You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
16 leden - únor 1/<strong>2006</strong> NIVNICKÉ NOVINY<br />
Z historie trampského hnutí a vzpomínky na zakládání trampských osad v Nivnici 14<br />
po kostel. Tady ho opustil a utekl zpět, Když<br />
se tento doprovod opakoval i příští den, dal<br />
mu Benedeto cestou kousek klobásy, která<br />
mu zbyla od večeře a tak si získal jeho důvěru.<br />
Když přicházel ke škole, sehnul se a pohladil<br />
obrůčku, vzal ji do náruče a přinesl si<br />
ji dom. Druhý den ráno cestou do práce se<br />
stavil u šerifa a o věci ho informoval. Dohodli<br />
se že se večer sejdou u Š. vezmou obrůčku<br />
do Léščí a tam ortel vykonají. Když se tak<br />
stalo, kožku na místě zakopali, maso v říčce<br />
umyli a Benedeto ho uložil ve sklepě. Rinaldo<br />
rovněž nelenil, ale oběžníkem ohlásil starším<br />
trampům konání večerního táboření. Sraz určil<br />
po setmění na obvyklém místě „pod hrázů“<br />
a to v sobotu večer s připomínkou, aby<br />
si každý přinesl dostatek chleba a potřebné<br />
věci k uvaření guláše, tj. brambory, cibuli,<br />
sádlo, koření a podobně.<br />
Cestou se dohodli na táboření mezi hájky,<br />
odkud by nebylo vidět oheň a kouř. Po<br />
příchodu na místo si všichni rozdělili práce<br />
a nanosili dostatek dřeva, tak aby stačilo jak<br />
pro vaření guláše a čaje, tak i k pečení masa.<br />
Zatím co kuchař s pomocníkem připravovali<br />
večeři, ostatní, kromě Magua, který zůstal<br />
k hlídání tábořiště a k udržování ohně, odešli<br />
do lesa.<br />
Osolené a okořeněné maso se v brutvánku<br />
peklo na jednom ohni a v kotlíku na druhém<br />
se vařily vnitřnosti s hrudí. Když kuchař<br />
usoudil, že už by se dalo obírat z kostí, zavolal<br />
Maguu, aby pomohl s „krůžláním“ brambor<br />
přichystaných k přidání do guláše a k jeho<br />
zahuštění. Pomocník, který ucítil vůni masa<br />
dostal laskominy a požádal kuchaře, aby<br />
mu kousek masa dal a to pod záminkou, že<br />
málo večeřel a už cestou z hladu snědl kus<br />
chleba, co si nesl k večeři. Kuchař mu uvěřil,<br />
ustrnul se nad ním a podlehl jeho žadonění.<br />
Žufánkem zalovil v kotlíku a vytáhl srdce.<br />
Při tom zjistil, že je dosud tvrdé a Maguu na<br />
to upozornil s poznámkou, že mu může být<br />
z nedovařeného masa zle. „To nevadí“, odpověděl<br />
„šak já ho dobře rozkůšu“. Co se tak<br />
spolu domlouvali zaslechli zpěv kamarádů,<br />
vracejících se nečekaně z procházky lesem.<br />
Divili se tomu, protože tam nepobyli ani hodinu.<br />
Šerif jejich návrat odůvodnil tím, že se<br />
tak rozhodli, když zdálky ucítili vůni pečeného<br />
masa a ta jich přiměla k tomu, že raději<br />
budou čekat na večeři u ohně, než se toulat<br />
potmě Lipinami. Po příchodu si posedali do<br />
kruhu a začali se zpěvem trampských písní.<br />
Když s nimi skončili, bavili se vyprávěním<br />
anekdot a různých veselých příběhů, které<br />
při výletech a táboření prožili. Při tom jim<br />
čas ubíhal a jen čekali na pokyn šerifa kdy<br />
je pobídne k připravení hrnků, lžic a tím<br />
i k večeři. Po společné modlitbě jeden po<br />
druhém, podle stáří přicházeli ke kuchaři,<br />
který jim rozděloval guláš. Po cestě a toulání<br />
po lese byli už notně vyhladovělí a jídlem se<br />
trochu posilnili. Někteří se těšili, že dostanou<br />
i „nášup“, ale guláše zůstalo málo, proto byl<br />
rozdělen mezi ty, kteří se o večeři nejvíc<br />
zasloužili. Ostatní šerif potěšil tím, že brzy<br />
bude následovat další část večeře a že se<br />
mají přihlásit k přídavku až při ní. Když se ta<br />
chvíle přiblížila, měl si každý přichystat svůj<br />
krajíc chleba, na který mu byl položen příděl.<br />
Při tom došlo u některých ku zklamání.<br />
Ti co si chléb snědli s gulášem, začali u těch<br />
šťastnějších „dráňat“ aspoň o kousek. Kdo<br />
ho nevyškemral, byl nucen sníst maso jen<br />
tak bez chleba.<br />
Jak při večeři tak i cestou z výletu se nikdo<br />
z trampů ani slůvkem nezmínil o tom,<br />
jakého masa bylo použito k večeři. Staří<br />
co to věděli, nic neprozradili a mladší, kteří<br />
se akce s obrůčkou nezúčastnili o tom<br />
neuvažovali. Možná si mysleli, že to bylo<br />
maso z králíka. Hodnocení tohoto táboření<br />
se konalo při schůzi, kterou svolal šerif na<br />
příští týden. Zpočátku se všichni shodli na<br />
tom, že večer se vydařil, jen někteří měli<br />
připomínky k večeři. Jedni, že guláš byl<br />
pro ně moc ostrý, druzí, že toho mělo být<br />
víc a někteří, že jim z něho bylo „naměko“<br />
. Nekonec se přihlásil Magua, který jídlo<br />
pochválil,jen podotkl, že příští den měl<br />
„takovů laxírku“, která ho div neroztrhala.<br />
Při tom zapomněl říct, že srdce snědl nedovařené<br />
a celou večeři bez chleba. Šerif<br />
debatu ukončil dotazem na nejmladšího<br />
Bila: „Co ty nic neříkáš, a jsi jakýsi posmutnělý“<br />
„Ani sa neptaj“, odpověděl tázaný.<br />
„Stala sa mně taková věc. Na jaro sem dostál<br />
od kmotra psa Baryša. Bylo to takové<br />
větší štěňa, hlůpé a důvěřivé a to sa mně<br />
ztratilo. Myslím si, že si ho odvédlo dom<br />
nějaké děcko a vrátí ho.Enom sa bójím, aby<br />
ho nechytili cigáni.“, dodal.<br />
Po této rozmluvě šerif přešel na další<br />
případ. Oznámil, že se doslechl o konání<br />
orelské schůze, která proběhne v neděli po<br />
požehnání v sále Lidového domu.Prý se<br />
tam bude jednat i o trampech. „Co říkáte,<br />
půjdem tam“ otázal se. Starší trampi, kteří<br />
Při rozdílení guláše<br />
v Orle cvičili po krátké domluvě se rozhodli,<br />
že půjdou všichni. Schůzi v zaplněném sále<br />
zahájil náčelník Orla P.S. Hned v úvodu napadl<br />
trampy tvrzením, že se málo zúčastňují<br />
spolkové činnosti a cvičení a dávají přednost<br />
svým výletům a táboření. Doslova řekl:<br />
„Slyšel jsem, že majů svého náčelníka a toho<br />
naslovo poslůchajů. Prý když jich chce<br />
svolat, zapískne naprostřed dědiny a nato sa<br />
všeci hned sejdů, aj kdyby už spali.Ale když<br />
majů jít cvičit do Orla, tož né a né jich tam<br />
dostat. Prý sů aj ozbrojení a střílajů luďom<br />
slépky a holuby. To´ž vy, kteří k ním patříte<br />
sa rozhodněte. Buď budete řádně chodit do<br />
Orla alebo když dáte přednost trampování<br />
a budete pokračovat v tom raubířství, toš sa<br />
v Orle víc neukazujte. Po něm se přihlásil<br />
další činovník Orla J.T. a podobným tónem<br />
napadl i členy fotbalového klubu. O nich řekl,<br />
že jsou takoví lajdáci, jak předešlí a navíc:<br />
„..oni místo aby šli na požehnání jak pořádní<br />
lidé, honijá sa s habanem po rajčovni jak<br />
nejací blázné.“ Na další řečnění trampi nečekali.<br />
První vstal Benedeto, po něm ostatní<br />
a odešli ze sálu. Venku se dohadavali, od<br />
koho řečníci dostali takové lživé a urážející<br />
informace a pomluvy. Rozhodli se, že z Orelských<br />
řad vystoupí.<br />
Než se rozešli, Benedeto se jich zeptal:<br />
„Kdo z vás by chtěl jet na prvního mája se<br />
mnů do Zlína Já su tam pozvaný od našich<br />
Sdůkeníků a míním jet vlakem.“ Přihlásil se<br />
Unkas a po něm Strožok. Ti však řekli, že<br />
tam pojedou na kolech. Před týdnem si obá<br />
pořídili stejná pochromovaná kola.Koupili<br />
je na splátky u Můčky, který se přestěhoval<br />
do Nivnice a ve stodole u Zvářalů si zřídil<br />
obchod s opravnou kol a motorek.<br />
(Pokračování příště)<br />
AS
Change language