Obecná myologie, svaly hornà konÄetiny - Doc. MUDr. Dáša
Obecná myologie, svaly hornà konÄetiny - Doc. MUDr. Dáša
Obecná myologie, svaly hornà konÄetiny - Doc. MUDr. Dáša
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Svaly horní končetiny<br />
Dáša Slížová<br />
Ústav anatomie<br />
OBECNÁ MYOLOGIE<br />
Nauka o svalech a svalových tkáních<br />
MUSCULI MEMBRI SUPERIORIS<br />
Svaly horní končetiny<br />
OBECNÁ MYOLOGIE<br />
Svalové tkáně lidského těla:<br />
• V lidském těle nacházíme tři vývojově i stavebně odlišné typy<br />
svalových tkání<br />
• kosterní svalovina – příčně pruhovaná, která je aktivní<br />
součástí lokomočního aparátu, ve většině případů připojená ke<br />
skeletu<br />
• je tvořena mnohojadernými vlákny<br />
• hladká svalovina – tvoří souvislé vrstvy ve stěnách vnitřních<br />
orgánů a cév, především tepen<br />
• je tvořena malými jednojadernými buňkami<br />
• pohyb je řízen vegetativními nervy<br />
• srdeční svalovina – myokard, tvořený jemnějšími vlákny než<br />
kosterní <strong>svaly</strong>, specificky uspořádanými, s vlastní automacií,<br />
ovlivňovanou vegetativními nervy<br />
1.9.2011<br />
1
KOSTERNÍ SVALOVINA – mnohojaderná vlákna různé délky a<br />
tloušťky (10 – 100μ, bílá, červená), úpony na kosti, (x mimické<br />
<strong>svaly</strong>, oční <strong>svaly</strong>)<br />
• 600 svalů, asi 35% tělesné hmotnosti<br />
SVAL JAKO ORGÁN<br />
____________________________________________________<br />
Sv. vlákno → primární snopce (10-100) → sekundární snopce → sval<br />
endomysium perimysium int.<br />
fascia<br />
___________________________________________________<br />
• skupinové fascie, osteofasciální septa (ohraničená spatia)<br />
!! šíření patologických procesů<br />
Součásti svalů:<br />
• TENDO MUSCULI – šlacha svalová, úpon svalu ke kosti<br />
• kolagenní vazivo, obal - peritenonium, značná pevnost šlach –<br />
(6 – 12 kg/mm 2 )<br />
• APONEUROSIS – plochá úponová šlacha<br />
• myotendinózní junkce – spojení svalu s úponovými šlachami,<br />
plynulá návaznost<br />
• místa ohybů šlach, tlaku a tření – sesamské uzly – sesamské<br />
kosti (patella, klouby ruky a nohy)<br />
• fixace ke skeletu:<br />
• ORIGO - šlašitý začátek svalu, připojení ke kosti<br />
• INSERTIO – úpon, obvykle pohyblivější část svalu<br />
Tvar svalů:<br />
• vřetenovité:<br />
• fusiformní, caput (hlava) nebo venter (bříško)<br />
• 1 – 4 hlavy, oddělené začátky a společný úpon (biceps, triceps,<br />
quadriceps)<br />
• 1 – 2 bříška řazená za sebou (m. biventer, digastricus)<br />
• ploché:<br />
• <strong>svaly</strong> trupu, připojené ke skeletu aponeurózami<br />
• mm. orbiculares:<br />
• cirkulární, uzavírají kruh kolem tělního otvoru, vždy dva<br />
propojené oblouky<br />
• m. orbicularis oris, m. orbicularis oculi<br />
• sfinktery – svěrače, uzávěrová funkce<br />
• sphincter urethrae, sphincter ani<br />
1.9.2011<br />
2
Funkce svalu:<br />
• základem funkce je kontrakce svalového vlákna, pasivní<br />
relaxace tahem antagonisty<br />
• ke kontrakci dochází na základě nervových impulzů,<br />
činností aktinových a myosiových bílkovinných svalových<br />
jednotek – myofilament<br />
• kontrakce izotonická – nemění se svalové napětí (tonus),<br />
mění se délka svalu<br />
• kontrakce izometrická – délka svalu se nemění, roste jeho<br />
tonus (tlak proti odporu)<br />
• při pohybu se oba druhy kontrakce kombinují<br />
• při kontrakci se sval zkrátí o 1/3 až o 1/2 délky a zároveň<br />
se vyklene do tloušťky<br />
• síla svalu záleží na uspořádání vláken<br />
• <strong>svaly</strong> vřetenovité mohou mít vlákna paralelní, procházející<br />
celou délkou svalu nebo kratší šikmá, upínající se do dlouhé<br />
průběžné šlachy ve větším počtu – <strong>svaly</strong> zpeřené<br />
• síla svalového stahu pak záleží na tzv. fyziologickém průřezu<br />
svalu (= součet průřezů všech svalových vláken)<br />
Sval nezpeřený Sval jednozpeřený Sval dvojzpeřený<br />
Působení svalů v kloubech:<br />
• agonisté - působí v kloubu v tomtéž směru<br />
• antagonisté – vykonávají opačné pohyby v tomtéž kloubu ve<br />
vzájemné souhře<br />
• synergisté - spoluúčastní se téhož pohybu, přestože patří<br />
do různě uložených skupin<br />
• jedno- a vícekloubové <strong>svaly</strong> – podle počtu kloubů, přes<br />
které přecházejí a v nichž fungují<br />
• sv. hlavní a pomocné – podle významu při daném pohybu<br />
• sv. fixační – zpevňují výchozí body pohybu<br />
• sv. neutralizační – zabraňují nežádoucím pohybům<br />
• funkce hlavní a vedlejší – více či méně významné funkce<br />
svalu (biceps brachii)<br />
• posturální (antigravitační sv.) – trvale zvýšený tonus<br />
1.9.2011<br />
3
Inervace a cévní zásobení svalů:<br />
• kosterní <strong>svaly</strong> jsou inervovány mozkomíšními periferními<br />
nervy, které vystupují z míchy nebo kmene mozkového<br />
• nervově cévní svazek vstupuje do svalu v místě zvaném<br />
neurovaskulární svalový hilus<br />
• inervující vlákna jsou motorická, senzitivní a vegetativní<br />
• motorická vlákna jsou axony motoneuronů v předních<br />
rozích míšních nebo v motorických jádrech kmene, vedou<br />
impulzy ke kontrakci svalových vláken<br />
• motorická (nervosvalová) ploténka – místo synapse<br />
nervového a svalového vlákna<br />
• jeden axon se obvykle větví k několika svalovým vláknům<br />
• tato skupina svalových vláken tvoří motorickou jednotku<br />
• počet vláken v jednotce je variabilní, nižší u svalů, které<br />
vykonávají jemné pohyby (8 – 15)<br />
• motorické jednotky svalů vykonávajících hrubé pohyby mohou<br />
obsahovat až 150 svalových vláken<br />
• vlákna pracovní svaloviny (extrafuzální vlákna) jsou inervována<br />
velkými α-motoneurony<br />
• malé γ-motoneurony inervují vlákna svalových vřetének<br />
• senzitivní vlákna ze svalů jsou funkčně dvojí:<br />
• vlákna vedoucí bolest<br />
• vlákna vedoucí informace o svalovém tonu, stupni kontrakce a<br />
o napětí šlach, ze svalových vřetének a šlachových tělísek<br />
• svalová vřeténka jsou tvořena několika krátkými intrafuzálními<br />
vlákny ve vazivovém obalu<br />
• vřeténko je paralelně připojeno k extrafuzálním vláknům a jeho<br />
senzitivní vlákna informují o změnách jejich délky = hluboké,<br />
proprioceptivní čití<br />
• šlachová tělíska (vřeténka) obdobným způsobem<br />
registrují napětí v úponových šlachách<br />
• vegetativní nervová vlákna jsou součástí autonomního<br />
systému, inervují svalové cévy a tím regulují průtok krve<br />
svalem<br />
• svalové cévy krevní a lymfatické procházejí svalovým<br />
neurovaskulárním hilem, některé cévy i mimo něj<br />
• kapiláry tvoří sítě podél svalových vláken<br />
• průtok krve pracujícím svalem je až desetinásobný oproti<br />
klidovému<br />
• šlachy jsou zásobeny krví mnohem méně než <strong>svaly</strong><br />
• regenerace svalů je poměrně složitá, k obměně zdravých<br />
vláken nedochází, poraněné <strong>svaly</strong> se za obvyklých<br />
podmínek hojí vazivovými jizvami<br />
1.9.2011<br />
4
Přídatná (pomocná) zařízení svalová:<br />
• svalové fascie obalují jednotlivé <strong>svaly</strong> a svalové skupiny,<br />
tvoří intermuskulární septa a spolu se skeletem uzavírají<br />
prostory osteofasciální<br />
• retinacula – zesílené pruhy fascií, které fixují šlachy ke<br />
skeletu (retinaculum flexorum, extensorum, apod.)<br />
• bursae mucosae – tíhové váčky, obalené synoviální<br />
membránou a naplněné synoviální tekutinou, mezi <strong>svaly</strong><br />
nebo mezi svalem a kloubem<br />
• snižují tření, usnadňují pohyb<br />
• záněty (bursitidy) jsou velmi bolestivé<br />
• trochleae musculorum – svalové kladky, upevňují šlachy<br />
ke skeletu v místě jejich ohybu<br />
• vaginae tendinum – šlachové pochvy, dvojvrstevné obaly<br />
šlach v místech průchodu úzkými prostory<br />
• především na končetinách – kolem kotníků, v dlani, na<br />
hřbetu ruky a nohy, v canalis carpi, atd.<br />
• možnost šíření zánětů podél jejich průběhu<br />
• retinaculum extensorum<br />
• šlachové pochvy<br />
• retinaculum flexorum<br />
1.9.2011<br />
5
Šlachové pochvy v dlani - schéma a obrázek<br />
• společné pochvy – „V“ flegmona<br />
MUSCULI MEMBRI SUPERIORIS<br />
•Svaly migrující z trupu na horní končetinu<br />
•Svaly spojující pletenec a volnou končetinu<br />
•Svaly volné HK<br />
•MUSCULI BRACHII<br />
•MM. ANTEBRACHII<br />
•MM. MANUS<br />
Svaly migrující z trupu na horní končetinu<br />
• MUSCULI SPINOHUMERALES<br />
Dorzální sv. – páteř – pletenec + humerus<br />
• MM. THORACOHUMERALES<br />
Ventrální sv. - thorax – pletenec + humerus<br />
Svaly spojující pletenec a volnou končetinu<br />
• MM. HUMERI – SVALY RAMENNÍ<br />
Origo – scapula, insertio - humerus<br />
1.9.2011<br />
6
MUSCULI SPINOHUMERALES<br />
Dorzální sv. – páteř – pletenec + humerus (5)<br />
•M. trapezius<br />
•M. latissimus dorsi<br />
•M. levator scapulae<br />
•M. rhomboideus minor<br />
•M. rhomboideus maior<br />
M. TRAPEZIUS<br />
• Tři části – různé funkce<br />
• Origo: os occipitale, vertebrae C7-T3<br />
vert. T3 – T12<br />
• Insertio: clavicula (later. 1/3)<br />
acromion, spina scapulae<br />
• Funkce: stabilizace scapuly , rotace,<br />
elevace pletence, přitahuje skapulu a<br />
klavikulu k páteři, elevace končetiny nad<br />
horizontálu<br />
• Inervace: N. accessorius<br />
• M. levator scapulae<br />
• M. rhomboideus minor<br />
• M. rhomboideus maior<br />
• M. latissimus dorsi<br />
1.9.2011<br />
7
MM. THORACOHUMERALES<br />
Ventrální sv. - thorax – pletenec + humerus (4)<br />
• M pectoralis maior et minor<br />
• M. subclavius<br />
• M. serratus anterior (x scapula alata)<br />
SV. RAMENNÍ<br />
Origo – scapula, insertio -<br />
humerus<br />
M. deltoideus<br />
M. teres minor<br />
Inerv.: N. axillaris<br />
M. supraspinatus<br />
M. infraspinatus<br />
Inerv.: N. suprascapularis<br />
M. teres maior<br />
M. subscapularis<br />
Inerv.: N. subscapularis<br />
M. supraspinatus<br />
Pohyby v ramenním kloubu:<br />
abdukce - m. supraspinatus<br />
laterální rotace: m. infraspinatus<br />
m. teres minor<br />
mediální rotace: m. teres maior<br />
m. subscapularis<br />
M. teres minor<br />
M. infraspinatus M. teres maior M. subscapularis<br />
1.9.2011<br />
8
Vztahy lopatkových svalů<br />
k humeru (dorzální pohled)<br />
Svaly volné HK<br />
m. biceps, caput breve<br />
MUSCULI BRACHII<br />
4. VENTRÁLNÍ SKUPINA<br />
5. DORZÁLNÍ SKUPINA<br />
MM. ANTEBRACHII<br />
6. VENTRÁLNÍ SKUPINA<br />
7. RADIÁLNÍ SK.<br />
8. DORZÁLNÍ SK.<br />
MM. MANUS<br />
9. CENTRÁLNÍ SK.<br />
10. THENAROVÉ SV.<br />
11. HYPOTHENAROVÉ SV.<br />
MM. BRACHII<br />
VENTRÁLNÍ SK. (FLEXORY)<br />
• M. biceps brachii<br />
– caput longum et breve, různé<br />
funkce, sv. dvojkloubový<br />
• M. brachialis – flexe v lokti<br />
• M. coracobrachialis (1)– flexe a<br />
addukce v ramenním kl.<br />
Inerv.: N. musculocutaneus<br />
For. trilaterum (omotricipitale)<br />
For. quadrilaterum (humerotricipitale)<br />
1<br />
1.9.2011<br />
9
Ventrální strana paže<br />
1 - m. biceps brachii, caput breve<br />
2 - m. biceps brachii, caput longum, 3 – m. deltoideus<br />
3<br />
Ventrální strana loketního kloubu<br />
1 – úponová šlacha bicepsu na radius<br />
2 – m. brachialis 3 – m. brachioradialis<br />
3<br />
1<br />
2<br />
2<br />
1<br />
n. musculocutaneus<br />
1 - m. coracobrachialis: proc. coracoideus - humerus<br />
2 - m. brachialis: humerus – tuberositas ulnae<br />
1<br />
2<br />
1.9.2011<br />
10
1 – tuberculum supraglenoidale<br />
- origo šlachy caput longum m. bicipitis brachii<br />
DORZÁLNÍ SK.<br />
(EXTENZORY LOKETNÍHO KL.)<br />
• M. triceps brachii - caput<br />
longum, mediale, laterale<br />
• origo: scapula, humerus<br />
• insertio: olecranon ulnae<br />
• funkce: extenze v lokti<br />
• M. anconeus –m. articularis<br />
(lat. epikondyl – olekranon)<br />
1<br />
m. triceps brachii<br />
zezadu zepředu<br />
*<br />
* *<br />
m. anconeus<br />
zezadu<br />
*<br />
1.9.2011<br />
11
5<br />
4<br />
3<br />
2<br />
1<br />
Topografie brachia<br />
- ventrální pohled<br />
m. biceps brachii<br />
m. brachialis<br />
osteofasciální septum<br />
humerus<br />
m. triceps brachii<br />
Příčný řez v polovině délky paže (nad hiatus basilicus)<br />
MM. ANTEBRACHII<br />
6<br />
7<br />
8<br />
9<br />
10<br />
6. VENTRÁLNÍ (přední, palmární) SKUPINA<br />
7. RADIÁLNÍ (laterální) SK.<br />
8. DORZÁLNÍ (zadní) SK.<br />
11<br />
U<br />
1 - n.radialis et vasa<br />
2 – septum intermusculare<br />
laterale<br />
3 – m. brachialis<br />
4 – v. cephalica<br />
5 – m. biceps brachii<br />
6 – n. musculocutaneus<br />
7 – n. medianus<br />
8 – a. et v. brachialis<br />
9 - v. basilica<br />
10 – n. ulnaris<br />
11 – m. triceps brachii<br />
R<br />
1.9.2011<br />
12
Mm. antebrachii<br />
VENTRÁLNÍ SK. (FLEXORY, PRONÁTORY)<br />
• 4 vrstvy<br />
a. skupina mediálního epicondylu: caput commune ulnare<br />
M. pronator teres – 2 hlavy<br />
M. flexor carpi radialis<br />
M. palmaris longus<br />
M. flexor carpi ulnaris<br />
b. M. flexor digitorum superficialis - 3-článkové prsty<br />
chiasma tendinum<br />
c. M. flexor digitorum profundus - 3-článkové prsty<br />
M. flexor pollicis longus<br />
d. M. pronator quadratus<br />
Inerv.: N. medianus a n. ulnaris<br />
a. skupina med. epicondylu:<br />
caput commune ulnare<br />
• M. pronator teres – 2 hlavy<br />
• M. flexor carpi radialis<br />
• M. palmaris longus<br />
• M. flexor carpi ulnaris<br />
m. flexor carpi ulnaris<br />
Aponeurosis palmaris<br />
skupina med. epicondylu<br />
m. flexor carpi radialis<br />
m. pronator teres<br />
1.9.2011<br />
13
2. – 4. vrstva flexorů<br />
b. M. flexor digitorum superficialis – 3-čl. prsty<br />
• úpon – chiasma tendinum<br />
c. M. flexor digitorum profundus<br />
M. flexor pollicis longus<br />
d. M. pronator quadratus<br />
Inerv.: N. medianus a n. ulnaris<br />
RADIÁLNÍ SKUPINA (extenzory)<br />
• M. extensor carpi radialis brevis<br />
• M. extensor carpi radialis longus<br />
• M. brachioradialis<br />
Inerv.: N radialis<br />
DORZÁLNÍ SKUPINA (extenzory)<br />
• M. extensor digitorum<br />
- digiti minimi povrchové<br />
- carpi ulnaris<br />
- pollicis longus<br />
- indicis hluboké<br />
• M. abductor pollicis longus<br />
• M. supinator<br />
Inerv.: N radialis<br />
1.9.2011<br />
14
dorzálně<br />
ventrálně<br />
M. abductor pollicis longus<br />
MM. MANUS<br />
Sv. ruky<br />
9. CENTRÁLNÍ SKUPINA<br />
Mm. interossei palmares et<br />
dorsales (7)<br />
Mm. lumbricales (4)<br />
10. THENAROVÉ SV.<br />
M. abductor pollicis brevis<br />
M. flexor pollicis brevis<br />
M. adductor pollicis<br />
M. opponens pollicis<br />
11. HYPOTHENAROVÉ SV.<br />
M. abductor digiti minimi<br />
M. flexor digiti minimi<br />
M. opponens digiti minimi<br />
(M. palmaris brevis)<br />
Sv. ruky<br />
CENTRÁLNÍ SKUPINA<br />
Šlachy extensorů, retinaculum<br />
extensorum<br />
• Mm. interossei palmares - 3<br />
-mezi metakarpy, k bazi prox.<br />
phalangů<br />
• Mm. interossei dorsales – 4<br />
– dvouhlavé, nejhlubší, kolem MP<br />
kloubů do dorsální aponeurózy<br />
• Funkce: addukce, abdukce, flexe<br />
MP kloubů, extenze IP kloubů<br />
• Mm. lumbricales - 4<br />
- origo: tendo flexor digitorum prof.<br />
- ins.: do dorsální aponeurózy<br />
Funkce: flexe MP, extenze IP kloubů<br />
M. extensor pollicis brevis<br />
* * * *<br />
*<br />
1.9.2011<br />
15
SV. THENARU<br />
• M. abductor pollicis brevis – kryje m. opponens, laterální okraj<br />
thenaru, n. medianus<br />
• M. flexor pollicis brevis - 2 hlavy, ohraničuje thenar mediálně,<br />
n. medianus a n. ulnaris<br />
• M. adductor pollicis - 2 hlavy, nejhlubší a největší, n. ulnaris<br />
• M. opponens pollicis – laterálně, kryt abduktorem, n. medianus<br />
SV. HYPOTHENARU<br />
M. abductor digiti minimi – mediální okraj hypothenaru<br />
M. flexor digiti minimi – šikmo k prox. článku malíku<br />
M. opponens digiti minimi – pod flexorem, k 5. metakarpu<br />
M. palmaris brevis – podkožní sval, rudimentární<br />
m. abductor pollicis br.<br />
m. flexor digiti minimi<br />
m. opponens pollicis<br />
m. abductor digiti minimi<br />
Literatura<br />
Svaly thenaru a hypothenaru<br />
� Čihák R.: Anatomie 1. díl, Grada, 2002<br />
� Doskočil M.: Pohybový aparát končetin. Karolinum, Praha,<br />
1995<br />
� Petrovický P.: Anatomie s klinickými aplikacemi. Osveta<br />
Martin, 2002<br />
� Kresby: PhDr. Josef Bavor, malíř anatomického ústavu LF<br />
HK<br />
� Fotografie: archiv anatomického ústavu LF HK<br />
1.9.2011<br />
16
Kontaktní informace<br />
Dáša Slížová<br />
Ústav anatomie<br />
495 816 465<br />
slizova@lfhk.cuni.cz<br />
1.9.2011<br />
17
Change language