Obezita z pohledu různých odborníků - FBMI

26
Lékařské listy
kongresy / semináře
Obezita
z pohledu různých odborníků
V polovině dubna proběhlo v Praze netradičně pojaté
lékařské sympozium na téma „obézní pacient
v interdisciplinárním pohledu“. Sympozium propojilo
telemostem tři země – Česko, Slovensko a Filipíny.
Problematice výživy, obezity
a možnostem jejího řešení
se věnovali odborníci
prof. MUDr. Rajko Doleček,
DrSc., prof. MUDr. Martin Fried,
CSc., doc. MUDr. Vojtěch Hainer,
CSc., MUDr. Petr Tláskal,
doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.,
MUDr. Marie Skalská a další. První
den sympozia měli účastníci
možnost sledovat přednášky v prostorách
Fakulty biomedicínského
inženýrství ČVUT či přímo na webovém
portále www.obezni.cz.
Program dalšího dne byl zaměřen
na prezenční konferenci společnosti
STOB. Součástí konference
byl také chat odborníků na webových
stránkách deníku iDnes,
otázky bylo možné položit i prostřednictvím
rozhlasového vysílání
Českého rozhlasu Radiožurnál.
V rámci akce proběhl dále v pražském
veletržním areálu Letňany
křest knihy Nebezpečný svět kalorií
od Rajka Dolečka a kol.
Obezita – nejen
nahromadění tuku
„Obezita je celosvětovou epidemií
a je oprávněně v centru odborného
zájmu. Nicméně pro nás je podstatné
změnit pohled na její definici
tak, abychom do ní zahrnuli
i osobní odpovědnost. Nebudeme
tedy chápat obezitu jako pouhé
přebytečné nahromadění tukové
tkáně, ale spíše jako nevhodnou
adaptaci organismu na prostředí
s dostatkem potravin,“ uvedl při
zahájení konference prof. Doleček.
Současně zdůraznil otázku prevence
a nezbytnosti začít včas, neboť
„shodit dvě kila je snadnější, než
když těch kil navíc je dvacet nebo
třicet“.
Metabolické souvislosti
Souvislostem poruch metabolismu
lipidů a obezity se věnoval
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,
MBA, z 1. LF UK v Praze. Profesor
Zima poukázal na pozitivní a negativní
korelace tělesné hmotnosti
a body mass indexu (BMI) s cholesterolem
(LDL-c, HDL-c) a triglyceridy.
Nadváha a obezita je spojována
s inzulinovou rezistencí,
metabolickým syndromem (MS)
a kardiovaskulárním rizikem. Prevalence
MS se udává v rozmezí 17–
50 % v závislosti na věku. Nárůst
metabolického syndromu v posledních
desetiletích je přitom dán především
změnou životního stylu,
spojenou s pozitivní energetickou
bilancí, nevhodnou stravou a nedostatečnou
fyzickou aktivitou.
Významnou složkou MS je systémový
zánět, který zvyšuje riziko
ischemické choroby srdeční a diabetu
mellitu a souvisí s lokálním
zánětem tukové tkáně. Tento zánět
je provázen řadou metabolických
změn, jejichž důsledkem je
ukládání tukové tkáně v organismu
a další patologické změny.
„Jednotlivé komponenty metabolického
syndromu lze ovlivňovat
léčbou obezity a inzulinové
rezistence, dále léčbou arteriální
hypertenze, dyslipidemie a pro-
Profesor Doleček, autor nové
knihy o výživě | Foto: Martin Ježek
Zleva: Leoš Středa, Rajko Doleček a Kateřina Cajthamlová při křtu nové
publikace „Nebezpečný svět kalorií“ během sympozia. | Foto: Vít Cajthaml
trombotického stavu. Cílem jsou
optimální hodnoty krevního tlaku
a lipidogramu. Pokud se nám
to daří, významně klesá kardiovaskulární
riziko,“ připomenul
prof. Zima a zdůraznil, že metabolický
syndrom se vyvíjí léta a dlouho
předtím, než se rozvine diabetes
či kardiovaskulární onemocnění,
můžeme působit preventivně režimovými
opatřeními i vhodnou
farmakoterapií.
Příčiny obezity
„Obezita provází lidstvo od prehistorických
dob, jak o tom svědčí
archeologické nálezy, například
Věstonická venuše. Obezita
byla v určitých obdobích adorována,
ovšem obézní jedinec byl spíše
vzácností,“ uvedl v úvodu své
prezentace o etiopatogenezi obezity
doc. MUDr. Vojtěch Hainer,
CSc., z Endokrinologického ústavu
v Praze. Jak dále konstatoval,
Světová zdravotnická organizace
varuje před globální epidemií obezity
a předpovídá, že v roce 2015 bude
na světě 700 milionů dospělých
obézních a 2,3 miliardy dospělých
s nadváhou. Hrozivý je též nárůst
obézních dětí. Každoročně stoupá
v Evropské unii tento počet o 400
tisíc jedinců. Příčin nárůstu obezity
je více. Patří sem endokrinní
vlivy – endokrinně navozená obezita
je však poměrně vzácná. Stoupá
však obezita vyvolaná léky, které
mohou stimulovat chuť k jídlu
(antipsychotika, antiepileptika,
antihistaminika, glukokortikoidy),
snižují energetický výdej (betablokátory,
glukokortikoidy), aktivují
lipogenezi (inzulin, deriváty
sulfonylurey) či stimulují diferenciaci
adipocytů (thiazolidindiony).
Přes 90 % typů obezity nicméně
představuje tzv. obezita běžná,
způsobená kombinací genetických
a zevních faktorů. Mezi nově objevené
patogenetické faktory obezity
pak patří přítomnost infekce,
charakter střevní mikroflóry, neadekvátní
doba spánku, zvýšená
teplota v příbytcích v zimním období
apod.
U běžné obezity je hlavním problémem
zvýšený příjem tuků a jednoduchých
sacharidů a současně
snížený výdej energie formou fyzické
aktivity. Roli hraje tzv. obezitogenní
prostředí, v němž žijeme.
„Faktorem, který ovlivňuje
vzestup hmotnosti a rozvoj obezity,
je vysoká energetická denzita
tuku, jeho nízká sytivost, nízká
postprandiální termogeneze a také
hedonická odpověď organismu,
která je odpovědná za chuťové
preference pro tučná a sladká
jídla. Zároveň se snížila naše běžná,
habituální aktivita, kvůli čemuž
je snížený náš energetický
výdej,“ vysvětlil doc. Hainer. Za
snížení energetického výdeje může
podle něj množství běžně užíva-

Lékařské listy
27
kongresy / semináře
ných moderních vymožeností, jako
jsou auta, automatická otvírání
dveří, eskalátory, mobilní telefony,
dálková ovládání, pračky, sušičky,
myčky nádobí, motorové sekačky,
televizory, videohry apod.
U dětí lze zařadit mezi determinující
faktory rozvoje obezity výživu
matky, nekojení, sledování televize
a sezení u počítače a konečně
marketing spojený s propagací nevhodných
pokrmů.
Rizikové a protektivní
faktory
„Také některá životní období jsou
pro vznik obezity riziková. U žen
je to doba dospívání, těhotenství
a klimakteria, přičemž se ale zjistilo,
že roli nehrají tolik hormony
jako změna životního stylu. To
se týká i nástupu do zaměstnání,
ukončení sportovní činnosti, odchodu
do důchodu a podobně,“
upozornil doc. Hainer. Obezitou
jsou více ohroženi jedinci s pozitivní
rodinnou anamnézou, nižším
příjmem a vzděláním, žijící
na venkově, dále lidé s výraznější
psychickou alterací (stres, deprese,
úzkost) či dlouhodobě užívající léky.
Roli v rozvoji obezity hrají také
různé faktory regulující chuť k jídlu,
typ přijímané potravy a jeho
vliv na pocit sytosti (nejvíce sytivý
efekt mají bílkoviny). Také mnohé
hormony se účastní procesů stojících
za vznikem obezity. V případě
zvýšeného příjmu potravy z důvodu
chutě, kdy se jídlo stává potěšením
a návykem, se uplatňují látky
typu dopamin, endokanabinoidy,
opioidy či glutamát.
V organismu probíhá neustále
množství anabolických a katabolických
dějů, jichž se účastní velké
množství působků odpovědných
jak za zvýšený a snížený příjem potravy,
tak za snížený a zvýšený výdej
energie. „Je třeba si uvědomit,
že tuková tkáň není pouhý rezervoár
energie, jak jsme si mysleli
dříve, ale že jde o největší endokrinní
orgán v těle, který výrazně
ovlivňuje rozvoj metabolického
syndromu,“ upozornil Vojtěch
Hainer. Protektivní vliv má například
hormon adiponektin. Co
se týče genetiky, obezita je polygenně
podmíněná nemoc. Dnes
je známo již 835 kandidátních genů,
které ovlivňují rozvoj obezity,
přičemž běžná obezita je geneticky
determinována ze 40–70 %. Souhra
genů a prostředí hraje nemalý
význam. „Je důležité si uvědomit,
že i jedinec s leptogenními geny,
tedy geny působícími proti obezitě,
je v obezitogenním prostředí
ohrožen obezitou, a naopak jedinec
s obezigenními geny nemusí
trpět obezitou v leptogenním prostředí,“
uzavřel doc. Hainer.
Docent Hainer hovořil o etiopatogenezi
obezity| Foto: Leoš Chodura
Prevence obezity
začíná u plodu
Ke kritickým momentům vzniku
dětské obezity se vyjádřil MU-
Dr. Petr Tláskal, CSc., ze Společnosti
pro výživu. V rámci
prevence dětské obezity, která
přechází v obezitu v dospělosti,
je třeba se podle něj zaměřit již
na prenatální vývoj jedince. „Výživa
plodu a dítěte, nerovnoměrný
příjem živin ovlivňuje průběh
metabolických reakcí a tím i somatické
aspekty jeho vývoje,“ vysvětlil
MUDr. Tláskal. V prenatálním
období tak nedostatečná
výživa může být příčinou budoucích
metabolických poruch, jako
je glykemická dysbalance, porucha
metabolismu bílkovin a inzulinová
rezistence. Mezi preventivní
aspekty dětské obezity pak
patří první výživa dítěte. „Ukázalo
se, že mateřské mléko má protektivní
účinek na rozvoj obezity
a čím déle je dítě kojeno, tím nižší
je riziko obezity ve věku zahájení
školní docházky. Protektivní vliv
je dán složením mateřského mléka
– s obsahem leptinu, přítomností
omega-3 mastných kyselin
a nízkým obsahem bílkovin. Naopak
rizikovým faktorem je rychlý
růst dítěte a vyšší příjem bílkovin
v prvních dvou letech života
– bílkoviny potencují nárůst tukové
tkáně. Zajímavé jsou také aspekty
chuťových a barevných preferencí
u dítěte. Zjistilo se, že děti
například preferují žluté a červené
potraviny oproti zeleným, což se
může odrazit v problému se zaváděním
některých druhů zeleniny
do jídelníčku,“ uvedl Petr Tláskal.
Platí také, že zavádí-li se zelenina
mezi 5.–8. měsícem života, dítě
ji ve vyšším věku spíše preferuje,
než když se zavádí do jídelníčku
v pozdějším období života.
Jiným aspektem souvisejícím s výživou
dítěte je neofobie, která se
projevuje odmítáním jídla, s nímž
se dítě dosud nesetkalo. „Pokud rodiče
neuspějí se zavedením nového
druhu potravy, může to vést k vytvoření
špatných stravovacích návyků.
Stravu je třeba nabízet opakovaně,
v různých podobách,“
upozornil MUDr. Tláskal. Výživové
zvyklosti dítěte ovlivňuje také
rodinné prostředí a výchova. Ví se,
že obézní matky například podávají
dítěti častěji jídlo, nebezpečné
je také podávání velkých porcí
či nabízení jídla jako odměny.
Stravovací návyky dítěte ovlivňuje
i škola. V ČR existují již od 50.
let minulého století pravidla platná
pro všechny školní jídelny, společnost
pro výživu navíc apeluje na
školy, aby se přihlásily k programu
zdravého životního stylu a podporovaly
jej u školních dětí, mimo jiné
třeba nabídkou jídel v automatech
a bufetech.
Doktor Tláskal se v rámci sympozia
věnoval problematice
dětské obezity| Zdroj: www.delta-pekarny.cz
Obezita jako
psychologický problém
Na psychologické aspekty obezity
a možnosti kognitivně behaviorální
terapie nadváhy a obezity poukázala
MUDr. Marie Skalská ze
Společnosti STOB. „Z psychologického
pohledu lze obezitu vnímat
jako poruchu myšlení a emocí,
která vede k nevhodnému chování,
zejména k nevhodným stravovacím
návykům. Důsledky obezity
jsou pak nejen tělesné, ale také
psychologické a sociální,“ zdůraznila
MUDr. Skalská s tím, že psychické
problémy bývají mnohdy
závažnější než tělesné komplikace
obezity. Obézní lidé mohou trpět
depresí, úzkostí, vyskytují se
zde poruchy příjmu potravy. „Kognitivně
behaviorální terapie patří
k nejeefektivnějším metodám
v léčbě návykových problémů.
V terapii obezity je jejím cílem
dosáhnout změny stravovacích
a pohybových návyků a nahradit
dysfunkční kognitivní procesy
funkčními. Důležitou podmínkou
však je stanovit si reálné cíle,
nalézt motivaci ke změně a postupovat
pozvolna, nechtít vše naráz.
Příjemným překvapením pro klienta
může být informace, že nejsou
zdravé a nezdravé potraviny,
je pouze vhodné a nevhodné množství
jednotlivých potravin,“ řekla
MUDr. Skalská. Účastníky konference
pak seznámila s možnosti
kognitivně behaviorální terapie
obezity a edukačními pomůckami.
Společnost STOB nabízí mimo jiné
12týdenní kurzy snižování nadváhy,
mnoho dalších užitečných informací
lze nalézt na webu společnosti
www.stobklub.cz.
Další přednášky se věnovaly ekonomickým
aspektům obezity
(Ing. Luboš Kvíčala, Euroinstitut.
eu), redukci váhy v Lázeňské léčebně
Mánes (Petra Brunclíková,
DiS.), edukaci obézních prostřednictvím
televize (Mgr. Ivan Bencze,
Národný inštitút zdravia, Vysoké
Tatry), současným trendům
v léčbě nadváhy a obezity (doc. MU-
Dr. Leoš Středa, Ph.D., 1. LF UK
a FBI ČVUT), modernímu pojetí
hubnutí přes internet (PhDr. Iva
Málková, STOB) či mýtům a pověrám
ve výživě (prof. Ing. Jana Dostálová,
CSc., VŠCHT v Praze).
MUDr. Andrea Skálová