Demonstrace pohybu elektronu v magnetickém poli ... - Herodes
Demonstrace pohybu elektronu v magnetickém poli ... - Herodes
Demonstrace pohybu elektronu v magnetickém poli ... - Herodes
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Laboratorníúloha<br />
Stanoveníměrnéhonáboje<strong>elektronu</strong><br />
1.1 Úkolměření<br />
Zezakřivenídrahelektronů<strong>pohybu</strong>jícíchsevmagnetickém<strong>poli</strong>stanovteměrnýnáboj<strong>elektronu</strong>.<br />
1.2 Teoretickýúvod–pohybnabitéčásticevelektrickém<br />
amagnetickém<strong>poli</strong><br />
1.2.1 Lorentzovasíla<br />
Nanabitoučásticisnábojem q,<strong>pohybu</strong>jícísevelektrickém<strong>poli</strong>ointenzitěEamagnetickém<strong>poli</strong><br />
oindukciBrychlostív,působítzv.Lorentzovasíla,kteroumůžemepopsatpomocívzorce<br />
F = q[E+(v×B)]. (1.1)<br />
Omezíme-lisenanerelativistickérychlosti,kdyplatí v = |v| ≪ c,kde cjerychlostsvětlavevakuu,<br />
můžemepročásticipsátpohybovourovnici<br />
m d2 r<br />
= q[E+(v×B)], (1.2)<br />
dt2 kde mjehmotnostčásticearjejípolohovývektor.Řešenírovnice(1.2)můžemenajítzapředpokladu,žeznámepočátečnípodmínkyvnějakém(třebanulovém)časenapříkladvetvaru<br />
r(t = 0) =r 0 , v(t = 0) = dr<br />
dt∣ =v 0 . (1.3)<br />
t=0<br />
1.2.2 Pohybčásticevhomogennímelektrickém<strong>poli</strong><br />
JestližeplatíB =0,přejderovnice(1.2)dotvaru<br />
m d2 r<br />
dt = mdv 2 dt<br />
Jestližejeelektricképolehomogenní,platíE =konst.,takžemůžemepsát<br />
dv<br />
dt = qE m ⇒ v = ∫ qE<br />
m dt = qE m t+C 1,<br />
= qE. (1.4)<br />
1
kdeintegračníkonstantu 1 určímezpočátečnípodmínky(1.3)jakoC 1 =v 0 ,takžeprorychlost<br />
částiceplatí<br />
v = qE m t+v 0. (1.5)<br />
Velikostrychlostičásticesesčasemmění,pakliževektoryEav 0 jsoulineárněnezávislé,jednáse<br />
opohybkřivočarý,jsou-lilineárnězávislé,jednáseopohybpřímočarý.<br />
Integracívztahu(1.5)obdržímezávislostpolohovéhovektorunačasejako<br />
∫<br />
r =<br />
vdt = 1 qE<br />
2 m t2 +v 0 t+C 2 ,<br />
kdeintegračníkonstantuurčímepomocípočátečnípodmínky(1.3)jakoC 2 =r 0 ,takžedostaneme<br />
r = 1 qE<br />
2 m t2 +v 0 t+r 0 . (1.6)<br />
1.2.3 Pohybčásticevhomogennímmagnetickém<strong>poli</strong><br />
Bude-liplatitE =0,můžemepohybovourovnici(1.2)psátvetvaru<br />
dv<br />
dt = q v×B. (1.7)<br />
m<br />
Bude-lidáleplatit,žemagneticképolejehomogenní,tedyB=konst.,můžemebezújmynaobecnostinatočitsouřadnicovousoustavutak,abyosa<br />
zmířilavesměruvektorumagnetickéindukce,<br />
tedyabyplatiloB=(0,0,B),kde B > 0.Potommůžemevektorovýsoučinvrovnici(1.7)vyjádřit<br />
jako<br />
i j k<br />
v×B =<br />
v x v y v z<br />
∣0 0 B∣ = v yBi−v x Bj,<br />
takžesoustavu(1.7)můžemezapsatvesložkách<br />
dv x<br />
dt = qB m v y,<br />
dv y<br />
dt = −qB m v x,<br />
dv z<br />
dt<br />
= 0. (1.8)<br />
Třetízrovnic(1.8)jenezávislánaprvníchdvouavyplývázní,že z-ovásložkavektorurychlosti<br />
(složkarychlostivesměruvektorumagnetickéindukce)sesčasemneměníaprotoplatí<br />
v z = v z0 , z = v z0 t+z 0 . (1.9)<br />
Řešenísoustavyprvníadruhérovnice(1.8)najdemenejsnázenásledujícímtrikem.Zavedeme<br />
komplexnírychlost ˆv = v x +jv y ,druhouzrovnic(1.8)vynásobímeimaginárníjednotkouapřičteme<br />
krovniciprvní.Dostanemetak<br />
kde<br />
dv x<br />
dt +jdv y<br />
dt = dˆv<br />
dt = qB m (v y −jv x ) = −j qB m ˆv ⇒ dˆv<br />
dt +jω cˆv = 0, (1.10)<br />
ω c = qB m<br />
(1.11)<br />
1 Veskutečnostisejednáokonstantnívektor.<br />
2
jetakzvanácyklotronováfrekvence.Snadnosepřesvědčímepřímýmdosazením,žerovnice(1.10)<br />
mářešení<br />
ˆv = Ĉe−jωct ,<br />
kde Ĉjeintegračníkonstanta,kterounajdemedosazenímpočátečnípodmínky ˆv(t = 0) = v x 0<br />
+jv y0<br />
dopředchozíhovztahujako Ĉ = v x 0<br />
+jv y0 ,takžemůžemepsát<br />
ˆv = v x +jv y = (v x0 +jv y0 )(cosω c t−jsinω c t).<br />
Porovnánímreálnýchaimaginárníchčástínalevéapravéstraněpředchozíhovstahudostaneme<br />
v x = v x0 cosω c t+v y0 sinω c t,<br />
v y = v y0 cosω c t−v x0 sinω c t.<br />
Zavedeme-livelikostsložkyvektorupočátečnírychlostikolmékvektorumagnetickéindukcejako<br />
√<br />
v ⊥0 = vx0 2 +vy0,<br />
2<br />
můžemepředchozívztahyformálněupravitdotvaru<br />
(<br />
vx0<br />
v x = v ⊥0 cosω c t+ v )<br />
y0<br />
sinω c t = v ⊥0 (cosω c tcosδ +sinω c tsinδ). (1.12a)<br />
v ⊥0 v<br />
( ⊥0<br />
vy0<br />
v y = v ⊥0 cosω c t− v )<br />
x0<br />
sinω c t = v ⊥0 (cosω c tsinδ −sinω c tcosδ). (1.12b)<br />
v ⊥0 v ⊥0<br />
kdejsmezavedli<br />
cosδ = v x0<br />
, sinδ = v y0<br />
⇒ tanδ = v y0<br />
.<br />
v ⊥0 v ⊥0 v x0<br />
Svyužitímsoučtovýchvzorcůprogoniometrickéfunkcemůžemevztahy(1.12)přepsatdotvaru<br />
v x = v ⊥0 cos(ω c t−δ), v y = −v ⊥0 sin(ω c t−δ). (1.13)<br />
Zevztahů(1.9)a(1.13)provelikostrychlostičásticeplyne<br />
√ √ √<br />
v = vx 2 +vy 2 +vz 2 = v⊥0 2 +v2 z0 = vx0 2 +vy0 2 +vz0 2 = v 0 = konst.,<br />
velikostrychlostičásticesevhomogennímmagnetickém<strong>poli</strong>nemění,měnísepouzesměrrychlosti.<br />
Integracívztahů(1.13)dostaneme x-ovouay-ovousložkupolohovéhovektoručásticejako<br />
∫<br />
x = v x dt = v ⊥0<br />
sin(ω c t−δ)+C x ,<br />
ω<br />
∫ c<br />
y = v y dt = v ⊥0<br />
cos(ω c t−δ)+C y .<br />
ω c<br />
Zavedeme-linovouveličinu<br />
R c = v ⊥0<br />
= mv ⊥0<br />
ω c qB , (1.14)<br />
můžemeponalezeníintegračníchkonstantzpočátečníchpodmínekpopsattrajektoriičásticevhomogennímmagnetickém<strong>poli</strong>parametrickýmirovnicemi<br />
x = R c sin(ω c t−δ)+R c sinδ +x 0 ,<br />
y = R c cos(ω c t−δ)−R c cosδ +y 0 .<br />
z = v z0 t+z 0 .<br />
(1.15a)<br />
(1.15b)<br />
(1.15c)<br />
Zrovnic(1.15)vyplývá,ženabitáčásticesevhomogennímmagnetickém<strong>poli</strong><strong>pohybu</strong>jepodél<br />
indukčníchčarpošrouboviciopoloměru |R c |,kterýnazývámecyklotronovýmpoloměrem.<br />
Pokudnabitáčásticevlétnedomagnetickéhopolekolmokvektorumagnetickéindukceaplatí<br />
tedy v z0 = 0,<strong>pohybu</strong>jesedálepokružniciopoloměru |R c |speriodou T c = 2π/ω c .<br />
3
1.3 Experiment<br />
1.3.1 Princip<br />
Měrnýnáboj<strong>elektronu</strong>jemožnéstanovitnásledujícím<br />
způsobem,vizobrázek1.1.Zežhavenéelektrody(katody)senechajíemitovatelektrony,kteréjsounásledně<br />
urychloványsměremkekladnéelektrodě.Předpokládejme,žemeziplanparalelnímielektrodamisevzájemnouvzdáleností<br />
hjehomogenníelektricképole,provelikostjehožintenzityplatí<br />
E = U/h,kde Ujenapětí<br />
mezielektrodami.Jestližejepočátečnírychlostemitovaného<strong>elektronu</strong>malá,budesevelektrickém<strong>poli</strong>pohybovatpřímočařeprotisměruintenzityelektrického<br />
pole.Provelikostrychlostiaprošlévzdálenostinačase<br />
budeplatit,vizvztahy(1.5)a(1.6)<br />
v = eE t, s = 1 eE<br />
t 2 ,<br />
m e 2m e<br />
kde ejekladněbranýnáboj<strong>elektronu</strong>am e jejeho<br />
hmotnost. Elektron tedy dorazí k anodě (po té, co<br />
rovnoměrnězrychlenýmpohybemurazilvzdálenost h)<br />
včase<br />
√<br />
2hme<br />
t h =<br />
eE ,<br />
takžeprovelikostjehorychlostivtomtookamžikupplatí<br />
v = eE<br />
m e<br />
t h =<br />
√<br />
2ehE<br />
m e<br />
=<br />
h<br />
U<br />
E<br />
2R c<br />
Obrázek1.1:Schematickéuspořádáníexperimentu.<br />
√<br />
2eU<br />
m e<br />
.<br />
Poté,coelektronprolétneotvoremvanodě,<strong>pohybu</strong>jeserovnoměrněpřímočaře(elektricképoleje<br />
soustředěnomezielektrodami),dokudnevlétnekolmodohomogenníhomagnetickéhopolesmagnetickouindukcíovelikosti<br />
B.Vmagnetickém<strong>poli</strong>se<strong>pohybu</strong>jepočástikruhovétrajektorie,pro<br />
jejíž(cyklotronový)poloměr,vizvztah(1.14),platí<br />
R c = m ev<br />
eB = √<br />
2me U<br />
eB 2 ,<br />
odkudzměřenímpoloměrutrajektorie(cyklotronovéhopoloměru)můžemeurčitvelikostměrného<br />
náboje e/m e jako<br />
e<br />
= 2U . (1.16)<br />
m e B 2 Rc<br />
2<br />
1.3.2 Experimentálnísestava<br />
Experimentálnísestavaprostanoveníměrnéhonáboje<strong>elektronu</strong>jezachycenanaobrázku1.2.Svazekelektronůjeemitovánelektronovoutryskouvbaňce<br />
6 naplněnéargonem(tlakcca0,1Pa).<br />
Přisrážkáchurychlenýchelektronůsatomyargonudocházíkjejichionizaci,přirekombinacitakto<br />
vznikajícíchiontůnaneutrálníatomydocházíkvyzářenífotonů,takžeelektronovýsvazekjemožné<br />
vbaňcepozorovat.<br />
4<br />
B
Obrázek1.2:Uspořádáníexperimentu: 1 –zdrojpronapájeníHelmholtzovýchcívek, 2 –regulátor<br />
napětí, 3 –omezovačproudu, 4 –ampérmetrproměřeníprouduHelmholtzovýmicívkami, 5<br />
–Helmhholtzovycívky, 6 –baňkanaplněnáargonemselektronovoutryskou, 7 –zdrojnízkého<br />
napětípronapájeníelektronovétrysky, 8 –potenciometrpronastavenímřížkovéhonapětí0–<br />
50V, 9 –potenciometrpronastaveníanodovéhonapětí0–300V, 10 –výstup6,3V∼prožhavení<br />
katody, 11 –voltmetrproměřeníurychlovacíhonapětí.<br />
Obrázek 1.3: Napájení elektronovétrysky.<br />
Rychlostelektronůlzenastavovatprostřednictvímurychlovacíhonapětí<br />
U,kteréjesoučtemnapětímřížkového(nastavujese<br />
vintervalu0–50Vpotenciometrem 8)anapětíanodového(nastavujesevintervalu0–250Vpotenciometrem<br />
9),vizobrázek<br />
1.3.Katodaelektronovétrysky,ježhavenastřídavýmnapětím<br />
6,3V.<br />
Magneticképole,vněmžsenecháváelektronovýsvazekzakřivovat,sevytvářívoseHelmholtzovýchcívek(obr.1.2,5).Jedná<br />
seodvěstejnésouosécívky,jimižprotékástejnýproudstejným<br />
směrem.Dáseukázat,vizdodatek,žepokudjevzájemnávzdálenostcívekrovnajejichpoloměru,jevektormagnetickéindukce<br />
vosecívekpřibližněkonstantníaprojehovelikostplatí<br />
B ≈ B 0 = 8<br />
5 √ 5<br />
V<br />
+<br />
0–250V<br />
–<br />
+<br />
0–50V<br />
–<br />
G<br />
K<br />
A<br />
6,3V∼<br />
µ 0 NI<br />
, (1.17)<br />
a<br />
kde µ 0 = 4π · 10 −7 N·A −2 jemagnetickákonstanta, N jepočetzávitůkaždézcívek(vtomto<br />
případě N = 154), Ijevelikostprouduprotékanéhocívkamiaajejejichpoloměr(vtomtopřípadě<br />
a = 200mm).Helmholtzovycívkyfungujísprávněpouzetehdy,pokudjimiprotékáproudstejným<br />
směrem(vopačnémpřípadějemagnetickáindukcevjejichstředunulová).ProudHelmholtzovými<br />
cívkamisenastavujepomocíomezovačeproudu 3 nazdrojimaléhonapětí 1,čímžsezamezí<br />
jehopoklesupřizahřátícívek.Výstupnínapětíjetřebapotenciometrem 2 nastavitnamaximální<br />
hodnotu.<br />
5
Pokudurychlenéelektronyvletujídomagnetickéhopolekolmo,<strong>pohybu</strong>jísepokruhovýchtrajektoriích,kterélzevbaňcepozorovat.Pokudmátrajektorietvaršroubovice,jetřebabaňkupootočitpodéljejíosytak,abytrajektoriebylykruhové.Poloměrytrajektoriíseneměří,alenastavují.<br />
Vbaňcejsouvevzdálenostech l=4,6,8a10cmodelektronovétryskyumístěnypříčkyopatřenéluminoforem,pokudsvazekelektronůnadanoupříčkudopadne,taserozsvítíacyklotronovýpoloměr<br />
(poloměrkruhovétrajektorie)jerovenpoloviněvzdálenosti l.<br />
1.3.3 Bezpečnostpřiměření<br />
Urychlovacínapětíuelektronovétryskymůžemítvelikostaž300V.Ztohotodůvoduobvodnapájeníbaňkynerozpojujteanijaksnímnemanipulujte.Ozapnutíavypnutíúlohypožádejte<br />
vyučujícího.<br />
1.3.4 Postupměření<br />
1.Předzapnutímnapájecíhozdrojeelektronovétrysky 7 musíbýtpotenciometry 8 a 9<br />
nastavenynaminimální(nulovou)hodnotu.<br />
2.Požádejtevyučujícíhoozapnutíúlohy.<br />
3.Pozapnutínapájecíhozdroje 7 jetřebanechatkatoduelektronovétryskycca2minuty<br />
žhavit,nežzačnetezvyšovaturychlovacínapětí.Tímsešetříživotnostkatodyelektronové<br />
trysky.<br />
4.Prorůznáurychlovacínapětí U(experimentdobřefungujepronapětívětšínežcca100V)<br />
najdětetakovéproudyHelmholtzovýmicívkami(atedymagnetickouindukci),kdyelektrony<br />
dopadajínaluminiscenčnípříčky,tj.,kdylzeurčitcyklotronovýpoloměrjejichtrajektorií.<br />
Měřeníproveďtealespoňšestnáctkrát.<br />
5.Projednotlivékombinacenastavenýchanaměřenýchhodnotvypočtěte 2 pomocívzorce(1.16)<br />
měrnýnáboj<strong>elektronu</strong>.Zvypočtenýchhodnoturčetearitmetickýprůměranejistotuměření<br />
(metodaredukce).<br />
6.Potécodoměříte,nastavtepotenciometryzdrojeanodovéhoamřížkovéhonapětínaminimum<br />
–šetřímetímživotnostkatodyelektronovétrysky.Požádejtevyučujícíhoovypnutíúlohy.<br />
1.4 Použitáliteratura<br />
1.B.Sedlák,I.Štoll:Elektřinaamagnetismus,Academia,Praha,2002.<br />
2.DavidJ.Griffiths,IntroductiontoElectrodynamics,PrenticeHall,NewYersey,1999.<br />
2 Ktomutoúčelusevelmihodípoužíttabulkovýkalkulátor(spreadsheet).<br />
6
1.5 Dodatek<br />
1.5.1 Magneticképolevosekruhovésmyčky<br />
Kvýpočtumagnetickéindukcevosekruhovésmyčky použijemeBiotova-Savartova-Laplaceova<br />
zákona.Nechťmásmyčkapoloměr aaprotékájíproud I.<br />
Elementsmyčky dl ′ vytvářínaosesmyčkymagnetickouindukci<br />
⊙ dl ′<br />
dB r dB<br />
r−r ′<br />
dB = µ 0I dl ′ ×(r−r ′ )<br />
,<br />
a<br />
4π |r−r ′ | 3<br />
α<br />
z kde µ 0 = 4π ·10 −7 N·A −2 jemagnetickákonstanta.Provelikostelementumagnetickéindukcesohledemnakolmostnásobenýchvektorů<br />
dB a<br />
I platí<br />
dB = µ 0Idl ′<br />
4π(a 2 +z 2 ) .<br />
Provelikostaxiálnísložkytohotovektoruzřejměplatí<br />
L<br />
dB z = dBsinα =<br />
µ 0 Iadl ′<br />
4π(a 2 +z 2 ) 3/2.<br />
Jelikoželementárnívektor dB z jeprovšechnyelementysmyčkystejný,budeprovelikostaxiální<br />
složkyvektorumagnetickéindukceplatit<br />
∫<br />
µ 0 Iadl ′ ∫<br />
B z = ◦<br />
4π(a 2 +z 2 ) = µ 0 Ia<br />
◦ dl ′ µ 0 Ia 2<br />
=<br />
3/2 4π(a 2 +z 2 ) 3/2 2(a 2 +z 2 ) 3/2.<br />
Poněvadžradiálnísložkavektorumagnetickéindukcevosesmyčkyjezdůvodusymetrienulová,<br />
mávektormagnetickéindukceaxiálnísměraprojehovelikostplatí B = B z .<br />
Pokudbysmyčkamělacelkem N závitů,budecelkovýproudprotékajícísmyčkouroven NI,<br />
takžesvyužitímprincipusuperpozice(magnetickáindukcejelineárnífunkcíproudu)můžemepro<br />
magnetickouindukcivosetétosmyčkypsát<br />
1.5.2 Helmholtzovycívky<br />
a<br />
−d/2<br />
0<br />
d/2<br />
z<br />
B = µ 0NIa 2<br />
2<br />
L<br />
B = µ 0NIa 2<br />
2(a 2 +z 2 )<br />
3/2.<br />
(1.18)<br />
Helmholtzovycívkyjsoutvořenydvěmastejnýmisouosýmikruhovýmismyčkamipoloměru<br />
a,každápo Nzávitech,kterýmistejným<br />
směremprotékástejnýproudI.Pokudjsoutytosmyčkyumístěnyve<br />
vzájemnévzdálenostid = a,jemagneticképolevosemezismyčkami<br />
zhrubahomogenní.Tototvrzeníukážemevnásledujícímodstavci.<br />
Středosy z(osysymetrie)umístímedoprostředmezicívky,viz<br />
obrázek.Promagnetickouindukcinaosesymetrietedymůžeme<br />
vzhledemkevztahu(1.18)psát<br />
{<br />
}<br />
1<br />
[a 2 +(z −d/2) 2 ] + 1<br />
.<br />
3/2 [a 2 +(z +d/2) 2 ] 3/2<br />
7
B/B 0<br />
d = 0,8a<br />
d = a<br />
d = 1,2a<br />
−a<br />
+a<br />
z<br />
Obrázek1.4:MagnetickáindukcevoseHelmholtzovýchcívekprorůznévzdálenosti d.<br />
Jezřejmé,žečímbudepolemezismyčkamiménězávislénasouřadnici z(čímbude„homogennější),tímmenšíchhodnotbudounabývatderivacemagnetickéindukcepodle<br />
z.Proprvní<br />
derivaciplatí<br />
{<br />
}<br />
dB<br />
dz = −3µ 0NIa 2 z −d/2<br />
2 [a 2 +(z −d/2) 2 ] + z +d/2<br />
,<br />
5/2 [a 2 +(z +d/2) 2 ] 5/2<br />
přičemžzřejměplatí dB/dz = 0pro z = 0(symetrie).Prodruhouderivacimůžemepsát<br />
{ }<br />
d 2 B<br />
dz = −3µ 0NIa 2 a 2 −4(z −d/2) 2<br />
2 2 [a 2 +(z −d/2) 2 ] + a2 −4(z +d/2) 2<br />
.<br />
7/2 [a 2 +(z +d/2) 2 ] 7/2<br />
Pro z = 0platí<br />
d 2 B<br />
dz 2 ∣<br />
∣∣z=0<br />
= 3µ 0 NIa 2 d 2 −a 2<br />
(a 2 +d 2 /4) 7/2.<br />
Druháderivacejetedynulová,pokudvzdálenostsmyčekjerovnajejichpoloměru.Provelikost<br />
magnetickéindukcevosemezismyčkamipakplatí<br />
B ≈ B 0 = 8<br />
5 √ 5<br />
µ 0 NI<br />
. (1.19)<br />
a<br />
29.ledna2013,MilanČervenka,milan.cervenka@fel.cvut.cz<br />
8