Pastva v NPR Mohelenská hadcová step
Pastva v NPR Mohelenská hadcová step
Pastva v NPR Mohelenská hadcová step
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Pastva</strong> v 30. letech – plocha<br />
v bezprostfiední blízkosti vesnice ><br />
Foto O. Knoll<br />
=<br />
<strong>Pastva</strong> ve 30. letech – pastva na<br />
plo‰e, která je dnes zalesnûna<br />
Foto O. Knoll<br />
Snahy o ochranu <strong>step</strong>ních porostÛ, vylouãením pastvy,<br />
se ãasto u laické vefiejnosti setkávaly s negativními<br />
reakcemi. Napfiíklad v roce 1928 vy‰el v novinách „Obrana<br />
a rozhledy venkova“ v rubrice „Z na‰ich krajÛ“ anonymní<br />
ãlánek, jehoÏ autor hned v úvodu pí‰e: „…Nám,<br />
obãanÛm zde usazen˘m, jest toto náhlé volání po ochranû<br />
na‰í kvûteny velmi divné. Rostliny ony se zde vyskytují<br />
od nepamûti bez ochrany na tûchto <strong>step</strong>ích. Zde se pásávalo<br />
aÏ 15 000 ovcí místních obãanÛ a velkostatku a rostlinky<br />
ty se pfies to uchovaly dodnes.“ S tímto názorem<br />
v‰ak ochránci <strong>step</strong>i nesouhlasili. Napfiíklad NOVÁK<br />
(1937) konstatuje, Ïe negativní ãinnost ãlovûka na hadcov˘ch<br />
lokalitách, jako napfiíklad lámání kamene, jejich<br />
osazování akátem nebo zalesÀování jin˘mi nevhodn˘mi<br />
dfievinami, pasením nebo jinou devastací mÛÏe vést<br />
k v˘skytu hadcov˘ch lokalit bez hadcové vegetace.<br />
Nesystematická pastva na <strong>step</strong>i je doloÏena i v dal‰ích<br />
letech. 1. srpna roku 1940 doc. Josef Kratochvíl upozor-<br />
Àuje na po‰kozování <strong>step</strong>i. Uvádí, Ïe v západní ãásti <strong>step</strong>i<br />
se kaÏdodennû pase 4–6 kusÛ hovûzího dobytka a Ïe<br />
29. 7. byla tato ãást proponované rezervace spasena aÏ<br />
na drn a rozryta od dobytka.<br />
Snahy o vyuÏití <strong>step</strong>ních porostÛ pro v˘Ïivu zvífiat<br />
pokraãovaly i v následujících letech. V r. 1942 se obrací<br />
starosta Mohelna na prof. Bayera: „Vzhledem k tomu, Ïe<br />
opût leto‰ního roku je na hadcové <strong>step</strong>i blíÏe pozemkÛ rolníkÛ<br />
mnoho trávy a obãanstvo nemá pro krmení svého<br />
dobytka dostateãné mnoÏství krmiva, Ïádáme Vás o svolení,<br />
bychom mohli tuto trávu obãanÛm pronajmouti jako<br />
roku loÀského.“ K vyÏínání dostal souhlas od doc. Zlatníka,<br />
ale jen v bezprostfiedním sousedství polí, aby nedo-<br />
‰lo k naru‰ení ploch, na kter˘ch probíhal v˘zkum.<br />
Negativní postoj k tûmto omezením u místních obyvatel<br />
pfietrvával. Napfiíklad proti zákazu pastvy se, v roce<br />
1943 odvolával místní mlynáfi J. Tkan˘: „Co se t˘ãe na‰í<br />
ne‰Èastné reservace… znemoÏnûním pastvy ve‰kerého<br />
dobytka je znemoÏnûno podnikání a také místní chudina<br />
jest donucena krásti v poli jeden druhému ãímÏ se ménû<br />
sklízí a nelze odevzdávati tolik kolik pfii rekvizici se Ïádá.“<br />
Praktická ochrana <strong>step</strong>i se zaãala realizovat aÏ v roce<br />
1944. Teprve 3. 5. 1944 byl totiÏ na <strong>step</strong>i ustanoven první<br />
hlídaã (E. Adam). V pokynech pro hlídání <strong>step</strong>i bylo<br />
jako zvlá‰È hrubé poru‰ení rezervace uvedeno vyhánûní<br />
a pasení dobytka nebo drÛbeÏe. Ze zápisÛ hlídaãe <strong>step</strong>i<br />
vypl˘vá, Ïe je‰tû v roce 1944 je moÏno zaznamenat tendence<br />
k pasení dobytka na území <strong>step</strong>i.<br />
Ochranné podmínky a v˘mûru státní pfiírodní rezervace<br />
„Mohelenská hadcová <strong>step</strong>“ stanovilo ministerstvo<br />
‰kolství, vûd a umûní dne 11. prosince 1952. Pfiesto<br />
i z této doby je moÏno doloÏit (jistû jako v˘jimku) pastvu<br />
krav na území rezervace (fotografie z roku 1955). A není<br />
to jediné svûdectví. Napfi. POVOLN¯ (1955) konstatuje<br />
„…i pfies prohlá‰ení <strong>step</strong>i za státní rezervaci se tu neru-<br />
‰enû pase dobytek, seãe tráva a úspû‰nû bují vysazen˘<br />
akát.“<br />
Historie hadcové <strong>step</strong>i u Mohelna do uvedeného ãasového<br />
horizontu byla, zjednodu‰enû fieãeno, historií snahy<br />
o vytvofiení (resp. ochránûní) pfiirozeného samoregulaãního<br />
systému s uzavfien˘m tokem energie. Pfiitom<br />
podle PETRA (1992) ve stfiední Evropû v souãasné dobû<br />
témûfi neexistují zcela pfiirozené samoregulaãní systémy<br />
s uzavfien˘m tokem energie, protoÏe celé Ïivotní prostfiedí<br />
je ovlivnûno ãinností ãlovûka a samoregulaãní faktory<br />
jsou naru‰eny. Tato skuteãnost byla v rámci péãe<br />
o Mohelenskou hadcovou <strong>step</strong> pominuta a úsilí o zfiízení<br />
pfiírodní rezervace a následnû její zfiízení bylo doprovázeno<br />
snahou o minimalizaci antropogenního naru‰ování<br />
tohoto ekosystému. V dané souvislosti to bylo mimo jiné<br />
i ukonãení pastvy v areálu rezervace. I pfii pominutí hodnocení<br />
vlivu tehdej‰í pastvy na biocenózu <strong>step</strong>i je zfiejmé,<br />
Ïe ‰lo o váÏn˘ zásah do ekosystému <strong>step</strong>i.<br />
Z tohoto pohledu je tfieba posuzovat i souãasn˘ v˘voj,<br />
ke kterému na <strong>step</strong>i dochází. V del‰ím ãasovém horizontu<br />
posledních let zde bylo postupnû prokázáno zv˘‰ení<br />
pokryvnosti kefiového a stromového patra a na náhorní<br />
plo‰inû pfierÛstání vegetaãního krytu. Následnû bylo zji‰-<br />
tûno sníÏení biodiverzity, vytlaãování pÛvodních xerotermních<br />
spoleãenstev zástinem stromÛ a zmûnou mezidruhov˘ch<br />
vztahÛ na biocenóze náhorní plo‰iny,<br />
zmûnou chemismu pÛdy (okyselení), zmûnou vlhkosti<br />
prostfiedí, tvorbou humusu apod. Je moÏno pfiedpokládat,<br />
Ïe uvedené zmûny souvisí mimo jiné i s nedocenûním<br />
antropogenního vlivu. Uvedené zmûny se postupnû<br />
staly podnûtem k pfiehodnocení systému péãe o <strong>step</strong>.<br />
Od roku 1988 byla v rezervaci provádûna redukce<br />
borovice a akátu a ãást náhorní roviny byla nepravidelnû<br />
kosena. ¤e‰ení pfierÛstání vegetaãního krytu na<br />
náhorní plo‰inû kosením mûlo v‰ak v˘razná omezení.<br />
S ohledem na ãlenitost terénu nebylo moÏno pokosit<br />
celou zájmovou plochu a odstranûní fytomasy bylo<br />
nárazové. To vedlo k tomu, Ïe v dobû kosení ty druhy<br />
trav, které jsou schopny profitovat ze zlep‰eného zásobení<br />
Ïivinami (splav Ïivin ze sousedních ploch) staãily<br />
jiÏ zastínit xerotermní spoleãenstva, která nebyla<br />
schopna tak rychle reagovat na zmûnûné podmínky.<br />
Pfierostlá biomasa byla navíc z plochy odstranûna<br />
OCHRANA P¤ÍRODY, 55, 2000, ã. 6 169
Change language