You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Text František Houdek<br />
historie<br />
První krajan v Americe<br />
Ilustrace: Wikipedie<br />
Před 325 lety<br />
zemřel<br />
Augustin<br />
Heřman<br />
V roce 1953 v USA vyšla známka<br />
k 300. výročí vzniku New Yorku jako<br />
statutárního města. Je na ní pohled na<br />
tehdejší NY (tehdy se <strong>je</strong>ště jmenoval<br />
Nieuw Amsterdam a patřil Holanďanům).<br />
Předlohou pro známku<br />
byl obraz s podpisem Augustina<br />
Heřmana. Jeho jméno najdete<br />
jako samostatné heslo v Ottově<br />
slovníku, v roce 1945 u nás o něm<br />
vyšla kniha. První a poslední.<br />
Narodil se kolem roku 1605<br />
v Praze, v rodině evangelického faráře,<br />
<strong>je</strong>nž jako <strong>je</strong>den z posledních<br />
duchovních prchl nakonec s rodinou<br />
po Bílé hoře do Německa. Augustin,<br />
zdá se, byl šikovný, leč neposedný kluk.<br />
Sotva vyrostl, odešel do Holandska.<br />
Základ jazyka se naučil jako nádeník<br />
u sedláků. Potom se uchytil v Amsterdamu<br />
jako poslíček u obchodní firmy,<br />
a aby obstál, začal si během pochůzek<br />
kreslit podrobný plán města. To se mu<br />
vyplatilo o pár roků později, když ho<br />
jako <strong>je</strong>dnatele firmy unesli konkurenti<br />
„na malou projížďku po moři“, Usilovali<br />
o to, aby promeškal důležitou<br />
obchodní schůzku. Heřman naoko rezignoval,<br />
ale když loď zrovna mí<strong>je</strong>la <strong>je</strong>diný<br />
amsterodamský výběžek do moře,<br />
svlékl se a <strong>je</strong>n s váčkem s penězi na krku<br />
potmě vklouzl do ledové vody. V hlavě<br />
měl uloženou tu někdejší mapu<br />
Amsterodamu, nezratil se. V nejbližší<br />
rybářské chajdě si koupil staré šaty,<br />
v hospodě pronajal poštovního koně<br />
– a časně ráno v Amsterodamu naplánovanou<br />
transakci provedl.<br />
Roku vstoupil 1631 do služeb Západoindické<br />
společnosti. To už kromě<br />
češtiny, němčiny a holandštiny ovládal<br />
španělštinu a angličtinu, domluvil<br />
se i portugalsky a francouzsky. Hned<br />
<strong>je</strong>ho první zámořská cesta do Smyrny<br />
byla natolik úspěšná, že mu roku 1633<br />
vynesla jmenování obchodním zástupcem<br />
pro Nový Amsterdam.<br />
A pak 2. srpna 1633 přistává jako<br />
první Čech na americké půdě.<br />
Cesta do Ameriky<br />
Osada Nový Amsterodam tehdy<br />
čítala nějakých 500 hlav a obchodovala<br />
především s kůžemi ulovených zvířat.<br />
Hned třetí den pobytu se Heřman<br />
připojil k <strong>je</strong>dné lovecké výpravě, aby<br />
poznal okolí. A zase si pro sebe začal<br />
kreslit mapky. Po návratu doporučil<br />
Společnosti zřídit pravidelné lodní<br />
spo<strong>je</strong>ní s NA a nakoupit tamější pozemky.<br />
Tento návrh společnost odmítla<br />
jako bláznivý, a tak si první pozemek<br />
koupil Heřman sám. Byl neuvěřitelně<br />
levný a třikrát větší, než předpokládal.<br />
Koncem února 1640 navštívil Prahu.<br />
Z Čech právě ustupovalo švédské<br />
vojsko s českými poklady a zanechávalo<br />
za sebou spoušť. Po návštěvě vlasti od<br />
Společnosti odešel a udělal se pro sebe.<br />
Ještě téhož roku se oženil. S manželkou<br />
Johankou měli dva kluky a tři holky,<br />
usadili se v Americe. V roce 1647 byl<br />
zvolen do osadní rady Nového Amsterodamu.<br />
A o rok později pochopil, že<br />
už není cesty domů. Mírem vestfálským<br />
v roce 1648 padla i teoretická možnost:<br />
<strong>je</strong>dnou z podmínek míru totiž bylo, že<br />
v České zemi nesmí žít nikdo, kdo není<br />
katolického náboženství.<br />
Kolem roku 1650 Heřman zakoupil<br />
zajatou španělskou fregatu La garza<br />
(Volavka) a začal si zboží přepravovat<br />
sám. Přitom neváhal bojovat proti španělskému<br />
obchodu jako pirát (mimo-<br />
49
Change language