Část II. - Free Energy

- 1 -
ást II.
edpoklady
h stvoil hmotu, ale povrch vytvoil ábel
Jaký druh fyzikálního procesu probíhá uvnit plazmy Jedinenou a velmi pekvapivou vlastností
této zvláštní technologie je, že hlavní jevy probíhají souasn nejmén na tyech rzných úrovních
velikosti a asové škály, v rozsahu 12 ád.
Tyto úrovn jsou následující:
Makroskopická – inženýrská úrove
Složité oscilace plazmy na rzných frekvencích jsou v rozmezí ád jednotek Hz až GHz. Proto
vlnové délky akustických oscilací jsou od centimetr až po submikrony. Když je plazma filmována
vysokorychlostní kamerou, jsou rzné oblasti oscilací viditelné pouhým okem. Na nkterých
filmech mžeme vidt oscilující sférické „šachovnice“ s oblastmi pohybujícími se ve fázi a
v protifázi s podoblastmi pravidelné velikosti jako povrch oloupaného pomerane. Prachová plazma
jako celek je považována za elektricky neutrální s výjimkou jejího povrchu.
Jsou zde zdánliv podobné rozdíly v teplotách lokální plazmy pro rzné složky. Elektrony plazmy,
urychlené mechanismem vnjšího pole, mohou dosáhnout rychlosti svtla, takže mohou proniknout
hluboko do ástice prachu a vytvoit obrovskou hustotu náboje, kterou nelze vidt u kteréhokoli
jiného technického zaízení.
Urychlení dokonce i kladného iontu mže pekroit urychlení erné díry za horizontem události
vlivem masivního záporného náboje prachové ástice. Ale neutrální atomy blízko chladné stny
akustického rezonátoru mají rychlost mírnou, obvyklých hodnot jako kterékoli jiné technické
zaízení (jako nap. svaovací hoák).
Rozsah mikrometr
Toto je úrove interakce nanoástic uhlíku s jejich okolním prostedím. Plazma v tomto rozsahu již
není elektricky neutrální. Nelineární Debyeho délka je charakteristická vzdálenost interakcí
prachové plazmy.
Prachové ástice jsou zpoátku mikronové velikosti, ale v dob, kdy plazma dosáhne pracovní
teplotu, jsou rozbity do velikostí nanometr vypaováním, kondenzací, krystalizací, erozí a
Maxwellovým naptím (nebo také tlakem, v orig. Maxwell stress, pp), psobícím vlivem
odpuzování elektron, akumulovaných v ásticích prachu. Nacházejí se zde malé „fullereny“ a
sekce nanotrubiek, protože tyto ástice projdou dokonce i velmi jemnými filtry.
zte, že bez jemného nanoprachu správné velikosti a tvaru, nedojde k žádanému efektu.
(Plazmové leptání nebo bombardování ionty také vytváí takové malé ástice, jako asto proklínaný
vedlejší efekt výroby polovodiových ip a iontové implantace, ale u kemíku.) Pravidelné
vlastnosti této prachové krystalové mížky nebo tekutiny se zdají být podstatné pro úspch. Tato
ížka mže pizpsobit pné, podélné a dokonce torzní oscilace a mže je zesílit pomocí
rezonanních efekt. Zjednodušený nákres „prachové akustické rezonance“ nebo prachové
akustické vlny je zobrazen na obr. 3/a a 3/b. Charakteristickým rysem této vlny je, že tžké

- 2 -
nanoástice uhlíku jsou relativn nehybné, zatímco elektronový mrak je pohyblivý. Elektronový
mrak je pohánn áste vnjším elektrickým polem pných vln magnetronu a
samoorganizujícími se oscilacemi plazmy. Kladný iontový mrak (hlavn N + ), záporný iontový mrak
(hlavn O - ) a záporné ástice uhlíku jsou dominantními „hmotami“ této oscilace. Elastickým
médiem („pružinou“) je elektrostatické pole iont a nanoástic. Tato nelineární oscilace je
charakteristická velkým množstvím rezonanních frekvencí a pouze nkolik z nich je ve slyšitelné
oblasti. Vtšina z nich je v ultrazvukové oblasti (od 20kHz až do nkolika GHz) s pravidelnou
distribucí vrchol rezonanních frekvencí (Tato kvantitativní distribuce je zobrazena na obr. 4 až do
hodnoty 100kHz.)
Obr. 3: Zjednodušené schéma prachové akustické vlny pro dv charakteristické pozice:
Když je elektronový mrak uvnit (3/a) nebo vn (3/b) prachové mížky.
Rozsah nanometr
Dospli jsme do mítek asu a velikostí parametr, kde obvyklá makroskopická pravidla již
neplatí, ale ani na n nelze uplatnit pravidla známá z kvantové mechaniky. Napíklad nanoástice
zlata jsou chemicky reaktivní a vtšina materiál významn mní své fyzikální vlastnosti, jako je
bod tání, elektrická vodivost, magnetické vlastnosti, atd. Povrchové úinky se stávají dominantními
ed úinky mížky nebo krystalové struktury. Již na této úrovni velikostí se objeví zcela
neoekávané kvalitativní a kvantitativní rysy! V tomto mítku velikostí se objevují zvláštní kvazi-
ástice. Mají technicky užitené vlastnosti, které dosud nejsou využívány.

- 3 -
Obr. 4: Charakteristická distribuce akustických amplitud
(v logaritmickém mítku) jako funkce frekvencí (v lineárním mítku)
Na povrchu prachových ástic uvnit plazmy vládne místní svt. Jsou tam málo známé neobvyklé
fenomény, studované jen hrstkou fyzik. Kvazi-ástice jako elektronové „díry“ v krystalu
polovodie, spinony, excitony nebo kvantované fotonové víry, atd. jsou podivné, ale užitené
objekty. Souasn byly také objeveny magnetické monopóly (a nakonec zapomenuty). (Nabitý,
rotující magnetický dipól o mikronové velikosti ozáený svtlem se chová jako dokonalý
kvantovaný magnetický monopól).[3]
Nejstarší a dobe známou kvazi-ásticí je povrchová vlna, která nese energii pomocí kolektivn
organizovaných jednotlivých kapek. Pesto bylo pekvapením v 80. letech 19. století, že tyto
objekty mohou být tém bezeztrátové.
Na rozdíl od magnetických monopól, povrchové a objemové plazmon polaritony nebyly
zapomenuty [4]. Tyto kvazi-ástice se objevují dokonce na nekonených styných plochách
kov/dielektrikum. Vytváejí vlny hustoty elektron nebo elektromagnetické vlny siln vázané
k tomuto rozhraní. Intenzita elektrického pole na tomto rozhraní mže být velmi vysoká. Na malých
vodivých ásticích velikosti nanometr mže být dokonce zesílení rezonanního pole. Velikost
chto ástic je menší než je vlnová délka budícího zdroje. Budícím zdrojem mže být náraz ástice,
optické vlny a úinky blízkého pole. Zvlášt píhodné je záení uprosted infraervené oblasti.
Povrchové plazmonové efekty mohou být významnjší na vodivých ásticích o velikosti nanometr
než na optických úrovních nebo kovových deskách. Dobré vodie jako zlato, stíbro nebo
mnohostnové uhlíkové nanotrubiky, které produkují zetelné efekty zesílení pole, zvlášt
v pítomnosti plazmy, která má zápornou komplexní dielektrickou konstantu.
Vodivé mnohostnové nanotrubiky jsou zhruba tisíckrát lepšími vodii než m nebo stíbro,
jejich pítomnost je nutností. Ty mohou být zcela snadno „vyrobeny“ ve vysokotlaké oscilující
reaktivní plazm [5].

- 4 -
Vlivem zmínného zesílení rezonanního pole, mohou probíhat všechny druhy vysoce
energetických efekt, které tvoí neutrální ástice, jak navrhoval Mills [6].
Hromadn oscilující elektrony mohou interagovat s kladnými ionty, protony, a tak vytváet
neutrony. Tato struktura se dokonale shoduje s modelem, vyvinutým Larsenem a Widomem [7]. Z
chto interakcí se mohou zrodit extrémn chladné neutrony nebo další neutrální kvazi-ástice a
potom reagovat s jakýmkoli jádrem, s nímž pijdou do styku.
Tento proces velmi pravdpodobn není ovládán mocnými silami, ale zdánliv slabými
elektrickými interakcemi. Takže hromadné oscilace povrchových elektron nutn nezpsobují fúzi
silnou interakcí, ale fúzi mže zpsobit zbytek procesu. Takže tato velmi podivná skupina
fenomén je pravdpodobn omezena na povrch nanoástic uhlíku. Naneštstí neexistuje zpsob,
jak pímo pozorovat a posuzovat velmi rychlé reakce na povrchu uhlíkového prachu, ale bez tohoto
prachu nedojde k žádnému efektu. Tento efekt pevládá na vnjší vrstv v rezonátoru, zobrazeném
na obr. 5.
Obr. 5 Schéma viditelné plazmy charakteristické pro pomalý pohyb v akustickém rezonátoru o
prru 10 cm pi píkonu cca 1,5kW
Toto je v podstat neradianí fenomén. Když je hustota vstupního výkonu držena pod prahovou úrovní
plazmy (kolem 1kW/1dl), není detekována žádná radioaktivita. Když se hustota výkonu zvtší, radioaktivní
záení se objeví, nap. mírné Rentgenové záení, záení a
Úrove elektron a nukleon
Zde vládnou vícemén známá pravidla kvantové mechaniky nebo QED. Podle našeho názoru silná interakce
a „klasická“ fúze zaínají pevládat v tomto procesu nad jistou hladinou povrchového výkonu ve stední
vrstv. Na pomalu bžícím filmu je vidt jiskení. Amplituda oscilací zejm také závisí na polomru
plazmy, tlaku a teplot. Uprosted plazmy by amplitudy mly být mnohem vtší než u stn akustického
rezonátoru. (Zde mže být nejvtší amplituda sférické stojaté vlny.) Na obrázku 5 jsou znázornny ti vrstvy.

- 5 -
Blízko stedu plazmové koule (prostední vrstva) mže jaderným procesm dominovat nábojové stínní
vlivem enormní povrchové nábojové hustot prachu. Potom odpuzující náboje proton mohou být pekonány
obrovským záporným nábojem ástic uhlíku. Na zpomaleném videozáznamu je jasn vidt náhle se
objevující malé jiskry. Geigerv poíta zaíná cvakat, i když na nízké úrovni. V souasné dob nikdo neví,
co se dje uprosted akustického rezonátoru.
Na obr. 6 jsou zobrazeny tyto souasn probíhající mechanismy jako zesílení pole rezonanním povrchem
polariton (obr. 6/a), pímá objemová polarizace dopadem iontu a elektronu (obr. 6/b) a nábojové stínní
(obr. 6/c), kde vládnou pravidla silné interakce (opt na rzných velikostních úrovních) pi charakteristické
velikosti jádra. Je zejmé, že se ve všech pípadech jedná o hypotetické mechanismy, protože nemohou být
pozorovány pímo.
Obr. 6: Pedpokládáme, že na povrchu nanoástic fungují ti mechanismy
že zde probíhat nkolik „klasických“ fúzních reakcí a další nové typy fúzí zahrnující tžší jádra. Povrch
ástic uhlíkového prachu vytváí jadern aktivní prostedí, použijeme-li slova Ednunda Stormse [8].
Klíovými slovy této nové arény „jadern aktivních“ prostedí jsou: prachová, rezonanní plazma,
nanotechnologie, povrchové a objemové plazmon polaritony, nabíjení elektrony, krystalová plazma,
vybuzení mikrovlnami nebo RF vybuzení. Technicky se jedná o „nejžhavjší“ z proces „studené“ fúze.
Klasický proces Ponse-Fleischmanna probíhá pi teplot o málo vyšší než pokojové s palladiovou katodou a
elektrolýzou tžké vody (D 2 O). Pestože existují i jiné konstelace, jedná se o rzné variace tohoto
technického uspoádání. Toto je nejrozšíenjší a nejprozkoumanjší „válišt“, ale po zhruba dvaceti letech
výzkumu neexistuje žádné masov vyrábné zaízení založené na tomto postupu, akoli pvodn byl velmi
užitený a vlivný. Experimenty T. Mizuna s keramickým vodiem proton za vysoké teploty jsou výjimkou,
nikoli pravidlem.
Typ procesu Arata-Zhang nebo Focardi-Rossi (nebo Mills) s použitím mikro- nebo nano-prachu
s nasycením vodíkem nebo deuteriem pi teplot kolem 300ºC již slibuje praktické aplikace. Rezonující
prachová plazma, založená na prachu uhlíku mže být dalším „bojištm“, z nhož mohou vzejít další
užitené technické aplikace a mže nabídnout spolehlivý, levný jaderný proces.
To ale nco stojí. Stejn jako mnoho nových, doposud neslýchaných fyzikálních efekt musí být
prozkoumána i samoorganizující se rezonanní prachová plazma. Toto je však zatím nejmén prozkoumaný
a pochopený fenomén. Vedle spolehlivosti je další dležitou výhodou, že umožuje souasnou pítomnost
kolika typ jaderných fenomén, generujících energii, vrstva vedle vrstvy, jak ukazuje obr. 6.
Existují nejméntyi rzné škály velikostí a pt rzných fyzikálních fenomén, které mžeme pozorovat
souasn. V rzných asových a prostorových mítcích a za rzných teplot probíhají „normální“ a neutrony
indukované fúzní procesy, akustická rezonance prachu pohánná rezonujícími pnými a podélnými

- 6 -
elektromagnetickými vlnami (oscilace krystalové plazmy), povrchové plazmon polaritony (jako kvazi-
ástice), urychlování elektronového budícího pole (proniknutí elektronu do ástice prachu) a nábojové
stínní.
Všechny tyto dje musí být pozorovány souasn a mly by být pochopeny minimáln ve své podstat.
Souasn probíhající sériové elektromagnetické, akustické a polaritonové rezonance a zesilování polí jsou
podstatné dje pro vytvoení praktického zaízení.
Pojem „studená fúze“ nebo LENR je zde použit pro oznaení d v nejširším smyslu, jako nkolik
interaktivních fenomén založených na plazm, které probíhají souasn. Mla by být brána v úvahu
možnost procesu Hagelsteinova typu, stejn jako to, že charakteristické frekvence mohou být v ádu tera Hz,
díky intenzivnímu infraervenému záení.
Fenomény založené na prachové (krystalové) plazm jsou nerovnovážné, nelineární, samoorganizující se
komplexní fenomény. Hlavní efekty probíhají na všech tyech úrovních a zárove jsou propojeny pes
kolik vnitních zptnovazebních smyek.
esný popis vnitních kladných a záporných zptnovazebních smyek a jejich vzájemné vztahy jsou dosud
v mlze naší nevdomosti a ješt njakou dobu zstanou, protože jejich vzájemné propojení je nkdy volné,
jindy pevné. Napíklad energie generovaná slabými a silnými elektrickými interakcemi pímo ovlivuje
prrnou teplotu plazmy. Avšak „prrná teplota“ je veliina, která o probíhajících procesech mnoho
nevypovídá. Teplota elektronu, teplota mraku záporných a kladných iont jsou zajímavé jen jako funkce
prostoru a asu. Kdo je dokáže poskytnout Nemluv o amplitudách oscilací krystalové-prachové plazmy.
Krom toho, toto všechno by mlo být zalenno do picházejících pných vln a do áste odrážených
podélných (Teslových) vln, generovaných na povrchu plazmy [9].
Protože nemžeme rozložit tento fenomén na oddlené jevy (a tak proces zjednodušit), musíme tuto skupinu
jev studovat jako botanik sledující rst njaké rostliny pi mírné zm jednoho z parametr.
Samoorganizování dlá proces a zaízení chaotické plazmy jednoduchým, trvalým a levným. Na druhé
stran, složitost d dovádí experimentátora k šílenství, když zdánliv malá zmna velikosti a tvaru obvykle
zpsobí významné a fatální zmny v chování procesu. Jako píklad mže posloužit Dieselv motor. Tento
motor produkuje jak oscilace plazmy, tak prachové ástice, ale žádnou krystalovou plazmu a žádný mížkou
indukovaný jaderný fenomén. Tchto stroj byly vyrobeny miliony kus za více než sto let. Pesto jejich
vývoj nebyl dosud ukonen. Amerití výrobci automobil nejsou schopni vyrábt vysoce kvalitní, malé a
levné dieseové motory (jako VW), ale jsou schopni dlat velké motory do kamion. Toto je jen jeden píklad
poteby know-how bhem fáze výzkumu a vývoje. Toto je „odvrácená strana“ této síly.