Rýmařovský horizont 6 - 2011 - Středisko volného času Rýmařov

-06-2011 23.3.2011 18:13 Stránka 15RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 5/2011ných místech Čech a Moravy vystavělbarokní architekt JanBlažej Santini. Myšlenka poutise zrodila po koncertě v kapli sv.Bernarda v Plasích u Plzně v roce2000. Jak Fajt sám řekl, poslechlsi nahrávku svého tehdejšíhovystoupení a zjistil, že chrámovýprostor je pro hru na bicínástroje nesmírně inspirativní.To byl prvopočátek nápaduuspořádat bubenickou pouť poSantiniho kostelech, k níž PavelFajt přizval jako svého „duchovníhoproducenta“ geologa a spisovateleVáclava Cílka, jednohoz největších současných znalcůčeské krajiny a jejího duchovníhorozměru.Společně prošli dvanáct míst,kromě kaple v Plasích nahrávalinapř. v Kladrubech, ve Žďárunad Sázavou a na Zelené Hoře,ve Křtinách a Rajhradu u Brnanebo v klášteře Želiv. Běhemtěch několika dnů a nocí (nahrávalose v době, kdy byly kostelyprázdné) se odvíjel Fajtovýmislovy zvláštní dialog „mezimnou a Santinim, mezi bubnya barokem, mezi současnostía minulostí někdy sahající až dopředkřesťanské kultury“. Jednotlivéskladby tak vznikaly přímona místě jako výsledek komunikacemezi zvukem bicíchnástrojů a jejich dozvukem uvnitřsložitě komponovaného prostoru,založeného na číselnémprincipu, který převzal PavelFajt do základu svých skladeb.Šestnáct vybraných kompozicvyšlo na albu Souhvězdí Santiniv roce 2009.Rýmařovský koncert v malé protestantskémodlitebně, která mádo rafinovanosti barokních chrámůdaleko, měl spíše komorníatmosféru. Skladby, které zdezazněly, pocházejí předevšímz alba Drum Trek (první sólovéalbum z roku 2001, doplněnéukázkou santiniovského projektuLive in Želive z roku 2007).Album, jakkoliv vynikající,ovšem nenahradí zážitek z živéhovystoupení. Bicí se podFajtovýma rukama a nohama vymaňujíz mantinelů pouhého doprovodnéhonástroje a stávají sesvébytným rytmickým a současněmelodickým instrumentem,který disponuje velkou zvukovoubarevností. V jednotlivýchskladbách tepou jako lidské srdce,jindy se rozduní v magickémrytmu rituálního tance nebo rozběhnoupo samostatných rytmickýchlinkách v různém taktu(skladba 3-2-4) a společně vytvořízběsilou kompozici plnouproměn. Sestava perkusí přitomnení nijak omračující; rozšířenousoupravu bubnů a činelů doplňujezvukový kruh, který siFajt kdysi sám vyrobil z železnéobruče, několika strun, pružina kytarových snímačů a který mápodle jeho slov suplovat dalšíhospoluhráče. V některých skladbáchse uplatní sampler, kterýmFajt přiznává svůj zájem o elektronickéexperimenty se zvukem,případně rolničky navlečenéna kotnících, drobný odkazk world music. Pavel Fajt jezkrátka mužem mnoha hudebníchtváří, ale pouze dvou rukoua nohou, kterými dokáže ze svéhonástroje vytěžit maximummožného a navíc stále hledat novécesty.ZN15