
1. Ceny výrobků, včasnost dodá<strong>ve</strong>k a jejich stav, rychlost,<br />
frek<strong>ve</strong>nce, spolehlivost, způsobilost, dostupnost a<br />
nákladovost.<br />
2. Železniční <strong>doprava</strong>.<br />
3. Při přepravě zboží rychle podléhajícího zkáze, pro zboží<br />
s vysokou hodnotou (drahé šperky), u přímých dodá<strong>ve</strong>k bez<br />
potřebné skladové sítě.<br />
…<br />
…
Halina Starzyczná, Ekonomika obchodu 126<br />
PRŮVODCE STUDIEM 15<br />
Po zvládnutí 6. kapitoly jste v polovině našeho předmětu. Blahopřeji.<br />
Znáte již spoustu věcí o obchodě, maloobchodě i <strong>ve</strong>lkoobchodě. Čeká<br />
vás druhá část, <strong>ve</strong> které soustředíme pozornost hlavně na maloobchod.
Change language