Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
STANOVENÍ NÁVRHOVÝCH PARAMETRŮ DRENÁŽE<br />
HYDRAULICKÝM VÝPOČTEM<br />
drenážní proudění - proudění v nasyceném pórézním prostředí, voda přitéká k symetricky<br />
rozmístěným rovnoběžným drénům, uloženým ve stejných vzdálenostech a ve stejné<br />
hloubce od povrchem<br />
výpočet při ustáleném proudění - předpoklad rovnováhy mezi efektivní infiltrací a<br />
drenážním odtokem - poloha hladiny mezi drény je v čase konstantní - nemění se její tvar<br />
využití při trvalém přítoku vody v důsledku dlouhodobé regionální srážky nebo trvalém<br />
přítoku podzemní vody<br />
výpočet při neustáleném proudění - nejčastější případ, kdy se poloha hladiny podzemní<br />
vody v čase mění, současně se mění i hodnota drenážního odtoku, je požadavek snížit<br />
vysokou HPV za nějakou dobu na požadovanou úroveň<br />
výpočet při transientním proudění -<br />
nastane v případě, že při snižování HPV<br />
dojde k dalšímu přítoku vody k hladině<br />
a hladina roste - nastává oscilace hladiny<br />
efektivní infiltrace<br />
drenážní<br />
potrubí<br />
HPV<br />
drenážní odtok<br />
nasycená půda
h (x,t)<br />
STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PROUDĚNÍ<br />
poloha hladiny podzemní vody v čase mění, je požadavek snížit vysokou HPV za<br />
nějakou dobu t na přípustnou úroveň<br />
neustálené proudění vody popisuje Boussinesque rovnicí:<br />
x<br />
h<br />
h<br />
x<br />
N - přítok k HPV<br />
+<br />
N<br />
K<br />
=<br />
Pd<br />
K<br />
h<br />
t<br />
h t2<br />
N<br />
h t1<br />
pro N=0, linearizovaný tvar<br />
K<br />
H<br />
2<br />
h<br />
2<br />
x<br />
P<br />
d<br />
h<br />
t<br />
h - výška hladiny nad nepropustným podložím (x,t)<br />
H - průměrná mocnost prostředí v němž dochází k drenážnímu proudění<br />
K - koef. hydraulické vodivosti<br />
P d - efektivní drenážní pórovitost
STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU<br />
dříve - řešení za zjednodušujících předpokladů<br />
různé experimentálně<br />
ověřené vzorce - např. Glover, US Bureau of Reclamation<br />
nově - řešení pomocí numerických modelů (řídící rovnice pro proudění v proměnlivě<br />
nasyceném prostředí)<br />
ŘEŠENÁ ÚLOHA:<br />
počáteční podmínka - v čase t=0 je HPV na konstantní úrovni h 0 (zátopa, závlaha)<br />
požadavek řešení - snížit HPV na úroveň h t uprostřed drénů za předepsaný čas t<br />
U S Bureau of Reclamation<br />
pro D > 0<br />
L<br />
n<br />
P<br />
d<br />
10KHt<br />
ln<br />
h<br />
1,16<br />
h<br />
0<br />
t<br />
kde<br />
H<br />
h<br />
0<br />
4<br />
h<br />
t<br />
D<br />
D - ekv. hloubka neprop. vrstvy Holý 1987<br />
pode dnem dren. rýhy
STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU<br />
R.E.GLOVER pro D = 0<br />
L<br />
n<br />
4,46Kh<br />
P<br />
d<br />
h<br />
h<br />
0<br />
t<br />
0<br />
1<br />
t<br />
Holý 1987<br />
rovnice pro výpočet tvaru HPV při klesání hladiny:<br />
4h<br />
1<br />
2<br />
2<br />
0 n at<br />
h(<br />
x,<br />
t)<br />
e sin , a<br />
2<br />
n 1,3,5 n L L<br />
a - faktor intenzity drenáže [T -1 ]<br />
n<br />
x<br />
KH<br />
P<br />
d
STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI NEUSTÁLENÉM PRŮTOKU<br />
výška HPV uprostřed v čase t:<br />
4h<br />
at<br />
h(<br />
L / 2, t)<br />
0 e , nebo h(<br />
L / 2, t)<br />
1, 16 h0<br />
e<br />
at<br />
je možné také určit hodnotu specifického drenážního odtoku pro daný časový interval<br />
q<br />
tm<br />
8 1<br />
2<br />
n a<br />
i 1 e ,<br />
2 m<br />
2<br />
n 1,2,... n<br />
kde<br />
i<br />
m<br />
h<br />
0<br />
t<br />
h<br />
t<br />
P<br />
d<br />
mmd<br />
1<br />
q tm je dren. odtok na konci m-tého<br />
intervalu [mm d -1 ]<br />
m je časový interval [d]<br />
i m je průměrná efektivní infiltrace<br />
během m-tého intervalu<br />
[mm d -1 ]<br />
drenážní systém navržený podle<br />
uvedených rovnic zajistí<br />
snížení HPV z počáteční vysoké<br />
úrovně na úroveň s max. přípustnou<br />
výškou HPV uprostřed drénů<br />
během požadovaného časového<br />
intervalu<br />
Holý 1987
STANOVENÍ ROZCHODU - VÝPOČET PŘI TRANSIENTNÍM PROUDĚNÍ<br />
transientní proudění = nestacionární proudění při kterém dochází k proměnlivému<br />
zásobení půdního profilu vodou<br />
HPV v důsledku existence drenážního systému klesá, při další dotaci infiltrací vzrůstá,<br />
při evapotranspiraci klesá - nastává kolísání hladiny a také drenážní odtok je v čase<br />
proměnný<br />
v odborné literatuře je<br />
k dispozici řešení<br />
pro několik scénářů<br />
zásobení půdního profilu<br />
pro výpočet proměnného<br />
dren. odtoku a návrh rozchodu<br />
drénů je možné použít tabulky
ÚDRŽBA A PROVOZ DRENÁŽE - TNV 4922 Údržba odvodňovacích zařízení<br />
pro zabezpečení správné funkce drenáže je nutná soustavná a pravidelná péče o<br />
odvodňovací zařízení:<br />
předpokladem řádné údržby je evidence vybudovaných zařízení a jejich dokumentace<br />
pravidelná udržovací prohlídka - stav jednotlivých zařízení a stav odvodňované plochy<br />
(výskyt zjevných poruch na objektech, výskyt zamokřených míst, stav výústí, zanesení<br />
šachtic, odtoky z drénů)<br />
provádění údržby: odstraňování porostů a nánosů z odv. příkopů, z okolí šachtic,<br />
propláchnutí drénů buďto pouze uzavřením odtoku a po naplnění drénu odstranění<br />
ucpávky nebo pomocí tlakové vody - hadicí proti proudu, hydročističem
ÚDRŽBA A PROVOZ DRENÁŽE - TNV 4922 Údržba odvodňovacích zařízení<br />
poruchy funkce drenážního sytému mohou být způsobeny:<br />
nedostatečnou údržbou, neprovedením oprav<br />
vnějším poškozením některé součásti - poškození zemědělskými stroji při obdělávání<br />
pozemků, poškození jinou výstavbou (komunikace), poškození výústí při čištění odv.<br />
kanálů<br />
stárnutím - ukončením životnosti - zborcení drénů<br />
mimořádné situace - povodně (eroze)<br />
nedostatečná funkce může být způsobena také změnou hydrofyzikálních vlastností<br />
půdy, změnou hydrologických a klimatických podmínek<br />
opravy:<br />
nalezení a výměna poškozené části<br />
při přerušení jinou výstavbou - převedení<br />
drénu mimo (okolo stavby)
DRENÁŽNÍ FILTRY<br />
zásyp<br />
výkopkem<br />
drenážní filtr je materiál, který obklopuje drenážní potrubí<br />
většinou štěrk, štěrkopísek, min. tloušťka obsypu<br />
je 100 mm<br />
účel:<br />
zabránit zanášení otvorů drenáže jemnými půdními<br />
částicemi, zvýšení účinnosti drénu - snížení vstupního<br />
odporu do trubkového drénu, ochrana před zanášením<br />
sloučeninami železa<br />
drenážní filtr<br />
0,3 m
DRENÁŽNÍ FILTRY<br />
zásyp<br />
výkopkem<br />
náchylnost k zanášení při čísle nestejnozrnnosti D 60 /D 10
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Dvouetážová drenáž<br />
používá se na stanovištích s málo propustnou půdou K < 0,1 m/d a P d < 2%, srážková<br />
voda nemůže infiltrovat, povrch půdy se rozbahňuje, není možné plochu obdělávat,<br />
trubková drenáž není účinná protože voda nemůže dobře infiltrovat<br />
na povrchu půdy se vytvoří propustnější vrstva (horní etáž) mocnosti h 1 , která zajistí<br />
odvedení infiltrované vody v horizontálním směru k drenážním rýhám (propustný<br />
zásyp) a k drenážnímu potrubí v nich (druhá etáž)<br />
povrch odvodňovaného území<br />
h 0<br />
h<br />
K vr<br />
h t<br />
K 1 , P d1<br />
L<br />
K 2 , P d2<br />
h 1<br />
h 2<br />
l<br />
nepropustná vrstva
Dvouetážová drenáž<br />
ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY - zlepšení propustnosti horní etáže se provádí vhodnými<br />
agrotechnickými, biologickými a technickými opatřeními:<br />
• vhodná volba střídání plodin (hlubokokořenící plodiny - např. víceleté pícniny)<br />
• optimální hospodaření s hnojivy, organické hnojení, zelené hnojení, vápnění<br />
• u středně těžkých půd pod nímž je propustná půda je vhodné dlátování (středně<br />
hluboké kypření do hl. 0,45 m)<br />
• u středně těžkých až těžkých půd se doporučuje hloubkové kypření - krtkování<br />
(0,5 až 0,8 m), účinnost kypření je 2 až 3 roky, provádí se napříč sběrných<br />
drénů<br />
zdroj: http://www.vobosystem.cz/
SPORTOVNÍ PLOCHY<br />
horní etáž tvoří umělá vrstva - (vrstva štěrkopísku, vhodné zeminy), která musí být<br />
propustná a dolní etáž je tvořena trubkovou drenáží
povrch odvodňovaného území<br />
Dvouetážová drenáž<br />
Model I<br />
platnost uvedeného modelu I - návrh rozchodu podle Glovera:<br />
K 2 < 0,1 md -1 , P d2 < 2%<br />
K 1 h 1 > 10 K 2 h 2 , K vr K 1 , b' 0,2 m<br />
0,2 m + h 1 h < h 1 +h 2 , 0 l<br />
L<br />
n<br />
4,46K<br />
P<br />
d1<br />
h<br />
h<br />
0<br />
t<br />
1<br />
h<br />
0<br />
1<br />
t<br />
h 0<br />
h<br />
K vr<br />
h t<br />
K 1 , P d1<br />
L<br />
K 2 , P d2<br />
h 1<br />
h 2<br />
l<br />
nepropustná vrstva<br />
vytipovány další 3 modely geometrického uspořádání vrstev a výpočet návrhu rozchodu<br />
v podmínkách neustáleného proudění
Krtčí drenáž<br />
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
používá se u trvalých travních porostů na těžkých, soudržných,<br />
méně propustných půdách (K
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Štěrbinová drenáž<br />
navrhuje se pro zlepšení funkce trubkové drenáže na půdách málo propustných<br />
pro zachycení přítoku svahových vod, při kombinovaném zamokření podzemní a<br />
povrchovou vodou<br />
štěrbinové drény jsou vedeny kolmo na směr trubkové drenáže a jsou vodivě napojeny<br />
na spodní etáž<br />
použití také při odvodnění golfových hřišť
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Biologická drenáž<br />
princip tohoto způsobu odvodnění spočívá ve využití rostlin se střední až vysokou<br />
evapotranspirací, případně podporou výparu z půdy - slunečnice, vojtěška, mokřady,<br />
mokré louky, topoly, vrby, olše...<br />
listy zeleně působí jako vodohospodářský regulační prvek, v případě přebytku vláhy v<br />
půdě dochází k pohybu vody přes kořenový systém a cévy rostlin do listů a k<br />
vypařování do vzduchu - evapotranspirace, v případě nedostatku vláhy v půdě se tento<br />
proces utlumuje,<br />
u lesních a lučních porostů je významná také intercepce - zadržování vody na povrchu<br />
vegetace (listnaté lesní porosty 2-10% srážkového úhrnu, jehličnaté porosty až 16%)<br />
intenzita přenosu vody v systému půda - vegetace- atmosféra je závislá na vlhkosti a<br />
vlastnostech půdy<br />
technické zásahy, upravující vlhkost půdy je vhodné doplnit biologickými a<br />
biotechnickými opatřeními
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Biologická drenáž<br />
vodno-vzdušný režim půd je možné upravit pomocí melioračních opatření:<br />
cílem je regulovat infiltraci povrchové vody do půdy, zvýšit retenční schopnost půdy,<br />
řídit transport živin a látek v půdě, vytvořit příznivé podmínky pro vegetaci - zvyšují<br />
ekologickou stabilitu krajiny<br />
• biologické meliorace (fytomeliorace) - zelené hnojení, mulčování, speciální osevní<br />
postupy (hlubokokořenící rostliny), protierozní postupy, hnojení chlévskou mrvou,<br />
použití bioalgenátů<br />
• meliorace lehkých půd - aplikace jílů, slínů, bentonitů, zvýšení obsahu humusu<br />
pomocí kompostu, řašeliny, organominerálních odpadů a rostlinných zbytků<br />
• meliorace těžkých půd - zlepšování půdní struktury kypřením, podrýváním,<br />
vápněním, hnojením chlévskou mrvou
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Opatření ke snížení tlaku podzemní vody s napjatou hladinou<br />
zamokření může být způsobeno tlakovou podzemní vodou při výšce piezometrické<br />
úrovně v hloubce menší než 1 m pod terénem, v kombinaci s povrchovým zamokřením<br />
i při hloubce menší<br />
způsob snížení piezometrické úrovně závisí na konkrétních podmínkách a vlastnostech<br />
prostředí, možnosti:<br />
• opatření mimo odvodňovanou plochu (snížení hladiny v toku, zamezení přítoku<br />
svahových vod)<br />
• zásahy po obvodu nebo uvnitř oblasti do tlakové zvodně (hluboké záchytné drény,<br />
odv. kanály, vrty, studny, hluboké pramenní jímky)<br />
• plošné odvodnění<br />
jedná se o opatření mimořádná, mohou významně změnit hydraulické poměry v širším<br />
území - podrobný hydrogeologický a hydropedologický průzkum<br />
odvodnění stavebních jam, zářezů, základů staveb při vysoké poloze HPV<br />
(odvodňovací příkopy, čerpací studny)
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Opatření ke snížení tlaku podzemní vody s napjatou hladinou<br />
hluboká pramenní jímka<br />
technické řešení - úplná odlehčovací studna - vrt vystrojený perforovanou pažnicí v<br />
celém rozsahu vodonosné vrstvy, obsyp filtračním materiálem, prostup výpažnice v<br />
horní vrstvě je těsněný jílovitým materiálem, pod terénem trubní vedení pro odvod<br />
vytékající vody do recipientu,
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Regulační drenáž<br />
patří mezi víceúčelové odvodňovací systémy, umožňuje udržovat půdní vlhkost v<br />
optimálním stavu pomocí oboustranné regulace polohy hladiny podzemní vody<br />
regulace odtoku v systému podpovrchového odvodnění může být významným prvkem<br />
při zvyšování retence vody v krajině, při prevenci před suchem<br />
převedení části povrchového odtoku na podpovrchový, jeho zpomalení a případně<br />
vytvoření uzavřeného koloběhu může významně přispět k optimální hydrologické bilanci<br />
v malém povodí<br />
plní funkci odvodňovací, závlahovou (navlažovací) a optimalizační<br />
použití je vhodné v těchto podmínkách:<br />
• hydraulická vodivost půdy nad trubkovou drenáží je K > 0,12 m/d<br />
• efektivní pórovitost Pd > 3%<br />
• urovnaný terén se sklonem do 2%<br />
• HPV kolísá za přirozených podmínek v rozmezí terén – až 1,5 max. 2 m pod<br />
terénem, nebo je k dispozici vhodný zdroj vody pro závlahovou funkci<br />
• hloubka nepropustného podloží do 1,5 m<br />
na základě podrobného zhodnocení místních podmínek se navrhne vodohospodářská<br />
bilance v území a navrhne se technické řešení (parametry, materiál, objekty)
Regulační drenáž<br />
pro zavlažovanou plochu je třeba zajistit dostatečný zdroj vody (vodní tok, nádrž)<br />
podrobná síť je tvořena sběrnými (zavlažovacími) drény a svodnými (rozváděcími)<br />
drény, v síti jsou rozmístěny speciální objekty (rozdělovací, větrací šachtice, čerpací<br />
stanice) a regulační prvky<br />
výpočet návrhových parametrů:<br />
rozchod, hloubka uložení regulačních drénů (0,8 až 0,9 max. 1,3 m),<br />
průměr svodných drénů, měrný drenážní odtok, měrný drenážní přítok<br />
sběrné drény jsou většinou většího průměru než v případě obyčejné drenáže - DN 65 až<br />
80 (pálená hlína a flexibil PVC) – kvůli tlakovému rozvodu závlahové vody<br />
svodné drény jsou neperforované<br />
při provozu nastávají tři fáze:<br />
• fáze závlahová - dochází postupně k trubní sítě, příkopů a k plnění pórů, nejprve<br />
pod úrovní drénů a postupně se plní póry v půdním profilu - tato fáze může trvat několik<br />
dní<br />
• fáze udržovací - udržuje se poloha HPV a doplňuje se pouze množství vody<br />
odpovídající evapotranspiraci<br />
• fáze odvodňovací - při zamokření povrchu v důsledku srážky nastane funkce<br />
drenážní
Regulační drenáž<br />
závlahová fáze hydraulické funkce regulační drenáže<br />
patří mezi víceúčelové odvodňovací systémy, umožňuje udržovat půdní vlhkost v<br />
optimálním stavu pomocí oboustranné regulace polohy hladiny podzemní vody<br />
plní funkci odvodňovací a závlahovou (navlažovací)<br />
je vybavena speciálními
Regulační drenáž<br />
technické řešení je velmi rozmanité podle konkrétních podmínek, existence a umístění<br />
zdroje závlahové vody<br />
rozdělení oblasti do jednotlivých skupin, ovládaných co nejmenším počtem regulačních<br />
prvků (šachtice s regulací odtoku, nápustné šachtice), max. délka reg. drénů 120 m,<br />
optimální sklon 0,1 až 0,06% , zaústění drénů kolmo do svodných drénů<br />
řízení je možné ručně, poloautomaticky, plně automaticky (čidla pro měření vlhkosti,<br />
polohy HPV, srážkoměry, teploměry)<br />
velkoprofilová regulační drenáž<br />
v rovinném území<br />
s písčitým<br />
půdním profilem<br />
1 hlavní náhon<br />
2 rozvodné náhony<br />
3 regulační drén<br />
4 drenážní výúsť<br />
5 stavidlo<br />
DN 100 až DN 200
DALŠÍ TYPY PODROBNÝCH ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ<br />
Navlažovací drenáž<br />
tato drenážní soustava je vybavena šachticemi, které umožňují vzdouvat vodu a<br />
retardovat drenážní odtok – umožňuje navlažení půdního profilu<br />
v šachticích jsou regulační prvky,<br />
které vzdouvají vodu a do doby,<br />
než dojde k jejich přelití,<br />
zabraňují odtoku vody z drenáže<br />
např. drenážní podmok<br />
podle Wichully:<br />
dvojitá drenážní síť uložená nad<br />
sebou, v dolní etáži jsou odvodňovací<br />
trubky (1,0 až 1,4 m) a nad<br />
nimi v polovině rozchodu jsou<br />
zavlažovací drény (hloubka 0,8 až<br />
1,0 m), na obou sítích jsou<br />
vzdouvací objekty
Navlažovací drenáž<br />
drenážní podmok podle Krauze<br />
jedna drenážní síť pro<br />
obě funkce,<br />
navlažování svodným<br />
drénem z recipientu,<br />
v šachtách jsou regulační<br />
prvky pro vzdutí vody<br />
uzávěr na vtoku do svodného<br />
drénu<br />
regulační prvky
Petersonova drenáž - navlažovací<br />
U. Peterson 1860 – Šlesvicko (sev. Německo)<br />
vzdouvací stavítka v šachtách na svodných drénech vzdouvají vodu:<br />
pod úroveň terénu – drenážní podmok – Obr. a<br />
na povrch půdy – brázdový přeron – Obr. b
Plošná retardační drenáž<br />
používá se v oblastech, kde je třeba odvést menší množství vody z profilu než při<br />
použití klasické trubní drenáže – při střetu zájmu zemědělců a ochrany vodních zdrojů<br />
U profil z laminátu<br />
do rýhy je vložen profil z nepropustného materiálu laminát, folie), nahoře je překryt roštem<br />
(pojezd zem. mechanizace), na dno se položí sběrné drény, rýha se zasype původní<br />
zeminou (K>0,2m/d, P d >3%)<br />
nepropustný okraj rýhy značně zmenší množství vody přitékající radiálně do drénu<br />
používá se s výhodou i tam, kde je třeba omezit množství odváděné vody, která se musí<br />
do recipientu přečerpávat
Podzemní retardace drenážního odtoku<br />
retardace drenážního odtoku je dosažena vložením retardačních prvků přímo na sběrné<br />
či svodné (výjimečně) drény, používá se na středně těžkých a těžkých půdách se<br />
sklonem terénu do 5%<br />
táhlo k ovládání hradítka<br />
h t<br />
výška regulace h t je u polních plodin 0,25 až 0,35 m, u trvalých travních porostů 0,4 až<br />
0,45 m<br />
pro umístění retardačních prvků platí určitá pravidla (počet prvků na 1 ha, vzájemná<br />
vzdálenost prvků apod.)
Odvodňování travnatých sportovních povrchů<br />
odvodnění je zajištěno dvouetážovou drenáží<br />
cílem je zajistit zpřístupnění plochy po uplynutí<br />
požadované doby po srážce<br />
horní vrstva – umělá propustná vrstva tvořena<br />
vrstvou zeminy a vrstvou štěrkopísku<br />
zemina – propustná, biologicky aktivní, mocnost<br />
cca 0,15 m<br />
vrstva štěrkopísku – horní etáž odvodnění,<br />
musí mít schopnost kapacitní (např. 100-letou<br />
24hodinovou srážku), komunikační (K > 0,8 m/d)<br />
dolní vrstva – systematická trubková drenáž<br />
návrh proveden tak, aby došlo ke snížení HPV<br />
po srážce: v rozsahu 12 hod až 20 minut podle<br />
kategorie hřiště<br />
drenážní rýhy – min. hloubka a šířka cca<br />
0,25 m,<br />
materiál: dvouprofilové dren. potrubí – vnější<br />
DN 150 nebo 200 z děrované kameniny a<br />
vnitřní flexibilní PVC DN 80 nebo 100,<br />
silnostěnné flexibilní potrubí DN 65, 80<br />
zásyp rýhy – drenážní filtr<br />
www.invisiblestructures.com<br />
www.tonypattersonsportsgrounds.com/
Odvodňování travnatých sportovních povrchů (fotbalová, golfová hřiště)<br />
uspořádání trubních drénů – většinou<br />
pravoúhlé, sběrné drény (ve sklonu 5 ‰)<br />
mohou být zaústěny do obvodového kanálku<br />
šířky 0,6 m překrytého mříží, ten slouží i k<br />
odvedení povrchové vody<br />
voda je gravitačně odváděna do recipientu,<br />
příp. kanalizace<br />
možná uspořádání drenážního systému<br />
experimentální ověření hydrofyzikálních<br />
vlastností vrstev na kontrolní ploše<br />
možná uspořádání drenážního systému<br />
www.pipelife.cz<br />
řez sběrným drénem<br />
A-A<br />
řez svodným drénem<br />
B-B
Odvodňování staveb<br />
cílem odvodňovacího systému je zamezit nepříznivému působení vody na konstrukci<br />
stavby jak při výstavbě tak po celou dobu životnosti<br />
silnice, dálnice, podzemí stavby, stavby infrastruktury, základy budov<br />
horizontální, vertikální, kombinovaná drenáž – snížení HPV pod úroveň základů budovy<br />
agresivní podzemní vody – vody měkké (vody hladové = s nízkým obsahem minerálních<br />
látek, vody kyselé ) a vody silně mineralizované (síranové, se zvýšeným obsahem Mg 2+ ,<br />
uhličité s vysokým obsahem CO 2 , vody akalické), ochrana konstrukce primární,<br />
sekundární<br />
síranová agresivita (Praha 42% staveb) – rozrušování betonu krystalizačními tlaky,<br />
krystalky roztrhají cementovou maltu, mění ji na mazlavou hmotu, zkašovatění betonu<br />
použití dvouetážové drenáže – horní plošná etáž - štěrkopískový podsyp , dolní etáž –<br />
trubková drenáž uložená do mělké rýhy, systém musí zabezpečit snížení HPV za<br />
požadovaný čas t (24 až 48 hodin)<br />
většinou ortogonální uspořádání, dvouprofilové vedení – vnější děrovaná kamenina DN<br />
150, 200, 300, vnitřní flexibilní z PVC DN 80 100, min. podélný sklon je 5 až 10‰, voda se<br />
odvádí gravitačně do recipientu, do kanalizace anebo se přečerpává<br />
realizace odvodňovacích systémů u rozsáhlých inž. staveb – Skanska a.s., Subterra a.s.,<br />
SSŽ
snížení HPV tak, aby úroveň podlahy<br />
v podzemním podlaží byla nad úrovní<br />
kapilárního lemu (0,3 až 2 m)<br />
www.pipelife.cz
www.pipelife.cz
HYDROIZOLACE<br />
ZÁSYP HUTNĚNÝ<br />
VERTIK. DRENÁŽ<br />
FILTRAČNÍ TEXTILIE<br />
GEOTEXTILIE<br />
plošná vertikální drenáž<br />
nopová folie<br />
FILTRAČNÍ OBSYP<br />
www.dorken.cz
Odvodňování staveb<br />
ochrana konstrukce před:<br />
• vlhkostí přilehlého půdního prostředí (většinou bez drenážního systému)<br />
• vodou prosakující přilehlým propustným pórovitým prostředím (bez drenáže)<br />
• tlakovou podzemní vodou<br />
drenážní trubky jsou obsypány štěrkopískem, který plní funkci filtru (obvykle frakce 0/32<br />
mm, tloušťka obsypu cca 0,15 m, 8/16 mm tloušťka obsypu 0,1 m – potřeba použít filtrační<br />
fólii – zamezení vtoku jemných částic<br />
na základě hydrologického, hydropedologického a hydrogeologického průzkumu je třeba<br />
stanovit množství vody, které bude drenážní systém odvádět – na toto množství provést<br />
návrh<br />
u staveb velkého rozsahu je třeba provést také posouzení stavby na režim proudění<br />
podzemní vody
Literatura:<br />
Holý, M. a kol., 1987: Odvodňovací stavby, SNTL/ALFA<br />
Kulhavý, F., Kulhavý, Z., 2008: Navrhování hydromelioračních staveb, ČKAIT<br />
Dvořák, P., 1981: Podklady pro navrhování odvodňovacích staveb, skripta ČVUT<br />
Váška, J. a kol., 2000: Hydromeliorace, ČKAIT<br />
Kulhavý,Z., Soukup, M. a kol., 2007: Zemědělské odvodnění drenáží,<br />
Racionalizace využívání, údržby a oprav, VÚMOP<br />
Štibinger, J., Kulhavý, Z., 2010: Úpravy vodního režimu půd odvodněním, ČZU v Praze, VÚMOP v.v.i.<br />
ČSN 754200 - Hydromeliorace - Úprava vodního režimu zemědělských půd odvodněním
Change language