AUDITOR 3/2008 - Komora auditorů České republiky

AUDITOR 3/2008 • strana 31
V průběhu období 2 společnost prodala cenný papír A za 140.
Reálná hodnota cenného papíru B byla k datu rozvahy tohoto
období 170.
Před prodejem cenného papíru A je nutno provést jeho
přecenění (10) do fondu z přecenění. Po prodeji cenného
papíru A je nutno zúčtovat výsledkově částku 40, která
byla doposud vykázána ve fondu z přecenění.
Prodej cenného papíru je zaúčtován:
MD Peníze 140
MD Fond z přecenění 40
D Cenný papír A 140
D Zisk z prodeje cenného papíru 40
Zúčtování částky 40 se nazývá reklasifikační úprava a je
nutno ji podle požadavků IAS 1 zveřejnit v příloze.
Rozvaha společnosti ke konci období 2 by měla tento
tvar:
Peníze - 60
Cenné papíry 170
Rozvaha společnosti
Výsledek 40
Fond z přecenění 70
Pokud by společnost prezentovala Výkaz o úplném výsledku
v jednom výkazu a reklasifikační úpravy zveřejňovala
v příloze, měl by Výkaz o úplném výsledku za období 2
tento tvar (šipkou je označena reklasifikační úprava):
Skupina XYZ – Výkaz o úplném výsledku
za období končící ...
(prezentovaný v jednom výkazu)
Období 2 Období 1
Tržby
Náklady na prodeje
Hrubá marže
…….
Zisk z prodeje cenného papíru 40
…….
ZISK ZA OBDOBÍ 40 0
Ostatní úplný výsledek:
Realizovatelná finanční aktiva -10 80
.........
Ostatní úplný výsledek za období -10 80
ÚPLNÝ VÝSLEDEK
ZA OBDOBÍ CELKEM
30 80
V příloze za období 2 by pak společnost zveřejnila tento
rozbor Ostatního úplného výsledku:
Období 2
Celkem
Období 1
Celkem
Ostatní úplný výsledek:
Realizovatelná
finanční aktiva:
Zisky vzniklé
v průběhu roku
30 80 80
Minus: Reklasifikační
úpravy (ztráty zahrnuté
do výsledku)
-40 -10
V předcházejícím příkladu byla reklasifikační úprava vysvětlena
na problematice zúčtování fondu z přecenění realizovatelného
cenného papíru (Available for Sale). Kromě této oblasti mohou
reklasifikační úpravy vznikat ještě v těchto situacích:
• Při vyřazení zahraniční jednotky mateřskou společností podle
IAS 21, kdy je fond z kursových rozdílů zúčtován výsledkově.
• V situaci, kdy zajišťovaná budoucí transakce ovlivní výsledek
podle IAS 39, a fond ze zajištění peněžních toků
je zúčtován výsledkově.
Naopak, reklasifikační úpravy nevznikají, pokud dochází
k těmto pohybům ve fondech:
• Při změnách ve fondu (přírůstku) z přecenění pozemků,
budov a zařízení podle IAS 16 a nehmotných aktiv podle
IAS 38, protože tento fond je podle příslušných standardů
zúčtován proti nerozděleným ziskům (tedy nikoli
výsledkově).
• Při změnách ve fondu z aktuárských zisků a ztrát z definovaných
plánů penzijních požitků, které se účtují do
nerozdělených zisků v období, kdy je účtována příslušná
změna ve fondu.
Daňové dopady
Společnost musí podle IAS 1 zveřejnit daňové dopady vztahující
se k jednotlivým komponentám ostatního úplného výsledku.
Tento požadavek se týká nejčastěji odložené daně podle
IAS 12 Daně ze zisku. Podle IAS 12 platí pravidlo, že pokud
odložená daň souvisí s výsledkovou operací, účtuje
se výsledkově; pokud však odložená daň souvisí s operací,
která se účtuje rozvahově (do fondu ve vlastním kapitálu),
účtuje se rozvahově. Odložená daň vzniklá nebo zúčtovaná
v příslušném období je tudíž součástí ostatního
úplného výsledku.
Problematiku vysvětlíme opět na příkladu.
PŘÍKLAD
Předpokládejme, že společnost v období 1 koupí pozemek
za 1 000 a realizovatelný cenný papír (Available for
Sale) za 500. Společnost používá pro pozemek model
přecenění. K datu rozvahy byly tržní ceny pozemku a cenného
papíru: