22.10.2014 Views

OP 10-06 - Časopis Ochrana přírody

OP 10-06 - Časopis Ochrana přírody

OP 10-06 - Časopis Ochrana přírody

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>OP</strong> <strong>10</strong>-<strong>06</strong> 20.11.20<strong>06</strong> <strong>10</strong>:36 Str. 316<br />

Ostrov Tioman<br />

lesních kopců silně narušila krajinný<br />

ráz nejen opticky, ale i silnou<br />

erozí. V odlesněném průseku, který<br />

je vystaven těžkým dešťům, slunci<br />

jí se ruinami, zatímco na kopcích<br />

rostou stále nové větší „panelákohotely“.<br />

Výstavba elektrického<br />

vedení umístěná do malebných praa<br />

větru vzniká erozní rýha, která<br />

každý rok roste a „stéká“ do dalších<br />

lesů. V erozní rýze se šíří stejné<br />

invazní rostliny, které rostou kolem<br />

všech malajských dálnic. Výstavba<br />

dalších a dalších nových silnic,<br />

desetimetrové erozní rýhy, výstavba<br />

sídlišť na zelené louce (v případě<br />

Malajsie v zeleném lese). Stavební<br />

problematika je absolutně nezvládnutá.<br />

Něco se postaví a když to<br />

nefunguje, nechá se být a jde se<br />

o kus dál. Lidé, kteří do Cameronovy<br />

vysočiny jezdí často, tvrdí, že do<br />

přírody je každý rok delší cesta…<br />

Celkově vzato je malajský poloostrov<br />

zatím stále z velké části pokrytý<br />

deštným lesem a nabízí nepřeberné<br />

množství přírodních krás. Avšak vliv<br />

člověka a deforestrace se stále zvětšuje<br />

a civilizace uhlodává z pralesů<br />

každý rok víc a víc. Věřme, že se<br />

podaří uchovat ještě některá další<br />

území i mimo národní parky.<br />

ZPRÁVY<br />

STÁTNÍ OCHRANA PŘÍRODY<br />

Co nám přinesla<br />

povodeň z roku 2002<br />

Ničivé důsledky záplav z konce léta 2002 byly mnohokrát<br />

probírány ve všech médiích, nikde však nepadla<br />

zmínka, že povodeň měla i některé kladné dopady, alespoň<br />

z hlediska ochrany přírody. Příkladem je údolí Blanice<br />

v okrajové zóně CHKO Šumava mezi Křejčovicemi<br />

a Zvěřenicemi nad Záblatím, kde velká voda smetla veškeré<br />

stopy někdejší civilizace a vrátila údolí do stavu,<br />

který odpovídá představě, jak má vypadat niva podhorské<br />

bystřiny v nenarušené přírodě. Stalo se to pod soutokem<br />

s Malešickým a Křemenným potokem v místech,<br />

kde se sevřený kaňon od hradu Hus začíná rozšiřovat,<br />

takže niva, ještě v hluboce zaříznutém údolí, místy dosahuje<br />

šířky až 250 metrů, což umožnilo volné meandrování<br />

a také přeložení toku a vytvoření řady koryt během<br />

uvedené povodně. Výsledkem je niva, kde se střídají vlhké<br />

i suché úseky, kde lze vysledovat sice velmi ploché,<br />

nicméně zřetelné okrouhlíky, pásy hrubých štěrků<br />

i jemných písků a kde se vyvíjí podhorské luhy olše<br />

šedé, místy s vrbami a porosty střechy, nehledě k dřevinám,<br />

které jinak nejsou pro nivy typické, třeba s klenem.<br />

Nezapomenutelným dojmem v podletním aspektu<br />

působí lučinaté úseky s omějem pestrým a zejména<br />

krásně kvetoucí chrpou parukářkou. Mile překvapí<br />

nepřítomnost moderních invazivních druhů i značná<br />

čistota celého prostředí. Takových úseků větších vodních<br />

toků je dnes u nás již jako šafránu a proto nutno<br />

vysoce ocenit iniciativu zástupců CHKO Šumava, že zde<br />

neprodleně, již roce 2003 (!), vyhlásili přírodní rezervaci<br />

na ploše 28 ha a vybudovali naučnou stezku s řadou<br />

pěkných panelů. V rezervaci bude možno sledovat nerušenou<br />

dynamiku podhorské řeky v úzkém sepětí s vývojem<br />

vegetace a drobné fauny, jako málokde jinde<br />

v našich zemích.<br />

Gratulujeme !<br />

Vojen Ložek<br />

316 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 20<strong>06</strong>, č. <strong>10</strong>

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!