BĚ LINA

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
V YDA VA HOROLEZECKY ODDIL CAO DE CIN
Rocnık 2, cıslo 9
Zarı2000
S LOVO
HOROLEZCE
š V s echny cesty
vedou k vrcholu.
Mam radost
z kaz de cesty,
treba i turisticke.
Jednou jsem
v zimí sel
v Tatrach na
Zbojandu a se
mnou slapal pan
Sawicky. Bylo mu
tehdy 82 let, pod
nohama nam
krupal snıh, a i
to byla pro mí
nezapomenutelna
cesta“ Ú
V tomto c ısle
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
Co nove ho v CAO Dˇcın
Paula Wiesingerova
Bernske Alpy
Dolomity ó Resengarten
Lienzske Dolomity
Nove cesty
Jo , to jsem jes tˇ pil
Teta Kla ra
Strıpky
Vyrocı
KAREL
BE LINA
Oke nko HK Varnsdorf
v C eka na s a dalsıě
CAO News 1
E IGER - SEVERNI STE NA, SVY CARSKO

Co nove ho v CAO De cın?
Informace z oddılovřho de nı.
JirıChara
Predseda CAO Dˇcın
B
abı le to. Jako kaz dorocnš nabite vsemoz nymi
aktivitami. Zarijova schu ze probšhla az 13. 9., protoz e
prvnı streda kolidovala se zajezdem do Italie. Podle
ocekavanı se opšt hodnš cestovalo, byú jen po Evropš. Drsnšjsı
cast oddılu do Berner Oberland ve Svycarsku, kde kromš
jine ho vystoupila jednım z nejkrasnšjsıch hrebenu na Eiger,
zmškcilejsı cast ztekla strminy v italskych Dolomitech.
Probšhly Áspšsne zajezdy do Tater a Adru, neÁspšsny na
GrossGlockner, lezlo se na sutru i na pısku. Krasne teple dny
vytahly lezouny i k projız„kam na horskych kolech a to i ty
opravdu nejmladsı (Ondra Cestr), jeli jsme Krale Sumavy atd.
Letmy pohled do lezeckych denıcku dava tusit, z e letosnı
rok pravdšpodobnš prinese mnoz stvı kvalitnıch nominacı a
moz na i rekordu (vz dyú do konce roku stale jestš zbyva dost
casu!), na druhou stranu mame jestš nškolik “vroubku–ň
zejme na skluz v realizaci celovecernıho filmu Horska koza
(probšhly pouze nšktere Ápravy sce nare, byly zmšnšny a
vybrany jine exterie ry pro klıcove “venkovnı–sce ny a natacenı
zkomplikovalo take zranšnı dvou du lez itych protagonistu ).
Po vs ech presunech a zmena ch termınu oddılovy ch schu zek
pricha zı uklidnenı é opet platı danž schžma é kazdou prvnı
stredu v mesıci. Prıs tı schu zka CAO Decın tedy probehne 4.
rıjna 2000 v pravidelnžm case a na pravidelnžm mıste(18.00
hod., rest. Za vetrem).
Paula Wiesingerova
Prvnıextrřmnılezkyne na sve te .
JirıHouba Chara
CAO Dˇcın
S
tojıme pod mohutnou, kolmou, 600 metru vysokou
jihovychodnı stšnou Rosengarten spitze, hlavy mame
hluboko zaklonšne a ocima sledujeme lahodnou linii
spar v cestš Direkt Ostwand. Krasna cesta! Bezdšcnš se nam
zacınajı potit dlanš ň jestli se zlepsı pocası jdeme na nı. Pri
pohledu do stšny se mi do mysli vkrada myslenka na jednu
Áz asnou z enu ň Paulu Wiesingerovou. Tuto cestu, stejnš jako
mnoho jinych, vytvorila s Hansem Stegerem v roce 1929 pravš
ona.
Paula Wiesingerova a Hans Steger
Jihotyrolanka Paula Wiesingerova putovala se svym stalym
partnerem Hansem Stegerem Dolomity deset let od stıtu ke
stıtu a zanechali za sebou celou radu prvovystupu . Paula,
byvala mistrynš svšta ve sjezdu na lyzıch, mšla rada hlavnš
spary a komıny. Hans daval prednost volne stšnš a plotnam.
Skvšle se doplnovali a pri lezenı se strıdali ve vedenı podle
konkre tnı situace.
Wiesingerova je pravem pokladana za prvnı extre mnı
lezkyni na svštš. Byla odvaz na, vytrvala, silna, samostatna a
predevsım neztracela hlavu v kritickych situacıch. Kdyz ji
spolu se dvšma prateli v jiz nı stšnš Marmolady zaskocil zvrat
pocası a prvolezce zasahl blesk, pšt hodin ho masırovala,
dokud se nedostal ze soku. Po bivaku se jı podarilo se
spolulezcem dopravit zranšne ho na druhou terasu, kde znovu
bivakovali. Tretıho dne ztratil sıly i druhy spolulezec ň bylo
zjevne , z e tretı bivak by neprez ili. Paula privazala oba
bezvladne druhy ke stšnš a sla pro pomoc. Na vrcholu se
nastšstı setkala s nškolika horskymi vudci, kterı oba jejı
spolulezce zachraniliö
(U daje o Wiesingerove cerpany z knihy Horolezectvı zblızka)
Bernske Alpy
Hrebenem Mittellegi na Eiger
StÓ pan Petr
CAO Dˇcın
J
i z n š od modrych vod jezer Thunske ho a Brienske ho,
smšrem z Ádolı Rhony, se prostıra puvabny kraj, plny
prırodnıch kras ň Berner Oberland. Jeho velikanskou cast
tvorı mohutne kamenne hradby Schreckhornu, Wetterhornu a
nejvyssıho Finsterhornu, cnšjıcı do vyse 4.000 m. Ale
nejpozoruhodšjsı masıv Bernskych Alp vytvarejı tri ledovcove
snšz ne vrcholy. Na severozapadš prıkry Eiger (3.970 m.n.m.),
uprostred Mnich (Mo nch ň 4.099 m.n.m.) a na jihozapadš
Panna (Jungfrau ň 4.158 m.n.m.). Pod mohutnou stšnu Eigeru
jsme prijeli s partou Ustecaku v poslednım tydnu mšsıce srpna.
Z Ustı nad Labem do Grindelwaldu nas jelo namackano trinact
v jake msi autobusıku pro prepravu dštı z materske skolky.
V sobotu dopoledne vypadavame Áplnš ztuhly na parkovisti
u ledovcove ho kanonu Gletscherschlucht. Vstupne do kanonu
je 6,- CHF. Jarda Uher, Karel Hofman a ja balıme tydennı
batohy a dšlame prvnı chybu, z e jdeme na Kl. Scheidegg
(2.061 m.n.m.) pšsky. Vecer ule hame na alpske louce a dlouho
do noci pozorujeme hru svštel a stınu zapadajıcıho slunce.
Rano kupujeme lıstky Kl. Scheidegg ň Eismer (3.160
m.n.m.) za 37,- CHF. Odjız dıme pres horske louky a stanici
Eigergltscher (2.320 m.n.m.) do tunelu. Po ctyrech kilometrech
jızdy v severnı stšnš zastavuje vlak ve stanici Eigerwand 2.805
m. Okny proraz enymi ve skale mohou turiste nahle dnout do
severnı stšny. Vlak se stacı obrovskym obloukem do dalsı
stanice Eismer v jihovychodnım bloku Eigru, kde vystupujeme.
Dale vlak pokracuje skalami Mnicha az k vrcholove stanici
Jungfraujoch 3.454 m. V tunelu, pres sedm km dlouhe m, trasa
prekonava vysku pres 1.100 m., stoupanı az 250 % (1:4).
Celkem mezi stanicemi Kl. Scheidegg a Jungfraujoch o 1.393
m. Draha byla dana do provozu r. 1912, stavba trvala ctrnact
roku pod vedenım Adolfa Guyera, ktery se dokoncenı
nedockal. Zemrel roku 1899.
V tunelu, ktery vede ze stanice Eismer na ledovec stavıme
stan, nejsme tam sami. Ctyri Ma„arstı horolezci v cele s Gergo
CAO News 2

Santho dokoncili prvovystup v jiz nı stšnš Eigeru - cesta ma
nazev Rethol syndrom VII+ A1. Z balkonu mame pškny
vyhled na ledovec, kde co chvıli se zrıtı serak velikosti
patrove ho domu. Naproti se tycı Schreckhorn, Wetterhorn a
v leve casti se vypına Mittellegi grat hreben, kterym chceme
vystoupit na vrchol Eigeru.
Rano bourı, na
vychodš oblohu bicujı
blesky, radšji bych den
pockal. Karel je
nadrz eny. Odchazıme
s tım, z e na chatš
Mittellegi rozhodneme.
V deset jsme na
Mittellegi Hótte 3.355
m.n.m. Cesta na vrchol
je psana na 5-6 hodin
za predpokladu pškne ho pocası, to bychom mohli stihnout.
Rozhodujeme se pro vystup, druha chyba. Pocası celkem ujde
az na ten vıtr. Lezeme soucastnš a dost rychle. Asi v pu lce na
gr. Turm se pocası zhorsuje, vıtr se mšnı ve vichrici, lano se
klene obloukem nad nami, padajı kroupy a viditelnost nic moc.
Spšchame. Vrcholove partie jsou strmy tvrdy led.
zadarmo. Ve Svycarsku všc nevıdana. Jızdenka stojı 47,- CHF.
Stan stavıme na Alecske m ledovci vedle horolezcu z Ustı,
Liberce a dvou polskych fararu . Rano nastupujeme
jihovychodnım hrebenem na Mnicha, pškne skalnı lezenı
v z ule (Rosúa by rekl “pšknoucky–), vrsek opšt tvrdy led. Na
vrcholu pohoda, je vidšt Matterhorn, kolem dokola same Alpy.
Sestupujeme normalkou, proti nam vedou vu dci sve klienty.
Ja se v duchu raduji, mam vsechny tri vrcholy. Je patek - cas
navratu, vlakem jedem na Kl. Scheidegg za 52,- CHF a dale
pšsky do Grindelwaldu.
V campu se dozvıdame novoty, z e Tonda upadl s batohem a
vykloubil si rameno, z e v pondšlı vıtr rozlamal holkam tycky
od stanu, z e majı ve mšstš levne broskve, a tak. Lezım na
louce, v trenkach, bez bot, batoh pod hlavou a premyslım o
tom, jak nedšlat chyby. Koupit si zlevnšnou zpatecnı jızdenku
na prvnı rannı vlak Grindelwald ň Jungfraujoch, platı cely
tyden. Zakladnı tabor postavit na Alecske m ledovci trista metru
od vchodu do stanice Jungfraujoch, voda je k mamı na
zachodech. Z tabora na lehko vyraz et na tury. Respektovat
pocası, vystup neuspšchat. Hora nenı zajıc ta neutece.
Na vrcholu jsme v 16.00 hod. Pocası se nemšnı. Sestoupit
jsme chtšli hrebenem do Nordl. Eigerjoch, dale hrebenem do
Sudl. Eigerjoch, traverz pod vychodnı stšnou Mnicha do Obers
Monchsjoch a dale po ledovci 45 minut do tunelu a jım sestup
do campu Eismer. Rozhodujeme okamz itš pro sestup
normalkou ň Westflanke na Eigergletscher. Karel protestuje,
asi ho dšsı 37,- CHF (850,- Kc), ktere budeme muset zaplatit
za vlak zpšt do campu. S Jardou jsme v prevaze, Karel uz mlcı.
Sestupujeme pomalu a opatrnš, v desti a vštru hledame
muz iky, slanujeme, nebloudıme. Mame za sebou dvš tretiny
sestupu, leje jako z konve, zacına se stmıvat. Mıjıme dobre
vrstvene skaly vhodne pro bivak, nevahame, kaz dy si kope
svoji noru. Balım se do zachranarske folie, nohy do batohu a
zale zam ho skalnı skvıry pripraven prekosit noc. Dıky gore
oblecenı jsem suchy a dokonce chvılemi spım. Kluci jsou na
tom hure. Karel vibroval celou noc. Jardovi omrzli nohy.
Rano modre nebe. Skaly jsou polite ledovou glazurou.
Pripadame si jako mouchy po zimnım spanku. Za dvš hodiny
se valıme na stanici Eigergletscher, susıme se na slunıcku a
pochrupujeme. Slunce prazı a nad nami spokojenš drıma ten
nevyzpytatelny Grindelwaldsky sedlak Eiger.
Odpoledne odjız dıme za 37,- CHF do campu na Eismer.
Druhy den balıme a odjız dıme na Jungfraujoch. Jarda nahodil
zkrousenyho chu„ase, premluvil pru vodcıho a jeli jsme
K
Dolomity - Rosengarten
Ohlřdnutıza letos nıhlavnıakcıCAO De cın.
a z dorocnš
mame (tj. CAO
Dšcın) prvnı tyden v zarı
vyhrazen na spolecny
zajezd nškam do hor.
Vylezli jsme naprıklad
Gross Glockner, Mt.
Blanc, Tre Cime nebo
“nedostupny–Mont
Aiguille. Letos jsme se
opšt vydali do italskych
Dolomit a byl to krasny
zajezd, prestoz e pocası
nam prılis nepralo.
Prıjemna parta kamaradu ,
tradicnš dostatek
plechovkove ho piva i
koralky a schopnost
improvizace, to vse nam
pripravilo nškolik
nezapomenutelnych dnı
uprostred nadhernych
horskych stıtu .
JirıHouba Chara
CAO Dˇcın
CAO News 3

Ve strucnosti co jsme zde spa chali:
Marmolada 3.342 m., Via normale Æ, Via ferrata 606
Catinaccio dŠAntermoia 3.004 m., Westflanke 350 m. Æ, Ostflanke
300 m.,
Torre Piaz 2.670 m., J hrana III,
Torre Stabeler 2.805 m., Via normale III,
Torre Delago 2.790 m., JZ hrana IV (v rekordnım case 1,5 hodiny na
vystup i sestup!)
4 cesty v oblasti “Kleterngarten–obtız nosti 5-6, OS
a nškolik sedel.
A kdo ze?
Milan Uhde Cestr, Jan Horacek Horak, Jan Josef Palivec, Zdenšk
VajsharŘ Vaishar a Jirı Houba Chara.
Lienzske Dolomity
Nova cesta na Simonskopf
Karel BÓ lina
LK Snˇznık
Karolınka Bšlinova, Mıla Bšlinova a Jindriska Rehakova.
Presto prelezli celkem 7 vystupu . Kromš jine ho se Karlovi
s Mılou povedl 55. prelez nove cesty na Simonskopf (viz.
sche ma). Lienzske Dolomity jsou Karlovo temšr domovskou
alpskou oblastı ň v dobš uzavšrky tohoto cısla se tam jiz opšt
chystal, tentokrat s Hansem Neschaidou z Dohny.
(Foto Karel Bílina a Mıla Bílinova,
vyobrazene schema poskytl chatar)
J O , TO JSEM JESTE PIL,
aneb jak se lezlo kdyz pivec ko sta lo kac ku s edesa t...
V doba ch, kdy jsme se vıce druzili, bivakovali a poseda vali po
lezenı u ohnıcku ve skalnım kra lovstvı, vypra vˇly se prı bˇhy
lezcu. Mobilova doba prı bˇhum nepreje. Vypra vˇnı se smrsklo
na prijetı esemesky a prı bˇhy upadajı pomalu v zapomenutı.
Aby se tak nesta valo, k tomu by mˇla slouzit nas e rubrika
s na zvem ó Jo , to jsem jes tˇ pil, aneb jak se lezlo kdyz pivecko
sta lo kacku s edesa t.
Nebojte se zverejnit svoje ulety, po letech se sta vajı
balza mem, ktery osvž zı horolezeckou, osmami
zty ranou, dusi.
Zde vam prinasıme prıb í h tretı:
Sikana
AUTOR: VA CLAV STORZER
P rımo v babske m oblez enı se ocitl Karel Bšlina pri poslednı
cestš do Lienzskych Dolomit ň jeho spolulezkynšmi byli
Tak se taky pokusım podraz dit basnicky strevo a napısu
vam prıb í h z pocatku sve cyklisticke kariery.
Bylo to v dobach, kdy na Mezne louce posedavali turiste
z NDR a bastili chleby s vajıckama a zapıjeli cajem z termosky.
My Rosúou jsme jezdili na favoritech, coz bylo pri me
hmotnosti dost odvaz ne a taky nakladne. Mıstnı restaurace
CAO News 4

nam tenkrat lez ela u nohou, a tak jsme po sesti dvanactkach
vyrazili dolu do Hrenska s tım, z e si dame jestí vyslap na
Janov. Mí dílalo dobre, kdyz jsem rozpumpoval kolo na plny
pecky a dokazal jsem tenkrat jestí stıhleho Rosúu predjet a
hodit mu mysku. Takovym zpu sobem se mi strıdaví darilo az ke
Klepaci, kde zacal byt zhustíny provoz, a tak jsem si ty ostry
zatacky do pravyho –hle vsimnul az na poslednı chvıli. Prehnal
jsem naklon a uz jsem vlastnım tílem gumoval silnici.
Kdyz jsem se postavil, tak jsem vnımal jak mi kolem hlavy
lıtaj hvízdicky a pripadalo mi, z e vsechno kolem níjak utichlo.
Pohled na mne byl stejní z alostny, jako na kolo. Rosúovi se po
níkolika skocıch podarilo srovnat rafky tak, z e pri vyhozenych
brzdach prosly vidlicı a pu jcil mi na navrat svoje kolo.
V nemocnici na mne hodna sestra vyplacala dví lahve
mezocainu a pod heslem š Indian neda bolest najevoÚ jsem se
odebral domu a níjakou dobu marodil.
Po níkolika dnech mne telefonicky nahaníli v praci. Volala
Obalovna v Chlumci, jestli jsem ochotnej zaplatit fakturu za
opravenı poskozenı vozovky mezi Hrenskem a Dícınem, ktere
jsem zavinil ja. Chvıli jsem lapal po dechu nez mi doslo, z e si
kamarad udílal legraci.
Od tž doby jsme okruhu DC é Ludvıkovice é Jetrichovice -
Mezna louka - Hrensko zacali rıkat s ikana.
TETA KLA RA,
aneb stezky manzelky horolezceě
A protoze vesele prı hody zazıvajı nejen drsnı lezci, ale i jejich
drahe polovicky ci prı telkynˇ, je zde druha rubrika vyhradnˇ
(anebo te mˇr vyhradnˇ) pro zeny.
Mila teto Klaro
AUTOR: SIMONA BURDOVA
AUTOR POST SCRIPTUM.: MICHAL BURDYCH BURDA
Konecní jsem se dostala k tomu,
abych Ti napsala. Letos jsme opít
níkolikrat vyrazili do skal v sestaví
š babinecÚ (tj. ta krasníjsı cast lidskeho
rodu s dítmi). Darilo se nam tak vselijak,
ale my nehledıme na níjaka ta cısla, stacı
nam ten š pocitÚ dobytı vrcholu.
Jenom pocası nas obcas trosku
zaskocilo. To naprıklad jednu
cervencovou stredu prijdeme na Anglicky parcık a ten nas hostı
typickym anglickym mrholenım Ř nu co, chvıli to vydrzıme,
trochu popolezeme a prıstí to bude lepsı. Dalsı stredu to jiz
nebylo mrholenı, ale píkny splouchanec. Nevadı, prıstí
pu jdeme radsi v –tery. Dvakrat to vyslo, ale potretı nas i to
–tery dostalo. Nechalo nas píkní dlouho cekat nez skaly oschly
a my mohli stanout na dalsı z mnoha krasnych skal.
P.S.
Pekny podzim Va m preje Simona.
Všta “(tj. ta krasnšjsı cast lidske ho rodu)–patrı doplnit o dodatek
“orientacnš, smyslovš a ö me nš vyvinuta–. Ale jinak nic proti tetam
Klaram.
Pro nevšdome BABINEC = TEAM B
Burdych
Dnes poprve
AUTOR: DANIELA DUSKOVA
VARNSDORF
10. srpen nezacınal nejlepe. Rozhodli jsme se, z e dnes
pu jdeme lezt do Ostrova. Prvnı co bylo, zapomníli jsme
pru vodce. Vyslali jsme nejmladsıho clena nası vypravy Ř
Vlastu.
Kdyz jsme si razili cestu houstım ke skalam, zavadila jsem
nohou o vosı hnızdo a jedna mi uvızla v sandale a cestu ven si
prımo vypıchala. Kdyz jsme prisli k vízım, kotnık stacil
napuchnout tak, z e jsem se sotva narvala do boty, ale
zachranila mne Evz enova lekarnicka s fernetem Ř samozrejmí
na nohu. (To je skody! Poznamka redakce.)
Na rozlezenı jsem si dala sedmu. Nebyva to u mne zvykem,
ale lıbila se mi. S mensım problemem byla dobyta. Prohlız eli
jsme dalsı víze, ale pripadaly mi nelezitelne. Az si Martin
s Vlastou vybrali jednu trojku. Rıkala jsem si, nebudu lezt
níjakou nejistínou 3. S Evz enem jsme si v pru vodci vybrali
sedmu s kruhem. Cesta zacınala mezi mechama a brızou.
Zacatek nic moc, ale hlavní, z e dolezu ke kruhu, alespon jedno
tutove jistínı. Od kruhu se mílo nalejzat na hranu a po nı
prımo na vrchol Ř krasna linie (jsem si rıkala). Ale krasne to
prestalo byt, kdyz hrana nebrala ani zleva ani zprava, zadna
smyce a 4 metry nad kruhem. Uz jsem zacala vibrovat
(strachy). Rekla jsem si, dolu to nejde, musım nahoru, ale to
jsem netusila, z e mi níco rupne pod nohama. Tak platilo to
prvnı Ř sla jsem dolu .
Cıtila jsem, jak se mi zveda z aludek, z e padam s lehkostı jen
do te doby, nez jsem se zarazila a trıskla sebou o stínu. A ani
nahodou jsem nemíla chuú to zkouset znovu. Nastístı to
odneslo jen koleno a naraz eny bok a muj kolega visel dva
metry nad zemı a jestí vıc odreny, nez ja. Oba dva jsme byli
radi, z e balıme a jdeme do tabora (hospoda). Cestou zacalo
silní prset. Moz na to bylo znamenı, abychom toho pro dnesek
nechali (hlavní ja).
A pocit z prvnıho padu? Pra la bych si, aby to bylo poprve a
naposledy (ale nebylo Ř 26.8. byl dalsı pad, ale tentokrat
kratsı).
Tak to je mu j prıb í h.
Nove cesty v Labskem udolı
OD NASEHO STAL”HO ZPRAVODAJE (VAISKA)
U STECKA VE Z: юCoз”Č RP VIIIb
Pıtrs a Rısa, Fany a Cyril, 5.8.2000
Vlevo od spary –ApollaŤstšnou pres BH na balkon. Hranou pres 3
BH se spojıme s –ApollemŤ. Spolecnš pokracujeme pres hodinu asi 5
km. Apollo letı doprava, my doleva k 5.BH. Pres dvš cerny dıry se
doplacame k letove draze “ApollaŤ, se kterym se konecnš u 2. kruhu
na všcne casy spojıme.
U STECKA VE Z: юArytrmieČ RP IXa
Rısa, Pavouk ň 1.RP, Pıtrs ň jistic, 9.8.2000
Z balkonu –BiorytmusuŤstredem stšny, pote doleva, nahoru a doleva
pres kruh a 6 BH k 6.jistšnı –BiorytmuŤa tım kam se vam zachce.
MONOLIT: юGuma GuarČ AF IXc
Cigan a Prca$, 12.8.2000
Pres 1.K “Zahnutyho stereaŤdoleva pres 5 K na vrch. Te maticky je
velice poucny Ásek mezi 4.a 5. kruhem.
CAO News 5

P.S.: pro kratsı kusy IXc a ti delsı to maj za XIIIc. Dobry, ne ?! Ja
jsem kratkej. Prca$
TERC: юRodinny vy letČ VII
Rısa a Eva Litochlebovi, 26.8.2000
Stredem stšny (2 BH) a mırnš vpravo trhlinkou a sokolıkem ke 3.BH.
RYBARSKA BASTA: юLžtajıcı CestmırČ VIIIa
Tomas Sobotka a Pajka Ryva, 2.9.2000
Nastup v prave casti masivu koutem na balkon (smycka) a stšnou pres
3 BH pode l prave hrany k poslednımu (6.BH) cesty –Rybı prstyŤ.
LABSKEJ PANIC (masıv hned za Labskou pannou): юVysma ta
hranaČ AF IXc
Tomas Sobotka a Ondrej Benes a Marenka a Honza Ruzickovi,
2.9.2000
Vyraznou hranou za Labskou pannou, zprava k l.BH a hranou pres
dalsı 2 BH na balkon ke 4.BH slanovacımu.
-vaiska-
Rumunska stena
Masiv cca 150 metru za Hnojovym domem.
1. Bena tska hrana VIIb-c.
Roman Kasparek str., Robert
Vytiska, 12.8.2000. Stšnou pri
hranš (2 kruhy) na
podvrcholovy balkon.
Libovolnš na temeno.
2. Projekt (Vostrel)
3. Bukuresďsky denık VIIa.
Roman Kasparek, Robert
Vytiska, 12.8.2000. V prave
casti masivu sparou na konec,
zleva stšnou po talırıch, na
hranu a tou (kruh) na temeno.
4. Karpatskž hry VIIIa.
Roman Kasparek str., Robert
Vytiska, 13.8.2000.
Pres 1. kruh “Benatske hrany–,
vyse vpravo stredem stšny (2 kruhy) do podvrcholove police. Zleva na
hranu vrcholove ho bloku a tou na temeno.
Frantisek
(nova víz Ř na vrcholu je kniha i slanak)
1. Stara cesta I
Fany Hochwalder
2. Komın I
Pavel Pavouk Cerny
4. Bio predpove° Ý3 IV
Pıtrs Lastovicka
Panic
(masiv nad Frantiskem)
Adrs pas skž orgie VIII
Pavouk x Pıtrs, Rısa, Fany, 20.8.2000
Od J takovou pšknou sirokou a previslou sparou pres 2 kruhy na
balkon. Doprava pres 3. kruh a stšnou pres 4 kruhy na vrchol. (4., 6. a
7. kruh je dodatecní pridan. Proto, pro urcity okruh lidı jako Spek, brı
Homolkovi apod., jako by tam nebyly.)
Nove cesty v OstrovÓ
OD NASEHO STAL”HO ZPRAVODAJE (KB)
PUSTY ZA MEK: Chvıle pro kvetinu VI
Karel Bšlina, R.Meffert, M.Borkovec, 10.9.2000
Pres jeden kruh na vrchol.
PUSTY ZA MEK: Spa ra ve stınu V
Karel Bšlina, R.Meffert, M.Borkovec, 10.9.2000
HROT: Sesty smysl VIIa
Karel Bšlina, R.Meffert, 9.9.2000
Pres dva kruhy na vrchol.
SLUNECNIVE Z: Nova cesta V
Karel Bšlina, R.Meffert, 9.9.2000
Divadelnı hra
Pohadka Mladı
Jan Slechta
Role: (dle abecedy)
Burusan, Durandon, Filius, Grizela,
Hate na, Lampardon, Marina, Sofia
-kb-
Jak jsme slıbili, tak cinıme. V tomto cısle CAO News vam
prinasıme prvnı dva obrazy divadelnı hry Poha dka mla dı od
autora Jana Cervenacka Slechty.
Poha dka mla dı aneb Obcanska nauka adeptu horolezecky ch
oddilu je 1. a zatım jediny dokonceny dıl trilogie "Na stare
cestíÚ. Druhy dıl ma nazev Vyuka starcu a 3. dıl Klub
du chodcu . Jak podotyka autor, vse po nacerpanı prıslusnych
zkusenostı. No a alias prvnıho dılu je take o tom, z e po 14
letech pu sobenı ve vedenı horolezeckeho oddılu (kadrove a
personalnı oddílenı) cıtı autor, z e by míl vídít níco o tom, jak
se radovat pri extatickych fazıch z ivotnıho cyklu oddılu a jak
nehazet flintu do z ita pri jeho fazıch kritickych, tj. napr.
hromadny vstup lovkyn, zamístnavatelu ev.
zakaznıku do rad clenske zakladny.
Prejeme hluboky umelecky zazitek.
1. OBRAZ
(VOJENSKA KORESPONDENCE - Stara parta )
CAO News 6

Hos i a ne kterř dıvky ze starř party si posılajı
korespondenci jsa ve zne ni C eskoslovenskou lidovou
arma dou resp. jsa na svobode .
Durandon:
Burusan:
Lampardon:
(touha po
dobrodruz stvı)
Jsem všznšm lidu,
ktery hydra strany svıra
porucık nenecha mš v klidu
a politruk mi spıla.
Muz stvo nebere mš
a mezi absıky jsem mlad
protivna zlost je ve mnš
a zadny kamarad.
Dšvce nepıse mi
a domu zatım nejezdım
a tak dobre je mi
jenom kdyz si snım.
Hory za plotem jsou,
je to dobrej flam,
byt v tšch horach sam.
Jsem pomocnık politruka
stabnı absolvent,
politruka prava ruka
mistr vyhod, preferencı, rent.
Ve mšstš mam zastavenı
v bytš pana kapitana
manz el panı doma nenı
opoustım ji casnš zrana.
Politicke skolenı
pak muz stvu ustšdrım
bez politruka svolenı
par spisu zpenšzım.
Zda kapitan je doma
dozvım se v pokladnš kina
cestou ze sbšrnych surovin.
Jak dravy ptak v kleci jaty
o to vıc tuz eb pravš mam
skoro nepadnou mi saty,
v hlavš mam nebetycny flam.
Neznam horsı všc nez nudu
a kamaradi zatım slouzı
tam kam ja nikdy nepudu,
moz na mš to trochu souzı.
Kaz dy den vystaveni zkouskam
ja v prırodš pouze bourkam.
Oni cnı pod jıcny raket.
Vsak bych to nebyl zrovna ja,
aby ovladla mš nalada,
jiz v nastup vola tšlo me .
Sofia:
Hatena:
pro mır vsak vrchol slasti.
A toho casu k ucenı,
ktere ho ja jsem prost
nez prijde nova zlost.
Nez podbızet se neknubu m
to radšj oddana tšm pravym
co skaly lezou, stavı du m,
byú pro jinou a jinde, ja vım.
Nez svu j snaset soucit hrany
to radšj drsna byt, ja vım,
z e pak nškdy slzy slany
vytecou, kdyz nic necıtım.
Jak rada bych ty slzy
pro vsemocne ho prince
toho sve ho ronila
v stšstı se cela topila.
Svobodou svou se zatım
skoro cela zakryvam
a prince tak tratım......
Jak trapı mne on kaz dym dnem
tım svym psım oddanım,
stava se mym strasnym snem
i ve chvılıch lıbanı....
Jak moc to vım, z e ublızım
mu strasnš moc, az reknu:
milacku mu j, dobrou noc,
ale tentokrat uz naposled.
Uz nechci slyset o statcıch
a o iluzıch nevsednıch
jez vsechny ke mnš smšrujı
by slysely hlas pochvalny.
Urcitš je uprımny
a nezaludny take tak,
vsak ja chci volna byt.....
2. OBRAZ
(MARNOTRATNA KLUBOVNA - Stara parta)
Lampardon:
Filius:
(Lampardon tajuplní mlcı)
I. VYSTUP
( Lampardonova sa zka )
Nebudu lez et, klecet, sedšt a nebudu stat...
A co budes tedy dšlat smım-li se ptat?
Filius:
(basa +
nasranost)
Co reknou mi, to udšlam
a všci kazit neumım,
tak cım dal vıc jsem uzıvan
a cım dal mın tak spım.
Az jednou nahle jaky div
Volna mam vıc nez dost:
sedıce v base taky z iv
a v hlavš klid a zadna zlost.
Tak nahle je mi v base lıp
nez pri obranš vlasti,
pro narod sice spatny vtip,
Hatena:
Sofia:
Lampardon:
Filius:
Burusan:
Jen tak po mıstnosti poletovat...
A bude to jenom v te to mıstnosti?
Vz dyú venku bylo by to ke zlosti.
Lampardon, hotovy dobrak od kosti.
A jestš by tu bylo,
o cem se v sazce nemluvilo
kolik z e se da tomu,
kdo druhe vyvede z bludu.
CAO News 7

Lampardon:
Stacı mi od kaz de ho pivo,
a potom vklidu prijdu si domu .
všcı, ktere se prodajı,
za všci, o nichz snım potajı.
Hatena:
Nalıt tš pivem, to nam za to stojı
a kdo se o sve pivo bojı
mohl by pri tve prıpadne prohre
pravš o to jedno mıti se dobre.
Durandon:
V tom je nejednotny svšt,
z e nškdo chce vsechno hned,
a nškdo to rozumnš odlozı,
az k tomu bude mıt podlozı.
Lampardon:
Rıka se Hate no mila "le pe"
vsak te„ v z ilach mi vzrusenım tepe,
prijımam navrh i z te to strany,
kaz de mu pivo, prohraju-li.
Burusan:
To ja nez bych se nacekal
radšji uzıvam jistotu,
protoz e ten kdo nespšcha,
castokrat unikl z ivotu.
Durandon:
Z te to hry, s laskavym svolenım
vynechte osobu mou,
nepocıtejte vy s mym prispšnım
stejnš jak ja s castkou vyhranou.
(vsichni se smutní dıvajı na Durandona)
Hatena:
No a te„ k všci Lampardone.
(Lampardon se rozepre mezi futry).
Lampardon:
Burusan:
Filius:
Hatena:
Sofia:
No a te„ podejte mi pivo, hrome.
Hle jaky vsivy trik
si na nas vymyslel ten fık.
Kdo by to do tlusúocha rek,
z e vsechny nas tak vypek.
A ja myslela, z e bude le tat,
jemu zatım stacı mezi futry nohama trepat.
Spatne je na tom jen,
z e dvere patrı dovnitr i ven.
Durandon
(k sobí): Tusil jsem cosi hloupe
na zdravy rozum skoupe .
Lampardon:
A te„ vsichni pivo sem,
to vypite mam jiz prıdavkem.
(Vsichni chodı do lednice, dílajı si carku, vyndavajı pivo a tvarı se
nesúastní.)
II. VYSTUP
( dialog Burusana s Durandonem)
(Lampardon mezitım vypil níkolik piv a povzbuzovan kolegy cosi
zacına vypravít)
Lampardon:
Hatena:
III. VYSTUP
(Lampardonuv prıbe h)
To kdyz se jelo do vsı cesat chmel,
nejeden mladenec nejedne dıvence stacil sebrat pel.
Odpusú ty mi chmelari slova ma bodna,
nasla-li se kvština ke sbıranı vhodna?
Lampardon (tajuplní):
Vz dy rano pred odpolednı smšnou,
chodil jsem daleko pres pole,
za dıvkou pomšrnš smšlou,
se kterou objevovali jsme se vesele.
(Hatena se chce na níco zeptat, ale Lampardon ji zadrzı)
A jak jsme se tak objevovali
mezı bylo i tehdy jestš mnoho,
zjistil jsem, z e nam to objevovanı
trvalo nakonec dlouho.
(nechapave pohledy,Lampardon vysvítluje dal)
Na jedne zabavš tanecnı
nahle byl jsem jen vzduch
traktorista dost konvencnı
uzıval dnu mych snah vzruch!
(jestí nechapavíjsı pohledy ostatnıch)
Od tšch dob jiz dnes poucen
nelze si jen tak hrat,
odvaz nš mec mıt vytasen,
po bitvš chces-li se smat.
Burusan
(k Durandonovi): A co vlastnš te„ ty brachu
provozujes v tom z ivotnım kvapu?
Sofie:
Lampardon:
Tys snad s traktoristou chtšl se prat?
Chtšl, ale to nebyla ta bitva o nız jsem mšl stat.
Durandon: Snazım se nedšlat všci ducha proste ,
co opakujı se dennš prostš poste ,
proto i nemam zadny zisk.
A ani nezkousım hloupy risk.
(vsichni chapou nebo dílajı z e chapou)
IV. VYSTUP
(Durandonuv monolog)
Burusan:
Durandon:
Pak je tu ale ta zvlastnı svızel
z e rada všcı je jenom za penıze.
Ja treba dšlam za penıze,
kdyz rozvıjı se i mu j duch
a mohlo by stat v knize:
jinak, z e polykal bych klidnš vzduch.
Durandon
(do neznama):
Jak mlatit prazdnou slamu
zde je navod, prosım cti:
Do Átvaru bu„ seskupen
a potom pokud moz no kaz dy den
utracej z ivot, jez a spi.
A mnš se nechce do takovyho flamu!
Burusan:
A ja zas pri te trose rutiny
porad mam na ocıch zamšny
(pokracovanı prıstí)
CAO News 8

Dne 17. za rıoslavil svř narozeniny (56) pome rne
zna my horolezec Reinhold Messner. Reinholde,
alespon dodatec ne , vs echno nejlepsı!
V y r o c ı
r ı j e n 2 0 0 0
Dne 2. rıjna oslavısvř kulatř narozeniny c lenka
CAO De cın Jaroslava Hora kova . Hodne s te stı,
la sky a spokojenosti Ti prejıkamara di z CAO!
Pouhř dva dny potř, 4. rıjna, na m o rok zesta rne
Jan Horacek Hora k (19), nade jny borec z CAO
De cın. Honzo, moc se neopij a aÁ Ti to leze!
Neuve ritelnych 71 let se 22. rıjna dozıva legenda
c eskřho horolezectvıRadan Kuchar. Prejeme
pevnř zdravıdo dalsıch let!
SUSKA SE.
-jch-
‣ Prımo se vı! Irence a Vaclavu Sojkovym z Chribske se
narodil konecnš kluk (po dvou dıvenkach!). Novy
ochranar je na cestš. Gratulujeme!!!
Holeinem. Konec pri zhorsujıcım se pocası a zvštsujıcı se
prıkrosti stšny 150 m pod perevalem (400 vyskovych metru
prostoupeno).
Pote hledanı a rekognoskace klıcove ho Áseku Ceske cesty
(centralnı pru stup Tan-Sanu od vychodu na zapad - to si
necham na Klub duchodcu ) s neÁspšsnym brodšnım reky
Cukul (vzal mš proud a odnesl 1 hu lku do Cıny) v Zemi nikoho
(bez mostu a tudız za pouz itı lanovky).
A nakonec sŘlo vystup na Pik Kocicka (asi 4550 m.n.m.,
zavšrecny kopec v nadherne oblasti Kulju Tau, obtız nost III,
tatranske lezenı na skalnı jehlu (asijske Svycarsko). O vsem se
chystam psat strucny cestopis (popis 14 velkych vandru do
hor), takz e Tvu j platek o nic neprijde!
Zdravı Cervenacek
TORRE PIAZ POLOVICNI
DOLOMITY, ITA LIE
ZA RI2000
K
r a sna stıhla všz “Torre Piaz–, nejnizsı “sestra–
slavnych Vajoletek v Dolomitech v Italii je polovicnı.
To, co vidıte na vyobrazene m pohledu, jiz nenı pravdou.
Poslednı tyden v srpnu doslo k mohutne mu odlomu cele bocnı
casti všz e a posle ze jejımu zrıcenı do Ádolı. Všz nynı nepu sobı
prılis stabilnım dojmem, v jejı spodnı casti se objevily dalsı
trhliny.
~ STRIPKY
ZONE ROUGE
FRANCIE
SRPEN 2000
P
rakticka rada pro vsechny, kdo budou mıt kdy cestu
v le tš do skalnıch oblastı jiz nı Francie:
Pri letosnı srpnove navstšvš nškolika oblastı se nam ve dvou
z nich (Mouries a Fontvieille) stalo, z e jsme narazili na
cervenou ceduli “ ZONE ROUGEř , kterou nelze po cesku
“nevidšt– (je na kaz de m druhe m stromš). Znamena zakaz
vstupu pod vysokou pokutou z du vodu castych pozaru (text je
psan ve ctyrech jazycıch). Toto omezenı platilo letos v obdobı
od 1.7. do 10.9. a dle mıstnıch informacı se opakuje
kaz dorocnš.
Pri pohledu na ohromne ohorele pozemky se nenı cemu divit.
Zvaz te tedy du kladnš termın sve ho vyjezdu nebo se informujte
u kamaradu , kterı jednotlive oblasti v le tš navstıvili.
KRA TCE Z KIRGIZIE
OD NASEHO DOPISOVATELE.
LETO 2000
V
Simona Burdova
Kirgizii jsem po strance lezecko-dobrodruz ne
absolvoval 3 etapy:
Nejprve opšt nezdareny pru stup ledovou stšnou perevalu
Metalurg (3B) na Pik Karakolskij, tentokrat spolu s Danem
Jestš nez jsme toto vsechno pri nasem zajezdu do Dolomit
zjistili, jsme na všz vylezli pšknou hranou od chaty Re Alberto.
Jedine , co nas trochu zaraz elo, bylo to, z e jsme vzbuzovali
vštsı pozornost, nez lezci na Vajoletkach za namiö
-jch-
VICEUCELOVY OSTROV
OSTROV U TISE
9. ZA RI2000
Z
denšk Vaishar vyuz il
bezvadnych sluz eb Campu
pod Cısarem v Ostrovš. Pred
lezenım si nechal ostrıhat svu j
bujary vlas zcuchany mnoha
vštry z expedice v Dolomitech.
Mıstnı pohledna brigadnice
Simonka odbornš a velmi
pšknš, i kdyz s provizornım
nacinım, pristrihla Zdenalovi
CAO News 9

hrıvu prımo pred terasou restaurace. Prıstš si pry prinese
vlastnı nadobıcko, a to pak teprve budou chlupy po Ostrovš
lıtat! Zdenšk (s druhy) si samou radostı z dobre vykonane ho
dıla zavdal mıstnı specialitu ň “ trina ct za sestna ctř . A to hned
nškolikrat.
Jak se nam pozdíji pochlubil Bigar Ř Simonka je jeho
š kolkovanouÚ neterı“
-jch-
NANGA PARBAT MESSNEROVI ODOLAL
PRAHA
10. SRPNA 2000
O
z a m š ru Reinholda Messnera zdolat Nanga Parbat
jsme vas informovali v CAO News 8. Nynı prinasıme
dalsı zpravy:
Pri sve m tretım vystupu na Nanga Parbat v Himalajıch
nedokazal legendarnı Reinhold Messner vystoupit na jeho
vrchol. Podle nšmecke ho denıku Zeit se musel ve vysce 7500
m, 600 m metru pod vrcholem, se svymi pru vodci obratit.
Ucastnık expedice Hans-Peter Martin vysvštlil, z e je k
sestupu prinutily nevhodne snšhove podmınky. Za tšchto
podmınek je zapotrebı desetinasobne Ásilı, aby clovšk
ukrajoval metr za metrem z celkove vysky hory. O ctyri tydny
drıve nebo klasickym stylem s vyskovymi tabory, s fixnımi
lany a s velkou expedicı by i pres vznikle neprıznive podmınky
bylo moz ne vrchol pokorit. Messner ale chtšl spolecnš se svym
bratrem Hubertem, s horskym vudcem Hansem-Peterem
Eisendlem a kameramanem Wolfgangem Thomasehtem bez
pomoci kyslıkovych prıstroju , 14 let po sve m vystupu na
poslednı osmitisıcovku, zdolat tuto 8125 vysokou horu bez
vyskovych taboru a novou cestou.
Nanga Parbat je osudovou horou legendarnıho premoz itele
vsech osmitisıcovek svšta. 29. cervna 1970 zde v lavinš prisel
o z ivot Messneru v bratr Gónter, Reinholdovi samotne mu
umrzlo sest prstu . O osm let pozdšji dokazal jako prvnı v
sŘlovystupu zdolat vrchol.
Messner, ktere mu bylo 17. zarı 56 let, vidı vysledek teto
prerusene expedice pozitivnš.
(podle nímeckeho denıku Zeit)
V ALPA CH ZAHYNULO 12 HOROLEZC˚ ZA TRI DNY
PARIZ / BERN
SRPEN 2000
Ve francouzskych a svycarskych Alpach zahynulo od nedšle
13.8. do stredy 16.8. nejme nš 12 lidı, prevaz nš horolezcu . Pri
nejvaz nšjsım nestšstı v Átery prislo o z ivot pšt osob na francouzske
stranš Mont Blanku. Pštici nšmeckych, italskych a francouzskych
horolezcu prekvapila ve vysi 3800 metru masa zledovatšle ho snšhu a
usmrtila je, informovala policie v Chamonix. Dalsı dva Italove a tri
Francouzi byli zranšni. Vsichni byli ve vypravš asi dvou desıtek osob.
Uz v pondšlı se pri sestupu z Mont Blanku zrıtili dva horolezci z
Parız e a jejich kolegynš. Patracı tymy navıc objevily mrtvolu 73lete ho
muz e, ktery prisel o z ivot zrejmš uz v nedšli.
Vyprostšn byl take 64lety Svycar, ktery se zrıtil do 400metrove
propasti.
Ve Svycarsku prisel o z ivot v Átery 23lety horolezec pri sestupu z
alpske ho vrcholu Clariden. V pondšlı nestšstı postihlo jeho kolegu pri
sestupu z Matterhornu, kdyz ho prekvapilo ve vysce asi 3900 metru
padajıcı kamenı.
-C TK-
(ILUSTRACNI FOTO ň VRCHOLOVY HREBEN MT. BLANC)
Josefu v zlepsovak pro extremisty
DOLOMITY / ITA LIE
ZARI 2000
E
xtre mnım odlehcenım sve ho expedicnıho kletru se v Italii
blyskl Jan Josef Palivec. Vcelku zname “co jsem zapomšl
nepotrebuji–doplnil o nškolik vlastnıch fint: Prednš odvrhl zbytecne
casti odšvu a to tak, z e vsechny (kromš oblıbene ho pletene ho
cyklisticke ho dresu, ktery mšl na sobš). Nedostalo se na hygienicke
potreby, prezu vky ani napr. na koralku (!). Maximum redukce doznala
prekvapivš i skladba potravin. A tak jsme jen nad hromadou
nejru znšjsıch nasich dobru tek tupš zırali, jak se to dšla: Roztrhnes
sacek s instantnı pole vkou, zaklonıs hlavu, otevres siroce Ásta, obsah
sacku vysypes do Ást a zapijes lokem vody z horske bystriny ň a je po
chutne m obšdšö
V Tatrach zahynul ma„arsky horolezec
VYSOKE TATRY
18. SRPNA 2000
V
e ctvrtek doslo v Tatrach k letos osme smrtelne nehodš.
29-lety ma„arsky horolezec neprez il 300 metru dlouhy pad z
mısta pod Sedielkem pod Lomnickym stıtem. Zachranari privolanı
jeho spolulezcem konstatovali uz jen smrt. Tšlo bylo z narocne ho
tere nu vyprostšno vrtulnıkem Letecke zachranne sluz by s pomocı
podvšsu se 120-metrovym lanem. Pad horolezce pravdšpodobnš
zpu sobily uvolnšne kameny.
Jestš jedna zprava z Tater
VYSOKE TATRY
27. SRPNA 2000
P
(podle slovenskeho denıku SME)
odle nacelnıka Tatranske horske sluz by Jozefa Janiga
zacına v poslednı dobš v praci tatranskych zachranaru
prevaz ovat pocet technicky narocnych zasahu . Napsal o tom patecnı
slovensky Dennık Pravda.
V druhe polovinš predchozıho tydne museli zachranari prove st
4 zachranne akce bšhem trı dnı. Nejobtız nšjsı byla podle Janiga
zachrana ma„arske ho horolezce pod Lomnickym stıtem (viz zprava
vyse): "Zasah pod Lomnickym stıtem byl jednou z nejnarocnšjsıch
akcı v poslednıch mšsıcıch–uvedl Janiga. Pšt zachranaru se vyvezlo
lanovkou na Lomnicky stıt, na hrebeni udšlali stand, z ktere ho do
tristametrove hloubky k uz mrtve mu ma„arske mu horolezci spustili
Tomase Petrıka, pıse Dennık Pravda. “Bez vrtulnıku by byli jen dvš
moz nosti. Bu„ tšlo vytahnout nahoru, co by bylo narocne , nebo ho
spustit dolu , co by znamenalo prodlouz enı zachranne akce na tri az
sest hodin. Rizikem bylo i to, z e se blız ila bourka a navıc tere n byl
CAO News 10

velmi rozbity a nestabilita kamennych bloku hrozila uvolnšnım a
ohroz enım zachranare,–popsal sloz itou situaci Janiga.
Nakonec musel pomoci vrtulnık popradskych zachranaru . “Ten
dosud na nejdelsım podvšsu v historii, ktery mšl delku 110 metru ,
odnesl zachranare i s tšlem mrtve ho horolezce k Zelene mu plesu.
Rekord v delce ocelove ho spustu prımo ve stšnš vsak patrı polskym
zachranaru m, kterı pred nškolika roky pri zachranne akci museli na
sebe navazat ocelove lanka s celkovou de lkou 800 metru ,–pıse denık.
Lavina na Huascaranu
PERU
25.SRPNA 2000
V
(podle slovenskeho denıku Pravda)
nedšli 19. srpna zasypala snšhova lavina na Huascaranu v
peruanskych Andach ctyri spanšlske inz enyry, odbornıky pres
pocıtace a komunikacnı technologie. Dva z nich byli zranšni lehce,
jeden tšz ce, tšlo ctvrte ho 32-lete ho horolezce bylo nalezeno horskou
sluz bou (USAM) v pondšlı ve vysce 5600 metru pod trımetrovou
vrstvou snšhu.
(podle agentury EFE)
K a m s n ım ?
AUTOR: JAN JOSEF PALIVEC
ILUSTRACE: ARCHIV REDAKCE
Po skoncenı jednoho
lehkeho cyklistickeho
treninku zacına krasny
letnı vecer. Dıvam se na
zapad slunce a
premyslım jak naloz it
s volnym casem. Tu mí
osvıtil napad, z e zkusım
vplout do praví se
probouzejıcıho nocnıho
z ivota Dícına.
Za chvıli jiz
loudavou chu zı prochazım centrem naseho místa po obou
brezıch Labe. Zklamaní vsak zjisúuji, z e z ocekavaneho
bourliveho nocnıho z ivota zbylo pouze skomırajıcı torzo. Jen tu
a tam potkavam pejskare se svymi ctyrnohymi pra teli. Nahle i
ja pociúuji nutkavou potrebu si ulevit, ale na rozdıl od pejsku
nemam kde! Netrpíliví patram po okolı kdyz tu muj zrak
spocinul na stojanu
s papırovymi pytlıky na
psı vykaly. U dalsıho
stojanu uz nenı cas na
jinou volbu, takz e si
chvatní trham dva
pytlıky. V prıstım
okamz iku jsem si do
jednoho ulevil a druhy
skvíle dılo dokoncil.
Za verem se chci
touto cestou omluvit
vs em pejsku m i psu m,
ze pouzıva m veci urcenž
pouze jim. Nicmžne
stejne se mi za tuto
troufalost pri lezenı
ve Frankenjure zakousl
jiny pes do ruky퍒
Cyklisticke casovky CAO DÓ cın
Pozvanka na sportovnı akci
Presnˇ po pul roce opˇt zmˇrı me sve sıly v cyklistickych
casovka ch. Termıny podzimnı ca sti jsou:
nedž le 24.9. casovka na 100 km
a utery 26.9. casovka do vrchu.
Trasy obou casovek i pravidla zusta vajı stejne , jako
v jarnı ca sti.
i
Nepropa sni svou sanci prodat, co jsi za 6
mž sıc˚ tvrdž natrenoval!!
(Blizsıinformace poda Cha ra, Uher.)
V zkaz pro Jaroslava Panocha:
C EKA NA S.
KALENDAR AKCI CAO DECIN
Tore, ozvi se!
Adresu najdes v tiraz i.
Chara
Nenı nutne vyhrat
ale zucastnit se...
- Cyklisticke casovky CAO Džcın ó v nedˇli 24.9.
casovka na 100 km, v ňtery 26.9. casovka do vrchu.
Trasa zusta va stejna , jako v jarnı ca sti. Nepropa sni
s anci prodat, co jsi za 6 mˇsıcu natre noval!! Info
Cha ra, Uher.
- Podzimnı dycha nek - 7.10. (?) Zavod na MTB
v okolı Srbske Kamenice a Vsemil. Pora da HK
Varnsdorf.
- ”Podzimnı lezenı Boren 2000 Jubilejnı X. rocnık
horolezecko - spolecenske akce, ve dnech 13.-15.
rı jna 2000, pora da CAO Dˇcın. Sraz ňcastnıku je
v pa tek 13. rı jna v restauraci Chata Boren (bude
upresnˇno ó v prı padˇ, ze chata bude zavrena , tak
v na draznı rest. v Kyselce). Ubytova nı ve vlastnıch
stanech na taboris ti pod Bornı. V patek a v sobotu
slavnostnı ohen, pres den lezenı, MTB nebo turistika
po okolı. Info Houba.
- Hreben Krusny ch hor na kolech - 21.10. Jiz
podruhe spolecnˇ prejedeme hreben Krus nych hor
na MTB. Vlakem z Dˇcına do Litvınova a odtud pres
Fla je po hrebenu zpˇt do Dˇcına. Info Houba, Uher.
- Horolezecky orientacnı zavod - 21.10. Tradicnı
podzimnı akce pora dana HK Dˇcın. Info Pospıs il
- Cela Bž la za nejkratsı cas - 29.10. Lezecky za vod
druzstev. Start je od kostela v Bˇle v nedˇli 29.10.
v 7.00 hodin. Cılem je zdolat v nejkratsım case vs ech
26 vˇzı v Bˇle (dle pruvodce z r. 1980). Info Houba,
Uher
- Bž h Laba kem - 4.listopadu 2000. Tradicnı bˇzecky
za vod pora dany HK Dˇcın. Start je jako vzdy od
horolezecke chaty v Dolnım Zlebu, trasa muzi 17 km,
zeny a dˇti polovicnı. Info Uher
CAO News 11

O K ꨙNKO
HK VARNSDORF
U POZORNE NI
PRO CLENY CAO DE CIN
Z CHYSTANYCH AKCI HK
rıjen
VARNSDORF
- za vod horskych kol “Podzimnı dycha nekÚ,
Srbska Kamenice
- lezenı v Jizerskych hora ch
- Poslednı slanˇnı Jetrichovice (25.-26.10.)
listopad - lezenı v Jizerskych hora ch
- horolezecky orientacnı bˇh, pora da HK Dˇcın
- bˇh Labskym ňdolım (Dˇcın)
JAK JIZ BYLO REC ENO V UVODU, DOCHA ZIV KONA NIODDILOVYCH
SCHĚZIK NA VRATU NA OBLIGA TNIPRVNISTREDY V M SICI. PRIS T I
ODDILOVA SCHĚZE PROB HNE 4. RIJNA 2000 V RESTAURACI ZA
V TREM. ZACA TEK SCHĚZE JE JAKO VZDY OD 18:00 HOD.
PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD.
NA PROGRAMU BUDOU FOTOGRAFIE Z LEZECKYCH AKCI,
VYHODNOCENICYKLISTICKYCH C ASOVEK, PRIPRAVA X. ROC NIKU
PODZIMNIHO LEZENIA DALSIAKCE!
TE SIM SE NA SETKANIS VAMI!
Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333
nebo mobil 0606 27 72 74
CAO News
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g io n u
Vy zva:
Hleda me touto cestou pro nas casopis sta le
zpravodaje (dopisovatele) z celeho
Severoceskeho kraje i z jiny ch region˚.
Za jemci pis te na adresu:
Redakce CAO News, Hrdinu 365, Dˇcın 32, 407 11
anebo volejte na telefonnı cıslo 0412 55 30 91.
Vas im ňkolem by bylo zpracova va nı kra tkych zpra v ci reporta zı
z dˇnı kolem horolezeckych (sportovnıch) oddılu, rozhovoru se
zajımavymi lidmi, aktualit i informacı o pripravovanych akcıch atp.
Jak jsme vas jiz informovali, rozsırili jsme redakcnı
radu a podarilo se na m sehnat nˇkolik sta lych zpravodaju
z nejblizsıho okolı ale i ze vzda lenˇjsıch kraju. Zda se, ze
forma sta lych zpravodaju muze hodnˇ zleps it obsahovou
stra nku casopisu. Sta le platı, ze velice ra di zverejnıme i
vas e zpra vy, cla nky, na zory, fotografie atd. Nemusı to byt
dlouhe elabora ty ó stacı kra tce co se kde dˇlo nebo bude
dıt. Velice bychom take privıtali informace o novych
cesta ch ( od I do XIIa..) z vas ich skal a oblastı.
Snad se va m tedy bude devıtka CAO News lıbit.
A az budete balit svuj expedic nıkletr, nezapomen te pribalit
blok a tuzku na vs echny ty kra snř za zitky, kterř Va s jiste na
cesta ch potkajı! My ostatnıse na ne te sıme!
Neoznacene prı spˇvky jsou dılem redakcnı rady.
Redakcnı rada se scha zı pravidelnˇ 15 minut pred zaha jenım schuze
CAO Dˇcın anebo dle potreby na zavola nı.
Chces byt IN? Tak c ti CAO News!!!
V prıstım cısle:
Novř cesty
Reporta z z jednř dalekř cesty
Pokrac ova nıPoha dky mla dı
Pravidelnř lezeckř rubriky
C tvrty prıbe h Jo, to jsem jes te pil
Informace z regionu
a mnoho dalsıhoě
CAO News - C asopis horolezecke ho oddılu CAO Dˇcın ó Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu ó Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın
XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753 - Na klad: neuveden ó Sazba: Microsoft„ Word 2000 ó Zdarma
Climbing ó Adventure - Outdoors
CAO News 12