Anamorfované mapy

1. vojenské mapování
Přednáška z předmětu
Tematická kartografie (KMA/TKA)
Otakar Čerba
Západočeská univerzita
poslední aktualizace: 12.12.2006

Sedmiletá válka (1756-1763)
• tzv. III. slezská válka
• Mezi Rakouskem a
Pruskem (Sasko,
Rusko, Švédsko,
Francie)
• Rakousko obsadilo
Berlín (říjen 1760)
• 550 000 padlých (160
000 Rakousko)
• Rakousko definitivně
přišlo o Kladsko a
většinu Slezska

Předchůdci 1. vojenského mapování
Francie
• Jean-Dominique Cassini
• Na podkladě triangulace
dokončené v roce 1744
Jacquesem Cassinim
• Topografická mapa
– 182 listů
– 1:86 400
Velká Británie (Skotsko)
• William Ray
• 1747-55
• Pouze pokusné mapování na
podkladě triangulace

1. vojenské mapování
• Podnět k 1. vojenskému mapování sice dala
císařovna Marie Terezie – v roce 1763 bylo
vydáno první nařízení
• Mapování dokončil Josef II., proto bývá 1.
vojenské mapování nazýváno josefské
(Josephinische Landesaufnahme)
• Mapování byl pověřen polní maršál Lacy
• Počátek vojenského mapování považujeme
za oficiální vznik rakouské, a tedy i české
kartografie – konkrétně se hovoří o 7. květnu
1764

Průběh mapování
• Důvodem nového mapování byly špatné zkušenosti s
Müllerovými mapami během sedmileté války (1756-1763)
s Pruskem, kterou Habsburská monarchie prohrála
• Celé 1. vojenské mapování trvalo 23 let, konkrétně od
roku 1763 do roku 1785
• Zmapováno bylo celé území Habsburské monarchie
kromě Tyrolska, Vorarlbergu (pro Tyrolsko a Vorarlbersko sloužila mapa Petera
Anicha a Blasia Hubera z roku 1774 v měřítku 1:103 000), Itálie a Rakouského
Nizozemí
• Vlastnímu 1. vojenskému mapování předcházelo
zkušební mapování Slezska (1763)

Měřítko
• Značně velké měřítko 1 : 28 800
– Velikost měřítka je téměř shodná s měřítkem dnešních
nejpodrobnějších vojenských map
– Pro srovnání tehdejší významné mapové dílo – velká
mapa Francie – bylo vytvořeno v měřítku 1 : 86 400
• Menší území, především velká města s okolím, výcvikové
prostory a vojenské tábory, byla zaměřena dokonce v
měřítku dvojnásobné, 1 : 14 400
• Některé prameny udávají měřítko slezských sekcí 1:30 746
• Na dnešní dobu neobvyklé měřítko bylo vytvořeno podle
požadavku, aby se 400 vídeňských sáhů (0,1 rakouské míle,
1000 kroků) zobrazilo na mapě do velikosti 1 vídeňského
palce (26,34 mm)

Mapování Čech (1763-1767)
• Na podkladě zvětšených Müllerových map bylo zmapováno 273
sekcí (v celé tehdejší monarchii bylo vytvořeno 5 400 /3 598/ sekcí) –
výměra jedné sekce = cca 209 km 2
• Oficiální název mapy zněl – Válečná mapa království Českého 1 :
28 800
• Důstojníci pověření mapování projížděli krajinou na koních a
metodou „a la vue” (od oka) zakreslovali jednotlivé objekty do
Müllerovy mapy, přičemž původní měřítko 1 : 132 000 bylo zvětšeno
na požadovaných 1 : 28 800
• Výjimečně se používal lehký měřičský stolek se záměrným pravítkem
a buzolou
• Vzdálenosti se odměřovaly krokem nebo odhadovaly
• Na 1 čtvereční míli bylo k dispozici 15-20 význačných bodů
přenesených z Müllerových map – body nebyly měřeny
astronomicky, ale pouze graficky
• Výkon mapéra byl 350 km2 během letního období

Popisné údaje
• Zároveň s každou mapou byl vyhotoven soubor s
popisnými informacemi – vojensko-geografický
popis, který obsahoval údaje v mapě nezveřejněné,
například
– průchodnost lesů a močálů,
– možnost ubytování vojska v obci,
– počet tažného a jatečního dobytka
• Popisné údaje k mapě Čech vyšly v 19 svazcích

Revize mapování v Čechách
• Ve válce o bavorské dědictví (1778 – 1779) se zjistily
značné polohopisné nedostatky mapy
• Bylo přistoupeno k revizi 143 sekcí především v severním
pohraničí Čech
• Nakonec byly přepracovány pouze dvě sekce, zatímco u
ostatních byly chyby tak velké, že muselo dojít k novému
mapování
• Nové mapování proběhlo mezi lety 1780 a 1783 především
v částech Žateckého, Litoměřického, Rakovnického,
Boleslavského, Královéhradeckého, částečně také z
Kouřimského a Chrudimského kraje

Mapování Moravy
• Mapa Markrabství moravského v měřítku 1 : 28 800,
která obsahovala 126 sekcí
• Ke čtyřem svazkům popisných informací byl připojen
německo-český seznam obcí s počtem domů
• V letech 1779 až 1781 proběhla revize mapy – jednalo
se celkem o 40 sekcí nejvíce ohrožených případnou
válkou (velké části Olomouckého a Přerovského kraje,
menší části Brněnského a Jihlavského kraje)
• 4 sekce byly zrevidovány, zatímco v další 36
brouillonech došlo k novém zmapování

Mapování Slezska
• Proběhlo jako zkušební již v roce 1763
• Podkladem byla Wielandova mapa
• Bylo vytvořeno celkem 40 mapových sekcí, které byly
začleněny do Válečné mapy knížectví těšínského,
opavské, krnovské a nisského v měřítku 1 : 28 800
• V rámci rektifikace z roku 1780 bylo 10 sekcí opraveno a
30 nově zmapováno

Zpracování polních náčrtů
• Během zimního období
• 8 až 12 dílů polního elaborátu bylo sestaveno v
obdélníkové sekce – brouillony, které se nalepily na
plátno
• Jedna sekce měla rozměry 24 x 16 vídeňských palců,
zobrazovala tedy území 209 km2
• Po vykreslení těchto sekcí byla vyhotovena jedna
čistokresba, opět podlepená plátnem
• Polohopis byl znázorněn barevně, popis černě

Mapové listy
• Velikost mapového listu 62 x 41 cm
• Mapový list zobrazoval území o ploše 2 2/3 čtvereční
české míle
• Červená barva – sídla
• Hnědá barva – cesty
• Modrá barva – vodstvo (potoky, řeky, jezera, bažiny)
• Zelená barva – louky, lesy vinice
• Černé (tmavohnědé) stromečkové značky – lesy
• Tečkovaný rastr – písečná území
• Na každé sekci je uvedeno jméno kraje

Obsah map
• Směrnice, které se týkaly polohopisné složky mapy, nařizovaly
zobrazovat všechny vojensky důležité složky krajiny (kostru
krajiny)
– komunikační síť v celém rozsahu, poštovní a obchodní
silnice, lesní a polní cesty, cesty přes močálovitou půdu,
stezky, pěšiny,
– vodní síť se všemi mosty, převozy, rybníky, tůně, kanály,
studně a prameny,
– jednotlivé domy, kostely, Boží muka, osamocené kříže,
dvory, hradební zdi u měst, hrady, zámky, kláštery,
– lesy, stromy podél cest a vodních toků, vinice, louky a
pastviny
• Na okraji listu je seznam obcí a kolonky pro údaje o počtu
měšťanů, sedláků a domkářů, o stavu a možnostech ustájení
koní – v případě mnoha listů však tyto číselné údaje chybí

Výškopis
• Mapy neobsahují žádné výškové údaje
• V mapě nebylo použito pro zobrazování reliéfu
kopečkového systému
• Byly zobrazeny všechny vyvýšeniny a směry největšího
spádu
• Výškopis podle vojenských pokynů byl zobrazen kombinací
dvou druhů tónování (tento způsob vyjádření terénu se stal
podstatou Lehmannovy šrafy)
– Svažité části reliéfu byly nejprve lavírovány ředěnou tuší
a to tím tmavěji, čím byl sklon větší nebo vyvýšenina
významnější
– Následně se perem doplňovaly šrafy přibližně ve směru
maximálního spádu – tyto šrafy byly delší a bledší na
pozvolných svazích, kratší a tmavší na svazích
příkřejších

Klad mapových listů – Čechy

Ukázky map Čech
Původní mapa (1764)
Reambulovaná mapa
(1780)

Srovnání 1. voj. mapování a
Müllerovy mapy

Malá mapa Království Českého
• Pochází z 1769
• Měřítko 1:115 200
• Operační mapa o počtu
36 listů

Klad mapových listů – Morava

Mapa Moravy (1764) – ukázka

Mapa Slezska (1763) – ukázka

http://www.rodaun.info/wienplan-1781/plan-010.html
Mapa Vídně

Slovinsko – ukázka mapy

Fallonova mapa Rakouského
císařství (1822)
• První rakouská veřejná mapa
• Měřítko 1 : 864 000
• Značné přesahy na území
sousedních států
• Na podkladě map 1.
vojenského mapování
• Nevznikla spojením sekcí
map 1. vojenského mapování,
protože to nebylo díky velkým
polohovým deformacím
možné (neúspěšný pokus o
vytvoření mapy celé
monarchie byl proveden už v
roce 1792)

Přesnost map
• Značné polohové odchylky
– Průměrně 700 m v horských a členitých terénech
– Průměrně 400 m v nížinných a rovinatých oblastech
• Důvody odchylek
– Požadavek na velkou rychlost a finanční
nenáročnost mapování
– Absence polohopisné (trigonometrické) sítě
– Mapování po jednotlivých zemích monarchie
– Nejednotné postupy

Srovnání přesnosti
• Viz referát M.Mikšovského a R.Zimové (ICC 2005)

Srovnání přesnosti

Srovnání přesnosti
Průměrná odchylka Maximální odchylka
Müllerovy mapy 705 m 2260 m
1. vojenské mapování 626 m 1564 m
Odchylky byly měřeny na 29 sídlech v oblasti jižních Čech
Nejmenší odchylky byly zaznamenány v okolí komunikací

Co se zachovalo?
Čechy
• Soubor 273 sekcí, které se
zachovaly v originálním
vyhotovení (tzv. brouillony) a
v kopii (čistokresba)
• Původní sekce z let 1764–
1768 se nezachovaly pro
území, které bylo nově
mapováno v letech 1780–
1783, takže soubor se skládá
ze 130 původních sekcí
jihočeských a 143
rektifikovaných nebo nově
zmapovaných sekcí
severočeských, dvojmo -
originál a kopie
Morava
• Severomoravské listy v
původním zpracování z let
1764–1768 se nezachovaly,
takže v souboru je dnes 44
severomoravských
obnovených a 83
jihomoravských původních
sekcí
Soubor originálů map je uložen
ve Vojenském archívu ve Vídni
(Österreichisches Staatsarchiv,
Krigsarchiv).

1. vojenské mapování na internetu
• Na serveru http://oldmaps.geolab.cz/ (laboratoř
geoinformatiky UJEP Ústí na Labem)
• Kompletní soubory I. a II. vojenského mapování v
digitálním tvaru
• S mapami lze provádět jednoduché operace –
zoomování, posun, volbu mapového listu – pomocí
aplikace Zoomify
• Aplikace oldmaps.geolab.cz získala cenění Mapa roku
2003
• K dispozici je také prezentace Müllerových map
• Připravuje se prezentace Stabilního katastru a 3.
vojenského mapování (části mapových operátů jsou již k
dispozici)