Joža Uprka (1861—1940) - Národní galerie v Praze

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost
2
jedná se o přenášení jevů lidové kultury z původního
života do jiného kontextu, často s novými funkcemi.
umělecký směr ve Francii 1874-86 odvozený od l ´imprese
= dojem. Pozitivní směr spoléhající se na smysly,
osobní prožitek přírody, analýzu přítomnosti a zrakové
vnímání bez paměti a historie. Impresionisté mají zájem
o působení světla na předměty a postižení dojmů
v co nejkratším časovém úseku. Jejich výtvarná práce
má tyto charakteristické rysy: vyloučení kresby, rozklad
v ploše (drobné skvrny vedle sebe), nerespektování
lokální barvy, barevná stupnice spektra, odmítnutí černé
barvy, používání čistých nelomených barev, dělený
rukopis, výsledný dojem z obrazu až na sítnici diváka.
Do Čech impresionismus až v 80. letech. Jeho výtvarní
představitelé: J. Uprka, V. Radimský a A. Slavíček.
umělecký směr 2. poloviny 19. století, počátky v krásné
literatuře ve Francii, paralelně s impresionismem,
téma: determinace lidských osudů prostorem, společností,
časem a rasou, důraz na žánrovou malbu
a ilustraci, později splývá s akademismem a salonní
3
malbou (luminismus). Naturalismus se rozšíří hlavně
do Německa, Belgie a střední Evropy. V Čechách
naturalismus od 70. let 19. století. Jeho představitelé:
H. Schwaiger, J. Schikaneder a L. Marold.
z latinského ornare = zdobit. Bývá považován za nejstarší
motiv výtvarného vyjádření člověka. Rozlišujeme
ornament geometrický, rostlinný, zvířecí a figurální.
Ornament je vždy spojen s dílem, ať už plošným nebo
trojrozměrným, a materiálem, na který je vytvořený.
umělecký sloh a styl od slova la sécession = franc.
odtrhnutí. Secese zasáhla do všech uměleckých oborů
(hlavně architektura, umělecké řemeslo, grafika) a snažila
se o vytvoření nového slohu na konci 19. století.
V malbě se prolínala se symbolismem (barva výrazem
symbolických hodnot) a s post-impresionismem (plošnost,
linie, rytmus). Čeští výtvarní představitelé: A. Mucha,
A. Kalvoda, V. Preissig a F. Kupka.
trh.
bílý podlouhlý šátek, který se nosil na svatbu nebo
ke křtu.
Přečtěte si dvě horňácké písně a zkuste si říci a zapsat, kdo by takovou píseň mohl zpívat? Jak vypadá? Kolik je
mu/jí let? Jak se zrovna cítí? Co řeší? Pak najděte na výstavě ilustraci k Vašemu popisu zpívající/ho.
Zpívá: ..................................................................................................................
.............................................................................................................................
.............................................................................................................................
.............................................................................................................................
z obrazu: ............................................................................................................
.............................................................................................................................
Zpívá: ..................................................................................................................
.............................................................................................................................
.............................................................................................................................
.............................................................................................................................
z obrazu: ............................................................................................................
.............................................................................................................................