02.04.2014 Views

Silva Bohemica č. 1/2005 - ajta.eu

Silva Bohemica č. 1/2005 - ajta.eu

Silva Bohemica č. 1/2005 - ajta.eu

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Adresa redakce: <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong>, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: silva@bohemica.cz, www.bohemica.cz<br />

„Český les“ - měsíčník o lese a zvěři<br />

• Libereckem od Lužických hor po Krkonoše<br />

• Aktuální problémy lesního školkařství<br />

SBB<br />

• Z bývalé střelnice<br />

se stala obora<br />

Židlov<br />

• Do Harrachova<br />

Vás zve Šindelka<br />

1<strong>2005</strong><br />

cena 24,- Kč<br />

Malebnou západní branou do Krkonoš jsou Mumlavské vodopády nad Harrachovem<br />

foto J. Junek


www.halali-pojistovna.cz<br />

info@halali-pojistovna.cz<br />

LEDEN MùSÍC<br />

ÚNOR<br />

B¤EZEN<br />

DUBEN<br />

KVùTEN<br />

âERVEN<br />

Dny t˘dnÛ<br />

T˘den Dekáda Mûsíc âtvrtl.<br />

pracovních<br />

ãíslo<br />

prac. dnÛ<br />

ãíslo<br />

prac. dnÛ<br />

Po Út St ât Pá So Ne<br />

1 2 53 -<br />

3 4 5 6 7 8 9 1 5 1 6<br />

10 11 12 13 14 15 16 2 5<br />

17 18 19 20 21 22 23 3 5<br />

2 8<br />

24 25 26 27 28 29 30 4 5 3 7<br />

31<br />

1<br />

5<br />

1 2 3 4 5 6 4 4 8<br />

7 8 9 10 11 12 13 6 5<br />

14 15 16 17 18 19 20 7 5 5 6<br />

21 22 23 24 25 26 27 8 5<br />

6 6<br />

28<br />

1<br />

9<br />

1 2 3 4 5 6 4 7 8<br />

7 8 9 10 11 12 13 10 5<br />

14 15 16 17 18 19 20 11 5 8 6<br />

21 22 23 24 25 26 27 12 5<br />

9 8<br />

28 29 30 31<br />

3<br />

13<br />

1 2 3 1<br />

10 6<br />

4 5 6 7 8 9 10 14 5<br />

11 12 13 14 15 16 17 15 5 11 8<br />

18 19 20 21 22 23 24 16 5<br />

25 26 27 28 29 30<br />

5 12 7<br />

17<br />

1 -<br />

2 3 4 5 6 7 8 18 5 13 7<br />

9 10 11 12 13 14 15 19 5<br />

16 17 18 19 20 21 22 20 5<br />

14 8<br />

23 24 25 26 27 28 29 21 5 15 7<br />

30 31<br />

2<br />

22<br />

1 2 3 4 5 3<br />

16 8<br />

6 7 8 9 10 11 12 23 5<br />

13 14 15 16 17 18 19 24 5 17 6<br />

20 21 22 23 24 25 26 25 5<br />

27 28 29 30 26 4 18 8<br />

Rok má 253 pracovních dnů,<br />

tj. 2024 pracovních hodin<br />

2080 včetně placených svátků<br />

* placený svátek<br />

ãíslo<br />

dnÛ<br />

hodin<br />

1<br />

2<br />

3<br />

4<br />

5<br />

6<br />

21 168<br />

20 160<br />

22 176<br />

+1* +8*<br />

21 168<br />

22 176<br />

22 176<br />

dnÛ<br />

hodin<br />

I.<br />

63<br />

+1*<br />

504<br />

+8*<br />

II.<br />

65<br />

520<br />

MYSL – 1-01 Roční výkaz o honitbě a lovu zvěře za<br />

rok 2004 a jarním stavu zvěře k 31. 3. <strong>2005</strong>.<br />

V termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti<br />

(krajský úřad) provést jarní sčítání zvěře.<br />

V·EOBECNÁ POJI·ËOVNA, a.s.<br />

Vám přeje klid a bezpečí pro Vaší rodinu v novém roce <strong>2005</strong><br />

117 18 PRAHA 1, Jungmannova 32/25, Zelená linka: 800 130 649, fax: 224 948 475, http://www.halali-pojistovna.cz, e-mail: info@halali-pojistovna.cz<br />

DOBY LOVU ZVù¤E<br />

Myslivecké<br />

plánování<br />

a statistika<br />

LISTOPAD ¤ÍJEN ZÁ¤Í SRPEN âERVENEC MùSÍC<br />

PROSINEC<br />

Dny t˘dnÛ<br />

Po Út St ât Pá So Ne<br />

1 2 3 26 5<br />

4 5 6 7 8 9 10 27 3<br />

11 12 13 14 15 16 17 28 5<br />

18 19 20 21 22 23 24 29 5<br />

25 26 27 28 29 30 31 30 5<br />

1 2 3 4 5 6 7 31 5<br />

8 9 10 11 12 13 14 32 5<br />

15 16 17 18 19 20 21 33 5<br />

22 23 24 25 26 27 28 34 5<br />

29 30 31<br />

3<br />

35<br />

1 2 3 4 2<br />

5 6 7 8 9 10 11 36 5<br />

12 13 14 15 16 17 18 37 5<br />

19 20 21 22 23 24 25 38 5<br />

26 27 28 29 30<br />

4<br />

39<br />

1 2 -<br />

3 4 5 6 7 8 9 40 5<br />

10 11 12 13 14 15 16 41 5<br />

17 18 19 20 21 22 23 42 5<br />

24 25 26 27 28 29 30 43 4<br />

31<br />

1<br />

44<br />

4<br />

1 2 3 4 5 6<br />

7 8 9 10 11 12 13<br />

14 15 16 17 18 19 20<br />

21 22 23 24 25 26 27<br />

28 29 30<br />

1 2 3 4<br />

48<br />

5 6 7 8 9 10 11<br />

12 13 14 15 16 17 18<br />

19 20 21 22 23 24 25<br />

26 27 28 29 30 31<br />

45 5<br />

46 4<br />

47 5<br />

3<br />

2<br />

49 5<br />

50 5<br />

51 5<br />

52 4<br />

PLÁNOVÁNÍ VE SMYSLU ZÁKONA O MYSLIVOSTI č. 449/2001 Sb. A VYHL. MZe č. 553/2004 Sb.<br />

Výsledek sčítání oznámit do 5 dnů orgánu státní<br />

správy myslivosti a držiteli honitby.<br />

Na základě výsledků sčítání zvěře vypracovat plán<br />

mysliveckého hospodaření v honitbě.<br />

T˘den Dekáda Mûsíc âtvrtl.<br />

pracovních<br />

ãíslo<br />

prac. dnÛ<br />

ãíslo<br />

prac. dnÛ<br />

19 4<br />

20 8<br />

21 7<br />

22 8<br />

23 7<br />

24 8<br />

25 7<br />

26 7<br />

27 7<br />

28 6<br />

29 8<br />

30 6<br />

31 8<br />

32 5<br />

33 8<br />

34 7<br />

35 7<br />

36 7<br />

ãíslo<br />

dnÛ<br />

hodin<br />

7<br />

8<br />

9<br />

10<br />

11<br />

12<br />

19<br />

+2*<br />

152<br />

+<br />

16*<br />

23 184<br />

21 168<br />

+1* +8*<br />

20 160<br />

+1* +8*<br />

21 168<br />

+1* +8*<br />

21 168<br />

+1* +8*<br />

dnÛ<br />

hodin<br />

III.<br />

63<br />

+3*<br />

504<br />

+24*<br />

IV.<br />

62<br />

+3*<br />

496<br />

+24*<br />

Myslivecké<br />

plánování<br />

a statistika<br />

V pronajatých honitbách předložit plán držiteli honitby<br />

k vyjádření. Odsouhlasený plán mysliveckého hospodaření<br />

zaslat místně příslušnému orgánu státní<br />

správy myslivosti.<br />

15. 3. – 15. 4. Krocan divoký (pouze krocan)<br />

16. 5. – 30. 9. Srnec obecný (srnec)<br />

1. 7. – 28. 2. Straka obecná<br />

1. 7. – 28. 2. Vrána obecná<br />

1. 8. – 15. 1. Jelen evropský (jelen, laň, kolouch)<br />

1. 8. – 15. 1. Sika japonský (jelen, laň, kolouch)<br />

1. 8. – 31.12. Muflon (muflon, muflonka, muflonče)<br />

1. 8. – 31.12. * Prase divoké (kňour, bachyně)<br />

1. 8. – 31.10. Holub hřivnáč<br />

16. 8. – 31.12. Daněk skvrnitý (daněk, daněla, danče)<br />

16. 8. – 31.12. Sika Dybowského (jelen, laň, kolouch)<br />

16. 8. – 15. 1. Husa běločelá<br />

16. 8. – 15. 1. Husa velká<br />

1. 9. – 15. 1. Husa polní<br />

1. 9. – 30.11. Kachny (Kachna divoká, Polák velký, Polák chocholačka)<br />

1. 9. – 30.11. Lyska černá<br />

1. 9. – 31.12. Jelenec běloocasý (jelen, laň, kolouch)<br />

1. 9. – 31.12. Koza bezoárová (kozel, koza, kůzle)<br />

1. 9. – 31.12. Srnec obecný (srna, srnče)<br />

1.10. – 30.11. * Jezevec lesní<br />

1.10. – 30.11. Kamzík horský (kamzík, kamzice, kamzíče)<br />

1.10. – 31.12. Krocan divoký (krocan, krůta)<br />

16.10. – 15. 3. Bažant královský (kohout)<br />

16.10. – 31.12. Bažant královský (slepice) jen v bažantnicích<br />

16.10. – 31.12. Bažant obecný (kohout) lov odstřelem<br />

16.10. – 31. 1. Bažant obecný (kohout i slepice)<br />

jen v bažantnicích lov odstřelem<br />

1. 1. – 31. 1. Bažant obecný lov odchytem<br />

1. 2. – 31. 3. Bažant obecný, lov odchytem jen v bažantnicích<br />

1. 9. – 31.12. Bažant obecný, lov loveckými dravci<br />

1.11. – 31.12. * Králík divoký<br />

1.11. – 28. 2. * Kuna lesní, Kuna skalní<br />

1.11. – 28. 2. Ondatra pižmová<br />

1.11. – 31.12. * Zajíc polní lov odstřelem<br />

1. 1. – 31. 1. Zajíc polní lov odchytem<br />

1. 9. – 31.12. Zajíc polní lov loveckými dravci<br />

Celoročně: liška obecná, sele a lončák prasete divokého.<br />

V oborách všechny druhy zvěře, pro které byla obora zřízena.<br />

Zvěř označená * má vyjímky z dob lovu podle §2 vyhlášky MZe<br />

č. 245/2002 Sb. – ve znění vyhl. č. 480/2002 Sb.


9<br />

6<br />

7<br />

Obsah<br />

<strong>2005</strong>1<br />

LIBERECKÝ KRAJ:<br />

4 • 4. díl seriálu „Lesnictví a myslivost<br />

v regionech ČR“<br />

4 • ZELENÉ STRÁNKY Libereckého kraje<br />

6 • LIBERECKÝ kraj - pestrá mozaika informací od historie po přírodu<br />

• O lesním hospodářství v Libereckém kraji (6)<br />

7 • O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s.p., Ing. Ludvík Řičář (7)<br />

• Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou<br />

8 • Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek<br />

• V lesích hor a podhůří v okolí Liberce<br />

9 • Malé putování lesy LS Česká Lípa<br />

• Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? (9)<br />

10 • Na Liberecku sídlí školky Dendria (10a)<br />

• Co je nového v SOUL a U Hejnice? (10b)<br />

10a<br />

11 • V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! (11)<br />

12 • Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás (12)<br />

• Velký den Ing. Petra Kadlečka<br />

12 • Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor<br />

• Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích<br />

POHLEDY DO NAŠICH LESŮ Z TURISTICKÝCH STEZEK:<br />

14 • Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání (14)<br />

15 • Z tankové střelnice Židlov se stala obora - Myslivost a turistika<br />

se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance (15)<br />

16 • Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje (16)<br />

17 • Ještědský klen<br />

AKCE - PROJEKTY - VÝSTAVY:<br />

18 • Aktuální problémy lesního školkařství České republiky<br />

• Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka (18)<br />

19 • Výstava EUROFOREST <strong>2005</strong> v novém stylu<br />

• Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získálo certifikát FSC<br />

20 • Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii (20) • Nadace Partnerství<br />

rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty • Bavorské státní lesy<br />

procházejí rozsáhlou reformou • Mezinárodní projekt lesní pedagogiky<br />

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA:<br />

21 • Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit (21)<br />

22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI<br />

• ... Kalamita na Slovensku ... (22)<br />

23 INZERCE, CENÍK INZERCE<br />

26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE<br />

18<br />

14<br />

10b<br />

9a<br />

12<br />

16<br />

15<br />

22<br />

21<br />

20<br />

SBB<br />

3


LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR<br />

4<br />

15. dílný seriál „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“<br />

Přinášíme Vám čtvrtou část seriálu<br />

„Lesnictví a myslivost v regionech<br />

ČR“. V každém čísle uvádíme<br />

základní informace o lesnictví a mylivosti<br />

v daném kraji. Cílem seriálu je<br />

poskytnout čtenářům ucelený soubor<br />

informací o lesnictví a myslivosti<br />

v jednotlivých regionech. Součástí<br />

každého čísla je i regionální adresář<br />

institucí a firem „Zelené stránky“.<br />

Zaměření předchozích čísel:<br />

10/2004 Hlavní město Praha,<br />

11/2004 Karlovarský kraj,<br />

12/2004 Královéhradecký kraj.<br />

V čísle 1/<strong>2005</strong> se věnujeme<br />

Libereckému kraji.<br />

V čísle 2/<strong>2005</strong> se zaměříme na<br />

Moravskoslezský kraj (včetně<br />

zpracování kalamit a využití dříví).<br />

V tomto roce budou čísla dále zaměřená<br />

na následující regiony Olomoucký<br />

(č. 3), Pardubický (4),<br />

Středočeský (5), Plzeňský (6),<br />

Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský<br />

(9), Jihomoravský (10) a Zlínský<br />

(11). V čísle 12/<strong>2005</strong> přeneseme<br />

Školy, vzdělávání<br />

Schulen / Schools<br />

Střední odborná škola, Střední odborné<br />

učiliště, Odborné učiliště, Učiliště<br />

a Praktická škola Lomnice nad<br />

Popelkou, Antala Staška 213, 512 51<br />

T/F 481 671 262, E isslom@jicinet.cz<br />

W www.lomnicenadpopelkou.cz/iss<br />

• nabízí tříletý učební obor<br />

Mechanizátor lesní výroby<br />

• tříletý učební obor<br />

Krajinář, krajinářka<br />

• dvouletý učební obor Lesní výroba<br />

Střední odborné učiliště Harrachov<br />

Anenské údolí 155, 512 46 Harrachov<br />

T 481 529 049, T/F 481 529 488<br />

E soulha@vol.cz<br />

W mujweb.cz/skolstvi/soul<br />

učební obory:<br />

• mechanik opravář<br />

• automechanik<br />

• technické služby v autoservisu<br />

studijní obor:<br />

• podnikání v technických povoláních<br />

viz článek na s. 10<br />

Střední odborné učiliště lesnické Hejnice,<br />

Lázeňská 349, 463 62 Hejnice<br />

T 482 322 204, 482 322 464,<br />

T/F 482 322 204 viz článek na s. 11<br />

E info@soul-hejnice.cz<br />

W www.soul-hejnice.cz<br />

• učební obory: Mechanizátor lesní<br />

výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník,<br />

zahradnice, Krajinář, krajinářka<br />

Státní správa, ústředí<br />

State, headquarters / Statliche Unternehmen<br />

Krajský úřad Libereckého kraje<br />

odbor životního prostředí a zemědělství,<br />

oddělení lesního hospodářství<br />

a myslivosti, U Jezu 642/2a, 460 01<br />

Liberec, T 485 226 111, 485 226 423,<br />

F 485 226 330<br />

E info@kraj-lbc.cz<br />

karel.pop@kraj-lbc.cz<br />

W www.kraj-lbc.cz<br />

závěrečnou rekapitulaci a vazby na<br />

Evropskou unii.<br />

Regionální lesnický a myslivecký<br />

adresář vychází v podobě obdobné<br />

jako na Zelených stránkách v našem<br />

kalendáři. Základní řazení adres je<br />

provedeno do 19 rubrik (ne všechny<br />

jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou<br />

adresy řazeny jednak abecedně, případně<br />

podle zaměření a podle PSČ.<br />

11/04<br />

6/05<br />

7/05<br />

10/04<br />

5/05<br />

9/05<br />

1/05<br />

Okresy (bývalé): Česká Lípa,<br />

Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily<br />

• Městský úřad Česká Lípa, Odbor životního<br />

prostředí, oddělení ochrany přírody<br />

a krajiny, Nám. T. G. Masaryka 1,<br />

470 01 Česká Lípa, W www.mucl.cz<br />

T 487 881 101 - vedoucí odd.<br />

- Ing. Jiří Smékal, E smekal@mucl.cz;<br />

T 487 881 269 - lesní hospodářství<br />

- Pavel Klíma DiS., E klima@mucl.cz,<br />

T 487 881 162 - myslivost<br />

- Marta Jiránková, E jirankova@mucl.cz<br />

• Městský úřad Jablonec nad Nisou,<br />

oddělení životního prostředí<br />

Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec<br />

T 483 357 111; F 483 357 353;<br />

lesy, myslivost, rybářství:<br />

Fiala Richard, Ing., T 483 357 376,<br />

E fiala@mestojablonec.cz<br />

W www.mestojablonec.cz<br />

• Magistrát města Liberce, OŽP<br />

- Oddělení ochrany přírody a krajiny<br />

nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec<br />

T 485 243 111, F 485 243 113<br />

E podatelna@magistrat.liberec.cz<br />

W www.liberec.cz<br />

• Městský úřad Semily, Odbor místního<br />

hospodářství a životního prostředí<br />

Husova 82, 513 01 Semily<br />

T 481 629 211, F 481 622 534,<br />

státní správa lesů a myslivosti:<br />

Jaroslav Blažík, T 481 623 791,<br />

E blazik@mu.semily.cz<br />

W www.semily.cz<br />

Obce s rozšířenou působností:<br />

= okresy + tyto další:<br />

Frýdlant, Jilemnice, Nový Bor, Tanvald,<br />

Turnov, Železný Brod<br />

• Městský úřad Frýdlant,<br />

Oddělení životního prostředí<br />

T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant<br />

T 482 464 011; F 482 312 053; GSM<br />

T-Mobile 603 413 121, Eurotel 721 328<br />

884, Oscar 608 477 634; Lesy, myslivost<br />

- Otakar Vaněk: T 482 464 026,<br />

E otakar.vanek@mu-frydlant.cz<br />

E mesto@mu-frydlant.cz<br />

W www.frydlantvc.cz<br />

12/04<br />

8/05<br />

4/05<br />

Regionální<br />

zaměření čísel<br />

3/05<br />

2/05<br />

10/05 11/05<br />

• Městský úřad Jilemnice, Masarykovo<br />

náměstí 82, 514 01 Jilemnice<br />

T 481 565 111, F 481 565 222<br />

E podatelna@mesto.jilemnice.cz<br />

W www.jilemnice.cz<br />

• Městský úřad Nový Bor, Odbor životního<br />

prostředí, n. Míru 1, 473 01 Nový<br />

Bor, T 487 712 311, F 487 726 160,<br />

lesní hospodářství:<br />

Svoboda Josef - T 487 712 438,<br />

E jsvoboda@novy-bor.cz<br />

posta@novy-bor.cz<br />

W www.novy-bor.cz<br />

• Městský úřad Tanvald,<br />

Stavební úřad a životní prostředí,<br />

Palackého 359,<br />

468 41 Tanvald, T 483 369 511,<br />

483 369 523, F 483 369 512<br />

E m<strong>eu</strong>@tanvald.cz<br />

W www.tanvald.cz<br />

• Městský úřad Turnov, Odbor životního<br />

prostředí, správa městských lesů<br />

Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov<br />

T 481 366 111, GSM: 602 651 450<br />

(Eurotel), 737 204 264 (T-Mobile), 608<br />

980 970 (Oskar);<br />

státní správa lesů a myslivosti<br />

- Ing. Jan Čihák: T 481 366 158,<br />

E j.cihak@mu.turnov.cz;<br />

městské lesy (19 ha) Ing. Hana Malá:<br />

T 481 366 152, E h.mala@mu.turnov.cz<br />

E mu@turnov.cz<br />

W www.turnov.cz<br />

• Městský úřad Železný Brod, Odbor<br />

životního prostředí, nám. 3. května 1,<br />

468 22 Železný Brod<br />

T 483 333 911;<br />

vedoucí ŽP - Brožek Miroslav:<br />

T 483 333 924<br />

E m.brozek@zelbrod.cz<br />

W www.zeleznybrod.cz<br />

Obce s pověřeným obecním úřadem:<br />

Český Dub, Cvikov, Doksy, Hodkovice<br />

nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou,<br />

Chrastava, Jablonné v Podještědí,<br />

Lomnice nad Popelkou, Mimoň,<br />

Nové Město pod Smrkem,<br />

Rokytnice nad Jizerou<br />

Katalog obsahuje pouze adresy<br />

těch subjektů, které zaslaly vyplněný<br />

dotazník nebo jinak potvrdily údaje<br />

do adresáře v našem kalendáři.<br />

Příspěvky a objednávky inzerce<br />

do č. 2/<strong>2005</strong>, které bude zaměřeno na<br />

Moravskoslezský kraj, posílejte do<br />

21. ledna. Jednotlivá čísla jsou podle<br />

zaměření cíleně distribuována všem<br />

potencionální zájemcům a zákazníkům<br />

(měsíčně 10 000). Prezentace<br />

a inzerce se Vám určitě vyplatí!<br />

Pokud máte zájem o zveřejnění adresy<br />

v následujících dílech regionálního<br />

adresáře, dejte nám vědět na adresu<br />

redakce.<br />

Kromě reportáží a rozhovorů<br />

každou část seriálu doprovází množství<br />

fotografií. Pro zpestření spektra<br />

našich spolupracovníků redakce i čtenáři<br />

uvítají články a fotografie od<br />

autorů z příslušných regionů. Vedle<br />

regionální tématiky samozřejmě<br />

budeme i nadále přinášet četné informace<br />

o aktuálních tématech a zajímavostech.<br />

Těšíme se tedy na Vaše příspěvky<br />

a spolupráci.<br />

GREEN PAGES - Liberec region / die Grüne Seiten - Region Liberec<br />

ZELENÉ STRÁNKY LIBERCKÉHO KRAJE<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />

Staropramenná 17, Praha 5<br />

tel./fax 257 327 829<br />

mobil 721 500 495<br />

e-mail: silva@bohemica.cz<br />

Lesy České republiky, s. p.<br />

W www.lesycr.cz<br />

• Krajský inspektorát Liberec<br />

Sokolská 22, 461 13 Liberec 1<br />

T 485 113 052, F 485 113 117,<br />

GSM 724 524 974<br />

E oi36@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />

• Lesní správa Česká Lípa<br />

Dolní Libchava 10, 470 11 Česká Lípa<br />

T/F 487 823 997, GSM 724 524 991<br />

E ls239@lesycr.cz viz článek na s. 9<br />

• Lesní správa Frýdlant<br />

Žitavská 3276,<br />

464 01 Frýdlant v Čechách<br />

T 482 312 711, F 482 312 571,<br />

GSM 605 224 650<br />

E ls249@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />

• Lesní správa Jablonec nad Nisou<br />

ul. Novoveská 61, 466 01 Jablonec<br />

T/F 483 313 325, GSM 724 523 084<br />

E ls247@lesycr.cz viz článek na s. 7<br />

• Lesní správa Ještěd<br />

Sokolská 1383/37, 460 01 Liberec 1<br />

T 482 771 104, F 485 113 053,<br />

GSM 724 523 069<br />

E ls246@lesycr.cz viz článek na s. 8<br />

Společnost přátel přírody<br />

Tř. Svobody 243/58, 460 15 Liberec<br />

T/F 482 751 195<br />

E spp@cmelak.cz<br />

W www.cmelak.cz www.sojh.cz<br />

Správy chráněných krajinných oblastí:<br />

• Správa CHKO Jizerské hory<br />

U jezu 10, 460 01 Liberec<br />

T 482 428 999, 482 428 997,<br />

F 482 428 998<br />

E jizhory@schkocr.cz<br />

• Správa CHKO Lužické hory<br />

Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí,<br />

T 487 762 356, 487 762 355<br />

(ved.), F 487 762 355<br />

E luzhory@schkocr.cz<br />

• Správa CHKO Český ráj<br />

Dvořákova 294, 511 01 Turnov<br />

T 481 322 292, 481 321 900,<br />

F 481 321 578<br />

E ceskyraj@schkocr.cz<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


Správa Krkonošského národního parku,<br />

Muz<strong>eu</strong>m lesnictví a myslivosti,<br />

ŠINDELKA - u autobusového nádraží,<br />

512 46 Harrachov<br />

T/F 481 529 188 - Informační středisko<br />

Správy KRNAP v Harrachově<br />

E tesharrachov@quick.cz<br />

W www.krnap.cz viz článek na s. 12<br />

Státní veterinární ústav, U Sila 310,<br />

463 11 Liberec 30 - Vratislavice<br />

T 482 751 558, F 482 751 569<br />

E matouch@volny.cz<br />

svu.liberec@icsvscr.cz<br />

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů<br />

Brandýs n. L., pobočka Jablonec nad<br />

Nisou, Jungmannova 10, 466 01 Jablonec<br />

nad Nisou, T 483 311 051,<br />

F 483 311 143, GSM 606 642 070<br />

E podatelna@jablonec.uhul.cz<br />

W www.uhul.cz/jablonec<br />

Vojenské lesy a statky ČR, s.p.,<br />

Divize Mimoň, Nádražní 115, 471 24<br />

Mimoň, T 487 805 622, F 487 862 546<br />

E divize@mimon.vls.cz<br />

W www.vls.cz viz články na s. 14-16<br />

Lesní společnosti<br />

Forestry companies / Förstliche Unternehmungen<br />

Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204,<br />

470 01 Česká Lípa, T 487 823 084,<br />

GSM 602 155 394, E lsboras@iol.cz<br />

TILIA PLUS, s.r.o., Vilová 388, 460 10<br />

Liberec 10, T/F 482 772 565<br />

E tiliaplus@centrum.cz<br />

• komplexní služby majitelům lesa<br />

Obecní a měst. lesy<br />

Communal forests / Gemeindewälder<br />

Magistrát města Liberce, nám. Dr. E.<br />

Beneše 1, 460 59 Liberec<br />

T 485 243 111, F 485 243 113<br />

E podatelna@magistrat.liberec.cz<br />

W www.liberec.cz výměra lesů: 200 ha<br />

Město Jilemnice, Masarykovo n. 82,<br />

514 01 Jilemnice, T 481 565 111<br />

E podatelna@mesto.jilemnice.cz<br />

W www.jilemnice.cz<br />

Městské lesy Doksy, s.r.o.<br />

Valdštejnská 258, 472 01 Doksy<br />

T/F 487 872 381,<br />

E lesydoksy@volny.cz<br />

W www.mesto-doksy.cz<br />

Městský úřad Smržovka, náměstí T. G.<br />

Masaryka 600, 468 51 Smržovka,<br />

T 483 369 311, GSM 606 602 687<br />

E mesto@smrzovka.cz<br />

W www.smrzovka.cz v. lesů: 120 ha<br />

• Městský úřad Tanvald, Palackého<br />

359, 468 41 Tanvald, T 483 369 511,<br />

F 483 369 512, E m<strong>eu</strong>@tanvald.cz<br />

W www.tanvald.cz vým. lesů: 71 ha<br />

• Městský úřad Turnov, Antonína<br />

Dvořáka 335, 511 22 Turnov<br />

T 481 366 152, E h.mala@mu.turnov.cz<br />

W www.turnov.cz výměra lesů: 19 ha<br />

Obec Bezděz, Bezděz 124, 471 62<br />

Okna, T 487 873 120, 487 873 105<br />

E obec.bezdez@tiscali.cz<br />

W www.bezdez.cz vým. lesů: 71 ha<br />

Obec Chlum, Chlum 95, 471 41 Dubá<br />

T 487 870 289<br />

Obecní úřad, 512 64 Vyskeř 88, T 481<br />

329 211 výměra lesů: 55 ha<br />

Soukromé lesy<br />

Private forests / Privatwälder<br />

Sdružení vlastníků lesa<br />

Nantiškov 11, 463 48 Všelibice<br />

Myslivecké organizace<br />

Hunting / Jägergesellschaften<br />

Českomoravská myslivecká jednota<br />

W www.cmmj.cz<br />

• Okr. myslivecký spolek Česká Lípa<br />

Žižkova 231/1, 470 11, T 487 521 180<br />

• Okr. myslivecký spolek Jablonec,<br />

Lidická 26, 466 01, T/F 483 319 670<br />

• Okresní myslivecký spolek Liberec<br />

Zemědělská 201/20, 460 08<br />

T 482 770 951<br />

• Okresní myslivecký spolek Semily<br />

Komenského nám. 146, 513 01<br />

T 481 622 597<br />

Obora Skalice - Jaroslav Tatarkovič,<br />

čp. 418, 471 17 Skalice u České Lípy<br />

T 606 158 371<br />

E J.Tatarkovic@seznam.cz<br />

• chov daňčí a jelení zvěře<br />

Školkařství<br />

Nursery production / Baumschulen<br />

DENDRIA s.r.o., Březová 1307, 464 01<br />

Frýdlant, T 482 360 310-4, GSM brána<br />

602 108 301, M 602 172 418<br />

E skolky.dendria@volny.cz<br />

viz článek na s. 10<br />

Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204,<br />

470 01 Česká Lípa, T 487 823 084,<br />

487 823 029, F 487 871 178,<br />

GSM 602 155 394, E lsboras@iol.cz<br />

Suchopýr - lesní školky o.p.s., Lazebnický<br />

vrch 130/5, 460 01 Liberec 2<br />

T 486 131 623-4, M 777 196 699<br />

E suchopyr@volny.cz<br />

W www.suchopyr.cz<br />

• nevládní nezisková organizace,<br />

která se snaží pomáhat při obnově<br />

přirozených lesů Jizerských hor<br />

Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize<br />

Mimoň, Nádražní 115, 471 24 Mimoň<br />

T 487 805 622, E divize@mimon.vls.cz<br />

W www.vls.cz<br />

Lesní těžba<br />

Harvesting / Holzeinschlag<br />

Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus,<br />

5. května 726, 512 51 Lomnice nad<br />

Popelkou, T 481 672 017<br />

E diana.forrest@seznam.cz<br />

• práce s motorovou pilou<br />

Lesní servis NISA, s.r.o., Krátká 763,<br />

464 01 Frýdlant, T 482 311 845<br />

• služby v lesnictví a těžbě dřeva<br />

ŠUBER, spol. s r.o., Březová 1306,<br />

464 01 Frýdlant v Čechách<br />

• těžba a přibližování dřeva<br />

Zpracování dřeva<br />

Woodworking / Holzbearbeitung<br />

Jarošík, s.r.o., 512 51 Lomnice nad<br />

Popelkou 1154. T 481 671 559, F 481<br />

671 802, E vune.dreva@post.cz<br />

W home.tiscali.cz/~cz204117/<br />

• stavebně truhlářské a tesařské<br />

práce, broušení pil<br />

PILA DRÁBEK s.r.o., 512 31 Roztoky<br />

u Jilemnice 276, T 481 587 062<br />

Taxus, s.r.o., Ještědská 36, 468 02<br />

Rychnov u Jablonce nad Nisou<br />

T 483 388 758, F 483 388 950<br />

E taxus@iol.cz W www.taxu.cz<br />

• zahradní architektura, dětská hřiště,<br />

zateplené chaty, projekční činnost,<br />

úpravy turistických cest<br />

TOFA TRADE, a.s., Družstevní 27,<br />

513 01 Semily, T 481 621 490, F 481<br />

621 395, E klara.kovacsova@tofa.cz<br />

W www.tofa.cz<br />

• výroba dřev. hraček a drobná dřevovýroba<br />

Výzkumný a vývojový ústav dřevařský<br />

Praha, s.p., Zakázková výroba a poradenství,<br />

Slunná 402, 468 01 Jablonec<br />

nad Nisou, T/F 483 722 076<br />

E jablonec@vvud.cz W www.vvud.cz<br />

Poradenství, taxace<br />

Consulting, taxation, research / Beratungsdienst<br />

Ekoles - Projekt, s.r.o.<br />

Palackého 3145/41, 466 01 Jablonec<br />

nad Nisou, T/F 483 350 491<br />

E ekoles@ekoles.cz<br />

W www.ekoles.cz<br />

• lesní hospodářské plány a osnovy,<br />

lesnické projekty (PHARE),<br />

oceňování, GIS<br />

Ing. Miloš Novotný - Lesoprojekta<br />

Karoliny Světlé 1792, 511 01 Turnov<br />

E novotny.turnov@tiscali.cz<br />

Stroje, zařízení<br />

Machines, equipment / Maschinen, Geräte<br />

A-PARTNER, Pražská 4804/25, 466 01<br />

Jablonec nad Nisou, T 483 311 183<br />

E info@a-partner.cz<br />

W www.a-partner.cz<br />

• Husqvarna - prodej a servis<br />

Auto Závod Český Dub s.r.o.<br />

Husova 58, 463 43 Český Dub<br />

T 482 427 207, F 482 427 201<br />

E autozavod@nextra.cz<br />

• terénní automobily 4x4<br />

BERNART - Jaroslav Bernart, čp. 7,<br />

472 01 Obora u Doks, T/F 487 876 005<br />

• prodej a servis výrobků firmy<br />

Husqvarna<br />

BG-TECHNIK cs, a.s., Dr. M. Horákové<br />

185/66, 460 06 Liberec VI<br />

T 482 425 262, F 482 425 286<br />

E prodej@liberec.bgtechnik.cz<br />

W www.bgtechnik.cz<br />

• motorové stroj HONDA, zahradní<br />

a komunální technika<br />

Bront<strong>eu</strong>s s.r.o., Hrnčířská 763, 470 01<br />

Česká Lípa, T 487 854 070<br />

W www.bront<strong>eu</strong>s.cz<br />

• mikrovlnné sušárny dřeva typu<br />

DIES, příložné vlhkoměry dřeva<br />

a štěpkovače dřevního odpadu<br />

Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, 5.<br />

května 726, 512 51 Lomnice nad<br />

Popelkou, T 481 672 017<br />

E diana.forrest@seznam.cz<br />

W www.jonsered.cz<br />

• prodej a servis pil Jonsered<br />

Jágr & Marek, Tázlerova 251 , 511 01<br />

Turnov, T 481 324 124<br />

E jagrmarek.obchod@wo.cz<br />

• prodej a servis výrobků firmy<br />

Husqvarna<br />

JIRSÁK, Zámecký vrch 1404, 460 01<br />

Liberec, T 485 109 095<br />

E richardrichard@volny.cz<br />

• prodej a servis výrobků firem<br />

Husqvarna a Jonsered<br />

KADAVÝ servis, Nádražní 14/V, 471 24<br />

Mimoň, T 487 863 190<br />

E kadavy.jiri@tiscali.cz<br />

• Husqvarna - prodej a servis<br />

NAREX Česká Lípa a.s., Chelčického<br />

ulice 1932, 470 37 Česká Lípa<br />

T 487 887 111, E narex@narex.cz<br />

W www.narex.cz • elektronářadí<br />

PE+KA, Zeyerova 297, 460 01 Liberec 1<br />

T/F 485 108 522, E pekalbc@atlas.cz<br />

W pekalbc.cz<br />

• prodej a servis - Husqvarna, Partner<br />

• Na Humnech 844 Liberec 2,<br />

T/F 482 711 192<br />

SOUL Hejnice, prodej pil, Lázeňská<br />

349, 463 62 Hejnice, T/F 482 322 204<br />

E soul.hejnice@worldonline.cz<br />

• prodej a servis pil Jonsered<br />

Zbraně střelivo, ...<br />

Arms / Waffen<br />

LOVECKÉ POTŘEBY Ivan Krška,<br />

Na Vršku 14, 466 01 Jablonec nad<br />

Nisou, T 483 713 706<br />

• čištění a opravy veškeré optiky<br />

• montáž stranové korekce do starších<br />

typů Zeiss, Meopta i jiné<br />

TROPIC LIBEREC s.r.o., Třída 1. máje<br />

103/12, 460 01 Liberec 3<br />

T 485 104 507, F 485 104 500,<br />

M 608 962 500<br />

E info@tropicliberec.cz<br />

W www.tropicliberec.cz<br />

• lovecké potřeby, zbraně a střelivo<br />

nože, kuše, oblečení a obuv pro<br />

myslivost a volný čas. Otevřeno<br />

PO-Pá 9-18 hod. SO 9-12 hod.<br />

VADIUMLOV s.r.o., Sokolská 294,<br />

470 01 Česká Lípa, T/F 487 520 138<br />

E firma@vadiumlov.cz<br />

W www.vadiumlov.cz<br />

• zbraně, střelivo - rybářské potřeby<br />

Výstavy, akce<br />

Show, advertisement / Ausstellungen, Werbung<br />

Liberecké výstavní trhy, a.s.<br />

Masarykova 24, 460 58 Liberec<br />

T 482 710 511, 482 710 523, F 482<br />

710 293, E lvt@lvt.cz W www.lvt.cz<br />

• pořadatel výstavy loveckých trofejí<br />

(23. - 24. 4. <strong>2005</strong>) a svodu loveckých<br />

psů (23. 4. <strong>2005</strong>)<br />

Městský úřad Semily, Husova 82,<br />

513 01 Semily, T 481 629 211, F 481<br />

622 534, E podatelna@mu.semily.cz<br />

W www.semily.cz<br />

• MÚ je pořadatelem originální akce<br />

„Semilský paroháč“ - setkání měst<br />

a obcí, majících ve znaku jelena<br />

nebo alespoň pořádné parohy,<br />

v roce <strong>2005</strong> se bude 27. - 28. května<br />

(předběžný termín)<br />

Různé<br />

Others / Verschiedenes<br />

Arboretum Hrubá Skála, PSČ 511 01,<br />

T 481 389 527 E info@interregion.cz<br />

W www.interregion.cz/turistika/<br />

priroda/arboreta<br />

DEVA s.r.o., 28. října 1796/25, 466 01<br />

Jablonec nad Nisou, T 483 318 045,<br />

M ing. Jiří Dvořák 603 509 986<br />

E deva.sro@pvtnet.cz<br />

W www.devasro.cz<br />

• vše pro dřevěné a korkové podlahy<br />

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských<br />

hor, U Jezu 96/10, 460 01<br />

Liberec 4, T/F 486 131 091, M 607 755<br />

856 - Magdalena Marešová - ředitelka<br />

E jizerky@atlas.cz W jizerky.ecn.cz<br />

SITEXIM, Spěšný Tomáš, Sněhurčina<br />

695/43, 460 15 Liberec XV<br />

T/F 485 151 714, M 776 633 999<br />

E info@sitexim.ibc.cz www.sitexim.cz<br />

• bezuzlové - rašlované sítě<br />

Zoologická zahrada Liberec, Masarykova<br />

1347/31, 460 01 Liberec 3<br />

T 482 710 616-7, F 482 710 618<br />

E info@zooliberec.cz<br />

W www.zooliberec.cz<br />

5<br />

SBB ZELENÉ STRÁNKY libereckého KRAJE


LIBERECKO<br />

LIBERECKÝ KRAJ<br />

pestrá mozaika informací od historie po přírodu<br />

Liberecký kraj tvoří čtyři okresy,<br />

ležící při severní hranici Čech: Česká<br />

Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec<br />

a Semily. Severní hranice kraje je<br />

současně i státní hranicí se Spolkovou<br />

republikou Německo (spolkovou zemí<br />

Sasko, 20 km) a s Polskem (Dolnoslezské<br />

vojvodství, 130 km). Svojí<br />

rozlohou (3 163 km 2 , což představuje<br />

4 % z celkové plochy ČR) i počtem<br />

obyvatelstva (429 121) patří v rámci<br />

naší republiky společně s krajem<br />

Karlovarským k nejmenším. Hustota<br />

zalidnění - 136 obyvatel na 1 km 2 -<br />

mírně převyšuje republikový průměr.<br />

Na území Libereckého kraje se nachází<br />

216 obcí, z toho 36 se statutem<br />

města. Jádrem území je aglomerace<br />

Liberec-Jablonec nad Nisou. Ekonomickým,<br />

správním a kulturním centrem<br />

je téměř stotisícový Liberec<br />

(99,6 tis. obyvatel). Dalšími většími<br />

sídly jsou Jablonec nad Nisou (45,6<br />

tis. obyvatel), Česká Lípa (40,1 tis.),<br />

Turnov (14,7 tis.), Nový Bor (12,5<br />

tis.) a Semily (9,2 tis.). Liberecký kraj<br />

má ve srovnání s ostatními kraji vysoký<br />

podíl pracujících v průmyslu.<br />

Území kraje se vyznačuje značnou<br />

pestrostí přírodních podmínek,<br />

danou rozmanitostí geologické stavby<br />

a geomorfologie. Nadmořská výška<br />

se pohybuje od 250 do 1 450 m n.<br />

m., terén je velice členitý, od plochých<br />

křídových tabulí na jihu až po<br />

subalpínské vrcholové planiny na<br />

severu. Na relativně malé ploše se<br />

zde nachází šest velkoplošných chráněných<br />

území - západní část Krkonošského<br />

národního parku, CHKO<br />

Jizerské hory, Lužické hory a Český<br />

ráj, z části i Kokořínsko a České Středohoří<br />

a tři přírodní parky (Ještěd,<br />

Maloskalsko a Peklo). Ke 31. 12.<br />

2003 bylo v Libereckém kraji evidováno<br />

46 přírodních rezervací (z<br />

toho 8 národních) a 64 přírodních<br />

památek (z toho 8 národních).<br />

Ekonomická základna kraje se<br />

začala formovat v průběhu 19. století.<br />

Jeho druhá polovina byla zlatým<br />

věkem libereckého bavlnářského<br />

a vlnařského průmyslu. Obdobnou<br />

konjunkturu zaznamenávala na přelomu<br />

19. a 20. století a po první světové<br />

válce sklářská výroba, především<br />

výroba bižuterie, hlavně na Jablonecku<br />

a Novoborsku. Liberecko se stalo<br />

vedle Prahy druhou hospodářsky nejvyspělejší<br />

oblastí v Čechách.<br />

Řada let následujících po druhé<br />

světové byla obdobím zmatků, výměny<br />

obyvatel a obnovy válkou rozvráceného<br />

průmyslu. Odsun německého<br />

obyvatelstva znamenal zlom ve<br />

vývoji populace. Připomeňme zde, že<br />

roku 1930 žilo v Liberci pouze<br />

16 % Čechů. I v poválečném období<br />

se průmysl kraje orientoval na tradiční<br />

odvětví - na sklářskou a textilní<br />

výrobu, což vedlo k vysoké zaměstnanosti<br />

žen. Výraznou změnou bylo<br />

pak zahájení těžby a zpracování<br />

uranu v Podještědí a na Českolipsku<br />

v 70. a 80. letech minulého století.<br />

V roce 1949 byl vyhlášen vojenský<br />

výcvikový prostor Ralsko. Jeho<br />

obsazením Sovětskou armádou v roce<br />

1968 zde vznikla největší vojenská<br />

základna na území tehdejšího Československa,<br />

zaujímající téměř třetinu<br />

rozlohy okresu Česká Lípa.<br />

Po roce 1990 má v kraji i nadále<br />

tradičně velký význam sklářský průmysl<br />

a výroba bižuterie. Textilní průmysl<br />

v posledních letech své dominantní<br />

postavení ztratil. Některé velké<br />

podniky (například Textilana Liberec)<br />

se rozdělily na několik menších,<br />

výrazně snížily počty zaměstnanců<br />

nebo zanikly.Výrazně se v posledních<br />

letech zvýšilo zastoupení firem s produkcí<br />

vázanou prostřednictvím napojení<br />

na a. s. Škoda Mladá Boleslav na<br />

automobilový průmysl.<br />

Zemědělství hraje v kraji ekonomicky<br />

pouze druhořadou roli. Po rozpadu<br />

státních statků a některých družstev<br />

se v Libereckém kraji výrazně snížil<br />

počet lidí zaměstnaných v zemědělství.<br />

V krajině dochází k nárůstu<br />

MAPA<br />

Libereckého<br />

kraje<br />

zdroj: PJsoft<br />

rozlohy neobdělávaných ploch.<br />

Zhruba od 60. let minulého století<br />

vedou na Liberecku urbanizační<br />

trendy k vylidňování venkovského<br />

území, uvolňování objektů trvalého<br />

bydlení a jejich přeměně na objekty<br />

individuální rekreace. Lužické hory,<br />

okolí Máchova jezera, Sloupsko, Jizerské<br />

hory, západní část Krkonoš,<br />

Podkrkonoší a Český ráj se staly významnými<br />

chalupářskými oblastmi.<br />

Atraktivnost přírodních podmínek<br />

a dobrá dostupnost Libereckého<br />

kraje z Prahy i z německé strany<br />

vytvořily z Liberecka významnou<br />

oblast cestovního ruchu. Počet ubytovacích<br />

zařízení se tu po roce 1990<br />

zvýšil téměř třikrát, zejména díky<br />

nárůstu menších ubytovacích zařízení,<br />

penzionů. Mezi klienty ubytovacích<br />

zařízení volného cestovního<br />

ruchu byli v roce 2000 zastoupeni ze<br />

40 % návštěvníci ze zahraničí, hlavně<br />

Němci a Nizozemci. Území kraje<br />

nabízí dobré podmínky pro aktivní<br />

formy cestovního ruchu, a to jak pro<br />

zimní sporty, tak pro horolezectví,<br />

turistiku, cykloturistiku i agroturistiku.<br />

Ojedinělé podmínky pro pěstování<br />

zimních sportů lze nalézt<br />

v Ještědském areálu nad Libercem,<br />

kde jsou kromě sjezdovek různých<br />

náročností můstky, na kterých se každoročně<br />

konají mezinárodní závody<br />

ve skocích na lyžích. Tato skutečnost<br />

přivedla představitele měst Liberec<br />

a Jablonec a obcí Bedřichov a Janov<br />

nad Nisou ke kandidatuře na pořádání<br />

mistrovství světa v lyžování v roce<br />

2007. V letním období jsou zde ideální<br />

podmínky pro rogalové létání.<br />

Podíl kraje na tvorbě HDP Česka<br />

činil v roce 1999 3,5 %, což představuje<br />

mezi kraji ČR 13. místo. V posledních<br />

letech se tento podíl téměř<br />

nemění. Výrazné je přední postavení<br />

Liberecka mezi ostatními kraji podle<br />

počtu registrovaných živností na<br />

1 000 obyvatel.<br />

K významným událostem ve<br />

vývoji Libereckého kraje po roce<br />

1990 patří ustanovení Technické univerzity<br />

v Liberci, která se dnes skládá<br />

ze šesti fakult. V letech 1998-2000<br />

absolvovalo na liberecké TU ročně<br />

kolem 700 studentů.<br />

V souvislosti s rozšířením přeshraniční<br />

spolupráce byl v roce 1991<br />

ustaven Euroregion Nisa - dobrovolné<br />

sdružení obcí ČR, Polska<br />

a Německa. Jeho členy jsou obce<br />

a města Libereckého kraje, obce<br />

Šluknovského výběžku a přilehlých<br />

okresů obou sousedních států.<br />

V roce 1992 byl po odchodu Sovětské<br />

armády zrušen vojenský výcvikový<br />

prostor Ralsko. V roce 2000<br />

zde byla založena obora pro jelení<br />

a mufloní zvěř o výměře 3 786 ha. Je<br />

to v současnosti druhá největší obora<br />

na území ČR, nazývá se Židlov. Jejím<br />

vlastníkem a uživatelem jsou VLS<br />

ČR, s. p. Jinak se pro rozlehlé, řídce<br />

osídlené území bývalého VVP Ralsko<br />

zatím ještě hledá nové využití.<br />

Třebaže tradiční odvětví v kraji<br />

představuje odjakživa lehký průmysl,<br />

již více než 150 let jsou zde patrné<br />

vlivy průmyslové výroby na životní<br />

prostředí. Přítomnost velkých emisních<br />

zdrojů v blízkosti státní hranice<br />

v Německu a hlavně v Polsku se stala<br />

příčinou imisního zatížení lesních<br />

porostů ve vrcholových partiích Jizerských<br />

hor a západních Krkonoš.<br />

Následkem toho bylo Frýdlantsko<br />

zařazeno mezi ekologicky nejvíce<br />

postižené oblasti v Česku. Vážné<br />

škody na životním prostředí způsobila<br />

na některých místech těžba a zpracování<br />

uranové rudy. Likvidace<br />

jejích následků potrvá řadu let,<br />

v Podještědí podle odhadu odborníků<br />

až do roku 2040.<br />

O lesích Libereckého kraje je<br />

pojednáno v řadě následujících článků.<br />

Zde jen tolik, že zaujímají plochu<br />

1 353,6 km 2 , tj. 43 % celkové rozlohy<br />

kraje. Tím se Liberecký kraj řadí<br />

v ČR mezi kraje s výrazně nadprůměrnou<br />

lesnatostí. Redakce<br />

6<br />

Lesy na území Libereckého kraje<br />

zaujímají plochu asi 138 300 ha.<br />

Lesnatost kraje je velmi vysoká,<br />

o více než 10 % převyšuje republikový<br />

průměr. Nadprůměrná lesnatost je<br />

ve všech okresech kraje. Okres Jablonec<br />

nad Nisou má po okrese Jeseník<br />

nejvyšší lesnatost v ČR. Lesnatost se<br />

bude ještě dále zvyšovat v důsledku<br />

zalesňování nevyužitých zemědělských<br />

pozemků.<br />

Liberecký kraj má při své malé<br />

rozloze z hlediska lesního hospodářství<br />

jednoznačně nejrůznorodější přírodní<br />

podmínky mezi kraji. Vyskytují<br />

se zde horské polohy nad horní hranicí<br />

lesa (nejvyšší hora Kotel 1435<br />

m n. m.) v Krkonoších, klasická horská<br />

stanoviště (Jizerské hory, Krkonoše,<br />

Ještěd), vrchoviny (Lužické<br />

hory, České Středohoří) a pahorkatiny<br />

(Český Ráj, Dokesko, Frýdlantsko).<br />

Chybí pouze rozsáhlejší nížiny.<br />

Liberecký kraj zasahuje do sedmi<br />

O lesním hospodářství v Libereckém kraji<br />

PLO (Krkonoše, Jizerské hory,<br />

Lužická pahorkatina, Lužická pískovcová<br />

vrchovina, Severočeská pískovcová<br />

plošina + Český Ráj, Podkrkonoší<br />

a České Středohoří). Pro každou<br />

PLO je zpracován oblastní plán<br />

rozvoje lesů. V Libereckém kraji je<br />

vyšší podíl lesů zvláštního určení - až<br />

30 %. Je to způsobeno hlavně existencí<br />

KRNAPu a bývalého vojenského<br />

výcvikového prostoru Ralsko.<br />

Dřevinná skladba se nevymyká<br />

průměru ČR a odpovídá značně<br />

pozměněné druhové skladbě v naší<br />

republice. Jehličnaté dřeviny jsou<br />

zastoupeny více než 80 %, což mírně<br />

převyšuje republikový průměr<br />

(76 %). Jistým unikátem je především<br />

zastoupení introdukovaných<br />

druhů smrku, související s jejich používáním<br />

jako náhradní dřeviny při<br />

zalesňování kalamitních ploch v Jizerských<br />

horách, a borovice lesní,<br />

která se vyskytuje především na pískovcových<br />

stanovištích Českolipska.<br />

Lesy v majetku státu představují<br />

79 % lesa v kraji. Tímto podílem<br />

Liberecký kraj významně převyšuje<br />

celostátní průměr (63 %). Většinu<br />

obhospodařuje s. p. Lesy České republiky,<br />

významnými správci jsou<br />

i Vojenské lesy a statky, s. p., a Správa<br />

KRNAPu.<br />

Podstatná změna druhové skladby<br />

lesů způsobila značné snížení stability<br />

lesa. Došlo ke snížení autoregulačních<br />

schopností lesů a ke zvýšení<br />

jejich ohrožení různými biotickými<br />

a abiotickými činiteli. Jizerské hory<br />

a vyšší polohy Krkonoš a Lužických<br />

hor byly v 70. - 80. letech minulého<br />

století významně poškozeny emisemi<br />

SO 2<br />

ze zahraničních zdrojů. Exhalace<br />

způsobily částečně přímé odumření,<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />

převážně však silné oslabení lesních<br />

porostů. Spolu s účinky biotických<br />

činitelů (zejména kůrovce) došlo<br />

v Jizerských horách k takovému<br />

poškození lesních porostů, že muselo<br />

být odtěženo asi 8 tis. ha lesa. V současné<br />

době jsou holiny již zalesněny.<br />

Při obnově byl, na rozdíl od Krušných<br />

hor, použit smrk ztepilý, částečně<br />

pak náhradní dřeviny (dominantně<br />

smrk pichlavý).<br />

Co se týká ekonomiky lesního<br />

hospodářství - nepříznivě ji ovlivňují<br />

těžební možnosti, zejména v lesích<br />

spravovaných organizacemi státních<br />

lesů. Například na náhorních plošinách<br />

Jizerských hor došlo ke snížení<br />

zásoby dřeva, a tím i možnosti těžeb.<br />

Vzhledem k charakteru hospodaření<br />

nemůže být dosahováno uspokojivých<br />

hospodářských výsledků ani<br />

v KRNAPu.<br />

V přehledu bylo použito informací ze<br />

Zprávy o stavu životního prostředí<br />

Libereckého kraje


ŘEDITEL KI Liberec<br />

Ing. Ludvík Řičář<br />

BUDOVA LS Jablonec nad Nisou<br />

O lesnictví v libereckém regionu hovoří<br />

ředitel KI LČR, s. p., Ing. Ludvík Řičář<br />

Nejstarší popis lesů Jizerských<br />

hor najdeme v urbáři z r. 1687. Vývoj<br />

jejich stavu byl závislý na postupu<br />

osídlování a růstu sklářského a textilního<br />

průmyslu. Sklářské hutě se<br />

postupně stěhovaly do míst s dostatkem<br />

dříví. Původní zastoupení jedle,<br />

smrku a buku se těžbou výrazně<br />

posunulo ve prospěch smrku, který se<br />

dobře přirozeně zmlazoval.<br />

Původně se těžba prováděla<br />

výběrem. Od roku 1860 se poprvé<br />

datují holé seče od východu, vzhledem<br />

k západním bořivým větrům.<br />

Postupně byly budovány lesní cesty,<br />

které umožnily zpřístupnění odlehlých<br />

částí Jizerských hor. Do poměrně<br />

nedávné doby zde převládaly lesy<br />

hospodářské. Stále se zvyšujícím<br />

kalamitním působením průmyslových<br />

exhalací došlo ke katastrofálním<br />

škodám na lesích. Jizerskohorské<br />

lesy byly z velké části zařazeny<br />

do kategorie lesů zvláštního určení<br />

a ochranných. V roce 2000 byl v Jizerských<br />

horách dokončen Projekt Jizerské<br />

hory 96 - regenerace lesních porostů.<br />

Projekt byl součástí programu<br />

PHARE se spoluúčastí LČR, s. p.<br />

Imisní holiny jsou tedy zalesněny.<br />

Současná výměra lesů LS Jablonec<br />

nad Nisou, která hospodaří na<br />

převážné části jižních svahů Jizerských<br />

hor a od 1. ledna <strong>2005</strong> bude<br />

hospodařit i v Jilemnické oblasti Podkrkonoší,<br />

činila 17 350 ha. V současné<br />

době je rozdělena na 10 revírů, od<br />

1. ledna přibudou další 4 revíry.<br />

Těžba je na rok <strong>2005</strong> plánována na 67<br />

Lesy zaujímají v Libereckém kraji<br />

plochu asi 138 300 ha, z toho Lesy<br />

České republiky, s. p. spravují v rámci<br />

KI Liberec zhruba 71 300 ha lesa ve<br />

vlastnictví státu na katastrální výměře<br />

přibližně 245 000 ha a vykonávají<br />

funkci OLH v lesích ostatních vlastníků<br />

o výměře přibližně 12 400 ha.<br />

Další správci státního lesa<br />

v Libereckém kraji jsou VLS, s. p.<br />

divize Mimoň (21 100 ha) a KRNAP<br />

(10 200 ha).<br />

V rámci KI Liberec hospodaří<br />

LS Česká Lípa, LS Ještěd, LS Jablonec<br />

a LS Frýdlant.<br />

Důležité jsou vztahy mezi lesnickými<br />

organizacemi a státní správou<br />

lesů. Na libereckém Krajském úřadě<br />

působí lesničtí odborníci - Ing. Karel<br />

Pop, Ing. Renáta Bretschneiderová,<br />

Ing. Jana Čacká, v oddělení myslivosti<br />

Jiří Černý, kteří jsou odborníky<br />

s praxí v provozu, a je s nimi velmi<br />

dobrá komunikace.<br />

V obvodu KI Liberec působí<br />

dodavatelské firmy Solitera, CE<br />

WOOD, Tilia Plus s.r.o. a Dendria.<br />

Firma Dendria dodává pro LČR vynikající<br />

sadební materiál. V naší oblasti<br />

je problémem absence větších zpracovatelských<br />

firem. Perspektivou je<br />

těžba 40 tis m 3 dříví, na její zpracování<br />

nejsou v regionu vhodné kapacity.<br />

Přitom naším záměrem je, aby se co<br />

nejvíce zpracovaného dříví a výrobků<br />

z něj realizovalo v Libereckém kraji.<br />

Více než 30 % rozlohy kraje je<br />

zařazeno do velkoplošných nebo maloplošných<br />

chráněných území. V kraji<br />

působí CHKO Jizerské hory, Lužické<br />

hory, Český ráj, Kokořínsko<br />

a České středohoří<br />

Region patří mezi nejmenší<br />

v republice, přitom v něm působí pět<br />

zmíněných Chráněných krajinných<br />

oblastí a Národní park, což zvyšuje<br />

atraktivitu přírodních hodnot tohoto<br />

kraje u veřejnosti. Z tohoto důvodu je<br />

velice důležitá komunikace lesníků<br />

s veřejností. Jsme přesvědčeni, že<br />

nejvíce jsou přístupny vhodným způsobem<br />

podaným informacím o přírodě,<br />

o lese, děti a mládež. Na provozní<br />

pracovníky jsou však kladeny<br />

vysoké pracovní nároky, nezbývá jim<br />

už mnoho času na pravidelné věnování<br />

se dětem v rámci lesní pedagogiky.<br />

Proto spolupracujeme s Krajským<br />

úřadem a Magistrátem města Liberec<br />

- třikrát ročně společně pořádáme lesnické<br />

exkurze pro pedagogy. V rámci<br />

výuky lesníci pořádají podobné akce<br />

i pro posluchače Technické univerzity<br />

v Liberci. Řadu akcí pořádají společně<br />

se Správami CHKO Jizerské<br />

a Lužické hory. K dobré spolupráci<br />

s těmito institucemi přispívá i to, že<br />

jak Ing. Jiří Hušek, tak Ing. Tomáš<br />

Besta, vedoucí správ obou CHKO,<br />

jsou lesníci se zkušenostmi v provozu.<br />

Tento fakt přispívá i ke snadnějšímu<br />

jednání a tříbení názorů v lesnických<br />

záležitostech. A to, že dětem se<br />

Několik zajímavostí z lesů<br />

LS Jablonec nad Nisou<br />

POROSTNÍ MAPA okolí Suchého Dolu<br />

tis m 3 (včetně těžby přibylých revírů).<br />

Lesníci z jablonecké lesní správy<br />

pečují také o zvěř. Zejména v zimním<br />

období je tato péče důležitá. Škodám<br />

zvěří na lesních porostech z velké<br />

části zamezuje její stažení do přezimovacích<br />

obůrek. Lesní správa<br />

obhospodařuje čtyři tyto obůrky<br />

v režijních honitbách a opravuje je.<br />

Pečuje také o tokaniště tetřívků. Na<br />

původních tokaništích na Milíři a na<br />

Brdu se vyřezaly tři plochy na tokaniště<br />

a postavily se pozorovatelny.<br />

Za to, že jsem si v Jizerských<br />

horách oblíbil Jedlový důl a Peklo,<br />

může kamarád Ing. Libor Dostál,<br />

který tam sloužil jako revírník. Nejen<br />

že „sbírám“ místa, která mají název<br />

Peklo (mimochodem téměř vždy<br />

bývají tajemná a nadobyčejně krásná),<br />

ale v tom Pekle nad Suchým<br />

Dolem jsme sledovali, jak přirůstají<br />

jedličky a vytvářejí spolu s bukem<br />

a javorem hezký smíšený les. Jednou<br />

se kamarád zmínil také o Jedlovém<br />

dole, který je nedaleko zmíněného<br />

Pekla, a já paličák jsem odmítl jízdu<br />

autem, a musel jsem Jedlovým dolem<br />

projít pěšky. Využil jsem k tomu<br />

naučné stezky, která na šesti zastaveních<br />

seznamuje návštěvníky s přírodními<br />

hodnotami a důvody ochrany<br />

tohoto území.<br />

Na příkrých stráních Jedlového<br />

dolu se vyskytují porosty s částečně<br />

přirozenou druhovou skladbou: převažuje<br />

smrk ztepilý, buk lesní a jedle<br />

bělokorá, která se zde přirozeně<br />

zmlazuje. Balvanité koryto říčky<br />

PANORÁMA SMRKU<br />

od Nového Města pod Smrkem<br />

SÍDLO KI, LS, OST Liberec<br />

spolu s lesníky současně věnují<br />

i ochránci přírody, naznačuje, že obě<br />

tyto složky, jejichž posláním je mimo<br />

jiné ochrana lesů, nestojí proti sobě,<br />

ale komunikují spolu a spolupracují.<br />

A co se týká dospělých návštěvníků<br />

lesů? Dříve chodili do lesů Jizerských<br />

a Lužických hor převážně<br />

„skalní turisté“. Nyní je dostupnost<br />

hor a lesů velice dobrá, kromě našich<br />

turistů se zvyšuje počet návštěvníků<br />

z Polska. Při různých těžebních a pěstebních<br />

zásazích se lidé ptají, co se<br />

v lese děje. Lesníci musí být připraveni<br />

s nimi komunikovat, umět reagovat<br />

i na opačné názory. Mít trpělivost<br />

vysvětlovat. Například studentovi,<br />

který na besedě s lesníky při příležitosti<br />

lyžařského výcviku na otázku,<br />

co mu na lesích vadí, odpověděl:<br />

„V lesích je málo asfaltek, špatně se<br />

v nich jezdí na kole…“.<br />

Kdyby bylo možné, aby se na<br />

některém lesnickém pracovišti ke<br />

komunikaci odborně vyškolený lesník<br />

mohl veřejnosti a hlavně mládeži<br />

intenzivně věnovat, určitě by to prospělo<br />

i v pohledu veřejnosti na lesnictví<br />

a lesníky.<br />

Před dokončením je projekt<br />

o hospodaření v lesích Jizerských<br />

hor, který připravuje odvětví lesního<br />

hospodářství s resortem životního<br />

prostředí a který bude platný pro lesníky,<br />

ochranu přírody a státní správu.<br />

Zaznamenal -jnk-<br />

ZMLAZUJÍCÍ se porosty v Pekle<br />

Jedlové s několika vodopády, strmě<br />

zaříznuté do žulového masivu, je<br />

turisticky velice atraktivní. -jnk-<br />

HORSKÁ BYSTŘINA v Pekle<br />

7<br />

SBB LIBERECKO - LČR


Lesy od Jizerských hor<br />

po Frýdlantský výběžek<br />

LIBERECKO - LČR<br />

8<br />

Horní hranice bukových porostů,<br />

pohled od KRÁSNÉ MÁŘÍ<br />

přes Ořešník na masiv Smrku<br />

foto Ing. Otto Kučera<br />

JEDLE byla vysázena uměle, buky<br />

jsou z přirozeného zmlazení<br />

Lesy na severoseverozápad<br />

a severovýchod za hřebeny Jizerských<br />

hor a Ještědu obhospodařuje<br />

Lesní správa Frýdlant v Čechách.<br />

Krátce jsem se zastavil i za lesním<br />

správcem Petrem Žabou a jeho zástupcem<br />

Ottou Kučerou.<br />

LS Frýdlant hospodaří v lesích<br />

o výměře 18 019 ha na katastrálním<br />

území 36 tis. ha. Organizačně je rozčleněna<br />

na 10 revírů. Roční těžební<br />

etát se pohybuje kolem 50 tis. m 3 .<br />

Obnova činí 80 ha, z toho asi<br />

JEŠTĚD, v pozadí Liberec<br />

a Jizerské Hory zdroj www.jested.cz<br />

Ve spolupráci s organizací<br />

Ekostrix lesníci vyvěšují budky<br />

pro sovy, na foto SÝCI rousní<br />

10 % přirozené obnovy. V loňském<br />

silném semenném roce zajistili lesníci<br />

sběr bukového semene, bylo sebráno<br />

asi 12 tun. Zásobili jím i další<br />

vhodné oblasti v ČR. Do Jizerských<br />

hor se postupně vrací i jedle. Veškeré<br />

imisní holiny jsou zalesněny, asanovány<br />

jsou erozní svahy. Lesníkům se<br />

podařilo snížit tlak zvěře, buk se přirozeně<br />

zmlazuje, problémem jsou<br />

však hlodavci. Ve spolupráci s organizací<br />

Ekostrix lesníci vyvěšují<br />

budky pro sovy a drobné pěvce apod.<br />

Pan správce mi o tom podal bohaté<br />

informace, pan zástupce poskytl řadu<br />

zajímavých fotografií. Návštěvě Jizerských<br />

hor a jejich okolí totiž bohužel<br />

nepřálo počasí.<br />

Severní svahy Jizerských hor<br />

jsou značně členité, od Hejnic prudce<br />

stoupají od nadmořské výšky 320 m<br />

n. m. až po nejvyšší vrcholy nad<br />

1000 m. Lesnatost této oblasti přesahuje<br />

90 %. V okolí obce Bílý Potok -<br />

U studánky, je nejvyšší průměrný<br />

roční úhrn srážek v České republice,<br />

pohybuje se kolem 1 600 mm. Od<br />

severozápadu přes Oldřichovské<br />

sedlo, úbočími Poledníku, Ptačích<br />

kup a Ořešníku se po strmých kamenitých<br />

stráních rozprostírají rozsáhlé<br />

komplexy bukových a částečně smíšených<br />

lesů, známé jako Jizerskohorské<br />

bučiny, které byly v roce 1999<br />

vyhlášeny Národní přírodní rezervací.<br />

Spolu s ochranným pásmem patří<br />

svými 27 km 2 k největším v ČR. Toto<br />

území má nedocenitelnou hodnotu<br />

nejen pro ochranu životního prostředí,<br />

ale i pro rozvoj přírodě blízkých<br />

forem lesního hospodaření a pro<br />

obnovu imisemi poškozených lesních<br />

ekosystémů Jizerských hor. NPR je<br />

rovněž nad-regionálním biocentrem<br />

Lesní správa Ještěd před nedávnem<br />

změnila své sídlo z objektu na<br />

předměstí Liberce na úpatí Ještědu do<br />

v loňském roce dokončené moderní<br />

a komfortně vybavené budovy nedaleko<br />

centra Liberce. Spolu s ní tam<br />

sídlí Krajský inspektorát a Oblastní<br />

správa toků Liberec. Lesy této správy<br />

a děním v nich se budeme podrobněji<br />

zabývat při příležitosti semináře ČLS,<br />

který se bude v oblasti Ještědu a Jizerských<br />

hor konat v červnu tohoto<br />

roku. Lesní správce Josef Rákosník<br />

a Ing. Jiří Hokr mně prozatím poskytli<br />

o této správě několik následujících<br />

informací.<br />

Lesní správa Ještěd působí v lesích<br />

na katastrální výměře 76 959 ha<br />

a porostní výměře lesa 15 826 ha. Na<br />

4 992 ha lesů vykonává funkci OLH.<br />

Organizačně je rozdělena do deseti<br />

revírů. Ty hospodaří ve dvou lesního<br />

hospodářských celcích. Zatím co většina<br />

- šest revírů - působí na LHC<br />

Ještěd, kde ze dřevin jsou nejvíce zastoupeny<br />

smrk (54 %), borovice<br />

(15 %) a buk (9 %), lesy LHC Klokočka<br />

mají jiný charakter. V nich je<br />

nejvíce zastoupena borovice (60 %),<br />

Vchod do nového SÍDLA LČR v Libereci<br />

systému ekologické stability krajiny<br />

a genovou základnou buku a javoru<br />

klenu. Byla začleněna i do celoevropské<br />

soustavy chráněných území<br />

NATURA 2000.<br />

Část lesních porostů LS Frýdlant<br />

v Čechách se nachází ve Frýdlantské<br />

pahorkatině, která je součástí lesní<br />

oblasti č. 20 - Lužická pahorkatina.<br />

Lesy zde zaujímají plochu 4 935 ha.<br />

Pahorkatina má mírně zvlněný reliéf,<br />

svažující se z nadmořských výšek<br />

kolem 430 m n. m. do Žitavské pánve<br />

k nadmořské výšce 208 m u státní<br />

hranice s Polskem u říčky Smědé.<br />

Klimaticky patří do mírně teplé<br />

a velmi vlhké pahorkatinné oblasti.<br />

Průměrná roční teplota se pohybuje<br />

kolem 7 o C, průměrný roční úhrn srážek<br />

činí 800 mm. Na území lesní<br />

správy je rozvodí Severního a Baltického<br />

moře, asi na polovinu LS zasahuje<br />

CHKO Jizerské hory.<br />

Příjemná je procházka podél<br />

Bulovského potoka smíšenými lesy<br />

bývalé Clam-Gallasovy Poustecké<br />

obory. Meandry potoka s lesními<br />

porosty podél jeho břehů ve hrách<br />

světla vytvářejí zajímavá přírodní<br />

zákoutí. V lokalitě Polní Domky se<br />

nachází genová základna borovice.<br />

Zdejší kvalitní porosty se však bohužel<br />

příliš nezmlazují. I zde ovládá<br />

spodní patro smrk. Nedaleko od obce<br />

Černousy se rozkládá Dubový rybník<br />

s dubovou alejí s několika čtyřistaletými<br />

duby na hrázi.<br />

Stejně kvalitní borovice je bohatě<br />

zastoupena i v lesních komplexech<br />

nad obcí Bulovka.<br />

S lesním správce Petrem Žabou<br />

jsme hovořili i o mimoprodukčních<br />

funkcích lesa. Z různých fondů<br />

a dotací MZe lesníci obnovují vodní<br />

smrk (21 %) a dub (8 %). V loňském<br />

roce činila těžba dříví 65 752 m 3 , prořezávky<br />

191 ha, umělá obnova 85 ha<br />

a přirozená obnova 14 ha.<br />

Na LHC Ještěd zasahuje CHKO<br />

Lužické hory. Byla zde zřízena NPR<br />

Karlovské bučiny (vápnomilné bučiny)<br />

a NPR Čertova ze se sloupcovou<br />

odlučností čediče, dále tři přírodní<br />

rezervace a čtyři přírodní památky.<br />

Na LHC Klokočka jsou NPP Klokočka<br />

a Rečkov, ve kterých žijí populace<br />

popelivky sibiřské a vzácná společenstva<br />

v potočních nivách.<br />

Lesníci spolupracují s organizacemi<br />

Formica v péči o lesní mraveniště,<br />

Ekostrix ve vyvěšování budek,<br />

s Jizerskoještědským horským spolkem<br />

v budování lesních naučných<br />

stezek Terasy Ještědu, Lužické a Žitavské<br />

hory, a s Klubem českých turistů.<br />

Komunikaci s veřejností napomáhá<br />

i naplňování programu 2000,<br />

kdy kromě obvyklých lesních zařízení<br />

pro veřejnost opravili kapli, křížek,<br />

podílejí se na sečení luk s vzácnými<br />

rostlinami a jejich ochraně proti invazi<br />

křídlatky. V rámci ptačí oblasti<br />

Natury 2000 se podílejí na ochraně<br />

BUDOVA LS Frýdlant v Čechách<br />

STARÝ BUKOVÝ POROST<br />

postupně ustupuje novému<br />

plochy a lesní rybníky. Do toků se<br />

vracejí ryby, například řeka Smědá je<br />

významným rybářským revírem.<br />

Významná je spolupráce s organizací<br />

FORMICA v ochraně mravenců.<br />

V rámci Programu 2000 lesníci opravili<br />

Štolpišskou cestu a „Rigrveg“,<br />

studánky Na Hartě, V oboře a Pod<br />

Oldřichovským sedlem, vybudovali<br />

altány na Zátiší a na Smědavě. Lesní<br />

správa Frýdlant spolupracovala i při<br />

stavbě cesty na nově vybudovanou<br />

rozhlednu na nejvyšší horu Jizerských<br />

hor - na Smrk.<br />

-jnk-<br />

V lesích hor a podhůří v okolí Liberce<br />

JEŠTĚD, pohled z Jizerských Hor<br />

při inverzi zdroj www.jested.cz<br />

čápa černého, kulíška nejmenšího,<br />

chřástala polního, výra velkého a dalších<br />

ptáků. Stejně jako na jiných lesních<br />

správách v blízkosti velkých<br />

měst a atraktivních terénů řeší problémy<br />

s motorkáři na lesních cestách,<br />

cykloturisty mimo cyklotras a s lyžaři,<br />

kteří jezdí v porostech mimo sjezdovky.<br />

A právě na toto téma se bude<br />

konat zmíněný seminář.<br />

A ještě na závěr si dovolím malou<br />

osobní poznámku. O tomto kraji napsal<br />

před časem útlou knížku mysliveckých<br />

povídek „Čas tichých očí“<br />

lesník Ing. Miloš Portyš. Zkusil jsem<br />

si napřed knížku přečíst a potom se<br />

toulat ve stopách příběhů. Doporučuji.<br />

-jnk-<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


VRCH VLHOŠŤ, v popředí lesní<br />

správce ing. Jaroslav Junek<br />

Malé putování lesy LS Česká Lípa<br />

Ve východní části Lužických hor<br />

a dále v částech Českého středohoří<br />

a Kokořínska působí Lesní správa<br />

LČR, s. p., Česká Lípa. Území Lužické<br />

pískovcové vrchoviny - lesní<br />

oblasti 19b - je tvořeno velkými lesními<br />

komplexy. Klimaticky jsou<br />

Lužické hory v pruhu podél státní<br />

hranice charakterizovány jako okrsek<br />

mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový.<br />

Převažují severozápadní a západní<br />

větry. Průměrný roční úhrn srážek<br />

v této oblasti činí 965 mm.<br />

Rozsáhlé lesy i název jednoho<br />

z největších vrcholů Lužických hor -<br />

Hvozdu - upomínají na dávnou<br />

minulost zdejší krajiny, vstupující do<br />

historie jako součást pomezního<br />

hvozdu, Nepropustný prales, pokrývající<br />

pohraniční hory, tvořil dlouho<br />

přirozenou hradbu českého knížetsví<br />

a později království, a přecházel hranici<br />

Lužických hor daleko do vnitrozemí.<br />

Lidská sídliště jen zvolna pronikala<br />

do nitra hvozdu podél toků<br />

a řídkých komunikací. Na počátku<br />

našich dějin pouze několik zemských<br />

stezek, procházejících napříč hvozdem,<br />

umožňovalo v mírových dobách<br />

obchodní a kulturní styky se sousedními<br />

zeměmi.<br />

Dostatek dříví se stal důležitým<br />

faktorem pro další historický vývoj<br />

horských a podhorských oblastí,<br />

nebo do těchto končin přivedl zakladatele<br />

sklářských hutí. Dříví bylo<br />

potřeba jak k výrobě dřevěného uhlí,<br />

používaného k tavení sklářské suroviny,<br />

tak k výrobě potaše. Ta byla<br />

nezbytnou součástí sklářského kmene<br />

tehdejšího draselného skla a získávala<br />

se z popele bukového dřeva. První<br />

sklářské hutě jsou zde - v Krompachu<br />

- doloženy už v polovině 15. století.<br />

Sklo z nich si brzy získalo oblibu<br />

v šlechtických a dvorských kruzích<br />

a dostalo se i do uměleckých kabinetů<br />

císaře Rudolfa II.<br />

Po troše historie je potřeba vrátit<br />

se do současnosti a napsat několik<br />

základních dat o lesní správě. Výměra<br />

lesů činí 19 804 ha. Organizačně je<br />

správa rozdělena do 12 revírů. V zastoupení<br />

dřevin představuje smrk asi<br />

40 %, borovice 33 %, buk 8 % a dub<br />

7 %. Smrkové prosty se vyskytují<br />

převážně v Lužických horách, borovice<br />

převládá na pískovcových plošinách.<br />

Území LHC Česká Lípa zasahuje<br />

do tří přírodních lesních oblastí.<br />

Severní část území náleží do PLO 19<br />

- Lužická pískovcová vrchovina -<br />

a v severozápadní části zasahuje do<br />

LHC také PLO 5 - České středohoří.<br />

Převážná část plochy LHC náleží do<br />

PLO 18 - Severočeská pískovcová<br />

plošina a Český ráj. S lesním správcem<br />

Ing. Jaroslavem Junkem (pouhá<br />

shoda jmen s autorem článku, i když<br />

si říkají bráškové) jsme se tedy vydali<br />

právě do této oblasti lesní správy.<br />

Nejvíce jsme pobývali v lesích revírů<br />

Vlhoš a Ortel. V podhůří Lužických<br />

hor na revíru Ortel jsme navštívili<br />

smrkový porost s bohatým přirozeným<br />

zmlazením a jeho vyznačeným<br />

uvolněním, které představuje 3 200<br />

m 3 . V revíru Vlhoš jsme se pohybovali<br />

v oblasti pískovcových skal<br />

a roklí, kde vládne borovice. Nad<br />

labyrintem pískovcových roklí se<br />

vine vrcholová cesta zvaná Husí -<br />

PÍSKOVCOVÉ SKALNÍ ÚTVARY<br />

CHKO Kokořínsko<br />

podle tomuto opeřenci podobné<br />

skály a stejnojmenné rezervace. Tato<br />

místa jsou součástí CHKO Kokořínsko.<br />

Z cesty se nabízí výhled na vrch<br />

Vlhoš (614 m n. m.), který byl<br />

vyhlášen přírodní rezervací. Její<br />

severní a východní část je tvořena<br />

vyvřelými horninami - znělcem - se<br />

zachovanými partiemi květnatých<br />

bučin. Jižní a západní část rezervace<br />

je tvořena pískovci, a je proto porostlá<br />

bory, které mají na mnoha místech<br />

charakter přirozených reliktních borů<br />

s porosty vřesu. Na Vlhošti již několik<br />

let hnízdí sokol stěhovavý.<br />

Při další cestě jsem se od lesního<br />

správce dozvěděl i značně neradostnou<br />

informaci. Pískovcové rokliny,<br />

porostlé převážně borovicí, si oblíbil<br />

pyroman. Několikrát za rok tato<br />

místa „navštěvuje“ a zůstávají za ním<br />

smutná spáleniště v místech, kam se<br />

hasiči jen stěží dostanou. Dílo zkázy<br />

je rychlé.<br />

Naštěstí do lesů chodí převážně<br />

slušní lidé a stojí za to vytvořit příjemné<br />

prostředí pro jejich pobyt. Lesníkům<br />

LS Česká Lípa se to podařilo<br />

například spoluprácí při úpravě lesního<br />

divadla ve Sloupu v Čechách<br />

a skalní poutní kaple v Modlivém<br />

dole u Svojkova. S Ing. Jaroslavem<br />

Junkem jsme navštívili také oboru<br />

Vřísek, ale o ní vám nabízíme samostatný<br />

článek.<br />

Jiří Junek<br />

SKALNÍ KAPLE Modlivý dům<br />

u Svojkova<br />

Přírodní rezervace HUSA<br />

Vyznačené uvolnění přirozeného<br />

ZMLAZENÍ SMRKU<br />

Lesní DIVADLO Sloup v Čechách<br />

ZÁMEČEK ve Vřísku<br />

LIBERECKO - LČR<br />

Na Žižkově vrchu, dnes více známém<br />

jako Vřísek, stojí v překrásné<br />

přírodní scenérii lesa a skal východně<br />

od starobylé obce, kdysi městečka<br />

Holan, poněkud zchátralý zámeček.<br />

Na tomto místě bylo údajně slovanské<br />

hradiště kmene Pšovanů. Kolem roku<br />

1570 zde vybudoval český šlechtic<br />

Jan z Vartemberka renesanční lovecký<br />

zámeček. Z této doby pochází<br />

zápis, podle něhož byla kolem Žižkova<br />

vrchu obora, v níž se chovalo na<br />

100 jelenů, daňků i jiné zvěře, nedaleko<br />

byla bažantnice. Posledním majitelem<br />

zámku byl Emanuel Lichtenštejn,<br />

který po roce 1945 přesídlil do<br />

Lichtenštejnska. Zámek a Holany<br />

navštívil 8. října 1985 ve svých 77<br />

letech. Od roku 1948 patří Žižkův<br />

vrch Státním lesům.<br />

Proč se toto místo jmenuje<br />

Žižkův vrch? Podle pověsti měl tento<br />

Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy?<br />

husitský vojevůdce v Holanech bratra,<br />

katolického faráře. Zajal jej<br />

a nechal na Vřísku umořit hladem<br />

v hladomorně.<br />

Dnes v se oboře zvané Vřísek,<br />

kterou obhospodařují Lesy České<br />

republiky, s. p., Lesní správa Česká<br />

Lípa, nechovají jeleni, ale mufloni,<br />

a to v celkovém počtu 138 ks. Po zrušení<br />

chovu kozy bezoárové na Pálavě<br />

bylo státním podnikem Lesy České<br />

republiky do této obory v letech 1994<br />

- 96 postupně vypuštěno 14 kusů této<br />

zvěře za účelem zachování populace<br />

kozy bezoárové v Čechách. V současné<br />

době má stádo kozy bezoárové<br />

na Vřísku početní stav 28 ks. Z toho<br />

je 13 kozlů, 12 koz a 3 kůzlata. Dá se<br />

říci, že přemístění kozy bezoárové<br />

z Pálavy na Českolipsko bylo úspěšné,<br />

a populace tohoto druhu v Čechách<br />

zůstane díky přístupu LČR<br />

zachována.<br />

Při zmínce o Žižkově vrchu nelze<br />

zapomenout na myslivecký rod<br />

Ložků, který je s ním spojen nejméně<br />

150 let. Byl to český rod, který<br />

pocházel z panství Benátky nad Jizerou<br />

a který má třistaletou mysliveckou<br />

tradici. Všichni muži tohoto<br />

rodu byli myslivci. S jejich jménem<br />

je spojeno mnoho mysliven nejen na<br />

Českolipsku, ale i na Moravě,<br />

v Uhrách a v dnešním Chorvatsku.<br />

Poslední myslivec Žižkova vrchu<br />

z rodu Ložků - Julius - sem přišel<br />

s rodiči jako malý chlapec z Moravy,<br />

kde byl jeho otec postřelen pytláky.<br />

Zdejší kraj byl v oněch dobách<br />

osídlen převážně Němci. Malý Julius<br />

proto musel v německém prostředí<br />

navštěvovat německou školu. Zpočátku<br />

n<strong>eu</strong>měl v tomto jazyce ani<br />

slovo. Postupem doby se ovšem jeho<br />

rodina poněmčila. Jeho potomci žijí<br />

v Německu a v Kanadě, ale Žižkův<br />

vrch rádi navštěvují.<br />

Jedním z obdivovatelů těchto<br />

míst byl i Karel Hynek Mácha, který<br />

zde pobýval v letech 1832-33. V roce<br />

1958 zde byla Máchovi na skalnaté<br />

vyhlídce odhalena pamětní deska.<br />

-jnk-<br />

9<br />

SBB


LIBERECKO<br />

10<br />

AREÁL FIRMY na severním<br />

úpatí Smrku, nejvyšší hory<br />

Jizerských hor (1124 m n. m.)<br />

NAKLÁDKA vánočních stromků<br />

odběrateli<br />

VYZVEDÁVÁNÍ jednoletých<br />

semenáčků buku vypěstovaných<br />

pod foliovým krytem<br />

BUDOVA UČILIŠTĚ<br />

V TÉTO VILE JE INTERNÁT<br />

Na Liberecku sídlí školky Dendria<br />

Na jedné z akcí Sdružení lesních<br />

školkařů jsme se setkali s předsedou<br />

tohoto sdružení - Ing. Ivo Machovičem,<br />

jednatelem společnosti Dendria,<br />

s.r.o., Frýdlant v Čechách. Titulek<br />

článku by nezasvěceného čtenáře<br />

mohl poněkud zmást. Na Liberecku,<br />

přesně řečeno v Novém Městě pod<br />

Smrkem, sice sídlí a pěstují sadební<br />

materiál lesních dřevin, ale dodávají<br />

jej na daleko širší území. To by se<br />

dalo charakterizovat pohraničním<br />

pásmem hor a podhůří od Orlických<br />

hor, kde například dodávají sazenice<br />

na lesní majetek Kristiny Colloredo-<br />

Mansfeldové, přes Krkonošský národní<br />

park, samozřejmě lesy Jizerských<br />

a Lužických hor až po Krušné<br />

hory. K největším odběratelům patří<br />

LČR, s. p., prostřednictvím svých dodavatelů<br />

zalesňovacích prací.<br />

Společnost Dendria se věnuje<br />

kromě pěstování sadebního materiálu<br />

lesních a okrasných dřevin výrobě<br />

vánočních stromků, které pěstuje na<br />

ploše asi 10 ha. Na loňský vánoční<br />

trh dodala na Liberecko a také do<br />

Prahy smrk ztepilý, pichlavý a borovici<br />

černou, v dalších letech rozšíří<br />

sortiment o jedli bělokorou, kavkazskou<br />

a balzámovou a borovici<br />

pokroucenou. V další nabídce společnosti<br />

jsou komplexní práce v lese,<br />

služby majitelům lesa a hlavně pěstování<br />

sadebního materiálu. Produkční<br />

plocha školek firmy je cca 25 ha, na<br />

kterých pěstuje celý základní sortiment<br />

lesních dřevin, zejména smrk<br />

a buk. Firma patří mezi největší producenty<br />

krytokořenných sazenic<br />

Jednou z velmi úspěšných škol<br />

v Libereckém kraji je Střední odborné<br />

učiliště lesnické a Učiliště v Hejnicích.<br />

Sídlí v krásném parku, ve kterém<br />

se vyjímá moderní budova školy<br />

i upravený bývalý zámek, ve kterém<br />

je domov mládeže. O práci učiliště<br />

jsme informace již několikrát zveřejnili,<br />

ale stále jsme mu dlužili návštěvu.<br />

Využili jsme tedy příležitosti při<br />

reportážích v Libereckém kraji.<br />

Učiliště má dvě pracoviště:<br />

v Hejnicích a odloučené pracoviště<br />

Harrachov. Po předchozích organizačních<br />

změnách bylo toto pracoviště<br />

po několika letech samostatnosti<br />

znovu přičleněno k Hejnicím. Celkově<br />

má SOUL Hejnice 350 žáků,<br />

z toho v Harrachově 120. V Harrachově<br />

se učí chlapci tříletému učebnímu<br />

oboru mechanik - opravář lesnických<br />

strojů. SOUL Hejnice vzniklo<br />

v roce 1949 jako malá pohraniční<br />

škola. V roce 1983 měla 60 žáků.<br />

Záměr vedení učiliště je zřízení středních<br />

škol na obou pracovištích.<br />

Žáci hejnického učiliště pocházejí<br />

z Libereckého, Královéhradeckého,<br />

Středočeského a Ústeckého kraje.<br />

Žákům učiliště nabízí moderní vybavení<br />

a rodinné prostředí. Je zde patrná<br />

ženská ruka ve vedení školy.<br />

Ředitelkou je zde Ing. Alena<br />

Dvořáková, jejím zástupcem je Ing.<br />

Jan Vachel.<br />

SOUL a U Hejnice nabízí tříleté<br />

učební obory Mechanizátor lesní<br />

POHLED do jedné z učeben<br />

v ČR. Od roku 2001 používají<br />

v Dendrii dosud u nás jedinou plnicí<br />

a osévací linku švédské firmy BCC.<br />

Na lince se do biologicky vhodného<br />

typu plastového sadbovače vyseje<br />

přímo semeno, takže při vývoji semenáčků<br />

nedochází k deformaci kořenového<br />

systému. Jedná se o ucelenou<br />

technologii pěstování a podřezávání<br />

sazenic metodou tzv. vzduchového<br />

polštáře. Na rámečky s obaly bez dna<br />

proudí vzduch. Kořínky, které prorůstají<br />

obalem ven, usychají, a uvnitř<br />

obalu se kořínky zmnožují. Tato<br />

metoda představuje i úsporu pracovních<br />

sil.<br />

Ročně Dendria, s.r.o, dodává<br />

odběratelům kolem 3 milionů kusů<br />

semenáčků a sazenic.<br />

-jnk-<br />

Jednoleté semenáčky BOROVICE<br />

Co je nového v SOUL a U Hejnice?<br />

výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník-zahradnice<br />

a Krajinář-krajinářka.<br />

Úspěšní žáci mohou pokračovat ve<br />

studiu dvouleté maturitní nástavby<br />

Podnikání v oborech zemědělství<br />

a lesního hospodářství. Obor Mechanizátor<br />

lesní výroby se vyučuje ve<br />

třech ročnících s celkovým počtem<br />

60 žáků, avšak neobsazuje se snadno.<br />

Atraktivní pro žáky i jejich rodiče<br />

je každoroční pravidelná měsíční<br />

zahraniční praxe žáků 2. a 3. ročníků<br />

lesnických i krajinářských oborů<br />

v Německu. Učiliště spolupracuje<br />

s firmou Merimex, která zajišuje<br />

zastoupení firmy Timberjack v ČR.<br />

Firma poskytla škole řídící software<br />

na harvestory. Žáci jsou tedy před<br />

praxí v Německu teoreticky připraveni.<br />

Praxi vykonávají v Saském lesnickém<br />

vzdělávacím středisku Morgenröthe<br />

Morgenröthe v lesích lesního<br />

úřadu Löbau. Na závěr praktického<br />

výcviku získávají certifikáty, které<br />

jsou platné i v zahraničí. Někteří<br />

absolventi učiliště na základě jejich<br />

vlastnictví pracují v Německu či<br />

Švédsku. Učební obor Zpracovatel<br />

dřeva vykonává praxi v dosud jediné<br />

školní pilnici, kterou u nás provozuje<br />

lesnické učiliště, a také v německém<br />

Erfurtu.<br />

Při porovnávání kvality našich<br />

a německých škol vychází velmi<br />

dobrá úroveň našeho odborného<br />

školství. Nemáme se tedy za co stydět.<br />

Během již několikaleté tradice<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />

Tříleté školkované SAZENICE<br />

SMRKU na záhonech<br />

Jednoleté SEMENÁČKY BUKU<br />

pěstované v rašelinových Jiffy<br />

tabletách připravené k expedici<br />

Jednoletý SEMENÁČEK BORO-<br />

VICE vypěstovaný technologií<br />

„vzduchového polštáře“<br />

JIŘÍ ČERNÝ, jeden ze soutěžících<br />

na mistrovství Dřevorubec<br />

POHLEDY do učeben


Část trasy lesní PEDAGOGIKY<br />

zahraničních praxí vznikly již i přátelské<br />

kontakty mezi našimi a německými<br />

pedagogy a lesníky. Podobnou<br />

praxi vykonávají žáci harrachovského<br />

odloučeného pracoviště ve Walbrzychu.<br />

Žáci z Hejnic vykonávají domácí<br />

praxi ve Vojenských lesích<br />

a statcích, s. p., divize Mimoň na lesnickém<br />

úseku Chlum.<br />

V bezprostřední blízkosti učiliště<br />

slouží od roku 2004 Lesní prožitková<br />

stezka lesní pedagogice. Stezka je<br />

přímo v areálu školy v parku a na<br />

břehu rybníka. Předškolní děti a děti<br />

z prvního stupně ZŠ po ní provádějí<br />

Michael BENEŠ před ředitelnou<br />

Když se už jednou vydám za<br />

reportáží do světa, chci získat informace<br />

co nejpestřejší. Proto když jsem<br />

UČEBNA MYSLIVOSTI<br />

a obsluhy motorových vozidel<br />

DÍLNA výuky oprav motorových<br />

vozidel<br />

SBB<br />

Pohled do PILNICE<br />

se dostal do Harrachova, chtěl jsem<br />

konečně využít i pozvání svého<br />

kamaráda k návštěvě jedné zajímavé<br />

školy. Tak tedy: Lesnické odborné<br />

učiliště v Harrachově vzniklo v roce<br />

1952, nejprve bylo umístěno v letohrádku<br />

hraběte Harracha. Nyní působí<br />

v moderním areálu učeben i dílen<br />

pro praktickou výuku. Dlouhá léta<br />

bylo dvouletou mechanizační školou.<br />

První ročník učiliště žáci absolvovali<br />

v „mateřských“ učilištích z celé republiky,<br />

druhý a třetí v Harrachově.<br />

Mnoho let se zde tedy učili opraváři<br />

lesnických mechanizačních prostředků.<br />

Dříve bylo velmi vyhledávaným<br />

oborem i soustřeování dříví pomocí<br />

lanovkových systémů.<br />

V roce 1972 zde vznikla tříletá<br />

učňovská škola, stále pro obor mechaniků-opravářů.<br />

V rámci optimalizace<br />

byla SOUL Harrachov přičleněna<br />

v roce 2003 k SOUL a U Hejnice.<br />

Vztahy mezi oběma školami jsou<br />

oboustranně velice korektní.<br />

V harrachovském učilišti každým<br />

rokem absolvuje okolo pětadvaceti<br />

žáků. Vedení školy si dělalo průzkum<br />

úspěšnosti svých absolventů v získávání<br />

zaměstnání, nikdo z nich není<br />

nezaměstnaný. Škola jim totiž dává<br />

velké možnosti pro jejich další realizaci.<br />

Během studia zdarma získají<br />

řidičský průkaz skupiny A-C, svářečský<br />

průkaz a osvědčení k práci<br />

s motorovou pilou. Již osm let mají<br />

žáci učiliště možnost pokračovat ve<br />

studiu dvouletého maturitního nástavbového<br />

oboru Podnikání v technických<br />

povoláních. Absolventi si bu<br />

založili vlastní firmu, nebo pracují<br />

v servisech, někteří pracují v lesním<br />

hospodářství nebo jsou vedoucími<br />

dopravy různých firem. Vysokou<br />

odbornou úroveň žáků dokumentuje<br />

i 2. místo mezi učni - automechaniky<br />

v kraji, i když se vlastně specializaci<br />

automechanik n<strong>eu</strong>čí.<br />

Protože učiliště sídlí v Krkonoších,<br />

mají žáci možnost se seznámit<br />

a naučit se opravovat i tak speciální<br />

stroje, jako jsou sněžná pásová vozidla.<br />

Učiliště spolupracuje s firmou<br />

Stihl, která je vybavila pomůckami<br />

k výuce oprav motorových pil, a dále<br />

Zástupce ředitelky<br />

Ing. Jan VACHEL se žákem<br />

Tomášem GREŽDĚM, známým<br />

z dřevorubeckých soutěží<br />

s firmami Kartec MB, s.r.o., Mladá<br />

Boleslav a s Ducati Motors Liberec -<br />

výrobcem sněžných skútrů a tříkolek.<br />

Atraktivním zpestřením společenského<br />

života na učilišti je každoroční<br />

pasování žáků 1. ročníku do<br />

cechu opravářů. Dne 15. prosince<br />

2004 přibylo do tohoto cechu dalších<br />

30 mladíků.<br />

Žáci učiliště nejen že jsou nápomocni<br />

při organizaci vrcholných<br />

sportovních akcí v Harrachově, ale<br />

sami se sportu aktivně věnují. Jsou<br />

mezi nimi dokonce i vrcholoví sportovci.<br />

Například juniorští reprezentanti<br />

ve skoku na lyžích Lukáš Hlava<br />

a František Vaculík a sdruženář Jan<br />

Vodseálek. Antonín Brož je několikanásobným<br />

juniorským mistrem ČR<br />

v sáňkování a Vladimír Zelenka je<br />

juniorským mistrem republiky<br />

a Evropy v karate.<br />

Žáci harrachovského učiliště se<br />

věnují i myslivosti, mají možnost složení<br />

mysliveckých zkoušek. K dispozici<br />

mají kromě speciální učebny<br />

i střelnici na asfaltové holuby, kterou<br />

využívají i pracovníci KRNAPu.<br />

Tyto všechny informace jsme získali<br />

od osoby nejpovolanější, samotného<br />

Krakonoše. Tak te už mne asi<br />

máte plné zuby, ale nedělám si legraci.<br />

Jeho dlouholetým představitelem<br />

je ředitel učiliště - pravý harrachovský<br />

horal Michael Beneš. Na učilišti<br />

působí od roku 1976. Pochvaluje si,<br />

že s ostatními kolegy - pedagogy a mistry<br />

- vytvořili dobrý kolektiv. Uvedl<br />

mne do svého království - tedy ředitelny<br />

v pravé krkonošské roubence.<br />

Viděli jste někdy pospolu pětašedesát<br />

Krakonošů, nejrůznější typy<br />

starých běžek, sjezdovek i skoček,<br />

Krakonošovy klobouky, jeho všetečnou<br />

sojku, sbírku dýmek, úplně první<br />

skibob či housličky Špidlenky, které<br />

kdysi vyrobil houslař Špidlen v Pasekách<br />

nad Jizerou? Tak krásné v dobrém<br />

slova smyslu vetešnictví všech<br />

možných krkonošských artefaktů<br />

jsem v životě neviděl. Tady tedy sídlí<br />

vládce hor (a učiliště). Michaelovi<br />

bylo loni šedesát, ale jeho patronovi<br />

bylo prý kulatých čtyři sta čtyřicet<br />

čtyři.<br />

Jiří Junek<br />

Městečko HEJNICE<br />

žáci maturitního oboru Podnikání<br />

v oboru lesní hospodářství.<br />

Není divu, že po kvalitní přípravě<br />

a praxi se dostavují úspěchy některých<br />

žáků na českých i mezinárodních<br />

soutěžích dřevorubců. Jména Tomáš<br />

Grežo, Jiří Černý, Martin Moravec<br />

a Jan Kušnier se dostala do povědomí<br />

lesnické veřejnosti i čtenářů našeho<br />

časopisu. Jen připomínáme, že největším<br />

úspěchem byla účast žáka maturitního<br />

oboru Tomáše Greža v kategorii<br />

juniorů na loňském Mistrovství<br />

světa dřevorubců v Itálii.<br />

Po několika letech připravují lesnická<br />

učiliště obnovení tradice dřevorubeckých<br />

soutěží žáků u nás. V roce<br />

<strong>2005</strong> se bude konat na Křivoklátě,<br />

v dalším roce v Bzenci.<br />

Úspěšně prezentují svoje práce<br />

i žákyně zahradnického učebního<br />

oboru. V Liberecké oblastní galerii,<br />

na výstavách v Lysé nad Labem<br />

i Polabský motýl vystavují svoje vazačské<br />

práce.Velice pozitivní je i oživení<br />

mysliveckých tradic a pořádání<br />

Svatohubertských slavností.<br />

Střední odborné učiliště a Učiliště<br />

v Hejnicích realizuje také vzdělávací<br />

projekty celoživotního vzdělávání<br />

dospělých. K tomuto vzdělávání<br />

vlastní akreditaci. Podle poptávky již<br />

probíhají doškolovací kurzy i pro<br />

pracovníky podniků a organizací<br />

ČEZ, armády, plynáren, hasičů<br />

a KRNAPu. Další projekt - formálního<br />

a neformálního vzdělávání - má<br />

význam pro dělníky z lesnické praxe,<br />

kteří povolání dřevorubce úspěšně<br />

vykonávají již řadu let, ale nejsou<br />

v oboru vzděláni. Po absolvování<br />

kurzů vzdělávání dospělých by jejich<br />

praxe byla dána na úroveň vyučených<br />

pracovníků.<br />

-jnk-<br />

V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš!<br />

BUDOVA UČILIŠTĚ<br />

„TRŮN“ vyučujícího myslivosti<br />

a KRAKONOŠŮV BAROMETR<br />

KRAKONOŠOVO království ...<br />

... vpravo dole HOUSLE Špidlenky<br />

LIBERECKO - UČILIŠTĚ<br />

11


LIBERECKO<br />

LESNICKÁ<br />

a myslivecká<br />

expozice<br />

stojí při cestě<br />

na Mumlavu<br />

Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás<br />

Ukázky z expozice<br />

MYSLIVOSTI<br />

a SÁŇKOVÁNÍ dříví<br />

Loňský prosinec byl zejména<br />

v podhorských oblastech nehostinný,<br />

truchlivý. Mlhy, zataženo, pořádnou<br />

fotku na titulní stranu nebylo možné<br />

nikde spáchat. Tak jsem se vypravil<br />

do hor, konkrétně do Krkonoš a ještě<br />

konkrétněji do Harrachova. To by byl<br />

čert vápeníkem, abych tam něco<br />

nenafotil. Je to ještě v Libereckém<br />

kraji, krásně je tam jako snad u nás<br />

všude, tak při troše štěstí…<br />

Štěstí se nade mnou smilovalo.<br />

Pod harrachovským autobusovým<br />

nádražím se ještě válely mlhy, ale<br />

nahoře svítilo slunce a dokonce<br />

i ležel sníh! Mnoho fotografů určitě<br />

v podobné nouzi zachránily úžasné<br />

Mumlavské vodopády kousek nad<br />

městem při cestě na Voseckou boudu.<br />

Inspirovaly i mne. Pracovníci Krkonošského<br />

národního parku při cestě<br />

instalovali několik vkusných informačních<br />

tabulí. Ale fote tabuli jen<br />

tak - bez lidí. Po cestě se blížil mladý<br />

pár. Tak jsem je s úsměvem č. 4 lákal<br />

k tabuli, že si je jako vyfotím. Ale<br />

ouha, byli to Němci. Něco jsem si ze<br />

školy z němčiny pamatoval - něco se<br />

dovtípili a s ochotou a humorem<br />

vyhověli a postáli u tabule.<br />

Spokojen s fotkami z Mumlavy<br />

jsem se chtěl trochu ohřát. V Harrachově<br />

hned první domeček pod lesem<br />

je ŠINDELKA. Vkusná dřevěná<br />

tabule zve k návštěvě LESNICKÉ<br />

A MYSLIVECKÉ EXPOZICE, otevřeno<br />

denně 9-12 a 13-17.30 hod.<br />

Vstoupil jsem jako slušný člověk po<br />

zaklepání a ovanulo mne nejen teplo,<br />

ale i krása. Krása dřeva, kamene, starých<br />

fotografií, obrázků, kterým<br />

vévodí půvabná Diana na jelenu,<br />

a filmů o krkonošské lesnické a myslivecké<br />

historii i současnosti.<br />

V Šindelce jsem se znovu setkal<br />

s mladou dvojicí od Mumlavských<br />

vodopádů. Vedoucí expozice Ing.<br />

Karel Rait mne jim představoval, ale<br />

ti se ke mně již hlásili jako ke starému<br />

známému. A když se to tak<br />

vezme, byli to vlastně první návštěvníci<br />

Šindelky po jejím oficiálním otevření<br />

toho dne - 14. prosince 2004<br />

dopoledne.<br />

Otevření Lesnické a myslivecké<br />

expozice KRNAPu v Harrachově<br />

bylo svojí úrovní hodno Krakonošova<br />

království. Věrná sojka tentokrát Krakonošovi<br />

nezvěstovala, že má v revíru<br />

škodnou, ale vzácné hosty. Vládce<br />

hor, v podání ředitele lesnického učiliště<br />

v Harrachově Michaela Beneše,<br />

se oděl do hromového a větrového<br />

pláště, nasadil klobouk se snad všemi<br />

horskými bylinkami za stuhou, do<br />

jedné ruky vzal mlhovou dýmku, do<br />

druhé hůl, která tentokrát netrestala,<br />

a vykročil uvítat hosty. To již zazněla<br />

fanfára trubačů ze SLTŠ Trutnov,<br />

a hosty, mezi nimiž byli zástupci<br />

Ministerstva životního prostředí Ing.<br />

Jan Řezníček a Hana Minaříková<br />

z odboru rozpočtu - úseku investic,<br />

ředitel národního parku Šumava<br />

RNDr. Pavličko a pracovníci ekologické<br />

výchovy, kteří přijeli z druhé<br />

strany Krkonoš, přivítal ředitel Krkonošského<br />

národního parku Ing. Jiří<br />

Novák. Slavnostního otevření expozice<br />

se zúčastnil i starosta Harrachova<br />

Václav Cajthaml. Přítomni byli také<br />

mnozí z těch, kteří expozici pomáhali<br />

vytvářet. Ředitel národního parku<br />

zapálil před Šindelkou oheň a spolu<br />

s Krakonošem přestřihli pásku. Slavnostní<br />

akt byl stvrzen kalíšky krkonošské<br />

medoviny.<br />

Co to vlastně byla ta Šindelka?<br />

Na staré fotografii, která je také součástí<br />

expozice, je vyfocena kamenná<br />

budova, obklopená stohy řeziva, připraveného<br />

k výrobě šindele. Ten se<br />

zde vyráběl od počátku 19. století až<br />

do roku 1934, poslední zde vyrobené<br />

šindele byly určeny na opravu střechy<br />

Labské boudy. Potom zde bylo<br />

skladiště, a to až do roku 2000, kdy<br />

objekt koupil KRNAP a pracovník<br />

jeho Správy Ing. Petr Kadleček dostal<br />

nápad, že by v něm mohla vzniknout<br />

lesnická a myslivecká expozice. Ta<br />

na Harrachovsku dosud chyběla.<br />

A přitom bylo co ukázat. Lesník Ing.<br />

Kadleček spolu s ostatními kolegy<br />

tomuto záměru věnoval tři roky života.<br />

Projekt expozice vypracoval Ateliér<br />

David z Liberce.<br />

Ministerstvo životního prostředí<br />

na realizaci poskytlo finanční prostředky,<br />

zčásti ale náklady hradil<br />

KRNAP z vlastních prostředků. Výhodou<br />

je i to, že v něm pracují šikovní<br />

lidé od řemeslníků, kteří dokáží pravá<br />

kouzla se dřevem, po zkušené výtvarníky<br />

z odboru propagace akademickou<br />

malířku Renatu Opltovou a Ing.<br />

AUTOŘI výtvarného návrhu<br />

Renata Opltová a Ing. Michal Šír<br />

Michala Šíra. Ti byli autory výtvarného<br />

zpracování expozice.<br />

Na co se v ní můžete těšit? Detaily<br />

vám neprozradím, bylo by po těšení<br />

a tajemství. Stačí říci, že v přízemí<br />

kromě recepce s možností zakoupení<br />

knih o Krkonoších a mnoha vkusných<br />

upomínkových předmětů je<br />

expozice lesnictví. Představuje veškeré<br />

lesnické činnosti, v současnosti<br />

některé již zaniklé. Děti si určitě<br />

vyhrají u názorné ukázky plavení<br />

dříví na modelu. (Při otevření expozice<br />

si vyhráli i staří fořti.) Expozici<br />

myslivosti pod schody do prvního<br />

poschodí uvádí obraz půvabné bohyně<br />

lovu sedící na jelenu. Něco však<br />

přece jen prozradit musím. Na kmeni,<br />

který stojí z přízemí do patra, uvidíte<br />

trhače šišek v životní velikosti, a děti<br />

si na trenažéru mohou vyzkoušet<br />

svoje znalosti stop lesní zvěře. Plošné<br />

i trojrozměrné exponáty doplňuje<br />

několik videofilmů na vhodně rozmístěných<br />

monitorech. Návštěvníkům<br />

bude sloužit i komorní projekční<br />

místnost.<br />

Vedoucím expozice a současně<br />

průvodcem s nejvyšší odborností, je<br />

lesník s praxí na někdejším Lesním<br />

závodě Harrachov a potom na<br />

Oblastní správě toků LČR, s. p., Ing.<br />

Karel Rait, který v Harrachově žije<br />

již 27 let. Ve službě se zde střídá<br />

s kolegyní paní Svobodovou.<br />

Nemusíte se bát, že do Šindelky<br />

netrefíte. Stojí naproti budově LS<br />

Harrachov Správy KRNAPu v Harrachově<br />

nedaleko autobusového nádraží.<br />

Protože je organizačně přičleněna<br />

k harrachovskému informačnímu<br />

centru KRNAPu, stejně jako ono je<br />

otevřena každý den. Tak než vykročíte<br />

podél Mumlavy „na hora“, na cestu<br />

vás určitě příjemně naladí Šindelka.<br />

Jiří Junek<br />

12<br />

DIANA, bohyně lovu<br />

Horské městečko Harrachov je<br />

domovem lesníka a myslivce, který<br />

svůj život spojil s Krkonošemi. Za<br />

vším, co se ve zmíněných činnostech<br />

na Harrachovsku děje, je patrný jeho<br />

rukopis. Jeho zážitky i povídání<br />

o lesích i na odbornější úrovni se<br />

dobře poslouchají, člověk se od něj<br />

mnohému naučí. Přitom má daleko od<br />

poučování. A mnoho své životní<br />

moudrosti i odborných znalostí čerpá<br />

z historie a tradic. Tímto lesníkem je<br />

Ing. Petr Kadleček. Prošel mnoha provozními<br />

lesnickými funkcemi - od<br />

technika polesí přes těžebního inspektora,<br />

hlavního inženýra a ředitele lesního<br />

závodu Harrachov - až po současné<br />

působiště na Správě Krkonošského<br />

národního parku ve Vrchlabí.<br />

Před třemi lety dostal nápad přeměnit<br />

chátrající objekt v Harrachově,<br />

VPRAVO Ing. Petr Kadleček<br />

VELKÝ DEN<br />

Ing. Petra Kadlečka<br />

ve kterém se dlouhá léta vyráběly šindele<br />

a který potom sloužil jako skladiště<br />

všeho možného, v lesnickou<br />

a mysliveckou expozici. Pomáhalo<br />

mu přitom hodně kolegů. Lesníci<br />

nejen z Harrachova věnovali staré<br />

lesnické pomůcky a ve spolupráci<br />

s pracovníky terénního střediska<br />

v Harrachově pomohli při stavbě dřevěných<br />

exponátů, jako například<br />

posedu a krmelce, pomáhal ředitel<br />

harrachovského lesnického učiliště<br />

Michael Beneš a další kolegové<br />

z celých Krkonoš. Vyprávěl mi například,<br />

jakou téměř detektivní zápletku<br />

mělo shánění preparátora jelena,<br />

který je součástí expozice, a potom<br />

i převoz hotového díla až z Ostravy<br />

do Harrachova.<br />

Námaha Ing. Kadlečka nebyla<br />

marná, za podpory vedení KRNAPu<br />

a mnoha spolupracovníků byla<br />

14. prosince 2004 Lesnická a myslivecká<br />

expozice v Harrachově - Šindelka<br />

- slavnostně otevřena. Ředitel<br />

národního parku Ing. Jiří Novák mu<br />

poděkoval nejen za nápad, ale hlavně<br />

za jeho spolurealizaci a organizační<br />

zajištění. Předal mu pamětní list, na<br />

kterém je napsáno:<br />

„Tímto glejtem nech je poctěn<br />

zakladatel a tvůrce Ing. Petr Kadleček<br />

(obecný, řečený zdejší), který dojdivše<br />

po strastiplné cestě docílil otevření<br />

lesnicko-myslivecké expozice<br />

zvané „Šindelka“ dne 14. 12. L.P.<br />

2004 za což mu náleží náš dík.“<br />

Jiří Junek<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor<br />

Jsem kluk zvídavý, a při svých<br />

reportážích vždy nahamouním všelijaké<br />

možné tiskoviny a informační<br />

materiály, které by mohly být užitečné.<br />

Občas se v nich objeví i něco<br />

o lesích. Kdo ale má pak nosit batoh<br />

s tolika papíry?<br />

V kraji pod Ještědem jsem v nějakém<br />

informačním středisku získal<br />

noviny Týden v Liberci. Na straně<br />

4 mne uhodil do očí titulek Těžba<br />

dřeva omezuje lyžování. Copak to ti<br />

nezdární lesníci zase ubližují chudákům<br />

lyžařům? Dovolím si citovat<br />

(autor nebyl uveden):<br />

Těžba dřeva letos (3. 12. 2004 -<br />

pozn. red.) komplikuje začátek lyžařské<br />

sezóny v Jizerských horách. Lesníci<br />

kvůli odvozu stromů vypluhovali<br />

několik hlavních cest, po nichž vede<br />

Jizerská magistrála pro běžkaře.<br />

S dlouhým přerušením jízdy a s chůzí<br />

s lyžemi v rukou se turisté musejí smířit<br />

zhruba do půli prosince. ČTK to<br />

řekl vedoucí lesní správy v Jablonci<br />

nad Nisou Miroslav Kortan.<br />

„S odtěžením stromů v mýtním<br />

věku jsme čekali na začátek zimy, kdy<br />

zem zmrzne a pokryje se sněhem.<br />

Jinak bychom při dopravě poškodili<br />

půdu v lese,“ vysvětlil Kortan. Podle<br />

něj během několika minulých let lesníci<br />

kolem Jizerské magistrály<br />

Významný regionální historik<br />

RNDr. Miloslav Nevrlý ve své Knize<br />

o Jizerských horách se v jedné z kapitol<br />

věnuje lesnickým a dřevorubeckým<br />

pomníčkům a památníkům. Je<br />

to sice smutné, ale zajímavé svědectví<br />

o životě v Jizerkách. Zaujaly nás<br />

některé z pomníčků a hlavně příběhy,<br />

které se v těch místech před mnoha<br />

lety staly.<br />

Nejvíce tragédií ve zdejších<br />

lesích se přihodilo při svážení dříví<br />

na saních. Poslední svážeč dříví, kterému<br />

v Jizerských horách postavili<br />

pomníček, byl Karel Jäger. Štíhlý<br />

kamenný sloup stojí těsně pod modře<br />

značenou cestou z Kristiánova na<br />

Rozmezí. Nikdo neví, jak se neštěstí<br />

přihodilo. Jäger byl večer v lese sám,<br />

ostatní dřevaři již odešli. Chtěl prý<br />

svézt ještě dvě fůry dříví z Černé<br />

hory na cestu. Až druhý den ráno, 28.<br />

ledna 1927, jej našel u převrácených<br />

saní ferdinandovský dřevorubec<br />

Hausmann. Jäger byl v bezvědomí,<br />

přimrzlý k cestě. Viditelné zranění<br />

neměl. Zdálo se, že umírá na zmrznutí.<br />

Dřevař jej ihned odvezl do kristiánovské<br />

hájovny, ale Jäger se již<br />

z bezvědomí neprobral.<br />

Šestnáctiletý svážeč Emil Stefan<br />

měl ještě před dvěma desetiletími<br />

kříž na smrku na svahu nad Promenádní<br />

cestou na severovýchodním<br />

svahu Vlašského hřebene, nedaleko<br />

horní části osady Jizerka. Na Silvestra<br />

roku 1917 se při svážení dříví<br />

nabodl na odseknutou větev a zemřel.<br />

Také jeho starší bratr Bruno zemřel<br />

dřevorubeckou smrtí: 10. listopadu<br />

1948 ho rozmáčkl vůz se dřívím,<br />

který sklouzl po náledí na cestě podél<br />

Jizerky k jejímu soutoku s Jizerou.<br />

Oba bratři jsou společně pohřbeni na<br />

polubenském hřbitově.<br />

Další pomníček je přímo v Šindelovém<br />

dolu. Na mohutném klenu<br />

visíval obrázek, na kterém dva dřevorubci<br />

káceli buk a strom padal na<br />

mladé děvče. Tak v těchto místech<br />

zemřela roku 1929 třináctiletá Veronika<br />

Lahrová. Sbírala v Šindelovém<br />

dolu klestí a strom ji rozdrtil. Zmizel<br />

obrázek i starý klen, ale nová tabulka<br />

na sousední jedli připomíná dodnes<br />

smrt nešastné dívky.<br />

Existuje také pomníček, o kterém<br />

nikdo nic neví. Vypadá velmi staře<br />

a tvarem kříže i umístěním na skále<br />

připomíná jistého Preisslera. Tajemný<br />

kříž se nachází při málo používané<br />

stezce ze Zvonice na Lesní boudu<br />

nad Kořenovem.<br />

Ale raději už skončeme šastnějším<br />

příběhem. Dvaačtyřicetiletý svážeč<br />

Antonín Endler z Nového Města<br />

pod Smrkem dovedl ocenit štěstí,<br />

které potkalo jen málokoho z těch, na<br />

které se převrátily saně se dřevem: na<br />

místě, kde ho 10. února 1869 vyprostili<br />

zpod saní s oběma nohama na<br />

pětkrát zlomenýma, postavili za rok -<br />

v úvodu zimy netěžili a běžkařům<br />

vyšli vstříc. Letos se už ale kácení<br />

odložit nedalo.<br />

Lesníci vypluhovali cesty kolem<br />

Kristiánova a z Nové louky k přehradě<br />

na Černé Nise. „Jde o úseky dlouhé<br />

asi dva kilometry a jeden a půl<br />

kilometru. Na lyžích se dají objet<br />

jinudy,“ uvedl Kortan.<br />

Ředitel Jizerské o.p.s. Michal<br />

Sehnoutka ale upozornil, že objížky<br />

nelze upravit stroji, a lyžařům většinou<br />

nezbude nic jiného, než jít po<br />

vypluhovaných cestách pěšky. „Víme<br />

ještě o vypluhované cestě z Bílé<br />

Kuchyně přes Hřebínek směrem na<br />

Ptačí kupy,“ podotkl Sehnoutka.<br />

Aby Jizerská o.p.s. alespoň částečně<br />

běžkařům lyžování zpříjemnila,<br />

upraví pro ně kolečko u Hrabětic<br />

v délce přibližně tři kilometry. „Omezení<br />

na magistrále kvůli těžbě jsou<br />

nepříjemná, ale cesty patří lesníkům<br />

a pokud v lese ještě pracují, nedá se<br />

nic dělat,“ dodal Sehnoutka. - konec<br />

citátu.<br />

Promiňte mně impertinentní otázku,<br />

kdo je tedy v lese vlastně<br />

„sehnoutka"? Lyžař nebo lesník?<br />

A k tomu se ještě stát musí „obracet<br />

v hrobě“, když jeho lesní cesty<br />

neznámý autor článku přiřkl lesníkům!<br />

Ale příští rok dostanou zabrat<br />

zase oni. Lyžaři si to pošupajdí na<br />

běžkách a lesníci vezmou klády na<br />

ramena a ponesou je dva kilometry<br />

po cestách stroji n<strong>eu</strong>pravených.<br />

Tyhle „perly“ se mně honily<br />

v hlavě, když jsem šel na setkání,<br />

které zrovna na téma sportovního<br />

využití lesů uspořádala v Liberci<br />

tak dlouho to trvalo, než se aspoň<br />

částečně uzdravil - z vděčnosti a na<br />

památku dva a půl metru vysoký dřevěný<br />

sloup s křížem. „Endlerův obrázek“<br />

dodnes stojí na západním úbočí<br />

Ropické hory, při zkratce lesní cesty<br />

ze Smrku do údolí Lomnice u tak<br />

zvaného Purkmistrova mostu.<br />

Nad úzkým strmým hřebenem<br />

vysoko nad roklí Černého potoka,<br />

blízko skály Hlídače Koutu, visí dobrozvěstný<br />

svatý obrázek, zvaný dávnými<br />

dřevorubci U Pánaboha. Tady<br />

a jeho okolí Česká lesnická společnost,<br />

zastoupená paní Mgr. Kubátovou<br />

a předsedkyní liberecké pobočky<br />

ČLS Ing. Janou Čackou. Cílem tohoto<br />

setkání zástupců řady do této problematiky<br />

zainteresovaných organizací<br />

- i nelesnických - bylo učinit<br />

první kroky k přípravě celostátního<br />

semináře na zmíněné téma,<br />

který se bude konat 1. a 2. června<br />

<strong>2005</strong> v Jizerských horách na Královce.<br />

Navštívili jsme lyžařský běžecký<br />

areál Břízky, který sice již má svoje<br />

ustálené trasy, ale lyžaři mají snahu<br />

o otevření dalších okruhů. Další<br />

zastávkou byl Tanvaldský Špičák se<br />

sjezdovkou a sedačkovou lanovkou.<br />

Zdálo by se, že i tento areál je dokončen,<br />

ale i zde by se ještě nějaká ta<br />

sjezdovka mohla do lesa zaříznout.<br />

Vždy co stromů tu ještě zůstane!<br />

Ozdobit sjezdovkami by se měl<br />

i Smrk a Černá Studnice.<br />

Na připravovaném semináři by<br />

měly vzniknout návrhy na řešení<br />

těchto otázek: Kdo vydá společenskou<br />

objednávku na požadavky kladené<br />

na lesy? Jak až mohou být člověkem<br />

dotčeny nehmatatelné hodnoty<br />

lesa? Bude definováno, která<br />

„veřejně prospěšná“ činnost a do jaké<br />

míry negativně ovlivňuje základní<br />

funkce lesa? Dojde k součinnosti<br />

resortů MZe, MŽP a MMR v řešení<br />

této problematiky?<br />

Máte tedy stále proč číst Silvu<br />

Bohemicu, protože se v jejích příštích<br />

vydáních dozvíte i podrobný program<br />

semináře na téma sportovní využívání<br />

lesů.<br />

Jiří Junek<br />

se kdysi svážeči dříví prý poprvé<br />

pokřižovali, aby jejich smrti blízká<br />

cesta do údolí dobře dopadla.<br />

Přípravil -jnk-<br />

Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích<br />

SBB<br />

SETKÁNÍ ORGANIZÁTORŮ<br />

semináře na Královce<br />

MÍSTO TRAGICKÉ SMRTI<br />

Gustava Maiwalda z Ferdinandova<br />

- zahynul při svážení dřeva<br />

POMNÍČKY DŘEVORUBCŮM<br />

u Viničné cesty - oba našli smrt<br />

pod padlým bukem<br />

BUK ANDĚLA strážného - tady<br />

měl svážeč N<strong>eu</strong>mann štěstí,<br />

srážku saní jako zázrakem přežil<br />

LYŽAŘSKÝ AREÁL<br />

nad Jabloncem<br />

Vlevo Ing. Jana ČACKÁ, iniciátorka<br />

připravovaného semináře<br />

LIBERECKO<br />

13


LIBERECKO - MIMOŇ<br />

Vlevo Ing. Petr DOUBRAVA<br />

v rozhovoru s Ing. Jiřím<br />

JANOTOU u rybníka Břehyně<br />

ŘEDITELSTVÍ divize VLS, Mimoň<br />

PŘÍPRAVA PŮDY NAORÁNÍM<br />

SKELNÁ HUŤ -<br />

hájenka, ubytovací<br />

zařízení a malorážková<br />

střelnice<br />

a socha Diany<br />

BÝVALÉ LETIŠTĚ,<br />

v pozadí Velká a Malá Buková<br />

BOROVICE u rybníka Břehyně<br />

Divize Mimoň hospodaří ve dvou<br />

zrušených Vojenských výcvikových<br />

prostorech - Ralsko a Mladá. Vojenské<br />

výcvikové prostory Ralsko vznikaly<br />

od roku 1946 jako vojenský<br />

tábor Bezděz. Od roku 1949 byl<br />

postupně vytvářen velký výcvikový<br />

prostor o výměře na 25 tis. ha. Žili<br />

v něm převážně obyvatelé německé<br />

národnosti. Při zřizování VVP bylo<br />

likvidováno 15 obcí a osad, z nichž<br />

největší byly Olšina, Židlov, Okna<br />

a Svébořice. Část výměry vojenského<br />

prostoru původně náležela Waldštejnům,<br />

jednalo se o 9 tis. ha. Tento<br />

majetek byl zkonfiskován na základě<br />

Benešových dekretů.<br />

Vojenské výcvikové prostory<br />

byly zrušeny v roce 1991 s tím, že po<br />

pyrotechnické asanaci budou postupně<br />

předávány civilnímu využití.<br />

Místo někdejšího Vojenského újezdního<br />

úřadu a Újezdu byla zřízena<br />

obec Ralsko o katastrálním území<br />

170 km 2 , sdružující bývalé obce<br />

a osady. Vznikla příspěvková organizace<br />

Ministerstva pro místní rozvoj<br />

Privum, která identifikovala a převzala<br />

majetek, který neobhospodařují<br />

VLS. V současnosti zhruba 80 % lesních<br />

pozemků na území bývalého<br />

VVP obhospodařuje Divize Mimoň.<br />

VVP Mladá o rozloze 4 113 ha<br />

vznikl již r. 1904. Spadá do Středočeského<br />

kraje. Lesy tam obhospodařuje<br />

LS Lipník včetně odloučeného<br />

lesnického úseku Stará Boleslav<br />

a velkoškolky Lhota u Dříz. Ta na 20<br />

ha produkční plochy produkuje sazenice<br />

borovice, buku, dubu, smrku<br />

i jiných dřevin i pro ostatní divize.<br />

Převážná část lesů obhospodařovaných<br />

VLS divize Mimoň v oblasti<br />

Ralska náleží do lesní oblasti 18 -<br />

Severočeská pískovcová plošina.<br />

Z hospodářských souborů převažují<br />

přirozená borová stanoviště (66 %)<br />

a kyselá stanoviště středních poloh<br />

(28 %). Tyto lesy náležejí do hospodářského<br />

souboru přirozených borových<br />

stanoviš a nejsou vážněji ohroženy<br />

abiotickými ani biotickými<br />

škodlivými činiteli. Po ukončení vojenského<br />

provozu ve VVP Mimoň<br />

byl proveden odhad dřevní hmoty<br />

poškozené střelbou. Postřílená hmota<br />

se nachází na ploše 3 160 ha, tj. na<br />

17 % výměry lesní půdy bývalého<br />

VVP Mimoň, se zásobou dřevní<br />

hmoty 590 tis. m 3 , z toho v mýtních<br />

Pohledy do našich lesů z turistických stezek<br />

Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání<br />

porostech 176 tis. m 3 . Školka Čistá<br />

o výměře 7 ha v oblasti Ralska jde<br />

postupně do útlumu.<br />

Zastoupení dřevin představuje ze<br />

70 % borovice, 15 % smrk, na čedičových<br />

vyvřelinách 5-6 % buk. Dále je<br />

zde zastoupen dub, modřín, bříza<br />

a další dřeviny. Ve vojenském prostoru<br />

asi 3 tis. ha tvořily plochy střelnic<br />

a cvičiš, které patřily přímo armádě.<br />

Po zrušení VVP byly tyto plochy předány<br />

do hospodaření VLS. Tehdy byl<br />

vyvíjen velký tlak na jejich využití na<br />

golfová hřiště, pastevní plochy, autodromy<br />

a třeba zimoviště cirkusů. Lesníkům<br />

se podařilo většinu těchto<br />

ploch převést do pozemků plnících<br />

funkci lesa. Tyto pozemky nebyly<br />

dosud pyrotechnicky asanovány. Největší<br />

tanková střelnice se stala základem<br />

obory Židlov.<br />

Organizační uspořádání divize<br />

Mimoň je stejné jako u ostatních<br />

divizí. Po 1. lednu 2004 ji tvoří čtyři<br />

lesní správy: Hradčany-Břehyně,<br />

Dolní Krupá a Hamr, čtvrtá lesní<br />

správa Lipník v oblasti bývalého<br />

VVP Mladá náleží do Středočeského<br />

kraje. Správa služeb v Mimoni zahrnuje<br />

manipulační sklad, dopravu a pilařskou<br />

výrobu.<br />

Mimořádnou situací s těžkými<br />

následky pro les byl vstup armád pěti<br />

států Varšavské smlouvy. Sovětská<br />

armáda obsadila 21. srpna 1968 letiště<br />

Hradčany a postupně celý VVP<br />

Mimoň. Československá armáda<br />

potom prostor využívala v omezené<br />

míře k občasným cvičením. Soustředění<br />

vojsk a jejich výcvikové nároky<br />

byly mimořádné a pro činnost VLS<br />

více než tíživé. Pobyt Sovětské armády<br />

ve VVP Mimoň měl pouze negativní<br />

důsledky, spočívající zejména<br />

v odnímání lesní půdy ve velkém rozsahu,<br />

mnohdy i svévolně. Soustavně<br />

docházelo ke škodám na lesních<br />

porostech a zemědělských kulturách,<br />

na cestách a na hrázích rybníků,<br />

docházelo k častým požárům a zřizování<br />

černých skládek. Časté byly případy<br />

pytláctví a krádeží dříví nastojato.<br />

VVP Mimoň byl intenzivně využíván,<br />

nejvíce využívané střelnice<br />

Kuřivody a Vrchbělá nestřílely pouze<br />

v neděli.<br />

Od 1. dubna 2004 má divize<br />

vlastní pyrotechnickou skupinu. Ve<br />

své činnosti navázala na pyrotechnický<br />

odřad armády. Pyrotechnická asanace<br />

je prováděna<br />

na zemědělských<br />

plochách do<br />

hloubky 50 cm,<br />

v lese do 30 cm.<br />

Pyrotechnická<br />

skupina znovu<br />

prověřuje plochy,<br />

které jsou určeny<br />

k novému zalesnění<br />

umělou výsadbou.<br />

V zimě<br />

kontrolují postřílené<br />

dříví. Po této<br />

BEZDĚZ od Strážova<br />

prověrce budou<br />

hodnotnější sortimenty<br />

obchodovány.<br />

Veškeré<br />

náklady na tuto<br />

činnost hradí<br />

VLS z vlastních<br />

prostředků.<br />

Mimoň<br />

V lesnických<br />

činnostech provádějí<br />

práce převážně<br />

vlastními<br />

kapacitami.<br />

Ročně zakládají<br />

kolem 200 ha<br />

lesa. Přirozená<br />

Doksy<br />

obnova borovice<br />

je problematická.<br />

Dobře se ujímá<br />

jednoletka borovice,<br />

kterou vysazují<br />

PLASTICKÁ MAPA mimoňský lesů<br />

do brázd po přípravě<br />

půdy pluhem. Kde jsou vhodné<br />

podmínky, počítá se s podílem přirozené<br />

obnovy z bočního náletu.<br />

Pro rok <strong>2005</strong> se počítá s 88 tis. m 3<br />

těžby. Obchod se dřevem s velkými<br />

odběrateli zajišuje centrálně pražské<br />

ředitelství VLS, zbytek kulatiny se<br />

prostřednictvím divize dodává menším<br />

odběratelům. Přesílená borovice<br />

a listnatá vláknina se prodává do<br />

Rakouska, protože v republice pro ni<br />

není odbyt. Předpokládá se, že po<br />

zakoupení harvestoru se bude asi<br />

polovina těžby provádět touto technikou.<br />

Vlastní pila v Mimoni zpracovává<br />

sortimenty o délce 3 m na hranolky<br />

a deskové řezivo vhodné na palubovky.<br />

O myslivosti a oborách přinášíme<br />

informace v samostatném článku.<br />

Mezi nejcennější chráněná území<br />

patří Břehyňský rybník, vrch Pecopala,<br />

PR Ralsko, soustava Hradčanských<br />

rybníků a osm přírodních památek.<br />

U někdejšího Krupského dvora<br />

roste památná lípa.<br />

V programu Natura<br />

2000 je nejvýznamnější<br />

výskyt vzácných<br />

ptačích druhů<br />

v ptačí oblasti Dokeské<br />

pískovce a mokřady.<br />

Hnízdí zde například<br />

jeřáb, orel mořský,<br />

čáp černý. Zajímavá<br />

entomologická<br />

lokalita je Velký<br />

a Malý Bezděz<br />

s výskytem tesaříka<br />

alpského. V říčce<br />

Horní Ploučnice žije<br />

losos atlantský. Asi<br />

15 % území bylo<br />

velmi zatíženo vojenskou<br />

činností, převážná<br />

část území<br />

VVP však byla zašetřena<br />

a z přírodního<br />

hlediska je velmi<br />

cenná.<br />

Celých dvacet<br />

devět let pracoval do<br />

31. prosince 2004<br />

v divizi Mimoň<br />

Vojenských lesů<br />

a statků, s. p., Ing.<br />

Petr Doubrava.<br />

Tímto datem odešel<br />

do důchodu. Rodák<br />

z okolí Českého Brodu<br />

a absolvent zdejší<br />

střední školy pokračoval ve studiu na<br />

další střední škole - to už lesnické -<br />

SLŠ v Písku. Po jejím absolvování<br />

dálkově studoval nejprve na pražské<br />

a potom brněnské lesnické fakultě.<br />

Na umístěnku se dostal na LS Lány,<br />

kde pracoval nejprve jako technik<br />

polesí a potom výrobní inspektor. Na<br />

Mimoň šel k vojenským lesům pracovat<br />

v roce 1976 postupně do funkcí<br />

plánovače, vedoucího informační<br />

soustavy, vedoucího kontrolního<br />

útvaru a ekonomického náměstka.<br />

Od roku 1993 byl ředitelem divize<br />

Mimoň. Jeho nástupcem v této funkci<br />

se stal Ing. Jiří Janota, který nejprve<br />

působil na Mimoni, potom byl<br />

ředitelem Projektového ústavu VLS<br />

v Olomouci a poslední dva roky<br />

zástupcem ředitele divize Velichov.<br />

Panu řediteli Ing. Petru Doubravovi<br />

přejeme hodně zdraví na<br />

Křivoklátsku, kam se chce po letech<br />

vrátit. Připravil Jiří Junek<br />

Z tankové střelnice Židlov se stala obora<br />

Myslivost a turistika se zde nevylučují<br />

za předpokladu vzájemné tolerance<br />

Chov zvěře má u státního podniku<br />

VLS ČR dlouholetou tradici.<br />

V současnosti vlastní VLS ČR, s. p.<br />

Praha, dvě obory: oboru Velký Dub<br />

a oboru Židlov. Obě se nacházejí<br />

v Libereckém kraji, kterému je věnováno<br />

toto číslo. Obora Velký Dub<br />

byla zřízena v roce 1979 pro chov<br />

daňčí a mufloní zvěře. Má výměru<br />

526 ha. Obora Židlov je relativně<br />

nová. Byla postavena v roce 2000. Je<br />

to v současnosti druhá největší obora<br />

v ČR. Její výměra činí 3 786 ha.<br />

Po celou dobu existence podniku<br />

VLS hospodařili pracovníci divize<br />

Mimoň myslivecky ve svých honitbách<br />

sami. V dřívějších dobách přitom<br />

šlo hlavně o prestiž organizace<br />

vzhledem k dosahovaným trofejovým<br />

hodnotám a odstřel zvěře<br />

(poplatkový i bez poplatku) se řadil<br />

mezi „prezenty“ organizace. Po<br />

transformaci státního hospodářství<br />

v devadesátých letech se však dostala<br />

do popředí ekonomika. Zaměstnanci<br />

VLS musili začít počítat, zda je<br />

výhodnější ponechat vysoké stavy<br />

zvěře, přinášející zlepšení výnosů<br />

prodejem poplatkových lovů, ale také<br />

nutnost platit vysoké náhrady za<br />

škody, které zvěř způsobuje, nebo<br />

stavy zvěře výrazně snížit.<br />

Pokud v oblasti Ralska existoval<br />

vojenský výcvikový prostor, byly zde<br />

pro myslivecké hospodářství neobyčejně<br />

příznivé podmínky. Nespornou<br />

výhodou byla velká rozloha honitby.<br />

Díky tomu, že do prostoru měla omezený<br />

přístup veřejnost, měla tu zvěř<br />

poměrný klid. Cvičící vojska působila<br />

jako rušivý faktor pouze v části<br />

honitby, a to jen občasně. Zvěř se<br />

mohla v průběhu dne pastvit i na<br />

nelesních půdách. Další výhodou<br />

bylo, že se na většině produkčních<br />

ploch uvnitř i vně VVP zemědělsky<br />

hospodařilo. Veškerá zemědělská<br />

půda byla oseta produkčními plodinami,<br />

louky a pastviny byly udržovány<br />

s kvalitním travním porostem.<br />

Po zrušení VVP v roce 1992 se<br />

situace změnila. V Ralské pahorkatině<br />

se začala rozvíjet turistika a cykloturistika.<br />

Mimoňsko stalo vyhledávaným<br />

krajem houbařů. Lidé s automobily<br />

se začali dostávat i do odlehlejších<br />

oblastí, jež byly předtím málo<br />

navštěvovány. Zvěř začala být zaháněna<br />

do nejméně přístupných lokalit.<br />

Začala se koncentrovat na malých<br />

plochách, odkud zvečera vytahovala<br />

do přilehlých polí za potravou.<br />

Zatlačování zvěře do komplexů mlazin<br />

vedlo k nárůstu škod na lesních<br />

porostech. Byly privatizovány zemědělské<br />

správy a nastal útlum v obdělávání<br />

zemědělských ploch. Na druhé<br />

straně začali noví majitelé osévat<br />

některé zemědělské plochy pro zvěř<br />

vysoce atraktivními plodinami. Zvěř<br />

se začala do takových míst stahovat<br />

z větších oblastí, a v některých ročních<br />

obdobích zde docházelo k její<br />

neúnosné koncentraci.<br />

Před zaměstnanci VLS vyvstala<br />

nutnost rozhodnout se, zda v oblasti<br />

zachovat místní, poměrně kvalitní<br />

populaci jelení zvěře, nebo stavy<br />

zvěře radikálně snížit, třeba i na úkor<br />

chovatelských zásad. Po zvážení<br />

všech okolností bylo rozhodnuto zřídit<br />

pro uchování jelení zvěře v oblasti<br />

Ralské pahorkatiny velkou oboru,<br />

a v oblasti mimo oborní chovy stavy<br />

zvěře snížit tak, aby se škody na<br />

zemědělských a lesních kulturách<br />

staly únosnými. Na základě tohoto<br />

rozhodnutí se přistoupilo k vybudování<br />

obory, jejímž základem se stala<br />

plocha bývalé tankové střelnice<br />

Židlov, po níž byly obora také pojmenována.<br />

Realizaci výstavby předcházelo<br />

vydání Územního rozhodnutí<br />

Městského úřadu v Mimoni. Rozhodnutí<br />

bylo vydáno 12. 8. 1999.<br />

Z celkové výměry obory Židlov<br />

(3 786 ha) připadá 2 121 ha na pozemky<br />

lesní a 208 ha na pozemky<br />

zemědělské. Vodních ploch je přibližně<br />

1 ha, ostatních ploch 1 456 ha.<br />

Největší část „ostatních ploch“ představují<br />

pozemky, na nichž se dříve<br />

nacházely střelnice.V době budování<br />

obory byly již z velké části zarostlé<br />

břízou, janovcem, lupinou, různými<br />

druhy travin a okusových dřevin.<br />

Spolu se zemědělskými pozemky<br />

mají být tyto plochy základem přirozené<br />

úživnosti obory. Nadmořská<br />

výška terénu se v oboře pohybuje od<br />

294 do 426 m n. m.<br />

S přihlédnutím k tomu, že Židlov<br />

je komerční zařízení zaměřené na<br />

produkci trofejové zvěře, byly pro<br />

ROŠT na vjezdu do obory Židlov<br />

INFORMACE PRO TURISTY<br />

vcházejících do obory<br />

MAPA obory Židlov<br />

KRMELEC u Zbynské hájovny<br />

LIBERECKO - OBORY<br />

Sídlo Lesní správy BŘEHYNĚ<br />

BEZDĚZ se zrcadlí na hladině rybníka<br />

HÁJENKA u Břehyně<br />

Opravená hájenka SENNÁ BRÁNA v oboře Velký dub<br />

ŽIDLOV - letecký pohled<br />

PLOT v bažinách<br />

14<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />

SBB<br />

15


LIBERECKO - OBORY - STROMY<br />

16<br />

JELENI na ploše obory<br />

ODCHYT jelenů v lapáku<br />

KAPITÁLNÍ TROFEJ<br />

z mimoňských lesů<br />

V Libereckém kraji je několik set<br />

památných stromů a další větší počet<br />

stromů významných. A krásné? Ty si<br />

volíme podle vlastního vztahu k nim,<br />

podle nálady, podle místa. Některé<br />

stromy na Liberecku jsou mimořádné<br />

i v rámci České republiky nebo celé<br />

Střední Evropy: patří mezi ně tis<br />

v Krompachu, Ještědský klen, Tisíciletá<br />

lípa v Kotli a Rohanův buk<br />

v parku zámku Sychrov. Ale všechny<br />

stromy dále uvedené jsou pozoruhodné<br />

a vynikající. Přitom představují<br />

jen „viditelnou desetinu pomyslného<br />

oboru stanoveny následující stavy:<br />

Zvěř jelení - 700 ks a zvěř mufloní -<br />

300 ks. U obou druhů byl stanoven<br />

poměr pohlaví 1:1. Daňčí zvěř má být<br />

z obory postupně vystřílena, zvěř<br />

srnčí tolerována a zvěř černá trvale<br />

vystřelována.<br />

Obora byla uzavřena před říjí<br />

v roce 2000. Oborní plot má výšku<br />

2,30 m. Je zhotoven z pletiva Ursus<br />

Benzinal 200/15/15, které je umístěno<br />

na betonových sloupcích 14x14<br />

cm. Pletivo je nad zemí osazeno dřevěnou<br />

tyčí. V horní části nad pletivem<br />

je ve vzdálenosti 30 cm umístěna<br />

optická zábrana v podobě dřevěné<br />

tyčoviny. Volbu drátěného oplocení<br />

spojeného s vizuální tyčí do výše<br />

2,30 m lze dnes již s jistotou prohlásit<br />

za přijatelné řešení. Není znám<br />

žádný případ úniku zvěře přeskakováním<br />

přes pletivo.<br />

Na základě prvotních odhadů<br />

a sčítání uzavřené zvěře bylo stanoveno,<br />

že její věková struktura<br />

a poměr pohlaví budou upraveny do<br />

roku <strong>2005</strong>. Počáteční obava, že se<br />

nepodařilo do obory uzavřít dostatečné<br />

množství zvěře, se časem ukázala<br />

být neopodstatněnou. Skutečné stavy<br />

byly daleko vyšší, než se původně<br />

předpokládalo. Proto byl již v lovecké<br />

sezóně 2002/2003 odstřel zvěře<br />

oproti původně plánovanému výrazně<br />

zvýšen.<br />

V sezóně 2003/2004 bylo v oboře<br />

Židlov uloveno 83 jelenů, 109 laní<br />

a 115 kolouchů, tzn. celkem 307 kusů<br />

jelení zvěře. Muflonů bylo uloveno<br />

34, muflonek 20 a muflončat 10.<br />

Daňčí zvěře bylo uloveno celkem 93<br />

kusů, srnčí 39 a černé 113 kusů.<br />

Ukázalo se, že původní záměr<br />

vystřílet v několika sezónách po uzavření<br />

obory veškerou daňčí zvěř se<br />

sotva podaří realizovat. Ukázalo se<br />

také, že myšlenka, která se jevila<br />

ledovce“. Stojí za to za nimi jít a setrvat<br />

u nich.<br />

Na Českolipsku můžeme obdivovat<br />

největší jedince některých druhů<br />

v rámci naší republiky. Jsou to:<br />

Tis v Krompachu (tis červený<br />

– Taxus baccata) s obvodem 465<br />

cm, výškou 12,5 m a stářím 475 let.<br />

Roste v obci Krompach u Cvikova<br />

při silnici Liberec – Nový Bor, ve<br />

východní části obce při červené<br />

turistické značce na Hvozd. Najdete<br />

ho za potůčkem u staršího domku<br />

v oplocení. Poblíž najdete další tis<br />

s obvodem 175 cm a stářím 250 let<br />

a dále při červené značce roste ještě<br />

jeden s obvodem 280 cm a stářím<br />

300 let. Okolo těchto stromů kdysi<br />

vedla zemská stezka do Lužice<br />

a Saska, kam odcházeli exulanti -<br />

čeští bratři - do ciziny za náboženskou<br />

svobodou.<br />

Tajemná lípa s obvodem 856 cm,<br />

výškou 22 m a stářím asi 350 let<br />

uprostřed bývalého vojenského prostoru<br />

Mimoň. K nejbližší obci Kuřivody<br />

má vzdušnou čarou asi 2,5<br />

km, nachází se u kóty 368,3 se zn.<br />

„rozv.“, což byl kdysi dávno statek<br />

Krupský dvůr. Proč tajemná? Strom<br />

Stromy památné, významné<br />

a krásné Libereckého kraje<br />

LÍPA ve Sloupu<br />

je živoucí torzo s mohutným dutým<br />

kmenem, bohatě obrostlým mechem.<br />

I za slunečného počasí je<br />

v něm tajemné příšeří. Kdo ví, zda<br />

tu nestraší!<br />

Sloupská lípa ve známé obci Sloup<br />

v Čechách s obvodem 734 cm, výškou<br />

20 m a stářím asi 500 let. Najdete<br />

ji na křižovatce ulic Spojovací<br />

a Ke hradu v jihozápadní části obce<br />

při modré a žluté turistické cestě.<br />

Strom je krásně rostlý s pravidelnou<br />

korunou. Dojem je umocněn sousedstvím<br />

pěkného roubeného stavení.<br />

Městečko Sloup má také známý<br />

rozlehlý pískovcový hrad a pěkné<br />

stromořadí, vedoucí k barokní kapli<br />

sv. Jana Nepomuckého.<br />

Za zhlédnutí a chvíli rozjímaní stojí<br />

dále na Českolipsku 30 dubů letních<br />

v uzavřené oboře Vřísek,<br />

s obvody kmenů od 510 do 810 cm<br />

a stářím až 500 let, a douglaska<br />

tisolistá v Provodíně u bývalé<br />

hájovny čp. 7. Byla vysazena 31.<br />

července 1890. Při svatbě následníka<br />

trůnu Františka Ferdinanda<br />

d´Este v Zálupech dostali všichni<br />

přítomní hajní z jeho panství jako<br />

upomínku sazenici douglasky. Do<br />

DAŇCI na pastvě<br />

v počáteční etapě jako správná - totiž<br />

vystřelovat u daňků veškerou holou<br />

zvěř a ponechávat daňky do odstřelového<br />

věku - má jeden háček. Úbytkem<br />

holé zvěře dochází v období říje<br />

k silné konkurenci a nevraživosti<br />

daňků. V roce 2003 se to projevilo<br />

množstvím ubitých silných daňků,<br />

kteří byli v období říje a po ní nalezeni<br />

uhynulí po souboji nebo museli být<br />

utraceni v dosti zuboženém stavu.<br />

V zimním období se do obory<br />

dostává černá zvěř, kterou láká potrava<br />

předkládaná zvěři v oboře. Černá<br />

zvěř z okolí se dostává do obory průchody,<br />

které si vytváří pod pletivem<br />

oborního plotu. Nemělo by smysl<br />

snažit se tyto průnikové cesty uzavírat,<br />

nebo černá zvěř by si průchod<br />

vytvořila někde opodál a došlo by jen<br />

k většímu poškození plotu. V některých<br />

případech se využívají tyto průchody<br />

jako místo k ulovení černé<br />

zvěře.<br />

Při stavbě obory bylo oploceno<br />

zimní stávaniště jelenů, stahujících se<br />

do východní části obory, a byl zde<br />

připraven dostatečný počet polí a luk<br />

pro pastvu zvěře. Díky tomu není<br />

znám žádný případ úhynu zvěře,<br />

která by podlehla stresu z uzavření či<br />

nedostatku prostoru při migračním<br />

způsobu života.<br />

O vhodnosti spojení chovu jelení<br />

a mufloní zvěře v oboře Židlov se do<br />

dnešní doby vede diskuse.<br />

Problémem oborního chovu se<br />

může stát v budoucnosti velký civilizační<br />

tlak na oboru. Zřízení původně<br />

zamýšlené klidové zóny pro zvěř na<br />

rozloze odpovídající asi jedné čtvrtině<br />

plochy obory a představa omezení<br />

vstupu do obory v určitých ročních<br />

obdobích nebo v lovecké sezóně<br />

nesplnily očekávání. Zákaz vstupu,<br />

který byl instalován po hranici klidové<br />

zóny, nebyl respektován a označení<br />

se postupem času ztratila. Klidu<br />

zvěře nepřidávají cyklotrasy, které<br />

křižují oboru. Nejenže cyklisté nerespektují<br />

dodržování klidu při projíždění<br />

oborou, ale snaží se zajíždět i do<br />

těch nejméně přístupných míst.<br />

Možná by bylo dobré usměrnit<br />

v budoucích letech projíždění cyklistů<br />

pouze jednou cyklostezkou, popřípadě<br />

posoudit vhodnost umístění<br />

cyklotras mimo oborní zařízení.<br />

Velmi významným rušivým faktorem<br />

je nepovolený sběr shozů v jarním<br />

období. V této době, kdy je snaha přilákat<br />

maximální množství jelenů ke<br />

krmelištím, cestují oborou desítky<br />

sběračů shozů z širokého okolí a zvěř<br />

dokonale rozhánějí. V určitém období<br />

se stalo problémem obory Židlov<br />

také pytláctví v nočních hodinách.<br />

Vzhledem k tomu, že obora je volně<br />

přístupná na pěti místech, není snadné<br />

se s tímto problémem vyrovnat.<br />

Zřízením obory Židlov uskutečnily<br />

VLS ČR, s. p., významný krok<br />

k udržení jelení populace v oblasti<br />

mezi Ralskem a Bezdězem, kde tato<br />

zvěř má své historické místo. Mimo<br />

oborní chovy se snaží zaměstnanci<br />

VLS soustavným loveckým tlakem<br />

uvést stavy zvěře do souladu se stavy<br />

normovanými.<br />

redakce<br />

(na základě referátů ing. J. Janoty,<br />

VLS ČR, s. p., na seminářích v roce 2004<br />

dnešních dnů se dochovala jen tato<br />

jediná. Od stromu je široký rozhled<br />

na Dokskou nivu.<br />

Na Liberecku nás zaujmou následující<br />

krásné stromy:<br />

Jedle Veroniky Lahrové v Šindelovém<br />

dole v Jizerských horách<br />

s obvodem 363 cm, výškou 45<br />

m a stářím 200 let. Když při putování<br />

po Jizerských horách ze severní<br />

strany při silnici Hejnice – Smědava<br />

odbočíte u Sedmitrámového mostu<br />

a budete stoupat podél Šindelového<br />

potoka po zelené turistické značce,<br />

budete si moci pod tímto stromem<br />

odpočinout a přečíst si pamětní<br />

tabulku s kratičkou pověstí na<br />

základě skutečné události. (Jizerské<br />

hory jsou známy množstvím památníčků<br />

obětem v horách z různých<br />

důvodů, od loupežných přepadení<br />

po nešastné události. Dočíst se<br />

o nich můžete v knihách Miroslava<br />

Nevrlého.)<br />

Lípa v Kotli je mimořádný strom<br />

nejen svým obvodem 939 cm, výškou<br />

33,5 m a stářím 870 let, ale také<br />

velikostí dutiny (12 m 3 , prostor pro<br />

20 osob) a pověstí. V jejím blízkém<br />

sousedství již roste další významná<br />

lípa s obvodem 520 cm, výškou 23<br />

m a stářím asi 300 let. Od stromů je<br />

krásný výhled na jižní stráně Ještědského<br />

masivu.<br />

Hladový buk v Dětřichovci u Nového<br />

Města pod Smrkem s obvodem<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


TISÍCILETÁ LÍPA v Kotli<br />

555 cm, výškou 27 m, stářím 250<br />

let. Roste v rohu lesíka poblíž zříceného<br />

bývalého kostela sv. Jakuba.<br />

Má mohutný svalcovitý kmen se<br />

silnými kořenovými náběhy; větví<br />

se dynamicky do bohatě členěné<br />

rozsochaté koruny. Je v dobrém<br />

zdravotním stavu, v úrodných<br />

rocích obdaří své okolí množstvím<br />

chutných bukvic, které dříve v chudých<br />

rodinách nahrazovaly oříšky.<br />

Linda v Raspenavě (topol bílý)<br />

s obvodem 515 cm, výškou 27 m<br />

a stářím 160 let. Roste v obci Raspenava,<br />

táhnoucí se podél říčky<br />

Smědé, ve farní zahradě při secesním<br />

kostele Nanebevzetí Panny<br />

Marie. Raspenava je stará obec,<br />

Do některých úseků dějin se soustř<strong>eu</strong>je<br />

řada nepříznivých událostí.<br />

Rakousko, finančně zcela vyčerpané<br />

protinapoleonskými válkami, vyhlásilo<br />

v březnu 1811 státní bankrot,<br />

všechny úspory byly znehodnoceny,<br />

a v témže roce byla u nás velká neúroda.<br />

Od ledna 1812 byl po celé<br />

zemi hlad. Staré přísloví říká: Na<br />

Hromnice o hodinu více - půl krajíce,<br />

půl píce. Tentokrát to však nebylo od<br />

února, ale již od prosince, a nasycení<br />

pro rodiny nebylo ani poloviční. Píce<br />

také nebyla, a dobytku, aby nebučel<br />

hlady, se dávaly staré slaměné došky<br />

ze střech. Nebylo ani za co nakoupit.<br />

A další rok zase hlad. V létě 1813<br />

Napoleonova vojska jako předzvěst<br />

bitvy u Lipska obsadila Liberec a spížovací<br />

oddíly pročesávaly vesničky<br />

i samoty a násilím braly vše k nasycení<br />

vojska. I poslední krávu z chléva,<br />

i poslední slepici z kurníku, kterou<br />

chránil hospodář se sebezapřením i za<br />

cenu hladu celé rodiny jako základ<br />

dalšího hospodaření.<br />

Rašovka je víska na hřebenu Ještědu,<br />

směřujícím jihovýchodně na<br />

Hodkovice nad Mohelkou. Jméno<br />

Rašovka je od německého „rasch“ -<br />

rychlý, obratný. Tací zřejmě museli<br />

být místní dřevorubci na svazích Ještědu.<br />

Na jednu stranu od Rašovky je<br />

Ještědská kotlina, zemědělsky chudá,<br />

na druhou nebohaté Podještědí.<br />

Rašovka, ležící 300 metrů nad nimi,<br />

prožívala každou neúrodu o to silněji.<br />

V chaloupce nad cestou pečovala<br />

babička o své tři vnučky - sirotky:<br />

Alžbětu, která byla nejchytřejší,<br />

Johanku, dítě ze všeho šastné, a nejmladší<br />

Markétu, která byla líbezná<br />

jako obrázek. Když přišla doba nouze<br />

a hladu, snažila se babička ze všech<br />

sil, aby přežily. Slýchávala, že<br />

v dobách hladomoru lidé jedli kořínky,<br />

mechy, kůru i listí.<br />

SBB<br />

TOPOL BÍLÝ v Raspenavě<br />

patřila do Valdštejnova panství.<br />

Byla v těch dobách známa hamry na<br />

výrobu železa a zbraní pro jeho vojska.<br />

Šimonova borovice (borovice lesní)<br />

v úpadu severozápadně od obce<br />

Soběslavice, s obvodem 330 cm,<br />

výškou 18 m a stářím 200 let,<br />

Buk u Šolcáku (buk lesní) u hájovny<br />

za hrází rybníka zvaného Šolcův při<br />

silnici Raspenava – Oldřichov<br />

v Hájích, s obvodem 687 cm, výškou<br />

30 m a odhadovaným stářím<br />

250 let. Buk je skutečně mimořádný<br />

svým vysokým rovným kmenem.<br />

Ještědský klen – jeden z nejvýše<br />

položených stromů tohoto druhu<br />

výjimečných rozměrů. Roste na<br />

Javory mají v sobě cosi sladkého,<br />

jejich květy opylují včely, listí chutná<br />

zvěři i kozám a dokonce červotoči<br />

dávají přednost javorovému dřevu.<br />

Tak chodívala babička na jaře, když<br />

vypučely první lístky, na větvičky klenu.<br />

Listí otrhala, zbavila řapíků a spařila<br />

vodou. Listy rozsekala nožem,<br />

malinko osolila, a to bylo jediné jídlo,<br />

které mohla dát holčičkám k najedení<br />

dosyta. Javory je zachránily.<br />

Příští rok na jaře jako poděkování<br />

i jako pojistku před hladovým rokem<br />

někdy v budoucnosti vysadila<br />

babička s vnučkami na louce vedle<br />

chaloupky čtyři kleny. Stromečky<br />

však daly příliš blízko sebe, takže<br />

srostly. Chaloupka v roce 1845 vyhořela<br />

a na jejím místě bylo postaveno<br />

úhledné stavení čp. 20, které s javorem<br />

dosud vytváří pozoruhodnou<br />

harmonii.<br />

Ještědský klen je čtyřkmenný,<br />

obvod kmene, který je pravděpodobně<br />

srostlicí čtyř kmenů, je 639 cm.<br />

Výška stromu je 24 m, šířka koruny<br />

20 m. Je to druhý největší klen<br />

v našem státě (největší je Velký javor<br />

u Věstoňovic v okrese Třebíč,<br />

s obvodem 830 cm a stářím 600 let,<br />

který je však již desítky let živoucím<br />

torzem bez původní koruny). Ještědský<br />

klen je krásně a bohatě větvený.<br />

Je zdravý. Roste v nadmořské výšce<br />

615 m. Jeho stáří se blíží ke dvěma<br />

stům let. Nedaleko rostou dva mohutné<br />

jasany s obvody 387 a 398 cm.<br />

Jak Ještědský klen najdete? Na<br />

turistické mapě KČT 1 :50 000 č. 20-<br />

21 Jizerské hory a Frýdlantsko v mapovém<br />

sektoru F1 sledujte modrou<br />

turistickou značku přes Hlubocký<br />

hřbet a Rašovský hřbet až do místa,<br />

kde přetíná silnici Liberec - Český<br />

Dub. Od křížení se silnicí je klen asi<br />

BUK ŠOLCÁK<br />

Ještědském hřebeni u horské silničky,<br />

vedoucí z Českého Dubu do<br />

Liberce, při turistické cestě z Ještědu<br />

do Hodkovic.<br />

Jablonecko, oblast známá sklářským<br />

průmyslem, který zde vznikl díky<br />

bohatým zásobám dřeva, má tyto<br />

mimořádné stromy:<br />

Jizerský javor (javor klen) v horské<br />

dnes rekreační obci Horní Polubný<br />

u hotelu Sport má obvod 537 cm,<br />

výšku 22 m, stáří 360 let, roste<br />

v nadmořské výšce 780 m a je uváděn<br />

jako největší javor severních<br />

Čech. Je vystaven tvrdým zimním<br />

podmínkám, a proto je jeho koruna<br />

zpevněna táhly před rozlomením.<br />

Protože roste na křižovatce při dosti<br />

JEŠTĚDSKÝ KLEN<br />

50 m zpět, tzn. k severozápadu.<br />

Zůstaňte chvíli u mohutného<br />

čtyřkmenného javoru, načerpejte<br />

z něho sílu, potěšte se upraveným<br />

STAROSTŮV DUB, Jablonec -<br />

Mšeno foto: Ing. Pavel Kyzlík<br />

rušné horské silnici ošetřované<br />

i chemicky, není již jeho zdravotní<br />

stav nejlepší.<br />

Starostův dub s obvodem 524 cm,<br />

výškou 22 m a stářím 300 let roste<br />

při hlavní dopravní spojnici<br />

v Jablonci nad Nisou – Mšeně.<br />

Býval ve středu tehdy samostatné<br />

obce. Pamatuje začátky jejího prudkého<br />

rozvoje, byl i jejím symbolem<br />

na starostově razítku. Pamatuje<br />

stavbu sklárny ve Mšeně, dnes již<br />

zcela zaniklé, a stavbu Jablonecké<br />

přehrady po katastrofálních povodních<br />

v 90. letech devatenáctého století,<br />

i přestavbu obce v novodobé<br />

sídliště se všemi klady i zápory.<br />

Zlatá lípa ve Zlaté Olešnici s obvodem<br />

686 cm, výškou 23 m, stářím<br />

300 let, rostoucí nad potokem Zlatník,<br />

v místech, kde se do 17. století<br />

rýžovalo zlato.<br />

Vybráno z příspěvku<br />

Ing. Pavla Kyzlíka<br />

a Mgr. Ivy Kubátové<br />

okolím (jen informační tabulka<br />

chybí) a projděte se směrem k sedlu.<br />

Krásné rozhledy na Jizerské hory,<br />

Krkonoše, Český ráj, Podještědí až<br />

k Bezdězu a Ralsku jsou uklidňující.<br />

Ing. Pavel Kyzlík<br />

JEŠTĚDSKÝ KLEN<br />

s autorem článku<br />

LIBERECKO - STROMY<br />

17


AKCE<br />

Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo<br />

CERTIFIKÁT FSC<br />

Sdružení obecních a soukromých<br />

lesů Svitavy získalo jako historicky<br />

první skupina vlastníků lesů v ČR<br />

prestižní certifikát FSC. Ten garantuje<br />

vysokou úroveň lesního hospodaření<br />

v souladu s ekologickými, ekonomickými<br />

a sociálními kritérii mezinárodního<br />

systému lesní certifikace<br />

FSC. Sdružení vlastníků obecních<br />

a soukromých lesů Svitavy má nyní<br />

11 členů s celkovou výměrou lesa<br />

1324 ha. Největšími vlastníky ve skupině<br />

jsou Městské lesy Březová nad<br />

Svitavou (200 ha) a obec Karle (201<br />

ha).<br />

U příležitosti získání certifikátu<br />

FSC Sdružením obecních a soukromých<br />

lesů Svitavy proběhla v pátek<br />

5. 11. 2004 exkurze na certifikované<br />

majetky na Svitavsku. Akce se<br />

zúčastnila zájmově pestrá skupina 26<br />

osob. Mezi nimi byli majitelé certifikovaných<br />

majetků, zástupci veřejné<br />

správy, správci lesních majetků,<br />

nevládních organizací i nezávislí<br />

odborníci.<br />

Přítomné uvítal v Brněnci starosta<br />

obce, který stručně zhodnotil dosavadní<br />

význam certifikace lesů.<br />

Uvedl, že certifikace je významná<br />

z hlediska prestiže obcí, podílí se na<br />

rozvíjení trvale udržitelného života.<br />

Hlavní slovo patřilo správci certifikovaných<br />

lesních majetků, Ing. Milanu<br />

Hronovi, který poděkoval především<br />

starostům - většinovým vlastníkům<br />

certifikovaných lesů, bez nichž by<br />

nebylo možné nastartovat proces<br />

certifikace FSC. Zmínil se rovněž<br />

o otevřenosti celého systému a možnosti<br />

vstupu dalších subjektů do skupinové<br />

certifikace. V úvodním bloku<br />

se představili také partneři projektu -<br />

Heinrich Böll Stiftung a Nadace<br />

Partnerství. Přivítání v kulturním<br />

domě uzavřel Ing. Jiří Schneider<br />

z FSC ČR stručným seznámením<br />

s procesem certifikace a s jednotlivými<br />

principy standardů FSC a ředitel<br />

FSC ČR Mgr. Michal Rezek, který<br />

zdůraznil význam skupinové certifikace<br />

malých lesů na Svitavsku jako<br />

modelu pro obdobné projekty.<br />

Stěžejní část programu exkurze<br />

byla věnována prohlídce vybraných<br />

lesních ploch pod vedením Ing. Milana<br />

Hrona, odborného lesního hospodáře.<br />

Na plochách se živě diskutovalo<br />

o způsobu hospodaření v návaznosti<br />

na standardy FSC a ekonomické<br />

a sociální dopady hospodaření.<br />

Skupinová certifikace umožňuje<br />

zapojení libovolného počtu menších<br />

lesních podniků do certifikace FSC.<br />

Je vhodná především pro menší soukromé<br />

a obecní lesy. Skupinová certifikace<br />

snižuje vlastníkům náklady na<br />

pořízení certifikátu a je otevřená pro<br />

přistoupení dalších vlastníků lesů,<br />

kteří se zaváží hospodařit podle požadavků<br />

certifikačního systému FSC.<br />

O certifikované dřevo ze Svitav již<br />

projevilo zájem několik zpracovatelů,<br />

kteří vyrábějí dřevěné výrobky na<br />

vývoz do zemí západní Evropy.<br />

Z iniciativy dřevozpracujících<br />

podniků Carman, a. s., Uničov a Morava<br />

Wood Products s.r.o a nevládní<br />

organizace FSC ČR proběhla dne 20.<br />

října 2004 v hotelu Zámek ve Velké<br />

Bystřici u Olomouce konference<br />

o certifikaci FSC v lesním hospodářství<br />

a dřevozpracujícím odvětví.<br />

Konference se mimo jiné zúčastnili<br />

představitelé českých a slovenských<br />

státních lesů, akciových společností<br />

HLDS, a. s., a Slovwood, a. s., Ministerstva<br />

zemědělství ČR, ÚHUL,<br />

odborů, lesních a dřevozpracujících<br />

podniků, nevládních ekologických<br />

organizací a certifikačních firem.<br />

Michael Spencer, ředitel oddělení<br />

marketingu a komunikace mezinárodních<br />

centra FSC v Bonnu, spolu<br />

s Michalem Rezkem, ředitelem české<br />

pobočky FSC ČR, představili systém<br />

FSC, jeho rozšíření ve světě a v ČR.<br />

Následně proběhlo představení společnosti<br />

Carman, a.s., Uničov, která<br />

zažádalo o certifikát FSC pro své<br />

3 provozy. Společnost se zabývá pilařskou<br />

výrobou, stavebně truhlářskou<br />

výrobou a výrobou dřevěných<br />

montovaných staveb.<br />

Odpoledne byl představen projekt<br />

certifikace dvou lesních podniků,<br />

Dr. Pio Kinský dal Borgo - Správa<br />

hospodaření a Městské lesy Volary,<br />

v souvislosti s terénním testováním<br />

českých národních standardů FSC<br />

a potřebou uspokojení poptávky po<br />

certifikovaném dřevě z ČR. Poté proběhlo<br />

veřejné slyšení k projektu<br />

a velmi zajímavá debata nejen o budoucnosti<br />

certifikace FSC v ČR, ale<br />

i celkovém směřování lesnickodřevařského<br />

sektoru a roli certifikace<br />

při propagaci dřeva jako přírodní<br />

obnovitelné suroviny.<br />

Michal Rezek<br />

KONFERENCE o FSC<br />

ve Velké Bystřici 20.10. 2004.<br />

Michael Spencer, ředitel<br />

oddělení marketingu a komunikace<br />

mezinárodních centra FSC<br />

v Bonnu, prezentoval stav certifikace<br />

FSC a aktivity organizace<br />

Forest Stewardship Council<br />

Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka<br />

Stalo se již tradicí, že se na sklonku<br />

roku pořádá vrcholná kynologická<br />

soutěž. Memoriál Miloše Doubka<br />

jsou dvoudenní zkoušky honičů,<br />

během kterých musí psi prokázat<br />

dobrou připravenost k práci v terénu<br />

i k práci se zvěří. V letošním roce byl<br />

memoriál uspořádán v krásném prostředí<br />

křtinských lesů. Zorganizoval<br />

jej OMS Blansko, Basset klub ČR za<br />

podpory Školního lesního podniku<br />

MZLU v Brně. Za nepříznivého<br />

počasí se ve dnech 16. a 17. října<br />

2004 sešlo jedenáct myslivců-kynologů<br />

se svými svěřenci, aby prokázali,<br />

že jsou hodni ocenění při těchto<br />

významných zkouškách.<br />

Memoriál provází od samého<br />

počátku i důsledné dodržování mysliveckých<br />

tradic. Tak i letos se na<br />

zahájení rozezněly Dykovy signály<br />

před nastoupeným sborem zkušených<br />

rozhodčích i početnou koronou, která<br />

přišla podpořit své přátele, vůdce<br />

s jejich čtyřnohými pomocníky.<br />

Povzbuzením pod tmavou deštivou<br />

oblohou bylo také úvodní slovo ředitele<br />

ŠLP Ing. Jaroslava Martínka,<br />

CSc. Prvním zkušebním dnem byla<br />

naháňka na černou zvěř, kdy se psům<br />

podařilo roztrhat tlupu černé zvěře,<br />

kterou pronásledovali vstříc střelcům.<br />

Navzdory špatné viditelnosti mezi<br />

provazy deště a nízkou mlhou byly na<br />

výřadu dva kusy černé. Práce psů<br />

mohla být objektivně posouzena,<br />

jejich připravenost zhodnocena<br />

i v náročných podmínkách. Druhý<br />

den se počasí umoudřilo, vysvitlo<br />

dokonce sluníčko a odpočatí psi<br />

pokračovali v plnění disciplín. Zvláště<br />

dobrou práci předvedli při dohledávaní<br />

zvěře na pobarvené stopě, která<br />

musí být pod dohledem rozhodčích<br />

připravena mnoho hodin předem.<br />

Všichni psi prokázali své vrozené<br />

nosové schopnosti i ochotu k práci<br />

pod vedením svých pánů.<br />

Nadešla chvíle s napětím očekávaná<br />

a na tvářích všech přítomných<br />

se zračila přes únavu hlavně spokojenost<br />

z dobře dokončených zkoušek.<br />

Vítězem se stal pes jagdterier<br />

FARGO Vakuc, vedený panem Václavem<br />

Kučerou, s počtem 196 bodů.<br />

Se stejným počtem bodů se umístila<br />

fena AFRA z Krhova, border terier,<br />

vedená JUDr. Jaroslavem Řezníčkem.<br />

Třetí se zadáním titulu diviačiar<br />

byla fena jezevčíka drsnosrstého<br />

ASTA z Nárožnova dvora, vedená p.<br />

Milanem Nárožným. Všichni tito psi<br />

obdrželi titul CATS. Tento titul byl<br />

rovněž udělen feně basset hounda<br />

Fidji od Desinky, s vedoucím p. Stanislavem<br />

N<strong>eu</strong>manem. Je dobré si<br />

uvědomit a připomenout, že tak<br />

náročné dvoudenní zkoušky přináší<br />

nesmírnou organizační zátěž, při<br />

které obstojí jen zodpovědní lidé,<br />

jakými po celá léta jsou pan Karel<br />

Žák a Josef Zavadil z OMS Blansko.<br />

Obětavou pomocí pracovníků ŠLP<br />

Křtiny se podařilo překonat nepřízeň<br />

počasí a s dobrým pocitem i náladou<br />

ukončit IV. ročník memoriálu velkého<br />

přítele přírody, myslivosti a kynologie<br />

pana Miloše Doubka. Čest jeho<br />

památce!<br />

Ivo Klouda<br />

18<br />

VÍTĚZ memoriálu Miloše Doubka pes FARGO VAKUC,<br />

vedoucí pan Václav Kučera <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


Výstava EUROFOREST <strong>2005</strong> v novém stylu<br />

Proti předcházejícím deseti ročníkům<br />

dochází k zásadní změně<br />

v umístění a koncepci výstavy<br />

Euroforest <strong>2005</strong>. Podobně jako<br />

v Německu, Rakousku a skandinávských<br />

zemích, rozhodli jsme se od<br />

příštího roku umístit výstavu tam<br />

kam patří, tj. do lesa.<br />

Vybrali jsme lokalitu na okraji<br />

Prachatic, vzdálenou od centra cca<br />

3 km směrem na Český Krumlov,<br />

poblíž lázní Svaté Markéty. Na tříkilometrovém<br />

okruhu v lesních porostech<br />

bude možno prezentovat technologie<br />

určené do lesních kultur, tyčovin,<br />

mladých porostů až po mýtní<br />

porosty. Vznikne tím možnost předvést<br />

přímo v lese technologie od<br />

zakládání kultur a přípravy ploch pro<br />

výsadbu přes výchovné zásahy až po<br />

moderní metody těžby, manipulace<br />

a zpracování dřeva. Skladba porostu<br />

a výběr ploch by měly odpovídat<br />

požadavku na širokou rozmanitost<br />

a kapacitu.<br />

Přilehlá nezalesněná plocha je<br />

určena pro exponáty, které nebudou<br />

předváděny v provozu, například pro<br />

výrobce malé mechanizace a techniky,<br />

lesnické instituce, zástupce vlastníku<br />

a obhospodařovatelů lesa atd.<br />

Věříme, že tato zásadní změna<br />

v koncepci výstavy, kterou již několik<br />

let lesnická veřejnost a vystavovatelé<br />

požadovali, přinese obecně zvýšený<br />

zájem.<br />

Příprava 11. ročníku Euroforestu<br />

je v plném proudu nejenom ze strany<br />

pořadatelů, ale i za výrazné podpory<br />

města Prachatice a celého šumavského<br />

regionu.<br />

Po dořešení některých technických<br />

náležitostí získáte podrobné<br />

informace na www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />

v průběhu ledna <strong>2005</strong>, případně vám<br />

je zašleme poštou.<br />

Edvard Janauer<br />

Další informace:<br />

EUROFOREST CZ, s.r.o.<br />

V nových domcích 401/2,<br />

102 00 Praha 10,<br />

Tel: +420 603 526 038,<br />

Fax: +420 272 704 256<br />

E-mail: janauer@<strong>eu</strong>roforest.cz<br />

www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />

XI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ LESNICKÉ VÝSTAVY<br />

EUROFOREST <strong>2005</strong><br />

NEJVĚTŠÍ VÝSTAVA S VŮNÍ LESA<br />

14.- 16.9. <strong>2005</strong> Prachatice<br />

Poprvé v lesních porostech<br />

a na přilehlých nezalesněných plochách<br />

EUROFOREST CZ spol. s r. o., V nových domcích 2/401, 102 00 Praha 10<br />

tel./fax 2 7270 4256, mobil 603 526 038, e-mail: janauer@<strong>eu</strong>roforest.cz, web: www.<strong>eu</strong>roforest.cz<br />

SKUPINA PŘEDNÁŠEJÍCÍCH<br />

Tak zněl název odborného semináře,<br />

který uspořádalo 9. prosince<br />

2004 v Havlíčkově Brodě pod záštitou<br />

úseku lesního hospodářství MZe<br />

ČR Sdružení lesních školkařů ČR.<br />

Seminář, kterému bylo přítomno na<br />

130 účastníků, byl určen lesnické<br />

veřejnosti, zabývající se nakládáním<br />

se sadebním materiálem lesních dřevin<br />

a oborovým specialistům lesnického<br />

výzkumu a školství.<br />

Potřeba odstranit rozpory bránící<br />

dosažení shody našich právních norem<br />

s normami EU byla hlavním podnětem<br />

k vydání zákona č. 149/2003<br />

Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem<br />

lesních dřevin, a následně pak<br />

jeho prováděcí vyhlášky č. 29/2004<br />

Sb. Dílčí aplikační n<strong>eu</strong>jasněnosti<br />

některých ustanovení těchto právních<br />

předpisů a především nedostatečná<br />

konkretizace přechodového období<br />

však vyvolává řadu problémů a spekulací.<br />

Zástupci lesních školkařských<br />

subjektů je upozorňováno na některá<br />

SBB<br />

Aktuální problémy lesního<br />

školkařství České republiky<br />

zákonná ustanovení, která jsou v reálném<br />

školkařském provozu nesplnitelná<br />

či mají vážný negativní dopad na<br />

jejich ekonomiku hospodaření.<br />

K předmětné problematice na semináři<br />

vystoupili mimo jiné i pracovníci<br />

úseku lesního hospodářství MZe ČR<br />

Ing. Jiří John, Dr. Ing. Miroslav Kubů<br />

a Ing. Miroslav Řešátko, CSc., kteří<br />

i odpovídali na dotazy.<br />

Záměrem semináře bylo i přijetí<br />

stanoviska k základním problémům<br />

v lesním školkařtví. Z jeho textu<br />

redakce vybrala tyto nejdůležitější<br />

pasáže:<br />

„Trh s produkty lesních školek je<br />

značně specifický a svým tržním prostorem<br />

limitovaný. Školkařské podnikatelské<br />

subjekty jsou kromě toho<br />

vystaveny značným rizikům vyplývajícím<br />

z působení vlivů počasí, cykliky<br />

semenných roků jednotlivých lesních<br />

dřevin a také výskytu celé řady nově<br />

se objevujících chorob a škůdců na<br />

sadebním materiálu či osivu. Pro lesní<br />

školkařtví však prakticky neexistuje<br />

možnost čerpání ekonomických podpůrných<br />

stimulů v podobě dotačních<br />

titulů, podpůrných ekonomických<br />

programů, či možností využití finančních<br />

náhrad za vzniklé nezaviněné<br />

škody. Ve srovnání s okolními zeměmi<br />

se proto naše lesní školkařtví<br />

dostává technicky a technologicky na<br />

obecně klesající úroveň. Jako žádoucí<br />

se jeví zařazení lesních školkařských<br />

subjektů do kategorie „vlastníků lesa“<br />

s možností přístupu k některým dotačním<br />

titulům.“<br />

„Lesní školkařtví je považováno<br />

za činnost, která má pro vlastníky lesů<br />

především službový charakter. Uznané<br />

zdroje osiva jsou však v rukou<br />

vlastníků lesů a osivo lesních dřevin<br />

z těchto zdrojů se tak stává nejen strategickým<br />

materiálem, ale i nástrojem<br />

k možnosti ovlivňování rozvoje či<br />

útlumu školkařských podnikatelských<br />

subjektů. Je proto potřebné zjednodušit<br />

evidenční a povolovací systém<br />

k možnosti nákupu lesního osiva od<br />

vlastníků a v těch případech, kdy<br />

vlastníkem zdroje osiva je stát, postupovat<br />

formou nabídky osiva lesních<br />

dřevin k prodeji lesním školkařským<br />

subjektům.“<br />

„Po podrobné analýze jednotlivých<br />

ustanovení zákona č. 149/2003<br />

Sb. a projednání problematiky na<br />

řadě odborných jednání je evidentní,<br />

že je plně žádoucí znění předmětného<br />

zákona, ve smyslu možnosti jeho<br />

reálného naplnění, novelizovat.“<br />

Připravila -red-<br />

Manažér Sdružení lesních školkařů<br />

Ing. Vladimír FOLTÁNEK<br />

zahajuje seminář<br />

Ing. Jiří MATĚJÍČEK, CSc.,<br />

při svém vystoupení<br />

19


PROJEKTY<br />

20<br />

Nejkrásněji se za uplynulým<br />

rokem otáčí Liborův DANĚK<br />

a dělá za ním definitivní tečku<br />

Více než 1,5 miliónu korun rozdělila<br />

Nadace Partnerství na 14 projektů<br />

ekologických nevládních organizací<br />

v podzimním grantovém kole svého<br />

Základního grantového programu.<br />

Spolu s jarními granty se jedná dohromady<br />

o téměř 3,5 miliónu korun.<br />

V Základním grantovém programu<br />

podporuje Nadace Partnerství<br />

inovativní projekty, které přinášejí<br />

nová řešení problémů, a mohou sloužit<br />

jako modelové příklady. Podpora<br />

je otevřená všem aktivitám směřujícím<br />

k řešení lokálních i celostátních<br />

Bavorské státní lesy v posledních<br />

letech procházejí rozsáhlým systémem<br />

změn a opatření. Co bylo jejich<br />

příčinou? Na rozdíl od jiných organizací<br />

pověřených obhospodařováním<br />

státních lesů v zemích EU, které zajišují<br />

zejména ekonomickou a mimoprodukční<br />

(tj. ekologickou a společenskou)<br />

funkci lesa, mají Bavorské<br />

státní lesy za úkol zabezpečovat<br />

i funkci poradenskou vůči malým<br />

vlastníkům lesa a tzv. funkce výsostné,<br />

spočívající především v organizaci<br />

a schvalování projektových řízení,<br />

stejně jako v odborném dozoru nad<br />

lesy, respektive jejich kontrole. Toto<br />

neprofitující a administrativou vysoce<br />

zatížené nadstandardní poslání<br />

bavorských státních lesů bylo spolu<br />

s rozvětvenými strukturami jejich<br />

správního aparátu předmětem dlouhotrvajících<br />

odborných diskusí, které<br />

vyústily v reformu systému správy<br />

státního lesa. Není bez zajímavosti,<br />

že Bavorské státní lesy měly zhruba<br />

dvojnásobný počet zaměstnanců na<br />

Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii<br />

Rok sešel s rokem, a naše „miminko“<br />

webík pomalu oslaví svoje<br />

1. narozeniny a máme radost, že se<br />

n<strong>eu</strong>stále těší vašemu n<strong>eu</strong>tuchajícímu<br />

zájmu. O tom přesvědčivě vypovídá<br />

počítadlo návštěv, které se přehouplo<br />

přes n<strong>eu</strong>věřitelných a neočekávaných<br />

19 000 (!) přístupů téměř ze 35 zemí<br />

světa … Nejkrásněji se myslím za<br />

uplynulým rokem opravdu otáčí<br />

daněk kolegy Libora a dělá za ním<br />

definitivní tečku. Už dnes víme, že se<br />

zcela určitě máte na co těšit i v roce<br />

příštím a snad budou všichni patroni<br />

environmentálních problémů.<br />

Jedním z projektů, podpořených<br />

na podzim 2004, byl například projekt<br />

Společnosti přátel přírody z Liberce,<br />

občanského sdružení, které se snaží na<br />

Ještědském hřebenu iniciovat vznik<br />

budoucího pralesa na místě dnešní<br />

smrkové monokultury. Projekt sdružení<br />

Oživení se zase zaměřuje na šetrná<br />

řešení naléhavého problému pražské<br />

dopravy. Mezi další témata, kterým se<br />

budou projekty věnovat, patří kampaně<br />

podporující vyhlášení oblastí soustavy<br />

chráněných území Natura 2000,<br />

Bavorské státní lesy procházejí rozsáhlou reformou<br />

každých 1000 ha lesa, a to při personálních<br />

nákladech, které jsou na<br />

osobu až o 450 % vyšší než u LČR.<br />

Příčina pro nutné změny spočívala<br />

především v nastavení udržitelného<br />

státního rozpočtu bez dluhů, jehož<br />

důležitou součástí je i efektivně fungující<br />

státní správa. To platí také pro<br />

lesní hospodářství, které musí kromě<br />

zabezpečování základního poslání<br />

lesa garantovat i takové hospodářské<br />

výsledky, které odpovídají možnostem<br />

ekonomického využití lesa<br />

v majetku státu. Bavorské státní lesy<br />

přitom dosahují již šestým rokem<br />

pozitivního hospodářského výsledku.<br />

Jejich průměrný zisk dosahoval<br />

v roce 2002 - 2003 cca 1 EURO / m 3<br />

těžby dříví, což jsou téměř identické<br />

hodnoty, vykazované státním podnikem<br />

Lesy ČR.<br />

Z výše uvedených důvodů se<br />

Bavorská ministerská rada v březnu<br />

2004 usnesla na zavedení konkrétních<br />

realizačních kroků, kterými jsou<br />

zejména:<br />

fotografie i přírody stát na naší straně,<br />

ale zároveň očekáváme, že se<br />

v mnohem větší míře zapojíte do jeho<br />

nové podoby, kdy bychom rádi dali<br />

mnohem větší prostor všem fotografům<br />

přírody v nové rubrice „u nás na<br />

návštěvě“. Dovolte nám, abychom<br />

vám všem popřáli krásné, ničím<br />

a nikým nerušené vánoční svátky,<br />

pod stromečkem splněná vaše tajná<br />

přání a po celý příští rok jen to nejlepší<br />

světlo na vašich toulkách při<br />

zachycování krás přírody po celém<br />

světě! Chceme Vás také upozornit na<br />

novelizaci lesního zákona, průzkum<br />

povodňových zábran v povodí Berounky<br />

či obnovení pastvy jakožto tradičního<br />

hospodaření v malé šumavské<br />

obci Těchonice.<br />

V dalších svých speciálních programech<br />

Nadace Partnerství podporuje<br />

různá témata ochrany přírody<br />

a trvale udržitelného rozvoje - od<br />

energetických alternativ přes obnovu<br />

veřejných prostranství a výsadbu stromů<br />

až po zklidňování dopravy.<br />

V posledních letech rozdělila Nadace<br />

Partnerství granty v celkové hodnotě<br />

1. Státní lesy budou do budoucna<br />

obhospodařovány samostatným,<br />

na hospodářství zaměřeným podnikem<br />

v právní formě „ústavu veřejného<br />

práva“. Tento podnik dostane<br />

jasnou podnikově-hospodářskou<br />

strukturu a odpovídající podnikatelský<br />

prostor.<br />

2. Základní zákonné principy (např.<br />

příkladné obhospodařování státního<br />

lesa) zůstanou nezměněny.<br />

3. Stát je nadále jediným vlastníkem<br />

podniku.<br />

4. Funkci poradenskou, projektovou<br />

a kontrolní převezmou Úřady pro<br />

zemědělství a lesnictví.<br />

Nejedná se tedy o privatizaci, ale<br />

o reformu správního aparátu, který<br />

má hospodařit podle zásad volného<br />

konkurenčního trhu. Zákon pro ustanovení<br />

podnikatelského subjektu<br />

„Bayerische Staatsforsten,“ pověřeného<br />

obhospodařováním státních<br />

lesů, byl schválen v září 2004. Jeho<br />

založení je plánováno k 1. 7. <strong>2005</strong>.<br />

Podniková centrála bude zřízena<br />

Mezinárodní projekt lesní pedagogiky<br />

stále trvající možnost stát se oficiálním<br />

partnerem webíku, a tím umístit<br />

Vaše logo či logo Vaší firmy na titulní<br />

stránku. Případné návrhy zasílejte<br />

na kteroukoliv naší kontaktní adresu.<br />

Za „webík“<br />

www.naturphotogallery.com<br />

Vaši Jan Veber a Libor Votoček -<br />

veber.jan@seznam.cz<br />

a livot@atlas.cz<br />

Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty<br />

mezi 15-20 milióny ročně.<br />

Hlavním mottem Základního<br />

grantového programu Nadace<br />

Partnerství je zájem lidí o životní prostředí.<br />

Podporujeme projekty, které<br />

obsahují silný prvek občanské aktivity<br />

a angažovanosti. Kromě inovativních<br />

nápadů a jejich uvádění do praxe<br />

České republiky se dále zaměřujeme<br />

na projekty, věnující se systémovým,<br />

například legislativním řešením environmentálních<br />

problémů.<br />

Jana Tesařová, Nadace Partnerství<br />

www.nadacepartnerstvi.cz<br />

v Regensburgu.<br />

Bavorsko je ve středoevropském<br />

rámci EU významným vlastníkem<br />

státního lesa. Plocha lesních porostů<br />

v hospodářském výnosu je odhadována<br />

na 684 000 ha, což představuje<br />

zhruba polovinu rozlohy lesů spadajících<br />

do působnosti ministerstva zemědělství<br />

ČR. Roční etátová těžba dříví<br />

činí 4,6 mil. m 3 (LČR 7,4 mil. m 3 ).<br />

Bavorská státní lesní správa<br />

„Bayerische Staatsforstverwaltung“<br />

oslavila v minulém roce 250 let svého<br />

trvání. Jako nejstarší správní instituce<br />

Bavorska se opírá o způsob řízení lesního<br />

hospodářství založeného na tradicích,<br />

které jsou propojeny s moderními<br />

prvky lesnické materie.<br />

PhDr. Václav Friedmann, Ph.D.<br />

Pramen: Bayerns Wälder, 250 Jahre<br />

Bayerische Staatsforstverwaltung<br />

Bayerische Staatsforstverwaltung,<br />

Jahresbericht 2002, 2003<br />

www.forst.bayern.de<br />

Od 7. do 9. 10. probíhalo ve<br />

Fürstenwalde u Berlína první setkání<br />

účastníků projektu Pedagogické aktivity<br />

v lese - koncepce semináře pro<br />

lesníky (Pädagogische Arbeit im<br />

Wald - ein Seminarkonzept für Förster<br />

PAWS). Tento projekt je v rámci<br />

programu Leonardo da Vinci a účastní<br />

se ho 6 států - Německo, Rakousko,<br />

Slovensko, Velká Británie, Finsko<br />

a Česká republika. Za Českou<br />

republiku je členem Ústav pro hospodářskou<br />

úpravu lesů Brandýs nad<br />

Labem a Střední lesnická škola Hranice.<br />

Tento projekt začal v říjnu tohoto<br />

roku a potrvá do března 2007<br />

(30 měsíců). Cílem projektu je vytvoření<br />

konceptu seminářů včetně podpůrných<br />

materiálů - CD, učebnice<br />

a webových stránek k lesní pedagogice.<br />

Tyto materiály budou přeloženy<br />

do jazyků všech zúčastněných států.<br />

V rámci projektu proběhnou v každé<br />

zemi pilotní semináře pro lesníky se<br />

zájmem o lesní pedagogiku. Projekt<br />

by měl přispět k evropskému standardu<br />

lesní pedagogiky a napomoci jejímu<br />

šíření v rámci střední Evropy.<br />

Druhé setkání proběhne v lednu<br />

<strong>2005</strong> v ÚHÚL Brandýs nad Labem.<br />

Více o projektu je na:<br />

http://itrdu1.linst.ac.uk/paws<br />

Ing. Lada Prylová, ÚHÚL,<br />

e-mail: Prylova.Lada@uhul.cz<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


Pan Miroslav Krajčík, podnikatel<br />

z Tábora, je jedním z našich prvních<br />

zákazníků. Již dlouho se zabývá výrobou<br />

dubových pražců. Má s touto<br />

výrobou dobré zkušenosti, n<strong>eu</strong>stále<br />

výrobu zvyšuje. Vzhledem k tomu si<br />

pořídil již druhou pásovou pilu<br />

Wood-Mizer – model LT40. To mu<br />

umožňuje zvýšit roční produkci na<br />

7000 m 3 . V Českých Budějovicích<br />

pan Smudek z firmy WOOD-SER-<br />

VICE, s. r. o., provozuje modely<br />

LT15 a LT20. Dosahuje na nich<br />

výkonu až 12 m 3 za směnu. V Chomutově<br />

na pile Málkov provádí od<br />

roku 2002 pan Kučera ve svojí firmě<br />

pořez na dvou pásových pilách<br />

Wood-Mizer model LT40 s prodloužením<br />

do 13 m délky. Zaměřuje se<br />

hlavně na výrobu stavebního řeziva.<br />

V některých provozovnách na Moravě<br />

pracují i tři stroje firmy Wood-<br />

Mizer, a to i na vícesměnné provozy.<br />

Zmínění podnikatelé dosáhli<br />

mimořádného úspěchu. Samozřejmě<br />

především díky svým schopnostem<br />

a silné motivaci tvrdě pracovat, ale<br />

také – díky pilám Wood-Mizer.<br />

Podobně jako stovky jiných majitelů<br />

těchto pil. Jejich konstrukce poskytuje<br />

jejich uživatelům od samého počátku<br />

nesporné výhody na trhu, plynoucí<br />

z úspor při výrobě.<br />

Především jde o úspory dřeva.<br />

Technologie Wood-Mizer využívá<br />

Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit<br />

V prvních šesti měsících roku <strong>2005</strong> můžete při<br />

nákupu pásových pil Wood-Mizer ušetřit až 26 %.<br />

Evropská pobočka výrobce a prodejce Wood-Mizer<br />

oslavuje 15. výročí svého vzniku nabídkou vybraných<br />

kompletů pásových pil svým zákazníkům<br />

s podstatnou slevou.<br />

úzké pilové pásy: jejich řez má tloušku<br />

2,0 až 2,5 mm. Srovnejte to s tradiční<br />

pilou, u které je tlouška řezu<br />

4 až 6 mm! Wood-Mizer vyprodukuje<br />

z každého kmene více prken než<br />

jiné technologie.<br />

Další výhodou je úspora energie.<br />

Pily Wood-Mizer nepotřebují<br />

motory o vysokém výkonu. Šetří náklady<br />

na palivo nebo elektrickou<br />

energii.<br />

Dále jsou tu úspory na pilových<br />

listech. Úzké pilové pásy, jaké používá<br />

technologie Wood Mizer, stojí<br />

méně než široké listy nebo pilové<br />

kotouče, a to při nákupu i při údržbě.<br />

Úspora dopravních nákladů:<br />

Mobilní pily Wood-Mizer mohou<br />

pracovat přímo v lese. Není pak třeba<br />

dopravovat těžké kmeny – pouze<br />

lehčí řezivo. To přináší velice podstatné<br />

úspory dopravních nákladů.<br />

Stále více pilařů v Evropě dochází<br />

také k závěru, že technologie úzkého<br />

pilového pásu je nejen ekonomicky<br />

efektivní, ale také citlivá k životnímu<br />

prostředí.<br />

– – – –<br />

Vše, co jsme zde uvedli, vysvětluje,<br />

proč Evropská pobočka Wood-<br />

Mizer, která oslaví v roce <strong>2005</strong><br />

15. výročí svého založení, vykazuje<br />

každým rokem rostoucí výsledky<br />

prodeje a výroby. Díky rekordnímu<br />

počtu objednávek v roce 2004 firma<br />

vybudovala dalších 1 560 m 2 výrobních<br />

dílen, čímž vzrostla jejich podlahová<br />

plocha o více než 50 %. V roce<br />

2003 investovala do instalace japonského<br />

obráběcího zařízení Mazak<br />

VTC200 výrobce Zamazali Company<br />

a CNC zařízení Mori Seiki. Wood-<br />

Mizer je nyní jedinou firmou, která<br />

tento špičkový důmyslný stroj provozuje.<br />

Umožňuje jí vyrábět vysoce<br />

kvalitní, velice náročné komponenty<br />

při podstatně snížených nákladech.<br />

Tato firma, která před 15 lety<br />

dovážela pily Wood-Mizer z USA<br />

jako dceřiná společnost, je nyní vyrábí<br />

ve svém vlastním výrobním zařízení,<br />

a to z osmdesáti procent ze součástí,<br />

které mají původ v Evropě.<br />

Toto je důvod, proč jsme se rozhodli<br />

oslavit naše 15. výročí nabídkou<br />

„Speciální jubilejní série<br />

<strong>2005</strong>“, která dává všem pilařům příležitost<br />

nakoupit pásové pily Wood-<br />

Mizer s úsporou až 26 %. Je to naše<br />

vyjádření vděku zákazníkům, kteří<br />

nám pomohli dosáhnout tak báječných<br />

výsledků.<br />

Speciální jubilejní série<br />

k 15. výročí Wood-Mizer se vztahuje<br />

na 5 nejpopulárnějších modelů<br />

pásových pil.<br />

Řada LT15: Ekonomická verze.<br />

Tato jednoduchá a spolehlivá pásová<br />

pila vybavená elektromotorem<br />

7,5 kW stojí nyní 125 000,- Kč (bez<br />

19 % DPH) a úspora činí<br />

45 000,- Kč. Navíc je ke stroji<br />

dodáván karton s 10 kusy pilových<br />

pásů.<br />

Řada LT20: Pásové pily pro<br />

soukromé nekomerční použití.<br />

Dva modely LT 20, z nichž<br />

jeden je vybaven hydraulickým<br />

manipulačním systémem,<br />

elektromotorem 11 kW, kompletem<br />

pro údržbu pilových pásů<br />

(ostřička s diamantovým kotoučem<br />

a zařízení na rozvod zubů pil. pásů)<br />

a kartonem 10 kusů pilových pásů.<br />

V prvním poololetí <strong>2005</strong> se prodává<br />

za 510 000,- Kč (bez 19 % DPH),<br />

úspora činí 126 000,- Kč. Druhý<br />

model LT20 má ruční manipulaci<br />

s kmenem. Výbavu tvoří komplet pro<br />

údržbu pilového pásu, 10 kusů pilových<br />

pásů a 2 kusy ručních obracáků<br />

kmene. Nyní se prodává za 300 000,-<br />

Kč (bez 19 % DPH).<br />

Řada LT40: Tato pila je pro profesionální<br />

použití. Naše nejoblíbenější<br />

pásová pila LT40 s elektromotorem<br />

11 kW a plným hydraulickým manipulačním<br />

systémem pro manipulaci<br />

s kmenem, vybavená zařízením na<br />

automatické nastavování požadovaného<br />

řeziva (Setworks) se čtyřmi pamětmi<br />

a předřezem. Se strojem je dodáván<br />

karton 10 ks pilových pásů.<br />

Cena tohoto stroje je 630 000,- Kč<br />

(bez 19 % DPH) a úspora činí<br />

177 000,- Kč.<br />

Řada LT70: Nová vysoce produktivní<br />

pásová pila pro průmyslový provoz.<br />

Stroj má elektromotor 15 kW,<br />

plně hydraulický manipulační systém<br />

pro manipulaci s kmenem, vybavený<br />

zařízením na automatické nastavování<br />

požadovaného řeziva (Setworks),<br />

čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem<br />

jsou dodávány 2 kartony pilových<br />

pásů po 8 kusech. Cena celého<br />

kompletu je 795 000,- Kč (bez 19 %<br />

DPH) a úspora činí 104 000,- Kč<br />

Tato nabídka platí do 30. 6.<br />

<strong>2005</strong>. Pro bližší informace můžete<br />

volat na tel: 602 439 799, případně<br />

na www.woodmizer.cz<br />

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA<br />

SBB<br />

Kontakt:<br />

Wood-Mizer-Servis s.r.o.<br />

339 01 Klatovy-Luby 91<br />

tel. 376 312 220, fax. 376 319 011<br />

e-mail:greill@woodmizer.cz www.woodmizer.cz<br />

21


AKTUALITY - KRIMI<br />

22<br />

Lesy České republiky<br />

mají práci pro své<br />

smluvní partnery<br />

Lesy ČR důrazně odmítají podsouvané<br />

obvinění, že způsobily destabilizaci<br />

dodavatelských subjektů<br />

a nejistotu ohledně pracovních míst.<br />

Lesy ČR naprosto neomezily práce ve<br />

svých lesích, plán těžby na rok <strong>2005</strong><br />

je totožný s objemem těžeb na letošní<br />

rok, objem pěstebních prací se také<br />

nesnížil. Letos končící smlouvy<br />

s dodavateli prací zahrnují pouze<br />

12 % plochy lesů ve správě Lesů ČR.<br />

Na 88 % plochy dosavadní smlouvy<br />

běží dál. Lesy ČR jsou odpovědny za<br />

výkon prací ve svých lesích, a proto<br />

v zájmu stability svých smluvních<br />

partnerů nabídly firmám, kterým<br />

končí smluvní vztah ke konci tohoto<br />

roku, uzavření nových obchodních<br />

smluv na přechodné období trvající<br />

polovinu roku (od 1. 1. <strong>2005</strong> do<br />

30. 6. <strong>2005</strong>). Smlouvy na přechodné<br />

období respektují objektivní smluvní<br />

podmínky a zaručují vyváženost<br />

smluvních vztahů. Lesy ČR ale zároveň<br />

upozorňují, že některé firmy<br />

mohou využít zavádění normálních<br />

smluvních standardů ze strany LČR<br />

k ospravedlňování restrukturalizace<br />

vlastních podnikatelských aktivit.<br />

TZ LČR<br />

Situácia na Horehroní<br />

si vyžaduje masívne<br />

nasadenie udí i techniky<br />

Vietor, ktorý šarapatil na<br />

Slovensku 19. novembra 2004, spôsobil<br />

okrem Vysokých Tatier najväčšie<br />

škody na lesoch v regióne<br />

Horehronia. Len samotný OZ Beňuš<br />

odhaduje objem kalamitného dreva<br />

na 602 000 m 3 . Hlavným problémom<br />

lesníkov je skutočnos, že kalamitou<br />

zničené porasty sa nachádzajú<br />

v úzkych dolinách, na ažko dostupných<br />

svahoch.<br />

Extrémny rozsah kalamity si<br />

vyžaduje extrémne nasadenie. Lesníci<br />

z Beňuša nasadili na likvidáciu<br />

kalamity 48 lesných kolesových traktorov,<br />

do stovky koní a asi 500 pracovníkov.<br />

Pomáha im aj špeciálna<br />

technika, akú zatia š. p. Lesy SR<br />

nevlastní - 2 harvestory a forwardery<br />

prenajaté z Českej republiky. Okrem<br />

toho na Horehronie prídu zamestnanci<br />

a technika z 13 alších odštepných<br />

závodov, ktoré boli kalamitou postihnuté<br />

menej alebo vôbec nie. Najviac<br />

práce budú ma na Lesnej správe<br />

Telgárt a Pohorelá, kde je situácia<br />

najhoršia. Lesníci sa však neobávajú,<br />

že by situáciu nezvládli.<br />

„V júli 1996 vietor na Osrblí<br />

pováal vyše milióna<br />

kubických metrov dreva.<br />

Vyzeralo to hrozivo, ale<br />

ak sa tam pôjdete pozrie<br />

dnes, uvidíte výsledok<br />

práce profesionálov.<br />

Pekný mladý lesný<br />

porast. Skúsenosti spred<br />

ôsmych rokov zúročíme pri likvidácii<br />

tohtoročnej kalamity,“ povedal riadite<br />

Odštepného závodu Beňuš, Ing.<br />

Vladimír Iždinský.<br />

PG<br />

Štátne lesy dajú<br />

štvornásobne viac<br />

na verejnoprospešné<br />

činnosti<br />

Realizácia projektu transformácie<br />

štátneho podniku Lesy SR, ktorý predložilo<br />

Ministerstvo pôdohospodárstva<br />

SR na medzirezortné pripomienkové<br />

konanie, prinesie nielen zefektívnenie<br />

hospodárenia, ale aj vyšší<br />

objem financií na zabezpečenie verejno-prospešných<br />

funkcií štátnych<br />

lesov. Kým v roku 2001 štátne lesy<br />

finančne zabezpečovali celospoločensky<br />

prospešné činnosti necelými<br />

90 miliónmi korún, po transformovaní<br />

podniku chcú v roku 2006 z vlastných<br />

prostriedkov použi na tento<br />

účel takmer 250 mil. Sk a v roku<br />

2010 až 370 mil. Sk, čo bude predstavova<br />

v priebehu desiatich rokov<br />

štvor-násobný nárast.<br />

Medzi verejnoprospešné činnosti<br />

patrí majetkovoprávne usporiadanie<br />

pozemkov, čím sa podarí zosúladi<br />

skutočný stav so stavom katastra nehnuteností<br />

a zabezpeči tak efektívnu<br />

ochranu majetku vo vlastníctve štátu.<br />

Ďalej majetkovoprávne usporiadanie<br />

stavieb a budov so zosúladením<br />

vlastníctva stavieb k vlastníctvu pozemkov.<br />

Štátne lesy musia okrem<br />

toho vykrýva finančné straty z hospodárenia<br />

v neodovzdaných lesoch,<br />

v ktorých doposia neboli usporiadané<br />

vlastnícke a užívacie práva. Ide<br />

väčšinou o menej kvalitné porasty,<br />

v ktorých náklady na pestovanie<br />

a ochranu prevažujú nad výnosmi.<br />

V transformačnom projekte venujú<br />

štátne lesy väčšiu pozornos<br />

ozdravným opatreniam vo vytypovaných<br />

oblastiach s najviac poškodenými<br />

lesmi synergickým pôsobením<br />

viacerých škodlivých činiteov,<br />

najmä imisií. V súlade s Programom<br />

protipovodňovej ochrany do roku<br />

2010 zabezpečujú okrem iného spevňovanie<br />

brehov drobných vodných<br />

tokov a ich potrebnú úpravu. Štátne<br />

lesy napriek stratovosti financujú<br />

chovateský program jedinečného<br />

národného plemena pracovných koní<br />

- norika muránskeho typu - a s celoslovenskou<br />

pôsobnosou pre užívateov<br />

lesa zabezpečujú spracovanie<br />

a dlhodobé skladovanie geneticky<br />

vhodných semien drevín na obnovu<br />

lesa a zalesňovanie pozemkov.<br />

Spravujú tiež celoslovenskú banku<br />

semien lesných drevín.<br />

Peter Gogola<br />

Lesy SR - kalamita poda OZ,<br />

stav k 23. 11. 2004<br />

Vyloupil lesní školku<br />

na Písecku<br />

Pro motorovou pilu, dva křovinořezy,<br />

úhlovou brusku a další věci si<br />

došel v noci na neděli 5. 12. do areálu<br />

Lesní školky v obci Olešná na<br />

Písecku neznámý pobuda. Přelezl<br />

plot a rozlomil zámek od budovy.<br />

Vnikl do chodby, kde po vypáčení<br />

dalších dveří postupně prohledal prostory<br />

objektu a z budovy odcizil zmíněné<br />

věci v celkové hodnotě přesahující<br />

částku 56 tisíc korun. Bez<br />

povšimnutí neponechal ani tři čokoládové<br />

kolekce a finanční hotovost ve<br />

výši 4200 korun.<br />

Na Děčínsku se na<br />

honech netoleruje alkohol<br />

Všechna myslivecká sdružení na<br />

okrese Děčín mají za povinnost<br />

nahlásit předem termíny konání honů<br />

na Okresní myslivecký svaz, a ten<br />

o termínech jednotlivých honů informuje<br />

policii. Policie si zpracovala<br />

vlastní plán kontrol. Kontroly provádí<br />

nejen obvodní oddělení na okrese,<br />

ale i policisté z okresního ředitelství<br />

pracoviště skupiny pro zbraně, střelivo,<br />

výbušniny a drogy. Policisté při<br />

kontrolách zjišují, zda myslivci<br />

nepožili alkoholické nápoje, a zda<br />

splňují všechny náležitosti, které<br />

vyžaduje zákon o zbraních a střelivu.<br />

Pokud u některého myslivce zjistí<br />

požití alkoholických nápojů před<br />

započetím honu nebo porušení zákona<br />

o zbraních a střelivu, po dohodě<br />

s mysliveckým hospodářem jej<br />

z honu vyloučí. Následně může policie<br />

přestupci uložit v blokovém řízení<br />

pokutu do výše jednoho tisíce<br />

korun, nebo případ oznámit jako přestupek<br />

k vyřízení příslušnému městskému<br />

úřadu.<br />

Místo lišky trefil honce<br />

Hon, který na Strakonicku 17. 12.<br />

2004 pořádalo Myslivecké sdružení<br />

Radomyšl, poznamenalo krvavé zranění.<br />

Z lesa Kašperná byl do nemocnice<br />

odvezen s broky v nohou honec.<br />

Postřelil ho jeden z lovců. Dvakrát<br />

vystřelil po lišce, kterou netrefil, ale<br />

dva odražené broky zasáhly do kyčle<br />

pravé nohy a další do kolena levé<br />

účastníka (21) honu, který se právě<br />

podílel na stavění leče. Střelci byl<br />

zadržen lovecký průkaz a lovecká<br />

puška Baikal. Na vyzvání se dobrovolně<br />

podrobil odběru krve za účelem<br />

zjištění množství alkoholu v krvi.<br />

Doba léčení postřeleného ještě nebyla<br />

stanovena.<br />

Lednický park devastují<br />

lovci jmelí a chvojí<br />

Dvousethektarový zámecký park<br />

v Lednici hlídá denně bezpečnostní<br />

agentura. Památku UNESCO totiž<br />

ničí vandalové, kteří kvůli předvánoční<br />

výzdobě ořezávají větve vzácných<br />

dřevin a ze staletých stromů<br />

rvou jmelí. Přitom však lámou celé<br />

větve. Zahradníci začali konce větví<br />

vzácných dřevin stříkat sprejem s lesnickou<br />

barvou. Krádeže v parku jsou<br />

údajně specialitou místních lidí.<br />

Nejhorší je to v oblasti zvané Arizona,<br />

poblíž obydlené části obce. Lezou<br />

přes historickou zámeckou ze z roku<br />

1880 a ničí ji. Tudy údajně tahají<br />

Sumár škod, sposobených vichrícou 19.11. 2004 v porastoch<br />

obhospodarovaných Lesmi SR je 1 367 900 m 3<br />

obrovské nákupní tašky a pytle<br />

napěchované zelení z parku. Správa<br />

zámku proto nabízí lidem zeleň, kterou<br />

ořežou zahradníci při nutné údržbě.<br />

Terčem řádění byl i strom, který<br />

v parku před dvěma lety sázel irský<br />

velvyslanec. I z něj ostříhal neznámý<br />

vandal krajní větve.<br />

Českým lesníkům ukradli<br />

v Tatrách traktor<br />

Skupina českých lesníků z Prahy,<br />

která přijela koncem listopadu pomáhat<br />

s kalamitou ve Vysokých Tatrách,<br />

přišla v noci na 12. 12. o služební<br />

traktor. Červený zetor s doplňkovým<br />

vybavením zmizel ze dvora rodinného<br />

domu v obci Stará Lesná, kde brigádníci<br />

bydleli, informoval mluvčí<br />

Státních lesů Tatranského národního<br />

parku Marián Šturcel. "Je to obzvláš<br />

nepříjemné, protože z jejich strany<br />

šlo o velmi rychlou a účinnou pomoc<br />

nejen při uvolňování komunikací<br />

v lesích, ale i při veřejně prospěšných<br />

pracích v obci Stará Lesná," řekl<br />

Šturcel. Krádež označil za "hrozný<br />

čin". Deset lesních dělníků a dva řidiči<br />

z českých státních lesů přijeli na<br />

výpomoc s odklízením rozsáhlých<br />

smrkových polomů, které zůstaly ve<br />

slovenských velehorách po ničivé listopadové<br />

vichřici.<br />

Při setkání se zvěří bute<br />

opatrní a volejte myslivce<br />

Přemnožené stavy některé zvěře<br />

a nadcházející zima způsobují, že se<br />

zvířata, na která jindy narazíte spíše<br />

v lese, stahují k okrajům měst a obcí.<br />

Myslivci radí: bute obezřetní, ne<br />

vždy totiž musí být zvíře plaché jako<br />

obvykle. Své o tom vědí například<br />

v Petřvaldě, kde se před nedávnem<br />

promenádovalo ve večerních hodinách<br />

městem třináctihlavé stádo<br />

divokých prasat. Došlo ke střetu<br />

divočáka s projíždějícím autem. Po<br />

srážce se zraněný divočák dostal na<br />

pozemek jednoho domu u silnice.<br />

Překvapený majitel ráno zjistil, že má<br />

na zahradě nezvaného hosta. Myslivci<br />

radí: Bute v podobných případech<br />

velice ostražití. Pokud se stanete<br />

svědky takového případu, nepřibližujte<br />

se ke zraněnému zvířeti, je totiž<br />

velmi nebezpečné. Takovou událost<br />

je třeba ohlásit bu myslivci, kterého<br />

znáte, nebo policii, nebo Městskému<br />

či obecnímu úřadu.<br />

Drahoňův Újezd truchlí,<br />

zastupitel zesnul v lese<br />

Bylo krásné sobotní prosincové<br />

ráno. Mrazem ojíněné stromy vytvářely<br />

nádhernou kulisu naháňky na<br />

divočáky v "drahňáckých" lesích.<br />

Myslivci se podle instrukcí závodčích<br />

chystali na poslední lov roku<br />

2004, slibující hojný úlovek i nádherné<br />

zážitky. Honci vyrazili a napětí<br />

vrcholilo. Jeden z účastníků se tiše<br />

a naposledy podíval do staletého lesa.<br />

Pomalu se zapotácel a bez známek<br />

vědomí se skácel k zemi. Přátelé se<br />

ho marně snažili vrátit mezi živé,<br />

nepomohly ani nástroje nejmodernější<br />

mediciny... Václav Lisý byl vzorný<br />

otec rodiny, kamarád a aktivní zastupitel<br />

Drahoňova Újezdu. Byl to člověk,<br />

který výhradně uznával dobře<br />

odvedenou práci.<br />

redakce<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


ODPOVĚDI označené číslem, případně<br />

značkou, zasílejte na adresu:<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong>, Staropramenná 17,<br />

150 00 Praha 5<br />

tel./fax +420 257 327 829<br />

mobil +420 721 500 495<br />

Adresy inzerentů nesdělujeme.<br />

01<br />

✂<br />

Stroje a auta, pily<br />

Lesní společnost Opočno, a. s.<br />

prodá APOS. Tel.: 777 240 528<br />

Zemědělskou a lesnickou mechanizaci<br />

nabízí firma Milisterfer Jiří - AGROM,<br />

Volyňská ul. 97, 386 01 Strakonice,<br />

tel.: 383 324 405-6, fax 383 321 103,<br />

mobil 777 993 399,<br />

e-mail: milisterfer@strakonice.cz<br />

Semena, sazenice, stromky<br />

Nabízíme osiva směsek pro<br />

biopásy, zvěřní políčka<br />

a květnaté i produkční louky<br />

Futerová-Myslivecký servis,<br />

Tenisová 955/18, 102 00 Praha 10 -<br />

Hostivař, tel./fax: 274 869 324,<br />

mobil: 605 264 633, 777 722 560,<br />

e-mail: msfuterova@quick.cz<br />

ČEKO AGRO<br />

s.r.o. Chlum 41,<br />

338 08 Zbiroh,<br />

nabízí sazenice<br />

SM, BO, DB, BK.<br />

Tel.: 371 796 003,<br />

mobil 736 485 572<br />

Forsythia spol.<br />

s r. o. nabízí<br />

prostokořené<br />

sazenice, poloodrostky,<br />

odrostky<br />

a stromky listnatých<br />

a jehličnatých<br />

dřevin.<br />

Kostelík 16,<br />

270 41 Slabce<br />

tel: 603 893 372,<br />

tel./fax 318 588 373<br />

www.forsythia.zde.cz,<br />

e-mail:<br />

zebra@cmail.cz<br />

Lesní školka<br />

Hostivice<br />

ARNIKA, Ing.<br />

Zdeněk Poslušný<br />

Sazenice SM, BO,<br />

JD, MD,<br />

BK, DB, JV, OL,<br />

odrostky, alejáky.<br />

Tel./fax: 257 960<br />

260, mobil: 606<br />

689 898, e-mail:<br />

arnika@c-box.cz<br />

Antiparazitární přípravky<br />

pro spárkatou zvěř<br />

Cermix *<br />

Rafendazol *<br />

CERMIX pulvis ad us. vet.<br />

CERMIX premix ad us. vet.<br />

účinný proti podkožní a hltanové střečkovitosti<br />

a proti ektoparazitům<br />

(zákožky svrabové, vši aj.).<br />

RAFENDAZOL pulvis ad us. vet.<br />

RAFENDAZOL premix ad us. vet.<br />

působí proti motoličnatosti<br />

a hltanové<br />

střečkovitosti.<br />

Preparáty mají širokospektrý účinek proti oblým červům zažívadel a plic.<br />

Přípravky se vyrábějí v balení â 5 kg, podávají se zvěři v jadrném krmivu v poměru 1 : 9.<br />

* Cermix premix ad us. vet. a Rafendazol premix ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky<br />

určené k výrobě medikovaných krmiv ve schválených mísírnách medikovaných krmiv.<br />

Cermix pulvis ad us. vet. a Rafendazol pulvis ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky<br />

určené pro individuální léčbu - přímé zamíchání do krmiva.<br />

Spárkaté přežvýkavé zvěři se krmivo s přípravkem (dále jen MK) podává<br />

dva po sobě následující dny jako jediné krmivo. Balení vystačí na ošetření 100 - 125 kusů<br />

srnčí zvěře, 25 kusů jelení, 40 kusů daňčí, 60 kusů mufloní nebo 75 kusů kamzičí zvěře.<br />

Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad us. vet.) je vhodný k léčbě parazitóz<br />

u divokých prasat (metastrongylóza, askaridóza aj., ektoparazitózy).<br />

MK připravené výše uvedeným způsobem je nutné dále smíchat (1 kg MK s 6,5 kg čistého<br />

sypkého krmiva). Tato směs se podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž. hm. a den.<br />

Balení přípravků Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad usum vet.)<br />

postačí při 5ti denní aplikaci k ošetření 1500 kg ž. hm. černé zvěře.<br />

Přípravky se vydávají na předpis veterinárního lékaře.<br />

Cena (bez DPH) činí za 1 balení (5kg) u přípravku:<br />

Cermix pulvis ad us. vet a Cermix premix ad us. vet. 1428 Kč<br />

Rafendazol pulvis ad us. vet a Rafendazol premix ad us. vet 1409 Kč<br />

Objednávky přijímá distributor:<br />

INTERLOV PRAHA, s.r.o., Praha - Spořilov, U Michelského lesa 1858, 141 00<br />

Praha 4, (tel., fax: 272 763 116)<br />

INTERLOV PRAHA, s.r.o., Tři Sekery, 353 01 Tři Sekery<br />

(tel.: 354 694 634, 354 694 618, fax: 354 694 690)<br />

INTERLOV PRAHA, s.r.o., Hradec Králové, Hradečnice 718/6,<br />

500 09 Hradec Králové (tel.: 495 263 631, fax: 495 263 903)<br />

INTERLOV PRAHA, s.r.o., Přerov, Přerov - Osmek 751 52<br />

(tel.: 581 735 790, 581 735 820, fax: 581 735 832)<br />

Vyrábí a odborné informace, porady a konzultace poskytuje:<br />

BIOPHARM - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a. s.<br />

Pohoří-Chotouň, 254 49 Jílové u Prahy, (tel.: 241 950 383-5, 261 395 254,<br />

261 395 208, fax: 241 950 503; e-mail: biopharm@bri.cz)<br />

KUPÓN pro podání inzerátu do měsíčníku <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />

inzerát nebo předplatné můžete objednat i bez tohoto kupónu, příp. na tel./fax: 257 327 829, mobil: 721 500 495, e-mail: silva@bohemica.cz<br />

INZERCE<br />

✂<br />

Označte inzertní rubriku:<br />

1. Stroje a auta<br />

2. Oděvy a doplňky<br />

3. Semena, sazenice, stromky<br />

4. Lovečtí psi, kynologie<br />

5. Zbraně, optika, doplňky<br />

6. Shozy a trofeje<br />

7. Preparace, činění kůží<br />

8. Umělecké předměty, šperky<br />

9. Knihy, časopisy<br />

10. Zaměstnání, práce, brigády<br />

11. Akce, výstavy, hony<br />

12. Kontakty, seznámení<br />

13. Vzkazy, blahopřání, jubilea<br />

14. Dřevo, výrobky ze dřeva<br />

15. Lesní produkty<br />

16. Různé<br />

Žádám o zveřejnění<br />

inzerátu<br />

v časopisu:<br />

plošný barevný o velikosti: . . . . . (1 cm 2 = 80 Kč, 1. strana +20 %, zadní +10 %)<br />

plošný černobílý o velikosti: . . . . . (1 cm 2 = 50 Kč)<br />

komerční řádkový (1 řádek /cca 40 znaků/ = 50 Kč, pro předplatitele 40 Kč)<br />

soukromý (nekomerční prodej, koupě, výměna, první dva řádky zdarma, další řádky 40/50 Kč)<br />

počet zveřejnění: ...... (při opakování 2 až 3krát sleva 10%, 4 - 6krát 20%, celoroční 30%)<br />

počet reklamních výtisků: ...... (na každých cca 300 Kč vložených do inzerce možno zaslat 1 výtisk zdarma)<br />

Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu je příplatek do 10 %.<br />

Rovněž za 2. barvu (zelená) je příplatek 10 %.<br />

TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):<br />

Předplatné:<br />

(složenku či fakturu zašleme)<br />

na jeden rok (384 Kč; včetně<br />

poštovného a stolního kalendáře)<br />

pouze na ...... měsíců<br />

(měsíc = 24 Kč + 8 Kč poštovné)<br />

pouze kalendáře - ks:<br />

(80 Kč + 16 Kč poštovné)<br />

SBB<br />

Zveřejnit adresu v inzerátu:<br />

ano<br />

ne (pouze značku)<br />

ne (pouze telefon)<br />

Datum:<br />

Adresa (včetně čitelného jména):<br />

Podpis (razítko):<br />

23


CENÍK REKLAMNÍ INZERCE V MĚSÍČNÍKU SILVA BOHEMICA<br />

Ceny inzerce v měsíčníku <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />

Černobílá inzerce: 50 Kč/1 cm 2<br />

Barevná inzerce: 80 Kč/1 cm 2<br />

Reklamní řádková inzerce: 50 Kč/1 řádek<br />

Soukromá řádková inzerce: první dva řádky ZDARMA<br />

Možné slevy: při opakování inzerátu (10-30 %), při platbě předem (10 %), za reklamní<br />

články a rozhovory (50 %) a pro předplatitele sleva na komerční řádkovou inzerci (20 %).<br />

1/1<br />

20 x 30 cm<br />

(600 cm 2 )<br />

čb. 30.000,-<br />

bar. 48.000,-<br />

1/2<br />

20 x 15 cm<br />

(300 cm 2 )<br />

čb. 15.000,-<br />

bar. 24.000,-<br />

1/3<br />

20 x 10 cm<br />

(200 cm 2 )<br />

čb. 10.000,-<br />

bar. 16.000,-<br />

1/4<br />

10 x 15<br />

cm<br />

(150 cm 2 )<br />

čb. 7.500,-<br />

bar. 12.000,-<br />

Standardní grafické zpracování inzerátu<br />

je zdarma, za náročnou grafickou úpravu<br />

(např. složité tabulky nebo grafické<br />

efekty dle přání zákazníka) je příplatek do<br />

10 %. Černobílé i barevné fotografie či<br />

pérovky se započítávají do plochy inzerátu<br />

(cena tedy zůstává stejná). Příplatky: titulní<br />

strana 50 %, zadní strana obálky 25 %.<br />

Ceny inzerce jsou uváděny bez DPH<br />

(+19 %). Na každých cca 300 Kč vložených<br />

do inzerce můžeme na přání zákazníka<br />

zaslat jeden výtisk zdarma, případně<br />

rozeslat dle dodaného adresáře.<br />

Za zprostředkování plošné inzerce<br />

platíme 15% provizi, stačí připojit k objednávce<br />

adresu zprostředkovatele, na<br />

kterou zašleme peníze.<br />

Technické údaje:<br />

Rozměry (zrcadlo):<br />

200 x 295 mm (s okraji 10 mm),<br />

tj. 590 cm 2<br />

220 x 315 mm (na spadávku po ořezu)<br />

tj. 693 cm 2<br />

Podklady je možné posílat poštou (na<br />

papíru, na disketě nebo na CD-ROM),<br />

nebo elektronickou poštou (velikost naší<br />

schránky je dostatečná). Barevné snímky<br />

zasílejte v grafickém souboru (tif, jpg, eps,<br />

ai, pdf ...) nebo na inverzním filmu (24 x36<br />

nebo 60 x 60 mm). Pro reprodukci je<br />

možné použít i kvalitní barevnou fotografii,<br />

obtížně všat již vytištěné fotografie<br />

(např. vystřižené z barevných prospektů).<br />

Termín uzávěrky do čísla 2/<strong>2005</strong>: 17. 1. (objednávky), 21. 1. (podklady)<br />

Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek<br />

a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.<br />

CENÍK INZERCE<br />

✂<br />

Časopis <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> (Český les) vychází od<br />

roku 1991 (15. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné<br />

je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře),<br />

za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné).<br />

Při odběru více výtisků poskytujeme slevu 10 %<br />

a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %.<br />

V časopisu <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> je kladen důraz na<br />

aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je<br />

distribuován převážně poštou přímo k adresátům,<br />

systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým<br />

a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování<br />

všech potencionálních partnerů, kterých je cca<br />

60 000. Měsíčně je obesláno průměrně 10 000<br />

adresátů. Ti, kteří využívají naše služby aktivně, volí<br />

roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou<br />

komerční inzerci, dostávají zdarma stolní<br />

kalendář spojený s katalogem firem.<br />

Vydavatel podle zákona není zodpovědný za<br />

obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady<br />

nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel<br />

si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či<br />

příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou<br />

v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit<br />

jméno našeho časopisu.<br />

Vydává <strong>Bohemica</strong>, s.r.o., ISSN 1211-3239, reg. č.<br />

MK ČR 7877, ředitel vydavatelství Fr. Vohralík,<br />

šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor<br />

Ing. Jiří Machek (mobil 721 500 495).<br />

SILVA BOHEMICA<br />

Adresa redakce:<br />

Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 - Smíchov<br />

Poštovní adresa:<br />

Josefská 4 - P. O. Box 1, 118 00 Praha 1<br />

tel./fax +420 257 327 829, tel./fayn +420 234 697 539<br />

mobil +420 721 500 495<br />

e-mail: silva@bohemica.cz<br />

web: www.bohemica.cz<br />

Číslo 1/<strong>2005</strong> vyšlo 3. 1. <strong>2005</strong>.<br />

✂<br />

SILVA BOHEMICA<br />

časopis o lese a zvěři<br />

Staropramenná 17<br />

150 00 Praha 5<br />

S SB B<br />

24<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong>


Prodám štěňata českých FOUSKŮ<br />

a maarských ohařů krátkosrstých. Po<br />

výborných rodičích. Tel.: 602 488 671<br />

BRAKÝŘ jezevčíkovitý, štěňata (feny)<br />

po lovecky vedených rodičích. Odběr<br />

ihned. Narozena v srpnu 2004. Telefon:<br />

607 167 890<br />

Prodám něm. krátkosrstého OHAŘE,<br />

4 roky, PZ, angl. setra - 8 let, štěňata<br />

angl. setra. Tel.: 607 891 087.¨<br />

Štěňata německého dlouhosrstého<br />

OHAŘE prodá J. Říha, tel.: 352 672<br />

219, mobil: 607 635 520.<br />

Štěňata VELŠTERIÉRŮ, tel.: 352 672<br />

219, mobil: 607 635 520.<br />

JEZEVČÍK drsn. trp. - král., štěňata<br />

s PP, rodiče CACIB, lovecké zkoušky.<br />

Tel: 603 398 878.<br />

Prodám štěňata JEZEVČÍKŮ drsnosrstých<br />

s PP po výborných, lovecky<br />

vedených rodičích. Tel.: 602 488 671<br />

Prodám štěňata NKO M: výst. výb. 2,<br />

ZV, PZ, LZ, SVP, FT, Ic. MFV II c. Tel.:<br />

495 445 111. Milan Jouda, 503 55 Petrovice<br />

u NB.<br />

Prodám štěňata českých FOUSKŮ po<br />

pracovně výborných rodičích.<br />

Tel.: 317 725 260, 736 637 211.<br />

5<br />

Lovečtí psi, kynologie<br />

Zbraně, optika, doplňky<br />

Prodám KULOVNICI ČZ ZG 7x64<br />

celopažba, nová hlaveň, opt. 6x42<br />

ARTEMIS 2000, cena 16 tis. Kč. Tel.<br />

737 741 156.<br />

Prodám: KULOBR. Kettner 5.6 x 50<br />

Mag/20 Mag. Perfektní stav. Vážnému<br />

zájemci. Tel.: 724 523 453.<br />

Koupím vojenské PUŠKOHLEDY<br />

a i jinou vejenskou optiku a montáže na<br />

ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819.<br />

Zhotovuji vyřezávané podložky<br />

pod trofeje, věšáky a další předměty<br />

ze dřeva. Uvedené též prodávám.<br />

Jaroslav CIBULKA, Družstevní 237,<br />

397 01 Písek - Hradiště, tel. 382 281 822<br />

mobil 736 164 967.<br />

08<br />

Umělecké předměty<br />

Odznaky, nášivky, medaile, plakety,<br />

vyznamenání - lesnické a myslivecké.<br />

Platí stále. Hlavně starší a staré, naše i cizí.<br />

Možná je i výměna. Antonín Smolka, Přílepy<br />

223 769 01 Holešov, tel. 605 223 483<br />

Knihy, časopisy<br />

9<br />

Prodám knihy Javůrek - Myslivost.<br />

Halali. Forst - Myslivost. Žalman - Základy<br />

myslivosti. Vrba - Zelené šero. Tel.:<br />

606 785 133.<br />

10<br />

Zaměstnání, práce<br />

Pracující muž, 34 letý, hledá brigádnickou<br />

formu práce v lesích v okolí<br />

Blanska. Fyzicky nenáročnou. Časová<br />

flexibilita nutná. Kontakt: 721 486 144,<br />

e-mail: tjslepicka@tiscali.cz.<br />

11<br />

LOV-RYBOLOV v oboře, ubytování.<br />

Rozumné ceny. Tel: 603 339 194.<br />

14<br />

Vyrábím myslivecká zařízení ze stavebního<br />

dříví (krmelce, zásypy a další)<br />

okr. BK, tel.: 602 884 570.<br />

19<br />

Akce, výstavy, hony<br />

Dřevo, výrobky ze dřeva<br />

Různé<br />

Valašská OVCE - beránci - prodám.<br />

Zl. kraj. Tel.: 723 488 710.<br />

Prodám UDRŽOVANÝ LES do 170<br />

ha v Pardubickém kraji. Tel. 465 482 127<br />

Různé ODZNAKY a VYZNAMENÁNÍ<br />

koupím. Tel.: 605 745 922.<br />

Prodám mláata SOVY pálené pro<br />

chov i sokolnické létání, k ručnímu dokrmení.<br />

Cites kroužky a předávací protokol.<br />

tel. 516 442 755, mobil: 603 487 971<br />

Hledáme chovatele velkých pavouků<br />

a štírů. Poradce v teraristice těchto tvorů.<br />

Brno a Moravský kras. Mobil: 721 486<br />

144, e-mail: tjslepicka@tiscali.cz.<br />

WINCORP AGRI, spol. s.r.o.<br />

Zborovská 48, P.O.Box 38, 150 21 Praha 5<br />

tel. 257 325 450, fax 257 322 193<br />

wincorp@wincorp.cz www.wincorp.cz<br />

Výhradní dovozce zemědělské a lesnické techniky<br />

Traktory VALTRA v lesnickém provedení<br />

Kloubové lesnické traktory VALTRA Forest<br />

Vlastní lesnickou nástavba na všechny modely<br />

Vyvážecí vleky a hydraulické ruky KRONOS<br />

Navijáky SCHLANG & REICHART a IGLAND<br />

Štěpkovače NHS, shrnovače klestu<br />

Lesní frézy MERI CRUSHERS; Procesory HYPRO<br />

INZERCE<br />

07<br />

Preparace, činění<br />

Odborná dermoplastická<br />

PREPARACE ZVÍŘAT,<br />

osteologická a tekutinová,<br />

oprava a desinsekce sbírek,<br />

činění kůží, řezby, návrhy a realizace<br />

loveckých interiérů a prodej.<br />

Provádí fa: MULAČ<br />

Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá<br />

e-mail: firmamulac@centrum.cz<br />

web: www.sweb.cz/preparovani<br />

tel.: 603 996 332, 373 394 480<br />

Koupím parohovinu. Tel.: 516 442 755.<br />

PREPARUJI ptáky, zvířata všeho<br />

druhu, jejich hlavy s dlouhou kůží<br />

krku, hlavy ryb.<br />

SBB<br />

<br />

• velká průchodnost v terénu od 500 do 550 mm<br />

• ideální rozložení hmotnosti traktoru na obě nápravy<br />

• palivová nádrž je uložena ve zpevněném rámu<br />

• vlastní hydraulický okruh převodovky<br />

• výhodná ekonomika provozu<br />

traktory VALTRA - nejvhodnější značka pro práce v lesnictví<br />

25


PŘIPRAVOVANÉ AKCE<br />

Domácí akce<br />

3. - 6. 2. <strong>2005</strong> Lysá nad Labem<br />

LIGNA BOHEMIA <strong>2005</strong><br />

2. mezinárodní kontraktační<br />

a prodejní výstava strojů, nástrojů,<br />

zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl<br />

VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o.<br />

Masarykova ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem<br />

tel. 325 552 158, 325 552 162, fax 325 552 050<br />

e-mail: vll@vll.cz web: www.vll.cz<br />

8. 2. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />

Uplatnění Národního lesnického programu<br />

ČLS 1) , odborný garant:<br />

Doc. V. Švihla, Ing. V. Zatloukal<br />

12. - 13. 2. <strong>2005</strong> Brno - Výstaviště<br />

Mezinárodní výstava psů<br />

24. 2. <strong>2005</strong> Kostelec n. Č. l.<br />

Setkáni tří generací - Moderní metody<br />

v ochraně lesa<br />

ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Holuša<br />

24. - 26. 2. <strong>2005</strong> Výstaviště Praha - Průmysl. palác<br />

PRAGOLIGNA / TOOLTEC <strong>2005</strong><br />

12. mezinárodní kontraktační<br />

a prodejní výstava strojů,<br />

nástrojů, zařízení a materiálů<br />

pro dřevozpracující a železářská průmysl<br />

Incheba Praha s.r.o., areál Výstaviště Praha, 170 90<br />

Praha 7 - Holešovice, tel. 220 103 464, fax 233 376 444<br />

e-mail: m.smatova@incheba.cz www.incheba.cz<br />

9. - 12. 3. <strong>2005</strong> Praha - Výstaviště PVA Letňany<br />

FOR HABITAT - ECO CITY<br />

PRAGAFLOREA 12. veletrh bydlení, realit, renovací<br />

a rekonstrukcí, veletrh životního prostředí<br />

a úspor energií, 6. ročník prezentační a prodejní<br />

výstavy; Zahrada - Dílna - Chalupa<br />

ABF, a. s. Veletržní správa, Václavské náměstí 31,<br />

111 21 Praha 1, tel. 222 891 133-5, fax 222 891 198-9<br />

e-mail: sekretariat@abf.cz web: www.abf.cz<br />

12. - 13. 3. <strong>2005</strong> Brno, Nová radnice<br />

NŮŽ BRNO SUPER <strong>2005</strong><br />

13. mezinárodní prodejní<br />

výstava nožů<br />

Kontakt: Lubomír Maarič, Žitná 23<br />

621 08 Brno, tel./fax 541 225 849<br />

mobil 603 265 449, e-mail: madaric@knives.cz<br />

web: www.knives.cz web: nuz.cz/BMAC<br />

22. 3. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />

Legislativa lesnická I - Lesní zákon,<br />

příprava novely<br />

ČLS 1) , odborný garant: Prof. L. Šišák, Mgr. Dvořák<br />

5. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />

Znečišování vodních zdrojů<br />

ČLS 1) , odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol.<br />

5. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />

Znečišování vodních zdrojů<br />

ČLS 1) , odborný garant: ČLS, Zeměd. a vodoh. spol.<br />

22. 4. <strong>2005</strong> Praha, Dům ČS VTS<br />

Valná hromada ČLS ČLS 1)<br />

23. 4. <strong>2005</strong> ve všech krajích<br />

Den v lese (akce pro veřejnost)<br />

ČLS 1) , odborný garant:<br />

Členové RV a RK předsedové poboček<br />

23. - 24. 4. <strong>2005</strong> Liberec - výstaviště<br />

Výstava loveckých trofejí<br />

Svod loveckých psů (23. 4. <strong>2005</strong>)<br />

LVT, a. s., Masarykova 24, 460 58 Liberec<br />

tel. 482 710 511, fax 482 710 293<br />

e-mail: lvt@lvt.cz web: www.lvt.cz<br />

23. - 24. 4. <strong>2005</strong> České Budějovice - Výstaviště<br />

Mezinárodní výstava psů<br />

Českobudějovický kynologický klub, Klostermannova<br />

7, 370 21 České Budějovice, tel./fax: 387 330 454<br />

e-mail: vystava.psu-cb@seznam web: www.intercanis.cz<br />

28. 4. <strong>2005</strong> Křtiny<br />

Pro <strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong><br />

- 10 let od holosečného hospodářství<br />

ČLS 1) , odborný garant: PSB, Prof. V. Tesař<br />

1)<br />

ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5,<br />

116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155<br />

26 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři.<br />

<strong>Silva</strong> <strong>Bohemica</strong> - 1/<strong>2005</strong><br />

e-mail: cesles@cesles.cz web: www.cesles.cz<br />

30. 4. - 1. 5. <strong>2005</strong> Praha<br />

Mezinárodní výstava psů<br />

10. 5. <strong>2005</strong> Hranice<br />

Obnova lesa se zaměřením na přirozené<br />

způsoby obnovy; Exkurze Libava<br />

ČLS 1) , odborný garant:<br />

Ing. J. Kubačka, Ing. M. Kutý, Ing. P. Polák<br />

18. - 22. 5. <strong>2005</strong> České Budějovice - výstaviště<br />

HOBBY - jaro <strong>2005</strong> výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...<br />

19. 5. <strong>2005</strong> Hradec Králové<br />

Problematika zpracování a využití<br />

slabého jehličnatého dřeva<br />

ČLS 1) , odborný garant: Ing. L. Brouček<br />

21.- 22. 5. <strong>2005</strong> Litoměřice<br />

Mezinárodní výstava psů<br />

24. 5. <strong>2005</strong><br />

Mezinárodní den parků vyhlásila<br />

Federace Europarc, která zastřešuje národní<br />

parky a chráněné krajinné oblasti, jako<br />

připomínku vyhlášení prvních devíti evropských<br />

národních parků 24. 5. 1909 ve Švédsku<br />

26. 5. <strong>2005</strong> Srní (845 m n. m.)<br />

VIII. sněm lesníků:<br />

Šumava - zelená střecha Evropy?<br />

ČLS 1) , odborný garant:<br />

Ing. Š Kalina, Ing. V. Krečmer, Ing. J. Svoboda<br />

27. 5. - 4. 6. <strong>2005</strong> Lysá nad Labem - Výstaviště<br />

NATURA VIVA <strong>2005</strong><br />

11. národní výstava všeho<br />

pro myslivce, rybáře a včelaře<br />

VLL - Výstaviště Lysá nad Labem<br />

spol. s r. o., Masarykova ul. 1727<br />

289 22 Lysá nad Labem<br />

tel. 325 552 158, 325 552 051<br />

325 552 162, fax 325 552 050<br />

e-mail: vll@vll.cz web: www.vll.cz <strong>2005</strong><br />

1. - 2. 6. <strong>2005</strong> Bedřichov, Jablonec nad Nisou<br />

Turistika, sporty v lesních majetcích<br />

a hospodaření v nich<br />

ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Čacká, Mgr. I. Kubátová<br />

4. - 5. 6. <strong>2005</strong> Praha 5 - Divadlo AKCENT<br />

PVN <strong>2005</strong> pražská výstava nožů a nožířských výrobků<br />

web: www.nozirstvi.com www.kizlyar.cz<br />

9. 6. <strong>2005</strong> Brno<br />

Hospodářská úprava lesa<br />

ČLS 1) , odborný garant: Prof. Ing. J. Simon<br />

10. - 11. 6. <strong>2005</strong> Krkonoše<br />

Oblasti chovu a přezimovací obůrky<br />

ČLS 1) , odborný garant: Ing. J. Janota, Ing. J. Novák<br />

18. 6. <strong>2005</strong> Kaplice<br />

Hospodaření v pohraničním prostoru<br />

40 let nepřístupném, Pochůzka po<br />

historické trase v Novohradských horách<br />

ČLS 1) , odborný garant: Ing. P. Kordač<br />

24. - 25. 6. <strong>2005</strong> Žehušice<br />

XXIII. Slavnost lesního rohu<br />

hudební festival<br />

HORNFORUM - česká hornová<br />

společnost<br />

J.V. Sticha Punto,<br />

Alois Sojka, ZŠ<br />

285 75 Žehušice 190,<br />

tel. 327 399 135, 327 399 128, mobil 605 054 241<br />

e-mail: sojka@zehusice.cz web: www.zehusice.cz<br />

29. 6. <strong>2005</strong> Pelhřimov<br />

Program 2000 u LČR, s. p.<br />

Vyhlášení lípy Barborka<br />

ČLS 1) , odborný garant:<br />

Ing. P. Kyzlík, RNDr. J. Stonawski<br />

24. 6. <strong>2005</strong> (předběžný termín) Hluboká<br />

n. Vlt. Lovecký zámek Ohrada<br />

4. národní myslivecké<br />

slavnosti, národní<br />

soutěž ve vábení jelenů<br />

tel. 387 965 340 pí Slepičková<br />

e-mail: ohrada@raz-dva.cz<br />

web: www.cmmj.cz<br />

Zahraniční akce<br />

20. - 23. 1. <strong>2005</strong> Slovensko - Bratislava,<br />

Výstavné a kongresové centrum Incheba<br />

POOVNÍCTVO A ODDYCH<br />

12. mezinárodní specializovaná výstava<br />

Incheba, a.s. Viedenská cesta 3-7,<br />

852 51 Bratislava 5, Slovensko,<br />

tel. +421-2-6727 2026, fax +421-2-6224 7101.<br />

web: www.incheba.sk e-mail: slovakiatour@incheba.sk<br />

25. - 30. 1. <strong>2005</strong> SRN - Dortmund<br />

Jagd und Hund <strong>2005</strong><br />

24. mezinárodní veletrh pro lov,<br />

kynologii a sportovní rybářství<br />

Messe Westfalenhallen Dortmund<br />

GmbH, Rheinlanddamm 200<br />

• D-44139 Dortmund<br />

tel. +49-231/12 04-521/525<br />

fax +49-231/12 04-678/880<br />

e-mail: messe @westfalenhallen.de<br />

web: www.westfalenhallen.de<br />

28. - 31. 1. <strong>2005</strong> USA - Las Vegas, Nevada<br />

SHOT SHOW 27. mezinárodní<br />

myslivecký a střelecký veletrh<br />

Reed Exhibitions, 383 Main Ave.<br />

Norwalk, CT 06851<br />

tel. 203/840-5600<br />

fax 203/840-9600<br />

e-mail: info@nssf.org web: www.shotshow.org<br />

Kontakt v ČR: Cestovní kancelář Pražský klub<br />

Drahobejlova 6, 190 00 PRAHA 9<br />

tel. 266 311 543 - 5, fax 266 313 166,<br />

e-mail: info@prazsky-klub.cz www.prazsky-klub.cz<br />

20. - 26. 2. <strong>2005</strong> BĚLORUSKO - MINSK - Raubiči<br />

XXXVII. EVROPSKÉ ZÁVODY LESNÍKŮ<br />

v klasickém lyžování<br />

Dotazy: Ing. Záviš Pexidr, CSc., MZe - SPA-L<br />

Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel. 222 328 912<br />

e-mail: pexidr@mze.cz<br />

11. - 13. 2. <strong>2005</strong> Rakousko - Salzburg<br />

Hohe Jagd & Fischerei veletrh pro lovce,<br />

rybáře a pro pobyt v přírodě<br />

Reed Messe Salzburg GmbH,<br />

Am Messezentrum 6 - Postfach 285 -<br />

A-5021 Salzburg, tel. +43(0)662/44 77-0*<br />

fax +43(0)662/4477-415<br />

e-mail: info@reedexpo.at web: www.hohejagd.at<br />

3. - 6. 3. <strong>2005</strong> Maarsko - Budapeš<br />

FeHoVa <strong>2005</strong> 12. mezinárodní<br />

veletrh zbraní, rybaření a lovu<br />

Hungexpo Ltd., H-1441, Budapest, Pf. 44<br />

tel. (0036-1)263-6040 263-6047,<br />

fax (0036-1)263-6042<br />

e-mail: fehova@hungexpo.hu web: www.fehova.hu<br />

Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o.<br />

Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158<br />

fax 545 176 159, e-mail: vondruska@expocs.cz web: www.expocs.cz<br />

18. - 21. 3. <strong>2005</strong> SRN - Nürnberg<br />

IWA <strong>2005</strong> 32. mezinárodní<br />

veletrh loveckých a sportovních<br />

zbraní a příslušenství<br />

NürnbergMesse GmbH, Messezentrum,<br />

D-90471 Nürnberg, SRN<br />

tel. +49-911/86 06-0, fax +49-911/86 06-82 28<br />

e-mail: info@nuernbergmesse.de<br />

web: www.nuernbergmesse.de<br />

6. - 10. 4. <strong>2005</strong> SRN - Mnichov<br />

JAGEN UND FISCHEN <strong>2005</strong><br />

12. mezinárodní veletrh pro lov<br />

a sportovní rybářství<br />

Messe München GmbH<br />

Messegelände D-81823 München<br />

tel. (+49-89)949-20640, fax (+49-89)949-20649<br />

e-mail: info@jagenundfischen.de web: www.jagenundfischen.de<br />

Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o.<br />

Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158-60<br />

fax 545 176 159, e-mail: vondruska@expocs.cz web: www.expocs.cz<br />

2. - 6. 5. <strong>2005</strong> SRN<br />

LIGNA + 2–6 May <strong>2005</strong><br />

<strong>2005</strong><br />

Světový veletrh<br />

HANNOVER • GERMANY<br />

pro lesní hospodářství<br />

a dřevozpracující průmysl<br />

ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení D<strong>eu</strong>tsche<br />

Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00<br />

Praha 6, tel./fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218<br />

e-mail: info@hf-czechrepublic.com<br />

web: www.hf-czechrepublic.com www.ligna.de<br />

Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku plošné inzerce (viz strana 24)


Lanové navijáky<br />

Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest<br />

Navijáky ALP<br />

Štěpkovače<br />

Vyvážecí soupravy<br />

Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva:<br />

Německé firmy<br />

Finské firmy<br />

K 28 - 8 590,- Kč<br />

obsah: 28,3 cm 3<br />

výkon: 1,1 PS<br />

The Power of Dreams<br />

M 47 - 13 790,- Kč<br />

obsah: 44,9 cm 3<br />

výkon: 2,2 PS<br />

NEA 52 -<br />

obsah: 51,7 cm 3<br />

výkon: 2,6 PS<br />

14 990,- Kč<br />

Vrtáky:<br />

80x800<br />

100x800<br />

120x800<br />

150x800<br />

180x800<br />

200x800<br />

Nabízí dále lesní a zahradní techniku dalších značek: STIHL, LASKI,<br />

SEPPI M, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ...<br />

Informujte se o pomoci firmy při likvidaci kalamity na Slovensku:<br />

s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá<br />

Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117<br />

331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174<br />

e-mail: agriimport@agriimport.cz web: www.agriimport.cz<br />

Prodej též<br />

na splátky<br />

HONDA H O31 - 13 790,- Kč<br />

čtyřtaktní motor HONDA<br />

obsah: 31 cm 3 , výkon: 1,5 PS<br />

H 035 za 14 590,- Kč<br />

(obsah motoru: 36 cm 3 , výkon 1,6 PS)<br />

POZOR !<br />

Kultivátor 4 990,- Kč<br />

KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA<br />

®<br />

Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o.<br />

U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347<br />

fax 323 661 348, e-mail werco@werco.cz www.werco.cz<br />

ZMĚNA ADRESY !<br />

STÁLE OSTRÉ NÁŘADÍ<br />

JAPAN<br />

s.r.o.<br />

Písek<br />

Generální distributor<br />

®<br />

• unikátní patentované zuby<br />

• n<strong>eu</strong>věřitelný výkon, ostrost a síla<br />

• ověřeno v lesnictví a zahradnictví<br />

®<br />

PRODEJNA Jeremiášova 21<br />

370 01 České Budějovice<br />

tel. 387 310 734<br />

tel.+fax: 387 310 733<br />

e-mail: wisteria@wisteria.cz<br />

web: www.wisteria.cz<br />

Dále dodáváme nářadí zn. FISKARS, SANDVIK, SOLO, OREGON, STIHL<br />

Provádíme rizikové kácení stromů a zajištění korun proti rozlomení<br />

Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY<br />

(špičkové ceny, rychlost dodávek)<br />

ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm)<br />

18H (.404" 2,0 mm)<br />

LIŠTY - všechny druhy dle délky, šířky<br />

drážky, montážního upevnění<br />

ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů<br />

Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446,<br />

397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105<br />

e-mail: agroles@agroles-oregon.cz, web: www.agroles-oregon.cz


Lanové navijáky<br />

Výhradní dovozce finské lesní techniky FARMI Forest<br />

Navijáky ALP<br />

Štěpkovače<br />

Vyvážecí soupravy<br />

Nabízí širokou nabídku hydraulických štípačů dřeva:<br />

Německé firmy<br />

Finské firmy<br />

K 28 - 8 590,- Kč<br />

obsah: 28,3 cm 3<br />

výkon: 1,1 PS<br />

The Power of Dreams<br />

M 47 - 13 790,- Kč<br />

obsah: 44,9 cm 3<br />

výkon: 2,2 PS<br />

NEA 52 -<br />

obsah: 51,7 cm 3<br />

výkon: 2,6 PS<br />

14 990,- Kč<br />

Vrtáky:<br />

80x800<br />

100x800<br />

120x800<br />

150x800<br />

180x800<br />

200x800<br />

Nabízí dále lesní a zahradní techniku dalších značek: STIHL, LASKI,<br />

SEPPI M, FRANSGARD, FISKARS, OREGON, BAHCO, SOLO, ...<br />

Informujte se o pomoci firmy při likvidaci kalamity na Slovensku:<br />

s.r.o. Líté 60, 331 52 Dolní Bělá<br />

Provozovny: 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 227 345, tel.: 377 221 117<br />

331 41 Kralovice, Havlíčkova ul. 236, tel./fax 373 312 174<br />

e-mail: agriimport@agriimport.cz web: www.agriimport.cz<br />

Prodej též<br />

na splátky<br />

HONDA H O31 - 13 790,- Kč<br />

čtyřtaktní motor HONDA<br />

obsah: 31 cm 3 , výkon: 1,5 PS<br />

H 035 za 14 590,- Kč<br />

(obsah motoru: 36 cm 3 , výkon 1,6 PS)<br />

POZOR !<br />

Kultivátor 4 990,- Kč<br />

KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA<br />

®<br />

Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o.<br />

U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347<br />

fax 323 661 348, e-mail werco@werco.cz www.werco.cz<br />

ZMĚNA ADRESY !<br />

STÁLE OSTRÉ NÁŘADÍ<br />

JAPAN<br />

s.r.o.<br />

Písek<br />

Generální distributor<br />

®<br />

• unikátní patentované zuby<br />

• n<strong>eu</strong>věřitelný výkon, ostrost a síla<br />

• ověřeno v lesnictví a zahradnictví<br />

®<br />

PRODEJNA Jeremiášova 21<br />

370 01 České Budějovice<br />

tel. 387 310 734<br />

tel.+fax: 387 310 733<br />

e-mail: wisteria@wisteria.cz<br />

web: www.wisteria.cz<br />

Dále dodáváme nářadí zn. FISKARS, SANDVIK, SOLO, OREGON, STIHL<br />

Provádíme rizikové kácení stromů a zajištění korun proti rozlomení<br />

Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY<br />

(špičkové ceny, rychlost dodávek)<br />

ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm)<br />

18H (.404" 2,0 mm)<br />

LIŠTY - všechny druhy dle délky, šířky<br />

drážky, montážního upevnění<br />

ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů<br />

Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446,<br />

397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105<br />

e-mail: agroles@agroles-oregon.cz, web: www.agroles-oregon.cz

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!