313.2 Ložiska Mn3.3 Ložiska Cr3.4 Ložiska Ni3.5 Ložiska Co3.6 Ložiska Cu3.7 Ložiska Pb-Zn3.8 Ložiska Sb3.9 Ložiska Hg3.10 Ložiska Sn3.11 Ložiska W3.12 Ložiska Mo3.13 Ložiska Al3.14 Ložiska Ag3.15 Ložiska Au3.16 Ložiska platinoidů3.17 Ložiska UČást 3.4 Ložiska ne<strong>rud</strong>4.1 Ložiska barytu4.2 Ložiska fluoritu4.3 Ložiska křemene4.4 Ložiska živce4.5 Ložiska mastku4.6 Ložiska magnezitu4.7 Ložiska grafitu4.8 Ložiska kamenné soli4.9 Ložiska draselných solí4.10 Ložiska anhydritu a sádrovce4.11 Ložiska síry4.12 Ložiska azbestu4.13 Ložiska apatitu a fosforitů4.14 Ložiska jílů (včetně bentonitu a kaolínu)4.15 Ložiska vápenců a dolomitů4.16 Ložiska diatomitu4.17 Ložiska písků a štěrků4.18 Ložiska stavebního kamene4.19 Ložiska kamene pro kamenickou výrobu a kamenosochařské práce4.20 Ložiska petrurgických surovin4.21 Ložiska drahých kamenů5 Ložiska kaustobiolitů (fosilních paliv)5.1 Kaustobiolity uhelné skupiny5.2 Kaustobiolity živičné skupiny6 Podzemní voda jako nerostná surovina7 Rozmístění endogenních a endo-exogenních ložisek v návaznosti na globální tektonikulitosférických desek8 Minerogenetické jednotky na území České republiky8.1 Moldanubická minerogenetická oblast8.2 Minerogenetická oblast bohemika8.3 Saskodurynská minerogenetická oblast
328.4 Lužická minerogenetická oblast8.5 Moravskoslezská minerogenetická oblast8.6 Minerogenetická oblast postorogenních permokarbonských pánví8.7 Minerogenetická oblast platformního pokryvu8.8 Minerogenetická oblast vnějších Západních KarpatLiteratura doporučená pro další studium3 Ložiska <strong>rud</strong>V této kapitole je obsažena stručná charakteristika hlavních průmyslových typů <strong>rud</strong> Fe, Mn,Cr, Ni, Co, Cu, Pb, Zn, Sb, Hg, Sn, W, Mo, Al, Ag, Au, platinoidů a U. Jako příkladyjednotlivých průmyslových typů jsou uvedena jak významná světová ložiska, tak i <strong>rud</strong>níakumulace na území České republiky, z nichž mnohé měly značný historický význam. V doběvydání těchto skript bylo v ČR těženo pouze jediné <strong>rud</strong>ní ložisko, a to ložisko uranových <strong>rud</strong>Rožná.3.1 Ložiska FeZ obrovského počtu minerálů železa má průmyslový význam hlavně magnetit Fe 3 O 4(=Fe 2+ Fe 3+ 2O 4 ) a hematit Fe 2 O 3 . Na některých akumulacích je železo vázáno na limonit, tj. směsoxy-hydroxidů Fe, jejíž hlavní složkou bývá goethit FeOOH. Menší význam má siderit FeCO 3 .Jen lokálně jsou těženy <strong>rud</strong>y s Fe-chlority, jejichž reprezentantem je chamositFe 2+ 5Al[(OH) 2 |AlSi 3 O 10 ](OH) 6 . Hlavní průmyslové typy ložisek železných <strong>rud</strong>: a) ložiskapáskované Fe-<strong>rud</strong>y, b) skarnová ložiska, c) ložiska sedimentární oolitické <strong>rud</strong>y, d) hydrotermálněsedimentární ložiska, e) hydrotermální ložiska.3.1.1 Ložiska páskovaných Fe-<strong>rud</strong> (ložiska typu BIF, resp. BIQ)Metamorfogenní ložiska páskovaných železných <strong>rud</strong> představují průmyslově nejvýznamnějšízdroj železa (pochází z nich zhruba 90 % světové produkce Fe-<strong>rud</strong>). V literatuře jsou častooznačována jako ložiska typu BIF (= banded iron formation) nebo BIQ (= banded ironquartzites). Rudy mají výraznou páskovanou texturu. V typických případech se v <strong>rud</strong>ě střídajíněkolik mm mocné pásky <strong>rud</strong>ních minerálů (magnetit, hematit) s křemennými pásky(označovanými též jako rohovcovité pásky). Nerostné složení <strong>rud</strong> odráží termodynamicképodmínky metamorfózy (regionální), během níž došlo často k velmi výrazné deformacijednotlivých pásků (detailní provrásnění).Termín „páskovaná železná <strong>rud</strong>a“ je jen deskriptivní a nevypovídá nic o stáří a genezi<strong>rud</strong>ních akumulací. Mnozí geologové k <strong>rud</strong>ním ložiskům typu BIF (resp. BIQ) přiřazují jenprekambrické akumulace, někteří k nim však řadí i fanerozoická ložiska, jejichž <strong>rud</strong>y majíodpovídající textury a struktury. Podle různých teorií vznikla ložiska <strong>rud</strong> typu BIF (resp. BIQ)metamorfózou železo<strong>rud</strong>ných akumulací chemogenního, biochemogenního nebo snadi hydrotermálně sedimentárního původu. Jedna z „chemogenních“ teorií vysvětluje jejich vznikvýstupem chladné hlubinné mořské vody na teplý kontinentální šelf. Chladná hlubinná voda jenasycena CO 3 2- , Ca 2+ a Fe 2+ . Na šelfu za poněkud vyšší teploty dochází k úniku CO 2 a k oxidaciFe 2+ na Fe 3+ , které se sráží v podobě oxidů, oxy-hydroxidů nebo i silikátů. Táž hlubinná mořskávoda se při výstupu na šelf stává přesycenou SiO 2 , jenž se sráží jako rohovec. Jiná teoriechemogenního vzniku těchto ložisek uvažuje o vysoké koncentraci Fe 2+ v primitivní kyselé vodě