Ochrana přírody č. 5/2003

Vodní díla na Labi - stále mnoho otazníkÛ
Martin Brani‰, Jana BroÏová, Eva Havlínová, Darina Hedbávná, Maria Hojdová,
Gabriela Jáno‰ková, Klára Munzarová, Petra Pacherová a Markéta Rejlková
Na pfielomu roku 2001 a 2002, tedy v období, kdy vrcholil spor
ostavby jezÛ na Labi, vznikl v Ústavu pro Ïivotní prostfiedí
Pfiírodovûdecké fakulty UK v Praze v rámci kurzu t˘kajícího se ochrany
Ïivotního prostfiedí v âR návrh prostudovat dostupné materiály
a pokusit se okolnosti související se stavbou jezÛ na Labi podrobnûji
analyzovat. Zámûrnû jsme nevûnovali pozornost ochranû pfiírody,
neboÈ tato oblast byla dostateãnû pokryta mnoha detailními studiemi.
TûÏi‰tû na‰í práce leÏí ãasto za hranicemi pfiírodních vûd.
Vûdomû se zab˘váme oblastmi, které mnozí ochranáfii pfiehlíÏejí
nebo podceÀují i kdyÏ právû zde mohou leÏet ty nejdÛleÏitûj‰í argumenty.
Hlavním cílem stavby jezÛ je odstranit nepfiíznivé plavební
podmínky v oblasti mezi Stfiekovem a státní hranicí
s Nûmeckem. Tato my‰lenka není nikterak nová.
Objevuje se jiÏ v 50. letech 20. století a moÏná i dfiíve.
V porevoluãním období (1991-1992) byla jiÏ jednou
stavba dvou stupÀÛ umoÏÀujících zv˘‰ení hladiny
v tomto území pfiipravena, byla zpracována dokumentace
EIA, ale stavba nebyla Ministerstvem Ïivotního prostfiedí
doporuãena. Jezy mûly b˘t umístûny v lokalitû
Malé Bfiezno (hrazená v˘‰ka 6,8 m se vzdutím hladiny
na kótû 133,9 m n.m.) a v Dolním Îlebu (hrazená v˘‰-
ka 7,7 m se vzdutím hladiny na kótû 126,7 m n.m.).
Souãasná varianta poãítá s umístûním upraven˘ch staveb
do lokalit Malé
Bfiezno (vzdutí jen na
kótû 130 m n.m.)
a Prostfiední Îleb (téÏ
se vzdutím na niωí
kótû - 124,5 m n.m.).
Na jedné názorové
stranû stojí Ministerstvo
dopravy a spojÛ
(MDS) s ¤editelstvím
vodních cest, majitelé
ãi provozovatelé lodí
(pfiedev‰ím âeská plavba
Labská - âSPL)
apfiístavÛ, firmy, které
by se mohly potenciálnû
podílet na v˘stavbû
vodních dûl (ve hfie je
minimálnû 7 mld Kã
kproinvestování!), ãást
obyvatel regionu, ktefií
jsou s plavbou po Labi
spojeni, aÈ uÏ profesnû
nebo z tradice a ãást
odborníkÛ z institucí
zamûfien˘ch na dopravu
a stavbu vodních
dûl. Hlavním argumentem
této strany je zlep-
‰ení plavebních podmínek
na dolním úseku ãeského Labe a související ekonomick˘
rÛst regionu.
Proti nim stojí Ministerstvo Ïivotního prostfiedí se
Správou CHKO Labské pískovce, Správou NP âeské
·v˘carsko a AOPK âR, nevládní ekologické organizace,
ãást obyvatel regionu, ktefií v revitalizaci pfiepravy nákladÛ
po Labi pfiíli‰ nevûfií a ãást odborníkÛ pfiírodovûdného
zamûfiení (vût‰inou z oblasti ekologie, hydrobiologie,
geologie), ktefií vnímají stavby jako v˘znamné naru‰ení
pfiírodních podmínek oblasti.
Negativní kritiku ke stavbû vyjádfiil i Národní kontrolní
úfiad (NKÚ) ãi Svûtová banka.
Je paradoxní, Ïe aã se obû strany shodují v tom, Ïe lodní
doprava patfií mezi nej-
‰etrnûj‰í k prostfiedí
Doprava na Labi v polovinû 19. století.
Pohled na Labe pod hradem Stfiekov, litografie 32,5 x 40,5 cm,
August Haun podle Franze Kaliwody, Berlín 1852
a zároveÀ nejekonomiãtûj‰í,
pfiedkládají k obhajobû
svého stanoviska
celou fiadu protichÛdn˘ch
argumentÛ. Pokusme
se na následujících
fiádcích o
zhodnocení.
jejich
Splavnûní Labe
V souvislosti s dotãen˘m
územím se bûÏnû
hovofií o dolním toku
Labe. Geomorfologicky
jde v‰ak o stfiední tok.
Ten se oproti skuteãnému
dolnímu toku vyznaãuje
obvykle men‰ími
hloubkami, vût‰ím
spádem a vût‰ím kolísáním
hladiny. Úprava
reÏimu fieky tak, aby
odpovídal obvykl˘m
plavebním podmínkám
jako jsou v Nûmecku,
pochopitelnû vyÏaduje
daleko vût‰í zásahy do
fieãi‰tû, neÏ jak˘ch je
OCHRANA P¤ÍRODY, 58, 2003, ã. 5 137