Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
genius loci<br />
Foto: Günter Bartoš<br />
Proud <strong>je</strong> pod Děvínem mocný,<br />
krev obětí komunismu se dávno<br />
rozpustila. Dnes <strong>je</strong> připomíná<br />
rozstřílená brána – památník<br />
(dole), zatímco Dunaj míří ke<br />
Gabčíkovu (nahoře, vlevo).<br />
ma<strong>je</strong>státní výhled na mohutný proud Duna<strong>je</strong>, přítok Moravy a hřebeny Karpat. „Ta<br />
stavba dole ve svahu <strong>je</strong> zbytek amfiteátru. Před šedesáti léty jsem tam byl jako kluk<br />
s rodiči na lidových slavnostech.“ Strojní pro<strong>je</strong>ktant Jozef Hrma <strong>je</strong> už na penzi.<br />
I když <strong>je</strong> mu přes sedmdesát, v prosluněném odpoledni pozdního indiánského<br />
léta šplhá hbitě po svahu a vzpomíná: „Bývalo to nádherné místo, kam přicházely<br />
tisícovky lidí. Je mi trochu ľúto, že to tak zpustlo.“<br />
Krásu Děvína opěvoval už slovenský bard Ján Kollár v sbírce Slávy dcera („... to<br />
Děvín čumí skalnatý...“). Silný do<strong>je</strong>m si prý odnesl i francouzský klasik Jules Verne,<br />
když v roce 1892 sbíral na Děvíně materiál pro román Ta<strong>je</strong>mný hrad v Karpatech.<br />
Za starých časů se lidé přírodními a historickými krásami <strong>je</strong>ště tolik nedojímali,<br />
to se ob<strong>je</strong>vilo až s romantismem. Spíš se cenilo výborné strategické umístění skály<br />
u brodu na soutoku dvou řek. Jako přirozený opěrný bod posloužil Děvín Keltům,<br />
Germánům, Římanům a Slovanům. I když samotný hrad ztratil v 18. století<br />
vo<strong>je</strong>nský význam a zpustnul, anektovalo hitlerovské Německo po rozdělení Československa<br />
území Děvína jako strategicky důležité. Za fašistické éry se tu scházeli<br />
k manifestacím bratislavští Němci.<br />
Během studené války se rozpor mezi romantickým působením místa a <strong>je</strong>ho<br />
reálnou funkcí ostře střežené hranice <strong>je</strong>ště prohloubil. Návštěvníky lidových slavností<br />
určitě potěšily hezké folklórní tanečnice, také výhled na Dunaj byl působivý.<br />
Před programem se jim však prihováral komunistický pohlavár Gustav Husák<br />
a pohraničníci tady nemilosrdně zastřelili každého, kdo se pokusil o útěk. Pár desítek<br />
metrů od posledního cimbuří se po roce 1948 zatáhla železná opona – starý<br />
obranný hrad se změnil na strážní věž komunistického vězení. Místo cizích ná<strong>je</strong>zdníků<br />
zde zachytávali vlastní občany. Podle slovenského spisovatele Jana Roznera se<br />
45
Change language