hypotroficky plod a pece porodni asistentky.pdf - Západočeská ...

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA 

V PLZNI 

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ 

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 

2012 Aneta Šlehoferová

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ 

Studijní program: Porodní asistence B5349 

Aneta Šlehoferová 

Studijní obor: Porodní asistentka 5341R007 

HYPOTROFICKÝ PLOD A PÉČE PORODNÍ 

ASISTENTKY 

Bakalářská práce 

Vedoucí práce: Bc. Dana Špidlenová 

PLZEŇ 2012

Prohlášení: 

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité 

prameny jsem uvedla v seznamu pouţitých zdrojů. 

V Plzni dne 28.3. 2012 ……………………. 

vlastnoruční podpis

Děkuji Bc. Daně Špidlenové za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a 

materiálních podkladů.

Příjmení a jméno: Šlehoferová Aneta 

Katedra: Ošetřovatelství a porodní asistence 

Anotace 

Název práce: Hypotrofický plod a péče porodní asistentky 

Vedoucí práce: Bc. Dana Špidlenová 

Počet stran: číslované: 53, nečíslované: 18 

Počet příloh: 7 

Počet pouţité literatury: 23 

Klíčová slova: hypotrofický plod, hypotrofický novorozenec, péče o ţenu, péče o 

Souhrn: 

hypotrofického novorozence 

Bakalářská práce obsahuje dvě části – teoretickou a praktickou část. Teoretická část se 

zabývá definicí hypotrofického plodu, diagnostikou hypotrofie plodu, léčbou a 

ukončením těhotenství. V teoretické části je také obsaţena definice hypotrofického 

novorozence, jeho komplikace a péče o hypotrofického novorozence. V praktické části 

je zpracován kvalitativní výzkum formou rozhovoru.

Surname and name: Šlehoferová Aneta 

Annotation 

Department of Nursing and Midwifery Assistance 

Title of thesis: Hypotrophic fetus and midwifery care 

Consultant: Bc. Dana Špidlenová 

Number of pages: numbered: 53, non numbered:18 

Number of appendices: 7 

Number of literature items used: 23 

Key words: hypotrophic fetus, hypotrophic newborn, care of women,care of newborn 

Summary: 

hypotrophic 

Thesis comprises two parts – theoretical and practical part. The theoretical part deals 

with the definition of hypotrophic fetus, fetalhypotrophy diagnosis, treatment and 

termination of pregnancy. In the theoretical part also contains the definition of 

hypotrophic newborn, its complications and care of it. In the practical part of a 

qualitative research through interviews.

OBSAH 

ÚVOD ..........................................................................................................................9 

TERORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 10 

1. HYPOTROFICKÝ PLOD................................................................................. 10 

1.1. KLASIFIKACE HYPOTROFICKÝCH PLODŮ ........................................................ 10 

1.1.1. Typ I. symetrický, proporcionální ............................................................ 11 

1.1.2. Typ II. asymetrický, dysproporcionální .................................................... 11 

1.1.3. Typ III. smíšený ....................................................................................... 11 

1.2. ETIOLOGIE HYPOTROFICKÉHO PLODU............................................................. 11 

1.2.1. Mateřské faktory ...................................................................................... 12 

1.2.2. Fetální faktory .......................................................................................... 14 

1.2.3. Placentární faktory ................................................................................... 14 

1.3. DIAGNOSTIKA HYPOTROFICKÉHO PLODU........................................................ 15 

1.3.1. Gravidometrie .......................................................................................... 15 

1.3.2. Ultrazvuková biometrie ............................................................................ 15 

1.3.3. Odhad porodní hmotnosti plodu ............................................................... 16 

1.3.4. Oligohydramnion ..................................................................................... 17 

1.3.5. Dopplerovská flowmetrie ......................................................................... 17 

1.3.6. Monitorování základních ţivotních projevů plodu .................................... 17 

1.3.7. Biofyzikální profil plodu .......................................................................... 18 

1.3.8. Kordocentéza ........................................................................................... 19 

1.4. LÉČBA .......................................................................................................... 19 

1.4.1. Klidová terapie ......................................................................................... 19 

1.4.2. Polohování těhotné ................................................................................... 20 

1.4.3. Kyselina acetylsalicylová (ASA) .............................................................. 20 

1.4.4. β –sympatomimetika ................................................................................ 20 

1.4.5. Heparin a antikoagulancia ........................................................................ 20 

1.4.6. Vyuţití efektu oxidu dusnatého ................................................................ 21 

1.5. UKONČENÍ TĚHOTENSTVÍ .............................................................................. 21 

1.5.1. Vaginální porod ....................................................................................... 21 

1.5.2. Primární císařský řez ................................................................................ 22 

2. PÉČE O ŢENU .................................................................................................. 23 

2.1. PÉČE O ŢENU PŘI VAGINÁLNÍM PORODU ......................................................... 23 

2.2. PÉČE O ŢENU PŘI CÍSAŘSKÉM ŘEZU ................................................................ 24 

2.3. PÉČE O ŢENU NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ ....................................................... 24 

3. HYPOTROFICKÝ NOVOROZENEC ............................................................. 26 

3.1. ROZDĚLENÍ ................................................................................................... 26 

3.2. KOMPLIKACE HYPOTROFICKÉHO NOVOROZENCE ............................................ 27 

3.2.1. Hypotermie .............................................................................................. 27 

3.2.2. Hypoglykémie .......................................................................................... 27 

3.2.3. Polycytemie ............................................................................................. 28 

3.2.4. Hyperbilirubinémie .................................................................................. 28 

3.3. PÉČE O HYPOTROFICKÉHO NOVOROZENCE...................................................... 28 

3.3.1. Ošetření na porodním sále ........................................................................ 29 

3.3.2. Následná péče .......................................................................................... 30

3.3.3. Propuštění do domácí péče ....................................................................... 31 

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 32 

4. FORMULACE PROBLÉMU ............................................................................ 32 

5. STANOVENÍ CÍLE ........................................................................................... 32 

5.1. HLAVNÍ CÍL .................................................................................................. 32 

5.1.1. Dílčí cíle .................................................................................................. 32 

6. VZOREK RESPONDENTŮ ............................................................................. 33 

7. METODIKA VÝZKUMU ................................................................................. 33 

ROZHOVOR Č. 1 S KLIENTKOU S.F. .................................................................. 34 

ROZHOVOR Č. 2 S KLIENTKOU J.B. .................................................................. 46 

8. ZÁVĚREČNÁ DISKUZE ................................................................................. 59 

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 63 

SEZNAM LITERATURY ......................................................................................... 64 

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ....................................................................... 66 

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 67

ÚVOD 

V době praxe na rizikovém oddělení jsem se často setkávala s ţenami, které byly 

hospitalizovány s diagnózou hypotrofie plodu. Ţeny většinou přicházely s pláčem 

a strachem o osud svého dítěte. Nejčastější otázkou bylo, co se bude dále dít a jaké 

muţe mít hypotrofie plodu následky. Úkolem porodní asistentky je ţenu především 

uklidnit, poskytnout jí dostatek informací o této problematice a seznámit ji s průběhem 

hospitalizace. Není vţdy snadné zodpovědět veškeré otázky. Právě z tohoto důvodu 

jsme si zvolila téma své bakalářské práce. Myslím si, ţe je důleţité znát problematiku 

hypotrofie plodu. 

V teoretické části jsem popsala definici hypotrofie plodu, rozdělení hypotrofických 

plodů a novorozenců, moţnosti diagnostiky a léčby hypotrofie plodu a ukončení 

těhotenství s diagnózou hypotrofie plodu. Popsala jsem také moţné komplikace, 

kterými je hypotrofický novorozenec ohroţen a péči o hypotrofického novorozence a o 

ţenu, které byla diagnostikována hypotrofie plodu. Problematiku hypotrofického 

novorozence je také důleţité znát, protoţe porodem péče o hypotrofický 

plod/novorozence a jeho matku nekončí. 

V praktické části jsem pouţila kvalitativní výzkum. Vyuţila jsem metody rozhovoru, 

který jsem provedla s dvěma ţenami, kterým byla diagnostikována hypotrofie plodu. 

Ve své práci se zaměřuji na vývoj plodu během těhotenství a na vývoj novorozence 

v době tří měsíců po porodu. Dále se zaměřuji na pocity ţeny při diagnostice hypotrofie 

plodu, proţívání porodu a doby tří měsíců po porodu. Zaměřuji se také na to, jak ţeny 

vnímaly porodní asistentku v jednotlivých obdobích. Zda byly ţeny spokojené 

s poskytováním informací o problematice hypotrofie plodu, zda jim pomohla při porodu 

a jestli by chtěly na péči porodní asistentky během těhotenství, porodu a poporodního 

období něco změnit. 

9

TERORETICKÁ ČÁST 

1. HYPOTROFICKÝ PLOD 

Termín hypotrofický plod označuje plod, který je porozen v termínu, má všechny 

známky zralého donošeného plodu kromě výrazně niţší porodní hmotnosti. Porodní 

hmotnost je pod 10. percentilem pro daný gestační věk. 

Jako samostatnou nosologickou jednotku popsal poprvé hypotrofii plodu newyorský 

pediatr Lubchenco v roce 1963. Prokázal, ţe novorozenci narození v termínu porodu 

jejichţ porodní hmotnosti jsou pod 10. percentilem odpovídající hmotnosti daného 

gestačního věku, mají zvýšenou perinatální mortalitu a morbiditu. Tito novorozenci jsou 

ovšem značně heterogenní a proto se v dnešní době se pouţívá termín FGR (= fetal 

growht restriction), který označuje všechny plody s hmotností pod 10. percentilem pro 

daný gestační věk. (18) 

Zhruba 70% hypotrofických plodů, jsou plody konstitučně malé. Jejich aktuální 

hmotnost v určitém gestačním věku je niţší neţ referenční limit pro daný gestační věk. 

Tyto plody označuje termín SGA (= small for gestational age). Prognóza novorozenců 

je dobrá. Příčiny plodů označených termín SGA je parita těhotné, rasové faktory, výška 

těhotné, hmotnost a další faktory. (18) 

Zbylých 30% plodů jsou označování termínem IUGR (= intrauterine growth 

restriction). Tento termín označuje ovlivnění růstu plodu patologickým procesem. 

Z 80% je způsoben intrauterinní malnutricí plodu. Malnutrice se u plodu projeví nízkou 

porodní vahou, ale také ztrátou podkoţního tuku a sníţením mnoţství svalové hmoty. 

Růstová retardace se projeví opoţděním intrauterinního růstu a vývoje plodu o 3-4 

týdny dle ultrazvukové biometrie vzhledem ke gestačnímu stáří. Odchylky biometrie se 

nejdříve projeví při měření obvodu hlavičky a břicha. (8,18) 

1.1. Klasifikace hypotrofických plodů 

Rozlišujeme tři typy hypotrofických plodů podle toho, v jaké fázi těhotenství se 

hypotrofie plodu začala vyvíjet. 

10

1.1.1. Typ I. symetrický, proporcionální 

Plod zaostává v růstu a vývoji jiţ od začátku těhotenství, tedy před 30. t.g.. Jedná se 

o chronický typ retardace. Jde o sníţení růstového potencionálu celého těla plodu. 

Insuficience placenty není výrazná, placenta je malá, většinou bez patrných 

histologických změn. Také se méně vyskytuje intrapartální hypoxie. Symetrický typ je 

méně častý. Tvoří 20-30% všech růstově retardovaných plodů.(8,18) 

1.1.2. Typ II. asymetrický, dysproporcionální 

Tento typ se projevuje po 30 t.g. tedy po druhé polovině těhotenství. Jedná se o 

asymetrickou hypotrofii, kdy hlavička plodu odpovídá gestačnímu stáří, ale obvod 

hrudníku a břicha je menší. Dochází k redukci svalové hmoty a vymizení podkoţního 

tuku. Placenta má normální velikost, ale jsou na ní přítomny patologické změny 

(infarkty, fibrotické změny). Častá je intrapartální hypoxie plodu. Novorozenec je 

častěji ohroţen hypotermií a hypoglykémií.(8,18) 

1.1.3. Typ III. smíšený 

Jedná se o kombinaci předchozích typů. Objeví se 2-3 týdny před porodem, kdy 

kostra a orgány ukončily svůj růst. Dochází ke zmenšení hmotnosti, obvodu hlavičky a 

délky novorozence. Dochází také ke zmenšení jater a sleziny. Malnutrice pokračuje i po 

porodu a můţe dojít k redukci mozkových buněk. (3,8) 

1.2. Etiologie hypotrofického plodu 

Mezi nejčastější příčiny vyvolávající symetrický typ hypotrofie jsou genetické 

příčiny (malformace, chromozomální aberace), infekce (toxoplasmóza, rubeola, 

cytomegalovirus, herpes simplex) a toxické příčiny (chemické a ionizační vlivy). 

Dysproporcionální typ hypotrofie nejčastěji vyvolává placentární insuficience. 

Smíšený typ hypotrofie je způsoben pravděpodobně poklesem fetoplacentárního 

průtoku, kdy dochází ke sníţení příjmu kyslíku, esenciálních aminokyselin 

a glukózy. (8) 

11

Příčiny vzniku hypotrofie plodu můţeme rozdělit na mateřské, fetální a placentární 

faktory. 

1.2.1. Mateřské faktory 

Mateřské faktory způsobující hypotrofii plodu můţeme rozdělit na: 

Genetické konstituční a rasové faktory - V některých rodinách je geneticky 

podmíněno narození dítěte s niţší porodní vahou na podkladě etnika, rasy nebo 

habitu matky. Narození těchto dětí ovšem nezvyšuje riziko pro plod v perinatálním 

období. Tyto faktory také nejsou příčinou vyšší perinatální morbidity nebo 

mortality. (8) 

Nutriční faktory – K nutričním faktorům patří hladovění během těhotenství, nízký 

váhový přírůstek ve II. a III. trimestru a nízká hmotnost před otěhotněním. (18) 

Hypoxické stavy – Hypoxické stavy v těhotenství mohou vyvolat závaţná 

onemocnění plic, anemie nebo cyanotické srdeční vady. Tato onemocnění způsobují 

sníţený průtok krve placentou a plod tak není dostatečně zásoben krví a kyslíkem. 

Cyanotické srdeční vady jsou ve 25-30% příčinou vzniku IUGR. (18) 

Vaskulární onemocnění - Mezi vaskulární onemocnění řadíme chronickou 

hypertenzi, preeklampsii, inzulin dependentní diabetes mellitus a kolagenozy 

(systémový lupus erytematodes). U ţen s hypertenzí v těhotenství se v placentách 

nacházejí četné změny, kterou jsou příčinou sníţené uteroplacentární perfuze. 

Chronická hypertenze má malý vliv na nedostatečný růst plodu. Uţívání 

antihypertenzních léků v těhotenství sice upravuje krevní tlak matky na normální 

hodnoty, ale nechrání plod před nedostatečným růstem. Můţe se stát, ţe některá 

antihypertenziva mohou dokonce způsobovat nedostatečný růst plodu. Preeklampsie 

je těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a případně edémy, která vzniká 

po 20. t.g.. Jde o závaţné onemocnění vázané na trofoblast. Jednou z teorií vzniku 

preeklampsie je tzv. „mělká nidace“, kdy část spirálních artérií zůstává intaktní, 

protoţe trofoblast nedosáhl bazální desiduy. Spirální artérie neztratily svá svalová 

a elastická vlákna. Jejich stěny jsou postiţeny infarkty, které vznikají fibrinoidní 

nekrózou a okluzní trombózou. Důsledkem těchto změn a zvýšenému tlaku 

v placentárním řečišti dochází k placentární ischémii. Druhotně dochází ke sníţení 

průtoku placentou a redukci perfuzi v intervilózním prostoru. Dochází tak 

12

k nedostatečné výţivě plodu, která vede k vzniku IUGR. Pokud se u staré multipary 

objeví těţká preeklampsie má tento stav nejhorší perinatální výsledky. (8) 

Renální onemocnění – Řadíme sem stav po transplantací ledviny, chronickou 

glomerulonefritidu a pyelonefritidu, arteriální nefrosclerosis.(17) 

Trombofilie – Trombofilie je stav vrozené nebo získané hyperkoagulační aktivity, 

jejímţ základem je chybění některého antitrombicky působícího faktoru. Mezi ně 

patří Leidenská mutace faktoru V v heterozygotním nebo homozygotním stavu, 

mutace protrombinu G20210, mutace MTHFR v homozygotním stavu, deficit 

antitrombinu a autozomálně dominantní deficit proteinu C a S. Vyšší výskyt 

trombofilií a vrozených mutací koagulačních faktorů byl zjištěn u ţen, které trpí 

závaţnějšími komplikacemi v těhotenství. (8) 

Antifosfolipidový syndrom (APS) – Charakteristické pro antifosfolipidový syndrom 

je přítomnost cirkulujících antifosfolipidových protilátek společně s klinickými 

příznaky. Ke klinickým příznakům patří venózní nebo arteriální trombózy, potrat, 

placentární insuficience vedoucí k předčasnému porodu. Antifosfolipidový syndrom 

můţe způsobovat také růstovou retardaci plodu. Jednoznačně ale nebylo zjištěno, ţe 

je antifosfolipidový syndrom příčinou IUGR. (8) 

Abusus drog – Při uţívání tvrdých drog (heroin, kokain, pervitin) v těhotenství můţe 

růstová retardace plodu vzniknout buď přímým působením drogy na fetoplacentární 

membránu anebo multifaktoriálně, kdy společně působí uţívání drogy, nevhodný 

a nedostatečný příjem potravy a také nedostatečná nebo chybějící prenatální péče. 

Uţívání kokainu vede k IUGR a také k mikrocefalii. Pokud ţena kouří v průběhu 

těhotenství, porodní hmotnost novorozence se redukuje v průměru o 200g. Nikotin 

způsobuje omezení děloţní cirkulace a tím se sniţuje okysličení plodu. (17) 

Životní prostředí – K vlivům zevního prostředí je třeba zařadit profesionální 

i neprofesionální působení toxických látek. Mezi toxické látky můţeme zařadit 

těţké kovy (např. rtuť, kadmium, olovo), které se mohou ukládat v placentě, a jsou 

také příčinou růstové retardace plodu. Naopak zinek sniţuje vstřebávání toxických 

kovů a tím sniţuje jejich depo v organismu. K dalším vlivům ţivotního prostředí 

můţeme zařadit také nízký socioekonomický status těhotné a její emoční nebo 

psychický stres. (3) 

Zatížená porodnická anamnéza – Patří sem předchozí porod mrtvého plodu, 

předčasný porod v anamnéze, porod IUGR novorozence v anamnéze a habituální 

13

potrácení. O habituálním potrácení můţeme mluvit, pokud ţena prodělá tři a více 

potratů. (17) 

1.2.2. Fetální faktory 

Fetální faktory způsobují v 15-20% hypotrofii plodu. Chromozomální abnormality, 

mezi které patří trizomie 13, 18, 21 (Pataův, Edwardsův a Downův syndrom), 

monozomie 45 X0 (Turnerův syndrom), delece chromozomu, dizomie u jednoho 

z rodičů, chromozomální mozaiky, tvoří téměř 7% z fetálních faktorů způsobujících 

hypotrofii plodu. Infekce je přítomna u 10% hypotrofických plodů. (17) 

U vícečetného těhotenství se IUGR vyskytuje častěji neţ u jednoplodové gravidity, 

přesto není patogeneze IUGR u vícečetného těhotenství zcela jasná. Předpokladem je 

vliv zmenšení intrauterinního prostoru na sníţení fetálního růstu. Nástup těchto změn je 

zejména po 32 týdnu těhotenství. U dvojčat je výskyt IUGR 10x častější neţ 

u jednoplodové gravidity. Růstová retardace je patrná především u monochoriálních 

dvojčat, při feto-fetální transfuzi, při intrauterinním úmrtí jednoho dvojčete a v případě, 

kdy je jedno dvojče postiţeno vrozenou vývojovou vadou. (17) 

Dalším fetálním faktorem způsobující hypotrofii plodu jsou vrozené vývojové vady, 

mezi které patří anencefalie, diagrafmatická hernie, omfalokéla, gastroschisis, ageneze 

či dysplázie orgánů (ledvin, pankreatu), mnohočetné vrozené vývojové vady. (18) 

1.2.3. Placentární faktory 

Důleţité aspekty pro růst plodu jsou implantace, placentace a vývoj uteroplacentární 

cirkulace. Pří normálním průběhu těhotenství trofoblast narušuje spirální artérie, které 

následně zásobují deciduální tkáň a intervilózní prostor. Periferní odpor a krevní tlak 

jsou redukovány narušením endotelu spirálních artérií proliferujícím trofoblastem. 

Kolem 20 t.g. je trofoblastická invaze kompletní a krevní tlak se zmenšuje na nejniţší 

úroveň. Optimální tlak v intervilózním prostoru je 10 mmHg. Tato hodnota umoţňuje 

správnou výměnu látek mezi matkou a plodem a je také optimální pro plod. 

Při chronické abrupci placenty se perfúzní tlak sniţuje a průtok pupečníkem klesá. 

Sníţený průtok placentou se objevuje také u nízko nasedajícího lůţka (placenta praevia) 

a u velamentózního úponu pupečníku. 

14

Abnormální placentace vzniká při některých děloţních anomáliích, jakými jsou např. 

synechie, septum děloţní dutiny nebo velké submukózní myomy. Abnormální 

vaskularizace vzniká také při děloţních anomáliích (např.: při uterus unicornis). Další 

placentární příčinou je chybění jedné umbilikální artérie. U 25% novorozenců, kteří 

měli jen jednu umbilikální artérii, byla jejich porodní hmotnost menší neţ 2 500g. 

K dalším placentárním faktorům způsobující hypotrofii plodu patří mnohočetné 

placentární infarkty a velikost placenty. Existuje souvislost mezi vzrůstem placenty a 

vzrůstem plodu. Pokud má plod malou placentu, nemůţe být velký. Transport ţivin je 

totiţ omezen velikostí placenty a její transportní kapacitou. Neexistují kompenzační 

mechanismy, kterými by plod nebo placenta dokázaly zvýšit příjem ţivin pro plod. 

Soubor funkčních změn poruch placenty vyvolávající patologický stav, se nazývá 

placentární insuficience. (8,18) 

1.3. Diagnostika hypotrofického plodu 

Při diagnostice hypotrofického plodu vyuţíváme mnoho metod. Nejdůleţitějším 

vyšetřením je vyšetření pomocí ultrazvuku, při kterém zjistíme nedostatečný růst plodu 

pomocí stanovených morfometrickách hodnot. Pomocí ultrazvuku můţeme také zjistit 

odhad porodní hmotnosti plodu, mnoţství vody plodové nebo kontrolovat 

hemodynamický stav plodu pomocí Dopplerovské flowmetrie. K dalším metodám 

diagnostiky hypotrofického plodu patří gravidometrie, monitorování základních 

ţivotních projevů plodu, biofyzikální profil a korodcentéza. 

1.3.1. Gravidometrie 

Nejjednodušší diagnostickou metodou je gravidometrie, kterou provádíme mezi 20. 

aţ 34.t.g.. Jedná se o měření vzdálenosti mezi horním okrajem symfýzy a nejvyšším 

bodem na fundu děloţním. Vzdálenost měříme krejčovským metrem. Spolehlivost 

metody ovšem kolísá od 20 do 80%.(8) 

1.3.2. Ultrazvuková biometrie 

K nejdůleţitějším metodám diagnostiky hypotrofie plodu je ultrazvuková biometrie 

plodu. Pro určení normálního růstu plodu byly stanoveny v 70. a 80. letech 

15

morfometrické hodnoty. Diagnostika IUGR pomocí ultrazvuku se opírá o druhý 

ultrazvukový screening mezi 30. aţ 32.t.g.. U rizikového těhotenství je vhodné udělat 

ultrazvukovou biometrii na začátku těhotenství a následně dle vyšetření v druhé 

polovině těhotenství korigovat růst plodu. Nelze diagnostikovat IUGR jen podle 

jednoho ultrazvukového vyšetření. Nutné je ultrazvukové vyšetření opakovat, ale ne 

dříve neţ za dva týdny od posledního vyšetření.(8) 

Při ultrazvukové biometrii měříme biparietální průměr hlavičky (BPD), obvod břicha 

(AC), obvod hlavičky (HC), délku lemur (FL) a index HC/AC.(3) 

Získaná pozitivní predikce IUGR při měření BPD a FL je 35%, i kdyţ senzitivita je 

aţ 75%. Nevýhodou je, ţe tímto měřením nemůţeme spolehlivě diagnostikovat 

symetrický typ hypotrofie plodu. S gestačním stářím stoupá i pozitivní predikce měření 

AC. V termínu porodu dosahuje 71%. Pokud při opakovaném měření během 14 dnů AC 

vzroste o méně neţ 10mm, je pozitivní predikce IUGR aţ 85%. Měření obvodu břicha 

je tedy velmi spolehlivým parametrem diagnostiky IUGR. Na opoţděný růst plodu nás 

také upozorňuje zvětšení indexu HC/AC.(8) 

Diagnostiku hypotrofie plodu obohatil v 90. letech 20. století trojrozměrný ultrazvuk 

(3D USG). Ten umoţňuje lepší zobrazení plodu, čímţ se zvyšuje záchyt vrozených 

vývojových vad obličeje plodu specifických pro určitý genetický syndrom, který je 

často spojen s proporcionální hypotrofií plodu. Další výhodou 3D ultrazvuku je 

samostatné posouzení jednotlivých orgánů nebo částí těla plodu. Pokud je plod uloţen 

v děloze v nepříznivé poloze nebo je přítomen oligohydramnion je diagnostika pomocí 

3D ultrazvuku přesnější neţ pomocí klasického 2D ultrazvuku. (18) 

1.3.3. Odhad porodní hmotnosti plodu 

Z praktického hlediska je nejdůleţitějším ultrazvukovým údajem odhad porodní 

hmotnosti plodu (EFW=estimated fetal weight). Odhad porodní hmotnosti plodu se 

určuje podle vzorce stanoveného na podkladě měření několika biometrických 

parametrů. Pokud se mluví o patologickém růstu plodu, je stanovená hmotnost plodu 

pod 10. percentilem pro daný gestační věk. Výrazná intrauterinní retardace růstu plodu 

má hranici 5. percentil a je vţdy spojena s pozdním záchytem retardace růstu plodu. 

Tato retardace má vysoké riziko perinatálního úmrtí.(8) 

16

1.3.4. Oligohydramnion 

Pomocí ultrazvuku můţeme také zjistit mnoţství vody plodové. Velmi často totiţ 

IUGR doprovází oligohydramnion. Oligohydramnion je definován jako sníţené 

mnoţství vody plodové pod 500ml. Oligohydramnion je způsoben nedostatečnou 

tvorbou vody plodové. Tu způsobuje buď vrozená vývojová vada ledvin (např.:ageneze 

ledvin) a močových cest nebo chronickou hypoxie plodu. Chronická hypoxie plodu 

zapříčiňuje centralizaci oběhu plodu. Při ní dochází k zvýšení krevního zásobení mozku, 

srdce a nadledvin plodu a tím dochází k sníţení krevního zásobení ledvin. Sníţení 

krevního zásobení ledvin způsobí sníţení vylučování moči. (18) 

1.3.5. Dopplerovská flowmetrie 

Další metodu, kterou můţeme provádět pomocí ultrazvuku je Dopplerovská 

flowmetrie. Pomocí této metody hodnotíme změny v průtoku artérií. Do klinické praxe 

byla zavedena v roce 1985. Při rozvoji hypotrofie plodu je přítomno zvýšení 

dopplerovských indexů umbilikální artérie. Metoda dokáţe zjistit centralizace oběhu 

plodu, metabolický deficit plodu, vytvoření „brain sparing effect“ a také změny 

v mozkové cirkulaci plodu. U hypotrofických plodů předchází patologické změny 

dopplerovské flowmetrie patologickému CTG. Metoda je také vysoce účinná 

v předpovědí nepříznivých perinatálních výsledků u hypotrofických plodů. Na moţnost 

vzniku perinatálního úmrtí plodu nebo morbidity novorozence nás upozorňuje zero 

nebo revers flow v umbilikálních artériích. (17) 

1.3.6. Monitorování základních ţivotních projevů plodu 

Při diagnostice hypotrofie plodu provádíme také monitorování základních ţivotních 

projevů plodu. Nejčastěji uţívanou vyšetřovací metodou je non stress test (NST). 

Při něm se kadiotokograficky sleduje srdeční frekvence plodu v závislosti na jeho 

pohybech. Fyziologicky je reaktivita plodu sníţena mez 26-31. t.g.. Za reaktivní se 

v tomto období povaţuje niţší akcelerace za krátký čas (tzn.:po pohybech plodu 

následuje zvýšení akce srdeční plodu o 10 po dobu 15 vteřin). Na změnách biorytmu, 

zejména nervové soustavy, kdy se střídají fáze spánku a bdění, je NST během toho 

období velmi závislý. Proto se objevuje více nereaktivních záznamů mezi 26-31.t.g.. 

17

U plodů trpících hypoxémií, u kterých se postupně rozvíjí hypotrofie, dochází ke 

sníţení oscilací a ke ztrátě akcelerací při pohybech plodu. Takový záznam je hodnocen 

jako nereaktivní. Nereaktivní NST je test, při kterém nedojde během 10 minut 

k akceleraci o frekvenci 15 tepů nad bazální linii o délce více neţ 15 vteřin a pokud při 

prodlouţení záznamu na 40 minut nedojde k akceleraci. (3,17) 

K další metodě vyuţívané při monitorování ţivotních projevů plodu patří 

oxytocinový zátěžový test (OZT). Tento test nám ukáţe citlivost dělohy na aplikovaný 

oxytocin. Také pozorujeme, jak reaguje fetální hemodynamika na uměle vyvolanou 

krátkodobou kontrakční zátěţ. Snaţíme se tak zjistit poruchy kyslíkového zásobení, 

které se při klidovém záznamu neukázaly. Indikací k provedení oxytocinového 

zátěţového testu je suspektní NST, nejčastěji při nereaktivní křivce. Po 32. t.g. se 

zvyšuje výpovědní hodnota OZT o funkci placenty a stavu plodu. Test, který byl 

proveden u ţen s patologickým těhotenstvím, je třikrát častěji patologický u 

hypotrofických plodů neţ u eutrofických plodů. Vznik perinatálního poškození plodu 

nebo novorozence v 92% dokazuje patologický OZT společně s nereaktivním 

NST.(3,18) 

Oxytocinový zátěţový test provádíme vyvoláním kontrakcí oxytocinem při 

koncentraci 1 jednotky na 250 ml roztoku 5% glukosy pomocí infúzní pumpy. 

Začínáme s dávkou 0,1 ml za minutu v prvních 10 minutách. Rychlost aplikace 

postupně zvyšujeme o původní dávku aţ do vyvolání nejvýše tří kontrakcí za 10 minut. 

Maximální dávka ovšem nesmí překročit 10 milijednotek oxytocinu za minutu. Pří této 

koncentraci jde o posun 2,5 ml za minutu. (3) 

1.3.7. Biofyzikální profil plodu 

Kombinace ultrazvuku a non stress testu je biofyzikální profil plodu. Posuzují se při 

něm dýchací pohyby, pohyby trupu a končetin, mnoţství vody plodové a závěr NST. 

Provádí se po dobu 30 minut a kaţdý z posuzovaných jevů je hodnocen dvěma body. 

Celkově můţe plod získat 10 bodů. Proto se také biofyzikální profil jinak nazývá 

intrauterinní Apgar skóre. Pokud posuzovaný jev chybí, je hodnocen 0 body. Za 

normální stav se povaţuje 8-10 bodů. Suspektní stav je diagnostikován, pokud plod 

dosáhne 4-6 bodů. Pro hypoxie svědčí dosáhnutí pouze 4 bodů. V tomto případě je 

dobré těhotenství směřovat k jeho ukončení. 

18

Nejpřesnější informace nám tato metoda poskytne, pokud je prováděna opakovaně 

a jednotlivé parametry jsou hodnoceny odděleně. Pomocí biofyzikálního profilu plodu 

nehodnotíme jen hypotrofii plodu, ale také jeho hypoxémii nebo hypoxii. (8,18) 

1.3.8. Kordocentéza 

Kordocentéza je přímý odběr fetální krve z vena umbilicalis transabdominální cestou, 

který je kontrolován pomocí ultrazvuku. Výrazný přínos k diagnostice hypotrofie plodu 

má v průběhu druhého trimestru. Kordocentéza se provádí po 20. t.g., kdy je vena 

umbilicalis širší a pupečník je na ultrazvuku zřetelněji vidět. Její přínos je dán 

omezenou výpovědní hodnotou non stress testu, oxytocinového zátěţové testu 

a ultrazvukového vyšetření v tomto období. Díky analýze fetální krve je doplněn obraz 

o intrauterinním stavu plodu. Z fetální krve můţeme také stanovit karyotyp plodu, zjistit 

přítomnost infekce, oxygenaci plodu, hypoglykémii, trombocytopénii a další 

hematologické nebo metabolické poruchy. (9,17) 

1.4. Léčba 

Rozhodnutí o léčebném postupu se zakládá na stupni zralosti plodu. Jedná se 

především o zralost plic. Ta je nepřímo úměrná délce těhotenství před 32. t.g.. 

Ani plody, které jsou výrazně hypotrofizovány a mají zero flow v umbilikálních 

artériích, nemusí být vystaveni riziku časného intrauterinního úmrtí. Postnatální 

prognózu nezlepšuje porod velmi nezralého hypotrofického novorozence. V těchto 

případech je vhodnější zahájit léčbu k prodlouţení těhotenství, zlepšení fetoplacentární 

perfuze a růstu plodu. Pro alespoň přechodné zlepšení stavu plodu v děloze existuje 

řada moţností. (17) 

1.4.1. Klidová terapie 

Klid na lůţku zlepšuje placentární perfuzi a posiluje srdeční výdej matky. 

Není ovšem dokázáno, ţe by klid na lůţku vedl ke zlepšení růstu plodu. Stejného 

výsledku můţeme dosáhnout, pokud těhotná omezí svou fyzickou aktivitu 

a při zaměstnání v náročném provozu časnou pracovní neschopností těhotné. (8) 

19

1.4.2. Polohování těhotné 

Pozorováním bylo zjištěno, ţe pokud těhotná leţí na zádech, sniţuje se placentární 

cirkulace při aortokavální kompresi. Leţí-li těhotná na boku, funkce placenty se 

zlepšuje. Při poloze těhotné na levém boku se zlepšuje perfuzi fetoplacentární jednotky. 

Efekt polohování těhotné je přechodný. (8) 

1.4.3. Kyselina acetylsalicylová (ASA) 

Při placentární insuficienci a současně při preeklampsii a hypotrofii plodu je 

doporučována léčba nízkými dávkami ASA. Fetoplacentární cirkulace je zlepšena 

účinkem ASA, který zabraňuje trombotizaci placentárních cév. Denní dávky 150mg 

ASA zlepšovaly růst plodu a placenty u těhotných s patologickými hodnotami 

dopplerovské flowmetrie arteria umbilicalis. Léčba pomocí ASA nemá závaţné vedlejší 

účinky. (17) 

1.4.4. β –sympatomimetika 

β-sympatomimetika zvyšují mateřský minutový objem, průtok uterinními artériemi 

a také zvyšují diastolickou vlnu v arteria umbilicalis plodu. Při relaxaci děloţního svalu 

se zvyšuje hladina glukózy u matky i plodu a zlepšuje se stav plodu. Maturace plic je 

také aktivována zvýšením poměru lecitin/sfyngomyelin. 

β-sympatomimetika ovšem někdy způsobují pokles krevního tlaku maky a tím 

sniţují průtok placentou, při kterém dojde ke zhoršení stavu plodu. Proto můţeme 

β-sympatomimetika vyuţít pouze pro přechodné zlepšení stavu plodu. (8) 

1.4.5. Heparin a antikoagulancia 

Proces koagulace s výskytem fibrinových depozit hlavně v intervilózním prostoru 

placenty a ve spirálních artériích je často spojen s růstovou retardací plodu. Léčba 

pomocí antikoagulanc vychází z pozorování těchto případů. 

Aplikace heparinu má dle některých studií příznivý efekt mezi 32-36. t.g.. 

Při pozdější aplikaci nemá heparin velký úspěch. Ve 2. a 3. trimestru těhotenství se 

zvýšeným rizikem intrauterinní růstové retardace plodu je moţné vyuţít rovněţ 

LMWH, které neprochází placentou. (8) 

20

1.4.6. Vyuţití efektu oxidu dusnatého 

Prozatím se tato léčebná metoda uţívá jen v klinických zkouškách. Při podání 

glyceriltrinitrátu matce se uvolňuje oxid dusnatý. Ten zlepšuje cirkulaci v děloze 

i v umbilikálních artériích a zlepšuje tak průtok placentou. Zlepšuje se také vazodilatace 

a přívod kyslíku a ţivin do intervilózního prostoru. (3) 

1.5. Ukončení těhotenství 

O vhodném čase k ukončení těhotenství a metodě porodu je velmi těţké rozhodnout. 

Kaţdé rozhodnutí je vţdy individuální. K ukončení těhotenství obecně přistupujeme při 

zjištění, ţe pro plod je výhodnější extrauterinní prostředí. Porod je nutné vţdy vést 

v perinatologickém centru, které má dobře fungující intenzivní neontologickou péči. 

Pokud je těhotenství staré 36.t.g. a více, hypotrofie plodu je s třítýdenní růstovou 

retardací a více a plod má normální karyotyp, je vhodné těhotenství ukončit. 

Při rozhodování o ukončení před 36.t.g. se musí posuzovat plicní zralost plodu, 

nepřítomnost lineárního růstu plodu po dobu tří týdnu, suspektní nebo patologický NST, 

přítomnost anhydramnia a biofyzikální profil menší neţ 6. (17) 

1.5.1. Vaginální porod 

Pro zahájení indukce a vedení porodu vaginálně je indikací většinou zástava růstu 

plodu při 2-3 měřeních. Pro indukci musí být příznivé podmínky 

K příznivým podmínkám pro indukci patří cervix skóre větší neţ 7 bodů, CTG záznamy 

bez silence, decelerací nebo tachykardie, přítomnost pohybů plodu a dýchacích pohybů 

plodu. 

Při porodu musíme plod kontinuálně monitorovat CTG+FpO2 nebo pomocí STAN. 

V průběhu porodu je totiţ hypotrofický plod častěji ohroţen intrapartální hypoxií 

a acidózou. Pokud je porod protrahovaný nebo jsou přítomny první známky hypoxie 

plodu, je nutné porod ihned ukončit císařským řezem. Při vzniku hypoxie plodu je nutné 

začít s jeho intrauteriní resuscitací před provedením akutního císařského řezu. Jedná se 

o aplikaci kyslíku matce, akutní tokolýzu a polohu na boku. (8,18) 

21

1.5.2. Primární císařský řez 

Primárním císařským řezem je ukončena zhruba třetina všech těhotenství 

s diagnostikovanou hypotrofií plodu. Je nutno provést primární císařský řez při 

známkách chronické hypoxie plodu nebo při pozitivním OZT či při zástavě růstu plodu 

při 2-3 měřeních. Ke známkám chronické hypoxie plodu patří pozdní decelerace, 

silence nebo sinusoida na CTG záznamu, reverzní tok v arteria umbilicalis, pulzace ve 

vena umbilicalis a sníţená rezistence v arteria cerebri media zjištěné pomocí ultrazvuku. 

Ke známkám chronické hypoxie také patří absenci pohybů plodu a absenci jeho 

dýchacích pohybů. (8) 

22

2. PÉČE O ŢENU 

Při diagnostice hypotrofie plodu je ţena hospitalizována na oddělení rizikového 

a patologického těhotenství, kde se sleduje další vývoje jejího dítěte. Porodní asistentka 

seznámí klientku s oddělením, jeho chodem a personálem. Dále porodní asistentka 

sepíše s klientkou ošetřovatelskou anamnézu a naplánuje ošetřovatelskou péči. Porodní 

asistentka také zajišťuje provedení odběrů biologického materiálu, upozorňuje ţenu na 

případná vyšetření. Důleţitou rolí porodní asistentky na oddělení rizikového 

a patologického oddělení je sledování postoje klientky k těhotenství a její psychická 

podpora během hospitalizace. (20) 

2.1. Péče o ţenu při vaginálním porodu 

Ţeny s diagnostikovanou hypotrofií plodu jsou většinou jiţ hospitalizovány a jejich 

těhotenství se ukončuje indukcí porodu. Porodní asistentka je v průběhu první doby 

porodní s rodičkou v kontaktu, kontroluje její celkový stav a vše pečlivě zapisuje do 

dokumentace. Celkový stav (TK, P, TT) se měří po 2-3 hodinách. V případě odchylek 

se hodnoty měří v kratším intervalu. Po domluvě s rodičkou aplikuje porodní asistentka 

očistní klyzma, při kterém ţenu poučí o následné hygieně po klyzmatu. Porodní 

asistentka dále edukuje ţenu o vhodné pohybové aktivitě vzhledem k jejímu porodnímu 

nálezu, který kontroluje pomocí vnitřního vyšetření. Dále ţenu edukuje o moţnostech 

tlumení bolestivých kontrakcí, sleduje objektivní příznaky progrese plodu (např.: tlačení 

během kontrakcí, otevírání konečníku), plní ordinace lékaře. Porodní asistentka 

poskytuje rodičce také psychickou podporu, provádí s ní nácvik dýchání, relaxace mezi 

kontrakcemi a podporuje mobilizaci vnitřních sil rodičky pochvalou. (1) 

Při splnění podmínek pro tlačení (zánik porodnické branky, dokončená vnitřní 

rotace, odteklá voda plodová a dostatečně silné kontrakce děloţní) uloţí porodní 

asistentka rodičku na záda, napolohuje porodní lůţko a provede dezinfekci zevních 

rodidel a při děloţní kontrakci začne s rodičkou tlačit. Porodní asistentka dává ţeně 

instrukce o intenzitě tlačení a je s ní ve stálém slovním kontaktu. Po porodu porodní 

asistentka ukáţe dítě matce. Dítě po zasvorkování a přestřiţení pupečníku předá 

novorozenecké sestře. Po porodu placenty porodní asistentka provede revizi vnitřních 

23

odidel v zrcadlech a v případě poranění hrdla děloţního či pochvy informuje lékaře, 

který poranění zašije. (1) 

Po porodu porodní asistentka ţeně vyjádří pochvalu a ocenění jejího výkonu 

a gratuluje jí k narozenému dítěti. Pokud porod vede lékař, porodní asistentka mu 

asistuje. Po ošetření případných porodních poranění či epiziotomie provede porodní 

asistentka oplach zevních rodidel, přiloţí na zevní genitál hygienické vloţky a uloţí 

ţenu do polohy na zádech s překříţenými dolními končetinami v kotnících. Následně 

ţeně změří fyziologické funkce, zkontroluje krvácení a zavinování dělohy. Toto měření 

se provádí 30 minut, hodinu a dvě hodiny po porodu. Porodní asistentka edukuje ţenu 

o důleţitosti polohy na zádech s rukama podél těla. Dále ţeně sděluje další průběh 

hospitalizace. (1) 

2.2. Péče o ţenu při císařském řezu 

Před císařským řezem provádí porodní asistentka předoperační přípravu, která se 

skládá z oholení pubického ochlupení, zajištění ţilního vstupu, zavedení permanentního 

močového katétru napojeného na sběrný sáček. Předoperační příprava dále zahrnuje 

bandáţ dolních končetin, odstranění všech šperků a kovových sponek z vlasů. 

V případě, ţe má ţena umělý chrup, je třeba jej vyndat před operací. Šperky, umělý 

chrup a všechny věci se pečlivě před operací uloţí a následně putují s ţenou na 

oddělení. Porodní asistentka upozorňuje ţenu na kaţdý krok, který provádí, a vysvětluje 

jí důvod jednotlivých kroků. (4) 

Porodní asistentka ţenu před výkonem uklidňuje, edukuje ji o dalším průběhu 

hospitalizace po císařském řezu. Porodní asistentka ţenu doprovází také na operační sál. 

Zde od operatéra přebírá novorozence, kterého následně předává do péče 

neonatologa.(16) 

2.3. Péče o ţenu na oddělení šestinedělí 

Průměrná délka hospitalizace ţeny po vaginálním porodu je v českých podmínkách 

čtyři aţ pět dnů. U fyziologické šestinedělky a fyziologického novorozence je 

minimální délka pobytu v porodnici 72 hodin po porodu. Po císařském řezu se ţena 

24

propouští obvykle mezi pátým aţ sedmým dnem po operaci. Délka hospitalizace závisí 

na průběhu porodu, tělesném a duševním stavu ţeny a hlavně také na zdraví dítěte. (22) 

O ţenu se po porodu pečuje pomocí systému rooming-in, kdy je ţena v jednom 

pokoji se svým dítětem. Základem péče o ţenu na oddělení šestinedělí je sledování 

výšky děloţního fundu, mnoţství a charakteru očistků, pozorování stavu hojení 

porodního poranění, měření fyziologických funkcí, sledování frekvence moče a stolice 

a také sledujeme stav prsů. Důleţité je také u ţeny sledovat její fyzický a psychický 

stav. (21) 

Při přijetí ţeny na oddělení šestinedělí ji seznamujeme s chodem oddělení, 

s průběhem hospitalizace, se signalizačním zařízením a s dobou vstávání po porodu. 

Ţena by měla vstát do šesti hodiny po porodu a také se do této doby vymočit. Dále ţenu 

edukujeme o hygienické péči, vzhledu a mnoţství očistků, výţivě a odpovídáme na 

ţeniny otázky jasně a srozumitelně, aby nám ţena porozuměla. (21) 

Ţena, u které byl proveden císařský řez, je prvních 24 hodin po operaci pozorována a 

léčena na jednotce intenzivní péče. Zde jsou sledovány základní ţivotní funkce, 

kontroluje se bilance tekutin a ţeně se podávají léky proti bolesti, infuzní roztoky, 

antibiotika a antikoagulancia dle ordinace lékaře. U ţeny se dále sleduje krvácení, 

operační rána a zavinování dělohy. Následně je ţena převezena na oddělení šestinedělí. 

(12) 

Ţena po císařském řezu často potřebuje větší emocionální podporu a více informací 

neţ ţena po vaginálním porodu. Pokud je pooperační průbě bez komplikací, ţena vstává 

z lůţka 12-24 hodin po císařském řezu. Ţena se během prvního vstávání pohybuje po 

prostoru pokoje a sociálního zařízení. (29) 

25

3. HYPOTROFICKÝ NOVOROZENEC 

Hypotrofický novorozenec je takový novorozence, jehoţ porodní hmotnost je menší 

neţ 10. percentil pro daný gestační věk. I další parametry, mezi které řadíme obvod 

hlavy a tělesnou délku, jsou pod dolní hranicí normálních hodnot růstu pro daný 

gestační týden. (7) 

Pojem „novorozenec nízké porodní hmotnosti“, který označuje novorozence 

narozené s váhou niţší neţ 2 500 gramů, je v klinické praxi nedostačující. Zahrnuje 

totiţ novorozence hypotrofický i novorozence nedonošené. Ti se od sebe liší svým 

klinickým stavem, komplikacemi, nutností terapie i prognózou. Při kombinaci 

hypotrofie a nedonošenosti se rozdíly ruší a komplikace narůstají. (2) 

Hypotrofickému novorozenci chybí podkoţní tuk nebo je jen málo vyvinut, svalstvo 

na končetinách má slabé a kůţe novorozence je suchá a vrásčitá, na stehnech se skládá 

v řasy, obličej novorozence má „stařecký vzhled“. (22) 

U 90% hypotrofických novorozenců lze zaznamenat větší váhový přírůstek 

a rychlejší růst, kterým dohání svůj růstový deficit. Tento zvýšený růst je znám pod 

anglickým názvem „catch up“. Během prvních třech měsíců po porodu dosahují váhové 

přírůstky novorozence 150 aţ 250 gramů za týden. (12) 

3.1. Rozdělení 

Při diagnostice hypotrofie novorozence je třeba zhodnotit, o jaký typ hypotrofie 

se jedná. Stejně jako v prenatálním období se hypotrofie novorozence dělí na 

symetrický a asymetrický typ. 

Jedná-li se o symetrický typ, který vzniká před 30. t.g., jsou novorozenci proporčně 

malí. Dítě má nízkou porodní váhu, menší obvod hlavy i nízkou porodní délku. Pokud 

jde o asymetrický typ, který vzniká po 30. t.g. mají novorozenci niţší porodní váhu, ale 

jejich obvod hlavy a tělesná délka jsou přiměřené gestačnímu stáří. Novorozence 

s asymetrickým typem můţeme označit jako „dlouhé a hubené“. (5) 

26

3.2. Komplikace hypotrofického novorozence 

Vzhledem k nedostatečně vyvinuté tukové tkáni a malému mnoţství glykogenu je 

hypotrofický novorozence ohroţen hypoglykémií a hypotermií. Dále je také ohroţen 

hypokalcémií, hypomagnézií, polycytémií a dechovou tísní. (6) 

3.2.1. Hypotermie 

Neonatální hypotermií dělíme na mírnou (36,5 – 36,0˚C), střední (35,9 – 32,0˚C) 

a těţkou (pod 32,0˚C). První známkou hypotermií jsou chladné nohy novorozence. 

Při pokračující hypotermií je kůţe novorozence chladná po celém těle, dítě je apatické, 

slabě křičí a málo pije. Jedná-li se o těţkou hypotermii, objevuje se jasně červené 

zbarvení kůţe obličeje a končetin, dýchání je nepravidelné a měkké, srdeční činnost 

se zpomaluje. Dále nacházíme hypoglykémii a acidózu. Při těţké hypotermii dochází 

také k orgánovému krvácení a dítě následně umírá. (6) 

Hypotrofický novorozenec je ohroţen hypoterminií z důvodu nedostatečně vyvinuté 

podkoţní izolační vrstvy tuku. Izolační vrstvu tuku tvoří bílá tuková tkáň. Sníţené 

mnoţství tukové tkáně je následkem menší nabídky glukózy plodu. (15) 

3.2.2. Hypoglykémie 

Hypoglykémie novorozence je definována jako pokles plazmatické koncentrace 

glukózy pod 2,8 mmol/l. Hypotrofický novorozenec je hypoglykémií ohroţen z důvodu 

nízké zásoby glykogenu v játrech a malého mnoţství tukové tkáně. Toto vede 

k nedostatečné připravenosti substrátů, které jsou nezbytné pro energetický 

metabolismus. U hypotrofického novorozence se test hladiny glukózy v krvi provede 

krátce po porodu. Prevence klesání glukózy v krvi je kojení nebo podání umělé výţivy 

krátce po porodu. Test hladiny glukózy v krvi novorozence se provádí v pravidelných 

intervalech aţ do stabilizace hladiny glukózy. (10,11) 

K nespecifickým příznakům hypoglykémie patří apatie, neklid, pocení, tachykardie, 

kolísání krevního tlaku, apnoe se záchvaty cyanózy a lenost při sání. Klasickou 

komplikací hypoglykémie novorozence je záchvat křečí. Ten je příznakem nedostatku 

energie v mozku. (11) 

27

3.2.3. Polycytemie 

Polycytemie se definuje jako zahuštění krve na hematokrit 0,65 nebo hodnotu 

venózního hemoglobinu více neţ 220g/l v prvním týdnu po porodu. Projevy 

polycytemie souvisejí s hyperviskozitou krve. Řadíme sem syndrom dechové tísně, 

cyanózu, srdeční selhávání, křeče, hypoglykémii, hyperbilirubinémii a trombózu. (6) 

3.2.4. Hyperbilirubinémie 

U hypotrofického novorozence se můţe také vyskytnout hyperbilirubinémie. 

Hyperbilirubinémie není komplikací typickou jen pro hypotrofického novorozence, 

můţe se vyskytnout i u dvou třetin fyziologických novorozenců. Nejčastěji se jedná o 

nekonjugovanou hyperbilirubinémii. Její příčinou je zvýšení hladiny nekonjugovaného 

bilirubinu krvi z důvodu zvýšeného rozpadu erytrocytu nebo poruchou transportu a 

konjugace bilirubinu v hepatocytech. Tato forma hyperbilirubinémie se řeší fototerapií. 

Při fototerapii je důleţité dbát na ochranu očí z důvodu prevence poškození sítnice, 

zajištění normotermie novorozence, dostatečnou hydrataci a výţivu, bezpečnost 

a účinnost světla. (6) 

3.3. Péče o hypotrofického novorozence 

Hypotrofický novorozenec se řadí do skupiny rizikových novorozenců a od této 

skutečnosti se také dále dovíjí péče o něj. Donošení novorozenci s lehčí formou 

hypotrofie, i kdyţ vyţaduje zvýšené pozorování, se ošetřují na pracovišti pro 

fyziologické novorozence. Předčasně narození novorozenci a donošení novorozenci 

s těţší formou hypotrofie jsou ošetřování na pracovišti intermediární nebo intenzivní 

péče. (14) 

Náplní péče o hypotrofického novorozence je zajištění termoneutrálního prostředí, 

monitorace a pravidelné pozorování klinických a laboratorních parametrů poporodní 

adaptace, pozorování ţivotních funkcí, věnování pozornosti výţivě novorozence a léčba 

patologických stavů. (14) 

Vytvoření vhodných podmínek v prvních hodinách a dnech ţivota novorozence je 

cílem péče o hypotrofického novorozence. Vytvoření vhodných podmínek umoţňuje co 

nejrychlejší minimalizaci odchylek, které by mohly vést k pozdním následkům 

28

neuropsychického vývoje, a minimalizaci nepříznivých vlivů z intrauterinního 

období.(14) 

O hypotrofického novorozence a především o nedonošené nebo donošené 

novorozence s těţší formou hypotrofie, kteří jsou hospitalizováni na pracovišti 

intermediární nebo intenzivní péče, se pečuje systémem tzv. něţné péče. Jejím cílem je 

co nejvíce omezit rušivé faktory spojené s hospitalizací, které mají na novorozence 

škodlivý vliv. Něţná péče má své určité zásady, mezi které patří vykonávání práce 

v nejlepší kvalitě na podkladě svobodné vůle zdravotnického pracovníka, tišení bolesti, 

zacházení s dítětem šetrně a pomalu, polohování novorozence. Důleţitá je také 

přítomnost rodičů a jejich účast na péči o dítě. (6) 

3.3.1. Ošetření na porodním sále 

První ošetření na porodním sále zajišťuje vhodné podmínky pro nerušený nástup 

postnatální adaptace po porodu, prvního zhodnocení stavu novorozence lékařem a odběr 

pupečníkové krve na screening syfilis a vyšetření acidobazické rovnováhy. 

Bezprostředně po porodu sledujeme stav dýchání, oběhu a činnosti mozku. 

Zaznamenává se také skóre Apgarové. 

Po porodu je nutné zabránit podchlazení novorozence, proto se dítě ukládá na suchou 

podloţku do vyhřívaného lůţka. Zde mu osušíme kůţi od plodové vody. Pokud je to 

nutné odsají se horní dýchací cesty a dle stavu se provede taktilní stimulace nebo se 

zahájí resuscitace. Není-li lékař neonatolog přítomen, ihned se přivolá. 

Je-li vše v pořádku, neonatolog provede první vyšetření novorozence. Vyšetření je 

zaměřeno na zhodnocení průběhu poporodní adaptace, odhalení vrozených vývojových 

vad a porodních poranění. Hypotrofický novorozenec je vyšetřován vţdy na porodním 

sále bez ohledu na typ pracoviště, protoţe se řadí mezi patologické novorozence. Závěr 

vyšetření určuje následnou péči o novorozence buď na pracovišti pro fyziologické 

novorozence nebo na pracovišti intermediární či intenzivní péče. 

Po vyšetření se zasvorkuje pupečník jako prevence druhotného krvácení 

z pupečníkových cév a vzniku infekce. Na stavu novorozence závisí délka pupečníku, 

která se ponechává pod svorkou. Pokud je nutná katetrizace pupečníkových cév, 

ponechává se 5 cm. V opačném případě je délka pupečníku kratší. Zbytek pupečníku se 

nad svorkou odstřihne. Pupeční pahýl se sterilně kryje a část pupečníku nad svorkou se 

dezinfikuje. Následně se změří délka a hmotnost novorozence. Pokud to zdravotní stav 

29

umoţňuje, dítě se v roušce přiloţí matce na břicho. Poté se dítě obleče, provede se 

označení novorozence a kredeizace spojivkového vaku. 

Dítě se znovu ukáţe matce. Matka se seznámí s označením dítěte a přesvědčí se, ţe 

je označení správné. Pokud to zdravotní stav novorozence dovoluje, přiloţí se dítě 

k prsu a zahájí se edukace matky o správné technice kojení.(6) 

3.3.2. Následná péče 

Po přiloţení dítěte k prsu se novorozenec převáţí na observační box. Zde se sledují 

základní ţivotní funkce (dýchání, akce srdeční), tělesná teplota, barva kůţe, 

neurologické projevy (pláč, tonus), močení, odchod smolky, zvracení a případné 

krvácení z pupečního pahýlu. Vše se zapisuje do dokumentace. Observace trvá 

12 aţ 24 hodin, její interval je jedna, dvě nebo tři hodiny. Cílem observace je, 

co nejdříve rozpoznat patologické jevy a včasné zahájení adekvátní léčby, pozorování 

změn stavu novorozence a získávání informací k vyslovení prognózy stavu dítěte. Na 

observačním boxu lékař znovu dítě vyšetří. Dále se zde provede také druhá dezinfekce 

spojivkového vaku a také se provede koupel novorozence a prevence krvácivé nemoci 

aplikací vitaminu K (Kanavit 1 mg i.m.). 

Na břicho matky a k prsu se přikládá hypotrofický novorozence jen v případě, 

dovoluje-li to jeho zdravotní stav. V opačném případě se dítě nepřikládá a po ošetření 

na porodním sále se převáţí na pracoviště intermediární či intenzivní péče. Zde je trvale 

monitorován stav dítěte, sledují se změny tělesné hmotnosti, podporuje se krevní oběh. 

V případě léčby kyslíkem je třeba dbát na jeho přísné dávkování, aby nedošlo 

k poškození oční sítnice novorozence. O novorozence je pečováno v inkubátoru nebo ve 

vyhřívaném lůţku jako prevence ztrát tepla. Výţiva novorozence je nejdříve zajištěna 

pomocí parenterální výţivy a dle stavu novorozence a tolerance stravy je zaváděna 

enterální výţiva. 

Pokud se jedná o novorozence s lehčí formou hypotrofie, který je umístěn na úseku 

fyziologických novorozenců, se dítě zavádí matce na rooming-in. Jedná se o systém 

péče, který umoţňuje matce se o své dítě starat během celého pobytu v porodnici. Ţena 

se naučí o své dítě pečovat, rozlišovat jeho potřeby a především se naváţe pevný vztah 

mezi matkou a dítětem. Novorozenec se na rooming-in zavádí v době, kdy je schopna 

matka se o něj postarat ve všech směrech. Zavedení dítěte znamená, ţe novorozenecká 

sestra důkladně a srozumitelně poučí matku o přikládání dítěte, podpoře a rozvoji 

30

laktace, o ošetřování dítěte a dodrţování pravidel bezpečnosti. Sestra se následně 

opakovaně přesvědčuje, ţe ţena informacím rozuměla a dodrţuje je. (2,6) 

3.3.3. Propuštění do domácí péče 

Novorozenec s lehčí formou hypotrofie můţe být propuštěn z porodnice do domácí 

péče za určitých podmínek. K podmínkám řadíme dobré přijímání stravy, vzestupný 

trend tělesné hmotnosti, stabilizovaný zdravotní stav bez zdravotních překáţek 

(např.:hyperbilirubinemie, hypoglykémie), provedení všech screeningových vyšetření 

a preventivních opatření, odstraněný pupeční pahýl a klidná nekrvácející rána. 

Aby mohlo být dítě propuštěno do domácí péče, musí matka zvládat výţivu a péči 

o dítě, dále nesmí být přítomny jiné závaţné okolnosti bránící propuštění. Novorozenec, 

který splňuje všechny tyto podmínky, můţe být propuštěn nejdříve 72 hodin po porodu. 

O propuštění nedonošeného hypotrofického novorozence nebo donošeného 

novorozence s těţší formou hypotrofie rozhoduje vedoucí lékař. Lékař musí nejdříve 

zkontrolovat splnění všech podmínek, které umoţňují propuštění dítěte. Mezi podmínky 

patří kontrolní a doplňující vyšetření, provedení všech povinných screeningových 

vyšetření a preventivních opatření, příprava rodičů na propuštění dítěte, sestavení plánu 

výţivy po propuštění, příprava a předání dokumentace a sestavení plánu dalšího 

léčebného postupu po propuštění dítěte a sestavení plánu pro sledování dítěte po 

propuštění do domácí péče. (6) 

31

PRAKTICKÁ ČÁST 

4. FORMULACE PROBLÉMU 

V dnešní době se rodí více hypotrofických plodů a to z mnoha příčin. Mezi ně 

můţeme zařadit např. častější výskyt vícečetného těhotenství díky metodám umělého 

oplodnění, těhotenství ţen s vysokým krevním tlakem, kouření ţen během těhotenství 

apod.. Mnohdy se ovšem na příčinu vzniku hypotrofie nepřijde. 

Role porodní asistentky v problematice hypotrofie plodu je spojená s poskytováním 

informací o této problematice, dále porodní asistentka podporuje ţenu při porodu 

hypotrofického plodu a pečuje o ni v poporodním období. 

5. STANOVENÍ CÍLE 

5.1. Hlavní cíl 

Zhodnotit proţívání ţen při diagnostice hypotrofie plodu v těhotenství, při porodu, 

po dobu třech měsíců po porodu, vnímání role porodní asistentky ţenami v této 

problematice a zhodnotit vývoj hypotrofického plodu během těhotenství, při porodu 

a hypotrofického novorozence tři měsíc po porodu. 

5.1.1. Dílčí cíle 

1) Zjistit vývoj hypotrofického plodu během těhotenství. 

2) Zjistit průběh těhotenství a reakci ţeny na diagnostiku hypotrofie plodu. 

3) Zjistit stav hypotrofického plodu při porodu a proţívání ţeny při porodu 

hypotrofického plodu. 

4) Zjistit vývoj hypotrofického novorozence po dobu tří měsíců po porodu a pocity 

ţeny v tomto období. 

5) Zjistit, jak ţena vnímala roli porodní asistentky během jednotlivých období. 

32

6. VZOREK RESPONDENTŮ 

Výzkum byl zaměřen na ţeny, kterým byla diagnostikována hypotrofie plodu 

a následně na děti s diagnostikovanou hypotrofií. Výběr respondentů byl záměrný. 

Celkem jsem provedla dva rozhovory. První rozhovor proběhl s ţenou po plánovaném 

císařském řezu ve 34.t.g. a druhý rozhovor proběhl s ţenou po vaginálním porodu v 

38. t.g.. 

7. METODIKA VÝZKUMU 

Jako metodiku své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který 

umoţňuje problematiku hypotrofie plodu prozkoumat hlouběji. Pouţila jsem 

polostandardizovaný rozhovor. Rozhovor je rozdělen do tří částí. Nejdříve se věnuji 

těhotenství a předporodní období. Zde se zaměřuji na dobu diagnostiky hypotrofie 

plodu a vývoj hypotrofického plodu během těhotenství. Ve druhé části rozhovoru se 

zaměřuji na porod a poporodní období, ve třetí části se věnuji vývoji dítěte 

a proţívání matky v období třech měsíců po porodu. Ve všech částech rozhovoru se také 

zaměřuji na roli porodní asistentky v problematice hypotrofie plodu a novorozence 

a vnímaní role porodní asistentky ţenou. Vzhledem k rozsahu práce, jsem si zvolila 

období těhotenství, porodu a 3.měsíců po porodu. 

33

Rozhovor č. 1 s klientkou S.F. 

Rozhovor s S.F. byl proveden v odpoledních hodinách u S.F. doma po telefonické 

domluvě. Poprvé jsem se s S.F. setkala na růstové ambulanci neonatologického 

oddělení Fakultní nemocnice Lochotín, kam s dcerou dochází na kontroly. 

Anamnéza S.F.: 

Rodinná: bezvýznamná 

Osobní: - předčasně narozena ( dle udání S.F. v 36 t.g.) 

- ve 14 letech diagnostikována hypertrofická kardiomyopatie při srdečním 

šelestu (tp: Lokren 1/2 tbl a 200mg/den) 

- v těhotenství zjištěna mutace v genu pro MTHFR C677 T v heterozygotním 

stavu (bez terapie) 

Gynekologická: opakované UPT (2x v roce1993, v roce 2002 a 2006) na doporučení 

lékaře z důvodu hypertrofické kardiomyopatie 

Těhotenství - rizikové z důvodu hypertrofické kardiomyopatie 

- stav po AMC, věková indikace (n.n. 46 XX) 

TĚHOTENSTVÍ A PŘEDPORODNÍ OBDOBÍ 

Měla jste v těhotenství nějaké výrazné obtíţe? 

Občas jsem si na začátku pozvracela, ale to asi každá těhotná. Trvalo to tak první tři 

měsíce, pak už mi bylo dobře. Nijak výrazné potíže jsem neměla. Jen v 6. měsíci jsme 

měla tak třikrát pocit na omdlení (hučení v uších, rozmazané vidění). Musela jsem si 

sednout, ale jinak vše probíhalo v pořádku 

Vzhledem k Vašemu onemocnění jste byla doma? 

Ano, byla jsem doma. Častěji jsem chodila na kontroly ke kardiologovi, ale jinak jsem 

se cítila dobře. 

Zhoršilo se během těhotenství Vaše onemocnění? 

Ne, musím zaklepat, ale nic se nezhoršilo. Normálně jsem brala léky, co beru na srdce. 

34

Jak se miminko během těhotenství vyvíjelo? 

Během těhotenství se malá vyvíjela normálně, až při posledním USG nastal problém. O 

to víc mě to potom zaskočilo. 

Kdy Vám byla diagnostikována hypotrofie plodu? 

33+2 to myslím zjistili. 

Vzpomínáte si kolik v jakém týdnu miminko váţilo? 

To nevím, ani mi to neříkali. Pan doktor mi to řekl, až na posledním USG. On odhadl, 

že má vážit asi 1270 gramů. Když se narodila, tak měla 1 440 gramů, ale na těch 1 200 

gramů spadla. 

Byla jste během těhotenství hospitalizovaná? 

Až když zjistili, že malá neroste. Jednu noc jsem ležela na rizikovém a druhý den se 

rozhodlo, že malá „půjde ven“. 

Jak dlouho jste byla hospitalizována? 

Na oddělení jsem přišla odpoledne a další den odpoledne jsem šla na císaře. Takže jsem 

tam byla jeden den. 

Byla jste spokojená s poskytováním informací o průběhu hospitalizace a vyšetření 

od porodní asistentky? 

Moc mi toho sestřičky říct nestihly, byla jsem tam jen chvilku. Řekly mi co a jak na 

oddělení, že půjdu na natočení a na ultrazvuk a potom, že půjdu nahoru na sál. 

Jaké pocity jste proţívala při diagnostice hypotrofie plodu? 

Brečela jsem, řvala jsem „ jako tygr“. Měla jsem hrozný strach o malou. Po nějaké 

době se člověk rozhodne mít dítě a pak tohle. Nejdřív mi těhotenství doktor 

nedoporučoval, takže jsem několikrát podstoupila přerušení, pak mi řekl, že dítě mít 

vlastně můžu. Už jsem se smířila s tím, že děti mít nebudu, pak mi to dovolil a já 

otěhotněla a pak nastal problém. Měla jsem o malou vážně strach, že o ni přijdu. 

35

Měla jste o miminko strach z důvodu jeho niţší hmotnosti? 

Strach jsem měla a velký, ale to už jsem před chvílí říkala. 

Poskytla vám porodní asistentka při diagnostice hypotrofie plodu dostatek 

informací o této problematice? 

U doktora ani sestřička nebyla, byl tam sám. Až v nemocnici mi něco řekli, ale spíš mi o 

tom říkal doktor než sestřička. Sestřička mi spíš říkala co a jak na oddělení a tak. Já se 

ani moc neptala, doktor mi to docela vysvětlil. 

Co Vám v nemocnici řekli? 

Řekli mi, že je malá menší, než by měla být, proto tam jsem. Když jsem se ptala, proč je 

malá, řekli, že to může být tím, že já jsem taky nedonošená. 

Hledala jste si informace o problematice hypotrofie i jinde? (internet, knihy, 

kamarádky) 

Nehledala, na to jsem neměla čas. 

Měla jste pocit, ţe Vám porodní asistentka mohla pomoci více? Říci Vám více 

informací o tom, co vás čeká? Více si s vámi promluvit o této problematice? 

Ani ne, na oddělení jsem byla chvíli. O tom, že malá půjde ven císařem, mi řekl doktor. 

Nejdřív chtěli počkat do čtvrtka. Pak mě ale natočili a dělali několikrát ultrazvuk a 

žádná sláva. Podle toho se rozhodli, že malá půjde ven. Sestřička mě vezla nahoru na 

sál, cestou mi řekla, co se bude zhruba dít. Ale nic moc se mnou nikdo nerozebíral. 

Diskuze 

Těhotenství dle S.F. probíhalo bez komplikací. Vzhledem k onemocnění S.F. bylo 

těhotenství diagnostikováno jako rizikové a S.F. byla na pracovní neschopnosti od 

začátku těhotenství. Výrazné obtíţe během těhotenství S.F. neměla. K rizikovým 

faktorům, které mohly způsobit hypotrofii plodu v případě klientky S.F. se můţe zařadit 

hypertrofická kardiomyopatie. Jako moţná příčina vzniku hypotrofie plodu byla S.F. 

sdělena lékařem souvislost s jejím předčasným porodem v 36.t.g.. Po porodu byl jako 

příčina S.F. sdělen zúţený pupečník a velamentózní úpon pupečníku. 

S.F. byla diagnostikována hypotrofie plodu ve 34.t.g. (33+2) u obvodního 

gynekologa. S.F. do té doby se plod vyvíjel normálně. S.F. byla okamţitě po 

36

diagnostice hypotrofie plodu odeslána na oddělení rizikového a patologického 

těhotenství gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. S.F. reagovala 

na diagnostiku hypotrofie plodu strachem o své dítě a pláčem. Její pocity byly ještě 

umocněny opakovanými umělými přerušeními těhotenství na doporučení lékaře 

z důvodu jejího onemocnění. 

O problematice hypotrofie plodu S.F. mnoho informací porodní asistentkou podáno 

nebylo. U obvodního gynekologa nebyla přítomna porodní asistentka, lékař byl 

v ordinaci sám. Informace o problematice hypotrofie plodu se S.F. dozvěděla aţ 

v nemocnici především od lékaře. Přesto S.F. hodnotí práci porodní asistentky kladně, 

byla spokojena s poskytováním informací o průběhu hospitalizace. Více informací o 

problematice hypotrofie plodu od porodní asistentky ani nevyţadovala, vše jí dle jejího 

tvrzení dostatečně vysvětlil lékař. 

POROD 

V kolikátém týdnu těhotenství se miminko narodilo? 

Malá se narodila dne po tom, co mi řekli, že neroste. Takže to bylo 33+3. 

Víte jaká byla odhadovaná porodní hmotnost miminka? 

Řekli mi, že má tak necelých 1 300 gramů. 

Měla jste strach z porodu z důvodu obavy o dítě vzhledem k jeho odhadované 

hmotnosti? 

Spíš jsem se bála, jak na tom bude malá, až bude „venku“. O porodu jsem myslím ani 

nepřemýšlela, jen jsem chtěla, aby byla malá v pořádku, když se narodí dřív. 

Rodila jste přirozenou cestou nebo císařským řezem? 

Císařským řezem. 

Byl císařský řez plánovaný nebo akutní? A proč? 

Byla plánovaný. Nejdřív chtěli počkat do čtvrtka, ale pak se jim nelíbily průtoky na 

ultrazvuku a záznamy, tak jsem šla na císaře dřív. Ale věděla jsem, že malá půjde ven 

císařem. Řekli mi, že nejsem připravená na normální porod a že už to nemůžou dál 

zdržovat. 

37

Měla jste spinální nebo celkovou anestézii? 

Měla jsem spinál. Doktor mi řekl, že je to výhodnější pro malou, že mají víc času ji 

dostat ven. Volali i mému kardiologovi a ten doporučil spinál. Nechala jsem rozhodnutí 

na nich. 

Byl Vám podán dostatek informací o porodu vedeným císařským řezem? 

Řekla bych, že ano. To se mnou probírali i během císařského řezu, co zrovna dělají. 

Když malou vyndali, tak mi to řekli. Říkali mi všechno, co zrovna dělají. Byla jsem ráda, 

že si tam se mnou povídají, že tam jen tak neležím. Byla to i docela sranda, jsem se tam 

i zasmála. 

Měla jste spinální anestézii, ukázala Vám porodní asistentka miminko ještě na 

operačním sále? 

To ne, ale slyšela jsem ji zabrečet. Bylo to sice jako když mňouká kočka, ale bylo jí 

slyšet. Za to jsem byla ráda. Když jsem ji uslyšela, tak jsem se uklidnila, že je v pořádku. 

I doktor mi řekl, že je pěkná. 

Zvládalo miminko příchod na svět dobře? 

Zvládla to dobře, zabrečela, dýchala sama. Akorát ta váha byla nižší, ale to jsme potom 

dohnaly. 

Myslíte, ţe jste se s porodní asistentkou, která Vás připravovala na císařský řez, 

navázala nějaký vztah? 

Na císaře mě připravovala sestry kamarádka. Uklidňovala mě. Byla jsem ráda, že vidím 

známou tvář. Takže jsem ani žádný vztah navazovat nemusela, protože už jsme se znaly. 

Myslíte, ţe byla nějaké mezery v komunikaci mezi porodní asistentkou a Vámi? 

Ne, jak jsem řekla, byla to známá. Když mi ovazovala nohy, dávala cévku a tak, tak si se 

mnou povídala, uklidňovala mě. 

V čem Vám porodní asistentka nejvíce pomohla? 

Asi tím, že mě uklidňovala, že si se mnou povídala. 

38

Diskuze 

Těhotenství bylo ukončeno plánovaným císařským řezem v gestačním stáří 33+3 

z důvodu patologického CTG a zhoršených průtoků pupečníkem diagnostikovaných 

ultrazvukem. Dítě po vynětí z dělohy zabrečelo, dýchalo samo. Apgar skóre bylo 

fyziologické (9-9-10). 

S.F. strach z porodu neměla, více se obávala o osud svého předčasně narozeného 

dítěte. S.F. velmi ocenila výhody spinální anestézie, které jí umoţnili slyšet dceru hned 

po porodu zabrečet. Porodní asistentka ji dceru neukázala z důvodu předčasného 

porodu, S.F. to ale negativně nehodnotí, uklidnila se při pláči svého dítěte a ujištění 

lékaře, ţe její dcera „vypadá pěkně“. Jedinou starost S.F. dělala odhadovaná váha dítěte. 

Podávání informací o průběhu císařského řezu S.F. hodnotila kladně, velmi se jí líbila 

komunikace s lékaři, kteří jí vţdy upozorňovali na následující postup. Porodní 

asistentka, která připravovala S.F. na císařský řeţ byla její známou. Kladný vztah jiţ 

spolu tedy měly vytvořený, S.F. velmi ocenila komunikaci, kterou se jí porodní 

asistentka snaţila před císařským řezem uklidnit. 

PRVNÍ 3 MĚSÍCE PO PORODU 

1. MĚSÍC 

Po porodu: 

Vyskytl se po porodu u miminka nějaký problém? 

Den, co se narodila, měla problémy s dýcháním. Říkali mi, že jí trošku přidávali kyslík 

do inkubátoru. Od druhého dne už ale dýchala sama. 

Kolik miminko po porodu měřilo a váţilo? 

Malá vážila 1 440 gramů a měřila 41centimetrů. 

Byl Vám poskytnut dostatek informací o stavu miminka po porodu? O tom, co se s 

ním po císařském řezu dělo? 

Ano, doktorka za mnou přišla po císaři. Řekla mi, kolik malá váží, jak se má k světu, že 

jí přidávali kyslík, že čůrá, že je v pořádku. 

39

Kdy Vám miminko poprvé ukázali? 

Den po císaři. 24 hodin jsem ležela na JIPce a pak nás převezli na oddělení a to jsem se 

na malou byla podívat. 

Jaké pocity jste měla, kdyţ jste miminko poprvé uviděla? 

Byla jsem šťastná, že ji vidím, že je v pořádku. Ležela tam v inkubátoru, šlo od ní pár 

drátů, měla kanylu, toho jsem se trochu lekla. Sestřička mi vysvětlila, že tak sledují její 

dýchání a srdíčko a pomocí kanyly jí vyživují, než jí bude stačit jen moje mlíko. To mě 

docela uklidnilo a já se soustředila na to, že je v pořádku, že dýchá sama a tak. 

Jak dlouho miminko vyţivovali pomocí kanyly neţ mu stačilo jen vaše mateřské 

mléko? 

Tak týden, pak už se malá krmila jen přes sondičku v nose a snažily jsme se přikládat. 

Ze začátku moc nechtěla, pak mi ale sestřička poradila, ať si pořídím klobouček a to už 

malá sála dobře. 

Kdy jste si miminko poprvé pochovala? 

To bylo nějaký čtvrtý nebo pátý den. Sestřička se mě zeptala, jestli si jí chci pochovat, že 

mi ji vyndá z inkubátoru. Trochu jsem se bála, ale pak jsem se uklidnila. Sestřička mi ji 

vyndala z inkubátoru, dala jí pletenou čepici, ponožky a dala mi ji na prsa. Pak jí ještě 

pořádně přikryla dekou. Byl to úžasný pocit, jí cítit na sobě. 

Hospitalizace dítěte 

Jak dlouho bylo miminko po porodu hospitalizováno? 

Měsíc a týden, takže pět týdnů. 

Na jakém oddělení miminko leţelo? (JIRP,JIP, fyziologické odd.) 

První dva týdny byla malá nahoře na JIRPu a potom jsme byly dole na JIPce. 

Kdyţ bylo miminko přeloţeno na JIP, byla jste hospitalizována s ním? 

Ano, byla jsem s malou od začátku, co jí dali dolů. Naštěstí tam bylo místo, takže jsme 

mohly být spolu. 

40

Jak hospitalizace probíhala? 

Když jsem ležela v nemocnici po císaři, tak jsem mohla za malou kdykoli. Za to jsem 

byla ráda. Vždycky jsem tam přišla se stříkačkou s mlékem, sestřičky mě pustily dovnitř. 

Když mě pak pustili domů, tak jsem za ní mohla jen ráno a odpoledne. Vždycky, když 

jsem tam přišla, tak mi sestřička říkala, jak se malé vede, kolik váží. Při návštěvách 

jsme zkoušely se sestřičkou přikládat k prsu, chovala jsem si malou, přebalovala ji a 

tak. Takhle jsem za malou chodila týden, pak když jsme byly dole na JIPu, tak jsem se o 

ni starala na pokoji. 

Věděla jste čím je hypotrofický novorozence více ohroţen? 

Říkali mi akorát, že má být tepleji oblečená, že teplotu miminka moc neudrží. Víc mi 

toho myslím neřekli. 

Kdo Vás o tom informoval? 

Nejdřív mě informoval doktor a potom ještě sestřička. 

Vyskytly se v nemocnici u miminka nějaké komplikace? 

Měla akorát žloutenku. A vlastně jí ještě hnisala očička, to začalo tak dva dny po 

porodu. 

Jak se řešily? Bylo Vám dostatečně vysvětleno, proč se který výkon provádí? 

Když jí zjistili žloutenku, tak se svítila. Svítila se jen jednou a pak už to bylo v pořádku. 

Očička jsem vykapávala kapkami, když jsem šly domů tak už to bylo v pořádku. 

Jinak mi řekli, proč se malá svítí a na to očičko přišla speciálně i oční doktorka, která 

malou vyšetřila. Sestřička mi potom řekla, že jí stačí očičko vykapávat a že se to spraví. 

Tak jsme vykapávaly a když jsem šly domů, tak už to bylo v pořádku. 

Myslíte, ţe byly nějaké mezery v komunikaci mezi novorozeneckou sestrou a 

Vámi? 

Ne, to ne. Vše mi sestřičky říkaly, byla jsem s nimi spokojená. 

Myslíte, ţe Vám mohla novorozenecká sestra poskytovat více informací? 

Ne, myslím, že mi sestřičky říkaly vše. 

41

Jaké pocity jste měla během hospitalizace? 

Byla jsem ráda, že je malá v pořádku, že dobře přibývá na váze. Ležet v nemocnici mi 

nevadilo. 

Byla jste spokojená s přístupem porodních asistentek na oddělení, kde jste leţela 

po porodu? 

Ano, byla. Na sestřičky si nemůžu stěžovat. Jediné co mi vadilo, bylo jídlo. To se nedalo 

jíst. 

S jakou váhou miminka vás propustili domů? 

Něco přes dvě kila. Myslím, že přesně to bylo 2 040 gramů. 

Myslíte, ţe jste dostala dostatek informací o tom, kam se obrátit v případě 

nějakých komplikací? 

Ano. Řekli mi, že kdyby náhodou něco, tak mám zavolat nebo přijet. Jinak hned co nás 

pustili z nemocnice, k nám přišla večer doktorka, ke které chodím s malou. Ta mi řekla 

co a jak. 

Kdo Vás informoval? 

Při propuštění mě informoval doktor i sestřička. 

Chyběly Vám informace? Jak byste si představovala změnu? 

Nic mi nechybělo. 

Ocenila byste, kdyby péče porodní asistentky (novorozenecké sestry) pokračovala i 

po propuštění z nemocnice? (návštěvy doma, moţná konzultace po telefonu) 

Kdyby nepřišla moje dětská doktorka, tak určitě ano. Než nás pouštěli, tak potřebovali 

vědět, jak se jmenuje naše dětská doktorka a kdy k nám přijde. Kdyby moje dětská řekla, 

že přijde třeba za týden, tak bych určitě něco takového ocenila, aby někdo zkontroloval, 

že je vše v pořádku. 

Jak miminko prospívalo po propuštění domů? 

Dobře. Co vím, tak žádný problém nebyl. 

42

Bála jste se, ţe se doma nedokáţete o miminko postarat nebo ţe něco nezvládnete? 

Strach jsem měla. Bála jsem se, abych jí dala dostatek výživy. Aby přibývala a nespadla 

mi a nemusely jsme zase do nemocnice. Dětská doktorka mi potom půjčila digitální 

váhu, tak jsem se uklidnila, když jsem viděla, že přibývá. Ještě jsem se bála, že se malá 

podchladí. První týden doma jsem malé pořád sahala na ruce a nohy, jestli je nemá 

studené a štelovala topení. 

Kolik miminko váţilo měsíc po porodu? 

Kolik měla přesně měsíc po porodu to nevím, ale pouštěli nás pět týdnů porodu a to 

měla 2 040 gramů. 

Nastal po propuštění domů nějaký problém? 

Myslím, že ne. 

2. MĚSÍC: 

Jak se miminko vyvíjelo dva měsíce po porodu? 

Dobře. Chodila jsem s malou na kontroly a vše bylo v pořádku. 

Kolik miminko váţilo dva měsíce porodu? 

To měla malá rovná tři kila. 

Nastal nějaký problém? 

Ne, vše bylo v pořádku. 

3. MĚSÍC: 

Jak se miminko vyvíjelo tři měsíce po porodu? 

Dobře. Vše bylo v pořádku. 

Kolik miminko váţilo tři měsíce po porodu? 

Malá vážila 3 860 gramů. 


Žádný, vše bylo v pořádku. Malá vůbec nebyla nemocná nebo něco. 

43

V jakém měsíci si myslíte, ţe vaše dítě dosáhlo největšího vývoje? 

Myslím, že nejvíce přibývala, tak ten první měsíc. 

Jak jste proţívala první tři měsíce po porodu? Jaké jste měla pocity? 

Byla jsem unavená, strašně unavená. Usínala jsem snad i za chůze. Vstávat každé 3 

hodiny, abych jí nakojila. Dětská doktorka mi poradila, abych ji v noci zkusila kojit 

vleže, to jsem nemohla, to jsem hned usnula. Byla jsem ráda, že malá prospívá, nic jí 

není, ale hlavně převládala únava. Ale neměnila bych, jsem za malou strašně šťastná a 

za nějaké to nevyspání mi stála. Byla jsem i ráda, že nám dětská doktorka dovolila 

chodit ven. Asi týden, co jsme byly doma, jsme ještě nemohly, ale pak už nám to 

doktorka dovolila. 

Diskuze: 

Dcera S.F. byla umístěna na oddělení JIRP neonatologického oddělení, zde byla 

hospitalizována 2 týdny. Následně byla přeloţena na oddělení JIP neonatologického 

oddělení, kde byla hospitalizována společně se svou matkou 3 týdny. Porodní váha 

dítěte byla 1 440 gramů. Komplikace, která se vyskytla u dítěte v den porodu, byla 

diagnostikována jako tranzitorní tachypnoe, která se upravila zvýšením obsahu kyslíku 

v inkubátoru na 33% v den porodu. Dcera S.F. byla týden vyţivována pomocí 

parenterální výţivy kombinovanou s enterální výţivou mateřským mlékem pomocí 

nasogastrické sondy, poté byla vyţivována jen mateřským mlékem. Dcera S.F. také 

prodělala hyperbilirubinémii, která se řešila 24 hodinovou fototerapií. Došlo u ní také 

k hnisavému sekretu z očí, které se vyřešilo vykapáváním Pamykon kapkami. 

Svou dceru S.F. viděla poprvé 24 hodin po porodu, Při prvním kontaktu proţívala 

radostné pocity, ţe vidí dceru ţivou. Také pociťovala obavy, kdyţ spatřila senzor na 

snímání srdečního rytmu a saturace a zavedenou kanylu. Po vysvětlení novorozenecké 

sestry, k čemu senzor a kanyla slouţí, se S.F. uklidnila. Dceru si S.F. poprvé pochovala 

4. den po porodu. Nejdříve měla z první kontaktu strach, bála se, aby dceři něco 

neudělala.. Její pocity se změnily, kdyţ dceru poprvé ucítila na svém těle. Po svém 

propuštění chodila S.F. za dcerou na pravidelné návštěvy, při kterých se o dceru starala, 

chovala si ji, učila se přikládat. Po přeloţené dítěte na oddělení JIP, byla S.F. 

hospitalizována od začátku s dcerou. 

44

Přístup porodních asistentek i novorozeneckých sester během hospitalizace po 

císařském řezu a následně s dcerou na oddělení JIP hodnotí S.F. velmi kladně, 

s poskytováním informací o průběhu hospitalizace a stavu dcery byla spokojena. 

S dcerou byla S.F. propuštěna 5 týdnů po porodu s váhou 2 040 gramů. Další péči 

porodní asistentky/novorozenecké sestry po propuštění by S.F. ocenila v případě, ţe by 

ji v den propuštění nenavštívila praktická lékařka pro děti a dorost, ke které s dcerou po 

propuštění dochází. V prvním týdnu po propuštění měla S.F. strach o výţivu dcery a 

správnou teplotu prostředí. Obavy o dostatečnou výţivu se ztratily, kdyţ byla S.F. 

zapůjčena od praktické lékařky digitální váha a S.F. se mohla přesvědčit, ţe dává své 

dceři dostatek výţivy. 

V průběhu třech měsíců po porodu se u dcery S.F. nevyskytly ţádné váţné 

komplikace. V tomto období proţívala S.F. pocity štěstí, ţe je její dcera zdravá a dobře 

přibývá na váze, ale především se cítila velmi unavena z péče o dceru. Dle S.F. dosáhla 

její dcera největšího vývoje v prvním měsíci ţivota. 

45

Rozhovor č. 2 s klientkou J.B. 

První část rozhovoru proběhla na oddělení rizikového a patologického těhotenství 

Fakultní nemocnice Plzeň den před druhou indukcí porodu. Druhá část rozhovoru 

proběhla po telefonické domluvě v odpoledních hodinách v kavárně. J.B. mi od začátku 

nabídla tykání. 

Anamnéza: 

Rodinná: matka hypertenze, ICHS, otec + na infarkt myokardu 

Osobní: v těhotenství zjištěna mutace v genu pro MTHFR A 1298C – heterozygotní 

stav (bez terapie – doporučena kyselina listová) 

- v roce 2009 komplikovaná fraktura levého zápěstí 

Těhotenství: - v 18.t.g. zjištěn lues latens sero pozitivní (v těhotenství přeléčena 2x 

PNC ) 

- stav po AMC (důvod: lues latens; n.n. 46 XX, treponema pallidum v 

plodové vodě nepřítomna) 

- 2x hospitalizována na dermatovenerologické klinice k léčbě syphilis recens 

latens (tp: PNC i.m.) 

- 36+5 preventivní hospitalizace na GPK z důvodu IUGR, oligohydramnion 

a lues latens 

TĚHOTENSTVÍ A PŘEDPORODNÍ OBDOBÍ 

Měla jsi v těhotenství nějaké výrazné obtíţe? 

Zvracela jsem celé těhotenství, ráno, odpoledne, večer. Zvracela jsem skoro pořád. 

Jediné, co jsem mohla ráno sníst, byl bramborový salát a kyselé meruňkové mléko. Nic 

jiného jsem ráno v sobě neudržela, sice to nebylo moc zdravé, ale aspoň jsem po tom 

nezvracela. Pak v průběhu dne jsem jedla vše, na co jsem měla chuť. Buď se mi udělalo 

špatně nebo ne, ale ráno jsem musela začít salátem a mlékem. 

Pracovala jsi během těhotenství? Pokud ano, kde? 

Ne, byla jsem na riziku. Dělala jsem jako prodavačka dvanáctky, takže hned jak jsem 

zjistila, že jsem těhotná, tak jsem šla na nemocenskou. 

46

Jak se miminko během těhotenství vyvíjelo? 

Všechno bylo v pořádku. Až na konci třetího, začátkem čtvrtého měsíce zjistili syfilis. 

Malá se ale vyvíjela normálně, až ke konci mi řekli, že neroste. 

Kdy ti byla diagnostikována hypotrofie plodu? 

To zjistili až na přelomu 36. a 37 týdne. 

Vzpomínáš si kolik v jakém týdnu miminko váţilo? 

Ke konci se nějak nemohli shodnout. Chodila jsem na genetiku, tam mi řekli, jak malá 

hrozně roste, že bude obr, že bude mít přes 3 kila. Potom jsem šla ke své doktorce a ta 

mi řekla, že malá neroste, že bude mít tak 2 100 gramů. 

Byla jsi během těhotenství hospitalizovaná? Pokud ano, jak dlouho? 

Byla jsem dvakrát, dohromady měsíc. Přelom třetího, čtvrtého měsíce mi zjistili syfilis, 

takže jsem byla dvakrát v nemocnici na kožním na antibiotika. Byla jsem tam 14 dní, 

pak jsem měla měsíc pauzu a pak zase 14 dní, aby se to stihlo do porodu a měla jsem 

nějakou časovou rezervu. Každé ráno mi píchali penicilin do zadku. Ale to mi nevadilo, 

dělala jsem to pro malou. 

Byla jsi spokojená s poskytováním informací o průběhu hospitalizace a vyšetření 

od porodní asistentky? 

Jo, to určitě byla. Mě to upřímně bylo jedno. Řekli mi, že se mnou budou dělat toto, 

uděláme Vám toto vyšetření a tak. Já jim to vždycky odkývala, ale buď mi bylo tak zle, 

že jsem na to neměla náladu nebo prostě. Oni na tebe mluví super, ale vychrlí to na tebe 

většinou lékařsky, takže stejně moc nevíš. Pak ti to, když tam jdeš, vysvětlí. Takže dobrý, 

já jsem spokojená. 

Jaké pocity jsi proţívala při diagnostice hypotrofie plodu? 

To bylo hodně špatný, dva dny jsem hystericky brečela. Měla jsem strach kvůli té 

nemoci, jestli nebude postižená, jestli porod bude v pořádku, jestli se něco neobjeví. 

Když jsme šla k nějakému doktoru tak jsem se děsila, co mi řeknou. Jeden mi řek, že 

bude mít přes 3 kila a další: „Kde by to vzala? Ta bude mít tak 2,20 kilo.“ Byl to pro 

mě šok, když mi doktorka řekla, že malá neroste a že musím do nemocnice. 

47

Měla jsi o miminko strach z důvodu jeho niţší hmotnosti? 

Měla jsem spíš strach z toho postižení kvůli syfilisu, měla jsem v hlavě pořád, aby malá 

nebyla hluchá, slepá. To že je malá, to dožene. Moc jsem nestudovala, kolik bude mít. 

Až po porodu, když mi dali takovou houstičku, tak jsem strach trošku měla. 

Poskytla ti porodní asistentka při diagnostice hypotrofie plodu dostatek informací 

o této problematice? 

U doktorky sestřička lítala do kartotéky a řešila v čekárně další lidi. Doktorka mi řekla, 

že mám jet okamžitě na Lochotín, že malá neroste. Přijela jsem na Lochotín uřvaná, tam 

mi to doktorka všechno vysvětlovala, že srdíčko bije krásně, že nemám mít strach. Na to, 

že jsme byly takhle nemocné, že malá prospívá krásně, ale když to srovnají s normálním 

těhotenstvím, tak že je to takové na hranici. Řekla mi, že si nás tam radši nechají a 

pohlídají si nás. 

Takţe tě informovali spíš lékaři neţ sestřičky? 

Jo, spíš doktoři. Asi takhle, to bylo takové rozporuplné. Já jsem tam přišla, tak jsem 

nevěděla, jak se na mě budou tvářit. Sestřičky v pohodě, ale spíše se mi vyhýbaly a 

radši se mnou nemluvily vůbec. Bylo vidět, že neví, jak se mnou mají mluvit, jednat. 

Doktoři na mě koukali zase naopak, jako na vzácný úkaz a vše mi vysvětlovali. Sestřičky 

se zeptaly, jestli něco nepotřebuju a pak zase mizely, nic mi k tomu neřekly. Bylo vidět, 

že neví, jak se mnou jednat. 

Co to znamená pro miminko? Dozvěděla ses moţnou příčinu vzniku hypotrofie 

plodu v tvém případě? 

Řekli mi, že mám placentu jak děravý hadr, že je to kvůli tomu syfilisu, takže proto je 

menší. Jinak mi řekli, že malá bude menší, že budeme asi déle ležet po porodu 

v nemocnici, ale že to zase takový problém není. 

Hledala sis informace o problematice hypotrofie plodu i jinde? (internet, knihy, 

kamarádky) 

Já jsem to spíš řešila s maminou. „Mami, řekli mi todle, přelož mi to.“ Takže mamka se 

podívala a pak mi volala zpátky. Já ale spíš sledovala, aby malá neměla nějaké 

postižení. Jestli roste, to jsem až tak neřešila. Říkala jsme si, že to dožene, hlavní pro mě 

bylo, aby nebyl slepá nebo hluchá. 

48

Ocenila bys, kdyby na oddělení byla moţnost si o této problematice něco přečíst, 

neţ jen dostávat informace od lékaře? 

To bych docela uvítala. Občas jsem totiž doktorovi nerozuměla a tak jsem pořád volala 

mamině, ať mi to vysvětlí. 

Měla jsi pocit, ţe by ti porodní asistentka mohla pomoci více? Říct ti více informací 

o tom, co tě čeká? Více si s tebou promluvit o této problematice? 

O tom, co bude, mi říkaly. Vždycky sestřička přišla a řekla, že bude tohle a tohle 

vyšetření, že mám takové a takové léky, ale víc to se mnou nerozebírala. Ale o hypotrofii 

mi toho moc neřekly, spíš vůbec nic. Jak už jsem říkala, přišlo mi, že některé nevěděly, 

jak se mnou mají jednat. 

Diskuze: 

V 18.t.g. byl J.B. diagnostikován lues latens. J.B. byla ihned hospitalizována na 

dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Plzeň. Zde byla léčena antibiotiky 

(penicilin). Léčba trvala 14 dní a opakovala se za měsíc. J.B. uváděla zvracení 

v průběhu celého dne trvající celé těhotenství, jiné potíţe J.B. neuváděla. Zvracení jako 

rizikový faktor vzniku hypotrofie plodu v případě J.B. označit nelze. J.B. v době 

otěhotnění váţila 82 kg s mírou 161 cm a do těhotenství tedy nevstupovala s nízkou 

hmotností. Během těhotenství J.B. přibyla 20 kg. Malnutricí tedy v těhotenství netrpěla. 

Jako příčina hypotrofie plodu byl J.B. sdělen špatný stav placenty z důvodu 

onemocnění lues. 

J.B. diagnostikovala obvodní gynekoloţka hypotrofii plodu v 37.t.g. (36+5). Dle J.B. 

se do té doby její nenarozené dítě vyvíjelo v pořádku. Při ultrazvuku na genetice ji lékař 

ujišťoval, ţe její dítě roste v pořádku a proto byla pro ni diagnóza hypotrofie plodu 

velkým šokem. J.B. reagovala na diagnózu pláčem a strachem o svoje dítě. Více se ale 

obávala moţného postiţení, kterým byl plod ohroţen z důvodu její syfilis pozitivity. 

Niţší hmotnost plodu vnímala J.B. jen okrajově. Uklidňovala se tím, ţe váhu její dítě po 

porodu doţene. 

U obvodního gynekologa se J.B. mnoho informací i hypotrofii plodu nedozvěděla. 

Po diagnostice hypotrofie plodu byla odeslána na oddělení rizikového a patologického 

těhotenství gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Aţ zde jí 

lékařka vysvětlila problematiku hypotrofie plodu. Informace o problematice hypotrofie 

plodu J.B. získávala od lékařů. Porodní asistentky J.B. informace o hypotrofii plodu 

49

nesdělily. J.B. měla pocit, ţe některé porodní asistentky nevěděly, jak se k ní mají 

chovat. S poskytováním informací o průběhu hospitalizace, vyšetřeních a podávaných 

lécích od porodních asistentek byla J.B. spokojena. J.B. by ocenila, kdyby lékaři mluvili 

méně odborně nebo byla na oddělení moţnost přečíst si o hypotrofii plodu a různých 

lékařských termínech. 

POROD 

V kolikátém týdnu těhotenství se miminko narodilo? 

Malá se narodila 37+5. 

Víš, jaká byla odhadovaná porodní hmotnost miminka? 

Původně, než jsem šla rodit, tak mi řekli, že bude mít kolem tří kil. Když jsem přijela na 

Lochotín, tak mi řekli, že má daleko míň, že má tak 2,5 až 2,6 kilo. A to ještě týden 

čekali, aby těch 2,5 kilo měla. 

Měla jsi strach z porodu z důvodu obavy o dítě vzhledem k jeho odhadované 

hmotnosti? 

Tak z porodu jsem měla strach z více důvodů. Hlavně jsem měla strach z vývojových 

vad, ale doktoři mi říkali, že jsem zaléčená, že by mělo být vše v pořádku. Samozřejmě 

jsem se bála, aby to malá všechno ustála, po porodu začala nabírat. Pak jsem měla 

strach z té indukce, ale říkala jsem si, že to zvládlo přede mnou spousta maminek, že to 

zvládnu taky. Říkala jsem si, že celé to těhotenství máme takový v čudu, tak jsem měla 

strach, co se ještě stane, ale na druhou stranu mě popohánělo, že to dělám kvůli malé. 

Ale předem jsem věděla, že tam budu vyvádět, bolest snáším špatně, ale popoháněla mě 

myšlenka, že už uvidím malou a konečně zjistím, jestli je opravdu v pořádku. 

Rodila jsi přirozenou cestou nebo císařským řezem? 

Rodila jsme normálně přirozeně. 

Rozběhl se porod spontánně nebo byl vyvolaný? 

Porod mi vyvolávali dvakrát. Napoprvé se to nepovedlo, tak mi to za dva dny vyvolávali 

znovu. 

50

Jak dlouho před indukcí porodu jsi byla hospitalizovaná? 

Týden jsem ležela na riziku. 

Zvládalo miminko indukci porodu dobře? 

Jo, to jo. Řekli mi, že záznam je v pořádku že to malá zvládá dobře. 

Poskytovala ti vaše porodní asistentka dostatek informací o stavu miminka během 

porodu? 

Jo, říkala mi, že si malá vede dobře. Jen při tlačení mi říkala, že musím zabrat, že už se 

tam malé přestává líbit. Na to jsem slyšela, takže jsem se do toho opřela a malá byla za 

chvilku venku. 

Navázala jsi se svou porodní asistentkou vztah? 

Sestřička byla úplně zlatá. Ta byla úžasná. Pořád jsem jí tam říkala, že je můj strážný 

anděl. Chudák už ze mě nechápala. Odbíhala ode mě k dalším porodům, a když se 

vrátila, tak jsem jí říkala: „Nechoďte, ať jste hned zpátky.“ Tak mi vysvětlovala, že musí 

i k dalším porodům. Potom, když už to na mě šlo a slyšela mě, jak tam křičím, tak přišla 

a zůstala až do porodu. Byla hrozně trpělivá, dýchala se mnou jako pes. Jsem jí říkala, 

že budu hysterčit, tak mi říkala, ať si klidně zařvu. Držela mě za ruku. Hrozně mě 

uklidňovala. Při porodu tam bylo asi šest doktorů a ona mi říkala, ať se soustředím 

jenom na ní a to mi hodně pomohlo. Doktory jsme skoro vůbec nevnímala, soustředila 

jsem se fakt jen na ní. 

Po porodu mě ještě dávala do kupy a pak se za mnou byla ještě čtyřikrát podívat, jestli 

je všechno v pořádku, jestli něco nepotřebuju než mě převezou na pokoj. Jsem jí pořád 

opakovala, že je můj anděl. 

Myslíš, ţe byly nějaké mezery v komunikaci mezi porodní asistentkou a tebou? 

Ne, vůbec žádné. Sestřička byla prostě skvělá. Fakt mi hodně pomohla. 

Chtěla bys. aby ti porodní asistentka poskytovala více informací o stavu malé 

během porodu? Celkově se ti více věnovala? 

Sestřička se mi věnovala na 200%. Jsem jí říkala, že si jí vezmu domů (směje se). 

51

V čem ti porodní asistentka nejvíce pomohla při porodu? 

Psychicky a prostě vším. Říkala mi vše, co bude probíhat. Pořád jsem se ptala: „Na co 

máte tuto a proč tuto.“ Hodně mi pomohla s tlačte/netlačte. Jsem byla paličatá, že už 

nemůžu, že zrovna nebudu tlačit, tak mě povzbuzovala a říkala mi, že malé něco 

udělám, že už musí ven, že jí přestává tlouct srdíčko. Tím mě vyburcovala a já jí 

poslouchala, kdy tlačit a kdy ne. Byla jsem taky hlavně zmatená, jak tam bylo hodně 

doktorů, jeden říkal: „Tlačte.“ druhý zase: „Netlačte.“ Ona mi řekla, ať se soustředím 

jenom na ní, ať si jich nevšímám. Já se fakt soustředila jenom na ní, doktory jsem skoro 

nevnímala. Byla jsem ráda, že mě rodila ona, být tam někdo jiný, tak nevím. 

Vyskytl se u porodu nějaký problém? 

Všechno bylo v pořádku, žádný problém nebyl. 

Zakřičela malá po porodu? 

Zařvala okamžitě. 

Ukázala ti porodní asistentka miminko ihned po porodu? ( Poloţila ti miminko na 

břicho nebo ho alespoň ukázala v roušce?) 

Nejdřív mí jí zvedla, než byla ustřižená pupeční šňůra, abych viděla, že je v pořádku. 

Pak si jí pediatři odnesli, zkontrolovali jí a dali mi jí asi tak za 8 minut už zabalenou. 

Jaké pocity jsi měla, kdyţ ti miminko poprvé ukázali? 

Byla jsem šťastná, že brečí. Vypadala v pořádku, byla jsem hrozně ráda, že ji konečně 

vidím. 

Diskuze: 

Těhotenství bylo ukončeno indukcí porodu v gestačním stáří 37+5. Porod byl 

indukovaný dvakrát. První indukce byla neúspěšná, proto se indukce opakovala za dva 

dny. Po porodu dítě ihned zabrečelo, Apgar skóre bylo fyziologické (10-10-10). 

J.B. se porodu velmi obávala z mnoha důvodů. Vzhledem ke své lues pozitivitě měla 

strach z vrozených vývojových vad dítěte i přes své zaléčení v průběhu těhotenství. 

Měla také strach z průběhu porodu, aby nenastala komplikace, vzhledem k průběhu 

těhotenství. Mírné obavy J.B. pociťovala také kvůli odhadované hmotnosti dítěte. 

52

Porod vedla porodní asistentka, která o J.B. pečovala po celou dobu jejího pobytu na 

porodním sále. J.B. je porodní asistence velmi vděčná za její přístup a doprovod během 

celého porodu. Velmi ocenila její péči a pomoc ve finální fázi porodu. S poskytováním 

informací o stavu plodu během porodu byla J.B. spokojena. Svou dceru J.B. viděla 

ihned po porodu, porodní asistentka ji J.B. ukázala ještě před přestřiţením pupečníku. 

J.B. se při pohledu na svou dceru a jejím pláči ulevilo, ţe vypadá v pořádku. Byla velmi 

ráda, ţe konečně ji vidí. 

PRVNÍ 3 MĚSÍCE PO PORODU 

1. MĚSÍC 

Po porodu: 

Kolik miminko po porodu měřilo a váţilo? 

Malá vážila 2 450g a měřila 45 centimetrů. 

Vyskytl se (těsně) po porodu u miminka nějaký problém? 

Ne, vše bylo v pořádku. Slyšela jsem ji zařvat, ukázali mi jí, pak si jí pediatři vzali na 

ten vyhřívaný box. Tam jí různě osahávali a řekli mi, že takhle na pohled vypadá 

v pořádku. 

Byl ti poskytnut dostatek informací o stavu miminka po porodu? 

To jo. Jak jí vyšetřili, tak mi gratulovali, že vypadá dobře, že takhle na první pohled 

nevypadá, že by bylo něco špatně. 

Jak dlouho ti nechali miminko na porodním sále, neţ ho odnesli na novorozenecké 

oddělení? 

Nejdřív mi jí zkusili přiložit, ale malá usínala. Řekli mi, že nás nebudou trápit, že si jí 

vezmou dolů a pak, že mi jí přinesou, až budu na pokoji. Po porodu mi jí nechali tak 

deset minut. 

Hospitalizace dítěte 

Jak dlouho bylo miminko po porodu hospitalizováno? 

Ležely jsme tam s malou asi pět dní. Měli nás pustit v pondělí, ale pak malá zežloutla, 

tak jsme šly o den dýl. Mě by i doktoři pustili, ale protože byla malá menší a ještě 

zežloutla, tak jsme šly domů dýl. 

53

Na jakém oddělení miminko leţelo? (JIRP,JIP, fyziologické odd.) 

Malá byla na fyziologických novorozencích a už večer po porodu jsem jí měla u sebe na 

pokoji. 

Jak hospitalizace probíhala? 

Řekli mi, co a jak s malou. Že jí nemám z postýlky moc vyndávat, že může zvracet 

plodovku ať jí dávám spíš na bok, že si jí nemám dávat do postele, že mám mít pořád 

zapnutý monitor na dýchání. Chodily k nám sestřičky pořád, ráno, odpoledne, večer. 

Večer v den porodu mi malou přinesly, na noc jsem si jí nechala u sebe. 

Věděla jsi čím je hypotrofický novorozence více ohroţen? 

Řekli mi, že jak je menší, tak rychleji prochladne. Ostatní děti měly jen čepici, my jsme 

měly i rukavice 

Kdo tě o tom informoval? 

Doktor. Ale sestra se koukala, jestli má malá čepici a říkala mi, ať jí tu čapku 

nesundávám a dávám jí taky rukavice. 

Vyskytly se v nemocnici u miminka nějaké komplikace? 

Měla jenom žloutenku. 

Jak se řešily? Bylo ti dostatečně vysvětleno, proč se který výkon provádí? 

Malá se svítila. Sestřičky si jí vzaly ráno v deset a druhý den ráno v deset mi jí vrátily. 

Každý tři hodiny jsem jí nosila mlíko, ale řvala jsem celou noc, že ji nemám u sebe. Byla 

jsem se na ni podívat a tak jsem jí tam viděla a to mi vůbec nepřidalo. Sestřička mi ale 

vysvětlila, že se svítit musí, abychom mohly jít domů, tak jsem se trochu uklidnila. Ale 

byla jsem druhý den ráda, že mi jí konečně vrátily. 

Myslíš, ţe byly nějaké mezery v komunikaci s novorozeneckou sestrou? 

Ne všechno jasně srozumitelně a několikrát. Mě už to přišlo jak kolotoč. Vím, že je to 

jejich práce, ale pak už to bylo docela dost. Frekvence tam byla až dost. 

Myslíš, ţe ti mohla novorozenecká sestra poskytovat více informací? 

Ne, to opravdu ne. Informací jsem dostávala dost a opakovaně. 

54

Jaké pocity jsi měla během hospitalizace? 

Já to brala, že to musím vydržet kvůli malé. Doma je doma, ale na druhou stranu péče a 

všechno. Říkala jsem si, že je to pro malou a pro ně. Co se týče péče a zdravotního 

hlediska, tak si nemůžu stěžovat. Já bych šla domů klidně druhý den po porodu, pro mě 

to bylo dlouhé. Sice to byl jen týden, ale jak už jsem byla v nemocnici během těhotenství, 

tak to pro mě bylo dlouhé. 

Byla jsi spokojená s přístupem porodních asistentek na oddělení, kde jsi leţela po 

porodu? 

Byla. Přišlo mi, že oproti ostatním na mě byly milejší. Docela si mě hýčkaly. Jak jsem 

byla asi takový zvláštní případ, tak mi přišlo, že mají pocit, že jsme takový chudák, že se 

o mě musí starat. Myslím to v dobrém, já si to užívala. Když jsem řekla, že nic 

nepotřebuju, tak mě nechaly v klidu. Fakt si nemůžu stěžovat. 

S jakou váhou miminka vás propustili domů? 

Domů jsme šly s váhou 2 330 gramů. 

Myslíš, ţe jsi dostala dostatek informací o tom, kam se obrátit v případě nějakých 

komplikací? 

Jo, všechno nám říkali o kojení, dýchání a tak. Doktorka si mě i vzala stranou, že kdyby 

cokoli, že mám zavolat nebo přijet. Pak když nás pouštěli, tak mi to ještě tak třikrát 

sestřičky opakovaly. 

Kdo tě informoval? 

Doktorka a při propuštění mi to pak vše opakovala ještě sestřička. 

Chyběly ti informace? Jak by sis představovala změnu? 

Ne ,ne. Tak když viděly, že to nějak zvládáme, že se s malou sžíváme, tak nás sestřičky 

nechaly. Řekly mi, že kdybych si s něčím nevěděla rady nebo něco, tak ať zazvoním. 

Vždycky to tak vyplynulo ze situace, když jsem si s něčím nevěděla rady, tak v tu chvíli 

vždycky někdo přišel a poradil mi. A při propuštění jsem informací dostala až dost, 

takže žádnou změnu bych nepotřebovala. 

55

Ocenila bys, kdyby péče porodní asistentky (novorozenecké sestry) pokračovala i 

po propuštění z nemocnice? (návštěvy doma, moţná konzultace po telefonu) 

Nemít blízko rodiče, tak bych určitě nějakou takovouhle službu využila. Neříkám, že by 

ke mně musela jezdit každý den, ale jenom si promluvit s někým dospělým a aby se 

podíval, jestli to dělám správně a tak. Takhle mi mamka řekla, když jsem něco dělala 

špatně nebo jsem si v něčem nebyla jistá, tak jsem se jí zeptala. 

Jinak naše dětská doktorka ze začátku jezdila malou vážit k nám. Řekla nám, že když je 

takový drobeček, tak že každý týden přijede a převáží si jí. Takhle jezdila dva týdny a 

pak už jsme jezdily a malou k ní do poradny. 

Jak miminko prospívalo po propuštění domů? 

Jo, v pohodě. Nejdřív nechtěla moc sát. Byla trošku líná, takže jsme trénovaly sání 

z prsu a doplňovaly jsem to dokrmováním ze stříkačky. 

Bála ses, ţe se doma nedokáţete o miminko postarat nebo ţe něco nezvládneš? 

Já jediné, co jsem měla strach při příchodů domů, tak bylo z koupání. První měsíc jí 

koupala mamina, já měla strach, že jí nějak zlomím nebo jí moc potopím. Já jsem levák 

a v levém zápěstí mám šrouby, takže jsem taková neohrabaná, ale pak když trochu 

nabrala, tak už jsem si jí koupala sama. To bylo jediné, z čeho jsem měla strach, jinak 

jsem věděla, že to zvládneme. 

Kolik miminko váţilo měsíc po porodu? 

To malá vážila 3 200 gramů. 

Nastal během prvního měsíce po propuštění domů nějaký problém? 

V pohodě, všechno bylo v pořádku. 

2. MĚSÍC: 

Jak se miminko vyvíjelo dva měsíce po porodu? 

Všechno v pořádku. Doktorka nás chválí, že roste pěkně, ani přikrmovat jsem nemusela. 

Kolik miminko váţilo dva měsíce porodu? 

Malá měla 4 500 gramů. 

56


Ne, vše bylo v pořádku. 

3. MĚSÍC: 

Jak se miminko vyvíjelo tři měsíce po porodu? 

Asi se budu opakovat, ale všechno v pohodě. Malá vážně roste a vyvíjí se bez problémů. 

Kolik miminko váţilo tři měsíce po porodu? 

To jsem malou odhadovala na nějakých pět kilo a měla 4 850 gramů, takže jsem se 

skoro trefila. (směje se) 


Ne, vše bylo v pořádku. Doktorka nás chválí, jak krásně rosteme. 

V jakém měsíci si myslíš, ţe malá dosáhlo největšího vývoje? 

Myslím, že malá nabrala nejvíc na konci druhého měsíce, to nabrala půl kila za týden. 

Paní doktora mi řekla, že z nás má radost, že takhle krásně přibírá. 

Jak jsi proţívala první tři měsíce po porodu? Jaké jsi měla pocity? 

Já si to hrozně užívám. Kolikrát si říkám, že jsem na nervy, že vřeští, ale vážně si to 

užívám. Jsem hrozně ráda, že jí mám. Porod podruhé ne. V tuhle chvíli jsem docela 

vyléčená, ale kdo ví, co bude za pár let. Kdyby mi někdo řekl, co nás v těhotenství bude 

čekat a jaký bude porod, tak bych do toho šla znovu. Malá za to opravdu stála. 

Vzhledem k tvé pozitivitě na syfilis se malá testovala také. Jaké byly výsledky? 

Naštěstí je má negativní. Hrozně jsem se bála, že i přes přeléčení se nakazila. Jak už 

jsem říkala, tak jsem se hrozně bála, že bude hluchá nebo slepá. Přece jen se to zjistilo 

docela na hranici, ale díky bohu je zdravá. Do jejích dvou let budeme chodit na testy, 

ale to nějak zvládneme, i když nerada vidím, jak do ní píchají a jak u toho brečí. 

Musíme to ale vydržet, za to, že budu vědět, že je zdravá to stojí. Já jí vlastně vděčím za 

život. Kdybych neotěhotněla, tak bych to nevěděla a nevím, co by se stalo potom. 

57

Diskuze: 

Dcera J.B. měla porodní váhu 2 450 gramů. Při první vyšetření nebyly zjištěny 

známky vrozených vývojových vad, kterých se J.B. velmi obávala. Po porodu se u 

dcery J.B. nevyskytly ţádné komplikace, proto mohla zůstat se svou matkou na 

porodním sále, neţ ji novorozenecká sestra převezla na observační box 

novorozeneckého oddělení. 

J.B. byla se svou dcerou hospitalizována na oddělení šestinedělí, kde s o dceru 

starala na pokoji rooming-in. Jedinou komplikací, která se u dcery J.B. během 

hospitalizace vyskytla, byla hyperbilirubinémie, která se řešila 24 hodinovou 

fototerapií. J.B. reagovala na fototerapii pláčem a steskem po své dceři. Po vysvětlení 

důleţitosti fototerapie se J.B. částečně uklidnila a odloučení od své dcery snášela lépe. 

Poskytování informací o péči o svou dceru J.B. hodnotí kladně. Měla pocit, ţe 

opakovaní informací mělo aţ velkou frekvenci. Záporně to ovšem nehodnotí. Přístup 

porodních asistentek na oddělení šestinedělí hodnotí J.B. velmi kladně. 

S dcerou byla J.B. propuštěna 5 dnů po porodu s váhou 2 330 gramů. Dle udání J.B. 

byla dostatečně informována od dětské lékařky i novorozenecké sestry, kam se obrátit 

v případě komplikací. Změnu v podávání informací by J.B. nevyţadovala. Následnou 

péči porodní asistentky/novorozenecké sestry by J.B. uvítala v případě, ţe by se o svou 

dceru starala sama a neměla na pomoc rodiče. 

V prvním měsíci měla J.B. strach z koupání své dcery z důvodu zranění ruky. 

S koupelí jí pomáhala její matka. Obavu o výţivu své dcery J.B. neměla. Zvládala 

kojení i alternativní dokrmovaní. První dva týdny po propuštění k J.B. domů dojíţděla 

praktická lékařka, ke které J.B. s dcerou dochází, na kontrolní váţení. Dcera J.B. dobře 

prospívala, proto s ní následně J.B. jiţ jezdila na kontrolní váţení do poradny 

k praktické lékařce. 

V době třech měsíců po porodu se u dcery J.B. nevyskytly ţádné komplikace. Testy 

na lues byly u dcery J.B. negativní. Během tohoto období proţívala J.B. pocity štěstí, ţe 

je její dcera zdravá bez vrozených vývojových vad. J.B. je své dceři vděčná za ţivot. 

Kdyby neotěhotněla, svou lues pozitivitu by nezjistila. Dle J.B. její dcera dosáhla 

největšího vývoje na konci druhého měsíce, kdy přibyla 500 gramů za týden. 

58

8. ZÁVĚREČNÁ DISKUZE 

V praktické části své bakalářské práce jsem zpracovala dva rozhovory doplněné 

o anamnézu. Rozhovory byly provedeny s ţenami, kterým byla diagnostikována 

hypotrofie plodu v 34. t.g. a 37. t.g.. 

Cíl č.1: Zjistit vývoj hypotrofického plodu během těhotenství. 

Cíl č. 2: Zjistit průběh těhotenství a reakci ženy na diagnostiku hypotrofie plodu. 

Těhotenství klientky S.F. probíhalo i přes její onemocnění bez jakýkoli komplikací 

a plod se aţ do dne diagnostiky hypotrofie plodu vyvíjel normálně bez jakýchkoli 

známek zpomalení růstu. 

U klientky J.B. byla v 18t.g. diagnostikována pozitivita lues. Proto klientka J.B. 

podstoupila v 18.t.g. dvou týdenní léčbu antibiotiky na dermatovenerologické klinice, 

která se opakovala za měsíc po skončení první léčby. Těhotenství J.B. jinak probíhalo 

bez komplikací, plod se také vyvíjel normálně bez jakýchkoliv známek zpomalení růstu. 

Obě klientky na diagnostiku hypotrofie plodu reagovaly strachem o své nenarozené 

dítě. U klientky S.F. byl strach umocnění předchozími opakovanými umělými 

přerušeními těhotenství. Strach klientky J.B. byl posílen obavou z vrozených 

vývojových vad plodu z důvodu její lues pozitivity. 

Jako příčinu hypotrofie plodu byl u klientky S.F. označen zúţený pupečník 

a velamentózní úpon pupečníku, který Hájek označuje jako příčinu vzniku hypotrofie 

plodu. U klientky J.B. byla příčinou hypotrofie plodu insuficience placenty z důvodu 

pozitivity J.B. na lues, kdy i přes přeléčení Treponema pallidum narušovala tkáň 

placenty. Insuficienci placenty označil Zwinger jako příčinu vzniku hypotrofie plodu. 

Cíl č. 3: Zjistit stav hypotrofického plodu při porodu a prožívání ženy při porodu 

hypotrofického plodu. 

Těhotenství S.F. bylo ukončeno plánovaným císařským řezem ve 34.t.g. Důvodem 

ukončení těhotenství byly patologické CTG záznamy, nulové průtoky pupečníkem a 

nepřipravenost porodních cest klientky, které Hájek označuje jako podmínky pro 

ukončení těhotenství plánovaným císařským řezem. Klientka S.F. velmi ocenila výhody 

59

spinální anestézie, které jí umoţňovaly slyšet pláč své dcery ihned po porodu. S.F. se 

před císařským řezem velmi obávala o osud jejího dítěte po narození, o samotném 

porodu nepřemýšlela. Dcera S.F. se i přes předčasný porod po vynětí z dělohy ihned 

nadechla, Apgar skóre bylo fyziologické. Po porodu dcera S.F. váţila 1 440gramů. 

S.F. také velmi ocenila poskytování informací lékaři během celé operace. Císařský řez 

hodnotí kladně. 

Těhotenství J.B. bylo ukončeno indukcí porodu v 38.t.g.. Klientka J.B. splňovala 

podmínky pro indukci porodu, které popisuje Roztočil. J.B. měla z porodu velkou 

obavu z mnoha důvodu. Obavu z odhadované hmotnosti plodu J.B. příliš nevnímala, 

více se bála moţných vrozených vývojových vad plodu, komplikací během porodu a 

bolesti. I přes obavy hodnotí J.B. porod kladně. V průběhu porodu byly CTG záznamy 

fyziologické, dcera J.B. průběh porodu zvládala bez jakéhokoli problému. Po porodu 

ihned zabrečela, Apgar skóre bylo fyziologické. Porodní váha dítěte byla 2 450 gramů. 

Cíl č. 4:Zjistit vývoj hypotrofického novorozence po dobu tří měsíců po porodu a pocity 

ženy v tomto období. 

Dcera S.F. byla hospitalizována pět týdnů na neonatologickém oddělení Fakultní 

nemocnice Plzeň. S.F. první týden po porodu za dcerou docházela v rámci své 

hospitalizace po císařském řezu na oddělení JIRP. Po svém propuštění dceru 

navštěvovala dvakrát denně. Při návštěvách se S.F. o svou dceru učila starat, chovala ji 

pomocí klokánkování a s novorozeneckou setrou zkoušely dceru přikládat k prsu. Poté, 

co její dceru přeloţili na oddělení JIP, byla S.F. hospitalizována s ní. Dcera S.F. se 

během hospitalizace vyvíjela dobře. První den po porodu se u ní vyskytla tranzitorní 

tachypnoe, která se řešila zvýšením obsahu kyslíku v inkubátoru. Druhý den jiţ byla 

dcera S.F. bez potíţí. Během hospitalizace se u dcery S.F. objevila hyperbilirubinémie, 

která se řešila 24 hodinovou fototerapií. Další komplikací během hospitalizace byl 

hnisavý sekret z očí, který se řešil vykapáváním očními kapkami, při propuštění do 

domácí péče bylo vše jiţ v pořádku. Po pěti týdnech po porodu byla dcera S.F. s váhou 

2 040 gramů propuštěna do domácí péče. V období po propuštění do domácí péče se 

u dcery S.F. nevyskytl ţádný problém, vyvíjela se bez problému. Největšího váhového 

přírůstku dosáhla dle S.F. v prvním měsíci ţivota. Během hospitalizace proţívala S.F. 

pocity štěstí a radosti, ţe je její dcera zdravá, dobře přibývá na váze a celkově se vyvíjí 

bez problému. Po propuštění domů měla S.F. obavu o dostatečnou výţivu své dcery, 

60

která se zmírnila po zapůjčení digitální váhy od praktické lékařky. V období třech 

měsíců po porodu proţívala S.F. pocity štěstí, ale také únavy z péče o svou dceru. 

Klientka J.B. byla s dcerou hospitalizována pět dnů na oddělení šestinedělí na pokoji 

rooming-in, kde se o svou dceru starala. Jedinou komplikací, která se u dcery J.B.byla 

hyperbilirubinémie. Hyperbilirubinémie se řešila 24 hodinovou fototerapií. Dcera J.B. 

byla do domácí péče propuštěna s váhou 2 330 gramů. Během období třech měsíců po 

porodu se u dcery J.B. nevyskytl ţádný problém, test na vrozenou syfilis vyšel 

negativní, dcera se vyvíjela bez problémů. První měsíc měla J.B. obavu z koupání své 

dcery, s koupáním jí pomáhala její matka. Během hospitalizace se J.B. cítila dobře, byla 

velmi šťastná, ţe její dcera nemá vrozené vývojové vady, které způsobuje syfilis. Jen na 

fototerapii své dcery reagovala pláčem a steskem po své dceři. Po propuštění domů byla 

J.B. šťastná, ţe její dcera dobře prospívá. Největšího vývoje dosáhla dle J.B. její dcera 

v druhém měsíci po porodu. 

Cíl č. 5:Zjistit, jak žena vnímala roli porodní asistentky během jednotlivých období. 

V období diagnostiky hypotrofie plodu a hospitalizace na oddělení rizikového a 

patologického těhotenství klientka S.F. mnoho informací o problematice hypotrofie 

plodu od porodní asistentky nezískala. S.F. to záporně nehodnotí, vše jí dle jejího 

tvrzení dostatečně vysvětlil lékař. S.F. byla spokojena s poskytováním informací od 

porodní asistentky o průběhu hospitalizace. Také J.B. získala informace o problematice 

hypotrofie plodu od lékařů, porodní asistentky jí o této problematice ţádné informace 

nepodaly. S poskytováním informací o průběhu hospitalizace, podávaných lécích a 

vyšetřeních byla J.B. spokojena. Měla ovšem pocit, ţe některé porodní asistentky 

nevěděly, vzhledem k jejímu onemocnění, jak se k ní mají chovat. Celkově ale hodnotí 

práci porodních asistentek v průběhu hospitalizace kladně. J.B. by ocenila, kdyby lékař 

mluvil méně odborně, protoţe často nerozuměla termínům, které jí sdělil. Často proto 

volala své matce, která je zdravotní sestra, aby jí dané termíny vysvětlila. J.B. by 

ocenila, kdyby byla na oddělení moţnost si o hypotrofii plodu a lékařských termínech 

přečíst broţurku, leták nebo cokoli, co by jí dané problematice a lékařským termínům 

pomohla lépe porozumět. 

Těhotenství S.F. bylo ukončeno plánovaným císařským řezem ve spinální anestézii. 

S.F. velmi ocenila snahu porodní asistentky ji před císařským řezem uklidnit. Porodní 

asistentka, která S.F. na císařský připravovala, byla její známou, proto S.F. hodnotila 

61

komunikaci s porodní asistentkou kladně. Těhotenství J.B. bylo ukončeno indukcí 

porodu. J.B. přicházela k porodu s obavou z vrozených vývojových vad dítěte a z velké 

části také s obavou z bolesti. Porodní asistentka, která porod vedla, byla pro J.B. velkou 

oporou po celou dobu porodu. J.B. si péče porodní asistentky velmi cení a je jí vděčná 

za trpělivost během celého porodu a pomoc ve finální fázi porodu. 

Dcera S.F. byla po porodu hospitalizována pět týdnů. Péči a přístup porodních 

asistentek a novorozeneckých sester hodnotí S.F. velmi kladně. S poskytováním 

informací o stavu její dcery a průběhu hospitalizace byla spokojena. Kladně hodnotí 

také poskytnutí informací při propuštění do domácí péče, kam se v případě komplikací 

obrátit. Následnou péči po propuštění do domácí péče by S.F. ocenila v případě, ţe by ji 

v den propuštění nenavštívila praktická lékařka pro děti a dorost. J.B. byla se svou 

dcerou hospitalizována pět dnů po porodu. Dle jejího názoru dostávala během 

hospitalizace dostatek informací o stavu dcery, o průběhu hospitalizace. J.B. byla také 

spokojena s poskytováním informací při propuštění od novorozenecké sestry. 

Následnou péči po propuštění by J.B. uvítala v případě, ţe by jí s péčí o dceru 

nepomáhali rodiče. 

Návrh pro praxi 

Jako návrh pro praxi bych doporučila vytvoření broţury nebo letáku, kde by byly 

laicky vysvětleny odborné termíny, které lékaři, ale také porodní asistentky, pouţívají 

v komunikaci s klientkami. Zdravotníci si neuvědomují, ţe pro ně běţným slovním 

termínům nemusí klientky vţdy rozumět nebo si hned zapamatovat jejich význam. 

62

ZÁVĚR 

V teoretické částí své bakalářské práce jsem popsala definici hypotrofického plodu, 

jeho rozdělení, diagnostiku, léčbu a způsob ukončení těhotenství s diagnostikovanou 

hypotrofií plodu. V teoretické části jsem se také zaměřila na péči o ţenu na oddělení 

rizikového a patologického těhotenství, při vaginálním porodu a porodu vedeným 

císařským řezem a na péči o ţenu na oddělení šestinedělí. Protoţe problematika 

hypotrofie plodu nekončí porodem, zaměřila jsem se v teoretické části také na 

komplikace hypotrofického novorozence a na péči o hypotrofického novorozence. 

V praktické části své bakalářské práce jsem vyuţila metody kvalitativního výzkumu 

pomocí rozhovoru. Rozhovor je rozdělen do třech částí. První část rozhovoru je 

zaměřena na období těhotenství, druhá část se zaměřuje na porod hypotrofického plodu. 

Třetí část se zaměřuje na období třech měsíců po porodu hypotrofického plodu, kde je 

zahrnuto období hospitalizace po porodu a následně období po propuštění do domácí 

péče. V jednotlivých obdobích jsem se zaměřila na vývoj hypotrofického plodu a 

následně novorozence, psychiku ţeny v jednotlivých obdobích, vnímání role porodní 

asistentky ţenou v jednotlivých obdobích a na roli porodní asistentky v problematice 

hypotrofie plodu a novorozence 

V praktické části byly provedeny dva rozhovory se ţenami, kterým byla 

diagnostikována hypotrofie plodu v 34. a 37.t.g. Oba rozhovory jsou doplněny o 

anamnézu ţeny. Po kaţdé části rozhovoru následuje diskuze. Jako návrh pro praxi jsem 

doporučila vytvoření letáku či broţury, které by ţenám pomohly lépe porozumět 

lékařským termínům, kterým často nerozumí či si nepamatují jejich vysvětlení 

zdravotníky. 

63

SEZNAM LITERATURY 

1. BERÁNKOVÁ, Světlana a MORAVCOVÁ, Markéta. Základy ošetřovatelské péče 

o rodičku v průběhu fyziologického porodu. vydání první. Pardubice: Univerzita 

Pardubice. 2007, 70s. ISBN 978-80-7395-011-8 

2. BOREK, Ivo et al. Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. vydání 

druhé doplněné. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v 

Brně, 2001. 328s. ISBN 80-7013-338-4. 

3. ČECH, Evţen et al. Porodnictví. 2.,přepracované a doplněné vydání. Praha:Grada 

Publishing, a.s., 2006. 544s. +2 s. barevné strany přílohy. ISBN 80-247-1313-9. 

4. DOLEŢAL, Antonín et.al. Porodnické operace. vydání první. Praha: Grada 

Publishing, a.s. 2007. 376s. ISBN 978-80-247-0881-2 

5. DORT, Jiří et al. Neonatologie, vybrané kapitoly pro studenty LF. vydání první. 

Praha: Univerzita Karlova v Praze – nakladatelství Karolinum, 2004. 101s. 

ISBN 80-246-0790-5. 

6. DORT, Jiří et al. Ošetřovatelské postupy v neonatologii. vydání první. 

Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011.238s. ISBN 978-80-7043-944-9. 

7. FENDRYCHOVÁ, Jaroslava, BOREK, Ivo e.al. Intenzivní péče o novorozence. 

vydání první. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických 

oborů, 2007. 403s. ISBN 978-80-7013-447-4. 

8. HÁJEK, Zdeněk et al. Rizikové a patologické těhotenství. vydání první. Praha:Grada 

Publishing, a.s., 2004. 444s. ISBN 80-247-0418-8. 

9. HÁJEK, Zdeněk, KULOVANÝ, Eduard a MACEK, Milan. Základy prenatální 

diagnostiky. vydání první. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 424s.+8s. barevné 

přílohy. ISBN 80-7169-391-X. 

10. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. vydání 

první. Přeloţil O. Flégr. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 952s. 

ISBN 80-247-0668-7. 

11. MUNTAU, Ania Karolina. Pediatrie. první české vydání. Praha: Grada Publishing, 

2009. 581s. ISBN 978-80-247-2525-3. 

12. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti. čtvrté vydání. Praha: Galén, 2009. 

738s. ISBN 978-80-7262-653-3.

13. PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického nemocničního pediatra. vydání 

první. Praha: Galén, 2005. 164s. ISBN 80-7262-283-8 

14. PORADOVSKÝ, Karol et al. Hypotrofia plodu a novorodenca. vydání první. 

Martin: Osveta, 1991. 352s. ISBN 80-217-0261-3. 

15. PŘÍBYLOVÁ, Hana. Hypotrofický novorozenec a jeho další vývoj. In: Pokroky 

v pediatrii 11. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., 1990, s. 43-71. 

ISBN 80-201-0084-9. 

16. ROZTOČIL, A., Intenzivní péče na porodním sále, vydání první, Brno:Institut pro 

další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1996. 274s. 

ISBN 80-7013-230-2 

17. ROZTOČIL, Aleš. Hypotrofický plod. In: Moderní babictví I. Praha: LEVRET 

s.r.o., 2003. s.16-23. ISBN 80-903183-5-5. 

18. ROZTOČIL, Aleš et al. Moderní porodnictví. vydání první. Praha: Grada 

Publishing, a.s., 2008. 405s. ISBN 978-80-247-1941-2. 

19. ROZTOČILOVÁ, Simona. Rehabilitace a císařský řez. In: Moderní babictví 17. 

[online]. Praha: LEVRET s.r.o., 2008. č.1. s 28-41. [cit. 24.3.2012] 

ISSN 1214-5572. 

Dostupné z:http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2009-17/?pdf=1#page=30 

20. SACHOVÁ, Miloslava. Péče o patologické a rizikové těhotenství. In: Sestra 

[online]. 1999. č.1. [cit. 22.3.2012]. ISSN 1210-0404. Dostupné z: 

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-patologicke-a-rizikove-tehotenstvi-121990 

21. SLEZÁKOVÁ, Lenka et.al. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. vydání 

první. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011. 272s. ISBN 978-80-247-3373-9 

22. VOLF, Vladimír a VOLFOVÁ, Hana. Pediatrie I, pro 2.ročník zdravotnických škol. 

třetí doplněné vydání. Praha: Informatorium, 2003. 112s. ISBN 80-7333-021-0 

23. ZWINGER, Antonín. et al. Porodnictví. 1 vydání. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 

80-7262-257-9.

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK 

FGR – plod nedostatečného růstu (fetal growht restriction) 

SGA – plod/novorozence „malý“ na svůj gestační věk (small for gestational age) 

IUGR – intrauterinní růstová retardace (intrauterine growth restriction ) 

t.g. - týden těhotenství 

MTHFR - methylentetrahydrofolátreduktáza 

např. - například 

mmHg – milimetr rtuti 

EFW - estimated fetal weight (odhad hmotnosti plodu) 

NST – nezátěţový test (non stress test) 

OZT – oxytocinový zátěţový test 

ASA – kyselina acetylsalicylová 

LMWH – low molecular weight heparin (nízkomolekulární heparin) 

CTG+FpO2 – kardiotokografie + intrapartální fetální pulzní oxymetrie 

STAN – intrapartální analýza S-T segmentu 

CTG - kardiotokografie 

mmol/l – milimol na litr 

g/l – gram na litr 

TK – krevní tlak 

P – puls (tep) 

TT – tělesná teplota

SEZNAM PŘÍLOH 

1) Příloha č. 1 – Měření BPD, HC (biparietální průměr a obvod hlavy plodu) 

2) Příloha č. 2 - Měření FL (délka stehenní kosti) 

3) Příloha č. 3 – Biofyzikální profil plodu 

4) Příloha č. 4 – Hodnocení stavu novorozence dle vztahu porodní hmotnosti ke 

gestačnímu stáří 

5) Příloha č. 5 – Skóre dle Apgarové (hodnocení poporodní adaptace novorozence) 

6) Příloha č. 6 - Symetrický typ hypotrofie novorozence 

7) Příloha č. 7 – Asymetrický typ hypotrofie novorozence

Příloha č. 1 – Měření BPD, HC (biparietální průměr a obvod hlavy 

plodu) 

Zdroj:http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/intrauterinni-rustova-retardace- 

v-klinicke-praxi-422553 - 

Příloha č. 2 - Měření FL (délka stehenní kosti) 

Zdroj:http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/intrauterinni-rustova-retardace- 

v-klinicke-praxi-422553 –

Příloha č. 3 – Biofyzikální profil plodu 

Zdroj: ČECH, Evţen et al. Porodnictví. 2.,přepracované a doplněné vydání. 

Praha:Grada Publishing, a.s., 2006. s.45. ISBN 80-247-1313-9.

Příloha č. 4 – Hodnocení stavu novorozence dle vztahu porodní 

hmotnosti ke gestačnímu stáří 

Zdroj: FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Hodnotící metodiky v neonatologii. vydání první. 

Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 

s.10. ISBN 80-7013-405-4.

Příloha č. 5 – Skóre dle Apgarové (hodnocení poporodní adaptace 

novorozence) 

Zdroj: FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. Hodnotící metodiky v neonatologii. vydání první. 

Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 

s.21. ISBN 80-7013-405-4.

Příloha č. 6 - Symetrický typ hypotrofie novorozence 

Zdroj:http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/specialni-diferencialni- 

diagnostika-maleho-vzrustu-460127

Příloha č. 7 – Asymetrický typ hypotrofie novorozence 

Zdroj:http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/specialni-diferencialni- 

diagnostika-maleho-vzrustu-460127

hypotroficky plod a pece porodni asistentky.pdf - Západočeská ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?