Joža Uprka (1861â1940) - Národnà galerie v Praze
Joža Uprka (1861â1940) - Národnà galerie v Praze
Joža Uprka (1861â1940) - Národnà galerie v Praze
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
Joža<br />
<strong>Uprka</strong><br />
(1861—1940)<br />
1<br />
, bytostný kreslíř, malíř a grafik, ve svých<br />
dílech spojil znalost nových malířských postupů konce<br />
19. století s dlouhou tradicí lidového umění rodného<br />
Slovácka. Díky osobnímu vztahu ke kraji, v němž vyrůstal,<br />
vytvořil <strong>Uprka</strong> plátna, jež dle slov V. V. Štecha<br />
podávají „velmi pravdivé pohledy do života jedné krajiny,<br />
jejích lidí i jejích přírodních situací“. Jeho živoucí<br />
obrazy uchovaly vizuální specifika regionu pro další<br />
generace. Nejen z tohoto důvodu je <strong>Uprka</strong> ceněn.<br />
Na přelomu let 1892–93 pobýval v Paříži, což výrazně<br />
proměnilo jeho malířské uvažování. Podobně jako<br />
v té době tvořící<br />
, k nimž byl v Čechách<br />
řazen, řešil v malbě otázky světla a účinky čisté barvy.<br />
Od poloviny 90. let se jeho hlavním výrazovým prostředkem<br />
stala prosvětlená paleta a zejména barevná<br />
skvrna, dávající obrazu lehkost a průzračnost. Ve svém<br />
vrcholném tvůrčím období dosáhl <strong>Uprka</strong> harmonie mezi<br />
objektivní a subjektivní složkou díla, protože vyváženě<br />
propojil popisnost se zprostředkováním svého dojmu.<br />
se narodil v roce 1861 v centru Slovácka,<br />
ve vesnici Kněždub. Výtvarné školení získal na Akademii<br />
v <strong>Praze</strong> (1881–84, profesoři Čermák a Lhota)<br />
a v Mnichově (1884–87, profesoři Gysis a Seitz). Po<br />
návratu z Mnichova zůstal ještě dva semestry na pražské<br />
Akademii (1887–88, profesor Pirner), záhy se však<br />
rozhodl usadit právě na rodném Slovácku.<br />
Autoportrét (1884)<br />
Nejplodnější a nejintenzivnější léta v tvorbě i životě<br />
Joži Uprky představují 90. léta 19. a první desetiletí<br />
20. století. Poté, co v roce 1894 na pařížském Salon<br />
de la Société des artistes français obdržel čestné uznání<br />
za obraz Pouť u Sv. Antonínka, cestoval po celém<br />
Slovácku, maloval, vystavoval a prodával. Zapojil se<br />
i do moravské spolkové činnosti, která v roce 1907<br />
vyvrcholila založením Sdružení výtvarných umělců<br />
moravských, jehož prvním předsedou se <strong>Uprka</strong> stal.<br />
Spolupracoval a přátelil se s celou řadou moravských<br />
umělců, například s bratry Mrštíky nebo s architektem<br />
Dušanem Jurkovičem. Neuvěřitelné pracovní nasazení<br />
je znát i v dílech z tohoto období: maloval plátna<br />
se „sociální“ tematikou, studie jednotlivých typů místních<br />
obyvatel při práci (sekáči, štěrkaři, plečky, hudci)<br />
nebo o svátcích, i velké figurální kompozice (poutě,<br />
hody).<br />
Výstava ke 150. výročí narození Joži Uprky ve Valdštejnské<br />
jízdárně vznikla za podpory Nadace Moravské<br />
Slovácko a je členěna dle témat, pro celou Uprkovu<br />
tvorbu charakteristických. Základ poskytl sám umělec,<br />
když jako nosné prvky života regionu (a tím i svého<br />
vlastního díla) uvedl „prácu, radosť, zbožnosť“. Tato<br />
témata jsou rozšířena o Portrét, Kroje a Alba. Prostor<br />
ale dostalo i tvůrcovo formální vyjádření: část Barevná<br />
skvrna ukazuje drobnější studie, na nichž je skvěle vidět<br />
Uprkovo výtvarné cítění.
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
2<br />
jedná se o přenášení jevů lidové kultury z původního<br />
života do jiného kontextu, často s novými funkcemi.<br />
umělecký směr ve Francii 1874-86 odvozený od l ´imprese<br />
= dojem. Pozitivní směr spoléhající se na smysly,<br />
osobní prožitek přírody, analýzu přítomnosti a zrakové<br />
vnímání bez paměti a historie. Impresionisté mají zájem<br />
o působení světla na předměty a postižení dojmů<br />
v co nejkratším časovém úseku. Jejich výtvarná práce<br />
má tyto charakteristické rysy: vyloučení kresby, rozklad<br />
v ploše (drobné skvrny vedle sebe), nerespektování<br />
lokální barvy, barevná stupnice spektra, odmítnutí černé<br />
barvy, používání čistých nelomených barev, dělený<br />
rukopis, výsledný dojem z obrazu až na sítnici diváka.<br />
Do Čech impresionismus až v 80. letech. Jeho výtvarní<br />
představitelé: J. <strong>Uprka</strong>, V. Radimský a A. Slavíček.<br />
umělecký směr 2. poloviny 19. století, počátky v krásné<br />
literatuře ve Francii, paralelně s impresionismem,<br />
téma: determinace lidských osudů prostorem, společností,<br />
časem a rasou, důraz na žánrovou malbu<br />
a ilustraci, později splývá s akademismem a salonní<br />
3<br />
malbou (luminismus). Naturalismus se rozšíří hlavně<br />
do Německa, Belgie a střední Evropy. V Čechách<br />
naturalismus od 70. let 19. století. Jeho představitelé:<br />
H. Schwaiger, J. Schikaneder a L. Marold.<br />
z latinského ornare = zdobit. Bývá považován za nejstarší<br />
motiv výtvarného vyjádření člověka. Rozlišujeme<br />
ornament geometrický, rostlinný, zvířecí a figurální.<br />
Ornament je vždy spojen s dílem, ať už plošným nebo<br />
trojrozměrným, a materiálem, na který je vytvořený.<br />
umělecký sloh a styl od slova la sécession = franc.<br />
odtrhnutí. Secese zasáhla do všech uměleckých oborů<br />
(hlavně architektura, umělecké řemeslo, grafika) a snažila<br />
se o vytvoření nového slohu na konci 19. století.<br />
V malbě se prolínala se symbolismem (barva výrazem<br />
symbolických hodnot) a s post-impresionismem (plošnost,<br />
linie, rytmus). Čeští výtvarní představitelé: A. Mucha,<br />
A. Kalvoda, V. Preissig a F. Kupka.<br />
trh.<br />
bílý podlouhlý šátek, který se nosil na svatbu nebo<br />
ke křtu.<br />
Přečtěte si dvě horňácké písně a zkuste si říci a zapsat, kdo by takovou píseň mohl zpívat? Jak vypadá? Kolik je<br />
mu/jí let? Jak se zrovna cítí? Co řeší? Pak najděte na výstavě ilustraci k Vašemu popisu zpívající/ho.<br />
Zpívá: ..................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
z obrazu: ............................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
Zpívá: ..................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
.............................................................................................................................<br />
z obrazu: ............................................................................................................<br />
.............................................................................................................................
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
4<br />
Pokud byste se prošli po moravském venkově na konci 19. století mezi poli, sady a loukami, setkali byste se s různými<br />
lidmi při jejich práci. Joža <strong>Uprka</strong> některé z nich namaloval. Poznáte, při jaké každodenní práci zachytil tyto tři<br />
muže? Přiřaďte siluety pracujících mužů ke správnému pozadí a připojte k nim odpovídající název obrazu.<br />
Dopište, kdo v dnešní době dělá práci těchto tří mužů.<br />
Práci štěrkaře dělá dnes ….......................................................................................................................................<br />
Práci sekáče dělá dnes ............................................................................................................................................<br />
Práci rozsévače dělá dnes .......................................................................................................................................
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
Joža <strong>Uprka</strong> velmi rád maloval prostředí venkova. Zkuste k postavám dívek při práci domalovat pozadí, ve kterém<br />
pracují. Jak mohlo vypadat? Malou nápovědou vám mohou být tři fragmenty z těchto obrazů.<br />
Barevné tužky jsou k zapůjčení na balkoně.<br />
Sběračka<br />
Bílení prádla<br />
........................................<br />
........................................<br />
........................................<br />
........................................<br />
........................................<br />
........................................<br />
......................................................<br />
......................................................<br />
......................................................<br />
Obrovnávačka<br />
........................................................................<br />
........................................................................<br />
........................................................................
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
5<br />
Propojte obrazy Joži Uprky s definicemi lidových a náboženských slavností, které jsou se na výtvarných dílech<br />
představeny.<br />
Během prvních dvou dní v listopadu se slaví svátek<br />
Všech věrných zemřelých. Na zemřelé se vzpomíná<br />
s láskou, uklízí se, na hroby se přinášejí věnce, květiny<br />
a zapalují se na hrobech svíce. Traduje se, že dušička<br />
najde svou cestu v temné noci díky rozžehnutým světlům.<br />
U hrobů se někdo modlí, jiný vzpomíná. Druhý<br />
listopadový den se koná slavnostní mše svatá.<br />
Konají se k svátku patrona místního kostela. Všichni<br />
jsou oblečeni do svátečních krojů, tančí a hodují. Postaví<br />
se májka, která nesmí být shozena, jinak by slavnost<br />
hodů byla u konce. Hody řídí stárek (zodpovídá<br />
za celý průběh hodů), který si jde pro stárku k jejímu<br />
domu, doprovází jej zpěv chasy a hudba kapely.<br />
Pouť se koná 13. června na svátek patrona poutního<br />
kostela nad vesnicí Blatnice. Svatý Antonín je<br />
patronem za znovunalezení ztracených věcí; milujících,<br />
manželství, dětí, lidí a chudých. Strávená doba<br />
na cestě ke kostelu přináší poutníkům čas k zamyšlení,<br />
pokání a uctívání.<br />
Křesťanská slavnost Božího tělo probíhá na začátku léta. Lidé v čele<br />
s družičkami se setkají v přírodě a za zpěvu a vyzvánění zvonů spolu<br />
s knězem uctívají zpřítomnění Krista v hostii. Kněz dále v modlitbách<br />
vyprošuje požehnání za zdárné zrání úrody a její sklizně.<br />
Probíhá na konci května, na svátek sv. Ducha. Jezdci<br />
na ozdobených koních jedou žádat o krále k jeho domu.<br />
Král (jinoch kolem 12 let) je oblečen do zvláštního<br />
kroje (ženského), jede v družině na bílém koni, jízda<br />
trvá celý den. Král smí sesednout z koně až při setkání<br />
se svými rodiči, jízda králů tím končí.<br />
Máte hotovo? Joža <strong>Uprka</strong> se také snažil ve svém díle ukázat tvrdou venkovskou práci jako slavnostní rituál. Zkuste<br />
k reprodukcím na této stránce najít na výstavě obrazy pracujících, které se lidovým slavnostem nějakým způsobem<br />
podobají např. barvou, postojem lidí, atmosférou nebo kompozicí (jak jsou postavy a předměty na obraze<br />
poskládány). Např. a mají podobnou kompozici.
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
Podívejte se na tři obrazy Joži Uprky s našimi nápovědami a budete mít jasno o hlavních uměleckých směrech<br />
přelomu 19. a 20. století.<br />
obraz vypadá jako fotografická reportáž a dynamické<br />
akce<br />
tvrdá práce a obchod<br />
barevný kontrast – bílý sníh a vše ostatní<br />
hnědé<br />
precizní kresba<br />
kompozice na akční diagonále<br />
znázorněna anonymita, chudoba a ošklivost<br />
lidí<br />
Zkouška koně na tarmaku (1890)<br />
barevně a světelně zajímavá situace<br />
doplňkové barvy např. červená a zelená<br />
lidská postava v přírodě<br />
nahodilý pohyb<br />
roztříštěná kompozice<br />
dělený rukopis umělce<br />
Pouť u sv. Antonínka (1894)<br />
plošnost obrazu<br />
ornament z postav a stromů<br />
rytmus opakování<br />
tajemství rituálu<br />
harmonie bílé a modré barvy<br />
organizovaná skvrna<br />
Úvodnice z Velké – Z kostela (1896)
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
6<br />
Může mít barva svůj rytmus? Vyberte si každý jednu barvu z vystavených obrazů od Joži Uprky. Podle dojmu,<br />
jaký máte z konkrétní barvy, ji vytleskejte. Vytleskaný rytmus barvy zakreslete do rámečku černou linií.<br />
Utvořte dvojice, vyměňte si mezi sebou své záznamy linií a vytleskejte rytmus, který nakreslil váš soused. Zkuste<br />
uhodnout, jakou barvu si váš soused vybral a zakreslil.<br />
Zkuste převést rytmus z barevného obrazu<br />
do vlastního hudebního<br />
partu černobílou kresbou. Nemusíte znát noty, držte se jen principu, se kterým notový zápis pracuje — čím hustěji<br />
a divočeji je pokrytý takt (pole), tím je rychlejší tempo.<br />
Studie stromů na podzim (1902—1903)<br />
Navzájem si své zápisy not prohlédněte. Porovnejte si, kde se na záznamech shodujete a kde se naopak lišíte.<br />
Zkuste vybrat zápis nejlépe charakterizující obraz.
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
Vyměňte si názory. Jaké oblečení považujete v současné době za sváteční? Nápady, na kterých se shodnete,<br />
si zapište.<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
..................................................................................................................................................................................<br />
Všimněte si, že na mnoha obrazech Joža <strong>Uprka</strong> zachycuje lidi v krojích — v nejsvátečnějším oblečení.<br />
Nyní si pozorně prohlédněte obrazy, na kterých je pozornost věnovaná zdobení šátků; patřily tehdy k hlavním<br />
prvkům kroje.<br />
Vázání šátku (1910)<br />
Jízda králů (Vázání šátku) (1920)<br />
Studie úvazu šátku u kroje z Veselska (1917)<br />
Staňte se na chvíli týmem návrhářů a společně vytvořte návrh ornamentu na sváteční oblečení, které se nosí<br />
v dnešní době. Ornament sestavte na balkonu výstavního prostoru z vás samých. Barevnost ornamentu určí barvy<br />
oblečení, které máte na sobě a kombinace, jak se vedle sebe postavíte, posadíte, lehnete nebo naskládáte.<br />
Varianta: Ornament sestavte z barevných filtrů na prosvětlovacím stole na zadním balkoně.
Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost<br />
7<br />
8<br />
Nováková-Uprková, Božena, Beseda s Jožou Uprkou, Ostrava<br />
1996.<br />
Pavlicová, M., Uhlíková, L. (ed.), Od folkloru k folklorismu.<br />
Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku,<br />
Strážnice 1997.<br />
Langhammerová, Jiřina, Lidové kroje z České republiky,<br />
Lidové noviny 2001.<br />
kolektiv autorek, Folklorismy v českém výtvarném umění<br />
XX. století, České muzeum výtvarných umění 2004.<br />
Vondrušková, Jaroslava, České zvyky a obyčeje, Albatros<br />
2004.<br />
Kačer, Jaroslav, František <strong>Uprka</strong>, Hodonín 2008.<br />
Tyllner, Lubomír et al., Lidová kultura — Národopisná encyklopedie<br />
Čech, Moravy a Slezska, svazek I, II, bibliografická<br />
část, Mladá fronta 2007.<br />
Langhammerová, Jiřina, Čtvero ročních dob v lidové tradici,<br />
Petrklíč 2008.<br />
Grohmann, Josef Virgil, Pověry a obyčeje v Čechách a na<br />
Moravě, Plot 2010.<br />
Kačer, Jaroslav, Joža <strong>Uprka</strong> (1861–1941), GVU v Hodoníně<br />
2011<br />
kolektiv autorů, Joža <strong>Uprka</strong> (1861–1941) Evropan slováckého<br />
venkova, NG v <strong>Praze</strong> 2011<br />
9<br />
Autoři výstavy / Helena Musilová a Tomáš Vlček<br />
Vzdělávací programy /<br />
Monika Sybolová a Martina Lachmanová<br />
Místo konání / Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha 1<br />
Termín konání / od 23. září 2011 do 22. ledna 2012<br />
Vstupné pro školní skupiny (bez programu) /<br />
20 Kč / 1 osoba<br />
Pedagogický doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma<br />
Cena programu pro školy /<br />
25–40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 500–800 Kč /<br />
1 skupina žáků menší než 20 osob /<br />
Doba trvání: 90–120 min. / Rezervace: dva týdny předem<br />
Otevírací hodiny /<br />
denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 hod.<br />
Doprava / metro A — Malostranská<br />
Informace o vzdělávacích programech /<br />
Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století,<br />
klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Praha 1, 119 00,<br />
email: vzdelavani@ngprague.cz, www. ngprague.cz,<br />
tel.: 224 301 003<br />
Informace o otevírací době a vstupném / tel: 257 073 136<br />
Grafická úprava pracovních listů / Michaela Trpišovská<br />
Čas: 1. 12. a 5. 1. v 16.30 / Cena: zdarma k platné vstupence<br />
Čas: čtvrtek, 16.30 / Cena: 50 Kč + vstupné (vstupenka z výstavy<br />
zůstává v platnosti i na další přednášky, u nichž zaplatíte<br />
pouze lektorský poplatek, kromě akcí ve Veletržním paláci)<br />
20. 10. Moderní folklor a populární kultura ve 20. a 21. století<br />
(Petr Janeček)<br />
3. 11. Kořeny moderního vidění (Milan Knížák, Veletržní palác)<br />
10. 11. Joža <strong>Uprka</strong> a lidová kultura (Alena Křížová)<br />
24. 11. Uprkova historická a náboženská malba<br />
(Roman Musil a Aleš Filip)<br />
8. 12. Joža <strong>Uprka</strong> a vlny folklorismů v umění 19. století<br />
(Kristýna Brožová)<br />
12. 1. Joža a František Uprkovi — dialog malíře a sochaře<br />
(Monika Sybolová)<br />
17. 1. Hodnoty archaického a lidového v českém umění 20.<br />
století (Tomáš Vlček, Veletržní palác)<br />
Čas: 10.00–16.00 (přestávka na oběd 13.00–14.00) / Cena:<br />
1000 Kč / 1 osoba za celý projekt (3 víkendová setkání a 1 představení)<br />
/ Rezervace: nutná<br />
Přijďte rozžít obrazy Joži Uprky a Maryšu bratří Mrštíků! Tři víkendová<br />
setkání zájemců z řad široké veřejnosti seznámí s prací<br />
dramaturga, scénografa, herců a povedou k samostatnému vytvoření<br />
dramatického představení. Lektoři: Roman Černík, Hana<br />
Franková, Jan Císař, Jana Machalíková, Martina Lachmanová...<br />
Max. počet 10 osob.<br />
28.–30. 10. Dramaturgický rozbor a strukturované drama<br />
26.–27. 11. Herecká průprava<br />
21.–22. 1. Scénografická tvorba,<br />
závěrečné představení 22. 1. od 18.00<br />
Čas: soboty, 10.00–17.00 (přestávka na oběd 13.00–14.00) /<br />
Cena: 500 Kč / 1 osoba, Rezervace: nutná<br />
12. 11. Kroj Joži Uprky (lektor: Oldřich Bystřický)<br />
10. 12. Pohyb + hudba = tanec? (lektorka: Anna Caunerová)<br />
14. 1. Malba. Světlo a barevná skvrna (lektor: Oldřich Bystřický)<br />
Vyzkoušíme si taneční kroky a roztančíme barvy po papíře. V jakém<br />
rytmu barvy tančí? Jakou melodii umí vykouzlit? K pohybově<br />
výtvarné tvorbě se necháme inspirovat barevností maleb Joži<br />
Uprky. Lektorky: Alice Janotová a Daniela Halová.<br />
Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let / Doba trvání: navštivte ateliér 7.<br />
1. kdykoli od 14.00 do 16.30<br />
Program pro MŠ a 1. stupeň základních škol — Nakresli tanec<br />
Program pro 2. stupeň základních škol — Řeč těla a šatů<br />
Program pro střední školy — Národní identita<br />
Program pro aktivní seniory — Věčné návraty na venkov<br />
Hlavní partner NG v <strong>Praze</strong>
Change language