-06-<strong>2011</strong> 23.3.<strong>2011</strong> 18:13 Stránka 145/<strong>2011</strong>14Narodili se noví občánciMarián Pletka ......................................................... Malá MorávkaJan Řoutil ............................................................... OndřejovNatálie Krhovská ................................................... RýmařovBlahopřejemejubilantům, kteří od předcházejícího vydání oslavili 80 let a víceAnna Fajnorová - Rýmařov ................................................ 80 letMarie Konečná - Rýmařov ................................................. 80 letJiřina Grebeníčková - Rýmařov .......................................... 82 letJarmila Toušková - Janovice .............................................. 82 letMarie Mílková - Rýmařov .................................................. 82 letNaděžda Doleželová - Rýmařov ......................................... 83 letRůžena Weinerová - Rýmařov ........................................... 83 letJosefa Velartová - Rýmařov ................................................ 84 letRůžena Ondrová - Rýmařov ............................................... 85 letAnatolij Kroutil - Ondřejov ................................................ 86 letnekrologZtráta přítele je škodou největší, praví středověképřísloví v titulku. Počátek letošního březnapřinesl bolestnou ztrátu. Z našeho středuodešel René Zatloukal, který se zapsal do povědomímnoha lidí jako bystrý pozorovatela optimista.Rtuťovitý chlapík nabitý energií získával místona slunci se záviděníhodnou lehkostí. Jehoobliba netkvěla jen v umění vyprávět, zaujatěnaslouchat, v duchaplných replikách či dobráckémhumoru. Za fasádou harmonie se totižskrýval romantik a idealista plný emocí a temperamentu.V každé společnosti dominovalchytrostí a sečtělostí, byl poučeným partneremv kterémkoli tématu. Úspěchy mu hlavu nezamotaly,na to byl příliš moudrý a skromný.Přesto neměl daleko k rebelii, zvlášť když sesrazil s hloupostí a nátlakem. Nic si neulehčoval,byl na sebe náročný a v naší době zbytněléhoega působil až nepatřičně. Život pro nějznamenal neustálý pohyb, nikdy se nenudila neuměl se zastavit ani tehdy, kdy už to bylopřesvědčivou nutností. Stále pro něj zůstávaloživé, co půlstoletí téměř vymazalo, slova dobrávěc. Pro ni byl kdykoli ochoten obětovat nezištněobrovskou energii, pokud uvěřil, že zato stojí. Právě proto bylo stěží najít spolehlivějšíhoa upřímnějšího kamaráda a otce rodiny.Vždy a rád uměl pomoci, poradit a pofoukatvaše bolístky, i když sám tkvěl po krkv těžkých problémech.Narodil se ve válečné Olomouci v přetěžkémlétě roku 1944. Po válce se s matkou ocitlZnám˘ brnûnsk˘ bubeník Pavel Fajt,ãlen legendárních kapel Je‰tû jsmese nedohodli, Dunaj nebo Pluto,a spolupracovník mnoha hudebníchosobností (Iva Bittová, Mikolá‰Chadima, Stepanida Borisova, JimMeneses ad.), se pfied deseti letyRÝMAŘOVSKÝ HORIZONTSpolečenská kronikaZlatá svatbaDne 1. dubna <strong>2011</strong> oslaví manželéJulie a Štefan Sobkuliakovi z Velké Štáhle50 let společného života.Ke zlaté svatbě jim oběma blahopřejía hodně dalších společných let přejíděti Olga, Jan a Julie s rodinami.Rozloučili jsme seJarmila Těšínská - Rýmařov ............................................. 1938Vlastimil Beránek - Mirotínek .......................................... 1958Ladislav Václavík - Rýmařov ........................................... 1927Antonín Ulrich - Rýmařov ................................................ 1928Evidence obyvatel MěÚ RýmařovAmicum perdere est damnorum maximumv Rýmařově, přibyla sestra a rodina se tvrděprobíjela pohraniční nouzí. Časem začalo býtúnosněji a rodinu rozšířili dva bratři. Mezi spolužákyzískal nadaný chlapec s překypující vitalitouvůdčí místo schopností spojovat i organizovat.Stal se duší dětského divadla. Mrštnýkluk se prosadil i ve fotbalu a hokeji. Patřilk nejúspěšnějším žákům, přesto si musel pozdějivyšší vzdělání vyvzdorovat.Přiblížila se šedesátá léta a mladík iritovalmístní potentáty dlouhými vlasy i občasnýmivokálními výstupy s kytarou pod nehybnoumaskou kamenného Stalina. Z vojny se vrátilcílevědomý muž, našel si celoživotní lásku,ženu Žofii, a záhy přišly i dvě dcerky. Odměkšedesátých let nám umožnil založit kapeluExodus. Nešlo o honorář, třebaže jsme svýmivýplatami úspěšně konkurovali kostelním myším,vždyť moderní jazz a černý soul stěží vítězilnad Strahováčkem či jinými skvosty.Renek byl homo novus a ostatní ostřílení kozáci,přesto si u nás i posluchačů získal největšíoblibu. Kytarista a zpěvák hrál srdcem a neuvěřitelněrychle dohnal ostatní. Slávu měl zapolní trávu, muzicíroval s námi moc rád pro tukrásu modrých tónů a tepání složitého rytmu.Chtěli v něm slyšet Neckáře, ale on byl vždyvíc Krylem, s nímž se seznámil ve smutnémpodzimu prvního roku okupace. Žel nic netrvávěčně a kapela se rozpadla, kamarády jsmevšak zůstali trvale. Pak dlouhé angažmá a odlišnýrepertoár v kvalitním a neobyčejně populárnímDynamiku.JazzclubPavel Fajt: Bubenická pouť po českých kostelechvydal na sólovou v˘pravu za zvukembicích, kterou s odkazem na kultovníseriál o vesmírné pouti lodiEnterprise nazval Drum Trek. V létûroku 2007 se sv˘m projektem zavítali do jazzclubu SVâ, kde pfied zrakya slechy fascinovaného publikaŽivot neměl Renek nikdy lehký, úspěchy střídalypády, ale v půli osmdesátých let přišla katastrofa.Nesmírně těžký úraz v zaměstnánía komplikované operace - strnuli jsme. Jinéhoby to zlomilo, bojovníka ne. Vrátil se načas dokapely. Pád režimu roku 1989 přivítals ohromnou nadějí a plný zaujetí se podílel nazměnách. Nade vše miloval svobodu. Ještě několiklet v zaměstnání a důchod. Tehdy rodinazískala malý, ale útulný domek. Spousta dřinya pomohli bratři, než si uvědomil, co znamenávyměnit panelákový lomoz za ticho, vůnia zpěv ptáků. Byl konečně šťastný, avšak žádnéodpočívání. Vrátil se k dětské lásce, protojej dodnes najdete v seznamu členů fotbalovéhoklubu TJ Jiskra. Ještě loni se s velkým nasazenímvěnoval tréninku a vedení oddílu staršíchžáků. Od mnohých se lišil neotřesitelnouvírou v mladé, jejich činorodost a solidnost,věděl, že ani my nebývali andělé, vždyť zůstalvěčným klukem.Sudba neměří stejně. Před několika lety odhodlaně,ale i zoufale opatroval svou statečnouženu, která upadla do těžké nemoci. K našíohromné lítosti marně. Ztráta byla pro Renkanesmírná, ale žít se muselo. Ještě víc se přimklk vnoučatům. Po pěti letech se tragédie vrátila.Zákeřná choroba si vybrala i jeho. Do posledníchchvilek jsme čekali na zázrak, ale anilékaři, ani ohromná péče obou dcer nemohlaosud zvrátit. Renek opustil krutý a nevypočitatelnýsvět osvobozen od těžkého údělu a nezměrnéhotrápení.Jiří Karelpfiedvedl originální symfonii pro bicí.V sobotu 12. bfiezna <strong>2011</strong> se stalR˘mafiov zastávkou Fajtovy bubenicképouti znovu. Koncert se odehrálopût v reÏii jazzclubu, tentokrátv husitské modlitebnû.Architektonicky a akusticky zajímavýchrámový prostor siPavel Fajt pro své koncertovánívybírá záměrně. V roce 2006 zahájilprojekt s názvemSouhvězdí Santini, jehož podstatoubylo dvouleté putování pokostelech a kaplích, které na růz-
-06-<strong>2011</strong> 23.3.<strong>2011</strong> 18:13 Stránka 15RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 5/<strong>2011</strong>ných místech Čech a Moravy vystavělbarokní architekt JanBlažej Santini. Myšlenka poutise zrodila po koncertě v kapli sv.Bernarda v Plasích u Plzně v roce2000. Jak Fajt sám řekl, poslechlsi nahrávku svého tehdejšíhovystoupení a zjistil, že chrámovýprostor je pro hru na bicínástroje nesmírně inspirativní.To byl prvopočátek nápaduuspořádat bubenickou pouť poSantiniho kostelech, k níž PavelFajt přizval jako svého „duchovníhoproducenta“ geologa a spisovateleVáclava Cílka, jednohoz největších současných znalcůčeské krajiny a jejího duchovníhorozměru.Společně prošli dvanáct míst,kromě kaple v Plasích nahrávalinapř. v Kladrubech, ve Žďárunad Sázavou a na Zelené Hoře,ve Křtinách a Rajhradu u Brnanebo v klášteře Želiv. Běhemtěch několika dnů a nocí (nahrávalose v době, kdy byly kostelyprázdné) se odvíjel Fajtovýmislovy zvláštní dialog „mezimnou a Santinim, mezi bubnya barokem, mezi současnostía minulostí někdy sahající až dopředkřesťanské kultury“. Jednotlivéskladby tak vznikaly přímona místě jako výsledek komunikacemezi zvukem bicíchnástrojů a jejich dozvukem uvnitřsložitě komponovaného prostoru,založeného na číselnémprincipu, který převzal PavelFajt do základu svých skladeb.Šestnáct vybraných kompozicvyšlo na albu Souhvězdí Santiniv roce 2009.Rýmařovský koncert v malé protestantskémodlitebně, která mádo rafinovanosti barokních chrámůdaleko, měl spíše komorníatmosféru. Skladby, které zdezazněly, pocházejí předevšímz alba Drum Trek (první sólovéalbum z roku 2001, doplněnéukázkou santiniovského projektuLive in Želive z roku 2007).Album, jakkoliv vynikající,ovšem nenahradí zážitek z živéhovystoupení. Bicí se podFajtovýma rukama a nohama vymaňujíz mantinelů pouhého doprovodnéhonástroje a stávají sesvébytným rytmickým a současněmelodickým instrumentem,který disponuje velkou zvukovoubarevností. V jednotlivýchskladbách tepou jako lidské srdce,jindy se rozduní v magickémrytmu rituálního tance nebo rozběhnoupo samostatných rytmickýchlinkách v různém taktu(skladba 3-2-4) a společně vytvořízběsilou kompozici plnouproměn. Sestava perkusí přitomnení nijak omračující; rozšířenousoupravu bubnů a činelů doplňujezvukový kruh, který siFajt kdysi sám vyrobil z železnéobruče, několika strun, pružina kytarových snímačů a který mápodle jeho slov suplovat dalšíhospoluhráče. V některých skladbáchse uplatní sampler, kterýmFajt přiznává svůj zájem o elektronickéexperimenty se zvukem,případně rolničky navlečenéna kotnících, drobný odkazk world music. Pavel Fajt jezkrátka mužem mnoha hudebníchtváří, ale pouze dvou rukoua nohou, kterými dokáže ze svéhonástroje vytěžit maximummožného a navíc stále hledat novécesty.ZN15