Duben 2009 - Webnode

Tajuplná noc 

Vzpomínám si, že to bylo vloni právě na 1. dubna, na apríla, když se moje 

nejmladší vnučka Xenda objevila s berlemi. 

„To je apríl?“ ptám se. 

„Ne, zhmožděný kotník“, dostávám vysvětlení. 

„Tak to se do Valpuržiny noci zahojí.“ 

„Co to je? Nerozumím,“ nechápe Xenda. 

„A víš, kdy je filipojakubská noc?“ zkouším otázkou. 

„Taky nevím.“ 

„A kdy se pálí čarodějnice, to snad víš.“ 

„To vím, 30. dubna.“ 

„No, a ta noc z 30. dubna na 1. května, se jmenuje Valpuržina nebo filipojakubská 

noc. Já ti to vysvětlím.“ 

Poslední dubnová noc se odedávna, už za dob pohanských, slavila jako noc 

plná kouzel a čar. Lidé věřili v otvírání jeskyní, podzemních slují, ve kterých 

se objevovaly poklady. Aby se ten, kdo hledá poklad, ubránil před temnými 

silami, musel mít při sobě květ z kapradí, který proměnil nabranou vodu ve 

víno. 

Keltové, kteří u nás sídlili ještě poslední století před naším letopočtem, slavili 

v tu noc příchod jara, zrod nového života. Hlavním posláním tohoto svátku byla 

oslava plodnosti Beltine (Beltajn). 

Podle pověstí se o této noci shromažďují na rozcestích a na kopcích čarodějnice, 

ježibaby, bosorky a všelijaké povětrné ženštiny. Jsou obdařeny magickou 

mocí, která je vtělena do jejich košťat pomazaných kouzelnými mastmi. Na nich 

se rozletí po kraji, aby škodily lidem, dobytku i úrodě. Vypráví se, že se nespoutané 

orgie čarodějnic a ďáblů odbývaly nejvíce na vrchu Brocken v německém 

Harzu. Tam se tradice udržuje dodnes. Objevuje se tam zvláštní úkaz – prodlužování 

stínů. 

Hospodáři se těmto čarodějnicím bránili podobně pověrčivým způsobem. 

Například označili vrata křížem a zapichovali před ně vidle, aby se čarodějnice 

poranily. Práskali bičem, stříleli z pušek. 

K této pověře se váže tradice zakládání ohňů. Od nich se zapalovala košťata 

a vyhazovala se do povětří. Přes oheň se skákalo, aby se uchovalo mládí a byla 

2

zajištěna plodnost. To všechno dávalo sílu a ochranu proti čarodějnicím. Proto 

mluvíme o „pálení čarodějnic“. Taky popel ze spáleniště měl zvláštní moc. Vodil 

se přes něj dobytek, aby dobře plodil. 

S příchodem křesťanství byly tyto pohanské slavnosti vykonávány tajně. Noc 

z 30. dubna na 1. května byla zasvěcena svaté Valpurgii. 

Svatá Valpurga (St.Walpurgis), křesťanská světice, přišla z Anglie do Německa, 

kde se stala abatyší v bavorském klášteře v Hildesheimu. Zemřela r. 778. 

Byla prohlášena za svatou 1. května. Proto se v ten den slaví její svátek jako 

bojovnice proti zlým silám. Odtud pojmenování této noci „Valpuržina noc“. 

Filipojakubská noc se odvozuje od svátků apoštolů sv. Filipa a sv. Jakuba, 

který připadá také na 1. května. S jejím názvem se setkáváme u zmíněného otvírání 

pokladů. 

O tom, že je noc z 30. dubna na 1. května považována za neobyčejnou 

i v jiných koutech světa, svědčí i to, že se ve Finsku slaví 1. květen jako svátek 

Vappu, svátek studentů, jako náš majáles. Zajímavé je přitom, že název Vappu 

je odvozen od jména abatyše sv.Valpurgy (Valburgy), i když s jejím bojem proti 

zlým silám nemá nic společného. 

V našich krajích přežívá dodnes obyčej stavění štíhlých májí, které vídáme na 

návsích. Vedle toho můžeme spatřit malé březové májky u plotů nebo pod okny. 

Stavějí je tam tajně v noci chlapci pro své milé. 

Z USNESENÍ RADY MĚSTA 

Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z. č. 101/2000 

Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění. 

4. schůze 

konaná dne 23. 2. 2009 

ÖAktualizace „Střednědobého 

plánu rozvoje sociálních služeb 

SO ORP Ivančice“ 

RM bere na vědomí aktualizaci 

„Střednědobého plánu rozvoje sociálních 

služeb SO ORP Ivančice“ 

a doporučuje ho zastupitelstvu města 

ke schválení. 

ÖNávrh rozpočtu 2009 

RM projednala sestavený návrh 

rozpočtu města Ivančice pro rok 2009 

a doporučuje zastupitelstvu města jeho 

schválení. 

ÖZpráva o provedené inventarizaci 

majetku a závazků města 

Ivančice ke dni 31.12.2008 

RM bere na vědomí „Zprávu 

o provedené inventarizaci majetku 

3

a závazků města Ivančice ke dni 

31.12.2008“ předloženou Ústřední 

inventarizační komisí a ukládá vedoucímu 

odboru majetkoprávního zajistit 

realizaci opatření navrhovaných 

Ústřední inventarizační komisí v bodě 

V. předložené zprávy. 

ÖVedení účetnictví příspěvkových 

organizací KIC a Městské lesy 

RM vzala na vědomí informaci o 

změně způsobu zabezpečení vedení 

účetnictví příspěvkových organizací 

Kulturní a informační centrum a 

Městské lesy. 

ÖDohoda o možnosti využití kapacity 

„Sběrného dvora“ 

RM schvaluje vzorovou Dohodu o 

možnosti využití kapacity „Sběrného 

dvora“ v Ivančicích. 

ÖDohody o úhradě neinvestičních 

nákladů za dojíždějící žáky 

RM schvaluje uzavření dohod 

o úhradě neinvestičních nákladů za 

dojíždějí žáky mezi Městem Ivančice 

a obcemi Oslavany, Neslovice, Hlína, 

Nové Bránice, Kratochvilka, Moravské 

Bránice, Nová Ves, Senorady, 

Dukovany, Lukovany, Jamolice, Trboušany, 

Borkovany podle předloženého 

vzoru. 

ÖZpráva o výsledcích kontrol v roce 

2008 

RM bere na vědomí „Zprávu 

o kontrolách provedených na MěÚ 

Ivančice v roce 2008 na úseku státní 

správy a v oblasti nakládání s veřejnými 

prostředky“. 

ÖDodatek č. 1 ke Smlouvě o podnájmu 

a provozování kotelny 

– ZŠ Němčice 

RM schvaluje Dodatek č. 1 ke 

Smlouvě o podnájmu a provozování 

kotelny v ZŠ Němčice. Dodatkem se 

smlouva doplňuje o ustanovení o přístupu 

zaměstnanců podnájemce do 

budovy školy. 

ÖInformační směrovky ulic – lokalita 

Na Brněnce 

RM schvaluje zabudování pěti 

informačních směrovek ulic v bytové 

lokalitě Na Brněnce, Ivančice, podle 

předloženého návrhu za cenu cca 

15.000,- Kč. Částka bude uvolněna 

z rozpočtu odboru majetkoprávního. 

ÖVýstavba malé solární elektrárny 

– Ing. Síč 

RM nemá námitky k výstavbě malé 

solární elektrárny na střeše a fasádě 

hospodářského objektu na pozemku 

p.č. 1/2 v k.ú. Budkovice – stavebník 

Ing. Síč, a to za dodržení následujících 

podmínek: úprava okolí objektu a jeho 

oplocení (zamezení dalším skládkám), 

přístup a příjezd přes pozemky Ing. 

Síče ke stávajícím rod. domům bude 

zachován, obslužná komunikace ke 

vzdálenějším hospodářským objektům 

nebude dotčena, sousedské vztahy 

nebudou narušeny, využití stávajícího 

objektu bez záboru další půdy. Stavbou 

nebudou dotčeny pozemky ve 

vlastnictví města Ivančice. 

Uvedené podmínky budou zakotveny 

v písemném stanovisku města k 

výstavbě malé solární elektrárny. 

4

ÖZáměr pronájmu části pozemku 

p.č. ZE 549/1 v k.ú. Ivančice 

RM schvaluje záměr pronájmu 

části pozemku p.č. ZE 549/1 o výměře 

840 m 2 (v KN označen jako p.č.549/3 

– orná o výměře 840 m 2 ) v k.ú. Ivančice. 

ÖPronájem pozemků kolem hájenky 

od Pozemkového fondu 

RM odkládá rozhodnutí ve věci 

a ukládá místostarostovi Mgr. Dočkalovi 

jednat s Pozemkovým fondem 

o vhodnější variantě řešení. 


p.č. 1158/5 v k.ú. Ivančice 

RM schvaluje záměr pronájmu části 

pozemku p.č. 1158/5 v k.ú. Němčice 

o výměře 120 m 2 přiléhající k rekreační 

chatě č.e. 318 na pozemku st. 241. 

ÖZáměr prodeje části pozemku 

p.č. 2423/1 v k.ú. Kounické 

předměstí 

RM nedoporučuje zastupitelstvu 

schválit záměr prodeje části pozemku 

p.č. 2423/1 v k.ú. Kounické předměstí 

pro výstavbu dvojgaráže. 

ÖSmlouva o právu provést stavbu 

„Přeložka přípojky plynu STL“ 

RM schvaluje Smlouvu o právu 

provést stavbu „Přeložka přípojky 

plynu STL“ (stavebník J. Vojta). 


„Ivančice, Oslavanská, kabel NN 

Kulaš“ 


provést stavbu „Ivančice, Oslavanská, 

kabel NN Kulaš“ (stavebník E.ON 

Distribuce, a.s.). 


„Ivančice, Oslavanská, příp. NN 

Votavová“ 


provést stavbu „Ivančice, Oslavanská, 

příp. NN Votavová“ (stavebník E.ON 

Distribuce, a.s.). 

ÖZáměr prodeje pozemku st. 355 

v k.ú. Kounické předměstí 

RM doporučuje zastupitelstvu 

schválit záměr prodeje pozemku st. 

355 o výměře 45 m 2 v k.ú. Kounické 

předměstí. 

ÖSmlouva o provádění servisních 

prací – vozidlo SDH Němčice 

RM schvaluje Smlouvu o provádění 

servisních prací (rámcová obchodní 

pravidla) týkající se servisu vozidla 

Sboru dobrovolných hasičů Němčice 

zn. IVECO SPZ 4B32093 (zhotovitel 

AGROTEC, a.s., IČ 00544957). 

ÖRozdělení hospodářského výsledku 

příspěvkových organizací 

RM schvaluje rozdělení hospodářského 

výsledku podle žádostí 

příspěvkových organizací: ZŠ T. G. 

Masaryka Ivančice, ZŠ V. Menšíka 

Ivančice, ZŠ a MŠ Ivančice-Řeznovice, 

MŠ Chřestová, MŠ Na Úvoze, 

ŠJ Ivančice, KIC Ivančice, Penzion 

pro důchodce Ivančice a Městské lesy 

Ivančice. 

ÖSlužební cesta – slavnostní zahájení 

výstavy A. Muchy ve Vídni 

5

RM bere na vědomí zprávu ze 

služební cesty, kterou z pověření rady 

vykonali místostarosta p. Pospíchal 

a Ing. Smutný na slavnostní zahájení 

výstavy A. Muchy ve Vídni dne 11. 

února 2009. 

5. schůze rady 

konaná dne 9. 3. 2009 

Příspěvek od Skupiny ČEZ na rok 

2009 

RM schvaluje objednávku na 

reklamu a propagaci Skupiny ČEZ 

jako partnera města Ivančice v rámci 

akcí města s termíny konání březen 

– říjen 2009. Příspěvek poskytnutý za 

reklamní plnění činí celkem 400.000,- 

Kč a bude rozdělen na následující 

akce: 

1) Konference „Park Réna v Ivančicích“ 

a „Slavnostní otevření obnoveného 

Parku Réna v Ivančicích“; 

2) Židovský hřbitov v Ivančicích 

– vydání brožury „Symbolika na 

náhrobcích židovského hřbitova 

v Ivančicích“; 

3) Den dětí v Hrubšicích pořádaný 

OS Hrubšice; 

4) Slavnosti chřestu 2009; 

5) Akce pořádané Tělovýchovnou jednotou 

Sokol Řeznovice – „Den dětí“ 

a „Fotbalový turnaj dorostenců“; 

6) Vydání brožurky k 25. výročí 

vzniku Střediska volného času. 

ÖAkce Střediska volného času 

Ivančice ve SKATE parku 

RM uděluje Středisku volného 

času Ivančice souhlas ke konání akce 

pro děti ve SKATE parku v areálu 

hřiště na Malovansku dne 09.04.2009 

od 10.00 hod. Pořadatel je povinen 

dodržet podmínky stanovené platným 

provozním řádem SKATE parku a po 

ukončení akce zabezpečit závěrečný 

úklid. 

ÖNávrh sazebníku úhrad za zřizování 

věcných břemen 

RM schvaluje sazebník úhrad za 

zřizování věcných břemen na nemovitém 

majetku ve vlastnictví Města 

Ivančice a ukládá majetkoprávnímu 

odboru zapracovat do tohoto sazebníku 

tyto podmínky: 

1) Ode dne, kdy se město stane plátcem 

DPH, bude k cenám uvedeným 

v sazebníku připočtena daň 

z přidané hodnoty. 

2) V případě, že oprávněný z věcného 

břemene provede zásah do 

nemovitosti ve vlastnictví města 

bez uzavření smlouvy o smlouvě 

budoucí o zřízení věcného břemene 

nebo bez písemného souhlasu 

města, bude vypočtená cena za 

zřízení věcného břemene navýšena 

o 100 %. 

3) Minimální úhrada za zřízení 

věcného břemene na nemovitém 

majetku ve vlastnictví města činí 

500,- Kč. 

4) Sazebník je platný od 01.04.2009. 

ÖSportovně kulturní akce „Freestyle 

contest 4“ – pořadatel R. 

Šulc 

6

RM uděluje fotbalovému oddílu 

FC Ivančice souhlas k podnájmu 

fotbalového hřiště na Malovansku ve 

prospěch R. Šulce za účelem pořádání 

sportovně kulturní akce „Freestyle 

contest 4“ spojené s veřejnou hudební 

produkcí (živou hudbou) dne 

23.05.2009 v době od 12.00 do 02.00 

hod. Pořadatel je povinen zajistit po 

22. hodině ztlumení hudby tak, aby 

nedošlo k porušení hygienických 

předpisů v oblasti ochrany před hlukem 

a dodržet další platné předpisy na 

úseku ochrany veřejného zdraví. 

ÖŽádost o finanční podporu – R. 

Šulc 

RM bere žádost pana R. Šulce 

o poskytnutí finanční podpory na 

pořádání sportovně kulturní akce 

„Freestyle contest 4“ na vědomí s tím, 

že bude rozhodnuto až po 30. dubnu 

2009 – termín pro podávání žádostí 

o poskytnutí veřejné finanční podpory 

z rozpočtu města. 

ÖSmlouva o výpůjčce části městské 

sportovní haly – HK Ivančice 

RM schvaluje Smlouvu o výpůjčce 

místnosti č. 32 – bývalé šatny pro hráče 

stolního tenisu v městské sportovní 

hale (výpůjčitel HK Ivančice). 

ÖSmlouva o výpůjčce pozemků 

– Moravský rybářský svaz 

RM schvaluje Smlouvu o výpůjčce 

pozemků p.č. ZE 561/1 o výměře 

8 415 m 2 a p.č. ZE 556 o výměře 3 485 

m 2 v k.ú. Ivančice (výpůjčitel Moravský 

rybářský svaz, místní organizace 

Ivančice). 

ÖZměna užívání objektu na stadionu 

RM ukládá odboru majetkoprávnímu 

zahájit ve spolupráci s odbory 

technickým a investičním a reg. rozvoje 

řízení o změně užívání objektu 

na stadionu FC Ivančice – č.e. 1263 

na pozemku st. 1543 v k.ú. Ivančice 

(původní kabiny). 


p.č. 1158/5 v k.ú. Němčice 


části pozemku p.č. 1158/5 o výměře 

100 m 2 v k.ú. Němčice (pozemek přiléhající 

k rekreační chatě č.e. 301 na 

pozemku st. 246 v k.ú. Němčice). 


p.č. 2782/10 a pozemku p.č. 2782/ 

11 v k.ú. Kounické předměstí 


části pozemku p.č. 2782/10 o výměře 

631 m 2 a pozemku p.č. 2782/11 o výměře 

79 m 2 v k.ú. Kounické předměstí 

(pozemky tvoří areál odpadního dvora). 

ÖPronájem pozemků od Pozemkového 

fondu 

RM schvaluje smlouvy o nájmu 

pozemků p.č. ZE 2673/2 (číslo smlouvy 

88N07/23) a p.č. ZE 2673/3 (číslo 

smlouvy 11N09/23) v k.ú. Kounické 

předměstí – pronajímatel Pozemkový 

fond ČR. 

RM souhlasí se zpětnou úhradou 

nájemného za pozemek p.č. ZE 2673/3 

za dobu od 01.06. 1998 do 09.03.2009 

ve výši 72.674,- Kč na účet Pozemkového 

fondu ČR. 

7

RM ukládá odboru majetkoprávnímu 

jednat s Pozemkovým fondem 

o odkupu těchto pozemků. 

ÖSmlouva o nájmu části pozemku 

p.č. ZE 641/8 v k.ú. Budkovice 

RM schvaluje Smlouvu o nájmu 

části pozemku p.č. ZE 641/8 o výměře 

120 m 2 v k.ú. Budkovice (nájemce J. 

Štěpánková). 

ÖZáměr prodeje pozemků – Meruňkový 

sad 

RM doporučuje zastupitelstvu 

schválit záměr prodeje pozemků p.č. 

2595/15 – zahrada o výměře 320 m 2, 

p.č. 2595/18 – zahrada o výměře 

92 m 2 , p.č. 2595/19 – zahrada o výměře 

104 m 2 a p.č. 2595/23 – zahrada 

o výměře 210 m 2 v k.ú. Kounické 

předměstí dle geom. plánů č. 857-206/ 

2007 a 872-591/2007. 

ÖSmlouva o nájmu části pozemku 

p.č. ZE 2599/1 v k.ú. Kounické 

předměstí 

RM schvaluje Smlouvu o nájmu 

části pozemku p.č. ZE 2599/1 v k.ú. 

Kounické předměstí o výměře 50 m 2 

(nájemci manželé Podlouckých). 

ÖDarovací smlouva pro Středisko 

volného času Ivančice 

RM schvaluje Darovací smlouvu 

na 6 ks rybářských prutů a 6 ks navijáků 

do vlastnictví Střediska volného 

času Ivančice. RM ruší své usnesení č. 

2/R24 ze dne 06.10.2008. 


– oprava kanalizační přípojky 

k RD 


provést stavbu – opravu kanalizační 

přípojky k RD Ivančice č.p. 1184. 

ÖSmlouvy o zřízení věcných břemen 

pro akce „Alexovice, Dašovský, 

přípojka NN“ a „Alexovice, 

Kozák, přípojka NN“ 

RM schvaluje předložené smlouvy 

o zřízení práva odpovídajícího věcnému 

břemenu pro E.ON Distribuce, 

a.s. na akce „Alexovice, Dašovský, 

přípojka NN“ a „Alexovice, Kozák, 

přípojka NN“. 

ÖZáznam z jednání – úprava návsi 

v Letkovicích 

RM bere na vědomí záznam z jednání 

o úpravách návsi v Letkovicích, 

konaného dne 18.02.2009, a ukládá 

místostarostovi p. Pospíchalovi informovat 

občany Letkovic o výsledcích 

jednání s SÚS a PČR. 

ÖZápis z jednání Komise pro školství 

a vzdělávání konaného dne 

04.03.2009 

RM bere na vědomí zápis z jednání 

Komise pro školství a vzdělávání, 

konaného dne 04.03.2009, a ukládá 

odboru vnitřních věcí, oddělení školství 

informovat rodičovskou veřejnost 

v předstihu o způsobu provozu mateřských 

školek během letních prázdnin. 

ÖZpráva o činnosti MěP Ivančice 

za období od 02.02. do 

22.02.2009 

8

RM bere na vědomí zprávu o činnosti 

Městské policie Ivančice za období 

od 02.02.2009 do 22.02.2009. 

ÖŽádosti o dotaci – Czech POINT 

RM schvaluje podání žádosti o dotaci 

z IOP číslo CZ.1.06 v rámci výzvy 

„eGovernment v obcích“ na zřízení 

dalšího kontaktního místa Czech PO- 

INT na podatelně MěÚ a doporučuje 

zastupitelstvu města schválit dotační 

podmínky a spoluúčast města ve výši 

10.281,- Kč (čerpáno bude z rozpočtu 

odboru vnitřních věcí na rok 2009). 

ÖPřevedení finančních prostředků 

z rezervního fondu – KIC 

RM schvaluje převedení finančních 

prostředků z rezervního fondu 

příspěvkové organizace Kulturní 

a informační centrum do fondu investičního 

pro zakoupení barevné kopírky 

potřebné ke zhotovování propagačních 

materiálů. 

zpracování energetického auditu na 

budovy ZŠ V. Menšíka na ulici Růžová 

a na Komenského náměstí firmě 

EuroEnergo – Ing. Vladimír Novotný, 

Třebíč. Osloveno 6 energetických 

auditorů Jihomoravského kraje. Bude 

hrazeno z rozpočtu města na rok 2009. 

RM doporučuje zastupitelstvu schválit 

příslušné rozpočtové opatření. 

ÖPořízení hasičského vozidla – cisterny 

CAS 

RM ukládá Ing. Smutnému podat 

na Ministerstvo vnitra, gen. ředitelství 

HZS ČR, žádost o účelovou dotaci 

v rámci reprodukce požární techniky 

(do 15.04.2009) na pořízení hasičského 

vozidla – cisterny CAS – pro SDH 

Němčice a doporučuje zastupitelstvu 

schválit finanční spoluúčast města ve 

výši max. 2 mil. Kč a zahrnout ji do 

rozpočtu na rok 2010. 

ÖSmlouva o dílo s firmou LES- 

PROJEKT BRNO, a.s. 

RM schvaluje Smlouvu o dílo 

mezi Městem Ivančice a společností 

LESPROJEKT, a.s., Brno, IČ: 

65279191 na zpracování lesních 

hospodářských osnov pro „Zařizovací 

obvod Ivančice I.“ 

ÖEnergetické audity školských 

zařízení 

RM schvaluje zadání vypracování 

energetických auditů na školská zařízení 

ve vlastnictví města. Na základě 

poptávky energetických auditorů 

rada schvaluje přidělení zakázky na 

9

Bentonit opět na pořadu dne 

Ve čtvrtek 12. března 2009 proběhlo v zasedací síni Městského úřadu 

Ivančice na nádvoří radnice veřejné zasedání městského zastupitelstva 

s hlavním bodem jednání „Pronájem pozemků na Réně k těžbě bentonitu“. 

Roku 1992 dostala firma Bentonit Moravia, s.r.o., povolení k těžbě bentonitu 

na Réně. Lom otevřela, provedla skrývku v místě s malou mocností zeminy, část 

bentonitu vytěžila, potom však šla do konkurzu a těžební práva prodala firmě 

Dixalve s.r.o. Od té následně koupila těžební práva společnost Bentex Bohemia, 

s.r.o. Po původní společnosti Bentonit Moravia zůstaly dluhy a roztěžené ložisko, 

což kromě jiného ovlivnilo názor tehdejších zastupitelů natolik, že k dalšímu 

pronájmu pozemků pro těžbu bentonitu již nedošlo. Firma Bentex Bohemia pak 

oslovila nové zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb 2002. To však případný 

pronájem pozemků podmínilo takovými finančními zárukami, které majitelé firmy 

Bentex Bohemia, otec a syn Andrlíkovi, nebyli schopni poskytnout. V loňském 

roce vstoupil do společnosti nový společník Mgr. Ing. Martin Zvěřina 

z Českých Budějovic, který se letos stal jejím jediným společníkem a majitelem. 

Nový majitel oslovil vedení města s tím, že je připraven se domluvit a přistoupit 

na požadované záruky. Proto bylo svoláno na 12. 3. 2009 veřejné zasedání zastupitelstva. 

Lom na bentonit na Réně roku 1994 po ukončení těžby firmou Bentonit Moravia, s.r.o. 

10

V úvodu zasedání připomněl starosta města historii této kausy a právník 

městského úřadu Mgr. Bula seznámil přítomné s argumenty pro i proti těžbě 

bentonitu. Někteří zastupitelé města se vyslovili proti těžbě, jiní zase pro to, aby 

se bolavý problém jednou provždy odstranil vytěžením a rekultivací ložiska. 

Veřejnosti se dostalo informace, že ložisko na Réně nelze odepsat, zavézt 

zeminou a zrekultivovat, neboť bentonit patří mezi tzv. vyhrazené nerosty, ložisko 

je ve vlastnictví státu a pro jeho odepsání platí v báňském zákoně zvláštní 

ustanovení. Žádat o povolení odepsat ložisko je možné pouze tehdy, prokáže-li 

vlastník těžebních práv, že těžba je neekonomická nebo tehdy, jestliže zájmy 

ochrany přírody převažují nad zájmem těžby. Pokud by odpis nevytěženého ložiska 

byl povolen, stát by za to požadoval finanční náhradu. 

Při řešení celé záležitosti je navíc třeba mít na zřeteli, že většina dotyčných 

pozemků je pronajata do roku 2014 Českému svazu zahrádkářů, jehož členové 

mají na pozemcích zahrádky, chaty a vzrostlé stromy. 

Z jednotlivých vystoupení vyplynulo, že město Ivančice má tyto možnosti: 

a) nepronajmout společnosti Bentex Bohemia pozemky k těžbě bentonitu; problém 

by tak zůstal otevřen a ponechán k vyřešení zastupitelstvu zvolenému 

v příštích komunálních volbách; 

b) pokusit se od společnosti Bentex Bohemia odkoupit těžební práva, pak by 

právo příp. i povinnost těžby přešly na Město Ivančice; 

c) pronajmout pozemky společnosti Bentex Bohemia za dostatečných záruk 

daných smlouvou; 

d) požádat o odepsání lomu s tím, že město Ivančice uhradí státu náhradu za 

odpis ložiska. 

Zasedání probíhalo s přestávkou téměř tři hodiny. Zastupitelé na závěr přijali 

usnesení, kterým pověřili radu města k jednání o podmínkách případného vstupu 

města do společnosti Bentex Bohemia nebo odkupu těžebních práv městem. 

Na zasedání se přítomné ivančické veřejnosti představil nový jednatel a stoprocentní 

společník (tedy vlastník) firmy Bentex Bohemia, s.r.o., Mgr. Ing. Martin 

Zvěřina. Sdělil, že vystudoval práva a ekonomii a jako podnikatel dlouhodobě spolupracuje 

s městy a obcemi Jihočeského kraje. Díky těmto komunálním zkušenostem 

si plně uvědomuje problematiku těžby v rekreační oblasti na Réně a chtěl by si 

při svém podnikání počínat ohleduplně. Odvážení vytěženého bentonitu na nádraží 

v počtu 60 aut za den by mělo probíhat jenom ve dvou dnech v týdnu určených 

městem. Most přes řeku by firma upravila podle již vydané technické zprávy. 

Dále oznámil, že firma Bentex Bohemia, s.r.o., má přípravu a těžbu bentonitu 

v Ivančicích jako výhradní předmět činnosti a má sídlo v Ivančicích na Komenského 

náměstí, z čehož by s těžbou plynuly pro Ivančice i daňové příjmy. 

Přítomným se dále představili vedoucí lomu Michal Zemánek, který vede 

již 10 let pískový lom ve Vrábči u Českých Budějic s roční těžbou 350 tis. tun, 

a závodní lomu Ing. Pavel Antonický ze Střelic u Brna. 

11

Mgr. Ing. Zvěřina dále přednesl nabídku firmy Bentex Bohemia, s.r.o., městu 

Ivančice jakožto vlastníku těžebních pozemků: 

1. možnost vstupu města do společnosti s 10 % podílem na základním kapitálu 

zajišťujícím právo města na podíl ze zisku, na kontrolu účetnictví a právo 

hlasování na valné hromadě; 

2. přijetí všech požadavků stanovených městem při sjednávání návrhu nájemní 

smlouvy; 

3. finanční plnění pro Město Ivančice: 

– nájemné 2,5 mil. Kč splatné při podpisu smlouvy 

– zákonný rekultivační fond 1,3 mil. Kč podle horního zákona, který bude 

splatný před zahájením těžby 

– dodatečný smluvní zajišťovací rekultivační fond ve prospěch Města Ivančic 

1,3 mil Kč splatný po zahájení těžby (tj. 30 tis. Kč/měs.) 

– podíl města Ivančice na výnosech z vydobytého nerostu (vyhláška č. 617/ 

1992 Sb.) ve výši 7,5 % ze základu tržeb za prodaný nerost 

– příspěvek na sociální, sportovní, společenské apod. programy města podle 

dispozic města ve výši 3% čistého zisku společnosti ročně 

4. provozní spolupráci s Městem Ivančice: 

– průběžná provozní komunikace s kontaktní osobou určenou městem 

– kvartální vyhodnocení činnosti a spolupráce, kontrolní dny 

– zájem společnosti na další spolupráci v preferovaných oblastech města 

(urbanistické otázky, rozvojové územní projekty, konečná podoba rekultivovaných 

prostor) podle návrhů města. 

Současný stav lomu na bentonit na Réně. 

12

Dále předložil časové schéma, při kterém by těžba měla probíhat čtyři roky 

s průběžnou rekultivací; v pátém a šestém roce by probíhaly sanační a rekultivační 

práce. 

V diskusi odpovídal Mgr. Ing. Zvěřina na dotazy veřejnosti: 

Kam se bude odvážet skrývka a hlušina? 

Nikam, bude pouze shrnuta do stran a hned s vytěžením bentonitu bude sloužit 

k rekultivaci. Na vytěženém úseku bude hned probíhat rekultivace. 

Mocnost zeminy nad ložiskem je vysoká jako ivančický kostel. Kam tu zeminu 

dáte? 

Budeme těžit postupně a zeminou hned rekultivovat vytěžený pozemek. Nevidíme 

v tom problém. 

Zničíte park, který se nyní nákladně rekonstruuje! 

Park nezničíme, budeme jím pouze projíždět po vozovce od amfiteátru 

k mostu, a to jenom dva dny v týdnu. Ty dny si určí Město Ivančice. Pouhým 

projížděním po cestě se parkové plochy nezničí. 

Nevznikne po vytěženém bentonitu kráter? 

Nevznikne, neboť rekultivační úprava bude terasovitá. 

Těžba zasáhne i pozemky, které mají zahrádkáři pronajaté na 30 let, tedy do 

r. 2014. Jak vám může město pronajmout již pronajaté pozemky? 

Se zahrádkáři, jejichž pozemky by měly být zasaženy těžbou, se musíme domluvit. 

Víme, že město má pro tento případ připravené náhradní pozemky poblíž 

čističky odpadních vod. Věříme, že domluva se zahrádkáři bude možná. 

Na jižním obchvatu, po kterém musíte bentonit přepravovat, je zákaz vjezdu 

vozidel nad 5 tun. Jak to budete řešit? 

Zjistíme si, co je pro nás ekonomicky výhodnější, zda použít menší vozidla 

nebo zajistit opravu komunikace na větší zatížení. 

Proběhne na těžebním pozemku archeologický a biologický průzkum? 

Ano, tyto průzkumy proběhnou. 

Jak chcete na rekultivovaném pozemku vysázet les? Vždyť v této oblasti 

je velké sucho, málo dešťových srážek. Vždyť se ty nové stromky kvůli suchu 

neujmou. 

Žádné obavy v tomto smyslu nemáme. Zemina se zbytky bentonitu je jílovitá 

a drží v zemi vodu. Ostatně, můžete se podívat na místo, kde se před 15 lety těžilo. 

Dnes je tam les náletových stromků o průměru kmene 10 cm. 

Kauza bentonit zůstává zatím otevřená a věřme, že zastupitelé města, kteří si 

jistě k této věci vyžádají všechny podrobné informace, se rozhodnout správně. 

Vít Karas 

13

Mikroregion Ivančicko má nové vedení 

Nový předseda 

mikroregionu 

Ladislav Veselý. 

Valná hromada Mikroregionu Ivančicko na svém 26. zasedání 

dne 10. 3. 2009 zvolila nového předsedu správního výboru. 

Stal se jím starosta obce Nová Ves pan Ladislav Veselý. 

Dále se usnesla na změně stanov a vytvoření funkce 2. místopředsedy 

správního výboru svazku. Druhým místopředsedou 

byl zvolen místostarosta města Oslavany pan Ing. Svatopluk 

Staněk. Prvním místopředsedou stále zůstává MUDr. Vojtěch 

Adam, starosta města Ivančice. Do funkce člena revizní komise 

byl zvolen pan Martin Jacko, starosta obce Čučice. Ve 

funkci tajemníka svazku zůstává nadále Ing. Bohumil Smutný. 

Doplňující volby orgánů svazku bylo nutné provést po rezignaci bývalého 

předsedy svazku pana Petera Polláka, který byl odvolán z funkce starosty obce 

Čučice. 

Nezaměstnanost na Ivančicku stále stoupá 

Za měsíc únor bylo v Ivančicích z celkového počtu 4.592 ekonomicky aktivních 

obyvatel evidováno již 344 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá míře 

nezaměstnanosti 7,5 %. Volných míst bylo k dispozici pouze 7. Oproti lednu 

se opět jednalo o nárůst téměř o 1 %. V celém Mikroregionu Ivančicko bylo 

z 11.069 ekonomicky aktivních obyvatel evidováno 988 uchazečů o zaměstnání, 

což činí 8,7 %. Ještě před měsícem činila míra nezaměstnanosti 7,6 % a v prosinci 

6,4 %. Ivančicko tak celkově stále vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti 

mezi mikroregiony v okrese Brno-venkov. 

K 64. výročí osvobození Ivančic 

PAMĚTNÍCI UMÍRAJÍ 

Vzpomínky jsou živé – na první kozáckou jízdu, která nás překvapila 18. 

dubna 1945. 

V pěkném slunečném dopoledni hnali koně od Bránic nejdřív na kopec ke sv. 

Jakubu. Odtud uviděli půvabné údolí se třemi blyštícími se řekami, stékajícími 

se ve městě s pěknou bílou věží. „Uráá“, a byli zde. Žel další technika, která je 

následovala, poznamenala tuto zářící věž výstřelem z kanonu, což neubralo nic 

z nadšení občanů při vítání osvoboditelů. Němci nestačili ustupovat a od Polánky 

střely vraceli. Fronta se tu pozastavila na tři neděle. Velké boje byly u Ořechova 

a kolem Brna. Brno bylo osvobozeno až 26. dubna. 

14

Památník obětem války v Kremensčuku na Ukrajině. Foto autorka článku. 

Toto všechno je popsáno v kronikách a jiných pamětech. Pro nás, kteří jsme 

byli ještě téměř dětmi, málo o válce informovanými, zůstaly zážitky z těch dnů 

v paměti až do konce života. I když politické události let příštích ledasco „vyvracely“, 

faktem je, že jsme se 18. dubna nemuseli dožít. Ivančice byly přece na 

samých hranicích tehdejšího Reichu! 

Připomíná hlavně mladším spoluobčanům 

Majka Veitová-Antlová 

Vzpomínka na příběh mého otce z doby druhé světové války 

Když jsem si přečetla v březnovém Ivančickém zpravodaji vzpomínku pana 

Vérosty z Řeznovic na 15. březen 1939, vzpomněla jsem si na skoro zapomenutý 

příběh, který se stal mému tátovi za druhé světové války v roce 1942. Vyprávěl 

nám ho doma až po několika letech po válce. 

Pracoval v době války v Brně ve Zbrojovce, v tehdejším velkém zbrojařském 

podniku, jehož celá výroba sloužila pro zásobování německé armády. Tento podnik 

byl pod přísnou německou správou a dozorem. Pracoval v oddělení výroby 

součástek ke kulometům, kde se pracovalo s přesností na setiny mm. Při práci 

byli hlídání podnikovou policií – stráží – protože zaměstnanci se snažili různým 

způsobem kazit práci, občas vyrobit i nějaký zmetek. 

15

Jednou přišel za tátou spoluzaměstnanec pan Horký (otec pí učitelky Míly 

Novákové z Alexovic), jestli by nemohl pro něho něco udělat. Šlo o vynesení 

důležitého letáku. Byl totiž členem podzemního hnutí a měl podezření, že je 

sledován a proto hledal někoho jiného, komu by důvěřoval. Táta slíbil, že mu vyhoví 

a leták vynese. Ovšem nebylo to vůbec jednoduché. Na konci každé směny 

byli zaměstnanci osobně kontrolováni. Ve vestibulu vrátnice byla nainstalována 

světla různých barev, která se rozsvěcovala nepravidelně a v různé časové délce. 

Toho dne, kdy táta vynášel leták, byl kamarádem upozorněn, že se prohlíží, 

když svítí červená. Šel proto a sledoval blikající světla. Svítilo zelené, žluté, 

oranžové, červené a domníval se, že když přijde na vrátnici, že ho červené světlo 

mine. Ovšem, stal se pravý opak. Jakmile vstoupil na vrátnici, rozsvítila se červená 

a zazněl povel „Halt!“ Všichni přítomní museli odejít do vedlejší místnosti 

k osobní prohlídce. Znamenalo to svléknout vrchní ošacení a nechat se policistou 

prohlédnout. Táta se svlékl a boty si nechal na nohou. V levé botě v ponožce měl 

smotaný leták. Byl si vědom, co ho čeká, když mu leták najdou. V tuto stresující 

chvíli zazněl povel: „Vyzujte si botu!“ a tu přišla velice zásadní a důležitá otázka. 

Táta se zeptal: „Kterou?“ Toto jediné slovo, tato duchapřítomná otázka přišla 

přímo od Boha a zachránila ho od koncentráku. Policista odpověděl: „Vyzujte 

si třeba pravou!“ Levou botu už nekontroloval. Řekl: „Oblečte se, můžete jít.“ 

Táta vyšel ven a kamarádi, kteří čekali naproti v hospodě, nemohli uvěřit, že mu 

na leták nepřišli. Nedoufali, že ho ještě uvidí. Až ve vlaku na WC leták vyndal 

z ponožky a předal tomu, komu byl určený. 

Pan Horký, který ho o vynesení letáku požádal, byl udán konfidentem, odvezen 

gestapem na výslech a uvězněn v Kounicových kolejích. Odtud byl odvlečen 

do koncentračního tábora v Německu u Waldheimu s označením návrat 

nežádoucí. Byl vězněn až do konce války. Osud táty, i když mu leták nenašli, 

závisel na tom, zda pan Horký při nelidském mučení neprozradí některá jména 

svých kamarádů a tátovo jméno bylo mezi nimi. Po skončení války v roce 1945 

se pan Horký vrátil se sovětskou armádou, která tábor osvobodila. Přežil koncentrák 

zbědovaný, bez zubů, bez vlasů, nebyl skoro k poznání. Když ho táta vítal, 

děkoval mu. On odpověděl: „Nedostali ze mě ani slovo.“ Tím, že nepromluvil, 

zachránil jistě dost svých kamarádů a mezi nimi i mého tátu. 

Neznámí stateční hrdinové nežijí už mezi námi. Patří jim skoro po 70 letech 

malá vzpomínka a velký dík za jejich odvahu a statečnost. Vděčíme jim za svobodu, 

o kterou se s nasazením vlastních životů zasloužili. 

M. Stehlíková, Alexovice 

16

SPOLEČENSKÁ KRONIKA 

Nezapomeneme 

V sobotu dne 21. února 2009 zemřel po krátké nemoci 

ve věku nedožitých 84 let pan Jarmil Zelníček. 

Narodil se v obci Hrachovo v okrese Rimavská Sobota, 

ale po přestěhování do Ivančic, což bylo v r. 1939, se 

stal brzy ivančickým občanem, který nedal na Ivančice 

dopustit. Absolvoval Gymnázium Jana Blahoslava, krátce 

po válce maturoval. Profesně pracoval jako úředník 

v Avii Ivančice. 

Byl to činorodý člověk, který měl mnoho zájmů. Mezi největší zájmy patřila 

turistika. Byl dlouholetým členem KČT, účastnil se mnoha akcí v odboru, ale 

také v krajském měřítku i v rámci celé ČR. Podílel se na zpracování historie ivančické 

turistiky i v rámci Jihomoravského kraje. Za své zásluhy o rozvoj turistiky 

byl mnohokrát oceněn, bylo mu uděleno čestné členství odboru a posléze medaile 

Vojtěcha Náprstka, což je nejvyšší ocenění v rámci KČT. Hodně cestoval 

a poznal mnoho zemí i zajímavých lokalit v rámci České republiky. 

Silné bylo jeho vědomí slovanské vzájemnosti. Byl dlouholetým členem 

Spolku přátel Podkarpatské Rusi a zúčastňoval se činnosti v odbočce Brno. 

Mimořádně měl vyvinutý zájem o věci veřejné. Zajímal se o vše, čím naše 

město žije, pravidelně se účastnil veřejných zasedání zastupitelstva. Měl silné 

sociální cítění a byl ochoten pomoci tam, kde to bylo zapotřebí. 

Jistě na něho nezapomenou ivančičtí senioři, neboť pro ně vykonal mnoho 

dobrého a byl dlouho ve vedení tohoto spolku. 

Nebylo toho málo, co pan Zelníček vykonal pro své blízké i pro členy ve 

spolcích, o nichž jsem se zmínil. Zapsal se hluboce do povědomí mnoha spoluobčanů, 

patří mezi významné turistické pracovníky i občany města. Za Klub 

českých turistů mohu říci, že na něho nikdy nezapomeneme. Věřím, že nezapomenou 

ani v ostatních spolcích a všichni, kdož ho znali a měli ho rádi. 

Rád bych poděkoval jeho manželce, která dovedla vytvořit takové rodinné 

prostředí, že se v něm oba po dobu soužití 33 let cítili dobře, a že pan Zelníček 

mohl vyvíjet uvedené aktivity. 

Na závěr uvádím text, který dobře vyjadřuje náš vztah k zesnulému: „Vše 

zmizí, ale stopy Tvé práce, lásky a obětavosti nám zůstanou. Budeš žít v srdcích 

našich, která Tě tolik milovala.“ 

Čest jeho památce! 

J. Flíček 

17

150 let nemocnice v Ivančicích 

Ve středověku zajišťovali zdravotnictví především ranhojiči, porodní báby, 

lazebníci, nad nimi vykonávali dozor lékaři, kteří také dohlíželi na práci špitálních 

mistrů ve špitálech. V menších městech, pokud byla snaha se o nemocné 

postarat, byly chudobince pro chudé, staré a nemocné obyvatele, kteří byli odkázáni 

na dary a odkazy. Nejstarší chudobinec v Ivančicích se připomíná v roce 

1442 a stál za kostelem. 

Lazebníci v Ivančicích provozovali své řemeslo v lázních, původně prý 

v místech „pod obecným mlýnem u městské zdi, kudy potůček od masných krámů 

spadá do strouhy“. Jde o uličku, která vede z Drůbežního trhu ke strouze. První 

zmínka o lazebníkovi je z roku 1496, poslední z roku 1618. 

Místo, kde ve středověku provozovali lazebníci své řemeslo. Vlevo strouha pod obecním 

mlýnem, vpravo rohová věžička uličky vedoucí na Drůbežní trh. 

V 16. století a na začátku 17. stol. vynikali v ranhojičství novokřtěnci v Alexovicích. 

Jejich činnost však byla, bohužel, ukončena jejich násilným vystěhováním 

z Alexovic. 

Za předchůdce ivančické nemocnice lze považovat ivančický městský špitál 

postavený v roce 1754. Stával před Besedním domem a byl zbořen v roce 1946. 

18

Podle úředního sdělení z roku 1822 bylo v něm trvale umístěno šest starých, chudých 

a většinou i nemocných osob, kolem roku 1900 zde přebývalo 12–15 osob. 

Péče o jejich zdraví byla minimální, spíše žádná. 

Na snímku vlevo od Besedního domu je bývalý ivančický špitál, postavený v roce 1754. 

Foto z archivu J. Širokého je z roku 1935. 

Od 1. prosince 1847 v Ivančicích léčil a ošetřoval nemocné odborník, doktor 

medicíny a chirurgie Johann Munk. Dr. Munk byl velmi obratný, zdatný a pracovitý 

lékař. V dopise z 10. ledna 1852 připomněl důrazně Munk starostovi města: 

„Mám nelehkou povinnost vytknout Vám, že město jako Ivančice nevlastní pro 

případ náhlých a nepředvídatelných onemocnění… žádnou nemocnici, ba ani 

jediný pokoj pro nemocné.“ Ještě v živé paměti byla epidemie moru, na který 

v letech 1831–32 zemřelo v Ivančicích 108 a v sousedních Němčicích 53 osob. 

Špatné materiální podmínky v Ivančicích a lákavá nabídka městského lékaře ve 

Vídni se staly důvodem Munkova odchodu z Ivančic k 31. 10. 1854. 

Politická reprezentace města nastupující po revolučních změnách v roce 

1848, nacházela ve svých představách o modernizaci Ivančic také pochopení pro 

zřízení městské nemocnice. 

Největší podíl na zřízení nemocnice měl Anton Worell – majitel lékárny 

a první starosta. Je známá jeho korespondence (převážně kolem roku 1856), 

vybízející různé instituce ke spolupráci na vybudování nemocnice. Například 

připomněl okresnímu hejtmanovi Anderlemu nedávné nepříjemné zkušenosti 

s epidemií moru a tyfu v Ivančicích a vyslovil se jednoznačně pro bezodkladné 

zřízení nemocnice, která by umožňovala léčbu alespoň 12 pacientům. 

19

Na zřízení nemocnice finančně přispěli kromě místních korporací a jednotlivců 

i majitelé průmyslových podniků v okolí. Oslavanský důlní podnikatel Karel 

Stummer přispěl částkou 2020 zlatých, alexovický továrník Alfréd Skene částkou 

2380 zl., majitel oslavanských dolů Jan Müller věnoval 1000 zl., přispěl také 

důlní podnikatel z Padochova Josef Klein. Největší částkou – 6000 zl. – přispěla 

na zřízení nemocnice ivančická obec. 

V průběhu let 1855–1858 byla shromážděna potřebná finanční částka umožňující 

otevření a zahájení provozu spolkové nemocnice v Ivančicích, umístěné 

v Široké ulici v domě získaném od Františka Reisingera. Nemocnice byla slavnostně 

otevřena a předána k užívání v sobotu 19. března 1859. Mohla pojmout 

až 22 pacientů z Ivančic a okolí. Od počátku existence nemocnice vykonávala 

její správu tak zvaná rada podílníků sestávající z průmyslníků, kteří se na zřízení 

nemocnice finančně podíleli. 

Od vzniku nemocnice byl jejím ředitelem a přes čtyři desetiletí řídil její 

činnost doktor medicíny a chirurgie Josef Keckeis. Tento rodák z rakouského 

Vorarlberska (nar. 14. 3. 1828) nastoupil do služeb města Ivančic 3. prosince 

1854. Když byl okresním hejtmanstvím ustanoven 

městským lékařem, začal i on myšlenku 

svého předchůdce – založení městské nemocnice 

– horlivě prosazovat. Lékařskou ordinaci měl 

v ulici Václava Novotného v domě č. 14. Dnes 

je to menší domek a nemůžeme odhadnout, zda 

byl tehdy spojen se sousedními domy. Také dr. 

Keckeis, jako přední představitel tábora ivančických 

Němců, dokázal využít politických poměrů 

na ivančické radnici, kterou tehdy ovládali němečtí 

nacionálové. Dokázal využít i správního 

Dr. Josef Keckeis 

Pamětní deska zakladatele ivančické nemocnice Dr. 

Josefa Keckeise je uložena v Muzeu Brněnska. Foto 

muzeum Brněnska-Ivančice. 

20 

postavení Ivančic, které byly v době prosazování 

výstavby nemocnice sídlem smíšeného soudního 

a politického okresu. Doplňoval 

tak úsilí starosty města 

Antona Worlla o zřízení nemocnice. 

Česká strana města 

zazlívala MUDr. Keckeisovi 

jeho proněmecký postoj, na 

druhé straně jej uznávala 

jako odborníka-lékaře. V čele 

nemocnice byl od jejího 

založení v roce 1859 až do 

roku 1901, kdy odešel na 

odpočinek.

První pacienti nastoupili do nově otevřené nemocnice ihned po jejím otevření. 

Ne vždy se v nemocnici léčili pouze civilisté. Krátce po otevření nemocnice 

6. září 1859 bylo do nemocnice přivezeno deset rakouských vojáků, kteří byli 

nakažení malárií a cholerou. Po zachránění jejich životů při odborné péči dr. 

Keckeise, byli na doléčení převezeni do vojenské nemocnice v Brně. 

O sedm roků později, v létě 1866 za prusko-rakouské války, se Ivančice po 

dobu dvou měsíců musely postarat o 60 000 vojáků a téměř 15 000 koní pruské 

armády. Nemůžeme se divit, že se při takové koncentraci osob i zvířat objevila 

mezi vojskem cholera. V období od 4. srpna do 10. září onemocnělo cholerou 

54 vojáků, z nichž 19 zemřelo. Nákaza se rozšířila i mezi obyvatelstvem Ivančic 

a okolí a denně jí padlo za oběť až sedmnáct ivančických občanů. Přes značná 

sanitární opatření organizovaná městským lékařem a ředitelem nemocnice doktorem 

Keckeisem se podařilo nebezpečnou nemoc zažehnat až ve druhé polovině 

října. Po válce byl doktor Keckeis vyznamenán císařem Františkem Josefem 

I. zlatým záslužným křížem s korunou. Práci doktora Keckeise při léčení pruských 

vojáků ocenil vyznamenáním také pruský král Vilém. 

Na pohlednici z roku 1916 je Široká ulice a vpravo budova nemocnice, postavená v letech 

1871–1872. 

V letech 1871–1872 byla v Široké ulici postavena za 31 677 zlatých nemocnice 

nová, která mohla pojmout až šedesát pacientů. Nemocnice získala mimo 

devíti pokojů pro pacienty ještě operační sál, koupelny a další potřebné místnosti. 

V roce 1897 byl v areálu nemocnice vystavěn pavilon určený pro nemocné 

21

s nakažlivými chorobami a hospodářská budova. Rozšíření nemocnice si tehdy 

vyžádalo nákladů ve výši 50 000 korun, které byly získány sbírkami i příspěvky 

obou ivančických obcí. 

Po odchodu MUDr. Josefa Keckeise do důchodu v roce 1901 usedl do ředitelského 

křesla ivančické nemocnice jeho syn MUDr. Heribert Keckeis, který 

„vynikal jako lékař interních nemocí a zvláště jako chirurg“. Na místě ředitele 

byl až do 1. 4. 1938, kdy odešel do důchodu. Do funkce pak nastoupil první český 

ředitel MUDr. Zdeněk Berka. 

Prestiž ivančické nemocnice stoupala a 18. února 1904 bylo nemocnici přiznáno 

postavení veřejného ústavu nesoucího název Všeobecná veřejná nemocnice 

v Ivančicích. Statut zemské zdravotnické instituce obdržela nemocnice v roce 

1922. 

Obrovskou pomocí nemocným i provozu nemocnice byla přítomnost Milosrdných 

sester III. řádu sv. Františka. Prvních osm sester přišlo do nemocnice 18. 

března 1907. Téměř po padesáti letech – 1. srpna 1956 – jich z nemocnice odešlo 

24. Na jejich místa nastoupily sestry, absolventky zdravotních škol. V průběhu 

let pracovalo v ivančické nemocnici celkem 187 řádových sester. 

Také v dalších letech docházelo ke stavbě pavilonů a rozšíření nemocnice 

o domy v Široké ulici. Velkým nedostatkem bylo, že kanalizace v Široké ulici 

byla vybudována až v roce 1935. Do té doby splašky vytékaly průjezdem z nemocnice 

na ulici a uličkou mezi domy naproti do náhonu. 

V 1. polovině minulého století se nemocnice zvětšila jak do poschodí, tak o domy v Široké 

ulici. 

22

Po 18. dubnu 1945 se ivančická nemocnice ocitla na okraji fronty. Postupně 

se plnila zraněnými jak sovětskými vojáky, tak civilisty. Dne 23. dubna dopadly 

před Besední dům dvě tříštivé bomby. Deset osob bylo na místě zabito a střepinami 

byl zraněn velký počet občanů. Kritické postavení ivančické nemocnice 

dovršily tragické události 8. května 1945 v Hrotovicích, kde do shromážděného 

davu padla bomba. Šedesát zraněných bylo dopraveno do ivančické nemocnice. 

Pro lékaře a všechen personál nastaly krušné dny. S krajním vypětím sil zahájili 

úsilí o uzdravení a přežití zraněných. Zřejmě už nikdo nespočítá, kolik raněných 

vojáků a občanů bylo v dubnu a květnu roku 1945 v ivančické nemocnici zachráněno. 

Neškodí proto připomenout snahu a úsilí pracovníků nemocnice, kteří se 

s úspěchem tohoto úkolu zhostili a o jejichž tehdejší práci se v dnešním období 

už ani neví. 

V té době se s dalším rozšiřováním nemocnice v tomto areálu nepočítalo 

a bylo uvažováno s výstavbou nové nemocnice mimo město. Bohužel o těchto 

záměrech jsou jen kusé informace z protokolů ze zasedání městského zastupitelstva: 

11. ledna 1946 

bod 3 – Stavba nové nemocnice – již v r. 1938 bylo pamatováno s obnosem 15 

mil. Kč. Od realizace upuštěno následkem nesvobody. 

27. června 1947 

bod 14 – Podle regulačního plánu bylo plánované umístění nové nemocnice 

v místě dnešního sídliště za ústavem přeloženo na místo severně od města (nad 

cihelnou Panovského). 

bod 17 – Pozemky pro nemocnici byly již od pí Mariánkové vykoupeny (myslí 

se nad cihelnou Panovského). 

31. října 1947 

bod 7 – Člen rady Zemského NV oznamuje, že rada ZNV dne 29. října 1947 povolila 

zříditi v Ivančicích novostavbu veřejné nemocnice II. typu o 300 lůžkách 

(chirurgie 90, vnitřní odd. 120, porodnice 50, dětské 40 lůžek), za 120 mil. Kč. 

Zemská zdrav. rada schválila dne 10. září 1947 stavbu nemocnice, stanovila její 

rozsah a určila počátek stavby na rok 1949. 

28. května 1948 

Stavba nemocnice odložena pro nedostatek materiálu. 

30. července 1948 

bod 3 – stavba nemocnice nerozhodnuta. Váhá se mezi Mor. Krumlovem a Ivančicemi. 

23

Vítězný únor a pozdější vytvoření Rosického okresu znamenalo konec nadějím 

na stavbu nové nemocnice, stejně i městské tržnice Ve Sboru a nových jatek 

v místě dnešní čistírny odpadních vod. 

Další přestavba nemocnice proběhla v roce 1958. 

V dalším období (které již pamatujeme) můžeme připomenout: 

1959 – předání interního oddělení (75 lůžek), oslava 100 let nemocnice. Na 

oslavy byl pozván i bývalý ředitel MUDr. Heribert Keckeis 

1965 – úprava vjezdu do nemocnice z Oslavanské ulice 

1967 – dokončení výstavby hospodářské budovy (kuchyně, jídelna, kotelna 

– později připojená na parovod) 

1985 – zřízení rychlé záchranné pomoci 

1987 – zahájení výstavby nového pavilonu, jeho dokončení v roce 1994 

1995 – otevření vstupního objektu a skladu medicinálních plynů. 

1997 – rekonstrukce tepelných rozvodů 

2002 – zahájení akce „Dostavba Nemocnice Ivančice“ – dokončení v září 

2004 

Této poslední akce si všimneme více. Nově postavená budova (obr. na titulní 

straně) spojuje novou část nemocnice se starou. Spojením budov se staly všechny 

prostory nemocnice přístupné každým z jejich vchodů. Nová stavba je kompletně 

bezbariérová, její součástí je i moderní rehabilitační bazén. Po zprovoznění 

24

nové budovy následovala rekonstrukce starých prostor na léčebnu dlouhodobě 

nemocných, která byla do Ivančic přesunuta ze Zastávky u Brna. 

Po dokončení celé akce je Nemocnice Ivančice moderním nemocničním zařízením 

poskytujícím služby s komplexní rehabilitační péčí, včetně úplné péče 

o seniory pro celý region. Postupné doplňování nemocnice moderními přístroji 

se zdá být samozřejmé, ale vyžaduje značné finanční prostředky. 

Je zbytečné porovnávat úroveň zdravotnictví v Ivančicích za 150 let existence 

nemocnice. Pokrok se zde projevil jako v jiných oborech. Můžeme být rádi, 

že máme „po ruce“ moderně vybavenou nemocnici, na druhé straně si přejme, 

abychom ji nepotřebovali. 

Jiří Široký 

POUŽITÉ PRAMENY: 

Kratochvíl Aug.: Ivančice, býv. král. město na Moravě – 1906 

Čejka J.: Založení nemocnice v Ivančicích 

Ivančický zpravodaj – různá čísla 

Propagační informace nemocnice 

Vzpomínka na oslavy 100. výročí nemocnice 

S letošním 150. výročím založení ivančické nemocnice se mi vybavují vzpomínky 

na velkolepé oslavy v roce 1959 při jejím 100. výročí. Budova chirurgie 

byla zrenovována a na její boční straně ji krášlilo velké sgrafito v nadskutečné 

velikosti – výjev z operačního sálu, nádherný, nepřehlédnutelný. Škoda, že zmizelo 

při další modernější renovaci. Na nádvoří se konaly proslovy, koncertovala 

dechová kapela, areál zpřístupněn veřejnosti k prohlídce, hostů mnoho, z tehdy 

nejvýznamnějších byl ministr zdravotnictví P. MUDr. Plojhar. 

Odpoledne na Réně v přírodním divadle „Prodaná nevěsta“ se vším všudy, 

i s orchestrem z Národního divadla v Brně. Kamenné lavičky ani nestačily pro 

množství nadšených diváků, sedělo se i v trávě mezi břízkami, např. i já s dětmi. 

Ty však většinou pobíhaly s ostatními v prostoru před jevištěm. Ušila jsem jim 

tzv. kroje i čepeček s „Mařenkou“ (velká bílá mašle či holubička z téhož materiálu 

na zátylku. 

Počasí bylo nádherné, letní opera uchvátila všechny přítomné také tím přírodním 

prostředím s výhledem na kostelíček sv. Jakuba v pozadí. 

Na tyto zážitky se pak dlouho vzpomínalo a občas ještě vzpomene, jako já 

nyní. 

Marie Antlová 

25

Mateřská škola, Základní škola pro sluchově postižené a Dětský 

domov Ivančice, Široká 42 

Zápis do mateřské školy 6.–8. 4. 2009 od 8:00 do 16:00 hodin 

Jsme tu pro děti se zdravotním postižením: sluchovým, autistickými rysy, vadami 

řeči, těžším mentálním postižením, hypo-hyperaktivitou, lehčí formou dětské 

mozkové obrny i s kombinovaným postižením. 

Občanský průkaz a rodný list dítěte s sebou. 

Kontakt: tel.: 546 451 931, e-mail: spec.sk.iva@volny.cz 

Karneval 

Na „Ústavu pro neslyšící“ se můžeme pochlubit vlastním karnevalem, se 

kterými se v tomto období roztrhl pytel. Nebylo to žádné Rio de Janeiro či Be- 

26

nátky. Tento byl malý, ale náš. Konal 

se 19. února ve 14 hodin v tělocvičně 

školy. Po oficiálním zahájení se pohnul 

průvod a proběhlo představení masek. 

Pak se spustil maškarní rej, v němž se 

střídalo tancování s hrami v poměru 

2:1, tzn. na dva tance jedna hra. 

Po hodině a půl trvání programu nastala 

přestávka, v níž proběhla svačina 

ve formě švédských stolů, jak už to na 

rautech bývá. Během svačiny, aby nebyla 

příliš rušena zábava, se prodávaly 

losy do tomboly. Do ní přispěli i někteří 

rodiče, takže byla bohatá. Bohaté byly 

i ceny, které udělila na závěr porota těm 

nejoriginálnějším maskám v kategorii 

MŠ a ZŠ. Nám se karneval líbil. Jestli si 

myslíte, že se chlubíme, přijďte se za rok podívat. Samozřejmě nejlépe v masce, 

ať se také pobavíte v období masopustu – čekání na jaro. 

Bc. Eva Kalousková 

ZŠ a MŠ NĚMČICE 

V sobotu 7. března uspořádala školní družina při ZŠ a MŠ v Němčicích maškarní 

karneval. Vyzdobené prostory, které poskytl ve svém zařízení pan T. Sysel, 

se odpoledne zcela zaplnily nejrůznějšími maskami a pohádkovými bytostmi. 

V průvodu se představili například piráti, kouzelníci, čarodějnice, Sněhurka, 

koník, princezny, orientální tanečnice, medvídci a mnoho jiných. Masky byly 

tak pěkné, že by byla škoda vybrat jen několik nejhezčích a proto malou sladkou 

odměnu dostaly všechny. 

Po zahájení a úvodní sérii písniček následovalo vystoupení tanečního 

kroužku, který při škole pracuje. Malí tanečníci sklidili za svůj výkon obrovský 

potlesk. V průběhu karnevalu se střídaly tanec a různé sportovní soutěže, ve 

kterých si děti vyzkoušely svoji rychlost a obratnost. Výkony dětí byly odměňovány 

sladkostmi. Nedílnou součástí byla už tradičně bohatá tombola, na kterou 

se všichni velmi těšili. Letos se v ní díky pochopení a podpoře rodičů sešlo téměř 

450 cen. 

Věříme, že se letošní karneval všem líbil a těšíme se za rok zase na shledanou. 

Dana Kyselová 

27

ZŠ TGM 

Za vše nejlepší, co je ve mně, děkuji knihám 

M. Gorkij 

Přiblížil se měsíc březen – měsíc, kdy se probouzí 

příroda, vše ožívá a svět je zase veselejší. Ale 

i v zimním období může být veselo. Stačí si zasednout 

k pěkné humorné knížce a hned zapomeneme na 

chmurnou zimní náladu. Každý z nás zná rčení, které 

říká: „Kniha je nejlepší přítel člověka.“ Kniha určitě 

ano, ale my jsme v poslední době na knihy většinou 

zapomněli. Mnozí dávají přednost televizi, jiným 

formám odpočinku. Jsme natolik vytíženi, že nemáme 

ani čas usednout ke knize. A je to velká škoda! Aby si 

děti hodnotu knih uvědomily, nahlédly tentokrát do minulosti. Poznáváme vývoj 

knih a vracíme se opět do našeho světa, ve kterém mají knihy stále své podstatné 

místo. 

Knihy dnes většinou nenakupujeme, 

ale chodíme do 

míst, kde jsou dostupné všem 

– do městských knihoven. 

Každoročně sem směřují 

naše kroky i se školou a čekají 

tu na nás vždy příjemné 

a ochotné paní knihovnice. 

Historie a počátky 

knihovnictví jsou spojeny 

v našich zemích s kláštery. 

Nejstarší knihovny vznikly 

již v 10. století. Knihy však 

tehdy byly opisovány ručně 

a sloužily k bohoslužbám. 

Slovo knihovna je staré asi 

470 let. Předtím si užívalo 

jiných slov v latině – librář, 

bibliotéka. K rychlému rozvoji 

knihoven došlo po rozšíření 

knihtisku. V českých 

zemích byla jako první vytištěna 

Trojánská kronika. Filip Klíma 

28

Protože už jsme zdatní 

čtenáři, máme mnoho zkušeností, 

známe řadu autorů 

a knih. Každý z nás představuje 

svoji oblíbenou knížku 

svým spolužákům. Z jejich 

stručných obsahů tvoříme 

„čtenářský strom“. Každý 

list představuje jednu konkrétní 

knihu. Ostatní takto 

můžou nahlédnout do tajů 

jednotlivých titulů, usnadní 

jim výběr zajímavých knih. Roman Jelínek 

Každý z nás je jiný, jedinečný. 

Proto také čteme 

rozdílné žánry, ale všechny 

knihy mají jedno společné 

– jejich četba je velmi 

užitečná, zpříjemňuje nám 

chvíle oddechu. Knihy nám 

umožňují ocitnout se na kterémkoli 

místě světa, prožívat 

dobrodružství, lásku. Jsou 

však především zdrojem 

informací, rozšiřují naše vědomosti. 

Bára Britzmannová 

J. Ruskin kdysi řekl: „Knihy jsou lidem tím, čím jsou křídla ptákům.“ Mně 

nezbývá než souhlasit. I my se díky nim můžeme rozletět, kam se nám zlíbí. 

O vztahu ke knihám vypovídá ve své básni i náš přední básník Jaroslav Seifert. 

Že ji neznáte? S básní pracujeme, recitujeme ji. Tak se do ní nyní začtěte 

i vy, stojí za to. 

Vzpomínka hezká 

hlavou se mi míhá 

jak krásná byla 

jedna dětská kniha, 

kterou jsem dostal 

s mísou cukrlátek; 

Robinson byl to 

a s ním černý Pátek. 

Nikdy bych za ni 

nechtěl knihu jinou, 

spal jsem s ní věrně 

vždycky pod peřinou. 

Žil jsem s ní léta 

na ostrově v moři, 

s Pátkem jsem bloudil 

v roklích, na pohoří. 

29

V rámci projektu věnovanému knihám si žáci vyzkoušeli svoje vědomosti 

– přiřazovali autory k názvům knih a doplňovali postavy, které k nim patří. Nastala 

hodina pravdy – odhalili jsme poctivé a pozorné čtenáře dětské literatury. 

Nezapomněli jsme ani na názvy osob, které s knihami pracují – ten, kdo knihy 

váže, kdo knihy prodává, kdo knihy miluje, kdo pracuje v knihovně, každý 

má své jméno. 

V matematice jsme počítali slovní úlohy o knihách, v hudební výchově jsme 

se seznámili s knihami plnými písní – zpěvníky a zpívali z nich. Děti malovaly 

své oblíbené literární hrdiny. 

Na závěr jsme vyhledávali moudré myšlenky o knihách a jejich rady si bereme 

k srdci. Snad na ně jen tak nezapomeneme stejně jako na knihy. Náš život 

bude zase o něco hodnotnější a humornější. 

Moudré myšlenky o knize: 

Važme si nad zlato dobré a užitečné knihy. 

V. M. Kramerius 

Knihy nemají být nábytkem, který by ozdoboval dům, 

mají být potravou, která živí ducha. 

Fr. Petrarca 

Člověk by měl vlastně číst jen to, co je hodné obdivu. 

J.W. Goethe 

A již v úvodu zmiňovaný výrok M. Gorkého: Za vše nejlepší, co je ve mně, 

děkuji knihám. 

S knihou v ruce na ulici a na setkání v knihovně s vámi se těší žáci 5. B. 

Mgr. Jarmila Loudová 

Základní škola Vladimíra Menšíka 

„Já a drogy, drogy a já“ 

Některá slova na nás 

útočí denně ze stránek časopisů, 

novin či televizních 

obrazovek a my postupně 

získáváme pocit, že jsou 

vlastně známá, že víme, co 

se za každým z nich skrývá. 

Jestli „opravdu“ vědí, si 

mohli vyzkoušet žáci naší 

školy na přednášce Mgr. 

Lenky Cupalové věnované 

30

závislostem a návykovým látkám. Pojmy, které běžně používají, najednou měli 

za úkol coby látky návykové seřadit od té, která je podle nich „nejhorší“ až po 

tu řekněme „nejmírnější“. Ukázalo se, že to vůbec není lehké a že k rozlišení závažnosti 

mlhavé znalosti nestačí. Od toho ale byla následná debata, která nejenže 

zkoumala, proč kdo kam co zařadil, ale hlavně osvětlovala neznámé a snažila se 

ucelit obrázek dětí o této závažné problematice. 

L. Psotová 

Recitační soutěž „O Menšíkův úsměv“ 

3. března 2009 zápolili žáci II. stupně „O Menšíkův úsměv“. Tradiční název 

recitační soutěže přilákal mnoho diváků – spolužáci přišli držet pěsti kamarádům, 

vyučující podpořit své žáky a rodinní příslušníci sledovat, jaké pokroky jejich 

děti či vnoučata učinily v přednesu poezie i prózy. Recitující dívky, ale i chlapci, 

což je potěšitelné, byli rozděleni do dvou kategorií, 6. a 7. ročník – I. kategorie, 

8. a 9. ročník – II. kategorie. V obou skupinách se sešla velká konkurence, ve 

výběru textů vévodil Jiří Žáček, zazněly však i verše Sergeje Michalkova, Jana 

Nerudy i Jiřího Wolkera. 

Výkony posuzovala odborná porota ve složení pí ředitelka L. Vokurková, 

zástupkyně ředitele K. Skládalová, pí uč. M. Makešová a pí uč. L. Psotová. Porotkyně 

neměly lehké rozhodování, všichni se snažili podat co nejlepší výkon, 

statečně překonávali trému a často i překvapovali zajímavým výběrem textů 

nebo netradičním přednesem. 

Pořadí v I. kategorii 

Pořadí ve II. kategorii 

1. Lucie Řezáčová ze 7. A 1. Martina Pyrochtová z 9. B 

2. Lenka Jahodová ze 7. A 2. Anna Rybníčková z 9. B 

3. Dominik Klusák ze 6. B 3. Lucie Kučerová z 9. B 

Nejlepší v kategorii starších. Zleva M. Pyrochtová, A. Rybníčková, L. Kučerová. 

31

Cenu diváků si za interpretaci vtipné pohádky naruby odnesla žákyně 9. B 

Martina Pyrochtová a porota ocenila zvláštní cenou za ojedinělý přednes veselé 

básničky žáka 6. B Marka Bureše. 

Všichni účastníci byli odměněni drobnými cenami, dárky pro vítěze sponzorovalo 

SRPŠ. Dlouhý potlesk ocenil nejen výkony všech zúčastněných, ale patřil 

i organizátorům za pěkně připravené soutěžní odpoledne. 

R. Blažková 

Známé slovo poezie – regionální soutěž v recitaci 

Březen je pro naši školu celý ve znamení poezie, 3. března jsme recitovali 

O Menšíkův úsměv ve školním kole recitační soutěže, 6. března odjely vítězky 

do oblastního kola regionální soutěže v recitaci Známé slovo poezie do Zastávky 

u Brna. 

Tuto soutěž s mnohaletou tradicí pořádá ZŠ T. G. Masaryka v Zastávce a naše 

škola nemůže ani jeden rok chybět. Letos nás reprezentovaly žákyně 7. ročníku 

Lenka Jahodová a Lucie Řezáčová a 9. ročníku Lucie Kučerová a Martina 

Pyrochtová. Soutěž se konala v příjemném prostředí MěÚ Zastávka. 

Starosta Zastávky p. Petr Pospíšil přivítal školy z Ketkovic, Oslavan, Ivančic 

(TGM a Vl. Menšíka), Rosic, Veverské Bítýšky, Zbýšova a domácí Zastávky. 

Trému z konkurence a neznámého prostředí rozptýlil vlastní recitací, všem popřál 

mnoho úspěchů a už zase běžel plnit své starostovské a současně i učitelské 

povinnosti. 

Úspěšné reprezentantky školy: zleva M. Pyrochtová, L. Jahodová a L. Řezáčová. 

32

Soutěž byla skvěle zorganizována, přijela velká konkurence, záleželo nejen 

na výborné interpretaci, porotu jistě ovlivnil i výběr textu, příjemný projev a bezchybná 

artikulace. Náročným posouzením prošli jen ti nejlepší. O to větší máme 

radost z velmi úspěšné účasti naší školy. 

V I. kategorii zvítězila Lucie Řezáčová s básní Brouček od Sergeje Michalkova 

a pěkné 3. místo získala Lenka Jahodová, přednesla báseň Pohádka o hloupé 

myšce od Samuela Maršaka. 

Ve II. kategorii ocenila porota 1. místem M. Pyrochtovou. Martina zaujala 

nejen odborníky, když její přednes pohádky O rybáři a staré botě, převyprávěné 

Jiřím Žáčkem, pobavil a rozesmál i publikum v sále. 

Soutěžní dopoledne probíhalo v přátelské atmosféře, organizátorky ze ZŠ Zastávka 

se postaraly o občerstvení, nikdo neodjížděl s prázdnou. Pro vítěze byly 

připraveny krásné knihy a diplomy, ostatní obdrželi účastnické listy a maličkou 

odměnu. Myslím, že dopoledne strávené s poezií bylo pro všechny příjemnou 

tečkou za uplynulým týdnem. A my jsme ze Zastávky odjížděli s úsměvem na 

tváři, obstáli jsme mezi nejlepšími na dvě jedničky (dvě 1. místa) a to už je velký 

úspěch. Naše žákyně si zaslouží pochvalu a gratulaci. Držet palce jim budeme 

i závěrem března, kdy budou za naši školu soutěžit v okresním kole recitační 

soutěže. 

A za rok, zase v březnu se těšíme… Na viděnou s poezií, na viděnou v Zastávce. 

R. Blažková 

Beseda s doktorem Radimem Uzlem 

Vydáme-li se na besedu s lékařem, očekáváme téměř s jistotou, že se bude 

hovořit o nemocech, nejlépe o těch, kterými buď už trpíme, nebo jsme ohroženi. 

Nic z toho však nečekalo žáky 8. a 9. ročníku, kteří v úterý 17. února společně 

se studenty ostatních ivančických škol navštívili přednášku známého 

a uznávaného sexuologa MUDr. Radima 

Uzla nazvanou „Na slovíčko, pane doktore“. 

Jak už napovídá specializace pana 

doktora, přednášel dospívajícím o tématu 

pro ně hodně zajímavém a aktuálním. Zabýval 

se především otázkou plánovaného 

rodičovství a s ní souvisejícím problémem 

nechtěného těhotenství. Někteří hoši žili 

v dojmu, že se jich toto téma netýká, ale 

byli vyvedeni z omylu, vždyť zodpovědnost 

za početí potomka nesou oba partneři, 

33

nehledě k tomu, že s pohlavním stykem souvisí riziko přenosu závažných onemocnění. 

Pan doktor žákům jednoduše vysvětlil, že ve věku dospívání stojí na 

důležité křižovatce svého života a že z té křižovatky vedou vzhledem k danému 

tématu pouze čtyři cesty – sexuální abstinence, antikoncepce, umělé přerušení těhotenství 

a porod. Osvětlil rizika všech alternativ a vyzval žáky k zodpovědnosti 

při volbě sexuálního chování v budoucnosti. 

Z dotazů, které měli žáci připraveny, jsme se dozvěděli také něco více o samotném 

doktoru Uzlovi. Například to, že studoval lékařskou fakultu v Brně a že 

mu bude brzy 70 roků, čímž všechny překvapil, protože by mu při jeho vitalitě 

tento věk nikdo nehádal. Je už čtyři roky v důchodu, a tak má čas na to, aby 

předával své vědomosti, znalosti a zkušenosti zájemcům na podobných přednáškách. 

Po skončení besedy ocenili žáci u pana doktora především fundovanost, 

otevřenost, která není v naší společnosti při prezentování daného tématu na veřejnosti 

ještě úplně samozřejmá, a vtipné komentáře, jimiž doktor Uzel zpestřil 

své vyprávění. 

Maškarní karneval ve školní družině 

Jako každoročně jsme i letos oslavili období masopustu maškarním karnevalem. 

Přípravy probíhaly celý týden. Děti vyráběly nejrůznější škrabošky a masky, 

girlandy se zvířátky. Tím vším pak vyzdobily školní chodbu a družinu. 

6. března se prostory školní družiny zaplnily nejrůznějšími maskami a pohádkovými 

bytostmi. V průvodu se představili čarodějnice Hermiona, kostlivec, 

Ohýnek, robot, Lentilka, mořská panna, roztleskávačky, princezny a další postavičky. 

Po úvodní promenádě a tanci byly vyhlášeny soutěže o nejhezčí masky a nejlepšího 

tanečníka a tanečnici. Děti předváděly nejrůznější taneční kreace, z nichž 

bylo opravdu těžké vybrat ty nejzajímavější, proto byla odměněna většina dětí. 

V průběhu karnevalu se s tancem střídaly sportovní soutěže, v nichž si děti vyzkoušely 

svoji obratnost, rychlost, rovnováhu. 

Odpoledne vyvrcholilo vyhlášením nejhezčích masek. Na 1. místě se umístil 

robot – Vojta Třísko, 2. místo patřilo roztleskávačkám – Sabince a Klárce Eiblovým, 

o 3. a 4. místo se podělili Ohýnek – Adélka Fraňková a Power Rangers 

– David Říháček. Vítězové obdrželi drobné ceny, ostatní masky lízátko a samolepku. 

Loučili jsme se neradi, a protože rok je doba dlouhá, uspořádáme si karneval 

opět v červnu – na rozloučenou se školním rokem. 

M. Sojková 

34

MOJE NEJMILEJŠÍ KNÍŽKA 

U příležitosti Měsíce knihy a internetu se naše školní družina zúčastnila 10. 

března v místní knihovně akce s názvem Moje nejmilejší knížka. Naším úkolem 

bylo nakreslit obrázek z nejoblíbenější přečtené knihy. Paní knihovnice nám 

povyprávěla o svátku knih, o provozu knihovny a možnostech využití internetu. 

Potom jsme se pochlubili našimi nejmilejšími knížkami a namalovanými obrázky, 

za které jsme dostali sladkou odměnu. Někteří z nás využili možnosti zaregistrovat 

se v březnu zdarma a tak si odnesli domů první vypůjčené knihy. Během 

návštěvy jsme měli možnost vyzkoušet si vyhledat a přečíst informace o knihách 

a jejich autorech na internetu. V knihovně se nám moc líbilo a budeme se mezi 

kamarády – knížky rádi vracet. 

Žáci školní družiny 

OF ve fotbale starších žáků 

(Ústup ze slávy?) 

Přišel březen a ten je u nás ve škole plně ve znamení halového fotbalu. V několika 

málo minulých letech se naši žáci vyhřívali vlivem výjimečné generace 

v čele s bratry Blechovými na výsluní až v úrovni kraje, letos se jejich následovníkům 

už tolik nedaří. Chlapcům sice nechybí nadání a sebevědomí, ale mají 

značné rezervy v nasazení a bojovnosti. Málokdy se vyburcují k výkonům přinášejících 

úspěch. I tak jsou však poměrně úspěšní. V okrskovém kole konaném 

36

4. 3. v naší hale skončili ze sedmi 

družstev na pěkném třetím 

místě a na přeboru okresu 9. 3. 

sice získali také medaili, ale jen 

tu bramborovou. Na apríla je 

čeká ještě krajské finále, takže 

doufám, že nás nevyvedou aprílem 

a podají odpovídající výkony 

a dobře se umístí i tam. 

Ale měl bych prý i chválit, 

takže kromě spolehlivého 

pořadatelského týmu, bych se 

měl zmínit určitě o skvělých 

výkonech Zdeňka Pokorného, podle mne nejlepšího našeho hráče, potom o spolehlivé 

opoře v brance Janu Kalandříkovi, také o nenápadném leč spolehlivém 

obránci Liboru Stonáčkovi, ale to je tak asi vše. Nezbývá nám, než věřit, že hoši 

na sobě ještě zapracují a příjemně překvapí navázáním na výkony svých zářných 

předchůdců. 

Mgr. Jaroslav Vlček 

Dějepisná exkurze 

TUTANCHAMON – JEHO HROB A POKLADY 

Zpestřením výuky dějepisu jsou návštěvy výstav, exkurze či praktické projekty 

žáků, pokud máme jen sebemenší možnost, vyrážíme za poznáním a činíme 

tak často a rádi. Nemohli jsme proto vynechat nabídku k návštěvě brněnské 

výstavy v Titanic Hall na téma Tutanchamon – jeho hrob a poklady. 

11. března jsme vyjeli za poznáním, neodradila nás ani poměrně vysoká cena 

vstupenky – pro školní žáky 250 Kč. Po peripetiích u pokladny jsme se mezi 

stovkami dalších zájemců o egyptskou historii probojovali až do vstupní haly. 

Úvodní část výstavy tvořily rozsáhlé informační panely s texty, které mapovaly 

objevení hrobky v Údolí králů. Pak následovaly tři videoprojekce – Amenhotep 

III., Nefertiti a Tutanchamon. Tyto krátké filmy nás seznámily se životem 

Tutanchamona a jeho předků. V následujícím kinosále promítali životní příběh 

objevitele hrobky Howarda Cartera, jenž od dětství pracoval na splnění svého 

archeologického snu. Ten se mu splnil 26. listopadu 1922, kdy spolu s lordem 

Carnavonem, který jeho objevy financoval, poprvé pohlédl do hrobky. Na otázku, 

zda něco vidí, odpověděl: „Ano, úžasné věci.“ 

Také my jsme na výstavě spoustu úžasných věcí spatřili. V 1. sále tři pohřební 

komory v životní velikosti, kde bylo vše rozmístněno přesně tak, jak to nalezl 

37

Carter přímo v hrobce. Další sály předvedly téměř tisíc předmětů, většinou napodobenin 

originálů. Někoho zaujaly repliky sarkofágů, jiní si se zájmem prohlíželi 

sošky, kanopy, modely lodí, vozy, trůn, pohřební masky i zajímavé předměty 

denní potřeby, které byly do hrobky uloženy. Vše bylo nasvíceno tak, aby se dalo 

fotografovat bez blesku, ten totiž vystavovatelé hned po příchodu do expozice 

poručili vypnout. Procházet celými prostorami pro nás znamenalo nahlédnout do 

života i smrti egyptských faraonů. 

Výstava se nám líbila, možná jen pár povzdechů nad velkým množstvím lidí, 

které může na někoho působit stresujícím dojmem. Také tmavé prostředí a málo 

vzduchu ubíralo na celkovém dobrém pocitu z výstavy. Po hodinovém putování 

nás východ přivedl, asi záměrně, do obchodu se suvenýry. Možná bychom 

i kupovali, ale přemrštěné ceny nás od utrácení rychle odradily. Na výstavu 

jsme přijeli s pracovním listem, který jsme průběžně doplňovali, všichni se snažili 

a za aktivitu a slušné chování si zasloužili pochvalu. Čas exkurze se naplnil 

a my jsme, doufám, že spokojeni, odjížděli domů. Po celou dobu nenastal žádný 

problém a žáci byli trpěliví, i když nám z časových důvodů nevyšlo slibované 

„občerstvení“ u McDonald‘s. Tak snad příště. 

Renata Blažková 

Budoucí prvňáčci se seznamovali se školou 

Ve středu 11. března přišli do naší školy budoucí prvňáčci. Seznámili se s paní 

učitelkou, která je bude učit, a prohlédli si třídu. Vyzkoušeli si lavice a hned se 

rozpovídali o tom, co všechno už mají do školy připraveno. Plnili úkoly od pohádkového 

krtečka. Předvedli, jak se správně drží tužka. Dokreslovali chybějící 

části do obrázků, lovili rybičky na udici a házeli kroužkem na cíl. Všem se moc 

líbila naše velká tabule, kterou si mohli vyzkoušet. Každý na ni křídou nakreslil 

obrázek. Hodina uběhla rychle a děti musely zpátky do školky. 

Všichni byli moc šikovní, 

dostali sladkou odměnu 

a krtečka, kterého si doma 

vybarví. 

To ale předškoláčkům 

nestačilo. Ve škole se přece 

rozdávají jedničky, a proto 

každý dostal hned dvě. Další 

setkání se školou nás čeká 

zase za měsíc. 

Mgr. Ilona Šimková 

38

JARNÍ PRÁZDNINY SE SVČ 

Zimní pobyt ve Vysokých Tatrách 

Středisko volného času Ivančice připravilo 

na jarní prázdniny již tradiční zimní 

pobyt ve Vysokých Tatrách. Do Tatranské 

Štrby vyrazilo téměř 80 dětí a dospělých. 

V průběhu týdne vyjížděli do pěti lyžařských 

středisek na denní i večerní lyžování. 

Po lyžování děti relaxovaly při hraní deskových 

her, kreslení, taneční soutěži, filmovém 

a hudebním kvízu. V pátek se někteří 

účastníci vydali zubačkou na Štrbské pleso. 

Velkým zážitkem určitě byla návštěva 

aquaparku v Popradu, který si náležitě užili 

nejen děti, ale i dospělí. 

Příměstský výtvarný tábor 

Ve dnech 23.–27. února 2009 uspořádalo 

Středisko volného času Ivančice pro děti 

ve věku 6 – 14 let příměstský výtvarný tábor. 

Pod vedením výtvarnice Dany Fialové 

si devět dětí vyzkoušelo tradiční i netradiční 

výtvarné techniky, jako je kresba, malba, 

výroba ručního papíru, kašírování, batika, 

savování triček, drátování a koláže. Život 

hmyzu byl hlavním tématem všech prací. 

Děti si domů odnášely kromě obrázků, 

drátěných brouků a krásných originálních 

triček, také fotodokumentaci celé úspěšné 

akce. 

Klub mládeže MEDÚZA 

Pro ty, kteří se chtěli setkávat se svými vrstevníky, byl každý den od 14.00 do 

20.00 hodin otevřen klub Medúza. Návštěvníci zde mají možnost zahrát si stolní 

fotbal, šipky, deskové hry, kulečník nebo si jen tak povídat. 

39

VÝUKOVÉ PROGRAMY 

Jednou z mnoha aktivit ivančického střediska volného času je příprava a realizace 

výukových programů. Určeny jsou žákům základních i středních škol. 

Výukový program je ve své podstatě výukový celek, který doplňuje školní vzdělávací 

programy. Jsou zaměřeny na různá témata, např.: ekologie, přírodověda, 

zdravověda, dopravní výchova, společenské chování a řada dalších. Novinkou je 

také tzv. Výukový program na klíč, kde jsme schopni připravit program na přání, 

podle učitelem zvoleného tématu. Při přípravě programů přihlížíme ke školním 

osnovám a snažíme se učivo rozšířit a obohatit o zajímavé informace. Náplní 

jsou netradiční metody, které se zásadně liší od klasické výuky ve školních lavicích. 

To vše je doplněné výkladem i praktickými ukázkami. Programy jsou 

vždy upraveny na míru pro věkovou skupinu dětí s ohledem na jejich možnosti 

a schopnosti. Pro každý školní rok se nabídka rozšiřuje o další témata a oblasti. 

Na programu děti uplatní svojí tvořivost a fantazii, ale také rozvíjí spolupráci 

v menších nebo větších skupinách, komunikaci, schopnost myšlení v souvislostech, 

vcítění se, smyslové vnímání apod. 

Jak si program objednat? 

Začátkem školního roku byla školám předložena nabídka 42 výukových 

programů. Dle zaměření probíhaly na školách, v prostorách našeho střediska 

ale i ve venkovních prostorách. Od října do února se uskutečnilo 63 výukových 

programů, které absolvovalo 1575 dětí. Dalších 67 VP je zatím v plánu do konce 

školního roku. Po absolvování každého programu si děti odnesou osvědčení 

o absolvování výukového programu, malou sladkost a doufáme, že i nově nabyté 

informace, zážitky a zkušenosti z připraveného tématu. 

Pokud máte zájem, můžete se s naší nabídkou blíže seznámit na webových 

stránkách nebo osobně ve středisku volného času na Komenského náměstí 12, 

kde obdržíte podrobný nabídkový leták s informacemi. 

Středisko volného času Ivančice, www.svcivancice.cz, tel.: 546 451 292 

Moudrá slova o trpělivosti 

Trpělivost činí snesitelnějším to, co nelze napravit. 

Horatius 

Mějte se na pozoru před zuřivostí trpělivého člověka. 

J. Dryden 

Člověk musí mít trpělivost se svým bližním, ale ještě větší sám se sebou. 

Tatarské přísloví 

Trpělivost zmůže vše. 

N. A. Dobroljubov 

Trpělivost má jisté jedno: zlaté dno. 

Latinské přísloví 

Trpělivost mění morušový list v hedvábí. 

Bengálské přísloví 

Trpělivost je hradbou moudrého. 

Čínské přísloví 

Nelze být hned od počátku stařešinou. 

Japonské přísloví 

40

Trpící bez trpělivosti je jako lampa bez oleje. 

Trpělivý osel dva jezdce na hřbetě nosí. 

Trpělivost přináší růže, též posrané gatě může. 

(Geduld bringt Rosen, manchmal auch beschissene Hosen) 

Drž se zpátky. Nestrkej dřív než taťka hlavu do oprátky. 

Kdyby nepípl, čekal, až se dočká, nechlamstla by ho kočka. 

Arabské přísloví 

Albánské přísloví 

Německé přísloví 

Ukrajinské přísloví 

Ruské přísloví 

Gaudeamus igitur… 

Dubnové události v kronice školy 

Vážení spoluobčané, měsíc uplynul a jsme tu opět, abychom vám připomněli 

dubnové události ze života školy tak, jak jsou zaznamenané v kronice. 

Duben byl velice pestrý. Konaly se pedagogické porady, třídní schůzky, přijímací 

zkoušky, písemné maturitní zkoušky, soutěže, školní vystoupení, zájezdy 

do Anglie atd. Nyní si některé akce připomeneme podrobněji. 

V roce 1923 se konala 4. žákovská akademie v sále Besedního domu. Program 

byl bohatý. Studenti zpívali, recitovali i cvičili. Žákovský orchestr měl 52 

členů. Odpolední i večerní program byl vyprodán. Výdělek byl použit pro potřeby 

gymnázia. V roce 1998 se konaly generální zkoušky na 3. ročník hudební 

show „Dokud se zpívá, ještě se neumřelo“. V pondělí zkoušely v sále kina Réna 

kvarty, kvinta, 1. C a v úterý pak prima, sekundy, tercie a znovu kvinta a 1. C. 

Život školy byl poznamenán nemocemi a epidemiemi. V roce 1920 zemřela 

Vlasta Hejtmánková (žákyně 2. třídy) na španělskou chřipku. V roce 1923 onemocněli 

žáci nižších ročníků příušnicemi. Průběh onemocnění byl mírný. Úřední 

lékař neměl důvod přerušit výuku. V roce 1931 zemřel žák 8. třídy Bedřich Goldmann. 

Příčinou úmrtí byla otrava krve. Studentovi nemohli pomoci ani lékaři 

povolaní z Prahy a z Brna. Goldmann byl velice nadaným, ctižádostivým, charakterním 

a milým studentem. Pohřbu se účastnili studenti nejen místní, ale také 

z blízkého i vzdálenějšího okolí. Nad hrobem za školu promluvil prof. Antonín 

Houdek. 

V roce 1929 byla výnosem ministerstva školství povolena na gymnáziu výuka 

ruského jazyka. S výukou ruského jazyka se nemuselo začít již od následujícího 

školního roku. Ředitelství školy této skutečnosti využilo a se souhlasem 

pedagogického sboru rozdělilo 4 hodiny určené pro ruský jazyk mezi ostatní 

předměty takto: latina byla posílena o 2 hodiny, německý jazyk o 1 hodinu a dějepis 

také o 1 hodinu. 

41

V roce 1932 došlo ke změnám v pedagogickém sboru. Z důvodu mateřských 

povinností byla nepřítomna až do konce školního roku prof. Marie Kozlíková- 

-Vališová. Hodiny prof. Kozlíkové byly suplovány členy sboru. Ve stejné době 

musel přerušit pedagogickou činnost do konce školního roku prof. Ing. Jiří Dvořák. 

Příčinou bylo obnovené akutní onemocnění plic. V případě prof. Dvořáka 

byly suplovány pouze hodiny matematiky a geometrie. Na hodiny kreslení byl 

přijat Josef Vávra (ředitel měšťanské školy ve výslužbě). Pro p. uč. Vávru nešlo o 

novou činnost. Na gymnáziu funkci učitele kreslení zastával již v letech 1919 až 

1926. I přes svůj věk (74 let) byl J. Vávra duševně a tělesně velmi čilý, neúnavně 

pracovitý a svědomitý. 

Do života školy zasáhly také dobové události. Jednou z nich bylo vyhlášení 

Protektorátu Čechy a Morava. Od roku 1939 si škola musela vždy v dubnu připomínat 

narozeniny Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera. 

Narozeniny významných osobností (podle dobového měřítka) se připomínaly 

také po druhé světové válce. 22. dubna 1950 se ivančické gymnázium účastnilo 

oslav nedožitých 80. narozenin Vladimíra Iljiče Lenina (zemřel již 21. 1. 1924). 

Program byl zahájen v půl desáté dopoledne. V rámci něj vystoupil také tehdejší 

ředitel školy Jiří Dvořák, který si připravil proslov o životě ruského revolucionáře. 

Při oslavách zahrál a zazpíval i pěvecký sbor gymnázia. Kolem desáté hodiny 

pak žáci vyslechli oslavný projev vysílaný z Prahy, jenž trval přibližně hodinu. 

Jím byly oslavy ukončeny. 

Do dubnových událostí spadá také konec druhé světové války v našem mikroregionu. 

18. dubna 1945 byly Ivančice osvobozeny Rudou armádou od německých 

okupantů. Budova gymnázia tehdy raněným ruským vojákům posloužila 

jako prozatímní lazaret. Po jejich odchodu pak nechal Národní výbor celou budovu 

vydesinfikovat a vyčistit. Na základě usnesení vlády ČSR bylo gymnázium 

v Ivančicích obnoveno 9. května 1945, přičemž správou ústavu byl zemským 

národním výborem opět pověřen bývalý ředitel školy Václav Horák. Vyučování 

bylo zahájeno již 29. května 1945. 

Nesmazatelně se do historie gymnázia v Ivančicích zapsal 24. duben 1953. 

Tehdy byl vydán nový školský zákon, jímž byla zrealizována problematická 

představa o jednotné škole. Kronika o něm uvádí: „Představuje vyšší kvalitu 

výchovy – výchovy ke komunismu. Odpovídá celkové hospodářské a politické 

situaci našeho státu. Zavedením jedenáctiletky odstraňuje isolovanost, výlučnost 

gymnasií. Ruší typ školy – gymnasia. Ruší i Blahoslavovo gymnasium.“ Školním 

rokem 1952–53 tedy Blahoslavovo gymnázium v Ivančicích přestalo existovat 

jako samostatný a svébytný ústav a společně s národní (dříve obecnou) školou 

chlapeckou i dívčí a střední školou (dříve měšťanskou) se stalo součástí tzv. jedenáctileté 

střední školy (JŠŠ). Tento negativní zásah byl napraven až v letech 

1968 až 1970, kdy byly napraveny necitlivé zásahy do školství v 50. letech 20. 

století. 

Mgr. Radek Musil, Mgr. Aleš Ziegler 

42

Vývoj názvů ivančických ulic (XXV) 

Drůbežní trh 

Drůbežní trh je malý, ale velmi zajímavý 

útvar v historickém jádru města. Vyplňuje 

prostor mezi náměstím a malým labyrintem 

domů před městskou hradbou. Půdorys je 

určitě prastarý, snad starší než hradební opevnění 

(13.–14. stol.) Vezmeme-li v úvahu, že do 

poslední čtvrtiny 16. století neexistovala „Nová 

brána“, tedy průchod z Drůbežního trhu do 

ulice u Nové brány, pak celá ulička vlastně do 

té doby nevedla nikam. Měla však význam pro 

obranu města, zatímco z pozdějších dob známe mapy©PLANstudio, Praha 

toto prostranství jako malé tržiště, kde se obchodovalo s drůbeží a drobným 

zvířectvem. Právě to se odráží na jméně tohoto seskupení. V průběhu časů se 

setkáváme s názvem Dolní rynk (v 16. stol.) a Drůbežní rynk. Oficiální název zní 

již v roce 1898 „Drůbežní trh“. Za německé okupace při nařízené dvojjazyčnosti 

Geflügelmarkt, ale od té doby vždy Drůbežní trh. 

43

Části blíže k nové bráně se říkalo „Ve Zwingru“. Český význam tohoto slova 

uvádějí sborníky jako věž, vězení, hladomorna, ohrada, dokonce i psinec. Nabízí 

se souvislost se sousední obrannou baštou v rámci hradebního systému, která je 

dodnes zachována u domu č. 1 v ulici U Nové brány. Těchto bašt měly ivančické 

hradby po svém obvodu šest. 

Části Drůbežního trhu blíže k Nové bráně se říkalo ve Zwingru. Bílá vysoká budova s lucernou 

je bývalá věž Nové brány. 

Bylo tu ještě staré označení „Pod Masnými krámy“ což souvisí s řezníky, kteří 

měli tyto krámy (jatky, německy „Fleischbank“) na tomto konci města a s výhodou 

využívali mlýnské strouhy, která tekla hned za jejich zády, k vyhazování 

odpadu, tedy zbytků krve, obsahu střev a žaludků atd. Voda to odnesla pryč. 

Podobně to dělali řezníci na dolní straně náměstí pod kašnou, kteří měli strouhu 

za svými zahradami. V těch místech šlo v náhonu již o odpadní vodu, tj. takovou, 

která vykonala svou práci na mlýnských kolech a odtékala od mlýna do řeky. 

Snížené polohy Drůbežního trhu a spádu k vodě využívali také lazebníci, 

kteří v okolí sídlili. Provozovali své řemeslo mimo jiné v lázních, jak nás poučují 

starší prameny „pod obecním mlýnem u městské zdi, kudy potůček od masných 

krámů spadá do strouhy“. Jde o uličku z Drůbežního trhu směrem ke strouze. 

První zmínka o lazebníkovi v Ivančicích je z roku 1496, poslední je zachycena 

k roku 1618. Podrobněji se dovídáme o problémech, které nastaly v r. 1577. 

44

Tehdy onemocnělo „záhadnou“ nemocí v Brně a okolí několik set lidí. Brněnský 

ranhojič neměl v léčení úspěch a proto začali nemocní chodit k lazebníkovi až do 

Ivančic. Ten je zavíral do potní světničky, kde kropením vody na žhavé ocelové 

pláty dělal páru, a když se jeho pacientům otevřely v kůži průduchy – póry, podkuřoval 

je dýmem z rumělky a dával jim užívat rtuťový lektvar, až se jim rozviklali 

zuby. V rumělkovém dýmu se mu sice udusil jeden kožešník ze Zábrdovic, 

ale jinak se ivančický lazebník osvědčil jako úspěšný terapeut. 

Ta uzoučká ulička, dnes docela idylická, nesloužila jen lazebníkům, řezníkům 

a vůbec všem „producentům“ tekutého odpadu. Její hlavní funkce spočívala 

v odvádění přívalové vody z většiny plochy města. Velkou vodu nepřiváděl jen 

Mřenkový potok, ale také vodoteče ze svahů od Joštů, Šibenice, Holuba a Nových 

hor. Velká voda se dokázala prodrat i do ohrazeného města, a to vše se 

hrnulo na Drůbežní rynk z Velkého náměstí a z Růžové ulice. Tu byla ulička ke 

strouze jakýmsi ventilem, který propouštěl potopu do strouhy. Vidíme, jak to 

našim předkům myslelo, když určovali při zakládání města, kde nechat mezeru 

a jak po spádu směřovat ulice. Po té stránce je zvlášť Růžová velmi účelně vedena. 

Málo se ví, že Drůbežním trhem vedla před válkou hlavní kanalizace města 

odvádějící splašky od ústavu, nemocnice, přes Palackého, Drůbežním trhem 

a končící ve strouze před obecním domem. 

Uzoučká ulička v pohledu od strouhy mlýnského náhonu na Drůběžní trh. 

45

Přestože býval Drůbežní trh klidné místo, vyjma pátečních trhů, kdy se plácek 

naplnil trhovkyněmi z okolních vesnic, které vyložily své zboží – kačeny, 

husy, kuřata, slepice, vajíčka, králíky a podle roční doby kůzlata – nacházející 

odbyt u městského obyvatelstva. Toto se tu dělo po staletí, protože na každém 

náměstí – tržišti – se obchodovalo jen s určitým druhem zboží. 

V průběhu staletí a v průběhu generací se také na Drůbežním trhu měnili 

obyvatelé a řemesla, která tu provozovali. Zajímavou a ve své době významnou 

osobou byl stavitel Josef Kočí, pozdější starosta Ivančic (abdikoval v roce 1918). 

Kromě činnosti ve více českých prospěšných organizacích (bývaly tu také německé 

instituce) realizoval řadu staveb, jako Besední dům, ústav hluchoněmých, 

bytový „Nový dům“ v Chřestové ulici, obřadní síň na židovském hřbitově aj. 

Jeho dům byl na Drůbežním trhu čís. 13. Jiná rodina Kočích bývala na domě čís. 

8, kde po rodičích hrnčířích bydlel v polovině 19. století učitel Antonín Kočí, 

jehož dcery byly také učitelkami. Uznávaná byla Leopoldina Kočí, vzdělaná 

a vlastenecky založená učitelka. V domě čís. 12 bydlela početná rodina Inwaldova, 

která přišla do Ivančic z Mohelna, ale původně pocházela ze židovské obce 

ve Velkém Meziříčí. Inwaldovi obchodovali s kožkami a jiným zbožím, a v trhu 

s drůbeží před svými okny měli také pole působnosti. Za nacistů většina této 

rodiny zahynula v německých koncentrácích, zachránila se rodina ve smíšeném 

manželství (Wankatovi) a Inwaldův vnuk Ota Brück, který v Ivančicích studoval 

a počátkem války uprchl, aby jako voják zahraniční armády bojoval u Dukly a na 

Slovensku. Popsal to v knize Na průsmyku bílý kříž. 

Připomeneme si jiného autora, Jaroslava Matějku, který zde v domě č. 19 

vyrůstal. Měl úspěch se svou knihou „Náš dědek Josef“, která byla rovněž zfilmována. 

I v dalších knihách se inspiroval zážitky ze svého mládí v Ivančicích. 

Nakonec by si zasloužili všichni obyvatelé svůj medailonek, když popisujeme 

kteroukoliv ulici, ale to není možné, a je tu ochrana soukromí. Zmínili jsme 

se jen o lidech, kteří výrazně překročili sami hranici soukromí svými skutky nebo 

osudy. 

Karel Figer, Jiří Široký 

Ještě k Růžové ulici v minulém čísle 

Dům na hranici s Drůbežním trhem patřil kdysi rodině Střechových. Bydlela 

zde paní učitelka Ludmila Střechová a její bratr hodinář a učitel hudby Střecha, 

který v létě pronajímal lodičky pod Malým kopečkem na Réně. U něj začínal 

svou uměleckou kariéru koncertní mistr Jiří Kratochvíl, violista Janáčkova kvarteta. 

Jeho rodný dům se nachází uprostřed Růžové ulice. Jirka byl jediný syn 

v rodině živnostníka. Otec i matka šili doma čepice. Ve druhé polovici Střechova 

domu bydlel katecheta P. Tiray. Majiteli domu byla později rodina Dobrovodských. 

Pan Dobrovodský byl promítačem v kině Réna. J. K. 

46

Rudolf Kondei 

Z MÉHO ŽIVOTA (VII) 

Jak už jsem vzpomínal, chybělo nám v domku sluníčko. Možná to byl jeden 

z důvodů, že nám maminka onemocněla. Ze začátku to nevypadalo až tak zle. 

V noci jí pískalo a vrzalo na průduškách a špatně se jí dýchalo. Situace se však 

stále zhoršovala, začala chodit po vyšetřeních. Nakonec se zjistilo, že je to astma. 

Přestože byla okamžitě zahájená léčba, nemoc neustupovala. Spíš naopak. Byli 

jsme zoufalí. Nejhůř bývalo v noci. Mnohokrát proseděla celé noci na posteli. 

To když užívala lék, po kterém se jí sice ulevilo, ale do rána nespala. Druhý den 

měla na starosti nejen svoji domácnost, ale i mých rodičů. Babička si totiž zlomila 

ruku, takže bylo potřeba pomoci i v druhé domácnosti. Zkoušeli jsme také, 

aby přespala u svých rodičů. Vždyť se tam narodila! Všechno marné. Dr. Mezník, 

který ji ošetřoval, říkával: ,,Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“ A doporučil 

nám, abychom se z Ivančic přestěhovali. Dobrá rada, ale co s tím? 

V roce 1952 dostala manželka lázně. Pojede do Luhačovic. Uvidíme, jestli to 

pomůže. Zprávy přicházejí příznivé. Daří se jí dobře, je bez potíží! Píšeme si často. 

Je večer, kluky jsem dal spát a sedl si k dopisu. Vtom slyším podivné zvuky 

ze zahrady. Kouknu z okna kuchyně. Hoří! Naproti, přes zahradu, hospodářské 

stavení je v jednom plameni! Vzbudím kluky, běžíme na verandu a koukáme na 

to hrůzné divadlo. Rozpálené břidlicové tašky létají až k nám na verandu. Houká 

siréna, přijíždějí hasiči a zahajují boj s červeným kohoutem. Posílám kluky spát 

a jdu dokončit dopis. Samozřejmě jsem tento zážitek dopodrobna v dopise popsal. 

Připsal jsem také: „Přijedu za tebou a potřebuji zajistit ubytování.“ 

Bylo to v srpnu, kluci měli prázdniny. Babička si je ráda vezme na starost, 

strýc to nějak vydrží. Vypůjčil jsem si od švagra kolo a ráno ve tři hodiny, 

dokud není vedro, jsem vyrazil. Když jsem jako kluk zvládl cestu do Zlína, 

snad to dokážu znova. Byl srpen, léto vrcholilo. Byl jsem někde pod Buchlovem. 

Sil ubývá, jsem vyprahlý a čekají mě kopce. Zaparkoval jsem u takového 

pěkného potoka. Nejdřív jsem se namočil do chladivých vln. Pak se najíst 

a pořádně napít. Teď byl čas natáhnout se do stínu pod olše a aspoň hodinu si 

odpočinout. Když už to vypadalo, že jsem fit, znovu do boje. Silnice kolem 

Buchlova se klikatí nádhernými lesy, převážně bukovými. Aspoň se pojede ve 

stínu. Vzpomněl jsem si, jak jsem před léty jako skautík tudy šlapal do pedálů. 

Přece se nenechám zahanbit nějakým klučíkem. Mám toho ale ještě hodně před 

sebou, tak žádné divočení. Kolem čtvrté hodiny jsem konečně v Luhačovicích. 

Jen jsem zvědavý, jestli Aničku najdu. Napsala mně sice, kde bydlí, i plánek 

nakreslila. Nikdy jsem tady nebyl, tak nevím, jak se zorientovat. Ale už jsem 

na kolonádě. Motám se, vedu kolo, nebo kolo vede spíš mě. Potkávám Aničku. 

Zírá na mě jako na zjevení. Asi jsem nějaký schvácený. Není divu, dalo mně to 

47

zabrat! Však se dám za ten týden do pořádku. Andulka vypadá báječně, je zcela 

bez potíží. Zdá se, že jí ty lázně pomohou. 

Byl to nádherný týden. Po vydatném spánku dobrá snídaně a pak už jenom 

toulání se po okolí, až do oběda. Anička měla dopoledne procedury, po obědě 

klid na lůžku, potom vizita. Léčila se totiž v sanatoriu, kde byl nemocniční režim. 

Odpoledne jsme měli pro sebe. Bloumali jsme po kolonádě, pili Vincentku, nebo 

poznávali krásné okolí lázní. Týden uběhl jak voda. Je čas myslet na návrat. Když 

jsem si představil tu cestu domů, dělaly se mi mžitky před očima. Nakonec jsem 

to vymyslel geniálně. Sedl jsem do vláčku a kolo poslal jako spoluzavazadlo. 

Než přijela Anička z lázní, řádně jsem chalupu vysmejčil, aby se jí tady dobře 

dýchalo. Jenže hned tu první noc se dostavila dušnost. Nebylo to až tak zlé, ale 

příští dny se nemoc opět zhoršovala. Nejspíš budeme muset Ivančice opustit. Ale 

jak na to? Snažím se někde najít vhodné zaměstnání, samozřejmě s bytem. Můj 

kamarád Jožka Tureček tehdy pracoval v Krnově u strojírenské firmy. Při jedné 

návštěvě rodného hnízda se dověděl o našem problému. Prý u nich v továrně shánějí 

odborníky, strojaře. Nabídl nám, že můžeme u nich přespat a na místě zjistit 

situaci. Tak jsme se rozjeli do Krnova. Samozřejmě oba, abychom zjistili, jak se 

tam bude pacientka cítit. Mohu nastoupit ihned, ovšem s bytem je to složitější, 

zatím není, možná později. To nám ovšem není nic platné. Potřebuji manželku 

přestěhovat ihned. Takže bohužel. Když už jsme tady a Andulce se dýchá dobře, 

uděláme si výlet na Praděd. Naši přátelé nás tady nechají, jak budeme chtít dlouho. 

Zajeli jsme vlakem do Vrbna a odtud pěšky až na Praděd. Anička běhala jak 

srnka, sotva jsem jí stačil. Je vidět, že jí změna svědčí. Jenomže, když jsme se 

vrátili domů, vše se vrátilo do starých kolejí. Znovu musela do nemocnice. 

Na jaře r. 1954 dostala znovu lázně, tentokrát Mariánské Lázně. Když se 

vracela z ozdravného pobytu, jel jsem jí naproti do Prahy. Pronajali jsme si 

pokoj v hotelu a prožili jsme spolu pěkný týden. Někdy na podzim roku 1954 

jsem náhodou četl v novinách inzerát. Továrna na obráběcí stroje TOS Kuřim 

přijme frézaře a soustružníky. Možnost získání bytu. Tak vida! Tolikrát proklínaná 

fabrika nám teď možná vytrhne trn z paty. Samozřejmě jsem se tam ihned 

rozjel. Vystoupil jsem na docela jiném nádraží, než jsem kdysi znal. Jak se to 

tady za ta léta změnilo! Cestou do továrny jsem se nestačil divit. Tam, kde kdysi 

bývala pole, je teď staveniště. Vyrostly tu dvoupatrové bloky, všude plno bláta 

a kolem rušno. Na vrátnici, která se nijak zvlášť nezměnila, jsem oznámil účel 

svoji návštěvy. Vrátný se mě zeptal, jestli se tady vyznám. Bodejť ne, když jsem 

byl vlastně zakládající člen tohoto podniku. Vydal jsem se do haly č.16, kde 

jsem kdysi pracoval, a navštívil kancelář vedoucího provozu. Jaké bylo moje 

překvapení, když za stolem trůnil můj bývalý spolupracovník kamarád Leitner! 

„Nazdar Rudolfe, co tady děláš, to je ale překvapení“ povídá. „Chtěl bych tady 

dělat,“ já nato. „Nepovídej, vážně, co tě k nám přivádí,“ nechce se mu věřit. 

Později se dozvídám, že těžko shánějí pracanty. Prý málo platí. Když jsem mu 

48

vysvětlil, o co mi jde, zrovna se rozzářil. Dověděl jsem se, že onemocněl pracovník 

na závitech a nutně by potřebovali náhradu. Měl bych ho znát. Bodejť ne, 

Honza Malík, vždyť jsme dělali kdysi vedle sebe! Bože, jak je to dávno! Jestli to 

myslím vážně, tak se na to hned podíváme. Vzal telefon, s někým chvíli mluvil. 

„Jeď domů, vyřiď si zatím rozvázání pracovního poměru, a my ti dáme do týdne 

vědět.“ To známe, do týdne ti dáme vědět, kolikrát už jsme tohle slyšeli, a skutek 

utek! Přesto jsem požádal o rozvázání pracovního poměru. 

Tehdy to nebylo tak jednoduché. Musely k tomu být závažné důvody. Manželčina 

nemoc bude jistě důvod vážný! Jaké bylo naše překvapení, když do týdne 

přišel dopis s oznámením, že byt je k dispozici a můžeme se stěhovat. Teď jde 

do tuhého. Aničce se do stěhování najednou moc nechce. Našim se to také nějak 

nezdá. Babička naříká, stěhovat se až kamsi do Říma. Ale babi, to není Řím, ale 

Kuřím, a není to tak daleko, vždyť jsem tam za války pracoval. Nakonec jsme se 

dohodli, že se tam nejdřív pojedeme podívat. Tentokrát jsme nejeli vlakem, ale 

autobusem na rozcestí, kde jsme vystoupili. Bylo to v listopadu, mlha, plno bláta. 

Od rozcestí do Kuřimi je to pěkný kousek. Na Aničce bylo vidět, že se jí tady 

vůbec nelíbí. Nechal jsem ji čekat na vrátnici a šel do haly. Dostal jsem klíče od 

bytu a instrukce, kde byt najdeme. Když Anička uviděla byt, najednou nebylo co 

řešit. Dva pokoje, kuchyně s kombinovaným sporákem, připraveným až se připojí 

plyn. Kuchyňská linka. V pokoji parkety, v rohu kamna „Klubky“. V koupelně 

vana, záchod splachovací. Tekoucí voda. Dnes se to zdá tak samozřejmé. 

Ovšem pro nás, kteří jsme chodili pro vodu bůhvíkam a koupali se v neckách, 

to bylo jako zjevení. A hlavně slunce. I když teď byla mlha, pamatoval jsem si 

dobře světové strany. Takže, až zasvítí sluníčko, bude ráno svítit do pokoje, večer 

pak do kuchyně. Anička odkudsi vytáhla metr a už věděla, kam co postavit. 

Pak už šlo všechno ráz naráz. Podnik nám zajistil dopravu a už v neděli jsme se 

stěhovali. Aspoň nebyl čas na dlouhé loučení. Vždyť se nestěhujeme na kraj světa 

a budeme se vždy rádi vracet do rodného hnízda. 

(pokračování) 

ROSTOU KOLEM NÁS 

Ruderální vegetace (I) 

Ruderální stanoviště je lidskou činností narušené a zpustlé stanoviště. Typickým 

příkladem jsou zřídka využívané skládky, rumiště, okraje cest atd. Rostliny 

přednostně osídlující takováto místa se nazývají ruderální rostliny (ruderální 

flóra). Někdy bývají nesprávně dávány do souvislosti s plevely, na rozdíl od nich 

však vždy nemusí být nežádoucí. Z hlediska životní strategie se většinou jedná 

o r-stratégy. Zvířata žijící na takovýchto stanovištích tvoří tzv. ruderální faunu. 

49

Ruderální plevel je plevel rostoucí na místech s vysokou koncentrací živin 

(draslík, dusík) mimo kulturní plochy, např. smetiště, spáleniště ap. Příkladem 

může být kopřiva (Urtica) nebo podběl (Tussilago). 

Wikipedie, otevřená encyklopedie 

Brzy zjara rozkvétá drobnými 

bílými květy osívka jarní (Erophila 

verna). Tuto nizoučkou bylinu najdeme 

na louce u Kumánu, v trávníku 

před elektrárnou na Réně, na svahu 

Kocperek u zahrádky, na skalnatých 

stráních kolem železniční tratě z Ivančic 

do Moravských Bránic a na mnoha 

dalších místech. 

‣ 

× Od dubna do podzimu kvete pumpava 

obecná (Erodium cicutarium). 

Její růžové květy s tmavším žilkováním 

se podobají květům kakostů. Pumpava 

obecná roste na slepencových 

skalkách proti Řeznovicím, na okraji 

pole u Červeného kříže, na travnatých 

stráních nad hřbitovem, ... 

Vlaštovičník větší (Chelidonium 

majus) je trvalka ronící oranžové 

mléko. Žluté květy mají 1–2 cm v průměru. 

Tuto jedovatou rostlinu najdeme 

v zahradách, na rumištích a často 

v akátinách (kolem železniční tratě pod 

Kocperkami, podél cesty na rozhlednu 

na Oklikách, nad hřbitovem, na pravém 

břehu Jihlavy nad splavem na Réně). 

‣ 

50

Dvouletá až vytrvalá rostlina 

česnáček lékařský (Alliaria petiolata) 

páchne po rozemnutí česnekem. 

Od dubna do června kvete drobnými 

bílými květy. Roste v křovinách nad 

hřbitovem, na okraji pole pod hájenkou 

na Réně, na levém břehu Oslavy poblíž 

lávky do Letkovic a jinde. ‣ 

Ù Tráva sveřep jalový (Bromus 

sterilis) má řídkou latu (květenství) 

a její dlouhé větve převisají na všechny 

strany. Kvete na jaře a počátkem léta. 

Sveřep jalový najdeme pod stromy na 

pravém břehu Jihlavy u alexovického 

splavu, v trávnících u železniční tratě 

mezi zastávkami Ivančice-město a Ivančice-hl. 

nádraží nebo na úpatí Kocperek 

poblíž železničního přejezdu. 

RNDr. Zuzana Lotreková 

POUŽITÁ LITERATURA: 

Klíč ke květeně České republiky 

(Academia 2002) 

POZOR, PŘIVÝDĚLEK!!! 

Hledám distributory reklamního tisku. Volejte 733 15 65 18. 

INZERCE 

„Prodám novostavbu OV 3+1 v Hustopečích, cihla, CP 80 m 2 , lodžie, 

tel.: 603 117 217“ 

„Zavedená realitní kancelář přijme makléře pro tuto oblast,nadstandardní platové 

podmínky. Informace na tel.: p. Lacina 605 701 543“. 

Práce na PC – www.pracezdomu.com 

51

§ PRÁVNICKÁ PORADNA § 

Dotaz: 

Minulý týden jsem koupila přes internet pračku. Byla mi sice dovezena 

značka, kterou jsem si objednala, ale jiný model než ten, který byl zobrazen 

v letáku, podle kterého jsem pračku objednávala, a který byl vyobrazen na 

webových stránkách prodejce. Dovezený typ pračky se mi nehodí, neboť je 

větší a nevejde se mi do koupelny. Slyšela jsem, že mám právo od smlouvy 

uzavřené přes internet odstoupit, nevím ale, jak to mám udělat, neboť prodejce 

na mailové výzvy neodpovídá a telefony nebere. 

Miloslava K., Ivančice 

Odpověď: 

Ve Vašem případě došlo k uzavření kupní smlouvy na dálku prostřednictvím 

internetové komunikace a proto máte podle občanského zákona právo od smlouvy 

odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí 

pračky. Vaše oznámení o odstoupení od smlouvy musí být doručeno prodejci na 

adresu jeho sídla doporučeným dopisem nejpozději poslední den 14 denní lhůty. 

Zboží pak může být vráceno i později, než ve 14 denní lhůtě bez účinku na platné 

odstoupení od smlouvy. Nárok na vrácení kupní ceny samozřejmě máte. Pokud 

uplatníte právo na odstoupení od smlouvy včas, má dodavatel právo pouze na 

náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel 

je zároveň povinen vrátit Vám zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů 

od odstoupení od smlouvy. 

JUDr. Petronela Sojková, advokátka 

Rosice, Brněnská 555, tel. 546 413 003 

Nohy a léto 

(M. Křížová, Institut klinické a experimentální medicíny Praha) 

Většina lidí má ráda krásné slunné dny, tedy i diabetici. Toto období s sebou 

přináší čas dovolených v tuzemsku i v zahraničí, na horách i u moře, na chalupách 

i pod stanem, ale i jinde. Mělo by to být období příjemné nálady, spokojenosti, 

ale i příjemného rozjaření. Neměl by nastávat chaos, nervozita nebo 

i období trucovitosti až patologické mlčenlivosti. Mělo by to být období výletů, 

plavání, sportování a turistiky. 

52

Samozřejmě, i pacienti s diabetem chtějí prožívat toto období jako příjemné, 

romantické a bezproblémové. Možnému vzniku problému je třeba raději předejít. 

ČEHO SE VYVAROVAT? 

U moře 

Pozor na horký písek na rozpálené pláži, na kamínky, které si můžeme nabrat 

do sandálů, na ježky nebo i ostré předměty, která vás mohou poranit, na rozpálený 

asfalt na chodnících či silnicích, pokud byste šli bosi. Co je tedy nutné? 

Především správná obuv. Boty by měly být pohodlné na procházky i do města, 

měly by mít krytou špičku, abyste si nenabrali písek, kamínek, neporanili prsty, 

třeba nárazem o chodník. Měly by mít tvrdou podrážku, měly by být z přírodního 

materiálu, větrání by mělo být raději ze stran, pata upevněna. Neměly by to být 

pantofle. Na pláž a do vody jsou vhodné speciální plážové boty. Bota by měla 

nohu chránit, ne ji vystavovat nebezpečí. 

Na horách 

Na turistické výlety jsou také důležité správné boty, především sportovní. 

Vyberte si dobrou sportovní obuv, nekupujte nekvalitní boty, neboť ty vám dlouho 

nevydrží a zbytečně vystavujete své nohy nebezpečí vzniku puchýřů, odřenin 

a otlaků. Rovněž nezapomeňte na vhodné ponožky. Neměly by vás škrtit nad 

kotníky, měly by mít rozpletený šev na špičce a měly by být bavlněné. Je také 

třeba několikrát za túru zkontrolovat, zda se vám ponožka neshrnula v botě. 

Na chalupě i u rybníka 

Zde je důležitá nejenom vhodná obuv na výlety, do vody, ale i na doma. Vybírejte 

boty s krytou špičkou, chrání vaši nohu před možnými úrazy o stůl, židle, 

nábytek nebo práh. Večer u ohýnku pozor na spálení prstů u nohou, nesedejte si 

příliš blízko k ohni. 

Lidé s diabetem trpící neuropatií (poškození nervů na dolních končetinách) 

špatně vnímají rozdíly mezi horkým a studeným, bolest, tlak. Necítí dobře žár 

ohně a nohy si mohou spálit. I u nás, nejenom u moře, chůze naboso po horkém 

asfaltu může způsobit spáleniny na chodidle. Ani chůze naboso v mokré trávě 

není bezpečná. Můžete se poranit o ostrý předmět, který jste nepostřehli (střep, 

hřebík, ostrý kamínek apod.). 

Co platí pro všechny 

Nezapomínejte na správnou hygienu, vhodnou pedikúru, denní promazávání 

nohou, aby byla kůže vláčná a nepraskala. Nehty si zastříhávejte do roviny, jen 

trčící růžky do stran jemně zapilujte. Ženám i dívkám doporučuji nehty u nohou 

53

nalakovat, chráníte je tím před plísněmi, ale zlepší se vám i vzhled nohou. Pokud 

přesto, přes veškerá varování, vyrazíte na večerní párty ve společenském oblečení 

a v elegantních střevíčkách, nenoste příliš vysoké podpatky a ulehčete to svým 

nohám alespoň tím, že k místu akce a pak zpět půjdete v pohodlné obuvi. Své 

nohy denně prohlížejte a jestliže objevíte nějakou trhlinu, puchýř nebo odřeninu, 

určitě je ošetřete, nenechávejte to bez povšimnutí. Jistě máte doma věci k ošetření. 

I z malé oděrky by mohl vzniknout veliký problém. 

„Prožijte léto v pohodě, koupejte nohy ve vodě a vyvarujte se nehodě!“ 

M. Krýdlová 

místo pro setkávání a podporu rodin 

ŠIROKÁ 16, IVANČICE 

Kampaň MASOPUST 2009 

Letos poprvé se naše rodinné centrum zapojilo do celonárodní kampaně MA- 

SOPUST, kterou vyhlásila Síť mateřských center. Veselý průvod masek vyrazil 

v neděli 1. března z Palackého náměstí, kde proběhla podle staročeských zvyků 

poprava kohouta, a vydal se směrem k parku Réna. 

54

Rytíři, roboti, muchomůrky, tetiny, cikánky, zvířátka a strašidla, ti všichni 

oživili svůj pochod ivančickými ulicemi zpěvem veselých písní za doprovodu 

kytary, bubínků a rozličných chřestidel. Někteří obyvatelé vykoukli ze svých 

příbytků a potěšili dětské účastníky sladkými dobrůtkami. V čele průvodu byl 

nesen tradiční Masopust – figurína ze slámy, který svou letošní pouť ukončil 

spíše doutnající než hořící v řece Jihlavě. 

Prima náladu posílilo předjarní sluníčko, které vystrčilo své paprsky jako na 

objednávku. Někteří z účastníků pak ukončili pěkné odpoledne návštěvou místní 

hospůdky. 

Vangl Cup 2009 – starší žáci 

V sobotu 28. 2. proběhl ve sportovní hale v Ivančicích za pomoci Střediska 

volného času Ivančice a sponzorů první ročník turnaje starších žáků v házené 

Vangl Cup 2009. Z původně dvoudenního turnaje se stal turnaj jednodenní. 

Důvodem bylo nedostavení se některých týmů, které postihla chřipková epidemie 

a právě probíhající jarní prázdniny. Nic z toho však neovlivnilo kvalitu 

a obsazení turnaje. Přijela družstva z Českých Budějovic, Olomouce, Prostějova 

a Brna. Hrálo se systémem každý s každým dvakrát dvacet minut. Zápasy byly 

kvalitní a herní projev všech týmů byl vyrovnaný. Přece jenom jeden tým trošku 

Zleva nahoře – Martin Batěk, Michal Molent, Lukáš Svoboda, Dominik Blažek, Marek 

Batěk, David Nečas, David Šic 

Zleva dole – Jan Zahradníček, Jan Kalandřík, Tomáš Rambousek, Jiří Muzikář 

55

převyšoval ostatní a to tým z Českých Budějovic, který bez ztráty bodu získal 

pohár za první místo a stal se prvním vítězem Vangl Cupu starších žáků. Druhé 

místo obsadila Olomouc a třetí místo pro radost všech domácích fanoušků a trenéra 

Tomáše Holého tým HK Ivančice. Byl to první turnaj, ve kterém nastoupily 

Ivančice v plné sestavě a na herním projevu i výsledcích to bylo hned znát. Na 

turnaji byl volen ALL STAR TÝM, do kterého se dostal i domácí hráč David 

Šic. Celý turnaj proběhl v příjemné a přátelské atmosféře a za to patří dík všem 

hráčům a trenérům zúčastněných týmů. Díky patří i sponzorům AUTOEXPRES 

Buček, Profiexpo Jan Záviška a Hummel. Další turnaj ze série Vangl Cup se 

bude konat 16. a 17. května, a to druhý ročník turnaje minižáků. 

Jiří Obršlík, SVČ Ivančice 

Pozvánka na výstavu 

V Památníku Alfonse Muchy můžete do 26. dubna navštívit výstavu „Tajemství 

školního kabinetu“, kterou pořádá Muzeum Brněnska – Muzeum v Ivančicích 

ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč. Návštěvníci zde mají možnost 

prohlédnout si učební pomůcky a školní potřeby používané v průběhu minulého 

století. Pro malé i velké návštěvníky jsou připraveny pracovní listy, jejichž prostřednictvím 

si mohou ověřit své znalosti. 

Otevřeno: Po, St 9–12 13–17 Út, Čt, Pá 13–16, So, Ne 13–17 hod. 

Velikonoční pondělí 13. 4. – zavřeno 

56

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM 

IVANČICE, Památník A. Muchy, tel.: 546 451 870, pořádá: 

13. února (pátek) – 26. dubna (neděle), galerie Památníku A. Muchy 

Muzeum Brněnska – Muzeum v Ivančicích pořádá ve spolupráci s Muzeem 

Vysočiny Třebíč výstavu 

TAJEMSTVÍ ŠKOLNÍHO KABINETU 

Výstava známých i zapomenutých školních pomůcek 

7. dubna (úterý) v 8.30 a 10.00 hodin, sál kina Réna 

Pohádka pro děti MŠ a I. st. ZŠ 

PŘÍHODY VČELÍCH MEDVÍDKŮ 

Účinkuje Divadlo Věž. 

Vstupné 35 Kč 

7. dubna (úterý) v 19.00 hodin, sál kina Réna 

ELENA SUCHÁNKOVÁ – SONENSHINE A JOCOSE JAZZ 

Koncert 1. dámy českého jazzu. 

Vstupné 80 Kč 

8. dubna (středa) – 26. března (dubna), chodba a sklepení Památníku A. 

Muchy 

VÝSTAVA K 60. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ZUŠ 

Vernisáž 8. dubna v 16.00 hodin. 

Práce bývalých žáků, z historie ivančického hudebního školství. 

Vstup zdarma 

11. dubna (sobota), odjezd v 8.30 hodin od Besedního domu Ivančice 

Zájezd – Praha – divadlo Broadway 

Muzikál 

MONA LISA 

Účinkují: I. Bartošová, M. Absolonová, Dasha, P. Muk, B. Josef, P. Kolář, 

J. Vojtek, H. Vondráčková, H. Zagorová, A. Bastien, V. Čok, T. Savka... 

Cena (vstupenka a doprava) 1 080 Kč 

19. dubna (neděle), odjezd v 6.00 hodin od Besedního domu Ivančice 

Celodenní poznávací zájezd 

ZBIROH – ŽEBRÁK – TOČNÍK 

Doprava: 460 Kč 

57

Anglická představení 

21. 4. (úterý) v 8.30 a 10.30 hodin, sál kina Réna 

JACKIE AND THE SUNFLOWER PRINCESS 

22. 4. (středa) v 8.30, 10.30 a 12.15 hodin 

ALIENS RETURN, THE DETECTIVES 

Vstupné 45, 55 Kč 

23. dubna (čtvrtek) v 19.30 hodin, sál kina Réna 

JARNÍ KONCERT – VEČER S MUZIKÁLEM 

Účinkují profesorka Jarmila Krátká a studenti JAMU, klavírní doprovod 

Dagmar Klementová. 

Předprodej od 9. 3. v KIC, vstupné 80, 60 Kč 

Sbor jednoty bratrské v Ivančicích vás srdečně zve 

na další cestománii nazvanou 

Novosibirsk – brána na Sibiř 

Sobota 4. dubna 16.00 hodin malý sál kina Réna v Ivančicích 

Multimediální prezentace. 

Přednáší Evald Rucký a Petr Krásný. 

58

PROGRAM KINA RÉNA 

Rezervace vstupenek na tel. : 546 451 469, mobil: 736 601 631, e-mail: postakinorena@quick.cz 

Pokladna otevřena vždy hodinu před začátkem představení. 

Středa 1. 4. 2009 18.00 hod. 

POHÁDKY NA DOBROU NOC 

USA, komedie, 90 min., 42 Kč (+ 1 Kč), ČESKÝ DABING 

Hrají: Adam Sandler, Keri Russell, Guy Pearce, Russell Brand Richard Griffihs 

Dobrodružná komedie pro celou rodinu. Hotelový údržbář Skeet dostane na starost 

děti své sestry. Na dobrou noc jim vypráví fantastické příběhy. Pohádky však 

začnou ožívat a zásluhou dětí vypukne opravdové pohádkové šílenství. 

Neděle 5. 4. 2009 15.00, 17.00 a 20.00 hod. 

PEKLO S PRINCEZNOU 

ČR, pohádka, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Tereza Voříšková, Jiří Mádl, Petr Nárožný, Václav Postránecký, Zlata 

Adamovská, Václav Vydra 

Princezna Aneta se nechce vdávat. A už vůbec nechce nešikovného prince Jeronýma. 

Její otec vymyslí lest, že se o princeznu uchází sám Lucifer. Ten se rozhodne 

zakročit v patách se svou ďábelskou snoubenkou... 


UNDERWORLD: VZPOURA LYCANŮ 

USA, horor, 92 min., 42 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 15 let 

Hrají: Michael Sheen, Rhona Mitra, Bill Nighy, Steven Macintosh, Kevin Grevioux 

Každá válka má svůj začátek. Mladý Lycan Lucian se ujme role mocného vůdce. 

Sjednotí vlkodlaky v boji proti Viktorovi, králi upírů, který jej po stovky let pronásleduje. 

K Lucianovi se připojí i jeho tajná láska, upírka Sonja... 

Neděle 12. 4. 2009; 18.00 a 20.00 hod. 

LÍBÁŠ JAKO BŮH 

ČR, komedie, 115 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Eva Holubová, Jiří Bartoška, Milan 

Šteindler 

Helena je sympatická a oblíbená profesorka. S přehledem zvládá i svoji rozvětvenou 

rodinu. Jen na sebe zapomíná. Když pozná lékaře Františka, naplno se 

zamiluje. Začíná příběh plný vášně, rozchodů a návratů s humorem a ironií! 

59


DENÍK NYMFOMANKY 

Španělsko, erotický, 95 min., 64 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 18 let 

Hrají: Lium Barrera, Geraldine Chaplin, L. Sbaraglia, Ang. Molina, José Chavez 

Val je atraktivní a vzdělaná dáma. Má jedinou vášeň – sex. Proč by nemohla být 

svobodomyslná jako muži? Vzdá se lukrativního zaměstnání. Stane se prostitutkou 

v luxusním klubu. Postupně odhaluje stinnou stránku své „profese“... 

Neděle 19. 4. 2009 18.00 a 20.00 hod. 

MĚSTO EMBER 

USA, fantasy, 95 min., 42 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Bill Murray, Tim Robbins, Martin Landau, Saoirse Ronan, Toby Jones 

Povrch planety se stal neobyvatelný. Architekti a vědci vytvořili podzemní město. 

Stavitelé pamatovali na to, že ani zde nebude možno žít věčně. Naplánovali 

únikovou cestu. Mapa k ní se nyní objevila. Naděje města je v rukou dívky Lin a 

chlapce Doona. 


VALKÝRA 

USA, drama, 121 min., 49 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Tom Cruise, K.Branagh, B. Nighy, T. Wilkinson, Carice van Houten 

Skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga, který stál v čele rozsáhlého 

protinacistického spiknutí. Jeho hlavním cílem měla být likvidace Adolfa 

Hitlera a odstavení jeho spolupracovníků od moci... 

Neděle 26. 4. 2009 20.00 hod. 

SPIRIT 

USA, akční, 108 min., 42 Kč (+ 1 Kč) 

Hrají: Gabriel Macht, Eva Mendes, Sarah Paulson, Dan Lauria, S. Johansson 

Zavražděný policista Denny se za záhadných okolností vrací na svět jako maskovaný 

bojovník Spirit. Pouští se do boje s nejhoršími kriminálními živly. Ten 

nejšílenější je Octopus. Spiritovy osudy jsou propleteny řadou půvabných žen. 


STRÁŽCI 

USA, sci-fi, 163 min., 42 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 15 let 

Hrají: P. Wilson, Jeffrey Dean Morgan, B. Crudup, M. Akerman, C. Gugino 

Jeden z nejlepších comicsů na plátně kin. Strážci jsou hrdinové z masa a kostí, 

kromě Dr. Manhattana, který prodělal mutaci a je nepřemožitelný. Snaží se 

chránit lidstvo. Jsou však zmítání pochybnostmi. Živoří na okraji společnosti 

a jde jim o život. 

60

Nabídka KČT Ivančice na měsíc duben 2009 

5. 4.– neděle – Kdo má větší kliku – první jarní výšlap do pivovaru v Černé 

Hoře. Odjezd z Ivančic vlakem v 7.08 hod. Kupujeme společnou jízdenku 

do Boskovic. V Brně počká vedoucí akce ing. A. Moravec. V Boskovicích 

návštěva arboreta, odtud půjdeme trasu 10 km do Černé hory. 

V pivovaru občerstvení – guláš a pivo, kulturní program, soutěže o ceny, 

vyhodnocení toho, kdo má větší kliku a o nejpočetnější skupinu. 

11. 4. – sobota – Cykloprojížka po okolí Ivančic (Ivančice-Dolní Kounice- 

-Moravský Krumlov), sraz v 10 hod. na tržnici u Tří kohoutů, vede p. 

Matoušek. 

18. 4. – sobota – Turistický závod Znojmo (2. veřejný závod krajského poháru 

JMO KČT) 

Jedeme pomoci s organizací. Zájemcům o účast v závodě podá bližší 

info. pořadatel závodu – Vítězslav Seidl tel.: 777 875 183. 

25. 4. – sobota – autobusový zájezd K pramenům řeky Rokytné. 

Odjezd v 8.00 hod. od Besedního domu, exkurze v úpravně vody Heraltice. 

Delší trasa cca 16 km, kratší trasa cca 10 km. Jídlo s sebou, návrat 

do 18 hod. Přihlášky u vedoucího akce p. Eibela na tel.: 539 083 044 po 

18.00 hod. do 17. 4. 2009. Poplatek uhradit při přihlášení: členové KČT 

30 Kč, mládež do 18 let 10 Kč, nečlenové 70 Kč. 

Doporučujeme: 

neděle 12. 4. 2009 50 vrcholů Brněnska-Proklest, okres Blansko, akce KČT 

Fénix, info. Ing. P. Vachút tel.: 777 031 958 

neděle 19. 4. 2009 „Jarní setkání VHT na skalách u Řikonína“ akce TOM 

Horolezčata, info. M. Stejskal tel.: 739 033 769 

neděle 19. 4. 2009 poznávací zájezd Zbiroh–Žebrák–Točník, akce KIC Ivančice, 

tel.: 546 451 870 

Různé: 

– zájemci o Podkarpatskou Rus, sledujte vývěsní skříňku, kde jsou podrobnější 

informace 

– informace pro majitele senior-junior pasů a kilometrické banky – mění se 

platnost na půlrok, je potřeba nechat proplatit u vedoucího nebo na oblasti, 

kdy se musí předat doklad do půl roku od zakoupení. 

Ing. A. Moravec, předseda odboru KČT, 

tel. 549 241 175, e-mail: turisti@seznam.cz 

61

Kam za sportem 

PINGBAALO ŘEZNOVICE 

vás zve v sobotu 4. 4. 2009 v 9.00 hod. 

na TURNAJ NEREGISTROVANÝCH HRÁČŮ 

ve stolním tenise dvouher. 

Startovné 100 Kč, malé občerstvení zajištěno. 

Místo konání: tělocvična Řeznovice, přezutí nutné. 

Registrace denně 18–19 hod. na tel.: 776 671 959. 

Omezený počet hráčů 32. 

HÁZENÁ 

So 4. 4. 17.00 hod. Ivančice – Telnice 

So 2. 5. 17.00 hod. Ivančice – Zlín 

KOPANÁ 

So 4. 4. 15.30 hod. Ivančice A – Ráječko 

Ne 5. 4. 15.30 hod. Ivančice B – Drásov 

Pá 10. 4. 16.00 hod. přípravka ml. Ivančice – Čebín 

So 11. 4. 9.00 + 10.45 žáci st. + ml. Ivančice – M. Krumlov 

So 11. 4. 15.30 hod. Řeznovice B – Dol. Kounice 

So 18. 4. 9.00 + 10.45 žáci st. + ml. Ivančice – Zastávka 

So 18. 4. 16.00 hod. Ivančice A – Židenice 

So 18. 4. 16.00 hod. Řeznovice B – Prštice B 

Ne 19. 4. 16.00 hod. Ivančice B – Vysoké Popovice 

Pá 24. 4. 16.00 hod. přípravka st. Ivančice – Opatovice 

Pá 24. 4. 17.15 hod. přípravka ml. Ivančice – Tišnov 

Ne 26. 4. 13.45 hod. dorost Řeznovice – Mor. Knínice 

Ne 26. 4. 16.00 hod. Řeznovice A – Zastávka 

So 2. 5. 9.00 + 10.45 žáci st. + ml. Ivančice – Kohoutovice 

So 2. 5. 16.30 hod. Ivančice A – Velká n. Veličkou 

So 2. 5. 16.30 hod. Řeznovice B – Mor. Bránice 

62

Zavedená realitní kancelář 

s dlouholetou tradicí 

a pobočkami 

po celé ČR 

i v zahraničí 

nabízí pozici 

REALITNÍ MAKLÉŘ 

Životopis zasílejte na 

brno@bonusgroup.cz 

66

Slovanská Epopej v Moravském Krumlově 

do konce června 

„Incheba zámek velkoryse a nezištně poskytla městu pro expozici Slovanská 

epopej za symbolický nájem a ponechala příjmy z návštěvnosti expozice ve 

výši asi 7,5 milionu korun městu. Ze strany společnosti Incheba Praha se tedy 

jednalo prakticky o čistě charitativní projekt bez jakýchkoli příjmů.“ 

Také díky tomuto veřejnému prohlášení starosty Moravského Krumlova Ing. 

Jaroslava Mokrého může Slovanská epopej v Moravském Krumlově vstoupit 

1. dubna již do 46. výstavní sezony. Hlavní město Praha, majitel velkolepého 

cyklu obřích pláten Alfonse Muchy, a společnost Incheba, vlastník zámku v Moravském 

Krumlově, umožní Slovanskou epopej vystavovat na zámku do konce 

června 2009. 

Od 1. dubna bude otevřeno denně mimo pondělí 

od 9.00 – 12.00 a od 13.00 – 16.00 

Výstava bude přístupná i o svátcích 

Velikonoční pondělí 13. dubna 2009, 

1. a 8. května 2009 i další svátky. 

Slovanská epopej Alfonse Muchy představuje cyklus 20 monumentálních 

obrazů z dějin slovanských národů. Alfons Mucha ji maloval 18 let a po dokončení 

své dílo v roce 1928 věnoval Praze a českému lidu. 

V Praze však obrazy o rozměrech cca 6x8m a 4x6m nenašly umístění a v 50 

letech byly převezeny do Moravského Krumlova. Zde byly obrazy zásluhou Moravského 

Krumlova zrestaurovány, zámecké prostory upraveny a od roku 1963 

je Slovanská epopej přístupná návštěvníkům. 

Návštěvnost v roce 2005 dosáhla 22.500 návštěvníků, v roce 2006 22. 606, 

v roce 2007 23.004 a v roce 2008 25.541 návštěvníků, a to jak českých tak z celého 

světa – z Evropy, Japonska, USA, Austrálie….. 

Kromě obrazů Slovanské epopeje je zde ke zhlédnutí výstava připomínající 

pobyt věhlasného středověkého lékaře Paracelsa v Moravském Krumlově a výstava 

Klubu filatelistů A. Muchy – Fauna. 

V. K. 

IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice, 

e-mail: kic@selfnet.cz, registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný 

pracovník Vít Karas, tel.: 546 419 429. Cena výtisku 20 Kč. Tisk Gloria Rosice. 

67

Duben 2009 - Webnode

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?