I Potrava káne lesní v Ceské republice a její význam pro myslivost ...

BUTEO 9 (1997): 57-68
I
Potrava káne lesní v Ceské republice a její význam
pro myslivost
Diet of Common Buzzard in the Czech Republic and its importance
for gamekeeping
VORíŠEK P.(l), KRIŠTÍN A.(2), OBUCH J.(3) & VOTÝPKAJ.(4)
(l)Mgr. Petr Voríšek, teská spolecnost ornitologická, Hornomecholupská 34,10200 Praha 10,
Czech Republic; e-mail cso.vorisek@bbs.infima.cz
(2)RNDr.Anton Krištín, CSc., Ústav ekológie lesa SAV, Štúrova 2, 96053 Zvolen, Slovak
Republic; e-mail kristin@sav.savzv.sk
(3)/ng.Ján Obuch,Botanická záhrada UniverzityKomenského, 038/5 Blatnica, Slovak Republic
(4)Mgr.Jan Votýpka, katedra parasitologie Prírodovedecké fakulty University Karlovy,
Vinicná 7, /2844 Praha 2, Czech Republic
ÚVOD
ABSTRAKT. V letech 1993-1995 byla studována potrava mládat káne lesní na
území CHKO Pálava a soucasnezpracovány i starší publikované výsledky ze strední
Evropy s cílem zhodnotit význam tohoto druhu pro myslivost. Vlastní výsledky byly
získány s použitím 3 ruzných metod. Dominantní složkou potravy mladých kání je
hraboš polní (32 až 43% v závislosti na metode), avšak v letech sjeho nižší pocetností
je i jeho zastoupení v potrave kání nižší (12 až 26% v závislosti na metode). Jako
náhradní složky potravy figurují ptáci (mládata pevcu), hmyz a cástecne i plazí. Podíl
lovné zvere byl stabilne nízký, domácí zvírata nebyla zjištena vubec. Složení potravy
kání v hnízdním období je závislé na nabídce hrabošu, nicméne ani v letech sjejich
nedostatkem nebyl zaznamenán výrazne vyšší podíl lovné zvere (v žádném roce
nepresáhl 7%). Zjištené výsledky jsou potvrzením starších publikovaných dat, že
riziko škod zpusobených kání lesní na lovné zveri ci domácích zvíratechje zanedbatelné
a káne lesní by tedy mela být celorocne hájena bez výjimek.
I
Složení potravy káne lesní (Buteo buteo) se venovalo relativne mnoho autoru u nás i
v zahranicí. Velká vetšina prací na toto téma byla motivována tím, že bylo treba získat
údaje pro diskuse o povolení odstrelu kání myslivci. Na území CR a SR lze za pionýrskou
práci považovat príspevek SLÁDKA(1961), který zpracoval rozsáhlý materiál kání odstrelených
na Slovensku v prubehu nekolika let. Na tuto práci pak navázali ŠEVCÍK(1981) a
PATEROVÁ-LIšKOVÁ(1987), kterí vycházeli též z rozboru trávicích traktu zastrelených
kání. Pomerne rozsáhlý je i soubor prací publikovaných v okolních zemích strední Evropy
(GLUTZet al. 1989, CRAMP& SIMMONS1980). Ze všech techto studií vyplynul záver, že
káne lesní nepusobí v myslivosti závažnejší škody ajejí odstrel není oprávnený.
Zdálo by se tedy, že význam káne lesní pro myslivost v CR byl již dostatecne odborne
zhodnocen a situace v posledních letech, kdy krome bažantnic byla káne celorocne hájena,
nasvedcovala spíše tomu, že hlasy volající po obnovení odstrel u kání budou postupne
slábnout. Tuto problematiku však opetovne oživilo vydání novelizované Vyhlášky
Ministerstva zemedelství CR c. 134 Sb. ze dne 9.5. 1996, kterou se provádí zákon o
myslivosti. Podle této vyhlášky je káne lesní (a káne rousná) celorocne hájena (tedy i
v bažantnicích), ovšem s jednou výjimkou - §6, odst. 6: "Ustanovení o celorocním hájení
57

káne lesní a káne rousné se nevztahuje najedince, kterí opakovane útocí na domácí drubež
nebo holuby. Tyto jedince je možné v míste, kde pusobí tyto škody, a v bezprostredním
okolí tohoto místa, lovit celorocne."
Uvedené ustanovení vyhlášky zásadne zmenilo možnosti odstrelu kání aje tedy treba
opetovne zhodnotit, zda je oprávnené.
Pro takovéto zhodnocení je treba použít pokud možno aktuální data získaná více
metodami a srovnat je s dríve publikovanými údaji. Jednou z potenciálních slabin dosud
publikovaných prací je skutecnost, že byly založeny pouze na jedné metode, jejíž vypovídací
schopnost je vždy omezená, prípadne že tyto práce již nejsou aktuální vzhledem ke
zmenám ve složení naší fauny v posledních letech (predevším prudký pokles stavu drobné
lovné zvere).
Problematické by mohlo být též vyhodnocení výsledku získaných pouze v prubehu
krátkého období (jedné hnízdní ci zimní sezóny), nebot složení potravy se muže mezi
sezónami výrazne menit.
Cílem našeho príspevku je tedy konfrontovat novou mysliveckou vyhlášku s výsledky
vlastního výzkumu potravy káne lesní v hnízdním období, které byly získány nekolika
ruznými metodami, a s pomocí techto údaju a také dat již dríve publikovaných zhodnotit
skutecný význam káne lesní z hlediska myslivosti.
MATERIÁL A METODIKA
Vlastní výzkum složení potravy káne lesní probíhal vždy v hnízdní sezóne (duben -
cervenec) v letech 1993až 1995na lokalite Milovický les. Uvedená lokalita se nachází na
územíCHKOPálava(okr.Breclav),kvadráty7165,7166(48.48-48.5IN, 16.39-16.44E).
Sledovaná populace káne lesní se vyznacuje extrémne vysokou populacní hustotou: na
ploše 22,2 km2 lesa prokazatelne hnízdilo v období let 1993 až 1995 30 až 53 páru
(VORíŠEKin press, VORíŠEK1996),v letech 1989-1991 zde však JAGOŠ(1993) zjistilješte
vyšší hnízdní hustotu kání. Podrobnejšípopis lokality a prubehu hnízdení kání vuvedených
letech viz VORíŠEK(in press).
Potrava mládat kání na hnízde byla sledována tremi ruznými metodami:
1. Determinace zbytku nezkonzumované potravy pri kontrolách hnízd. Jednotlivé
složky koristi ci jejich zbytky byly registrovány pri každé kontrole hnízda s mládaty.
V nekolika málo prípadech byla potrava nalezena i na hnízdech, kde byla dosud nevylíhlá
vejce. Krome techto výjimecných prípadu však nebyly kontroly hnízd se snuškou zapocítávány
do celkového poctu kontrol. Na vetšine hnízd bylo provedeno nekolik kontrol
v ruzném stadiu vývoje mládat. V roce 1993 bylo provedeno 129 kontrol 36 hnízd
s mládaty, z nichž pri 81 kontrolách (62,8%) byla zaznamenána potrava. V roce 1994 to
bylo 125 kontrol na 43 hnízdech, potrava byla zaznamenána pri 95 kontrolách (76%).
V roce 1995bylo sledovánojen 24 hnízd, která byla zkontrolována 64krát a z toho 48krát
byla nalezena potrava (75%).
Vývržky a zbytky potravy, které nebyly cerstvé a prímo na míste determinovatelné,
byly sebrány a analyzovány zvlášt (viz dále). Aby bylo sníženo riziko vícenásobného
zapocítání jednotlivých kusu koristi pri následných kontrolách, byla korist oznacena
(vystrižením srsti, odstrižením nekteré z koncetin). U drobných savcu byla odebírána celá
58

hlava, takže u vetšiny jedincu bylo zcela vylouceno jejich opetovné zapocítání pri analýze
vývržku. Presto není možné duplicitní zapocítání nekterých kusu koristi vyloucit a proto
jsou výsledky z prímých kontrol hnízd a z rozboru vývržku vyhodnoceny zvlášt.
2. Metoda tzv. "potravních klecí". Byla použita metoda, kterou publikovali CZARNECKl
& FOKSOWICZ(1954). Její podstatou je umístení mládat na hnízd.e do bedny s víkem
z pruhledného materiálu (pletiva). Mládata tak nemohou prevzít potravu, kterou jim rodice
prinášejí, na druhou stranu jsou s rodici stále v kontaktu ajejich žadonení stimuluje další
prinášení potravy. Víko z pletiva je na bedne umísteno pod urcitým sklonem tak, aby
potrava prinesená rodici padala do truhlíku na boku bedny. Oproti puvodním rozmerum
uvedeným v publikaci CZARNECKl& FOKSOWICZ(1954) byla námi použitá zarízení vyšší,
aby mládata mela v kleci dostatek místa. Také sklon víka z pletiva byl strmejší než
v puvodní publikaci, nebot bylo treba zajistit hladké sldouzávání koristi do truhlíku.
Nejprve byla na 6 dní na hnízdo umístena spodní cást klece bez horního víka, aby si rodice
na klec zvykli (kratší "zvykací" fáze se neosvedcila, protože rodice na 3 až 4 dny po
instalaci spodní cásti bedny omezí krmení). Teprve poté byla mládata zakryta víkem, vždy
však pri minimálním stárí mládat 14 dnÍ. Hnízda byla kontrolována 3x denne, vždy
v približne stejnou denní dobu: kolem 8. hod., 13. hod., a 17.-19. hod.). Prinesená potrava
byla odebrána a determinována a mládata byla nakrmena náhradní potravou (drobní
hlodavci odchytaní do sklapovacích pastí). Takto instalované klece byly na hnízde umísteny
7 až 8 dnÍ. V roce 1994 i 1995 byla touto metodou sledována vždy 2 hnízda.
3. Analýza vývržku. V roce 1993 byly vývržky sebrány z 26 hnízd s mládaty, v roce
1994 z 33 a v roce 1995 z 16 hnízd. V letech 1993, 1994 a 1995 bylo celkem analyzováno
117 vzorku (45, 47, 25). Každý vzorek predstavuje všechny vývržky ci starší zbytky
potravy sebrané pri jedné kontrole. Vývržky sesbírané v roce 1993 byly nejprve zpracovány
v 5% roztoku NaOH, který rozložil srst a perÍ. Poté jsme determinovali zbytky
kostí obratlovcu (det. J. Obuch) a bezobratlých (det. A. Krištín). Po makroskopickém
vytrídení hmyzu a bezobratlých byly tyto objekty trídené a determinované s pomocí
stereomikroskopu (zvetšení 6-25x). Pri analýzách vývržku jsme zaznamenávali i údaje o
obrati ovcích (hmyzožravých ptácích, obojživelnících), vyskytujících se ve vzorku. Na
základe toho jsme dedukovali, které druhy bezobratlých nebyly prímým objektem potravy
káne lesní, ale potravou jeho koristi. Vzorky z let 1994 a 1995 byly nejprve detailne
rozebrány za úcelem vytrídení bezobratlých a teprve potom byly zpracovány v NaOH a
determinováni obratI ovci podle osteologických zbytku.
Jelikož dravci vcetne káne lesní vetšinu kostí ztráví, k urcení obratlovcu byly použity
kraniální úlomky savcu, u hrabošovitých pravé spodní moláry (Ml), u krtku humerus.
U ptáku jsme determinaci provádeli podle ctyr druhu kostí: zobáky, humerus, metatarsus
a tarsometatarsus, u vetších druhu též sternum a prípadne i jiné kosti. U plazu jsme
registrovali celisti, prípadne jenom šupiny ze zbytku kuže.
Nabídka potravy - pocetnost drobných hlodavcu - byla sledována metodou liniových
odchytu do sklapovacích pastÍ. Pasti byly pokládány do linií po 50 pastech se sponem 3
m. Každá linie byla exponována 3 po sobe následující noci ve všech základních typech
biotopu: pole s pícninami, ekotony (okraje lesa), paseky uvnitr lesního komplexu. Odchyty
59

yly provádeny v jarním období (konec brezna, zacátek dubna) a pri každé odchytové akci
bylo položeno 6 linií.
Statistické vyhodnocení výsledku bylo provedeno s použitím statistického softwaru
Statgraphics.
VÝSLEDKY
Zastoupeníjedn.!>tlivýchsložek koristi vpotrave kání zjištenémetodou prímých kontrol
hnízd je pro každý rok zvlášt zachyceno na obr. 1.Z grafu je patrné, že složení potravy je
ovlivneno nabídkou (pocetností)hlavní složky koristi, hraboše polního (Microtus arvalis):
relativní pocetnost hraboše byla v roce 1993 stanovena na 0,889 ex.!l00 pastí a noc
(pocetnost strední), v roce 1994 1,333 ex.!IOOpastí a noc (pocetnost vysoká), v roce
19950,444 ex.!100 pastí a noc (pocetnost nízká). V letech s vyšší nabídkou hrabošuje tedy
hraboš polníjednoznacne dominantní složkou potravy. Další významnou skupinou koristi,
která se však výrazneji objevuje v letech s nižší pocetností hrabošu,jsou ptáci (bez bažanta,
v obr. 1 oznacení jako Ostatní Aves), reprezentovaní predevším mládaty pevcu. Vyšší
zastoupení v letech s nedostatkem hrabošu je patrné též u hmyzu (predevším vetší druhy
brouku, jako je rohác (Lucanus cervus)), který tedy zrejme spolecne s ptáky slouží jako
náhradní korist. Vliv roku na podíl jednotlivých složek potravy byl vysoce signifikantní
(chí-kvadrát test, X2= 100,891; DF = 8, P

Zastoupení myslivecky významných druhu je ve všech letech relativne nízké - podíl
bažanta v koristi kání nepresáhl ani v jednom roce 3,5%, pQdíl zajíce (skupina Leporidae)
nepresáhl 7% a domácí drubež nebo holubi nebyli na hnízdech vubec nalezeni (obr. I).
V prípade bažanta se vetšinou jednalo o dospelé jedince (samice), které však nebyly
s nejvetší pravdepodobností kání uloveny, nýbrž sebrány mrtvé nebo poranené zemedelskou
mechanizací. Mezi zajíci nalezenými na hnízdech kání prevažovali mladí jedinci,
kterí byli nepochybne aktivne uloveni. Jednalo se však o jednotlivé prípady a nebyl zjišten
ani jeden pár kání, který by se na zajíce specializoval a lovil je ve vetším množstvÍ.
Výsledky sledování metodou potravních klecí jsou uvedeny pouze souhrnne v tab. 1
spolecne se souhrnnými výsledky zbylých dvou metod, nebot data získaná za roky 1994
a 1995 neposkytují dostatecný materiál ke zhodnocení mezi sezónních rozdílu. Výsledky
metody potravních klecí ukazují, že dominantní složkou potravy kání je hraboš polní,
následují ptáci (opet predevším mládata pevcu) a ostatní hlodavci (myšice lesní a krovinná
- Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, norník rudý - Clethrionomys glareolus). Druhy ci
skupiny druhu významné z hlediska myslivosti (bažant, zajíc, domácí drubež a holubi)
nebyli touto metodou v potrave kání zjišteni.
Tab. I - Složení potravy mládat káne lesní v Milovickém lese. Souhrnné výsledky z jednotlivých
metod.
Table 1 - Diet composition oí Common Buzzards nestlings in "Milovickýles" (Biosphere Reserve
Pálava, CzechRepublic).Summarized results oí different methods.
Metoda Methoi*)
Položka potravy I. II. III.
Preyitems
n % n % n %
lnsecta 44 6.13 I 1.49 151 26.77
Reptilia 82 11.42 3 4.48 37 6.56
Phasianus colch. 12 1.67 O 0.00 4 0.71
Ostatní Aves OtherAves 155 21.59 19 28.36 40 7.09
Talpa europaea 62 8.64 2 2.99 58 10.28
Leporidae 34 4.74 O 0.00 13 2.30
Microtus arvalis 259 36.07 29 43.28 180 31.91
Ostatní Rodentia 59 8.22 12 17.91 60 10.64
Other Rodentia
Dom. drubež a holubi O 0.00 O 0.00 I 0.18
Fow/s & domestic pigeons
Ostatní Others II 1.53 I 1.49 20 3.55
Celkem Tota/ 718 100 67 100 564 100
* Metody/Methods:
I. - prímé kontroly hnízd (nest inspectíans)
II. - potravní klece ('food boxes ", sec Summary)
III. - analýza vývržku (pel/ets ana/ysís)
61

Výsledky analýz vývržku jsou zobrazeny podle let na obr. 2. Podle výsledku této
metody dominuje v potrave kání hraboš polní, ovšem jeho zastoupení se výrazne mení
v závislosti na jeho pocetnósti. Jako náhradní složky koristi v letech s nižší pocetností
hrabošu vystupují opet ptáci (predevším mládata pevcu), hmyz (zejména rohác velký),
plazi (slepýš krehký - Anguis fragilis, ješterka obecná - Lacerta agilis) a ostatní druhy
hlodavcu (myšice lesní a krovinná, norník rudý). Vliv roku na zastoupení jednotlivých
složek potravy zjištených analýzou vývržkuje vysoce signifikantní (chí-kvadrát test, X2=
101,869;DF= 8,P

DISKUSE
Výsledky uvedené na obr. 1 a 2 a v tab. 1 ukazují, že vypovídací schopnost jednotlivých
použitých metod je ruzná. Metoda prímých kontrol hnízd, ve srovnání s analýzou vývržku,
zcela evidentne podhodnocuje zastoupení drobných složek potravy, jako je hmyz, jenž je
zrejme ihned po prinesení na hnízdo mládaty zkonzumován a jeho nevelké zbytky jsou
velmi rychle zašlapány do hnízdního materiálu a nejsou tak pri bežné kontrole hnízda
zaregistrovány. Ve vývržcích se naopak hmyz objevuje mnohem casteji, nebot chitinové
zbytky tel v nich zustávají dobre zachované. V prípade studované populace se navíc jednalo
predevším o roháce velkého, podle jehož nezkonzumovaných kusadel je možno s velkou
presností stanovit i pocet jedincu. Naopak v prípade plazu a zejména ptáku poskytují
rozbory vývržku zrejme podhodnocené výsledky ve srovnání se zbývajícími metodami. Je
to zpusobeno tím, že kosti jsou kánemi z velké cásti natrávené a ve vývržcích pak jsou hure
zachytitelné. Vetší rozdíly ve výsledcích získaných metodou potravních klecí ve srovnání
se zbylými metodami (rozdílné zastoupení hmyzu, ptáku a hlodavcu s výjimkou hraboše
polního) jsou pravdepodobne ovlivneny relativne malým materiálem, který pochází pouze ze
dvou hnízd sledovaných dve sezóny. Krome toho pochází znacná cást výsledku z potravních
klecí z roku 1995, který byl z hlediska pocetnosti hraboše polního silne nepríznivý a
káne se v tomto roce zamerily na náhradní potravu, zejména ptáky (obr. 1 a 2).
Z hlediska myslivosti je duležité, že zastoupení myslivecky významných složek koristi
je podle výsledku všech použitých metod víceméne stejné, tedy minimální. Za zmínku také
stojí fakt, že obe hnízda, na nichž byly v roce 1995 instalovány potravní klece, se nacházela
v blízkosti hájovny (rádove stovky metru), v jejímž okolí se volne pohybovala domácí
drubež i holubi, a ani v jednom prípade nebylo zaznamenáno jejich ulovení. Navíc se
jednalo o rok s extrémne nízkou nabídkou hraboše polního, kdy káne precházely na
náhradní zdroje potravy.
Získané výsledky potvrzují i drívejší zjištení, že káne lesní je dravec, který (alespon ve
stredoevropské cásti svého areálu) preferuje hraboše polního jako svou hlavní složku
koristi v hnízdním období (MELDE 1983, MEBS 1964). Byly sice publikovány výsledky,
které ukazují, že káne v hnízdním období je více závislá na pevcích (JEDRZEJEWSKIet al.
1994) ci na zajícovitých (GRAHAMet al. 1995), to však platí pro oblasti (Belovežský prales
v Polsku, jižní Skotsko), které se svým charakterem liší od krajiny ve strední Evrope.
V letech s nižší pocetností hrabošu jsou káne schopny se preorientovat na náhradní zdroje
potravy, v daném prípade hmyz, plazy a predevším ptáky (viz obr. 1 a 2). Podobné zjištení
presentovali i jiní autori ze strední (MEBS 1964, MELDE 1983) i severní Evropy (SPIDSO
& SELAS 1988). Prestože lze káni lesní zaradit spíše mezi potravní generalisty, nebot její
potravní spektrum je velmi široké (MELDE 1983, GLUTZet al. 1989), stále zustává hraboš
polní nebo jiné druhy drobných hlodavcu nejduležitejší složkou její koristi v hnízdním
období a pocetnost hrabošu v jarním období urcuje i hnízdní úspešnost (SPIDSO& SELAS
1988, MEBS 1964, ROCKENBAUCH1975) a nekdy i hnízdní hustotu kání (ROCKENBAUCH
1975, MEBS 1964, VORíŠEKin press, VORíŠEK1996). Z hlediska myslivosti je duležité, že
ani v letech s nízkou pocetností hrabošu nevzrustá výrazneji podíl lovné zvere v potrave
kání (viz kapitola Výsledky, obr. 1 a 2). Z lovné zvere byl v potrave studované populace
nejvíce nacházen zajíc polní, kde se ve vetšine prípadu skutecne jednalo o aktivne ulovené
63

mladéjedince. Absolutní pocet ulovených zajícuje však malý (tab. I) a dá se predpokládat,
že káne nemá výraznejší vliv na lokální populaci zajícu.
Káne tedy muže príležitostne lovnou zver lovit, avšak nejsou zde sebemenší známky
specializace na ni. V prípade domácí drubeže a holubu, tedy skupin, kvuli nimž je novou
mysliveckou vyhláškou povolen odstrel kání,je zrejmé, že v hnízdním období nejsou, snad
až na naprosté výjimky, soucástí potravy káne lesní.
Pro myslivost je samozrejme duležité znát složení potravy i v ostatních rocních
obdobích, protože složení potravy káne lesní se v prubehu roku mení (SLÁDEK1961), a
taktéž i z ostatních oblastí CR ci strední Evropy. Výsledky ostatních autoru, zabývajících
se potravou káne lesní v regionu strední Evropy, jsou uvedeny v tab. 2. Zastoupení
myslivecky zajímavých druhu zvere nebylo ani v jednom prípade príliš významné.
Dokonce i výsledky ŠEvcfKA(1981), které pocházejí ze zimního období, kdy se dají
predpokládat castejší útoky vyhladovelých kání na domácí drubež ci na lovnou zver,
neukazují na výrazne vyšší podíl techto skupin ulovených kání. Navíc jeho výsledky jsou
postaveny na materiálu z bažantnic a ani zde nebyl nalezen vyšší podíl lovné zvere.
Nejvyšší zastoupení domácích holubu a drubeže zjistili HASTÁDT& SbMMER(1987)
v okolí Berlína. V tomto prípade se však mohla projevit blízkost velkého mesta s vysokou
nabídkou uhynulých ci handicapovanýchjedincu.
Záverem lze tedy zformulovat stanovisko k významu káne lesní pro myslivost v CR.
Z našich vlastních výsledku i z výsledku ostatních autoru plyne, že populacní dynamika
káne lesní je v našich podmínkách urcována pocetností drobných hlodavcu, zejména
hraboše polního. V obdobíchjeho nižší pocetnosti se káne dokážípreorientovat nanáhradní
zdroje potravy, které však nedokáží plne kompenzovat nedostatek hrabošu a hnízdní
úspešnost a nekdy i hnízdní hustota je nižší. Lovná zver ani domácí zvírata však není ani
v techto prípadech významneji v potrave kání zastoupena. Krome toho byly naše výsledky
získány na populaci s extrémne vysokou hustotou, kde by se daly predpokládat zmeny
v potravním spektru vlivem vysoké populacní hustoty. I v takto koncentrované populaci
však nebyly zjišteny významnejší zmeny v potravní preferenci kání smerem k myslivecky
zajímavým druhum. Príležitostné útoky kání na domácí drubež ci holuby samozrejme nelze
nikdy zcela vyloucit, zejména v zimním období pri dlouhotrvajících mrazech a vyšší
snehové pokrývce. Témer s jistotou však lze tvrdit, že se nejedná o potravní specializaci
jedincu. Je také otázkou, zda každý útok na domácí zvírata je úspešný a koncí jejich
ulovením (ve vyhlášce je uvedeno, že lovit lze útocící káne a není brána v úvahu úspešnost
takového útoku). Diskutovaná myslivecká vyhláška má i další slabinu: není jasné, jak je
posuzováno to, zdaje káne specializovaná na lov domácí drubeže a holubu a co se rozumí
termínem opakované útoky. Rovnež termín "místo, kde tyto škody pusobí, a jeho
bezprostrední okolí"je vágní a umožnuje velmi volný výklad.V neposlední radeje žádoucí
údajné útoky kání na domácí drubež a holuby rádne zdokumentovat a údajné škody
skutecne prokázat.
Potenciální škody zpusobené kánemi rozhodne nemohou prevýšit škody, které by
vzniklyjejich odstrelem na základe uvedené vyhlášky. Z Evropy jsou známy prípady, kdy
práve prímé pronásledování kání zredukovalo velmi výrazne jejich populace (napr.
GIBBONSet al. 1995, MEBS 1964). Neopominutelné je však i riziko zástrelu jiných,
podstatne vzácnejších druhu dravcu vinou zámeny za káni lesní.
64

- -- -- ----- - - - --- - ---
Tab.2- Složení potravy káne lesní v ruzných oblastech strední Evropy.
Table 2 - Diet composition of Common Buzzard in central Europe.
Oblast (autor) Podíl mysl. zajímavých druhu Dom. složka Ostatní význ. složky Období Metoda
Region (author) Praportionojgame animals in Dominant item Other important items Period Method
the diet
Slovensko Slovakia Lepus eur. 4%, Anas plat. 0.5%, Microtus arv. lnsecta 17.5% celý rok trávo trakty, n=494
(SLÁDEK1961) kachna dom.ldom. duck 0.3%, 56.5% wholeyear stomach analysis
Perdix perdix 1.3%, Phasianus
colch. 0.3%, Gal/us dam. 0.7%,
Columba 1.f dam. 0.3%
CR Czech Republic Lepus eur. 1.5%, kachna Microtus arv. Micromammalia zima trávo trakty, n=336
ŠEVCíK(1981) dom.ldom. duck 0:2%, Gal/us 55.5% 15.6% winter stomach analysis
dam. 1.7%, Columba 1.f Mm.
1.7%,Phasianus colch. 5.9%
CR Clech Repub/ic Phasianus colch. 2.6% Microtus arv. lnsecta 19.8% celý rok trávotrakty, n=246
PATEROVÁ- WKOVÁ (1987) 58.1% whole year stomach ana/ysis
Polsko Po/and Phasianus colch. 0%, Talpa eur. Microtus arv. 32.97% hnízdní potravní klece,
CZARNECKI & dom. drubež a holubí/dam. fowls 50.7% breding n=367
FOKSOWICZ(1954) & pigeons0.27%, 'foodcages "
Lepus eur. 1.91%
Nemecko Germany Lepus eur. 2.7%, Aves 58.7% Rodentia 24.9% hnízdní nálezy na hnízdech'
(Baden- Wurtenberg) dom. drubež a hQlubi/dom. fowls breeding nests remains
ROCKENBAUCH(1975) & pigeons1.3%
Nemecko Germany Anas plat. 8.2%, Columba livia f. Aves 59.1% Microtus arv. 19.5% hnízdní nálezy na hnízdech
(okolí Berlína) dam. 7%, Gallus dom. 2.3%, breeding n=257
HAST ADT & SOMMER (1987) Phasianus colch. 1.9%, nests remains
Lepus eur. 3.9%
Rakousko Austria Lagomorpha 0.5% Rodentia lnsectivora 8.4% brez. až list. vývržky, n=202
(Waldviertel) HABERL(1995) 82.2% March-Nov. pellets
Nemecko Germany Lepus eur. 5%, Perdix pedix Microtus arv. Reptilia 15%, hnízdní nálezy na hnízdech
(Unterfranken) 0.26% &agr.41% Aves 12% breeding n=384
0\ MEBS (1964) nestsremains
Ut

Protožeje zrejmé, že potenciální škody pusobené kánemi nadomácí drubeži a holubech
mohou vznikat jen príležitostne a za specifických podmínek a že v našich podmínkách
nedochází ke specializaci kání na lov této koristi, nabízejí se jiné, podstatne šetrnejší
zpusoby,jak temto škodám zabránit. Patrí mezi ne napr. lepší ochrana drubeže pred útokem
dravce ci krátkodobé prikrmování kání v dobe kritického nedostatku potravy.
Rozhodne lze na základe predložených výsledku i výsledku shromáždených jinými
autory konstatovat, že povolení odstrelu kání tak, jak je definováno ve vyhlášce
Ministerstva zemedelství CR c. 134 Sb. ze dne 9.5. 1996,je neopodstatnené a vyhláška by
mela být v tomto smyslu novelizována.
PODEKOV ÁNI. Naše podekování patrí predevším pracovníkum Správy CHKO a BR Pálava za mnohostrannou
podporu a pomoc pri terénním sberu materiálu. Dále dekujeme pracovníkum Lesního závodu Židlochovice, polesí
Mikulov, za pochopení, sjakým pristupovali k naší práci na lokalite Milovický les. Za pomoc pri sberu dat v terén u
dekujeme M. Svobodové. Tato práce byla cástecne financne podporena v rámci projektu MŽP CR Program péce
o životní prostredí - Strategie ochrany ptáku ajejich stanovištv CR, c. GA/1690/94.
SUMMARY
According to new rules for hunting in the Czech Republic announced by the Ministry of
Agriculture, Common Buzzards (Bl/teobl/teo)are allowed to be shot in casesof individuals
specializing on fowls and domestic pigeons and repeatedly attacking them. The aim of this
article is to evaluate the diet composition of the Buzzard in the Czech Republic from a point
of view of potential damage to game and domestic animals. The results of a three-year study
of the Buzzards diet in the Biosphere Reserve Pálava (South Moravia, Czech Republic,
48.48-48.51N, 16.39-16.44E) are used for this evaluation as well as the results obtained by
other authors in the region of Central Europe. The Buzzards diet was studied in the
Biosphere Reserve Pálava during breeding seasons 1993-1995. The population investigated
has an extremely high breeding density: 30 to 53 breeding pairs were found in an area of
22.2 km2 every year (VOiU$EKin press). Three different methods of the diet analysis were
used: 1. recording of prey remains in nests during nest inspections; altogether 318
inspections were done at 103 nests. 2. the method of "food cages" according to CZARNECKI
& FOKSOWlCZ(1954) - two nests were investigated in 1994 and 1995 resp. 3. pellet analysis
- pellets from 75 nests were analysed in total. AIso prey (small mammals, particularly
rodents) availability was estimated by snap-trapping at the beginning of each breeding
season. Snap-traps were installed in lines, each containing 50 traps, at the end of
March/beginning of April in all main habitat types (ecotones, alfaalfa fields, clear-cuts); six
lines were installed during three consecutive nights each season. The relative abundance of
Common Vole (Microtl/s arva/is) was estimated as 0.889 ind./I00 trap-nights (middle
abundance), 1.333 ind./1O0 trap-nights (high abundance), 0.444 ind./1O0 trap-nights (low
abundance) in 1993,1994 and 1995 resp.
The diet composition according to the nest inspections is presented in Figure 1. The diet
composition is dependent on vole abundance, voles predominate in the diet in years ofhigh
abundance, the other important diet items being birds, especially passerine nestlings and
fledglings, which are taken by Buzzards in the years of low vole availability. This is also the
casewith insects (mainly large beetles). There was found a highly significant influence of
theyearon the dietcomposition (chi-square test, X2= 100,891; DF = 8, P< 0,0001). Fowls and
domestic pigeons were not found in the Buzzards' diet and the proportion of other game
66
f I
\
\
l

animals (pheasants, hares) was low in all years (see Fig. 1). However, most hares found in
Buzzards' prey were juveniles which were actively caught by Buzzards. On the other hand,
hares are not taken by Buzzards in higher proportion in the years with lower vole availability
and there is no evidence of specialisation on hare hunting in Buzzard pairs.
The relatively small material obtained by the "food cages" method does not allow analysis
of interseasonal changes in the diet composition. Therefore, the results of this method are
summarized in Table 1. According to this method, the Common Vole is the predominant
food item. The other important food items are birds (young passerines) and other rodents
(Apodemusjlavicollis, A. sylvaticus, Clethrionomys glareolus). Neither game animals nor fowls
or domestic pigeons were found.
The results of the pellet analysis are shown in Figure 2. The dominant prey item is
Common Vole, blit its proportion changes in relation to vole abundance. Birds (young
passerines), insects, reptiles (Anguis fragilis, Lacerta agilis) and other small rodents are
altemative prey in seasons with low vole availability. There was found a highly significant
infIuenceoftheyearon thedietcomposition (chi-squaretest, l= 100,869;DF = 8, P< 0,0001).
The results of thethree different methods used are compared in Table 1.There is a remarkable
difference in the proportion of insects found by the different methods - more insects were found
in the pellets than by nest inspections. On the other hand, the pellet analysis underestimated the
proportion ofbirds in the diet of young Buzzards (see Table 1).
The results of this study are compared with results of other authors from Europe and
also data from the non-breeding period, particularly winter, are discussed. There is a clear
support for the view that Common Buzzard diet composition and population dynamics are
dependent on vole abundance and that game or domestic animals are not an important part
of the diet. Potential damage caused by Buzzards is low in comparison with the potential
risk of reducing population through legal persecution. AIso the risk of shooting rare and
endangered raptor species mistaken for Buzzards should be taken into account. We can
conclude that the new hunting rules in the Czech Republic which allow the shooting
Buzzards, are not well-founded and should be changed.
LITERATURA
CRAMP, S. & SIMMONS, K.E.L. (eds.) 1980: The
Birds of the Westem Palearctic, Vol. II. - Ox.f()rd
Univer.vity Pre,v.v.Ox.ford. London, New York.
CZARNECKI, Z. & FOKSOWICZ, T. 1954:
Obserwacje dotyczace skladu pokannu myszolowa
zwyczajnego (Buteo buteo (L.).- Ekologia Polska, 2:
477-484.
GIBBONS, D., GATES, S., GREEN, R.E., FULLER,
R. & FULLER, R.M. 1995: Buzzards Buteo buteo
and Ravens Corvus corax in the uplands of Britain:
limits to distribution and abundance. - fbi.v. 137:
75-84.
GLUTZ VaN BLOTZHEIM, U.N., BAUER, K.M. &
BEZZEL, E. 1989: Handbuch der Vogel Mineleuropas.
- Aula Verlug (2., durchgesehene AulZage),
Wiesbaden.
GRAHAM, LM., REDPATH, S.M. & THIRGOOD,
SJ. 1995: The diet and breeding density ofCommon
Buzzards Buteo buteo in relation to indices of prey
abundance. - Bird Study, 42: 165-173.
HABERL, W. 1995: Zum Beutespektrum des Miiusebussards,
Buteo buteo (Accipitridae), im
Waldviertel (Niederosterreich). - Egretta, 38: 124-
129.
HASTÁDT, V. & SbMMER, P. 1987: Ein Beitrag zur
Emiihrung nestjunger Miiusebussarde Buteo buteo
(L). - ln: PopulatioTlSijkologie Greifvogel- und
Eulenarten 1 (1987). Wiss. Beitr. Univ. Hulle
1987/14 (P 27), Hulle, 1987: 267-277.
JAGOŠ, B. 1993: Populacní hustota, hnízdní a potravní
podmínky dravcu v Milovickém lese. - Zprav. lihomor.
pob. csa, J: 2-3.
67

JEDRZEJEWSKI, W., SZYMURA, A. & JEDRZE-
JEWSKA, B. 1994: Reproduction and food of the
Buzzard Buteo buteo in relation to the abundance of
rodents and birds in Bialowieza National Park,
Poland. - Ethol.Ecol.Evo/., 6: 179-190.
MEBS, T. 1964: Zur Biologie und Populationsdynarnik
des Mausebussards (Buteo buteo). - J. Om., 105:
247-306.
MELDE, M. 1983: Der Mausebussard. - A. Ziemsen
Verlag, Wittenberg Lutherstadt.
PATEROV Á-UŠKOV Á, Š. 1987: Složení potravy
káne lesní (Buteo buteo) a jestrába lesního (Accipiter
gentilis) v CSR. - In: SlTKO, J. & TRPÁK. P.
(eds.): Dravci 1985. - SÚPPOP Praha, OVM J.A.
Komenského, MOS, SZN Praha, 1987: 211-219.
ROCKENBAUCH, D. 1975: Zwolfjahrige
Untersuchungen zur Ukologie des Mausebussards
(Buteo buteo) auf der Schwabischen Alb. - J. Om..
116: 39-54.
SLÁDEK, J. 1961: Príspevok k poznani u potravnej
ekologie myšiaka lesného Buteo buteo (L). - Folia
Zoo/., 10: 331-343.
SPIDSO, T.,K. & SELAS, V. 1988: Prey selection and
breeding success in the Common Buzzard Buteo
buteo in relation to small rodent cycles in southern
Norway.- Fauna norY. Ser. C, Cinclus, ll: 61-66.
ŠEvcíK, J. 1981: Potrava káne lesní a káne rousné v
podzimním a zimním období. - Živa, 29: 31-33.
VORíŠEK, P. (in press): Extremely high population
density of Common Buzzard (Buteo buteo) in
Biosphere Reserve Palava (Czech Republic):
possible causes and consequences. - ln: "Bird
Numbers 1995", lntemationa/ Conference and 13th
Meeting of the European Bird Censu.f Council.
Pilmu 25.-30.9. 1995.
VORíŠEK, P. 1996: Hnízdní úspešnost a regulacní
mechanismy lokální populace káne lesní (Buteo
buteo) v Milovickém lese (CHKO Pálava). - Konference
"Dravcia sovy 1996", Miku/ov, abstrakt.
J
1
(Došlo 28.5.1997, prijato 5.9.1997)
i
It ;""",1: .~Cfl
I
68