Expresivní polohy subjektivního dokumentu Expressive Forms of ...

foto: Jana Hunterová, z cyklu Podivnosti / Zabijačka, 2012Jejich soubor Voda je toho zářným příkladem. Přemýšlejí v abstraktní rovině vztahučlověk – voda, živel, ze kterého vzešel život. Ostrý kontrast a vysoká zrnitost přibližujefotografie mnohem více jejich představě a záměru definovat obecný filosofický pojem.4.5 Černobílá a barevná expresePoměrně zřídka můžeme mezi fotografy vidět expresivní soubory fotografovanéna barevný materiál. Má-li mít soubor sílu, získá ji zobecňujícím efektem černobíléškály.V předmluvě k monografii Antonína Kratochvíla uvádí Michael Persson: “PodleKratochvíla černobílé snímky redukují skutečnost, kterou barevné snímky obsahují přespříliš.Černobílé pojetí stupňuje dramatičnost a navozuje nereálnost objektu, který se ocitne vefotografově hledáčku. Když jsou katastrofy a důsledky válek, hladomor a chudoba zachycenyčernobíle, tlumočí právě ty emoce a úzkosti, na něž chce Kratochvíl upozornit. Život pro zoufalé,umírající a šílené možná skutečně postrádá barvy. Krása je v takových chvílích šedá.” 1Soubor Podivnosti – Zabíjačka Jany Hunterové by naopak většinu sil ztratil. Zde barevnýprostor funguje dokonale a to přesto, že jej autorka částečně potlačila. Nejděsivější jezde právě strohá definice reality – smrt živého zvířete, zdánlivě civilizovaná kultivacepravěkých pudových rituálů je stejně krutá a syrová (doslova) jako byla kdysi (a to bezohledu na to, jak je chutná a voňavá).1PERSSON Michael: Antonín Kratochvíl, Torst, Praha 2003. str. 2420