Černomořská flota

60Námořní technikaČernomořská flotaRuská Černomořská flota, jejíž vznik se datuje na konec 18. století, se díky konfliktu s Gruzií dostala dopopředí zájmu medií. V rámci vojenského námořnictva Ruské federace (Vojenno-morskoj flot, VMF) se řadík těm hůře vybaveným, protože v jejích řadách dominují povětšinou starší jednotky. Jejím admirálům taknezbývá než doufat, že dostanou prostředky na její obnovu.Novodobá historie Černomořské floty(dále jen ČMF) se začala psát po rozpaduSSSR a získaní nezávislosti Ukrajiny. Hned najejím počátku se vyskytly dva zásadní problémy.Prvním byly spory o rozdělení floty mezinástupnické státy. Ty po dlouhých rokováníchvyústily v dohodu o padesátiprocentnímpodílu obou zemí, ovšem s tím, že Ukrajina siponechá jen 18 % a zbytkem podílu pokryjesvoji zadluženost vůči Ruské federaci. Dalšíkritický problém se odvíjel od skutečnosti, žehlavní námořní základna Sevastopol se ocitlana území Ukrajiny a na Černém moři se tehdynenacházely jiné základny ČMF schopné přijmoutvětší počet velkých plavidel. Se ztrátouhlavní základny byla většina jednotek schopnýchplavby převelena jinam.V Sevastopolu se však nacházela i řadavýznamných loděnic, o které Rusové nenávratněpřišli. V Sevastopolu byly napříkladpostaveny všechny sovětské letadlové lodě(TAKR) a jiné loděnice s jejich stavbou nemělya nemají zkušenosti. Dobrým příklademje skandály provázený případ modernizacea přestavby bývalého TAKR Baku na INS Vikramadytiapro Indii. Ta se značným zpožděním,navíc spojeným s velkým nárůstem nákladů,probíhá v loděnici Sevmaš v Severodvinsku,která tento typ plavidel nikdy nestavěla.Plavidla, která se v době rozpadu SSSRnacházela v Sevastopolu ve stavbě nebo tambyla opravována, byla až na výjimky pro VMFvesměs ztracena. Ruská federace se nedokázalas Ukrajinou dohodnout na financovánídalších prací a tak starší plavidla většinouskončila v šrotu (např. křižníky Nikolajev, Taškent)a novější byla nabídnuta na prodej třetímstátům. Pouze malá část z nich však bylaskutečně prodána (např. TAKR Variag do Číny)a zbytek postupně rovněž končí ve šrotu.Hledaní cestyV období chaosu po rozpadu SSSR, spojenéhos kritickým nedostatkem financí, bylyz řad ČMF hromadně vyřazovány starší jednotky,jako například torpédoborce Projektu 61či ponorky Projektu 641. Ze čtyř hlavních flotVMF je nyní asi nejhůře vybavena právě Černomořská.Tradičně nejsilnější Severní a Pacifickáflota si ponechaly největší a nejlepšíjednotky. I Baltská flota, přestože je početněslabší než Černomořská, disponuje vesměsmodernějšími jednotkami.Situace se začala pomalu zlepšovatv polovině 90. let. V roce 1997 byl s Ukrajinoupřece jen dohodnut pronájem námořnízákladny v Sevastopolu na 20 let výměnouza odpisy z dluhů za dodávky ropy. Staronovýdomov ČMF byl vybaven nesrovnatelně lépenež dosavadní provizorní základna v Novorossijsku,ve které zůstalo pouze několik menšíchplavidel.Postupně se také podařilo zajistit financena dokončení oprav a modernizací alespoňčásti plavidel, která byla vítaným přírůstkemdo ztenčujících se řad ČMF. Toto období všakbylo spojeno s řadou kontroverzních rozhodnutí,kdy byly ze služby vyřazovány jednotky

10|2008 61v relativně dobrém stavu a naopak značnoučást z toho mála dostupných financí odčerpalynaprosto nerentabilní modernizace. Takovýchpřípadů bylo více. Můžeme uvést třeba zarputilétrvání na opravě požárem silně poničenéhokřižníku Očakov Projektu 1134B. Přitomv roce 1998 byl ze služby vyřazen křižník AzovProjektu 1134BF v mnohem lepším technickémstavu a s modernějším vybavením.Tok financí však měl daleko do toho, abyodpovídal skutečným potřebám, a tyto práce,v některých případech trvající ještě od dobSSSR, se neuvěřitelně vlekly. Vlajková loď floty,křižník Moskva, byl opravován 10 let, torpédoborecSmětlivyj 9 let a již zmiňovaný Očakovje s více než 20 lety prací absolutním rekordmanem.Řada plavidel ČMF je v dezolátnímtechnickém stavu a jejich skutečné schopnostijsou vzhledem k nefunkčnosti mnoha systémůdiskutabilní. Výběr plavidel pro operaceu gruzínského pobřeží napovídá, která jsouv (relativně) dobrém technickém stavu.Vlajková loďVýsadková loď Jamal Projektu 775 byla jedním ze tří plavidel kategorie nasazených v konfl iktu s Gruzií.Vlajkovou lodí a pýchou Černomořskéfloty je raketonosný křižník Moskva (ex Slava)Projektu 1164 (v kódu NATO Slava). Do tétorole nastoupil počátkem nového tisíciletí postarém křižníku Admiral Golovko Projektu 58(Kynda). Mohutné plavidlo s plným výtlakempřes 11 000 tun patří k nejsilněji vyzbrojenýmv celém ruském námořnictvu. Původněbylo projektováno pro boj s uskupenímiletadlových lodí US Navy a k tomuto účeluje vyzbrojeno 16 protilodními ŘS komplexuP-500 Bazalt s dosahem 500−550 km. Pro něse však na Černém moři nenacházejí adekvátnípotenciální cíle a zřejmě to je jeden z důvodůzamýšleného odvelení křižníku k Severnínebo Pacifické flotě. Na druhé straně je alevysoce ceněna jeho schopnost poskytnoutochranný deštník prostorové PVO jiným plavidlůmfloty s využitím vícekanálového raketovéhokomplexu S-300F Fort. V tomto ohledu semu nevyrovná žádné jiné plavidlo ČMF a jenněkolik málo jednotek v celém VMF. Křižníknese celkem 64 PLŘS typu 5V55RM s dosahem75 km a k vlastní obraně disponuje ještědvěma jednokanálovými raketovými komplexy9K33M Osa-MA s dosahem do 12 km.Hlavňovou výzbroj tvoří 130mm dvojkanonAK-130 a šest systémů AK-630M kategorieCIWS, každý s jedním rotačním 30mm kanonem.K boji s ponorkami slouží dva vrhačeraketových hlubinných pum RBU-6000 a dvapětihlavňové 533mm torpédomety.Křižník má samozřejmě i své nedostatky.Do služby vstoupil již před 25 lety a protoženeprošel žádnou větší modernizací, v řaděohledů neodpovídá dnešním standardům. Jeto poznat hlavně na technologické úrovni elektronickýchsystémů. V dohledné době zřejměnení možné očekávat, že se tento stav výraznějizmění. I přes vysokou bojovou hodnotu nelzepopřít, že se křižník Moskva řadí k dinosaurůmstudené války. Do budoucna se pro VMF neplánujestavba tak velkých jednotek.Veteráni starých časůCo se týče bojových schopností a velikosti,následují křižníky Kerč a Očakov Projektu1134B (Kara). V ruské terminologii jsouklasifikovány jako velké protiponorkové lodě(Bolšije Protivolodočnyje Korabli − BPK).Těmto plavidlům jsme se podrobně věnovaliv ATM 8 a 9/2008, takže uvedeme jen některédoplňující informace.Obě jednotky Projektu 1134B jsou ještěstarší než křižník Moskva, jejich věk již nynídosahuje 35 a 33 let. Kerč však prošel modernizací,při které byla vyměněna část vybavení,jako například hlavní přehledový radarMR-700, který je modernější než na Moskvě.Gruzínský raketonosný člun Tbilisi Projektu 206MRRusové zpočátku tvrdili, že jej v námořním boji potopila korveta Miraž.Ve skutečnosti byl potopen až příslušníky Specnazu v přístavu Poti.

62Námořní technikaVýzbrojí však za Moskvou značně pokulhává.Univerzální raketové komplexy Štorm lze jenstěží považovat za moderní a křižník nenesespecializované protilodní ŘS. O Očakovu nejsoudostupné žádné bližší informace, lze všakpředpokládat, že při opravách také dostal alespoňčást moderního vybavení.Kerč sloužil v letech 1994 až 1997 ve funkcivlajkové lodě ČMF až do příchodu křižníkuAdmiral Golovko. Očakov je jiný případ. Po neuvěřitelněse vlekoucí opravě vstoupil do službyteprve v letošním roce. Ještě donedávna sespekulovalo, že Očakov bude novou vlajkovoulodí Černomořské floty místo Moskvy. V souvislostis posledními událostmi a ochlazenímvztahů se Západem to není zdaleka jisté.Jediným torpédoborcem v řadách ČMFje Smětlivyj. Jedná se o zastaralé a hlučné 40let staré plavidlo, patřící původně do Projektu61M (Kashin). Jeho klasifikace se během službyněkolikrát měnila a nyní slouží jako hlídkováloď (Storoževoj KoRabl – SKR). V letech1987 až 1996 prošel torpédoborec modernizacína Projekt 01090, při které byla částečněmodernizována elektronika a výzbroj. Schopnostiboje s ponorkami vylepšila instalaceneakustického detekčního systému MNK-300a výzbroj mělo posílit osm protilodních střelnejnovějšího typu 3M25 Uran. Ty však torpédoborecdostal až v roce 1999, a to ne nadlouho, protože v roce 2002 byly sňaty. Štěstěnamu však byla nakloněna a Smětlivyj jejako prozatím jedno z mála plavidel VMF opětdostal. Je to poněkud paradoxní, protože jenedostala mnohem modernější plavidla, jakotřeba fregata Neustrašimyj Projektu 1154 naBaltu. I přes tato vylepšení je nadále Achillovoupatou torpédoborce PVO, kterou zajišťujídva archaické komplexy Volna-M (námořníobdoba pozemního S-125 Něva). Více informacío třídě naleznete v ATM 08/2008 v článkuo BPK Projektu 1134B.Fregaty a ponorkyFregaty Ladnyj a Pytlivyj představujíplavidla specializovaná na protiponorkovýboj. Ruská klasifikace SKR je proto poněkudmatoucí. Ladnyj je starší a patří k jednotkámProjektu 1135 (Krivak I) s plným výtlakem3200 tun. Hlavní výzbrojí jsou čtyři OZ raketovýchtorpéd Metěl o dosahu 50 km, dvavrhače RBU-6000 a dva čtyřhlavňové 533mmtorpédomety. Vlastní obranu zajišťují dvakomplety Osa-M, dva 76mm dvojkanonyAK-726 a dva kanony AK-630M. Pytlivyj seřadí k zdokonalenému Projektu 1135M (KrivakII) s modernější výbavou a výtlakem 3430 tun.Raketová torpéda jsou novějšího typu Rastrubo dosahu 90 km a kromě ponorek jsou schopnáútočit i na hladinové cíle. Kanony AK-726Vlajková loď ČMF,Raketonosný křižník MoskvaProjektu 1164

10|2008 6330. divize hladinových plavidel – základna SevastopolTakt. číslo Jméno Klasifikace Třída Zařazení doVMF NATO Projekt NATOslužby11. brigáda protiponorkových plavidel121 Moskva (ex Slava) RKR křižník 1164 Slava 1983713 Kerč BPK křižník 1134B Kara 1975707 Očakov BPK křižník 1134B Kara 1973810 Smětlivyj SKR torpédoborec 01090 Kashin Mod 1969801 Ladnyj SKR fregata 1135 Krivak I 1980808 Pytlivyj SKR fregata 1135M Krivak II 1981197. brigáda výsadkových plavidel152 Nikolaj Filčenkov BDK výsadková loď 1171 Alligator 1975148 Orsk (ex BDK-69) BDK výsadková loď 1171 Alligator 1968150 Saratov (ex BDK-65) BDK výsadková loď 1171 Alligator 1966151 Azov (ex BDK-54) BDK výsadková loď 775M Ropucha II 1990142 Novočerkassk (ex BDK-46) BDK výsadková loď 775 Ropucha I 1987158 Cesar Kunikov (ex BDK-64) BDK výsadková loď 775 Ropucha I 1984156 Jamal (BDK-67) BDK výsadková loď 775 Ropucha I 1988RKR − Raketnyj KRejser (raketonosný křižník), BPK − Bolšoj Protivolodočnyj Korabl (velká protiponorková loď), SKR − Storoževoj KoRabl (hlídková loď), BDK − Bolšoj, Dasantnyj Korabl (velká výsadková loď)247. oddíl ponorek − základna Sevastopol554 Alrosa (ex B-871) DPL ponorka 877V Kilo 1990572 B-380 DPL ponorka 641B Tango 1982DPL − Dizelnaja Podvodnaja Lodka (dieselelektrická ponorka)68. brigáda − základna Sevastopol400. oddíl protiponorkových plavidel059 Alexandrovec (ex MPK-49) MPK korveta 1124 Grisha I 1982060 Vladimirec (ex MPK-220) MPK korveta 11451 Mukha 1990064 Muromec (ex MPK-134) MPK korveta 1124M Grisha III 1982071 Suzdalec (ex MPK-118) MPK korveta 1124M Grisha III 1983418. oddíl minolovek913 Kovrovec MT oceán. minolovka 266M Natya I 1974911 Ivan Golubec MT oceán. minolovka 266M Natya I 1973912 Turbinist MT oceán. minolovka 266M Natya I 1972909 Vice-Admiral Žukov MT oceán. minolovka 266M Natya I 1977MPK − Malyj Protivolodočnyj Korabl (malá protiponorková loď), MT − Morskoj Tralščik (oceánská minolovka)41. brigáda raketových člunů166. oddíl malých raketových plavidel - základna Novorossijsk615 Bora RKVP korveta 1239 Bora 1989616 Samum RKVP korveta 1239 Bora 1993620 Štil MRK korveta 1234.1 Nanuchka III 1978617 Miraž MRK korveta 1234.1 Nanuchka III 1986295. oddíl raketových člunů − základna Sevastopol966 R-44 RKA rak. člun 206.6 Matka Mod 1978955 R-60 RKA rak. člun 12411 Tarantul III Mod 1987962 R-71 RKA rak. člun 1241.7 Tarantul II 1985952 R-109 RKA rak. člun 12411 Tarantul III 1990953 R-239 RKA rak. člun 12411 Tarantul III 1989954 Ivanovec (ex R-334) RKA rak. člun 12411 Tarantul III 1989RKVP − Raketnyj Korabl na Vozdušnoj Poduške (raketonosná loď pohybující se na vzdušném polštáři), MRK − Malyj Raketnyj Korabl (malá raketonosná loď), RKA − Raketnyj KAter (raketonosný člun)184. brigáda − základna Novorossijsk181. oddíl malých protiponorkových plavidel053 Povorino (ex MPK-207) MPK korveta 1124M Grisha III 1989054 Ejsk (ex MPK-217) MPK korveta 1124M Grisha III 1989055 Kasimov (ex MPK-199) MPK korveta 1124M Grisha III 1984170. oddíl minolovek770 Valentin Pikul MT oceán. minolovka 266Meh Natya I 2001901 Železnjakov MT oceán. minolovka 12660 Gorya 1988426 Mineralnye Vody (ex BT-241) BT pobř. minolovka 12650 Sonya 1990439 Lejtenant Iljin (ex BT-40) BT pobř. minolovka 12650 Sonya 1982BT − Bazovyj Tralščik (pobřežní minolovka)

64Námořní technikanahradily dva jednohlavňové 100mm kanonytypu AK-100. Fregaty svým věkem zapadají došedivého průměru Černomořské floty, se všeminegativy z toho plynoucími. Technologickáúroveň vybavení je porovnatelná s křižníkyProjektu 1134B. Značnou nevýhodou fregat jeabsence hangáru a letové plošiny pro palubnívrtulník, který bývá standardem u plavideltéto velikosti.Po velké redukci ponorkové flotily zbylave službě jediná ponorka s konvenčním pohonem− Alrosa (ex B-871) Projektu 877V (Kilo).Jedná se o prototypovou jednotku určenouk otestování pohonu „pump-jet“, jenž nahradilklasický šroub. Vyzbrojená je šesti 533mmtorpédomety. Také Alrosa stála po dlouhé rokyodstavená v doku, ale nakonec byla opravena.Ponorky Projektu 877 jsou v mediích notorickyopěvovány pro svou nízkou hlučnost. To, žejsou velmi tiché, je neoddiskutovatelný fakt,ale stejně tak i to, že existuje řada ještě tiššíchzápadních tříd. Slabinou ponorek Projektu 877je elektronika, zejména bojový řídící systém.V námořních ročenkách bývá uváděnaještě další ponorka, B-380 Projektu 641B(Tango). Tyto kdysi největší konveční ponorkyna světě o výtlaku pod hladinou 3600 tunjiž mají svá nejlepší léta za sebou. B-380 byladlouhodobě odstavena a předpokládalo se,že pro zjevnou zastaralost konstrukce se jiždo služby nevrátí. To tvrdí i většina námořníchročenek. Některé prameny však uvádějí něcodocela jiného. Z rozmaru velení, tak typickéhopro ČMF, měly být v roce 2000 přidělenyfinance na opravu ponorky. Ta skutečně probíhá,což potvrzují fotografie, a B-380 by mělabýt zařazena do služby údajně na podzimletošního roku.Početné korvetyZ menších kategorií jsou v ČMF poměrněširoce zastoupeny korvety. Ty se dají rozdělitna dvě kategorie, protiponorkové (MPK −Malyj Protivodoločnyj Korabl) a úderné (MRK− Malyj Raketnyj Korabl a RKVP − RaketnyjKorabl na Vozdušnoj Poduške).K první kategorie se řadí jedna korvetaProjektu 1124 (Grisha I) a pět Projektu 1124M(Grisha III). Plavidla o plném výtlaku 990 tun,respektive 1220 tun, jsou primárně vyzbrojenadvěma dvojitými 533mm torpédometya dvěma vrhači RBU-6000. K vlastní obraněnesou jeden raketový komplex Osa, 57mmdvojkanon AK-725 (u Projektu 1124) nebo76mm kanon AK-176 (u Projektu 1124M)a jeden systém AK-630M. Vzhledem k specializaciu nich chybí protilodní ŘS a malé rozměryneumožnily montáž hangáru či alespoňletové plošiny pro palubní vrtulník. I přestovšak byly považovány za úspěšnou konstrukcia bylo jich postaveno až 88.Dvě úderné korvety Projektu 1239 (Bora)z koncepčního hlediska představují kombinacikatamaránu se vznášedlem. Tato pokrokovákoncepce nazývána na západě SES (SurfaceEffect Ship) jim umožňuje dosahovat vysokémaximální rychlosti až 53 uzlů při zachovánídobrých nautických vlastností na širém moři.Při plném výtlaku 1050 tun jsou silně vyzbrojenyosmi supersonickými protilodními střelamiP-270 Moskit s dosahem 120 km, jedním76mm kanonem AK-176, dvěma systémyAK-630M a jedním komplexem Osa-MA. KorvetaSamun byla do ČMF převelena v roce 2002z řad floty Baltské, kde do té doby sloužila.Poněkud starší jsou úderné korvety Projektu1234.1 (Nanuchka III) o plném výtlaku730 tun. Ty jsou na svou velikost extrémně silněvyzbrojeny a nesou šest protilodních řízenýchstřel komplexu P-120 Malachit s dosahem120 km, jeden komplex Osa-MA, 76mmkanon AK-176 a systém AK-630M.Vzhledem k určení absentuje u obou typůúderných korvet protiponorková výbava, cožje ale plně pochopitelné. Oproti obdobnýmzápadním plavidlům však disponují systémypro detekci plavidel protivníka daleko zaradiolokačním horizontem umožňující naplnovyužít velký dosah jejich protilodních střel.Další kategorieRaketonosné čluny Projektu 12411 (TarantulIII) o výtlaku 493 tun svými schopnostmijen o málo ustupují úderným korvetám. Raketovouvýzbroj tvoří čtyři protilodní ŘS Moskit,hlavňovou 76mm kanon a dva kompletyAK-630M. Jedinou výraznější odlišností je, žeKorveta Miraž Projektu 1234.1V podvečer 10. srpna 2008 se sama vypořádalas pěti gruzínskými rychlými čluny.

pro nedostatek prostoru musely systém Osa-MA nahradit méně výkonné PLŘS typu Střela.V ČMF slouží tři jednotky Projektu 12411,jedna modifikovaná Projektu 12411 (TarantulIII Mod), u níž nahradil kanony AK-630Mnový systém Palaš, a jedna Projektu 1241.7.Ta se liší použitím starších protilodních střelP-15M s dosahem 80 km a odlišnou sestavouelektroniky. Toto plavidlo kdysi sloužilok otestování hybridního raketovo-hlavňovéhokompletu 3K87 Kortik, momentálně jej všaknenese, stejně jako systémy AK-630M.Osamocený starší člun R-44 Projektu206.6 (Matka Mod) byl kdysi experimentálnímplavidlem pro otestování protilodních střelUran a kompletu AK-630M-2M Roj kategorieCIWS. Oba zbraňové systémy byly na sklonku90. let bez náhrady sňaty a tento stav přetrvávádodnes, což dokazují i nejnovější záběry člunu.Zajímavostí je, že právě jeho OZ střel Urandostal v roce 1999 torpédoborec Smětlivyj.Ojedinělou konstrukcí je člun VladimirecProjektu 11451 (Mukha) o plném výtlaku 465tun. Jedná se o hydrofoil s maximální rychlostípřes 60 uzlů (!) určený ke stíhaní ponorek.K tomuto účelu je vyzbrojen dvěma čtyřnásobnýmitorpédomety pro 400mm torpédaa k vlastní obraně 76mm a 30mm kanonema PLŘS Střela.Z dalších plavidel lze jmenovat oceánskéminolovky Projektu 266M/266MEh (Natya)v počtu čtyř resp. jedné jednotky, jednu oceánskouminolovku Projektu 12660 (Gorya)a dvě pobřežní minolovky Projektu 12650(Sonya).Vyloďovací plavidla zastupují tři jednotkyProjektu 1171 (Alligator) o výtlaku 4650 tun,tři menší, ale modernější a lépe vyzbrojenáplavidla Projektu 775 (Ropucha I) a jednoProjektu 775M (Ropucha II) o výtlaku 4080tun. Jednotky Projektu 775 byly stavěny v polskýchloděnicích v Gdyni.Dále v ČMF slouží řada dalších pomocnýchplavidel, jejichž vyjmenování jde nadrámec našeho článku.Do struktury ČMF jsou začleněny takéletecké jednotky operující jak z plavidel, takz letišť na Krymském poloostrově. Vybavenyjsou vrtulníky Ka-27, Mi-14 a Mi-8 a letounyAn-2, An-12, An-26 a Su-24. Dále do ČMFspadají pobřežní raketové a dělostřeleckébaterie a různé průzkumné systémy.BudoucnostKorveta Samum je spolu se sesterskou Borou jednou z nejnovějších a nejlépe vybavených jednotek v ČMF.Alrosa, jediná ponorka ČMF, je zároveň jediná v celé VMF s pohonem typu „pump-jet“.10|2008Budoucnost ČMF lze odhadovat jen stěží.Ze sortimentu bojových jednotek se za relativněmoderní s dostatkem technické životnostidají považovat pouze dvě korvety Projektu1239, čtyři raketonosné čluny Projektu12411, ponorka Alrosa a minolovka ValentinPikul. S přimhouřením oka se to dá říct ještěo vlajkovém křižníku a korvetách Projektu1234.1. Většina velkých hladinových bojovýchjednotek je zastaralá a konec jejich technickéživotnosti se neodvratně blíží. Jejich nahrazeníbude problematické, protože se v RF stavíjen minimum nových velkých plavidel (fregatyProjektu 22350 Admiral Gorškov) a ta zřejměbudou přednostně přidělována Severní a Pacifickéflotě.Diskutabilní je i potřeba velkých plavidelpro ČMF. Skutečným potřebám odpovídá spíšenámořnictvo složené z menších jednoteko velikosti korvet doplněné několika ponorkami.Jako ideální kandidáti se jeví nové korvetyProjektu 20380 Stereguščij a ponorky Projektu677, jejichž prototypové jednotky se testujína Baltu. Velkou roli však mohou sehrátpolitické či prestižní důvody a možná i ČMF setak dočká svých fregat Projektu 22350. Pokudano, jejich příchod bude znamenat i výraznéposílení PVO floty.Ani přes neustálé navyšovaní financí pronámořnictvo však nelze předpovědět, koliknových plavidel a kdy bude postaveno proČMF. Jednou z prvních dobrých zpráv je převelenízbrusu nové minolovky Vice-AdmiralZacharin Projektu 02668 v polovině letošníhoroku z Baltu.Významný posun však nastal v problematicezákladen. Pro omezení závislosti na Ukrajiněbylo 17. 12. 2003 schváleno přesunutíhlavní základny do Novorossijsku. To budespojeno s rozsáhlým rozšířením a modernizacínábřeží, mol a bazénů. Stavební práce začalyv roce 2005 a podle původního plánu mělytrvat 10 let. Poté však byl termín zkrácen doroku 2011. V roce 2012 by měly začít práce nainfrastruktuře včetně objektů pobřežní obrany,leteckých základen a údržbových center.Uvádí se, že po dokončení prací by měl přístavbýt schopen pojmout kolem stovky plavidel,nebo třetinu současné ČMF (což jsou poněkudprotichůdné hodnoty). Kromě Novorossijskamá být kolem roku 2017 vybudována druházákladna jižněji v městě Temrjuk. Celkově byměl být program výstavby základen pro ČMFna ruském teritoriu ukončen v roce 2020.Ivan ZAJAC ■Titulní foto: Křižník MoskvaFoto: Igor Sergejev, Vitalij Kostričenko, archivKresby: autorPrameny: Udarnyje Korabli Tom II – 1/2, ProtivolodočnyjeKorabli Tom III – 1/2, Podvodnyje Lodki TOM I – 2, VálečnéLodě 7, různé čísla časopisů Okrety Wojenne, MSIO, NTW,Tajfun, internet, archiv65