02.01.2015 Views

01/2006

01/2006

01/2006

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

18 leden - únor 1/<strong>2006</strong> NIVNICKÉ NOVINY<br />

Historie, souèasnost a budoucnost nivnického fašanku<br />

„Věřím, že až se dosyta napijeme vína dálek,<br />

nabažíme se dosyta cizích vzorů, pohráme si<br />

dosyta se všemi směry a hesly, pak že – lhostejno<br />

před tváří věčnosti, či v pokolení třetím,<br />

čtvrtém i pozdějším – zase se v nás ve všech<br />

uplatní vlastní zakotvení, uvědomíme si kořeny,<br />

kterými jsme s tímto svým životním okolím<br />

spjati tisíciletí.“ (prof. Vladimír Úlehla)<br />

Počátky masopustu a masopustních obchůzek<br />

je třeba hledat v předkřesťanském kultu<br />

zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské<br />

svátky, které souvisely s předkřesťanskými<br />

oslavami obnovy přírody na začátku jara.<br />

Jen si to zkuste představit. Nivnice, řekněme<br />

například před třemi tisíci lety. S blížícím<br />

se zimním slunovratem 21.12. se krátil den až<br />

došlo k tomu, že slunce vyšlo pouze na osm<br />

hodin a nekonečná noc se natáhla na šestnáct.<br />

K tomu mráz, sníh, nedostatek potravy, chlad<br />

v ubohých chatrčích. Šaman vesnice vyzývá<br />

k oběti pro místního boha. Naši předkové přece<br />

věřili v různé bohy – zvířecí, přírodní živly,<br />

vesmírná tělesa apod. Jen oběť, třeba mladé<br />

dívky – panny - v plamenech obměkčí boha,<br />

aby „nespolkl“ den a nenastala trvalá noc a s ní<br />

nepřišla definitivní smrt všech.<br />

Po obětování dochází opravdu během několika<br />

dní k viditelnému obratu – den se začíná<br />

znatelně prodlužovat, příroda hlásí náznaky<br />

blížícího se jara. Rodový bůh se nad „Nivničany<br />

(pohany)“ smiloval a dopřál jim další<br />

dny života. Ve vesnici propuká nadšení. A to<br />

naprosté a bujaré, často zřejmě doprovázené<br />

i nezkrotnými skupinovými orgiemi.<br />

A právě tato prastará archetypální radost<br />

z prodlužujícího se dne, oteplování a blížícího<br />

se jara přetrvala až do dvacátého a dvacátého<br />

prvního století našeho letopočtu.<br />

A jak to vypadalo v Nivnici v posledních<br />

sto letech Pokusil jsem se vytvořit malou historickou<br />

zkratku na výše zmíněné téma.<br />

Nivnický fašank v letech 1900-1920<br />

Bankovníci idú“, zvolal kdosi na ulici, a již<br />

vybíhali lidé – hlavně děti- podívat se na babkovníky.<br />

Šel houslista, starý Magara, a s ním<br />

čtyři mladíci. Za klobouky měli vonice, v ruce<br />

dřevěné šavle. Za doprovodu houslí zpívali.<br />

Slibovali sice písní, že „bereme všecko“, přesto<br />

nedostali jiných darů než pouze slaninu<br />

nebo peníze. Byla-li v domě dívka nebo mladá<br />

hospodyně, zatančili s nimi v izbě při hudbě<br />

Magarových houslí a šli dále. (zdroj: Rudolf<br />

Opletal: Nivnice a její obyvatelé, str.110-113)<br />

Nivnický fašank v letech 1921-1948<br />

podle Rudolfa Opletala<br />

Dlouhou řadu let bankovníci nechodili.<br />

Teprve v novější době obnovily tento zvyk<br />

„maškary“. Namaškaření byli mladíci, kteří<br />

toho roku měli jít k vojenskému odvodu.<br />

S pitvornými maskami na obličeji a v oděvu<br />

„neobvyklém“ chodili v úterý odpoledne<br />

před popeleční středou po ulici a při harmonice<br />

tančili a zpívali: „Už je toho masopustu<br />

namále…“<br />

U bohatších dostali slaninu, vejce nebo peníze,<br />

v hospodách nějakou lihovinu. Potraviny<br />

z části snědli, ostatek prodali a peníze propili.<br />

Poněvadž v opilosti prováděli všelijaké nepřístojnosti,<br />

k čemož je svádělo i přestrojení, bývalo<br />

často choděcí maškar zakázáno. (zdroj: Rudolf<br />

Opletal: Nivnice a její obyvatelé, str. 110-113)<br />

Roky 1949-1991<br />

Nástupem Komunistické strany Československa<br />

k moci došlo v vytvoření Národní fronty<br />

ČSSR. Držení fašanku ročníky odvedenců<br />

v Nivnici ustávalo a jejich funkci přebíraly<br />

různé zájmové skupiny patřící právě k Národní<br />

frontě ČSSR. Nezapomenutelné jsou jistě<br />

fašanky Československého svazu žen, Svazu<br />

požární ochrany apod.<br />

Jelikož bylo na libovůli<br />

daného spolku, jestli<br />

do ulic Nivnice vyrazí,<br />

nebo nevyrazí, docházelo<br />

k tomu, že občas<br />

fašankový průvod veselých<br />

maškar Nivnicí<br />

ani nešel. Tyto fašanky<br />

máme stále v Nivnici<br />

v paměti, zachovaly<br />

se i na řadě fotografií<br />

a je nesporné, že byly<br />

velmi pestré, veselé<br />

a přítomností několika<br />

muzikantů z dechové<br />

hudby Nivničanka, potažmo z cimbálové<br />

muziky Lipina, i patřičně hlasité. Na sklonku<br />

osmdesátých let drželi fašank v Nivnici muži<br />

z Jednotného zemědělského družstva Jiřího<br />

Dimitrova Nivnice.<br />

Roky 1993-2005<br />

Po sametové revoluci byla tradice nivnického<br />

fašanku na několik let přerušena. Štafetu<br />

udržování nivnického fašanku přebral v roce<br />

1993 folklorní soubor Nivnička, tehdy nově<br />

vzniknuvší, a drží tuto tradici bez přerušení<br />

dodnes.<br />

V průvodu maškar se poprvé v novodobé<br />

historii postupně objevují i děti, které se stávají<br />

přímými aktéry fašankového průvodu, jelikož<br />

jsou členy folklorního souboru. Je jen potěšitelné,<br />

že v posledních letech vyráží do ulic s dětmi<br />

už i někteří jejich rodiče a prožívají tak fašank se<br />

svými dětmi společně. Z výchovného hlediska<br />

je to od těchto dospělých nesporně vynikající<br />

počin. Nemají to však jednoduché. Musí se<br />

vyrovnat s reakcí spoluobčanů a ještě i často<br />

překonat vlastní ostych. Občas se průvodu<br />

v těchto letech účastnili<br />

i muzikanti cimbálové<br />

muziky Lipina.<br />

Dospělí z Nivničky<br />

se snaží během let postupně<br />

klást velký důraz<br />

na původní smysl<br />

této tradice a snaží se<br />

jít nejmladší generaci<br />

obce příkladem. Dále<br />

se snaží dětem přiblížit<br />

podstatu, smysl jednotlivých<br />

fašankových<br />

masek i fází obchůzky. Vysvětlují dětem, jaký<br />

magický rozměr v sobě měl fašank pro naše<br />

předky. Snaží se, aby nejmladší pochopili, proč<br />

je důležité si před popeleční středou navléct<br />

masku, vzít do ruky šablu a vyrazit do ulic,<br />

uliček a uličenek Nivnice.<br />

Výhled do roků <strong>2006</strong> a dále<br />

Již několik let se Nivnička snaží o navázání<br />

kontaktu s dalšími organizacemi působícími<br />

v Nivnici a oslovuje je s nabídkou společné<br />

obchůzky. Bujarý průvod maškar, ve kterém<br />

jsou zastoupeny všechny generace občanů<br />

obce, ve kterém spojí síly řada nivnických<br />

muzikantů, by byla nejen kulturní událostí<br />

vesnice každého roku, ale i nejvěrnějším přiblížením<br />

se k původnímu duchu fašanku z dob<br />

tisíce let vzdálených. Vzpomeňte si na začátek<br />

tohoto povídání. Tehdy se přece celá vesnice<br />

radovala z toho, že zima odchází a přichází<br />

teplo, světlo, radost… A magickým tancem<br />

a maskami s čarovnou silou obci vyprošovali<br />

plodnost a blahobyt. Dosud se taková obchůzka<br />

v Nivnici zorganizovat nepodařila.<br />

Věříme však. To by se pak mohlo konečně<br />

i udělat po obchůzce posezení v hospodě<br />

spojené se společnou konzumací slaniny,<br />

koblih, vajec, alkoholu a třeba i s pochováváním<br />

basy.<br />

Proto se i touto cestou obracíme na jednotlivce<br />

i nivnické zájmové skupiny a zveme<br />

je ke společné obchůzce. Představa dvou<br />

a více fašankových průvodů Nivnicí, která<br />

se už v posledních letech několikrát objevila<br />

jako nápad, by byla naprosto proti prastaré<br />

tradici a především prohrou veškeré nivnické<br />

pospolitosti, která obývá v současnosti<br />

území Nivnice.<br />

Mgr. Vlastimil Ondra<br />

Fota k tomuto článku vyfotil V. Orlovský

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!