You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Adresa redakce: <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong>, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: silva@bohemica.cz, www.bohemica.cz<br />
„Český les“ - měsíčník o lese a zvěři<br />
• Libereckem od Lužických hor po Krkonoše<br />
• Aktuální problémy lesního školkařství<br />
SBB<br />
• Z bývalé střelnice<br />
se stala obora<br />
Židlov<br />
• Do Harrachova<br />
Vás zve Šindelka<br />
1<strong>2005</strong><br />
cena 24,- Kč<br />
Malebnou západní branou do Krkonoš jsou Mumlavské vodopády nad Harrachovem<br />
foto J. Junek
www.halali-pojistovna.cz<br />
info@halali-pojistovna.cz<br />
LEDEN MùSÍC<br />
ÚNOR<br />
B¤EZEN<br />
DUBEN<br />
KVùTEN<br />
âERVEN<br />
Dny t˘dnÛ<br />
T˘den Dekáda Mûsíc âtvrtl.<br />
pracovních<br />
ãíslo<br />
prac. dnÛ<br />
ãíslo<br />
prac. dnÛ<br />
Po Út St ât Pá So Ne<br />
1 2 53 -<br />
3 4 5 6 7 8 9 1 5 1 6<br />
10 11 12 13 14 15 16 2 5<br />
17 18 19 20 21 22 23 3 5<br />
2 8<br />
24 25 26 27 28 29 30 4 5 3 7<br />
31<br />
1<br />
5<br />
1 2 3 4 5 6 4 4 8<br />
7 8 9 10 11 12 13 6 5<br />
14 15 16 17 18 19 20 7 5 5 6<br />
21 22 23 24 25 26 27 8 5<br />
6 6<br />
28<br />
1<br />
9<br />
1 2 3 4 5 6 4 7 8<br />
7 8 9 10 11 12 13 10 5<br />
14 15 16 17 18 19 20 11 5 8 6<br />
21 22 23 24 25 26 27 12 5<br />
9 8<br />
28 29 30 31<br />
3<br />
13<br />
1 2 3 1<br />
10 6<br />
4 5 6 7 8 9 10 14 5<br />
11 12 13 14 15 16 17 15 5 11 8<br />
18 19 20 21 22 23 24 16 5<br />
25 26 27 28 29 30<br />
5 12 7<br />
17<br />
1 -<br />
2 3 4 5 6 7 8 18 5 13 7<br />
9 10 11 12 13 14 15 19 5<br />
16 17 18 19 20 21 22 20 5<br />
14 8<br />
23 24 25 26 27 28 29 21 5 15 7<br />
30 31<br />
2<br />
22<br />
1 2 3 4 5 3<br />
16 8<br />
6 7 8 9 10 11 12 23 5<br />
13 14 15 16 17 18 19 24 5 17 6<br />
20 21 22 23 24 25 26 25 5<br />
27 28 29 30 26 4 18 8<br />
Rok má 253 pracovních dnů,<br />
tj. 2024 pracovních hodin<br />
2080 včetně placených svátků<br />
* placený svátek<br />
ãíslo<br />
dnÛ<br />
hodin<br />
1<br />
2<br />
3<br />
4<br />
5<br />
6<br />
21 168<br />
20 160<br />
22 176<br />
+1* +8*<br />
21 168<br />
22 176<br />
22 176<br />
dnÛ<br />
hodin<br />
I.<br />
63<br />
+1*<br />
504<br />
+8*<br />
II.<br />
65<br />
520<br />
MYSL – 1-01 Roční výkaz o honitbě a lovu zvěře za<br />
rok 2004 a jarním stavu zvěře k 31. 3. <strong>2005</strong>.<br />
V termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti<br />
(krajský úřad) provést jarní sčítání zvěře.<br />
V·EOBECNÁ POJI·ËOVNA, a.s.<br />
Vám přeje klid a bezpečí pro Vaší rodinu v novém roce <strong>2005</strong><br />
117 18 PRAHA 1, Jungmannova 32/25, Zelená linka: 800 130 649, fax: 224 948 475, http://www.halali-pojistovna.cz, e-mail: info@halali-pojistovna.cz<br />
DOBY LOVU ZVù¤E<br />
Myslivecké<br />
plánování<br />
a statistika<br />
LISTOPAD ¤ÍJEN ZÁ¤Í SRPEN âERVENEC MùSÍC<br />
PROSINEC<br />
Dny t˘dnÛ<br />
Po Út St ât Pá So Ne<br />
1 2 3 26 5<br />
4 5 6 7 8 9 10 27 3<br />
11 12 13 14 15 16 17 28 5<br />
18 19 20 21 22 23 24 29 5<br />
25 26 27 28 29 30 31 30 5<br />
1 2 3 4 5 6 7 31 5<br />
8 9 10 11 12 13 14 32 5<br />
15 16 17 18 19 20 21 33 5<br />
22 23 24 25 26 27 28 34 5<br />
29 30 31<br />
3<br />
35<br />
1 2 3 4 2<br />
5 6 7 8 9 10 11 36 5<br />
12 13 14 15 16 17 18 37 5<br />
19 20 21 22 23 24 25 38 5<br />
26 27 28 29 30<br />
4<br />
39<br />
1 2 -<br />
3 4 5 6 7 8 9 40 5<br />
10 11 12 13 14 15 16 41 5<br />
17 18 19 20 21 22 23 42 5<br />
24 25 26 27 28 29 30 43 4<br />
31<br />
1<br />
44<br />
4<br />
1 2 3 4 5 6<br />
7 8 9 10 11 12 13<br />
14 15 16 17 18 19 20<br />
21 22 23 24 25 26 27<br />
28 29 30<br />
1 2 3 4<br />
48<br />
5 6 7 8 9 10 11<br />
12 13 14 15 16 17 18<br />
19 20 21 22 23 24 25<br />
26 27 28 29 30 31<br />
45 5<br />
46 4<br />
47 5<br />
3<br />
2<br />
49 5<br />
50 5<br />
51 5<br />
52 4<br />
PLÁNOVÁNÍ VE SMYSLU ZÁKONA O MYSLIVOSTI č. 449/2001 Sb. A VYHL. MZe č. 553/2004 Sb.<br />
Výsledek sčítání oznámit do 5 dnů orgánu státní<br />
správy myslivosti a držiteli honitby.<br />
Na základě výsledků sčítání zvěře vypracovat plán<br />
mysliveckého hospodaření v honitbě.<br />
T˘den Dekáda Mûsíc âtvrtl.<br />
pracovních<br />
ãíslo<br />
prac. dnÛ<br />
ãíslo<br />
prac. dnÛ<br />
19 4<br />
20 8<br />
21 7<br />
22 8<br />
23 7<br />
24 8<br />
25 7<br />
26 7<br />
27 7<br />
28 6<br />
29 8<br />
30 6<br />
31 8<br />
32 5<br />
33 8<br />
34 7<br />
35 7<br />
36 7<br />
ãíslo<br />
dnÛ<br />
hodin<br />
7<br />
8<br />
9<br />
10<br />
11<br />
12<br />
19<br />
+2*<br />
152<br />
+<br />
16*<br />
23 184<br />
21 168<br />
+1* +8*<br />
20 160<br />
+1* +8*<br />
21 168<br />
+1* +8*<br />
21 168<br />
+1* +8*<br />
dnÛ<br />
hodin<br />
III.<br />
63<br />
+3*<br />
504<br />
+24*<br />
IV.<br />
62<br />
+3*<br />
496<br />
+24*<br />
Myslivecké<br />
plánování<br />
a statistika<br />
V pronajatých honitbách předložit plán držiteli honitby<br />
k vyjádření. Odsouhlasený plán mysliveckého hospodaření<br />
zaslat místně příslušnému orgánu státní<br />
správy myslivosti.<br />
15. 3. – 15. 4. Krocan divoký (pouze krocan)<br />
16. 5. – 30. 9. Srnec obecný (srnec)<br />
1. 7. – 28. 2. Straka obecná<br />
1. 7. – 28. 2. Vrána obecná<br />
1. 8. – 15. 1. Jelen evropský (jelen, laň, kolouch)<br />
1. 8. – 15. 1. Sika japonský (jelen, laň, kolouch)<br />
1. 8. – 31.12. Muflon (muflon, muflonka, muflonče)<br />
1. 8. – 31.12. * Prase divoké (kňour, bachyně)<br />
1. 8. – 31.10. Holub hřivnáč<br />
16. 8. – 31.12. Daněk skvrnitý (daněk, daněla, danče)<br />
16. 8. – 31.12. Sika Dybowského (jelen, laň, kolouch)<br />
16. 8. – 15. 1. Husa běločelá<br />
16. 8. – 15. 1. Husa velká<br />
1. 9. – 15. 1. Husa polní<br />
1. 9. – 30.11. Kachny (Kachna divoká, Polák velký, Polák chocholačka)<br />
1. 9. – 30.11. Lyska černá<br />
1. 9. – 31.12. Jelenec běloocasý (jelen, laň, kolouch)<br />
1. 9. – 31.12. Koza bezoárová (kozel, koza, kůzle)<br />
1. 9. – 31.12. Srnec obecný (srna, srnče)<br />
1.10. – 30.11. * Jezevec lesní<br />
1.10. – 30.11. Kamzík horský (kamzík, kamzice, kamzíče)<br />
1.10. – 31.12. Krocan divoký (krocan, krůta)<br />
16.10. – 15. 3. Bažant královský (kohout)<br />
16.10. – 31.12. Bažant královský (slepice) jen v bažantnicích<br />
16.10. – 31.12. Bažant obecný (kohout) lov odstřelem<br />
16.10. – 31. 1. Bažant obecný (kohout i slepice)<br />
jen v bažantnicích lov odstřelem<br />
1. 1. – 31. 1. Bažant obecný lov odchytem<br />
1. 2. – 31. 3. Bažant obecný, lov odchytem jen v bažantnicích<br />
1. 9. – 31.12. Bažant obecný, lov loveckými dravci<br />
1.11. – 31.12. * Králík divoký<br />
1.11. – 28. 2. * Kuna lesní, Kuna skalní<br />
1.11. – 28. 2. Ondatra pižmová<br />
1.11. – 31.12. * Zajíc polní lov odstřelem<br />
1. 1. – 31. 1. Zajíc polní lov odchytem<br />
1. 9. – 31.12. Zajíc polní lov loveckými dravci<br />
Celoročně: liška obecná, sele a lončák prasete divokého.<br />
V oborách všechny druhy zvěře, pro které byla obora zřízena.<br />
Zvěř označená * má vyjímky z dob lovu podle §2 vyhlášky MZe<br />
č. 245/2002 Sb. – ve znění vyhl. č. 480/2002 Sb.
9<br />
6<br />
7<br />
Obsah<br />
<strong>2005</strong>1<br />
LIBERECKÝ KRAJ:<br />
4 • 4. díl seriálu „Lesnictví a myslivost<br />
v regionech ČR“<br />
4 • ZELENÉ STRÁNKY Libereckého kraje<br />
6 • LIBERECKÝ kraj - pestrá mozaika informací od historie po přírodu<br />
• O lesním hospodářství v Libereckém kraji (6)<br />
7 • O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s.p., Ing. Ludvík Řičář (7)<br />
• Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou<br />
8 • Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek<br />
• V lesích hor a podhůří v okolí Liberce<br />
9 • Malé putování lesy LS Česká Lípa<br />
• Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? (9)<br />
10 • Na Liberecku sídlí školky Dendria (10a)<br />
• Co je nového v SOUL a U Hejnice? (10b)<br />
10a<br />
11 • V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! (11)<br />
12 • Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás (12)<br />
• Velký den Ing. Petra Kadlečka<br />
12 • Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor<br />
• Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích<br />
POHLEDY DO NAŠICH LESŮ Z TURISTICKÝCH STEZEK:<br />
14 • Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání (14)<br />
15 • Z tankové střelnice Židlov se stala obora - Myslivost a turistika<br />
se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance (15)<br />
16 • Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje (16)<br />
17 • Ještědský klen<br />
AKCE - PROJEKTY - VÝSTAVY:<br />
18 • Aktuální problémy lesního školkařství České republiky<br />
• Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka (18)<br />
19 • Výstava EUROFOREST <strong>2005</strong> v novém stylu<br />
• Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získálo certifikát FSC<br />
20 • Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii (20) • Nadace Partnerství<br />
rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty • Bavorské státní lesy<br />
procházejí rozsáhlou reformou • Mezinárodní projekt lesní pedagogiky<br />
ZPRACOVÁNÍ DŘEVA:<br />
21 • Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit (21)<br />
22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI<br />
• ... Kalamita na Slovensku ... (22)<br />
23 INZERCE, CENÍK INZERCE<br />
26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE<br />
18<br />
14<br />
10b<br />
9a<br />
12<br />
16<br />
15<br />
22<br />
21<br />
20<br />
SBB<br />
3
LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR<br />
4<br />
15. dílný seriál „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“<br />
Přinášíme Vám čtvrtou část seriálu<br />
„Lesnictví a myslivost v regionech<br />
ČR“. V každém čísle uvádíme<br />
základní informace o lesnictví a mylivosti<br />
v daném kraji. Cílem seriálu je<br />
poskytnout čtenářům ucelený soubor<br />
informací o lesnictví a myslivosti<br />
v jednotlivých regionech. Součástí<br />
každého čísla je i regionální adresář<br />
institucí a firem „Zelené stránky“.<br />
Zaměření předchozích čísel:<br />
10/2004 Hlavní město Praha,<br />
11/2004 Karlovarský kraj,<br />
12/2004 Královéhradecký kraj.<br />
V čísle 1/<strong>2005</strong> se věnujeme<br />
Libereckému kraji.<br />
V čísle 2/<strong>2005</strong> se zaměříme na<br />
Moravskoslezský kraj (včetně<br />
zpracování kalamit a využití dříví).<br />
V tomto roce budou čísla dále zaměřená<br />
na následující regiony Olomoucký<br />
(č. 3), Pardubický (4),<br />
Středočeský (5), Plzeňský (6),<br />
Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský<br />
(9), Jihomoravský (10) a Zlínský<br />
(11). V čísle 12/<strong>2005</strong> přeneseme<br />
Školy, vzdělávání<br />
Schulen / Schools<br />
Střední odborná škola, Střední odborné<br />
učiliště, Odborné učiliště, Učiliště<br />
a Praktická škola Lomnice nad<br />
Popelkou, Antala Staška 213, 512 51<br />
T/F 481 671 262, E isslom@jicinet.cz<br />
W www.lomnicenadpopelkou.cz/iss<br />
• nabízí tříletý učební obor<br />
Mechanizátor lesní výroby<br />
• tříletý učební obor<br />
Krajinář, krajinářka<br />
• dvouletý učební obor Lesní výroba<br />
Střední odborné učiliště Harrachov<br />
Anenské údolí 155, 512 46 Harrachov<br />
T 481 529 049, T/F 481 529 488<br />
E soulha@vol.cz<br />
W mujweb.cz/skolstvi/soul<br />
učební obory:<br />
• mechanik opravář<br />
• automechanik<br />
• technické služby v autoservisu<br />
studijní obor:<br />
• podnikání v technických povoláních<br />
viz článek na s. 10<br />
Střední odborné učiliště lesnické Hejnice,<br />
Lázeňská 349, 463 62 Hejnice<br />
T 482 322 204, 482 322 464,<br />
T/F 482 322 204 viz článek na s. 11<br />
E info@soul-hejnice.cz<br />
W www.soul-hejnice.cz<br />
• učební obory: Mechanizátor lesní<br />
výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník,<br />
zahradnice, Krajinář, krajinářka<br />
Státní správa, ústředí<br />
State, headquarters / Statliche Unternehmen<br />
Krajský úřad Libereckého kraje<br />
odbor životního prostředí a zemědělství,<br />
oddělení lesního hospodářství<br />
a myslivosti, U Jezu 642/2a, 460 01<br />
Liberec, T 485 226 111, 485 226 423,<br />
F 485 226 330<br />
E info@kraj-lbc.cz<br />
karel.pop@kraj-lbc.cz<br />
W www.kraj-lbc.cz<br />
závěrečnou rekapitulaci a vazby na<br />
Evropskou unii.<br />
Regionální lesnický a myslivecký<br />
adresář vychází v podobě obdobné<br />
jako na Zelených stránkách v našem<br />
kalendáři. Základní řazení adres je<br />
provedeno do 19 rubrik (ne všechny<br />
jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou<br />
adresy řazeny jednak abecedně, případně<br />
podle zaměření a podle PSČ.<br />
11/04<br />
6/05<br />
7/05<br />
10/04<br />
5/05<br />
9/05<br />
1/05<br />
Okresy (bývalé): Česká Lípa,<br />
Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily<br />
• Městský úřad Česká Lípa, Odbor životního<br />
prostředí, oddělení ochrany přírody<br />
a krajiny, Nám. T. G. Masaryka 1,<br />
470 01 Česká Lípa, W www.mucl.cz<br />
T 487 881 101 - vedoucí odd.<br />
- Ing. Jiří Smékal, E smekal@mucl.cz;<br />
T 487 881 269 - lesní hospodářství<br />
- Pavel Klíma DiS., E klima@mucl.cz,<br />
T 487 881 162 - myslivost<br />
- Marta Jiránková, E jirankova@mucl.cz<br />
• Městský úřad Jablonec nad Nisou,<br />
oddělení životního prostředí<br />
Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec<br />
T 483 357 111; F 483 357 353;<br />
lesy, myslivost, rybářství:<br />
Fiala Richard, Ing., T 483 357 376,<br />
E fiala@mestojablonec.cz<br />
W www.mestojablonec.cz<br />
• Magistrát města Liberce, OŽP<br />
- Oddělení ochrany přírody a krajiny<br />
nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec<br />
T 485 243 111, F 485 243 113<br />
E podatelna@magistrat.liberec.cz<br />
W www.liberec.cz<br />
• Městský úřad Semily, Odbor místního<br />
hospodářství a životního prostředí<br />
Husova 82, 513 01 Semily<br />
T 481 629 211, F 481 622 534,<br />
státní správa lesů a myslivosti:<br />
Jaroslav Blažík, T 481 623 791,<br />
E blazik@mu.semily.cz<br />
W www.semily.cz<br />
Obce s rozšířenou působností:<br />
= okresy + tyto další:<br />
Frýdlant, Jilemnice, Nový Bor, Tanvald,<br />
Turnov, Železný Brod<br />
• Městský úřad Frýdlant,<br />
Oddělení životního prostředí<br />
T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant<br />
T 482 464 011; F 482 312 053; GSM<br />
T-Mobile 603 413 121, Eurotel 721 328<br />
884, Oscar 608 477 634; Lesy, myslivost<br />
- Otakar Vaněk: T 482 464 026,<br />
E otakar.vanek@mu-frydlant.cz<br />
E mesto@mu-frydlant.cz<br />
W www.frydlantvc.cz<br />
12/04<br />
8/05<br />
4/05<br />
Regionální<br />
zaměření čísel<br />
3/05<br />
2/05<br />
10/05 11/05<br />
• Městský úřad Jilemnice, Masarykovo<br />
náměstí 82, 514 01 Jilemnice<br />
T 481 565 111, F 481 565 222<br />
E podatelna@mesto.jilemnice.cz<br />
W www.jilemnice.cz<br />
• Městský úřad Nový Bor, Odbor životního<br />
prostředí, n. Míru 1, 473 01 Nový<br />
Bor, T 487 712 311, F 487 726 160,<br />
lesní hospodářství:<br />
Svoboda Josef - T 487 712 438,<br />
E jsvoboda@novy-bor.cz<br />
posta@novy-bor.cz<br />
W www.novy-bor.cz<br />
• Městský úřad Tanvald,<br />
Stavební úřad a životní prostředí,<br />
Palackého 359,<br />
468 41 Tanvald, T 483 369 511,<br />
483 369 523, F 483 369 512<br />
E m<strong>eu</strong>@tanvald.cz<br />
W www.tanvald.cz<br />
• Městský úřad Turnov, Odbor životního<br />
prostředí, správa městských lesů<br />
Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov<br />
T 481 366 111, GSM: 602 651 450<br />
(Eurotel), 737 204 264 (T-Mobile), 608<br />
980 970 (Oskar);<br />
státní správa lesů a myslivosti<br />
- Ing. Jan Čihák: T 481 366 158,<br />
E j.cihak@mu.turnov.cz;<br />
městské lesy (19 ha) Ing. Hana Malá:<br />
T 481 366 152, E h.mala@mu.turnov.cz<br />
E mu@turnov.cz<br />
W www.turnov.cz<br />
• Městský úřad Železný Brod, Odbor<br />
životního prostředí, nám. 3. května 1,<br />
468 22 Železný Brod<br />
T 483 333 911;<br />
vedoucí ŽP - Brožek Miroslav:<br />
T 483 333 924<br />
E m.brozek@zelbrod.cz<br />
W www.zeleznybrod.cz<br />
Obce s pověřeným obecním úřadem:<br />
Český Dub, Cvikov, Doksy, Hodkovice<br />
nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou,<br />
Chrastava, Jablonné v Podještědí,<br />
Lomnice nad Popelkou, Mimoň,<br />
Nové Město pod Smrkem,<br />
Rokytnice nad Jizerou<br />
Katalog obsahuje pouze adresy<br />
těch subjektů, které zaslaly vyplněný<br />
dotazník nebo jinak potvrdily údaje<br />
do adresáře v našem kalendáři.<br />
Příspěvky a objednávky inzerce<br />
do č. 2/<strong>2005</strong>, které bude zaměřeno na<br />
Moravskoslezský kraj, posílejte do<br />
21. ledna. Jednotlivá čísla jsou podle<br />
zaměření cíleně distribuována všem<br />
potencionální zájemcům a zákazníkům<br />
(měsíčně 10 000). Prezentace<br />
a inzerce se Vám určitě vyplatí!<br />
Pokud máte zájem o zveřejnění adresy<br />
v následujících dílech regionálního<br />
adresáře, dejte nám vědět na adresu<br />
redakce.<br />
Kromě reportáží a rozhovorů<br />
každou část seriálu doprovází množství<br />
fotografií. Pro zpestření spektra<br />
našich spolupracovníků redakce i čtenáři<br />
uvítají články a fotografie od<br />
autorů z příslušných regionů. Vedle<br />
regionální tématiky samozřejmě<br />
budeme i nadále přinášet četné informace<br />
o aktuálních tématech a zajímavostech.<br />
Těšíme se tedy na Vaše příspěvky<br />
a spolupráci.<br />
GREEN PAGES - Liberec region / die Grüne Seiten - Region Liberec<br />
ZELENÉ STRÁNKY LIBERCKÉHO KRAJE<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />
Staropramenná 17, Praha 5<br />
tel./fax 257 327 829<br />
mobil 721 500 495<br />
e-mail: silva@bohemica.cz<br />
Lesy České republiky, s. p.<br />
W www.lesycr.cz<br />
• Krajský inspektorát Liberec<br />
Sokolská 22, 461 13 Liberec 1<br />
T 485 113 052, F 485 113 117,<br />
GSM 724 524 974<br />
E oi36@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />
• Lesní správa Česká Lípa<br />
Dolní Libchava 10, 470 11 Česká Lípa<br />
T/F 487 823 997, GSM 724 524 991<br />
E ls239@lesycr.cz viz článek na s. 9<br />
• Lesní správa Frýdlant<br />
Žitavská 3276,<br />
464 01 Frýdlant v Čechách<br />
T 482 312 711, F 482 312 571,<br />
GSM 605 224 650<br />
E ls249@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />
• Lesní správa Jablonec nad Nisou<br />
ul. Novoveská 61, 466 01 Jablonec<br />
T/F 483 313 325, GSM 724 523 084<br />
E ls247@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />
• Lesní správa Ještěd<br />
Sokolská 1383/37, 460 01 Liberec 1<br />
T 482 771 104, F 485 113 053,<br />
GSM 724 523 069<br />
E ls246@lesycr.cz viz článek na s. 8<br />
Společnost přátel přírody<br />
Tř. Svobody 243/58, 460 15 Liberec<br />
T/F 482 751 195<br />
E spp@cmelak.cz<br />
W www.cmelak.cz www.sojh.cz<br />
Správy chráněných krajinných oblastí:<br />
• Správa CHKO Jizerské hory<br />
U jezu 10, 460 01 Liberec<br />
T 482 428 999, 482 428 997,<br />
F 482 428 998<br />
E jizhory@schkocr.cz<br />
• Správa CHKO Lužické hory<br />
Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí,<br />
T 487 762 356, 487 762 355<br />
(ved.), F 487 762 355<br />
E luzhory@schkocr.cz<br />
• Správa CHKO Český ráj<br />
Dvořákova 294, 511 01 Turnov<br />
T 481 322 292, 481 321 900,<br />
F 481 321 578<br />
E ceskyraj@schkocr.cz<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
Správa Krkonošského národního parku,<br />
Muz<strong>eu</strong>m lesnictví a myslivosti,<br />
ŠINDELKA - u autobusového nádraží,<br />
512 46 Harrachov<br />
T/F 481 529 188 - Informační středisko<br />
Správy KRNAP v Harrachově<br />
E tesharrachov@quick.cz<br />
W www.krnap.cz viz článek na s. 12<br />
Státní veterinární ústav, U Sila 310,<br />
463 11 Liberec 30 - Vratislavice<br />
T 482 751 558, F 482 751 569<br />
E matouch@volny.cz<br />
svu.liberec@icsvscr.cz<br />
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů<br />
Brandýs n. L., pobočka Jablonec nad<br />
Nisou, Jungmannova 10, 466 01 Jablonec<br />
nad Nisou, T 483 311 051,<br />
F 483 311 143, GSM 606 642 070<br />
E podatelna@jablonec.uhul.cz<br />
W www.uhul.cz/jablonec<br />
Vojenské lesy a statky ČR, s.p.,<br />
Divize Mimoň, Nádražní 115, 471 24<br />
Mimoň, T 487 805 622, F 487 862 546<br />
E divize@mimon.vls.cz<br />
W www.vls.cz viz články na s. 14-16<br />
Lesní společnosti<br />
Forestry companies / Förstliche Unternehmungen<br />
Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204,<br />
470 01 Česká Lípa, T 487 823 084,<br />
GSM 602 155 394, E lsboras@iol.cz<br />
TILIA PLUS, s.r.o., Vilová 388, 460 10<br />
Liberec 10, T/F 482 772 565<br />
E tiliaplus@centrum.cz<br />
• komplexní služby majitelům lesa<br />
Obecní a měst. lesy<br />
Communal forests / Gemeindewälder<br />
Magistrát města Liberce, nám. Dr. E.<br />
Beneše 1, 460 59 Liberec<br />
T 485 243 111, F 485 243 113<br />
E podatelna@magistrat.liberec.cz<br />
W www.liberec.cz výměra lesů: 200 ha<br />
Město Jilemnice, Masarykovo n. 82,<br />
514 01 Jilemnice, T 481 565 111<br />
E podatelna@mesto.jilemnice.cz<br />
W www.jilemnice.cz<br />
Městské lesy Doksy, s.r.o.<br />
Valdštejnská 258, 472 01 Doksy<br />
T/F 487 872 381,<br />
E lesydoksy@volny.cz<br />
W www.mesto-doksy.cz<br />
Městský úřad Smržovka, náměstí T. G.<br />
Masaryka 600, 468 51 Smržovka,<br />
T 483 369 311, GSM 606 602 687<br />
E mesto@smrzovka.cz<br />
W www.smrzovka.cz v. lesů: 120 ha<br />
• Městský úřad Tanvald, Palackého<br />
359, 468 41 Tanvald, T 483 369 511,<br />
F 483 369 512, E m<strong>eu</strong>@tanvald.cz<br />
W www.tanvald.cz vým. lesů: 71 ha<br />
• Městský úřad Turnov, Antonína<br />
Dvořáka 335, 511 22 Turnov<br />
T 481 366 152, E h.mala@mu.turnov.cz<br />
W www.turnov.cz výměra lesů: 19 ha<br />
Obec Bezděz, Bezděz 124, 471 62<br />
Okna, T 487 873 120, 487 873 105<br />
E obec.bezdez@tiscali.cz<br />
W www.bezdez.cz vým. lesů: 71 ha<br />
Obec Chlum, Chlum 95, 471 41 Dubá<br />
T 487 870 289<br />
Obecní úřad, 512 64 Vyskeř 88, T 481<br />
329 211 výměra lesů: 55 ha<br />
Soukromé lesy<br />
Private forests / Privatwälder<br />
Sdružení vlastníků lesa<br />
Nantiškov 11, 463 48 Všelibice<br />
Myslivecké organizace<br />
Hunting / Jägergesellschaften<br />
Českomoravská myslivecká jednota<br />
W www.cmmj.cz<br />
• Okr. myslivecký spolek Česká Lípa<br />
Žižkova 231/1, 470 11, T 487 521 180<br />
• Okr. myslivecký spolek Jablonec,<br />
Lidická 26, 466 01, T/F 483 319 670<br />
• Okresní myslivecký spolek Liberec<br />
Zemědělská 201/20, 460 08<br />
T 482 770 951<br />
• Okresní myslivecký spolek Semily<br />
Komenského nám. 146, 513 01<br />
T 481 622 597<br />
Obora Skalice - Jaroslav Tatarkovič,<br />
čp. 418, 471 17 Skalice u České Lípy<br />
T 606 158 371<br />
E J.Tatarkovic@seznam.cz<br />
• chov daňčí a jelení zvěře<br />
Školkařství<br />
Nursery production / Baumschulen<br />
DENDRIA s.r.o., Březová 1307, 464 01<br />
Frýdlant, T 482 360 310-4, GSM brána<br />
602 108 301, M 602 172 418<br />
E skolky.dendria@volny.cz<br />
viz článek na s. 10<br />
Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204,<br />
470 01 Česká Lípa, T 487 823 084,<br />
487 823 029, F 487 871 178,<br />
GSM 602 155 394, E lsboras@iol.cz<br />
Suchopýr - lesní školky o.p.s., Lazebnický<br />
vrch 130/5, 460 01 Liberec 2<br />
T 486 131 623-4, M 777 196 699<br />
E suchopyr@volny.cz<br />
W www.suchopyr.cz<br />
• nevládní nezisková organizace,<br />
která se snaží pomáhat při obnově<br />
přirozených lesů Jizerských hor<br />
Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize<br />
Mimoň, Nádražní 115, 471 24 Mimoň<br />
T 487 805 622, E divize@mimon.vls.cz<br />
W www.vls.cz<br />
Lesní těžba<br />
Harvesting / Holzeinschlag<br />
Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus,<br />
5. května 726, 512 51 Lomnice nad<br />
Popelkou, T 481 672 017<br />
E diana.forrest@seznam.cz<br />
• práce s motorovou pilou<br />
Lesní servis NISA, s.r.o., Krátká 763,<br />
464 01 Frýdlant, T 482 311 845<br />
• služby v lesnictví a těžbě dřeva<br />
ŠUBER, spol. s r.o., Březová 1306,<br />
464 01 Frýdlant v Čechách<br />
• těžba a přibližování dřeva<br />
Zpracování dřeva<br />
Woodworking / Holzbearbeitung<br />
Jarošík, s.r.o., 512 51 Lomnice nad<br />
Popelkou 1154. T 481 671 559, F 481<br />
671 802, E vune.dreva@post.cz<br />
W home.tiscali.cz/~cz204117/<br />
• stavebně truhlářské a tesařské<br />
práce, broušení pil<br />
PILA DRÁBEK s.r.o., 512 31 Roztoky<br />
u Jilemnice 276, T 481 587 062<br />
Taxus, s.r.o., Ještědská 36, 468 02<br />
Rychnov u Jablonce nad Nisou<br />
T 483 388 758, F 483 388 950<br />
E taxus@iol.cz W www.taxu.cz<br />
• zahradní architektura, dětská hřiště,<br />
zateplené chaty, projekční činnost,<br />
úpravy turistických cest<br />
TOFA TRADE, a.s., Družstevní 27,<br />
513 01 Semily, T 481 621 490, F 481<br />
621 395, E klara.kovacsova@tofa.cz<br />
W www.tofa.cz<br />
• výroba dřev. hraček a drobná dřevovýroba<br />
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský<br />
Praha, s.p., Zakázková výroba a poradenství,<br />
Slunná 402, 468 01 Jablonec<br />
nad Nisou, T/F 483 722 076<br />
E jablonec@vvud.cz W www.vvud.cz<br />
Poradenství, taxace<br />
Consulting, taxation, research / Beratungsdienst<br />
Ekoles - Projekt, s.r.o.<br />
Palackého 3145/41, 466 01 Jablonec<br />
nad Nisou, T/F 483 350 491<br />
E ekoles@ekoles.cz<br />
W www.ekoles.cz<br />
• lesní hospodářské plány a osnovy,<br />
lesnické projekty (PHARE),<br />
oceňování, GIS<br />
Ing. Miloš Novotný - Lesoprojekta<br />
Karoliny Světlé 1792, 511 01 Turnov<br />
E novotny.turnov@tiscali.cz<br />
Stroje, zařízení<br />
Machines, equipment / Maschinen, Geräte<br />
A-PARTNER, Pražská 4804/25, 466 01<br />
Jablonec nad Nisou, T 483 311 183<br />
E info@a-partner.cz<br />
W www.a-partner.cz<br />
• Husqvarna - prodej a servis<br />
Auto Závod Český Dub s.r.o.<br />
Husova 58, 463 43 Český Dub<br />
T 482 427 207, F 482 427 201<br />
E autozavod@nextra.cz<br />
• terénní automobily 4x4<br />
BERNART - Jaroslav Bernart, čp. 7,<br />
472 01 Obora u Doks, T/F 487 876 005<br />
• prodej a servis výrobků firmy<br />
Husqvarna<br />
BG-TECHNIK cs, a.s., Dr. M. Horákové<br />
185/66, 460 06 Liberec VI<br />
T 482 425 262, F 482 425 286<br />
E prodej@liberec.bgtechnik.cz<br />
W www.bgtechnik.cz<br />
• motorové stroj HONDA, zahradní<br />
a komunální technika<br />
Bront<strong>eu</strong>s s.r.o., Hrnčířská 763, 470 01<br />
Česká Lípa, T 487 854 070<br />
W www.bront<strong>eu</strong>s.cz<br />
• mikrovlnné sušárny dřeva typu<br />
DIES, příložné vlhkoměry dřeva<br />
a štěpkovače dřevního odpadu<br />
Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, 5.<br />
května 726, 512 51 Lomnice nad<br />
Popelkou, T 481 672 017<br />
E diana.forrest@seznam.cz<br />
W www.jonsered.cz<br />
• prodej a servis pil Jonsered<br />
Jágr & Marek, Tázlerova 251 , 511 01<br />
Turnov, T 481 324 124<br />
E jagrmarek.obchod@wo.cz<br />
• prodej a servis výrobků firmy<br />
Husqvarna<br />
JIRSÁK, Zámecký vrch 1404, 460 01<br />
Liberec, T 485 109 095<br />
E richardrichard@volny.cz<br />
• prodej a servis výrobků firem<br />
Husqvarna a Jonsered<br />
KADAVÝ servis, Nádražní 14/V, 471 24<br />
Mimoň, T 487 863 190<br />
E kadavy.jiri@tiscali.cz<br />
• Husqvarna - prodej a servis<br />
NAREX Česká Lípa a.s., Chelčického<br />
ulice 1932, 470 37 Česká Lípa<br />
T 487 887 111, E narex@narex.cz<br />
W www.narex.cz • elektronářadí<br />
PE+KA, Zeyerova 297, 460 01 Liberec 1<br />
T/F 485 108 522, E pekalbc@atlas.cz<br />
W pekalbc.cz<br />
• prodej a servis - Husqvarna, Partner<br />
• Na Humnech 844 Liberec 2,<br />
T/F 482 711 192<br />
SOUL Hejnice, prodej pil, Lázeňská<br />
349, 463 62 Hejnice, T/F 482 322 204<br />
E soul.hejnice@worldonline.cz<br />
• prodej a servis pil Jonsered<br />
Zbraně střelivo, ...<br />
Arms / Waffen<br />
LOVECKÉ POTŘEBY Ivan Krška,<br />
Na Vršku 14, 466 01 Jablonec nad<br />
Nisou, T 483 713 706<br />
• čištění a opravy veškeré optiky<br />
• montáž stranové korekce do starších<br />
typů Zeiss, Meopta i jiné<br />
TROPIC LIBEREC s.r.o., Třída 1. máje<br />
103/12, 460 01 Liberec 3<br />
T 485 104 507, F 485 104 500,<br />
M 608 962 500<br />
E info@tropicliberec.cz<br />
W www.tropicliberec.cz<br />
• lovecké potřeby, zbraně a střelivo<br />
nože, kuše, oblečení a obuv pro<br />
myslivost a volný čas. Otevřeno<br />
PO-Pá 9-18 hod. SO 9-12 hod.<br />
VADIUMLOV s.r.o., Sokolská 294,<br />
470 01 Česká Lípa, T/F 487 520 138<br />
E firma@vadiumlov.cz<br />
W www.vadiumlov.cz<br />
• zbraně, střelivo - rybářské potřeby<br />
Výstavy, akce<br />
Show, advertisement / Ausstellungen, Werbung<br />
Liberecké výstavní trhy, a.s.<br />
Masarykova 24, 460 58 Liberec<br />
T 482 710 511, 482 710 523, F 482<br />
710 293, E lvt@lvt.cz W www.lvt.cz<br />
• pořadatel výstavy loveckých trofejí<br />
(23. - 24. 4. <strong>2005</strong>) a svodu loveckých<br />
psů (23. 4. <strong>2005</strong>)<br />
Městský úřad Semily, Husova 82,<br />
513 01 Semily, T 481 629 211, F 481<br />
622 534, E podatelna@mu.semily.cz<br />
W www.semily.cz<br />
• MÚ je pořadatelem originální akce<br />
„Semilský paroháč“ - setkání měst<br />
a obcí, majících ve znaku jelena<br />
nebo alespoň pořádné parohy,<br />
v roce <strong>2005</strong> se bude 27. - 28. května<br />
(předběžný termín)<br />
Různé<br />
Others / Verschiedenes<br />
Arboretum Hrubá Skála, PSČ 511 01,<br />
T 481 389 527 E info@interregion.cz<br />
W www.interregion.cz/turistika/<br />
priroda/arboreta<br />
DEVA s.r.o., 28. října 1796/25, 466 01<br />
Jablonec nad Nisou, T 483 318 045,<br />
M ing. Jiří Dvořák 603 509 986<br />
E deva.sro@pvtnet.cz<br />
W www.devasro.cz<br />
• vše pro dřevěné a korkové podlahy<br />
Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských<br />
hor, U Jezu 96/10, 460 01<br />
Liberec 4, T/F 486 131 091, M 607 755<br />
856 - Magdalena Marešová - ředitelka<br />
E jizerky@atlas.cz W jizerky.ecn.cz<br />
SITEXIM, Spěšný Tomáš, Sněhurčina<br />
695/43, 460 15 Liberec XV<br />
T/F 485 151 714, M 776 633 999<br />
E info@sitexim.ibc.cz www.sitexim.cz<br />
• bezuzlové - rašlované sítě<br />
Zoologická zahrada Liberec, Masarykova<br />
1347/31, 460 01 Liberec 3<br />
T 482 710 616-7, F 482 710 618<br />
E info@zooliberec.cz<br />
W www.zooliberec.cz<br />
5<br />
SBB ZELENÉ STRÁNKY libereckého KRAJE
LIBERECKO<br />
LIBERECKÝ KRAJ<br />
pestrá mozaika informací od historie po přírodu<br />
Liberecký kraj tvoří čtyři okresy,<br />
ležící při severní hranici Čech: Česká<br />
Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec<br />
a Semily. Severní hranice kraje je<br />
současně i státní hranicí se Spolkovou<br />
republikou Německo (spolkovou zemí<br />
Sasko, 20 km) a s Polskem (Dolnoslezské<br />
vojvodství, 130 km). Svojí<br />
rozlohou (3 163 km 2 , což představuje<br />
4 % z celkové plochy ČR) i počtem<br />
obyvatelstva (429 121) patří v rámci<br />
naší republiky společně s krajem<br />
Karlovarským k nejmenším. Hustota<br />
zalidnění - 136 obyvatel na 1 km 2 -<br />
mírně převyšuje republikový průměr.<br />
Na území Libereckého kraje se nachází<br />
216 obcí, z toho 36 se statutem<br />
města. Jádrem území je aglomerace<br />
Liberec-Jablonec nad Nisou. Ekonomickým,<br />
správním a kulturním centrem<br />
je téměř stotisícový Liberec<br />
(99,6 tis. obyvatel). Dalšími většími<br />
sídly jsou Jablonec nad Nisou (45,6<br />
tis. obyvatel), Česká Lípa (40,1 tis.),<br />
Turnov (14,7 tis.), Nový Bor (12,5<br />
tis.) a Semily (9,2 tis.). Liberecký kraj<br />
má ve srovnání s ostatními kraji vysoký<br />
podíl pracujících v průmyslu.<br />
Území kraje se vyznačuje značnou<br />
pestrostí přírodních podmínek,<br />
danou rozmanitostí geologické stavby<br />
a geomorfologie. Nadmořská výška<br />
se pohybuje od 250 do 1 450 m n.<br />
m., terén je velice členitý, od plochých<br />
křídových tabulí na jihu až po<br />
subalpínské vrcholové planiny na<br />
severu. Na relativně malé ploše se<br />
zde nachází šest velkoplošných chráněných<br />
území - západní část Krkonošského<br />
národního parku, CHKO<br />
Jizerské hory, Lužické hory a Český<br />
ráj, z části i Kokořínsko a České Středohoří<br />
a tři přírodní parky (Ještěd,<br />
Maloskalsko a Peklo). Ke 31. 12.<br />
2003 bylo v Libereckém kraji evidováno<br />
46 přírodních rezervací (z<br />
toho 8 národních) a 64 přírodních<br />
památek (z toho 8 národních).<br />
Ekonomická základna kraje se<br />
začala formovat v průběhu 19. století.<br />
Jeho druhá polovina byla zlatým<br />
věkem libereckého bavlnářského<br />
a vlnařského průmyslu. Obdobnou<br />
konjunkturu zaznamenávala na přelomu<br />
19. a 20. století a po první světové<br />
válce sklářská výroba, především<br />
výroba bižuterie, hlavně na Jablonecku<br />
a Novoborsku. Liberecko se stalo<br />
vedle Prahy druhou hospodářsky nejvyspělejší<br />
oblastí v Čechách.<br />
Řada let následujících po druhé<br />
světové byla obdobím zmatků, výměny<br />
obyvatel a obnovy válkou rozvráceného<br />
průmyslu. Odsun německého<br />
obyvatelstva znamenal zlom ve<br />
vývoji populace. Připomeňme zde, že<br />
roku 1930 žilo v Liberci pouze<br />
16 % Čechů. I v poválečném období<br />
se průmysl kraje orientoval na tradiční<br />
odvětví - na sklářskou a textilní<br />
výrobu, což vedlo k vysoké zaměstnanosti<br />
žen. Výraznou změnou bylo<br />
pak zahájení těžby a zpracování<br />
uranu v Podještědí a na Českolipsku<br />
v 70. a 80. letech minulého století.<br />
V roce 1949 byl vyhlášen vojenský<br />
výcvikový prostor Ralsko. Jeho<br />
obsazením Sovětskou armádou v roce<br />
1968 zde vznikla největší vojenská<br />
základna na území tehdejšího Československa,<br />
zaujímající téměř třetinu<br />
rozlohy okresu Česká Lípa.<br />
Po roce 1990 má v kraji i nadále<br />
tradičně velký význam sklářský průmysl<br />
a výroba bižuterie. Textilní průmysl<br />
v posledních letech své dominantní<br />
postavení ztratil. Některé velké<br />
podniky (například Textilana Liberec)<br />
se rozdělily na několik menších,<br />
výrazně snížily počty zaměstnanců<br />
nebo zanikly.Výrazně se v posledních<br />
letech zvýšilo zastoupení firem s produkcí<br />
vázanou prostřednictvím napojení<br />
na a. s. Škoda Mladá Boleslav na<br />
automobilový průmysl.<br />
Zemědělství hraje v kraji ekonomicky<br />
pouze druhořadou roli. Po rozpadu<br />
státních statků a některých družstev<br />
se v Libereckém kraji výrazně snížil<br />
počet lidí zaměstnaných v zemědělství.<br />
V krajině dochází k nárůstu<br />
MAPA<br />
Libereckého<br />
kraje<br />
zdroj: PJsoft<br />
rozlohy neobdělávaných ploch.<br />
Zhruba od 60. let minulého století<br />
vedou na Liberecku urbanizační<br />
trendy k vylidňování venkovského<br />
území, uvolňování objektů trvalého<br />
bydlení a jejich přeměně na objekty<br />
individuální rekreace. Lužické hory,<br />
okolí Máchova jezera, Sloupsko, Jizerské<br />
hory, západní část Krkonoš,<br />
Podkrkonoší a Český ráj se staly významnými<br />
chalupářskými oblastmi.<br />
Atraktivnost přírodních podmínek<br />
a dobrá dostupnost Libereckého<br />
kraje z Prahy i z německé strany<br />
vytvořily z Liberecka významnou<br />
oblast cestovního ruchu. Počet ubytovacích<br />
zařízení se tu po roce 1990<br />
zvýšil téměř třikrát, zejména díky<br />
nárůstu menších ubytovacích zařízení,<br />
penzionů. Mezi klienty ubytovacích<br />
zařízení volného cestovního<br />
ruchu byli v roce 2000 zastoupeni ze<br />
40 % návštěvníci ze zahraničí, hlavně<br />
Němci a Nizozemci. Území kraje<br />
nabízí dobré podmínky pro aktivní<br />
formy cestovního ruchu, a to jak pro<br />
zimní sporty, tak pro horolezectví,<br />
turistiku, cykloturistiku i agroturistiku.<br />
Ojedinělé podmínky pro pěstování<br />
zimních sportů lze nalézt<br />
v Ještědském areálu nad Libercem,<br />
kde jsou kromě sjezdovek různých<br />
náročností můstky, na kterých se každoročně<br />
konají mezinárodní závody<br />
ve skocích na lyžích. Tato skutečnost<br />
přivedla představitele měst Liberec<br />
a Jablonec a obcí Bedřichov a Janov<br />
nad Nisou ke kandidatuře na pořádání<br />
mistrovství světa v lyžování v roce<br />
2007. V letním období jsou zde ideální<br />
podmínky pro rogalové létání.<br />
Podíl kraje na tvorbě HDP Česka<br />
činil v roce 1999 3,5 %, což představuje<br />
mezi kraji ČR 13. místo. V posledních<br />
letech se tento podíl téměř<br />
nemění. Výrazné je přední postavení<br />
Liberecka mezi ostatními kraji podle<br />
počtu registrovaných živností na<br />
1 000 obyvatel.<br />
K významným událostem ve<br />
vývoji Libereckého kraje po roce<br />
1990 patří ustanovení Technické univerzity<br />
v Liberci, která se dnes skládá<br />
ze šesti fakult. V letech 1998-2000<br />
absolvovalo na liberecké TU ročně<br />
kolem 700 studentů.<br />
V souvislosti s rozšířením přeshraniční<br />
spolupráce byl v roce 1991<br />
ustaven Euroregion Nisa - dobrovolné<br />
sdružení obcí ČR, Polska<br />
a Německa. Jeho členy jsou obce<br />
a města Libereckého kraje, obce<br />
Šluknovského výběžku a přilehlých<br />
okresů obou sousedních států.<br />
V roce 1992 byl po odchodu Sovětské<br />
armády zrušen vojenský výcvikový<br />
prostor Ralsko. V roce 2000<br />
zde byla založena obora pro jelení<br />
a mufloní zvěř o výměře 3 786 ha. Je<br />
to v současnosti druhá největší obora<br />
na území ČR, nazývá se Židlov. Jejím<br />
vlastníkem a uživatelem jsou VLS<br />
ČR, s. p. Jinak se pro rozlehlé, řídce<br />
osídlené území bývalého VVP Ralsko<br />
zatím ještě hledá nové využití.<br />
Třebaže tradiční odvětví v kraji<br />
představuje odjakživa lehký průmysl,<br />
již více než 150 let jsou zde patrné<br />
vlivy průmyslové výroby na životní<br />
prostředí. Přítomnost velkých emisních<br />
zdrojů v blízkosti státní hranice<br />
v Německu a hlavně v Polsku se stala<br />
příčinou imisního zatížení lesních<br />
porostů ve vrcholových partiích Jizerských<br />
hor a západních Krkonoš.<br />
Následkem toho bylo Frýdlantsko<br />
zařazeno mezi ekologicky nejvíce<br />
postižené oblasti v Česku. Vážné<br />
škody na životním prostředí způsobila<br />
na některých místech těžba a zpracování<br />
uranové rudy. Likvidace<br />
jejích následků potrvá řadu let,<br />
v Podještědí podle odhadu odborníků<br />
až do roku 2040.<br />
O lesích Libereckého kraje je<br />
pojednáno v řadě následujících článků.<br />
Zde jen tolik, že zaujímají plochu<br />
1 353,6 km 2 , tj. 43 % celkové rozlohy<br />
kraje. Tím se Liberecký kraj řadí<br />
v ČR mezi kraje s výrazně nadprůměrnou<br />
lesnatostí. Redakce<br />
6<br />
Lesy na území Libereckého kraje<br />
zaujímají plochu asi 138 300 ha.<br />
Lesnatost kraje je velmi vysoká,<br />
o více než 10 % převyšuje republikový<br />
průměr. Nadprůměrná lesnatost je<br />
ve všech okresech kraje. Okres Jablonec<br />
nad Nisou má po okrese Jeseník<br />
nejvyšší lesnatost v ČR. Lesnatost se<br />
bude ještě dále zvyšovat v důsledku<br />
zalesňování nevyužitých zemědělských<br />
pozemků.<br />
Liberecký kraj má při své malé<br />
rozloze z hlediska lesního hospodářství<br />
jednoznačně nejrůznorodější přírodní<br />
podmínky mezi kraji. Vyskytují<br />
se zde horské polohy nad horní hranicí<br />
lesa (nejvyšší hora Kotel 1435<br />
m n. m.) v Krkonoších, klasická horská<br />
stanoviště (Jizerské hory, Krkonoše,<br />
Ještěd), vrchoviny (Lužické<br />
hory, České Středohoří) a pahorkatiny<br />
(Český Ráj, Dokesko, Frýdlantsko).<br />
Chybí pouze rozsáhlejší nížiny.<br />
Liberecký kraj zasahuje do sedmi<br />
O lesním hospodářství v Libereckém kraji<br />
PLO (Krkonoše, Jizerské hory,<br />
Lužická pahorkatina, Lužická pískovcová<br />
vrchovina, Severočeská pískovcová<br />
plošina + Český Ráj, Podkrkonoší<br />
a České Středohoří). Pro každou<br />
PLO je zpracován oblastní plán<br />
rozvoje lesů. V Libereckém kraji je<br />
vyšší podíl lesů zvláštního určení - až<br />
30 %. Je to způsobeno hlavně existencí<br />
KRNAPu a bývalého vojenského<br />
výcvikového prostoru Ralsko.<br />
Dřevinná skladba se nevymyká<br />
průměru ČR a odpovídá značně<br />
pozměněné druhové skladbě v naší<br />
republice. Jehličnaté dřeviny jsou<br />
zastoupeny více než 80 %, což mírně<br />
převyšuje republikový průměr<br />
(76 %). Jistým unikátem je především<br />
zastoupení introdukovaných<br />
druhů smrku, související s jejich používáním<br />
jako náhradní dřeviny při<br />
zalesňování kalamitních ploch v Jizerských<br />
horách, a borovice lesní,<br />
která se vyskytuje především na pískovcových<br />
stanovištích Českolipska.<br />
Lesy v majetku státu představují<br />
79 % lesa v kraji. Tímto podílem<br />
Liberecký kraj významně převyšuje<br />
celostátní průměr (63 %). Většinu<br />
obhospodařuje s. p. Lesy České republiky,<br />
významnými správci jsou<br />
i Vojenské lesy a statky, s. p., a Správa<br />
KRNAPu.<br />
Podstatná změna druhové skladby<br />
lesů způsobila značné snížení stability<br />
lesa. Došlo ke snížení autoregulačních<br />
schopností lesů a ke zvýšení<br />
jejich ohrožení různými biotickými<br />
a abiotickými činiteli. Jizerské hory<br />
a vyšší polohy Krkonoš a Lužických<br />
hor byly v 70. - 80. letech minulého<br />
století významně poškozeny emisemi<br />
SO 2<br />
ze zahraničních zdrojů. Exhalace<br />
způsobily částečně přímé odumření,<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />
převážně však silné oslabení lesních<br />
porostů. Spolu s účinky biotických<br />
činitelů (zejména kůrovce) došlo<br />
v Jizerských horách k takovému<br />
poškození lesních porostů, že muselo<br />
být odtěženo asi 8 tis. ha lesa. V současné<br />
době jsou holiny již zalesněny.<br />
Při obnově byl, na rozdíl od Krušných<br />
hor, použit smrk ztepilý, částečně<br />
pak náhradní dřeviny (dominantně<br />
smrk pichlavý).<br />
Co se týká ekonomiky lesního<br />
hospodářství - nepříznivě ji ovlivňují<br />
těžební možnosti, zejména v lesích<br />
spravovaných organizacemi státních<br />
lesů. Například na náhorních plošinách<br />
Jizerských hor došlo ke snížení<br />
zásoby dřeva, a tím i možnosti těžeb.<br />
Vzhledem k charakteru hospodaření<br />
nemůže být dosahováno uspokojivých<br />
hospodářských výsledků ani<br />
v KRNAPu.<br />
V přehledu bylo použito informací ze<br />
Zprávy o stavu životního prostředí<br />
Libereckého kraje
ŘEDITEL KI Liberec<br />
Ing. Ludvík Řičář<br />
BUDOVA LS Jablonec nad Nisou<br />
O lesnictví v libereckém regionu hovoří<br />
ředitel KI LČR, s. p., Ing. Ludvík Řičář<br />
Nejstarší popis lesů Jizerských<br />
hor najdeme v urbáři z r. 1687. Vývoj<br />
jejich stavu byl závislý na postupu<br />
osídlování a růstu sklářského a textilního<br />
průmyslu. Sklářské hutě se<br />
postupně stěhovaly do míst s dostatkem<br />
dříví. Původní zastoupení jedle,<br />
smrku a buku se těžbou výrazně<br />
posunulo ve prospěch smrku, který se<br />
dobře přirozeně zmlazoval.<br />
Původně se těžba prováděla<br />
výběrem. Od roku 1860 se poprvé<br />
datují holé seče od východu, vzhledem<br />
k západním bořivým větrům.<br />
Postupně byly budovány lesní cesty,<br />
které umožnily zpřístupnění odlehlých<br />
částí Jizerských hor. Do poměrně<br />
nedávné doby zde převládaly lesy<br />
hospodářské. Stále se zvyšujícím<br />
kalamitním působením průmyslových<br />
exhalací došlo ke katastrofálním<br />
škodám na lesích. Jizerskohorské<br />
lesy byly z velké části zařazeny<br />
do kategorie lesů zvláštního určení<br />
a ochranných. V roce 2000 byl v Jizerských<br />
horách dokončen Projekt Jizerské<br />
hory 96 - regenerace lesních porostů.<br />
Projekt byl součástí programu<br />
PHARE se spoluúčastí LČR, s. p.<br />
Imisní holiny jsou tedy zalesněny.<br />
Současná výměra lesů LS Jablonec<br />
nad Nisou, která hospodaří na<br />
převážné části jižních svahů Jizerských<br />
hor a od 1. ledna <strong>2005</strong> bude<br />
hospodařit i v Jilemnické oblasti Podkrkonoší,<br />
činila 17 350 ha. V současné<br />
době je rozdělena na 10 revírů, od<br />
1. ledna přibudou další 4 revíry.<br />
Těžba je na rok <strong>2005</strong> plánována na 67<br />
Lesy zaujímají v Libereckém kraji<br />
plochu asi 138 300 ha, z toho Lesy<br />
České republiky, s. p. spravují v rámci<br />
KI Liberec zhruba 71 300 ha lesa ve<br />
vlastnictví státu na katastrální výměře<br />
přibližně 245 000 ha a vykonávají<br />
funkci OLH v lesích ostatních vlastníků<br />
o výměře přibližně 12 400 ha.<br />
Další správci státního lesa<br />
v Libereckém kraji jsou VLS, s. p.<br />
divize Mimoň (21 100 ha) a KRNAP<br />
(10 200 ha).<br />
V rámci KI Liberec hospodaří<br />
LS Česká Lípa, LS Ještěd, LS Jablonec<br />
a LS Frýdlant.<br />
Důležité jsou vztahy mezi lesnickými<br />
organizacemi a státní správou<br />
lesů. Na libereckém Krajském úřadě<br />
působí lesničtí odborníci - Ing. Karel<br />
Pop, Ing. Renáta Bretschneiderová,<br />
Ing. Jana Čacká, v oddělení myslivosti<br />
Jiří Černý, kteří jsou odborníky<br />
s praxí v provozu, a je s nimi velmi<br />
dobrá komunikace.<br />
V obvodu KI Liberec působí<br />
dodavatelské firmy Solitera, CE<br />
WOOD, Tilia Plus s.r.o. a Dendria.<br />
Firma Dendria dodává pro LČR vynikající<br />
sadební materiál. V naší oblasti<br />
je problémem absence větších zpracovatelských<br />
firem. Perspektivou je<br />
těžba 40 tis m 3 dříví, na její zpracování<br />
nejsou v regionu vhodné kapacity.<br />
Přitom naším záměrem je, aby se co<br />
nejvíce zpracovaného dříví a výrobků<br />
z něj realizovalo v Libereckém kraji.<br />
Více než 30 % rozlohy kraje je<br />
zařazeno do velkoplošných nebo maloplošných<br />
chráněných území. V kraji<br />
působí CHKO Jizerské hory, Lužické<br />
hory, Český ráj, Kokořínsko<br />
a České středohoří<br />
Region patří mezi nejmenší<br />
v republice, přitom v něm působí pět<br />
zmíněných Chráněných krajinných<br />
oblastí a Národní park, což zvyšuje<br />
atraktivitu přírodních hodnot tohoto<br />
kraje u veřejnosti. Z tohoto důvodu je<br />
velice důležitá komunikace lesníků<br />
s veřejností. Jsme přesvědčeni, že<br />
nejvíce jsou přístupny vhodným způsobem<br />
podaným informacím o přírodě,<br />
o lese, děti a mládež. Na provozní<br />
pracovníky jsou však kladeny<br />
vysoké pracovní nároky, nezbývá jim<br />
už mnoho času na pravidelné věnování<br />
se dětem v rámci lesní pedagogiky.<br />
Proto spolupracujeme s Krajským<br />
úřadem a Magistrátem města Liberec<br />
- třikrát ročně společně pořádáme lesnické<br />
exkurze pro pedagogy. V rámci<br />
výuky lesníci pořádají podobné akce<br />
i pro posluchače Technické univerzity<br />
v Liberci. Řadu akcí pořádají společně<br />
se Správami CHKO Jizerské<br />
a Lužické hory. K dobré spolupráci<br />
s těmito institucemi přispívá i to, že<br />
jak Ing. Jiří Hušek, tak Ing. Tomáš<br />
Besta, vedoucí správ obou CHKO,<br />
jsou lesníci se zkušenostmi v provozu.<br />
Tento fakt přispívá i ke snadnějšímu<br />
jednání a tříbení názorů v lesnických<br />
záležitostech. A to, že dětem se<br />
Několik zajímavostí z lesů<br />
LS Jablonec nad Nisou<br />
POROSTNÍ MAPA okolí Suchého Dolu<br />
tis m 3 (včetně těžby přibylých revírů).<br />
Lesníci z jablonecké lesní správy<br />
pečují také o zvěř. Zejména v zimním<br />
období je tato péče důležitá. Škodám<br />
zvěří na lesních porostech z velké<br />
části zamezuje její stažení do přezimovacích<br />
obůrek. Lesní správa<br />
obhospodařuje čtyři tyto obůrky<br />
v režijních honitbách a opravuje je.<br />
Pečuje také o tokaniště tetřívků. Na<br />
původních tokaništích na Milíři a na<br />
Brdu se vyřezaly tři plochy na tokaniště<br />
a postavily se pozorovatelny.<br />
Za to, že jsem si v Jizerských<br />
horách oblíbil Jedlový důl a Peklo,<br />
může kamarád Ing. Libor Dostál,<br />
který tam sloužil jako revírník. Nejen<br />
že „sbírám“ místa, která mají název<br />
Peklo (mimochodem téměř vždy<br />
bývají tajemná a nadobyčejně krásná),<br />
ale v tom Pekle nad Suchým<br />
Dolem jsme sledovali, jak přirůstají<br />
jedličky a vytvářejí spolu s bukem<br />
a javorem hezký smíšený les. Jednou<br />
se kamarád zmínil také o Jedlovém<br />
dole, který je nedaleko zmíněného<br />
Pekla, a já paličák jsem odmítl jízdu<br />
autem, a musel jsem Jedlovým dolem<br />
projít pěšky. Využil jsem k tomu<br />
naučné stezky, která na šesti zastaveních<br />
seznamuje návštěvníky s přírodními<br />
hodnotami a důvody ochrany<br />
tohoto území.<br />
Na příkrých stráních Jedlového<br />
dolu se vyskytují porosty s částečně<br />
přirozenou druhovou skladbou: převažuje<br />
smrk ztepilý, buk lesní a jedle<br />
bělokorá, která se zde přirozeně<br />
zmlazuje. Balvanité koryto říčky<br />
PANORÁMA SMRKU<br />
od Nového Města pod Smrkem<br />
SÍDLO KI, LS, OST Liberec<br />
spolu s lesníky současně věnují<br />
i ochránci přírody, naznačuje, že obě<br />
tyto složky, jejichž posláním je mimo<br />
jiné ochrana lesů, nestojí proti sobě,<br />
ale komunikují spolu a spolupracují.<br />
A co se týká dospělých návštěvníků<br />
lesů? Dříve chodili do lesů Jizerských<br />
a Lužických hor převážně<br />
„skalní turisté“. Nyní je dostupnost<br />
hor a lesů velice dobrá, kromě našich<br />
turistů se zvyšuje počet návštěvníků<br />
z Polska. Při různých těžebních a pěstebních<br />
zásazích se lidé ptají, co se<br />
v lese děje. Lesníci musí být připraveni<br />
s nimi komunikovat, umět reagovat<br />
i na opačné názory. Mít trpělivost<br />
vysvětlovat. Například studentovi,<br />
který na besedě s lesníky při příležitosti<br />
lyžařského výcviku na otázku,<br />
co mu na lesích vadí, odpověděl:<br />
„V lesích je málo asfaltek, špatně se<br />
v nich jezdí na kole…“.<br />
Kdyby bylo možné, aby se na<br />
některém lesnickém pracovišti ke<br />
komunikaci odborně vyškolený lesník<br />
mohl veřejnosti a hlavně mládeži<br />
intenzivně věnovat, určitě by to prospělo<br />
i v pohledu veřejnosti na lesnictví<br />
a lesníky.<br />
Před dokončením je projekt<br />
o hospodaření v lesích Jizerských<br />
hor, který připravuje odvětví lesního<br />
hospodářství s resortem životního<br />
prostředí a který bude platný pro lesníky,<br />
ochranu přírody a státní správu.<br />
Zaznamenal -jnk-<br />
ZMLAZUJÍCÍ se porosty v Pekle<br />
Jedlové s několika vodopády, strmě<br />
zaříznuté do žulového masivu, je<br />
turisticky velice atraktivní. -jnk-<br />
HORSKÁ BYSTŘINA v Pekle<br />
7<br />
SBB LIBERECKO - LČR
Lesy od Jizerských hor<br />
po Frýdlantský výběžek<br />
LIBERECKO - LČR<br />
8<br />
Horní hranice bukových porostů,<br />
pohled od KRÁSNÉ MÁŘÍ<br />
přes Ořešník na masiv Smrku<br />
foto Ing. Otto Kučera<br />
JEDLE byla vysázena uměle, buky<br />
jsou z přirozeného zmlazení<br />
Lesy na severoseverozápad<br />
a severovýchod za hřebeny Jizerských<br />
hor a Ještědu obhospodařuje<br />
Lesní správa Frýdlant v Čechách.<br />
Krátce jsem se zastavil i za lesním<br />
správcem Petrem Žabou a jeho zástupcem<br />
Ottou Kučerou.<br />
LS Frýdlant hospodaří v lesích<br />
o výměře 18 019 ha na katastrálním<br />
území 36 tis. ha. Organizačně je rozčleněna<br />
na 10 revírů. Roční těžební<br />
etát se pohybuje kolem 50 tis. m 3 .<br />
Obnova činí 80 ha, z toho asi<br />
JEŠTĚD, v pozadí Liberec<br />
a Jizerské Hory zdroj www.jested.cz<br />
Ve spolupráci s organizací<br />
Ekostrix lesníci vyvěšují budky<br />
pro sovy, na foto SÝCI rousní<br />
10 % přirozené obnovy. V loňském<br />
silném semenném roce zajistili lesníci<br />
sběr bukového semene, bylo sebráno<br />
asi 12 tun. Zásobili jím i další<br />
vhodné oblasti v ČR. Do Jizerských<br />
hor se postupně vrací i jedle. Veškeré<br />
imisní holiny jsou zalesněny, asanovány<br />
jsou erozní svahy. Lesníkům se<br />
podařilo snížit tlak zvěře, buk se přirozeně<br />
zmlazuje, problémem jsou<br />
však hlodavci. Ve spolupráci s organizací<br />
Ekostrix lesníci vyvěšují<br />
budky pro sovy a drobné pěvce apod.<br />
Pan správce mi o tom podal bohaté<br />
informace, pan zástupce poskytl řadu<br />
zajímavých fotografií. Návštěvě Jizerských<br />
hor a jejich okolí totiž bohužel<br />
nepřálo počasí.<br />
Severní svahy Jizerských hor<br />
jsou značně členité, od Hejnic prudce<br />
stoupají od nadmořské výšky 320 m<br />
n. m. až po nejvyšší vrcholy nad<br />
1000 m. Lesnatost této oblasti přesahuje<br />
90 %. V okolí obce Bílý Potok -<br />
U studánky, je nejvyšší průměrný<br />
roční úhrn srážek v České republice,<br />
pohybuje se kolem 1 600 mm. Od<br />
severozápadu přes Oldřichovské<br />
sedlo, úbočími Poledníku, Ptačích<br />
kup a Ořešníku se po strmých kamenitých<br />
stráních rozprostírají rozsáhlé<br />
komplexy bukových a částečně smíšených<br />
lesů, známé jako Jizerskohorské<br />
bučiny, které byly v roce 1999<br />
vyhlášeny Národní přírodní rezervací.<br />
Spolu s ochranným pásmem patří<br />
svými 27 km 2 k největším v ČR. Toto<br />
území má nedocenitelnou hodnotu<br />
nejen pro ochranu životního prostředí,<br />
ale i pro rozvoj přírodě blízkých<br />
forem lesního hospodaření a pro<br />
obnovu imisemi poškozených lesních<br />
ekosystémů Jizerských hor. NPR je<br />
rovněž nad-regionálním biocentrem<br />
Lesní správa Ještěd před nedávnem<br />
změnila své sídlo z objektu na<br />
předměstí Liberce na úpatí Ještědu do<br />
v loňském roce dokončené moderní<br />
a komfortně vybavené budovy nedaleko<br />
centra Liberce. Spolu s ní tam<br />
sídlí Krajský inspektorát a Oblastní<br />
správa toků Liberec. Lesy této správy<br />
a děním v nich se budeme podrobněji<br />
zabývat při příležitosti semináře ČLS,<br />
který se bude v oblasti Ještědu a Jizerských<br />
hor konat v červnu tohoto<br />
roku. Lesní správce Josef Rákosník<br />
a Ing. Jiří Hokr mně prozatím poskytli<br />
o této správě několik následujících<br />
informací.<br />
Lesní správa Ještěd působí v lesích<br />
na katastrální výměře 76 959 ha<br />
a porostní výměře lesa 15 826 ha. Na<br />
4 992 ha lesů vykonává funkci OLH.<br />
Organizačně je rozdělena do deseti<br />
revírů. Ty hospodaří ve dvou lesního<br />
hospodářských celcích. Zatím co většina<br />
- šest revírů - působí na LHC<br />
Ještěd, kde ze dřevin jsou nejvíce zastoupeny<br />
smrk (54 %), borovice<br />
(15 %) a buk (9 %), lesy LHC Klokočka<br />
mají jiný charakter. V nich je<br />
nejvíce zastoupena borovice (60 %),<br />
Vchod do nového SÍDLA LČR v Libereci<br />
systému ekologické stability krajiny<br />
a genovou základnou buku a javoru<br />
klenu. Byla začleněna i do celoevropské<br />
soustavy chráněných území<br />
NATURA 2000.<br />
Část lesních porostů LS Frýdlant<br />
v Čechách se nachází ve Frýdlantské<br />
pahorkatině, která je součástí lesní<br />
oblasti č. 20 - Lužická pahorkatina.<br />
Lesy zde zaujímají plochu 4 935 ha.<br />
Pahorkatina má mírně zvlněný reliéf,<br />
svažující se z nadmořských výšek<br />
kolem 430 m n. m. do Žitavské pánve<br />
k nadmořské výšce 208 m u státní<br />
hranice s Polskem u říčky Smědé.<br />
Klimaticky patří do mírně teplé<br />
a velmi vlhké pahorkatinné oblasti.<br />
Průměrná roční teplota se pohybuje<br />
kolem 7 o C, průměrný roční úhrn srážek<br />
činí 800 mm. Na území lesní<br />
správy je rozvodí Severního a Baltického<br />
moře, asi na polovinu LS zasahuje<br />
CHKO Jizerské hory.<br />
Příjemná je procházka podél<br />
Bulovského potoka smíšenými lesy<br />
bývalé Clam-Gallasovy Poustecké<br />
obory. Meandry potoka s lesními<br />
porosty podél jeho břehů ve hrách<br />
světla vytvářejí zajímavá přírodní<br />
zákoutí. V lokalitě Polní Domky se<br />
nachází genová základna borovice.<br />
Zdejší kvalitní porosty se však bohužel<br />
příliš nezmlazují. I zde ovládá<br />
spodní patro smrk. Nedaleko od obce<br />
Černousy se rozkládá Dubový rybník<br />
s dubovou alejí s několika čtyřistaletými<br />
duby na hrázi.<br />
Stejně kvalitní borovice je bohatě<br />
zastoupena i v lesních komplexech<br />
nad obcí Bulovka.<br />
S lesním správce Petrem Žabou<br />
jsme hovořili i o mimoprodukčních<br />
funkcích lesa. Z různých fondů<br />
a dotací MZe lesníci obnovují vodní<br />
smrk (21 %) a dub (8 %). V loňském<br />
roce činila těžba dříví 65 752 m 3 , prořezávky<br />
191 ha, umělá obnova 85 ha<br />
a přirozená obnova 14 ha.<br />
Na LHC Ještěd zasahuje CHKO<br />
Lužické hory. Byla zde zřízena NPR<br />
Karlovské bučiny (vápnomilné bučiny)<br />
a NPR Čertova ze se sloupcovou<br />
odlučností čediče, dále tři přírodní<br />
rezervace a čtyři přírodní památky.<br />
Na LHC Klokočka jsou NPP Klokočka<br />
a Rečkov, ve kterých žijí populace<br />
popelivky sibiřské a vzácná společenstva<br />
v potočních nivách.<br />
Lesníci spolupracují s organizacemi<br />
Formica v péči o lesní mraveniště,<br />
Ekostrix ve vyvěšování budek,<br />
s Jizerskoještědským horským spolkem<br />
v budování lesních naučných<br />
stezek Terasy Ještědu, Lužické a Žitavské<br />
hory, a s Klubem českých turistů.<br />
Komunikaci s veřejností napomáhá<br />
i naplňování programu 2000,<br />
kdy kromě obvyklých lesních zařízení<br />
pro veřejnost opravili kapli, křížek,<br />
podílejí se na sečení luk s vzácnými<br />
rostlinami a jejich ochraně proti invazi<br />
křídlatky. V rámci ptačí oblasti<br />
Natury 2000 se podílejí na ochraně<br />
BUDOVA LS Frýdlant v Čechách<br />
STARÝ BUKOVÝ POROST<br />
postupně ustupuje novému<br />
plochy a lesní rybníky. Do toků se<br />
vracejí ryby, například řeka Smědá je<br />
významným rybářským revírem.<br />
Významná je spolupráce s organizací<br />
FORMICA v ochraně mravenců.<br />
V rámci Programu 2000 lesníci opravili<br />
Štolpišskou cestu a „Rigrveg“,<br />
studánky Na Hartě, V oboře a Pod<br />
Oldřichovským sedlem, vybudovali<br />
altány na Zátiší a na Smědavě. Lesní<br />
správa Frýdlant spolupracovala i při<br />
stavbě cesty na nově vybudovanou<br />
rozhlednu na nejvyšší horu Jizerských<br />
hor - na Smrk.<br />
-jnk-<br />
V lesích hor a podhůří v okolí Liberce<br />
JEŠTĚD, pohled z Jizerských Hor<br />
při inverzi zdroj www.jested.cz<br />
čápa černého, kulíška nejmenšího,<br />
chřástala polního, výra velkého a dalších<br />
ptáků. Stejně jako na jiných lesních<br />
správách v blízkosti velkých<br />
měst a atraktivních terénů řeší problémy<br />
s motorkáři na lesních cestách,<br />
cykloturisty mimo cyklotras a s lyžaři,<br />
kteří jezdí v porostech mimo sjezdovky.<br />
A právě na toto téma se bude<br />
konat zmíněný seminář.<br />
A ještě na závěr si dovolím malou<br />
osobní poznámku. O tomto kraji napsal<br />
před časem útlou knížku mysliveckých<br />
povídek „Čas tichých očí“<br />
lesník Ing. Miloš Portyš. Zkusil jsem<br />
si napřed knížku přečíst a potom se<br />
toulat ve stopách příběhů. Doporučuji.<br />
-jnk-<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
VRCH VLHOŠŤ, v popředí lesní<br />
správce ing. Jaroslav Junek<br />
Malé putování lesy LS Česká Lípa<br />
Ve východní části Lužických hor<br />
a dále v částech Českého středohoří<br />
a Kokořínska působí Lesní správa<br />
LČR, s. p., Česká Lípa. Území Lužické<br />
pískovcové vrchoviny - lesní<br />
oblasti 19b - je tvořeno velkými lesními<br />
komplexy. Klimaticky jsou<br />
Lužické hory v pruhu podél státní<br />
hranice charakterizovány jako okrsek<br />
mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový.<br />
Převažují severozápadní a západní<br />
větry. Průměrný roční úhrn srážek<br />
v této oblasti činí 965 mm.<br />
Rozsáhlé lesy i název jednoho<br />
z největších vrcholů Lužických hor -<br />
Hvozdu - upomínají na dávnou<br />
minulost zdejší krajiny, vstupující do<br />
historie jako součást pomezního<br />
hvozdu, Nepropustný prales, pokrývající<br />
pohraniční hory, tvořil dlouho<br />
přirozenou hradbu českého knížetsví<br />
a později království, a přecházel hranici<br />
Lužických hor daleko do vnitrozemí.<br />
Lidská sídliště jen zvolna pronikala<br />
do nitra hvozdu podél toků<br />
a řídkých komunikací. Na počátku<br />
našich dějin pouze několik zemských<br />
stezek, procházejících napříč hvozdem,<br />
umožňovalo v mírových dobách<br />
obchodní a kulturní styky se sousedními<br />
zeměmi.<br />
Dostatek dříví se stal důležitým<br />
faktorem pro další historický vývoj<br />
horských a podhorských oblastí,<br />
nebo do těchto končin přivedl zakladatele<br />
sklářských hutí. Dříví bylo<br />
potřeba jak k výrobě dřevěného uhlí,<br />
používaného k tavení sklářské suroviny,<br />
tak k výrobě potaše. Ta byla<br />
nezbytnou součástí sklářského kmene<br />
tehdejšího draselného skla a získávala<br />
se z popele bukového dřeva. První<br />
sklářské hutě jsou zde - v Krompachu<br />
- doloženy už v polovině 15. století.<br />
Sklo z nich si brzy získalo oblibu<br />
v šlechtických a dvorských kruzích<br />
a dostalo se i do uměleckých kabinetů<br />
císaře Rudolfa II.<br />
Po troše historie je potřeba vrátit<br />
se do současnosti a napsat několik<br />
základních dat o lesní správě. Výměra<br />
lesů činí 19 804 ha. Organizačně je<br />
správa rozdělena do 12 revírů. V zastoupení<br />
dřevin představuje smrk asi<br />
40 %, borovice 33 %, buk 8 % a dub<br />
7 %. Smrkové prosty se vyskytují<br />
převážně v Lužických horách, borovice<br />
převládá na pískovcových plošinách.<br />
Území LHC Česká Lípa zasahuje<br />
do tří přírodních lesních oblastí.<br />
Severní část území náleží do PLO 19<br />
- Lužická pískovcová vrchovina -<br />
a v severozápadní části zasahuje do<br />
LHC také PLO 5 - České středohoří.<br />
Převážná část plochy LHC náleží do<br />
PLO 18 - Severočeská pískovcová<br />
plošina a Český ráj. S lesním správcem<br />
Ing. Jaroslavem Junkem (pouhá<br />
shoda jmen s autorem článku, i když<br />
si říkají bráškové) jsme se tedy vydali<br />
právě do této oblasti lesní správy.<br />
Nejvíce jsme pobývali v lesích revírů<br />
Vlhoš a Ortel. V podhůří Lužických<br />
hor na revíru Ortel jsme navštívili<br />
smrkový porost s bohatým přirozeným<br />
zmlazením a jeho vyznačeným<br />
uvolněním, které představuje 3 200<br />
m 3 . V revíru Vlhoš jsme se pohybovali<br />
v oblasti pískovcových skal<br />
a roklí, kde vládne borovice. Nad<br />
labyrintem pískovcových roklí se<br />
vine vrcholová cesta zvaná Husí -<br />
PÍSKOVCOVÉ SKALNÍ ÚTVARY<br />
CHKO Kokořínsko<br />
podle tomuto opeřenci podobné<br />
skály a stejnojmenné rezervace. Tato<br />
místa jsou součástí CHKO Kokořínsko.<br />
Z cesty se nabízí výhled na vrch<br />
Vlhoš (614 m n. m.), který byl<br />
vyhlášen přírodní rezervací. Její<br />
severní a východní část je tvořena<br />
vyvřelými horninami - znělcem - se<br />
zachovanými partiemi květnatých<br />
bučin. Jižní a západní část rezervace<br />
je tvořena pískovci, a je proto porostlá<br />
bory, které mají na mnoha místech<br />
charakter přirozených reliktních borů<br />
s porosty vřesu. Na Vlhošti již několik<br />
let hnízdí sokol stěhovavý.<br />
Při další cestě jsem se od lesního<br />
správce dozvěděl i značně neradostnou<br />
informaci. Pískovcové rokliny,<br />
porostlé převážně borovicí, si oblíbil<br />
pyroman. Několikrát za rok tato<br />
místa „navštěvuje“ a zůstávají za ním<br />
smutná spáleniště v místech, kam se<br />
hasiči jen stěží dostanou. Dílo zkázy<br />
je rychlé.<br />
Naštěstí do lesů chodí převážně<br />
slušní lidé a stojí za to vytvořit příjemné<br />
prostředí pro jejich pobyt. Lesníkům<br />
LS Česká Lípa se to podařilo<br />
například spoluprácí při úpravě lesního<br />
divadla ve Sloupu v Čechách<br />
a skalní poutní kaple v Modlivém<br />
dole u Svojkova. S Ing. Jaroslavem<br />
Junkem jsme navštívili také oboru<br />
Vřísek, ale o ní vám nabízíme samostatný<br />
článek.<br />
Jiří Junek<br />
SKALNÍ KAPLE Modlivý dům<br />
u Svojkova<br />
Přírodní rezervace HUSA<br />
Vyznačené uvolnění přirozeného<br />
ZMLAZENÍ SMRKU<br />
Lesní DIVADLO Sloup v Čechách<br />
ZÁMEČEK ve Vřísku<br />
LIBERECKO - LČR<br />
Na Žižkově vrchu, dnes více známém<br />
jako Vřísek, stojí v překrásné<br />
přírodní scenérii lesa a skal východně<br />
od starobylé obce, kdysi městečka<br />
Holan, poněkud zchátralý zámeček.<br />
Na tomto místě bylo údajně slovanské<br />
hradiště kmene Pšovanů. Kolem roku<br />
1570 zde vybudoval český šlechtic<br />
Jan z Vartemberka renesanční lovecký<br />
zámeček. Z této doby pochází<br />
zápis, podle něhož byla kolem Žižkova<br />
vrchu obora, v níž se chovalo na<br />
100 jelenů, daňků i jiné zvěře, nedaleko<br />
byla bažantnice. Posledním majitelem<br />
zámku byl Emanuel Lichtenštejn,<br />
který po roce 1945 přesídlil do<br />
Lichtenštejnska. Zámek a Holany<br />
navštívil 8. října 1985 ve svých 77<br />
letech. Od roku 1948 patří Žižkův<br />
vrch Státním lesům.<br />
Proč se toto místo jmenuje<br />
Žižkův vrch? Podle pověsti měl tento<br />
Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy?<br />
husitský vojevůdce v Holanech bratra,<br />
katolického faráře. Zajal jej<br />
a nechal na Vřísku umořit hladem<br />
v hladomorně.<br />
Dnes v se oboře zvané Vřísek,<br />
kterou obhospodařují Lesy České<br />
republiky, s. p., Lesní správa Česká<br />
Lípa, nechovají jeleni, ale mufloni,<br />
a to v celkovém počtu 138 ks. Po zrušení<br />
chovu kozy bezoárové na Pálavě<br />
bylo státním podnikem Lesy České<br />
republiky do této obory v letech 1994<br />
- 96 postupně vypuštěno 14 kusů této<br />
zvěře za účelem zachování populace<br />
kozy bezoárové v Čechách. V současné<br />
době má stádo kozy bezoárové<br />
na Vřísku početní stav 28 ks. Z toho<br />
je 13 kozlů, 12 koz a 3 kůzlata. Dá se<br />
říci, že přemístění kozy bezoárové<br />
z Pálavy na Českolipsko bylo úspěšné,<br />
a populace tohoto druhu v Čechách<br />
zůstane díky přístupu LČR<br />
zachována.<br />
Při zmínce o Žižkově vrchu nelze<br />
zapomenout na myslivecký rod<br />
Ložků, který je s ním spojen nejméně<br />
150 let. Byl to český rod, který<br />
pocházel z panství Benátky nad Jizerou<br />
a který má třistaletou mysliveckou<br />
tradici. Všichni muži tohoto<br />
rodu byli myslivci. S jejich jménem<br />
je spojeno mnoho mysliven nejen na<br />
Českolipsku, ale i na Moravě,<br />
v Uhrách a v dnešním Chorvatsku.<br />
Poslední myslivec Žižkova vrchu<br />
z rodu Ložků - Julius - sem přišel<br />
s rodiči jako malý chlapec z Moravy,<br />
kde byl jeho otec postřelen pytláky.<br />
Zdejší kraj byl v oněch dobách<br />
osídlen převážně Němci. Malý Julius<br />
proto musel v německém prostředí<br />
navštěvovat německou školu. Zpočátku<br />
n<strong>eu</strong>měl v tomto jazyce ani<br />
slovo. Postupem doby se ovšem jeho<br />
rodina poněmčila. Jeho potomci žijí<br />
v Německu a v Kanadě, ale Žižkův<br />
vrch rádi navštěvují.<br />
Jedním z obdivovatelů těchto<br />
míst byl i Karel Hynek Mácha, který<br />
zde pobýval v letech 1832-33. V roce<br />
1958 zde byla Máchovi na skalnaté<br />
vyhlídce odhalena pamětní deska.<br />
-jnk-<br />
9<br />
SBB
LIBERECKO<br />
10<br />
AREÁL FIRMY na severním<br />
úpatí Smrku, nejvyšší hory<br />
Jizerských hor (1124 m n. m.)<br />
NAKLÁDKA vánočních stromků<br />
odběrateli<br />
VYZVEDÁVÁNÍ jednoletých<br />
semenáčků buku vypěstovaných<br />
pod foliovým krytem<br />
BUDOVA UČILIŠTĚ<br />
V TÉTO VILE JE INTERNÁT<br />
Na Liberecku sídlí školky Dendria<br />
Na jedné z akcí Sdružení lesních<br />
školkařů jsme se setkali s předsedou<br />
tohoto sdružení - Ing. Ivo Machovičem,<br />
jednatelem společnosti Dendria,<br />
s.r.o., Frýdlant v Čechách. Titulek<br />
článku by nezasvěceného čtenáře<br />
mohl poněkud zmást. Na Liberecku,<br />
přesně řečeno v Novém Městě pod<br />
Smrkem, sice sídlí a pěstují sadební<br />
materiál lesních dřevin, ale dodávají<br />
jej na daleko širší území. To by se<br />
dalo charakterizovat pohraničním<br />
pásmem hor a podhůří od Orlických<br />
hor, kde například dodávají sazenice<br />
na lesní majetek Kristiny Colloredo-<br />
Mansfeldové, přes Krkonošský národní<br />
park, samozřejmě lesy Jizerských<br />
a Lužických hor až po Krušné<br />
hory. K největším odběratelům patří<br />
LČR, s. p., prostřednictvím svých dodavatelů<br />
zalesňovacích prací.<br />
Společnost Dendria se věnuje<br />
kromě pěstování sadebního materiálu<br />
lesních a okrasných dřevin výrobě<br />
vánočních stromků, které pěstuje na<br />
ploše asi 10 ha. Na loňský vánoční<br />
trh dodala na Liberecko a také do<br />
Prahy smrk ztepilý, pichlavý a borovici<br />
černou, v dalších letech rozšíří<br />
sortiment o jedli bělokorou, kavkazskou<br />
a balzámovou a borovici<br />
pokroucenou. V další nabídce společnosti<br />
jsou komplexní práce v lese,<br />
služby majitelům lesa a hlavně pěstování<br />
sadebního materiálu. Produkční<br />
plocha školek firmy je cca 25 ha, na<br />
kterých pěstuje celý základní sortiment<br />
lesních dřevin, zejména smrk<br />
a buk. Firma patří mezi největší producenty<br />
krytokořenných sazenic<br />
Jednou z velmi úspěšných škol<br />
v Libereckém kraji je Střední odborné<br />
učiliště lesnické a Učiliště v Hejnicích.<br />
Sídlí v krásném parku, ve kterém<br />
se vyjímá moderní budova školy<br />
i upravený bývalý zámek, ve kterém<br />
je domov mládeže. O práci učiliště<br />
jsme informace již několikrát zveřejnili,<br />
ale stále jsme mu dlužili návštěvu.<br />
Využili jsme tedy příležitosti při<br />
reportážích v Libereckém kraji.<br />
Učiliště má dvě pracoviště:<br />
v Hejnicích a odloučené pracoviště<br />
Harrachov. Po předchozích organizačních<br />
změnách bylo toto pracoviště<br />
po několika letech samostatnosti<br />
znovu přičleněno k Hejnicím. Celkově<br />
má SOUL Hejnice 350 žáků,<br />
z toho v Harrachově 120. V Harrachově<br />
se učí chlapci tříletému učebnímu<br />
oboru mechanik - opravář lesnických<br />
strojů. SOUL Hejnice vzniklo<br />
v roce 1949 jako malá pohraniční<br />
škola. V roce 1983 měla 60 žáků.<br />
Záměr vedení učiliště je zřízení středních<br />
škol na obou pracovištích.<br />
Žáci hejnického učiliště pocházejí<br />
z Libereckého, Královéhradeckého,<br />
Středočeského a Ústeckého kraje.<br />
Žákům učiliště nabízí moderní vybavení<br />
a rodinné prostředí. Je zde patrná<br />
ženská ruka ve vedení školy.<br />
Ředitelkou je zde Ing. Alena<br />
Dvořáková, jejím zástupcem je Ing.<br />
Jan Vachel.<br />
SOUL a U Hejnice nabízí tříleté<br />
učební obory Mechanizátor lesní<br />
POHLED do jedné z učeben<br />
v ČR. Od roku 2001 používají<br />
v Dendrii dosud u nás jedinou plnicí<br />
a osévací linku švédské firmy BCC.<br />
Na lince se do biologicky vhodného<br />
typu plastového sadbovače vyseje<br />
přímo semeno, takže při vývoji semenáčků<br />
nedochází k deformaci kořenového<br />
systému. Jedná se o ucelenou<br />
technologii pěstování a podřezávání<br />
sazenic metodou tzv. vzduchového<br />
polštáře. Na rámečky s obaly bez dna<br />
proudí vzduch. Kořínky, které prorůstají<br />
obalem ven, usychají, a uvnitř<br />
obalu se kořínky zmnožují. Tato<br />
metoda představuje i úsporu pracovních<br />
sil.<br />
Ročně Dendria, s.r.o, dodává<br />
odběratelům kolem 3 milionů kusů<br />
semenáčků a sazenic.<br />
-jnk-<br />
Jednoleté semenáčky BOROVICE<br />
Co je nového v SOUL a U Hejnice?<br />
výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník-zahradnice<br />
a Krajinář-krajinářka.<br />
Úspěšní žáci mohou pokračovat ve<br />
studiu dvouleté maturitní nástavby<br />
Podnikání v oborech zemědělství<br />
a lesního hospodářství. Obor Mechanizátor<br />
lesní výroby se vyučuje ve<br />
třech ročnících s celkovým počtem<br />
60 žáků, avšak neobsazuje se snadno.<br />
Atraktivní pro žáky i jejich rodiče<br />
je každoroční pravidelná měsíční<br />
zahraniční praxe žáků 2. a 3. ročníků<br />
lesnických i krajinářských oborů<br />
v Německu. Učiliště spolupracuje<br />
s firmou Merimex, která zajišuje<br />
zastoupení firmy Timberjack v ČR.<br />
Firma poskytla škole řídící software<br />
na harvestory. Žáci jsou tedy před<br />
praxí v Německu teoreticky připraveni.<br />
Praxi vykonávají v Saském lesnickém<br />
vzdělávacím středisku Morgenröthe<br />
Morgenröthe v lesích lesního<br />
úřadu Löbau. Na závěr praktického<br />
výcviku získávají certifikáty, které<br />
jsou platné i v zahraničí. Někteří<br />
absolventi učiliště na základě jejich<br />
vlastnictví pracují v Německu či<br />
Švédsku. Učební obor Zpracovatel<br />
dřeva vykonává praxi v dosud jediné<br />
školní pilnici, kterou u nás provozuje<br />
lesnické učiliště, a také v německém<br />
Erfurtu.<br />
Při porovnávání kvality našich<br />
a německých škol vychází velmi<br />
dobrá úroveň našeho odborného<br />
školství. Nemáme se tedy za co stydět.<br />
Během již několikaleté tradice<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />
Tříleté školkované SAZENICE<br />
SMRKU na záhonech<br />
Jednoleté SEMENÁČKY BUKU<br />
pěstované v rašelinových Jiffy<br />
tabletách připravené k expedici<br />
Jednoletý SEMENÁČEK BORO-<br />
VICE vypěstovaný technologií<br />
„vzduchového polštáře“<br />
JIŘÍ ČERNÝ, jeden ze soutěžících<br />
na mistrovství Dřevorubec<br />
POHLEDY do učeben
Část trasy lesní PEDAGOGIKY<br />
zahraničních praxí vznikly již i přátelské<br />
kontakty mezi našimi a německými<br />
pedagogy a lesníky. Podobnou<br />
praxi vykonávají žáci harrachovského<br />
odloučeného pracoviště ve Walbrzychu.<br />
Žáci z Hejnic vykonávají domácí<br />
praxi ve Vojenských lesích<br />
a statcích, s. p., divize Mimoň na lesnickém<br />
úseku Chlum.<br />
V bezprostřední blízkosti učiliště<br />
slouží od roku 2004 Lesní prožitková<br />
stezka lesní pedagogice. Stezka je<br />
přímo v areálu školy v parku a na<br />
břehu rybníka. Předškolní děti a děti<br />
z prvního stupně ZŠ po ní provádějí<br />
Michael BENEŠ před ředitelnou<br />
Když se už jednou vydám za<br />
reportáží do světa, chci získat informace<br />
co nejpestřejší. Proto když jsem<br />
UČEBNA MYSLIVOSTI<br />
a obsluhy motorových vozidel<br />
DÍLNA výuky oprav motorových<br />
vozidel<br />
SBB<br />
Pohled do PILNICE<br />
se dostal do Harrachova, chtěl jsem<br />
konečně využít i pozvání svého<br />
kamaráda k návštěvě jedné zajímavé<br />
školy. Tak tedy: Lesnické odborné<br />
učiliště v Harrachově vzniklo v roce<br />
1952, nejprve bylo umístěno v letohrádku<br />
hraběte Harracha. Nyní působí<br />
v moderním areálu učeben i dílen<br />
pro praktickou výuku. Dlouhá léta<br />
bylo dvouletou mechanizační školou.<br />
První ročník učiliště žáci absolvovali<br />
v „mateřských“ učilištích z celé republiky,<br />
druhý a třetí v Harrachově.<br />
Mnoho let se zde tedy učili opraváři<br />
lesnických mechanizačních prostředků.<br />
Dříve bylo velmi vyhledávaným<br />
oborem i soustřeování dříví pomocí<br />
lanovkových systémů.<br />
V roce 1972 zde vznikla tříletá<br />
učňovská škola, stále pro obor mechaniků-opravářů.<br />
V rámci optimalizace<br />
byla SOUL Harrachov přičleněna<br />
v roce 2003 k SOUL a U Hejnice.<br />
Vztahy mezi oběma školami jsou<br />
oboustranně velice korektní.<br />
V harrachovském učilišti každým<br />
rokem absolvuje okolo pětadvaceti<br />
žáků. Vedení školy si dělalo průzkum<br />
úspěšnosti svých absolventů v získávání<br />
zaměstnání, nikdo z nich není<br />
nezaměstnaný. Škola jim totiž dává<br />
velké možnosti pro jejich další realizaci.<br />
Během studia zdarma získají<br />
řidičský průkaz skupiny A-C, svářečský<br />
průkaz a osvědčení k práci<br />
s motorovou pilou. Již osm let mají<br />
žáci učiliště možnost pokračovat ve<br />
studiu dvouletého maturitního nástavbového<br />
oboru Podnikání v technických<br />
povoláních. Absolventi si bu<br />
založili vlastní firmu, nebo pracují<br />
v servisech, někteří pracují v lesním<br />
hospodářství nebo jsou vedoucími<br />
dopravy různých firem. Vysokou<br />
odbornou úroveň žáků dokumentuje<br />
i 2. místo mezi učni - automechaniky<br />
v kraji, i když se vlastně specializaci<br />
automechanik n<strong>eu</strong>čí.<br />
Protože učiliště sídlí v Krkonoších,<br />
mají žáci možnost se seznámit<br />
a naučit se opravovat i tak speciální<br />
stroje, jako jsou sněžná pásová vozidla.<br />
Učiliště spolupracuje s firmou<br />
Stihl, která je vybavila pomůckami<br />
k výuce oprav motorových pil, a dále<br />
Zástupce ředitelky<br />
Ing. Jan VACHEL se žákem<br />
Tomášem GREŽDĚM, známým<br />
z dřevorubeckých soutěží<br />
s firmami Kartec MB, s.r.o., Mladá<br />
Boleslav a s Ducati Motors Liberec -<br />
výrobcem sněžných skútrů a tříkolek.<br />
Atraktivním zpestřením společenského<br />
života na učilišti je každoroční<br />
pasování žáků 1. ročníku do<br />
cechu opravářů. Dne 15. prosince<br />
2004 přibylo do tohoto cechu dalších<br />
30 mladíků.<br />
Žáci učiliště nejen že jsou nápomocni<br />
při organizaci vrcholných<br />
sportovních akcí v Harrachově, ale<br />
sami se sportu aktivně věnují. Jsou<br />
mezi nimi dokonce i vrcholoví sportovci.<br />
Například juniorští reprezentanti<br />
ve skoku na lyžích Lukáš Hlava<br />
a František Vaculík a sdruženář Jan<br />
Vodseálek. Antonín Brož je několikanásobným<br />
juniorským mistrem ČR<br />
v sáňkování a Vladimír Zelenka je<br />
juniorským mistrem republiky<br />
a Evropy v karate.<br />
Žáci harrachovského učiliště se<br />
věnují i myslivosti, mají možnost složení<br />
mysliveckých zkoušek. K dispozici<br />
mají kromě speciální učebny<br />
i střelnici na asfaltové holuby, kterou<br />
využívají i pracovníci KRNAPu.<br />
Tyto všechny informace jsme získali<br />
od osoby nejpovolanější, samotného<br />
Krakonoše. Tak te už mne asi<br />
máte plné zuby, ale nedělám si legraci.<br />
Jeho dlouholetým představitelem<br />
je ředitel učiliště - pravý harrachovský<br />
horal Michael Beneš. Na učilišti<br />
působí od roku 1976. Pochvaluje si,<br />
že s ostatními kolegy - pedagogy a mistry<br />
- vytvořili dobrý kolektiv. Uvedl<br />
mne do svého království - tedy ředitelny<br />
v pravé krkonošské roubence.<br />
Viděli jste někdy pospolu pětašedesát<br />
Krakonošů, nejrůznější typy<br />
starých běžek, sjezdovek i skoček,<br />
Krakonošovy klobouky, jeho všetečnou<br />
sojku, sbírku dýmek, úplně první<br />
skibob či housličky Špidlenky, které<br />
kdysi vyrobil houslař Špidlen v Pasekách<br />
nad Jizerou? Tak krásné v dobrém<br />
slova smyslu vetešnictví všech<br />
možných krkonošských artefaktů<br />
jsem v životě neviděl. Tady tedy sídlí<br />
vládce hor (a učiliště). Michaelovi<br />
bylo loni šedesát, ale jeho patronovi<br />
bylo prý kulatých čtyři sta čtyřicet<br />
čtyři.<br />
Jiří Junek<br />
Městečko HEJNICE<br />
žáci maturitního oboru Podnikání<br />
v oboru lesní hospodářství.<br />
Není divu, že po kvalitní přípravě<br />
a praxi se dostavují úspěchy některých<br />
žáků na českých i mezinárodních<br />
soutěžích dřevorubců. Jména Tomáš<br />
Grežo, Jiří Černý, Martin Moravec<br />
a Jan Kušnier se dostala do povědomí<br />
lesnické veřejnosti i čtenářů našeho<br />
časopisu. Jen připomínáme, že největším<br />
úspěchem byla účast žáka maturitního<br />
oboru Tomáše Greža v kategorii<br />
juniorů na loňském Mistrovství<br />
světa dřevorubců v Itálii.<br />
Po několika letech připravují lesnická<br />
učiliště obnovení tradice dřevorubeckých<br />
soutěží žáků u nás. V roce<br />
<strong>2005</strong> se bude konat na Křivoklátě,<br />
v dalším roce v Bzenci.<br />
Úspěšně prezentují svoje práce<br />
i žákyně zahradnického učebního<br />
oboru. V Liberecké oblastní galerii,<br />
na výstavách v Lysé nad Labem<br />
i Polabský motýl vystavují svoje vazačské<br />
práce.Velice pozitivní je i oživení<br />
mysliveckých tradic a pořádání<br />
Svatohubertských slavností.<br />
Střední odborné učiliště a Učiliště<br />
v Hejnicích realizuje také vzdělávací<br />
projekty celoživotního vzdělávání<br />
dospělých. K tomuto vzdělávání<br />
vlastní akreditaci. Podle poptávky již<br />
probíhají doškolovací kurzy i pro<br />
pracovníky podniků a organizací<br />
ČEZ, armády, plynáren, hasičů<br />
a KRNAPu. Další projekt - formálního<br />
a neformálního vzdělávání - má<br />
význam pro dělníky z lesnické praxe,<br />
kteří povolání dřevorubce úspěšně<br />
vykonávají již řadu let, ale nejsou<br />
v oboru vzděláni. Po absolvování<br />
kurzů vzdělávání dospělých by jejich<br />
praxe byla dána na úroveň vyučených<br />
pracovníků.<br />
-jnk-<br />
V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš!<br />
BUDOVA UČILIŠTĚ<br />
„TRŮN“ vyučujícího myslivosti<br />
a KRAKONOŠŮV BAROMETR<br />
KRAKONOŠOVO království ...<br />
... vpravo dole HOUSLE Špidlenky<br />
LIBERECKO - UČILIŠTĚ<br />
11
LIBERECKO<br />
LESNICKÁ<br />
a myslivecká<br />
expozice<br />
stojí při cestě<br />
na Mumlavu<br />
Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás<br />
Ukázky z expozice<br />
MYSLIVOSTI<br />
a SÁŇKOVÁNÍ dříví<br />
Loňský prosinec byl zejména<br />
v podhorských oblastech nehostinný,<br />
truchlivý. Mlhy, zataženo, pořádnou<br />
fotku na titulní stranu nebylo možné<br />
nikde spáchat. Tak jsem se vypravil<br />
do hor, konkrétně do Krkonoš a ještě<br />
konkrétněji do Harrachova. To by byl<br />
čert vápeníkem, abych tam něco<br />
nenafotil. Je to ještě v Libereckém<br />
kraji, krásně je tam jako snad u nás<br />
všude, tak při troše štěstí…<br />
Štěstí se nade mnou smilovalo.<br />
Pod harrachovským autobusovým<br />
nádražím se ještě válely mlhy, ale<br />
nahoře svítilo slunce a dokonce<br />
i ležel sníh! Mnoho fotografů určitě<br />
v podobné nouzi zachránily úžasné<br />
Mumlavské vodopády kousek nad<br />
městem při cestě na Voseckou boudu.<br />
Inspirovaly i mne. Pracovníci Krkonošského<br />
národního parku při cestě<br />
instalovali několik vkusných informačních<br />
tabulí. Ale fote tabuli jen<br />
tak - bez lidí. Po cestě se blížil mladý<br />
pár. Tak jsem je s úsměvem č. 4 lákal<br />
k tabuli, že si je jako vyfotím. Ale<br />
ouha, byli to Němci. Něco jsem si ze<br />
školy z němčiny pamatoval - něco se<br />
dovtípili a s ochotou a humorem<br />
vyhověli a postáli u tabule.<br />
Spokojen s fotkami z Mumlavy<br />
jsem se chtěl trochu ohřát. V Harrachově<br />
hned první domeček pod lesem<br />
je ŠINDELKA. Vkusná dřevěná<br />
tabule zve k návštěvě LESNICKÉ<br />
A MYSLIVECKÉ EXPOZICE, otevřeno<br />
denně 9-12 a 13-17.30 hod.<br />
Vstoupil jsem jako slušný člověk po<br />
zaklepání a ovanulo mne nejen teplo,<br />
ale i krása. Krása dřeva, kamene, starých<br />
fotografií, obrázků, kterým<br />
vévodí půvabná Diana na jelenu,<br />
a filmů o krkonošské lesnické a myslivecké<br />
historii i současnosti.<br />
V Šindelce jsem se znovu setkal<br />
s mladou dvojicí od Mumlavských<br />
vodopádů. Vedoucí expozice Ing.<br />
Karel Rait mne jim představoval, ale<br />
ti se ke mně již hlásili jako ke starému<br />
známému. A když se to tak<br />
vezme, byli to vlastně první návštěvníci<br />
Šindelky po jejím oficiálním otevření<br />
toho dne - 14. prosince 2004<br />
dopoledne.<br />
Otevření Lesnické a myslivecké<br />
expozice KRNAPu v Harrachově<br />
bylo svojí úrovní hodno Krakonošova<br />
království. Věrná sojka tentokrát Krakonošovi<br />
nezvěstovala, že má v revíru<br />
škodnou, ale vzácné hosty. Vládce<br />
hor, v podání ředitele lesnického učiliště<br />
v Harrachově Michaela Beneše,<br />
se oděl do hromového a větrového<br />
pláště, nasadil klobouk se snad všemi<br />
horskými bylinkami za stuhou, do<br />
jedné ruky vzal mlhovou dýmku, do<br />
druhé hůl, která tentokrát netrestala,<br />
a vykročil uvítat hosty. To již zazněla<br />
fanfára trubačů ze SLTŠ Trutnov,<br />
a hosty, mezi nimiž byli zástupci<br />
Ministerstva životního prostředí Ing.<br />
Jan Řezníček a Hana Minaříková<br />
z odboru rozpočtu - úseku investic,<br />
ředitel národního parku Šumava<br />
RNDr. Pavličko a pracovníci ekologické<br />
výchovy, kteří přijeli z druhé<br />
strany Krkonoš, přivítal ředitel Krkonošského<br />
národního parku Ing. Jiří<br />
Novák. Slavnostního otevření expozice<br />
se zúčastnil i starosta Harrachova<br />
Václav Cajthaml. Přítomni byli také<br />
mnozí z těch, kteří expozici pomáhali<br />
vytvářet. Ředitel národního parku<br />
zapálil před Šindelkou oheň a spolu<br />
s Krakonošem přestřihli pásku. Slavnostní<br />
akt byl stvrzen kalíšky krkonošské<br />
medoviny.<br />
Co to vlastně byla ta Šindelka?<br />
Na staré fotografii, která je také součástí<br />
expozice, je vyfocena kamenná<br />
budova, obklopená stohy řeziva, připraveného<br />
k výrobě šindele. Ten se<br />
zde vyráběl od počátku 19. století až<br />
do roku 1934, poslední zde vyrobené<br />
šindele byly určeny na opravu střechy<br />
Labské boudy. Potom zde bylo<br />
skladiště, a to až do roku 2000, kdy<br />
objekt koupil KRNAP a pracovník<br />
jeho Správy Ing. Petr Kadleček dostal<br />
nápad, že by v něm mohla vzniknout<br />
lesnická a myslivecká expozice. Ta<br />
na Harrachovsku dosud chyběla.<br />
A přitom bylo co ukázat. Lesník Ing.<br />
Kadleček spolu s ostatními kolegy<br />
tomuto záměru věnoval tři roky života.<br />
Projekt expozice vypracoval Ateliér<br />
David z Liberce.<br />
Ministerstvo životního prostředí<br />
na realizaci poskytlo finanční prostředky,<br />
zčásti ale náklady hradil<br />
KRNAP z vlastních prostředků. Výhodou<br />
je i to, že v něm pracují šikovní<br />
lidé od řemeslníků, kteří dokáží pravá<br />
kouzla se dřevem, po zkušené výtvarníky<br />
z odboru propagace akademickou<br />
malířku Renatu Opltovou a Ing.<br />
AUTOŘI výtvarného návrhu<br />
Renata Opltová a Ing. Michal Šír<br />
Michala Šíra. Ti byli autory výtvarného<br />
zpracování expozice.<br />
Na co se v ní můžete těšit? Detaily<br />
vám neprozradím, bylo by po těšení<br />
a tajemství. Stačí říci, že v přízemí<br />
kromě recepce s možností zakoupení<br />
knih o Krkonoších a mnoha vkusných<br />
upomínkových předmětů je<br />
expozice lesnictví. Představuje veškeré<br />
lesnické činnosti, v současnosti<br />
některé již zaniklé. Děti si určitě<br />
vyhrají u názorné ukázky plavení<br />
dříví na modelu. (Při otevření expozice<br />
si vyhráli i staří fořti.) Expozici<br />
myslivosti pod schody do prvního<br />
poschodí uvádí obraz půvabné bohyně<br />
lovu sedící na jelenu. Něco však<br />
přece jen prozradit musím. Na kmeni,<br />
který stojí z přízemí do patra, uvidíte<br />
trhače šišek v životní velikosti, a děti<br />
si na trenažéru mohou vyzkoušet<br />
svoje znalosti stop lesní zvěře. Plošné<br />
i trojrozměrné exponáty doplňuje<br />
několik videofilmů na vhodně rozmístěných<br />
monitorech. Návštěvníkům<br />
bude sloužit i komorní projekční<br />
místnost.<br />
Vedoucím expozice a současně<br />
průvodcem s nejvyšší odborností, je<br />
lesník s praxí na někdejším Lesním<br />
závodě Harrachov a potom na<br />
Oblastní správě toků LČR, s. p., Ing.<br />
Karel Rait, který v Harrachově žije<br />
již 27 let. Ve službě se zde střídá<br />
s kolegyní paní Svobodovou.<br />
Nemusíte se bát, že do Šindelky<br />
netrefíte. Stojí naproti budově LS<br />
Harrachov Správy KRNAPu v Harrachově<br />
nedaleko autobusového nádraží.<br />
Protože je organizačně přičleněna<br />
k harrachovskému informačnímu<br />
centru KRNAPu, stejně jako ono je<br />
otevřena každý den. Tak než vykročíte<br />
podél Mumlavy „na hora“, na cestu<br />
vás určitě příjemně naladí Šindelka.<br />
Jiří Junek<br />
12<br />
DIANA, bohyně lovu<br />
Horské městečko Harrachov je<br />
domovem lesníka a myslivce, který<br />
svůj život spojil s Krkonošemi. Za<br />
vším, co se ve zmíněných činnostech<br />
na Harrachovsku děje, je patrný jeho<br />
rukopis. Jeho zážitky i povídání<br />
o lesích i na odbornější úrovni se<br />
dobře poslouchají, člověk se od něj<br />
mnohému naučí. Přitom má daleko od<br />
poučování. A mnoho své životní<br />
moudrosti i odborných znalostí čerpá<br />
z historie a tradic. Tímto lesníkem je<br />
Ing. Petr Kadleček. Prošel mnoha provozními<br />
lesnickými funkcemi - od<br />
technika polesí přes těžebního inspektora,<br />
hlavního inženýra a ředitele lesního<br />
závodu Harrachov - až po současné<br />
působiště na Správě Krkonošského<br />
národního parku ve Vrchlabí.<br />
Před třemi lety dostal nápad přeměnit<br />
chátrající objekt v Harrachově,<br />
VPRAVO Ing. Petr Kadleček<br />
VELKÝ DEN<br />
Ing. Petra Kadlečka<br />
ve kterém se dlouhá léta vyráběly šindele<br />
a který potom sloužil jako skladiště<br />
všeho možného, v lesnickou<br />
a mysliveckou expozici. Pomáhalo<br />
mu přitom hodně kolegů. Lesníci<br />
nejen z Harrachova věnovali staré<br />
lesnické pomůcky a ve spolupráci<br />
s pracovníky terénního střediska<br />
v Harrachově pomohli při stavbě dřevěných<br />
exponátů, jako například<br />
posedu a krmelce, pomáhal ředitel<br />
harrachovského lesnického učiliště<br />
Michael Beneš a další kolegové<br />
z celých Krkonoš. Vyprávěl mi například,<br />
jakou téměř detektivní zápletku<br />
mělo shánění preparátora jelena,<br />
který je součástí expozice, a potom<br />
i převoz hotového díla až z Ostravy<br />
do Harrachova.<br />
Námaha Ing. Kadlečka nebyla<br />
marná, za podpory vedení KRNAPu<br />
a mnoha spolupracovníků byla<br />
14. prosince 2004 Lesnická a myslivecká<br />
expozice v Harrachově - Šindelka<br />
- slavnostně otevřena. Ředitel<br />
národního parku Ing. Jiří Novák mu<br />
poděkoval nejen za nápad, ale hlavně<br />
za jeho spolurealizaci a organizační<br />
zajištění. Předal mu pamětní list, na<br />
kterém je napsáno:<br />
„Tímto glejtem nech je poctěn<br />
zakladatel a tvůrce Ing. Petr Kadleček<br />
(obecný, řečený zdejší), který dojdivše<br />
po strastiplné cestě docílil otevření<br />
lesnicko-myslivecké expozice<br />
zvané „Šindelka“ dne 14. 12. L.P.<br />
2004 za což mu náleží náš dík.“<br />
Jiří Junek<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor<br />
Jsem kluk zvídavý, a při svých<br />
reportážích vždy nahamouním všelijaké<br />
možné tiskoviny a informační<br />
materiály, které by mohly být užitečné.<br />
Občas se v nich objeví i něco<br />
o lesích. Kdo ale má pak nosit batoh<br />
s tolika papíry?<br />
V kraji pod Ještědem jsem v nějakém<br />
informačním středisku získal<br />
noviny Týden v Liberci. Na straně<br />
4 mne uhodil do očí titulek Těžba<br />
dřeva omezuje lyžování. Copak to ti<br />
nezdární lesníci zase ubližují chudákům<br />
lyžařům? Dovolím si citovat<br />
(autor nebyl uveden):<br />
Těžba dřeva letos (3. 12. 2004 -<br />
pozn. red.) komplikuje začátek lyžařské<br />
sezóny v Jizerských horách. Lesníci<br />
kvůli odvozu stromů vypluhovali<br />
několik hlavních cest, po nichž vede<br />
Jizerská magistrála pro běžkaře.<br />
S dlouhým přerušením jízdy a s chůzí<br />
s lyžemi v rukou se turisté musejí smířit<br />
zhruba do půli prosince. ČTK to<br />
řekl vedoucí lesní správy v Jablonci<br />
nad Nisou Miroslav Kortan.<br />
„S odtěžením stromů v mýtním<br />
věku jsme čekali na začátek zimy, kdy<br />
zem zmrzne a pokryje se sněhem.<br />
Jinak bychom při dopravě poškodili<br />
půdu v lese,“ vysvětlil Kortan. Podle<br />
něj během několika minulých let lesníci<br />
kolem Jizerské magistrály<br />
Významný regionální historik<br />
RNDr. Miloslav Nevrlý ve své Knize<br />
o Jizerských horách se v jedné z kapitol<br />
věnuje lesnickým a dřevorubeckým<br />
pomníčkům a památníkům. Je<br />
to sice smutné, ale zajímavé svědectví<br />
o životě v Jizerkách. Zaujaly nás<br />
některé z pomníčků a hlavně příběhy,<br />
které se v těch místech před mnoha<br />
lety staly.<br />
Nejvíce tragédií ve zdejších<br />
lesích se přihodilo při svážení dříví<br />
na saních. Poslední svážeč dříví, kterému<br />
v Jizerských horách postavili<br />
pomníček, byl Karel Jäger. Štíhlý<br />
kamenný sloup stojí těsně pod modře<br />
značenou cestou z Kristiánova na<br />
Rozmezí. Nikdo neví, jak se neštěstí<br />
přihodilo. Jäger byl večer v lese sám,<br />
ostatní dřevaři již odešli. Chtěl prý<br />
svézt ještě dvě fůry dříví z Černé<br />
hory na cestu. Až druhý den ráno, 28.<br />
ledna 1927, jej našel u převrácených<br />
saní ferdinandovský dřevorubec<br />
Hausmann. Jäger byl v bezvědomí,<br />
přimrzlý k cestě. Viditelné zranění<br />
neměl. Zdálo se, že umírá na zmrznutí.<br />
Dřevař jej ihned odvezl do kristiánovské<br />
hájovny, ale Jäger se již<br />
z bezvědomí neprobral.<br />
Šestnáctiletý svážeč Emil Stefan<br />
měl ještě před dvěma desetiletími<br />
kříž na smrku na svahu nad Promenádní<br />
cestou na severovýchodním<br />
svahu Vlašského hřebene, nedaleko<br />
horní části osady Jizerka. Na Silvestra<br />
roku 1917 se při svážení dříví<br />
nabodl na odseknutou větev a zemřel.<br />
Také jeho starší bratr Bruno zemřel<br />
dřevorubeckou smrtí: 10. listopadu<br />
1948 ho rozmáčkl vůz se dřívím,<br />
který sklouzl po náledí na cestě podél<br />
Jizerky k jejímu soutoku s Jizerou.<br />
Oba bratři jsou společně pohřbeni na<br />
polubenském hřbitově.<br />
Další pomníček je přímo v Šindelovém<br />
dolu. Na mohutném klenu<br />
visíval obrázek, na kterém dva dřevorubci<br />
káceli buk a strom padal na<br />
mladé děvče. Tak v těchto místech<br />
zemřela roku 1929 třináctiletá Veronika<br />
Lahrová. Sbírala v Šindelovém<br />
dolu klestí a strom ji rozdrtil. Zmizel<br />
obrázek i starý klen, ale nová tabulka<br />
na sousední jedli připomíná dodnes<br />
smrt nešastné dívky.<br />
Existuje také pomníček, o kterém<br />
nikdo nic neví. Vypadá velmi staře<br />
a tvarem kříže i umístěním na skále<br />
připomíná jistého Preisslera. Tajemný<br />
kříž se nachází při málo používané<br />
stezce ze Zvonice na Lesní boudu<br />
nad Kořenovem.<br />
Ale raději už skončeme šastnějším<br />
příběhem. Dvaačtyřicetiletý svážeč<br />
Antonín Endler z Nového Města<br />
pod Smrkem dovedl ocenit štěstí,<br />
které potkalo jen málokoho z těch, na<br />
které se převrátily saně se dřevem: na<br />
místě, kde ho 10. února 1869 vyprostili<br />
zpod saní s oběma nohama na<br />
pětkrát zlomenýma, postavili za rok -<br />
v úvodu zimy netěžili a běžkařům<br />
vyšli vstříc. Letos se už ale kácení<br />
odložit nedalo.<br />
Lesníci vypluhovali cesty kolem<br />
Kristiánova a z Nové louky k přehradě<br />
na Černé Nise. „Jde o úseky dlouhé<br />
asi dva kilometry a jeden a půl<br />
kilometru. Na lyžích se dají objet<br />
jinudy,“ uvedl Kortan.<br />
Ředitel Jizerské o.p.s. Michal<br />
Sehnoutka ale upozornil, že objížky<br />
nelze upravit stroji, a lyžařům většinou<br />
nezbude nic jiného, než jít po<br />
vypluhovaných cestách pěšky. „Víme<br />
ještě o vypluhované cestě z Bílé<br />
Kuchyně přes Hřebínek směrem na<br />
Ptačí kupy,“ podotkl Sehnoutka.<br />
Aby Jizerská o.p.s. alespoň částečně<br />
běžkařům lyžování zpříjemnila,<br />
upraví pro ně kolečko u Hrabětic<br />
v délce přibližně tři kilometry. „Omezení<br />
na magistrále kvůli těžbě jsou<br />
nepříjemná, ale cesty patří lesníkům<br />
a pokud v lese ještě pracují, nedá se<br />
nic dělat,“ dodal Sehnoutka. - konec<br />
citátu.<br />
Promiňte mně impertinentní otázku,<br />
kdo je tedy v lese vlastně<br />
„sehnoutka"? Lyžař nebo lesník?<br />
A k tomu se ještě stát musí „obracet<br />
v hrobě“, když jeho lesní cesty<br />
neznámý autor článku přiřkl lesníkům!<br />
Ale příští rok dostanou zabrat<br />
zase oni. Lyžaři si to pošupajdí na<br />
běžkách a lesníci vezmou klády na<br />
ramena a ponesou je dva kilometry<br />
po cestách stroji n<strong>eu</strong>pravených.<br />
Tyhle „perly“ se mně honily<br />
v hlavě, když jsem šel na setkání,<br />
které zrovna na téma sportovního<br />
využití lesů uspořádala v Liberci<br />
tak dlouho to trvalo, než se aspoň<br />
částečně uzdravil - z vděčnosti a na<br />
památku dva a půl metru vysoký dřevěný<br />
sloup s křížem. „Endlerův obrázek“<br />
dodnes stojí na západním úbočí<br />
Ropické hory, při zkratce lesní cesty<br />
ze Smrku do údolí Lomnice u tak<br />
zvaného Purkmistrova mostu.<br />
Nad úzkým strmým hřebenem<br />
vysoko nad roklí Černého potoka,<br />
blízko skály Hlídače Koutu, visí dobrozvěstný<br />
svatý obrázek, zvaný dávnými<br />
dřevorubci U Pánaboha. Tady<br />
a jeho okolí Česká lesnická společnost,<br />
zastoupená paní Mgr. Kubátovou<br />
a předsedkyní liberecké pobočky<br />
ČLS Ing. Janou Čackou. Cílem tohoto<br />
setkání zástupců řady do této problematiky<br />
zainteresovaných organizací<br />
- i nelesnických - bylo učinit<br />
první kroky k přípravě celostátního<br />
semináře na zmíněné téma,<br />
který se bude konat 1. a 2. června<br />
<strong>2005</strong> v Jizerských horách na Královce.<br />
Navštívili jsme lyžařský běžecký<br />
areál Břízky, který sice již má svoje<br />
ustálené trasy, ale lyžaři mají snahu<br />
o otevření dalších okruhů. Další<br />
zastávkou byl Tanvaldský Špičák se<br />
sjezdovkou a sedačkovou lanovkou.<br />
Zdálo by se, že i tento areál je dokončen,<br />
ale i zde by se ještě nějaká ta<br />
sjezdovka mohla do lesa zaříznout.<br />
Vždy co stromů tu ještě zůstane!<br />
Ozdobit sjezdovkami by se měl<br />
i Smrk a Černá Studnice.<br />
Na připravovaném semináři by<br />
měly vzniknout návrhy na řešení<br />
těchto otázek: Kdo vydá společenskou<br />
objednávku na požadavky kladené<br />
na lesy? Jak až mohou být člověkem<br />
dotčeny nehmatatelné hodnoty<br />
lesa? Bude definováno, která<br />
„veřejně prospěšná“ činnost a do jaké<br />
míry negativně ovlivňuje základní<br />
funkce lesa? Dojde k součinnosti<br />
resortů MZe, MŽP a MMR v řešení<br />
této problematiky?<br />
Máte tedy stále proč číst Silvu<br />
Bohemicu, protože se v jejích příštích<br />
vydáních dozvíte i podrobný program<br />
semináře na téma sportovní využívání<br />
lesů.<br />
Jiří Junek<br />
se kdysi svážeči dříví prý poprvé<br />
pokřižovali, aby jejich smrti blízká<br />
cesta do údolí dobře dopadla.<br />
Přípravil -jnk-<br />
Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích<br />
SBB<br />
SETKÁNÍ ORGANIZÁTORŮ<br />
semináře na Královce<br />
MÍSTO TRAGICKÉ SMRTI<br />
Gustava Maiwalda z Ferdinandova<br />
- zahynul při svážení dřeva<br />
POMNÍČKY DŘEVORUBCŮM<br />
u Viničné cesty - oba našli smrt<br />
pod padlým bukem<br />
BUK ANDĚLA strážného - tady<br />
měl svážeč N<strong>eu</strong>mann štěstí,<br />
srážku saní jako zázrakem přežil<br />
LYŽAŘSKÝ AREÁL<br />
nad Jabloncem<br />
Vlevo Ing. Jana ČACKÁ, iniciátorka<br />
připravovaného semináře<br />
LIBERECKO<br />
13
LIBERECKO - MIMOŇ<br />
Vlevo Ing. Petr DOUBRAVA<br />
v rozhovoru s Ing. Jiřím<br />
JANOTOU u rybníka Břehyně<br />
ŘEDITELSTVÍ divize VLS, Mimoň<br />
PŘÍPRAVA PŮDY NAORÁNÍM<br />
SKELNÁ HUŤ -<br />
hájenka, ubytovací<br />
zařízení a malorážková<br />
střelnice<br />
a socha Diany<br />
BÝVALÉ LETIŠTĚ,<br />
v pozadí Velká a Malá Buková<br />
BOROVICE u rybníka Břehyně<br />
Divize Mimoň hospodaří ve dvou<br />
zrušených Vojenských výcvikových<br />
prostorech - Ralsko a Mladá. Vojenské<br />
výcvikové prostory Ralsko vznikaly<br />
od roku 1946 jako vojenský<br />
tábor Bezděz. Od roku 1949 byl<br />
postupně vytvářen velký výcvikový<br />
prostor o výměře na 25 tis. ha. Žili<br />
v něm převážně obyvatelé německé<br />
národnosti. Při zřizování VVP bylo<br />
likvidováno 15 obcí a osad, z nichž<br />
největší byly Olšina, Židlov, Okna<br />
a Svébořice. Část výměry vojenského<br />
prostoru původně náležela Waldštejnům,<br />
jednalo se o 9 tis. ha. Tento<br />
majetek byl zkonfiskován na základě<br />
Benešových dekretů.<br />
Vojenské výcvikové prostory<br />
byly zrušeny v roce 1991 s tím, že po<br />
pyrotechnické asanaci budou postupně<br />
předávány civilnímu využití.<br />
Místo někdejšího Vojenského újezdního<br />
úřadu a Újezdu byla zřízena<br />
obec Ralsko o katastrálním území<br />
170 km 2 , sdružující bývalé obce<br />
a osady. Vznikla příspěvková organizace<br />
Ministerstva pro místní rozvoj<br />
Privum, která identifikovala a převzala<br />
majetek, který neobhospodařují<br />
VLS. V současnosti zhruba 80 % lesních<br />
pozemků na území bývalého<br />
VVP obhospodařuje Divize Mimoň.<br />
VVP Mladá o rozloze 4 113 ha<br />
vznikl již r. 1904. Spadá do Středočeského<br />
kraje. Lesy tam obhospodařuje<br />
LS Lipník včetně odloučeného<br />
lesnického úseku Stará Boleslav<br />
a velkoškolky Lhota u Dříz. Ta na 20<br />
ha produkční plochy produkuje sazenice<br />
borovice, buku, dubu, smrku<br />
i jiných dřevin i pro ostatní divize.<br />
Převážná část lesů obhospodařovaných<br />
VLS divize Mimoň v oblasti<br />
Ralska náleží do lesní oblasti 18 -<br />
Severočeská pískovcová plošina.<br />
Z hospodářských souborů převažují<br />
přirozená borová stanoviště (66 %)<br />
a kyselá stanoviště středních poloh<br />
(28 %). Tyto lesy náležejí do hospodářského<br />
souboru přirozených borových<br />
stanoviš a nejsou vážněji ohroženy<br />
abiotickými ani biotickými<br />
škodlivými činiteli. Po ukončení vojenského<br />
provozu ve VVP Mimoň<br />
byl proveden odhad dřevní hmoty<br />
poškozené střelbou. Postřílená hmota<br />
se nachází na ploše 3 160 ha, tj. na<br />
17 % výměry lesní půdy bývalého<br />
VVP Mimoň, se zásobou dřevní<br />
hmoty 590 tis. m 3 , z toho v mýtních<br />
Pohledy do našich lesů z turistických stezek<br />
Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání<br />
porostech 176 tis. m 3 . Školka Čistá<br />
o výměře 7 ha v oblasti Ralska jde<br />
postupně do útlumu.<br />
Zastoupení dřevin představuje ze<br />
70 % borovice, 15 % smrk, na čedičových<br />
vyvřelinách 5-6 % buk. Dále je<br />
zde zastoupen dub, modřín, bříza<br />
a další dřeviny. Ve vojenském prostoru<br />
asi 3 tis. ha tvořily plochy střelnic<br />
a cvičiš, které patřily přímo armádě.<br />
Po zrušení VVP byly tyto plochy předány<br />
do hospodaření VLS. Tehdy byl<br />
vyvíjen velký tlak na jejich využití na<br />
golfová hřiště, pastevní plochy, autodromy<br />
a třeba zimoviště cirkusů. Lesníkům<br />
se podařilo většinu těchto<br />
ploch převést do pozemků plnících<br />
funkci lesa. Tyto pozemky nebyly<br />
dosud pyrotechnicky asanovány. Největší<br />
tanková střelnice se stala základem<br />
obory Židlov.<br />
Organizační uspořádání divize<br />
Mimoň je stejné jako u ostatních<br />
divizí. Po 1. lednu 2004 ji tvoří čtyři<br />
lesní správy: Hradčany-Břehyně,<br />
Dolní Krupá a Hamr, čtvrtá lesní<br />
správa Lipník v oblasti bývalého<br />
VVP Mladá náleží do Středočeského<br />
kraje. Správa služeb v Mimoni zahrnuje<br />
manipulační sklad, dopravu a pilařskou<br />
výrobu.<br />
Mimořádnou situací s těžkými<br />
následky pro les byl vstup armád pěti<br />
států Varšavské smlouvy. Sovětská<br />
armáda obsadila 21. srpna 1968 letiště<br />
Hradčany a postupně celý VVP<br />
Mimoň. Československá armáda<br />
potom prostor využívala v omezené<br />
míře k občasným cvičením. Soustředění<br />
vojsk a jejich výcvikové nároky<br />
byly mimořádné a pro činnost VLS<br />
více než tíživé. Pobyt Sovětské armády<br />
ve VVP Mimoň měl pouze negativní<br />
důsledky, spočívající zejména<br />
v odnímání lesní půdy ve velkém rozsahu,<br />
mnohdy i svévolně. Soustavně<br />
docházelo ke škodám na lesních<br />
porostech a zemědělských kulturách,<br />
na cestách a na hrázích rybníků,<br />
docházelo k častým požárům a zřizování<br />
černých skládek. Časté byly případy<br />
pytláctví a krádeží dříví nastojato.<br />
VVP Mimoň byl intenzivně využíván,<br />
nejvíce využívané střelnice<br />
Kuřivody a Vrchbělá nestřílely pouze<br />
v neděli.<br />
Od 1. dubna 2004 má divize<br />
vlastní pyrotechnickou skupinu. Ve<br />
své činnosti navázala na pyrotechnický<br />
odřad armády. Pyrotechnická asanace<br />
je prováděna<br />
na zemědělských<br />
plochách do<br />
hloubky 50 cm,<br />
v lese do 30 cm.<br />
Pyrotechnická<br />
skupina znovu<br />
prověřuje plochy,<br />
které jsou určeny<br />
k novému zalesnění<br />
umělou výsadbou.<br />
V zimě<br />
kontrolují postřílené<br />
dříví. Po této<br />
BEZDĚZ od Strážova<br />
prověrce budou<br />
hodnotnější sortimenty<br />
obchodovány.<br />
Veškeré<br />
náklady na tuto<br />
činnost hradí<br />
VLS z vlastních<br />
prostředků.<br />
Mimoň<br />
V lesnických<br />
činnostech provádějí<br />
práce převážně<br />
vlastními<br />
kapacitami.<br />
Ročně zakládají<br />
kolem 200 ha<br />
lesa. Přirozená<br />
Doksy<br />
obnova borovice<br />
je problematická.<br />
Dobře se ujímá<br />
jednoletka borovice,<br />
kterou vysazují<br />
PLASTICKÁ MAPA mimoňský lesů<br />
do brázd po přípravě<br />
půdy pluhem. Kde jsou vhodné<br />
podmínky, počítá se s podílem přirozené<br />
obnovy z bočního náletu.<br />
Pro rok <strong>2005</strong> se počítá s 88 tis. m 3<br />
těžby. Obchod se dřevem s velkými<br />
odběrateli zajišuje centrálně pražské<br />
ředitelství VLS, zbytek kulatiny se<br />
prostřednictvím divize dodává menším<br />
odběratelům. Přesílená borovice<br />
a listnatá vláknina se prodává do<br />
Rakouska, protože v republice pro ni<br />
není odbyt. Předpokládá se, že po<br />
zakoupení harvestoru se bude asi<br />
polovina těžby provádět touto technikou.<br />
Vlastní pila v Mimoni zpracovává<br />
sortimenty o délce 3 m na hranolky<br />
a deskové řezivo vhodné na palubovky.<br />
O myslivosti a oborách přinášíme<br />
informace v samostatném článku.<br />
Mezi nejcennější chráněná území<br />
patří Břehyňský rybník, vrch Pecopala,<br />
PR Ralsko, soustava Hradčanských<br />
rybníků a osm přírodních památek.<br />
U někdejšího Krupského dvora<br />
roste památná lípa.<br />
V programu Natura<br />
2000 je nejvýznamnější<br />
výskyt vzácných<br />
ptačích druhů<br />
v ptačí oblasti Dokeské<br />
pískovce a mokřady.<br />
Hnízdí zde například<br />
jeřáb, orel mořský,<br />
čáp černý. Zajímavá<br />
entomologická<br />
lokalita je Velký<br />
a Malý Bezděz<br />
s výskytem tesaříka<br />
alpského. V říčce<br />
Horní Ploučnice žije<br />
losos atlantský. Asi<br />
15 % území bylo<br />
velmi zatíženo vojenskou<br />
činností, převážná<br />
část území<br />
VVP však byla zašetřena<br />
a z přírodního<br />
hlediska je velmi<br />
cenná.<br />
Celých dvacet<br />
devět let pracoval do<br />
31. prosince 2004<br />
v divizi Mimoň<br />
Vojenských lesů<br />
a statků, s. p., Ing.<br />
Petr Doubrava.<br />
Tímto datem odešel<br />
do důchodu. Rodák<br />
z okolí Českého Brodu<br />
a absolvent zdejší<br />
střední školy pokračoval ve studiu na<br />
další střední škole - to už lesnické -<br />
SLŠ v Písku. Po jejím absolvování<br />
dálkově studoval nejprve na pražské<br />
a potom brněnské lesnické fakultě.<br />
Na umístěnku se dostal na LS Lány,<br />
kde pracoval nejprve jako technik<br />
polesí a potom výrobní inspektor. Na<br />
Mimoň šel k vojenským lesům pracovat<br />
v roce 1976 postupně do funkcí<br />
plánovače, vedoucího informační<br />
soustavy, vedoucího kontrolního<br />
útvaru a ekonomického náměstka.<br />
Od roku 1993 byl ředitelem divize<br />
Mimoň. Jeho nástupcem v této funkci<br />
se stal Ing. Jiří Janota, který nejprve<br />
působil na Mimoni, potom byl<br />
ředitelem Projektového ústavu VLS<br />
v Olomouci a poslední dva roky<br />
zástupcem ředitele divize Velichov.<br />
Panu řediteli Ing. Petru Doubravovi<br />
přejeme hodně zdraví na<br />
Křivoklátsku, kam se chce po letech<br />
vrátit. Připravil Jiří Junek<br />
Z tankové střelnice Židlov se stala obora<br />
Myslivost a turistika se zde nevylučují<br />
za předpokladu vzájemné tolerance<br />
Chov zvěře má u státního podniku<br />
VLS ČR dlouholetou tradici.<br />
V současnosti vlastní VLS ČR, s. p.<br />
Praha, dvě obory: oboru Velký Dub<br />
a oboru Židlov. Obě se nacházejí<br />
v Libereckém kraji, kterému je věnováno<br />
toto číslo. Obora Velký Dub<br />
byla zřízena v roce 1979 pro chov<br />
daňčí a mufloní zvěře. Má výměru<br />
526 ha. Obora Židlov je relativně<br />
nová. Byla postavena v roce 2000. Je<br />
to v současnosti druhá největší obora<br />
v ČR. Její výměra činí 3 786 ha.<br />
Po celou dobu existence podniku<br />
VLS hospodařili pracovníci divize<br />
Mimoň myslivecky ve svých honitbách<br />
sami. V dřívějších dobách přitom<br />
šlo hlavně o prestiž organizace<br />
vzhledem k dosahovaným trofejovým<br />
hodnotám a odstřel zvěře<br />
(poplatkový i bez poplatku) se řadil<br />
mezi „prezenty“ organizace. Po<br />
transformaci státního hospodářství<br />
v devadesátých letech se však dostala<br />
do popředí ekonomika. Zaměstnanci<br />
VLS musili začít počítat, zda je<br />
výhodnější ponechat vysoké stavy<br />
zvěře, přinášející zlepšení výnosů<br />
prodejem poplatkových lovů, ale také<br />
nutnost platit vysoké náhrady za<br />
škody, které zvěř způsobuje, nebo<br />
stavy zvěře výrazně snížit.<br />
Pokud v oblasti Ralska existoval<br />
vojenský výcvikový prostor, byly zde<br />
pro myslivecké hospodářství neobyčejně<br />
příznivé podmínky. Nespornou<br />
výhodou byla velká rozloha honitby.<br />
Díky tomu, že do prostoru měla omezený<br />
přístup veřejnost, měla tu zvěř<br />
poměrný klid. Cvičící vojska působila<br />
jako rušivý faktor pouze v části<br />
honitby, a to jen občasně. Zvěř se<br />
mohla v průběhu dne pastvit i na<br />
nelesních půdách. Další výhodou<br />
bylo, že se na většině produkčních<br />
ploch uvnitř i vně VVP zemědělsky<br />
hospodařilo. Veškerá zemědělská<br />
půda byla oseta produkčními plodinami,<br />
louky a pastviny byly udržovány<br />
s kvalitním travním porostem.<br />
Po zrušení VVP v roce 1992 se<br />
situace změnila. V Ralské pahorkatině<br />
se začala rozvíjet turistika a cykloturistika.<br />
Mimoňsko stalo vyhledávaným<br />
krajem houbařů. Lidé s automobily<br />
se začali dostávat i do odlehlejších<br />
oblastí, jež byly předtím málo<br />
navštěvovány. Zvěř začala být zaháněna<br />
do nejméně přístupných lokalit.<br />
Začala se koncentrovat na malých<br />
plochách, odkud zvečera vytahovala<br />
do přilehlých polí za potravou.<br />
Zatlačování zvěře do komplexů mlazin<br />
vedlo k nárůstu škod na lesních<br />
porostech. Byly privatizovány zemědělské<br />
správy a nastal útlum v obdělávání<br />
zemědělských ploch. Na druhé<br />
straně začali noví majitelé osévat<br />
některé zemědělské plochy pro zvěř<br />
vysoce atraktivními plodinami. Zvěř<br />
se začala do takových míst stahovat<br />
z větších oblastí, a v některých ročních<br />
obdobích zde docházelo k její<br />
neúnosné koncentraci.<br />
Před zaměstnanci VLS vyvstala<br />
nutnost rozhodnout se, zda v oblasti<br />
zachovat místní, poměrně kvalitní<br />
populaci jelení zvěře, nebo stavy<br />
zvěře radikálně snížit, třeba i na úkor<br />
chovatelských zásad. Po zvážení<br />
všech okolností bylo rozhodnuto zřídit<br />
pro uchování jelení zvěře v oblasti<br />
Ralské pahorkatiny velkou oboru,<br />
a v oblasti mimo oborní chovy stavy<br />
zvěře snížit tak, aby se škody na<br />
zemědělských a lesních kulturách<br />
staly únosnými. Na základě tohoto<br />
rozhodnutí se přistoupilo k vybudování<br />
obory, jejímž základem se stala<br />
plocha bývalé tankové střelnice<br />
Židlov, po níž byly obora také pojmenována.<br />
Realizaci výstavby předcházelo<br />
vydání Územního rozhodnutí<br />
Městského úřadu v Mimoni. Rozhodnutí<br />
bylo vydáno 12. 8. 1999.<br />
Z celkové výměry obory Židlov<br />
(3 786 ha) připadá 2 121 ha na pozemky<br />
lesní a 208 ha na pozemky<br />
zemědělské. Vodních ploch je přibližně<br />
1 ha, ostatních ploch 1 456 ha.<br />
Největší část „ostatních ploch“ představují<br />
pozemky, na nichž se dříve<br />
nacházely střelnice.V době budování<br />
obory byly již z velké části zarostlé<br />
břízou, janovcem, lupinou, různými<br />
druhy travin a okusových dřevin.<br />
Spolu se zemědělskými pozemky<br />
mají být tyto plochy základem přirozené<br />
úživnosti obory. Nadmořská<br />
výška terénu se v oboře pohybuje od<br />
294 do 426 m n. m.<br />
S přihlédnutím k tomu, že Židlov<br />
je komerční zařízení zaměřené na<br />
produkci trofejové zvěře, byly pro<br />
ROŠT na vjezdu do obory Židlov<br />
INFORMACE PRO TURISTY<br />
vcházejících do obory<br />
MAPA obory Židlov<br />
KRMELEC u Zbynské hájovny<br />
LIBERECKO - OBORY<br />
Sídlo Lesní správy BŘEHYNĚ<br />
BEZDĚZ se zrcadlí na hladině rybníka<br />
HÁJENKA u Břehyně<br />
Opravená hájenka SENNÁ BRÁNA v oboře Velký dub<br />
ŽIDLOV - letecký pohled<br />
PLOT v bažinách<br />
14<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />
SBB<br />
15
LIBERECKO - OBORY - STROMY<br />
16<br />
JELENI na ploše obory<br />
ODCHYT jelenů v lapáku<br />
KAPITÁLNÍ TROFEJ<br />
z mimoňských lesů<br />
V Libereckém kraji je několik set<br />
památných stromů a další větší počet<br />
stromů významných. A krásné? Ty si<br />
volíme podle vlastního vztahu k nim,<br />
podle nálady, podle místa. Některé<br />
stromy na Liberecku jsou mimořádné<br />
i v rámci České republiky nebo celé<br />
Střední Evropy: patří mezi ně tis<br />
v Krompachu, Ještědský klen, Tisíciletá<br />
lípa v Kotli a Rohanův buk<br />
v parku zámku Sychrov. Ale všechny<br />
stromy dále uvedené jsou pozoruhodné<br />
a vynikající. Přitom představují<br />
jen „viditelnou desetinu pomyslného<br />
oboru stanoveny následující stavy:<br />
Zvěř jelení - 700 ks a zvěř mufloní -<br />
300 ks. U obou druhů byl stanoven<br />
poměr pohlaví 1:1. Daňčí zvěř má být<br />
z obory postupně vystřílena, zvěř<br />
srnčí tolerována a zvěř černá trvale<br />
vystřelována.<br />
Obora byla uzavřena před říjí<br />
v roce 2000. Oborní plot má výšku<br />
2,30 m. Je zhotoven z pletiva Ursus<br />
Benzinal 200/15/15, které je umístěno<br />
na betonových sloupcích 14x14<br />
cm. Pletivo je nad zemí osazeno dřevěnou<br />
tyčí. V horní části nad pletivem<br />
je ve vzdálenosti 30 cm umístěna<br />
optická zábrana v podobě dřevěné<br />
tyčoviny. Volbu drátěného oplocení<br />
spojeného s vizuální tyčí do výše<br />
2,30 m lze dnes již s jistotou prohlásit<br />
za přijatelné řešení. Není znám<br />
žádný případ úniku zvěře přeskakováním<br />
přes pletivo.<br />
Na základě prvotních odhadů<br />
a sčítání uzavřené zvěře bylo stanoveno,<br />
že její věková struktura<br />
a poměr pohlaví budou upraveny do<br />
roku <strong>2005</strong>. Počáteční obava, že se<br />
nepodařilo do obory uzavřít dostatečné<br />
množství zvěře, se časem ukázala<br />
být neopodstatněnou. Skutečné stavy<br />
byly daleko vyšší, než se původně<br />
předpokládalo. Proto byl již v lovecké<br />
sezóně 2002/2003 odstřel zvěře<br />
oproti původně plánovanému výrazně<br />
zvýšen.<br />
V sezóně 2003/2004 bylo v oboře<br />
Židlov uloveno 83 jelenů, 109 laní<br />
a 115 kolouchů, tzn. celkem 307 kusů<br />
jelení zvěře. Muflonů bylo uloveno<br />
34, muflonek 20 a muflončat 10.<br />
Daňčí zvěře bylo uloveno celkem 93<br />
kusů, srnčí 39 a černé 113 kusů.<br />
Ukázalo se, že původní záměr<br />
vystřílet v několika sezónách po uzavření<br />
obory veškerou daňčí zvěř se<br />
sotva podaří realizovat. Ukázalo se<br />
také, že myšlenka, která se jevila<br />
ledovce“. Stojí za to za nimi jít a setrvat<br />
u nich.<br />
Na Českolipsku můžeme obdivovat<br />
největší jedince některých druhů<br />
v rámci naší republiky. Jsou to:<br />
Tis v Krompachu (tis červený<br />
– Taxus baccata) s obvodem 465<br />
cm, výškou 12,5 m a stářím 475 let.<br />
Roste v obci Krompach u Cvikova<br />
při silnici Liberec – Nový Bor, ve<br />
východní části obce při červené<br />
turistické značce na Hvozd. Najdete<br />
ho za potůčkem u staršího domku<br />
v oplocení. Poblíž najdete další tis<br />
s obvodem 175 cm a stářím 250 let<br />
a dále při červené značce roste ještě<br />
jeden s obvodem 280 cm a stářím<br />
300 let. Okolo těchto stromů kdysi<br />
vedla zemská stezka do Lužice<br />
a Saska, kam odcházeli exulanti -<br />
čeští bratři - do ciziny za náboženskou<br />
svobodou.<br />
Tajemná lípa s obvodem 856 cm,<br />
výškou 22 m a stářím asi 350 let<br />
uprostřed bývalého vojenského prostoru<br />
Mimoň. K nejbližší obci Kuřivody<br />
má vzdušnou čarou asi 2,5<br />
km, nachází se u kóty 368,3 se zn.<br />
„rozv.“, což byl kdysi dávno statek<br />
Krupský dvůr. Proč tajemná? Strom<br />
Stromy památné, významné<br />
a krásné Libereckého kraje<br />
LÍPA ve Sloupu<br />
je živoucí torzo s mohutným dutým<br />
kmenem, bohatě obrostlým mechem.<br />
I za slunečného počasí je<br />
v něm tajemné příšeří. Kdo ví, zda<br />
tu nestraší!<br />
Sloupská lípa ve známé obci Sloup<br />
v Čechách s obvodem 734 cm, výškou<br />
20 m a stářím asi 500 let. Najdete<br />
ji na křižovatce ulic Spojovací<br />
a Ke hradu v jihozápadní části obce<br />
při modré a žluté turistické cestě.<br />
Strom je krásně rostlý s pravidelnou<br />
korunou. Dojem je umocněn sousedstvím<br />
pěkného roubeného stavení.<br />
Městečko Sloup má také známý<br />
rozlehlý pískovcový hrad a pěkné<br />
stromořadí, vedoucí k barokní kapli<br />
sv. Jana Nepomuckého.<br />
Za zhlédnutí a chvíli rozjímaní stojí<br />
dále na Českolipsku 30 dubů letních<br />
v uzavřené oboře Vřísek,<br />
s obvody kmenů od 510 do 810 cm<br />
a stářím až 500 let, a douglaska<br />
tisolistá v Provodíně u bývalé<br />
hájovny čp. 7. Byla vysazena 31.<br />
července 1890. Při svatbě následníka<br />
trůnu Františka Ferdinanda<br />
d´Este v Zálupech dostali všichni<br />
přítomní hajní z jeho panství jako<br />
upomínku sazenici douglasky. Do<br />
DAŇCI na pastvě<br />
v počáteční etapě jako správná - totiž<br />
vystřelovat u daňků veškerou holou<br />
zvěř a ponechávat daňky do odstřelového<br />
věku - má jeden háček. Úbytkem<br />
holé zvěře dochází v období říje<br />
k silné konkurenci a nevraživosti<br />
daňků. V roce 2003 se to projevilo<br />
množstvím ubitých silných daňků,<br />
kteří byli v období říje a po ní nalezeni<br />
uhynulí po souboji nebo museli být<br />
utraceni v dosti zuboženém stavu.<br />
V zimním období se do obory<br />
dostává černá zvěř, kterou láká potrava<br />
předkládaná zvěři v oboře. Černá<br />
zvěř z okolí se dostává do obory průchody,<br />
které si vytváří pod pletivem<br />
oborního plotu. Nemělo by smysl<br />
snažit se tyto průnikové cesty uzavírat,<br />
nebo černá zvěř by si průchod<br />
vytvořila někde opodál a došlo by jen<br />
k většímu poškození plotu. V některých<br />
případech se využívají tyto průchody<br />
jako místo k ulovení černé<br />
zvěře.<br />
Při stavbě obory bylo oploceno<br />
zimní stávaniště jelenů, stahujících se<br />
do východní části obory, a byl zde<br />
připraven dostatečný počet polí a luk<br />
pro pastvu zvěře. Díky tomu není<br />
znám žádný případ úhynu zvěře,<br />
která by podlehla stresu z uzavření či<br />
nedostatku prostoru při migračním<br />
způsobu života.<br />
O vhodnosti spojení chovu jelení<br />
a mufloní zvěře v oboře Židlov se do<br />
dnešní doby vede diskuse.<br />
Problémem oborního chovu se<br />
může stát v budoucnosti velký civilizační<br />
tlak na oboru. Zřízení původně<br />
zamýšlené klidové zóny pro zvěř na<br />
rozloze odpovídající asi jedné čtvrtině<br />
plochy obory a představa omezení<br />
vstupu do obory v určitých ročních<br />
obdobích nebo v lovecké sezóně<br />
nesplnily očekávání. Zákaz vstupu,<br />
který byl instalován po hranici klidové<br />
zóny, nebyl respektován a označení<br />
se postupem času ztratila. Klidu<br />
zvěře nepřidávají cyklotrasy, které<br />
křižují oboru. Nejenže cyklisté nerespektují<br />
dodržování klidu při projíždění<br />
oborou, ale snaží se zajíždět i do<br />
těch nejméně přístupných míst.<br />
Možná by bylo dobré usměrnit<br />
v budoucích letech projíždění cyklistů<br />
pouze jednou cyklostezkou, popřípadě<br />
posoudit vhodnost umístění<br />
cyklotras mimo oborní zařízení.<br />
Velmi významným rušivým faktorem<br />
je nepovolený sběr shozů v jarním<br />
období. V této době, kdy je snaha přilákat<br />
maximální množství jelenů ke<br />
krmelištím, cestují oborou desítky<br />
sběračů shozů z širokého okolí a zvěř<br />
dokonale rozhánějí. V určitém období<br />
se stalo problémem obory Židlov<br />
také pytláctví v nočních hodinách.<br />
Vzhledem k tomu, že obora je volně<br />
přístupná na pěti místech, není snadné<br />
se s tímto problémem vyrovnat.<br />
Zřízením obory Židlov uskutečnily<br />
VLS ČR, s. p., významný krok<br />
k udržení jelení populace v oblasti<br />
mezi Ralskem a Bezdězem, kde tato<br />
zvěř má své historické místo. Mimo<br />
oborní chovy se snaží zaměstnanci<br />
VLS soustavným loveckým tlakem<br />
uvést stavy zvěře do souladu se stavy<br />
normovanými.<br />
redakce<br />
(na základě referátů ing. J. Janoty,<br />
VLS ČR, s. p., na seminářích v roce 2004<br />
dnešních dnů se dochovala jen tato<br />
jediná. Od stromu je široký rozhled<br />
na Dokskou nivu.<br />
Na Liberecku nás zaujmou následující<br />
krásné stromy:<br />
Jedle Veroniky Lahrové v Šindelovém<br />
dole v Jizerských horách<br />
s obvodem 363 cm, výškou 45<br />
m a stářím 200 let. Když při putování<br />
po Jizerských horách ze severní<br />
strany při silnici Hejnice – Smědava<br />
odbočíte u Sedmitrámového mostu<br />
a budete stoupat podél Šindelového<br />
potoka po zelené turistické značce,<br />
budete si moci pod tímto stromem<br />
odpočinout a přečíst si pamětní<br />
tabulku s kratičkou pověstí na<br />
základě skutečné události. (Jizerské<br />
hory jsou známy množstvím památníčků<br />
obětem v horách z různých<br />
důvodů, od loupežných přepadení<br />
po nešastné události. Dočíst se<br />
o nich můžete v knihách Miroslava<br />
Nevrlého.)<br />
Lípa v Kotli je mimořádný strom<br />
nejen svým obvodem 939 cm, výškou<br />
33,5 m a stářím 870 let, ale také<br />
velikostí dutiny (12 m 3 , prostor pro<br />
20 osob) a pověstí. V jejím blízkém<br />
sousedství již roste další významná<br />
lípa s obvodem 520 cm, výškou 23<br />
m a stářím asi 300 let. Od stromů je<br />
krásný výhled na jižní stráně Ještědského<br />
masivu.<br />
Hladový buk v Dětřichovci u Nového<br />
Města pod Smrkem s obvodem<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
TISÍCILETÁ LÍPA v Kotli<br />
555 cm, výškou 27 m, stářím 250<br />
let. Roste v rohu lesíka poblíž zříceného<br />
bývalého kostela sv. Jakuba.<br />
Má mohutný svalcovitý kmen se<br />
silnými kořenovými náběhy; větví<br />
se dynamicky do bohatě členěné<br />
rozsochaté koruny. Je v dobrém<br />
zdravotním stavu, v úrodných<br />
rocích obdaří své okolí množstvím<br />
chutných bukvic, které dříve v chudých<br />
rodinách nahrazovaly oříšky.<br />
Linda v Raspenavě (topol bílý)<br />
s obvodem 515 cm, výškou 27 m<br />
a stářím 160 let. Roste v obci Raspenava,<br />
táhnoucí se podél říčky<br />
Smědé, ve farní zahradě při secesním<br />
kostele Nanebevzetí Panny<br />
Marie. Raspenava je stará obec,<br />
Do některých úseků dějin se soustř<strong>eu</strong>je<br />
řada nepříznivých událostí.<br />
Rakousko, finančně zcela vyčerpané<br />
protinapoleonskými válkami, vyhlásilo<br />
v březnu 1811 státní bankrot,<br />
všechny úspory byly znehodnoceny,<br />
a v témže roce byla u nás velká neúroda.<br />
Od ledna 1812 byl po celé<br />
zemi hlad. Staré přísloví říká: Na<br />
Hromnice o hodinu více - půl krajíce,<br />
půl píce. Tentokrát to však nebylo od<br />
února, ale již od prosince, a nasycení<br />
pro rodiny nebylo ani poloviční. Píce<br />
také nebyla, a dobytku, aby nebučel<br />
hlady, se dávaly staré slaměné došky<br />
ze střech. Nebylo ani za co nakoupit.<br />
A další rok zase hlad. V létě 1813<br />
Napoleonova vojska jako předzvěst<br />
bitvy u Lipska obsadila Liberec a spížovací<br />
oddíly pročesávaly vesničky<br />
i samoty a násilím braly vše k nasycení<br />
vojska. I poslední krávu z chléva,<br />
i poslední slepici z kurníku, kterou<br />
chránil hospodář se sebezapřením i za<br />
cenu hladu celé rodiny jako základ<br />
dalšího hospodaření.<br />
Rašovka je víska na hřebenu Ještědu,<br />
směřujícím jihovýchodně na<br />
Hodkovice nad Mohelkou. Jméno<br />
Rašovka je od německého „rasch“ -<br />
rychlý, obratný. Tací zřejmě museli<br />
být místní dřevorubci na svazích Ještědu.<br />
Na jednu stranu od Rašovky je<br />
Ještědská kotlina, zemědělsky chudá,<br />
na druhou nebohaté Podještědí.<br />
Rašovka, ležící 300 metrů nad nimi,<br />
prožívala každou neúrodu o to silněji.<br />
V chaloupce nad cestou pečovala<br />
babička o své tři vnučky - sirotky:<br />
Alžbětu, která byla nejchytřejší,<br />
Johanku, dítě ze všeho šastné, a nejmladší<br />
Markétu, která byla líbezná<br />
jako obrázek. Když přišla doba nouze<br />
a hladu, snažila se babička ze všech<br />
sil, aby přežily. Slýchávala, že<br />
v dobách hladomoru lidé jedli kořínky,<br />
mechy, kůru i listí.<br />
SBB<br />
TOPOL BÍLÝ v Raspenavě<br />
patřila do Valdštejnova panství.<br />
Byla v těch dobách známa hamry na<br />
výrobu železa a zbraní pro jeho vojska.<br />
Šimonova borovice (borovice lesní)<br />
v úpadu severozápadně od obce<br />
Soběslavice, s obvodem 330 cm,<br />
výškou 18 m a stářím 200 let,<br />
Buk u Šolcáku (buk lesní) u hájovny<br />
za hrází rybníka zvaného Šolcův při<br />
silnici Raspenava – Oldřichov<br />
v Hájích, s obvodem 687 cm, výškou<br />
30 m a odhadovaným stářím<br />
250 let. Buk je skutečně mimořádný<br />
svým vysokým rovným kmenem.<br />
Ještědský klen – jeden z nejvýše<br />
položených stromů tohoto druhu<br />
výjimečných rozměrů. Roste na<br />
Javory mají v sobě cosi sladkého,<br />
jejich květy opylují včely, listí chutná<br />
zvěři i kozám a dokonce červotoči<br />
dávají přednost javorovému dřevu.<br />
Tak chodívala babička na jaře, když<br />
vypučely první lístky, na větvičky klenu.<br />
Listí otrhala, zbavila řapíků a spařila<br />
vodou. Listy rozsekala nožem,<br />
malinko osolila, a to bylo jediné jídlo,<br />
které mohla dát holčičkám k najedení<br />
dosyta. Javory je zachránily.<br />
Příští rok na jaře jako poděkování<br />
i jako pojistku před hladovým rokem<br />
někdy v budoucnosti vysadila<br />
babička s vnučkami na louce vedle<br />
chaloupky čtyři kleny. Stromečky<br />
však daly příliš blízko sebe, takže<br />
srostly. Chaloupka v roce 1845 vyhořela<br />
a na jejím místě bylo postaveno<br />
úhledné stavení čp. 20, které s javorem<br />
dosud vytváří pozoruhodnou<br />
harmonii.<br />
Ještědský klen je čtyřkmenný,<br />
obvod kmene, který je pravděpodobně<br />
srostlicí čtyř kmenů, je 639 cm.<br />
Výška stromu je 24 m, šířka koruny<br />
20 m. Je to druhý největší klen<br />
v našem státě (největší je Velký javor<br />
u Věstoňovic v okrese Třebíč,<br />
s obvodem 830 cm a stářím 600 let,<br />
který je však již desítky let živoucím<br />
torzem bez původní koruny). Ještědský<br />
klen je krásně a bohatě větvený.<br />
Je zdravý. Roste v nadmořské výšce<br />
615 m. Jeho stáří se blíží ke dvěma<br />
stům let. Nedaleko rostou dva mohutné<br />
jasany s obvody 387 a 398 cm.<br />
Jak Ještědský klen najdete? Na<br />
turistické mapě KČT 1 :50 000 č. 20-<br />
21 Jizerské hory a Frýdlantsko v mapovém<br />
sektoru F1 sledujte modrou<br />
turistickou značku přes Hlubocký<br />
hřbet a Rašovský hřbet až do místa,<br />
kde přetíná silnici Liberec - Český<br />
Dub. Od křížení se silnicí je klen asi<br />
BUK ŠOLCÁK<br />
Ještědském hřebeni u horské silničky,<br />
vedoucí z Českého Dubu do<br />
Liberce, při turistické cestě z Ještědu<br />
do Hodkovic.<br />
Jablonecko, oblast známá sklářským<br />
průmyslem, který zde vznikl díky<br />
bohatým zásobám dřeva, má tyto<br />
mimořádné stromy:<br />
Jizerský javor (javor klen) v horské<br />
dnes rekreační obci Horní Polubný<br />
u hotelu Sport má obvod 537 cm,<br />
výšku 22 m, stáří 360 let, roste<br />
v nadmořské výšce 780 m a je uváděn<br />
jako největší javor severních<br />
Čech. Je vystaven tvrdým zimním<br />
podmínkám, a proto je jeho koruna<br />
zpevněna táhly před rozlomením.<br />
Protože roste na křižovatce při dosti<br />
JEŠTĚDSKÝ KLEN<br />
50 m zpět, tzn. k severozápadu.<br />
Zůstaňte chvíli u mohutného<br />
čtyřkmenného javoru, načerpejte<br />
z něho sílu, potěšte se upraveným<br />
STAROSTŮV DUB, Jablonec -<br />
Mšeno foto: Ing. Pavel Kyzlík<br />
rušné horské silnici ošetřované<br />
i chemicky, není již jeho zdravotní<br />
stav nejlepší.<br />
Starostův dub s obvodem 524 cm,<br />
výškou 22 m a stářím 300 let roste<br />
při hlavní dopravní spojnici<br />
v Jablonci nad Nisou – Mšeně.<br />
Býval ve středu tehdy samostatné<br />
obce. Pamatuje začátky jejího prudkého<br />
rozvoje, byl i jejím symbolem<br />
na starostově razítku. Pamatuje<br />
stavbu sklárny ve Mšeně, dnes již<br />
zcela zaniklé, a stavbu Jablonecké<br />
přehrady po katastrofálních povodních<br />
v 90. letech devatenáctého století,<br />
i přestavbu obce v novodobé<br />
sídliště se všemi klady i zápory.<br />
Zlatá lípa ve Zlaté Olešnici s obvodem<br />
686 cm, výškou 23 m, stářím<br />
300 let, rostoucí nad potokem Zlatník,<br />
v místech, kde se do 17. století<br />
rýžovalo zlato.<br />
Vybráno z příspěvku<br />
Ing. Pavla Kyzlíka<br />
a Mgr. Ivy Kubátové<br />
okolím (jen informační tabulka<br />
chybí) a projděte se směrem k sedlu.<br />
Krásné rozhledy na Jizerské hory,<br />
Krkonoše, Český ráj, Podještědí až<br />
k Bezdězu a Ralsku jsou uklidňující.<br />
Ing. Pavel Kyzlík<br />
JEŠTĚDSKÝ KLEN<br />
s autorem článku<br />
LIBERECKO - STROMY<br />
17
AKCE<br />
Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo<br />
CERTIFIKÁT FSC<br />
Sdružení obecních a soukromých<br />
lesů Svitavy získalo jako historicky<br />
první skupina vlastníků lesů v ČR<br />
prestižní certifikát FSC. Ten garantuje<br />
vysokou úroveň lesního hospodaření<br />
v souladu s ekologickými, ekonomickými<br />
a sociálními kritérii mezinárodního<br />
systému lesní certifikace<br />
FSC. Sdružení vlastníků obecních<br />
a soukromých lesů Svitavy má nyní<br />
11 členů s celkovou výměrou lesa<br />
1324 ha. Největšími vlastníky ve skupině<br />
jsou Městské lesy Březová nad<br />
Svitavou (200 ha) a obec Karle (201<br />
ha).<br />
U příležitosti získání certifikátu<br />
FSC Sdružením obecních a soukromých<br />
lesů Svitavy proběhla v pátek<br />
5. 11. 2004 exkurze na certifikované<br />
majetky na Svitavsku. Akce se<br />
zúčastnila zájmově pestrá skupina 26<br />
osob. Mezi nimi byli majitelé certifikovaných<br />
majetků, zástupci veřejné<br />
správy, správci lesních majetků,<br />
nevládních organizací i nezávislí<br />
odborníci.<br />
Přítomné uvítal v Brněnci starosta<br />
obce, který stručně zhodnotil dosavadní<br />
význam certifikace lesů.<br />
Uvedl, že certifikace je významná<br />
z hlediska prestiže obcí, podílí se na<br />
rozvíjení trvale udržitelného života.<br />
Hlavní slovo patřilo správci certifikovaných<br />
lesních majetků, Ing. Milanu<br />
Hronovi, který poděkoval především<br />
starostům - většinovým vlastníkům<br />
certifikovaných lesů, bez nichž by<br />
nebylo možné nastartovat proces<br />
certifikace FSC. Zmínil se rovněž<br />
o otevřenosti celého systému a možnosti<br />
vstupu dalších subjektů do skupinové<br />
certifikace. V úvodním bloku<br />
se představili také partneři projektu -<br />
Heinrich Böll Stiftung a Nadace<br />
Partnerství. Přivítání v kulturním<br />
domě uzavřel Ing. Jiří Schneider<br />
z FSC ČR stručným seznámením<br />
s procesem certifikace a s jednotlivými<br />
principy standardů FSC a ředitel<br />
FSC ČR Mgr. Michal Rezek, který<br />
zdůraznil význam skupinové certifikace<br />
malých lesů na Svitavsku jako<br />
modelu pro obdobné projekty.<br />
Stěžejní část programu exkurze<br />
byla věnována prohlídce vybraných<br />
lesních ploch pod vedením Ing. Milana<br />
Hrona, odborného lesního hospodáře.<br />
Na plochách se živě diskutovalo<br />
o způsobu hospodaření v návaznosti<br />
na standardy FSC a ekonomické<br />
a sociální dopady hospodaření.<br />
Skupinová certifikace umožňuje<br />
zapojení libovolného počtu menších<br />
lesních podniků do certifikace FSC.<br />
Je vhodná především pro menší soukromé<br />
a obecní lesy. Skupinová certifikace<br />
snižuje vlastníkům náklady na<br />
pořízení certifikátu a je otevřená pro<br />
přistoupení dalších vlastníků lesů,<br />
kteří se zaváží hospodařit podle požadavků<br />
certifikačního systému FSC.<br />
O certifikované dřevo ze Svitav již<br />
projevilo zájem několik zpracovatelů,<br />
kteří vyrábějí dřevěné výrobky na<br />
vývoz do zemí západní Evropy.<br />
Z iniciativy dřevozpracujících<br />
podniků Carman, a. s., Uničov a Morava<br />
Wood Products s.r.o a nevládní<br />
organizace FSC ČR proběhla dne 20.<br />
října 2004 v hotelu Zámek ve Velké<br />
Bystřici u Olomouce konference<br />
o certifikaci FSC v lesním hospodářství<br />
a dřevozpracujícím odvětví.<br />
Konference se mimo jiné zúčastnili<br />
představitelé českých a slovenských<br />
státních lesů, akciových společností<br />
HLDS, a. s., a Slovwood, a. s., Ministerstva<br />
zemědělství ČR, ÚHUL,<br />
odborů, lesních a dřevozpracujících<br />
podniků, nevládních ekologických<br />
organizací a certifikačních firem.<br />
Michael Spencer, ředitel oddělení<br />
marketingu a komunikace mezinárodních<br />
centra FSC v Bonnu, spolu<br />
s Michalem Rezkem, ředitelem české<br />
pobočky FSC ČR, představili systém<br />
FSC, jeho rozšíření ve světě a v ČR.<br />
Následně proběhlo představení společnosti<br />
Carman, a.s., Uničov, která<br />
zažádalo o certifikát FSC pro své<br />
3 provozy. Společnost se zabývá pilařskou<br />
výrobou, stavebně truhlářskou<br />
výrobou a výrobou dřevěných<br />
montovaných staveb.<br />
Odpoledne byl představen projekt<br />
certifikace dvou lesních podniků,<br />
Dr. Pio Kinský dal Borgo - Správa<br />
hospodaření a Městské lesy Volary,<br />
v souvislosti s terénním testováním<br />
českých národních standardů FSC<br />
a potřebou uspokojení poptávky po<br />
certifikovaném dřevě z ČR. Poté proběhlo<br />
veřejné slyšení k projektu<br />
a velmi zajímavá debata nejen o budoucnosti<br />
certifikace FSC v ČR, ale<br />
i celkovém směřování lesnickodřevařského<br />
sektoru a roli certifikace<br />
při propagaci dřeva jako přírodní<br />
obnovitelné suroviny.<br />
Michal Rezek<br />
KONFERENCE o FSC<br />
ve Velké Bystřici 20.10. 2004.<br />
Michael Spencer, ředitel<br />
oddělení marketingu a komunikace<br />
mezinárodních centra FSC<br />
v Bonnu, prezentoval stav certifikace<br />
FSC a aktivity organizace<br />
Forest Stewardship Council<br />
Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka<br />
Stalo se již tradicí, že se na sklonku<br />
roku pořádá vrcholná kynologická<br />
soutěž. Memoriál Miloše Doubka<br />
jsou dvoudenní zkoušky honičů,<br />
během kterých musí psi prokázat<br />
dobrou připravenost k práci v terénu<br />
i k práci se zvěří. V letošním roce byl<br />
memoriál uspořádán v krásném prostředí<br />
křtinských lesů. Zorganizoval<br />
jej OMS Blansko, Basset klub ČR za<br />
podpory Školního lesního podniku<br />
MZLU v Brně. Za nepříznivého<br />
počasí se ve dnech 16. a 17. října<br />
2004 sešlo jedenáct myslivců-kynologů<br />
se svými svěřenci, aby prokázali,<br />
že jsou hodni ocenění při těchto<br />
významných zkouškách.<br />
Memoriál provází od samého<br />
počátku i důsledné dodržování mysliveckých<br />
tradic. Tak i letos se na<br />
zahájení rozezněly Dykovy signály<br />
před nastoupeným sborem zkušených<br />
rozhodčích i početnou koronou, která<br />
přišla podpořit své přátele, vůdce<br />
s jejich čtyřnohými pomocníky.<br />
Povzbuzením pod tmavou deštivou<br />
oblohou bylo také úvodní slovo ředitele<br />
ŠLP Ing. Jaroslava Martínka,<br />
CSc. Prvním zkušebním dnem byla<br />
naháňka na černou zvěř, kdy se psům<br />
podařilo roztrhat tlupu černé zvěře,<br />
kterou pronásledovali vstříc střelcům.<br />
Navzdory špatné viditelnosti mezi<br />
provazy deště a nízkou mlhou byly na<br />
výřadu dva kusy černé. Práce psů<br />
mohla být objektivně posouzena,<br />
jejich připravenost zhodnocena<br />
i v náročných podmínkách. Druhý<br />
den se počasí umoudřilo, vysvitlo<br />
dokonce sluníčko a odpočatí psi<br />
pokračovali v plnění disciplín. Zvláště<br />
dobrou práci předvedli při dohledávaní<br />
zvěře na pobarvené stopě, která<br />
musí být pod dohledem rozhodčích<br />
připravena mnoho hodin předem.<br />
Všichni psi prokázali své vrozené<br />
nosové schopnosti i ochotu k práci<br />
pod vedením svých pánů.<br />
Nadešla chvíle s napětím očekávaná<br />
a na tvářích všech přítomných<br />
se zračila přes únavu hlavně spokojenost<br />
z dobře dokončených zkoušek.<br />
Vítězem se stal pes jagdterier<br />
FARGO Vakuc, vedený panem Václavem<br />
Kučerou, s počtem 196 bodů.<br />
Se stejným počtem bodů se umístila<br />
fena AFRA z Krhova, border terier,<br />
vedená JUDr. Jaroslavem Řezníčkem.<br />
Třetí se zadáním titulu diviačiar<br />
byla fena jezevčíka drsnosrstého<br />
ASTA z Nárožnova dvora, vedená p.<br />
Milanem Nárožným. Všichni tito psi<br />
obdrželi titul CATS. Tento titul byl<br />
rovněž udělen feně basset hounda<br />
Fidji od Desinky, s vedoucím p. Stanislavem<br />
N<strong>eu</strong>manem. Je dobré si<br />
uvědomit a připomenout, že tak<br />
náročné dvoudenní zkoušky přináší<br />
nesmírnou organizační zátěž, při<br />
které obstojí jen zodpovědní lidé,<br />
jakými po celá léta jsou pan Karel<br />
Žák a Josef Zavadil z OMS Blansko.<br />
Obětavou pomocí pracovníků ŠLP<br />
Křtiny se podařilo překonat nepřízeň<br />
počasí a s dobrým pocitem i náladou<br />
ukončit IV. ročník memoriálu velkého<br />
přítele přírody, myslivosti a kynologie<br />
pana Miloše Doubka. Čest jeho<br />
památce!<br />
Ivo Klouda<br />
18<br />
VÍTĚZ memoriálu Miloše Doubka pes FARGO VAKUC,<br />
vedoucí pan Václav Kučera <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
Výstava EUROFOREST <strong>2005</strong> v novém stylu<br />
Proti předcházejícím deseti ročníkům<br />
dochází k zásadní změně<br />
v umístění a koncepci výstavy<br />
Euroforest <strong>2005</strong>. Podobně jako<br />
v Německu, Rakousku a skandinávských<br />
zemích, rozhodli jsme se od<br />
příštího roku umístit výstavu tam<br />
kam patří, tj. do lesa.<br />
Vybrali jsme lokalitu na okraji<br />
Prachatic, vzdálenou od centra cca<br />
3 km směrem na Český Krumlov,<br />
poblíž lázní Svaté Markéty. Na tříkilometrovém<br />
okruhu v lesních porostech<br />
bude možno prezentovat technologie<br />
určené do lesních kultur, tyčovin,<br />
mladých porostů až po mýtní<br />
porosty. Vznikne tím možnost předvést<br />
přímo v lese technologie od<br />
zakládání kultur a přípravy ploch pro<br />
výsadbu přes výchovné zásahy až po<br />
moderní metody těžby, manipulace<br />
a zpracování dřeva. Skladba porostu<br />
a výběr ploch by měly odpovídat<br />
požadavku na širokou rozmanitost<br />
a kapacitu.<br />
Přilehlá nezalesněná plocha je<br />
určena pro exponáty, které nebudou<br />
předváděny v provozu, například pro<br />
výrobce malé mechanizace a techniky,<br />
lesnické instituce, zástupce vlastníku<br />
a obhospodařovatelů lesa atd.<br />
Věříme, že tato zásadní změna<br />
v koncepci výstavy, kterou již několik<br />
let lesnická veřejnost a vystavovatelé<br />
požadovali, přinese obecně zvýšený<br />
zájem.<br />
Příprava 11. ročníku Euroforestu<br />
je v plném proudu nejenom ze strany<br />
pořadatelů, ale i za výrazné podpory<br />
města Prachatice a celého šumavského<br />
regionu.<br />
Po dořešení některých technických<br />
náležitostí získáte podrobné<br />
informace na www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />
v průběhu ledna <strong>2005</strong>, případně vám<br />
je zašleme poštou.<br />
Edvard Janauer<br />
Další informace:<br />
EUROFOREST CZ, s.r.o.<br />
V nových domcích 401/2,<br />
102 00 Praha 10,<br />
Tel: +420 603 526 038,<br />
Fax: +420 272 704 256<br />
E-mail: janauer@<strong>eu</strong>roforest.cz<br />
www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />
XI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ LESNICKÉ VÝSTAVY<br />
EUROFOREST <strong>2005</strong><br />
NEJVĚTŠÍ VÝSTAVA S VŮNÍ LESA<br />
14.- 16.9. <strong>2005</strong> Prachatice<br />
Poprvé v lesních porostech<br />
a na přilehlých nezalesněných plochách<br />
EUROFOREST CZ spol. s r. o., V nových domcích 2/401, 102 00 Praha 10<br />
tel./fax 2 7270 4256, mobil 603 526 038, e-mail: janauer@<strong>eu</strong>roforest.cz, web: www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />
SKUPINA PŘEDNÁŠEJÍCÍCH<br />
Tak zněl název odborného semináře,<br />
který uspořádalo 9. prosince<br />
2004 v Havlíčkově Brodě pod záštitou<br />
úseku lesního hospodářství MZe<br />
ČR Sdružení lesních školkařů ČR.<br />
Seminář, kterému bylo přítomno na<br />
130 účastníků, byl určen lesnické<br />
veřejnosti, zabývající se nakládáním<br />
se sadebním materiálem lesních dřevin<br />
a oborovým specialistům lesnického<br />
výzkumu a školství.<br />
Potřeba odstranit rozpory bránící<br />
dosažení shody našich právních norem<br />
s normami EU byla hlavním podnětem<br />
k vydání zákona č. 149/2003<br />
Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem<br />
lesních dřevin, a následně pak<br />
jeho prováděcí vyhlášky č. 29/2004<br />
Sb. Dílčí aplikační n<strong>eu</strong>jasněnosti<br />
některých ustanovení těchto právních<br />
předpisů a především nedostatečná<br />
konkretizace přechodového období<br />
však vyvolává řadu problémů a spekulací.<br />
Zástupci lesních školkařských<br />
subjektů je upozorňováno na některá<br />
SBB<br />
Aktuální problémy lesního<br />
školkařství České republiky<br />
zákonná ustanovení, která jsou v reálném<br />
školkařském provozu nesplnitelná<br />
či mají vážný negativní dopad na<br />
jejich ekonomiku hospodaření.<br />
K předmětné problematice na semináři<br />
vystoupili mimo jiné i pracovníci<br />
úseku lesního hospodářství MZe ČR<br />
Ing. Jiří John, Dr. Ing. Miroslav Kubů<br />
a Ing. Miroslav Řešátko, CSc., kteří<br />
i odpovídali na dotazy.<br />
Záměrem semináře bylo i přijetí<br />
stanoviska k základním problémům<br />
v lesním školkařtví. Z jeho textu<br />
redakce vybrala tyto nejdůležitější<br />
pasáže:<br />
„Trh s produkty lesních školek je<br />
značně specifický a svým tržním prostorem<br />
limitovaný. Školkařské podnikatelské<br />
subjekty jsou kromě toho<br />
vystaveny značným rizikům vyplývajícím<br />
z působení vlivů počasí, cykliky<br />
semenných roků jednotlivých lesních<br />
dřevin a také výskytu celé řady nově<br />
se objevujících chorob a škůdců na<br />
sadebním materiálu či osivu. Pro lesní<br />
školkařtví však prakticky neexistuje<br />
možnost čerpání ekonomických podpůrných<br />
stimulů v podobě dotačních<br />
titulů, podpůrných ekonomických<br />
programů, či možností využití finančních<br />
náhrad za vzniklé nezaviněné<br />
škody. Ve srovnání s okolními zeměmi<br />
se proto naše lesní školkařtví<br />
dostává technicky a technologicky na<br />
obecně klesající úroveň. Jako žádoucí<br />
se jeví zařazení lesních školkařských<br />
subjektů do kategorie „vlastníků lesa“<br />
s možností přístupu k některým dotačním<br />
titulům.“<br />
„Lesní školkařtví je považováno<br />
za činnost, která má pro vlastníky lesů<br />
především službový charakter. Uznané<br />
zdroje osiva jsou však v rukou<br />
vlastníků lesů a osivo lesních dřevin<br />
z těchto zdrojů se tak stává nejen strategickým<br />
materiálem, ale i nástrojem<br />
k možnosti ovlivňování rozvoje či<br />
útlumu školkařských podnikatelských<br />
subjektů. Je proto potřebné zjednodušit<br />
evidenční a povolovací systém<br />
k možnosti nákupu lesního osiva od<br />
vlastníků a v těch případech, kdy<br />
vlastníkem zdroje osiva je stát, postupovat<br />
formou nabídky osiva lesních<br />
dřevin k prodeji lesním školkařským<br />
subjektům.“<br />
„Po podrobné analýze jednotlivých<br />
ustanovení zákona č. 149/2003<br />
Sb. a projednání problematiky na<br />
řadě odborných jednání je evidentní,<br />
že je plně žádoucí znění předmětného<br />
zákona, ve smyslu možnosti jeho<br />
reálného naplnění, novelizovat.“<br />
Připravila -red-<br />
Manažér Sdružení lesních školkařů<br />
Ing. Vladimír FOLTÁNEK<br />
zahajuje seminář<br />
Ing. Jiří MATĚJÍČEK, CSc.,<br />
při svém vystoupení<br />
19
PROJEKTY<br />
20<br />
Nejkrásněji se za uplynulým<br />
rokem otáčí Liborův DANĚK<br />
a dělá za ním definitivní tečku<br />
Více než 1,5 miliónu korun rozdělila<br />
Nadace Partnerství na 14 projektů<br />
ekologických nevládních organizací<br />
v podzimním grantovém kole svého<br />
Základního grantového programu.<br />
Spolu s jarními granty se jedná dohromady<br />
o téměř 3,5 miliónu korun.<br />
V Základním grantovém programu<br />
podporuje Nadace Partnerství<br />
inovativní projekty, které přinášejí<br />
nová řešení problémů, a mohou sloužit<br />
jako modelové příklady. Podpora<br />
je otevřená všem aktivitám směřujícím<br />
k řešení lokálních i celostátních<br />
Bavorské státní lesy v posledních<br />
letech procházejí rozsáhlým systémem<br />
změn a opatření. Co bylo jejich<br />
příčinou? Na rozdíl od jiných organizací<br />
pověřených obhospodařováním<br />
státních lesů v zemích EU, které zajišují<br />
zejména ekonomickou a mimoprodukční<br />
(tj. ekologickou a společenskou)<br />
funkci lesa, mají Bavorské<br />
státní lesy za úkol zabezpečovat<br />
i funkci poradenskou vůči malým<br />
vlastníkům lesa a tzv. funkce výsostné,<br />
spočívající především v organizaci<br />
a schvalování projektových řízení,<br />
stejně jako v odborném dozoru nad<br />
lesy, respektive jejich kontrole. Toto<br />
neprofitující a administrativou vysoce<br />
zatížené nadstandardní poslání<br />
bavorských státních lesů bylo spolu<br />
s rozvětvenými strukturami jejich<br />
správního aparátu předmětem dlouhotrvajících<br />
odborných diskusí, které<br />
vyústily v reformu systému správy<br />
státního lesa. Není bez zajímavosti,<br />
že Bavorské státní lesy měly zhruba<br />
dvojnásobný počet zaměstnanců na<br />
Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii<br />
Rok sešel s rokem, a naše „miminko“<br />
webík pomalu oslaví svoje<br />
1. narozeniny a máme radost, že se<br />
n<strong>eu</strong>stále těší vašemu n<strong>eu</strong>tuchajícímu<br />
zájmu. O tom přesvědčivě vypovídá<br />
počítadlo návštěv, které se přehouplo<br />
přes n<strong>eu</strong>věřitelných a neočekávaných<br />
19 000 (!) přístupů téměř ze 35 zemí<br />
světa … Nejkrásněji se myslím za<br />
uplynulým rokem opravdu otáčí<br />
daněk kolegy Libora a dělá za ním<br />
definitivní tečku. Už dnes víme, že se<br />
zcela určitě máte na co těšit i v roce<br />
příštím a snad budou všichni patroni<br />
environmentálních problémů.<br />
Jedním z projektů, podpořených<br />
na podzim 2004, byl například projekt<br />
Společnosti přátel přírody z Liberce,<br />
občanského sdružení, které se snaží na<br />
Ještědském hřebenu iniciovat vznik<br />
budoucího pralesa na místě dnešní<br />
smrkové monokultury. Projekt sdružení<br />
Oživení se zase zaměřuje na šetrná<br />
řešení naléhavého problému pražské<br />
dopravy. Mezi další témata, kterým se<br />
budou projekty věnovat, patří kampaně<br />
podporující vyhlášení oblastí soustavy<br />
chráněných území Natura 2000,<br />
Bavorské státní lesy procházejí rozsáhlou reformou<br />
každých 1000 ha lesa, a to při personálních<br />
nákladech, které jsou na<br />
osobu až o 450 % vyšší než u LČR.<br />
Příčina pro nutné změny spočívala<br />
především v nastavení udržitelného<br />
státního rozpočtu bez dluhů, jehož<br />
důležitou součástí je i efektivně fungující<br />
státní správa. To platí také pro<br />
lesní hospodářství, které musí kromě<br />
zabezpečování základního poslání<br />
lesa garantovat i takové hospodářské<br />
výsledky, které odpovídají možnostem<br />
ekonomického využití lesa<br />
v majetku státu. Bavorské státní lesy<br />
přitom dosahují již šestým rokem<br />
pozitivního hospodářského výsledku.<br />
Jejich průměrný zisk dosahoval<br />
v roce 2002 - 2003 cca 1 EURO / m 3<br />
těžby dříví, což jsou téměř identické<br />
hodnoty, vykazované státním podnikem<br />
Lesy ČR.<br />
Z výše uvedených důvodů se<br />
Bavorská ministerská rada v březnu<br />
2004 usnesla na zavedení konkrétních<br />
realizačních kroků, kterými jsou<br />
zejména:<br />
fotografie i přírody stát na naší straně,<br />
ale zároveň očekáváme, že se<br />
v mnohem větší míře zapojíte do jeho<br />
nové podoby, kdy bychom rádi dali<br />
mnohem větší prostor všem fotografům<br />
přírody v nové rubrice „u nás na<br />
návštěvě“. Dovolte nám, abychom<br />
vám všem popřáli krásné, ničím<br />
a nikým nerušené vánoční svátky,<br />
pod stromečkem splněná vaše tajná<br />
přání a po celý příští rok jen to nejlepší<br />
světlo na vašich toulkách při<br />
zachycování krás přírody po celém<br />
světě! Chceme Vás také upozornit na<br />
novelizaci lesního zákona, průzkum<br />
povodňových zábran v povodí Berounky<br />
či obnovení pastvy jakožto tradičního<br />
hospodaření v malé šumavské<br />
obci Těchonice.<br />
V dalších svých speciálních programech<br />
Nadace Partnerství podporuje<br />
různá témata ochrany přírody<br />
a trvale udržitelného rozvoje - od<br />
energetických alternativ přes obnovu<br />
veřejných prostranství a výsadbu stromů<br />
až po zklidňování dopravy.<br />
V posledních letech rozdělila Nadace<br />
Partnerství granty v celkové hodnotě<br />
1. Státní lesy budou do budoucna<br />
obhospodařovány samostatným,<br />
na hospodářství zaměřeným podnikem<br />
v právní formě „ústavu veřejného<br />
práva“. Tento podnik dostane<br />
jasnou podnikově-hospodářskou<br />
strukturu a odpovídající podnikatelský<br />
prostor.<br />
2. Základní zákonné principy (např.<br />
příkladné obhospodařování státního<br />
lesa) zůstanou nezměněny.<br />
3. Stát je nadále jediným vlastníkem<br />
podniku.<br />
4. Funkci poradenskou, projektovou<br />
a kontrolní převezmou Úřady pro<br />
zemědělství a lesnictví.<br />
Nejedná se tedy o privatizaci, ale<br />
o reformu správního aparátu, který<br />
má hospodařit podle zásad volného<br />
konkurenčního trhu. Zákon pro ustanovení<br />
podnikatelského subjektu<br />
„Bayerische Staatsforsten,“ pověřeného<br />
obhospodařováním státních<br />
lesů, byl schválen v září 2004. Jeho<br />
založení je plánováno k 1. 7. <strong>2005</strong>.<br />
Podniková centrála bude zřízena<br />
Mezinárodní projekt lesní pedagogiky<br />
stále trvající možnost stát se oficiálním<br />
partnerem webíku, a tím umístit<br />
Vaše logo či logo Vaší firmy na titulní<br />
stránku. Případné návrhy zasílejte<br />
na kteroukoliv naší kontaktní adresu.<br />
Za „webík“<br />
www.naturphotogallery.com<br />
Vaši Jan Veber a Libor Votoček -<br />
veber.jan@seznam.cz<br />
a livot@atlas.cz<br />
Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty<br />
mezi 15-20 milióny ročně.<br />
Hlavním mottem Základního<br />
grantového programu Nadace<br />
Partnerství je zájem lidí o životní prostředí.<br />
Podporujeme projekty, které<br />
obsahují silný prvek občanské aktivity<br />
a angažovanosti. Kromě inovativních<br />
nápadů a jejich uvádění do praxe<br />
České republiky se dále zaměřujeme<br />
na projekty, věnující se systémovým,<br />
například legislativním řešením environmentálních<br />
problémů.<br />
Jana Tesařová, Nadace Partnerství<br />
www.nadacepartnerstvi.cz<br />
v Regensburgu.<br />
Bavorsko je ve středoevropském<br />
rámci EU významným vlastníkem<br />
státního lesa. Plocha lesních porostů<br />
v hospodářském výnosu je odhadována<br />
na 684 000 ha, což představuje<br />
zhruba polovinu rozlohy lesů spadajících<br />
do působnosti ministerstva zemědělství<br />
ČR. Roční etátová těžba dříví<br />
činí 4,6 mil. m 3 (LČR 7,4 mil. m 3 ).<br />
Bavorská státní lesní správa<br />
„Bayerische Staatsforstverwaltung“<br />
oslavila v minulém roce 250 let svého<br />
trvání. Jako nejstarší správní instituce<br />
Bavorska se opírá o způsob řízení lesního<br />
hospodářství založeného na tradicích,<br />
které jsou propojeny s moderními<br />
prvky lesnické materie.<br />
PhDr. Václav Friedmann, Ph.D.<br />
Pramen: Bayerns Wälder, 250 Jahre<br />
Bayerische Staatsforstverwaltung<br />
Bayerische Staatsforstverwaltung,<br />
Jahresbericht 2002, 2003<br />
www.forst.bayern.de<br />
Od 7. do 9. 10. probíhalo ve<br />
Fürstenwalde u Berlína první setkání<br />
účastníků projektu Pedagogické aktivity<br />
v lese - koncepce semináře pro<br />
lesníky (Pädagogische Arbeit im<br />
Wald - ein Seminarkonzept für Förster<br />
PAWS). Tento projekt je v rámci<br />
programu Leonardo da Vinci a účastní<br />
se ho 6 států - Německo, Rakousko,<br />
Slovensko, Velká Británie, Finsko<br />
a Česká republika. Za Českou<br />
republiku je členem Ústav pro hospodářskou<br />
úpravu lesů Brandýs nad<br />
Labem a Střední lesnická škola Hranice.<br />
Tento projekt začal v říjnu tohoto<br />
roku a potrvá do března 2007<br />
(30 měsíců). Cílem projektu je vytvoření<br />
konceptu seminářů včetně podpůrných<br />
materiálů - CD, učebnice<br />
a webových stránek k lesní pedagogice.<br />
Tyto materiály budou přeloženy<br />
do jazyků všech zúčastněných států.<br />
V rámci projektu proběhnou v každé<br />
zemi pilotní semináře pro lesníky se<br />
zájmem o lesní pedagogiku. Projekt<br />
by měl přispět k evropskému standardu<br />
lesní pedagogiky a napomoci jejímu<br />
šíření v rámci střední Evropy.<br />
Druhé setkání proběhne v lednu<br />
<strong>2005</strong> v ÚHÚL Brandýs nad Labem.<br />
Více o projektu je na:<br />
http://itrdu1.linst.ac.uk/paws<br />
Ing. Lada Prylová, ÚHÚL,<br />
e-mail: Prylova.Lada@uhul.cz<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
Pan Miroslav Krajčík, podnikatel<br />
z Tábora, je jedním z našich prvních<br />
zákazníků. Již dlouho se zabývá výrobou<br />
dubových pražců. Má s touto<br />
výrobou dobré zkušenosti, n<strong>eu</strong>stále<br />
výrobu zvyšuje. Vzhledem k tomu si<br />
pořídil již druhou pásovou pilu<br />
Wood-Mizer – model LT40. To mu<br />
umožňuje zvýšit roční produkci na<br />
7000 m 3 . V Českých Budějovicích<br />
pan Smudek z firmy WOOD-SER-<br />
VICE, s. r. o., provozuje modely<br />
LT15 a LT20. Dosahuje na nich<br />
výkonu až 12 m 3 za směnu. V Chomutově<br />
na pile Málkov provádí od<br />
roku 2002 pan Kučera ve svojí firmě<br />
pořez na dvou pásových pilách<br />
Wood-Mizer model LT40 s prodloužením<br />
do 13 m délky. Zaměřuje se<br />
hlavně na výrobu stavebního řeziva.<br />
V některých provozovnách na Moravě<br />
pracují i tři stroje firmy Wood-<br />
Mizer, a to i na vícesměnné provozy.<br />
Zmínění podnikatelé dosáhli<br />
mimořádného úspěchu. Samozřejmě<br />
především díky svým schopnostem<br />
a silné motivaci tvrdě pracovat, ale<br />
také – díky pilám Wood-Mizer.<br />
Podobně jako stovky jiných majitelů<br />
těchto pil. Jejich konstrukce poskytuje<br />
jejich uživatelům od samého počátku<br />
nesporné výhody na trhu, plynoucí<br />
z úspor při výrobě.<br />
Především jde o úspory dřeva.<br />
Technologie Wood-Mizer využívá<br />
Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit<br />
V prvních šesti měsících roku <strong>2005</strong> můžete při<br />
nákupu pásových pil Wood-Mizer ušetřit až 26 %.<br />
Evropská pobočka výrobce a prodejce Wood-Mizer<br />
oslavuje 15. výročí svého vzniku nabídkou vybraných<br />
kompletů pásových pil svým zákazníkům<br />
s podstatnou slevou.<br />
úzké pilové pásy: jejich řez má tloušku<br />
2,0 až 2,5 mm. Srovnejte to s tradiční<br />
pilou, u které je tlouška řezu<br />
4 až 6 mm! Wood-Mizer vyprodukuje<br />
z každého kmene více prken než<br />
jiné technologie.<br />
Další výhodou je úspora energie.<br />
Pily Wood-Mizer nepotřebují<br />
motory o vysokém výkonu. Šetří náklady<br />
na palivo nebo elektrickou<br />
energii.<br />
Dále jsou tu úspory na pilových<br />
listech. Úzké pilové pásy, jaké používá<br />
technologie Wood Mizer, stojí<br />
méně než široké listy nebo pilové<br />
kotouče, a to při nákupu i při údržbě.<br />
Úspora dopravních nákladů:<br />
Mobilní pily Wood-Mizer mohou<br />
pracovat přímo v lese. Není pak třeba<br />
dopravovat těžké kmeny – pouze<br />
lehčí řezivo. To přináší velice podstatné<br />
úspory dopravních nákladů.<br />
Stále více pilařů v Evropě dochází<br />
také k závěru, že technologie úzkého<br />
pilového pásu je nejen ekonomicky<br />
efektivní, ale také citlivá k životnímu<br />
prostředí.<br />
– – – –<br />
Vše, co jsme zde uvedli, vysvětluje,<br />
proč Evropská pobočka Wood-<br />
Mizer, která oslaví v roce <strong>2005</strong><br />
15. výročí svého založení, vykazuje<br />
každým rokem rostoucí výsledky<br />
prodeje a výroby. Díky rekordnímu<br />
počtu objednávek v roce 2004 firma<br />
vybudovala dalších 1 560 m 2 výrobních<br />
dílen, čímž vzrostla jejich podlahová<br />
plocha o více než 50 %. V roce<br />
2003 investovala do instalace japonského<br />
obráběcího zařízení Mazak<br />
VTC200 výrobce Zamazali Company<br />
a CNC zařízení Mori Seiki. Wood-<br />
Mizer je nyní jedinou firmou, která<br />
tento špičkový důmyslný stroj provozuje.<br />
Umožňuje jí vyrábět vysoce<br />
kvalitní, velice náročné komponenty<br />
při podstatně snížených nákladech.<br />
Tato firma, která před 15 lety<br />
dovážela pily Wood-Mizer z USA<br />
jako dceřiná společnost, je nyní vyrábí<br />
ve svém vlastním výrobním zařízení,<br />
a to z osmdesáti procent ze součástí,<br />
které mají původ v Evropě.<br />
Toto je důvod, proč jsme se rozhodli<br />
oslavit naše 15. výročí nabídkou<br />
„Speciální jubilejní série<br />
<strong>2005</strong>“, která dává všem pilařům příležitost<br />
nakoupit pásové pily Wood-<br />
Mizer s úsporou až 26 %. Je to naše<br />
vyjádření vděku zákazníkům, kteří<br />
nám pomohli dosáhnout tak báječných<br />
výsledků.<br />
Speciální jubilejní série<br />
k 15. výročí Wood-Mizer se vztahuje<br />
na 5 nejpopulárnějších modelů<br />
pásových pil.<br />
Řada LT15: Ekonomická verze.<br />
Tato jednoduchá a spolehlivá pásová<br />
pila vybavená elektromotorem<br />
7,5 kW stojí nyní 125 000,- Kč (bez<br />
19 % DPH) a úspora činí<br />
45 000,- Kč. Navíc je ke stroji<br />
dodáván karton s 10 kusy pilových<br />
pásů.<br />
Řada LT20: Pásové pily pro<br />
soukromé nekomerční použití.<br />
Dva modely LT 20, z nichž<br />
jeden je vybaven hydraulickým<br />
manipulačním systémem,<br />
elektromotorem 11 kW, kompletem<br />
pro údržbu pilových pásů<br />
(ostřička s diamantovým kotoučem<br />
a zařízení na rozvod zubů pil. pásů)<br />
a kartonem 10 kusů pilových pásů.<br />
V prvním poololetí <strong>2005</strong> se prodává<br />
za 510 000,- Kč (bez 19 % DPH),<br />
úspora činí 126 000,- Kč. Druhý<br />
model LT20 má ruční manipulaci<br />
s kmenem. Výbavu tvoří komplet pro<br />
údržbu pilového pásu, 10 kusů pilových<br />
pásů a 2 kusy ručních obracáků<br />
kmene. Nyní se prodává za 300 000,-<br />
Kč (bez 19 % DPH).<br />
Řada LT40: Tato pila je pro profesionální<br />
použití. Naše nejoblíbenější<br />
pásová pila LT40 s elektromotorem<br />
11 kW a plným hydraulickým manipulačním<br />
systémem pro manipulaci<br />
s kmenem, vybavená zařízením na<br />
automatické nastavování požadovaného<br />
řeziva (Setworks) se čtyřmi pamětmi<br />
a předřezem. Se strojem je dodáván<br />
karton 10 ks pilových pásů.<br />
Cena tohoto stroje je 630 000,- Kč<br />
(bez 19 % DPH) a úspora činí<br />
177 000,- Kč.<br />
Řada LT70: Nová vysoce produktivní<br />
pásová pila pro průmyslový provoz.<br />
Stroj má elektromotor 15 kW,<br />
plně hydraulický manipulační systém<br />
pro manipulaci s kmenem, vybavený<br />
zařízením na automatické nastavování<br />
požadovaného řeziva (Setworks),<br />
čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem<br />
jsou dodávány 2 kartony pilových<br />
pásů po 8 kusech. Cena celého<br />
kompletu je 795 000,- Kč (bez 19 %<br />
DPH) a úspora činí 104 000,- Kč<br />
Tato nabídka platí do 30. 6.<br />
<strong>2005</strong>. Pro bližší informace můžete<br />
volat na tel: 602 439 799, případně<br />
na www.woodmizer.cz<br />
ZPRACOVÁNÍ DŘEVA<br />
SBB<br />
Kontakt:<br />
Wood-Mizer-Servis s.r.o.<br />
339 01 Klatovy-Luby 91<br />
tel. 376 312 220, fax. 376 319 011<br />
e-mail:greill@woodmizer.cz www.woodmizer.cz<br />
21
AKTUALITY - KRIMI<br />
22<br />
Lesy České republiky<br />
mají práci pro své<br />
smluvní partnery<br />
Lesy ČR důrazně odmítají podsouvané<br />
obvinění, že způsobily destabilizaci<br />
dodavatelských subjektů<br />
a nejistotu ohledně pracovních míst.<br />
Lesy ČR naprosto neomezily práce ve<br />
svých lesích, plán těžby na rok <strong>2005</strong><br />
je totožný s objemem těžeb na letošní<br />
rok, objem pěstebních prací se také<br />
nesnížil. Letos končící smlouvy<br />
s dodavateli prací zahrnují pouze<br />
12 % plochy lesů ve správě Lesů ČR.<br />
Na 88 % plochy dosavadní smlouvy<br />
běží dál. Lesy ČR jsou odpovědny za<br />
výkon prací ve svých lesích, a proto<br />
v zájmu stability svých smluvních<br />
partnerů nabídly firmám, kterým<br />
končí smluvní vztah ke konci tohoto<br />
roku, uzavření nových obchodních<br />
smluv na přechodné období trvající<br />
polovinu roku (od 1. 1. <strong>2005</strong> do<br />
30. 6. <strong>2005</strong>). Smlouvy na přechodné<br />
období respektují objektivní smluvní<br />
podmínky a zaručují vyváženost<br />
smluvních vztahů. Lesy ČR ale zároveň<br />
upozorňují, že některé firmy<br />
mohou využít zavádění normálních<br />
smluvních standardů ze strany LČR<br />
k ospravedlňování restrukturalizace<br />
vlastních podnikatelských aktivit.<br />
TZ LČR<br />
Situácia na Horehroní<br />
si vyžaduje masívne<br />
nasadenie udí i techniky<br />
Vietor, ktorý šarapatil na<br />
Slovensku 19. novembra 2004, spôsobil<br />
okrem Vysokých Tatier najväčšie<br />
škody na lesoch v regióne<br />
Horehronia. Len samotný OZ Beňuš<br />
odhaduje objem kalamitného dreva<br />
na 602 000 m 3 . Hlavným problémom<br />
lesníkov je skutočnos, že kalamitou<br />
zničené porasty sa nachádzajú<br />
v úzkych dolinách, na ažko dostupných<br />
svahoch.<br />
Extrémny rozsah kalamity si<br />
vyžaduje extrémne nasadenie. Lesníci<br />
z Beňuša nasadili na likvidáciu<br />
kalamity 48 lesných kolesových traktorov,<br />
do stovky koní a asi 500 pracovníkov.<br />
Pomáha im aj špeciálna<br />
technika, akú zatia š. p. Lesy SR<br />
nevlastní - 2 harvestory a forwardery<br />
prenajaté z Českej republiky. Okrem<br />
toho na Horehronie prídu zamestnanci<br />
a technika z 13 alších odštepných<br />
závodov, ktoré boli kalamitou postihnuté<br />
menej alebo vôbec nie. Najviac<br />
práce budú ma na Lesnej správe<br />
Telgárt a Pohorelá, kde je situácia<br />
najhoršia. Lesníci sa však neobávajú,<br />
že by situáciu nezvládli.<br />
„V júli 1996 vietor na Osrblí<br />
pováal vyše milióna<br />
kubických metrov dreva.<br />
Vyzeralo to hrozivo, ale<br />
ak sa tam pôjdete pozrie<br />
dnes, uvidíte výsledok<br />
práce profesionálov.<br />
Pekný mladý lesný<br />
porast. Skúsenosti spred<br />
ôsmych rokov zúročíme pri likvidácii<br />
tohtoročnej kalamity,“ povedal riadite<br />
Odštepného závodu Beňuš, Ing.<br />
Vladimír Iždinský.<br />
PG<br />
Štátne lesy dajú<br />
štvornásobne viac<br />
na verejnoprospešné<br />
činnosti<br />
Realizácia projektu transformácie<br />
štátneho podniku Lesy SR, ktorý predložilo<br />
Ministerstvo pôdohospodárstva<br />
SR na medzirezortné pripomienkové<br />
konanie, prinesie nielen zefektívnenie<br />
hospodárenia, ale aj vyšší<br />
objem financií na zabezpečenie verejno-prospešných<br />
funkcií štátnych<br />
lesov. Kým v roku 2001 štátne lesy<br />
finančne zabezpečovali celospoločensky<br />
prospešné činnosti necelými<br />
90 miliónmi korún, po transformovaní<br />
podniku chcú v roku 2006 z vlastných<br />
prostriedkov použi na tento<br />
účel takmer 250 mil. Sk a v roku<br />
2010 až 370 mil. Sk, čo bude predstavova<br />
v priebehu desiatich rokov<br />
štvor-násobný nárast.<br />
Medzi verejnoprospešné činnosti<br />
patrí majetkovoprávne usporiadanie<br />
pozemkov, čím sa podarí zosúladi<br />
skutočný stav so stavom katastra nehnuteností<br />
a zabezpeči tak efektívnu<br />
ochranu majetku vo vlastníctve štátu.<br />
Ďalej majetkovoprávne usporiadanie<br />
stavieb a budov so zosúladením<br />
vlastníctva stavieb k vlastníctvu pozemkov.<br />
Štátne lesy musia okrem<br />
toho vykrýva finančné straty z hospodárenia<br />
v neodovzdaných lesoch,<br />
v ktorých doposia neboli usporiadané<br />
vlastnícke a užívacie práva. Ide<br />
väčšinou o menej kvalitné porasty,<br />
v ktorých náklady na pestovanie<br />
a ochranu prevažujú nad výnosmi.<br />
V transformačnom projekte venujú<br />
štátne lesy väčšiu pozornos<br />
ozdravným opatreniam vo vytypovaných<br />
oblastiach s najviac poškodenými<br />
lesmi synergickým pôsobením<br />
viacerých škodlivých činiteov,<br />
najmä imisií. V súlade s Programom<br />
protipovodňovej ochrany do roku<br />
2010 zabezpečujú okrem iného spevňovanie<br />
brehov drobných vodných<br />
tokov a ich potrebnú úpravu. Štátne<br />
lesy napriek stratovosti financujú<br />
chovateský program jedinečného<br />
národného plemena pracovných koní<br />
- norika muránskeho typu - a s celoslovenskou<br />
pôsobnosou pre užívateov<br />
lesa zabezpečujú spracovanie<br />
a dlhodobé skladovanie geneticky<br />
vhodných semien drevín na obnovu<br />
lesa a zalesňovanie pozemkov.<br />
Spravujú tiež celoslovenskú banku<br />
semien lesných drevín.<br />
Peter Gogola<br />
Lesy SR - kalamita poda OZ,<br />
stav k 23. 11. 2004<br />
Vyloupil lesní školku<br />
na Písecku<br />
Pro motorovou pilu, dva křovinořezy,<br />
úhlovou brusku a další věci si<br />
došel v noci na neděli 5. 12. do areálu<br />
Lesní školky v obci Olešná na<br />
Písecku neznámý pobuda. Přelezl<br />
plot a rozlomil zámek od budovy.<br />
Vnikl do chodby, kde po vypáčení<br />
dalších dveří postupně prohledal prostory<br />
objektu a z budovy odcizil zmíněné<br />
věci v celkové hodnotě přesahující<br />
částku 56 tisíc korun. Bez<br />
povšimnutí neponechal ani tři čokoládové<br />
kolekce a finanční hotovost ve<br />
výši 4200 korun.<br />
Na Děčínsku se na<br />
honech netoleruje alkohol<br />
Všechna myslivecká sdružení na<br />
okrese Děčín mají za povinnost<br />
nahlásit předem termíny konání honů<br />
na Okresní myslivecký svaz, a ten<br />
o termínech jednotlivých honů informuje<br />
policii. Policie si zpracovala<br />
vlastní plán kontrol. Kontroly provádí<br />
nejen obvodní oddělení na okrese,<br />
ale i policisté z okresního ředitelství<br />
pracoviště skupiny pro zbraně, střelivo,<br />
výbušniny a drogy. Policisté při<br />
kontrolách zjišují, zda myslivci<br />
nepožili alkoholické nápoje, a zda<br />
splňují všechny náležitosti, které<br />
vyžaduje zákon o zbraních a střelivu.<br />
Pokud u některého myslivce zjistí<br />
požití alkoholických nápojů před<br />
započetím honu nebo porušení zákona<br />
o zbraních a střelivu, po dohodě<br />
s mysliveckým hospodářem jej<br />
z honu vyloučí. Následně může policie<br />
přestupci uložit v blokovém řízení<br />
pokutu do výše jednoho tisíce<br />
korun, nebo případ oznámit jako přestupek<br />
k vyřízení příslušnému městskému<br />
úřadu.<br />
Místo lišky trefil honce<br />
Hon, který na Strakonicku 17. 12.<br />
2004 pořádalo Myslivecké sdružení<br />
Radomyšl, poznamenalo krvavé zranění.<br />
Z lesa Kašperná byl do nemocnice<br />
odvezen s broky v nohou honec.<br />
Postřelil ho jeden z lovců. Dvakrát<br />
vystřelil po lišce, kterou netrefil, ale<br />
dva odražené broky zasáhly do kyčle<br />
pravé nohy a další do kolena levé<br />
účastníka (21) honu, který se právě<br />
podílel na stavění leče. Střelci byl<br />
zadržen lovecký průkaz a lovecká<br />
puška Baikal. Na vyzvání se dobrovolně<br />
podrobil odběru krve za účelem<br />
zjištění množství alkoholu v krvi.<br />
Doba léčení postřeleného ještě nebyla<br />
stanovena.<br />
Lednický park devastují<br />
lovci jmelí a chvojí<br />
Dvousethektarový zámecký park<br />
v Lednici hlídá denně bezpečnostní<br />
agentura. Památku UNESCO totiž<br />
ničí vandalové, kteří kvůli předvánoční<br />
výzdobě ořezávají větve vzácných<br />
dřevin a ze staletých stromů<br />
rvou jmelí. Přitom však lámou celé<br />
větve. Zahradníci začali konce větví<br />
vzácných dřevin stříkat sprejem s lesnickou<br />
barvou. Krádeže v parku jsou<br />
údajně specialitou místních lidí.<br />
Nejhorší je to v oblasti zvané Arizona,<br />
poblíž obydlené části obce. Lezou<br />
přes historickou zámeckou ze z roku<br />
1880 a ničí ji. Tudy údajně tahají<br />
Sumár škod, sposobených vichrícou 19.11. 2004 v porastoch<br />
obhospodarovaných Lesmi SR je 1 367 900 m 3<br />
obrovské nákupní tašky a pytle<br />
napěchované zelení z parku. Správa<br />
zámku proto nabízí lidem zeleň, kterou<br />
ořežou zahradníci při nutné údržbě.<br />
Terčem řádění byl i strom, který<br />
v parku před dvěma lety sázel irský<br />
velvyslanec. I z něj ostříhal neznámý<br />
vandal krajní větve.<br />
Českým lesníkům ukradli<br />
v Tatrách traktor<br />
Skupina českých lesníků z Prahy,<br />
která přijela koncem listopadu pomáhat<br />
s kalamitou ve Vysokých Tatrách,<br />
přišla v noci na 12. 12. o služební<br />
traktor. Červený zetor s doplňkovým<br />
vybavením zmizel ze dvora rodinného<br />
domu v obci Stará Lesná, kde brigádníci<br />
bydleli, informoval mluvčí<br />
Státních lesů Tatranského národního<br />
parku Marián Šturcel. "Je to obzvláš<br />
nepříjemné, protože z jejich strany<br />
šlo o velmi rychlou a účinnou pomoc<br />
nejen při uvolňování komunikací<br />
v lesích, ale i při veřejně prospěšných<br />
pracích v obci Stará Lesná," řekl<br />
Šturcel. Krádež označil za "hrozný<br />
čin". Deset lesních dělníků a dva řidiči<br />
z českých státních lesů přijeli na<br />
výpomoc s odklízením rozsáhlých<br />
smrkových polomů, které zůstaly ve<br />
slovenských velehorách po ničivé listopadové<br />
vichřici.<br />
Při setkání se zvěří bute<br />
opatrní a volejte myslivce<br />
Přemnožené stavy některé zvěře<br />
a nadcházející zima způsobují, že se<br />
zvířata, na která jindy narazíte spíše<br />
v lese, stahují k okrajům měst a obcí.<br />
Myslivci radí: bute obezřetní, ne<br />
vždy totiž musí být zvíře plaché jako<br />
obvykle. Své o tom vědí například<br />
v Petřvaldě, kde se před nedávnem<br />
promenádovalo ve večerních hodinách<br />
městem třináctihlavé stádo<br />
divokých prasat. Došlo ke střetu<br />
divočáka s projíždějícím autem. Po<br />
srážce se zraněný divočák dostal na<br />
pozemek jednoho domu u silnice.<br />
Překvapený majitel ráno zjistil, že má<br />
na zahradě nezvaného hosta. Myslivci<br />
radí: Bute v podobných případech<br />
velice ostražití. Pokud se stanete<br />
svědky takového případu, nepřibližujte<br />
se ke zraněnému zvířeti, je totiž<br />
velmi nebezpečné. Takovou událost<br />
je třeba ohlásit bu myslivci, kterého<br />
znáte, nebo policii, nebo Městskému<br />
či obecnímu úřadu.<br />
Drahoňův Újezd truchlí,<br />
zastupitel zesnul v lese<br />
Bylo krásné sobotní prosincové<br />
ráno. Mrazem ojíněné stromy vytvářely<br />
nádhernou kulisu naháňky na<br />
divočáky v "drahňáckých" lesích.<br />
Myslivci se podle instrukcí závodčích<br />
chystali na poslední lov roku<br />
2004, slibující hojný úlovek i nádherné<br />
zážitky. Honci vyrazili a napětí<br />
vrcholilo. Jeden z účastníků se tiše<br />
a naposledy podíval do staletého lesa.<br />
Pomalu se zapotácel a bez známek<br />
vědomí se skácel k zemi. Přátelé se<br />
ho marně snažili vrátit mezi živé,<br />
nepomohly ani nástroje nejmodernější<br />
mediciny... Václav Lisý byl vzorný<br />
otec rodiny, kamarád a aktivní zastupitel<br />
Drahoňova Újezdu. Byl to člověk,<br />
který výhradně uznával dobře<br />
odvedenou práci.<br />
redakce<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
ODPOVĚDI označené číslem, případně<br />
značkou, zasílejte na adresu:<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong>, Staropramenná 17,<br />
150 00 Praha 5<br />
tel./fax +420 257 327 829<br />
mobil +420 721 500 495<br />
Adresy inzerentů nesdělujeme.<br />
01<br />
✂<br />
Stroje a auta, pily<br />
Lesní společnost Opočno, a. s.<br />
prodá APOS. Tel.: 777 240 528<br />
Zemědělskou a lesnickou mechanizaci<br />
nabízí firma Milisterfer Jiří - AGROM,<br />
Volyňská ul. 97, 386 01 Strakonice,<br />
tel.: 383 324 405-6, fax 383 321 103,<br />
mobil 777 993 399,<br />
e-mail: milisterfer@strakonice.cz<br />
Semena, sazenice, stromky<br />
Nabízíme osiva směsek pro<br />
biopásy, zvěřní políčka<br />
a květnaté i produkční louky<br />
Futerová-Myslivecký servis,<br />
Tenisová 955/18, 102 00 Praha 10 -<br />
Hostivař, tel./fax: 274 869 324,<br />
mobil: 605 264 633, 777 722 560,<br />
e-mail: msfuterova@quick.cz<br />
ČEKO AGRO<br />
s.r.o. Chlum 41,<br />
338 08 Zbiroh,<br />
nabízí sazenice<br />
SM, BO, DB, BK.<br />
Tel.: 371 796 003,<br />
mobil 736 485 572<br />
Forsythia spol.<br />
s r. o. nabízí<br />
prostokořené<br />
sazenice, poloodrostky,<br />
odrostky<br />
a stromky listnatých<br />
a jehličnatých<br />
dřevin.<br />
Kostelík 16,<br />
270 41 Slabce<br />
tel: 603 893 372,<br />
tel./fax 318 588 373<br />
www.forsythia.zde.cz,<br />
e-mail:<br />
zebra@cmail.cz<br />
Lesní školka<br />
Hostivice<br />
ARNIKA, Ing.<br />
Zdeněk Poslušný<br />
Sazenice SM, BO,<br />
JD, MD,<br />
BK, DB, JV, OL,<br />
odrostky, alejáky.<br />
Tel./fax: 257 960<br />
260, mobil: 606<br />
689 898, e-mail:<br />
arnika@c-box.cz<br />
Antiparazitární přípravky<br />
pro spárkatou zvěř<br />
Cermix *<br />
Rafendazol *<br />
CERMIX pulvis ad us. vet.<br />
CERMIX premix ad us. vet.<br />
účinný proti podkožní a hltanové střečkovitosti<br />
a proti ektoparazitům<br />
(zákožky svrabové, vši aj.).<br />
RAFENDAZOL pulvis ad us. vet.<br />
RAFENDAZOL premix ad us. vet.<br />
působí proti motoličnatosti<br />
a hltanové<br />
střečkovitosti.<br />
Preparáty mají širokospektrý účinek proti oblým červům zažívadel a plic.<br />
Přípravky se vyrábějí v balení â 5 kg, podávají se zvěři v jadrném krmivu v poměru 1 : 9.<br />
* Cermix premix ad us. vet. a Rafendazol premix ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky<br />
určené k výrobě medikovaných krmiv ve schválených mísírnách medikovaných krmiv.<br />
Cermix pulvis ad us. vet. a Rafendazol pulvis ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky<br />
určené pro individuální léčbu - přímé zamíchání do krmiva.<br />
Spárkaté přežvýkavé zvěři se krmivo s přípravkem (dále jen MK) podává<br />
dva po sobě následující dny jako jediné krmivo. Balení vystačí na ošetření 100 - 125 kusů<br />
srnčí zvěře, 25 kusů jelení, 40 kusů daňčí, 60 kusů mufloní nebo 75 kusů kamzičí zvěře.<br />
Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad us. vet.) je vhodný k léčbě parazitóz<br />
u divokých prasat (metastrongylóza, askaridóza aj., ektoparazitózy).<br />
MK připravené výše uvedeným způsobem je nutné dále smíchat (1 kg MK s 6,5 kg čistého<br />
sypkého krmiva). Tato směs se podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž. hm. a den.<br />
Balení přípravků Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad usum vet.)<br />
postačí při 5ti denní aplikaci k ošetření 1500 kg ž. hm. černé zvěře.<br />
Přípravky se vydávají na předpis veterinárního lékaře.<br />
Cena (bez DPH) činí za 1 balení (5kg) u přípravku:<br />
Cermix pulvis ad us. vet a Cermix premix ad us. vet. 1428 Kč<br />
Rafendazol pulvis ad us. vet a Rafendazol premix ad us. vet 1409 Kč<br />
Objednávky přijímá distributor:<br />
INTERLOV PRAHA, s.r.o., Praha - Spořilov, U Michelského lesa 1858, 141 00<br />
Praha 4, (tel., fax: 272 763 116)<br />
INTERLOV PRAHA, s.r.o., Tři Sekery, 353 01 Tři Sekery<br />
(tel.: 354 694 634, 354 694 618, fax: 354 694 690)<br />
INTERLOV PRAHA, s.r.o., Hradec Králové, Hradečnice 718/6,<br />
500 09 Hradec Králové (tel.: 495 263 631, fax: 495 263 903)<br />
INTERLOV PRAHA, s.r.o., Přerov, Přerov - Osmek 751 52<br />
(tel.: 581 735 790, 581 735 820, fax: 581 735 832)<br />
Vyrábí a odborné informace, porady a konzultace poskytuje:<br />
BIOPHARM - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a. s.<br />
Pohoří-Chotouň, 254 49 Jílové u Prahy, (tel.: 241 950 383-5, 261 395 254,<br />
261 395 208, fax: 241 950 503; e-mail: biopharm@bri.cz)<br />
KUPÓN pro podání inzerátu do měsíčníku <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />
inzerát nebo předplatné můžete objednat i bez tohoto kupónu, příp. na tel./fax: 257 327 829, mobil: 721 500 495, e-mail: silva@bohemica.cz<br />
INZERCE<br />
✂<br />
Označte inzertní rubriku:<br />
1. Stroje a auta<br />
2. Oděvy a doplňky<br />
3. Semena, sazenice, stromky<br />
4. Lovečtí psi, kynologie<br />
5. Zbraně, optika, doplňky<br />
6. Shozy a trofeje<br />
7. Preparace, činění kůží<br />
8. Umělecké předměty, šperky<br />
9. Knihy, časopisy<br />
10. Zaměstnání, práce, brigády<br />
11. Akce, výstavy, hony<br />
12. Kontakty, seznámení<br />
13. Vzkazy, blahopřání, jubilea<br />
14. Dřevo, výrobky ze dřeva<br />
15. Lesní produkty<br />
16. Různé<br />
Žádám o zveřejnění<br />
inzerátu<br />
v časopisu:<br />
plošný barevný o velikosti: . . . . . (1 cm 2 = 80 Kč, 1. strana +20 %, zadní +10 %)<br />
plošný černobílý o velikosti: . . . . . (1 cm 2 = 50 Kč)<br />
komerční řádkový (1 řádek /cca 40 znaků/ = 50 Kč, pro předplatitele 40 Kč)<br />
soukromý (nekomerční prodej, koupě, výměna, první dva řádky zdarma, další řádky 40/50 Kč)<br />
počet zveřejnění: ...... (při opakování 2 až 3krát sleva 10%, 4 - 6krát 20%, celoroční 30%)<br />
počet reklamních výtisků: ...... (na každých cca 300 Kč vložených do inzerce možno zaslat 1 výtisk zdarma)<br />
Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu je příplatek do 10 %.<br />
Rovněž za 2. barvu (zelená) je příplatek 10 %.<br />
TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):<br />
Předplatné:<br />
(složenku či fakturu zašleme)<br />
na jeden rok (384 Kč; včetně<br />
poštovného a stolního kalendáře)<br />
pouze na ...... měsíců<br />
(měsíc = 24 Kč + 8 Kč poštovné)<br />
pouze kalendáře - ks:<br />
(80 Kč + 16 Kč poštovné)<br />
SBB<br />
Zveřejnit adresu v inzerátu:<br />
ano<br />
ne (pouze značku)<br />
ne (pouze telefon)<br />
Datum:<br />
Adresa (včetně čitelného jména):<br />
Podpis (razítko):<br />
23
CENÍK REKLAMNÍ INZERCE V MĚSÍČNÍKU SILVA BOHEMICA<br />
Ceny inzerce v měsíčníku <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />
Černobílá inzerce: 50 Kč/1 cm 2<br />
Barevná inzerce: 80 Kč/1 cm 2<br />
Reklamní řádková inzerce: 50 Kč/1 řádek<br />
Soukromá řádková inzerce: první dva řádky ZDARMA<br />
Možné slevy: při opakování inzerátu (10-30 %), při platbě předem (10 %), za reklamní<br />
články a rozhovory (50 %) a pro předplatitele sleva na komerční řádkovou inzerci (20 %).<br />
1/1<br />
20 x 30 cm<br />
(600 cm 2 )<br />
čb. 30.000,-<br />
bar. 48.000,-<br />
1/2<br />
20 x 15 cm<br />
(300 cm 2 )<br />
čb. 15.000,-<br />
bar. 24.000,-<br />
1/3<br />
20 x 10 cm<br />
(200 cm 2 )<br />
čb. 10.000,-<br />
bar. 16.000,-<br />
1/4<br />
10 x 15<br />
cm<br />
(150 cm 2 )<br />
čb. 7.500,-<br />
bar. 12.000,-<br />
Standardní grafické zpracování inzerátu<br />
je zdarma, za náročnou grafickou úpravu<br />
(např. složité tabulky nebo grafické<br />
efekty dle přání zákazníka) je příplatek do<br />
10 %. Černobílé i barevné fotografie či<br />
pérovky se započítávají do plochy inzerátu<br />
(cena tedy zůstává stejná). Příplatky: titulní<br />
strana 50 %, zadní strana obálky 25 %.<br />
Ceny inzerce jsou uváděny bez DPH<br />
(+19 %). Na každých cca 300 Kč vložených<br />
do inzerce můžeme na přání zákazníka<br />
zaslat jeden výtisk zdarma, případně<br />
rozeslat dle dodaného adresáře.<br />
Za zprostředkování plošné inzerce<br />
platíme 15% provizi, stačí připojit k objednávce<br />
adresu zprostředkovatele, na<br />
kterou zašleme peníze.<br />
Technické údaje:<br />
Rozměry (zrcadlo):<br />
200 x 295 mm (s okraji 10 mm),<br />
tj. 590 cm 2<br />
220 x 315 mm (na spadávku po ořezu)<br />
tj. 693 cm 2<br />
Podklady je možné posílat poštou (na<br />
papíru, na disketě nebo na CD-ROM),<br />
nebo elektronickou poštou (velikost naší<br />
schránky je dostatečná). Barevné snímky<br />
zasílejte v grafickém souboru (tif, jpg, eps,<br />
ai, pdf ...) nebo na inverzním filmu (24 x36<br />
nebo 60 x 60 mm). Pro reprodukci je<br />
možné použít i kvalitní barevnou fotografii,<br />
obtížně všat již vytištěné fotografie<br />
(např. vystřižené z barevných prospektů).<br />
Termín uzávěrky do čísla 2/<strong>2005</strong>: 17. 1. (objednávky), 21. 1. (podklady)<br />
Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek<br />
a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.<br />
CENÍK INZERCE<br />
✂<br />
Časopis <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> (Český les) vychází od<br />
roku 1991 (15. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné<br />
je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře),<br />
za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné).<br />
Při odběru více výtisků poskytujeme slevu 10 %<br />
a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %.<br />
V časopisu <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> je kladen důraz na<br />
aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je<br />
distribuován převážně poštou přímo k adresátům,<br />
systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým<br />
a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování<br />
všech potencionálních partnerů, kterých je cca<br />
60 000. Měsíčně je obesláno průměrně 10 000<br />
adresátů. Ti, kteří využívají naše služby aktivně, volí<br />
roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou<br />
komerční inzerci, dostávají zdarma stolní<br />
kalendář spojený s katalogem firem.<br />
Vydavatel podle zákona není zodpovědný za<br />
obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady<br />
nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel<br />
si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či<br />
příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou<br />
v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit<br />
jméno našeho časopisu.<br />
Vydává <strong>Bohemica</strong>, s.r.o., ISSN 1211-3239, reg. č.<br />
MK ČR 7877, ředitel vydavatelství Fr. Vohralík,<br />
šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor<br />
Ing. Jiří Machek (mobil 721 500 495).<br />
SILVA BOHEMICA<br />
Adresa redakce:<br />
Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 - Smíchov<br />
Poštovní adresa:<br />
Josefská 4 - P. O. Box 1, 118 00 Praha 1<br />
tel./fax +420 257 327 829, tel./fayn +420 234 697 539<br />
mobil +420 721 500 495<br />
e-mail: silva@bohemica.cz<br />
web: www.bohemica.cz<br />
Číslo 1/<strong>2005</strong> vyšlo 3. 1. <strong>2005</strong>.<br />
✂<br />
SILVA BOHEMICA<br />
časopis o lese a zvěři<br />
Staropramenná 17<br />
150 00 Praha 5<br />
S SB B<br />
24<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>
Prodám štěňata českých FOUSKŮ<br />
a maarských ohařů krátkosrstých. Po<br />
výborných rodičích. Tel.: 602 488 671<br />
BRAKÝŘ jezevčíkovitý, štěňata (feny)<br />
po lovecky vedených rodičích. Odběr<br />
ihned. Narozena v srpnu 2004. Telefon:<br />
607 167 890<br />
Prodám něm. krátkosrstého OHAŘE,<br />
4 roky, PZ, angl. setra - 8 let, štěňata<br />
angl. setra. Tel.: 607 891 087.¨<br />
Štěňata německého dlouhosrstého<br />
OHAŘE prodá J. Říha, tel.: 352 672<br />
219, mobil: 607 635 520.<br />
Štěňata VELŠTERIÉRŮ, tel.: 352 672<br />
219, mobil: 607 635 520.<br />
JEZEVČÍK drsn. trp. - král., štěňata<br />
s PP, rodiče CACIB, lovecké zkoušky.<br />
Tel: 603 398 878.<br />
Prodám štěňata JEZEVČÍKŮ drsnosrstých<br />
s PP po výborných, lovecky<br />
vedených rodičích. Tel.: 602 488 671<br />
Prodám štěňata NKO M: výst. výb. 2,<br />
ZV, PZ, LZ, SVP, FT, Ic. MFV II c. Tel.:<br />
495 445 111. Milan Jouda, 503 55 Petrovice<br />
u NB.<br />
Prodám štěňata českých FOUSKŮ po<br />
pracovně výborných rodičích.<br />
Tel.: 317 725 260, 736 637 211.<br />
5<br />
Lovečtí psi, kynologie<br />
Zbraně, optika, doplňky<br />
Prodám KULOVNICI ČZ ZG 7x64<br />
celopažba, nová hlaveň, opt. 6x42<br />
ARTEMIS 2000, cena 16 tis. Kč. Tel.<br />
737 741 156.<br />
Prodám: KULOBR. Kettner 5.6 x 50<br />
Mag/20 Mag. Perfektní stav. Vážnému<br />
zájemci. Tel.: 724 523 453.<br />
Koupím vojenské PUŠKOHLEDY<br />
a i jinou vejenskou optiku a montáže na<br />
ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819.<br />
Zhotovuji vyřezávané podložky<br />
pod trofeje, věšáky a další předměty<br />
ze dřeva. Uvedené též prodávám.<br />
Jaroslav CIBULKA, Družstevní 237,<br />
397 01 Písek - Hradiště, tel. 382 281 822<br />
mobil 736 164 967.<br />
08<br />
Umělecké předměty<br />
Odznaky, nášivky, medaile, plakety,<br />
vyznamenání - lesnické a myslivecké.<br />
Platí stále. Hlavně starší a staré, naše i cizí.<br />
Možná je i výměna. Antonín Smolka, Přílepy<br />
223 769 01 Holešov, tel. 605 223 483<br />
Knihy, časopisy<br />
9<br />
Prodám knihy Javůrek - Myslivost.<br />
Halali. Forst - Myslivost. Žalman - Základy<br />
myslivosti. Vrba - Zelené šero. Tel.:<br />
606 785 133.<br />
10<br />
Zaměstnání, práce<br />
Pracující muž, 34 letý, hledá brigádnickou<br />
formu práce v lesích v okolí<br />
Blanska. Fyzicky nenáročnou. Časová<br />
flexibilita nutná. Kontakt: 721 486 144,<br />
e-mail: tjslepicka@tiscali.cz.<br />
11<br />
LOV-RYBOLOV v oboře, ubytování.<br />
Rozumné ceny. Tel: 603 339 194.<br />
14<br />
Vyrábím myslivecká zařízení ze stavebního<br />
dříví (krmelce, zásypy a další)<br />
okr. BK, tel.: 602 884 570.<br />
19<br />
Akce, výstavy, hony<br />
Dřevo, výrobky ze dřeva<br />
Různé<br />
Valašská OVCE - beránci - prodám.<br />
Zl. kraj. Tel.: 723 488 710.<br />
Prodám UDRŽOVANÝ LES do 170<br />
ha v Pardubickém kraji. Tel. 465 482 127<br />
Různé ODZNAKY a VYZNAMENÁNÍ<br />
koupím. Tel.: 605 745 922.<br />
Prodám mláata SOVY pálené pro<br />
chov i sokolnické létání, k ručnímu dokrmení.<br />
Cites kroužky a předávací protokol.<br />
tel. 516 442 755, mobil: 603 487 971<br />
Hledáme chovatele velkých pavouků<br />
a štírů. Poradce v teraristice těchto tvorů.<br />
Brno a Moravský kras. Mobil: 721 486<br />
144, e-mail: tjslepicka@tiscali.cz.<br />
WINCORP AGRI, spol. s.r.o.<br />
Zborovská 48, P.O.Box 38, 150 21 Praha 5<br />
tel. 257 325 450, fax 257 322 193<br />
wincorp@wincorp.cz www.wincorp.cz<br />
Výhradní dovozce zemědělské a lesnické techniky<br />
Traktory VALTRA v lesnickém provedení<br />
Kloubové lesnické traktory VALTRA Forest<br />
Vlastní lesnickou nástavba na všechny modely<br />
Vyvážecí vleky a hydraulické ruky KRONOS<br />
Navijáky SCHLANG & REICHART a IGLAND<br />
Štěpkovače NHS, shrnovače klestu<br />
Lesní frézy MERI CRUSHERS; Procesory HYPRO<br />
INZERCE<br />
07<br />
Preparace, činění<br />
Odborná dermoplastická<br />
PREPARACE ZVÍŘAT,<br />
osteologická a tekutinová,<br />
oprava a desinsekce sbírek,<br />
činění kůží, řezby, návrhy a realizace<br />
loveckých interiérů a prodej.<br />
Provádí fa: MULAČ<br />
Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá<br />
e-mail: firmamulac@centrum.cz<br />
web: www.sweb.cz/preparovani<br />
tel.: 603 996 332, 373 394 480<br />
Koupím parohovinu. Tel.: 516 442 755.<br />
PREPARUJI ptáky, zvířata všeho<br />
druhu, jejich hlavy s dlouhou kůží<br />
krku, hlavy ryb.<br />
SBB<br />
<br />
• velká průchodnost v terénu od 500 do 550 mm<br />
• ideální rozložení hmotnosti traktoru na obě nápravy<br />
• palivová nádrž je uložena ve zpevněném rámu<br />
• vlastní hydraulický okruh převodovky<br />
• výhodná ekonomika provozu<br />
traktory VALTRA - nejvhodnější značka pro práce v lesnictví<br />
25
PŘIPRAVOVANÉ AKCE<br />
Domácí akce<br />
3. - 6. 2. <strong>2005</strong> Lysá nad Labem<br />
LIGNA BOHEMIA <strong>2005</strong><br />
2. mezinárodní kontraktační<br />
a prodejní výstava strojů, nástrojů,<br />
zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl<br />
VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o.<br />
Masarykova ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem<br />
tel. 325 552 158, 325 552 162, fax 325 552 050<br />
e-mail: vll@vll.cz web: www.vll.cz<br />
8. 2. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />
Uplatnění Národního lesnického programu<br />
ČLS 1) , odborný garant:<br />
Doc. V. Švihla, Ing. V. Zatloukal<br />
12. - 13. 2. <strong>2005</strong> Brno - Výstaviště<br />
Mezinárodní výstava psů<br />
24. 2. <strong>2005</strong> Kostelec n. Č. l.<br />
Setkáni tří generací - Moderní metody<br />
v ochraně lesa<br />
ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Holuša<br />
24. - 26. 2. <strong>2005</strong> Výstaviště Praha - Průmysl. palác<br />
PRAGOLIGNA / TOOLTEC <strong>2005</strong><br />
12. mezinárodní kontraktační<br />
a prodejní výstava strojů,<br />
nástrojů, zařízení a materiálů<br />
pro dřevozpracující a železářská průmysl<br />
Incheba Praha s.r.o., areál Výstaviště Praha, 170 90<br />
Praha 7 - Holešovice, tel. 220 103 464, fax 233 376 444<br />
e-mail: m.smatova@incheba.cz www.incheba.cz<br />
9. - 12. 3. <strong>2005</strong> Praha - Výstaviště PVA Letňany<br />
FOR HABITAT - ECO CITY<br />
PRAGAFLOREA 12. veletrh bydlení, realit, renovací<br />
a rekonstrukcí, veletrh životního prostředí<br />
a úspor energií, 6. ročník prezentační a prodejní<br />
výstavy; Zahrada - Dílna - Chalupa<br />
ABF, a. s. Veletržní správa, Václavské náměstí 31,<br />
111 21 Praha 1, tel. 222 891 133-5, fax 222 891 198-9<br />
e-mail: sekretariat@abf.cz web: www.abf.cz<br />
12. - 13. 3. <strong>2005</strong> Brno, Nová radnice<br />
NŮŽ BRNO SUPER <strong>2005</strong><br />
13. mezinárodní prodejní<br />
výstava nožů<br />
Kontakt: Lubomír Maarič, Žitná 23<br />
621 08 Brno, tel./fax 541 225 849<br />
mobil 603 265 449, e-mail: madaric@knives.cz<br />
web: www.knives.cz web: nuz.cz/BMAC<br />
22. 3. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />
Legislativa lesnická I - Lesní zákon,<br />
příprava novely<br />
ČLS 1) , odborný garant: Prof. L. Šišák, Mgr. Dvořák<br />
5. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />
Znečišování vodních zdrojů<br />
ČLS 1) , odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol.<br />
5. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />
Znečišování vodních zdrojů<br />
ČLS 1) , odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol.<br />
22. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />
Valná hromada ČLS ČLS 1)<br />
23. 4. <strong>2005</strong> ve všech krajích<br />
Den v lese (akce pro veřejnost)<br />
ČLS 1) , odborný garant:<br />
Členové RV a RK předsedové poboček<br />
23. - 24. 4. <strong>2005</strong> Liberec - výstaviště<br />
Výstava loveckých trofejí<br />
Svod loveckých psů (23. 4. <strong>2005</strong>)<br />
LVT, a. s., Masarykova 24, 460 58 Liberec<br />
tel. 482 710 511, fax 482 710 293<br />
e-mail: lvt@lvt.cz web: www.lvt.cz<br />
23. - 24. 4. <strong>2005</strong> České Budějovice - Výstaviště<br />
Mezinárodní výstava psů<br />
Českobudějovický kynologický klub, Klostermannova<br />
7, 370 21 České Budějovice, tel./fax: 387 330 454<br />
e-mail: vystava.psu-cb@seznam web: www.intercanis.cz<br />
28. 4. <strong>2005</strong> Křtiny<br />
Pro <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />
- 10 let od holosečného hospodářství<br />
ČLS 1) , odborný garant: PSB, Prof. V. Tesař<br />
1)<br />
ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5,<br />
116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155<br />
26 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři.<br />
<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />
e-mail: cesles@cesles.cz web: www.cesles.cz<br />
30. 4. - 1. 5. <strong>2005</strong> Praha<br />
Mezinárodní výstava psů<br />
10. 5. <strong>2005</strong> Hranice<br />
Obnova lesa se zaměřením na přirozené<br />
způsoby obnovy; Exkurze Libava<br />
ČLS 1) , odborný garant:<br />
Ing. J. Kubačka, Ing. M. Kutý, Ing. P. Polák<br />
18. - 22. 5. <strong>2005</strong> České Budějovice - výstaviště<br />
HOBBY - jaro <strong>2005</strong> výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...<br />
19. 5. <strong>2005</strong> Hradec Králové<br />
Problematika zpracování a využití<br />
slabého jehličnatého dřeva<br />
ČLS 1) , odborný garant: Ing. L. Brouček<br />
21.- 22. 5. <strong>2005</strong> Litoměřice<br />
Mezinárodní výstava psů<br />
24. 5. <strong>2005</strong><br />
Mezinárodní den parků vyhlásila<br />
Federace Europarc, která zastřešuje národní<br />
parky a chráněné krajinné oblasti, jako<br />
připomínku vyhlášení prvních devíti evropských<br />
národních parků 24. 5. 1909 ve Švédsku<br />
26. 5. <strong>2005</strong> Srní (845 m n. m.)<br />
VIII. sněm lesníků:<br />
Šumava - zelená střecha Evropy?<br />
ČLS 1) , odborný garant:<br />
Ing. Š Kalina, Ing. V. Krečmer, Ing. J. Svoboda<br />
27. 5. - 4. 6. <strong>2005</strong> Lysá nad Labem - Výstaviště<br />
NATURA VIVA <strong>2005</strong><br />
11. národní výstava všeho<br />
pro myslivce, rybáře a včelaře<br />
VLL - Výstaviště Lysá nad Labem<br />
spol. s r. o., Masarykova ul. 1727<br />
289 22 Lysá nad Labem<br />
tel. 325 552 158, 325 552 051<br />
325 552 162, fax 325 552 050<br />
e-mail: vll@vll.cz web: www.vll.cz <strong>2005</strong><br />
1. - 2. 6. <strong>2005</strong> Bedřichov, Jablonec nad Nisou<br />
Turistika, sporty v lesních majetcích<br />
a hospodaření v nich<br />
ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Čacká, Mgr. I. Kubátová<br />
4. - 5. 6. <strong>2005</strong> Praha 5 - Divadlo AKCENT<br />
PVN <strong>2005</strong> pražská výstava nožů a nožířských výrobků<br />
web: www.nozirstvi.com www.kizlyar.cz<br />
9. 6. <strong>2005</strong> Brno<br />
Hospodářská úprava lesa<br />
ČLS 1) , odborný garant: Prof. Ing. J. Simon<br />
10. - 11. 6. <strong>2005</strong> Krkonoše<br />
Oblasti chovu a přezimovací obůrky<br />
ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Janota, Ing. J. Novák<br />
18. 6. <strong>2005</strong> Kaplice<br />
Hospodaření v pohraničním prostoru<br />
40 let nepřístupném, Pochůzka po<br />
historické trase v Novohradských horách<br />
ČLS 1) , odborný garant: Ing. P. Kordač<br />
24. - 25. 6. <strong>2005</strong> Žehušice<br />
XXIII. Slavnost lesního rohu<br />
hudební festival<br />
HORNFORUM - česká hornová<br />
společnost<br />
J.V. Sticha Punto,<br />
Alois Sojka, ZŠ<br />
285 75 Žehušice 190,<br />
tel. 327 399 135, 327 399 128, mobil 605 054 241<br />
e-mail: sojka@zehusice.cz web: www.zehusice.cz<br />
29. 6. <strong>2005</strong> Pelhřimov<br />
Program 2000 u LČR, s. p.<br />
Vyhlášení lípy Barborka<br />
ČLS 1) , odborný garant:<br />
Ing. P. Kyzlík, RNDr. J. Stonawski<br />
24. 6. <strong>2005</strong> (předběžný termín) Hluboká<br />
n. Vlt. Lovecký zámek Ohrada<br />
4. národní myslivecké<br />
slavnosti, národní<br />
soutěž ve vábení jelenů<br />
tel. 387 965 340 pí Slepičková<br />
e-mail: ohrada@raz-dva.cz<br />
web: www.cmmj.cz<br />
Zahraniční akce<br />
20. - 23. 1. <strong>2005</strong> Slovensko - Bratislava,<br />
Výstavné a kongresové centrum Incheba<br />
POOVNÍCTVO A ODDYCH<br />
12. mezinárodní specializovaná výstava<br />
Incheba, a.s. Viedenská cesta 3-7,<br />
852 51 Bratislava 5, Slovensko,<br />
tel. +421-2-6727 2026, fax +421-2-6224 7101.<br />
web: www.incheba.sk e-mail: slovakiatour@incheba.sk<br />
25. - 30. 1. <strong>2005</strong> SRN - Dortmund<br />
Jagd und Hund <strong>2005</strong><br />
24. mezinárodní veletrh pro lov,<br />
kynologii a sportovní rybářství<br />
Messe Westfalenhallen Dortmund<br />
GmbH, Rheinlanddamm 200<br />
• D-44139 Dortmund<br />
tel. +49-231/12 04-521/525<br />
fax +49-231/12 04-678/880<br />
e-mail: messe @westfalenhallen.de<br />
web: www.westfalenhallen.de<br />
28. - 31. 1. <strong>2005</strong> USA - Las Vegas, Nevada<br />
SHOT SHOW 27. mezinárodní<br />
myslivecký a střelecký veletrh<br />
Reed Exhibitions, 383 Main Ave.<br />
Norwalk, CT 06851<br />
tel. 203/840-5600<br />
fax 203/840-9600<br />
e-mail: info@nssf.org web: www.shotshow.org<br />
Kontakt v ČR: Cestovní kancelář Pražský klub<br />
Drahobejlova 6, 190 00 PRAHA 9<br />
tel. 266 311 543 - 5, fax 266 313 166,<br />
e-mail: info@prazsky-klub.cz www.prazsky-klub.cz<br />
20. - 26. 2. <strong>2005</strong> BĚLORUSKO - MINSK - Raubiči<br />
XXXVII. EVROPSKÉ ZÁVODY LESNÍKŮ<br />
v klasickém lyžování<br />
Dotazy: Ing. Záviš Pexidr, CSc., MZe - SPA-L<br />
Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel. 222 328 912<br />
e-mail: pexidr@mze.cz<br />
11. - 13. 2. <strong>2005</strong> Rakousko - Salzburg<br />
Hohe Jagd & Fischerei veletrh pro lovce,<br />
rybáře a pro pobyt v přírodě<br />
Reed Messe Salzburg GmbH,<br />
Am Messezentrum 6 - Postfach 285 -<br />
A-5021 Salzburg, tel. +43(0)662/44 77-0*<br />
fax +43(0)662/4477-415<br />
e-mail: info@reedexpo.at web: www.hohejagd.at<br />
3. - 6. 3. <strong>2005</strong> Maarsko - Budapeš<br />
FeHoVa <strong>2005</strong> 12. mezinárodní<br />
veletrh zbraní, rybaření a lovu<br />
Hungexpo Ltd., H-1441, Budapest, Pf. 44<br />
tel. (0036-1)263-6040 263-6047,<br />
fax (0036-1)263-6042<br />
e-mail: fehova@hungexpo.hu web: www.fehova.hu<br />
Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o.<br />
Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158<br />
fax 545 176 159, e-mail: vondruska@expocs.cz web: www.expocs.cz<br />
18. - 21. 3. <strong>2005</strong> SRN - Nürnberg<br />
IWA <strong>2005</strong> 32. mezinárodní<br />
veletrh loveckých a sportovních<br />
zbraní a příslušenství<br />
NürnbergMesse GmbH, Messezentrum,<br />
D-90471 Nürnberg, SRN<br />
tel. +49-911/86 06-0, fax +49-911/86 06-82 28<br />
e-mail: info@nuernbergmesse.de<br />
web: www.nuernbergmesse.de<br />
6. - 10. 4. <strong>2005</strong> SRN - Mnichov<br />
JAGEN UND FISCHEN <strong>2005</strong><br />
12. mezinárodní veletrh pro lov<br />
a sportovní rybářství<br />
Messe München GmbH<br />
Messegelände D-81823 München<br />
tel. (+49-89)949-20640, fax (+49-89)949-20649<br />
e-mail: info@jagenundfischen.de web: www.jagenundfischen.de<br />
Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o.<br />
Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158-60<br />
fax 545 176 159, e-mail: vondruska@expocs.cz web: www.expocs.cz<br />
2. - 6. 5. <strong>2005</strong> SRN<br />
LIGNA + 2–6 May <strong>2005</strong><br />
<strong>2005</strong><br />
Světový veletrh<br />
HANNOVER • GERMANY<br />
pro lesní hospodářství<br />
a dřevozpracující průmysl<br />
ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení D<strong>eu</strong>tsche<br />
Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00<br />
Praha 6, tel./fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218<br />
e-mail: info@hf-czechrepublic.com<br />
web: www.hf-czechrepublic.com www.ligna.de<br />
Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku plošné inzerce (viz strana 24)
Lanové navijáky<br />
Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest<br />
Navijáky ALP<br />
Štěpkovače<br />
Vyvážecí soupravy<br />
Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva:<br />
Německé firmy<br />
Finské firmy<br />
K 28 - 8 590,- Kč<br />
obsah: 28,3 cm 3<br />
výkon: 1,1 PS<br />
The Power of Dreams<br />
M 47 - 13 790,- Kč<br />
obsah: 44,9 cm 3<br />
výkon: 2,2 PS<br />
NEA 52 -<br />
obsah: 51,7 cm 3<br />
výkon: 2,6 PS<br />
14 990,- Kč<br />
Vrtáky:<br />
80x800<br />
100x800<br />
120x800<br />
150x800<br />
180x800<br />
200x800<br />
Nabízí dále lesní a zahradní techniku dalších značek: STIHL, LASKI,<br />
SEPPI M, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ...<br />
Informujte se o pomoci firmy při likvidaci kalamity na Slovensku:<br />
s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá<br />
Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117<br />
331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174<br />
e-mail: agriimport@agriimport.cz web: www.agriimport.cz<br />
Prodej též<br />
na splátky<br />
HONDA H O31 - 13 790,- Kč<br />
čtyřtaktní motor HONDA<br />
obsah: 31 cm 3 , výkon: 1,5 PS<br />
H 035 za 14 590,- Kč<br />
(obsah motoru: 36 cm 3 , výkon 1,6 PS)<br />
POZOR !<br />
Kultivátor 4 990,- Kč<br />
KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA<br />
®<br />
Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o.<br />
U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347<br />
fax 323 661 348, e-mail werco@werco.cz www.werco.cz<br />
ZMĚNA ADRESY !<br />
STÁLE OSTRÉ NÁŘADÍ<br />
JAPAN<br />
s.r.o.<br />
Písek<br />
Generální distributor<br />
®<br />
• unikátní patentované zuby<br />
• n<strong>eu</strong>věřitelný výkon, ostrost a síla<br />
• ověřeno v lesnictví a zahradnictví<br />
®<br />
PRODEJNA Jeremiášova 21<br />
370 01 České Budějovice<br />
tel. 387 310 734<br />
tel.+fax: 387 310 733<br />
e-mail: wisteria@wisteria.cz<br />
web: www.wisteria.cz<br />
Dále dodáváme nářadí zn. FISKARS, SANDVIK, SOLO, OREGON, STIHL<br />
Provádíme rizikové kácení stromů a zajištění korun proti rozlomení<br />
Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY<br />
(špičkové ceny, rychlost dodávek)<br />
ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm)<br />
18H (.404" 2,0 mm)<br />
LIŠTY - všechny druhy dle délky, šířky<br />
drážky, montážního upevnění<br />
ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů<br />
Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446,<br />
397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105<br />
e-mail: agroles@agroles-oregon.cz, web: www.agroles-oregon.cz
Lanové navijáky<br />
Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest<br />
Navijáky ALP<br />
Štěpkovače<br />
Vyvážecí soupravy<br />
Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva:<br />
Německé firmy<br />
Finské firmy<br />
K 28 - 8 590,- Kč<br />
obsah: 28,3 cm 3<br />
výkon: 1,1 PS<br />
The Power of Dreams<br />
M 47 - 13 790,- Kč<br />
obsah: 44,9 cm 3<br />
výkon: 2,2 PS<br />
NEA 52 -<br />
obsah: 51,7 cm 3<br />
výkon: 2,6 PS<br />
14 990,- Kč<br />
Vrtáky:<br />
80x800<br />
100x800<br />
120x800<br />
150x800<br />
180x800<br />
200x800<br />
Nabízí dále lesní a zahradní techniku dalších značek: STIHL, LASKI,<br />
SEPPI M, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ...<br />
Informujte se o pomoci firmy při likvidaci kalamity na Slovensku:<br />
s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá<br />
Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117<br />
331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174<br />
e-mail: agriimport@agriimport.cz web: www.agriimport.cz<br />
Prodej též<br />
na splátky<br />
HONDA H O31 - 13 790,- Kč<br />
čtyřtaktní motor HONDA<br />
obsah: 31 cm 3 , výkon: 1,5 PS<br />
H 035 za 14 590,- Kč<br />
(obsah motoru: 36 cm 3 , výkon 1,6 PS)<br />
POZOR !<br />
Kultivátor 4 990,- Kč<br />
KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA<br />
®<br />
Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o.<br />
U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347<br />
fax 323 661 348, e-mail werco@werco.cz www.werco.cz<br />
ZMĚNA ADRESY !<br />
STÁLE OSTRÉ NÁŘADÍ<br />
JAPAN<br />
s.r.o.<br />
Písek<br />
Generální distributor<br />
®<br />
• unikátní patentované zuby<br />
• n<strong>eu</strong>věřitelný výkon, ostrost a síla<br />
• ověřeno v lesnictví a zahradnictví<br />
®<br />
PRODEJNA Jeremiášova 21<br />
370 01 České Budějovice<br />
tel. 387 310 734<br />
tel.+fax: 387 310 733<br />
e-mail: wisteria@wisteria.cz<br />
web: www.wisteria.cz<br />
Dále dodáváme nářadí zn. FISKARS, SANDVIK, SOLO, OREGON, STIHL<br />
Provádíme rizikové kácení stromů a zajištění korun proti rozlomení<br />
Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY<br />
(špičkové ceny, rychlost dodávek)<br />
ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm)<br />
18H (.404" 2,0 mm)<br />
LIŠTY - všechny druhy dle délky, šířky<br />
drážky, montážního upevnění<br />
ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů<br />
Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446,<br />
397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105<br />
e-mail: agroles@agroles-oregon.cz, web: www.agroles-oregon.cz