Leden-únor 2012 - Webnode

Velkostatek Oslavany dal potahy na vožení kamene, který se lámal na kopci
Černá. Při stavbě dovážela se hlína mezi kameny, aby byla hráza pevnější, ale
málo to pomáhalo, voda protékala. Zjara přišla povodeň, hráz se provalila a zase
zaplavila Podsedky. Obec tento rok znovu opravovala lavku.
V únoru roku 1891 přišla velká voda, ta se vylila až do zahrad. Silná borovice
se vzpříčila pod lavkou. Tam se nakupily kry a polovina lavky se zřítila
do vody. Jeden trám byl chycen v Dolních Kounicích, ale tam ho pořezali a tak
ho museli zaplatit. Druhý našli ve Smolíně u Pohořelic, ten se dovezl zpět, další
zmizel úplně.
Pan Václav Bartunek ještě hodnotí hospodářský rok 1891 takto:
Jaro bylo chladné a vlhké, takže jetele, kterých narostlo dosti, se špatně sušily,
ve žních bylo deštivo, takže posečené obilí se muselo několikrát obracet.
Pšenice stála 12–13 zlatých, žito 11–12 zl. Modrého ovoce bylo kolem dědiny
málo, jinde bylo dost.
Ledkovská obec pronajala Janu Růžičkovi z Ivančic část obecního pozemku
zvaný Hlinek na 20 roků pro cihelnu s podmínkou, že bude dávat obci 1000
vypálených cihel. Pec má postavit svým nákladem a jednu kůlnu a studnu po
vypršení nájemného obci ponechá. Studna byla 12 m hluboká a v čase sucha v ní
bylo málo vody. Když hnal obecní pastýř dobytek na pastvu, padla tam Čudanova
krava – tu musel Růžička zaplatit. Pec byla postavena r. 1892 a začalo se
tam pálit.
Rok 1892 byl prostředně úrodný. Za obilí se málo platilo, kdo si je schoval,
že bude dražší, špatně si poradil, pšenice klesla ze 13 zl. Na 7, žito a ječmen na 6
zlatých, řepy se urodilo dost a stála 1 q 90 krejcarů.
Roku 1892 se začíná v Ivančicích stavět Ústav pro hluchoněmé. Stavbu
prováděl stavitel Josef Kočí. Materiál dováželi okolní rolníci. Ledkovští občané
vozili písek, ale brzy toho nechali. Kdo vozil, musel písek skládat na hromadu
a tam se pak odměřil. Ten, kdo počítal, že měl na vozu celý metr písku, tak se na
hromadě naměřilo sotva půl, tak hned přestali. Stavba se dokončila r. 1893.
Další zápisky začínají r. 1895, kdy se vysazují „agáty“, staví se silnice do
Oslavan, a také popisují život v obci až do r. 1909.
Připravila Marie Bizová
Dodatek redakce
V seriálu zápisků V. Bartunka se občas objevují ceny v měně, na jejíž reálnou
hodnotu se čtenáři ptají. Proto jsme se pokusili ji zjistit.
Významný historik přelomu 19. a 20. století Josef Pekař (*1870, †1937) se
pokusil o přepočítávání kupní síly peněz z doby Rakouska-Uherska (1867–1918)
a peněz z období tzv. první republiky (1918–1938), čili převod na Kč (korunu
československou):
42