Clemův motor : zdokonalená konstrukce - Free Energy

Clemův motor : zdokonalená konstrukce
(c) Ing. Ladislav Kopecký, 2009
Na obrázku dole vidíte nákres rotoru odstředivého motoru, převzatého z článku [1]. Do tohoto
obrázku jsme zakreslili vektory rychlostí paprsku a vektory reakčních sil. Můžete si všimnout,
že výsledná reakční síla F, daná následujícím vzorcem
F = dp/dt = ρ.I(v 2 – v 1 ) (1)
směřuje šikmo vzhůru, nikoli ve směru tečny, jak bychom si přáli.
F
Fx
V2
V1
V2
-V1 V2-V1
Obr. 1. Původní konstrukce rotoru odstředivého motoru.
Užitečná síla Fx, která je menší než F je dána vztahem
Fx = ρ.I.v 2 (2)

Abychom docílili toho, že vektor reakční síly bude směřovat ve směru tečny, musíme
konstrukci rotoru poněkud upravit. Na obrázku 2 můžete vidět výsledek. Zužující se kanály
byly nahrazeny komorami, vytvořenými (v našem případě šesti) přepážkami a jakousi obručí,
do níž se zařezávají kanály, jimiž proudí kapalina ven. Kanály jsou ohnuté do ostrého úhlu,
přičemž střed kolena směřuje ve směru tečny. Z obrázku dále plyne, že čím ostřejší úhel bude,
tím většího zisku reakční síly F dosáhneme.
F = Fx
V1
V2
V2
V2-V1
-V1
Obr. 2. Upravená konstrukce rotoru odstředivého motoru.
Označme úhel, pod kterým jsou kanály zalomeny, jako α. Potom vztah pro velikost reakční
síly bude
F = ρ.I.2v 2 .cos(α/2) (3)
kde ρ je měrná hmotnost, I je průtok a v 2 je rychlost vytékající kapaliny. V našem případě je
úhel α = 50°, takže se reakční síla zvětšila zhruba 1,8x, přičemž jsme zanedbali šířku obruče.
Reference:
[1] Clemův motor vs. „zákon“ zachování energie