You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>PŘÍRODNÍ</strong> <strong>POMĚRY</strong> <strong>ČESKÉ</strong> <strong>REPUBLIKY</strong><br />
TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
GEOLOGICKÝ VÝVOJ<br />
Území naší republiky se skládá ze dvou odlišných jednotek.<br />
Česká vysočina<br />
- vyplňuje většinu státu<br />
- nejvíce ji poznamenalo hercynské vrásnění v prvohorách<br />
Karpaty<br />
- východní část republiky<br />
- vytvořily se ve třetihorách při alpínském vrásnění<br />
Alpínské vrásnění ovlivnilo i Českou vysočinu – rozlámání povrchu a projevy sopečné činnosti. Ve<br />
čtvrtohorách zasáhlo území republiky několik ledových dob.<br />
TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9<br />
Poznámky:<br />
GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY<br />
Starohory – vývoj České vysočiny<br />
Prvohory – hercynské vrásnění, horniny České vysočiny zvrásněny a vyzdviţeny v pohoří,<br />
pánve zatopeny vodou – hromadění písků, jílů, přesliček a plavuní – sloje černého uhlí<br />
(Ostravsko, Kladensko)<br />
Druhohory – hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána, v severních Čechách mělké<br />
moře, usazování pískovců a jílovců – vytvoření České tabule<br />
Třetihory – po nárazu euroasijské a africké desky alpínské vrásnění – karpatská pohoří.<br />
V České vysočině podél zlomů vyzdviţeny Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky.<br />
Pokleslá území – pánve (sloje hnědého uhlí). Sopečná činnost – České středohoří, Doupovské<br />
hory.<br />
Čtvrtohory – střídání dob ledových a meziledových. Pevninský ledovec na severní Moravě,<br />
horské ledovce. Po roztání ledovců vznik jezer (Šumava). Říční síť dostává dnešní podobu.
TÉMA: POVRCH<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
POVRCH<br />
•Povrch ČR tvoří především pahorkatiny (300-600 m.n.m.) a vrchoviny (600-900 m.n.m.).<br />
Rozlohou nevelké níţiny, roviny a pánve (do 300 m.n.m.) najdeme v okolí řek a hornatiny<br />
(900-1600 m.n.m.) v pohraničních oblastech.<br />
•Nejniţší bod ČR – Hřensko (115 m.n.m.)<br />
•Nejvyšší bod ČR – Sněţka (1602 m.n.m.)<br />
Na území ČR se nachází 4 geomorfologické jednotky:<br />
- Česká vysočina – většina území<br />
- Západní Karpaty – východ Moravy a Slezska<br />
- Panonská pánev – výběţek na jiţní Moravě<br />
- Středopolská níţina – výběţek ve Slezsku<br />
TÉMA: ČESKÁ VYSOČINA<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
ČESKÁ VYSOČINA<br />
Česká kotlina<br />
- vnitřní část Čech<br />
- lemována horami<br />
- protékají jí řeky Labe a Vltava<br />
Třeboňská a Českobudějovická pánev (rybníky)<br />
Středočeská pahorkatina (tvořená ţulou)<br />
Brdy<br />
Český kras (Koněpruské jeskyně)<br />
Praţská plošina<br />
Křivoklátská vrchovina (biosférická rezervace)<br />
Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev (těţba hnědého uhlí)<br />
Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří (sopečné útvary)<br />
Česká tabule (plochý povrch tvořený usazenými horninami, největší zásoby<br />
podzemních vod, skalní pískovcová města)
Pohraniční pohoří České kotliny<br />
Novohradské hory (Ţofínský prales)<br />
Šumava (NP a CHKO Šumava, Boubínský prales, ledovcová jezera)<br />
Český les<br />
Krušné hory (hrásťové pohoří, velmi poškozené lesy)<br />
Děčínská vrchovina (NP České Švýcarsko – ochrana pískovcových skalních útvarů)<br />
Luţické hory<br />
Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd, Kozákov – naleziště polodrahokamů)<br />
Jizerské hory<br />
Krkonoše (nejvyšší české pohoří, dva rovnoběţné hřbety, Krkonošský NP), Labský a<br />
Obří důl – kamenná moře (stopy po zalednění ve čtvrtohorách)<br />
Broumovská vrchovina – největší pískovcová skalní města v Česku (Adršpach,<br />
Teplice nad Metují)<br />
Orlické hory<br />
Moravskoslezská část České vysočiny<br />
Králický Sněţník (pramen řeky Moravy)<br />
Rychlebské hory<br />
Hrubý a Nízký Jeseník (nejvyšší pohoří Moravy)<br />
Českomoravská vrchovina (střední částí prochází hlavní evropské rozvodí), nejvyšší<br />
výšky – Jihlavské vrchy a Ţďárské vrchy, nejseverněji – Ţelezné hory<br />
Boskovická brázda<br />
Brněnská (Drahanská) vrchovina (vápencové útvary Moravského krasu – jeskyně,<br />
propast Macocha, ponorná říčka – Punkva)<br />
TÉMA: ZÁPADNÍ KARPATY<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
ZÁPADNÍ KARPATY<br />
Vněkarpatské sníţeniny<br />
o pásmo sníţenin, které odděluje Českou vysočinu a Karpaty<br />
o Dyjskosvratecký úval (úrodná oblast), Vyškovská brána, Hornomoravský úval<br />
(úrodná oblast), Moravská brána, Ostravská pánev (loţiska černého uhlí)<br />
Vnější Západní Karpaty<br />
o Středomoravské Karpaty (Ţdánický les, Chřiby)<br />
o při moravsko-slovenské hranici se táhnou Bílé Karpaty a Javorníky<br />
o Hostýnské a Vsetínské vrchy<br />
o Moravskoslezské Beskydy
TÉMA: PANONSKÁ PÁNEV<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
PANONSKÁ PÁNEV<br />
Na jiţní Moravu proniká výběţek Panonské pánve, který se nazývá Vídeňská pánev.<br />
- Dolnomoravský úval (podél řeky Moravy, úrodná a teplá oblast, vinice)<br />
- Pavlovské vrchy (vápencové, CHKO Pálava)<br />
TÉMA: STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
STŘEDOPOLSKÉ NÍŢINY<br />
Ve Slezsku zasahuje z Polska do ČR výběţek Středoevropské níţiny (okolí Hlučína na<br />
Ostravsku).
TÉMA: PODNEBÍ<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.12-13<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
PODNEBÍ<br />
Česká republika leţí v mírném pásu a má přechodné podnebí (mezi oceánským a<br />
kontinentálním). Velký vliv má nadmořská výška. Počasí je proměnlivé – střídají se tlakové<br />
výše a níţe a atmosférické fronty, mění se směr proudění vzduchu. Převládá západní<br />
proudění.<br />
TEPLOTA<br />
Vliv má nadmořská výška a členitost povrchu. Teplota vzduchu v ČR klesá o 0,6°C na 100<br />
výškových metrů. V zimním období nastávají teplotní inverze – kdy se v údolích hromadí<br />
těţší studený vzduch a okolní svahy a hřbety jsou teplejší.<br />
Průměrná roční teplota je 7,5 °C.<br />
Průměrné lednové teploty se pohybují od –7 °C na horách po 0 °C v níţinách.<br />
Červencové pak od 7 °C na horách po 20 °C v Praze a na jiţní Moravě.<br />
SRÁŢKY<br />
Sráţky u nás rostou s nadmořskou výškou a členitostí reliéfu (návětrná a závětrná strana hor).<br />
Návětrné strany hor – aţ 1500mm sráţek – Jizerské hory (Bílý Potok), Moravskoslezské<br />
Beskydy (Lysá hora).<br />
Nejsušší místa – 400 – 500mm sráţek - Dyjskosvratecký úval (okolí Znojma) a závětrná<br />
strana Krušných hor (Ţatecko, Lounsko – sráţkový stín).<br />
PODNEBNÉ OBLASTI<br />
1)Teplá oblast – do výšek asi 300 m.n.m., průměrná teplota nad 8°C, sráţky okolo 600 mm.<br />
Polabí, Povltaví, Poohří, úvaly na Moravě<br />
2)Mírně teplá oblast – zahrnuje pahorkatiny a vrchoviny (300-800 m.n.m.), průměrná teplota<br />
5-8 °C, sráţky v rozmezí 500-800 mm.<br />
3)Chladná oblast – zahrnuje vrcholové části vrchovin a hornatin, průměrná teplota<br />
nedosahuje 5°C a mnoţství sráţek je nad 800 mm (polovina sráţek padá ve formě sněhu).
TÉMA: VODSTVO<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.14-15<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
VODSTVO<br />
Naším územím probíhá hlavní evropské rozvodí – naše vodní toky odvádějí vodu do tří moří<br />
– Severního, Baltského a Černého.<br />
ŘEKY<br />
Na území ČR máme poměrně hustou říční síť.<br />
Vltava – nejdelší řeka (433 km), Vltavská kaskáda (přehrady Lipno, Orlík, Slapy,<br />
Štěchovice)<br />
Labe – na našem území dlouhá 370 km, lodní doprava, odvodňuje 2/3 území ČR,<br />
úrodná Polabská níţina<br />
Morava – v Česku 277 km, na dolním toku tvoří hranici mezi Českem a Slovenskem<br />
Dyje – 287 km, tvoří hranici ČR s Rakouskem, přehrady Vranov a Nové Mlýny, NP<br />
Podyjí<br />
Ohře – 291 km, severozápadní Čechy, přehradní nádrţe Skalka a Nechranice<br />
Berounka – 240 km, vzniká soutokem Mţe s Radbuzou v Plzni<br />
Odra – 135 km, odvádí vody ze severní Moravy, ústí do Baltského moře<br />
JEZERA<br />
Na jezera je naše země chudá.<br />
ledovcová (Šumava 5 jezer – největší a nejhlubší je Černé jezero, 40m hloubka a 18,5<br />
ha rozloha, dále Čertovo j. a Plešné j.)<br />
krasová j. (v Macoše, v Hranické propasti)<br />
hrazená j. (Mladotické)<br />
rašelinová j. (Tříjezerní slať na Šumavě, Mechová jezírka v Jeseníkách atd.)<br />
umělá j. – zatopené prostory po těţbě, rekultivační plochy – např.jezero Most<br />
RYBNÍKY<br />
Byly budovány od 14.století. Dnes v ČR asi 21 000 rybníků. Největší v jiţních Čechách -<br />
Rožmberk (489 ha), Horusický r., Bezdrev. Známé jsou i Máchovo jezero či Nesyt na jiţní<br />
Moravě.<br />
PŘEHRADNÍ NÁDRŢE<br />
Význam: ochrana před povodněmi, výroba energie, zdroj pitné nebo uţitkové vody, rekreace.<br />
Největší – Lipno (49 km 2 ), nejhlubší (max.74 m)– Orlík. K rekreaci slouţí např. Slapy,<br />
Vranov, Rozkoš. Zdroj pitné vody: přehrada Švihov na Ţelivce zásobuje Prahu.<br />
PODZEMNÍ VODY<br />
Podzemní vody jsou zásobárnou pitné vody (oblast České tabule) a v místech, kde vyvěrají<br />
minerální prameny, byly zřízeny lázně (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice).
TÉMA: PŮDY<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.16-17<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
PŮDY<br />
Převaţujícím půdním typem u nás jsou hnědozemě a kambizemě. Nejúrodnější půdy<br />
(černozemě) se vyskytují pouze ve středních Čechách a na střední a jiţní Moravě.<br />
Úrodnost půd u nás značně ohroţuje větrná a vodní eroze.<br />
Půdní typy v ČR<br />
Černozemě – hodně humusu, níţiny: Polabí, Poohří, moravské úvaly<br />
Hnědozemě – hnědý půdní horizont, pahorkatiny v Čechách a na Moravě<br />
Kambizemě (hnědé lesní půdy) – mírně kyselé, úrodné, vrchoviny, pod původními<br />
listnatými a smíšenými lesy, např. podhůří Šumavy<br />
Podzoly – vrchoviny a hornatiny, pod jehličnatými lesy, vyţadují stálé hnojení,<br />
Šumava, Krkonoše<br />
Nivní půdy – na náplavech řek, vyuţívají se jako louky, Polabí, Pomoraví, Podyjí<br />
Rendziny – na vápencích, Český a Moravský kras
TÉMA: ŽIVÁ PŘÍRODA<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19<br />
- atlas České republiky<br />
Poznámky:<br />
ŢIVÁ PŘÍRODA<br />
V ČR převládá biota (ţivé organismy) středoevropská. Ke změnám v druhovém sloţení<br />
rostlin a ţivočichů u nás přispívá zejména nadmořská výška.<br />
Lesy tvoří v ČR asi 33% rozlohy území. Níţiny a pahorkatiny jsou intenzivně hospodářsky<br />
vyuţívány (pěstování plodin) – lesy tvoří jen 3-10% území. Naopak pohraniční pohoří jsou<br />
zalesněna z 95%.<br />
Původní listnaté dubovo-bukové lesy nahradily jehličnaté monokultury (smrk, borovice).<br />
Horní hranice lesa leţí u nás přibliţně ve výšce 1300 m nad mořem.<br />
Značné plochy našich lesů jsou poškozeny zplodinami z tepelných elektráren a průmyslu.<br />
Problémy ţivotního prostředí<br />
•Nevyhovující kvalita ovzduší – vypouštění CO2, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (průmysl,<br />
doprava)<br />
•Nadměrný hluk - doprava<br />
•Znečištění vod – odpadní vody z průmyslu, zemědělství a lidských obydlí<br />
•Devastace lesů – odlesňování, poškození zplodinami z průmyslu (kyselé deště)<br />
Změny povrchu – těţba nerostů, lomy, haldy, skládky komunálního odpadu, stavba silnic<br />
Poškozování půd – eroze (odnos) půdy, záplavy, sesuvy, chybná orba, nadměrná chemizace<br />
Ekologicky stabilní krajina – taková, která má moţnost obnovit původní stav po škodlivých<br />
zásazích člověka.<br />
Je nutné chránit, zlepšovat a nově zakládat vegetaci v krajině.
TÉMA: OCHRANA PŘÍRODY<br />
Zdroje:<br />
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19<br />
- atlas České republiky<br />
-<br />
Poznámky:<br />
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY<br />
Přes nepříznivý vliv hospodářství se na některých místech našeho státu zachovala i příroda<br />
málo porušená. Takové krajiny je třeba chránit pro příští generace.<br />
Podle rozlohy a stupně ochrany rozlišujeme několik kategorií chráněných území:<br />
Národní parky (NP)<br />
rozlehlá území, hodnotná, málo pozměněná příroda<br />
biologický, vodohospodářský a rekreační význam<br />
omezená hospodářská činnost<br />
Krkonošský NP<br />
- nejstarší v ČR<br />
- ochrana: skalních hradby (mrazové zvětrávání), balvanová moře (stopy po zalednění),<br />
rašeliniště, zachovány ţivé organismy z dob ledových (lomikámen sněţný)<br />
- lesy postiţeny průmyslovými exhalacemi z české, polské i německé strany<br />
NP Šumava<br />
- největší v ČR<br />
- nejcennější přírodní památky – Modravské slatě, Mrtvý luh, Povydří, Trojmezná hora<br />
- jezera: Plešné, Prášilské, Laka<br />
- ţivočichové: tetřev, výr velký, vydra říční, návrat rysa ostrovida do přírody<br />
NP Podyjí<br />
- na jiţní Moravě u hranic s Rakouskem<br />
- kaňonovité údolí meandrujícího středního toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem<br />
- velká druhová rozmanitost rostlinstva, teplomilné druhy<br />
NP České Švýcarsko<br />
- severní Čechy – část Děčínské vrchoviny<br />
- četné pískovcové skalní útvary, hluboce zaříznutá údolí se soutěskami (řeka<br />
Kamenice)<br />
- místy původní borové a bukové porosty<br />
- Pravčická brána
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)<br />
- krajiny s atraktivní přírodou a historickými památkami<br />
- velkou plochu zaujímají lesy, louky a pastviny<br />
- lidská sídla a vyuţívání přírody ve vzájemném souladu<br />
- u nás celkem 24 CHKO např.<br />
Blanský les – zalesněné pohoří, nejvyšší vrchol Kleť (1083 m)<br />
Český kras – krápníkové Koněpruské jeskyně, paleontologická naleziště, hrad Karlštejn<br />
Český ráj – skalní města (Prachovské skály), třetihorní vyvřeliny (Trosky, Muţský), hrady:<br />
Kost, Bezděz<br />
Jeseníky – vzácná horská květena nad horní hranicí lesa, vrchol Praděd (1492 m)<br />
Moravský kras – náš nejdokonaleji vyvinutý kras: závrty, ponory, propasti (Macocha), mnoho<br />
jeskyní (Punkevní, Kateřinská, Amatérská), 18 druhů netopýrů<br />
Pálava – vápencové Pavlovské vrchy, stepní a teplomilné rostliny, archeologická naleziště<br />
(Dolní Věstonice), uměle vysazená koza bezoárová<br />
Třeboňsko – harmonická kulturní krajina, rybníky a kanály (Zlatá stoka, Nová řeka),<br />
rašeliniště, luţní lesy, rozmanitá vodní fauna a ptactvo, biosférická rezervace UNESCO<br />
Národní přírodní rezervace (NPR)<br />
- menší území, mimořádná příroda<br />
- Adršpaské skalní město, Boubínský a Ţofínský prales<br />
Přírodní rezervace (PR)<br />
- jednotlivé přírodní celky (rašeliniště, pozůstatky sopečné či ledovcové činnosti)<br />
- např.Panská skála (kamenné varhany, sloupovitá odlučnost čediče)<br />
Národní přírodní památky a Přírodní památky (NPP, PP)<br />
- malé přírodní útvary, skály, jezera, jeskyně, naleziště nerostů či vzácných rostlin a<br />
ţivočichů<br />
- např. propast u Hranic na Moravě<br />
Mezinárodní biosférické rezervace UNESCO<br />
- harmonické krajiny, kde jsou hospodářské vlivy v souladu s přírodou<br />
- NP Šumava a Krkonoše, CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko a Bílé Karpaty, biosférická<br />
rezervace Dolní Morava (Pálava, Lednicko-valtický areál, niva dolní Moravy)<br />
Mokřady<br />
- ochrana významných světových mokřadů<br />
- např. Třeboňské rybníky, Lednické rybníky, Krkonošská rašeliniště
Change language