Sondy do světa skautů

Sondy 

do světa 

skautů 

sociologické průzkumy Junáka 2000 – 2003 

Václav Břicháček 

Pavel Černý 

Roman Šantora 

Lucie Vlčková 

JUNÁK - SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, 

VÝVOJ SOFTWARE 

MEDIAN, s. r. o., Strašínská 31, 100 00 Praha 10, tel.: +420 274 811 013, 

fax: +420 274 814 311 

http://www.median.cz/ e-mail:median@median.cz 

oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP 

pro Českou republiku 

výzkumná agentura s plným servisem a vysokým standardem poskytovaných 

služeb 

komplexní výzkumné služby včetně definice problému a výběru výzkumné 

metody, sběru dat, analýzy, interpretace výsledků a přípravy závěrečné studie 

podle požadavků klientů 

sofistikované metody analýzy informací včetně identifikace trendů, predikcí 

vývoje a marketingového poradenství 

všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů: 

výzkumy a analýzy trhu 

sociologický výzkum a analýz 

výzkumy a analýzy médi 

výzkumy typu “business-to-business” 

výzkumy reklamy 

výzkumy veřejného mínění 

výzkumy speciálních cílových skupin a další 

vlastní speciální program AUDIO\VIDEO LIKEABILITY® (AVL®) na realizaci 

kvantitativních, kvalitativních i kvantitativně kvalitativních výzkumů 

specializace na oblast výzkumu médií v návaznosti na spotřební chování 

a životní styl respondentů (např. Media Projekt, Market&Media&Lifestyle – TGI) 

vlastní tazatelská síť o velikosti cca 1000 aktivních tazatelů 

vlastní softwarové oddělení

Sondy do světa skautů 

Sociologické výzkumy Junáka 

2000 – 2003 


Pavel Černý (ed.) 


Lucie Vlčková 

Junák – svaz skautů a skautek ČR

Poděkování 

Za pomoc s přípravou této publikace děkujeme Václavu Břicháčkovi, Martě Kukačkové, 

Hance Malečkové, Vendule Motejzíkové a Petře Poslušné. 

Děkujeme též agentuře Median, konkrétně Přemyslu Čechovi, Lucii Vlčkové a Miloši Staňkovi 

za vstřícnost. 

© Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2003 

2

Obsah 

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 

2. Vedoucí oddílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

3. Skautský oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

4. Vedoucí středisek a skautské středisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

5. Roveři a rangers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

6. Roverský kmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

7. Hodnotové orientace členů Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 

8. Volný čas dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 

9. Vnímání Junáka veřejností a rodiči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 

3

Podrobný obsah 

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 

2. Vedoucí oddílů (P. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

sociodemografická struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

délka členství v Junáku, délka práce s dětmi . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

skautská kvalifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

vedení oddílu, odchod z vedení oddílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 

důvody vedení oddílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 

časový snímek vedoucího odíílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 

vzdělávací akce Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

časopisy a příručky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

informovanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

nedostatky a problémy v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 

střípky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 

3. Skautský oddíl (P. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

velikost oddílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

způsob přípravy oddílového programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

výchovný systém Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 

složky výchovného systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 

schůzky a výpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 

spolupráce s jinými oddíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

tábor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

získávání nováčků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

akce veřejné a pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 

registrační poplatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 

4. Vedoucí středisek a skautské středisko (P. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . 19 

sociodemografická struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

délka členství v Junáku, délka práce s dětmi . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

skautská kvalifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

vedení střediska, odchod z vedení střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 

důvody vedení střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

další funkce na středisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

časový snímek vedoucího střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

střediskové finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 

nedostatky a problémy v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 

priority pro rozvoj Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 

5. Roveři a rangers (P. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

sociodemografická struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

rodinný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

délka členství v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

skautská kvalifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 

důvody členství v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 

odchod z Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 

důvody odchodu z Junáka, důvody odchodu vrstevníků . . . . . . . . . . 30 

podíl volného času stráveného v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 

frekvence účasti na skautských aktivitách . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 

ochota vystupovat jako skaut/skautka na veřejnosti . . . . . . . . . . . . . 34 

střípky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 

4

doporučení a náměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 

6. Roverský kmen (P. Černý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

fungování a počet členů roverského kmene . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

charakteristika roverského kmene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

motivace pro členství v roverském kmeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

preference programů roverského kmene . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 

7. Hodnotové orientace členů Junáka (V. Břicháček) . . . . . . . . . . . . . . 38 

srovnání hodnotové orientace dospělých skautů a skautek . . . . . . . . . 38 

srovnání hodnotové orientace vedoucích středisek, vedoucích oddílů a roverů 39 

srovnání dle skautské kvalifikace, věku a dosaženého vzdělání . . . . . . . 41 

srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace . . . . . . . . . 42 

srovnání hodnotové orientace roverů s obecnou populací podobného věku 42 

doporučení a náměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 

8. Volný čas dětí (L. Vlčková – Median) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 

jaké aktivity děti navštěvují? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 

9. Vnímání Junáka veřejností a rodiči (L. Vlčková – Median) . . . . . . . . . . 48 

znalost Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 

setkání se skauty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 

ví se, kde máte klubovnu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 

co podle veřejnosti skauti dělají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 

co se děti ve „skautu“ naučí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 

vnímání mezinárodního charakteru skautingu . . . . . . . . . . . . . . . . 54 

charakteristiky Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 

asociace se slovem „skauting“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 

asociace se slovem „skaut“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 

když se řekne „skaut“, jaký člověk se vám vybaví? . . . . . . . . . . . . . 60 

doporučení a náměty (R. Šantora) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 

Přehlad grafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 

5

1. Úvod 

V tomto sborníku bychom vás chtěli seznámit s některými zjištěními, která vyplývají z výzkumných 

šetření konaných v letech 2000 – 2003. Výzkumy objednala Ústřední rada Junáka 

a později Výkonná rada Junáka. 

Cílem výzkumů bylo získat náhled na situaci, v jaké se Junák dnes nachází – jak pracují oddíly, 

střediska, jak se na Junáka dívá veřejnost, a to vše zejména s ohledem na Strategii Junáka 

do roku 2005. Jednalo se tedy o jakési „sebepoznání“ naší organizace a o získání podkladů 

pro úvahy o strategii na další roky. 

Samotný výzkum byl rozdělen do dvou etap: v první etapě jsme se zaměřili na vnitřní prostředí 

Junáka (oddíly, střediska, roveři), ve druhé na vnímání Junáka veřejností a rodiči. Ve výběrovém 

řízení byla pro uspořádání výzkumu vybrána agentura Median. Ve spolupráci s ní byly vytvořeny 

dotazníky. Skautští respondenti byli náhodně vybráni agenturou z Junákem dodaných seznamů, 

při výzkumech populace bylo využito tazatelské sítě agentury (metoda kvótního výběru). 

Vedoucí středisek byli dotazováni telefonicky, vedoucí oddílů i rovery a rangers navštívil tazatel 

a vyplnil s nimi dotazník, stejným způsobem se zjišťovali názory populace a rodičů na Junáka. 

Na analýze dat se podílela jak agentura Median, tak autoři tohoto sborníku. 

Ze získaných dat jsme vybrali to, co považujeme za nejpodstatnější a nejpřínosnější pro vedoucí 

oddílů a středisek a další činovníky. Snažili jsme se o maximální stručnost, vynechali 

jsme většinu metodologických souvislostí a úskalí sociologických šetření, které pro běžného 

čtenáře nejsou příliš zajímavé. 

Je třeba zdůraznit, že výsledky všech analyzovaných výzkumů jsou reprezentativní, tedy 

zobrazují názory jednotlivých skupin či populace ČR – odpovídali respondenti z různých krajů 

ČR, různého věku, pohlaví či vzdělání tak, jak jsou zastoupeni v populaci ČR. 

Tab. 1 Přehled výzkumů Junáka 2000 – 2003 

Název výzkumu sběr dat způsob dotazování počet cílová skupina 

členové 

Roveři 2001 20. 3. – 11. 5. 2001 

standardizovaný 

rozhovor – osobní 

453 

Junáka 18–26 

dotazování 

osob 

let, kteří nevedou 

oddíl ani 

středisko 

Vedoucí oddílů 

2001 

Vedoucí středisek 

2001 

Hodnotová orientace 

populace ČR 

Vnímání Junáka 

veřejností 

Vnímání Junáka 

rodiči 

22. 1. – 5. 3. 2001 

2. 12. – 22. 12. 2000 

4. 5. – 3. 6. 2001 

7. 1. – 20. 1. 2003 

7. 1. – 20. 1. 2003 




standardizovaný rozhovor 

– telefonické 











496 

osob 

302 

osob 

1298 

osob 

1148 

osob 

421 

osob 

vedoucí oddílů 

Junáka 

vedoucí středisek 

Junáka 

populace ČR 

14–79 let 

populace ČR 

18+ 

rodiče, kteří 

mají alespoň 

1 dítě ve věku 

6–11 let 

6

Dvě technické poznámky – u procentuálních grafů by součet jednotlivých kategorií měl být 

100 , v důsledku zaokrouhlování na celá čísla však může dojít v některých případech k malé 

odchylce. V textu také místy používáme zkratek: „VO“ pro vedoucí oddílů, „VS“ pro vedoucí 

středisek a „RS“ pro rovery a rangers. 

Tento sešit je spíše sborníkem než ucelenou monografií. Obsahuje 9 různorodých a také odlišně 

– co se týče hloubky analýz i stylu – zpracovaných kapitol od různých autorů. 

Kapitoly 2, 3 a 4 (vedoucí oddílů, skautský oddíl, vedoucí středisek a skautské středisko) přináší 

základní výsledky dotazníkového šetření bez zevrubnějších komentářů a interpretací. 

Kapitoly 5 a 6 (roveři a roverský kmen) vedle přehledu základních výsledků obsahují i podrobnější 

analýzy, hodnocení a doporučení. Tyto kapitoly mají čtenáři především umožnit 

srovnání se situací v jeho vlastním oddíle či středisku a snad také přiblížit další rozměry, ve kterých 

může o svém oddíle či středisku nebo sám o sobě jako skautském činovníkovi přemýšlet. 

Prvních 6 kapitol zpracoval Mgr. Pavel Černý. 

Kapitola sedmá se zabývá hodnotovými orientacemi skautů – na čem jim v životě záleží, co 

považují za důležité a jak jsou na tom skauti ve srovnání s postoji české veřejnosti. Kapitolu 

zpracoval doc. PhDr. Václav Břicháček. 

Přestože Junák není pouhou volnočasovou aktivitou, věnují se děti činnosti v této organizaci 

ve svém volném čase. Co dnešní děti ve svém volném čase dělají, je námětem osmé kapitoly. 

Co si o skautech myslí veřejnost České republiky a rodiče, je obsahem kapitoly č. 9. Sami 

si vytváříme podle svých zkušeností vlastní názor, co si o nás – o skautech – veřejnost myslí. 

Někdy jsme příliš skromní a někdy naopak nepřiměřeně sebevědomí. Zjištění z reprezentativního 

výzkumu české populace mohou naše názory podstatně posunout k reálnému postoji. 

Důležité je, že tuto kapitolu (stejně jako kapitolu předchozí), napsala Mgr. Lucie Vlčková 

z agentury Median, která má nespornou výhodu nezkresleného pohledu zvenčí. 

Přestože výzkumy svádí k tomu být vnímány jako záležitost minulosti, považujeme tento sborník 

za podnět k rozboru současnosti a zabývání se tím, kam směřovat. Věříme, že následující 

řádky vám zprostředkují trochu jiný pohled na Junáka, na oddíly a střediska, na lidi, kteří 

v nich pracují, než na jaký jsme zvyklí z každodenní skautské činnosti. Věříme, že vám poskytnou 

materiál a podněty pro srovnání, že nastaví zrcadlo vašim vlastním oddílům, střediskům 

i vašim osobním postojům. A také že přinesou podněty pro zamyšlení, co se daří, či nedaří, na 

čem je třeba v nejbližších či vzdálenějších letech pracovat a o čem společně uvažovat. 

Pavel Černý a Roman Šantora 

7

2. Vedoucí oddílů 

Celkem bylo dotazováno 496 vedoucích oddílů, z toho 210 žen (42 %) a 286 mužů (58 %). 

Nejčastěji ve věku do 29 let (55 %). 

sociodemografická struktura 

Vzdělání převažuje středoškolské s maturitou (63 %), následuje vysokoškolské (18 %). Jen 

26 % oddílových vedoucích v současné době studuje. 

Podle rodinného stavu převažují svobodní(é) (55 %), ženatých/vdaných je 40 %. Ze svobodných 

vedoucích má 38 % partnera/ku, 62 % je bez partnera/ky. Partner/ka či manžel(ka) 

je ve 42 % také skaut/skautka. 

 

Graf 1. Rodinný stav vedoucích oddílů 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

délka členství v Junáku, délka práce s dětmi 

Většina vedoucích (74 %) se stala členem Junáka po roce 1990. Více než 30 let je členem 

Junáka 13 % současných vedoucích oddílů. 

Již před rokem 1968 vedlo děti 7,5 % současných vedoucích, v letech 1968–1970 11,7 % 

a v letech 1971–1989 pracovalo s dětmi 27,4 % vedoucích. V tomto posledním období to 

bylo nejčastěji pod hlavičkou Pionýra (44,1 %) a v rámci Turistů (31,6 %). 

skautská kvalifikace 

Vůdcovskou zkoušku má 75 % vedoucích, z nich 19 % má lesní školu a 7 % instruktorskou 

lesní školu. Bez vůdcovské zkoušky je čtvrtina vedoucích – 17 % má jen čekatelskou zkoušku, 

bez jakékoli kvalifikace je 8 % vedoucích. 

Graf 2. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace vedoucích oddílů 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8

vedení oddílu, odchod z vedení oddílu 

Více než polovina vedoucích vykonává tuto funkci 1–5 let (56 %), 6–10 let vede oddíl 29 % 

a více než 10 let 14 % vedoucích. 

Co se týče budoucnosti vedoucích, jak ji vidí oni sami, situace je následující: 47 % neví, jak 

dlouho ještě povedou oddíl. Méně než 2 roky chce tuto funkci vykonávat 17 %, 2–5 let 18 % 

vedoucích a stejně tolik vedoucích (18 %) chce tuto práci vykonávat déle než 5 let. 

Graf 

3. Jak dlouho si myslíte, že budete vykonávat funkci vedoucího oddíu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O předání oddílu a svém nástupci/nástupkyni vůbec neuvažuje 34 % vedoucích, 30 % chce 

ještě několik let vést oddíl a pak začít uvažovat o jeho předání, 16 % vedoucích by oddíl rádo 

předalo, ale nemají komu, a pětina vedoucích (20 %) má vybraného nástupce a během krátké 

doby oddíl předá. 

Graf 

 

4. Jak vidíte Vy osobně budoucnost Vašeho oddílu ? 

 

 

 

 

 

 

 

 

důvody vedení oddílu 

Nejpodstatnějšími motivačními prvky, se kterými souhlasí 98 % vedoucích, je pomoc skautingu 

a radost z práce s dětmi. Dalším důležitým motivem je pocit závazku vůči skautingu: „Chci 

vrátit to, co jsem sám od skautingu dostal(a).“, který pociťuje 82 % vedoucích. Závazek vůči 

konkrétním lidem je motivací pro 44 % vedoucích, kteří souhlasí s výroky „Slíbil(a) jsem to lidem, 

na nichž mi záleží.“ a „Vybral si mě můj předchůdce.“ „Zatím jsem nedokázal(a) říct 

ostatním, že končím,“ je důvod k vedení oddílu pro čtvrtinu vedoucích. Pro stejný počet je jedním 

z důvodů „někdo to dělat musí“. Třetina vedoucích o tom, proč vedou oddíl, tímto způsobem 

nepřemýšlela. 

9

Graf 5. Důvody vedení oddílu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

časový snímek vedoucího oddílu 

Vedení oddílu věnuje měsíčně více než 50 hodin pětina vedoucích, 25 až 50 hodin 29 % vedoucích 

a méně než 25 hodin 48 % vedoucích. 

 

Graf 6. Počet hodin věnovaných vedení oddílu za měsíc 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10

V ročním časovém snímku náleží největší prostor času strávenému přímo s dětmi (61 %, z toho 

24 % tvoří tábor), 25 % času zabere příprava na práci s dětmi (z toho příprava tábora 

12 %), zpracování informací pro SRJ, ORJ a další složky zabírá 5,3 %, jiná práce pro oddíl 

mimo práci s dětmi tvoří 7,6 % času vedoucího. 

Graf 7. Roční časový snímek vedoucího oddílu v hodinách – průměr 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vzdělávací akce Junáka 

Žádné vzdělávací akce se v posledních 4 letech nezúčastnilo 19 % vedoucích. Jako nejčastější 

důvod neúčasti uvedli „vše, co potřebuji, si přečtu“ (55,3 %) a „nedostatek času“ 

(52,1 %). Těm, kteří se nějaké akce zúčastnili, připadala poslední vzdělávací akce „rozhodně“ 

(67 %) nebo „spíše“ užitečná (27 %). 

Vůdcovskou zkoušku považuje za zbytečnou 12 % vedoucích; s tím, že „vůdcovské zkoušky zvyšují 

kvalitu práce oddílů“ rozhodně souhlasí 51 % vedoucích, spíše souhlasí 34 % vedoucích. 

časopisy a příručky 

Časopis Skauting čte občas 27 % a pravidelně 67 % vedoucích. Dětské časopisy čte občas 

49 % a pravidelně 25 % vedoucích. V oddíle se skautskými dětskými časopisy pracuje pravidelně 

25 % vedoucích, občas 49 %, málokdy 16 % a vůbec s nimi nepracuje 10 % vedoucích. 

Během posledního roku použilo nějakou metodickou příručku 72 %, z nich 52 % využilo 1– 

4 příručky, 23 % si vzalo k ruce 5–9 příruček a více než 10 příruček využilo 25 % z nich. 

informovanost 

Informace, které mají k dispozici, považuje 82 % vedoucích za dostatečné. Informace za 

dostatečné nepovažuje18 %, nejčastěji postrádají informace o akcích (střediskových, akcích 

jiných oddílů), o financích nebo postrádají „včasnost“ informací. Řešení vidí ve využívání internetu 

a e-mailu, v časném rozesílání Skautingu a také v přímé komunikaci. 

nedostatky a problémy v Junáku 

Pro práci oddílovým vedoucím podle respondentů nejvíce chybí „finance, materiální zabezpečení“ 

(37 %) a „dostatek času“ (35 %). 

11

Graf 8. Co chybí vedoucím oddílů pro jejich práci? 

 

12 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Získávání dětí“ považuje za problém 50 % vedoucích, „získávání vedoucích a dospělých“ 

54 % vedoucích, „financování“ 45 % vedoucích. Naopak málo tíživými je „vzdělávání dospělých“ 

(12 %), „odpovídající skautský program“ (také 12 %) a „image Junáka“ (7 %). 

Pro úspěšný rozvoj se Junák musí podle vedoucích zaměřit na „udržení vedoucích“ (43 % vedoucích 

to považuje za jednu ze tří priorit), na „získávání dětí“ (41 %), „získávání vedoucích, 

dospělých“ a „financování“ (oboje 35 %). Nejméně důležité jsou „externí vztahy“ a „vzdělávání 

dospělých“ (11 % resp. 13 %) a „image“ (16 %). 

Graf 9. Problémy vedoucích oddílů a priority Junáka podle vedoucích oddílů 

 

 

 

 

 

 

 

 

střípky 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pětina vedoucích je členem přípravného týmu nějaké vzdělávací akce. 

V jiných dobrovolných, občanských nebo neziskových organizacích pracuje 18 % vedoucích.

3. Skautský oddíl 

Na otázky odpovídalo 496 vedoucích oddílů všech skautských věkových kategorií. 

velikost oddílu 

Velikost svého oddílu za „zcela ideální“ považuje třetina vedoucích, za „spíše ideální“ taktéž 

třetina. 

Graf 10. Souhlas s výrokem „náš oddíl má ideální počet členů“. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ti, kterým připadá jejich oddíl malý, souhlasí s tím, že jim malý počet brání využít družinový 

systém a dělat zajímavé hry (28 % vedoucích), nebo brání nabídnutí kvalitního programu 

(37 %). Naopak ti s přebytkem členů mají potíže s nedostatkem kvalifikovaných vedoucích 

a kvalitních rádců (20 % vedoucích). 

V oddíle jsou obvykle 2–3 družiny ( 54 % oddílů), 26 % oddílů má 4–6 družin. Naopak 

žádnou nebo 1 družinu najdeme ve 20 % oddílů. 

Graf 11. Počet družin v oddíle 

 

 

 

 

 

 

 

 

způsob přípravy oddílového programu 

Sólistou ve vedení oddílu je jedna pětina vedoucích. Uvedli, že oddílový program připravují 

jen oni sami. Většinou ale program vytváří vedoucí se svými zástupci (52 %), nebo oddílová 

rada (28 %). 

Na vedení oddílu se obvykle podílejí 2–3 lidé starší 17 let (44 % oddílů), 4–6 starších členů pracuje 

v 31 % oddílů, 7 a více starších v 9 % oddílů. Oddílů jen s jedním dospělým vedoucím je 16 %. 

13

Graf 12. Počet členů nad 17 let ve vedení oddílu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

výchovný systém Junáka 

Stupně zdatnosti a odborky přebírá přes 83 % oddílů, z nich si je ale 50 % upravuje podle 

svých potřeb. Zcela vlastní systém má 12 % oddílů. Zbývající 4 % oddílů nepřebírají systém 

Junáka, ani nemají svůj vlastní. 

Graf 13. „Přebírá váš oddíl výchovný systém zkoušek junáka, tj. stupně, odborky?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průměrně má splněno ve skautských oddílech 31 % dětí 1. stupeň, ve světluškovských má 

1. hvězdu průměrně 13 % dětí a u vlčat 9 % stříbrnou stopu. 

složky výchovného systému 

Všichni respondenti měli odpovědět na otázku, nakolik jsou potřebné ve výchovném systému 

jednotlivé složky či principy. 

Shoda mezi oddílovými i střediskovými vedoucími a rovery panuje v potřebnosti „přírody“(100 

% „zcela“ a „spíše“ souhlasí). Naopak k jednoznačným pilířům skautského výchovného 

systému nepatří „výběrovost“, „příprava na povolání“ a „rozpracování výchovného systému 

do stupňů a odborek. Podstatnější rozdíly nalezneme, pokud se zaměříme pouze na odpovědi 

„určitě ano“ (tedy pomineme odpověď „spíše ano“). Potřebnost přírody se potom ukáže jako 

zcela dominantní prvek (92 % VS, 89 % VO, 88 % RS). Následuje „celoživotní výchova“, ale 

už s výraznými rozdíly v pociťované potřebnosti (80 % VS, 71 % VO, 51 % RS), „osvojování 

postojů pomocí zážitků“ a „užitečnost pro společnost“. „Tři základní principy“ jsou překvapivě 

nejednoznačné – za zcela potřebné je považuje 74 % střediskových, ale jen 54 % oddílových 

vedoucích a dokonce jen 37 % RS. Podobné je to u potřebnosti „využívání tradice a symboliky“ 

– s potřebností zcela souhlasí 63 % VS, ale jen 40 % vedoucích oddílů a jen 21 % roverů. 

Opačný průběh je u „učení prostřednictvím činností“, jako zcela potřebné je vidí 67 % oddílo- 

14

vých vedoucích, 54 % roverů a jen 40 % střediskových, ale možná je to způsobeno „novostí“ 

použitého výrazu. 

Graf 14. Potřebnost složek výchovného systému – odpovědi „zcela souhlasím“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

schůzky a výpravy 

 

Každý týden se na oddílových schůzkách schází 49 % oddílů, jednou za 14 dnů 16 % oddílů 

a jednou měsíčně 24 % oddílů. Najdou se i ti, kteří se scházejí víckrát týdně (4,4 % oddílů). 

Oddílová schůzka trvá nejčastěji 90–120 minut (73 % oddílů), kratší schůzky má 15 % oddílů, 

naopak více než dvě hodiny zabere ve 12 % oddílů. 

15

Graf 15. Jak často bývají oddílové schůzky? 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 16. Jak často bývají družinové schůzky? 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Družinovky jsou obvykle každý týden (58 % oddílů), jednou za 14 dní se schází družiny 

v 11 % oddílů. Téměř pětina oddílů vůbec družinovky nedělá. Víckrát týdně se scházejí družiny 

v 6 % oddílů. Méně než 80 minut trvá družinovka v pětině oddílů, jinak jsou družinovky delší. 

Oddílové výpravy nejméně jednou měsíčně podniká 80 % oddílů, 14 % je dělá jedenkrát za 

dva měsíce. Nejobvyklejší je oddílová výprava 1x za měsíc (40 % oddílů). 

Družinové výpravy nedělá vůbec 32 % oddílů. Jinak se na ně jezdí většinou 1x za měsíc (22 % oddílů). 

Jiné akce než výpravy podniká alespoň jednou za dva měsíce 63 % oddílů. 

Graf 17. Frekvence oddílových akcí 

16

spolupráce s jinými oddíly 

Pětina oddílů nestrávila během uplynulého roku s jiným oddílem v rámci střediska ani jeden 

den. Pokud se zaměříme na spolupráci s oddíly mimo vlastní středisko, pak vůbec žádnou společnou 

akci neměla téměř polovina (44 %) oddílů. 

Se zahraničními skauty nestrávilo ani jeden den v uplynulém roce 90 % oddílů, 9 % oddílů bylo 

se zahraničními skauty na akcích trvajících v součtu 1–10 dní, 1 % oddílů na akcích delších. 

tábor 

Nejčastěji tábor trvá 15–21 dní. Více než 22 dnů má tábor jen 5 % oddílů. Naopak kratší 

než 14 dnů je tábor u 13 % oddílů. 

Graf 18. Délka letního tábora 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Délku tábora považují za ideální 2/3 vedoucích, 19 % vedoucích považuje tábor za krátký, 

ale na delší by nemohli jet, 6 % vedoucích považuje tábor také za krátký, ale delší nemůže 

být, protože rodiče by delší tábor dětem nezaplatili. 

získávání nováčků 

Náborové akce pro veřejnost dělá pravidelně 12 % oddílů, občas 26 %. Častější jsou nábory 

na školách – ty absolvuje pravidelně 26 % oddílů, občas 30 % oddílů. „Samozásobování“ 

prostřednictvím sourozenců a kamarádů členů oddílu používá přes 80 % (resp. 90 %) oddílů. 

Rodiče, kteří jsou kamarády vedoucích oddílů, dávají děti do Junáka v 50 % oddílů. Oddíly 

nižší věkové kategorie dodávají členy také polovině věkově starších oddílů. 

Graf 19. Metody získávání nováčků 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17

akce veřejné a pro veřejnost 

Jednou za rok dělá akci pro veřejnost pětina oddílů, dvakrát ročně 35 % oddílů a častěji 10 % 

oddílů. Méně než 1x za rok 15 % oddílů. Žádné takové akce nepřipravuje 20 % oddílů. 

Veřejně prospěšných akcí, brigád a sbírek se více než 2x ročně zúčastní 17 % oddílů, 2x ročně 

41 % oddílů a jednou za rok pětina oddílů. Méně často a vůbec taktéž pětina oddílů. 

Graf 20. Frekvence akcí otevřených pro veřejnost 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 21. Frekvence veřejně prospěšných akcí, brigád, sbírek 

 

 

 

E 

 

 

A 

B 

 

 

 

 

 

D 

C 

 

 

 

 

 

registrační poplatky 

V roce 2001 byl registrační poplatek ve více než polovině oddílů 200 Kč a méně, 

201 – 399 Kč se platilo v 35 % oddílů a 400 korun a více ve 12 % oddílů. Celkem 12 % vedoucích 

uvedlo, že ví o nějakých dětech, které k nim do oddílu nemohou chodit kvůli vysokým 

registračním poplatkům. Pro případ, že do oddílu chodí sourozenci, má připraveno 25 % 

oddílů nějakou úlevu při placení registračních poplatků. Nějakým způsobem si přivydělává 

37 % oddílů. 

18

4. Vedoucí středisek a skautské středisko 


Celkem odpovídalo 302 respondentů, z toho 258 mužů (85 %) a 44 (15 %) žen. 

Nejvíce střediskových vedoucích je ve věku 40–49 let (39 %), 60 let a více je 25 % střediskových 

vedoucích. Vzděláním jsou nejčastěji středoškoláci s maturitou (47 %), déle vysokoškoláci 

(30 %). Středoškolské vzdělání bez maturity má 22 %, 1 % má základní vzdělání. 

Ještě studuje 7 % střediskových vedoucích. Oproti průměru ČR se jedná o výrazně vzdělanější 

skupinu. 

Graf 22. Věková struktura vedoucích středisek 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Většina (75 %) je ženatá/vdaná. Svobodných je zhruba pětina, z nich polovina má partnera/ku, 

polovina nikoli. U poloviny ženatých/vdaných či svobodných s partnerem je jejich partner/ka také 

skaut/ka. 

délka členství v Junáku, délka práce s dětmi 

Více než 40 % střediskových vedoucích uvedlo, že je členem Junáka více než 30 let, pětina 

je členem 12–30 let a zhruba 40 % méně než 11 let. 

V letech 1971–1989 vedlo děti nebo mladé lidi 49 % střediskových vedoucích. Nejčastěji to 

bylo v rámci Pionýra či Turistů (36 %, resp. 35 %), „jiné organizace“ (22 %), Junáku (19 %), 

Svazarmu (11 %) či Červeného kříže, Ochránců přírody nebo Hasičů (dohromady 12 %). 

Zhruba třetina respondentů v tomto mezidobí pracovala s dětmi 1–5 let, 6–10 let o něco 

méně než jedna třetina. Po roce 1989 vstoupila do Junáka většina střediskových vedoucích 

(88 %) v roce 1990. 


Bez kvalifikace jsou podle výzkumu 3 % střediskových vedoucích, s čekatelskou zkouškou 

7 %, s vůdcovskou 52 %. Lesní školu absolvovalo 28 % a instruktorskou lesní školu 10 % střediskových 

vedoucích. 

19

Graf 23. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace vedoucích středisek 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vedení střediska, odchod z vedení střediska 

Desetina vedoucích středisek tuto funkci zastává již více než 10 let – tedy od obnovení 

Junáka, což nasvědčuje tomu, že minimálně v desetině středisek se nedaří vychovat a najít nástupce. 

6–10 let je v této funkci 44 % a 1–5 let 45 % střediskových vedoucích. 

Graf 24. Počet let ve funkci vedoucího střediska 

 

 

 

 

 

 

 

Jak dlouho tuto funkci budou ještě dělat „neví“ 41 % respondentů, méně jak 1 rok 16 %, 1–2 

roky 15 %, 2–5 let 17 % a více než 5 let 11 % střediskových vedoucích. 

Graf 25. „Jak dlouho si myslíte, že budete vykonávat funkci vedoucího střediska?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

20

důvody vedení střediska 

Ve srovnání s vedoucími oddílů i střediskoví uvádí jako hlavní důvody „prospěšnost skautingu“, 

„rád pracuji s dětmi, lidmi“. Střediskoví vedoucí však více pociťují závazek: s výrokem 

„chci vrátit to, co jsem od skautingu získal(a)“ zcela souhlasí 57 % střediskových oproti 45 % 

vedoucím oddílů, podobně s výrokem „slíbil jsem to lidem, na kterých mi záleží“ souhlasí 

65 % střediskových oproti 45 % oddílových vedoucích. Zároveň ale také někteří silněji vyjadřují, 

že vlastně středisko vést nechtějí, ale nic jiného jim nezbývá, jsou vlastně oběťmi okolností: 

„někdo to dělat musí“, vyjadřuje postoj téměř poloviny střediskových (oproti 24 % oddílových 

vedoucích), „zatím jsem nedokázal ostatním říci končím“ reprezentuje situaci 34 % střediskových. 

Nezbývá než doufat, že tato třetina střediskových vedoucích to neřekne najednou, ale 

postupně. 

Graf 26. Důvody vedení střediska 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

další funkce na středisku 

Oddíl vede 53 % střediskových vedoucích, téměř 70 % vede tábor, 30 % je správcem základny. 

časový snímek vedoucího střediska 

Kolik času měsíčně věnují střediskoví vedoucí jednotlivým činnostem? Průměrný střediskový 

má čas rozvržen takto: nejvíce (23 % času) zabírá „příprava a vedení střediskové rady“, 

„akce pro členy“ zabírají 14 %, „vedení střediska“ 12 %, „metodické vedení vedoucích od- 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

21

dílů“ zabere stejně času jako „hospodaření a účetnictví“ (10 %), 9 % stráví „zpracováním 

informací pro vedoucí oddílů, vyšší složky Junáka“ a stejně tolik „reprezentací střediska (na 

úřadech, sponzoři...)“. Správa majetku střediska si ukrojí 8 % času střediskového vedoucího. 

Graf 

27. Měsíční časový snímek vedoucího střediska – průměry 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

střediskové finance 

Střediskový majetek mělo v roce 2001 pojištěno 53 % středisek. 

Střediska se úplně přesně na polovinu rozdělila mezi ta, která mají podle svých vedoucích financí 

dostatek či nedostatek. O trochu více je těch, kteří považují finanční prostředky za zcela 

nedostačující (12 %), než těch považujících je za zcela dostatečné (9 %). 

Graf 28. Dostatek financí pro činnost střediska 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ti, kteří mají nedostatek financí, považují za hlavní důvod „nechceme zvyšovat členské poplatky“ 

(42 %), 30 % uvedlo, že „nikdo nemá zájem finanční prostředky poskytovat“, 16 % 

uvedlo „jiné“ důvody a více než desetina středisek (12 %) nemá čas na shánění financí. 

22

Graf 29. Důvody nepostačujících finančních prostředků 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V průměru nejvíce peníze chybějí na „modernizace, rekonstrukce, investice“ (24 %), na „nájem 

a provoz kluboven“ (20 %). Dalšími oblastmi je vybavení (17 %) a program pro děti (14 %). 

Nejmenší nedostatek je pociťován u táborů, vzdělávání vedoucích a zahraničních akcích. 

Graf 30. „Kde Vám finanční prostředky nejvíce chybí?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

nedostatky a problémy v Junáku 

Respondenti mohli vybrat 3 z nabízených možností. Jednoznačně nejtíživější problém je 

podle střediskových „získávání vedoucích a dospělých“ (59 %). Dále jsou problematické „získávání 

dětí“, „udržení dobrých vedoucích“ a „nové zdroje financování“. Nejméně důležité se 

zdají být „odpovídající skautský program“ a „řízení organizace“. 

Ve srovnání s vedoucími oddílů střediskoví obecně více pociťují problematické věci, konkrétně 

více je tíží „udržení dobrých vedoucích“ (45 % střediskových proti 37 % oddílovým), 

„vzdělávání dospělých“ (18 % proti 12 %), „image Junáka“ (15 % proti 7 % vedoucích oddílů), 

naopak méně tíživá se jim zdá otázka „odpovídajícího skautského programu“ (8 % střediskových 

proti 12 % vedoucích oddílů). 

23

Graf 31. 

Problémy, se kterými se potýkají vedoucí středisek a vedoucí oddílů 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

priority pro rozvoj Junáka 

 

 

 

Junák se podle vedoucích středisek musí zaměřit především na získávání vedoucích a dospělých 

– tento názor zastává 48 % střediskových. Dalšími prioritami jsou „udržení vedoucích“ 

(37 %), „získávání dětí“ (35 %) a „nové zdroje financování“ (31 %). Z celkem tří možností, 

které mohli respondenti vybrat, jako první odpověď nejčastěji jmenovali „získávání dětí“. 

Náhled na priority Junáka se mezi střediskovými a oddílovými vedoucími docela liší – někdy 

pochopitelně, někdy nikoli. Střediskové více tíží získávání vedoucích a dospělých (48 % proti 

35 %). Naopak podle oddílových vedoucích by měl Junák více řešit to, jak si je (oddílové vedoucí) 

má udržet – je to dokonce podle jejich názoru společně se získáváním dětí nejdůležitější 

věc vůbec, za prioritu to považuje 43 % oddílových oproti 37 % střediskových vedoucích. 

Nejvýraznější rozdíl však je v posouzení nezbytnosti věnovat se „image“ Junáka – za prioritu 

to považuje více než čtvrtina střediskových (27 %), ale pouze 16 % vedoucích oddílů. 

 

 

24

Graf 32. Priority Junáka podle vedoucích středisek a vedoucích oddílů 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

25

5. Roveři a rangers 

Celkem bylo dotazováno 453 respondentů – roverů a rangers – ve věku 18–26 let, z toho 

200 žen (44 %) a 253 mužů (56 %). 


Nejvíce roverů je ve věku 18, 19, nebo 20 let, zastoupení starších ročníků je výrazně nižší. 

Složení dle pohlaví je shodné jako u všech členů Junáka. Přibližně jedna třetina roverů studuje 

střední školu, třetina vyšší odbornou nebo vysokou školu a třetina již pracuje. Mezi nestudujícími 

respondenty jsou nejvíce zastoupeny kategorie zaměstnanců nižší úrovně odbornosti 

(32 %) a kategorie kvalifikovaných manuálních pracovníků (25 %), nezaměstnaných je 12 % 

nestudentů. 

Podle odhadu úrovně vzdělání, které roveři dosáhnou, budou skupinou s výrazně vyšším 

vzděláním oproti průměru České republiky. 

rodinný stav 

Jak je patrno, mezi rovery naprosto převládá svobodný stav, jen 5 % z R&R již uzavřelo 

sňatek. Pouze 1 respondent z celkem 22 ženatých je ještě student, což naznačuje, že roveři 

považují dokončení studia za předpoklad uzavření sňatku, shodně se zjištěními pro mladou 

populaci České republiky ve výzkumu „Mladá generace 1997“ (Fialová, Hamplová, Kučera, 

Vymětalová, Praha 2000, str. 48–50). Velmi zajímavé a možná i překvapivé je zjištění, že 

61 % R&R nemají partnera. Dobrou zprávou nejen pro nezadané rovery může být to, že 

zda mají či nemají partnera nesouvisí s počtem hodin věnovaných měsíčně Junáku, ani s podílem, 

jaký je z volného času věnován Junáku. Rodinný stav nesouvisí ani s velikostí bydliště. 

Výjimečné postavení ale zaujímá Praha – je v ní větší podíl vdaných/ženatých respondentů 

a také méně respondentů bez partnera. 

Graf 33. Rodinný stav roverů a rangers 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzhledem k soustředění roverů v mladších věkových kategoriích a podílu studentů mezi rovery 

můžeme v dalších letech očekávat podstatné změny struktury všech těchto proměnných. 

délka členství v Junáku 

Přibližně 53 % roverů přišlo do Junáku v letech 1990–1991. Zajímavé je, že 50 % respondentů 

bylo před rokem 1989 členy nějaké jiné dětské organizace, a to v 80 % členy Pionýra. 

Tomu odpovídá i délka členství v Junáku – největší část náleží k rokům 1989 a 1990, kdy se 

dosud v ilegalitě nebo pod jinými organizacemi působící oddíly přesunuly do Junáka. 

26

Graf 34. Délka členství v Junáku 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Čekatelskou zkoušku má 39 % roverů, vůdcovskou 17 %, lesní školu a instruktorskou lesní 

školu 7 %. Bez jakékoli skautské kvalifikace je 37 % roverů. Z nich chce třetina získat čekatelskou 

zkoušku a čtvrtina vůdcovskou zkoušku. Většina roverů (67 %), kteří již mají čekatelskou 

zkoušku, chce složit také vůdcovskou. 

Graf 35. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V porovnání s vedoucími oddílů i středisek mají roveři podstatně nižší skautskou kvalifikaci. 

27

Graf 36. Skautská kvalifikace roverů, vedoucích oddílů a vedoucích středisek 

 

důvody členství v Junáku 

28 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následující řádky dávají podněty k uvažování, jakým směrem by se měla ubírat motivace 

a výchovné působení v těch střediscích, kde mají problémy s odcházejícími lidmi ve starším roverském 

věku, a tedy s odchodem potenciálních vedoucích oddílů, nebo činovníků. Pro korektnost 

ale musíme říci, že respondenti vybírali z předem daných možností. 

Jako nejpodstatnější důvod pro setrvání v Junáku ze vzájemného srovnání vychází „jsem rád 

se svou partou kamarádů“. Z toho můžeme usuzovat – zejména je to patrné ze srovnání odpovědí 

„zcela souhlasím“ – že být součástí skupiny svých vrstevníků je rovery podstatnější, nebo 

přinejmenším stejně podstatnou složkou motivace, jako možnost pracovat s dětmi v oddíle. Je 

ale třeba si uvědomit, že 60 % roverů stále pracuje u oddílu nebo družiny – nejsou tedy rovery 

angažujícími se pouze ve svém kmeni. Závěrem může být, že pokud u oddílu či střediska 

nemají roveři vytvořenou alespoň neformální partu, bude velmi těžké je udržet, samotná práce 

s dětmi v oddíle zřejmě nebude v delším horizontu dostatečnou motivací. 

Další podstatnou složkou motivace je samotná možnost práce s dětmi, vyjádřená ve výrocích 

„chci pomáhat mladším členům Junáka“ a „chci mít možnost výchovně působit“. 

Dalším důležitým podnětem pro setrvání v Junáku je „uspokojení“, které respondentům práce 

v Junáku přináší, podobně je hodnoceno i to, že členství v Junáku je určitou „formou seberealizace“ 

(nesouhlasí 11 %, resp. 16 %). 

Na druhé straně škály se ukazuje, že motivací pro členství v Junáku rozhodně není možnost 

zvýšení prestiže ve svém okolí. Zda-li je žádoucím stavem, aby členství v Junáku bylo prestižní 

záležitostí, a zda-li je žádoucí, aby děti a mladí lidé byli členy Junáka právě kvůli zvýšení 

vlastní prestiže, je už otázkou pro další diskusi. 

Respondenti výrazně nesouhlasili s tím, že by jejich členství bylo projevem stereotypu, také 

rodinná tradice se neukazuje ve srovnání s ostatními jako příliš významný podnět, ačkoli vzhledem 

k přerušované existenci Junáka je možná souhlas 31 % respondentů vysokým číslem.

Až na dva výroky se neliší názory mužů a žen. Mít možnost výchovně působit je pro ženy 

mnohem významnější – souhlas vyslovilo 82 % žen oproti 69 % mužů. Rozdíl se prokázal také 

u výroku příprava na zaměstnání, se kterým opět více souhlasí ženy. 

Existuje silný pozitivní vztah mezi dosaženou skautskou kvalifikací a tím, jak respondenti považují 

za důležité následující podněty – pomoc mladším a možnost výchovně působit. Tuto tendenci můžeme 

brát jako prokázání funkčnosti systému skautského vzdělávání v této oblasti. Zároveň je ale 

znatelný i pragmatický (realistický) přístup – podle odpovědí respondenti vědí, že je práce v Junáku 

i dobrou přípravou na budoucí zaměstnání a zároveň jim také přináší určitou prestiž. 

Polemický prvek k hodnocení skautského vzdělávání přináší následující statistika – u respondentů, 

kteří hodně jezdí na vzdělávací akce, převažuje důležitost podnětů vztahujících se k nim samotným 

– posílení vlastní identity, načerpání energie, až pak přichází na řadu „výchovné“ podněty. 

Graf 37. Důvody členství v Junáku 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

29

odchod z Junáka 

Odejít z Junáka do 2 let zamýšlí jen 9 % roverů, dalších 11 % odhaduje, že odjede během 

2–5 let. Déle než 5 let chce v Junáku být 36 % roverů. Nejvíce respondentů (44 %) odpovědělo 

„nevím“, ale podle kvalifikace, které by respondenti chtěli ještě dosáhnout, lze usuzovat, 

že přibližně 4/5 z nich o odchodu v krátkém časovém horizontu neuvažuje. 

důvody odchodu z Junáka, důvody odchodu vrstevníků 

V následující otázce měli respondenti uvést nejvíce 3 důvody, které by je vedly k odchodu z Junáka. 

Graf 38. Důvody případného odchodu z Junáka 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30 

 

Nejfrekventovanější odpovědí je nedostatek času, ale to samo o sobě v podstatě nic nevypovídá, 

nedostatek času je už důsledkem jiných příčin či okolností. 

Další dvě skupiny důvodů jsou spojeny s přirozenými změnami v průběhu životního cyklu – 

stěhování, odchod za prací, za studiem či na vojnu, nebo založení rodiny či život s partnerem. 

V podstatě jde o důvody přirozené a z pohledu zabránění poklesu členů Junáka se pouze naskýtá 

otázka, zda existuje nějaká forma členství, která by umožňovala těmto mladým lidem 

úplně neztratit kontakt s děním v Junáku, přestože v této době nebudou nijak aktivní. Ale až 

dostudují či až děti povyrostou (nebo se dostanou do věku vlčat či světlušek), je možné, že by 

se k aktivní činnosti opět vrátili.

Jinou kategorií jsou důvody týkající se fungování RS kmenů, oddílů či středisek – podnětem 

pro odchod by podle značné části respondentů byly „špatné vztahy a komunikace“, „špatné 

vedení, neshody s vedením nebo v rámci vedení“, „rozpad oddílu nebo střediska“ – to jsou 

věci ovlivnitelné oddílovými nebo střediskovými vedoucími, ale je otázkou, do jaké míry jsou 

ovlivnitelné samotnými respondenty. 

Zajímavé srovnání s výše napsaným nabízí názory respondentů na to, z jakých důvodů 

– podle mínění respondentů – odešli z Junáka jejich vrstevníci. Přední místo opět zaujímají 

odchod za studiem či prací, stěhování, čas, založení rodiny apod., ale za nejčastější příčinu 

je považována „změna zájmů, priorit, nemožnost seberealizace“. Pro svůj případný odchod 

respondenti tuto kategorii téměř neuváděli – pokud ale vezmeme tuto otázku jako částečně 

projekční, lze předpokládat, že jejich případný odchod budou jejich vrstevníci zvnějšku vidět 

stejně. Toto vyjádření můžeme brát i jako vystižení jednoho z významů odpovědi „čas“. 

Varovná – ve smyslu indikující nějaké selhání v oddíle či na středisku – je složka „nemožnost 

seberealizace“, která však není blíže specifikována. 

Graf 39. Důvody odchodu vrstevníků z Junáka 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

podíl volného času stráveného v Junáku 

Průměrně stráví roveři v Junáku 26 % svého volného času, v absolutní hodnotě to je průměrně 

27 hodin za měsíc. 

31

Graf 40. Počet hodin strávených v Junáku 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z pohledu skautské kvalifikace respondentů věnují Junáku v průměru největší podíl i počet hodin 

svého volného času respondenti s vůdcovskou zkouškou, následováni lesoškoláky a čekateli. 

Překvapivě blízký počet hodin i procento volného času stráveného v Junáku mají respondenti 

s naprosto protikladnou skautskou kvalifikací – roveři bez kvalifikace a roveři s instruktorskou lesní 

školou. Absolventů lesní školy je ale příliš málo pro vyslovení jednoznačného závěru. 

Možná překvapivě nesouvisí volný čas s tím, kolik mají respondenti dalších přátelských skupin 

mimo Junáka. Ani mezi těmi, kteří věnují činnosti v Junáku extrémních 80 a více procent 

svého volného času (17 respondentů), nijak nepřevažují „společensky uzavření“ lidé, tedy 

lidé, kteří nemají žádné nebo mají málo přátelských skupin vně Junáka. 

frekvence účasti na skautských aktivitách 

Více než 70 % respondentů se zúčastní alespoň jedné akce Junáka týdně. Jednoznačně 

skautská aktivita souvisí se skautskou kvalifikací. 

Tab. 2 Frekvence účasti na skautských aktivitách dle skautské kvalifikace 

32 

Frekvence účasti na akcích Junáka 

Nejvyšší dosažená 

skautská kvalifikace % vícekrát týdně jednou týdně jednou za 14 

dní 

jednou za tři 

týdny a méně 

často 

Celkem 

žádná 21 % 36 % 19 % 24 % 100 % 

čekatelská zkouška 39 % 40 % 10 % 10 % 100 % 

vůdcovská zkouška, lš, ilš 46 % 37 % 5 % 13 % 100 % 

Celkem 34 % 38 % 12 % 16 % 100 % 

Ačkoli bychom mohli očekávat, že studenti mají více volného času, a tedy se zúčastní více 

akcí než ti roveři, kteří už pracují, analýza to nepotvrzuje. Podobně se nepotvrzuje odlišnost 

frekvence skautských aktivit u studentů a nestudentů, neliší se ani mezi studenty VŠ a SŠ. 

Nezáleží na existenci RS kmene či družiny na středisku – aktivita roverů ve střediscích s existujícím 

RS kmenem i bez něj je stejná. Ale jestliže už kmen na středisku funguje, pak záleží na 

„povaze/způsobu vedení“ RS kmene – respondenti z roverských kmenů s předem připraveným 

programem jsou zřetelně aktivnější. 

Jak vypadá četnost skautských aktivit z pohledu věku zobrazuje následující graf. 

Jak můžeme vidět, nejmladší věková kategorie patří mezi nejaktivnější.

Graf 41. Skautská aktivita dle věku 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Už byla zmíněna důležitost partnerských vztahů pro roverskou věkovou kategorii. Partneři samozřejmě 

ovlivňují i skautskou aktivitu. Nepřekvapí velmi silná závislost na skutečnosti, zda případný 

partner pochází ze skautingu či nikoli – skautské páry se samozřejmě více účastní skautských akcí, 

dokonce jsou nejaktivnější skupinou (dokud se neožení/neprovdají, ale pro malý počet vdaných/ 

ženatých párů nelze toto tvrdit s určitostí), ale vzhledem k dominantnímu postavení roverů bez 

partnera netvoří příliš početnou skupinou. Nejméně aktivní skupinou jsou již zadaní roveři, jejichž 

partner není skaut. Toto zjištění může být též vykládáno jako náznak uzavřenosti roverské (či 

obecně skautské) činnosti, za náznak uzavřenosti roverských skupin – Junák zřejmě není schopen 

absorbovat/integrovat partnery roverů, vytvořit pro ně lákavé a otevřené prostředí. Je to ale neověřená 

hypotéza. Její jednoznačné potvrzení či vyvrácení je však možná nezbytným krokem při řešení 

otázky, jaké prostředí je příznivé pro udržení co nejvyššího možného počtu roverů. 

Tab. 3 Frekvence účasti dle rodinného stavu 

Rodinný stav % 

Frekvence účasti na akcích Junáka 

vícekrát 

týdně 

jednou 

týdně 

jednou za 

14 dní 

jednou za 

tři týdny 

a méně 

často 

Celkem % 

svobodný(á), nemám 

partnera(ku) 

19 % 25 % 7 % 10 % 61 % 

svobodný(á), partner(ka) 

ze skautingu 

8 % 4 % 2 % 1 % 15 % 

svobodný(á), partner(ka) 

není ze skautingu 

4 % 6 % 4 % 5 % 19 % 

ženatý/vdaná 2 % 2 % 1 % 5 % 

Celkem % 33 % 37 % 13 % 17 % 100 % 

Zajímavá je souvislost s velikostí místa bydliště – s mírou aktivity má velmi silný vztah – čím 

větší město, tím více akcí se respondent zúčastní. Do hry ale ještě vstupuje, zda je respondent 

student – jestliže ano, pak se tato závislost ještě zesiluje – studenti z velkých měst jsou velmi 

aktivní skupinou. Vysvětlení je zřejmě velmi prosté, studenti z malých měst nestudují doma, takže 

se tolika akcí nemohou účastnit. 

Čtvrtina (26 %) nenosí na veřejnosti kroj ráda, z toho 7 % nechce vůbec nosit kroj na veřejnosti. 

33

ochota vystupovat jako skaut/skautka na veřejnosti 

Podle odpovědí respondentů nepředstavuje pro většinu z nich hlásit se k Junáku ve škole 

či zaměstnání, ani vystupovat mezi kamarády, spolužáky či přáteli jako skaut. Z nabízených 

možností jsou roveři nejméně ochotni psát články o Junáku. 

Pro čtvrtinu respondentů (26 %) představuje nošení kroje na veřejnosti nepříjemnou záležitost. 

Celkem 7 % nechce vůbec nosit kroj. Myslím, že jde o zjištění, které bude pro některé 

skauty zcela nepochopitelné, nepředstavitelné – skautský kroj je pro některé (pochopitelně 

starší) skauty také symbolem bojů a utrpení, kterými museli oni sami či jejich vrstevníci v minulém 

století projít jen proto, že tento kroj veřejně nosili. Nosit kroj je pro ně vybojovaná čest. 

Skutečnost, že čtvrtina roverů nenosí na veřejnosti kroj ráda, vypovídá o (v některých rozměrech) 

zcela rozdílných světech a nelze se divit, že téma kroje a jeho změn bylo jedním z nejtrvanlivějších 

v novodobé historii Junáka. 

Graf 42. Ochota nosit skautský kroj na veřejnosti 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Desetina respondentů se raději nehlásí k Junáku ve škole/zaměstnání či mezi přáteli. 

Obecně jsou ženy ochotnější hlásit se k Junáku. 

Graf 

43. Míra ochoty prezentovat se na veřejnosti jako člen(ka) Junáka 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

34

střípky 

Vliv skautingu na životní směřování – na otázku: „Domníváte se, že vás k vašemu rozhodnutí, 

čemu se budete v životě věnovat, nasměroval skauting?“, odpovědělo 9 % roverů „určitě ano“, 

28 % „spíše ano“, zbylých 63 % odpovědělo záporně. 

Skauting a životní vzory – 45 % RS uvedlo, že ve skautingu našlo člověka, který se stal jejich 

osobním vzorem, 25 % nenašlo a zbylých 30 % nemá žádný osobní vzor. 

doporučení a náměty 

Nejpodstatnějším důvodem členství v Junáku se ukázala „parta kamarádů“, následována 

„možností pomáhat mladším“. Vytvoření party vrstevníků v roverském věku je patrně nezbytné 

pro jejich udržení v Junáku. Pokud u oddílu či střediska nemají roveři vytvořenou alespoň 

neformální partu, bylo by z pohledu udržení těchto roverů v oddíle vhodné cíleně podpořit 

její vytvoření. 

Skautsky nejaktivnější skupinou jsou dle rodinného stavu skautské partnerské dvojice. 

Naopak nejméně aktivní skupinou jsou již zadaní roveři, jejichž partner není skaut. Toto zjištění 

může naznačovat neschopnost Junáka integrovat partnery roverů. Tato neschopnost může 

spočívat v nízké atraktivitě Junáka pro mladé lidi, nebo v uzavřenosti skautských/roverských 

skupin na místní úrovni. Doporučuji proto zabývat se z důvodu snížení odchodu roverů otázkou, 

jak vytvořit pro mladé lidi, kteří se s Junákem setkávají až v mladším dospělém věku, 

atraktivní a otevřené prostředí. Důsledkem změn v této oblasti může být na jedné straně snížení 

odchodu roverů, na straně druhé zvýšení počtu nově příchozích členů v této věkové kategorii 

– především partnerů roverů/rangers, ale i mladých lidí obecně. 

Je ke zvážení, zda by nebylo vhodné institucionalizovat formu členství vhodnou pro rovery, 

u nichž klesá z důvodu přechodu do jiné životní etapy možnost aktivně se angažovat v Junáku. 

Jejím cílem by bylo udržet kontakt Junáka s těmito rovery, který by usnadňoval jejich pozdější 

návrat k aktivní činnosti. 

35

6. Roverský kmen 

fungování a počet členů RS kmene 

V 1/3 středisek nefunguje roverský kmen ani roverská družina. Pokud kmen existuje, má 

většinou 6–10 členů (31 %). Větší kmen s 11–15 členy je u 21 % roverů, kmenů s počtem větším 

než 15 je 15 %. Členem malých kmenů (spíše družin) o velikosti do 5 lidí je 5 % roverů. 

Pokud shrneme předchozí, nejčastější velikost RS kmene je 6 – 10 členů (43,6 %). Polovina 

kmenů má do 10 členů, polovina nad 10. 

Graf 44. Počet členů RS kmene 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fungování roverského kmene statisticky nesouvisí s velikostí bydliště – to je zajímavý údaj 

pro úvahy o rozdílech ve skautské činnosti ve velkých městech oproti malým městům a vesnicím. 

O žádném z regionů není možné říci, že by se statisticky významně lišil ohledně počtu RS 

kmenů. Překvapivě není příliš silný vztah mezi velikostí roverského kmene a místem bydliště. 

charakteristika RS kmene 

Podstatné pro představu, jak asi vypadají roverské kmeny, je následující údaj – v 56 % případů 

je kmen charakterizován jako „volné seskupení s nepravidelnou činností“, ve 44 % jako 

„organizovaná skupina s předem připraveným programem“. 

Zcela zřetelný je trend rostoucí organizovanosti a klesající spontánnosti činnosti RS kmene 

se zvyšujícím se počtem členů – čím větší, tím spíše se jedná o nějakým způsobem organizovanou 

skupinu s připravovaným programem. 

motivace pro členství v RS kmeni 

Roverský kmen je především dobrá parta a kamarádi, zábava a prostor pro zdokonalování 

se, alespoň to naznačují odpovědi roverů. 

V porovnání názorů respondentů podle typů přípravy programu v RS kmeni nejsou žádné 

významné rozdíly, s jednou výjimkou – roveři zapojení ve kmenech s připravovaným programem 

považují činnost v roverském kmeni za smysluplnější náplň volného času. Vcelku logicky 

lidé angažující se u družiny či oddílu považují za důležitější, že si v roverském kmeni odpočinou 

od oddílové práce. 

36

Graf 45. Důvody pro členství v RS kmeni 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

preference programů RS kmene 

Za nejdůležitější typ programu respondenti jednoznačně považují pobyt v přírodě – 99 % 

odpovědělo určitě nebo spíše ano. Na druhém místě je „volné scházení s přáteli, prožívání 

vlastních vztahů“ (95 %) následováno možností „zkoušet si nové věci“ (91 %). Naopak nejméně 

důležitým motivem jsou „zahraniční kontakty“. 

Graf 46. Osobní důležitost typů roverského programu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

37

7. Hodnotové orientace členů Junáka 

Hodnoty, které člověk uznává a o jejichž realizaci usiluje, vytváří jeho osobní hodnotový 

systém. Většinou bývá relativně stabilní, ale může se měnit v důsledku životních zkušeností, 

různých událostí – často traumatických – mnohdy při prožití intenzivních sociálních vztahů či 

závažných selhání. Jednotlivé hodnoty většinou tvoří hierarchický systém – některé mají pro 

člověka větší a jiné menší význam. Často se používá pojem hodnotová orientace. Je tvořena 

různými postoji k různým objektům, událostem či idejím. Hodnotový systém se vytváří již 

v dětství a podstatnou roli hraje rodinné prostředí a výchova, případně vliv vzorů („modelové 

osobnosti“). Skauting si ve svých základech vytvořil systém hodnot, který se snaží předávat 

svým členům od vlčat a světlušek až po činovníky. 

V rámci šetření jsem se zaměřili na celkem 26 hodnot. Respondenti posuzovali jednotlivé 

hodnoty z hlediska osobní důležitosti pro jejich život. Používala se čtyřbodová škála 1=velmi 

důležité, 2=spíše důležité, 3=spíše nedůležité, 4=zcela nedůležité, čili nižší bodový údaj 

znamená větší důležitost dané hodnoty. V dalším textu uvádíme jednotlivé hodnoty zkráceným 

označením, které může být poněkud zkreslující. Proto je nezbytné mít při četbě na zřeteli výše 

uvedené úplné charakteristiky hodnot. 

Z hlediska struktur hodnot jsou vysoko hodnoceny spíše konkrétní hodnoty (přátelství, čestné 

jednání, rodina apod.), zatímco hodnoty spíše abstraktní (zásady, mravnost, uznání aj.) jsou 

hodnoceny níže. Do jisté míry překvapivé je velmi nízké cenění víry, což je ve shodě s určitým 

„mizením české zbožnosti“ (Halík). Při tom však duchovní hodnoty jsou posuzovány relativně 

výše („plachá zbožnost v Čechách“). Také ovlivňování veřejných záležitostí je hodnoceno poměrně 

nízko. Naznačuje to, že občanské povědomí není u nás příliš ceněno a asi není výrazně 

uskutečňováno. Podobné nálezy se objeví i v dalších rozborech a signalizuje, že skautská 

výchova by se měla v morální sféře výrazněji a záměrně rozvíjet. O tom se zmíníme podrobněji 

v závěrech. 

srovnání hodnotové orientace dospělých skautů a skautek 

Mezi oběma skupinami je téměř dokonalá shoda v pořadí, jak oceňují jednotlivé hodnoty. 

V prvních 7 nejvýše ceněných hodnotách je naprostá shoda, stejně tak v posledních (tj. nejméně 

ceněných) 6 hodnotách. 

Zřetelné rozdíly: dospělí skauti si cení více „života v partě“, „sportu“ a „podnikání“, dospělé 

skautky si cení více „života v míru“ a „zajímavé práce“. U žen je nápadnější relativně větší diferenciace 

mezi jednotlivými hodnotami, což naznačuje, že více rozlišují mezi jejich důležitostí. 

Zjištěné rozdíly však nejsou příliš výrazné – rozdíly v hodnotovém systému skautek a skautů 

nejsou tedy příliš nápadné. 

38

Graf 

47. Důležitost životních hodnot – průměr vedoucí středisek, vedoucí oddílů, roveři 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

srovnání hodnotové orientace vedoucích středisek, vedoucích oddílů a roverů 

Z nálezů můžeme soudit, že hodnotový systém je nastaven poněkud výše u vedoucích středisek 

(nejnižší průměrná hodnota), u vedoucích oddílů je nižší a relativně nejnižší se ukazuje 

u roverů. Zároveň se u střediskových vůdců objevuje větší diferenciace jednotlivých hodnot, 

u roverů je relativně nižší. Rozdíly však nejsou příliš nápadné. 

U jednotlivých kategorií nacházíme vysokou shodu pořadí, jak jsou jednotlivé hodnoty ce- 

39

něny. Korelace hodnot mezi jednotlivými skupinami jsou vesměs velmi vysoké, ale přeci jen relativně 

nižší mezi střediskovými vůdci a rovery. První jsou zřejmě již osobnostně vyhraněnější 

a mají větší životní zkušenosti, zatímco roveři mnohdy teprve hledají cesty životem a hodnotový 

systém si teprve vytvářejí. 

Dále jsme sledovali rozdíly v posouzení jednotlivých hodnot mezi sledovanými skupinami. 

Funkční zařazení je jistě spojeno s věkem, vedoucí středisek jsou mnohem starší než roveři 

a zjištěné rozdíly mohou být spoluurčovány (či možná i primárně určovány) věkem. Z grafu 48 

je patrné, jaké hodnoty mají s vyšším funkčním zařazením stoupající význam. 

 

Graf 48. Srovnání důležitosti životních hodnot – ved. středisek, ved. oddílů a roverů 

– stoupající 

význam hodnot 

40 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klesající význam hodnot zjišťujeme u položek „vzdělání“, „společenské uznání“ a „mít hodně 

peněz“ (viz Graf 49).

Graf 49. Srovnání důležitosti životních hodnot ved. středisek, ved. oddílů a roverů 

– klesající význam hodnot 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

U ostatních hodnot se neobjevuje nápadný vztah k funkčnímu zařazení a rozdíly jsou většinou 

velmi malé. Jistou výjimku tvoří hodnota „dobré party“, která je velmi vysoko ceněna střediskovými 

vůdci (1,52), zatímco u vedoucích oddílů a u roverů je hodnocena relativně méně 

(1,74 resp. 1,71). 

Z nálezů plyne očekávatelný závěr, že pro přijetí některé hodnoty je třeba vývojově dozrát. 

Platí to pro pochopení duchovní dimense života (ale ne přímo pro náboženskou víru), pro porozumění 

a vzájemnou pomoc a pro rodinu (či vážnou známost). 

Poněkud překvapivé je menší pochopení pro aktivní ochranu přírody u roverů. Naproti tomu 

roveři si cení relativně více vzdělání a kvalifikace, společenského uznání (což je pro dospívání 

příznačné), ale také mít více peněz. Z uvedených nálezů plynou jistě důsledky pro roverský 

program. Vidíme, že duchovní dimenze života se poměrně obtížně prosazuje v životě mladých 

osob a stejně ani některé obecně etické otázky nejsou dostatečně oceňovány. Je to pochopitelné, 

protože v této životní etapě se hledá – a to často tápavě – životní orientace. 

Při detailním rozboru získaných dat se prosazují následující vztahy: Při srovnání úsudku vůdců 

oddílů s výsledky roverů se prokázaly statisticky průkazné tyto rozdíly: vedoucí hodnotí 

výše život bez rizik, aktivní činnost pro společnost, porozumění a vzájemnou pomoc, aktivní 

ochranu přírody, víru v Boha, vyznávání duchovních hodnot, pravdomluvnost, čestné jednání 

a život podle vyšších principů (seřazeno dle velikosti zjištěných rozdílů). Naznačen je i nápadný 

rozdíl v důležitosti rodiny a zdravého života. Naproti tomu roveři hodnotí nápadně 

výše pouze peníze a lásku a sexuální život. Do velké míry podobné jsou rozdíly v posuzování 

jednotlivých hodnot mezi rovery a vůdci středisek. Rozdíly v hodnotových systémech mezi 

vůdci oddílů a středisek jsou relativně menší. 

srovnání dle skautské kvalifikace, věku a dosaženého vzdělání 

S růstem kvalifikace pozorujeme nápadný přírůstek v ocenění důležitosti duchovních a morálních 

hodnot (nejvýrazněji u absolventů LŠ) i větší angažovanosti ve společnosti. 

S věkem roste důležitost víry a života dle náboženských zásad, přijímání duchovních hodnot 

(s výjimkou nejstarší skupiny, kde pojetí duchovního rozměru života se chápe asi poněkud 

jinak), podílet se na rozvoji společnosti, na ochraně přírody a žít dle mravních principů. 

41

S věkem klesá důležitost peněz. Vzdělání si cení nejvíce nejmladší skupina a jeho význam klesá 

mírně do 49 let. Od 50. roku věku si jeho význam opět uvědomujeme více. Zjištěné rozdíly 

odráží rozdíly generační. Životní zkušenosti a jistě i mnohdy složité osudy starších skupin vedou 

k mírným změnám v hodnotové struktuře. Přesto však základní hodnotová orientace zůstává 

ve skautské populaci zachována. 

Stručně se zmíníme o vlivu vzdělání na hodnotové systémy. I v tomto směru jsou výsledky 

spoluurčovány věkem. Ukázalo se, že vzdělání v našem souboru příliš nepůsobilo na strukturu 

hodnot. Zjištěné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi jsou relativně malé. S vyšším vzděláním 

se prosazuje větší pochopení významu duchovních hodnot a zcela pochopitelně i význam 

vzdělání. Naproti tomu se snižuje význam peněz, sociální jistoty ve stálé práci, klidného života 

bez rizik a soukromého podnikání. Soudíme, že vzdělání se promítá do hodnotových systémů 

poněkud jinak než věk (a také skautská funkce). 

srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace 

Za zmínku stojí i srovnání hodnotové orientace obecné populace se členy Junáka, přestože 

obecná populace je v průměru starší a věkově méně homogenní, což oslabuje naše závěry. 

Soubor osob obecné populace si cení výše klidný život bez rizik, a také „mít hodně peněz“. 

Méně jim záleží na dobré partě, na porozumění a vzájemné pomoci, na aktivním podílu 

na vývoji společnosti, na možnosti ovlivňovat veřejné záležitosti , na sportování, na životě 

dle mravních principů, na lásce, čestnosti a pravdivosti, na duchovních hodnotách a také na 

ochraně přírody. I při jisté zdrženlivosti můžeme soudit, že skautská populace má v průměru 

hodnotový systém blíže ke kladnému pólu než tomu je běžné ve společnosti. To nás však nemůže 

vést ke spokojenosti, ale spíše motivovat k dalšímu úsilí, jak i v budoucnu rozvíjet mravní, 

duchovní, ale i altruistickou výchovu a plnit tak odkaz našich zakladatelů a předchůdců. 

srovnání hodnotové orientace roverů s obecnou populací podobného věku 

Z údajů od osob obecné populace jsme vyčlenili osoby přibližně stejného věku, jako jsou roveři. 

Ze srovnání získaných dat vyplývá: 

Roveři si mnohem výrazněji cení duchovních hodnot, dále aktivní ochrany přírody, porozumění 

a pomoci mezi lidmi, sportu, podílení se na rozvoji společnosti, života dle vyšších mravních 

principů, pravdomluvnosti, víry v Boha a také dobré party. V obecné populaci jejich věku 

se více hodnotí peníze jako předpoklad dobrého života, klidný život bez rizik, soukromé podnikání 

a život dle vlastních zásad bez ohledu na mínění druhých. 

V obou skupinách se vysoce cení mít kamaráda, čestné jednání, život v míru, zajímavá a užitečná 

práce a také odolnost. 

I když zjištěné výsledky nás asi nepřekvapí, přece jen jsou dokladem, že skautské působení 

se podílí na vytváření hodnotové orientace mladé generace. Roverská populace si váží morálních 

i duchovních hodnot, aktivit ve prospěch přírody, společnosti i vzájemné pomoci – tedy 

v podstatě hodnot altruistických, méně oceňuje hodnoty spíše konzumního života. 

42

Graf 50. Srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace, část 1. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

43

Graf 51. Srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace, část 2. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

doporučení a náměty 

Výzkumy hodnotových orientací mají mnohé metodologické nesnáze – těchto rizik jsme si 

vědomi. Proto je při rozboru získaných dat na místě jistá obezřetnost. 

V prvé řadě zjišťujeme, že hodnotový systém členů Junáka je poměrně stálý, podobný u žen 

44

a mužů i u osob mladších a starších. Zjištěné rozdíly nejsou příliš nápadné a můžeme soudit, 

že existuje jakási obecná skautská hodnotová orientace. To nás však neopravňuje ke spokojenosti, 

ale naopak naznačuje směr, jakým bychom se měli v budoucnosti v morální výchově 

ubírat, a to jak u dětí, tak u dospělých činovníků. 

Nápadné je, že nejvýše hodnotíme sociální vztahy (rodina či pevné partnerské vztahy, přátelství), 

čestné jednání, život v míru a svět práce (ať již práci zajímavou či užitečnou či pracovní 

a sociální jistotu). Zajímavé je, že vysoce se hodnotí přátelé, na které je spolehnutí, zatímco 

dobrá parta se posuzuje méně závažně. Možná, že slovo „parta“ nemá tak dobrý zvuk jako 

třeba družina, tým či družstvo. 

Velmi nízko je však hodnocena víra v Boha a život dle náboženských zásad, poněkud více 

(ale přece jen poměrně nízko) se oceňují duchovní hodnoty a ještě více se cení život dle vyšších 

mravních principů. Asi bychom si přáli i vyšší ocenění aktivní ochrany přírody či obecné 

vzdělanosti i aktivního podílu na rozvoji společnosti. Naproti tomu hodnoty spíše konzumního 

charakteru jsou v našem žebříčku poměrně nízko posazeny – soukromé podnikání má nejnižší 

hodnotu, dále se nízko posuzuje „mít hodně peněz a dobře si žít“, „dosáhnout společenského 

uznání a mít úspěch“, ale také „žít klidně bez rizika a napětí“. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že náboženský a spirituální rozměr naší výchovy je slabý. 

Soudím však, že se jedná o obecnější jev plynoucí z české historie. Mám dojem, že se duchovní 

rozměr prosazuje spíše v humanismu, spojeném s praktickým usilováním o konkrétní činnosti 

a o dobře fungující lidské vztahy. Projevuje se v úsilí jednat dle vlastního svědomí a naslouchat 

tomuto vnitřnímu hlasu. To nás však nezbavuje povinnosti společně debatovat a hledat metody, 

jak duchovní výchovu rozvíjet na všech stupních skautské výchovy. 

Je obecně známo, že k pochopení a přijetí některých hodnot člověk dozrává s věkem. V našem 

šetření se to projevuje při sledování hodnotových systémů osob s různým funkčním zařazením, 

resp. v různém věku. Duchovní hodnoty, život dle mravních zásad, praktická práce pro rozvoj 

společnosti i činnost pro veřejnost získávají postupně větší důležitost, zatímco vzdělanost se 

hodnotí nejvýše u roverů. Ještě nápadnější je tento trend při rozdělení našeho souboru podle 

skautské kvalifikace. Snad z toho můžeme soudit, že vzdělávací systém dospělých je v Junáku 

poměrně dobře postaven a vede k žádoucím posunům v hodnotové orientaci. Tento závěr však 

není jednoznačný. Pravděpodobně zde spolupůsobí i to, že právě disponovaní a morálně vyspělejší 

jedinci také usilují o zvýšení své kvalifikace. Ukazuje se, že obecné vzdělání je spojeno 

s větším pochopením duchovní dimenze života. Zároveň považuji za pozitivní jev, že hodnota 

vzdělání je právě u nejmladších skupin chápána jako důležitá. Naproti tomu pochopení a ocenění 

aktivní činnosti pro ochranu přírody bychom měli podporovat a hledat reálné činnosti, které 

by se neomezovaly jen na slovní proklamace, jejichž význam brzy vyvane. 

Za potěšitelné zjištění považuji nálezy o rozdílech v hodnotových žebříčcích roverů ve srovnání 

s obecnou populací. Vidím v tom doklad, že naše činnost vede k pozitivním výsledkům. 

Často debatujeme, zda dokážeme vyhodnotit naše výsledky v práci s vlčaty, světluškami či 

ve skautském věku. Výchova je vždy dlouhodobá a i když se v oddílech mnohé daří, skutečný 

výsledek vidíme až po delší době. Právě v hodnotovém systému roverů vidím doklad, že se 

nám výchovné dílo daří – i při všech nesnázích v každodenním shonu. Přitom si uvědomuji, že 

naznačené nálezy nejsou asi jen dílem Junáka; je pravděpodobné, že k nám přicházejí děti 

z fungujících a motivovaných rodin a že se asi jedná o složité předivo kladných vlivů, působících 

na skautky i skauty. To však naši odpovědnost za morální stránku výchovy nesnižuje. 

45

8. Volný čas dětí 

Dotazovali jsme se 421 respondentů-rodičů, kteří mají alespoň 1 dítě ve věku 6–11 let. 

Věkové složení dětí, o kterých jsme s rodiči mluvili, je patrné z následujícího grafu. 

Graf 52. Struktura respondentů dle věku dítěte 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

jaké aktivity děti navštěvují? 

Mezi dětmi, jejichž rodičů jsme se v našem výzkumu dotazovali, jsou úplně nejoblíbenějším 

způsobem trávení volného času sportovní kroužky. V nich tráví volný čas více než polovina 

těchto dětí (55,3 %). Druhé největší množství dětí tráví čas v kroužcích, kde se učí hrát na nějaký 

hudební nástroj (je jich téměř třetina). Oblíbené jsou také jazykové kurzy (25 %), pohybové 

kroužky (balet, tanec, …) (22 %) a počítačové kurzy (20 %). Volný čas v dětských organizacích 

tráví 18 % dětí dotázaných rodičů. 

Graf 53. „Jak tráví volný čas Vaše dítě?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

46

V našem vzorku je také desetina dětí (9 %), které žádné kroužky nenavštěvují. Další údaje 

naznačují určité tendence, než aby přesně popisovaly demografické znaky této skupiny, která 

není velká (v absolutních číslech jde o 39 dotázaných rodičů). Údaje získané od těchto 

respondentů naznačují, že jde spíše o sociálně hůře situované jedince (lidé, kteří mají nižší příjmy, 

nižší vzdělání, případně se o děti starají sami a tudíž jsou většinou nejen v horší finanční 

situaci, ale i časové) či respondenty z malých měst (1 000–4 999 obyvatel), kde je zřejmě 

obecně mírně zhoršená dostupnost a výběr možných volnočasových aktivit. 

Většina dětí navštěvuje více typů kroužků. Například z dětí, které navštěvují sportovní kroužky, 

jich každé čtvrté navštěvuje ještě i počítačové kurzy, téměř každé čtvrté také jazykové 

kurzy či hudební kroužky. Děti, které navštěvují jazykové kurzy, se účastní i zmíněných sportovních 

kroužků (téměř dva ze tří), každé třetí hraje na hudební nástroj či zpívá a chodí do počítačových 

kurzů. Také děti, které tráví volný čas v dětských organizacích, mají jako oblíbený 

doplněk sportovní kroužky (každé druhé) či hrají na hudební nástroj (více než každé třetí). Lze 

říci, že navštěvuje-li dítě nějaký ze tří nejoblíbenějších kroužků, navštěvuje pravděpodobně 

také ještě nějaký jiný. 

Zmiňované kroužky a kurzy navštěvují děti dotázaných ve velké míře především v rámci školy 

(více než polovina z nich – 56 %), dále pak v základní umělecké škole (24 %) či v domě 

dětí a mládeže (21 %). V nějaké soukromé organizaci se účastní kroužků 15 % dětí a v dětské 

organizaci 12 %. 

Z těchto 12 % dětí jich nejvíce chodí do Junáka/skauta (64 %), ostatní dětské organizace se 

pohybovaly pod hranicí 6 % (nejblíže této hranici byl Pionýr). Mezi dětskými organizacemi 

zaujímá tedy Junák/skaut neodmyslitelné místo. Největším konkurentem mu jsou výše zmíněné 

školy, které nabízejí dětem rozmanité množství volnočasových aktivit, sportovní organizace 

a domy dětí a mládeže. 

Děti to však nechápou jako konkurenci a navštěvují vedle Junáka/skauta i další kroužky či kurzy: 

sportovní kroužky (každé druhé dítě), hru na hudební nástroj, zpěv (také téměř každé druhé), 

počítačové kurzy (každé třetí), jazykové kurzy (téměř každé třetí), pohybové kroužky – tanec, 

balet (každé páté), literární, dramatické kroužky (15 %) a náboženství 3 %. Průměrně navštěvují 

děti, které jsou členy Junáka, ještě další dva kroužky. Jedná se tedy o poměrně aktivní děti. 

Poměrně širokému spektru aktivit, kterým se děti věnují, odpovídá i fakt, že dotázaní rodiče 

jsou s nabídkou aktivit pro volný čas dětí vcelku spokojeni. Třetině dotázaných (jde o největší 

podíl) v nabídce volnočasových aktivit nic nechybí. Dalším 12 % připadá nabídka pestrá a zajímavá. 

Když už rodiče zmiňovali nějaký nedostatek, jednalo se spíše o nedostatek času a peněz. 

Čas chyběl 10 % respondentů a 9 % si postesklo, že „ceny těchto kroužků, oddílů jsou 

vysoké“. Pouze 9 % dotázaných se zdála nabídka nedostatečná a uvítali by ji širší. 

Zjištění, že drtivá většina dětí navštěvuje nějaké kroužky či kurzy a mnoho z nich dokonce 

několik, je překvapivé v době, kdy se neustále hovoří o tom, že děti tráví volný čas stále více 

pasivně a to především sledováním televize. Buď to s českými dětmi nebude zase až tak hrozné 

(minimálně s těmi ve věku 6 – 11 let, na které mají rodiče stále ještě velmi velký vliv a způsob 

trávení volného času je více na nich než u dětí starších) nebo i zde funguje určitý stupeň 

stylizace, kdy pro některé rodiče je těžké přiznat, že jejich dítě nenavštěvuje žádný kroužek 

(například z obav z nařčení z nedostatečné péče apod.). 

47

9. Vnímání Junáka veřejností a rodiči 

Celkem odpovídalo 1148 respondentů – občanů České republiky starších 18 let a 300 rodičů 

dětí ve věku 6–11 let. Soubor rodičů byl zvětšen i o rodiče v souboru populace ČR – na 

otázky pro rodiče tedy odpovídalo 421 respondentů. 

Drobná poznámka: z výzkumu vyplynulo, jaký zmatek má veřejnost v tom, co znamenají 

a jak se odlišují pojmy „Skaut“, „Junák“, „skauti“, „junáci“. 

znalost Junáka 

Junák je nejznámější dětskou organizací – zná jej přes 90 % populace. V průběhu posledních 

6 let se situace příliš nezměnila – v roce 1997 Junáka znalo 88 % lidí. O moc vyššího 

podílu už nejspíše dosáhnout ani nelze. Junáka nejméně znají lidé ve věkové kategorii 18–24 

let, z pohledu dosaženého vzdělání je Junák nejvíce znám mezi vysokoškoláky (96 %). A jak 

je to se znalostí dalších prvků? Znak Junáka poznalo 55 % respondentů (s vzrůstajícím věkem 

znalost znaku stoupá). Co je to „jamboree“ ví 30 % veřejnosti. 

Graf 

54. „Které z následujících organizací nabízejících dětem trávení volného času 

znáte?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

48 

 

setkání se skauty 

Skauti se se skauty potkávají nebo o nich slyší denně. Jak jsou na tom však běžní lidé? Podle 

výzkumu 70 % občanů ČR v posledních 3 měsících o skautech neslyšelo ani se s nimi nesetkalo. 

Zbývajících 30 procent populace se se skauty „setkalo osobně“ (55 % z nich), nebo se 

skauty „setkalo v médiích“ (41 % z nich). V současnosti tolik opomíjené médium „propagační 

vývěsky“ překvapivě stále plní svoji funkci – díky vývěskám si skautů všimlo 18 % z nich (celkově 

to znamená 5 % veřejnosti), oproti tomu internet není místem, kde by veřejnost skauty nalézala 

(či spíše hledala).

ví se, kde máte klubovnu? 

Znalost organizace je jedna věc, ale pro oddíl je možná ještě podstatnější, jestli rodiče vědí, 

kde skauty v jejich městě najdou. Pokud se zaměříme přímo na skupinu rodičů, kteří mají dítě 

ve věku 6–11 let, zjistíme, že o skautské klubovně ví 30 % rodičů. Pokud tedy rodiče budou 

chtít, aby jejich ratolest chodila do skauta, bude 1/3 z nich vědět, kam jít. Je to hodně, nebo 

málo? 

Graf 55. „Víte o nějaké skautské klubovně v místě Vašeho bydliště?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

co podle veřejnosti skauti dělají 

Představy o hlavní náplni činnosti skautů korespondují s představami, které respondenti měli 

v souvislosti se slovem skaut, skauting. Nejčastěji jmenovanými činnostmi byly výlety do přírody 

a ochrana přírody. Více než pro běžnou populaci je náplní skauta celoroční činnost 

(respondenti z běžné populace uváděli letní tábory a celoroční činnost stejně často, kdežto 

rodiče častěji celoroční činnost). 

Nezanedbatelnou součástí představ o náplni skautingu je i skládání různých zkoušek. 

Charitativní činnost či cestování do zahraničí je spojeno se skautingem jen pro malou část respondentů 

(cca 14 %). 

V běžné populaci se představy o hlavní náplni skautingu nejsou mezi muži a ženami téměř 

žádné rozdíly. Zato mezi rodiči se jejich představy poněkud rozcházejí, jak je patrné z následujícího 

grafu. 

49

Graf 56. Co podle rodičů skauti dělají 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

50 

 

co se děti ve „skautu“ naučí 

Dalším aspektům hodnocení Junáka byla věnována v dotazníku poměrně rozsáhlá baterie 

výroků, které se převážně týkaly toho, co se mohou nebo nemohou děti ve „skautu“ naučit. 

Respondenti svůj souhlas případně nesouhlas vyjadřovali na škále od 1 do 4, kde 1 znamenalo 

„rozhodně souhlasím“ a 4 „rozhodně nesouhlasím“. 

I vyhodnocení těchto otázek potvrdilo kladný postoj dotázané veřejnosti ke skautům/Junáku. 

Respondenti nejvíce souhlasili s následujícími výroky: 

• Ve skautu zažijí děti spoustu zážitků a dobrodružství. 

• Pro skauty je nejpodstatnější jezdit do přírody. 

• Ve skautu se děti naučí spolupracovat s druhými. 

• Ve skautu si děti zvýší svou fyzickou zdatnost. 

• Děti se ve skautu naučí pomáhat druhým. 

Nejméně naopak souhlasili s tvrzeními: 

• Ve skautu si děti jenom hrají. 

• Ve skautu se děti naučí od všeho trochu, ale nic pořádně. 

• Ve skautu jsou děti izolované od běžného světa. 

• Ve skautu se děti nic užitečného nenaučí. 

Dotázaní rodiče dětí ve věku 6 – 11 let se v průměrném hodnocení působení Junáka na děti 

téměř neliší od průměrného hodnocení Junáka dotázanou běžnou populací ve věku 18 let a více.

Pro podrobnější popis situace a segmentaci respondentů a respondentů-rodičů byla použita 

seskupovací analýza. Z této analýzy vyplynulo, že průměrné postoje populace a rodičů se 

sice příliš neliší, ale dotázaná populace zahrnuje širší spektrum postojů, zatímco skupina rodičů 

je ve svých postojích konzistentnější (rodiče jsou si ve svých názorech vzájemně podobnější) 

než dotázaná běžná populace. Pomocí této analýzy se podařilo dotázanou populaci 

rozdělit do tří skupin podle prospěšnosti Junáka pro děti. 

Graf 57. Skupiny podle postojů k Junáku – populace ČR 

 

 

 

 

 

 

První skupina (velmi pozitivní postoj k Junáku) se vyznačuje především tím, že souhlasí se 

všemi pozitivními výroky, které se v dané baterii otázek nacházejí, a nesouhlasí s negativními 

výroky. Co se demografického složení této skupiny týče, lze říci, že jsou zde mírně více 

než v běžné populaci zastoupeni respondenti ve věku 45–54 let a 65 let a více, s vysokoškolským 

vzděláním, vdané/ženatí a s čistým měsíčním příjmem domácnosti 15 000–19 999 Kč. 

Naopak méně jsou zde zastoupeni dotázaní ve věku 25–34 let, se středním vzděláním bez 

maturity a vyučení, svobodní – žijící sami, z velmi malých (do 999 obyvatel) a středních měst 

(20 000–99 999 obyvatel) a respondenti ze Středočeského kraje. 

Druhá skupina (neutrální postoj) je nejpočetnější a je charakteristická tím, že většina jejích 

hodnocení se pohybuje v mírnějších variantách hodnocení („spíše ano“ a „spíše ne“), přičemž 

jsou ale tyto odpovědi blíže k pozitivnímu hodnocení (respondenti nemají názor na skauta nijak 

vyhraněný, ale Junák jim nepřekáží a nic špatného si o něm nemyslí). Tato největší skupina, 

kterou tvoří téměř polovina dotázaných, je svým demografickým složením nejvíce podobná 

běžné populaci, téměř se od ní neodlišuje, jen je v ní mírně podprůměrně ženatých/vdaných. 

Třetí skupina (mírně negativní postoj) má stejně jako druhá skupina nepříliš vyhraněný názor 

na Junáka, ale má blíže k přehlíživému postoji (nemyslí si, že by byl Junák nějak špatný, 

ale také příliš nevidí jeho užitečnost hlavně z hlediska praktických věcí, které by se mohly 

děti v Junáku naučit). Z hlediska demografických znaků je tato skupina určitým protikladem 

skupiny první. Oproti průměru je v ní mírně více respondentů ve věku 25–34 let, se středním 

vzděláním bez maturity/vyučených, svobodných – žijících sami, z malých měst (do 999 

obyvatel), ze Středočeského kraje a z Vysočiny. Méně je zde respondentů starších 65 let, 

s vysokoškolským vzděláním, z měst o velikosti 1 000–4 999 obyvatel, s měsíčním příjmem 

domácnosti 15 000–19 999 Kč, z Jihočeského a Jihomoravského kraje. 

51

Graf 58. Skupiny podle postojů k Junáku – rodiče 

 

 

 

 

 

 

Podobná situace jako v populaci je i mezi dotázanými rodiči. Také ti byli prostřednictvím seskupovací 

analýzy rozděleni do tří skupin. Tyto skupiny si byly více podobné, a proto i jejich 

popis byl trochu obtížnější. Celá skupina rodičů byla těsněji seskupena kolem kladného pólu 

spektra postoje k Junáku. Také je zde potřeba opět si připomenout, že skupina rodičů je menší 

a při třídění se v některých případech dostáváme na příliš nízké počty respondentů. Proto nelze 

závěry z této analýzy příliš zobecňovat. 

První skupina (velmi pozitivní postoj) se vyznačuje obdivným až nekritickým pohledem na 

Junáka. Je charakteristická tím, že souhlasí se všemi pozitivními výroky. Tato skupina je mezi 

rodiči nejpočetnější – nejvíce rodičů (48 %) má tedy velmi pozitivní postoj k Junáku. Tato skupina 

se od demografického složení všech rodičů v našem vzorku příliš neliší, snad jen s tím 

rozdílem, že je zde mírně více rodičů, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, jsou z měst s 20 000– 

99 999 obyvateli a z Jihomoravského kraje. 

Druhá skupina (spíše neutrální až kladný postoj) je i druhou nejpočetnější mezi rodiči (38 %). 

Tuto skupinu tvoří ti respondenti, kteří spíše souhlasí s většinou pozitivních výroků, především 

pak s těmi, které se týkají „oddychového“ aspektu Junáka, na druhé straně nesouhlasí s výroky, 

které zásluhy Junáka popírají (ovšem nesouhlas je zde opět vyjádřen pouze prostřednictvím 

mírnější kategorie „spíše nesouhlasím“). Zároveň také Junáka nechápou jako instituci, kde 

by se děti nic nenaučily a jenom si tam hrály. V této skupině je mírně méně dotázaných rodičů 

ve věku 35–44 let, s vysokoškolským vzděláním a ze středních měst (s 5 000–19 999 obyvateli). 

Naopak lehce nadprůměrně je zde respondentů ve věku 25–34 let. 

Třetí skupina (neutrální až mírně negativní postoj) je skupinou, která spíše souhlasí se všemi 

výroky z předložené baterie vyjádření postoje k Junáku, tedy i s těmi, které vyjadřují pochybnosti 

o užitečnosti Junáka pro výchovu dětí. Čili má k působení Junáka jisté výhrady. Tato 

skupina je sice nejméně zastoupena, zato je však z hlediska demografických odlišností od 

průměrů pro všechny dotázané rodiče „nejzajímavější“. Je zde mnohem více mužů, mírně 

více rodičů ve věku 35–44 let, se středním vzděláním bez maturity, vyučených, s čistým měsíčním 

příjmem domácnosti v rozmezí 15 000–19 999 Kč, z Prahy, Vysočiny a Zlínského kraje. 

Méně je v této skupině dotázaných žen, rodičů ve věku 25–34 let, s vysokoškolským vzděláním, 

z měst s 20 000–99 999 obyvateli a z Jihomoravského kraje. 

Pro zajímavost uvádíme graf, který zachycuje postoje rodičů a populace v porovnání s rodiči 

skautů, přičemž ale připomínáme, že rodičů, kteří mají dítě ve skautu, je nízký počet pro 

vyvozování obecných závěrů. 

52

Graf 59. Srovnání postojů populace ČR, rodičů a rodičů skautů 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

53

vnímání mezinárodního charakteru skautingu 

Pod pojmem skauting si nejvíce respondentů (okolo 45 % v obou cílových skupinách) představuje 

hnutí rozšířené po celém světě. Přibližně pětina respondentů nemá na skauting žádný 

názor (respondenti uváděli možnost odpovědi „nevím“), okolo 13 % si dále pod tímto pojmem 

představuje hnutí působící převážně v Evropě a USA, 7 % respondentů se domnívá, že skauting 

vznikl v Anglii, a tam je tedy nejpočetnější, a zbylých přibližně 11 % respondentů považuje 

skauting v podstatě za české hnutí. Pokud tedy shrneme: zhruba 2/3 respondentů ví či tuší, 

že skauting má mezinárodní charakter. 

Graf 60. Vnímání mezinárodního charakteru skautingu 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

54 

 

charakteristiky Junáka 

Také vyhodnocení testu vlastností spojovaných s Junákem ukazuje pozitivní obraz Junáka jak 

mezi dotázanou populací, tak rodiči. 

Respondentům byla předložena baterie vlastností. Tyto vlastnosti byly představeny jako 

sedmibodová škála s protikladnými póly dané vlastnosti na každé straně. Respondenti měli 

zaznamenávat, jak tyto vlastnosti vnímají v souvislosti s Junákem, ke kterému pólu je tato vlastnost 

podle nich u Junáka blíže (tj. čím více je průměrná hodnota vlastnosti blíže +3 či -3, tím 

více je Junák charakterizován daným pólem vlastnosti). 

Jak je tedy vidět z následujícího grafu, Junák je dotázanou populací charakterizován jako 

užitečný, sympatický, důvěryhodný, zaměřený na přírodu a celosvětový. Dále jako zajímavý 

a otevřený (i když to už méně). Nejednoznačné hodnocení je u aspektu zastaralosti/ 

modernosti, kdy se průměrné hodnocení pohybuje uprostřed mezi těmito dvěma póly, ale přeci 

jen mírně blíže k modernímu. 

Mezi dotázanými rodiči byly v hodnocení vlastností mnohem menší rozdíly než v dotázané 

běžné populaci. Statisticky významné rozdíly byly jen v hodnocení vlastností v závislosti 

na vzdělání. Rozdíly ukazují následující grafy. Obecně lze říci, že největší rozdíly jsou mezi 

skupinou rodičů se základním vzděláním, kteří hodnotí Junáka mírně hůře než skupina vysokoškolsky 

vzdělaných dotázaných rodičů. Je potřeba však opět připomenout, že tříděním se

dostáváme na nižší absolutní hodnoty odpovídajících a tím se zvyšuje riziko nepřesností. 

Přidáme-li k průměrnému hodnocení pro zajímavost i hodnocení těchto aspektů rodiči těch dětí, 

které navštěvují Junáka, zjistíme (při současném registrování, že rodičů skautů je v našem vzorku 

jen velmi málo), že jejich hodnocení se od hodnocení jak všech rodičů, tak běžné dotázané populace 

výrazně liší (ale bylo by na místě mluvit jen o tendenci hodnotit všechny jmenované aspekty 

lépe než tak činí ostatní). Je jen logické, že rodiče těchto dětí musí být přesvědčeni o jeho kvalitách 

daleko více. Zajímavé je také zjištění, že přestože i rodiče skautů považují Junáka především jako 

zaměřený především na přírodu, myslí si to mnohem méně než populace či rodiče. 

Graf 61. Charakteristiky Junáka 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

asociace se slovem „skauting“ 

Následující část, která se týká asociací, které si populace, případně rodiče, spojují se slovy 

jako je skauting či skaut a jakého člověka si dotázaní vybaví, řekne-li se skaut či skauting, je zpracována 

z takzvaných otevřených odpovědí respondentů (tj. respondent vlastními slovy formuluje 

odpověď). I zde bylo přistoupeno ke zrekódování odpovědí do menšího počtu variant. 

55

Z odpovědí respondentů jednoznačně vyplynulo, že nejvíce je se slovem skauting spojována 

příroda. Příroda a věci s ní související se vybaví více než polovině dotázané populace (54 %). 

Tato asociace se téměř třetině respondentů, jak z běžné populace, tak z řad dotázaných rodičů 

(shodně 30 %), vybavila hned jako první. 

I druhá nejčastější asociace je s přírodou spojena. Touto asociací jsou výlety a táboření – to se 

vybaví více než třetině dotázané populace (36 %) a dokonce 38 % dotázaných rodičů dětí ve 

věku 6 – 11 let, přičemž celá čtvrtina respondentů táboření a výlety jmenovala na prvním místě 

(25 %) a mezi rodiči to byla téměř třetina (30 % – tedy stejně jako příroda obecně). 

Asociací, která následuje, je skautské hnutí či organizace jako taková, případně někdo, kdo 

skauting provozuje. Další velmi důležitou asociací jsou hry, dobrodružství, soutěže (sem patří 

i proslulí bobříci) a sportovní aktivity. 

Lze tedy říci, že lidé si pod pojmem skauting vybaví aktivní činnost, která buď souvisí nebo 

je provozována v přírodě. 

Pro menší, ale ne zanedbatelnou, skupinu respondentů (10 %) znamená skauting nějakou 

kladnou lidskou vlastnost, schopnost či dovednost (do této kategorie patří především morální 

zásady, samostatnost, přátelství apod.). Tento druh asociace akcentuje roli skautingu jako výchovného 

elementu. Když k tomu připočteme ještě vzájemnou pomoc a charitu (3 %), lze se 

domnívat, že z asociací, které mají respondenti v souvislosti se skautingem, vyplývá vcelku pozitivní 

obraz, který lidé o skautingu mají. 

Z odpovědí však jednoznačně nevyplývá, zda je skauting chápán jako určitá „životní filozofie“, 

která však není určená pro běžného člověka, či naopak velmi rozšířené hnutí, jehož 

členem se může stát každý (respektive každé dítě). Přítomen je však více druhý pohled, jak vyplývá 

z odpovědí respondentů na otázku, jaký člověk se vám vybaví, řekne-li se skaut. 

Lze se domnívat, že u určité části respondentů jsou pozitivní asociace pravděpodobně dány 

určitým vlivem ideálů z literatury, která v tomto případě funguje jako zdroj informací a pomáhá 

formovat obraz skautingu/skauta v populaci. Pokud tento zdroj informací nebude působit 

příliš „ideologicky“ a odosobněně, mohl by pomáhat i nadále v budování pozitivního obrazu 

skautingu potažmo Junáka mezi populací. 

56

Graf 62. Asociace se slovem „skauting“ – populace ČR a rodiče 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podíváme-li se na odpovědi dotázané populace z hlediska rozdílů podle pohlaví, věku 

a vzdělání, lze říci, že pro ženy je skauting mírně více než pro muže spojen s přírodou, muži 

zase naopak více akcentují soutěživý, herní a aktivní aspekt skautingu. Rozdíly jsou však jen 

velmi malé a nelze z nich usuzovat na nějakou hlubší závislost. Mezi rodiči jsou rozdíly výraznější 

– 57 % dotázaných matek oproti 45 % dotázaných otců spojuje skauting s přírodou 

a 12 % matek oproti pouze 4 % otců s kladnými charakterovými vlastnostmi. Pro ženy je tedy 

„morální profil“ velmi důležitou součástí představ o skautingu. 

57

Graf 63. Asociace se slovem „skauting“ – rodiče dle pohlaví 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

58 

 

 

 

 

Také se stoupajícím vzděláním stoupá i počet asociací spojených s přírodou. Velmi patrné je 

to především mezi rodiči. Dotázaní s vyšším vzděláním také častěji spojují se skautingem kladné 

charakterové vlastnosti. 

asociace se slovem „skaut“ 

Velmi podobné asociace, jako se slovem „skauting“ jsou i se slovem „skaut“. Jediný rozdíl je 

v tom, že představa je více personifikována. Je-li tedy nejsilnější asociací se slovem skauting 

příroda, pak se slovem skaut je to člověk trávící volný čas v přírodě. Tato asociace se vybavila 

45 % dotázané populace a 51 % dotázaných rodičů. 

Výrazně častěji se zde vyskytovaly kladné charakterové vlastnosti či dovednosti, kterými 

skaut podle představ respondentů (36 %) i dotázaných rodičů (25 %) disponuje. Hry, soutěže 

a dobrodružství bylo v souvislosti s osobou skauta odsunuto na nižší pozice. 

Z hlediska věku je více než dospělý jedinec se skautem spojováno spíše dítě příp. mladiství 

do 15 let (14 % dotázané populace ve skautovi vidí spíše dítě a 7 % spíše dospělého, dotáza-

ní rodiče také vidí spíše dětské skauty (11 %) než dospělé (4 %)). 

Pro některé dotázané je však skaut jakýmsi bývalým pionýrem (2 % populace a 3 % rodičů). 

Tato asociace může být zcela neutrální, může však také nést negativní konotaci jakési „ideologičnosti“, 

jak tomu bylo v minulosti u Pionýra. Mnoho lidí stále velmi nelibě nese jakýkoliv 

náznak přílišné organizovanosti a jednotné ideologické náplně. Pro Junáka by bylo pravděpodobně 

výhodné (pokud tak již neučinil), jednoznačně se vůči Pionýru vymezit. 

Graf 64. Asociace se slovem „skaut“ – populace ČR a rodiče 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

59

když se řekne „skaut“, jaký člověk se vám vybaví? 

Skoro to vypadá, že člověk-skaut je prototypem ideálního člověka, protože téměř všechny představy, 

které se pojí se skautem-člověkem (99 % v populaci a 88 % mezi rodiči), jsou nějaké pozitivní 

charakterové vlastnosti či dovednosti (jsou čestní, odvážní, slušní, přátelští apod.). Oproti 

takovéto převaze se vyskytují jen ve velmi omezené míře (3 % a 2 %) záporné vlastnosti. 

Ukazuje se, že se zde představa respondentů posunuje směrem k větší obecnosti a vyššímu věku. 

Podle téměř dvou třetin respondentů z běžné populace (64 %) a dvou třetin rodičů (66 %) může být 

skautem kdokoliv (vzdělání, profese, případně věk ani další charakteristiky podle nich nerozhodují). 

Tato představa by naznačovala, že skauting není vnímán jako příliš exkluzivní hnutí, kterému by se nemohl 

věnovat každý. Otázkou zůstává, jaké je to s ochotou do tohoto hnutí se osobně zapojit (či zapojit 

vlastní dítě). 

Graf 65. „Jaký člověk se Vám vybaví při slově skaut?“ 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

60

Pro 30 % dotázané populace a dokonce 36 % dotázaných rodičů je po upřesňující otázce, 

jaký člověk se vám vybaví, řekne-li se skaut, je skaut spíše dospělý jedinec (nad 18 let) a pouze 

pro 20 % rodičů i dotázané populace skaut dítě či mladistvý. 

Kladný postoj k přírodě je zde trochu v pozadí, ale stále velmi silný (28 % potažmo 29 %). Téměř pětina 

respondentů má skauta-člověka spojeného s konkrétní národností (nejčastěji s Čechy, popř. Evropany). 

doporučení a náměty (Roman Šantora) 

Výzkumy a následné analýzy vnímání Junáka veřejností a rodiči přinesly mnohem více informací, 

než ty základní, jenž uvádíme v předchozím textu. Proto na závěr přinášíme některé poznatky, 

které na první pohled nejsou vidět, ale mohou být velmi důležité pro naši komunikaci 

s rodiči a širší veřejností. 

Junák nemá u širší veřejnosti přiřazeno klíčové slovo, které by jeho činnost charakterizovalo. 

Nejsilněji je spojován s přírodou a slušností, dále se samostatností, odvahou a zdatností. Tedy 

dá se říci, že vítězí vnější atribut, který veřejnost vidí (skauti jezdí do přírody), a dále osobní 

vlastnosti. Až po nich následuje „přátelství“, tedy první hodnota netýkající se přímo pouze jedince, 

ale vztahující se k ostatním lidem. Přínos a důležitost „přátelství“ pro děti a pro nás považujeme 

jako samozřejmý: 

- vnitřní vědomí této hodnoty u skautů (viz výzkum hodnotových orientací) 

- základní prvek skautské družiny 

- jedna z nejdůležitějších hodnot pro děti a mladé lidi – parta a přátelé 

Veřejnost však „přátelství“ a „skauting“ tak úzce spojeny nemá, proto bychom měli usilovat 

o posilování spojení „skautingu“ a „přátelství“ ve vnímání veřejnosti. Díky vnímání Junáka jako 

organizace či instituce je jeho činnost spojována s činností organizovanou, a nikoli s činností 

spontánní. Tedy s partou a přátelstvím jako věcí vznikající na základě neformálních vztahů. 

Proto je třeba ukazovat skauting více jako prostor, který mimo jiné, vytváří prostředí pro seberealizaci 

dětí a jejich přirozené vazby. Což často zaniká mezi vnějškově viditelnými prvky 

organizovanosti (průvody, nástupy, kladení věnců, krojová kázeň…) spojovanými často s hierarchickou 

strukturou řízení a nikoli se svobodným projevem. 

K vnějšímu obrazu Junáka se vztahuje druhý důležitý poznatek. Veřejnost si více a více své 

mínění utváří na základě obrazů (co sami vidí, co jim zprostředkovávají média). Nevýhodou 

skautingu v tomto směru je jeho činnost, povětšinou uzavřená mezi zdi klubovny či mezi lesní 

porost. Veřejnost tedy vidí jen výseky: „Skauti cestují vlakem do přírody“; „Skauti uklízejí potok 

ve vesnici“; „Skauti vybírají na humanitární sbírku“; „Skauti stojí u pomníčku“; „Skauti organizují 

dětský den – připravují hezké aktivity“. Toto vidění ústí v dobrou znalost Junáka a jeho 

spojení s převážně kladnými hodnotami. Nepřináší ovšem rodičům konkrétní představu o tom, 

co skauti dělají a co je výsledkem jejich úsilí. Jelikož právě tyto aktivity jsou schovány před 

zraky kolemjdoucích a co teprve výsledek, který se formuje v nitru člověka mnoho let. Ve srovnání 

s jakýmkoli kroužkem či sportovním klubem jsme v nevýhodě. Neboť představu o výsledku 

návštěv fotbalového klubu a jeho tréninků má snad každý. Pro nás je proto důležité hledat 

a ukazovat konkrétní příklady, které si každý dokáže představit. Ukázat, že činnost, kterou se 

zabýváme, je atraktivní a má co říct dnešním dětem. Naší výhodu je všestrannost – každý si 

něco najde. A také se snažit některou část naší činnosti přenést do města, tak aby byla viditelná. 

Vhodným příkladem se zdají naše ekologické projekty. Oproti roku 1997, kdy se odehrál 

podobný výzkum v malém, narostla znalost „ochrany přírody“ o desítky procent a stala se z ní 

druhá nejsilnější činnost, kterou si veřejnost se skauty spojuje. Jistě to není tím, že by tak masivně 

narostl počet ochranářských aktivit v Junáku, ale že mnoho z nich se přeneslo do měst 

61

a také to, že ochrana přírody získává ve společnosti větší a větší důležitost. Tedy společnost 

na ni více a více slyší. 

S dnešní dobou a s tím, „co se dnes nosí“, úzce souvisí třetí poznatek, ten, který je asi nejvíce 

neuchopitelný. Týká se jisté patiny či jisté archaičnosti, kterou si v sobě nesou všechny tradiční 

spolky, ať je to Sokol či Junák. Tedy zda-li patří do dnešní doby, zda-li na ni reagují, zda-li v ní 

dokáží existovat. Řečeno dnešní slovníkem, zda-li jsou „in“. Jestli nabídnou dětem něco zajímavého, 

zda je připraví na život v dnešní době. Podíváme-li se na jeden příklad za všechny, 

najdeme ho ve spojení skautingu a internetu. Oddílů či středisek, které mají vlastní www stránky, 

jsou stovky, ovšem veřejnost si této skutečnosti všimla v minimální míře. Vzhledem k tomu, 

že skauting bude vždy tradiční ve svém poslání (hodnoty, které překračují čas), je třeba posilovat 

moderní spojení v jeho činnosti a vnějších atributech. Ať jsou to zajímavé aktivity, mladí 

vedoucí, na kterých jsou patrné „skautské“ hodnoty a kteří zároveň patří do dnešního světa, 

tak základem musí být otevřenost. Otevřenost, která se v základu projevuje různými spojeními, 

které mi pomohou skauty najít, kdykoli je budu chtít oslovit. Jak nedávno pravil jeden vedoucí 

střediska, „…jakmile jsme zveřejnili můj mobilní telefon a uvedli ho na různých místech, 

ozývá se mnohem víc rodičů, kteří by chtěli své děti přihlásit do Junáka.“ Tedy rodiče by měli 

vědět, kde nás najdou. Čím rozmanitější budou situace a místa, od kterých k nám povedou nitky, 

tím lépe. 

A co závěrem? Pro rodiče jsou při výběru aktivity jejich dětí ve volném čase nejdůležitější 

tři skutečnosti. Zájem dítěte, užitečnost pro dítě a finanční náklady. Přímé finanční náklady 

jsou ve srovnání s jinými aktivitami většinou poměrně nízké. Druhotné náklady už mohou vypadat 

náročněji. „Bude muset mít tu uniformu, batoh, boty, spacák…“. Proto je třeba rodičům 

dopředu tyto věci zkonkrétnit, vyčíslit, aby získali jasnou představu, aby se rozptýlily neurčité 

představy o velké finanční náročnosti. Užitečnost pro dítě souvisí s výše uvedenými závěry. 

Rodiče pocitově přikládají skautingu kladné hodnoty a užitečnost pro dítě. V rovině racionální 

již nemají dostatečné argumenty, což ve spojení s patřičností do dnešní doby může sehrát 

negativní roli. A zájem dítěte? Ten podrobujeme výzkumu právě v těchto dnech, a tak věříme, 

že vám v budoucnu přineseme další kamínky do mozaiky, která nám umožňuje lépe nahlédnout 

na sebe i okolí. 

62

Přehled grafů 

Graf 1. Rodinný stav vedoucích oddílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 

Graf 2. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace vedoucích oddílů . . . . . . . . . . . . . . . 8 

Graf 3. „Jak dlouho si myslíte, že budete vykonávat funkci vedoucího oddílu?“ . . . . . . . . 9 

Graf 4. „Jak vidíte Vy osobně budoucnost Vašeho oddílu?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 

Graf 5. Důvody vedení oddílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 

Graf 6. Počet hodin věnovaných vedení oddílu za měsíc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 

Graf 7. Roční časový snímek vedoucího oddílu v hodinách – průměr . . . . . . . . . . . . . .11 

Graf 8. Co chybí vedoucím oddílů pro jejich práci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 

Graf 9. Problémy vedoucích oddílů a priority Junáka podle vedoucích oddílů . . . . . . . . 12 

Graf 10. Souhlas s výrokem „náš oddíl má ideální počet členů“ . . . . . . . . . . . . . . . 13 

Graf 11. Počet družin v oddíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 

Graf 12. Počet členů nad 17 let ve vedení oddílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 

Graf 13. „Přebírá váš oddíl výchovný systém zkoušek junáka, tj. stupně, odborky?“ . . . . . . . 14 

Graf 14. Potřebnost složek výchovného systému (srovnání VO, VS a RS) . . . . . . . . . . . 15 

Graf 15. Jak často bývají oddílové schůzky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 

Graf 16. Jak často bývají družinové schůzky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 

Graf 17. Frekvence oddílových akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 

Graf 18. Délka letního tábora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

Graf 19. Metody získávání nováčků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 

Graf 20. Frekvence akcí pro veřejnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 

Graf 21. Frekvence veřejně prospěšných akcí, sbírek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 

Graf 22. Věková struktura vedoucích středisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 

Graf 23. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace vedoucích středisek . . . . . . . . . . . . 20 

Graf 24. Počet let ve funkci vedoucího střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 

Graf 25. „Jak dlouho si myslíte, že budete vykonávat funkci vedoucího střediska?“ . . . . . . 20 

Graf 26. Důvody vedení střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 

Graf 27. Měsíční časový snímek vedoucího střediska – průměry . . . . . . . . . . . . . . . 22 

Graf 28. Dostatek financí pro činnost střediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 

Graf 29. Důvody nepostačujících finančních prostředků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 

Graf 30. „Kde Vám finanční prostředky nejvíce chybí?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 

Graf 31. Problémy, se kterými se potýkají vedoucí středisek a vedoucí oddílů . . . . . . . . 24 

Graf 32. Priority Junáka podle vedoucích středisek a vedoucích oddílů . . . . . . . . . . . 25 

Graf 33. Rodinný stav roverů a rangers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 

Graf 34. Délka členství v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 

Graf 35. Nejvyšší dosažená skautská kvalifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 

Graf 36. Skautská kvalifikace roverů, vedoucích oddílů a vedoucích středisek . . . . . . . . 28 

Graf 37. Důvody členství v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 

Graf 38. Důvody případného odchodu z Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 

Graf 39. Důvody odchodu vrstevníků z Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 

Graf 40. Počet hodin strávených v Junáku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 

Graf 41. Skautská aktivita dle věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 

Graf 42. Ochota nosit skautský kroj na veřejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 

Graf 43. Míra ochoty prezentovat se na veřejnosti jako člen(ka) Junáka . . . . . . . . . . . 34 

Graf 44. Počet členů RS kmene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 

Graf 45. Důvody pro členství v rs kmeni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 

Graf 46. Osobní důležitost typů roverského programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 

Graf 47. Důležitost životních hodnot – průměr vedoucí středisek, veoucí. oddílů, roveři . . . . 39 

63

Graf 48. Srovnání důležitosti životních hodnot – ved. středisek, ved. oddílů a roverů – 

stoupající význam hodnot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 

Graf 49. Srovnání důležitosti životních hodnot ved. středisek, ved. oddílů a roverů – klesající 

význam hodnot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 

Graf 50. Srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace, část 1 . . . . . . . . . 43 

Graf 51. Srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace, část 2 . . . . . . . . . 44 

Graf 52. Struktura respondentů dle věku dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 

Graf 53. „Jak tráví volný čas vaše dítě?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 

Graf 54. „Které z následujících organizací nabízejících dětem trávení volného času znáte?“ 48 

Graf 55. „Víte o nějaké skautské klubovně v místě Vašeho bydliště?“ . . . . . . . . . . . . . 49 

Graf 56. Co podle rodičů skauti dělají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 

Graf 57. Skupiny podle postojů k Junáku – populace ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 

Graf 58. Skupiny podle postojů k Junáku – rodiče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 

Graf 59. Srovnání postojů populace ČR, rodičů a rodičů skautů . . . . . . . . . . . . . . . 53 

Graf 60. Vnímání mezinárodního charakteru skautingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 

Graf 61. Charakteristiky Junáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 

Graf 62. Asociace se slovem „skauting“ – populace ČR a rodiče . . . . . . . . . . . . . . 57 

Graf 63. Asociace se slovem „skauting“ – rodiče dle pohlaví . . . . . . . . . . . . . . . . 58 

Graf 64. Asociace se slovem „skaut“ – populace ČR a rodiče . . . . . . . . . . . . . . . . 59 

Graf 65. „Jaký člověk se Vám vybaví při slově skaut?“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 


Pavel Černý 


Lucie Vlčková – Median s. r. o. 

Sondy do světa skautů 

Sociologické výzkumy Junáka 2000 – 2003 

Grafická úprava: GAO 

Vydal: Junák – svaz skautů a skautek ČR 

Tiskové a distribuční centrum 

Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 

Jako svou 101. publikaci 

Praha 2003 

Editor: Pavel Černý 

Náklad: 4 000 ks 

Vydání první 

Vytiskla: Tiskárna Gemi 

Neprodejné, vyšlo jako příloha časopisu Skauting. 

Distribuci pro objednatele provádí v zastoupení vydavatele společnost A-ASKA grafik s. r. o., 

provozovna Dukelská 57e, 614 00 Brno 

Příjem objednávek a reklamací: fax: 545 241 473, e-mail: distribuce@aaska.cz 

ISBN 80-86109-96-8 

64

Objednejte si skautský časopis 

a ke každému předplatnému 

získáte speciální CD 

Světýlko + CD Kniha džunglí - Mauglí, 

na kterém naleznete zvukovou nahrávku nejznámějších příběhů této dobrodružné knížky 

(190 Kč za rok). 

Skaut – Junák + speciál o Jamboree s CD-ROM, 

na kterém najdete reportáže, písničky, videonahrávky, fotografie a množství dalších 

materiálů (220 Kč za rok). 

Kmen + CD-ROM*, 

na němž najdete písničky, texty, náměty pro roverskou činnost a další zajímavé materiály 

(225 Kč za rok). 

Skauting + CD-ROM, 

na kterém najdete databázi s tisícovkou her, již si můžete sami doplňovat, dále množství 

knih, prográmků a užitečných materiálů pro oddílovou činnost (250 Kč za rok). 

Ceny jsou platné pro odběr prostřednictvím tiskového zpravodaje střediska. 

* CD-ROM pro Kmen vyjde a bude distribuován až v průběhu první poloviny roku 

2004. 

Předplatné přijímá: 

A-ASKA grafik, s. r. o. 

Dukelská 57e, 614 00 Brno 

Tel./fax: 545 24 12 22 

e-mail: distribuce@aaska.cz 

web: www.skaut.cz/tdc 

Podrobné údaje o předplatném jsou zaslány na každé středisko a tiskové zpravodaje.

Sondy do světa skautů

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?