ano - Spolek pro vojenská pietní místa

- parní pila ve Vrbně zakázku na postavení
několika obytných budov,kůlny pro nářadí,
samotku, márnici a samospádného vodovodu v
lese na Rejvízu. Celý areál byl pak oplocen a na
bráně umístěn nápis: "ARBAIT MACHT FREI".
První zajatci polské armády byli přivezeni do
tábora v srpnu 1940. Na podzim
následujícího roku byli pak předáni na práci
různým soukromým firmám a na jejich místo
přivezeni zajatci ze západní Ukrajiny. Jejich
počet byl minimálně dvojnásobný proti možné
kapacitě ubytování. Zdravotní stav těchto
zajatců, jak uvádí zpráva podaná pracovnímu
úřadu v Jeseníku, byl již při přepravě velmi
špatný. Zajatci v těžkých životních podmínkách
živořili a v táboře vypukl tyfus. Za pouhý jeden
měsíc od 4.12.1941 do 5.1.1942 zemřelo 17
zajatců. Další 4 v roce 1942, jeden v roce 1943 a
dva neznámo kdy. Ve zprávě je rovněž uvedeno,
že v průběhu podzimu a zimy musela být
vyměněna jedna třetina zajatců pro tělesnou
slabost a neschopnost pracovat v tak těžkých
podmínkách. Závěr zprávy pak hovoří, že i další
přidělovaní zajatci jsou ve velmi zbědovaném
stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce
Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na úplavici
nejen zajatci, ale i dozorci a jeden lesní.
V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu
odsunuti do prostoru ObrazekMoravské Třebové.
Na jejich místo , po upravě vnitřních prostorů
budov, vybudování umývárny a po prověření
celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli
přesunuti zajatci anglické armády. Dávka jídel
byli lepší, rovněž byli i příznivější pracovní
normy a od září 1944 jím byly přiděleny
přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945
bylo v táboře 50 anglických a francouzkých
zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace.
V roce 1963 byl na základě rozhodnutí odboru
kultury Okresního národního výboru v Bruntále
prohlášen "Lesní hřbitov sovětských zajatců "
kulturní památkou.
Podoba lesního Ruského hřbitova prošla od roku
1948 mnoha změnami ovlivněnými zejména
politickým klimatem příslušné Obrazekdoby. V
roce 1999 Lesy České republiky, s.p., Hradec
Králové, jež vykonávají v tomto pozemku právo
hospodaření, zajistily podle návrhu Sotirise
Joanidise celkovou rekonstrukci.
Seznam pohřbených na informační tabuli:
38
Kiril Demidjenko, 1.5.1900, Šupjeky, 4.1942
Ivan Kaverin, 18.8.1911, St. Jurjeva, 30.12.1941
Filip Mitjajev, 8.10.1901,Suchoje, 29.12.1941
Aleksandr Kirejev, 1910, Vladikino, 5.1.1942
Vasil Kolomenkin, 15.10.1908, Najinsk,
3.1.1942
Andrej Jesin, 29.12.1912, Suchoje, 1.1.1942
Pjotr Michijev, 9.7.1904, Bikova, 14.7.1942
Dimitri Matarov, 27.10.1910, Anna, 12.5.1943
Ivan Milovidov, 28.12.1895, Bikova, 24.1.1942
Neznámý
Neznámý
Ivan Kuzniecov, 12.8.1911, Michailovka,
25.9.1942
Andrei Fedosov, 1909, Njelsa, 4.12.1941
Vasilij Zubkov, 14.5.1917, Tsilik, 6.12.1941
Aleksi Tjurin, 12.2.1907, Talaknova, 8.12.1941
Vladimir Tsupin, 5.7.1908, Kuzmino, 8.12.1941
Ivan Volochov, 13.7.1913, Alchevčik,
10.12.1941
Anatoli Repin, 18.5.1914, Codin, 9.12.1941
Ivan Makajev, 12.10.1912, Hermanska B,
12.12.1941
Jevstafi Posnov, 29.7.1907, Krutjetz, 2.12.1941
Feodor Šachov, 15.7.1907, Sergejevka,
15.12.1942
Pavel Jeretšov, 26.5.1917, Novgorod,19.12.1941
Ivan Rudjenko, 18.6.1910, Tarasovka,
23.12.1941
Poznámka:
Informační tabule 3,5 km před hřbitovem na
cestě z Rejvízu:
Ruský hřbitov se nachází uprostřed lesů na
severním úpatí Orlíku, kde byl za druhé světové
války vybudován zajatecký tábor. Po skončení
války a odsunu Němců byly objeveny ve
zdejších lesích roztroušené hroby ruských
zajatců. Ostatky mrtvých byly v roce 1948