Časopis v PDF - INSTITUT Bazální stimulace

VÝROBCE A DODAVATEL PRŮMYSLOVÉ PRÁDELENSKÉ TECHNIKYVážení zákazníci,stále se zpřísňující hygienické podmínky přinášejí nové požadavky na technickévybavení prádelen. V důsledku toho se i mimo zdravotnická zařízeníobjevují požadavky na výměnu nebo doplnění stávajících strojů o prokládacípračky s možností zabudování do hygienické dělící příčky.VVM-IPSO s.r.o. nabízí ucelený sortiment hygienických praček s kapacitou 27,33, 49 a 67 kg. Pro větší objemy zpracovávaného prádla nabízíme stroje s kapacitou83, 120, 140, 170 a 200 kg, Všechny námi nabízené stroje jsou tzv. rovněprokládací. Pro provozy od 2000kg za směnu nabízíme tunelové pračky Jensen-Senking.Pro domovy důchodců, ústavy sociální péče a jiné provozy s požadavky na zpracovánímenšího množství prádla přichází fi rma IPSO s nabídkou NOVÉ HYGIE-NICKÉ PRAČKY HM 165 s plněním do 16 kg prádla, kterou právě nyní uvádí nanáš trh fi rma VVM-IPSO s.r.o. FULNEK.HM 165 přináší celou řadu nových technických prvků. Při vývoji byl kladen důrazna novou koncepci konstrukce a využití maximálního množství standardněužívaných komponentů, což umožňuje mimořádně nízkou cenu stroje. Na prvnípohled zaujme použitím běžného kulatého vkládacího otvoru, který známeu čelně plněných praček. Otevírání a zavírání vnitřního bubnu je prováděno automaticky.Obsluha má tak na čisté nebo špinavé straně snadný přístup do vnitřníčásti bubnu okamžitě po otevření vnějších dvířek a po naložení pračky stačípouze zavřít vnější dveře a spustit program. Pračka je přímo prokládací, zabíráminimální prostor, což umožňuje umístit více strojů vedle sebe pouze s minimálnímodstupem pro případné servisní práce. Elektronické ovládání Sigma jevelmi jednoduché pro obsluhu, obsahuje až 100 optimálních pracích programůpro všechny typy prádla a přehledně informuje obsluhu o zadaném probíhajícímprogramu. HM 165 je připravena pro připojení tekutého dávkování, ovládáníčerpadel tekutého dávkování nebo použití pracích prášků. Stroj je vyhřívánelektricky, parou nebo v kombinaci elektrika/pára. Bezpečnost obsluhy je zajištěnadvojitou ochranou. Vždy může být otevřena pouze jedna strana pračkypro manipulaci s prádlem. Stroj je možno spustit až po celkovém uzavření apotvrzení ze špinavé strany o ukončení nakládky prádla.V případě Vašeho zájmu o podrobnější informacenás můžete kontaktovat na:VVM-IPSO s.r.o., Opavská 569, 742 45 Fulnek, Česká republikatel.: +420 556 740 100, fax: +420 556 740 106E-mail: vvm-ipso@vvm-ipso.cz, Internet: www.vvm-ipso.cz

Strana 1ÚVODNÍKNejlepšíinvesticeje dovzdělá(vá)níProč se stala patronkou nadačního fondu Veselýsenior, odpovídá Tereza KostkováNesnáším klišé. V každém směru.V odpovědi na otázku, pročprávě staří, proč péče o seniory,neuslyšíte tklivé a dojemné frázeo nešťastném, chudobnémobdobí veskrze a bez výjimky laskavých,báječných a zlou společnostíutlačovaných lidí. Ani o méromantické představě, že do rokaa do dne budou zrušeny domovydůchodců, protože nebuderodiny, která by svého starouškanechtěla nebo nemohla mít podsvou střechou, a nelítostné LDNkyse promění v rajskou zahraduplnou andělů. Aniž by to znamenalo,že nemám svá přání i nadějiv této oblasti něčeho hmatatelnéhoa dobrého dosáhnout. Tobych to nedělala. Ale právě protomi jde o konkrétní a možnéposuny v oblasti lidského smýšlenía následně jednání ve vztahuke starší až staré generaci.K tradici, k odkazu, úctě, pokoře.Je obtížné - přiznejme si to - pronejednoho z nás připustit si, žetaké jednou budeme staří. Že tenmalý voňavý uzlíček, který přinášímez porodnice je tatáž bytost,duše, jako občas nerudný, shrbenýstařeček. A z toho se odvíjínaše chování i veškeré společenskéa potažmo politické jednání.Každý okamžik má smysl a každýden může přinést něco pěknéhoa nejen těm, kteří mají živottzv. před sebou /protože jisté tonemá nikdo z nás/. A mohla bychpokračovat… Stačí málo. Nemusíhned každý obětovat svůj život,nebo majlant, jenom si občasráno uvědomit, že 7 korun zanoviny nebo rohlík můžu využítjinak a ani trochu mě neubude.Nebo se třeba jenom usmát a nababičku nastupující do tramvajepomaleji než potřebuji nedělathuš, huš. A to nemluvím o seniorech,kteří by svou energií a životníaktivitou strčili do kapsy celoutřídu maturantů. Zkrátka inspiracei míst, kde podat pomocnouruku je nespočet. …Tak proto.Foto z akceMalovánís Veselýmseniorem,Valdštejnskázahrada v Praze,31. 5. 2008Veselý senior, nadační fond, byl založen28. 8. 2006 na podporu nemocným i zdravýmseniorům a zařízením pro ně určeným.Další informace o činnosti fondu najdete nawww.veselysenior.czVětu uvedenou z titulku slyšela jistě řada z násnesčíslněkrát v mládí od svých rodičů, učitelů,zkrátka od těch dospělejších a moudřejších.Většina vzdělaných lidí záhy pochopila, že to,co jsme v mládí neradi slyšeli, je pravda. Uvědomujesi to i většina manažerů a v naší branžito platí snad dvojnásob. Má to však háček amůže za to pravděpodobně bohatost a košatostčeštiny, kde jedna slabika může zcelazásadně změnit smysl celé věty. Ano, i investicedo vzdělávání může být velice lukrativní.Proč ne? Vzdělávání je služba jako kterákolivjiná, kterých kupujeme denně řadu. Předpokládám,že většina zodpovědných manažerůnejen v rezidenčních službách však pečlivě sledujekvalitu kupovaných služeb a v neposlednířadě i jejich cenu. A ejhle, v případě vzděláváníje tu problém. Co jeden problém, hned dva.Především, jak hodnotit kvalitu vzdělávánípracovníků? Do hlav lidem nevidíme a i kdybychomviděli, skutečnost, že tam v procesuvzdělávání nic neuvízlo, je těžko reklamovatelné.Aby vzdělávání plnilo svůj smysl, musí jehovýsledkem být vzdělání pracovníků a ne jenzápis do třídní knihy.Problém druhý je cena této služby. Většinouznáme okřídlenou frázi, že nejdražší jsoulaciné věci. Co však v případě, že je nabízenévzdělávání zdarma? Díky Evropským strukturálnímfondům (ESF) je možné, že organizace,která pošle pracovníky na vzdělávací kurz,nezaplatí za tuto službu vůbec nic. Je třeba siuvědomit, že těmi, kteří ty ESF naplňují, jsmemy, daňoví poplatníci, takže to tak docelazadarmo není. Mnohem důležitější je všakz pohledu manažera skutečnost, že pracovníci,kteří jsou na kurzu, nejsou v práci a někdotu práci za ně musí udělat a to něco stojí. Topak už nejsou peníze hypotetické, ale zcelakonkrétní ze mzdových fondů zcela konkrétníhozařízení sociálních služeb.Pravděpodobně těch problémů kolem vzdělávánía vzdělání pracovníků je více než onydva zmíněné. Přesto si myslím, že se ve většiněshodneme na tom, že je potřebné a pro kvalituslužeb, které poskytujeme zcela nezbytné. Toje důvod, který redakci vedl k tomu, abychomk této problematice otevřeli diskuzi. V tomtočísle přinášíme první článek a budeme rádi,když se s námi a hlavně se čtenáři Rezidenčnípéče podělíte o své zkušenosti. Budeme rádi,když se této diskuze zúčastní nejen poskytovatelésociálních služeb, ale i poskytovatelévzdělávání. Oslovte ty, od nichž tuto službukupujete, oslovte i své pracovníky, kteřínějakým vzděláváním v poslední době prošli,ať nám své postřehy napíší. Z došlých příspěvkůvybereme tři nejzajímavější a jejich autoryodměníme předplatným na rok 2009, protoprosím nezapomeňte na jméno a adresu.Karel ŠtěrbaREZIDENČNÍ PÉČE, odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče. Vydavatel: MARCOM spol. s r.o., K Botiči 2, 101 00 Praha 10, tel.: 271747313, 271748312,603 224 182, e-mail: info@marcom-praha.cz, redakce@marcom-praha.cz, www.rezidencnipece.cz. — Šéfredaktor: Ing. Karel Štěrba, e-mail: sterba@chello.cz.Redakční rada: předseda doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Mgr. Petr Hanuš, Mgr. Tadeusz Hławiczka, Ing. Iva Merhautová, PhDr. Lenka Kaplanová, Mgr. Blanka Trojanová.Povoleno rozhodnutím MK ČR, registr. číslo MK ČR E 15701. ISSN 1801-8718. Vychází 4x ročně. Příští číslo vyjde v září 2008.

AKTUÁLNÍ TÉMAStrana 2DOTAČNÍ ŘÍZENÍNejčastější chybypři psaní žádostio dotace ze státníhorozpočtuV loňských číslech jsme uveřejnili články, tlumočící názory poskytovatelůna průběh a výsledky dotačního řízení. (Anketa mezi poskytovateli- 1/2007 a Hlas druhé strany 2/2007. Doporučujeme Vám,abyste si před tím, než si přečtete tento článek, vyhledali loňskémateriály v archivu na www.rezidencnipece.cz. Tenkrát se sneslavlna kritiky na hlavy úředníků MPSV. Protože jsme objektivní časopis,přinášíme i stanovisko MPSV, v čem chybují poskytovatelé.V době, kdy vychází toto čísloRezidenční péče, žije opět většinaposkytovatelů sociálních služebv napětí a pravidelně sleduje informačnízdroje krajských úřadůa MPSV, aby co nejdříve objevilinovou výzvu k podávání žádostío dotaci ze státního rozpočtu nadalší kalendářní rok. A stejně jakokaždý rok předtím se pracovníciodboru sociálních služeb MPSVsetkávají při hodnocení předloženýchprojektů se stále stejnýmichybami. V tomto článku si vámdovolujeme představit výběr z těchnejčastějších.CHYBA PRVNÍ A ZÁKLADNÍ– METODIKA NEČTENÁ…Po vyhlášení dotačního řízení se naMPSV obrací mnoho žadatelů o radu apomoc. Některé z těchto dotazů odkrývajízákladní problém celého procesu,který se může zásadním způsobempodepsat na konečné výši dotace. Tímtoproblémem je nečtená či nedostatečněčtená metodika pro dané dotačnířízení. Domníváme se, že právěpodrobné seznámení se s celou metodikoumůže žadateli objasnit mnohootázek bez toho, aby se zdlouhavěsnažil dovolat pracovnicím příslušnéhoodboru MPSV a ptát se tam. Byloby ovšem také nesprávné, aby z těchtořádek vznikl dojem, že vás zrazujemeod pokládání dotazů na MPSV. Pokudsi pozorně přečtete danou metodiku,lépe pochopíte stanovená pravidla aopravdu pozorně přečtená metodikavám ulehčí život v případě, že potřebujetekonzultaci ke zpracování žádosti.Minimálně je v ní vždy uveden kontaktna pověřeného pracovníka odborusociálních služeb, který vám pomůžes vypracováním žádosti.CHYBA DRUHÁ– VŠE NA POSLEDNÍ CHVÍLITato druhá chyba se snoubí s tou první.I když vyhlášení dotačního řízeníkaždý z poskytovatelů pozorně vyhlíží,najdou se i tací, kteří poté s pocitem,že je dostatek času, odloží zpracovávánížádosti na později a nakonecpo několikerém odložení jen tak takstíhají daný termín. Nejsou ojedinělépřípady, kdy pod záminkou nehod aonemocnění rozmanitého druhu aintenzity, omlouvá den či dva po vypršenítermínu pro podání žádosti jejípozdní dodání. Tím ovšem pro sebezajistí velké problémy a pokud seneprokáže, že nastala skutečně takovásituace, která objektivně zabránilapodat žádost řádně a včas, i velkouvypasenou nulu v pomyslné kolonce„dotace MPSV“ ve svém účetnictví.CHYBA TŘETÍ– NĚKDY MOC A NĚKDY MÁLO…Třetí chyba se již týká vlastníhozpracování žádosti. Při vyplňovánížádosti do elektronického formulářese snažíme co nejlépe vystihnouta popsat námi poskytovanou službu.Některé údaje jsou formou čísel,jiné se vybírají z nabídky u jednotlivýchokének, jiné je nutno vepsat dopřipravených oken. Zde číhá dalšíúskalí. Někteří žadatelé, jakoby předpokládali,že je na MPSV do detailůznají a přesně si o nich vše pamatují,popisují svou činnost velmi strozea obecně. Hodnotitel má problém sivůbec představit, že je žádost psánana sociální službu. Bohužel stejnézmatení působí opačný extrém.Několikastránkové popisy rozepsanédo nejmenších detailů vykonají stejnounegativní práci. Hodnotitel seDalší informace k dotačnímu řízení najdete v přílozeVYBRANÉ ÚDAJE Z DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ.Přehledné tabulky srovnávají např. podporu jednotlivýchdruhů služeb v r. 2007/2008, náklady služeb,dotace dle zřizovatele atd. Zdroj dat MPSV.pracně probírá množstvím údajů ahledá základní charakteristiku službya to, co chce žadatel podpořit. Problémovšem nepůsobí takovíto velcípisatelé jen hodnotitelům. Není totižzase tak neobvyklé,že v rozsáhlémtextuplném podrobnostízapomenežadateluvést důležitéinformace. Vprevenci tétochyby lze tedydoporučit zvolitzlatou střednícestu. V rámcipřípravy vyplňovánížádostisi připravitPetr Hanušvšechna povinněpožadovaná data, službu stručněcharakterizovat ve smyslu zákona osociálních službách a v případě, že jeslužba něčím výjimečná a ojedinělá,doporučujeme tuto výjimečnost opětstručně popsat do žádosti. Na jednomze seminářů, který dělal odbor sociálníchslužeb, se nám svěřila jednavedoucí pracoviště sociálních služebse svým receptem, jak zjistit, zda jejejí text srozumitelný. Vždy, když píšetakovýto text, dává ho přečíst lidem,kteří nemají se sociálními službaminic společného. Pokud je text protyto lidi srozumitelný, pak dosáhlapožadované kvality pro předloženína ministerstvo. Zkuste tento modeltaké využít u vás.CHYBA ČTVRTÁ– TROCHU SE VYLEPŠÍME,CO KDYBY TO NĚKDO PŘECIJEN ČETL…Někteří kolegové poskytovatelé sestále domnívají, že předložené žádosti,zejména v textové části, nikdonečte. To je ovšem omyl. Každá předloženážádost je svěřena hodnotiteli,který si ji celou podrobně prostudujea na základě tohoto hodnocení jepoté předložen návrh na podpořeníkonkrétní žádosti do dotační komise.K většině žádostí se vyjadřují krajskéúřady, a to nejen z hlediska kvality

Strana 3AKTUÁLNÍ TÉMApopisu služby, ale také z hlediskazařazení této služby do střednědobýchplánů rozvoje sociálních služeb.Při takto podrobném hodnocení jedůležité popsat službu co nejpravdivěji.Snaha o zlepšení svého obrazumůže vést k nesrovnalostem v uvedenýchúdajích na různých místechžádosti a tyto nesrovnalosti vaši práciznehodnocují. Častým problémemje neexistence platného hodnocenívýkonu dané služby. Příkladem tohotoproblému je vykazování činnostiu některých poraden. Naše modelováporadna uvádí, že v loňskémroce měla 167 uživatelů. Na jinémmístě se dočteme, že bylo provedeno167 poradenských intervencí. I ménězdatný počtář z tohoto údaje dojdek závěru, že tato poradna u každéhouživatele provedla jeden poradenskýúkon. Z toho se nás ovšemna závěr snaží pracovníci poradnyv textu vyvést, když tvrdí, že u každéhoklienta provedli několik až desítekintervencí. Pro hodnotitele je totoznámka, že poskytovatel nemá zcelajasno, kolik té služby vlastně pro svéklienty dělá. Pokud se k takovémutotextu přidá personální zajištění třípracovníků na celý úvazek, nemůžebýt o efektivní službě ani řeč a konečnádotace tomu také odpovídá. Takovýposkytovatel si nemůže stěžovatna nízkou dotaci či nepochopení zestrany MPSV. Stížnosti může vznéstpouze a jen na sebe.CHYBA PÁTÁ– ŘEKNU SI DVAKRÁT VÍC,ONI MI DAJÍ PŮL A JSMEVŠICHNI SPOKOJENIDalší problém nastává ve chvíli, kdyžadatel na základě první chyby a takéna základě v názvu uvedené myšlenkyzačne konstruovat rozpočet projektu.V takovém návrhu rozpočtu av požadavcích na dotaci jsou uvedenyhodnoty, které překračují v metodicestanovené limity. Neméně častožadatel nárokuje dotaci na položky,které podle metodiky nejsou prostátní dotaci uznatelné. Všechny tytočástky jsou v procesu hodnocení tzv.„vymezeny“ a požadavek se o tyto„zbytné náklady“ krátí. Rozdíl mezizbytným a nezbytným nákladem jeovšem v některých případech i velmimalý a spočívá ve srozumitelnémpopisu některých nákladů a důvodujejich nárokování. Může se totiž stát,že na pokrytí určitých nákladů je možnéstátní dotaci použít, ale musí býtzřejmé, že je pro poskytování té kterékonkrétní služby nezbytné či vhodnétento výdaj akceptovat. To hodnotitelbez řádného a srozumitelného popisudané položky při nejlepší vůli neníschopen zhodnotit a tak se domnívá,že jde o zbytný náklad a v rozpočtu jejškrtne.Víc dispciplíny, poskytovatelé, spěcha upozorňování na sebe vám nepomůže.Každý dostane, co mu náleží…CHYBA ŠESTÁ– RYCHLE DO KONCEA BEZ KONTROLY ...Šestá chyba je spojená, nakonecstejně jako výskyt těch ostatních, sespěchem, se kterým je zpracovávánažádost o dotaci. Jak se termínodevzdání blíží, čím dál méně časuje věnováno kontrole napsaného textu.Zejména ti, kteří využívají textyz minulých let, by si měli kontrolovat,jaká čísla a datum je v textu uvedeno.Zmatky v číslech způsobené kopírovánímloňských a předloňských textůa eventuální výskyt hrubých chybminimálně nedělá o organizaci a jejíchpracovnících nejlepší dojem.CHYBA POSLEDNÍ– ŽÁDOST NENÍ SAMA …Důležité je nejen napsat řádně žádost,ale také nezapomenout přiložit povinnépřílohy. Nedodání povinných příloha absence podpisu statutárníhozástupce znamená nesplnění formálníchnáležitostí dotačního řízení.To může nakonec znamenat ažvyřazení a nulový příspěvek státu.Pokud už tato situace nastane, conejrychleji chybějící přílohy doplňte.Pozor, hlavně ve spěchu nezapomeňtev průvodním dopise přesně označit, ojakou organizaci se jedná, uvést sídlo,IČO a popřípadě druh služby. Jentak můžete zajistit, že doplňovanémateriály budou přiřazeny ke správnéžádosti a ta bude moci pokračovatv procesu hodnocení. Žadatel takénesmí zapomenout na elektronicképřílohy. U nich ovšem hlavním problémembývá snaha o úpravu formátuzasílaného souboru. Soubor je z mnohadůvodů v xml formátu, a pokud jejpřevedete například do formátu JPG,docílíte jeho znehodnocení.Milí poskytovatelé, tento text neníúplným výčtem všech chyb, kterýchse žadatelé dopouští při vyplňovánížádostí o státní dotace. Tento text jepokus o upozornění na ty nejčastějšíchyby a měl by čtenářům dát možnostse jich vyvarovat. Jsme si vědomi, žeinformace, které zde uvádíme, nejsounijak převratné a nové. Bohuželkaždoroční zkušenost nás vede k přesvědčení,že opakování je opravdumatkou moudrosti a v případě žádostío dotace také lepšího úspěchu. Pokudje ale letos najdeme v předloženýchžádostech znovu, budeme muset opětkonstatovat: „zase nám nedovolili jepodpořit“Hodně úspěchu při psaní žádostípřeje Petr HanušMgr. Petr Hanuš – sociální pracovník.Vystudoval Sociálně právníakademii v Praze a Zdravotně sociálnífakultu Jihočeské univerzityv Českých Budějovicích. V letech1998 až 2004 se věnoval ochranědětí na Lince bezpečí. Od roku 2004pracuje v odboru sociálních služebMPSV. Je členem výboru Pražskéorganizace vozíčkářů o.s.

DISKUZE, NÁZORYINSPEKCEJEŠTĚ HORŠÍ BYROKRACIE,NEŽ SE DALO TEORETICKY PŘEDPOKLÁDATIng. Vladimír HanzlStrana 4Dostaly se mi do rukou materiályjednoho krajského úřadu k inspekcímposkytování sociálníchslužeb. Představují názornýobraz hrůzné byrokratické mašinérie,kterou spustilo zavedenítzv. standardů kvality sociálníchslužeb.Na počátku stojí dopis z nejmenovanéhokrajského úřadu řediteli(ce) nejmenovanéorganizace poskytující sociálníslužby. V něm se dozvídá toužebněočekávané sdělení, že ho(ji) na třidny poctí svou návštěvou tříčlennáinspekce, a že se tudíž má dostavit nakrajský úřad, kde mu inspekční týmpředá pověření k provedení kontroly akde s ním budou dohodnuty náležitostik zajištění optimálního průběhuinspekce. Jak vidíte, pouhé oznámenínestačí, je třeba byrokratický procesco nejvíce prodloužit a zdražit. Protoředitel(ka) pojede osobně na krajskýúřad, kde na něj(ni) bude puštěnanáležitá hrůza, aby byla inspekce řádněpředpřipravena.K náležitostem inspekce patří mj.zajištění nezbytných materiálně technickýchpodmínek, seznam podkladůpro inspekci a soupis podkladůinspekce poskytování sociálních služeb.Pikantní je, jak už samy požadavkyna místnost pro práci inspekčníhotýmu signalizují rozsah byrokracie.Komise je tříčlenná, místo má býtminimálně pro čtyři, židlí alespoň10. Před tribunál se bude předvolávat.A to jak zaměstnanci, tak i klienti.Poskytovatel má připravit počítačs USB vstupem a nainstalovanou tiskárnou,neboť se bude tisknout velkýpočet stran. O množství vyprodukovanéhopotištěného papíru se jednápři inspekci především. To dotvrzujei předkládaný seznam podkladůpro inspekci, který podle vyjádřeníkrajského úřadu ještě není úplný(jde prý pouze o orientační přehleda nikoliv úplný výčet) a který vyžadujeshromáždění minimálně 35 druhůpísemných materiálů včetně jejichpřevedení v elektronické podobě naCD a jejich uspořádání podle jednotlivýchstandardů kvality sociálníchslužeb. Jeden by se až divil, co všechnomusí ta nebohá inspekce prostudovat.Ale co dělat, vždyť studiumdokumentace je přece nedílnou součástíinspekce a předložené materiálypodle citovaného dopisu sloužíjako důkazní materiál. Jak pozoruhodné,důkazem kvality sociálníslužby není spokojenost zákazníka,ale shromážděné písemné materiály.Ve skutečnosti není inspekce schopnaza tři dny svého působení požadovanémateriály ani přečíst, natož jedo hloubky prostudovat.Poskytovatel v tom samozřejmě nesmíinspekci nechat bloudit samotnou.Proto má za úkol vyplnit tiskopis o 37stranách formátu A 4 nazvaný „Kvali-Ing.Vladimír HanzlMODEL TQMV ŘÍZENÍKVALITYSOCIÁLNÍCHSLUŽEB„KVALITA ZNAMENÁ USPOKOJOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ,NE POUZE TO, ŽE JE CHRÁNÍME PŘED POTÍŽEMI.“D.A.GarvinTvůrci standardů kvality tvrdí, že jednímz inspiračních zdrojů jejich prácebyl i model TQM – total quality management(do češtiny také překládáno jakokomplexní řízení jakosti). Podívejmese tedy na to, do jaké míry toto tvrzeníodpovídá realitě.U modelu TQM je skutečně v popředíkvalita výkonu organizace a zhodnocenítohoto výkonu, přičemž zajištění kvalityje úkolem managementu a každývedoucí pracovník odpovídá za kvalitupráce ve své oblasti. Základem TQM jedefinice kvality orientovaná na zákazníka,kterému je poskytována sociálníslužba. V popředí stojí tzv. subjektivníkvalita z hlediska klienta. Kvalita pakznamená, že služba odpovídá požadavkůmzákazníka. To ovšem vyžaduje,abychom znali požadavky klienta dříve,než s řízením kvality začneme. Neními známo, že by zavádění standardůkvality předcházely výzkumy, které bymapovaly přání a požadavky klientůa na jejich základě by se pak vytvářelypříslušné kvalitativní ukazatele. OstatněTQM je systém pro aplikaci na podnikovéúrovni. Respektuje to, že každáorganizace poskytující sociální službypůsobí v odlišných podmínkách, máodlišné klienty s odlišnými potřebamia požadavky. Standardy kvality představujíobecný model, který se snažívecpat odlišné typy organizací a vlastněi klientů do jednoho chomoutu.Slovo totální v názvu modelu TQM poukazujena to, že systém řízení kvalityse musí týkat všech oblastí činnostiorganizace. Tedy nejen pouze vlastníhoposkytování sociální služby, ale i např.agend nákupu zboží a služeb, rehabilitačníchpomůcek, personálních agendi administrativních činností. Protomusí být definovány indikátory kvalityi pro oblast nákupu a administrativníchprocesů a náklady na kvalitu musí býtvyčísleny a kontrolovány.Programy TQM předpokládají správnouidentifikaci potřeb a přání zákazníků ajejich adekvátní interpretaci pro uspořádáníprocesu poskytování sociální službya vytvoření odpovídajícího časovéhorozvrhu. Za druhé je třeba zajistit, aby

Strana 5DISKUZE, NÁZORYta poskytovaných sociálních služeb“s pozoruhodnou hlavičkou: standardčíslo, kontrolovaná oblast, předloženinspekčnímu týmu ano/ne, název dokumentu,zasláno předem ano/ne,připraveno na místě ano/ne. Jak vidnoo vlastní kvalitu poskytovanýchslužeb jde až v poslední řadě, hlavně,aby byly k dispozici všechny požadovanépapíry a bylo jich hodně. Vyplněnýtiskopis je třeba v dohodnutémtermínu doručit kontrolnímu orgánuspolečně se všemi požadovanýmimateriály. Za peníze státního rozpočtua EU se vytvořil opravdu dokonalýsystém, který zlé jazyky právem nazývajíinkviziční. Ale jak tento systémpřispěje k větší kvalitě sociálníchslužeb v ČR, to ví jen Bůh a odbor 22MPSV.Musíme přiznat, že inspekce jennepapíruje. Vede také rozhovorys předem vylosovanými uživatelisociální služby. Uživatelé nemusís rozhovorem souhlasit. Nicméně pracovníciv přímé péči mají za úkol, abyuživatele požádali o předběžný souhlass rozhovorem. Vylosovaní uživateléjsou pak pracovníkem v přímépéči opakovaně dotázáni na souhlass rozhovorem a je s nimi dohodnutčas setkání. Na klienta je tak vyvíjenurčitý nátlak, kdo by se odvážilodmítnout. Vystresovaný uživatelpak v určené době napochoduje předinkvizitora, pardon, chtěl jsem říciinspektora a řekne mu přesně to,co si myslí, že chce inspektor slyšet.Každý člověk dost dobře vycítí, zdamá hanět, či chválit. Ze získanýchpokynů k inspekcím ovšem neníjasné, jak se postupuje v případě,že uživatel služby rozhovor odmítnenebo v případě, kdy má klient např.pokročilé stadium Alzheimerovychoroby. To se losuje znova a narušujese tak princip náhodného výběru?Nebo se losuje tak dlouho, dokudse nevylosuje žádoucí respondent?Nebo snad inspektoři ovládají doposudneznámé metody komunikaces dementními klienty?Vrcholem práce inspektorů jsou pakspolečná setkání s uživateli a jejichrodinnými příslušníky. Tato setkáníse odehrávají většinou ve společenskémístnosti. Z dopisu krajského úřadujsem se dozvěděl, že společenskámístnost je tím prostředím, kde seklienti cítí dobře, protože ho důvěrněznají. Pomíjí ovšem skutečnost,že se přestanou cítit dobře, když tamuvidí jakési cizí lidi vystupující z vrchnostenskýchpozic. Samozřejmě, žesetkání musí opět zajistit a zorganizovatkontrolovaná instituce. Vznikátak jakási parodie na metodu sociálníhovýzkumu známou pod názvemskupinové rozhovory (nyní se používá„modernější“ termín focus group).Místo vycvičeného profesionálníhomoderátora rozhovorů ovšem nastupujístátní úředníci.Tyto způsoby zjišťování spokojenostiklientů s poskytovanou sociálníslužbou jsou přímo tristní. Zdánlivěvycházejí z běžných metod sociálníhovýzkumu, jejichž principy přitomzcela frapantním způsobem porušují.Zcela určitě nemohou přinést spolehlivéa validní informace o spokojenostiklientů s poskytovanými sociálnímislužbami. Problém je v tom, že státníúředník, kterým inspektor je, nemůžei při všech svých dobrých úmyslechsbírat informace, které za normálníchokolností shromažďuje školenýspecialista na sociální výzkum. Chcilizjišťovat spokojenost kohokolivs čímkoliv, musím příslušné jevy studovatv přirozeném sociálním prostředí.A ten, kdo tyto jevy studuje,se musí jevit jako přirozená součásttohoto prostředí a ne jako vrchnost,která přišla na kontrolu. Proto metodazúčastněného pozorování, kterouv obdobných situacích používáněmecká nadace Warentest, vykazujepodstatně vyšší míru spolehlivosti avalidity, než může poskytnout inspektorskévyslýchání.Povídal tuhle v televizi pan ministrNečas, že každé zařízení sociálníchslužeb projde inspekcí jednou za třiroky a tak se zajistí, aby se nebohýmseniorům v domovech důchodců neubližovalo.Je pozoruhodné, že ministrz pravicové strany nesází na rozvojtržních mechanismů v sociálníchslužbách a zalíbily se mu inspekcez dílny sociálně demokratickéhoministra, které na hony čpí socialistickoubyrokracií.potřeby zákazníků byly plněny správněa včas a aby zákazníci měli správnéinformace pro užívání těchto služeb. Zatřetí je třeba být v neustálém kontaktuse zákazníkem a udržovat jeho trvalouspokojenost.TQM učí organizace poskytující sociálníslužby, že kvalita znamená více neždobrý pracovní postup a že se týká předevšímklienta. Pro standardy kvality jetypické soustředění na proces poskytováníslužeb a zejména na jeho formálnístránku. Spokojenost zákazníka, kteráje v TQM ústřední otázkou, je při inspekcíchokrajovou záležitostí, neboť záležípředevším na tom, zda je písemnědoloženo, že se o spokojenost klientapečuje a krátkodobé setkání inspektoras vylosovaným klientem nemůže o jehospokojenosti poskytnout dostatečnýobraz. Jde tedy spíše o to mít alibi, žejsme pro klienta udělali všechno, nežpro klienta opravdu vše činiti.Další podstatnou vlastností TQM je uvědoměnísi faktu, že získání, udržení aspokojenost dobrých zaměstnanců jenezbytné pro získání a udržení spokojenostizákazníků. Při inspekcích kvalityjsou zaměstnanci těmi vyslýchanými.Jejich spokojenost inspekční týmynezajímá.Model TQM dále respektuje skutečnost,že kvalita je relativní, obzvláště vůčispecifickým požadavkům zákazníků,ve vztahu ke „konkurenci“ a vzhledemk aktuálnímu stavu v odvětví sociálníchslužeb. Požadavky na kvalitu se měnív průběhu času. To, co bylo včera vynikající,může být dnes pouhý průměr azítra již jen podprůměr. Časové řízeníkvality se nepokouší minimalizovatúčinky chyb nebo zabránit výskytuchyb v jednotlivých případech, nýbrž sezaměřuje na to, aby existující problémyv kvalitě postihlo přímo u kořenea vymýtilo potencionální zdroje chyb.Přitom pomáhají permanentní optimalizaceproduktů a procesu poskytováníslužeb a dokumentace tohoto procesu.Výkonovým standardem, o který usilujeTQM je nulová chyba. Konkrétně to znamená,že neexistuje nespokojený zákazník.Je fakt, že v reálu tohoto standardudosahují pouze rezidenční zařízenívyšší úrovně, zařízení, kde si zákazníknemálo připlatí. Nulová chyba pro tatozařízení současně znamená maximálnízisk, protože nevznikají dodatečnénáklady vyvolané případnou nespokojenostízákazníka. TQM řeší i problémpřípadné nadměrné kvality. Nadměrnákvalita ve formě přeplňování požadavkůna kvalitu vede k dodatečným nákladům,vůči nimž nestojí odpovídajícídodatečný výnos.Cíle TQM je měřit kvalitu z hlediskazákazníka a umožnit tak její plánovánía řízení. Vysoký aktuální význam TQMv hospodářské praxi vyvolává také možnostcertifikace podle ISO 900x. Tím bylpoprvé vytvořen nástroj, který zjišťujeformální standard kvality výkonu organizacenezávislými auditory. Kritici ISO900x správně poznamenávají, že ISO900x postihuje výlučně formální proceskvality a může také popisovat nevýkonnéa se zákazníkem nesouvisejí procesy.Jde o výtku, která naprosto přesněpostihuje problém českých standardůkvality sociální péče.Ing. Vladimír HanzlLiteratura:D. A. Garvin: Competing on the EightDimensions of Quality, Harvard BusinessReview, 65, November-December1987Rolf Eschenbach (Hrsg.): Controlling,Schäffer–Poeschel Verlag, Stuttgart1996

AKTUÁLNÍ TÉMAStrana 6INSPEKCESONDA V KRAJÍCHNejen pro poskytovatele jsou návštěvy inspekčních týmů převratně novou zkušeností. S mnohými problémyse potýkají i krajské úřady, které inspekce zajišťují. Na zkušenosti s inspekcemi v praxi jsme se zeptalina několika KÚ.1. V čem vidíte největší přínos inspekcí kvality sociálních služeb?2. V kolika zařízení jste uskutečnili inspekce a jaké byly výsledky?3. Jaké jsou průměrné náklady jedné inspekce?4. S jakými nejčastějšími problémy se setkávají inspekční týmy?5. Filosofií inspekcí je také zjistit spokojenost klienta se službou. Jak postupují inspektoři, když k rozhovorůmvylosovaný klient není schopný komunikace?Královéhradecký krajPhDr. MartinScháněl, Ph.D.,vedoucí odborusociálních věcí1. Inspekce mají dopad do hodnoceníkvality sociálních služeb v souladu se standardykvality sociálních služeb. Sjednocujíkontrolní mechanismus při ověřování kvalityslužeb, chrání práva uživatelů či klientů,sledují plnění registračních podmínek apovinností poskytovatelů. Svým způsobemmají dopad na formování sítě sociálníchslužeb v kraji a to především kontrolní funkcíregistračních podmínek. Inspekce hlídajíposkytovatele, zda poskytuje registrovanouslužbu uvedenou v krajském plánu.2. Doposud bylo provedeno celkem osmnáctinspekcí u sedmnácti poskytovatelů.Systém hodnocení dodržování standardůkvality sociálních služeb je stanoven vyhláškouč. 505/2006 Sb., kterou se provádějíněkterá ustanovení zákona o sociálníchslužbách. Poskytovatel musí splnit celouřadu kritérií u jednotlivých standardů, některájsou zásadní, některá méně. Inspekcíprojde pouze v případě, pokud splní kompletněvšechna ta zásadní, kterých je asipatnáct. Zatím pouze dva poskytovatelésplnili požadované standardy bez ztrátykytičky.3. To lze vyčíslit velmi těžko. Záleží to namnoha faktorech od složení inspekčníhotýmu, zda je tvořen pouze pracovníkykrajského úřadu nebo i specializovanýmiodborníky, na počtu členů inspekčníhotýmu a délce samotné inspekce. Obecně jecena specializovaného odborníka v souladus dotačním řízením MPSV ČR v této věcinastavena na 400 – 500 Kč za hodinu, přičemžse na inspekci počítá s max. 44 hodinami.4. Je to velice individuální, asi nejčastějijde o nesoulad mezi interními předpisy aprováděnou praxí ve skutečnosti. Jako častése objevuje i nepochopení jednotlivýchstandardů kvality. Obecně je však nutnédodat, že i když se dílčí problémy objevují,poskytují poskytovatelé kvalitní a odbornésociální služby a je třeba jim za jejich snahua úsilí poděkovat.5. V této situaci se využívá pomoci např.asistenta nebo zaměstnance poskytovatele,který klienta zná nejlépe a dokáže s nímkomunikovat. Tento postup je v souladus Interní metodikou inspekcí poskytovánísociálních služeb. Zároveň se využívají i jinéformy než pouze slovní komunikace.Ing. PetrSevera,vedoucí odborusociálních služeba zdravotnictvíÚstecký kraj1. Jde o určitý tlak na poskytovateleslužeb na zlepšení kvality poskytovanýchsociálních služeb. Budoucnost ukáže, zdainspekce pomohou k porovnání kvalityposkytovaných služeb mezi jednotlivýmiposkytovateli. Uzákoněním standardůnavíc dochází ke změně přístupu poskytovatelek uživatelům, v oblasti individualityklienta, ochrany osobních práv, možnostirozhodování klienta samotného za sebe.2. Za období říjen až prosinec 2007 provedlKrajský úřad Ústeckého kraje u poskytovatelůsociálních služeb 4 inspekce.V roce 2008 bylo do dočasné doby provedeno9 inspekcí. Jeden poskytovatel splnilstandardy kvality sociálních služeb.3. Náklady na inspekci nejsou sledovány.V současné době je inspekční týmčtyřčlenný a to ve složení inspektorů,zaměstnanců krajského úřadu. Inspekcese provádějí v místě poskytovatele a tov rozsahu 3 dnů. Dále jsou to náklady naubytování, cestu a stravné. Studium dokumentůpřed inspekcí trvá 2 – 3 dny, dálejsou to náklady spojené s přípravnou fází(administrativa, příprava dokumentů atd.)V neposlední řadě vznikly kraji náklady natechnické a materiální vybavení každéhoinspektora přenosnou výpočetní technikou.Jedná se v podstatě o běžné nákladykrajského úřadu při činnosti inspektora.4. Vyjmenuji jich stručně pár. Nedostatkyv individuálním plánováním, včetněuzavírání smluv o poskytování sociálníchslužeb (obsahová část). Neznalost vnitřníchpředpisů poskytovatele ze stranysvých zaměstnanců. Poskytovatel neníschopen své vnitřní předpisy vnímat jakocelek, uniká mu propojenost. Dále poskytovatelneumí pracovat s riziky a bere nasebe více zodpovědnosti, než je zdrávo(ubírá práva uživatelům zbavených svéprávnosti).5. Předně filosofií inspekcí není zjistitspokojenost klienta. Předmětem inspekcíu poskytovatelů sociálních služeb je plněnípodmínek stanovených pro registraciposkytovatelů sociálních služeb, plněnízákonných povinností poskytovatelů sociálníchslužeb stanovených a kvalita poskytovanýchsociálních služeb. U klientůs horší schopností komunikace inspektoři

Strana 7AKTUÁLNÍ TÉMApoužívají alternativní metody komunikace,nebo komunikují prostřednictvím klíčovéhopracovníka.A závěrem: Definované standardy kvalityjsou z určité části nejasné a jejich výkladumožňuje více variant řešení. V praxi přijejich naplnění taková situace vyvolává rozdílnépohledy na věc jak ze strany poskytovatele,tak ze strany inspektorů. Občas tedydochází i k výkladovým nedorozuměním.PhDr. JiříKlement,odděleníinformací a stykus veřejnostíJihomoravský kraj1. Zavádění standardů kvality do praxeznamená mj. opravdu se zabývat uživatelemslužby – klientem, mít nastavenépostupy a pravidla, které je třeba dodržovatv otázce ochrany práv uživatele, zjišťovatjeho individuální potřeby a přání, otevřeněhovořit o tom, že pokud se mu něco nelíbí,má právo si stěžovat, aniž by to bylo posuzovánonegativně. To je jen pár příkladůoblastí, jejichž nastavení v dané službě prostřednictvíminspekce zjistíme. Inspekceposouvá myšlení a chování lidí, uživatel užnení pasivní příjemce služby, sám si určuje,čeho chce prostřednictvím sociální službydosáhnout.2. S inspekcemi se v Jihomoravském krajizačínalo koncem září roku 2007. Do dnešníhodne se uskutečnilo 40 inspekcí, z tohotopočtu registrovaných sociálních služebnaplnilo standardy kvality a požadavkyzákona o sociálních službách 6.3. Do inspekčního týmu jsou přizváni specializovaníodborníci – inspektoři. Jsou tolidé z praxe, kteří jsou často sami poskytovatelésociální služby. Navíc absolvovalivzdělávání přímo pro výkon inspekcí.Náklady na jednoho takového inspektoračiní cca 13 500 Kč, pokud jde o dvoudenníinspekci, u třídenních inspekcí jsounáklady na jednoho externistu 19 800Kč. Inspekční tým je tříčlenný a obvyklesložený ze dvou externích odborníků a jednohozaměstnance kraje.4. Poskytovatelé mnohdy nelibě nesouoznámení, že standardy kvality u jimi poskytovanéslužby nebyly naplněny. Setkávámese s reakcemi typu „jak je možné, žeto děláme špatně, poskytujeme tu službujiž x let!“ Nedokáží si z výsledku vytáhnoutto podstatné – příležitost pro další rozvoja zvyšování kvality služby. Někteří z nichna standardech teprve začali pracovat a itakoví čekají výborný výsledek. Standardykvality však posunuly kvalitu služby výš apráce na jejich naplňování je nikdy nekončícímprocesem.Dost často vnímáme jako problém i nesprávnouinterpretaci některých standardůkvality sociálních služeb ze strany poskytovatelů.5. V případech, kdy z důvodů výraznýchobtíží s vyjadřováním není možný rozhovors respondentem, lze provádět „doprovázení“,kdy se inspektor v určitém časovémúseku přímo účastní činností a kooperacereferujícího pracovníka s uživatelem. Jednáse o zúčastněné pozorování s následnýmrozhovorem s tímto pracovníkem.Moravskoslezský krajMgr. DanielRychlik,vedoucí oddělenísociálních služeb1. Sociální služba je služba veřejnéhozájmu, a proto věcí veřejně přístupnoukontrole. Každá služba, aby byla přístupná,bezpečná a prokázala svou profesionalitu,má mít vytvořená srozumitelná pravidla,podle kterých postupuje. Nekontrolovanéa průběžně nevyhodnocované procesy,zevnitř i z vnějšího pohledu, nemají perspektivuzkvalitňovat a rozvíjet se, reagovatna měnící se potřeby, možnosti a zájmyjedince a ani na žádoucí celospolečenskézměny. Zásadním přínosem inspekcíje orientace na kvalitu života uživateles důrazem na ochranu jeho nezadatelnýchpráv.2. Inspekce poskytování sociálních služebjsme dosud uskutečnili u 8 poskytovatelůrůzných zřizovatelů – v chráněnýchbydleních, denních i týdenních stacionářích,domovech pro seniory a domovechse zvláštním režimem. Potvrdilo se našeočekávání, a to potřebnost všech kontrolovanýchslužeb, nedostatek návaznýchsociálních služeb a stále trvající vyšší mírazávislosti lidí na stávajících službách.Standardy kvality z 8 inspektovanýchslužeb ve všech kritériích splnil jedenposkytovatel. U dalších 7 poskytovatelůjsou výrazné rozdíly v pojetí standardů.Zhruba 50 % poskytovatelů absolvujícíchinspekci pojmenovalo oblasti, které nemajízpracované a nemají je u nich ověřenépraxí v souladu s vyhláškou 505/2006Sb., ze dne 15. listopadu 2006, kterouse provádějí některá ustanovení zákonao sociálních službách, ve znění pozdějšíchpředpisů. Tito poskytovatelé si byli vědomi,která kritéria naplňují, a která ne. Otevřeněa jasně popsali své záměry. Přijalinižší hodnocení jako potvrzení skutečnéhostavu věcí. Pro tři poskytovatele byloobtížné tutéž nebo podobnou skutečnostnahlédnout a přijmout.3. Činnost inspekce poskytování sociálníchslužeb Krajský úřad Moravskoslezskéhokraje zajišťoval pouze prostřednictvímvlastních zaměstnanců kraje zařazenýchdo krajského úřadu k výkonu činnostív oblasti inspekce sociálních služeb. Nezávislíspecializovaní odborníci na kvalitusociálních služeb doposud nebyli doinspekčních týmů zařazování s ohledemna neobjasněný způsob financování těchtonákladů na výkon přenesené působnosti.V 2. pololetí 2008 je žádoucí účast specializovanýchodborníků v inspekčníchtýmech již plánována.4. S malou připraveností pracovníků nakontrolu přímé práce v místě poskytovanýchslužeb. Inspekce, které probíhalypřed účinností zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách (např. pilotní, školící,audity kvality apod.), byly výrazně podpůrnéa pro poskytovatele dobrovolné.Vytvořila se představa, že úloha inspektorůje více vzdělávací. Některé organizacejen s obtížemi pracují s faktem, že přisoučasných inspekcích převažuje kontrolaa často vyžadují po inspektorech návody,jak naplňovat v praxi kritéria jednotlivýchstandardů. Zhusta se objevuje podceněníprovázanosti systému standardů kvalityv praxi s legislativními zásadami zákona108/2006 Sb., o sociálních službách. Úskalímse jeví rozporuplné očekávání, či očividnánedůvěra vůči inspektorům kraje.To dosvědčuje i zkušenost, kdy 2 krajštíinspektoři jsou zároveň vyškolenými specializovanýmiodborníky a mají s inspekceminěkolikaletou zkušenost včetně kontrolysvé práce vnějšími odborníky, a přestoslyšíme výtku ze strany poskytovatelů,že v inspekčním týmu chybí specializovaníodborníci.5. Každý člověk je schopen komunikace.Když není možné získat potřebné množstvíinformací, přizve se referující pracovník.Pokud má uživatel tak výrazné potížes dorozumíváním, jak se dotazujete, vždyse inspektor zajímá o to, jak se běžněs uživatelem dorozumívají pracovníci.V inspekčním týmu kraje jsou vyškolenípracovníci, kteří se profesionálně zabývajíaugmentativní a alternativní komunikacía praktikují ji.PhDr. Lenka KaplanováRedakčně kráceno. Odpovědiv plném zněním najdete nanašich webovýchstránkách.www.rezidencnipece.cz

ZEPTALI JSME SE ZA VÁS Strana 8A co dál, inspektore?Jak je zřejmé z předchozího článku Inspekce – sonda v krajích, většina zařízení, ve kterých inspekce již proběhly,neprošla. Poskytovatelé si mnohdy stěžují na neobjektivitu inspektorů a mají výhrady. Citujeme jeden dotaz, kterýpřišel do redakce. Tazatel si nepřeje být uveden.V našem zařízení proběhly inspekce kvality sociálních služeb. Nechci komentovat průběh inspekcí a kvalifikovanostinspekčního týmu, nicméně s inspekční zprávou nesouhlasím a také s některými metodamišetření. Jaké mám možnosti se bránit a jaký bude další vývoj?Základním instrumentem obranyproti nepravdivé, neobjektivní či nespravedlivéinspekční zprávě je institutnámitek, který upravují §§ 17a 18 zákona č. 552/1991 Sb. o státníkontrole (ZSK). Podle § 17 ZSK můžeproti inspekční zprávě kontrolovanáosoba podat písemné a zdůvodněnénámitky, a to ve lhůtě pěti dnů odedne seznámení se s tímto kontrolnímprotokolem, nestanoví-li kontrolnípracovník lhůtu delší. O námitkáchrozhoduje zpravidla vedoucí kontrolníhoorgánu. Kontrolní pracovník pakmůže o námitkách sám rozhodnout,jestliže jim v plném rozsahu vyhoví.Proti rozhodnutí o námitkách ZSKžádný opravný prostředek nepřipouští.To však neznamená, že je PZSSproti zjevně nesprávné či nespravedlivéinspekční zprávě zcela bezmocnéa že si nemůže zjednat nápravu jinak.Má totiž možnost podat stížnost nebodokonce věc žalovat u obecného soudu.Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)v ustanovení § 175 umožňuje obracetse na správní orgány se stížnostmiproti nevhodnému chování úředníchosob nebo proti postupu správníhoorgánu. Stížnost se podává písemněnebo ústně u toho správního orgánu,který inspekci prováděl (KÚ neboMPSV) a až na určité výjimky musí býtvyřízena a o jejím vyřízení stěžovatelvyrozuměn do 60 dnů ode dne jejíhodoručení. Má-li stěžovatel za to, žestížnost, kterou podal u příslušnéhosprávního orgánu, nebyla řádně vyřízena,může požádat nadřízený správníorgán, aby přešetřil způsob vyřízenístížnosti. Výhodou stížnosti oprotinámitkám je možnost druhoinstančníhoa tedy ve své podstatě objektivnějšíhoposouzení výhrad PZSS.Jak jsem předznamenal, umožňujeprávní řád i soudní ochranu protinesprávným inspekčním závěrům.Podle 19b odst. 3 zákona č. 40/1964Sb. Občanského zákoníku je možnése domáhat soudní ochrany i proneoprávněný zásah do dobré pověstiprávnické osoby. Tou je bezesporui uveřejnění informace o zápornémvýsledku provedené inspekce, kteráse povinně ve smyslu § 85 Zákonao sociálních službách uvádí ve veřejněpřístupné části registru poskytovatelůsociálních služeb. Nepravdiváinformace o tom, že PZSSneplní standardy kvality, tedy jednuze základních povinností, jež jakoposkytovatel sociálních služeb má,je bezesporu citelným zásahem dojeho dobré pověsti a tedy i důvodemk podání žaloby, jejímž důsledkemmůže být i zrušení inspekční zprávy.Výhodou tohoto způsobu obrany jeskutečnost, že věc v těchto případechprojednávají nezávislé soudy, kterébudou posuzovat naplňování standardůz hlediska zákonem uloženýchpovinností, nikoli podle mnohdy ažobskurních a vzájemně si odporujícíchdoporučení, které inspektoři„nalovili“ na různých inspektorskýchškoleních a seminářích. Nespornouvýhodou tohoto řešení je zároveňmožnost využití celé škály řádnýchi mimořádných opravných prostředkůa v případě úspěchu uplatnění nárokuna náhradu škody podle zákonač. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škoduzpůsobenou při výkonu veřejnémoci rozhodnutím nebo nesprávnýmúředním postupem.Na závěr bych pouze dodal, že nutným,byť v zákoně neuvedeným, předpokladempodání stížnosti i žalobyje předchozí podání námitek. Beznich se oba způsoby obrany protiinspekčním závěrům budou jevit příslušnýmorgánům jako nevěrohodné.Námitky by ostatně měly PZSSpodávat ve všech případech, kdy sezávěry inspekčních zpráv nesouhlasí,jinak totiž platí, že i s nepravdivými anespravedlivými závěry souhlasí.JUDr. Eduard Kaplanznalec a konzultant v oborupobytových sociálních služebZajímavý příklad z výuky sociálního marketinguV jedné curyšské škole, která mimojiné poskytuje vzdělávání pro pracovníkyneziskových organizací, jeposluchačům v kurzu sociálního marketinguzadáván následující úkol:Předpokládejte, že organizaci, v nížpracujete, kantonální úřady oznámily,že za 12 měsíců jí budou škrtnutydosavadní subvence. Plánuje se vydávánísociálních dobropisů dosavadními potenciálním uživatelům vašichslužeb. Nestarejte se přitom o otázkyvydávání dobropisů (jak a kdo dostanedobropisy, zda budou spravedlivě přiděloványatd.), to je věcí státu. Vyjdětejednoduše z toho, že příští příjmy vašíorganizace budou činit právě dobropisy,které u vás „utratí“ jejich držitelé.Jak budete čelit této výzvě? Navrhnětemarketingovou koncepci, která zajistídalší existenci vaší organizace.Zvažujte přitom následující:1. Jaké služby nyní poskytujete natrhu? Jaké služby chcete poskytovatpo škrtnutí subvencí?2. Cílové skupiny, segmenty cílovýchskupin. Jaké cílové skupiny zákazníkůchcete oslovit? Jak své zákazníkyrozdělíte na cílové skupiny atržní segmenty? Jaké jsou nákupnímotivy jednotlivých segmentů cílovýchskupin?3. Marketingová strategie. Jakou základnístrategii zvolíte, abyste prodalsvůj produkt (sociální službu)těmto cílovým skupinám? Jakábude vůdčí idea této strategie?4. Positioning (umístění nabídky natrhu). Jak umístíte váš produkt avaši organizaci na sociálním trhu?Jak odhadujete dnešní image Vašíorganizace? (Image = souhrn názorů,představ a postojů, které se pojík určitému předmětu mínění.) Shodujese váš odhad se skutečností?Jak posuzujete tržní šance vašehoproduktu? Bude přijat potenciálnímizákazníky? Odpovídá vaše marketingovástrategie možnostemumístění vašeho produktu na trhu?5. Cena. Jakou cenu požadujete zaváš produkt, tj. za vaši sociální službu?Lze při této ceně váš produktprodat?6. Konkurence. Kdo jsou vaši konkurenti?Které jiné sociální službykonkurují službě, kterou poskytujetevy? Které podniky jsou konkurentyvaší organizace? Jak se lišíjejich nabídka od vaší? V čem jsoujejí přednosti a nedostatky?7. Marketingový mix. (Marketingovýmix = suma všech prostředků anástrojů, které se použijí k realizacimarketingové strategie.) Marketingovýmix lze členit do těchto hlavníchskupin:- služba/produkt (co nabízíme),- promoce, komunikace, zpracovánítrhu (jak to nabízíme),- cena (co stojí nabízená cenanabízející a uživatele?),- distribuce a přístupnost (kde ajak je produkt distribuován?).Komunikační opatření a opatření nazpracování trhu se člení na a) propagaci,b) podporu prodeje, c) prácis veřejností, d) plánování prodeje.Jaký marketingový mix, tzn. jaká opatřenía nástroje zvolíte, abyste svůj produktpřivedli ke konkrétnímu muži ake konkrétní ženě?Myslím si, že další komentář k tomutoúkolu není potřebný. Posluchač, kterýtento úkol dokáže zpracovat si asi svůjdiplom plně zaslouží. Myslíte si, váženíčtenáři, že tento příklad má nějakouinspirativní hodnotu i pro situaci načeském trhu sociálních služeb?Ing. Vladimír Hanzlwww.rezidencnipece.cz

Informační systém CygnusKomplexní nástroj pro poskytovatele soc. služebJEDNODUCHÝ, PŘEHLEDNÝ, KOMPLEXNÍNOVINKAModul Dokumentace klienta• modul slouží pro vedení ucelené sociální dokumentace klienta• vytvořeno ve spolupráci s PhDr. Marií Hermanovou, lektorkou vzdělávacíagentury CURATIO ®• modul je součástí informačního systému Cygnus a je tak zaručena provázanosts modulem Sociální část• v prodeji od 1. 3. 20081. Formuláře dokumentace• připravené formuláře, které jednoduše vyplníte v počítači pomocí průvodce• formuláře zůstávají uloženy v počítači a lze je kdykoliv dohledat ze všech PC v síti• překontrolování formuláře k aktuálnímu datu vytvoříte pomocí tlačítka Kopie, čímž sizachováváte historii formulářů• počítač Vám připomene blížící se termíny pro překontrolování formulářů• typy formulářů:První kontakt při příjmu do zařízeníStav při přijetí — anamnézaPosouzení péče o vlastní osobua soběstačnostBarthelův indexNeuromentální indexZáznam o průběhu adaptace2. Individuální plán služeb• program automaticky navrhne individuální plán činností podle zadané anamnézy• pomocí průvodce zatrhnete příznaky, kterými se problém u klienta projevuje. Dále zatrhnetecíle, kterých chcete dosáhnout, sepíšete klientovy zdroje a označíte z nabídky činnosti, kterébudete klientovi provádět včetně jejich četností.• plán činností zahrnuje denní a aktivizační činnosti, činnosti soc. pracovníka a fakult. služby• program umožňuje evidovat osobní cíle a přání klienta, které lze rozepsat na krátkodobéa dlouhodobé cíle a stanovit kroky vedoucí k naplnění cílů. Každý z osobních cílů můžetev požadovaných intervalech hodnotit.3. Sledování realizace péče• skutečné provedení činnosti lze zaznamenat pomocí přenosných terminálůnebo je můžete zapsat v programu pomocí měsíčního kalendáře• získáte tak přehled o množství poskytnuté péče klientovi + fi nanční porovnánís příspěvkem na péči4. Záznam péče (denní hlášení)• záznam důležitých změn u klienta• přehled o zapsaných záznamech během dneMáte zájem o předvedení programu přímove Vašem zařízení? Volejte nebo pište na:IReSoft, s.r.o.Křídlovická 19, Brno 603 00web: www.iscygnus.cze-mail: info@iscygnus.cztel: 543 213 606

ZE ZAHRANIČÍStrana 10Zkoumání kvalityIng. Vladimír HanzlREZIDENČNÍCH SLUŽEB V SRNNadace Warentest byla zřízena spolkovýmministrem hospodářství v roce1964 jako nadace občanskéhopráva na základě rozhodnutí spolkovéhosněmu. Od svého založení provedlavíce než 4 000 testů u 78 000produktů. Každoročně se provádí cca200 testů, které se publikují ve vícenež 10 milionech výtisků. 99 % Němcůzná nadaci Warentest. Třetina Němcůse při důležitých nákupních rozhodnutíchspoléhá na výsledky Warentestu.Nadace Warentest je financovánapřevážně prodejem svých publikací,obzvláště časopisů Test a FINANZtest,ale také svým online – portálem,prodejem testovacích sešitů a knih.Inzerci nadace Warentest nepřijímá,aby se nedostala pod finančnívliv výrobců zboží a poskytovatelůslužeb. Nadace Warentest vydala knihu„Život a bydlení ve stáří“, jejímžsmyslem je umožnit německým seniorůmvýběr nejvhodnějšího způsobuzajištění existence v poslední životnífázi. V roce 2005 provedl časopisFINANZtest hodnocení kvality služebve vybraných rezidenčních zařízeních.Test rezidenčních zařízení probíhalod ledna do prosince 2005. Do testubylo zařazeno 9 celostátních poskytovatelůrezidenčních služeb (muselimít minimálně 5 domovů pro senioryna různých místech SRN) a pro srovnánítři rezidence dobročinných spolků.Výběr testovaných zařízení proběhlna základě internetové rešerše. Testrealizovali školení výzkumníci, kteřívystupovali jako potenciální zákaznícirezidenčních zařízení. Nejprve seo možnostech zařízení informovalitelefonicky. U každého poskytovateles více než 7 zařízeními bylo vedeno7 telefonických rozhovorů, u ostatních5 rozhovorů. Úroveň telefonickéhoporadenství, stejně jako všechostatních hodnocených parametrůbyla hodnocena na pětistupňové škále(velmi dobrý, dobrý, uspokojivý,postačující, nedostatečný).U každého poskytovatele bylo vybránozařízení, v němž bylo možné v testovanémobdobí bydlet na zkoušku.V každé rezidenci bydleli dva výzkumnícina zkoušku po několik dní – zcelaanonymně a v různých časovýchobdobích. Kromě toho byly prováděnyporadenské rozhovory. Výzkumnícizaznamenávali rozhovory a pozorovánído protokolů a pořizovalifotografie. Analyzovaly se informačníi jiné materiály. Dále se zjišťovalyinformace o nákladech a poskytovanýchslužbách. Kromětelefonického poradenstvíbyly posuzoványnásledující parametry:Webové stránky: jakéjsou informace o budově,okolí rezidence,o službách a poskytovanépéči, rozsahunabídky a cenáchslužeb, uspořádáníwebové stránky z hlediskasnadného uživatelskéhopoužívání.Informační materiály:hodnotily se informaceo budově a okolí, službách poskytovanépéči, rozsahu nabídky a nákladech,jakož i přehlednost materiálů.Smluvní podmínky: hodnotilo se, zdasmlouvy o poskytování služeb neobsahujíklauzule, které odporují zákonua které jsou nepříznivé pro zákazníky.Hodnocení prováděli renomovaníprávníci Warentestu.Společenská zařízení: hodnotil sewellness (mj. plavecký bazén, sauna,další prostory), sport(prostory pro fitnessa kolektivní sporty,vybavení), knihovnaa média (prostory,nabídka knih, počítače),společenské akomunikační místnosti(mj. prostorypro zábavu a hobby,jejich vybavení).Gastronomie: mj. početgastronomickýchzařízení a jejich vybavení,stav restauracípro zákazníky, organizacea servis, otvírací doba, volnývýběr času konzumace, personál,nabídka jídel, nápoje, teplota jídelv okamžiku spotřeby, bohatost snídaní.Nabídka aktivit: sportovní kurzy, hry,vzdělávání (počet, zvláštní nabídky,náklady) a kulturní akce (počet,zvláštní nabídky).Způsob stavby společenských zařízenívyhovující seniorům: bezbariérovýpřístup, dveře umožňující vjezd navozících, bezbariérový přístup k vnějšímzařízením, přístup k hlavní budově,parkovací možnosti, osvětlení,barevnost atd.Zpráva dále obsahovala obecné údajeo rezidenčním zařízení (datum uvedenído provozu, počet apartmánů,počet míst, možnost vlastnění kočkyči psa, náklady, celkové nákladyv Euro, náklady na čtvereční metrobytné plochy, povinná půjčkav Euro, přirážka za 2. osobu měsíčněv Euro, kauce v Euro, náklady na uzavřenísmlouvy v Euro, služby, kteréjsou obsaženy v základní ceně.)Výzkumníci se obyvatelů rezidenčníchzařízení ptali, zda někdy litovalitoho, že se nastěhovali do rezidencepro seniory. Opravdu nespokojenýnebyl nikdo. Někdo si stěžoval, ževečerní švédský stůl je příliš jednotvárný,jiného rmoutilo, že musí platitza každou maličkost navíc. Alenikdo nelitoval výměny starého bytuza život v rezidenci pro seniory. V rezidenciAugustinum v Kleinmachnowědokonce výzkumníci zaznamenalii tuto odpověď: „Lituji pouze toho,že jsem se sem nenastěhoval dříve“.Rezidence pro seniory jsou v SRNa v řadě dalších západoevropskýchzemí považovány za zvlášť noblesnízpůsob, jak žít ve stáří samostatně

Strana 11a přitom s dobrým ošetřením a zaopatřením.(Ošetřovatelský a lékařskýpersonál je v těchto domovechtrvale přítomen.) Často se jednáo komfortně vybavené domy situovanév hezkém prostředí. A i když jsoujejich obyvatelé v průměru starší než80 let, připomínají rezidence spíšehotel vyššího standardu než domovpro seniory.Ten, kdo se do rezidenčního zařízenínastěhuje, bydlí ve vlastním apartmá,které je řešeno tak, aby vyhovovalopotřebám seniorů. Zákazník mák dispozici celou řadu pečovatelských,ošetřovatelských a jinýchslužeb. K základním službám patřízpravidla 24hodinová pohotovostníslužba, recepční služby a drobnéopravářské služby.K tomu všemu přistupují služby, kteréjsou zčásti obsaženy v ceně a zčástimusí být hrazeny: jídla v restauraci,čištění apartmánu, péče v případěnemoci a větší či menší počet extraslužeb od pokojového servisu až kezprostředkování dopravních služeb.Mnohé domy mají plavecký bazén,gymnastické a klubové prostory, dílny,knihovnu a kavárnu, místnostis krbem a vlastní divadelní sál. Obyvatelése mohou účastnit gymnastickýchkursů, učit se anglicky a pracovatna internetu. Mohou navštěvovatpřednášky, předčítání nebo jinékulturní události v domě. Ve většíchdomech je také kadeřník, fyzioterapeutickápraxe a také obchod sezbožím denní potřeby.Výzkum FINANZtestu prokázal, žerezidenční zařízení si svou pověstzasluhují. Komfort má však svoucenu. Nejlepší hodnocení docílilypouze domy, které jsou nejdražší.Příkladem může být Augustinumv berlínském předměstí Kleinmachnows prvotřídnígastronomií, nejlepšímispolečenskýmizařízenímia nejrozmanitějšímiprogramy s koncerty,divadlem, sportovnímikursy a takénejvyššími cenami.1711 euro měsíčnězde stojí jednopokojovýapartmáno velikosti 32 m 2 .Kromě toho je třebazaplatit 18 tisíceuro jako půjčku.Ta se řádně úročíčtyřmi procenty, alepeníze se vracejíteprve při vystěhovánínebo při úmrtí.O mnoho levnějšínejsou ani jiné rezidences vysokýmstandardem. Např.Elisa Seniorenstiftv Ludwigsburgu, rezidence Kursanyv Hamburgu a Parkwohnstift v BadKissingenu sice nepožadují zápůjčkupeněz, ale apartmán o velikosti30 m 2 přijde zhruba na 1500 euroměsíčně.Ten, kdo nechce nebo nemůže vydávattolik peněz, ten se musí spokojits menším rozsahem služeb. Levnějšídomy (575 – 700 euro za apartmáno 35 – 38 m 2 ) mají skrovnější vybavení,menší nabídkuvolnočasových aktivita samozřejmě v nichscházejí plavecké bazénya divadelní sály.Test zjistil, že cenyv rezidenčních zařízeníchnelze jednodušesrovnávat, protožev každém zesledovaných domovůjsou stanoveny nazákladě rozdílnéhorozsahu poskytovanýchslužeb. Např.již citované Augustinummá ošetřovánív prvních 14 dnech nemocizahrnuto v základní ceně, zatímcoKWA-Haus v Ottobrunnu máv základní ceně pouze 14 dnů péčev jednom roce. Rozdíly jsou i v počtuposkytovaných jídel, v rozsahu úklidovýchprací a opravářských služeb.Také vybavení apartmánů se v jednotlivýchzařízeních liší a je odlišnédokonce i v rámci stejného domova.Výzkumníci našli i apartmány s přílišúzkými dveřmi, malými koupelnami,kde scházel bezbariérový přístup dosprchy a s prahy u vstupů na balkon.Každý obyvatel rezidence pro senioryuzavírá s poskytovatelem sociálníchslužeb jednu nebo i několiksmluv. Právníci Warentestu v tétoNAŠE ZE ZAHRANIČÍREPORTÁŽoblasti objevili řadu prohřešků protiněmeckému zákonu o domovechpro seniory a dalším předpisům. Šlozejména o nadměrné omezování uživatelskéhopráva na jedné straně(např. umístění pračky či myčky nádobívyžadovalo povolení pronajimatele)nebo přílišné přesunování ručeníz poskytovatele na nájemce (např. ručeníi za nevyžádané návštěvy) a dlouhévýpovědní lhůty na straně druhé.U jednoho poskytovatele test odhalilaž 20 nepřípustných klauzulí ve smlouvě.Podle německých zákonů jsouovšem nepřípustné klauzule neplatnéa na jejich místo pro zákazníka nastupujíregulace určené zákonem.Z metodologického hlediska je třebapoukázat na zvolenou metoduvýzkumu kvality. Pomineme-li právnickéexpertízy, jde především o tzv.zúčastněné pozorování. Výzkumnícizde opakovaně vystupují v rolizákazníků po dobu několika dní azcela určitě získají lepší informaceo kvalitě poskytovaných služeb nežtříčlenný tribunál, který „vyslýchá“klienta ve společenské místnosti podobu půlhodiny či hodiny jako v případěčeských inspekcí kvality. A kroměsmluv o pronájmu apartmánů aposkytování služeb se žádné papírynezkoumají. FINANZtest nezajímalo,zda jsou písemně zpracoványcíle služeb, cílové skupiny, pracovnípostupy, pravidla na ochranu právosob, individuální plány klientů, pravidlařešení stížností atd., atd., jakto vyžadují české standardy kvality.Výzkumníkům zde šlo předevšímo spokojenost zákazníků. A ta bylapřes všechny vytýkané nedostatkyprokázána.A na závěr jedna zajímavost. Do testubyl zahrnut a dobře ohodnoceni jeden řetězec rezidenčních zařízení,který se zajímá o vstup na český trhsociálních služeb, kam by nesporněpřinesl novou kvalitu. Doufejme, žeho neodradí studium českého zákonao sociálních službách a českéstandardy kvality sociálních služeb,jakož i administrativní náročnost,která je se zaváděním a kontroloutěchto standardů spojena.

ROZHOVORStrana 12Kdo se moc ptá...Na začátku byl dotaz jednoho ředitele pobytového zařízení sociálních služeb (PZSS), adresovaný místněpříslušnému reviznímu lékaři VZP. Dotaz se týkal problematiky proplácení ošetřovatelské péče zdravotnípojišťovnou, konkrétně výkonu 06623 – aplikace léčebné terapie per os …, jinými slovy podávání léků.Onen ředitel se ptal, jak je možné, že mu tyto ošetřovatelské výkony nejsou propláceny, ač jsou vykazoványa přestože jsou uvedeny mezi výkony hrazenými ze zdravotního pojištění.Ilustrační foto Jan KomárekKdo se ptá, většinou dostane odpověď,často však i odpověď, kterounechtěl slyšet. Revizní lékař pouzeocitoval oficiální stanovisko ÚP VZPČR k vykazování výkonu 06623 signovanýMUDr. Gríšou Vodičkou, ředitelemOdboru smluvní agendy sezdravotnickými zařízeními a OKRZP.Cituji:Při posuzování otázky, co můžebýt hrazeno z prostředků veřejnéhozdravotního pojištění, je třebavycházet ze základní premisy: zazdravotní výkon lze označit pouzepéči, která může být poskytnutavýhradně příslušně kvalifikovanýmodborným zdravotnickým pracovníkem.Skutečnost, že klienti Vašehozařízení díky mentální retardaci nejsouschopni dodržet léčebný režim,rozlišit druhy léků, správný početa správný čas jejich užití bohuželneznamená, že podáním léků bylproveden zdravotní výkon. Analogickásituace nastává u osob s mentálnímdefektem získaným v důsledkuorganického postižení CNS, tedyu pacientů, postižených demencí.Pokud jsou tito pacienti (ale i osobys vrozeným defektem intelektu)v přirozeném sociálním prostředí,tedy v rodině, léky per os jim podávajírodinní příslušníci. Z uvedenéhoje zřejmé, že jde o pomoc při zajištěníběžných životních potřeb, nikolio odbornou zdravotní péči. Rizikemmožné aspirace léku lze zdůvodnitvykázáním podávání léku per osu pacientů, kteří mají diagnostikovanouporuchu polykacího aktu nazákladě neurologického onemocnění,což do běžné symptomatologiementální retardace nepatří. Jediněv těchto případech lze na základějednoznačné diagnózy a indikaceošetřujícího lékaře uznat podáváníléků per os jako zdravotní výkon.V této fázi sporu vstoupila do hryredakce Rezidenční péče. Potvrdilijsme si, že revizním lékařem citovanýmetodický pokyn skutečně existujea dokonce na webových stránkáchVZP je uvedena konkrétní otázkaz PZSS a již citovaná odpověď MUDr.Vodičky.Zeptali jsme se MUDr. Vodičkypřímo:Red.: V odpovědi na webu říkáte „…za zdravotní výkon lze označit pouzepéči, která může být poskytnutavýhradně příslušně kvalifikovanýmzdravotnickým pracovníkem.“ Řeknětemi prosím, v kterém pokynu(příkazu) legislativní povahy je uvedeno,že podávání léků per os v zařízeníambulantní péče může provádětněkdo jiný než kvalifikovaný zdravotnickýpracovník? Nebo naopak kterýpokyn to zakazuje?MUDr. Vodička: Především musímzdůraznit, že PZSS není ambulantnímzdravotnickým zařízením. Jemístem, kde je poskytována zvláštníambulantní péče. V rodinném prostředípodávají léky osobám, kterétoho samy nejsou schopny např.rodinní příslušníci, nikoli kvalifikovanízdravotní pracovníci. V PZSSjde o součást základních činnostípři poskytování sociálních služeb,konkrétně o pomoc při zvládání běžnýchúkonů péče o vlastní osobu.Znovu zdůrazňuji: PZSS není zdravotnickýmzařízením ambulantnípéče.Red.: V závěrečné části odpovědizdůrazňujete odpovědnost ošetřujícíholékaře. Ptám se Vás, kdo ponesenásledky v případě, že ošetřujícílékař uzná podávání léku per os jakozdravotní (hrazený) výkon, reviznílékař zdravotní pojišťovny odmítnevýkon jako hrazený a z důvodu chybypři podání léku dojde k poškozenízdraví či života pacienta?MUDr. Vodička: O tom, jaká péčeje poskytována, rozhoduje ošetřujícílékař. Revizní lékař v zákonemstanovených situacích rozhoduje,zda příslušná zdravotní pojišťovnatuto péči uhradí. Revizní lékař neníoprávněn poskytnutí péče zakázat aani tak nečiní. Pokud tedy hovoříte opodávání léků per os, revizní lékaři vžádném případě nezasahují do toho,kdo léky podává. Opětovně připomínám:VZP nikdy neupírala PZSSprávo vykazovat a účtovat výkonaplikace léčivých přípravků per os,pokud pro zdravotní důvody tentokonkrétní výkon indikuje ošetřujícílékař. Nedorozumění spočívá v tom,že se PZSS domnívají, že ordinaceléků znamená, že lékař tím indikovali výkon 06623. To však není pravda.Tam, kde to vyžaduje zdravotnístav pojištěnce (a nejsou to zdalekajen obvykle citované poruchy

Z VAŠICH DOPISŮStrana 14Vycházka není právní úkonReakce na článek Inspekce naostro (březen – 1/2008 – www.rezidencnipece.cz)Po přečtení článku jsem měla pocit,že se vracíme dva, tři roky zpět, kdybylo možné ve vyhlášce č. 182 /1991Sb., nalézt, dnes již zrušené, ustanovenío tom, že k vycházce klientazbaveného způsobilosti k právnímúkonům je zapotřebí souhlasu opatrovníka.V praxi se s tímto postupemnaštěstí setkávám jen výjimečně,proto mě překvapila odpověď JUDr.Eduarda Kaplana na dotaz jednohoz poskytovatelů, u kterého proběhlainspekce kvality.S odpovědí JUDr. Eduarda Kaplanalze beze zbytku souhlasit do konceprvní věty. Jako zásadní mezník vesvé odpovědi uvádí rozdíly mezi institutemzbavení způsobilosti k právnímúkonům a jejím omezení. Totorozlišení však není v daném případě(možnost opustit zařízení) relevantní,a to z toho důvodu, že opuštění zařízenínení právní úkon, nýbrž realizacepráva na osobní svobodu. I osobazbavená či omezená ve způsobilostik právním úkonům má tzv. právní subjektivitu,tzn. že disponuje právy jakokaždý jiný, a to od svého narození aždo své smrti či prohlášením za mrtvého.V této souvislosti nelze souhlasits tvrzením, že „opatrovník má všakvíce oprávnění v zásazích do těchtopráv (hovořeno o základních právecha svobodách), neboť své kompetenceIlustrační foto Jan Komárekopírá o autoritativní rozhodnutí soudu.“Soud rozhoduje zásadně o zbavenízpůsobilosti k právním úkonům(popř. o jejím omezení) a nikoli k právům,tzn. soud nikdy nerozhoduje otom, že osoba zbavená způsobilostik právním úkonům se zbavuje rovněžpráva na osobní svobodu atd. Právoa nikoli právní úkon, ať se to někomulíbí či ne, je např. pití kávy, kouřenícigaret, koukání na televizi dlouhodo noci (a to dokonce i na lechtivéfilmy), nošení dlouhých vlasů či vyholeníse dohola, volba partnera atd.Tyto všechny věci jsou práva a nikoliprávní úkony, tudíž pokud se přánía právo klienta dostane do rozporus přáním opatrovníka, je na zařízení,aby pokud je to jen trochu možné (anevystavuje tím klienta přílišnémuriziku) hájil přání a práva klienta.Nyní k samotné problematice vycházek.Možnost opustit zařízení a případnárizika s tím spojená musí býtposuzována u každého klienta zvlášť,bez ohledu na to, zda je plně způsobilýči nikoli. V zařízeních sociálníchslužeb žije řada starých lidí, kteří jsousice právně plně způsobilí, chtějí choditsamostatně ven, nicméně to proně může představovat takové „nepřiměřenériziko“, že neznám poskytovatele,který by s odkazem na jejichprávní způsobilost nepřijal opatření kzajištění jejich bezpečnosti. Nesetkalajsem se s tím, že by formálně právnězpůsobilý dementní klient mohlzařízení kdykoli svobodně opouštět.Dále se v článku hovoří o tom, jakby zařízení prokázalo splnění podmínky„náležitého dohledu“. Pokudpřistoupíme na další tvrzení, že zařízenínemusí mít zpracovány postupy,jak v obdobných případech postupovat,tak je pravdou, že prokazovat„náležitý dohled“ budeme těžko.Pojem náležitý dohled se objevujev ustanovení § 422 občanského zákoníku,ve znění pozdějších předpisů,které upravuje odpovědnost za škoduzpůsobenou těmi, kteří nemohouposoudit následky svého jednání,konkrétně toto ustanovení hovořío nezletilém a osobě stižené duševníporuchou. V odstavci jedna se stanoví,že pokud způsobí škodu osoba,která není pro duševní poruchuschopna ovládnout své jednání neboposoudit jeho následky, odpovídáza ni ten, kdo je povinen vykonávatnad touto osobou dohled. Odstavecdruhý říká, že ten, kdo je povinenvykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti,jestliže prokáže, že náležitýdohled nezanedbal. U osob stiženýchduševní poruchou není rozhodné,zda byly zbaveny způsobilosti k právnímúkonům nebo v této způsobilostiomezeny, není také rozhodné, zdajde o duševní poruchu trvalého či jenpřechodného rázu. Náležitým dohledemnelze rozumět takový dohled,který by byl za normálních okolnostíosobami dohledem povinnými vykonávánstále, nepřetržitě a bezprostředně(na každém kroku), neboťv takovém případě by byla zákonempředpokládaná možnost zproštěníse odpovědnosti těchto osob praktickyvyloučena (např. viz R 4/1970). Jenutno vzít zřetel na druh, intenzitu arozsah onemocnění.Článek se nezabývá další palčivouotázkou spojenou s vycházkami, a toje možnost úrazu či škody na zdravísamotného klienta zařízení. V tétosouvislosti slýcháme pojem „přiměřenáopatrnost“, který do jisté mírysouvisí s náležitým dohledem. Takése nejedná o „kontrolu“ klienta nakaždém kroku. Přiměřenou opatrnostlze charakterizovat jako takovou opatrnost,která by byla za normálníchpodmínek dostatečná k tomu, abyprůměrný klient ústavu (pokud pracovníkklienta nezná) nebo konkrétníklient (pokud jej pracovník dostatečnězná) nebyl nějakým předvídatelnýmzpůsobem ohrožen. Každý klientby měl mít zpracován určitý plán,ve kterém by byly vyjasněny rizikovéfaktory a situace, které u toho kteréhokonkrétního klienta vzhledemk jeho zdravotnímu stavu, povahovýmvlastnostem, charakteru mohounastat. Po rozeznání těchto rizikovýchokamžiků by mělo dojít ke stanoveníopatření, která pomohou tato rizikaminimalizovat. Je pochopitelné, ževždy nějaké riziko existuje, a to jaku tělesně či jinak postižených osob,tak u osob zdravých. Přiměřené rizikoje přijatelné. Pokud tedy lze osvědčit,že u konkrétního klienta bylo udělánovše proto, aby k žádné újmě zanormálních okolností nedošlo, nelzenapř. za úraz činit odpovědným pracovníkyzařízení. Pojistky ve smyslu,když klient nikam nepůjde, nemůžese mu nic stát, vedou k nepřiměřenémuomezování autonomie klienta,byť je to samozřejmě pro zařízenímnohem jednodušší.Je také nutno podotknout, že skutečnost,že opatrovník dal s vycházkousouhlas, nezbaví zařízení odpovědnosti,pokud se vůbec nebude

Strana 15Z VAŠICH DOPISŮzabývat schopnostmi klienta jít navycházku, riziky, která pro něj či projiné z toho plynou, jejich minimalizacíatd. Je totiž logické, že náležitýdohled má vykonávat (popř. zachovávatpřiměřenou opatrnost) ten,kdo je toho fakticky schopen, kdomá klienta v péči (což asi nebudeopatrovník vzdálený desítky kilometrůod zařízení). Dále v odpovědinalezneme argument, že opatrovníkvyhodnotí vycházku jako nepřiměřenériziko a zařízení klienta přestopustí ven. V tomto bodě bych možnátrochu více důvěřovala pracovníkůmzařízení, kteří dle mého názoruve většině případů tráví s klientemdaleko více času než jeho opatrovnícia vědí a mají povinnost vědětlépe, co je v klientových silách amožnostech a co již ne, nehledě najejich vzdělání a zkušenosti.Kromě toho, že by zařízení mělo mítošetřeno tyto situace – tedy případy,kdy a za jakých podmínek může býtzasaženo do práv klientů, mělo bymít pochopitelně ošetřeno i situace,kdy dochází ke střetům zájmů meziklientem a jeho opatrovníkem. Zařízenímá totiž mimo jiné hájit právaklientů, nikoli jejich opatrovníků čisvoje na úkor klientů.Realizace práv, v tomto konkrétnímpřípadě práva na osobní svobodu,nemá tedy s institutem opatrovnictvív podstatě až tak společného, jak byse mohl zdát po přečtení odpovědiJUDr. Kaplana. Zařízení by mělo možnostsamostatné vycházky hodnotit ukaždého klienta (ať plně způsobiléhoči nikoli) jednotlivě, s přihlédnutímk jeho schopnostem, dovednostem,zdravotnímu stavu atd. Přičemž pouzev případě, že pracovníci, kteří sehodnocení účastní (takové rozhodnutíby nemělo být záležitostí jednohopracovníka), dojdou k závěru, žesamostatná vycházka pro konkrétníhoklienta představuje „nepřiměřenériziko“, mohou přijmout přiměřenéopatření k zajištění bezpečnosti klienta.Mgr. Petra MatyášováRedakčně kráceno, celý článeknajdete na www.rezidencnipece.czVážená paní Mgr. Matyášová,hned na počátku Vaší reakce načlánek Inspekce naostro mě docelapobavilo tvrzení, že vyhláška č.182/1991 Sb. obsahovala ustanovenío tom, že k vycházce klienta zbavenéhozpůsobilosti k právním úkonům jezapotřebí souhlasu opatrovníka. Jedosti typické pro jistý styl argumentacev debatách o sociálních službách.Vyhláška totiž nikdy žádné takovéomezující ustanovení neobsahovala,takže Vaše konstatování obsaženév následující větě: „V praxi se s tímtopostupem naštěstí setkávám jenvýjimečně…“, vykazuje jistou dávkuCimrmanovské poetiky.Ale k věci. Samozřejmě, že vycházkanení právním úkonem, ale výkonempráva. Je ale také pravda, že opatrovníkje oprávněn činit za opatrovanceprávní úkony, z nichž některé jsouzároveň zásahem do výkonu jehopráv. Takže např. navzdory tomu, žezde máme ochranu listovního tajemstvípodle čl. 13 Listiny základníchpráv a svobod (dále jen Listina), můžejí opatrovník beztrestně porušit tím,že rozlepí úřední obsílku adresovanouopatrovanci a seznámí se s jejímobsahem. Stejně tak určuje výšifinančních prostředků, s kterými smíopatrovanec hospodařit a zasahujetak do základního lidského právaopatrovance vlastnit majetek podlečl. 11 Listiny. V neposlední řaděuzavírá opatrovník za opatrovancesmlouvu o poskytování pobytovýchsociálních služeb, čímž určuje místo,kde bude opatrovanec (mnohdy asiproti své vůli a třeba i do konce života)pobývat a výrazně tak zasahuje dovýkonu práva svobody pobytu podlečl. 14 Listiny. Opatrovník prostě můžev některých případech omezit některéčinnosti opatrovance a hranicimezi tím, kdy jde ještě o oprávněnývýkon jeho kompetencí a kdy už oneoprávněný zásah do výkonu právopatrovance je mnohdy velmi nezřetelnáa závazně ji může určit pouzesoud nikoli poskytovatel. Trvám natom, že poskytovatel není soudce,aby byl oprávněn revidovat veškerározhodnutí opatrovníka a ze zákonanemá ani povinnost a ani není reálněschopen vždy rozpoznat, zda hrozícíriziko škody, kterou způsobí klientna vycházce bez doprovodu, je vyššínež újma na „svobodném“ výkonu„práva na vycházku“, kterou mu způsobípřítomnost doprovodu zaměstnancePZSS. Pro PZSS skutečně neníproblém posoudit přiměřenost rizikaohrožení života a zdraví klienta. Jek tomu personálně vybaveno. U posouzenípřiměřenosti rizika majetkovýchškod bych si už tak jistý nebyl,protože za řádné nakládání s majetkemopatrovance ručí opatrovníknikoli poskytovatel, a proto náležípředevším jemu zvažovat riziko vznikutěchto škod .Stejně tak pokulhává Vaše srovnávání„vycházky s doprovodem“, při kteréještě nejde o zákaz, ale o omezenívýkonu práva, se zákazem práva„pít kafe, nosit dlouhé vlasy, kouřit čidívat se na lechtivé filmy“. Při výkonutěchto práv latentně nehrozí, že byklient vstupoval do právních vztahů,v nichž má být již zastupován opatrovníkemPři vycházce však takovéjednání nelze vyloučit a tvrzení, žese snad poskytovatel v tomto případěvyviní z odpovědnosti za vzniklouškodu tím, že má písemné postupy,jak se chovat v těchto „kolizních“situacích, je poněkud mimo realitu.Proti tomu totiž bude stát nepopiratelnýfakt, že opatrovník nesouhlasils vycházkou bez doprovodu a poskytovatelmu při svých současných možnostechbude jen těžko dokazovat,že důvodem tohoto zákazu nebylaoprávněná snaha předejít způsobenéškodě. Namísto vámi doporučovanéhobraní spravedlnosti do vlastníchrukou by se proto PZSS mělo poté, coneúspěšně vyčerpalo vůči opatrovníkovivšechny přesvědčovací metody,obrátit na opatrovnický soud, kterýby mu měl sdělit, zda opatrovníkpřekračuje své kompetence či nikoli.Co může PZSS učinit hned bez znalostistanoviska soudu je, že doprovodsice klientovi poskytne, ale zároveňho zpoplatní jako službu fakultativní.Je totiž na jeho posouzení, zdaz hlediska závislosti klienta na sociálníchslužbách je v konkrétním případědoprovod (dohled) nutný. Jsempřesvědčen, že ve většině případůpovede tento postup k tomu, že stanoviska,která nebudou založena nareálné obavě, opatrovník velmi rychlezkoriguje.Vážená paní Mgr. Matyášová, i přesVaše výhrady snad ke všemu, co jsemve své odpovědi napsal, si myslím, žebychom se v názorech na toto témamožná až překvapivě shodli. Rozdílmezi námi je pouze v tom, že jámnohá Vaše doporučení a postupynepovažuji za povinnosti, které majíposkytovatelé „ze“ či „na základě“zákona plnit. To samozřejmě neznamená,že s nimi nesouhlasím. Uznátevšak, že je rozdíl mezi tím plnit něcodobrovolně, nebo na základě zákona.Zvláště v dnešní době, kdy zejménakontroloři poskytovatelů velmi rádina základě svých platonických tužeb,nikoli reálných znalostí práva, tvrdí,že je cosi zákonem uloženo a nazákladě těchto svých subjektivníchsoudů pak poskytovatele peskují.Příkladem je ostatně zkušenost onohotázajícího se čtenáře, kterémuna jedné straně inspekce na základěsvého dojmu, že nezákonně straníopatrovníkovi v doprovodu při procházce,snížila bodové hodnoceníjednoho standardu, na druhé straněcudně opomněla splnit svou povinnostuloženou § 22 zákona o státníkontrole, totiž předat svá zjištěnío porušování základních lidskýchpráv opatrovnickému soudu. Pro měje to typický příklad již déle trvajícíhostavu, kdy na poli svatého boje zalidská práva klientů kdekdo, zejménavšak kontroloři poskytovatelů, kážívodu a pijí víno.JUDr. Eduard Kaplan

VZDĚLÁVÁNÍ Strana 16Dům seniorů Liberec – Františkov je příspěvkovou organizací Libereckéhokraje. Provoz zahájil v prosinci 2003. Kapacita zařízení je 200 klientů,z toho 166 seniorů od roku 2008 užívá služby domova pro seniorya 34 seniorů užívá služby domova se zvláštním režimem. Přímo s uživatelispolupracuje 102 pracovníků.Každá organizace potřebuje svůj systémvzdělávání, „ušitý na míru“ jejímspecifickým potřebám a podmínkám.Podělím se o zkušenosti s hledánímvhodného systému a popíšutu jeho část, která se týká vzděláváníinterního.Cílem interního vzdělávání je, abyvšichni pracovníci organizace byliprofesionály ve svém oboru, vzájemněrespektovali svou odbornosta spolupracovali v zájmu klientů.Přímá úměra mezi kvalitou vzděláníAbychom pomohli pracovníkům i klientům,začali jsme jednotlivé postupyzpracovávat do písemné podoby.Následně jsme se zamýšleli nad tím,jak klientům zaručit, že se jim všemdostane pomoci na určité úrovni, tj.jak zajistit, aby všichni pracovnícipostupovali stejně. Vydat metodickýpokyn písemně a spoléhat na to, žesi ho pracovníci osvojí, fungovalo jenněkdy, u některých postupů a u některýchpracovníků. Postupně jsmedospěli k formě interního vzděláváníprostřednictvím metodických porada metodických seminářů. Na metodickýchporadách se postupy tvoří(samozřejmě za účasti těch profesí,kterých se budou týkat) a na metodickýchseminářích se příslušní pracovníciseznamují s novými postupy,Systém vzdělávání pracovníkův Domě seniorů Liberec-Františkov, p.o.pracovníků, kvalitou jejich vzájemnéspolupráce a kvalitou poskytovanýchslužeb je zřejmá. Současný systémvzdělávání pracovníků v Domě seniorůLiberec – Františkov zahrnuje:1. Zaškolování nových pracovníků2. Vzdělávání jednotlivých profesína základě výsledků zjišťovánípotřeb uživatelů3. Metodické vedení4. Průběžné individuální vzdělávánípracovníků na základě zjištěnív rámci pravidelného individuálníhohodnocení nadřízeným pracovníkem5. Zaznamenávání průběhu vzdělávání(Index)Zaškolování nových pracovníků. Prokaždého nového kolegu je určenzkušený pracovník – garant, kterýmá na starosti jeho zaškolení. Abyzaškolování mělo systém, vytypovalia pojmenovali jsme konkrétní znalostia dovednosti, jejichž osvojenípovažujeme za důležité. Na úvodnímsemináři „pro nováčky“ je novýkolega seznámen s posláním i cílemslužeb a základní filozofií organizace.Samostudiem získá mimojiné znalosti domácího řádu, zásadchování ke klientům a seznámí ses náplní práce ostatních profesí v přímépéči. Pozorováním práce zkušenéhokolegy, praktickými ukázkamii nácvikem za asistence garanta sepostupně učí potřebným základnímdovednostem. Důležitou součástíprocesu zaškolování je hodnocenítoho, jak se učení daří. Zpočátkukaždý den a následně v pravidelnýchintervalech si nový pracovník ajeho garant formou sebehodnocení(zaškolovaný pracovník) a hodnocení(garant) vyhodnotí úspěšnost.Zaškolování nového pracovníkatrvá např. u pečovatelky 1 rok a mádvě části. První je zkušební doba tříměsíců. V této době dochází k intenzivnímuzaučování a průběžnémuvyhodnocování získaných dovedností.Úspěšnost nebo neúspěšnostv učení je podkladem pro rozhodnutí,zda bude praxe nového pracovníkapokračovat dalších devět měsíců.Po roce spolupráce je většinou novýpracovník zaškolen nebo se naopakprokáže, že se pro práci pečovatelenehodí.Index. Každý nový pracovník dostanepo svém nástupu index – doklado průběžném vzdělávání, který má třičásti. V první části je popsáno všechno,co se musí nový pracovník naučitv průběhu svého zaškolování z teorie,z provozu, z metodiky a o ostatníchprofesích. Výhodou je, že nový pracovníkví, co se po něm požaduje. Garantzaškolování pak ověřuje jeho znalostia úspěšné zvládnutí oblasti zaznamenánovému pracovníkovi do indexu.Do dalších částí si nechává pracovníkpotvrzovat průběh svého dalšíhointerního i externího vzdělávání. Tímvzniká přehledný doklad o průběhujeho profesionálního rozvoje.Metodické vedení. Metodika prácenapříklad zdravotních sester jejasná. Ale jak je to s metodikou propečovatelky? Není nijak neobvyklýnázor, že pomáhat někomu „při zvládáníběžných úkonů péče o sebe“,je činnost, kterou umí skoro každý.Vždyť každý přece o sebe pečuje celýživot. Skutečnost je ale jiná. Od člověka,který určitou činnost vykonáváprofesionálně, se očekává, že budedodržovat přesný a jasně stanovenýpostup. Pracovník v sociálních službáchnavíc musí při své práci dodržovaturčité zásady – zkrátka musíumět pomáhat dobře a to není vůbecjednoduché.nebo si opakují „starou látku“, což jeužitečné zvlášť u těch postupů, kterése v praxi nepoužívají příliš často.Bývá zde dostatečný prostor nejenna informaci o něčem novém, alei na diskuzi, na pojmenování obavpracovníků souvisejících s novýmzpůsobem práce, stejně jako nadohodu mezi pracovníky a jejichnadřízeným o potřebném způsobupodpory při zavádění „toho nového“.Tento způsob metodického vedení,samozřejmě spojený s pravidelnoukontrolou se nám velmi osvědčil.Na závěr. Kvalitně poskytovaná službastojí a padá s kvalitou práce aspolupráce všech profesí (a kvalitněpracovat jde pouze tehdy, když víme,co máme dělat a jak to máme dělat).Při poskytování sociálních služeb jedůležitá spolupráce a teprve vzájemněpropojený řetěz různých zkušeností,dovedností a znalostí vytvářímožnosti, které je třeba ve prospěchuživatele využívat. Jsem přesvědčenao tom, že se vyplatí zaměřit pozornostvedoucích pracovníků na vzdělávánía podporu všech pracovníků.Jde o to, aby jednotlivé profese bylyvzdělané ve svém oboru, rozvíjely sea byly stejně silné. I proto, „že každýřetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabšíčlánek“.Redakčně kráceno.Bc.Ilona Holková,ředitelka Domu seniorůLiberec – Františkov, p.o.

TERAPIE Strana 18KONCEPTBAZÁLNÍSTIMULACE ®Možnost rozšíření profesních kompetencí poskytovatelů služeb a zvýšeníkvality prožívání klientů v sociálních a zdravotnických zařízeníchAutor:PhDr. KarolínaFriedlová,ředitelkaINSTITUTuBazálnístimulace, s.r.o.Slezskáuniverzitav Opavě,Filozoficko--přírodovědeckáfakulta,Ústavošetřovatelství,vysokoškolskýpedagogCo je bazální stimulaceBazální stimulace je vědecký pedagogicko-ošetřovatelskýkoncept podporujícívnímání, komunikaci, kognitivnía pohybové schopnosti člověka.Lidé v těžkých životních situacích somezenými možnostmi komunikace,vnímání a pohybu potřebují strukturovanoupéči, která jim umožní integracido současného života s maximálnímvyužitím jejich dřívějšíchživotních návyků a zkušeností. Cílempéče v konceptu bazální stimulace jepochopit potřeby klienta, porozumětstylu jeho komunikace a na základětoho mu poskytnout prostor proorientaci, jistotu a další rozvoj jehoosobnosti. Ošetřovatelská péče nebopedagogická praxe je v konceptustrukturována tak, aby byly podporoványzachovalé schopnosti klientanebo žáka. Předpokladem je taképráce s autobiografií (individualitou)klienta a integrace jeho příbuznýchdo ošetřovatelského nebo pedagogickéhoprocesu. Koncept má propracovanérehabilitační techniky prostimulaci vnímání tělesného schématu(somatická stimulace), vestibulárnístimulaci, vibrační, taktilně-haptickou,chuťovou, optickou, auditivní aolfaktorickou stimulaci. Bazální stimulaceje integrovatelná do klinicképéče (intenzivní medicína, neonatologie,následná péče) a také do neklinicképraxe (domovy pro seniory,ústavy sociální péče, speciální školy,hospice a domácí péče). U klientů snezvratnými změnami jejich tělesnéhoa duševního stavu výrazněpodporuje kvalitu jejich života.Koncept se stále vyvíjí a adekvátněreaguje na nové vědecképoznatky. Kontinuální stimulacesmyslových orgánů dle konceptubazální stimulace umožňujevznik nových dendritických spojenív mozku a novou neuronálníorganizaci v jeho určitých regionech.Vnímání, pohyb a komunikacespolu souvisí. Kognitivnívývoj si nelze představit bez prodělanézkušenosti s pohybem.Lidé v těžkých životních situacích(onemocnění, úraz, vrozenémentální či somatické postižení,dementní stavy, atd.) jsou omezenive svých komunikačnícha pohybových schopnostech.Motorická deprivace (nedostatekpohybu) podporuje vznik změn voblasti vnímání tělesného schématu(vnímání vlastního těla), což následnězhoršuje orientaci v okolním světě.Nedostatek pohybových i senzorickýchstimulů podmiňuje nedostatečnoustrukturalizaci mozku a tímredukovanou schopnost jeho výkonua následně retardaci vývoje organismujako celku.U somatické stimulace je cílempomoci klientovi pocítit své tělo, uvědomitsi sebe sama, kde jsou hranicetěla a kde začíná okolní svět. Somatickéstimulace se dá docílit různýmitechnikami polohování, ale také žínkounebo ručníkem během poskytovanétoalety. Dotek můžeme umocnitpohybem. Pohybem žínky dostává klientinformace o velikosti, hranicích aformě svého těla. Důležité je nepřerušovatkontakt, jinak vyvoláme u klientapocity nejistoty a strachu. Terapeut,který provádí stimulaci dle konceptubazální stimulace, vyhodnotíklientův stav v dané chvíli a následnězvolí nejvhodnější techniku stimulace.Ta může být zklidňující, osvěžující,dle konceptu Bobatha či diametrální.Nejdůležitější je vždy to, abytělo klienta dostávalo informace zřetelné,jednoduché a jasné, tedy abydoteky byly strukturované a přiměřenéhotlaku. Somatickou stimulaci lzeaplikovat ve formě masáže, částečnénebo celkové koupele, zábalu, polohováníatd.Často užívanou technikou je tzv.masáž stimulující dýchání (MSD).Jejím cílem je dosažení pravidelného,klidného a hlubokého dýchání.Vědecké studie prokázaly, že aplikovanátechnika redukuje vyplavovánístresových hormonů, eliminuje stavyneklidu a zmatenosti a zlepšuje vitálníkapacitu plic. Intenzívní tělesnýkontakt, klidné a stejné doteky zprostředkovávajíklientovi pocit jistoty.Během MSD dochází k významnénonverbální komunikaci a klient secítí akceptován. Jeho prohloubenédýchání uvolňuje psychosomatickénapětí. MSD je velice účinná u klientů,kteří trpí bolestmi, jsou v depresivníchstavech, mají poruchy spánku,či u klientů se ztrátou schopnostivnímání své osobnosti (Morbus Alzheimer,demence…).Pro zdravotnický tým znamená konceptbazální stimulace rozšířenísvých odborných kompetencí. Přisestavování terapeutického plánu sevychází z analýzy klientova mentálníhoa somatického stavu, jeho zachovalýchschopností a potřeb. Na základěvývoje stavu klienta a jeho reakcíse pak adekvátně přepracovává terapeutickýošetřovatelský plán nebopedagogický plán.Jak probíhají vzdělávací aktivityLektoři odborných kurzů bazální stimulacemusí absolvovat specializačníčtyřsemestrální studium lektorakonceptu, jsou registrovanými členyMezinárodní asociace bazální stimulace.Poskytovatelé zdravotních asociálních služeb mohou v rámci svéhoceloživotního vzdělávání absolvovatodborné kurzy (základní, nástavbovéa prohlubující) vedené těmitocertifikovanými a registrovanými lektory.Výstupem z kurzu je certifikátvydaný Mezinárodní asociací bazálnístimulace, jež je akreditován v celéEvropské unii.V České republice je v současné doběvíce než 4 000 absolventů certifikovanýchkurzů bazální stimulace. Obsahovounáplň kurzu tvoří teoretickávýuka podpořená prožitkovými cvičenímia praktická výuka.První kurz na území České republikyjsem lektorovala v roce 2003, kdyjsem dokončila specializační postgraduálnístudium bazální stimulace veVídni a stala se první certifikovanouregistrovanou lektorkou tohoto kon-

Strana 19ceptu v České republice. První kurzyprobíhaly na univerzitní půdě v rámcipostgraduálního vzdělávání zdravotnickýchpracovníků. Absolventi integrovalikoncept v přímé klinické péčia v péči v domovech pro seniory aústavech sociální péče. Prokazatelnézvýšení kvality života uživatelů těchtoslužeb a reakce u klientů na stimulačníprvky bazální stimulace vyvolalyzájem u poskytovatelů zdravotní, alei sociální péče. Kurzy postupně začalinavštěvovat kromě zdravotních sester,ošetřovatelů a pečovatelek takélékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti,kliničtí logopédové, kliničtí psy-Foto archív Institutubazální stimulacechologové a speciální pedagogové.V současné době je na území Českérepubliky mnoho pracovišť, kteráaplikují koncept do péče o klienty. Zdůvodu garance kvality poskytovanéhovzdělání je nutné po určité doběpo skončení kurzu podpořit proškolenépracoviště v práci s konceptem ataké zkontrolovat případné odchylkyči nesrovnalosti v aplikovaných technikách.Za tímto účelem se v proškolenýchzařízeních konají supervize.INSTITUT Bazální stimulace je garantemkvality poskytovaných odbornýchkurzů v oblasti konceptu bazálnístimulace, a proto pravidelně hodnotíúroveň kvalityposkytované péčev konceptu bazálnístimulace.Supervize je formaprofesionálníhopracovníhoporadenství a provádímji osobně scílem podpořita motivovat personál,umožnitpersonálu sebereflexia analyzovata provést korekciposkytovanépéče v konceptubazální stimulace.Je také prověrkouodborných apedagogickýchTERAPIEkompetencí lektora,který vedlna daném pracovištikurz. V neposlední řadě patří dosupervize také konzultace v oblastidokumentace a stanovení plánů péčeu klientů. Výstupem úspěšné supervizeje udělení certifikátu zaštítěnéhoMezinárodní asociací bazální stimulacesupervidovanému pracovišti.Informace a zkušenosti z různýchzařízení s poskytováním bazálněstimulující péče najdete na www.bazalni-stimulace.cz. Zde lze takénahlédnout do seznamu proškolenýcha supervidovaných pracovišť naúzemí České republiky.Text v plném znění naleznetena www.rezidencnipece.czPolohovací vakŠiroké využití při bazální stimulaciCharakteristika: respektuje tvar těla a zachová požadovanou polohu jako imobilizační prostředek zabrání zranění při záchvatu,umožní ideální následnou psychosomatickou relaxaci imobilizační a relaxační prostředek pro neklidné pacienty,Alzheimerova choroba apod. polohovací materiál – prevence dekubitů vytváří pocit jistoty a bezpečí – „metoda objetí“ umožňuje cíleně polohovat a zároveň fi xovat – DMO, RS,myopatie, hydrocefalus, stavy po iktech apod.Vhodný proneurologické diagnózypervazivní vývojové poruchydemencestavy po CMPJ-REHAS.s.r.o.Blatenská 4017430 03 ChomutovTel.:474 624 839, fax:474 624 842GSM:606 845 847, http:www.rehas.cze-mail:rehas@rehas.czFirma v rámci servisních služeb provádí čištění a doplňování vaků.

Z DOMOVA Strana 20V. ročník konference „Problematika generace50 plus“ středem zájmu odborníků i veřejnostiVe dnech 27. a 28. května 2008 sev novém výukovém komplexu Zdravotněsociální fakulty Jihočeské univerzityv Českých Budějovicích „Vltava“ uskutečnilv pořadí už pátý ročník mezinárodníkonference na téma „Problematikagenerace 50 plus“. Konference sekonala pod záštitou hejtmana Jihočeskéhokraje RNDr. Jana Zahradníka,rektora Jihočeské univerzity prof. PhDr.Václava Bůžka, CSc. a primátora městaČeské Budějovice Mgr. Juraje Thomy.Její organizátoři z katedry veřejného asociálního zdravotnictví ZSF JU a společnostiLedax ji obsahově zaměřilipředevším na problematiku generace50+ v kontextu probíhajících demografickýchzměn a ekonomického vývojespolečnosti, na zdravotní stav a využitívolného času seniorskou generací, dálena aktivní stáří jako součást životníhostylu, rezidenční bydlení a všeobecněna celý systém péče o seniory. K spoluorganizátorůmdvoudenního rokováníNový Prostorpropagoval sociální podnikánív Parlamentu ČRP r a h a, 28. května 2008 – „NóóóvýProstor, Nóóóvý Prostor“. Tradičnívyvolávání prodejců stejnojmennéhočasopisu známé z pražských prostředkůhromadné dopravy, se ve středu28. května ozývalo před ParlamentemČeské republiky. Lidé bez domovapostižení sociálním vyloučením nabízeličasopis v rámci propagace konceptusociální ekonomiky a sociálního podnikání,které Nový Prostor představilv poslanecké sněmovně. Konferenceo sociální ekonomice a její budoucnostiv České republice přiblížila vedle NovéhoProstoru také další příklady spojenípodnikatelských aktivit se společenskyprospěšnými cíli.konference patřil tentokrát i Evropskýsociální fond a Krajská hygienická stanicev Českých Budějovicích.Na sto padesát účastníků konferencev úvodu přivítal děkan Zdravotně sociálnífakulty JU prof. MUDr. Miloš Velemínský,CSc., který ve svém vystoupení podtrhlvýznam jednání jak pro teorii, taki pro vlastní praktickou péči o seniory.V průběhu jednání zazněly na čtyřidesítky referátů předních českých a slovenskýchodborníků z oblasti zdravotněsociální péče, aplikované sociologie,psychologie, ekonomie. Odborným garantemkonference byl vedoucí katedryveřejného a sociálního zdravotnictvíZSF JU doc. MUDr. Vladimír Vurm, CSc.S cílem rozšířit potřebný prostor provýměnu praktických zkušeností ze sledovanéproblematiky dali organizátořitentokrát možnost k účasti i starostůmjihočeských měst a obcí a dalším zájemcůmze zdravotně sociální oblasti.Mezi odborné referáty provázené širokýmzájmem z řad přítomných patřilovystoupení L. Kozlové ze ZSF JU zaměřenéna plánování sociálních služeb proKrokodýli na HrádkuTradiční den otevřených dveří v DomověNa Hrádku, který proběhl 23. května,přinesl veřejnosti pestrý program.Setkání zahájil pěvecký sbor Hrádečekprogramem lidových a populárních písní.Další skupina předvedla dramatizacipísně z filmu „Jak se krotí krokodýli“.Návštěvníci mohli vidět práci v terapeutickýchdílnách – keramické, textilní,košíkářské, práce s vlnou. Odpolednepokračovalo vystoupením mažoretekze Základní školy Uhlířské Janovice.„Jde o moderní evropský přístup, kterýse například ve Velké Británii neboSkandinávii těší velké podpoře. Sociálnípodnikání má podle mne obrovskoubudoucnost. Jsem přesvědčen, že sociálnípodnikání je výraznou inovací 21.století pro podnikání pro udržitelnýkoncept sociální solidarity. Věřím, žespolečně najdeme způsob a konkrétnímechanismy, jak tyto aktivity maximálněprosazovat i v České republice“,prohlásil předseda Výboru pro sociálnípolitiku Poslanecké sněmovny ČR Ing.Zdeněk Škromach, pod jehož záštitouse konference konala. Debata o sociálníekonomice přivítala dalších stozástupců ze státní, neziskové i komerčnísféry.V rámci projektu H/R/D/I se Nový Prostorměl možnost seznámit s řadouúspěšně fungujících sociálních podnikův České republice i několika evropskýchzemí. Ty nejzajímavější příklady,spojující podnikání s aktivitami jakojsou například zaměstnávání zdravotněpostižených, ekologicky šetrné postupyapod., zachytili autoři v případovýchstudiích. Některé z nich jsou zdarma kestažení na webových stránkách www.socialni-ekonomika.cz.Nejzajímavější texty vydává Nový Prostorv pravidelně rozesílaném ZpravodajiH/R/D/I, jehož archiv je dostupnýna webové adresehttp://www.hrdi-events.cz/newslettergeneraci 50 plus z pohledu samosprávnýchcelků, dále referát R. Bužgovéz Ostravy sledující problematiku spokojenostseniorů s institucionální péčív Moravskoslezském kraji, příspěvekJ. Zahradníkové z Ledaxu komentujícíproblematiku bydlení seniorů v ČR azamyšlení M. Vereše z Trnavské univerzitynad nejčastějšími příčinami bezdomovectvíu seniorů. Součástí konferencese stala exkurze a metodicky orientovanýworkshop konaný přímo v českobudějovickémDomově pro seniory Máj.V jeho úvodu zhodnotily R. Prokešová aP. Zimmelová průběh a výsledky projektu„Vzdělávání poskytovatelů sociálníchslužeb v oblasti problematiky seniorů“realizovaného na ZSF JU pod patronacíEvropského sociální fondu. Středempozornosti se stala rovněž prezentacezkušeností z aktivizačních programůužívaných v Domovech pro senioryv Č. Budějovicích, Prachaticích, Tábořea Blatné. V závěru rokování ocenili jehoúčastníci vysokou úroveň většiny přednesenýchpříspěvků a možnost jejichvyužití pro praxi.J. HavlíkDěti pod vedením paní učitelky Ladrovéroztleskaly všechny přítomné.Svým elánem a šikovností nás všechnyohromily. Obdivuhodný byl i herecký apěvecký výkon aktérů hudebního programuagentury Petra Kubce „Filmovémelodie“.V průběhu dne si hosté prohlédli zařízení,chráněné bydlení, shlédli ukázkycanisterapie a hipoterapie. Zpestřenímsetkání bylo občerstvení – grilovánía Postřižinské pivo. Poděkovánípředevším patří sponzorům naší akce.Na spokojenosti všech přítomných sepodílel Pivovar Nymburk s.r.o., Dítě akůň - sdružení pro hipoterapii KutnáHora, Stáj Rozárka o. s. Bykáň, paníAndrea Tvrdá –asistentka pro canisterapii,Základní škola Uhlířské Janovicea firma Jatky – Sojka s.r.o. Kouřim.Bc. Tesařová Jitkasociální pracovniceDomova Na HrádkuIII. ročníkkonferenceSENIOR LIVINGVe dnech 11. a 12. listopadu 2008 proběhnev Kongresovém centru Aldisv Hradci Králové již III. ročník konferenceSENIOR LIVING. Hlavními tématyzůstávají i letos problematika bydleníseniorů a kvalita života ve stáří.Konferenci pořádá společnost Ledaxo.p.s. ve spolupráci se Zdravotně sociálnífakultou Jihočeské univerzity a Fakultoustavební ČVUT. Cílem pořadatelůje, aby i letos konference nabídla prostorpro velmi potřebnou diskusi meziodbornou veřejností a lidmi z praxe.Více informací o konferenci lze naléztna www.ledax.cz

Spojuje nás nalézat skutečná řešeníHARTMANN – výrobky pro inkontinenci MoliCare, MoliMed, MenalindNa vývoji výrobků HARTMANN se podílí celá řada odborníků. U absorpčních pomůcek je důležitá předevšímvysoká absorpce a dobrá prodyšnost. Výborné vlastnosti absorpčních pomůcek HARTMANN dokazujíi dermatologické testy. Na povrchu zůstávají stále suché díky speciální distribuční vrstvě Dry Plus Vlies, kterárychle odvádí tekutinu do 3vrstvého savého jádra. Jejich jednoduchá aplikace vám navíc výrazně ušetří čas.Kromě kvalitních produktů je samozřejmostí i servis na bezplatné lince 800 100 333, na které si můžetedomluvit schůzku s naším medikálním specialistou. Případně můžete získat vzorky k vyzkoušení a informačnímateriály zdarma.Máme společný cíl. A tím je šetrná a přitom vysoce profesionální péče o pacienty.INKONTINENCEHOJENÍ RAN OPERAČNÍ KRYTÍ VYSOKÝ KREVNÍ TLAK KOMPRESIVNÍ TERAPIE IMOBILIZACE PRVNÍ POMOCZákaznická linka 800 100 333, www.hartmann.czHARTMANN pomáhá léčit