Stáhnout celé ÄÃslo (3.9 MB) - Statutárnà mÄsto Olomouc
Stáhnout celé ÄÃslo (3.9 MB) - Statutárnà mÄsto Olomouc
Stáhnout celé ÄÃslo (3.9 MB) - Statutárnà mÄsto Olomouc
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
TÉMA MĚSÍCE<br />
Hradby: nejdřív město chránily,<br />
Foto archiv fortu<br />
Chránily <strong>Olomouc</strong>. Obepínaly srdce města jako bezpečný štít, který dovnitř<br />
nepustil nikoho s nepřátelskými úmysly. Současně ale tomuto srdci města<br />
bránily, aby se rozrůstalo a více žilo. Pohled na dějiny a reálný význam bastionového<br />
a fortového opevnění <strong>Olomouc</strong>e se už od časů jeho budování<br />
měnil a různil, podle toho, zda o jeho významu uvažoval voják, politik, živnostník,<br />
majitel nemovitostí nebo o něco později třeba historik či fanoušek<br />
pevnostního stavitelství.<br />
Letošní FortFest na křelovském fortu.<br />
Monumentální torza fortifikačního systému<br />
ale v každém případě k <strong>Olomouc</strong>i<br />
patří a je jen na nás, současných Olomoučanech,<br />
jak s nimi naložíme. Příklady<br />
z jiných evropských měst jasně svědčí<br />
o tom, že takové prvky někdejších nedobytných<br />
městských krunýřů lze skvěle<br />
využít pro kulturní život, poznání i turistický<br />
ruch.<br />
Tímto textem nechceme suplovat historickou<br />
práci o dějinách olomoucké pevnosti.<br />
Připomeňme jen, že <strong>Olomouc</strong> jako faktické<br />
hlavní město Moravy, měla své výrazné<br />
městské opevnění už od středověku,<br />
silně opevňován byl už od 11. století olomoucký<br />
hrad. Opevnění se proměňovalo<br />
v čase, ovšem třeba celkem snadné dobytí<br />
města švédskými vojsky v roce 1642 ukázalo,<br />
že město není dostatečně hájitelné.<br />
Zcela zásadní proměnou prošla olomoucká<br />
fortifikace v polovině 18. století, kdy<br />
císařovnu Marii Terezii permanentně<br />
ohrožoval pruský král. Město se tehdy<br />
stalo Hlavní a hraniční pevností. Špičkový<br />
pevnostní inženýr ve službách Habsburků,<br />
Pierre Philippe Bechade de Rochepine,<br />
vyprojektoval systém bastionového<br />
opevnění, který se pak osvědčil v roce<br />
1758 při pětitýdenním obléhání města.<br />
V následujícím století si ovšem změny<br />
vojenské taktiky i výzbroje vynutily nové<br />
pojetí ochrany města a z bastionové pevnosti<br />
se stala takzvaná fortová pevnost.<br />
Forty představují opevněné prvky vzdálené<br />
od hradeb tak, aby případného útočníka<br />
držely co nejdále od středu města.<br />
V současné <strong>Olomouc</strong>i se zachovaly rozsáhlé<br />
souvislé pásy středověkých hradeb,<br />
nejstarší z nich je dokonce románská,<br />
řada bastionů a fortů či jejich torz. Veřejnosti<br />
přístupné jsou nyní Korunní pevnůstka,<br />
fort číslo XIII v Nové Ulici, fort<br />
XVII v Křelově a stavebně nejmladší fort<br />
číslo II v Radíkově.<br />
Status pevnosti znamenal pro město klady<br />
i zápory. Početná vojenská posádka<br />
byla příjemným faktorem pro živnostníky,<br />
město bylo skutečně bezpečné, což<br />
ocenil v bouřlivém roce 1848 i císařský<br />
dvůr, který sem skoro na téměř půl roku<br />
přesídlil, velení pevnosti se obvykle výrazně<br />
podílelo na společenském životě<br />
města. Jedním z velitelů pevnosti byl<br />
ostatně i slavný maršál Václav Radecký<br />
z Radče, na nějž Olomoučané každoročně<br />
vzpomínají při oslavách, pojmenovaných<br />
právě po geniálním vojevůdci. V průběhu<br />
19. století ovšem byla pevnost pro<br />
<strong>Olomouc</strong> stále větší zátěží. Město se nemohlo<br />
rozvíjet do prostoru, protože kolem<br />
pevnosti bylo vymezeno široké pásmo,<br />
kde se nemohlo stavět. Teprve roku<br />
1886 byla pevnost císařským dekretem<br />
zrušena. Mimochodem, olomoučtí radní<br />
tuto informaci zveřejnili až o dva roky<br />
Rochepin, Radecký, František Josef...<br />
Fort Radíkov v těchto měsících prochází velmi náročnou obnovou.<br />
Foto Jan Bednář<br />
10 / RADNIČNÍ LISTY
Change language