Müllerovy mapy

Müllerovy mapy
Přednáška z předmětu
Tematická kartografie (KMA/TKA)
Otakar Čerba
Západočeská univerzita
poslední aktualizace: 16.12.2008

• Johann Christoph Müller
Jan Kryštof Müller
• Narodil se 15.3.1673 ve Wöhrdu u Norimberka
• Působil na císařském dvoře jako vojenský císařský inženýr
- první profesionální měřič, mapér, kartograf a topograf
• 21.6.1721 předčasně zemřel ve Vídni ve svých 48 letech
na následky dlouhodobého pobytu v poli a celkového
vyčerpání v důsledku intenzivní pracovní činnosti (na
následky vážného zhoršení těžkého onemocnění pohybové
soustavy)
• Bývá označován jako nejvýkonnější kartograf všech dob
• Jeden z nejvýznamnějších kartografů, který kdy působil na
našem území
Pozor na záměnu – Johann Müller Regiomontanus (1436-1476)
– astronom, podílel na „znovuobjevení“ Ptolemaiova díla)

Müllerova rodina
• otec Johann Müller (Jan Müller)
– preceptor (pravděpodobně soukromý)
– dokázal u svých dětí vzbudit lásku ke vzdělávání
• starší bratr Johann Heinrich Müller (Jan Jindřich Müller)
– 15. ledna 1671 – 15. března 1731
– vynikající fyzik a matematik – 1710 – stal se
profesorem matematiky a fyziky na univerzitě v
Altdorfu
• mladší bratr Johann Mathias Müller (Jan Matyáš Müller)
– přednášel ve škole v Norimberku

Životopis (1)
• Studoval matematiku a kreslení v Norimberku u Georga
Christopha Eimmarta (mědirytec, iluminátor, astronom)
• Dále se vzdělával ve Vídni pod vedením přírodovědce a
geografa, plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, kde
získal základní zkušenosti s kartografií
• S L.F.Marsiglim se zúčastnil mapování nových území po
uzavření Karlovackého míru (1699) s Tureckem (válka mezi
Rakouskem a Tureckem 1683-99)
– Určování zeměpisných souřadnic vybraných míst v Uhrách
– Hranice o délce 800 km mezi Transylvánií a Jaderským
mořem – 41 map (poslední dvě sekce obsahují 91
miniaturních plánů hraničních mezníků)
– Východní Uhersko, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonie
– Pomůcky – viatorium připojené k cestovnímu vozu, buzola

Ukázky map rakousko-turecké hranice

Životopis (2)
• 1703 – vstup do císařských služeb jako polní
inženýr
• 1706 – návrat do Norinberka - sestavení
podrobnější mapy příhraničních oblastí, kterou
po návratu do Vídně daroval princi Evženu
Savojskému
• 1708 – pověřen nejvyššími místy zpracováním
velké mapy Uher (zpracováním mapy Müller
učinil první krok ke splnění svého snu –
vyhotovit atlas rakouských dědičných zemí –
Atlas Austriacus)

• Mapa Uherska
• Mapa Moravy
• Mapa Čech
Müllerovy mapy
• V rámci přípravných prací Müller vytvořil mnoho rukopisných map
krajů, příhraniční mapu Chebska a mapu vojenských pochodových
tras
• Pokoušel se o vydání monumentálního atlasu Atlas Austriacus –
nejprve měly být vytvořeny mapy Českých zemí v pořadí Čechy,
Morava, Slezsko
• Müller se nedožil vydání
– Odvozené zmenšené Mapy království českého (1 : 673 000)
– Výsledků měření Slezska, které dokončil Müllerův žák Johann
Wolfgang Wieland
Müllerovo mapování bylo poslední kartografickou prací na našem
území provedené jednotlivcem (podporovaným státem), dále už
mapovaly jen státní instituce

Mapa Uherska (1709)
• Měřítko 1:550 000
• Vydané nákladem uherských stavů
• První mapa Uherska na základě aktuálního měření –
astronomická měření bodů pro geodetické účely
• Registr (rejstřík) sídel obsahoval více než 4 000 míst
• Pro zobrazení Transylvánie byla použita mapa Mappa della
Transiluania (Nagyszeben /Sibiu/, 1699), jejímž autorem byl
Giovanni Morando Visconti
• Věnování ...Augustissimo Romanorum imperatori Josepho I.
… mappam hanc regni Hungariae … A 1709 opera
J.C.Mülleri...

Mapa Moravy
●
Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos
divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac
mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M
capitane[us]
●
Mapování po jednotlivých krajích probíhalo v létech 1708-12
●
Měřítko 1:166 000 (1:180 000)
●
Rozměry 137,4 x 97,4 cm
●
4 měděné desky – rytcem byl Jan Kryštof Leidig v Brně
●
Mapu financovali moravští stavové (odměna 1000 tolarů) –
označovaná jako mapa stavovská
●
Autorská práva – mapa nesměla být kopírována po dobu 10 let od
vydání
●
Mapa vyšla až v roce 1716, protože byla nutná její revize, neboť v
roce 1714 došlo ke změně v krajském uspořádání Moravy
●
Mapa zobrazuje šest moravských krajů - Brněnský, Hradišťský,
Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský (začátek mapování)
●
Úkolem bylo zmapovat všechny lokality, silnice, mýta ve spolupráci s
místními úředníky a majiteli panství
●
Pro mapování byly využity astronomicky měřené geodetické body

Rukopisná mapa Moravy (1714-16)
• Mapa Moravského markrabství
• Předchůdce tištěných map Moravy
• Měřítko 1:115 000
• Rozměr 164 x 235,5 cm
• Věnována císaři Karlu VI. - za mapu obdržel portrét
panovníka zdobený drahokamy a právo volného prodeje
mapy
• Mapa je uložena v Österreichische Nationalbibliothek ve
Vídni
• Problematikou se zabýval Ivan Kupčík (1995) – kromě
jiného zmapoval výskyty Müllerových rukopisných map

Rukopisná mapa Moravy

Obsah mapy Moravy
• Je v ní zaneseno 4 091 místních jmen (3 022 sídel) – města
opevněná, neopevněná, královská, poddanská; městečka; vesnice s
kostelem a bez kostela; kláštery; dvorce a hostince; lázně, minerální
prameny a naleziště nerostných surovin
• Velmi řídká síť cest – spojnice do Čech, Slezska, Rakouska, Uher a
Kladska
• Horopis – schématický, minimum popisků, kopečková metoda se
západní iluminací
• Vodopis – schématický, větší počet místních jmen
• Müller chtěl také vytvořit mapu přírodních i kulturních zajímavostí
Moravy – těžbu minerálů (zlato, diamanty, železo, kamenec), léčivé
prameny, jeskyně, propasti,poutní místa, naleziště léčivých bylin
apod. – mapa se nedochovala, ačkoli se ví, že byla vytvořena
minimálně pro území jihozápadní Moravy (Brněnský, Jihlavský a
Znojemský kraj) – je známa pouze z dopisu Müllera příteli faráři
Janu Jiřímu Středovskému

Mapa Moravy - ukázky

Mapa Moravy – ukázky

Mapa Čech J.K.Müllera
• Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim ciculos divisae
cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis
circumiacenium regionum partibus conterminis ex accurata totius
Regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par
est, numeris absoluta et ad usum commondum nec non omnia et
singula distinctius cognoscenda XXV. sectionibus exhibita a Joh:
Christoph Müller, S. C. M. Capitan. et Ingen. A.D. MDCCXX
• Mapa byla vyryta Michael Kaufferem z Augsburgu

Mapa Čech (1712-1722)
• Podnětem k tvorbě této mapy bylo rozhodnutí
císaře Karla VI. ze dne 4.5. 1712 o novém
zmapování Čech
• Byly zmapovány celé Čechy, včetně Kladska a
tehdy ještě samostatného Chebska – pořadí
kraj Bechyňský, Prácheňský, Plzeňský,
Chebsko
• Mapování bylo dokončeno již v lednu 1718,
pak následovaly zdlouhavé revize krajských
hejtmanů – rukopis dokončen v roce 1720,
celá mapa vyhotovena v roce 1722 – Müller se
nedočkal výsledného výtisku
• Rukopis z roku 1718 v měřítku 1:136 000 byl
věnován císaři Karlu VI. - uložený v v
Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni
• Cena mapy 24 000 rýnských zlatých
• Cena výtisku 12-13 rýnských zlatých

Poslední měsíc života J.Ch.Müllera
• Při práci na sestavováni mapy Čech a korekci prvních
12 rytin byl Müller již těžce nemocný, trpí následky
dlouholetého pobytu v terénu a celkového vyčerpání v
důsledku enormního pracovního nasazení
• Počátek června 1721 – předání referentovi české
dvorské kanceláře dokumenty k mapě Moravy a Čech
• 5. června 1721 – předání poslední vůle advokátovi (za
přítomnosti 6 svědků)
• † 21. června 1721 – Müller ve Vídni předčasně umírá v
pouhých 48 letech (na následky vážného zhoršení
těžkého onemocnění pohybové soustavy)
• Pochován byl na vídeňském hřbitově – Schottenfriedhof

Mapa Čech – matematické základy
• 25 mapových sekcí formátu 557 x
473 mm (celé území Čech má
rozlohu 2 822 x 2 403 mm)
• 1 list přehledný
• celkovou plochu 2,82 m na 2,40 m
• měřítko 1:132 000 (uvádí se i
1:137 500)
• Mapa byla vytvořena ve válcovém
Cassiniho zobrazení
• Poloha významných míst se
určovala astronomicky, směry se
zjišťovaly kompasem, délky se
měřily počtem otoček kol kočáru a
redukovaly se o jednu desetiny

Obsah Müllerovy mapy Čech
• Mapa obsahuje geografickou síť.
• 12 495 (12 493) míst (včetně samot, pousteven, osamělých hostin,
asi 80 zřícenin hradů apod.)
• Administrativní členění státu na 12 krajů (po reformě z roku 1714)
• Reliéf terénu byl zobrazen kopečkovou metodou (ačkoli v rukopisu
Müller používal půdorysný zákres horstev) – horopis je kvalitnější než
na mapě Moravy – lepší popis (Krkonoše, Sněžka, České středohoří)
• Popis mapy je v německém jazyce, částečně v latině (např. názvy
krajů)
• Drobné nepřesnosti můžeme najít v popisu vodstva
– Řeka Střela je popsána jako Šalotka
– Řeka Mrlina jako Drnava
• Velice bohatá legenda je také v němčině i v latině – 48 značek
• Smluvené značky zobrazují naleziště rud, hutě, sklárny, léčebné
prameny, vinice, chmelnice, mlýny, pošty, převozy na řekách a lesní
celky

Zobrazení sídel
• 10 základních kategorií:
● Královská a jiná města
● Opevněná města
● Městečka (městyse)
● Zámky
● Hrady a panská sídla
● Malá města se zámkem a kostelem
● Vesnice se zámkem
● Vesnice s kostelem
● Vesnice bez kostela
● Osamocené dvory a jiné osamocené stavby

Výzdoba mapy Čech
• Pererga (umělecké rytiny v rozích mapy) vytvořil podle předloh
Václava Vavřince Reinera augšpurský rytec Jan Daniel Herz
• Levý horní roh – Pražský hrad s Karlovým mostem (bez
kompletního sousoší ⇒ před rokem 1669); nad hradem se vznáší
postava Svatého Václava, paladium a anděl s korouhví a štítem s
přemyslovskou orlicí
• Pravý horní roh – alegorie českých řek
• Ostatní výzdoba – alegorie hospodářství – vybraná odvětví –
sklářství, hornictví, lov, zemědělství

Mapa Čech - ukázky

Mapa Čech - ukázky

Mapa Čech - ukázky

Mapa Čech - ukázky

Parergon

Parergon - detail

Perergon – české řeky

Přehledná (generální) mapa Čech
• Měřítko 1:649 180 (1:650 000)
• Rozměry 464 x 546 mm
• Skromnější výzdoba
– znak s korunovaným dvouocasým lvem
– Praha s barokním opevněním
• Po Müllerově smrti ji dokončil J.W.Wieland

Müllerovy úkoly při mapování Čech
• Českosaská hraniční mapa
• Mapy budoucí vojenské pochodové silnice z Chebska na
slezské a kladské hranice
• Mapy cest v Plzeňském, Prácheňském a Budějovickém
kraji
• Rukopisná mapa Chebska (1714) – 1:69 000, 512 x 427
mm, předloha pro obdobnou tištěnou mapu
• Rukopisná hraniční mapa (1714) – 1:49 000, 6 listů (550 x
840 mm), území mezi Nejdkem a Přísečnicí
• Mapy Bechyňska, Chrudimska a Berounska (Památník
národního písemnictví)
• Mapa rumburského dominia (1720, Národní archiv)

Mapa saské hranice – úsek Jáchymov
●
●
●
●
●
Na příkaz České dvorní
kanceláře ve Vídni Müller
mapuje pohraniční území
včetně příhraničí
Dopisem žádá, aby byl tohoto
úkolu zproštěn a mohl se
věnovat mapování vnitrozemí
Čech
Regni Bohemiae confinium
sectio I qvae accurata
perlustratione specialisté
census es tet delineavit, Joh.
Christoph. Müller, capitane et
Iren, A.C. MDCCXIV. Menss.
Majo et Jul.
vyhotovena roku 1714
měřítko 1:46 000

Mapa Rumburského dominia
• Mappa topographica dominii
Rumburg in regni Bohemiae circulo
Litomeritzensi auctore Jos. Christoph.
Müller, S.C.M. capitaneo et ingen
• Mapa datována přibližně (byla
přílohou zprávy z 15. listopadu 1720
• Měřítko 1:36 500
• Uložena v Národním archivu

Úpravy Müllerovy mapy Čech
• Z důvodu velkých rozměrů byla mapa Čech upravena
Müllerovým následníkem Janem Wolfgangem
Wielandem v roce 1726
• Rytec – Michael Kauffer (Augsburg)
• Výzdoba – Hieronymus Sperling (Augsburg) – méně
zdařilejší než původní (levý horní roh – pohled na Vltavu
s jedoucím vorem)
• Došlo ke změně velikosti na 4/7 původní mapy
• Nová mapa měla měřítko 1:230 000 (1:231 000)
• Později byla vytvořena i zmenšená mapa Království
českého v měřítku 1 : 673 000

Srovnání Wielandovy a Müllerovy
mapy

Užívání Müllerovy mapy
• Vzhledem k podrobnému obsahu byla Müllerova mapa v tehdejší
monarchii utajována
• Velice brzy se stala předlohou pro mapy Čech v různých
nizozemských, francouzských, německých i rakouských atlasech
• Na podkladě Müllerových map byly vytvořeny
– jednolistové přehledné mapy Čech, Moravy, Slezska malých a
středních měřítek
– mapy územních celků, krajů a diecézí
– součásti atlasů
• Müllerovy mapy byly používány více jak 100 let a sloužily jako
podklad pro 1. vojenské mapování

Kopie Jana Condeta
• Le Royaume de Boheme diuisee en ses douze cercles. Carle
reduite sur celle de 25 Feuiiles par Müller a Amsterdam chez
Covens et Mortier
• Nejzdařilejší kopie Müllerovy mapy Čech
• Kolorovaná rytina Jana Condeta
• Publikovaná v amsterdamském vydavatelství Jana Covense a
Petra Mortiera kolem roku 1744
• Měřítko 1:700 000
• Podobná výzdoba jako na originálu – Pražský hrad s Karlovým
mostem, alegorie řek a hospodářství
• V produkci stejného nakladatelství vyšla i Müllerova mapa
Moravy

Mapa Čech (1744) – ukázka

Další kopie Müllerových map
• Johann Jakob Lidl (1740) – mapa obsahuje Čechy, část
Moravy a Slezska, německé země severozápadně a
jihozápadně od Čech
• Atlas regni Bohemiae (1776)
– Vydali Homannovi dědicové v Norimberku
– 12 map českých krajů (chybí přehledná mapa)
– Chebsko
– Okolí Prahy
– Přívazky:
• Homannova mapa Moravy (dnešní cena cca 150£)
• Mapy 6 moravských krajů (dnešní cena cca 225£)
• 9 Wielandových map slezských knížectví
– Historický ústav Akademie věd

• Mapa severní
části
olomouckého
kraje
Atlas regni Bohemiae

Současnost Müllerovy mapy Čech
• Mědirytinové desky 25 mapových listů Čech jsou
uloženy v Národním technickém muzeu v Praze
• Müllerova mapa Čech zdobí prostory kanceláře
prezidenta České republiky
• Mapy jednotlivých krajů jsou vystaveny v prostorách
Senátu České republiky
• V současnosti má Müllerova mapa Čech v
antikvariátech cenu zhruba 200 000 Kč
• Digitalizované Müllerovy mapy Čech a Moravy jsou k
dispozici na http://oldmaps.geolab.cz/

Mapa Slezska
• 23.1.1722 byl jmenován Johann Wolfgang Wieland
nástupcem J.Ch.Müllera – pokračoval v mapování
Slezska, které začalo v roce 1720
• Wieland zemřel v říjnu 1736 – revizní práce prováděl
poručík Mathias Schubart – revize nebyly dokončeny
(rakousko-pruská válka ⇒ Prusko získalo Slezsko i
Kladsko, navíc na pruskou stranu přešel i M.Schubart)
• Postup mapování: Minstrbersko, Nisko, Javorsko (1722) –
Zaháňsko, Svídnicko – Hlohovsko, Lehnicko, Volovsko –
Vratislavsko, Olešnicko, Břežsko, Opolsko, Ratibořsko –
Těšínsko, Opavsko, Krnovsko (1731-32)
• Mapy byly ryty na konci roku 1736 v Norimberku –
nakladatelství Homannových dědiců

Obsah mapy Slezska
• Vodní toky
• Rybníky
• Minerální prameny
• Lesy
• pastviny
• Osídlení
• Mlýny
• Zájezdní hostince
• Poštovní stanice
• Papírny
• Cihelny
• hutě
• Výsledkem mapování bylo 16 speciálních a 2 generální
mapy – Horní Slezsko (1746), Dolní Slezsko (1745)
• Měřítko nebylo jednotné – pohybovalo se v rozmezí 1:93
000 až 1:154 000
• Generální mapa – 1:577 000

Atlas Silesiae...
• Mülerovy, Wielandovy a Schubartovy mapy vyšly v
Norimberku v roce 1752 po vydání povolení pruským
králem Friedrichem II.
• Atlas Silesiae id est ducatus Silesiae generaliter quatuor
mappis nec non specialiter XVI mappis tot principatus
representatius geographice exhibitus
• Celkem 21 map
– 4 generální
– 16 speciálních Wielandových
– mapa Kladska Tobiasse Mayera (1747)

Mapa Kladska T.Mayera

V prezentaci byly použity snímky z prezentace
Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera
Doc. Ing. Václav Čada, Csc.
Ing. Martina Vichrová