Černomořská flota

pro nedostatek prostoru musely systém Osa-MA nahradit méně výkonné PLŘS typu Střela.V ČMF slouží tři jednotky Projektu 12411,jedna modifikovaná Projektu 12411 (TarantulIII Mod), u níž nahradil kanony AK-630Mnový systém Palaš, a jedna Projektu 1241.7.Ta se liší použitím starších protilodních střelP-15M s dosahem 80 km a odlišnou sestavouelektroniky. Toto plavidlo kdysi sloužilok otestování hybridního raketovo-hlavňovéhokompletu 3K87 Kortik, momentálně jej všaknenese, stejně jako systémy AK-630M.Osamocený starší člun R-44 Projektu206.6 (Matka Mod) byl kdysi experimentálnímplavidlem pro otestování protilodních střelUran a kompletu AK-630M-2M Roj kategorieCIWS. Oba zbraňové systémy byly na sklonku90. let bez náhrady sňaty a tento stav přetrvávádodnes, což dokazují i nejnovější záběry člunu.Zajímavostí je, že právě jeho OZ střel Urandostal v roce 1999 torpédoborec Smětlivyj.Ojedinělou konstrukcí je člun VladimirecProjektu 11451 (Mukha) o plném výtlaku 465tun. Jedná se o hydrofoil s maximální rychlostípřes 60 uzlů (!) určený ke stíhaní ponorek.K tomuto účelu je vyzbrojen dvěma čtyřnásobnýmitorpédomety pro 400mm torpédaa k vlastní obraně 76mm a 30mm kanonema PLŘS Střela.Z dalších plavidel lze jmenovat oceánskéminolovky Projektu 266M/266MEh (Natya)v počtu čtyř resp. jedné jednotky, jednu oceánskouminolovku Projektu 12660 (Gorya)a dvě pobřežní minolovky Projektu 12650(Sonya).Vyloďovací plavidla zastupují tři jednotkyProjektu 1171 (Alligator) o výtlaku 4650 tun,tři menší, ale modernější a lépe vyzbrojenáplavidla Projektu 775 (Ropucha I) a jednoProjektu 775M (Ropucha II) o výtlaku 4080tun. Jednotky Projektu 775 byly stavěny v polskýchloděnicích v Gdyni.Dále v ČMF slouží řada dalších pomocnýchplavidel, jejichž vyjmenování jde nadrámec našeho článku.Do struktury ČMF jsou začleněny takéletecké jednotky operující jak z plavidel, takz letišť na Krymském poloostrově. Vybavenyjsou vrtulníky Ka-27, Mi-14 a Mi-8 a letounyAn-2, An-12, An-26 a Su-24. Dále do ČMFspadají pobřežní raketové a dělostřeleckébaterie a různé průzkumné systémy.BudoucnostKorveta Samum je spolu se sesterskou Borou jednou z nejnovějších a nejlépe vybavených jednotek v ČMF.Alrosa, jediná ponorka ČMF, je zároveň jediná v celé VMF s pohonem typu „pump-jet“.10|2008Budoucnost ČMF lze odhadovat jen stěží.Ze sortimentu bojových jednotek se za relativněmoderní s dostatkem technické životnostidají považovat pouze dvě korvety Projektu1239, čtyři raketonosné čluny Projektu12411, ponorka Alrosa a minolovka ValentinPikul. S přimhouřením oka se to dá říct ještěo vlajkovém křižníku a korvetách Projektu1234.1. Většina velkých hladinových bojovýchjednotek je zastaralá a konec jejich technickéživotnosti se neodvratně blíží. Jejich nahrazeníbude problematické, protože se v RF stavíjen minimum nových velkých plavidel (fregatyProjektu 22350 Admiral Gorškov) a ta zřejměbudou přednostně přidělována Severní a Pacifickéflotě.Diskutabilní je i potřeba velkých plavidelpro ČMF. Skutečným potřebám odpovídá spíšenámořnictvo složené z menších jednoteko velikosti korvet doplněné několika ponorkami.Jako ideální kandidáti se jeví nové korvetyProjektu 20380 Stereguščij a ponorky Projektu677, jejichž prototypové jednotky se testujína Baltu. Velkou roli však mohou sehrátpolitické či prestižní důvody a možná i ČMF setak dočká svých fregat Projektu 22350. Pokudano, jejich příchod bude znamenat i výraznéposílení PVO floty.Ani přes neustálé navyšovaní financí pronámořnictvo však nelze předpovědět, koliknových plavidel a kdy bude postaveno proČMF. Jednou z prvních dobrých zpráv je převelenízbrusu nové minolovky Vice-AdmiralZacharin Projektu 02668 v polovině letošníhoroku z Baltu.Významný posun však nastal v problematicezákladen. Pro omezení závislosti na Ukrajiněbylo 17. 12. 2003 schváleno přesunutíhlavní základny do Novorossijsku. To budespojeno s rozsáhlým rozšířením a modernizacínábřeží, mol a bazénů. Stavební práce začalyv roce 2005 a podle původního plánu mělytrvat 10 let. Poté však byl termín zkrácen doroku 2011. V roce 2012 by měly začít práce nainfrastruktuře včetně objektů pobřežní obrany,leteckých základen a údržbových center.Uvádí se, že po dokončení prací by měl přístavbýt schopen pojmout kolem stovky plavidel,nebo třetinu současné ČMF (což jsou poněkudprotichůdné hodnoty). Kromě Novorossijskamá být kolem roku 2017 vybudována druházákladna jižněji v městě Temrjuk. Celkově byměl být program výstavby základen pro ČMFna ruském teritoriu ukončen v roce 2020.Ivan ZAJAC ■Titulní foto: Křižník MoskvaFoto: Igor Sergejev, Vitalij Kostričenko, archivKresby: autorPrameny: Udarnyje Korabli Tom II – 1/2, ProtivolodočnyjeKorabli Tom III – 1/2, Podvodnyje Lodki TOM I – 2, VálečnéLodě 7, různé čísla časopisů Okrety Wojenne, MSIO, NTW,Tajfun, internet, archiv65