thesis - Theses

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC 

FILOZOFICKÁ FAKULTA 

KATEDRA BOHEMISTIKY 

Nová kompozita v češtině 

(na základě materiálu slovníků neologismů) 

New compounds in Czech 

(magisterská diplomová práce) 

Autor: Bc. Jana Kopalová 

Česká filologie – anglická filologie 

Vedoucí práce: Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. 

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci napsala samostatně 

a veškeré prameny a zdroje informací jsem uvedla v 

seznamu použité literatury. 

V Olomouci dne 

…........................................... 

Jana Kopalová

Děkuji své vedoucí Mgr. Darině Hradilové, Ph.D. za její 

čas a za velmi podnětné připomínky a návrhy na zlepšení 

práce. Dále také děkuji svému původnímu vedoucímu, zesnulému 

prof. PhDr. Edvardu Lotkovi, Csc. za jeho ochotu 

vést mou práci.

Obsah 

Úvod.......................................................................................................6 

1 Kompozita a tvoření slov skládáním v češtině...................................7 

1.1 Význam kompozice pro obohacování slovní zásoby v současné 

češtině.................................................................................................7 

1.2 Třídění kompozit........................................................................8 

1.3 Mechanismy vzniku kompozit...................................................9 

1.3.1 Komplexní postupy tvoření složenin................................10 

1.3.2 Nevlastní složeniny...........................................................11 

2 Struktura nových kompozit..............................................................12 

2.1 Počet komponentů v kompozitu...............................................12 

2.2 Problematika prefixoidů a sufixoidů........................................15 

2.2.1 Způsob vzniku afixoidů....................................................15 

2.2.2 Historický vývoj afixoidů.................................................17 

2.2.3 Vývoj afixoidů v současné době.......................................18 

2.3 Komponenty e-, i-, m- .............................................................25 

2.4 Deriváty kompozit....................................................................28 

3 Původ nových kompozit...................................................................29 

3.1 Hybridní kompozita..................................................................29 

3.1.1 Hybridní kompozita s prvním komponentem domácího 

původu.........................................................................................29 

3.1.2 Hybridní kompozita s prvním komponentem cizího 

původu.........................................................................................37 

3.2 Domácí kompozita....................................................................47 

4 Kompozita z hlediska jazykové příznakovosti.................................51 

4.1 Časový příznak.........................................................................51 

4.2 Příslušnost k útvarům národního jazyka...................................51 

4.3 Příznak cizosti..........................................................................55 

4.4 Expresivní zabarvení................................................................55 

5 Frekvence nových kompozit............................................................63 

Závěry..................................................................................................70 

Anotace.................................................................................................72 

Resumé.................................................................................................73 

4

Použitá literatura..................................................................................75 

Použité slovníky..............................................................................76 

5

Úvod 

Cílem naší práce je ukázat postavení kompozice v současné 

češtině a analyzovat typy kompozit, které se v ní vyskytují. Český 

jazyk je samozřejmě ovlivňován i cizími jazyky a v současné 

době zejména angličtinou, která, jak uvidíme, má vliv i na postupnou 

změnu tvoření nových slov v češtině, a také velká část 

neologismů je ovlivněna angličtinou nebo z ní přejata. 

Naše práce bude založena na dvou dosud vyšlých svazcích 

slovníků neologismů – Nová slova v češtině 1 1 a Nová slova 

v češtině 2 2 . Z těchto slovníků budeme excerpovat slova, která 

vznikla skládáním. Některá z těchto slov jsou cizojazyčného původu 

a je možné, že v této podobě už byla do češtiny přejata, 

což ovšem nemůžeme s přesností určit, a proto se jimi budeme 

zabývat stejně jako ostatními kompozity. 

V první kapitole práce pojednáme o postavení kompozice 

v češtině a o některých teoretických názorech na ni. V dalších 

kapitolách se zaměříme na analýzu kompozit z hlediska jejich 

struktury, původu jejich členů a jejich jazykové příslušnosti. Poslední 

kapitola prezentuje výsledky zkoumání frekvence nových 

kompozit prostřednictvím korpusu českého jazyka. 3 

1 Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů. Academia, Praha, 1998 (dále NSČ1) 

2 Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů. Academia, Praha, 2004 (dále NSČ2) 

3 Český národní korpus - SYN2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2010. Dostupný z WWW: 

. 

6

1 Kompozita a tvoření slov skládáním v češtině 

Vzhledem k tomu, že kompozita jsou slova tvořená dvěma 

částmi, budeme pro tyto části využívat synonymně výrazů 

komponent, člen nebo (první, druhá) část kompozita, abychom 

se vyhnuli nežádoucímu opakování. Kde to bude relevantní, budeme 

užívat i pojmenování prefixoid či sufixoid. 

1.1 Význam kompozice pro obohacování slovní zásoby v 

současné češtině 

Kompoziční způsob tvoření slov se v poslední době začal 

v češtině čím dál tím více uplatňovat a nabývat důležitosti vedle 

tradičního způsobu derivačního. Podle Mittera 4 je to důsledkem 

jednak potřeby pojmenovávat nové skutečnosti v oblasti odborného 

vyjadřování a na druhé straně potřeby tvořit aktualizovaná 

a ozvláštněná pojmenování pro publicistický styl. 

Kompozice je také projevem tendence k jazykové ekonomii, 

která se projevuje v jazyce velice silně. Ale momentálně asi nejsilněji 

působí vliv cizích jazyků na typologický konstrukt češtiny, 

jak podotýká Komárek „zřetelný nárůst počtu kompozit 

v současné češtině představuje důležitý posun v hierarchii jazykových 

typů, které se podílejí na typologickém utváření češtiny.“ 

5 To je zjevné i z Lotkovy 6 analýzy neologismů ve slovníku 

Nová slova v češtině 1, kde je 27,19 % složených slov a většina 

z nich se skládá ze dvou cizích kořenných morfémů nebo 

alespoň z jednoho cizího a jednoho domácího. 

V Mluvnici češtiny 1 7 se uvádí, že kompozice je oproti derivaci 

v češtině omezena častostí používání, ovšem tato situace se 

4 Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 

2006, s. 19-20. 

5 Komárek, M.: Nová slova v češtině (recenze knihy O. Martincové). SaS 58, 1997, s. 141-144, In: Mitter, P.: 

Kompozice v kontextu současné češtiny, s. 20. 

6 Lotko, E.: Co odhaluje analýza neologismů v současné češtině? In: Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane 

profesor T. Z. Orłoś, Kraków, 2000, s. 139. 

7 Mluvnice češtiny 1, Academia, Praha, 1986. 

7

pozvolna mění, ačkoliv derivace zůstává i nadále nejčastějším 

způsobem tvoření slov. Dále je podle Mluvnice kompozice omezena 

„příslušností k určitým stylovým vrstvám lexika“ 8 , a to sice 

k odbornému vyjadřování, publicistice a uměleckému stylu, zejména 

básnickému, kde slouží k ozvláštnění. Výhodou kompozit 

je podle Mluvnice 1 jejich explicitnost, nevýhodou naopak 

menší operativnost v textu (odvozování z nich je poměrně nesnadné) 

a menší ekonomičnost, ačkoliv Mitter 9 naopak považuje 

kompozita za projev tendence k jazykové ekonomii. 

V Mluvnici 1 se uvádí, že většina ze složenin jsou tzv. kalky, 

tzn. že vznikly napodobením slovotvorných modelů z cizích 

jazyků, v případě dnešních neologismů zejména angličtiny 

(plnotextový – fulltext, holohlavec – skinhead, 

středněproudý/středněproudový – mainstream). Tato pojmenování 

ovšem mohla původně vzniknout také jako kalky na 

základě latiny či řečtiny. Z hlediska stylového náležejí kompozita 

podle Mluvnice češtiny 1 10 k neutrální, běžné slovní zásobě. 

Později však uvidíme, že některá nová kompozita se tvoří s určitým 

stylovým zabarvením, většinou hanlivým (ptákostrana, 

rádobytrh, takéturista, takyfanoušek), a že také jejich stylová 

charakteristika je velmi různá. 

1.2 Třídění kompozit 

Kompozita v češtině můžeme dělit například podle Mluvnice 

1, která uvádí toto dělení: 1. podle příslušnosti kompozita ke 

slovnímu druhu, 2. podle slovotvorného způsobu skládání, 

3. podle syntakticko-sémantického vztahu mezi komponenty 

kompozita a 4. podle původu členů kompozita. Ohledně příslušnosti 

kompozit ke slovnímu druhu můžeme říci, že skládáním 

se tvoří nejčastěji substantiva, případně adjektiva, která 

jsou však od nich většinou odvozená. 

8 Mluvnice češtiny 1, s. 451. 

9 Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny, s. 20. 

10 Mluvnice češtiny 1, s. 451 

8

Ve slovotvorném způsobu skládání se Mluvnice 1 shoduje 

s publikací Bozděchové 11 a uvádí stejné tři typy – čistá kompozice, 

komplexní kompozice (kompozičně-derivační, kompozičněabreviační) 

a spřahování (juxtapozice). Z těchto způsobů potom 

můžeme vydělit typy kompozit na vlastní a nevlastní (spřežky), 

což odpovídá Mitterovu 12 dělení podle těsnosti vztahu mezi 

komponenty kompozita. 

Podle syntakticko-sémantického vztahu mezi komponenty 

kompozita se složeniny dělí na koordinativa (členy jsou v syntaktickém 

vztahu souřadnosti) a subordinativa (členy jsou v syntaktickém 

vztahu podřadnosti). Mitter toto kritérium spojuje 

s kritériem sémantickým, což je dělení podle toho, jak členy 

kompozita přispívají k jeho významu. U koordinativ tedy přispívají 

oba stejně, u subordinativ je jedna složka nadřazená. Poslednímu 

způsobu dělení kompozit, podle původu jejich členů, 

budeme věnovat samostatnou kapitolu. 

1.3 Mechanismy vzniku kompozit 

Kompozita (složeniny) jsou slova utvořená ze dvou nebo více 

slovotvorných základů. 13 Jsou to tedy pojmenování slovotvorně 

motivovaná, která svůj význam konstituují na základě významů 

již existujících slov. Bozděchová 14 je dělí na složeniny vlastní a 

nevlastní neboli spřežky. Dále se věnuje vlastním složeninám, 

které rozděluje podle způsobu vzniku na složeniny vzniklé čistou 

kompozicí a složeniny vzniklé komplexními postupy, u 

nichž se spolu s kompozicí uplatňuje ještě další slovotvorný postup, 

nejčastěji derivace. Kompozita vzniklá čistou kompozicí 

mají jednodušší slovotvornou motivaci – jejich význam je více 

motivovaný významy jednotlivých členů kompozita. 

11 Bozděchová, I.: Tvoření slov skládáním. ISV, Praha, 1995. 


13 Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny., s. 25. 

14 Bozděchová, I.: Tvoření slov skládáním. s. 15-16. 

9

1.3.1 Komplexní postupy tvoření složenin 

Kompozita tvořená komplexními postupy jsou tedy složitější 

než kompozita tvořená čistou kompozicí. Slovotvorný proces je 

zde dvoustupňový – kromě kompozice zahrnuje ještě derivaci 

nebo konverzi, případně abreviaci. Na rozdíl od čisté kompozice 

jsou zde také morfologicky obměněny oba členy kompozita. 

Tato slova tedy mají blíže k odvozeninám, zatímco složeniny 

tvořené čistou kompozicí mají blíže k syntaktickému spojení 

slov. Proto mají menší obsah významu a nižší míru explicitnosti 

ve vyjadřování lexikálního významu. 

Pokud se kompozice spojí s abreviací, má potom blíže k čisté 

kompozici nebo k juxtapozici. Od čisté kompozice se však 

abreviačně-kompoziční postup liší přítomností fragmentálního 

elementu, případně rysem agramatičnosti – opomíjení syntaktických 

vztahů mezi spojovanými členy. Motivace u slov vzniklých 

abreviačně-kompozičním tvořením často není zřetelná, tvoří 

se na základě nápodoby již existujících pojmenování. 

Okrajový typ těchto pojmenování tvoří potom kompozita, 

jejichž první člen má nelexikální povahu. Bozděchová je dělí na 

1. iniciálová abreviační kompozita (DVD-man, DVD-téka, MP3- 

man) a 2. znaková abreviační kompozita, jejichž prvním komponentem 

je písmenný znak (C-avitaminóza, RNA-viry). První typ 

se u nových kompozit nevyskytuje příliš často, protože často dochází 

k „vyhláskování“ abreviačního komponentu i v psané 

podobě (cédéčkotéka, cédétéka, čétédvojka, čétéjednička, 

čtyřcédéčko), a druhý typ je omezen na odborné vyjadřování. 

V prvním díle slovníku neologizmů 15 se objevilo slovo eko-WC, 

což je jakýsi opačný příklad iniciálových abreviačních kompozit, 

protože abreviatura je zde na konci slova. Tento případ je 

zjevně ojedinělý. 

Klasické abreviačně-kompoziční tvoření se však při tvoření 

neologismů uplatňuje a to především v oblasti publicistiky, zá- 

15 NSČ1, s. 79 

10

avy a propagace (psychothriller, hifivěž, stereoradio). Jak 

podotýká Mitter je to hlavně proto, že „velké množství prvních 

členů cizího původu vstupuje do kompozit ve zkrácené 

podobě.“ 16 Když je potom tento první člen ustálený, dochází 

k jeho polysémii, eventuálně homonymii, např. para- (ve významu 

1) „první část složených slov mající význam paraplegie, paraplegik, 

paraplegický“ a para- (ve významu 2) „první část 

složených slov mající význam parašutista, parašutistický.“ 17 

1.3.2 Nevlastní složeniny 

Nevlastní složeniny neboli spřežky stojí podle Bozděchové 

poněkud na okraji problematiky kompozit, neboť nevznikly 

slovotvorným aktem, ale postupným přechodem. Jsou tedy na 

přechodu od víceslovných pojmenování k jednoslovným. Více 

se podobají vlastním složeninám vzniklým čistou kompozicí, jak 

z hlediska onomaziologického, tak z hlediska formálního. Formálně 

vznikají také bez přidání slovotvorných afixů, pouhou 

juxtapozicí. Ovšem na rozdíl od vlastních složenin se spojují 

mechanicky bez jakýchkoliv morfologických změn a nikdy nemají 

spojovací vokál. 


17 NSČ1, s. 200. 

11

2 Struktura nových kompozit 

2.1 Počet komponentů v kompozitu 

Převážná část kompozit v češtině se skládá ze dvou komponentů, 

jak nepřímo konstatuje i Lotko: „Většina z nich se skládá 

ze dvou cizích kořenných morfémů nebo z jednoho cizího a 

jednoho domácího kořenného morfému.“ 18 Ve slovnících se však 

objevila i slova složená ze tří komponentů a dokonce kompozitum 

poloautobiografický složené ze čtyř komponentů. To vzniklo 

z poměrně běžně používaného tříčlenného kompozita autobiografický 

přidáním českého sufixoidu polo-, který jeho význam 

poněkud oslabuje. 

Tříčlenná kompozita vznikají většinou z potřeby větší explicitnosti 

a přesnosti pojmenování. Proto k již existujícímu dvoukomponentovému 

kompozitu je přidán ještě komponent třetí, 

který se většinou shoduje s často používanými afixoidními 

morfémy (auto-, bio-, eko-, -man, -manie, mikro-, mini-, porno-, 

video-). 

Tato kompozita můžeme rozdělit do dvou skupin podle utváření 

jejich významu. U kompozit první skupiny se zásadně mění 

význam původního kompozita a někdy se v procesu tvoření přidává 

ještě spojovací vokál o. To se týká například slova bioenergoterapie, 

které vzniklo z kompozita bioenergie a význam původního 

kompozita se tedy mění na kompozitum označující léčebnou 

metodu využívající bioenergii. A také kompozita 

walkmanomanie 19 vzniklého z walkman, jehož význam se 

změnil na oblibu walkmanů, až posedlost jimi. Dále sem řadíme 

slovo hamburgermanie označující stejně jako walkmanomanie 

přílišné zaujetí nějakou věcí. Ke kompozitům, jejichž význam se 

přidáním nového slovotvorného základu k již existujícímu 

18 Lotko, E.: Co odhaluje analýza neologismů v současné češtině?, s. 139. 

19 Slova jako walkmanomanie, hamburgermanie, minitělocvična, televizemilovný nejsou příliš vnímána jako tříčlenná 

kompozita, neboť jejich součástí je obvyklé a velice používané slovo, které již jako kompozitum nevnímáme. 

12

složenému substantivu mění, patří také snowboardcross, televizemilovný 

a vepřoknedloland. Ojediněle se objevuje typ 

vzniklý přidáním komponentu k adjektivu. Doložená adjektiva 

jsou z angličtiny a jsou to self-made a all-round. Ta 

v tříčlenných kompozitech změnila svůj význam z něčeho, co je 

vlastnoručně vyrobené na „(úspěšnou) ženu, která svého postavení 

dosáhla vlastním úsilím“ 20 (selfmademanka) a z „všestranný, 

univerzální“ na „univerzální carvingové lyže.“ 21 

(allroundcarvery). 

U druhé a frekventovanější skupiny kompozit původní význam 

kompozita zůstává zachován a dochází pouze k jeho 

zpřesnění či přidání dalšího významu. Mezi takovéto příklady 

patří například autoradiopřehrávač (z radiopřehrávač), mikropivovar 

(z pivovar), minimotokros (z motokros), minitělocvična 

(z tělocvična), rádobyheterosexuál (z heterosexuál), softsexfilm 

(ze sexfilm), superhypermarket (z hypermarket), takyhomosexuál 

(z homosexuál), videodiskotéka (z diskotéka) nebo 

videofilmotéka (z filmotéka). U kompozita face-myolifting dochází 

k pleonasmu, protože výraz myolifting podle slovníku neologismů 

už sám o sobě znamená „vyhlazování, vyhlazení vrásek 

na obličeji nechirurgickou cestou“ 22 , a tudíž přidáním anglického 

slova face (tvář, obličej) vzniká redundance. Ovšem 

může se jednat o zpřesnění významu pro jeho lepší pochopení, 

neboť myolifting znamená doslova zvedání svalů a přidáním 

komponentu face je potom jasné, že jde o obličejové svaly, protože 

myolifting se může užívat i pro jiné partie. 

U kompozita laktoovovegetarián dochází k situaci, kdy nemůžeme 

říci, z jakého kompozita toto slovo vzniklo a který komponent 

byl přidán. Existují totiž jak kompozitum laktovegetarián, 

tak ovovegetarián, a tudíž tato složenina pravděpodobně vznikla 

sloučením těchto dvou kompozit. Podobná situace nastává také 

20 NSČ1, s. 246 

21 NSČ2, s. 35 

22 NSČ1, s. 173 

13

u kompozita pravostředolevý/pravostřednělevý, neboť ve slovnících 

jsou doloženy všechny varianty spojování těchto tří slov 

(pravostředový, pravolevý, středolevý), takže toto kompozitum 

pravděpodobně vzniklo prostým spojením těchto tří slov. 

Pokud bychom tříčlenná kompozita chtěli rozdělit podle toho, 

zda se k původním složeninám přidává počáteční nebo koncová 

část, zjistíme, že častěji je přidáván první komponent, který se 

obvykle shoduje s některým používaným prefixoidem. To opět 

svědčí o produktivitě prefixoidů, o nichž pojednáme v další části 

kapitoly. V našem vzorku tedy najdeme prefixoidy auto- (autoradiopřehrávač), 

bio- (bioenergoterapie, biozemědělství), eko- 

(ekoveletrh), mikro- (mikrookamžik), mini- (minibillboard, minikoloběžka, 

minimotokros, mininotebook, minitělocvična, minizemětřesení), 

porno- (pornovideopůjčovna), sex- (sexbyznysman/men), 

a video- (videodiskotéka, videofilmotéka, videotelefon). 

Kromě cizích prefixoidů se objevují i české, jako například 

polo- (poloautobiografický), rádoby- (rádobyheterosexuál), 

taky- (takyhomosexuál), územně- (územněsamosprávný) a vele- 

(veleautogramiáda). 

Oproti tomu sufixoidů se zde vyskytuje méně a většinou souvisí 

s významem „velice kladný vztah, vášeň, posedlost, až závislost 

na něčem“. Jsou to -man v přechýlené podobě (selfmademanka) 

a -manie (hamburgermanie, walkmanomanie). Z českých 

sufixoidů je s tímto významem doložen komponent -milovný 

(televizemilovný). Jako koncové části kompozit se ještě 

přidávají členy -cross (snowboardcross) a -land (vepřoknedloland). 

Většina vícečlenných kompozit se skládá z alespoň jedné cizí 

části, ale v našem materiálu se objevila i dvě tříčlenná kompozita, 

která se skládají výhradně z českých slovotvorných základů. 

Jsou to pravostředolevý/pravostřednělevý, o kterém jsme již pojednali, 

a územněsamosprávný, které vzniklo univerbizací ze 

14

sousloví územní samospráva. 

Vícečlenná kompozita jsou v češtině spíše neobvyklá, a proto 

některá mohou působit uměle a příliš složitě. To je také činí poměrně 

příznakovými a omezuje to jejich využití. Taková jsou 

například slova allroundcarvery, bioenergoterapie. chronofarmakoterapie 

nebo selfmademanka. 

2.2 Problematika prefixoidů a sufixoidů 

2.2.1 Způsob vzniku afixoidů 

S tvořením nových slov kompozicí nepochybně souvisí i 

problematika přechodných morfémů tzv. afixoidů (čili prefixoidů 

a sufixoidů). Jsou to komponenty, které se pohybují na rozhraní 

mezi prefixy/sufixy a kořennými morfémy (radixy). Olga 

Martincová a Nikolaj Savický ve své studii 23 uvádějí kritéria, 

podle nichž přiřazujeme komponent buď k afixům nebo k radixům. 

Jsou to: 1. slovnědruhová příslušnost slova, resp. morfémová 

příslušnost výrazu v původním jazyku, 2. koexistence 

morfému se slovem existujícím v slovní zásobě (proto má charakter 

kořene) 3. existence domácího ekvivalentu a 4. 

slovotvorné funkce (morfém se uplatňuje jako určující člen 

složeniny nebo má funkci modifikující, popř. zařaďující). Jejich 

zařazení však přesto není často lehké určit, a proto vznikla tato 

přechodná kategorie. V naší práci jsme se řídili zařazením 

komponentu ve slovnících neologismů. Pokud tedy u některého 

komponentu uvádějí slovníky charakteristiku „první/druhá část 

složených slov“, považujeme slovo s tímto komponentem za 

složeninu, a pokud naopak slovníky uvádějí, že komponent je 

předpona/přípona, slova s těmito komponenty za kompozita nepovažujeme 

a do našeho materiálu je nezařazujeme. 

Afixoidy vznikají několika způsoby. Jedna skupina má svůj 

původ v předponách nebo příponách a vyvíjí se směrem k pře- 

23 Martincová, O., Savický N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. SaS 48, 1987, s. 124-138. 

15

chodným morfémům, druhá skupina je naopak skupina kořenných 

morfémů, které ztrácejí svoji samostatnost. Rozdělení je 

ovšem poněkud problematické a mnohdy zpochybnitelné. Pro 

příklad zde uvedeme rozdělení prefixoidů podle Pavly Kochové 

24 

a sufixoidů podle Ladislava Janovce a Albeny Rangelovy. 25 

V první skupině vyvíjející se z předpon uvádí Pavla Kochová 

prefixoidy infra- a para- ve významech věcných a hyper-, ultraa 

super- ve významech kvantifikačně-intenzifikačních. Druhá 

skupina prefixoidů, mající svůj původ v kořenných morfémech, 

zahrnuje podle Kochové komponenty jako maxi-, mega-, 

mikro-, mini-, pidi-, polo-, které se uplatňují zejména v oblasti 

vyjadřování intenzifikace nebo zeslabování významu. 

Co se týče sufixoidů, nazývají Janovec a Rangelova 26 první 

skupinu právě sufixoidy, neboť oscilují mezi kořenem a sufixem, 

a jako příklady uvádějí např. -centrizmus, -centrista, -fil, 

-filie, -fob, -holik, -holizmus, -kracie, -krat, -log, -logie, -man, 

-téka. Druhou skupinu sufixoidů nazývají potom sufixoidní 

lexémy, protože nabývají některých rysů sufixoidů a jejich lexikální 

význam bývá určitým způsobem modifikován. Mezi 

sufixoidní lexémy patří např. -centrum, -fobie, -manie, -maniak, 

-milec, -milovník, -terapie, -terapeut a -turistika. 

Martincová a Savický 27 podávají podobné rozdělení prefixoidů 

jako to dělají Janovec a Rangelova u sufixoidů. Prefixoidy 

jako anti-, kvazi-, pseudo- nazývají morfémy předponově-předložkového 

nebo příslovečného původu. V této souvislosti zmiňují 

také prefixoid mikro-, tudíž můžeme soudit, že do této kategorie 

spadají i další prefixoidy sloužící k intenzifikaci nebo zeslabování 

významu jako hyper-, maxi-, mega-, mini-, superapod. 

Jako druhý typ vyčleňují skupinu prefixoidů, která se vy- 

24 Kochová, P.: Prefixace u nových substantiv. In: Martincová O. a kol.: Neologizmy v dnešní češtině. UJČ AV ČR, 

Praha, 2005, s. 76-83. 

25 Janovec, L., Rangelova, A.: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u substantivních kompozit. In: Martincová O. a kol.: 

Neologizmy v dnešní češtině. UJČ AV ČR, Praha, 2005, s. 85-98. 

26 Janovec, L., Rangelova, A.: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u substantivních kompozit. s. 85 

27 Martincová, O., Savický, N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. s. 133-134 

16

značuje lexikálně konkrétním významem, morfologickou nezařazeností 

mezi kořenné morfémy substantiv ani adjektiv a 

účastní se tvoření dalších hybridních slov. Tuto skupinu potom 

nazývají radixoidní prefixoidy a řadí do ní například radio- nebo 

hydro-. 

Kromě toho, že prefixoidy mohou vzniknout z předpon nebo 

z kořenů, uvádějí Martincová a Savický 28 ještě tři konkrétní způsoby 

jejich vzniku. Kompozita obsahující afixoidy mohou být 

motivována souslovím o struktuře adjektivum + substantivum a 

afixoid potom vzniká zkrácením takovéhoto adjektiva (fotografický 

papír → fotopapír). Další skupina komponentů vzniká 

z přejatých substantiv, která existují v jazyce ve zkrácené formě 

(auto, kino, radio). Poslední skupina morfémů se vyčleňuje 

z přejatých slov, která do této doby nebyla v češtině členěna 

(aero-, geo-, mikro-, mini-). Takto mohou vzniknout i některé 

morfémy, které jsou shodné s těmi z první skupiny (elektro-, 

foto-). 

2.2.2 Historický vývoj afixoidů 

Problematika prefixoidů a sufixoidů je sice právě aktuální, 

ovšem zdaleka není nová, jak dokazuje studie Martincové a 

Savického, která se věnuje jen hybridním kompozitům. Těm 

však v dnešní češtině konkurují kompozita s oběma cizími 

komponenty a výjimečně se objevují i kompozita tohoto typu 

složená z obou komponentů domácích. Studie pochází z roku 

1987, v této době tedy již afixoidní tvoření muselo existovat a 

Martincová a Savický uvádí, že je dokonce ještě starší. Počátky 

kladou do 30. let 20 století, kdy se podle nich „začíná zřetelněji 

rýsovat nový způsob tvoření hybridů […], s nímž je spjato utváření 

afixoidů v češtině.“ 29 V tomto období se také objevují první 

prefixoidy, které se hojně používají i v dnešní době (auto-, elektro-, 

foto-, mikro-). 

28 Martincová O., Savický N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. s. 133 

29 Martincová, O., Savický, N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie, s.131. 

17

Dalším důležitým obdobím se stávají 50. a 60. léta, kdy dochází 

k rozšíření takto utvořených kompozit, zvyšování jejich 

frekvence a objevování nových prefixoidů. Ty vznikají právě 

třemi způsoby popsanými výše – prefixoidy zakládající se na adjektivech 

obsažených v sousloví motivujícím hybridní složeninu 

(gramofonová deska → gramodeska), komponenty, které existují 

v jazyce i jako samostatné substantivum (kino, radio) a prefixoidy 

s původem v latině nebo řečtině, které se jako samostatné 

slovo v češtině nevyskytují (foto-, hydro-, termo-). V této době 

se tedy prefixoidní tvoření v češtině stabilizuje způsobem, jakým 

ho Martincová se Savickým popisují – „vznik a pak rozšíření 

nového slova, analogické tvoření dalších slov se stejným 

prefixoidem, vznik a stabilizace celé skupiny prefixoidů, a tudíž 

i vznik nového produktivního slovotvorného typu.“ 30 

Na konci 80. let, kdy studie vznikla, se podle Martincové a 

Savického vytvářel další typ hybridních kompozit s prefixoidy, a 

to se strukturou „původem jinojazyčný prefixoid s obecně kvantitativním 

významem (mini-, mikro-, maxi-, makro-) + domácí 

základ.“ 31 Jako další významnou změnu uvádějí, že začínají 

vznikat kompozita obsahující sufixoidy (-log, -logie, -man, 

-manie). A v této době se již také objevují nové prefixoidy, které 

jsou v dnešní době obzvláště produktivní (bio-, dia-, disko-, 

video-). Posledním trendem objevujícím se na konci 80. let a 

přetrvávajícím dodnes je narůstání počtu kompozit, která se ve 

studii nazývají „hybridy prefixoidně-prefixálního typu“ a obsahují 

komponenty jako hyper-, mikro-, mini-, super-, ultra-. 

2.2.3 Vývoj afixoidů v současné době 

V současné slovní zásobě se prefixoidy objevují velice hojně 

a patří mezi produktivní slovotvorné morfémy, což dokazuje 

jejich vývoj. Ten můžeme na našem materiálu sledovat porovnáváním 

prefixoidů vyskytujících se v jednotlivých dílech 

30 Martincová, O., Savický, N.: Hybridní slova a některé obecné otázky neologie, s.133 


18

slovníků. Existují prefixoidy, které se vyskytují pouze v jednom 

díle slovníku, nebo prefixoidy, které mají v jednom z dílů nepoměrně 

větší zastoupení. 

U komponentů vyskytujících se pouze v prvním díle můžeme 

soudit, že ztrácejí svoji produktivitu nejčastěji z toho důvodu, že 

skutečnost jimi označovaná zastarává nebo je natolik vžitá, že 

není třeba vytvářet v této souvislosti nová kompozita. To se týká 

například prefixoidů dia-, disko-, gramo- nebo moto-. Prefixoid 

dia- ve významu „diabetický“ se v prvním díle vyskytuje velice 

hojně pravděpodobně proto, že se začaly vyrábět nové potraviny 

pro diabetiky, které bylo třeba pojmenovat (diacukr, diacukroví, 

diadort, diadžem, diapečivo, diasušenky, diavánočka, diazmrzlina). 

Ve druhém díle se naopak tento prefixoid vyskytuje už pouze 

ve významu „diapozitiv“ (diashow). Prefixoid disko- ve 

druhém díle do jisté míry nahrazuje zkratka DJ, jejíž význam je 

však poněkud posunutý. DJ už není jenom člověk, který pouští 

hudbu na diskotékách, ale také ten, který skladby různě upravuje 

a remixuje a potom je může i vydávat pod vlastním jménem. 

Prefixoid gramo- už není příliš produktivní ani v prvním díle, 

kde zaznamenáváme pouze čtyři kompozita (gramodebut, 

gramofil, gramofirma, gramoprojekt) a podobné je to i s prefixoidem 

moto- (motoalarm, motorikša, motozloděj). 

Komponenty vyskytující se pouze v druhém díle slovníku 

jsou naopak takové, u nichž se zvýšila produktivita tvoření nebo 

které se objevily nově. K těm prvním patří například komponent 

elektro-, který zaznamenávají Martincová a Savický už ve třicátých 

letech minulého století a v prvním díle slovníku se vyskytuje 

pouze jednou (elektronůž). Potom se tedy pravděpodobně 

přestal užívat při tvoření nových slov a produktivním se stal až 

ve druhé polovině 90. let a na začátku našeho století, kdy probíhal 

sběr materiálu pro druhý díl slovníku. I zde se však vyskytuje 

spíše ojediněle ve specializovaných nebo okazionálních příliš 

neužívaných slovech (elektrokosmetika, elektrolipolýza, elek- 

19

trosmog, elektrošrot). Prefixoidy objevující se nově souvisejí 

buď s počítačovými technologiemi nebo s politikou. V oblasti 

počítačových technologií mají svůj původ prefixoidy 

kyber-/cyber- (cybersquat, kyberdetektiv, kybergenerace, kyberkavárna, 

kyberkultura, kybermaniak, kyberpunk, kybersex) a 

web- (webdesign, webhosting, webkamera, webmaster, website, 

webzin). S politikou potom souvisí prefixoid nato- (natocentrismus/natocentrizmus, 

natoskeptik), který je odvozený od názvu 

mezinárodního společenství a má tedy podobný status jako prefixoid 

euro-, který je však nepoměrně produktivnější. 

Dále existují prefixoidy, které se vyskytují v obou dílech 

slovníku a v obou mají přibližně stejné, ať už vysoké nebo nízké, 

zastoupení. Ty můžeme rozdělit do několika skupin podle 

toho, k jakému tématu se vztahují. Velice produktivní jsou prefixoidy 

z oblasti životního prostředí a zemědělství jako bio-, eko-, 

méně potom agro-. Prefixoid bio- pochází ze slova biologický a 

souvisí zejména s výrobky a produkty vyrobenými přírodní 

cestou bez použití chemických látek. Protože tyto produkty jsou 

v současné době velice oblíbené a rozšířené, vznikají stále nová 

kompozita, která je pojmenovávají (biobalzám, biobrambory, 

biobriketa, biochleba, biojogurt, biokosmetika, bioléčivo, biomouka, 

bionafta, biopotravina, biopřípravek, biovepř). Prefixoid 

eko- má svůj původ ve slově ekologický (v menším počtu 

kompozit také ve slově ekonomický – ekoministr) a souvisí tedy 

zejména s ochranou přírody a s různými prostředky, které se 

k tomu využívají (ekoaktivista, ekofarma, ekofilm, ekogymnázium, 

ekojízdenka, ekotaška, ekoturistika, eko-WC). Komponent 

agro- se potom vztahuje zejména k zemědělství nebo k modernímu 

způsobu cestování a trávení volného času – agroturistice 

(agrodovoz, agrofarma, agropodnikání, agrosalon, agroslužba). 

Velké množství prefixoidů se objevuje v oblasti médií. Některé 

z nich se vyskytovaly už dříve a dnes jsou spíše na ústupu, 

např. kino- (kinohit, kinofilm, kinomanie, kinopremiéra, kinore- 

20

klama, kinosíť, kinotip) nebo radio- (radiobudík, radiodispečink, 

radiohodiny, radioplánovač, radiorekordér, radiotext, radiowalkman), 

u nichž zaznamenáváme větší výskyt v prvním 

díle slovníku. Jiné jako audio- nebo video- jsou naopak velice 

produktivní zejména díky svému velice obecnému významu. 

Audio- má význam „týkající se zvuku, jeho záznamu a reprodukce“ 

32 (audioaparatura, audiodisk, audiofil, audiokniha, audiokonference, 

audiopirátství, audioprogram, audiotechnika, 

audiotitul, audioukázka, audiověž, audiovize) a video- znamená 

„obraz, obrazový“ nebo „týkající se snímání a reprodukce obrazového 

a zvukového záznamu související s nimi“ 33 (videoadaptér, 

videoart, videoautomat, videodokumentace, 

videogangster, videografie, videohit, videoinzerát, videokavárna, 

videokonference, videonovinka). Do této kategorie ještě řadíme 

prefixoidy demo- (demodisketa, demokazeta, demonahrávka, 

demoprogram, demosingl, demosnímek, demoverze, demovideo), 

krimi- (krimidrama, krimifilm, krimikomedie, krimikomiks, krimiromán, 

krimiseriál, krimisérie, krimistory, krimithriller), techno- 

(ve významu (hudba) techno) (technodisko, technoduo, 

technodýdžej, technofil, technohvězda, technoklub, technopop, 

technorytmus, technostyl) a tele- (telekonference, telekoumák, 

telemanie, telemost, teleoperátor, telerada, teleshopping, telework). 

Mezi další produktivní prefixoidy patří ty z oblasti životního 

stylu (akva-/aqua-, aroma-, fit-/fitness-, psycho-), politiky 

(euro-), kultury (etno-, retro-), vědy a technologie (foto-, fyto-, 

techno-, termo-, turbo-), sportu (para- (ve významu parašutista, 

parašutistický), cyklo-) nebo negativních jevů ve společnosti 

(narko-, porno-, sex-/sexy-). Mezi oblíbené patří také prefixoidy, 

které vyjadřují záporný nebo hanlivý význam, jako např. rádoby- 

(rádobytrh, rádobyaféra, rádobyekolog, rádobyhvězda, 

32 NSČ2, s. 43 

33 NSČ2, s. 511 

21

ádobyosobnost, rádobypodnikatel, rádobypolemika, rádobypravice) 

a také-/taky- (takébankrotář, takéekolog, takékolega, 

takénovinář, takéturista, takézávodník, takyfanoušek, takymoravan, 

takypřeklad). 

V této době se také poměrně hojně užívají prefixoidy sloužící 

k intenzifikaci nebo zeslabování významu, o jejichž výskytu na 

konci 80. let se zmiňují již Martincová a Savický. Ti také upozorňují 

na rozdíl ve spojitelnosti s těmito komponenty. Zatímco 

komponent „super- se spojuje jak se substantivy, tak s adjektivy, 

mikro- a mini- (zatím) se substantivy, resp. jsou obsaženy 

v denominativních adjektivech.“ 34 Ačkoliv se ve studii uvádí, že 

spojitelnost mikro- a mini- funguje zatím pouze se substantivy, 

tento poznatek platí i dnes a jediným případem spojení s adjektivem, 

které není desubstantivní je slovo mikrojemný. Super- se 

také spojuje častěji se substantivy, ale poměrně početná jsou i 

kompozita s adjektivy, která nejsou denominativní (superaktuální, 

superamerický, superdlouhý, superdobrý, superdramatický, 

superkompaktní, superkonzervativní, superlaciný, superlehký, 

superlevný, superliberální, supernebezpečný, superplochý, 

superstabilní, superstřežený, superteplý, superúčinný, superúsporný, 

superzelený). Oproti situaci na konci 80. let se nyní 

počet prefixoidů, které slouží k intenzifikaci nebo zeslabování 

významu rozšířil. Většinou se jedná o komponenty, které byly 

původně užívány v odborné slovní zásobě a jejich význam se 

determinologizoval přechodem do běžné slovní zásoby (giga-, 

maxi-, mega-, multi-). Ve studii Kochové se uvádějí ještě hypera 

ultra-, ovšem slovníky neologismů je považují za předpony. 

K těmto prefixoidům se přidávají i komponenty domácího původu 

(malo-, pidi-, polo-, vele-/velko-) a některé další (arci-). 

Překvapivé je, že vedle prefixoidů cizího původu se prosazují 

i komponenty původu domácího. Kromě výše jmenovaných to 

jsou například ještě celo-, čecho-, nízko-, skoro-, spolu-, znovu- 


22

a dále komponenty samo- a sebe-, které jsou produktivnější než 

jejich cizojazyčné protějšky auto- a self-. Také k prefixoidu 

semi- se vyskytuje český prefixoid polo-, u kterého zaznamenáváme 

mnohem vyšší frekvenci. České prefixoidy převažují 

i v oblasti číslovek, kde se více prosazuje jedno-, dvou-/dvoj-, 

troj-, čtyř- (jednoatestovaný, jednocestný, jednocédéčkový, 

jednodiskový, jednoeuro; dvojcédé, dvojklik, dvojkompakt, dvojrozhovor, 

dvojsingl; trojkoalice, trojpísmení, trojplatinový, 

trojpremiéra, trojskokanka; čtyřalbum, čtyřcédéčko, čtyřdiskový, 

čtyřkoalice, čtyřkoalice) než mono-, bi-/dua-/dual-, tri-. Tyto 

cizí komponenty se vyskytují převážně ve specializovaných významech 

(biatlon, dualband, duatlon, triatlon, triband, tripartita); 

komponent mono- sice vykazuje větší spojitelnost, ale je 

méně používaný než český prefixoid jedno-. 

Sufixoidní tvoření slov se uplatňuje méně než prefixoidní a 

sufixoidy vyskytující se v neologických kompozitech nejsou tak 

početné, ale přesto u nich lze také sledovat jistý vývoj a změny 

v jejich repertoáru a použití. Ty podle Janovce a Rangelové spočívají 

v rozšiřování počtu sufixoidů, větší spojitelnosti těch již 

existujících a změnách v jejich uplatnění. Větší uplatnění sufixoidů 

v nové slovní zásobě bylo umožněno jejich přesunem z odborné 

slovní zásoby do běžně užívaného jazyka. To se týká například 

komponentů -fil, -filie, -fob, -fobie, -holik, -holizmus, 

-man, -manie, které byly používány v medicíně k označení duševních 

poruch (pedofilie, zoofil, klaustrofobie, alkoholik, grafomanie) 

a v nových slovech pojmenovávají nadměrné zaujetí něčím, 

až závislost na něčem (pornofilie, jablkoholik, jídloholik, 

stresholik, workoholik, klimatizomanie, nedvědomanie, telemanie, 

ufomanie, videomanie, walkmanomanie, workomanie) 

nebo strach z něčeho (internetofobie, kyberfobie, elitofobie, eurofob, 

eurofobik, eurofobie). Dále také komponenty -log, -logie, 

které se používaly pro označení vědce a vědy (biologie, ekolog), 

se dnes používají pro pojmenování někoho, kdo se něčím in- 

23

tenzivně zabývá, a souboru znalostí nebo informací o předmětu 

v první části kompozita (kosmetologie, kosmetolog, tolkienologie, 

tolkienolog, ufologie, ufolog, záhadologie, záhadolog). 

Tyto a mnohé další sufixoidy tedy vznikly vyčleněním z nějakého 

přejatého slova, které se do té doby nedělilo, a začaly být 

produktivní při vytváření nových kompozit. 

Sufixoidy vyjadřující oblibu něčeho, nadměrné zaujetí až posedlost 

něčím zahrnují také komponenty českého původu jako 

-mil, -milec, -milovník, -mol, -žrout, ačkoliv ty jsou méně využívané 

a slouží spíše k tvoření okazionalismů a příznakových expresivních 

pojmenování (automilec, čajomil, čajomilec, čajomilka). 

Cizí sufixoidy jsou v této oblasti produktivnější, o čemž 

svědčí i to, že vytvářejí celé slovotvorné čeledi (internetoman, 

internetomanie; kinofil, kinofilka, kinofilní, kinofilský; kinoman, 

kinomaniačka, kinomaniak, kinomanie; technofil, technofilie, 

technofilní, technofilský; videoman, videomaniak, videomanie). 

Kromě zapojení do slovotvorných procesů zde podle Janovce 

a Rangelovy dochází i k sémantickým posunům. V případě 

komponentů -grafie a -téka je to specifikace významu a u 

komponentů -log a -logie dochází k zobecnění významu, jak 

jsme již zmínili výše. Sufixoid -grafie měl původně význam 

„zapisování, kreslení, rýsování, tisk“ 35 , zatímco teď se jeho význam 

přesunul přímo na soupis děl specifikovaných umělcem 

nebo médiem, na němž jsou uloženy (diskografie, kazetografie, 

videografie). Podobně sufixoid -téka znamenal původně 

„schránka, sbírka“ 36 a jeho význam se posunul na „sbírka děl 

ap.“ 37 (kazetotéka, klipotéka, videofilmotéka, videotéka, vinotéka). 

Také komponent -turistika změnil svoji sémantickou 

platnost oproti samostatně existujícímu slovu. Jeho význam je 

„(organizované) speciálně zaměřené cestování, po trasách s charakteristickým 

obsahem, mající charakteristický účel, cíl“ nebo 

35 Janovec, L., Rangelova, A.: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u substantivních kompozit, s. 88 

36 Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 2006. s. 789 

37 NSČ1, s. 297 

24

„ježdění, cestování za jiným cílem než turistickým“ 38 ve slovech 

jako agroturistika, ekoturistika, euroturistika, sexturistika. 

Další frekventované sufixoidy jsou například -centrum a 

-centrismus/-centrizmus, které však mají odlišný význam. Zatímco 

sufixoid -centrum znamená prostě jen centrum nebo středisko 

(akvacentrum, autocentrum, biocentrum, byznyscentrum, 

cyklocentrum, datacentrum), prefixoid -centrismus má poněkud 

hanlivý význam „posuzování něčeho jen z hlediska centra“ 39 

(čechocentrismus, ekocentrismus, etnocentrismus, evropocentrismus, 

pragocentrismus). Od toho je odvozen i komponent 

-centrista (pragocentrista). Hanlivý význam je přisuzován i 

komponentům -kracie, -krat (etnokracie, etnokrat, eurokracie, 

eurokrat, falokracie). Také počet kompozit s komponentem -terapie, 

potažmo -terapeut, v nové slovní zásobě vzrůstá v důsledku 

objevování nových léčebných metod a postupů (aromaterapie, 

arteterapie, bioenergoterapie, bioterapie, dietoterapie, 

ergoterapie, fytoterapie, hipoterapie, laseroterapie, magnetoterapie, 

muzikoterapie). 

Problematika prefixoidů a sufixoidů je bezpochyby velmi aktuální 

a také poměrně obsáhlá. Tyto slovotvorné prostředky jsou 

v češtině velice využívané a to až tak, že nemalé množství 

kompozit se ve skutečnosti skládá ze dvou afixoidů (biofil, eurokrat, 

eurofob). Pokud jsou kompozita projevem jazykové ekonomie, 

potom kompozita s afixoidy posunují tuto tendenci ještě 

dále, neboť se skládají pouze ze zkrácených slov. Touto svou 

vlastností tedy odpovídají novým tendencím jak v jazyce, tak i 

ve společnosti. 

2.3 Komponenty e-, i-, m- 

Lexémy s těmito komponenty můžeme považovat za kompozita, 

neboť tyto první členy zastupují plnovýznamové slovo a 

38 NSČ2, s. 490 

39 NSČ1, s. 54 

25

protože, jak uvádí Zdeňka Opavská 40 , mají strukturně blízko 

jednak k jiným prvkům nelexikální povahy (rtg-, L-) a jednak ke 

zkráceným radixoidům typu bio-, dia-, eko-. V rozdělení Bozděchové, 

které jsme uváděli v první kapitole, se potom řadí 

k abreviačně-kompozičním pojmenováním, a to k jejich druhému 

typu, tzv. znakovým abreviačním kompozitům, jejichž 

prvním komponentem je písmenný znak. A přestože uvádíme, že 

tento typ kompozit je omezen na odborné vyjadřování, u neologických 

kompozit s těmito komponenty to neplatí, neboť se 

rozšiřují i do běžné slovní zásoby a tam i vznikají jako nový 

produktivní slovotvorný typ. 

O jejich novosti svědčí i to, že vznikají z plnovýznamových 

slov s novým významem nebo z neologismů. Komponent e- je 

zkratkou pro slovo „elektronický“, ovšem v jeho novém významu 

„existující v elektronické podobě“ nebo „související s využíváním 

informačních a komunikačních technologií (počítačů, počítačových 

sítí, apod.), založený na nich“ 41 . Komponent i- znamená 

internetový, což je samo o sobě neologismus, a komponent 

m- má význam slova mobilní také ovšem v novém významu 

tohoto slova „týkající se komunikace uskutečňované 

prostřednictvím mobilních zařízení (např. mobilního telefonu); 

pro ni určený“ nebo „využívající prostředky mobilní komunikace 

(např. mobilní telefon), na tom založený.“ 42 

Největší využití má komponent e-, protože se do češtiny 

dostal nejdříve a také proto, že jeho význam je nejširší a 

vztahuje se k informačním a komunikačním technologiím 

obecně, zatímco komponent i- je omezen na internet a komponent 

m- na mobilní přístroje a oba se začaly objevovat až ve 

druhé polovině 90. let. Proto se také adaptace komponentu e- do 

českého slovotvorného systému dostala nejdále. Podle Opavské 

dochází nejdříve k přejímání cizích slov obsahujících tento 

40 Opavská Z.: Komponenty e-, i-, m- v nové slovní zásobě. In: Martincová O. a kol.: Neologizmy v dnešní češtině. UJČ 

AV ČR, Praha, 2005, s. 232-241. 

41 NSČ2, s. 106 

42 NSČ2, s. 267 

26

komponent, jejich adaptaci v češtině a tvoření dalších odvozených 

slov. Další fází je polokalkování, kdy se druhá cizojazyčná 

část slova nahrazuje domácím slovem nebo adaptovanou 

přejímkou a poslední částí je vyvázání komponentu 

z existujících přejímek a tvoření nových slov. Komponent e- již 

prošel všemi těmito fázemi, a proto například v důsledku 

polokalkování existují synonymní kompozita s cizím a domácím 

členem (e-banking – e-bankovnictví; e-book – e-kniha; e-byznys, 

e-komerce – e-obchodování; e-learning – e-učení, e-vyučování, 

e-výuka; e-shop – e-obchod; e-shopping – e-nákup). 

Dále v dnešní době slouží i k tvoření různých okazionalismů, 

které uvádí Opavská (e-budoucnost, e-euforie, e-škarohlíd). 

Komponent i- ještě nedospěl do fáze vyvázání a tvoření nových 

slov nezávisle na existujících přejímkách a komponent m- se 

prozatím pohybuje spíše v první fázi přejímání cizích lexémů, 

případně i nahrazování druhých částí složeniny adaptovanou 

přejímkou. 

Typické pro tyto komponenty je, že se jejich významy do jisté 

míry překrývají, a proto mnohdy vznikají víceméně synonymní 

neologismy s různými komponenty (e-kavárna – i-kavárna; e- 

komerce – i-komerce). S těmito komponenty se také spojují 

slova z podobných oblastí a navíc kompozitum s komponentem 

e- mnohdy slouží jako slovotvorný model pro složeniny 

s komponenty i- a m-, a proto vznikají také neologismy se 

stejným nebo podobným plnovýznamovým slovem a trochu jiným 

významem (e-banking – m-banking; e-bankovnictví – m- 

bankovnictví; e-byznys – m-byznys; e-komerce – i-komerce – m- 

komerce; e-magazín, e-zin – i-noviny). 

Při používání komponentů e-, i-, m- se uplatňuje nový 

slovotvorný typ, který zde sice již existoval, ovšem jednak se 

omezoval spíše jen na odborné vyjadřování a jednak nebyl příliš 

produktivní. V dnešní době však získává na produktivitě, což je 

dáno jednak vlivem angličtiny, kde se slova takovéhoto typu vy- 

27

skytují, jednak opět tendencí k jazykové ekonomii, kterou jsme 

zmínili už při používání afixoidů. Jejich využití podporuje také 

šíře jejich používání (kromě substantiv se začínají spojovat i 

s adjektivy, slovesy a okrajově i jinými slovními druhy) a 

„moderní“ znění. Je tedy otázkou budoucího vývoje, zda se tento 

slovotvorný způsob bude rozšiřovat dále a přispěje k rozrůznění 

druhů kompozit nebo zda zanikne jako dočasná záležitost. 

2.4 Deriváty kompozit 

V naší práci za kompozita považujeme pouze slova, která 

vznikla kompozicí a nikoliv jiným slovotvorným postupem. 

Svoji strukturou totiž kompozitům odpovídají i slova, která nebyla 

vytvořena kompozicí ale derivací od jiných kompozit. Takto 

potom mohou vznikat některé velmi početné řady odvozených 

slov (eurocentricky, eurocentrický, eurocentrista, eurocentristický, 

eurocentriz/smus; kitesurf, kitesurfař, kitesurfing, 

kitesurfingový, kitesurfista, kitesurfový; laktoovovegetarián, laktoovovegetariánka, 

laktoovovegetariánský, laktoovovegetariánství, 

laktoovovegetářství). 

Některá slova ale mohou působit jako odvozená, ovšem slovo 

základové k nim neexistuje. 43 Proto tato slova budeme do našeho 

materiálu zahrnovat. Takovým případem je například slovo 

afrokeltský, k němuž není doloženo substantivum afrokelt. 

43 Existenci či neexistenci slova základového ověřujeme jednak ve slovnících neologizmů, jednak v Českém národním 

korpusu 

28

3 Původ nových kompozit 

Podle původu kompozit můžeme rozlišovat kompozita cizí, 

domácí a hybridní. Ačkoliv kompozita složená pouze z komponentů 

cizího původu tvoří nejpočetnější skupinu mezi novými 

kompozity, zabývat se jimi nebudeme, protože není jisté, zda 

byla utvořena v češtině nebo v nějakém jiném jazyce a do češtiny 

byla pouze přejata. 44 

3.1 Hybridní kompozita 

Hybridní kompozita jsou taková, která jsou složená z jednoho 

základu domácího a jednoho cizího. Tato kompozita potom můžeme 

dělit podle toho, jestli mají první komponent cizí a druhý 

domácí, nebo naopak. K hybridním kompozitům se ještě řadí 

kompozita složená ze dvou částí cizích, z nichž každá má původ 

v jiném jazyce. Těmi se zde však zabývat nebudeme, neboť tento 

materiál by byl pro naši práci příliš obsáhlý. Při stanovování 

cizího komponentu se řídíme Novým akademickým slovníkem 

cizích slov 45 a slova, která se zde vyskytují, tedy považujeme za 

synchronně cizí a naopak ta, která zde nejsou, za domácí nebo 

zdomácnělá. Pokud má kompozitum dvě varianty se stejným významem, 

považujeme tyto varianty za dvě slova (dvojcédéčko, 

dvoucédéčko). 

3.1.1 Hybridní kompozita s prvním komponentem domácího 

původu 

V této kapitole budeme uvádět přibližné zastoupení komponentů 

za oba slovníky dohromady a v případech, kdy se zastoupení 

v jednotlivých slovnících výrazněji liší, tuto skutečnost 

zmíníme. Z komponentů domácího původu se nejvíce uplatňují 

členy, které mají slovotvornou příslušnost adjektivní, numerální, 

adverbiální či pronominální. 

44 Viz Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny, s. 5 

45 Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha, 2007. 

29

Největší zastoupení má slovotvorný základ polo-, který Mitter 

46 řadí k adjektivním komponentům, protože ve složeninách 

se substantivy má funkci adjektivní. V našem materiálu se 

v obou slovnících vyskytuje celkem jedenáct substantiv a devět 

adjektiv s tímto komponentem. Z toho pouze adjektivum polobulvární 

by mohlo být motivováno substantivem polobulvár, jehož 

doklad jsme našli v Českém národním korpusu (dále 

ČNK) 47 ; ostatní potenciální substantiva v korpusu doložena nebyla 

a nejsou pochopitelně ani ve slovnících neologismů. Význam 

tohoto komponentu je „napolo, zpola, zčásti, částečně, 

částečný, neurčitý“ 48 a výrazy s ním se používají hlavně v publicistice, 

někdy mohou mít i hanlivé zabarvení. Některé příklady 

substantiv jsou polodiktatura, polodisident, pologramot, polokomunista, 

poloprivatizace, polosocializmus a z adjektiv můžeme 

uvést poloautobiografický, poloparodický, poloteroristický, 

polopirátský nebo polopolitický. 

Druhým nejvíce zastoupeným členem s adjektivní slovnědruhovou 

platností je komponent celo-, který je velmi produktivní 

a je možno předpokládat další nárůst těchto složenin. 49 V našem 

materiálu se vyskytují převážně adjektiva (celobosenský, celofederální, 

celointernetový/vský, celokoncernový, celokontinentální, 

celoparlamentní, celoplanetární, celoplastový, celosaténový), 

substantiva jsme zaznamenali pouze čtyři (celodres, 

celoevropanství, celokapotáž, celotrikot). 

Z adjektivních komponentů mají dále poměrně vysoké zastoupení 

komponenty vyjadřující velkou nebo naopak malou míru 

něčeho (malo-, nízko-, pidi-, vele-, velko-), jejichž produktivita 

souvisí s hojným využíváním cizojazyčných komponentů s tímto 

významem (giga-, maxi-, mega-, mikro-, mini-). Největší míru 

46 Viz Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, Univerzita J. E. 

Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2008, s. 82 

47 Český národní korpus – SYN2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2010. Dostupný z WWW: 

. 

48 NSČ1, s. 214 

49 Viz Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, s. 78 

30

spojitelnosti vykazuje komponent velko-, který se spojuje 

převážně se substantivy (velkobankovnictví, velkodepondent, 

velkohit, velkoklub, velkomejdan, velkomuzikál, velkopár, 

velkopašerák, velkoplakát). Tento člen se také vyskytuje nejen 

v hybridních, ale poměrně hojně i v domácích kompozitech, o 

nichž pojednáme v další části kapitoly. Synonymní s tímto 

komponentem je komponent vele-, který však ve svém významu 

ještě obsahuje expresivní příznak, velmi často ironický. Tyto 

komponenty se mohou spojovat se stejnými základy (velehit, velemuzikál). 

Jinak má komponent vele- zatím o něco menší produktivitu 

(veleautogramiáda, velekauza, velelukrativní, velepark, 

veleportrét, veletunel). 

Menší využitelnost komponentu pidi- pravděpodobně souvisí 

s jeho expresivním zabarvením, kvůli němuž se také používá 

převážně v publicistických textech. Spojuje se výhradně se 

substantivy (pidiagentura, pididisk, pidifirma, pidighetto, pidikauza, 

pidiklávesnička, pidikomedie, pidimakro). Poslední 

kompozitum by mohlo vypadat jako protimluv, ovšem výrazu 

makro je zde použito v jeho počítačovém významu „makroinstrukce, 

makropříkaz“ 50 a nikoliv ve významu „velký“. Slovník 

neologismů uvádí, že tento komponent má kladné citové zabarvení, 

stejně jako výraz pididisk, což pravděpodobně souvisí se 

současným trendem v počítačových technologiích, aby vše bylo 

co nejmenší. 

Komponenty malo- a nízko- už vykazují menší produktivitu, 

ale spojují se stabilně s cizími i domácími slovotvornými základy. 

Komponent malo- je v našem materiálu doložen ve spojení 

se substantivy a jedním slovesem (malopolitik, maloprivatizovat), 

a protože je antonymní ke komponentu velko-, v některých 

případech se spojuje se stejnými základy (malobankovnictví, 

malodepondent). Komponent nízko- se naopak objevuje pou- 

50 NSČ1, s. 149 

31

ze ve spojení s adjektivy (nízkoalkoholický, nízkoenergetický, 

nízkokomfortní). 

Poměrně produktivní je komponent vnitro-, který se spojuje 

pouze s adjektivy a tvoří výrazy bezpříznakové (vnitrobankovní, 

vnitroetnický, vnitrofiremní, vnitrogenerační, vnitroholdingový, 

vnitroministerský, vnitroorganizační, vnitrounijní, 

vnitrouniverzální). Mitter uvádí, že lze dále předpokládat nárůst 

kompozit s tímto komponentem. 51 

Poslední adjektivní komponent, který se vyskytuje ve více 

složeninách je komponent staro-. K němu antonymní je komponent 

mlado-, s nímž je však v našem materiálu doložena pouze 

jedna hybridní složenina (mladokapitalistický). Ta se vztahuje 

k politické situaci stejně jako většina složenin s komponentem 

staro-, který se v nových slovech spojuje zejména s pojmy označujícími 

skutečnosti minulého režimu (starobolševik, starokomunista, 

staropenzista, starosocialistický, starosoudruh, starostrukturní/strukturální). 

Jak jsme již zmínili v předchozí kapitole, domácí numerální 

komponenty se v kompozitech uplatňují více než jejichž cizí 

protějšky. Nejvíce produktivní jsou základní číslovky a to zejména 

od jedné do čtyř. Tyto číslovky se také velice často spojují 

se stejnými slovotvornými základy, zejména ve složeninách 

z oblasti hudby nebo politiky (jednocédéčko, dvojcédéčko, trojcédéčko, 

čtyřcédéčko; troj/tříkoalice, čtyřkoalice, pětikoalice, 

sedmikoalice; dvoj/dvouplatinový, trojplatinový, čtyřplatinový). 

Prefixoid jedno- se spojuje především s adjektivy (jednoatestový, 

jednocédéčkový, jednoetnický, jednogenerační, jednohitový, 

jednoklávesový, jednokriteriální, jednopartajní, jednoproduktový, 

jednosezónní). Ovšem ačkoliv Mitter říká, že vyšší číslovky 

jsou produktivnější, protože číslovka jedna je bezpříznaková 

a vyjádřena být nemusí, 52 počet složenin s tímto kompo- 



32

nentem ve slovnících neologizmů se blíží počtu složenin s ostatními 

číslovkami, případně ho i překračuje. 

Další číslovky mají variantní tvary, tudíž počet kompozit stoupá, 

když počítáme každou variantu zvlášť. Tak číslovka dvě se 

v kompozitech vyskytuje ve tvarech dvoj- a dvou- a z kompozit 

s prvním komponentem numerálním má největší zastoupení 

(dvouatestovaný, dvojcédéčko, dvojdisk, dvojklik, dvoj/dvouplatinový, 

dvoj/dvoupremiérství, dvojsingl, dvoukariérový, dvoukazetový, 

dvouproduktový). Varianty číslovky tři jsou tří- a troj-, 

přičemž varianta troj- se uplatňuje o něco více (trojcédéčko, 

trojdisk, troj/tříkoalice, troj/třípiliřový, trojplatinový, tříoscarový). 

U číslovky čtyři Mitter uvádí varianty čtyř- a čtyr- a píše, 

že podoba čtyř- je motivována obecněčeskou podobou čtyry, a 

proto se uplatňuje méně, obzvláště v termínech. 53 Ovšem z jeho 

příkladů, na které odkazuje, je patrné, že podoba čtyř- se v termínech 

uplatňuje více, proto soudíme, že měl na mysli podobu 

čtyr-, která se opravdu v našem materiálu nevyskytuje (čtyřalbum, 

čtyřcédéčko, čtyřkoala, čtyřkoalice, čtyřplatinový, čtyřprocentní). 

Z ostatních číslovek se ve slovnících vyskytují pouze 

složeniny pětikoalice a sedmikoalice, které jsme již uváděli 

výše. 

Kromě základních určitých číslovek se při tvoření nových 

kompozit uplatňují i číslovky neurčité. V našem materiálu se vyskytují 

hybridní kompozita s komponenty mnoho-/mnoha- a 

více-. Varianty mnoho- a mnoha- se vyskytují s přibližně stejnou 

frekvencí, neboť varianta mnoho- má pouze o čtyři výskyty více 

než varianta mnoha-. 54 O jejich rostoucí produktivitě svědčí nepoměrně 

větší zastoupení hybridních kompozit ve druhém díle 

slovníku (8:1). V našem materiálu se neobjevila žádná substantiva 

s tímto komponentem, takže se spojoval pouze s adjektivy 

(mnohadiskový, mnoha/mnohokriteriální, mnoha/mnohoosca- 

53 Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, s. 101 

54 Náš materiál tedy nepotvrzuje Mitterovo zjištění, že varianta mnoho- je progresivnější (viz Mitter, P.: Hybridní 

složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, s. 109) 

33

ový, mnoha/mnohoproduktový, mnoha/mnohoprofesní, mnohoetnický, 

mnohokulturální/kulturní, mnohonacionální, 

mnohovitamínový). Také komponent více- se častěji vyskytuje 

ve druhém díle slovníku a i on se spojuje pouze s adjektivy 

(víceetnický, vícekalorický, vícekamerový, vícelaterální, vícepartajní, 

vícepilířový, víceproduktový, víceprofesní, vícesálový). 

Mitter zmiňuje vznik izolexémních řad složenin vznikajících 

spojením různých prvních komponentů se stejným komponentem 

druhým a uvádí, že v těchto řadách dochází ke konkurenci 

mezi domácími a cizími komponenty. 55 Takovéto izolexémní 

řady jsou doloženy i v našem materiálu (multipilířový, 

vícepilířový; mnohoproduktový, víceproduktový, multiproduktový; 

mnoha/mnohoprofesní, víceprofesní, multiprofesní; 

mnohoetnický, víceetnický; mnohadiskový, multidiskový) a tyto 

druhé základy se velice často spojují i s ostatními číslovkovými 

komponenty a to jak domácími, tak i cizími (jednopilířový; 

jednoproduktový, monoproduktový, dvouproduktový; 

jednoprofesní, monoprofesní; jednoetnický, monoetnický; jednodiskový, 

dvoj/dvoudiskový, troj/třídiskový, čtyřdiskový; monokulturní, 

mnohokulturní). Zde vidíme, že může docházet ke 

konkurenci mezi komponentem jedno- a mono-, ovšem tato 

konkurence zdaleka není tak častá, jak by se mohlo zdát, neboť 

komponent jedno- je mnohem více užívaný, a to jak ve spojení 

s cizími, tak i s domácími základy. 

Velmi hojně jsou zastoupeny adverbiální komponenty skoro- a 

spolu-. Komponent skoro- tvoří převážně substantivní kompozita 

a v některých z nich může mít i expresivní charakter (skorodokument, 

skoroevropan, skorohamletovský, skorolaureát, 

skoroministr, skoromuzikál, skororecenze, skororockový, skorosamizdat, 

skorošanson). Oproti tomu člen spolu- se vyskytuje 

v neutrálních pojmenováních a spojuje se také hlavně se 

substantivy a to zejména s činitelskými názvy (spoluakcionář, 

55 Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, s. 110 

34

spoluaranžér, spoludiskutér, spoludisponující, spolueditor, 

spolufavorit, spolulídr/leader, spolumanažer, spolumoderátor, 

spolutextař). 

Kromě těchto adverbiálních členů se ve druhé polovině devadesátých 

let objevily, případně znovu vešly do užívání, komponenty 

jako-/jakoby-, rádoby- a také-/taky-. Ty již ve svém významu 

vyjadřují expresivní, většinou hanlivý nebo ironický, příznak 

a druhou část kompozita označují jako nepravou, zdánlivou 

nebo vydávající se za něco. Spojují se převážně se substantivy 

(jakoblues, jakobyamatérizmus, jakobykancelář, jakobyliteratura, 

jakobyreferendum; takébankrotář, také/takyekolog, také/takyexpert, 

také/takykolega, také/takymanažer; rádobyaféra, 

rádobyekolog, rádobyheterosexuál, rádobypolemika, rádobytrh), 

ale ojediněle jsou doložena i adjektiva (jakobyrealistický, rádobyseriózní). 

Z pronominálních kompozit jsou zastoupeny členy sebe- a 

samo-. Člen sebe- se sice vyskytuje nepoměrně více, ovšem u 

členu samo- můžeme pravděpodobně očekávat nárůst jeho produktivity, 

neboť v prvním díle slovníku se spojuje pouze 

s komponenty domácího původu, ale ve druhém díle se již vyskytují 

i hybridní kompozita s tímto komponentem. Oba členy 

se v našem materiálu spojují se substantivy, případně s verby, od 

nichž jsou potom tato substantiva odvozena. Od substantiv se 

poté dále odvozují adjektiva, kterým však už v naší práci nevěnujeme 

pozornost, protože nevznikla kompozicí. U komponentu 

samo- se vyskytují převážně substantiva bez motivujících verb 

(samokorekce, samolikvidace, samonivelace, samoorganizace, 

samoprivatizovat). A podobně je tomu i u komponentu sebe- 

(sebedefinovat se, sebedestrukce, sebeiluze, sebekultivace, sebeparodie, 

sebeportrét, sebeprezentace, sebepropagovat se, sebeprojekce, 

seberegulace, sebereklama, seberespekt, sebetyran). 

Další produktivní způsob tvoření hybridních substantiv 

s prvním členem domácím představují cizí druhé členy vyjadřu- 

35

jící přílišnou oblibu něčeho až chorobnou závislost na něčem 

(-filie, -manie, -holizmus/holismus) nebo naopak chorobný 

strach z něčeho (-fobie) a na nich založená pojmenování osob 

(-fil, -man/ -maniak, -holik, -fob/-fobik). Teoreticky jsou pojmenování 

osob odvozena z pojmenování s komponenty označujícími 

oblibu nebo závislost, ovšem v dnešní češtině je poměrně 

obvyklý vznik pojmenování osob bez motivujícího pojmenování. 

Takováto slova tedy potom vznikají kompozicí a 

nikoliv derivací a do našeho materiálu je zahrnujeme. Tyto 

komponenty se mohou spojovat s prvními členy propriálními 

(hrabalofil, hůlkomanie, jágrmanie, nedvědomanie) nebo apelativními 

(cestomanie, hmyzofobní, jablkoholik, jídloholik, kloboukomanie, 

myšoman, počítačomanie, želvomanie). Mezi další 

produktivní druhé komponenty cizího původu, o nichž jsme se 

také zmiňovali v předchozí kapitole, patří sufixoidy 

-centrizmus/centrismus, -kracie, -logie, -turistika (brnocentrizmus/centrismus, 

čechocentrizmus/centrismus, kruholog, kruhoturistika, 

křupokracie, počítačologie, pojmologie, záhadologie). 

Poměrně produktivní je ještě propriální komponent čecho-/česko-, 

který slouží zejména k označování občanů českého 

původu, kteří emigrovali do zahraničí (Čechoaustralan, Čechokanaďan, 

Čechonizozemec, Čechošvýcar) či jiných slov, které 

se vztahují k Česku nebo Čechům (čechobolševický, čechocentrizmus/centrismus, 

Čechoevropan, česko-evropský, českotelevizní). 

Ostatní kompozita s prvním komponentem domácího původu 

neobsahují komponent, který by byl produktivní v tomto typu 

složenin. Vyskytují se zde pojmenování z oblasti kultury 

(černě/černohumorný, černokomediální, černěgroteskní, 

krásnotónění, rychlodabing, šedozónový), politiky (holocaust, 

měnověpolitický, občanskodemokratický) nebo informačních, 

komunikačních a počítačových technologií (pevnolinkový, 

plnoformátový, plnotextový). Dvě hybridní složeniny jsou 

36

doloženy také se zastarávajícím komponentem lži- (lžidoktor, 

lžiinženýr). 

3.1.2 Hybridní kompozita s prvním komponentem cizího 

původu 

Cizí první komponenty se při tvoření kompozit obecně uplatňují 

více než české komponenty a z našeho materiálu je vidět, že 

se nespojují pouze s cizími slovotvornými základy, neboť i 

v hybridních kompozitech jsou zastoupeny mnohem více. 

Největší množství hybridních složenin zaznamenáváme 

s komponentem bio-, a to čtyřicet čtyři. Vyskytuje se hlavně ve 

významu „biologicky čistý, přírodní, vyrobený s použitím přírodních, 

organických látek (nikoli chemických, umělých); preferující 

takové produkty.“ 56 Nová slova vznikající s tímto komponentem 

mohou mít podle NSČ1 ještě význam „biometeorologický“ 

nebo „bioenergetický“ 57 , ovšem s tímto významem příliš 

nových slov nevzniká. Z hybridních substantiv máme s druhým 

významem doložena pouze slova biopředpověď a biozátěž. 

Komponent bio- se spojuje pouze se substantivy a, jak podotýká 

Mitter 58 , označuje především obchodní názvy (biočočka, biohovězí, 

biochléb, biolíh, biomaso, biomléko, biomouka, bioobilovina, 

biooves, biopalivo, biopečivo, biopivo, bioprase, biotěstovina). 

Velký nárůst těchto pojmenování je pravděpodobně 

motivován zájmem o zdravé stravování a zdravý životní styl. 

Proto jsou biopotraviny a biovýrobky vůbec v dnešní době velice 

moderní a je třeba vymýšlet specifické názvy pro konkrétní 

výrobky. Produktivitu členu bio- můžeme sledovat také v nárůstu 

složenin s tímto komponentem v druhém dílu slovníku. Zatímco 

počet slovníkových hesel vzrostl ve druhém díle o polovinu 

oproti prvnímu, počet kompozit s komponentem bio- narostl 

jednou tolik, čili nárůst je poměrně značný a i do budoucna lze 

56 NSČ1, s. 43 

57 Tamtéž 

58 Mitter, P.: Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině. Univerzita J. E. 

Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2003, s. 64 

37

předpokládat produktivitu tohoto komponentu. 

S přírodou a životním stylem souvisí také komponent eko- ve 

významu „ekologický“, který se však při tvoření hybridních 

kompozit uplatňuje méně. Doložených hybridních kompozit je 

přesně o polovinu méně než s komponentem bio-. Jeho význam 

je také spojen spíše s ochranou přírody, a proto se nespojuje se 

stejnými základy jako komponent bio-; takové případy jsou 

v našem materiálu doloženy pouze dva (biozahrada – ekozahrada, 

biozemědělec – ekozemědělec). Komponent eko- se ovšem 

spojuje také pouze se substantivy a tvoří pojmenování obzvláště 

z oblasti zemědělství (ekopěstitel, ekostatek, ekozahrada, ekozelenina, 

ekozemědělec), dopravy (ekovůz, ekovýjezd), obchodu 

(ekozboží, ekoznačka) nebo životního stylu (ekodům, ekonadšenec, 

ekosídliště, ekovesnice). 

Třetí komponent, jehož význam se specializuje již pouze na 

zemědělství, je agro- a jeho produktivita je menší než produktivita 

předcházejících členů (agrodovoz, agroobchod, agropodnikání, 

agroslužba, agrovývoz). 

Po komponentu bio- má největší zastoupení komponent 

video-, a to hlavně ve svém druhém významu „týkající se záznamu 

a (nebo) reprodukce obrazu a zvuku“ 59 , který se vztahuje 

k rozvoji moderních technologií. V našem materiálu se vyskytují 

pouze hybridní kompozita, která mají tento význam a jejichž 

druhým komponentem je substantivum (videoobchod, videoobrazovka, 

videdoplátno, videopořad, videoprůmysl, videopřehrávač, 

videopřenos, videopůjčovna, videorozhodčí, videosnímek, 

videostřižna, videotrh, videoučebnice, videozáběr, videozáznam). 

Komponent video- vykazuje velkou produktivitu v obou 

dílech slovníku a spojuje se samozřejmě velice hojně i s cizími 

základy. 

Komponenty audio-, radio- a tele- se také vztahují 

k moderním technologiím. Komponent audio- ve významu na- 

59 NSČ1, s. 323 

38

hrávání a reprodukce zvuku se uplatňuje spíše v cizích složeninách, 

a proto jsou hybridní složeniny doloženy poměrně zřídka 

(audiokniha, audionosič, audiopřehrávač, audioukázka, audiověž). 

Komponent radio- se v nových složeninách vyskytuje 

pouze ve významu rádio, rádiový (přijímač) a v hybridních 

složeninách také není příliš zastoupen (radiobudík, radiohodiny, 

radioplánovač, radioprovoz, radiopřehrávač, radiosouprava). 

Komponent tele- souvisí s moderními informačními technologiemi 

pouze svým významem televize nebo telefon a v těchto významech 

se také vyskytuje v nových hybridních složeninách (telekoumák, 

telemost, telerada, televizemilovný, telezážitek, telezkratkovitý). 

Ve významu dálka se objevuje pouze v jednom 

kompozitu (telepráce). 

Velkou spojitelnost s domácími komponenty vykazuje člen 

dia-, který se uplatňuje při tvoření názvů výrobků vhodných pro 

diabetiky (diaboty, diacukr, diadort, diakoláč, diakompot, diakoutek, 

diaokénko, diapečivo, diapotraviny, diasladidlo, diasušenky, 

diavánočka, diazelenina, diazelí, diazmrzlina). U tohoto 

komponentu se také jako u jediného ve všech složeninách objevuje 

dvojí varianta psaní – se spojovníkem a dohromady (diaboty/diaboty, 

dia-dort/diadort). Jeho produktivita je ovšem omezená, 

protože ve druhém dílu slovníku se objevuje pouze jedna 

složenina s tímto komponentem. 

Dalšími plnovýznamovými komponenty, které se uplatňují 

v hybridních složeninách jsou porno-, techno-, termo-, euro-, 

cyklo-, auto-, foto-, e-, kyber-, narko-, infra-, retro-, sex/y-, šéf-, 

truc- 60 nebo turbo-. Komponenty jsou seřazeny podle počtu hybridních 

složenin, v nichž jsou obsaženy. Člen porno- má význam 

„pornografie, pornografický“ 61 a spojuje se pouze se substantivy 

(pornočasopis, pornoherec, pornohvězda, pornokrál, pornonakladatel, 

pornosbírka, pornostránka, pornosvět, pornotisk, 

60 O cizosti tohoto komponentu by se dalo polemizovat, neboť v češtině existují i odvozená slova (trucovat, trucovitý) 

a frazeologismy (dělat něco na truc) s tímto slovem. My jsme se však řídili přítomností slova v ASCS. 

61 NSČ1, s. 216 

39

pornovydavatel, pornozáznam). Z podobné významové oblasti 

pochází komponent sex- a jeho varianta sexy-, které se v našem 

materiálu objevují ve významu „mající sexuální, erotickou tematiku“ 

62 (sexnoviny, sex/ystránka), „související se sexuálními, 

erotickými službami“ 63 (sexpodnik) nebo obecně „vztahující se 

k sexu“ 64 (sexuchtivý, sexuznalý). 

Komponent techno- má jednak význam vztahující se k technice 

a jednak význam související s hudbou tohoto stylu. V nových 

kompozitech se uplatňuje především význam související s hudbou 

(technohudba, technohvědza, technomládež, technonahrávka, 

technoodrhovačka, technošílenství) a výrazy související 

s technikou nebo technologií se objevují méně (technojazyk, 

technonenávist, technotkanina, technoválka). Kompozitum technomil 

spojuje oba významy, může to být „milovník, vyznavač 

hudebního stylu techno“ nebo „milovník, vyznavač zejména 

moderní techniky, moderních technologií“ 65 

Význam komponentu termo- je teplý nebo tepelný a v nových 

kompozitech nejčastěji označuje věci, které dokáží po určitou 

dobu udržet teplo, ať už se jedná o oblečení (termočepice, termokošile, 

termoponožky, termoprádlo, termorukavice) nebo jiné 

předměty (termohrnec, termokelímek, termokonvice, termomísa, 

termosáček). 

Komponent euro- je velice produktivní v souvislosti s členstvím 

České republiky v Evropské unii a pouze v tomto významu 

se také spojuje s českými základy (eurobankovka, eurojazyk, 

euronadšený, eurookno, europrostor, eurostoupenec, eurotrh, 

euroúčet, euroúředník, eurovklad, eurozemě, euroznámka). Některá 

z těchto kompozit mají význam, který nesouvisí přímo 

s Evropskou unií, ale s eurem, tedy její měnou. 

Slova obsahující komponent cyklo- mají souvislost s cyklis- 

62 NSČ1, s. 266 

63 NSČ2, s. 409 

64 Tamtéž 

65 NSČ2, s. 464 

40

tikou a v novém materiálu vykazují poměrně velkou produktivitu 

(cyklobrašna, cyklohlídka, cykloježdění, cyklonadšenec, cyklorukavice, 

cyklotoulka, cyklovýlet, cyklozámek). 

Komponent auto- má jednak význam původní „sám, samo“ 66 

a potom také význam novější související s automobily a automobilismem. 

V prvním významu jsou v našem materiálu doloženy 

dvě složeniny – autovzdělanec, která je podle Mittera motivována 

cizí složeninou autodidakt 67 , a autoladění ve smyslu automatického 

ladění rozhlasového přijímače apod. V druhém významu 

je komponent produktivnější (autobotička, autoboty, autochladnička, 

automilovný, automříž, autoprodejce). 

Stejně tak u komponentu foto- je jeho první význam světlo a 

odvozený význam potom fotografie, fotografický a i zde je 

druhý význam produktivnější. V prvním významu jsou opět 

doloženy dvě složeniny fotostárnutí jako „stárnutí pleti způsobené 

nadměrným opalováním“ 68 a fotozávora. A v druhém významu 

je složenin více (fotokniha, fotonádobíčko, fotopráce, fotoškola, 

fotovstupenka, fotozpracovatelský). 

O komponentu e- jsme již pojednali v předchozí kapitole a 

protože vykazuje největší produktivitu tak se také jako téměř jediný 

z komponentů tohoto typu vyskytuje v hybridních složeninách 

(e-nákup, e-obchod, e-platba, e-podpis, e-pohlednice, e- 

slovník, e-učení, e-výuka). V našem materiálu je doložena ještě 

jedna hybridní složenina s komponentem tohoto typu, a to 

s komponentem i- (i-noviny) 

Komponent kyber- se vztahuje k počítačovým technologiím a 

je poměrně nový, neboť NSČ1 ho ještě nezaznamenává. V NSČ2 

už se ale vyskytují i hybridní složeniny (kyberprostor, kybersvět, 

kyberútok, kyberválka, kyberzločin, kyberzloděj). Tento komponent 

má také pravopisnou variantu cyber-, která se však neobjevuje 

v hybridních složeninách. 

66 NSČ1, s. 35 

67 Mitter, P.: Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině, s. 155 

68 NSČ2, s. 127 

41

S patologickými jevy ve společnosti, konkrétně s užíváním 

drog, souvisí komponent narko-, který je s současné době poměrně 

produktivní (narkočistý, narkoobchod, narkopeníze, 

narkotrh, narkozisk, narkozločin). 

Z terminologické oblasti pochází komponent infra-, který se 

ve složeninách objevuje ve významu infračervené záření a i 

v hybridních kompozitech tvoří termíny (infrabrýle, infračervený, 

infračidlo, infraovladač, infrapřenos, infrazávora). 

Člen retro- označuje něco, co se vrací do minulosti nebo má 

takový styl a je poměrně produktivní (retroproud, retropříspěvek, 

retrosnímek, retrosvět, retroudálosti, retrovlna). 

Komponent disko- se poměrně vzdálil od svého původního 

významu a v nových složeninách má význam pouze diskotéka, 

diskotékový (diskohudba, diskonářez, diskosnímek, diskovýlet). 

Jeho produktivita ale klesá, neboť v druhém díle slovníku jsou 

již doložena pouze tři kompozita a všechna hybridní kompozita 

pocházejí z prvního dílu. 

Poměrně omezenou spojitelnost s domácími základy vykazují 

komponenty šéf-, truc- a turbo-, z nichž každé se vyskytuje ve 

čtyřech hybridních kompozitech (šéflidovec, šéfodborář, šéfporadce, 

šéfvyjednavač; trucnávštěva, trucskupina, trucvláda, 

truczákaz; turbohubice, turbokartáč, turborůst, turbozařízení). 

V pořadí třetím nejvíce zastoupeným komponentem je 

komponent super-, a to zejména ve významu „prvotřídní, mimořádný, 

výjimečný“ 69 , v němž také mívá expresivní zabarvení 

(superběžkyně, superdítě, superjídlo, superkrádež, supermatka, 

superpocit, superpočítač, superpodvodník, superskupina, superstřelec, 

supersvalovec, supervlak, superznačka). Ačkoliv se tento 

člen spojuje převážně se substantivy, můžeme nalézt i 

složeniny s adjektivy (superdobrý, superlaciný, superlehký, supernebezpečný, 

superschopný, superteplý, superúčinný, superze- 

69 NSČ1, s. 286 

42

lený). Mitter navíc uvádí ještě význam „velmi výhodný“, který 

se vytvořil v reklamních textech 70 a vyskytuje se ve slovech jako 

superbalík, supercena, supernabídka, supersleva, supersmlouva. 

Tento komponent je velice produktivní, o čemž svědčí jeho zastoupení 

v obou dílech slovníku, kdy ve druhém díle slovníku 

stoupl počet hybridních složenin s tímto komponentem asi o sto 

procent. 

I další cizí komponenty, které vyjadřují intenzifikaci významu 

se v našem materiálu frekventovaně vyskytují ve spojeních 

s domácími základy. Druhou největší frekvenci vykazuje 

komponent mega- s významem „obrovský, ve všech směrech 

nadměrný“ 71 , a to, jak podotýká Mitter 72 , nejen co se týká rozměrů, 

ale také významu. U většiny složenin se ovšem oba tyto 

významové odstíny spojují, neboť to, co je nadměrné rozměry, 

bývá i důležité významem (megapodnik, megaměsto, megaobchod, 

megaoslava, megaprodejna, megaspolečnost, megastavba, 

megavýstava). Pouze významnost nebo výjimečnost vyjadřuje 

pravděpodobně výraz megahvězda a naopak pouze význam velikosti 

by mohla mít kompozita megadávka, megaměsto, 

megaprodejna, megastavba nebo megavýstava. 

Velmi podobný význam jako komponent mega- má i komponent 

maxi-. Synonymní složeniny zde však ve spojení s domácími 

základy nevznikají, neboť komponent maxi- se s nimi spojuje 

spíše ojediněle a v obou slovnících jsme našli pouze pět dokladů 

(maxilžíce, maxirodinný, maxiskládka, maxivejce, 

maxivýpěstek). Ještě méně hybridních kompozit je utvořeno 

s komponenty makro- (makroměsto, makroprodej, 

makropříkaz 73 , makroúkol) a giga- (gigaobchod, gigaprodejna). 

Pouze ojediněle se s domácími základy spojuje komponent 

monstr- (monstrsoutěž). Některá kompozita vznikající s těmito 

komponenty tvoří izolexémní řady s kompozity s komponentem 


71 NSČ1, s. 155 


73 Toto kompozitum nemá význam intenzikifační, ale specializovaný počítačový 

43

mega- (gigaobchod – megaobchod, gigaprodejna – 

makroprodejna 74 – megaprodejna, makroměsto – megaměsto). 

Do komponentů vyjadřujících intenzifikaci významu by se dal 

zařadit i komponent gala-, který má význam „slavnostní, sváteční“ 

nebo také „okázalý, velkolepý, mimořádný, výjimečný“ 75 

a používá ve spíše k označování slavnostních příležitostí 

(galačtení, galaoslava, galaples, galavečer, galavečeře). 

Oblastí protikladnou k oblasti intenzifikace významu je zeslabování 

významu. V tomto významovém okruhu se nejfrekventovaněji 

objevuje komponent mini- a to hlavně ve významu 

„velmi malý, miniaturní.“ 76 Komponent mini- se stejně jako 

předchozí komponenty spojuje výhradně se substantivy a to buď 

se substantivy neutrálními (minidílna, miniházená, minikoloběžka, 

minikuchyně, minimyš, miniobal, minioddělení, minipočítač, 

miniponorka, miniprůzkum, minipředstavení, minipřevrat, 

minirůže, minispor, minitělocvična) nebo s deminutivy, která 

mohou mít expresivní charakter (minibaleníčko, miničlovíček, 

minikrámek, minimistička, miniobchůdek, minipostavička, minirybníček). 

Dalším významem tohoto komponentu může být 

„velmi málo významný.“ 77 Za kompozita s tímto významem by 

se v našem materiálu dala označit ministrana a minivýstava, 

ovšem i u těchto slov se spíše spojují oba významy, stejně jako 

jsme to viděli u komponentu mega-. 

Dalším velmi produktivním komponentem z oblasti zeslabování 

významu je člen mikro-. Ten má v nových slovech pouze 

význam „malý, nepatrný“ 78 a vykazuje podobné vlastnosti jako 

komponent mini- kromě toho, že se nespojuje s deminutivy, což 

je pravděpodobně dáno jeho terminologickým původem. 

Navzdory podobným vlastnostem ovšem tyto komponenty nevy- 

74 Výraz makroprodejna v předchozích příkladech neuvádíme, neboť vznikl z výrazu makroprodej a je tedy přísně 

vzato derivátem a nikoli kompozitem 

75 NSČ2, s. 131 

76 NSČ1, s. 160 

77 Tamtéž 

78 NSČ1, s. 158 

44

tváří složeniny se stejnými druhými slovotvornými základy a 

jsou doloženy pouze tři téměř synonymní dvojice (mikrohra – 

minihra, mikroprohlížeč – miniprohlížeč, mikrověž – minivěž 79 ). 

Jinak se člen mikro- spojuje převážně se substantivy (mikročas, 

mikropivovar, mikroplatba, mikronářadí, mikronástroj, mikrookamžik, 

mikrosouboj, mikrosoustředění, mikrospolečnost, 

mikrosukně, mikrotřída, mikrovrtačka) a spojení s adjektivem je 

doloženo pouze jednou (mikrojemný). 

S menší frekvencí než předchozí komponenty se v hybridních 

složeninách uplatňuje komponent nano-, ovšem z jeho výskytu 

pouze v druhém díle slovníku můžeme soudit, že bude i nadále 

produktivní. Nano- dle svého významu „malý, miniaturní“ 80 

představuje nejmenší míru z komponentů vyjadřujících zeslabení 

významu. Podle povahy doložených kompozit lze soudit, 

že ještě úplně nepronikl do běžného vyjadřování a prosazuje se 

spíše v oblasti termínů nebo profesionalismů (nanopočítač, 

nanopřístroj, nanorobot, nanorozměr, nanosoučástka, nanostroj, 

nanovýroba). Proto je také doložena pouze jedna synonymní 

dvojice (minipočítač – nanopočítač). 

Další významový okruh tvoří kompozita s prvním členem vyjadřujícím 

počet, která se však uplatňují podstatně méně než 

jejich české ekvivalenty. Patří sem komponent multi- 81 , jenž vykazuje 

větší spojitelnost se základy cizími, a proto se v našem 

materiálu v hybridních složeninách vyskytuje poměrně méně 

než ve složeninách cizích (multijazykový, multilíčidlo, multinázorový, 

multioborový, multipodnikatel, multisíť, multistranický, 

multitok, multiúčelový, multiumělec, multiuživatelský, 

multizdrojový). Vzhledem k jeho synonymitě s domácím 

lexémem vznikají také synonymní kompozita (multijazykový – 

mnohajazykový, multiuživatelský – mnohauživatelský, mul- 

79 K této dvojici je doložen ještě člen midivěž 

80 NSČ2, s. 284 

81 Mitter ho řadí do komponentů adjektivních, ovšem uvádí, že odpovídá významu českého komponentu mnoho (viz 

Mitter, P.: Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině, s. 152), proto ho 

řadíme do komponentů numerálních 

45

tizdrojový – mnohazdrojový). 

Z číslovek určitých se v hybridních kompozitech uplatňuje 

pouze cizí komponent mono- a ani ten nepříliš často (monoprůmyslový, 

monostín, monodivadlo, monolyže, monouživatelský). 

Protože se příliš nespojuje s domácími základy, je doloženo pouze 

jedno synonymní adjektivum s komponentem jedno- (monouživatelský 

– jednouživatelský). Komponenty bi-/di-, tri- a tetrase 

v našem materiálu v hybridních složeninách nevyskytují. 

Stejně jako ve složeninách s prvním základem domácím existují 

cizí druhé komponenty, které se s nimi často spojují, i u 

složenin s prvním komponentem cizím můžeme vysledovat opakující 

se české druhé komponenty. Jedná se především o 

substantiva s obecným významem, a to zejména substantiva 

z oblasti obchodu a podnikání jako jsou -obchod (agroobchod, 

e-obchod, gigaobchod, internetobchod, narkoobchod, superobchod), 

-podnik/-podnikatel (agropodnikatel, biopodnikatel, 

megapodnik, multipodnikatel, sexpodnik), -prodej/-prodejna (bioprodejna, 

gigaprodejna, makroprodej, megaprodejna), -průmysl 

(pornoprůmysl, videoprůmysl) nebo -trh (biotrh, diaveletrh, 

ekoveletrh, eurotrh, narkotrh, videotrh). Z ostatních obecných 

substantiv se uplatňují -hudba (diskohudba, etnohudba, technohudba), 

-hvězda (megahvězda, technohvězda, tophvězda), 

-počítač (minipočítač, nanopočítač, superpočítač), -snímek 

(demosnímek, diskosnímek, retrosnímek, videosnímek), -síť (kinosíť, 

multisíť, pornosíť, videosíť), -věž (audiověž, midivěž, mikrověž, 

minivěž). 

Z domácích druhých základů se dále uplatňují i komponenty 

-mil, -milec s významem milovník něčeho nebo řidčeji komponent 

-nadšenec (cyklonadšenec, ekonadšenec, euronadšenec). 

Můžeme je chápat jako obdoby cizích komponentů -fil, -man/ 

-maniak, -holik, ovšem cizích komponentů je větší množství a 

jsou také více využívané. Ale i s těmito domácími základy se 

v našem materiálu vyskytlo nezanedbatelné množství složenin 

46

(automilec, blondýnomil, brunetomil, čajomil, filmomil, hollywoodumilka 

82 , keltomil, technomil, televizemilovný, ufomil/milec, 

whiskomil). 

3.2 Domácí kompozita 

Domácí kompozita opět můžeme třídit podle jejich prvních 

členů a budeme porovnávat produktivitu těchto prvních členů ve 

spojení s cizími a s domácími základy. V kompozitech 

složených pouze z českých slov se nejvíce uplatňují první 

komponenty numerální. Opět nejproduktivnější je komponent 

jedno- (jednobarevný 83 , jednomužný, jednonázorový, 

jednoprostorový, jednorychlostní, jednosměrný, jednosouborový, 

jednotlačítkový, jednouživatelský, jednozdrojový, jednoznakový) 

a dvou-/dvoj- (dvoj/dvojbarevný, dvojcvak, dvoj/dvounulový, 

dvoj/dvourozhovor, dvoj/dvourychlostní, dvojtisk, 

dvojvydavatelství, dvoj/dvouzávod, dvoudodávkový, dvouskladbový, 

dvousoutěž). Číslovky tři a čtyři mají omezené zastoupení 

(trojkřest, trojpísmenní, trojúhelník 84 , trojvýstava; čtyřholčí, 

čtyřkolka). 

Z neurčitých číslovek se opět vyskytují číslovky 

mnoho-/mnoha- a více-, které mají přibližně stejné zastoupení 

jako v hybridních kompozitech (mnoha/mnohojazykový, 

mnoha/mnohorychlostní, 

mnoha/mnohouživatelský, 

mnohazdrojový, mnohaznakový, mnohobarevný 85 ; vícejazykový, 

vícenázorový, víceprvkový, vícerychlostní). 

Největší zastoupení má ovšem komponent také-/taky-, který 

vykazuje větší spojitelnost s domácími než s cizími základy 

(také/takynovinář, také/takyobchodník, také/takyodborník, 

také/takyochránce, také/takypravičák, také/takyprodejce, 

82 Kompozitum hollywoodumil není doloženo ani ve slovnících, ani v ČNK, tudíž pokládáme toto slovo za 

kompozitum a ne za derivát 

83 Kompozita jednobarevný a dvoubarevný se v materiálu vyskytují v novém významu „složený ze zástupců jedné 

politické strany/dvou politických stran“ (NSČ2, s. 97, 186) 

84 Kompozitum trojúhelník se taktéž vyskytuje v novém významu „oblast vyznačená třemi zeměpisnými místy (a 

charakteristická nějakým jevem)“ (NSČ1, s. 310) 

85 Kompozitum mnohobarevný má stejný význam jako kompozita jedno/dvoubarevný 

47

také/takypříznivec, takézávodník, takycitlivý, takylevice, takymoravan). 

Komponent rádoby- s obdobným významem se v domácích 

složeninách vyskytuje o něco méně než v hybridních (rádobyhvězda, 

rádobyosobnost, rádobypodnikatel, rádobypravice). 

Komponent jako- je doložen pouze ve dvou složeninách a pouze 

v této variantě (jakodrsňácký, jakozaměstnání). 

Velké zastoupení mají opět první komponenty adjektivní. Nejvíce 

se stejně jako v hybridních substantivech vyskytuje komponent 

velko- (velkokrám, velkoletiště, velkomocenský, 

velkoplošný, velkopřechovávač, velkopřestup, velkoslezina, 

velkospalovna, velkostrana, velkozločin, velkozloděj, velkoznečišťovatel). 

Komponent vele- má ve spojení s domácími základy 

menší produktivitu a také se nespojuje se stejnými substantivy 

jako komponent velko-, jak tomu bylo u hybridních kompozit 

(veledlužník, velenudný, velepoctivec, veleúřad, velevýstava). 

Při vyjadřování malé míry vlastnosti se používají komponenty 

malo-, nízko- a pidi-. Z nich největší spojitelnost s domácími základy 

vykazuje komponent nízko- (nízkomzdový, nízkopodlažní, 

nízkoprahový, nízkopříjmový, nízkorozpočtový, nízkospotřebový, 

nízkotučný). S komponenty malo- jsou doloženy pouze čtyři 

složeniny (maločešství, maloobčan, malostrana, malovesničan) 

a s komponentem pidi- pouze tři (pidikuchyňka, pidistrana, pidivolby). 

Dalším adjektivním komponentem je rychlo-, který vykazuje 

nepoměrně větší zastoupení než v hybridních kompozitech, kde 

byly doloženy pouze dva doklady (rychlojídelna, rychlonahrávání, 

rychloobrátkový, rychloopakování, rychlopiják, rychlopivař, 

rychlosušák, rychlotiskárna, rychlovarný, rychlozbohatlík). 

Ovšem vyskytuje se pouze v prvním díle slovníku, takže 

jeho produktivita pravděpodobně klesá. 

Komponent polo- se naproti tomu v domácích složeninách vyskytuje 

podstatně méně (pololůžkový, polomluva, polosoukromý, 

polotroska, poloúřednický, poloválka, polovítězství, polovlastní, 

48

polozakázanost, poloznačkový, polozpráva). Z adjektivních 

komponentů jsou dále zastoupeny levo-, pravo-, středo-, lehko-, 

vnitro-, staro-. Z toho pouze komponenty vnitro- a staro- se vyskytují 

i v hybridních kompozitech a v domácích složeninách 

mají jen málo dokladů (starodůchod, staronájemce/nájemník; 

vnitroskupinový, vnitrovězeňský). Komponenty levo-, pravo- a 

středo- vytvářejí příležitostné složeniny většinou z oblasti politiky 

(levopravý, levostředový, levověrný; pravolevý, 

pravostředolevý/pravostřednělevý, pravostředový/pravostředový; 

středovýchodní, středněproudý/středněproudový, 

středolevý, středopravý). S komponentem lehko- jsou doloženy 

pouze dvě příležitostná kompozita (lehkoperý, lehkoslovný). 

Z pronominálních komponentů se stejně jako u hybridních 

substantiv vyskytují komponenty samo- a sebe- a jsou přibližně 

stejně produktivní. Komponent samo- zaznamenává mnohem 

větší výskyt než u hybridních kompozit (samobarvicí, samodárek, 

samohrajka, samoléčba, samonabíjecí, samonamáčecí, 

samoopalovací, samoprodavač, samorozbalovací, samorozpuštění, 

samotlumicí, samouživatel, samozhášecí). Komponent 

sebe- se v obou typech kompozit vyskytuje stejně frekventovaně 

(sebechválivý, sebeomezit/sebeomezovat se, sebepochopení, sebepojmenování, 

sebepředstava, sebeshazující, sebestředný, sebeučení, 

sebevražda, sebevzhlíživý). 

Poměrně velké zastoupení mají také adverbiální komponenty 

skoro- a spolu-, ovšem mají menší zastoupení než v hybridních 

složeninách. Komponent skoro- se stejně jako v hybridních 

složeninách spojuje převážně se substantivy (skoročlen, skorohospodský, 

skoromajitel, skorovětšinový, skorozávodník, skoroženich). 

Komponent spolu- vykazuje v domácích kompozitech 

větší spojitelnost i se slovesy (spoluběženec, spoluovlivňovat, 

spolupátrání, spolupotápěč, spolurozdělit si, spoluuvádět, spoluvyjednávat, 

spoluzahájit, spoluzasloužit se). 

Pouze dva substantivní komponenty se vyskytují ve více 

49

kompozitech, a to sice kočko- a vodě-/vodo-. Komponent kočkose 

ovšem vyskytuje spíše ve slangových výrazech (kočkobalka, 

kočkolap, kočkohonič, kočkopes) a komponent vodě-/vodonaopak 

v termínech (voděodolný, vodonenasákavý, vodonepropustný, 

vodouředitelný). 

Počet jednotlivých druhů kompozit v obou slovnících podle 

původu jejich částí: 

Domácí kompozita 401 

Hybridní kompozita s prvním členem cizím 563 

Hybridní kompozita s prvním členem domácím 345 

Cizí kompozita 1870 

50

4 Kompozita z hlediska jazykové příznakovosti 

V této kapitole budeme sledovat neologická kompozita z hlediska 

příznaku časového, příslušnosti k útvarům národního 

jazyka, příznaku cizosti lexému a z hlediska expresivity. 

4.1 Časový příznak 

Z hlediska dobového příznaku jsou všechna slova v našem 

materiálu příznaková, neboť jsou to neologismy, které svou 

dobovou charakteristikou stojí na opačném pólu než archaismy a 

historismy. 86 Podle jejich stylového zabarvení je však můžeme 

rozdělovat ještě dále. Při stanovování stylové hodnoty budeme 

vycházet z označení slov ve slovnících neologismů a z našeho 

jazykového povědomí. 

4.2 Příslušnost k útvarům národního jazyka 

Většina neologických kompozit z našeho materiálu nepatří do 

neutrální vrstvy jazyka a nedá se použít libovolně v jakémkoliv 

typu textu. U velké části kompozit slovníky neologismů uvádějí 

označení oblasti nebo oboru, ve kterém se nejčastěji vyskytují a 

používají. Probíhá zde však proces přesunu z vrstvy slangové či 

profesionálních výrazů do vrstvy spisovného jazyka. Velká část 

výrazů totiž vzniká jako slangismy či profesionalismy, a pokud 

se výraz ujme, stává se více používaným a postupně se přesouvá 

do oblasti hovorové, případně neutrální slovní zásoby. Tento vývoj 

ukazuje Mitter 87 například u výrazů s komponentem porno-, 

kyber-, stereo- nebo gramo-. 

Z poloútvarů 88 spadajících mimo spisovný jazyk jsou v našem 

materiálu zastoupena slova slangová. Slovníky označují jako 

86 Viz Čechová, M., Krčmová, M., Minářová, E.: Současná stylistika. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2008, s. 

171 

87 Mitter, P.: Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině. 

88 Podle Současné stylistiky (s. 66) je poloútvarem forma, která nemá úplnou strukturu jazykovou (především postrádá 

vlastní gramatiku) 

51

slangové výrazy pouze tři výrazy (horortrip, lysohlávkař, rooftop). 

Nepochybně se sem však dají zařadit i výrazy další, které 

uvedeme v rámci běžné nebo profesní mluvy, neboť mezi těmito 

oblastmi nelze stanovit přesnou hranici. Charakteristiku výrazu 

jako běžné mluveného nebo neformálního už uvádějí slovníky 

častěji. Konkrétně se v obou slovnících objevuje třicet kompozit 

s touto charakteristikou (autobotička, bejzbolka, biofil, 

čétédvojka, dvojcédéčko, gigaobchoďák, inlajnky, kindervajíčko, 

klíčkarta, kolenotechna, kreditkarta, lovestorka, mámatáta, pidikuchyňka, 

sexpodnik, vínapitel). Tato kompozita samozřejmě 

mohou nést kromě nespisovnosti ještě příznak expresivnosti 

nebo okazionálnosti. 

Dalším poloútvarem jazyka je profesní mluva. S tímto označením 

se ve slovnících objevuje čtyřicet šest neologických 

kompozit. Pocházejí zejména z počítačové oblasti, neboť tato 

oblast zažívá již zhruba od poloviny devadesátých let velký rozvoj. 

Mezi profesionalismy z této oblasti patří například cartridge, 

dvojcvak, dvojklik, trackball, user-friendly nebo 

videokarta a dle našeho názoru se sem dají zařadit i další výrazy 

používané v počítačovém oboru (dvojtisk, hardwérář, multisíť, 

samorozbalovací, softwarář). Další velkou oblastí je oblast obchodu 

a reklamy (e-byznys, e-shop, ideamaker, nounejmka, 

salesman, showroom, signmaking, superdistributor). Do 

profesní mluvy jsou zařazeny i výrazy z oblasti techniky (pětikolík, 

samplefirma), módy (sakosvetr, setkarta), hudby (maxisingl, 

samohrajka), psychologie (self-image) a dalších (paraškola, 

paravycvičený, plexipřepážka, radioprovoz). Někdy není 

možné přesně rozlišit, které výrazy jsou profesionalismy a které 

jsou terminologické povahy, a proto se řídíme stylovou charakteristikou 

uváděnou ve slovnících. 

Do oblasti spisovného jazyka se řadí termíny, kterých se v našem 

materiálu objevuje také poměrně velké množství, konkrétně 

52

třicet jedna podle označení ve slovnících. Rozložení oblastí je 

jiné než u profesionalismů, nejvíce termínů se vyskytuje v oblasti 

medicíny (biotolerantní, enzymoterapie, genoterapie, kryobanka, 

kryokonzervace, kryopřístroj, kryosperma). Následuje 

oblast obchodu (e-komerce, telefax, triangulární) a dále sociální 

komunikace (gatekeeper), výpočetní techniky (geoinformace), 

multimédií (videobrýle), politiky a kultury (etnocentrizmus, euroatlantický), 

geologie (geopatogenní), ekonomiky (makroekonomika, 

makroregulace), psychologie (autokorekce, self-monitoring). 

Objevují se i termíny, které se mohou vztahovat k více oblastem 

(celoplošný, dvojokruhový, levopravý, multifunkční, semisyntetický). 

Nejpočetnější skupinou výrazů patřících částečně do spisovného 

vyjadřování jsou publicismy. To samozřejmě souvisí 

s tím, že podstatnou část materiálu pro excerpci neologismů 

představovaly noviny a časopisy, neboť ty nejlépe odrážejí současný 

stav jazyka. K výrazům používaných v publicistice patří 

jednak „ustálené a stereotypně se opakující [výrazy,] konstrukce 

a obraty“ 89 , které slouží k procesu automatizace, a jednak výrazy 

nové, nějakým způsobem ozvláštněné, které jsou projevem 

opačného procesu aktualizace. Z prostředků automatizovaných, 

zaznamenáváme například celoplošný, euroatlantický, eurovolby, 

greenpeace, jednobarevný, lidskoprávní, mainstream, 

megahvězda, pravolevý, pravostředový, velkokoaliční, vnitrokoaliční. 

Jsou to výrazy, které se v určitém období často objevovaly 

nebo objevují v publicistice nebo se objevují stabilně a 

nejsou vázány na určitý typ textu nebo na několik málo výskytů. 

Jak si můžeme všimnout, pocházejí zejména z oblasti politiky. 

Aktualizovaných výrazů je však mezi neologismy podstatně více 

a nezřídka obsahují i nějaký expresivní příznak (arcičajovník, 

babymanie, biošvindl, blbonáladový, cykloježdění/jezdění, cyklonadšenec, 

cyklotoulka, dobročinil, ekojízdenka, ekonadšenec, 

ekopomoc, elitofobie, etnoturista, euronaivita, havlolog, lžidok- 

89 Současná stylistika, s. 250 

53

tor, mediamagnát, pidikauza, pojmologie, skoroevropan, superbakterie, 

superbalík). 

Hojně se objevují výrazy vyskytující se v určitém typu publicistiky. 

Ty si novináři vytvořili k pojmenování skutečností 

z určitého oboru nebo do publicistiky z toho oboru pronikly. 

Nejčastější jsou výrazy z politické publicistiky 

(afropesimis/zmus, černo-rudý, doublespeak, dvoj/dvoupremiérství, 

euroklub, judrgate, koaličněopoziční, megakampaň, multipartajní, 

polodiktatura, smluvněkoaliční, šéflidovec), hudební 

(diskofanda, folksinger, gramoprojekt, jednohitový, megahit, 

romjazzování, technodisko, technoman, tracklist, trojkřest, 

vážnohudebník) nebo sportovní publicistiky (downhill, eurokvalifikace, 

mikrosouboj, profibox, proficyklista, profihokej, 

profistáj, profiturnaj, quarterback, superkombinace, warm-up). 

Velké množství výrazů obzvláště z oblasti publicistiky má 

z hlediska frekvence okazionální příznak. Byly většinou vytvořeny 

pouze pro jedno nebo pro omezené použití a nekladou si za 

cíl stát se součástí běžné slovní zásoby. Jsou to opět velice často 

pojmenování, která nesou nějaký expresivní příznak (beatlemanie, 

beverlymanie, biofil, heroinoman, kazihudebník, kinofil, 

klimatizomanie, kočkopes, lépevěd, maloobčan, malovesničan, 

míčemilovný, mopsomilný, takymoravan, takypřeklad, talentupustý) 

nebo i ostatní okazionalismy (brnocentris/zmus, Čechonizozemec, 

čtyřholčí, diskovýlet, ekovýbava, ekovýjezd, houboslepý, 

klíčkarta, klipotéka, krásnotónění, lehkoslovný, 

lehkoživka, lidojem, mediafobní, multitok, myšlenkyprostý, neokočovník, 

videogangster). Ověřením slov v ČNK se nám potvrdilo, 

že většina jich byla pouze okazionálních, neboť se v korpusu 

nevyskytují. Výjimečně jsme zaznamenali velmi malý výskyt 

(beatlemanie 2, biofil 1, lidojem 4), jen slovo kočkopes se zjevně 

ujalo, neboť má v korpusu dvacet dva výskytů. Jeho význam 

ovšem může být posunutý z „něčeho nepovedeného, co nemůže 

54

tvořit fungující celek“ 90 na něco, co je složené z nesourodých 

částí. 

4.3 Příznak cizosti 

Posledním jazykovým příznakem, kterým se budeme zabývat 

je příznak cizosti lexému. 91 Cizí výrazy mohou být příznakové, 

pokud nejsou ještě plně adaptované do českého systému (například 

pravopisem nebo výslovností). Vzhledem k velmi častému 

přejímání cizích slov z angličtiny jsou v našem materiálu takováto 

slova velice častá (aeroshow, airbridge, armwrestling, 

babysitter, bodystyling, brainwriting, copywriter, face-lifting, 

folksinger, freeware, fulltext, gagman, goodwill, homeshopping, 

imagemaker, multiplex, newspeak, pentop, selfmonitoring). Tato 

slova mají stejnou podobu jako v angličtině a neexistuje k nim 

pravopisně počeštěný ekvivalent. Proto mohou některým uživatelům 

jazyka působit potíže a v českých textech mohou působit 

velice příznakově. 

4.4 Expresivní zabarvení 

V Současné stylistice se o expresivitě uvádí, že není totožná 

s rysem stylovým, ale může ovlivňovat stylovou charakteristiku. 

Je to vyjádření citového, hodnotícího a volního vztahu k označované 

skutečnosti. 92 Velice podobně ji charakterizuje také 

Zima, 93 který píše, že „expresivní výraz bývá zpravidla chápán 

jako výraz vyjadřující vedle prvků nocionálních i osobní citový 

vztah.“ 94 Tento vztah potom může být kladný nebo záporný. My 

se při určování expresivity budeme řídit charakteristikou uváděnou 

ve slovnících, případně svým jazykovým povědomím. 

Oba díly slovníku uvádějí celkem 475 kompozit s expresivní 

charakteristikou. Ačkoliv se v našem materiálu vyskytují i 

90 NSČ1, s. 129 

91 Viz Současná stylistika, s. 171 

92 Viz Současná stylistika, s. 37 

93 Zima, J.: Expresivita slova v současné češtině. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1961. 

94 Zima, J.: Expresivita slova v současné češtině. s. 5 

55

kompozita, která mohou a nemusejí být expresivní v závislosti 

na kontextu, většina slov má příznak tzv. expresivity inherentní, 

která je „neoddělitelnou součástí jejich významu“ 95 a v našem 

případě souvisí s jejich slovotvornou charakteristikou. V našem 

materiálu se hojně vyskytují první části kompozit způsobující 

jejich expresivní zabarvení. Jsou to zejména také-/taky- a rádoby-, 

u nichž je expresivní zabarvení většinou spojeno s hanlivým 

příznakem, neboť vyjadřují něco, co je jen zdánlivé, nepravé 

nebo pochybné. Komponent také-/taky- se u kompozit vyskytuje 

nejvíce, o čemž svědčí i to, že se vyskytuje už v prvním díle 

slovníku. Spojuje se převážně se substantivy označujícími osoby 

(takébankrotář, také/takyekolog, také/takyexpert, takyfanoušek, 

také/takykolega, také/takymanažer, takymoravan, také/takynovinář, 

také/takyobchodník, také/takyodborník, také/takyochránce, 

také/takyprodejce, také/takypříznivec, takéturista, takyfanda, takyfarmář, 

takyhomosexuál), a řidčeji se objevují i spojení s jinými 

substantivy (takéfond, také/takypolitika, takérealita, také/takyzpráva, 

takyagentura, takyherectví, takylevice, takypohádka, 

takyreforma, takysport), případně adjektivy (takycitlivý). 

U kompozit s komponentem rádoby- uvádí slovník hanlivé 

zabarvení pouze u některých složenin (rádobyhvězda, rádobyosobnost, 

rádobypodnikatel, rádobypravice, rádobyseriózní), ale 

podle našeho názoru mají hanlivé zabarvení i ostatní složeniny 

vyskytující se ve slovníku (rádobyaféra, rádobyekolog, rádobypolemika, 

rádobytrh), neboť komponent rádoby- má význam 

„chtěně, předstíraně, zdánlivě, chtěný, zdánlivý, mající nevalnou 

hodnotu; kdo chce být za někoho pokládán“ 96 , což v sobě obsahuje 

negativní hodnocení. Kompozitum rádobyheterosexuál 

dokonce není hodnoceno vůbec jako expresivní. Jako příklad 

výskytu je zde ovšem uvedeno „zákon posílí stabilitu rodinných 

vazeb, neboť ubude nešťastných svazků rádobyheterosexuálů“ 97 , 


96 NSČ2, s. 379 

97 NSČ2, s. 380 

56

z čehož můžeme usuzovat, že rádobyheterosexuál zde má význam 

někoho, kdo se za heterosexuála vydává například proto, 

aby ho společnost neodsuzovala a nechce se tím tedy zviditelnit, 

získat pro sebe výhody nebo se dostat do určité sociální skupiny, 

a proto pravděpodobně není důvod slovo používat v hanlivém 

nebo expresivním významu. 

Dalším komponentem s podobným významem je jako-/jakoby-. 

U tohoto komponentu jsou však autory slovníku hodnocena 

jako expresivní pouze dvě kompozita ze sedmi (jakobyliteratura, 

jakobyreferendum). Podle našeho názoru však například i výraz 

jakodrsňácký v úryvku „'jakodrsňácký' projev zpěváků“ 98 

obsahuje negativní hodnocení. 

Expresivní zabarvení mohou obsahovat i složeniny s komponenty 

vyjadřujícími intenzifikaci nebo zeslabován významu. Do 

této kategorie spadá komponent arci-, který uvádí už i Zima. 99 

Kompozitum arcičajovník je příkladem, kdy se arci- spojuje 

s expresivně zabarveným slovem, neboť slova čajovník je zde 

použito k označení člověka. U výrazů arciprotivník a arcirival 

potom dochází k posměšnému zveličení druhé části složeniny. 

Z oblasti intenzifikace významu může být v expresivním významu 

použit komponent mega- u výrazů megaakce, megahvězda, 

megakampaň, megapodnik, megaskandál, megaúspěch. 

Tato kompozita tedy mohou a nemusejí být použita expresivně 

v závislosti na kontextu. Například výraz megaúspěch v úryvku 

„Při produkčních nákladech ve výši 150 tisíc dolarů jde o 

megaúspěch.“ 100 je podle našeho názoru neutrální, zatímco 

v úryvku „Megaúspěch to tedy nebyl, ale jelikož Fox chystá 

Dobu ledovou 2, tak si tím snad kapsu zalátá.“ 101 je tento výraz 

použit s ironickým zabarvením. 

98 NSČ2, s. 184 


100 Český národní korpus – SYN2010. Týden, č. 14/2008. 

101 Český národní korpus – SYN2010. DVDMAG, č. 9/2005. 

57

Komponent monstr- vyjadřuje expresivní zabarvení, a proto 

všechna kompozita s tímto komponentem jsou expresivní (monstrplakát, 

monstrprodukce, monstrshow, monstrsoutěž, monstrsupermarket). 

Naproti tomu s komponentem super- jsou ve 

slovníku označena pouze dvě kompozita jako expresivní (superamerický, 

supersvalovec). Dle našeho názoru se ale téměř 

všechna kompozita s tímto komponentem dají použít jako expresivní 

s ironickým podtextem. 

Z domácích komponentů se v oblasti intenzifikace významu 

uplatňuje zejména expresivní komponent vele-. Některá kompozita 

splňují Zimovu charakteristiku 102 a působí zde negativní 

emocionální hodnocení druhého členu a jeho kontrast s pozitivním 

hodnocením první části (veledlužník, velekýč, velelustrace, 

velenemrava, veletunel). U ostatních kompozit je expresivita 

dána pouze tím, že v průběhu času se expresivní zabarvení u 

tohoto komponentu ustálilo (veleautogramiáda, velejméno, velekauza, 

velelukrativní, velemuzikál, velepark, velepoctivec, veleportrét, 

velepytel, velezemě/velezem). Komponent velko- není 

sám o sobě expresivní, proto mají expresivní zabarvení pouze 

některá kompozita (velkokrám, velkomuzikál, velkopašerák, 

velkoprivatizér, velkopřechovávač, velkopřestup, velkostrana, 

velkozločin). 

V oblasti zeslabování významu mohou mít záporné expresivní 

zabarvení kompozita s komponentem malo- (maloobčan, 

malopolitika, malostrana, malovesničan) a některá kompozita 

s komponentem pidi- (pidistrana, pidivolby). U ostatních záleží 

na konkrétním použití, jestli zabarvení bude kladné nebo záporné 

(pidiagentura, pididisk, pidifirma, pidikauza, pidiklávesnička, 

pidikomedie, pidikuchyňka, pidimakro). Expresivní 

složeniny se objevují také s komponentem mini- (miniaférka, 

minibaleníčko, miničlovíček, minifirmička, minigáže, minikrámek, 

minimistička, minipódiátko, miniproblém, mini- 


58

ománek, miniskandálek, ministáteček). Jak vidíme, s tímto 

komponentem se často spojují deminutiva, která ještě zesilují 

ironické zabarvení kompozita. 

Ze starších komponentů se při tvoření expresivních složenin 

uplatňují lži- a truc-, ovšem spíše s omezené míře (lžidoktor, 

lžiinženýr; trunávštěva, trucsenát, trucskupina, trucvarianta, 

trucverdikt, trucvláda, trucvolba, truczákaz). 

V našem materiálu jsme zaznamenali také interjekční člen 

hurá-, který tvoří výhradně expresivní kompozita (huráeurooptimiz/smus, 

huráevropanizmus, huráevropanství, huráhumor, huráopatření). 

Velice početná je skupina sufixoidů vyjadřujících nadměrnou 

oblibu něčeho až chorobnou závislost na něčem. Nejproduktivnější 

je sufixoid -manie (automanie, babymanie, blondiemanie, 

bondomanie, cestomanie, dicapriomanie, dinomanie, 

egomanie, egyptomanie, fúzomanie, gottomanie, havlomanie, 

horoskopomanie, hůlkomanie, internetomanie, jágrmanie, jelcinomanie, 

kellymanie, keltomanie, kinomanie, legomanie). Dále 

se vyskytují kompozita s koncovou částí -man/-maniak, u nichž 

není doložena podoba se sufixoidem -manie (agentoman, kyberman/kybermaniak, 

myšoman, ufoman/ufomaniak). 

Méně frekventovaný je sufixoid -filie/-fil 

(batmanofil/batmanfil, beanofil, biofil, cimrmanofil, cinefilie, 

čajofil, folkofil, hrabalofil, internetofil, keltofilie, kinofil, nedvědofil, 

potterofil, simpsonofil, technofilie, úřadofilie). Omezeně se 

také objevuje komponent -holik (jablkoholik, jídloholik, surfholik). 

Jedno kompozitum je doloženo s komponentem -fanatik 

(aerofanatik). 

Autoři slovníků označují jako expresivní pouze některá 

kompozita s těmito sufixoidy, ovšem dle našeho názoru mají expresivní 

příznak všechny tyto složeniny (amerikanofil, audiofilie, 

eurofil, gramofil, jazzofil, pornofilie, xenofilie). Podobně je 

59

to i s komponentem -manie, kde pokládáme za expresivní i například 

složeniny beatlemanie, čokoládomanie, dinosauromanie, 

dylanomanie, graffitimanie, hamburgermanie, netomanie, 

workomanie, želvomanie a další. U těchto kompozit většinou dochází 

k tomu, že ve druhém díle jsou soustavněji označována 

jako expresivní než v prvním, tudíž v prvním díle slovníku 

možná ještě nebylo tak propracované označování expresivity. U 

sufixoidu -holiz/smus/-holik nejsou označena jako expresivní 

tato kompozita stresholiz/smus, čokoholiz/smus, 

čokoládoholiz/smus. 

Ve významové oblasti vášnivého až chorobného zaujetí se 

uplatňují také domácí sufxoidy, které jsou poměrně rozrůzněné. 

Nejčastější je sufixoid -mil/-milec (automilec, blondýnomil, 

čajomil/čajomilec, filmomil/filmomilec, keltomil/keltomilec, korytomilec, 

nedvědomilec, psomil, technomil, ufomil/ufomilec, 

whiskomil, zvířatomil). Mezi další jeho varianty patří -milný, 

-milovný nebo -milovník, které vytvářejí i pojmenování, jenž 

nejsou odvozena od kompozit se sufixoidy -mil/-milec (filmomilovník, 

míčemilovný, mobilmilný, mopsomilný, televizemilovný, 

úřadomilný). Od společného slovotvorného základu jsou utvořeny 

sufixoidy -chtivý a -chtivec (informace/informacíchtivý, koupěchtivec, 

lovuchtivý, pařbychtivý, prácechtivý, sexuchtivý, studiachtivý, 

trenduchtivý, výdajůchtivý, výhrychtivý, zábavychtivec, 

zatměníchtivý, zážitkuchtivý). Mezi další sufixoidy 

uplatňující se v této oblasti patří -nadšenec (cyklonadšenec, ekonadšenec, 

euronadšenec), -mol (filmomol), -žrout (filmožrout, 

reklamožrout). 

V oblasti expresivních kompozit se také uplatňuje sufixoid 

-logie, případně -log. Tyto sufixoidy označovaly původně vědu 

nebo vědce a později začaly označovat i oblast lidské činnosti, 

která se něčím intenzivně zabývá, nebo někoho, kdo se něčím 

intenzivně zabývá. V tomto druhém významu tedy většinou získávají 

expresivní zabarvení, neboť sufixoidem pro označení 

60

vědy označují něco, co za vědu být pokládáno nemůže (jazzologie, 

kruholog, kubanolog, počítačologie, pojmologie, pornolog, 

trendologie, upírologie, výčtologie, zatloukologie). Kromě 

těchto kompozit označovaných ve slovnících jako expresivní 

ještě považujeme za expresivní další takováto kompozita (bondologie, 

cerealogie, čajologie, humorologie, imagologie, pyramidologie, 

shakespearologie, simpsonologie, tolkienologie, ufologie). 

Hanlivé zabarvení se vyskytuje u slov, která jsou spojena se 

skutečnostmi minulého režimu a objevují se převážně v prvním 

díle slovníku (čechobolševický, komunistofobie, komunistolog, 

komunofašista, kryptokomuniz/smus, nomenklatura, perestrojka, 

polobolševik, polokomuniz/smus, polosocializ/smus, reálsocializ/smus, 

rudoprávní, starobolševik, starokomunista, starosoudruh, 

starosocializ/smus, státostrana, starostrukturní/strukturální, 

stranovláda, tajnokomunista, totálsocialistický). 

V našem materiálu se také objevila tři kompozita, u nichž je 

expresivita dána sémantickým posunem a to sice změnou 

neživotnosti v životnost. 103 Jedná se o kompozita hardware, 

harddisk a software, která byla původně používána pro označení 

fyzických částí a programového vybavení počítače a později se 

začala žertovně užívat pro „fyzické vlastnosti, schopnosti, dispozice 

člověka“ 104 , „mozek, lidskou paměť“ 105 a „myšlení člověka, 

lidský rozum, duši.“ 106 Dále kompozitum tuctucárna patří do kategorie 

expresivity způsobené reduplikací slova. 107 

Mezi další expresivní kompozita patří například kompozita, 

která již v sobě obsahují výrazně expresivní, slangový nebo i 

vulgární výraz (biošvindl, blbonáladový, diskonářez, hluchoblbý, 

stupidokracie, technoodrhovačka, telekoumák). Expresivně 

však mohou působit i kompozita, která takovýto výraz neob- 

103Viz Zima, J.: Expresivita slova v současné češtině. s. 22 

104 NSČ2, s. 147 

105 Tamtéž 

106 NSČ2, s. 423 

107 Viz Zima, J.: Expresivita slova v současné češtině. s. 23 

61

sahují. U těchto výrazů expresivita vyplývá z neobvyklé podoby 

druhého členu kompozita (dobročinil, ekosudič, kočkobalka, kočkohonič, 

kočkolap, kůžesdírač, lépevěd, pologramot, vínapitel) 

nebo z protikladu mezi domácím a cizím slovem nebo domácím 

slovem a cizím sufixem (autovzdělanec, bobovize, 

cyklojezdění/ježdění, fotonádobíčko, gruppenkřest, internetoplavec, 

jednopytliz/smus, jetřebista, kolenotechna, 

kuliferdiz/smus, ponáspotopiz/smus, vepřoknedloland, zastupotechna). 

Patří sem také kompozita vzniklá překvapivým a neobvyklým 

spojením slov (heteroláska, jánapříteliz/smus, kazihudebník, 

kočkopes, kvapnopracovní, penězovod, sexpertka, slámobotní, 

šedomyší, talentupustý, úvěrovod, vepřoknedlozelák, 

vlasu/vlasůprostý, vodkovod, zlozprávička, životněprostřeďářský) 

nebo spojením slov velmi obtížně slučitelných či neslučitelných 

(astroapatyka, galafotbal, holkořadí, lidoměr, 

narkotrafikant, svaložena, temelínobijce/bijec, upírobijce/bijec, 

žabokrysí). 

62

5 Frekvence nových kompozit 

V této kapitole se budeme věnovat výsledkům našeho zkoumání 

frekvence nových kompozit v současné češtině. To bylo 

provedeno analýzou výskytu kompozit v Českém národním 

korpusu, konkrétně v korpusu SYN2010 108 , zkoumaném přes 

webové rozhraní. 

Výsledky tohoto zkoumání jsou zpracovány v tabulce, která je 

rozdělena podle počtu výskytů kompozit. U nižších výskytů je 

zvolen menší interval, neboť nová kompozita se častěji objevovala 

s menší frekvencí. Z tabulky můžeme vidět, že zhruba 

polovina kompozit se v korpusu nevyskytla vůbec a je tedy 

pravděpodobné, že do slovní zásoby nepronikla. Druhou největší 

skupinou podle frekvence byla skupina od jednoho do deseti 

výskytů a s vyšším počtem výskytů počet neologismů dále 

klesal. Ve skupině dva až tři tisíce výskytů jsme nezaznamenali 

ani jedno kompozitum a v poslední skupině nad tři tisíce výskytů 

se objevila jen dvě kompozita. 

Frekvence výskytů kompozit v obou slovnících: 

Počet výskytů kompozit Počet kompozit v daném rozmezí 

0 2087 

1 – 10 784 

11 – 50 275 

51 – 100 77 

101 – 500 89 

501 – 1000 12 

1001 – 2000 6 

2001 – 3000 0 

3001 a více 2 

Další dvě tabulky ukazují frekvenci kompozit v jednotlivých 

slovnících. Z těchto údajů je zjevné, že slova z prvního dílu 

108 Český národní korpus - SYN2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2010. Dostupný z WWW: 

. 

63

slovníku zřejmě pronikala do jazyka lépe. Počet kompozit 

s nulovým výskytem je totiž v NSČ2 více než dvakrát větší, zatímco 

počet hesel v tomto slovníku je jen jedenapůlkrát větší. To 

znamená, že z druhého dílu slovníku se nedostalo do běžného 

používání mnohem více slov. Počet kompozit s větší frekvencí 

než deset je zase naopak v každé skupině vyšší v NSČ1, ačkoliv 

hesel je tu tedy méně. Ojediněle se zde dokonce objevují poměrně 

používaná slova s výskytem vyšším než tři tisíce. Tato 

tendence může být dána tím, že NSČ1 „doháněl“ starší jazykový 

vývoj, a proto do něj mohla být zařazována slova, která se již 

aktivně používala a postupně ztrácela neologický příznak nebo 

se do slovní zásoby vracela a tento příznak ani neměla. 

Frekvence výskytů kompozit v NSČ1 


0 627 

1 – 10 319 

11 – 50 148 

51 – 100 41 

101 – 500 60 

501 – 1000 9 

1001 – 2000 5 

2001 – 3000 0 

3001 a více 2 

Frekvence výskytů kompozit v NSČ2 


0 1460 

1 – 10 465 

11 – 50 127 

51 – 100 36 

101 – 500 29 

501 – 1000 3 

64

1001 – 2000 1 

2001 – 3000 0 

3001 a více 0 

Do skupiny kompozit, která se v korpusu téměř neobjevila, 

patří všechna kompozita s expresivními prefixoidy jako-/jakoby-, 

rádoby-, také-/taky-, a s prefixoidem vele-, z čehož můžeme 

soudit, že tento typ tvoření byl pouze okrajovou módní záležitostí 

a v jazyce se neuchytil. Stejně tak do jazyka nepronikla 

většina kompozit označovaná ve slovnících jako příležitostná, 

ovšem našly se i výjimky. Sem patří slovo beatlemanie, které je 

znovuobnovené a souvisí jednak s novou vlnou zájmu o skupinu 

Beatles a jednak se vyskytuje jako název rozhlasového pořadu o 

této skupině. V korpusu potom označuje akci pořádanou fanklubem 

Beatles a má zde dva výskyty. Dále jeden výskyt zaznamenáváme 

u příležitostných kompozit biofil, lehkoperý, stupidokracie 

a vínapitel. Slovo superčlověk se vyskytuje třikrát, lidojem 

čtyřikrát a kočkopes jako vyjádření něčeho nepovedeného 

dokonce dvaadvacetkrát. 

Zřídka se také objevují slova s expresivním zabarvením, a to i 

ta s komponenty vyjadřujícími oblibu, nadměrné zaujetí až posedlost 

něčím. Z kompozit obsahujících tyto komponenty se 

v korpusu vyskytly tyto: 109 biofil (1), euromanie (2), folkofil (4), 

keltomanie (1), potterofil (1), potteromanie (2), telemaniak (1). 

Z dalších kompozit s expresivním zabarvením se objevila ta 

s domácím komponentem -chtivý (prácechtivý (5), sexuchtivý 

(19)) a také s komponentem -logie (humorologie (3), pojmologie 

(1)). 

Kompozita s komponenty e-, i-, m- se příliš neuchytila, neboť 

určitý výskyt zaznamenáváme jen u některých složenin 

s komponentem e- (e-bankovnictví (1), e-book (4), e-byznys (1), 

e-learning (88), e-obchod (5), e-shop (161), e-zin (2). Z ostat- 

109 V závorkách uvádíme počet výskytů kompozit 

65

ních komponentů jsme zaznamenali pouze dva výskyty u lexému 

inet. 

Naopak slova s největší frekvencí (nad 500 výskytů) pocházejí 

z oblasti počítačů a internetu (e-mail (3628), firewall (507), 

notebook (1921), software (3782)), politiky (europoslanec 

(663), eurozóna (773), holocaust (822), veřejnoprávní (1004)) 

nebo běžného života (billboard (722), cyklostezka (1111), 

hamburger (542), make-up (580), multifunkční (622), supermarket 

(1756), superstar (892)). 

Sledování frekvence neologismů poněkud ztěžoval fakt, že 

některá kompozita mají dvojí význam, který je třeba při analýze 

odlišovat. V ojedinělých případech se oba významy vyskytují ve 

slovnících, ale většinou je uvedené slovo neosémantismem a 

slovník uvádí jen jeho nový význam. Dva příklady dvojího 

nového významu jsou telemost a supervizor. Telemost může znamenat 

buď „simultánní televizní vysílání z různých míst“ 110 

nebo „telepatické spojení vzdálených míst.“ 111 V prvním významu 

slova jsme zaznamenali dvacet čtyři výskytů a v druhém ani 

jeden. Supervizor označuje „osobu pověřenou spravováním a 

obsluhou počítačové sítě ap.“ 112 nebo „program řídící a koordinující 

práci ostatních programů.“ 113 Oba tyto významy jsou z počítačové 

oblasti, ale zatímco první význam má osmdesát osm 

výskytů, druhý jsme opět nezaznamenali. 

Velice častými neosémantismy jsou lexémy pojmenovávající 

barvy nebo s nimi související a téměř všechny se ve svém 

novém významu vztahují k politice a k barevnému označení politických 

stran. V novém významu se slovo pochopitelně vyskytuje 

téměř vždy méně než ve významu původním. 114 Barevná 

kompozita odkazující k českým politickým stranám, nebo 

přesněji koalicím, jsou černo-rudý (1, 1), červeno-zelený (3, 4), 

110 NSČ1, s. 298 

111 NSČ1, s. 299 

112 NSČ1, s. 289 

113 Tamtéž 

114 V závorkách za slovy uvádíme výskyt v novém a původním významu 

66

udo-černý (4, 4), rudo-zelený (12, 12). Dále se vyskytují dvě 

kompozita označující rakouské strany – černo-modrý (3, 3) a 

modro-černý (1, 3). Poslední kompozitum označující barvy je 

černobílost ve smyslu „vnímání, pojímání něčeho zjednodušeně, 

povrchně, jen v protikladných příkladech (černobíle).“ 115 Toto 

slovo se ve významu ze slovníku nevyskytuje, jinak se vyskytuje 

pouze jednou a to ve spojení s černobílou fotografií. Další 

barevná kompozita vyjadřují počet politických stran ve vládě či 

kabinetu. Jsou to dvoj/dvoubarevný (0, 83; 0, 15), jednobarevný 

(75, 238), mnohobarevnost (0, 1) a pestrobarevný (1, 565). 

Význam související s politikou mají ještě kompozita 

levopravý, které označuje něco, co je složené ze zástupců levice 

i pravice, a grossman, které má význam „příslušník policejních 

sil podřízených ministru vnitra S. Grossovi.“ 116 V novém významu 

se ani jedno z kompozit v korpusu nevyskytuje a v ostatních 

významech zaznamenáváme tři výskyty u lexému levopravý a 

sto třicet devět výskytů u slova grossman, které se vyskytuje jen 

jako vlastní jméno. 

Z oblasti počítačů k žertovnému označení lidských vlastností 

či schopností se přesunula například kompozita harddisk (1, 79) 

a hardware (11, 661). Harddisk označuje žertovně mozek nebo 

lidskou paměť a hardware naopak „fyzické vlastnosti, 

schopnosti, dispozice člověka.“ 117 

Dalšími kompozity s dvojím významem jsou například dvě 

složeniny s komponentem jedno-, jednomužný (0, 2) a jednorychlostní 

(0, 1). Jednomužný označuje organizaci apod., která 

má pouze jednu osobu nebo pouze jednu význačnou osobu, a 

jednorychlostní znamená „vyznačující se stálým tempem (rychlostí), 

stejnými podmínkami pro všechny.“ 118 Ani jedno kompozitum 

se tedy v novém významu nevyskytuje. Mezi další 

115 NSČ1, s. 57 

116 NSČ2, s. 141 

117 NSČ2, s. 147 

118 NSČ2, s. 187 

67

kompozita s významovým posunem patří například biocentrum 

(1, 15), high-light (0, 1), homeopatika (0, 19), infračervený (12, 

538), keyboard (8, 17) nebo multivitamin (5, 7). 

Při zkoumání frekvence neologismů jsme zkoumali také frekvenci 

různých způsobů psaní těchto složenin. U přípony 

-ismus/-izmus byla jednoznačně frekventovanější přípona -ismus, 

což svědčí o tom, že psaní přípony se z ještě příliš do 

jazyka neproniklo (čokoholismus 1, čokoholizmus 0; etnocentrismus 

33, etnocentrizmus 1; evropocentrismus 1, evropocentrizmus 

0; kryptokomunismus 3, kryptokomunizmus 1; netholismus 

1, netholizmus 0; pragocentrismus 6, pragocentrizmus 0; 

reálsocialismus 2, reálsocializmus 0; sexturismus 1, sexturizmus 

0; skialpinismus 63, skialpinizmus 0; turbokapitalismus 1, turbokapitalizmus 

0; workoholismus 17, workoholizmus 0). 

U některých kompozit se vyskytovala dvojí varianta psaní – 

původní anglická a počeštěná. Při zkoumání těchto variant jsme 

zjistili, že se většinou uplatňuje původní anglická podoba slova 

(akvajogging 0, aquajogging 3; bestesler 38, bestseller 440; 

kartridž 0, cartridge 22; kornfleksy 0/kornfleky 1, cornflakes 6; 

cyklotremp 0, cyklotramp 1; diskman 3, discman 22; mejkap 95, 

make-up 580; monikagate 0, monicagate 5; popkorn 9, popcorn 

137; rychlodabink 0, rychlodabing 3; sitkom 16, sitcom 108; telekom 

111, telecom 1020). Tam, kde jsme zaznamenali větší 

výskyt české varianty, jsme k tomu nezjistili žádnou příčinu. 

Slova nepocházejí ze stejné oblasti ani nejsou ve většině případů 

obtížná na výslovnost či zapamatování v anglické podobě 

(aquaaerobic 0, akvaaerobik 2; aquacentrum 0, akvacentrum 

11; aquafitness 0 akvafitness 2; clipart 1, klipart 2; cyberpunk 

1, kyberpunk 15; peoplemeter 1, peoplemetr 10; pornocomics 0, 

pornokomiks 1). Usoudili jsme tedy, že která varianta se 

„uchytí“, je záležitost používání. 

Pokud jde o psaní složenin se spojovníkem nebo bez něj, 

s větší frekvencí se vyskytuje psaní bez spojovníku (all- 

68

inclusive 2, all inclusive 47; all-road 0, allroad 40; art-kino 0, 

artkino 5; city-bus 0, citybus 1; dia-koutek 0, diakoutek 1; facelift 

2, facelift 63; fit-centrum 0, fitcentrum 98; fitness-centrum 0, 

fitnesscentrum 12; hand-held 0, handheld 20; chill-out 3, 

chillout 5; info-servis 0, infoservis 7; i-net 0, inet 2; no-name 1, 

noname 3; pot-pourri 0, potpourri 13; sex-klub 0, sexklub 3; 

shut-out 0, shutout 4; soap-opera 0, soap opera 14). Existuje 

však i několik výjimek (babysiter 0, baby-sitter 2; dotcom 3, dot-com 

4; face lifting 0, face-lifting 3; pickup 73, pick-up 122; 

selfpromotion 2, self-promotion 3; sleevenote 1, sleeve-note 2; 

startup 15, start-up 19). Tyto výjimky však nejsou příliš běžné a 

ani rozdíl mezi počtem výskytů není tak velký. Jak vidíme, 

někdy psaní se spojovníkem alternuje s psaním slov zvlášť, což 

už pochopitelně není kompozitum, ale slovní spojení zde uvádíme 

jako variantu psaní kompozita. 

Posledním jevem, který jsme zkoumali, byla slova, která se 

mohou psát jako kompozita dohromady nebo zvlášť jako dvojslovná 

pojmenování. V této oblasti jsme zjistili téměř stejný počet 

dvojic, kde převažují kompozita, i těch, kde převažují dvojslovná 

pojmenování. Slova, u nichž převažuje psaní dohromady 

jsou například hot dog 6, hotdog 7; hot line 3, hotline 12; pop 

kultura 10, popkultura 65; second hand 14, secondhand 22; ski 

pass 0, skipass 3; street worker 3, streetworker 22; top modelka 

11, topmodelka 195. Lexémy u nichž převažuje dvojslovné pojmenování 

jsou bodystyling 3, body styling 5; callcentrum 0, call 

centrum 222; etnohudba 0, etno hudba 4; fastfood 11, fast food 

54; nightclub 0, night club 4; steelkytara 1, steel kytara 5; 

talkshow 69, talk show 115; topmanagement 2, top management 

125. Ani u těchto lexému jsme neobjevili žádnou pravidelnost 

ve způsobu psaní, záleží tedy pravděpodobně na podobě slova 

v cizím jazyce, od které se česká podoba odvíjí. 

69

Závěry 

Cílem této práce bylo provést analýzu neologických kompozit 

vyskytujících se v obou svazcích slovníků neologismů z hlediska 

jejich struktury, původu a jazykové příslušnosti. Dále jsme 

zjišťovali jejich pronikání do běžného jazyka a jejich frekvenci 

v současné češtině. 

Na začátku práce jsme ukázali postavení kompozice v češtině 

a její častější užívání způsobené vlivem angličtiny a převahou 

cizích kompozit. V části věnované struktuře nových kompozit 

jsme zjistili, že ani tříčlenná kompozita nejsou tak okrajovým 

jevem, jak by se mohlo zdát, a zabývali jsme se některými produktivními 

typy tvoření kompozit, jako sufixoidy a prefixoidy a 

komponenty e-, i-, m-. Tyto prostředky tvoření kompozit k nám 

pronikají z cizích jazyků, zejména z angličtiny, a v případě prefixoidů 

a sufixoidů ovlivňují český jazyk tak, že vznikají i domácí 

prostředky tohoto typu. Komponenty e-, i-, m- zase souvisejí 

s internetem a moderními počítačovými technologiemi, tudíž 

můžeme očekávat jejich další produktivitu. 

Při zkoumání původu nových kompozit jsme dokázali, že cizí 

komponenty jsou početnější a také produktivnější než komponenty 

domácí, a tudíž s novým způsobem tvoření slov přichází 

do češtiny z angličtiny i zásoba nových slovotvorných základů. 

Původ cizích komponentů je sice většinou řecký nebo latinský, 

ovšem patří mezi tzv. internacionální komponenty a do češtiny 

se nejčastěji dostávají právě přes angličtinu, kde mnohokrát získávají 

i nový význam. Přes značnou konkurenci se však stále 

uplatňují i domácí komponenty, i když tvoření slov ze dvou 

domácích komponentů je méně produktivní než tvoření hybridních 

kompozit. 

Z hlediska stylového zabarvení a jazykových příznaků patří 

většina kompozit k nespisovným útvarům národního jazyka, 

okazionálním pojmenováním nebo publicismům. Poměrně velká 

70

část kompozit také vzniká s expresivním zabarvením, jejich užití, 

jak jsme popsali v poslední kapitole, je však omezené a často 

vznikají jen jako příležitostná pojmenování. 

Při analýze frekvence nových kompozit se ukázalo, že 

kompozita vyskytující se ve slovnících nejsou příliš produktivní, 

neboť přes polovinu z nich se vůbec neobjevilo v korpusu češtiny. 

Velké množství kompozit zaznamenalo jen příležitostný 

výskyt a těch, které pronikly do běžné slovní zásoby bylo jen 

malé množství. To může souviset s původem většiny kompozit v 

publicistickém stylu, který si vytváří aktualizovaná pojmenování 

pro ozvláštnění stylu. To však neznamená, že některé způsoby 

tvoření, které jsme v práci považovali za produktivní, jako například 

tvoření afixoidy nebo komponenty e-, i-, m-, zcela zapadly. 

S těmito členy se mohla vytvářet nová jiná pojmenování, 

to už je však na další zkoumání současného materiálu přesahující 

možnosti naší práce. 

71

Anotace 

Jana Kopalová 

Katedra bohemistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého 

v Olomouci 

Nová kompozita v češtině (na základě materiálu slovníků neologismů) 

Vedoucí práce: Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. 

Počet znaků: 118831 

Počet příloh: 0 

Počet titulů použité literatury: 16 

Klíčová slova: neologismus, lexém, kompozice, kompozitum, 

komponent, sufixoid, prefixoid, složenina, čeština, slovník neologismů, 

expresivita 

Cílem práce je podat analýzu kompozit, která se vyskytují ve 

dvou svazcích slovníku neologismů. Pozornost je věnována 

struktuře nových kompozit, počtu členů v kompozitu, problematice 

prefixoidů a sufixoidů a komponentů e-, i-, m-. Práce se dále 

zabývá analýzou původu nových kompozit, tedy domácími a 

hybridními kompozity. V předposlední kapitole jsou analyzovány 

jazykové příznaky kompozit, včetně expresivního příznaku. 

Poslední kapitola zkoumá frekvenci nových kompozit na základě 

korpusu češtiny. 

72

Resumé 

The goal of our thesis was to analyse the present situation of 

compounds in the Czech language. We excerpted the compounds 

from the two volumes of the dictionary of neologisms Nová 

slova v češtině 1 and 2. We excerpted only the words that were 

created by composition. Some of the words of the foreign origin 

could have been taken over from another language in this form 

but this usually cannot be determined exactly therefore we 

treated these words the same way as the others. 

Firstly we dealt with the position of composition in our language 

and its current status. We found out that composition is 

becoming frequent mean of forming new words together with 

derivation. Although derivation is still the main mean in Czech 

word formation, composition is gaining more importance especially 

because of the influence of English. 

In the part dealing with the structure of new compounds we 

showed that there are also compounds made of three components 

and there are not so rare as it might seem. We also analysed 

some of the productive new ways of forming new compounds as 

formation with prefix and suffix-like parts called prefixoids and 

suffixoids or with components e-, i-, m-. These means come to 

Czech also from English and the influence of prefixoids and suffixoids 

is so significant that there are also new Czech components 

of this type. The components e-, i-, m- are related to the Internet 

and new computer and other technologies therefore we 

can expect further productivity of this type of formation. 

When studying the origin of the new compounds we found 

out that the foreign components are more productive than the 

Czech ones and therefore together with the new way of forming 

new words there are also new components coming to Czech 

from English. These components are usually of Greek or Latin 

origin and they are international. But they come to Czech via 

73

English where they often gain a new meaning. Despite the competition 

of the foreign components the Czech components are 

still productive especially in forming the compounds made from 

one foreign and one Czech component. 

Regarding the language characteristics of the new compounds 

most of them belong to the non-standard language, occasional 

words or words used in journalism. Quite often they also have 

an expressive character but these words usually do not spread to 

the common language and are only occasional. 

In the last part we studied the frequency of the new compounds. 

We compared the compounds with corpus of Czech language 

and we discovered that most of the words did not appear 

in the corpus therefore they did not spread into the common language. 

A big amount of compounds had only occasional character 

and there were very few of those which were regularly used. 

This may be related to the fact that the origin of most of the 

compounds is in journalism and journalism makes new words 

for making the style new interesting. But his does not mean that 

some of the ways that we described as productive are not used 

any more. There can be new words formed by these means but 

this examination would be too extensive for the purpose of our 

work. 

74

Použitá literatura 

Bozděchová, I.: Tvoření slov skládáním. ISV, Praha, 1995. 

Čechová, M., Krčmová, M., Minářová, E.: Současná stylistika. 

Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2008. 

Janovec L., Rangelova A.: Sufixoidy a sufixoidní lexémy u 

substantivních kompozit. In: Martincová O. a kol.: Neologizmy v 

dnešní češtině. UJČ AV ČR, Praha, 2005. 

Kochová P.: Prefixace u nových substantiv. In: Martincová O. 

a kol.: Neologizmy v dnešní češtině. UJČ AV ČR, Praha, 2005. 

Komárek, M.: Nová slova v češtině (recenze knihy O. Martincové). 

SaS 58, 1997. 

Martincová O., Savický N.: Hybridní slova a některé obecné 

otázky neologie. SaS 48, 1987. 

Lotko, E.: Co odhaluje analýza neologismů v současné češtině? 

In: Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor T. Z. 

Orłoś. Kraków, 2000. 

Mitter, P.: Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího 

původu v současné češtině. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí 

nad Labem, Ústí nad Labem, 2008. 

Mitter, P.: Kompozice v kontextu současné češtiny. Univerzita 

J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2006. 

Mitter, P.: Složená hybridní substantiva s prvním komponentem 

cizího původu v současné češtině. Univerzita J. E. Purkyně 

v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2003. 

Mluvnice češtiny 1. Academia, Praha, 1986. 

Opavská Z.: Komponenty e-, i-, m- v nové slovní zásobě. In: 

Martincová O. a kol.: Neologizmy v dnešní češtině. UJČ AV ČR, 

Praha, 2005. 

Zima, J.: Expresivita slova v současné češtině. Nakladatelství 

75

Československé akademie věd, Praha, 1961. 

Použité slovníky 

Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů. 

Academia, Praha, 1998. 

Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů. 

Academia, Praha, 2004. 

Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 2006. 

76

thesis - Theses

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?