Průvodce nákladní přepravou Českých drah - jerid

Průvodce nákladní přepravouČeských drah21. Uložení a zajištění nákladů dřívív železničních nákladních vozech (1. část)leden 2005

České dráhy, a.s.Generální ředitelství.Odbor nákladní dopravy a přepravyPrůvodcenákladní přepravouČeských drahUložení a zajištění nákladů dřívív železničních nákladních vozechČást 1Kmenové dříví a kulatinaPalivové dřívíSloupy dřevěnéLEDEN 2005Sestavil ing. Miloslav Kříž

OBSAHSeznam použitých zkratek, označení železničních podniků . . . . . . . . . . 3Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4Namáhání během přepravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Důležité informace o Nakládacích směrnicích Přílohy II RIV . . . . . . . . . 7Hmotnost nákladu – dovolená zatížení vozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Největší rozměry nákladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Kmenové dříví a kulatina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Palivové dříví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Sloupy dřevěné neimpregnované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52Kde nás najdete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54Závěrečná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56Příloha 1 – Ložná míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57Příloha 2 – Ložné závady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58Příloha 3 – Nakládací směrnice 2.1 . . . . . . . . . . . . . vloženo v publikaci

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEKdaNENNkNNHMRIDdekanewton, jednotka sílyEvropská normanewton, jednotka sílykilonewton, jednotka sílyHarmonizovaná nomenklaturazbožíŘád pro mezinárodní železničnípřepravu nebezpečných věcíRIVRZCUICÚmluva o vzájemném používánínákladních vozů meziželezničními podnikyregionální zákaznické centrumČD CargoMezinárodní železniční unieOZNAČENÍ ŽELEZNIČNÍCH PODNIKŮAAEBDŽBLSCFLCFRCFSCHCPČDDBDSBEWSFNMEFSGC (SJ)GySEVHSHHŽIRRJŽŽeleznice Ahaus−AlstätteBulharské státní dráhyLötschbergská dráha, a.s.Národní společnost lucem−burských železnicRumunské železniceSyrské železniceŘecké železnice a.s.Portugalské železniceČeské dráhy a.s.Německá dráha a.s.RAILION DANMARK(Dánské dráhy)Železnice Anglie, Walesua SkotskaŽeleznice Nord−MilanoEsercizioTRENITALIA (Italskéželeznice)GREEN CARGO a.s.(Švédské železnice)Železnice Györ−Sopron−EbenfurtAlbánské železniceChorvatské železniceIrácké železniceSpolečenství jugoslávskýchželeznicLGMÁVMŽNSC (NSB)ÖBBPKPRAIRENFELitevské železniceMaďarské státní dráhyŽeleznice MakedonieRAILION NEDERLAND(Nizozemské železnice)CARGONET (Norské dráhy)Rakouské spolkové dráhyPolské státní dráhyIránské státní dráhyNárodní správa španělskýchželeznicSBB/CFF Švýcarské spolkové dráhy /SBB CARGOSNCB/NMBS Národní společnost bel−gických železnic / B−CARGOSNCF Národní společnost fran−couzských železnicSŽ Slovinské železniceTCDD Turecké státní dráhyVR Finské státní dráhyŽFBH Železnice federace Bosnya HercegovinyŽRS Železnice Republiky srbskéŽSSK (ŽSR) ŽELEZNIČNÁSPOLOČNOSť, a.s.(Železnice Slovenské repub−liky)3

ÚVODNásledující příručka je určena zákazníkům a zaměstnancům Českých drah(ČD) jako informace o způsobech správného uložení a zajištění kmenového dří−ví a kulatiny, palivového dříví, dřevěných sloupů v železničních nákladních vo−zech. Při tvorbě této příručky byly využity poznatky z praxe se zřetelem na po−žadavky zákazníků a specifické požadavky přepravy zboží tohoto druhu poželeznici. Příručka by měla být praktickým vodítkem ke správnému způsobuuložení a zajištění těchto nákladů v železničních nákladních vozech.Mějte vždy na zřeteli, že pro bezpečnou přepravu zboží po železnici jenutné se řídit nakládacími směrnicemi Přílohy II k Úmluvě o vzájemném použí−vání nákladních vozů v mezinárodní přepravě RIV. Dodržení nakládacích směr−nic při nakládce vozu nejen chrání zboží před poškozením, ale také omezujemožnost vzniku ložné závady během přepravy. Tím se ten, kdo zásilku naložía zajistí, výrazně podílí na vytvoření optimálních podmínek pro zajištění bez−problémové přepravy zásilky v požadované kvalitě.Pokyny a údaje uvedené v této příručce odpovídají ustanovením Přílohy IIk Úmluvě o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě(RIV) ve znění k 1.10.2004. Z tohoto důvodu je nutné při použití této příručkybrát na zřetel změny nakládacích směrnic, ke kterým dochází i dvakrát ročně(zpravidla k 1. 1. a 1. 7.) tak, aby nedošlo k použití již neplatných pokynů adoporučení a tím k možnému ohrožení bezpečnosti železničního provozu nebosamotného loženého zboží. Žádáme Vás proto, abyste se při nakládce řídiliplatnými nakládacími směrnicemi Přílohy II RIV, které garantují bezpečnou pře−pravu a napomáhají zamezit škodám na loženém zboží a železničních náklad−ních vozech.Obsahově nemůže příručka postihnout všechny okolnosti, které mohou přinakládce uvedených produktů nastat. Proto jsme připraveni Vám poskytnoutpomoc při řešení otázek souvisejících se způsobem uložení a zajištění dřívía výrobků z něj v železničních nákladních vozech. K tomu je pověřena skupinaodborníků – zábranářů odboru nákladní dopravy a přepravy generálního ředi−telství Českých drah, kteří jsou připraveni pomoci odesílatelům a odesílacímstanicím svými vědomostmi a zkušenostmi. Kontaktní spojení včetně adres pří−slušných zábranářů Českých drah naleznete na straně 54.Ustanovení o způsobech uložení a zajištění zboží, která jsou obsažena v té−to příručce, lze použít jen tehdy, pokud ložené zboží odpovídá charakteristice,která je uvedena v odstavci "Ložené zboží" daného doporučení. Je−li charak−teristika loženého zboží odlišná, musí se vycházet z příslušných zásad ze svaz−ku 1 Přílohy II RIV.4

NAMÁHÁNÍ BĚHEM PŘEPRAVYPři nakládce a přepravě zboží je nejdůležitější zachování bezpečnosti. Zboží, které jenaloženo na jakémkoli dopravním prostředku, musí být naloženo a zajištěno tak, aby odolalonamáháním, kterým bude během přepravy vystaveno. Proto mějte stále na zřeteli namáhánívznikající během přepravy a včasnými preventivními opatřeními přispějte k zajištění bezpečnépřepravy. Namáhání jsou u různých dopravních prostředků rozdílná. Při přepravě po železni−ci vyžadují zvláštní pozornost síly, které mohou působit na ložené zboží v podélném směruvozu (hlavně při tvorbě vlaků, tj. za posunu, kdy případné nárazy nelze zcela vyloučit). Nelzevšak opomíjet ani síly vznikající během jízdy vlaku v bočním a svislém směru. Síly působící nanáklad během přepravy po železnici tak mohou dosáhnout: v podélném směru vozu (dopředu i dozadu): v příčném směru vozu (do bočních stran): ve svislém směru (nahoru a dolů):4násobek tíhové síly nákladu (0,4 G),0,5násobek tíhové síly nákladu (0,5 G),0,3násobek tíhové síly nákladu (0,3 G).Síly orientované svisle nahoru zmenšují tření mezi nákladem a podlahou vozu a tím pod−porují posuv zboží v podélném i příčném směru vozu.0 , 3 G4 , 0 G4 , 0 G0 , 5 G0 , 5 G0 , 3 GU vozů zařazených v ucelených vlacích, v kombinované dopravě (velké kontejnery, výměnnénástavby, návěsy a silniční nákladní vozidla), u vozů s tlumícími zařízeními čelníků, jakoži u vozů s mimořádnými zásilkami (zásilky bez odrážení a spouštění) lze počítat v podélnémsměru vozu s namáháními menšími silami. Mohou dosahovat jednonásobek tíhové síly nákladu(1 G), takže zhruba odpovídají namáháním v podélném směru obvyklým v silniční dopravě.U zásilek určených v dílčím úseku na přepravní cestě také k přepravě na lodním převozu (tra−jektu) je nutno již před nakládáním na železniční nákladní vůz počítat s většími namáháními nežčiní výše uvedené hodnoty namáhání uvedené pro přepravu po železnici. Tyto se u jed−notlivých linek lodních převozů podstatně liší. Obecně se vychází pro námořní přepravu přidimenzování zajištění nákladu z následujících sil:5

v podélném směru (dopředu i dozadu): v příčném směru (do bočních stran): ve svislém směru (nahoru a dolů):0,2násobek tíhové síly nákladu (0,2 G),0,7 násobek tíhové síly nákladu (0,7 G),2,2 násobek tíhové síly nákladu (2,2 G).Síly, které působí na náklad během přepravy, mohou způsobit to, že náklad uložený nadopravním prostředku nezůstane na svém místě a dá se do pohybu. Uvede−li se náklad dopohybu, vymkne se kontrole a je pak možné, že tím dojde k poškození nákladu a dopravníhoprostředku.Náklad, který se na voze nekontrolovaně posunuje, může poškodit nejen sebe sama nebovůz, ale může také během jízdy spadnout z vozu a tak podstatně ohrozit bezpečnost provozu.Také při vykládce může posunutý náklad neočekávaně spadnout a tak ohrozit osoby. Protose musí každý náklad zajistit.Zajištění nákladu musí odpovídat podmínkám normálního železničního provozu. Normálnímželezničním provozem se však nerozumí jen klidná, kontrolovaná jízda s přizpůsobenourychlostí. Podle nakládacích směrnic Přílohy II RIV patří k normálnímu železničnímu provozutaké nárazy při posunu, prudké brždění, odpor větru a vibrace za jízdy.6

DŮLEŽITÉ INFORMACEO NAKLÁDACÍCH SMĚRNICÍCHPŘÍLOHY II RIVOrientaci v otázkách výběru vhodného vozu, způsobu uložení a zajištění zboží v železničnímnákladním voze i vlastní uložení a zajištění Vám usnadní nakládací směrnice Přílohy II RIV.Tyto jsou obsaženy ve třech samostatných svazcích, z nichž– svazek 2 „Zboží“ obsahuje vlastní nakládací směrnice − právně závazné pokyny pro výběrvozu, způsob uložení a zajištění u vybraných, konkrétních druhů zboží.– svazek 1 „Zásady“ obsahuje všeobecné zásady pro uložení a zajištění zboží ve voze, kterémusí být při nakládce dodrženy, aby byla zachována bezpečnost železničního provozua zboží bylo přepraveno bez poškození nebo ztráty. Zásady svazku 1 se použijí zejménatehdy, není−li pro daný druh zboží ve svazku 2 k dispozici odpovídající nakládací směrnicenebo vhodný příklad nakládání nebo také tehdy, nelze−li příslušnou nakládací směrnici vevšech ustanoveních dodržet.– svazek 3 „Traťové třídy“ obsahuje seznam traťových tříd platných na tratích členskýchželezničních podniků RIV a slouží ke zjištění tzv. směrodatné traťové třídy (přípustné hmot−nosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu) pro zamýšlenou přepravní cestu.NAKLÁDACÍ SMĚRNICENakládací směrnice jsou zpracovány se zárukou bezpečné a bezzávadné přepravy loženéhozboží a minimálních nákladů na jeho zajištění. Pro dříví a výrobky z něj jsou obsaženy vesvazku 2 Přílohy II RIV v kapitole 2 „Dříví“ nakládací směrnice:2.1 pro kmenové dříví,2.1.1 pro kulatinu (vlákninu) 2 m dlouhou (obsažena jen v českém vydání svazku 2),2.2.2 pro řezivo omítané, nehoblované, svázané do balíků/paketů,2.2.3 pro řezivo omítané, nehoblované, svázané do balíků,2.4 pro dříví ve svazcích,2.5 pro dřevěné pražce (paketované),2.6 pro dřevěné pražce napuštěné (paketované),2.7 pro dřevěné pražce (nepaketované),2.8 pro dřevěné štěpky,2.9 pro desky z překližky, lisované desky.Nakládací směrnice 2.1 je součástí této příručky ve znění platném k 1. 10. 2004 s tím, že jezáměrně vytištěna na volném listu, aby ji bylo možné vyjmout a ve vhodném obaluprakticky použít přímo u železničního nákladního vozu. Při nakládce výše uvedených dru−hů zboží se řiďte přednostně pokyny příslušné nakládací směrnice.Nakládací směrnice jsou ve svazku 2 Přílohy II RIV vytištěny na papíru barvy bílé.PŘÍKLADY NAKLÁDÁNÍSvazek 2 Přílohy II RIV obsahuje rovněž tzv. příklady nakládání, které mají charakter dopo−ručení způsobu uložení a zajištění zboží na železničních nákladních vozech a které jsou takézpracovány pro vybrané druhy zboží. Odchylně od nakládacích směrnic jsou vytištěny napapíru barvy modré, růžové nebo žluté. Jejich barevné provedení nejen rozlišuje příkladynakládání od nakládacích směrnic, ale také upozorňuje na jejich odchylnou platnost. Zatímconakládací směrnice jsou závazné na tratích všech železničních podniků RIV, příklady nakládání7

mohou také platit jen na tratích určitých železničních podniků. Je tomu tak proto, že příkladynakládání zpravidla obsahují způsoby uložení a zajištění zboží, které se teprve ověřují nebokteré vykazují odchylky (většinou úlevy) od zásad svazku 1 Přílohy II RIV.Modrý příklad nakládání platí na tratích všech železničních podniků RIV a způsob uloženía zajištění zboží v něm uvedený plně odpovídá zásadám svazku 1 Přílohy II RIV.Růžový příklad nakládání platí jen na tratích určitých železničních podniků vyjmenovanýchv odstavci "Přepravní cesta" a způsob uložení a zajištění zboží v něm uvedený je odchylný odzásad svazku 1 Přílohy II RIV.Žlutý příklad nakládání platí jen ve vnitrostátní přepravě na tratích vydávajícího železničníhopodniku a způsob uložení a zajištění zboží v něm uvedený je odchylný od zásad svazku 1Přílohy II RIV.JAK SE ORIENTOVAT V NAKLÁDACÍ SMĚRNICI NEBO PŘÍKLADU NAKLÁDÁNÍ?Obojí vychází z jednotného základního vzoru, který je s vysvětlivkami uveden na straně 9.DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:Ustanovení nakládacích směrnic a příkladů nakládání uvedená na levé poloviněstránky platí pro jednotlivé vozy a skupiny vozů, proto normy v nich uvedené např. propevnost vázacích prostředků jsou s ohledem na vyšší namáhání v podélném směru přís−nější než normy uvedené na pravé polovině stránky. Ustanovení nakládacích směrnic uve−dená jen na pravé polovině stránky platí jen pro vozy zařazené do ucelených vlaků, provozy s tlumícími zařízeními čelníků a pro vozy v kombinované dopravě, tj. s namáhánímiv podélném směru ve výši max. jednonásobku tíhové síly. Pokud nakládací směrnice nebopříklad nakládání upravuje způsob uložení a zajištění zboží pro tyto dva rozdílné způsobyzacházení s vozem během přepravy odlišně, je příslušná strana v daném místě rozdělenasvislou čarou na dvě poloviny, aby byly zvýrazněny levá a pravá polovina strany.Nedílnou součástí nakládací směrnice nebo příkladu nakládání je obrázek v nich uve−dený. Jejich ustanovení označená číslicí v kroužku se vztahují k části obrázku označenéstejnou číslicí.Odstavec „Doplňující údaje“ obsahuje také odkazy na jiná ustanovení Přílohy II RIV,která je nutno brát při nakládce dané zásilky na zřetel.Příklady nakládání v této příručce jsou uvedeny ve zkrácené verzi bez údajů o chovánínákladu při nárazových a traťových zkouškách a o vydávajícím železničním podniku.8

A1B12C34D5ELEGENDA:ABCDERozdělení strany na levou a pravou polovinu.Příslušné ustanovení k dané číslici v obrázku.Hodnota platná při přepravě v jednotlivém voze nebo skupině vozůHodnota platná jen při přepravě v ucelených vlacích a v kombinované přepravě.Odkaz na nakládací informaci 0.1 „Zatížení vozů“ ze svazku 2 Přílohy II RIV9

HMOTNOST NÁKLADU– DOVOLENÁ ZATÍŽENÍ VOZŮHmotností nákladu se rozumí hmotnost zboží, jeho obalu, vozových plachet, nakládacích,ochranných a přepravních pomůcek, zajišťovacích a upevňovacích pomůcek.Hmotnost nákladu a vlastní hmotnost vozu působí přes nápravy a kola vozu na železničnítrať a vyvolávají tak zatížení tratě.Dovolené zatížení tratě je dáno nejvýše dovolenou hmotností na nápravu a nejvýše do−volenou hmotností na běžný metr vozu.Hmotnost na nápravu je část hmotnosti vozu a nákladu připadající na jednu nápravu.E1E2Vypočítá se ze vztahu:a) u loženého vozuvlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladupočet nápravvlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladu = hrubá hmotnost loženého vozuVlastní hmotnost vozu v kg se zjistí:– z nápisů na voze, nebo– vážením prázdného vozu.Příklady nápisů vlastní hmotnosti vozu na voze:25 000 kg 25 000 kg29,0 tb) u prázdného vozuhmotnost prázdného vozupočet nápravHmotnost na běžný metr vozu je část hmotnosti vozu a nákladu připadající na jeden metrdélky vozu.10

Vypočítá se ze vztahu:a) u loženého vozuvlastní hmotnost vozu + hmotnost nákladudélka vozu mezi nestlačenými nárazníkyDélka vozu mezi nestlačenými nárazníky v metrech se zjistí z nápisů na voze.Příklad nápisu: ( 15,00 m )b) u prázdného vozuhmotnost prázdného vozudélka vozu mezi nestlačenými nárazníkyDovolenému zatížení normálněrozchodné tratě odpovídá zařazení příslušné tratě do tzv.traťové třídy. Rozdělení traťových tříd dle hmotnosti na nápravu a hmotnosti na běžný metrvozu – viz tabulku.Rozdělení traťových tříd dle hmotnosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu:Traťová třída Hmotnost na nápravu Hmotnost na běžný metr vozuA 16 t 5,0 t/mB1 18 t 5,0 t/mB2 18 t 6,4 t/mC2 20 t 6,4 t/mC3 20 t 7,2 t/mC4 20 t 8,0 t/mD2 22,5 t 6,4 t/mD3 22,5 t 7,2 t/mD4 22,5 t 8,0 t/mPostup při nakládcePro stanovení maximální hmotnosti nákladu je potřebná znalost nejnižší traťové třídy nacelé přepravní cestě a nejvyšší rychlostní kategorie vlaku, kterým má být zásilka přepravena.To znamená:– zjistit v odesílací stanici nejnižší traťovou třídu na přepravní cestě (pro tratě sítě ČD v před−pisu D16 nebo pro tratě cizích železnic ve svazku 3 „Traťové třídy“ Přílohy II RIV),– dodržet nejvýše přípustnou ložnou hmotnost napsanou na voze v samostatné tabulce nakaždé bočnici vlevo pro tuto traťovou třídu a rychlostní kategorii vlaku, kterým má být zásilkapřepravena.Číselný údaj v řezovém bodě traťové třídy a řádku rychlosti udává nejvyšší přípustnouložnou hmotnost pro tuto kombinaci traťové třídy a nejvyšší rychlosti (viz příklad na straně 12).11

Příklad:A B1 B2 C90 39,0 t 42,5 t 45,5 t 53,5 tS 37,5 t 42,0 t 45,5 tDo vozu smí být naložen pro přepravní cestu s nejnižší traťovou třídou B1 a při přepravěvlaky o rychlosti až 100 km/hod náklad o nejvýše přípustné ložné hmotnosti 42,0 t.Dodatečný rastrJe−li na voze uveden, udává vyšší přípustné vytížení vozu na tratích určených železničníchpodniků v udaných traťových třídách a rychlostech.Příklad dodatečného rastru na voze vlastnického železničního podniku ČD, který platí protratě železničních podniků ČD, MÁV,PKP a ŽSSK, na kterých ve vlacích s maximální rychlostí90 km/hod. činí přípustná nejvyšší ložná hmotnost vozu v traťové třídě C 56 t:MÁV, PKP, ŽSSKC90 56,0 tRozložení nákladu ve vozeNáklad rozložit ve voze co nejrovnoměrněji, přičemž nesmí být překročena nejvýše pří−pustná hmotnost na nápravu:12

Jednotlivá zatížení / jednotlivé nákladyPřípustná jednotlivá zatížení jsou napsána v rastru na podélníku vozu a jsou závislá na způ−sobu uložení a délce nákladu.m — t a−a 0 – 00 00c b a b−b 0 – 00 00 a b cc−c 0 – 00 000 m0 m0 mPřitom se rozlišují s ohledem na namáhání spodku vozu tyto způsoby uložení:– náklad leží přímo na podlaze vozu nebo nejméně na 4 příčně ležících podložkách, přičemžse musí přihlížet k tzv. úložné délce „l“ (maximální zatížení je uvedeno pod označením).– náklad leží pouze na 2 příčných podložkách (maximální zatížení je uvedeno pod označením). Délka uložení = l.13

NEJVĚTŠÍ ROZMĚRY NÁKLADUTechnické parametry železničních nákladních vozů, staveb a zařízení železnice omezujírozměry nákladu. Tyto jsou omezeny tzv. ložnou mírou, kterou se rozumí stanovený obrysv rovině kolmé k podélné ose koleje pro příslušnou trať (železnici), který nesmí náklad na vozepřekročit. Přehled ložný měr je součástí svazku 1 Přílohy II RIV. Pro tratě Českých drah avětšiny evropských železničních podniků platí ložná míra dle tabulky 1 4 (viz příloha 1). Zvláštnípozornost je třeba věnovat zásilkám na otevřených vozech určených do Belgie, Francie, Itálie,Norska a Švýcarska, pro které platí ložné míry s menšími mírami.Následující ustanovení se týkají především zásilek, u nichž je náklad ložen nad horní okra−je stěn vysokostěnných vozů (E…) a nad klanice plošinových a nízkostěnných vozů (K…, L…,R…, S…). V tomto prostoru existuje nebezpečí, že náklad díky svým rozměrům překročí obryssměrodatné ložné míry pro příslušnou přepravní cestu. Při respektování hodnot uvedenýchv nakládacích směrnicích nebo příkladech nakládání pro maximální výšku oblouku nad hornímokrajem stěn vozu nebo nad vrcholy klanic, pro maximální výšku opěr při nakládce nad horníokraje stěn vysokostěnných vozů překročení ložné míry nehrozí.Srovnání ložných měr platných na tratích ČD a FSa) ložná míra platná na tratích AAE, BDŽ, CFL,CFR, CFS, CH, ČD, DB, DSB, GySEV, HSH,HŽ, JŽ, LG, MÁV, MŽ, NS, PKP, SŽ, TCDD, ŽFBH, ŽSSK (ŽSR) – maximální výška nadtemenem kolejnice = 4 650 mm,14

) ložná míra platná na tratích FS – maximální výška nad temenem kolejnice = 4 300 mm!Šířka a výška nákladu– zjistit nejmenší ložnou míru na přepravní cestě (ve svazku 1, tabulce 3 nakládacích směrnic),– prošetřit omezení šířky nákladu, potřebné kvůli rozvoru a přesahu nákladu v obloucích (vesvazku 1, tabulkách 2 nakládacích směrnic).Dodržení ložné míry přezkoušet v přímé a vodorovné koleji měřením od temene kolejnice.Délka nákladu– je nutno mít na zřeteli ložnou délku napsanou na voze , náklad kmenového dříví, kulatiny či dřevěných sloupů nesmí v odesílací stanici přesahovatčelník vozu (viz nakládací směrnici 2.1 pro kmenové dříví), ustanovení číslice 4.2 ze svazku 1 Přílohy II RIV o přesahu čelníku vozu nákladem lzepoužít během přepravy, zejména pokud dojde k posuvu kmenového dříví v podélnémsměru vozu.15

KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINAPro nakládku kmenového dříví a kulatiny platí nakládací směrnice 2.1 „Kmenové dříví“ zesvazku 2 Přílohy II RIV uvedená v kapitole 2 „Dříví“. Tato nakládací směrnice obsahuje zásadysprávného uložení a zajištění tohoto druhu zboží při nakládce do vozů běžné stavby. Je do pub−likace vložena jako příloha 3 na samostatném listu ve znění, které je platné od 1. 10. 2004.Pro upřesnění a v zájmu jednotného výkladu některých ustanovení jsou v následujícím uve−deny doplňující vysvětlivky k obsahu nakládací směrnice 2.1:K vozům:Plošinové a nízkostěnné vozy s klanicemi (K…, L…, R…, S…) jsou vhodné pro nakládkukulatiny nejméně 2,5 m dlouhé s ohledem na minimální vzdálenost sousedních klanic a potře−bu zajištění jednotlivého kmene nejméně 2 klanicemi. Pro dříví kratších délek jsou vhodné jenvysokostěnné vozy (E…). Tyto jsou rovněž vhodnější pro nakládku nerovného dříví a dříví bezpevné kůry na kmenu.Důležité upozornění!Pro nakládku kmenového dříví a kulatiny do nízkostěnných vozů řady Resz parku ČD jsou vhodné pouze vozy této řady s číselnými intervaly (pátá až osmápozice dvanáctimístného čísla vozu) 393 8 a 393 9, neboť jen tyto jsou vybavenyna podélníku z obou stran vozu odpovídajícími prvky k upevnění vázacích pro−středků potřebných k zajištění nákladu na voze. U ostatních vozů řady Res z parkuČD absence vhodných upevňovacích prvků neumožňuje použití vázacích prostřed−ků (zejména tkaninových popruhů nebo polyesterových zajišťovacích pásek) k při−vázání nákladu bez nežádoucích komplikací. Proto doporučujeme v případěnakládky kmenového dříví a kulatiny do vozu řady Res uplatnit požadavek na pří−stavbu vozu této řady s uvedením číselného intervalu 393 8 a 393 9 již v přihlášcenakládky.Ke způsobu uložení:Do vysokostěnných vozů (E…) lze dřeva v závislosti na jejich délce ložit v podélnémi příčném směru vozu. Dřeva ložená v podélném směru se uloží po celé ložné ploše vozu tak,aby bočně doléhala na stěny vozu (silná dřeva vespod). V příčném směru vozu lze do vnitřníhoprostoru těchto vozů uložit kratší dřeva do délky 2,6 m.Do plošinových a nízkostěnných vozů s klanicemi (K…, L…, R…, S…) se dřeva se uložív podélném směru vozu (silná dřeva vespod, dlouhá ke klanicím, krátká ve středu, nerovnánahoře). Kmeny doléhající na klanice musí dosahovat nejméně přes 2 boční klanicemi tak, žekmeny přesahují středy klanic vždy nejméně o 50 cm (u dřev s drsnou kůrou nejméně o 30 cm).Na klanice vozů běžné stavby smějí doléhat kmeny o průměru nejvíce 70 cm (měřeno na slab−ším konci). Tyto kmeny musí být navíc v celé délce pokud možno rovné, aby nevyčnívaly doprostoru vně obrysu vozu.Kmeny nerovné, bez pevné kůry na kmenu, o průměru menším než 10 cm je vhodné naklá−dat do prostoru mezi stěnami vozu nebo mezi klanicemi.16

K bodu Kmen, který doléhá k hornímu okraji stěny vozu nebo ke klanici u jejího vrcholu, musí mítprůměr (d) alespoň 20 cm. Čím je průměr tohoto krajního kmenu větší, tím jsou vytvořeny lepšípodmínky pro správné sedlání a tím i zajištění nákladu loženého nad horní okraje stěn vozunebo nad klanicemi proti spadnutí. Tento krajní kmen doléhající ke stěně nebo ke klanici nesmíokraj stěny vozu a vrchol klanice přečnívat více než polovinou svého průměru v celé délcekmenu.U vozů řad Res a Ks vlastnického železničních podniku ČD se za vrchol klanice považujekonec tělesa klanice, nikoli hák přivařený na jejím vrcholu. Část kmene, která doléhá k hákuna vrcholu klanice, v tomto případě není zajištěna bočně klanicí (viz též obrázek na straně 58).Hák na vrcholu klanicenáklad nezajišťujea < d/2h = účinná výška klaniceklanicepodlaha vozuK bodu Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu není zajištěn pevnými součástmi vozu atedy musí být zajištěn dodatečně zajišťovacími prostředky. Této části nákladu je třeba věnovatpři nakládce velkou pozornost, neboť hrozí nebezpečí spadnutí takto loženého zboží z vozu.Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu proto musí být řádně sedlaný, tzn., že prů−měr dřev v sedlané části nákladu se musí s rostoucí výškou zmenšovat nebo může být maxi−málně stejný. Jsou−li stohy sestaveny z kmenů různých délek a hmotností, musí ležet dlouhéa těžké kmeny nebo kmeny o velkém průměru pokud možno vespod, nestejně tlusté nebo ne−stejně těžké konce kmenů se musí vystřídat. Správné sedlání dřev brání jejich spadnutí z vozudo stran. V důsledku nesprávného sedlání dochází k nežádoucímu uvolnění a spadnutí dřevz vozu a současně k úrazům osob zejména při vykládce (zpravidla při uvolnění vázacíchprostředků).17

Náklad ložený nad stěnami nebo klanicemi vozu musí být ukončen do oblouku, jedině taklze skutečně docílit stabilitu nákladu loženého nad horním okrajem stěn vozu nebo nad kla−nicemi a žádoucí účinnost přivázání, které tlačí kmeny k sobě a k podlaze vozu, čímž bráníposunu dřev v podélném směru vozu.Výška oblouku nad horním okrajem stěn vozu nebo nad klanicemi smí činit při nakládcevozů řady Eas, Es a Res minimálně 20 cm a maximálně 90 cm.Do části nákladu loženého nad stěnami nebo klanicemi vozu je nutno uložit jen dřeva rov−ná a s pevnou kůrou po celé délce kmenu, aby se docílilo větší stability stohu a jeho správnézaoblení v horní části. Proto se vyplatí předem vytřídit vhodná dřeva pro uložení v této části ná−kladu. Sebelepší a tím i finančně náročnější dodatečné zajištění nákladu loženého nad stěna−mi nebo klanicemi vozu, který je sestaven z dřev nerovných a bez pevné kůry na kmenu,nemůže docílit stejný účinek zajištění jako při dokonalém sedlání rovných dřev s pevnou kůrouna kmenu.zakončení nákladudo obloukusedláníprostor k zajištění nákladu sedlánímotočná klanicečelní pohledboční pohledb = šířka nákladuh = výška oblouku(min. 20 cm – max. b/3)klín z tvrdého dřeva otočný čepK bodu Zboží, které doléhá ke klanicím, nesmí klanice ani jejich uchycení namáhat tak, aby tytozůstaly trvale deformovány. Odchýlení klanic od jejich svislé polohy v rámci vůle v jejichuchycení je přípustné, případně se otočné klanice zajistí klíny z tvrdého dřeva (např. u vozů řadKs a Res 393 z vozového parku ČD nebo Rns−z vlastnického železničního podniku ÖBB).Zajištění otočných klanic klíny z tvrdého dřeva je přípustné jen u klanic plnostěnných (ko−vaných) s otočným čepem (viz obr.).Zaklínování otočných klanic musí být provedeno zásadně před naložením vozu!18

K bodu Spojení (vodorovné svázání) protilehlých klanic, nazývané též provázání klanic, je potřeb−né u vozů běžné stavby a brání nepřípustnému namáhání klanic tlakem kmenů doléhajících naklanice a tím také jejich vytlačení do stran a poškození. Ke spojení protilehlých klanic drátemje nutno při nakládce dříví použít žíhaný ocelový drát o průměru alespoň 4 mm, dvojitý, ovi−nutý kolem každé z protilehlých klanic dvojmo a napnutý stočením.Při spojení protilehlých klanic popruhy nebo nevratnými zajišťovacími páskami je nutno po−pruh nebo pásku ovinout kolem klanice a stáhnout přes sponu jen mírně.klanice2 dráty kolem klaniceprovázáníprotilehlých klanicprovázání protilehlýchklanic19

Výjimka: U speciálních vozů určených pro přepravu těžkých válcovitých předmětů, které jsouvybaveny pevnými zesílenými klanicemi, se protilehlé klanice neprovazují. Jedná se o vozyve vlastnictví zahraničních železničních podniků, z nichž některé jsou používány pro naklád−ku kmenového dříví a kulatiny i u nás, jako např. vozy železničních podniků– ŽSSK řad Res (číselný interval 394 8), Snps (472 3), Sps (47204, 47208),– DB řad Roos/Roos−t (352 5), Snps (472 3),– ÖBB řad Ros (392 5), Rnooss−uz (352 2),– Railtrans (430 6, 430 9).K bodu Zaklínování silných kmenů o průměru větším než 70 cm klíny je potřebné u vozů běžnéstavby a brání nepřípustnému namáhání klanic tlakem kmenů doléhajících na klanice a tím takéjejich trvalé deformaci. K zaklínování je nutno použít dřevěné klíny podle obrázku.Výjimka: Při použití vozů s pevnými klanicemi řad Ros, Roos, Rnooss−uz, Snps smějí dřeva,jejichž průměr je větší než 70 cm, doléhat přímo na klanice bez zaklínování.20

K bodu Kmeny přiléhající ke klanicím musí být zajištěny v příčném směru vozu nejméně dvěmaklanicemi. Z toho důvodu je potřebné, aby ke klanicím byla ložena delší dřeva, kratší dřeva pakmezi ně do středu. Přitom je nutné brát v úvahu jak délku dřev, tak i vzdálenost klanic mezisebou. Přesah dřev přes středy klanic při zajištění jen dvěma klanicemi je řešen v bodě nakládací směrnice.Při použití vozů s pevnými dvojitými klanicemi není dovoleno boční zajištění dřev jen jed−nou dvojitou klanicí. Také u dvojitých klanic musí dřeva přesahovat středy klanic v podélnémsměru vždy nejméně o 20 cm.K bodu Nejmenší přesah středu klanic kmeny v podélném směru vozu při zajištění jen 2 klanicemimusí být dodržen u všech dřev doléhajících ke klanicím.Uložení kmenového dříví a kulatiny ve vozech s klanicemi s ohledem na délku dřev a po−žadavek dodržení minimálního přesahu klanic je blíže uvedeno v nakládacích schématech,která jsou součástí této příručky.21

K bodu Přivázání nákladu zvyšují třecí odpor mezi ložnou jednotkou (zde dřevo, kmen) a podlahouvozu, případně mezi ložnými jednotkami navzájem a tím omezují případné posuvy nákladuv podélném směru. Kromě toho přivázání také zlepšují stabilitu ložných jednotek, což je např.u stohů kulatiny velmi důležité.Ve stohu musí být přivázána dřeva, která nejsou zajištěna součástmi vozu proti posuvunebo spadnutí mimo vůz, tzn. nejen dřeva ložená nad stěnami nebo klanicemi vozu (prostoroznačený písmenem C), ale také dřeva, která jsou naložena v prostoru mezi klanicemi nadčelnicemi vozu (prostor označený písmenem B).K přivázání lze použít: popruhy z polyesterové tkaniny (obzvláště vhodné):– upínací popruh s našitou rohatkou (síla při přetržení nejméně 4000 daN),– rychlovázací popruh (síla při přetržení nejméně 1000 daN); nevratné zajišťovací pásky z umělé hmoty s vlákny uvnitř pásky (síla při přetržení nejméně1000 daN), ocelový drát, žíhaný o nejmenším průměru 4 mm, drátěná lana, řetězy, přivazovací zařízení, které je součástí výbavy vozu u některých speciálních vozů (např. u vo−zů řady Rnooss−uz).Požadavky na vázací prostředky:bezvadná kvalita, dostatečná pružnost,nejmenší síla při přetržení vždy podlehmotnosti, délky a povrchu zboží od1000 daN do 4000 daN, předepnutí nej−méně 300 daN.Požadované hodnoty síly při pře−tržení vázacích prostředků platí prozatížení vázacího prostředku v přímémsměru působení uvažované síly. U při−vázání se jedná o směr kolmý k podla−ze vozu. Při stanovení požadovanépřivázáníhák na vrcholuklanice22

pevnosti vázacího prostředku použitého k přivázání nákladu je proto nutné brát v úvahu takéúhel, který svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu. Čím větší úhel svírávázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu, tím je účinnost přivázání menší. Ná−zorným příkladem situace, kdy svírá vázací prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu většíúhel ß, je upevnění vázacích prostředků určených k přivázání nákladu na hácích umístěnýchna vrcholech klanic (viz obr. na str. 22).K přivázání nákladu tkaninovými popruhy a páskami:Vratné upínací popruhy s integrovaným napínacím za−řízením musí být označeny etiketou s těmito údaji podle EN12195−2:1 výrobce,2 datum výroby: měsíc/rok,3 přípustnou napínací sílu (daN),4 protažení v procentech při dovolené napínací síle v přivazo−vacím prostředku,5 druh materiálu, ze kterého je popruh vyhotoven.U úvazů sestávajících ze dvou nebo více dílů musí být tak−to označen každý díl.Nevratné vázací prostředky, tzn. pásky nebo polyesterové tkani−nové popruhy (viz také nakládací informaci 0.6 ve svazku 2 Přílohy IIRIV), musí být u zásilek podávaných k přepravě v ČR označeny ne−smazatelnými údaji o výrobci nebo dodavateli, přípustném zatíženív tahu příp. údajem hodnoty síly při přetržení v daN vytištěnými přímona pásce nebo popruhu.Výjimka: K přivázání nákladu lze také použít tkaninové popruhyvlastnického železničního podniku ÖBB, které jsou označeny pouzenápisem „ÖBB“, neboť tyto popruhy prokazatelně vykazují poža−dovanou sílu při přetržení 1000 daN.Zámky a spony tkaninových popruhů a zajišťovacích pásek musíbýt funkční a musí odpovídat svými parametry použitým páskům nebopopruhům.Oproti ostatním vázacím prostředkům polyesterové zajišťovacípásky nebo popruhy mají schopnost absorbovat mnohem větší rázy,aniž by při tom praskly, ztratily pružnost nebo se poškodily jiným způ−sobem. Jejich dalšími přednostmi jsou snadná a časově méně nároč−ná manipulace, malá hmotnost, odolnost vůči vodě, kyselinám azásadám, již zmíněná tepelná odolnost, bezproblémová likvidace.Nevýhodou těchto vázacích prostředků je potřeba ochrany pásek a popruhů při vedenípřes ostré hrany nebo plochy s ostrými výčnělky proti oděru, případně řezu. Na ostrých hra−nách (zejména součástí železničních nákladních vozů) se proto musí vázací prostředky vy−robené z umělohmotných vláken chránit proti prodření, přetržení či přeříznutí vhodnými ochran−nými návleky, podložkami nebo ochrannými úhelníky hran. Přitom je nutné mít na paměti, žepoužitý ochranný prostředek se nesmí během přepravy uvolnit, nesmí podléhat povětrnostním23

vlivům a musí odolat namáháním, která na něj na kryté ostré hraně působí. Z těchto důvodůjsou jako ochrana hran vhodné především návleky, které se navléknou bezprostředně na váza−cí prostředek (tj. na zajišťovací pásku nebo popruh), a to do potřebné polohy bez nutnosti jejichdalšího upevnění.K dosažení co největšího tření mezi ložnou jednotkou a podlahou vozu, případně mezi jed−notlivými ložnými jednotkami (u kmenového dříví kmeny) navzájem, musí být přivázání nákladudostatečně napnuto. Vázací prostředky musí být napnuty tak, aby jejich předepínací síla činilanejméně 300 daN. Této hodnoty předepínací síly nelze při použití nevratných zajišťovacích pá−sek nebo tkaninových popruhů docílit pouhým utažením vázacího prostředku rukou. Vždy jenutno použít alespoň páku. Optimální napnutí těchto vázacích prostředků lze však docílit jen je−jich napnutím samostatným napínacím zařízením – ručními páskovači k samosvěrným a spe−ciálním sponám.K přivázání nákladu drátem:Vázání drátem musí mít vždy sudý počet pramenů, aby je bylo možno řádně stočit. Drát seovine kolem upevňovacích prvků pokud možno napjatě, přičemž volné konce drátu musí býtvpleteny do úvazku, neboť konce drátu nesmějí odstávat. Úvazy musí být napnuty na jednomnebo několika místech stočením dle obrázku. Stočení drátu do ok (viz též obrázek na stra−ně 58) není přípustné!Pro případné dotažení uvolněného přivázání nákladu, ke kterému může během přepravysnadno dojít vzhledem k vlastnostem drátu (malá pružnost drátu a sklon k trvalému protažení,což vede k uvolnění úvazu), se doporučuje ponechat na snadno přístupných místech krátkédřevo v drátu (dřevo však nesmí zasahovat do průjezdného průřezu ani ohrožovat bezpečnostosob v kolejišti).Poznámka: zejména příjemci v zahraničí odmítají použití ocelového drátu jako prostředkuk přivázání nákladu z důvodu nadměrné pracnosti při jeho odstraňování z vozu. To však nicnemění na tom, že drát výše uvedených parametrů je pro přivázání nákladu přípustným váza−cím prostředkem.24

Upevnění vázacích prostředků na železničním voze: na upevňovacích prvcích (kroužky, oka nebo háky (z kulaté oceli o průměru nejméně 16 mi−limetrů), které jsou na voze k tomu určeny, na ostatních vhodných součástech vozu, avšak nikoli na částech pojezdu, pružení, táhlovýchnebo narážecích ústrojích a na brzdových zařízeních, na hácích na vrcholech klanic jen tehdy, když klanice jsou zajištěny proti vytažení a nejsouk dispozici jiné vhodné upevňovací prvky, přivázání nesmí ležet na ostrých hranách.K upevnění přivázání lze použít háky na vrcholech bočních klanic vozů řady Res číselnéhointervalu 393 a u vozů řady Ks. V těchto případech je nutno brát na zřetel úhel, který svírá váza−cí prostředek s kolmicí vedenou k podlaze vozu. Čím větší úhel svírá vázací prostředeks kolmicí vedenou k podlaze vozu, tím menší je žádoucí silový účinek přivázání, tj. přítlačnásíla, kterou je náklad tlačen k podlaze vozu. I když je upevnění přivázání za háky na vrcholechklanic z pohledu odesílatele lákavé (menší spotřeba vázacího prostředku oproti upevnění naupevňovacích prvcích umístěných na podélníku nebo v podlaze vozu), můževe svých důsledcích vést k výraznému oslabení funkce přivázání nákladu a tímk nežádoucímu posuvu nákladu v podélném směru vozu během přepravy sevšemi negativními dopady (zdržení zásilky, náklady spojené s odstraněnímložné závady.Vázací prostředky se pokud možno upevní k vozu háky nebo se napnoujako smyčky pomocí samosvěrných ocelových spon nebosvěrkových zámků (smyčky zdvojnásobí sílu při přetržení).Z hlediska zachování bezpečnosti provozu a ochranypřepravovaného zboží je potřebné, použít stanovené způ−soby upevnění vázacích prostředků (zajišťovacích páseknebo polyesterových tkaninových popruhů) na uvazovacíkroužky/oka vozu:– vytvořením smyčky z vázacího prostředku, který jeprotažen protilehlými kroužky/oky na obou bočníchstěnách vozu (na jedno přivázání je potřeba jedné sponyke spojení obou konců vázacího prostředku),– hákem zaklesnutým do kroužku/oka na voze,– poutkem se sponou.V praxi se lze také setkat při použití nevratných zajišťovacích pásek nebo polyesterovýchpopruhů s upevněním těchto vázacích prostředků na voze zavázáním na uzel. Upevněnímvázacích prostředků k vozu zavázáním na uzel se snižuje síla při přetržení vázacích prostřed−ků asi o 60 %. Při použití uzlů je proto nutno tuto ztrátu velikosti síly při přetržení vyrovnat např.výběrem vázacího prostředku s odpovídající vyšší pevností nebo odpovídajícím zvýšením počtupřivázání.Důležité upozornění!Upevnění vázacích prostředků použitých k přivázání nákladu na železničních nákladních vo−zech zavázáním na uzel není dovoleno u zásilek do Rakouska a směrovaných přes Ra−kousko.25

Počet přivázání:Každý stoh nákladu (všechna vně nebo nahoře ve stohu ležící dřeva) musí být přivázánk vozu nejméně dvěma na sobě nezávisle působícími vázáními, která musí být od konců stohuvzdálena přibližně 50 cm. Za konec nákladu je přitom nutno považovat ten konec kmenůuložených ve stohu, který leží nejblíže ke středu stohu. Není−li na voze vhodný upevňovacíprvek pro umístění přivázání v této vzdálenosti, lze upevnit úvaz na nejbližším upevňovacímprvku směrem ke středu ložné jednotky. Umístění vázacích prostředků v závislosti na délceložených dřev je vyznačeno v nakládacích schématech pro vybrané vozy, které jsou součástítéto příručky.U zásilek kmenového dříví (délka větší než 2,5 m) loženého na vozech s otočnými kla−nicemi stačí přivázání jedním tkaninovým popruhem s našitou rohatkou (nejmenší síla připřetržení 4000 daN) nebo jedním lanovým přivazovacím zařízením uprostřed stohu.Výjimky:Odchylně od zásad číslice 5.5.4 ze svazku 1 Přílohy II k RIV lze kmenové dříví s kůrounebo bez ní o délce maximálně 6,2 m naložit do vozů s pevnými klanicemi řad Ros, Roos,Rnooss−uz, Laas (ExTe) tak, že kmeny, které přečnívají klanice nebo čelní stěny více nežpolovinou svého průměru, mohou být zajištěny v každém stohu alespoň jedním přivázáním(upínací popruh s rohatkou, síla při přetržení nejméně 4000 daN). Vzdálenost přivázání odkonců kmenu přibližně 1 délky kmenu. Tato výjimka platí jen na tratích CFL, ČD, DB, DSB,MÁV, NS, ÖBB, SBB, SJ, SNCF. Podrobnosti viz příklad nakládání 2/80−101−04.Obdobně lze kmenové dříví různých rozměrů s drsnou kůrou naložit do vozů se stěna−mi, bočnicemi, čelnicemi nebo klanicemi (E…, K…, L…, R…, S…) tak, že kmeny uloženénahoře, které přečnívají stěny nebo klanice vozu více než polovinou průměru, se zajistí jed−ním přivázáním upínacím popruhem (síla při přetržení nejméně 4000 daN), přivázání ve stře−du stohu. Tato výjimka platí jen na tratích ČD, FS, HŽ, JŽ, MÁV, ÖBB, SBB, SŽ, ŽFBH, ŽRS,ŽSSK. Podrobnosti viz příklad nakládání 2/81−103−03.Doporučuje se, aby odesílatel zapsal druh a počet použitých vratných nebo i ne−vratných vázacích prostředků ve sloupci „Pojmenování zboží“ nákladního listu.V následujícím jsou uvedeny příklady nakládání kmenového dříví a kulatiny do vozů řad,které přicházejí pro nakládku tohoto druhu zboží v úvahu. Všechny příklady jsou aplikací naklá−dací směrnice 2.1 s ohledem na konkrétní typ vozu použitého k nakládce.26

KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINAVE VYSOKOSTĚNNÝCH VOZECH ŘADY E…Naložení po horní okraj stěn vozuPři naložení nejvýše po horní okraj stěn vozů není třeba použít prostředky k zajištění nákladu,pokud jsou dodrženy dále uvedené zásady uložení zboží ve voze. Tento způsob naloženíje vhodný pro dříví bez kůry a nerovné dříví. Náklad není nutno dodatečně zajistit, neboť jezajištěn stěnami vozu. Při vykládce tudíž odpadá odstranění zajišťovacích prostředků. Nevý−hodou je nižší využití únosnosti vozu. Riziko ohrožení bezpečnosti zboží nebo provozu že−leznice je minimální.27

alespoň d/2nejméně však 10 cm28

Naložení nad horní okraj stěn vozuPři naložení kmenového dříví nebo kulatiny do vysokostěnných vozů nad horní okraj stěnvozu je nutno náklad přečnívající stěny vozu dodatečně zajistit v podélném a příčném směru.To se neobejde bez dodatečného zajištění části nákladu, která se nachází nad horním okrajemstěn vozu. Uložení a zajištění části zásilky, která je ložena nad horní okraj stěn vozu, musí býtvěnována maximální péče. Do této části nákladu musí být ložena jen dřeva, která zaručídodržení zásad správného sedlání nákladu, tj. dřeva rovná, s pevnou drsnou kůrou po celémkmenu, dřeva tvořící sedlo musí mít větší nebo stejný průměr jako dřeva uložená v sedle.Výhodou je vyšší využití únosnosti vozu. Otázkou zejména u kratší kulatiny (např. u kulatinyo délce 2 m) je, zda s tím spojená větší pracnost a vyšší finanční nároky na zajištění nákladujsou úměrné přínosům vyplývajícím z většího využití ložného prostoru vozu. Riziko ohroženíbezpečnosti zboží nebo provozu železnice je podstatně větší než při naložení dříví jen po horníokraj stěn vozu. podélně, rovnoběžně s podélnou osou vozuPři uložení dříví ve voze v podélném směru vozu lze postupovat:a) dle nakládací směrnice 2.1 s tím, že zvětšení ložného prostoru je docíleno sedlaným loženímnákladu nad horním okrajem stěn vozu, přičemž náklad musí být ukončen vždy do obloukua jednotlivé stohy musí být přivázány k vozu. Nakládací schémata pro nakládku kmeno−vého dříví a kulatiny do vozů řad Eas, Eas−u a Es z vozového parku ČD jsou uvedenav přiložených obrázcích.Nakládací schéma pro kulatinu a kmenové dříví na voze řady Eas6 mumístění přivázání pro příslušné délky dřev ve stohu4 m3 m2,5 m2mpotřebnáochranahran29

Nakládací schéma pro kulatinu a kmenové dříví na voze řady Es8 mumístění přivázání pro příslušné délky dřev ve stohu3+5 m4 m2,5 mPro tento způsob uložení a zajištění dříví je k dispozici také růžový příklad nakládání 2/51−101−99. Způsob uložení dříví v obou krajních stozích u čelních stěn vozu podle tohoto příkladunakládání poskytuje větší záruku odolnosti nákladu vůči posuvům v podélném směru vozu a jevhodný pro kulatinu delší než 1,5 m.Pokračování příkladu nakládání 2/51−101−99 na následující straně.30

Pokračování příkladu nakládání 2/51−101−99 ze strany 30.Růžový příklad nakládání 2/81−103−03 dovoluje přivázání jednotlivého stohu jen jednímpřivázáním za předpokladu, že bude použit upínací popruh o síle při přetržení nejméně 4000daN. Přivázání stohu jediným upínacím popruhem přitom musí být vedeno uprostřed stohu.Není−li to možné např. pro polohu upevňovacích prvků na voze, musí být stoh přivázánnejméně 2x.31

nejméně d/2avšak min. 10 cmklanice příp.stěna vozu32

) podle růžového příkladu nakládání 2/81−101−96 se zvětšením ložného prostoru nejen sed−laným ložením nákladu nad horním okrajem stěn vozu s jeho ukončením do oblouku, alei opěrami přiloženými k bočním stěnám vozu. Zajištěním nákladu opěrami se docílí ještěvětší využití ložného prostoru než při způsobech uložení uvedených v odstavci a). Při na−kládce dle tohoto příkladu je však třeba dodržet stanovenou výšku opěr, neboť příliš vysokýnáklad může překračovat směrodatnou ložnou míru platnou pro příslušnou přepravní cestu.Pokračování příkladu nakládání 2/81−101−96 na následující straně.33

Pokračování příkladu nakládání 2/81−101−96 ze strany 33.Příklad nakládání 2/54−501−98 je aplikací příkladu nakládání 2/81−101−96 pro nakládku kme−nového dříví a kulatiny do vozů z parku ČD.Důležité upozornění!Při použití vozu řady Es z vozového parku ČD nesmí opěry doléhat na boční křídlové dveřevozu.34

příčně k podélné ose vozuPři uložení dříví ve voze v příčném směru vozu nad horním okrajem stěn vozu lze po−stupovat jen podle níže uvedených růžových příkladů nakládání. Jejich společným jme−novatelem je to, že příčně lze nad horní okraje stěn vozu naložit jen rovnou jehličnatou ku−latinu délky od 2 m do 2,6 m s pevnou kůrou po celé délce kmenu. To je důležité z tohodůvodu, že hranice kulatiny uložená nad horním okrajem stěn vozu není v příčném směruvozu zajištěna jinak než statickým třením u sebe ložených kmenů.Princip uložení a zajištění nákladu je v těchto příkladech nakládání v zásadě stejný, jed−notlivé příklady se však od sebe liší v přípustné délce kulatiny ložené v hranici nad hornímokrajem stěn vozu. Na přípustné délce kulatiny totiž závisí maximální výška nákladu sezřetelem na příslušnou ložnou míru.Pro zajištění hranice dříví loženého nad horní okraje stěn vozu v podélném směru vozuslouží opěry. Kvůli značným namáháním, kterým jsou opěry během přepravy vystaveny, jepotřebné bezezbytku dodržet požadavky stanovené pro opěry, zejména pak:– průměr dřev použitých jako opěry musí činit nejméně 15 cm,– opěry musí být zajištěny čelní stěnou vozu nejméně do poloviny svojí celkové délky,– vespod musí být opěry spolehlivě zajištěny proti propadnutí a zborcení,– opěry musí být spolu pevně spojeny dřevem tak, aby byly od sebe vzdáleny ve vzdálenos−ti stanovené pro danou délku dřev uložených v hranici; spojení obou opěr nejlépe des−kou, která musí být přibita ke každé z opěr 2 hřebíky,– opěry smějí vyčnívat nad čelní stěnu vozu jen o hodnotu stanovenou v příslušném příkladunakládání pro danou délku dřev uložených v hranici.Pokračování příkladu nakládání 2/81−101−97 na následující straně.36

Pokračování příkladu nakládání 2/81−101−97 ze strany 36.37

Pokračování příkladu nakládání 2/54−502−98 na následující straně.39

Pokračování příkladu nakládání 2/54−502−98 ze strany 39.Pokračování příkladu nakládání 2/54−502−98 na následující straně.40

Pokračování příkladu nakládání 2/54−502−98 ze strany 40.Důležité upozornění!Výše uvedené příklady nakládání lze použít jen pro nakládku jehličnatého dříví.Při nakládce dle výše uvedených růžových příkladů nakládání je třeba dodržet stanovenouvýšku opěr a hranice kulatiny, neboť příliš vysoký náklad může překračovat směrodatnouložnou míru platnou pro příslušnou přepravní cestu.41

s ohradou ke zvětšení ložného prostoruZásady ze svazku 1 Přílohy II RIV nedovolují vytvoření ohrady ke zvětšení ložného pro−storu z loženého zboží. Protože kulatina představuje ideální materiál k nastavení stěn vozu prozvětšení ložného prostoru, je umožněno vytvoření ohrady z kulatiny příklady nakládání 2/81−101−99 a 2/81−102−03. Uvedené příklady nakládání lze použít při nakládce kulatiny o délcenejméně 1 m a maximálně 2,5 m. V této příručce je uveden pouze příklad nakládání 2/81−102−03, který vychází ze stejných zásad jako příklad nakládání 2/81−101−99 s jediným rozdílemv tom, že dřeva v ohradě u čelních stěn vozu musí být s ohledem na vyšší požadavky nazabezpečení nákladu v ohradě zajištěna oproti zásadám příkladu nakládání 2/81−101−99 navícproti posuvu, převrácení nebo propadnutí prkny opřenými o horní okraje čelních stěn vozu.Tato prkna nejsou dle příkladu nakládání 2/81−101−99 potřebná, a proto tento příklad nakládáníplatí jen na tratích železničních podniků ČD, PKP a ŽSSK (ŽSR), zatímco příklad nakládání2/81−102−03 platí na tratích železničních podniků ČD, DB, DSB, FS, MÁV, PKP, SBB, GCa ŽSSK (ŽSR).42

KMENOVÉ DŘÍVÍ A KULATINA V PLOŠINOVÝCHA NÍZKOSTĚNNÝCH VOZECH S KLANICEMIŘAD K…, L…, R…, S…Dříví se do plošinových a nízkostěnných s klanicemi nakládá zásadně v podélném směruvozu. Přitom je potřeba vycházet z délky nakládaného dříví a vzdálenosti klanic na vozech,přičemž je nutno mít stále na zřeteli, že kmeny doléhající ke klanicím musí být zajištěny ale−spoň 2 klanicemi a musí přitom přesahovat středy klanic v podélném směru vozu nejméně o50 cm, u dříví s drsnou kůrou nejméně o 30 cm. Při použití vozů řady Res z vozového parkuČD musí činit délka kmenů doléhajících ke klanicím alespoň 3,5 m. Doporučuje se ukládatpřímo ke klanicím kmeny rovné a dlouhé, do zbývajícího vnitřního prostoru mezi klanicemikmeny nerovné a také kratší.Naložení do výšky klanicPři naložení kmenového dříví nebo kulatiny do plošinových nebo nízkostěnných vozů sklanicemi nejvýše do výšky klanic je nutno část nákladu, která není zajištěna čelnicemi vozuproti podélnému posuvu zajistit dodatečným přivázáním nákladu k vozu. Spojení protilehlýchklanic je potřebné tehdy, dosahuje−li náklad ke klanicím výše než v polovině jejich výšky.Protože tento způsob uložení kmenového dříví nebo kulatiny se pro nedostatečné využití únos−nosti vozu téměř nepoužívá, nejsou k dispozici ani odpovídající příklady nakládání.Naložení nad klanicePři naložení kmenového dříví nebo kulatiny do plošinových nebo nízkostěnných vozů sklanicemi nad klanice je nutno náklad přečnívající vrcholy klanic dodatečně zajistit v podélnéma příčném směru. To se neobejde bez dodatečného zajištění části nákladu, která se nachází vprostoru nad klanicemi. Uložení a zajištění části zásilky, která je ložena nad vrcholy klanic,musí být věnována maximální péče. Do této části nákladu musí být ložena jen dřeva, kterázaručí dodržení zásad správného sedlání nákladu, tj. dřeva rovná, s pevnou drsnou kůrou pocelém kmenu, dřeva tvořící sedlo musí mít větší nebo stejný průměr jako dřeva uložená v sedle.Náklad musí být ukončen vždy do oblouku a jednotlivé stohy musí být přivázány k vozu.Nakládací schéma pro nakládku kmenového dříví a kulatiny do vozů řady Res (číselného inter−valu 393 8 příp. 393 9) z vozového parku ČD je uvedeno v přiloženém obrázku.Pro nakládku kmenového dříví do plošinových a nízkostěnných vozů běžné stavbys klanicemi je k dispozici příklad nakládání 2/81−103−03, který je uveden v předchozí částik nakládce kmenového dříví a kulatiny do vysokostěnných vozů.44

Pro nakládku kmenového dříví a kulatiny do speciálních plošinových vozů s klanicemijsou k dispozici dále uvedené příklady nakládání 2/80−001−04, 2/81−102−99, 2/80−101−04. Kon−strukce a vybavení speciálních vozů umožňují snadnou manipulaci a menší nároky na zajištěnínákladu.46

Nakládací schéma speciálního vozu řady Rnooss−uzVozy řady Rnooss−uz vlastnického železničního podniku ÖBB jsou zasílány k nakládcekmenového dříví a kulatiny v ČR formou vozové výpomoci. Na přiloženém obrázku je uvede−no nakládací schéma pro nejvíce nakládané délky dříví. Při nakládce dříví do tohoto vozu dbej−te také těchto pokynů:– náklad lze do tohoto vozu ložit také nad klanice a čelní stěny; v tomto případě musí být jed−notlivé stohy ukončeny do oblouku a přivázány k vozu,– k přivázání nákladu se použijí upínací popruhy, které jsou součástí vybavení vozu, příp. musíbýt chybějící popruhy nahrazeny vhodnými vázacími prostředky (např. tkaninovými popruhynebo nevratnými zajišťovacími páskami),– přivázání stohu jediným upínacím popruhem přitom musí být vedeno uprostřed stohu; ne−ní−li to možné např. pro polohu navijáku s upínacím popruhem na voze, musí být stoh při−vázán nejméně 2x.Důležitá upozornění!Klanice u vozů této řady jsou dostatečně pevné a odolné vůči namáháním, proto se protilehléklanice nemusí při naložení nad polovinu jejich výšky spojit vázacím prostředkem jako u vozůběžné stavby.U vozu může dojít po naložení ke zjevnému prohnutí podélníku i v případech, kdy je vůz na−ložen nákladem o hmotnosti nepřekračující přípustnou ložnou hmotnost. Za těchto okolnostíse nejedná o ložnou nebo technickou závadu.49

Nakládací schéma speciálního vozu RailtransK nakládce kmenového dříví a kulatiny v ČR jsou rovněž zasílány speciální vozy spo−lečnosti Railtrans s dvojitými klanicemi. Na přiloženém obrázku je uvedeno nakládací schémapro nejvíce nakládané délky dříví se zaměřením na problémové krátké délky. Při nakládce dřívído těchto vozů je nutno dbát pokynů uvedených v příkladu nakládání 2/81−102−99 zejména vevztahu k zajištění kmenů klanicemi.Důležité upozornění!Klanice u vozů této řady jsou dostatečně pevné a odolné vůči namáháním, proto se protilehléklanice nemusí při naložení nad polovinu jejich výšky spojit vázacím prostředkem jako u vozůběžné stavby.50

PALIVOVÉ DŘÍVÍPalivové dříví se vyznačuje krátkou délkou (do 2 m), různým tvarem a rozdílnými prů−řezy. Z toho důvodu jsou pro naložení tohoto druhu dříví optimální vysokostěnné vozy(E...).51

SLOUPY DŘEVĚNÉNEIMPREGNOVANÉDřevěné sloupy neimpregnované se vyznačují opracovaným, velmi hladkým povrchems nízkým součinitelem smykového tření, takže jsou náchylné k posuvům v podélném smě−ru vozu. V ostatním jsou sloupy jako ložné jednotky srovnatelné s kmenovým dřívím. Přijejich naložení lze tedy obecně vycházet z nakládací směrnice 2.1 pro kmenové dřívís tím, že k zamezení jejich případných posuvů v podélném směru vozu je nutno oprotiúdajům uvedeným ve zmíněné nakládací směrnice zesílit přivázání nákladu k vozu tak,aby se zvýšila přítlačná síla mezi nákladem a podlahou vozu a mezi jednotlivými sloupynavzájem. Níže uvedené doporučení způsobu uložení a zajištění dřevěných sloupů (neim−pregnovaných) je tedy aplikací nakládací směrnice 2.1 pro daný druh zboží.52

nejméně d/2avšak min. 10 cmklanice příp.stěna vozu53

KDE NÁS NAJDETESeznam specializovaných pracovišť ČD, která se zabývají problematikounakládání zboží do železničních nákladních vozůPovolování přepravy mimořádných zásilek:ZaměřeníAdresa Telefon Fax E−mail1 2 3 4České dráhy, a.s. +420 972 232 +420 972 233 dudekm@gr.pha.cd.czGenerální ředitelství 761 690Odbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) +420 972 232 embacherv@gr.pha.cd.czoddělení zvláštních přeprav a mimořádných zásilek 040Ústřední registr mimořádných zásilek (URMIZA) +420 972 232691 ČD vala@gr.pha.cd.czNábřeží L. Svobody 12/1222 110 15 +420 972 233 ČD 900/33690PRAHA 1 − Staré Město 405ČD900/32761900/33040900/32691900/33405a pracovištěČeské dráhy, a.s. +420 972 741 +420 972 741 hruska@opt.cd.czGenerální ředitelství 258 203 kmzp@olc.cd.czOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) +420 972 741oddělení zvláštních přeprav a mimořádných zásilek 171 ČD hruska@opt.cd.czÚstřední registr mimořádných zásilek (URMIZA), 950 41203pracoviště OlomoucČDNerudova 1, 772 58 OLOMOUC 950 41258 velcovska@kmzp.olc.cd.cz950 41171Vydávání nakládacích směrnic a příkladů nakládání, projednávání výjimek ve způsobu uložení a zajištěnínákladu se zahraničními železnicemi:České dráhy, a.s. 9727 62485 9727 625586 kriz@opr.ova.cd.czGenerální ředitelstvímobilOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21.5) 602 663 748 kriz.miloslav@cdcargo.czNábřeží L. Svobody 12/1222110 15 PRAHA 1 − Staré Město ČD ČD9727 62485 9727 625586detašované pracovištěWattova 1047728 61 OSTRAVA54

ZaměřeníAdresa Telefon Fax E−mail1 2 3 4Poradenská činnost a omezené provádění nárazových zkoušek:České dráhy, a.s. 541 174 746 54117 5876 grigelova@opr.bno.cd.czGenerální ředitelstvíOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) ČD ČD grigelova.ludmila@Regionální zákaznické centrum ČD Cargo v Brně 960 4746 960/5055 cdcargo.czKounicova 26, 611 35 BRNOČeské dráhy, a.s. 9727 65043 9727 65242 nemcansky@opr.ova.cd.czGenerální ředitelstvímobilOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) 724 177 032Regionální zákaznické centrum ČD Cargo v Ostravě ČD ČD Nemcansky.Ales@cdcargo.czUlice 30. dubna 9, 728 61 OSTRAVA 9727 65043 9727 65242České dráhy, a.s. 466702193 plasova@opr.pce.cd.czGenerální ředitelstvíOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) ČD ČD plasova.dagmar@Regionální zákaznické centrum ČD Cargo v Pardubicích 466702193 904/2885 cdcargo.czHlaváčova 230, 530 02 PARDUBICEČeské dráhy, a.s. 377 014 345 377 270 375 bartos@opr.plz.cd.czGenerální ředitelstvíOdbor nákladní dopravy a přepravy (O 21) ČD ČD bartos.petr@Regionální zákaznické centrum ČD Cargo v Plzni 990/4345 990/4286 cdcargo.czoddělení nákladní přepravyPurkyňova 22, 306 02 PLZEŇČeské dráhy, a.s. +420 972 241 +420 972 241 fohl@opr.pha.cd.czRegionální zákaznické centrum ČD Cargo v Praze 690 791oddělení nákladní přepravy ČD ČD fohl.zdenek@Dlážděná 7, 111 54 PRAHA 1 900/41690 900 41791 cdcargo.czČeské dráhy, a.s. +420 475 275 +420 47 527 klejna@opr.unl.cd.czRegionální zákaznické centrum ČD Cargo v Ústí n. L. 360 5060oddělení nákladní přepravy ČD ČD klejna.josef@Vojtěšská 2 400 99 ÚSTÍ NAD LABEM 980/5360 980/5060 cdcargo.cz55

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍPříručka byla vydána s cílem blíže objasnit vybraná ustanovení nakládacích směrnic Pří−lohy II RIV týkající se nakládky kmenového dříví a kulatiny, palivového dříví a dřevěných sloupůdo železničních nákladních vozů. V žádném případě však nemůže nahradit nakládací směr−nice. Její autor se snažil ji zpracovat a přizpůsobit tak, aby se stala praktickou pomůckou přiaplikaci nakládacích směrnic v praxi. Proto jsou v příručce shrnuty veškeré nakládací směrnicea příklady nakládání, které mají co do činění s uvedenými druhy zboží. Při jejím použití mějtestále na paměti, že i nakládací směrnice jako vše kolem nás se mohou také postupem dobyzměnit. Může se tedy stát, že časem i obsah této příručky nebude odpovídat platným před−pisům pro nakládání zboží do železničních nákladních vozů. Z toho důvodu je lépe se infor−movat o změnách v této oblasti. Informace o aktuálním stavu nakládacích směrnic a příkladůnakládání budou k dispozici na webových stránkách ČD Cargo.Nechť je tedy tato příručka užitečným pomocníkem při nakládce vozových zásilek kme−nového dříví a kulatiny. Navazovat na ni by měla příručka týkající se nakládky řeziva.56

PŘÍLOHA 1: LOŽNÁ MÍRALožná míra dle tabulky 1 4 ze svazku 1 přílohy II RIVLG, HSH, GySEV, ŽRS, ŽFBH, PKP, BDŽ, CFR, ČD, MÁV1), ŽSSK (ŽSR), MŽ, AAE, JŽ,CH, TCDD2), HŽ, SŽ, DB, ÖBB, CFL, NS, DSB, CFS, IRR13808452790305315035004650spodní prostor viz strany T14–3 a T14–4Vyjma stanic:1) MÁV: BUDAPEST−DELI−PUDo této stanice platí ložná míra podle tabulky 11 .2) TCDD: KAPIKULE, EDIRNE, ALPULLU, LULEBURGAZ, MURATLI, CORLU,CERKEZKOY, HALKALI, KAPIKOY, VANDo těchto stanic platí ložná míra podle tabulek 112 ,113 nebo 114.57

PŘÍLOHA 2: LOŽNÉ ZÁVADYLOŽNÉ ZÁVADY U ZÁSILEK KMENOVÉHO DŘÍVÍ A KULATINYV této příloze jsou uvedeny snímky některých typických ložných závad, pro které bylyzásilky zadrženy během přepravy. Vyvarujte se takových nedostatků, které mohou vést vesvých důsledcích k materiálovým škodám a ke zranění či usmrcení osob.Napnutí přivázání nákladu stočením drátu do oka. V místě oka dojde k přetržení přivázání.Kmen doléhá na hák, nikoli na těleso klanice. Kmen hák deformuje, příp. jej ulomí.Pak hrozí rozvalení nákladu.Nerovný kmen naložen nad horní okraj stěn vozu bez řádného uložení a zajištění sedláním.58

Náklad není ukončen do oblouku, přičemž přivázání nedoléhá na kmeny uložené v hornívrstvě, kmen na vrcholu stohu není zajištěn sedláním. Při uvolnění přivázání může uvolněnýkmen spadnout a zranit obsluhující personál.Nepřípustné uložení s opěramijen na jedné straně vozu.59

Opěry o průměru menším než 15 cm.Náklad může opěry zlomit a tím může dojít k rozvalení nákladu.Kulatina nepřesahuje středy klanic o 30 cm.Při posuvu nákladu v podélném směru hrozí vypadnutí kulatiny.60

Kulatina přesahuje obrys vozu.Při šikmém uložení dříví hrozí spadnutí dřevz vozu.Propadnutí opěr díky jejich nesprávnémupodložení. Hrozí skutálení dřev přes čelníkvozu.Spojení opěr slabou tyčkou přibitou ke kaž−dé z opěr jen jedním hřebíkem. Nebezpečíjeho lomu a uvolnění opěr.Kulatina doléhá shora na horní okraj čelní stěny vozu.Při posuvu dřev v podélném směru vozu hrozí vypadnutí kmene přes čelník vozu.61

Hranice příčně ložené kulatiny nad horním okrajem stěn vozu není vyplněnaa je nekompaktní. Hrozí spadnutí dřev z vozu.Kulatina v hranici nad horním okrajem stěn vozu je nesprávně sedlaná, náklad není kompaktní.62

Kulatina v hranici nad horním okrajem stěnvozu je zešikmená, nerovná a nemá pevnoukůru po celé délce kmenu. Hrozí spadnutídřev z vozu.Dřevo použité jako opěra je příliš krátké.Opěra nad horním okrajem stěny vozu nepří−pustně vysoká.Náklad v prostoru nad čelnicemi vozu nesprávně sedlán, neukončen do oblouku,takže přivázání nákladu není účinné.63

Malý přesah kulatiny přes jednu stojinu dvojité klanice. Nepřípustné upevněnívázacího prostředku– zajišťovací pásky – na okupodélníku vozu vytvořenímuzlu.Upevnění vázacího prostředku– zajišťovací pásky – na okupodélníku vozu zavázáním nauzel výrazně oslabuje účinekpřivázání. 64

PŘÍLOHA 3: NAKLÁDACÍ SMĚRNICE 2.1nejméně d/2avšak min. 10 cmklanice příp.stěna vozu